Tereza Matysová (3.B)

KARLÍNSKÉ GYMNÁZIUM

ČESKÁ MAFIE Situace na našem území od roku 1990 Tereza Matysová (3.B) 4.4.2012

Školní rok: 2011/2012 Předmět: Politologicko – právní seminář Vyučující: Mgr. Pavlíková Zdeňka

OBSAH OBSAH ………………………………………………………………………………………. 2 ÚVOD ………………………………………………………………………………………... 3 HISTORIE …………………………………………………………………………………… 4 VRAŽDA FRANTIŠKA MRÁZKA ……………………………………………… ………. 10 SOUČASNÁ SITUACE ANEB VOLÍME SI POLITICKÉ STRANY NEBO KMOTRY? .. 12 MÉDIA A INFORMOVÁNÍ O ČESKÉM PODSVĚTÍ ……………………………………..14 ZÁVĚR……………………………………………………………………………………… 17 OBRÁZKY ………………………………………………………………………………… 18 ZDROJE …………………………………………………………………………………….. 23 PŘÍLOHA …………………………………………………………………………………. 24

2

ÚVOD Mafii v naší republice jsem si vybrala jako téma své seminární práce na politologicko – právní seminář především proto, že vám chci ukázat, jak vlastně funguje náš stát a kdo všechno rozhoduje o našich životech. Zdroji mi byly hlavně noviny a knihy (velké díky patří panu Jaroslavu Kmentovi). Podařilo se mi také zkontaktovat Helenu Kahnovou, policistku, která s pomocí svých kolegů rozprášila tzv. Berdychův gang. V příloze přikládám rozhovor s ní. Vzhledem k požadavkům ohledně rozsahu práce se vás pokusím stručně provést historií mafie, proberu několik nejdůležitějších událostí, představím některé postavy buď přímo z českého (především pražského) podsvětí nebo postavy s nimi spojené. Nakonec vám ukážu několik lidí, kteří se tímto tématem nebojí zabývat do hloubky a pravidelně nás o něm informují a seznámím vás i s několika odlišnými názory na tyto novináře a jejich práci.

3

HISTORIE Když se 17. listopadu 1989 rozcinkaly klíče tisíců lidí na Václavském náměstí v Praze, nikdo nepochyboval o tom, že začíná nová éra. Lidé tehdy dokázali, že mají moc ovládat dění ve své zemi. Otevřely se nám brány do celého světa, opět jsme se stali součástí svobodné Evropy. Ovšem stejně tak jako jsme my mohli do zahraničí, zahraničí mohlo k nám. Na naší půdě se rozpoutalo peklo. Přicházely mafie z Ruska a zemí rozpadlého Sovětského svazu 1 , ale také Vietnamci nebo Číňané, a obchodovaly se zbraněmi, pašovaným zlatem nebo bílým masem. A Češi, jak už to tak bývá, nezůstali pozadu. Ovšem králem (nebo šéfem chcete-li) Prahy a jejího podsvětí se stal jen jeden. Veksloval již za socialismu a lidé o něm dlouhou dobu moc nevěděli, ačkoli jeho vliv byl obrovský a pravděpodobně ho nakonec stál i život. Kariéra Františka Mrázka začala již v osmdesátých letech, kdy obchodoval s hodinkami a prodával bony. Již tehdy se mohl chlubit spoustou kontaktů na vlivné politiky, údajně spolupracoval také s KGB 2 . Do listopadu 1989 měl Mrázek hned několik příležitostí naučit se zatloukat před policií. Kvůli jeho gangu, který se neustále rozrůstal, byl dokonce založen tým Profesionál pod vedením majora Vladimíra Rudolfa. Byli Mrázkovi v patách. „Ještě 7. listopadu 1989 dostal celý tým Profesionál zvláštní odměny. První náměstek ministra vnitra generál Karel Novák schválil dva a půl tisíce korun pro šéfa týmu majora Rudolfa. Osm dalších dostalo dva, respektive jeden a půl tisíce korun. Za deset dní bylo po všem. Přišel 17. listopad a sametová revoluce. Padl komunistický režim a skončil i tým Profesionál. Mrázek se mohl radovat. Policie na něj nedosáhla. A tak mohl začít nový život. Život bez nálepky veksláka.“ 3 Po revoluci roztáhl Mrázek křídla. Investoval do několika firem a dokonce vlastnil spolu se svým izraelským partnerem Barakem Alonem Pivovar Eggenberg v Českém Krumlově. Barakovy investice mířily kromě jiných zemí bývalého východního bloku také do České republiky, kde nad nimi bděl právě František Mrázek. Ten se v roce 1999 chystal

1

Gruzíni, Ukrajinci, Kosovští Albánci … V roce 1986 Mrázek prodával zboží také ruským vojákům v Praze a tvrdí se, že pravidelně hrával šachy se šéfem pražské pobočky KGB. 3 Kmotr Mrázek. Praha: JKM, 2007. 54s. ISBN 978-80-903603-1-0 2

4

zapojit do zatím největší akce své kariéry. Do deblokace ruského dluhu. 4 I když měl Mrázek uspořeno dost peněz, potřeboval pomoc svého zámožného přítele Baraka. Klíčovou osobou pro rozhodnutí, kdo bude deblokovat dluh, byl tehdejší ministr financí Ivo Svoboda. Vše měli vymyšlené tak, že z Ruska budou dovážet železnou rudu a za tu budou umořovat ruský dluh. „V červnu 1999 proto poslal Ivo Svoboda dopis svému protějšku, ministru financí Ruské federace Michailu Kasjanovovi: Vymáháním ruského dluhu jsem pověřil společnost Korax Holding ze švýcarského Curychu, sdělil Svoboda v dopise a pro Baraka Alona a Františka Mrázka měla tato věta cenu několika miliard korun. Firmu Korax vlastnil sice jakýsi Zeno Meier, ale za vším stál Barac Alon. Meier byl jeho společník.“ 5 Ovšem v prosinci roku 1999 se mračna nad Barakem zatáhla. Začínalo se o něm mluvit až příliš. V pondělí 12. prosince napsal týdeník Respekt šokující zprávu. V Komerční bance se přišlo na obrovský podvod v hodnotě osmi miliard korun. Za tunelováním druhé největší české banky stála pravděpodobně firma, kterou vlastnil právě Barac Alon. Ten následně zmizel. Kolem roku 2000 se Mrázkovy kontakty rozrostly do všech stran, dokonce i těch politických. Policie dostala zelenou k potírání organizovaného zločinu. Mrázek byl odposloucháván a byl také založen nejrozsáhlejší spis o jeho aktivitách. Dostal název Krakatice. Ačkoli policie Františka Mrázka sledovala od roku 1986, ocitl se ve vězení jenom jednou 6 . A přitom ho policie na začátku druhého tisíciletí podezřívala již ze dvou hrdelních zločinů. Měl si objednat vraždu hned dvou lidí: v roce 1992 bývalého novináře Václava Dvořáka a v roce 1996 svého konkurenta a tehdejšího vládce podsvětí Antonína Běly. A když v roce 1999 nájemný vrah postřelil na Černém Mostě podnikatele Ivana Lhotského, sponzora vládní strany ČSSD, všichni prstem ukazovali právě na Mrázka. František Mrázek se v devadesátých letech seznámil také s mladým Tomášem Pitrem. Ten začínal jako zelinář, v devadesátých letech se dal na kariéru veksláka.

4

Rusko v té době dlužilo ČR 3,6 miliardy dolarů. A oznámilo, že by za určitých podmínek souhlasilo s částečným umořením dluhu ve výši 2,5 miliardy dolarů (asi 100 miliard korun). Firma, která by tuto sumu mohla deblokovat, by musela do státního rozpočtu zaplatit asi 20 miliard korun. 5 Kmotr Mrázek. Praha: JKM, 2007. 123,124s. ISBN 978-903603-1-0 6 František Mrázek si odseděl v roce 1989 dva měsíce za obchodování s pornokazetami, hodinkami a jiným nelegálně získaným zbožím.

5

Mrázek s Pitrem měli v roce 1998 zájem o firmu Setuza, která byla v té době jednou z nejvýznamnějších potravinářských firem v zemi sídlící v Ústí nad Labem. Ve vedení této společnosti byl Jan Gottvald, kterého Mrázek znal ze svého rodného Českého Brodu. „A tady na scénu přišel František Mrázek a jeho obvyklé know-how – vyděsíme, pohrozíme, pomůžeme a zkasírujeme.“ 7 V letech 1998-1999 Mrázek asi třikrát kontaktoval Gottvalda s tím, že se o něj zajímá policie. Neřekl nic konkrétního, ale slíbil, že za určitý obnos ho policie přestane prověřovat. Tomáš Pitr nakonec Gottvalda vyplatil a získal minoritní vlastnictví akcií Setuzy. V roce 2005 se o firmu začíná zajímat miliardář Andrej Babiš, který má za zády ministra zemědělství Petra Zgarbu. Pitr vychází na světlo s opční smlouvou na 38,3% akcií Setuzy původně patřících státu. Tím se dostává na 88,2% Setuzy 8 a uvádí, že se chce dostat na 90% a posléze zlikvidovat všechny minoritní akcionáře. Stát chce zastavit prodej firmy Pitrovi, ale nakonec o svůj podíl v Setuze stejně přichází. 30. listopadu 2005 Pražský městský soud vynesl rozsudek na osm a půl roku nad Tomášem Pitrem do nejpřísnější věznice za dvanáct let staré daňové úniky. 9 Pitr se okamžitě odvolal k vrchnímu soudu. 10 Ten ho nakonec zklamal.

7

Kmotr Mrázek III: Válka kmotrů. Praha: JKM, 2009. 79s. ISBN 978-80-903603-3-4 Tzn. Je téměř úplným vlastníkem firmy 9 Podle soudu se Pitr na nezákonně vyžádáné dani z přidané hodnoty obohatil o 23,5 milionu korun. 10 Vrchní soud již jednou zrušil rozsudek městského soudu a Pitr byl obžaloby zproštěn. 8

6

V 90. letech se na mafiánské scéně ovšem nepohyboval jen František Mrázek. S dalším z nich byste se pravděpodobně v běžném životě ani nesetkali. Leda pokud byste přišli do podniku Discoland Sylvia v Praze. David Berdych z Kobylis tam totiž dělal vyhazovače. Byl jen malou rybou v rybníku. Do chvíle než v listopadu 1996 zmizel ze světa bohatý zlatník Václav Toman. Když Toman nastupoval do svého BMW, přepadli ho a v jeho vlastním autě odvezli bůhvíkam. Mučili ho. Chtěli po něm přístupové kódy k jeho sejfům. Ale neřekl jim nic. Zemřel ve chvíli, kdy na něj položili traverzy a najížděli na ně autem. Jeho mrtvolu našel rybář na stráni u Slapské přehrady. Berdych už v té době dělal ráfka 11 a nakonec se seznámil také s majorem Josefem Opavou, který v té době pracoval pro OBOZ 12 pod vedením podplukovníka Františka Brázdila. V té době už u OBOZu pracovala i Helena Kahnová a Tomáš Gregor. I když byl Opava elitní detektiv, jeho plat o tom moc nevypovídal. A tak si zřejmě řekl, že je třeba peníze sehnat jiným způsobem. Založil se svým dlouholetým kolegou a šéfem Františkem Brázdilem, kolegy Petrem Koňaříkem a Jiřím Žofčínem a vyhazovačem Davidem Berdychem poměrně zvláštní firmu. „Stačí založit tajnou firmu, jakousi naši Policii, s.r.o. Špinavou práci za nás odvedou zločinci; my budeme firmu řídit a brát za to podíl na zisku.“ 13 A tak se stalo, že od roku 1998 v podstatě přepadávala policie různé podnikatele. Vždy to mělo velice podobný průběh. „Přicházeli večer, v noci i nad ránem a stiskli před milionářskou vilou zvonek u branky. Podnikatel za chvíli otevřel dveře a ze zahrady se na něj podíval jeho pes, jako by se ptal, zda má zasáhnout. Policista před brankou tiše zavolal, aby si ověřil mužovo jméno. Působilo to klidně, velmi přirozeně, muž ve dveřích přikývl a vzápětí slyšel: máme na vás příkaz k zadržení a povolení k domovní prohlídce. V té chvíli bylo lhostejné, zda podnikatel má nebo nemá čisté svědomí. Pustil bez řečí policisty dál, co mohl jiného dělat? Přečetl si dokumenty, které mu nesli, byly nepochybně pravé, stejně jako policejní odznaky. Pak už to ale začalo být zvláštní, zkroutili mu ruce za záda a nasadili želízka. To se v takových případech nedělá. Stejně jako se domovní prohlídka nemění v rabování. Černé mundúry braly v té chvíli všechno, co mělo nějakou cenu, šperky, peníze, starožitnosti, spoutaný stál pod jejich ostrahou v koutě a začal se chvět hrůzou. Potom

11

Ráfek znamená v policejní mluvě v podstatě informátor. OBOZ – odbor boje s organizovaným zločinem 13 Zločin jako profese. Praha: DARANUS, s.r.o., 2011. 37s. ISBN 978-80-87423-26-4 12

7

ho odvedli do přistavené felicie a odvezli ho neznámo kam. V bance měl totiž pohádkové konto a oni chtěli jeho miliony.“ 14 A takovýchto zločinů bylo čím dál tím víc. Jenže časem i OBOZ potřeboval svoje výsledky, a tak se David Berdych musel postarat o to, aby se některá z loupeží jaksi nevydařila. Zkrátka musel někoho obětovat. Tím obětním beránkem se nakonec stal bývalý člen francouzské cizinecké legie Jan Baluška. Berdychovi lidé mu neobstarali klasické bílé rádoby policejní auto, nýbrž tmavé rychlé BMW s utajeným hlásičem, který udává polohu, o němž ale Baluška neměl ani tušení. Přepadení proběhlo dle plánu a Baluška se svými lidmi doběhl k autu. Netrvalo to nakonec ani 10 minut, URNA 15 dorazila téměř okamžitě na místo a byla v přesile. Baluška se svou duší legionáře se ještě zkoušel ubránit, potom byl zasažen kulkou nad pravé oko, která mu prostřelila mozek a na druhé straně vylétla ven. Muž se po chvíli skácel k zemi, to už byli na místě i major Opava s podporučíkem Koňaříkem. Plán vyšel a policisté z OBOZu byli pochváleni za svou skvěle odvedenou práci. Nikdo ovšem netušil, že by měli být pochváleni spíš za naprosto dokonale vymyšlený a provedený podvod. „Baluška potom jako zázrakem přežije. Uzdraví se, byť jistě s následky v prostřeleném mozku, a za případ dostane 14 let ve Valdicích. Při vyšetřování a soudním líčení pak jméno Berdych ani jednou nepadne…“ 16 V té době se už Helena Kahnová s Tomášem Gregorem snaží rozlousknout případ loupeží v uniformách. Jeden z jejich ráfků jim řekne o jakémsi Davidu Berdychovi, kterého ovšem Kahnová s Gregorem neznají a prosí o pomoc své kolegy Opavu a Koňaříka. Ti souhlasí s pomocí a druhý den přichází s oznámením: Berdych je špatná stopa, je to nula. Neuplyne ani 24 hodin a zoufalý ráfek volá Gregorovi, že ho chce někdo zabít. A brouk v hlavách Kahnové a Gregora je nasazen. Nevěděli, co mají dělat. Helena Kahnová mi řekla, že tomu dlouho nechtěli uvěřit, protože to byli jejich kolegové, měli kanceláře vedle a například major Opava byl jeden z nejoblíbenějších policistů v útvaru. Nakonec se rozhodli založit spis o Berdychovi, nazvali ho KRYSY. A spis se pomalu začal plnit dalšími a dalšími informacemi. V podsvětí se o dvojce Kahnová – Gregor mluvilo jako o pejskovi a kočičce. Na jejich hlavy byla dokonce vypsána odměna. Pět set tisíc korun za dvojnásobnou vraždu. Na ÚOOZ 17 se zakládal nový 14

Zločin jako profese. Praha: DARANUS, s.r.o., 2011. 39s. ISBN 978-80-87423-26-4 URNA – útvar rychlého nasazení 16 Zločin jako profese. Praha: DARANUS, s.r.o., 2011. 49s. ISBN 978-80-87423-26-4 17 ÚOOZ – útvar pro odhalování organizovaného zločinu 15

8

tým nazvaný Mari a Helena s Tomášem do něj byli převeleni. Ovšem na ÚOOZ byl v té době i Koňařík. Tým Mari nefungoval moc dlouho, ale Kahnová s Gregorem si za tu dobu ucelili představu o tom, kdo všechno jede v tzv. policejních loupežích. A nakonec někdo shora tým rozpustil a Helena s Tomášem se museli vrátit na OBOZ. Věděli, že pokud se vrátí, jejich kolegové si na nich smlsnou. Obrátili se na Budějovickou kriminálku a přišla zpráva, že Brázdil s Opavou už na OBOZu nejsou. Byli odvoláni kvůli incidentu s televizí. Údajně donášeli televizi Nova důvěrně informace. Helena s Tomášem se tedy vrátili na OBOZ a za nimi stála síla z Budějovic. Jejich práce na ÚOOZ přinesla své plody a David Berdych se všemi svými kumpány z pražské galerie byl zatčen. Rozhodl se vypovídat a tzv. Policie, s.r.o. se rozpadla. V soudní síni se nakonec sešlo na padesát obžalovaných a skoro stejný počet advokátů. Berdych všechny vraždy zapřel a přiznal se jen k loupežím, které mu dokázali. Dostal 16 let. Na západě Čech v okolí Karlových Varů se v té době mluvilo o Králi. Chová v kleci lva Brutuse, který údajně miluje lidské maso, ale vlasy mu moc nechutnají. Král má v občanském průkazu napsané jméno Milan Zádamský a je šéfem karlovarského gangu, který se skládá z velké části z jeho příbuzných. „Víte, já slyšel, že jste nechal zabít nějaké lidi, protože vám dlužili peníze. – říkal jsem s malou dušičkou v těle obávanému muži. Byl opálený, svalnatý, vlasy vpředu krátké, vzadu dlouhé, tak jak to někdy nosívali fotbalisté, a šel z něho strach. Prohlížel si mě v šeru své herny v Ostrově nad Ohří, asi jako když šelma sleduje antilopu, kterou vzápětí uloví.“ 18 Milana Zádamského ovšem nikdy nikdo nedokázal usvědčit. Existují však lidé, kteří tvrdí, že se ho bál sám Berdych a měl zakázáno vstupovat na Královo území (tj. Karlovarsko).

18

Zločin jako profese. Praha: DARANUS, s.r.o., 2011. 99s. ISBN 978-80-87423-26-4

9

VRAŽDA FRANTIŠKA MRÁZKA „Ve středu 25. ledna 2006 krátce po osmé hodině večer vyšla v Praze na Lhotce z jednoho křoví rána z kulovnice. Kulka mířila ke vchodu protilehlé budovy, jíž se pro luxusní vzhled říká Zámeček. Ze svého sídla tu právě vycházel osmačtyřicetiletý muž. Měl na sobě kabát, v podpaždí držel noviny a pod nimi měl obálku s půl milionem korun. Právě se chystal nasednout do svého opancéřovaného džípu. Řidič, který stál venku a chystal se otevřít dveře auta, ucítil ohromný tlak kolem ucha a zápach síry. Právě kolem něj prosvištěla kulka. Za další zlomek setiny vteřiny se kovový předmět, velký asi jako poslední článek malíčku na ruce, nemilosrdně zavrtal do své oběti. Jako nůž máslem prošla kulka novinami, obálkou, penězi, kabátem a košilí. V těle se pak roztrhla na tisíce kousků, které zdevastovaly všechny vnitřní orgány v okolí břicha a hrudi. Muž se zhroutil na zem a začal chroptět. Za pár sekund se zalily vnitřnosti krví. Oběť byla na místě mrtvá. Nájemný vrah se rychle sbalil a beze stopy zmizel. Zabili Mrázka, Františka Mrázka. Nekorunovaného vládce českého podsvětí.“ 19 Byla to rozhodně zpráva na titulní stránky všech novin. Byla to zpráva, která zasáhla v podstatě všechny. Jen každého trochu jiným způsobem. Někteří ho oplakávali, jiným se ulevilo. Byla v tom i určitá symbolika, protože 25. ledna zemřel nejobávanější mafián Spojených států Al Capone, šéf chicagské mafie z třicátých let. Zemřeli ve stejný den: 25. ledna a ve stejném věku: 48 let. Všichni byli přesvědčení, že vražda má politický motiv. O Mrázkově archivu věděl každý. Byl to seznam všech lidí, kteří mu dlužili, obsahoval kompromitující informace na politiky atd. Nikdy se však nenašel celý. Našla se jen část, která se později stala podkladem pro slavnou Kubiceho zprávu. Svědek Michael Kliment uvedl, že je přesvědčen o tom, že Mrázkův archív po jeho smrti ihned odnesl právě Tomáš Pitr. Ten to však popřel. Jan Kubice založil tým vyšetřovatelů Mrázkovy vraždy. Tým dostal název Pokr. Prý proto, že Kubice věděl, že bude hrát vysokou hru. Když potom donesl zprávu, kde se objevilo dost jmen současné vysoké politiky, Ivan Langer toho v podstatě využil a zprávu nechal otevřenou na svém stole ve sněmovně, načež 19

Kmotr Mrázek. Praha: JKM, 2007. 11s. ISBN 978-80-903603-1-0

10

dovnitř vpustil novináře. Dle jeho vlastních slov to byla pouze nešťastná náhoda. Ať už byla nebo ne, ODS vyhrála volby, které proběhly chvíli po tomto incidentu. Jiří Paroubek běsnil. Nedlouho po zveřejnění zprávy byl muž přezdívaný Arpád pověřen úkolem zavraždit Jana Kubiceho. Za dva miliony korun. Do protokolu detektivům tvrdil, že vraždu si objednal Zdeněk Doležel z ČSSD, bývalý ředitel kabinetu předsedy vlády. Jako svého nejbližšího spolupracovníka ho měli na úřadě Stanislav Gross a krátce i Jiří Paroubek. „ÚOOZ hned druhý den poté, co Kubice přinesl do parlamentu svou zprávu, tedy 30. května, založil spis s názvem Maxim. Byla to objednávka vraždy Jana Kubiceho.“ 20 Co přesně Mrázkův archív obsahoval, ví zřejmě jen Tomáš Pitr. Torzo archívu se totiž našlo u Pitra při domovní prohlídce. Tomáš Pitr zmizel v červenci 2007 poté, co odmítl nastoupit do vězení. Poslední stopa vede do Německa. Na Pitra byl vydán zatykač. Vražda Františka Mrázka se vyšetřovala již dvakrát, ovšem pokaždé byla odložena pro nedostatek důkazů. Objednal si snad vraždu Jiří Paroubek? Mohl mít strach z kompromitujících materiálů, které na něj shromáždil Mrázek? Nebo to snad byl někdo z Mrázkova „podnikatelského okolí“, kdo se bál jeho rostoucího vlivu? Nebo za jeho vraždou stojí někdo ze špičky ODS? Anebo vraždu naplánoval sám Tomáš Pitr? Kdo tu noc střílel, se pravděpodobně nedozvíme, protože tzv. Mrázkova krakatice sahala až do vysoké politiky a jak mi řekla Helena Kahnová; lidí, kteří nechtějí rozluštit záhadu Mrázkovy smrti, je víc než těch, kteří ji rozluštit chtějí.

20

Kmotr Mrázek III: Válka kmotrů. Praha: JKM, 2009. 63s. ISBN 978-80-903603-3-4

11

SOUČASNÁ SITUACE ANEB VOLÍME SI POLITICKÉ STRANY NEBO KMOTRY?

Od sametové revoluce si volíme vládu sami. V České republice máme demokracii. Vládneme si sami, protože demokracie je přece vláda lidu. V podstatě od pádu komunismu se na našem území politika oficiálně rozdělila na levou a pravou stranu. A již od devadesátých let svádí souboj dvě nejsilnější politické strany; pravicová ODS s levicovou ČSSD. Ale v minulosti a také v současné době vyplavalo na povrch několik kauz, které nám naznačily, jakoby politické strany řídil někdo z ústraní. Začněme s ČSSD. Policejní spis nazvaný Krakatice prokázal, že František Mrázek měl spoustu kontaktů přímo uvnitř strany. Jeho dobrým přítelem byl Miroslav Šlouf, který dělal šéfporadce tehdejšího premiéra Miloše Zemana. Mrázek si s ním celkem pravidelně volal a měl díky němu (a mnoha dalším) poměrně jasnou představu o tom, co se děje ve vládě. Miloš Zeman však nikdy nepřiznal, že by Mrázka znal nebo s ním někdy jednal. Tvrdil, že o spojení Šloufa se šéfem podsvětí nevěděl. Mrázkův další kontakt uvnitř ČSSD byl poslanec Josef Hojdar. A Mrázek se dokonce znal i s pozdějším premiérem Jiřím Paroubkem, se kterým se ovšem neměl příliš rád, jak tvrdí svědkové. Své lidi měl také v ODS. Mluvím například o Ivanu Langerovi, který se později stal ministrem vnitra nebo o Vlastimilu Tlustém, ze kterého se stal ministr financí. Pokud se vám do ruky dostane kniha Kmotr Mrázek II Krakatice od Jaroslava Kmenty, dočtete se v ní o jakémsi Téčku a Íčku. A to je právě Langer s Tlustým. Lobbista Milan Velek byl dobrým přítelem nejen Františka Mrázka ale i Václava Klause. „Nejhorší na tom je to, že Mlhovi peníze moc neříkají, zatímco Prófa je má rád. Mlha tak akorát chleba se sádlem a tři okurky. Mlha potřebuje body, aby ho lidi měli rádi.“ 21

21

Kmotr Mrázek II: Krakatice. Praha: JKM, 2008. 19s. ISBN 978-80-903603-2-7

12

Jen tak na vysvětlenou; Mlha byl v Mrázkově mluvě Miloš Zeman, Prófa se u Mrázků říkalo tehdejšímu předsedovi Poslanecké sněmovny a současnému prezidentu Václavu Klausovi. Současná situace na politické scéně je možná ještě horší než za Mrázkova života. Před volbami v roce 2010 se představila zbrusu nová pravicová strana nazvaná Věci Veřejné. Spoustě lidem imponovala svým protikorupčním programem a pro mnohé představovaly nové mladé tváře jakousi alternativu, protože už měli plné zuby boje ODS vs. ČSSD. Strana pod vedením známého novináře Radka Johna rychle získala své voliče a nakonec se dostala do vlády. Jak se ale časem ukázalo, strana vznikla za velmi podivných okolností a dnes to vypadá, že se skládá především ze zaměstnanců soukromé agentury ABL 22 , kterou dříve vlastnil faktický šéf strany Vít Bárta a kterou po vstupu do politiky předal svému bratru Matějovi. Kolem Víta Bárty se v loňském roce objevilo několik velkých afér. Ty ho nakonec donutily odstoupit z funkce ministra dopravy. Nejprve MF Dnes zveřejnila článek o tom, že agentura ABL nechávala sledovat několik politiků na Praze 11. Bárta se k celé věci nejdříve odmítal vyjádřit, a když na něj začal tlačit i premiér Petr Nečas, uspořádal tiskovou konferenci (mimochodem ve velmi strategickou dobu; o víkendu v čase oběda), na které měl všechno vysvětlit. Měl připravenou prezentaci na svoji obhajobu, ve které se snažil kauzu sledování politiků popřít a zahrát do ústraní. Když však přišel čas pro dotazy, Jaroslav Kmenta se svým kolegou Jiřím Kubíkem Bártu rozebrali tak, že nakonec skoro utekl z místnosti. O pár měsíců později našla poslankyně VV Kateřina Kočí ve své ložnici štěnici a rozjela se nová kauza. Výsledkem jsou soudní líčení, která probíhají v současné době. Vít Bárta v nich vystupuje jako obžalovaný z uplácení, poslanec VV Jaroslav Škárka v nich figuruje jako obžalovaný z braní úplatků právě od Bárty a Kateřina Kočí hraje roli oběti, která nemůže vystát zkorumpovanou českou politiku. Názorů na situaci a soud je spousta. Jisté je však hlavně to, že pokud se strana nerozpadne během letošního roku, do dalších voleb už s mnoha voliči počítat nemůže. V posledních několika týdnech vyšlo najevo i celkem bizarní spojení bývalého pražského primátora Pavla Béma s lobbistou Romanem Janouškem, kterému se v podsvětí trefně přezdívá Lord Voldemort.

22

ABL se nedávno přejmenovala na M2C (Mark two corporation)

13

MÉDIA A INFORMOVÁNÍ O ČESKÉM PODSVĚTÍ Blížím se ke konci své práce a tak věřím, že už máte jakousi představu o propojení podsvětí s politikou a všemožnými vlivnými občany naší republiky. V České republice si lidé kupují hned několik novinových plátků. Patří mezi ně Lidové noviny, Hospodářské noviny, Právo, MF Dnes ale také bulvár jako je Blesk nebo časopis AHA! V praxi to funguje asi následovně: články v Blesku se většinou zaplatí a zařídí se, aby vyšly i s fotografiemi aktérů. Ovšem na druhé straně hřiště stojí například MF Dnes. V MF Dnes pracuje spousta novinářů, kteří nemají strach postavit se organizovanému zločinu ani mocným lobbistům a kmotrům. Mezi ně patří i novinář Jaroslav Kmenta. Narodil se v roce 1969 a novinářem je od roku 1991. Patří k nejlepším investigativním novinářům České republiky. Napsal trilogii o Františku Mrázkovi, čtvrtý díl pak nazval Svědek na zabití. Vydal také knihu o Vítu Bártovi a jeho ABL. Když si přečtete některou z jeho knih, zjistíte, že práce investigativního novináře je poměrně dost nevděčná. Často se ocitáte v nepříjemných situacích, mnohdy máte až strach o svůj život a zdraví vám komplikuje neustálý stres. Honíte se za pravdou a neustále se snažíte získat nové a nové informace. Ovšem novináři svou práci milují. Stejně tak ji miluje Janek Kroupa. Narodil se v roce 1974 v Praze a stal se z něj investigativní a válečný novinář. Díky jeho reportážím se policii podařila rozkrýt mnoho případů. Je také nositelem Ceny vysokého komisaře OSN za reportáž z války v Afghánistánu. A napsal knihu, která se jmenuje Zločin jako profese. Práce těchto lidí je velice záslužná, ale pravděpodobně byste se divili, kolik lidí na ně hledí jako na blázny. Konkrétně mluvím o panu Kmentovi… „Ještě jednou se musím vrátit ke "Kmentovým" odposlechům a "davu" vysvětlit, v čem je jejich zneužití

strašné.

Vážně si někdo myslí, že se běžně do telefonu řekne: kup samopal, sunky s náboji jsou tam a tam a zastřel Frantu Vonáska? Nesmysl! Odposlechy spočívají v tom, že musí policie analyzovat časové souvislosti, osobní vazby a krůček po krůčku sevřít kruh. Nemůže se spoléhat na domněnky! A třeba podle polohy GPS určí místo, zda osoba mohla být i u činu. Ostatní hovory jsou lidové, k ničemu a musí se smazat, protože omáčka v telefonu je balast od milostných po kamarádské šťouchání a rejpavé

14

oslovování. Zamysleme se, kolikrát kdo z nás použije žoviálně i při vážnějším úmyslu slova "sejmi ho, nakopni ho, sraž ho ze schodů" či obyčejné z pověry "zlom vaz"! A teď si představte, že Kmenta z Mf Dnes vás nahraje jako Kočí a po pár létech, když se nachomejtnete třeba u něčeho vážnějšího jako demonstrace ve Šluknově či dokonce u oběšeného a novinář Kmenta po pěti létech vytáhne odposlech "zlom vaz" do tisku Mf Dnes. Kdo sakra uvěří, že nejste vrah, že nejste účastníkem likvidace Romů apod.? A zde, po pěti létech se vytáhnou odposlechy. Po pěti létech!! Jako po třetí knize o zavražděném mafiánovi Františku Mrázkovi, která vyšla pod názvem Kmotr. A zase reportér MF DNES Jaroslav Kmenta. Jako v "Chobotnici", kdy svazek je v nejpřísnějším utajení a nikdo nesmí do něj vstoupit, pokud nechce jít do kriminálu. A i tuto záhadu mu náhodou někdo přihrál, pro změnu Bárta, který byl podezřelý? Po pěti létech? A v době, kdy radnice Prahy odstavila ČSSD, Bohuslav Sobotka a Štěch pochodují po Praze na odvolání vlády, kdy Popelkové vstávají z popela a světová krize drtí rozpočet všech států Evropy a světa a Václav Klaus a většina ODS je proti systému socialistického Bruselu? Ale vraťme se opět všeobecně k odposlechům. Dav nezajímá, že odposlechy jsou X let staré. Dnes to vychází, dnes se to fázuje a drama vstává z mrtvých. Že je to staré a Bůh ví odkud, že je to z diskuze, kdy se jen tak plácá, nebo mluví žoviálně? Nevadí. Umně vložené do časového sledu, správně komentované a dobře nafázované s příslibem, že by mohlo být ještě něco strašnějšího, čtenáře nechá v napětí až do závěrečného odhalení (ne)zločinu a to odrovná každého z nás, politika i celé vlády. Proto a pro nic jiného je nutné znát zdroj Kmenty, všechny, kteří účelně zapracují lži, polopravdy a pravdy do časového sledu a hýbají celou veřejností! Osobně pro mě je ten, kdo fázuje tak strašnou manipulací veřejnost, větší zločinec, než vrah. Takto manipuloval Goebels a další zrůdy, aby Henlajnovci a další pochodovali po vlastech českých a padly miliony mrtvých ve válkách. Takže nikoliv zakázat odposlechy kvůli zločinu, ale proti ZNEUŽITÍ! A tvrdě, velice tvrdě trestat ty, kteří to chtějí zneužít! Třeba kriminálem až deset let! Protože na manipulaci bylo založeno hodně trestů smrti a doživotí, aby se následně zjistilo, že jsou nevinní. A Kmenta to dnes zase beztrestně ustojí?“ 23 Takže pokud si někdo z vás do této chvíle myslel, že na novináře, který se každý den honí za špínou v našem státě, se nemůže nikdo dívat skrz prsty, vyvádím vás tímto z omylu. Rozhodně nechám na vás, abyste si názor utvořili sami. Jen bych chtěla ujasnit několik věcí…

23

Zrůdnost odposlechů je úplně jinde, než ochrana politika. Virtually [online]. 2012[cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://virtually.cz/journal/?q=node/5389

15

Za prvé, Jaroslav Kmenta vydal svou první knihu o Františku Mrázkovi rok po jeho smrti. Mezi námi, informace na knihu, která má bez mála 200 stran, se nějakou dobu shánějí, nehledě na její sepsání a tisknutí… Druhá kniha byla vydána v roce 2008 (ve které jsou autentické nahrávky ze spisu Krakatice) tzn. dva roky po vraždě Mrázka. A za druhé, pan Kmenta spis Krakatice rozhodně neukradl, ani si ho nevymyslel. Konzultoval svou knihu i své úvahy s několika policisty z útvaru, kteří spis zakládali. O tom, jestli v dnešní situaci opravdu záleží na datu, kdy byly nahrávky pořízeny, vás nechám přemýšlet. Dovolím si vám jen vnuknout myšlenku… je podstatný čas pořízení odposlechů anebo jejich obsah?

16

ZÁVĚR O propojení podsvětí s českou politikou se zajímám již delší dobu, ale nikdy jsem si netroufla všechno si propojit ani v hlavě. Natož psát si to na papír. Ale teď jsem to udělala a nedokážu říct, jestli to byl dobrý nápad nebo ne. Čerpala jsem z knih, které jsou vypsané níže ve zdrojích. Tyto knihy jsem si kvůli práci musela znovu přečíst a zjišťuji, že jsem si spoustu věcí po druhém přečtení vyložila poněkud jinak. Nejvíc mi pravděpodobně dal rozhovor s Helenou Kahnovou. Měla jsem obrovské štěstí, že se mi ji podařilo zkontaktovat a sejít se s ní. Pomohla mi nejen s touto prací… V příloze přikládám rozhovor s ní. Je důležité, abyste věděli, co se u nás dělo a děje. Protože i když to tak po přečtení mé seminární práce možná nevypadá, MY určujeme další průběh dění v naší České republice…

17

OBRÁZKY František Mrázek

Zdroj: http://bijak.blesk.cz/clanek/bijak-novinky/163571/scenou-popravy-zacne-nataceni-pribehukmotra-o-frantisku-mrazkovi.html Autor: rodinný archiv

David Berdych

18

Zdroj: http://img2.ct24.cz/cache/616x347/article/5/455/45436.jpg Autor: René Volfík

Tomáš Pitr

Zdroj: http://i.lidovky.cz/09/092/lngal/MEL2dd967_Tomas_Pitr.jpg Autor: Pavel Wellner

19

Roman Janoušek

Zdroj: http://i.idnes.cz/11/083/cl6/JB355100_Janousek_MFDNES_Michal_Ruzicka.jpg Autor: Michal Růžička

Milan Zádamský

20

Zdroj: http://i.idnes.cz/11/023/cl6/PP395788_144319_1416970.jpg Autor: Václav Šlauf

Helena Kahnová

Zdroj: http://www.tyden.cz/obrazek/201108/4e4530e1c4a90/crop-110511-4e4546d98da4d-kahnova2.jpg Autor: Kašel Šanda

Jaroslav Kmenta

21

Zdroj: http://i.idnes.cz/08/072/gal/TON1f3cda_170934_4637523.jpg Autor: Michal Sváček

Janek Kroupa

Zdroj: http://i.idnes.cz/08/091/gal/JW25a1f7_143715_3537860.jpg Autor: David Port

22

ZDROJE  Literatura JAROSLAV KMENTA, Kmotr Mrázek. Praha: JKM, 2007, s. 174. ISBN 978-80-903603-1-0 JAROSLAV KMENTA, Kmotr Mrázek II: Krakatice. Praha: JKM, 2008, s. 269. ISBN 978-80-903603-2-7 JAROSLAV KMENTA, Kmotr Mrázek III: Válka kmotrů. Praha: JKM, 2009, s. 369. ISBN 978-80-903603-3-4 JAROSLAV KMENTA, Svědek na zabití. Praha: JKM, 2010, s. 231. ISBN 978-80-903603-7-2 JAROSLAV KMENTA, Superguru Bárta. Praha: JKM, 2011, s. 348. ISBN 978-80-87569-03-0 JANEK KROUPA, Zločin jako profese. Praha: DARANUS, s.r.o., 2011, s. 157. ISBN 978-80-87423-26-4

23

PŘÍLOHA Lidé, kteří se s Helenou Kahnovou setkali osobně, tvrdí, že je krásná a úžasná. A já těmto lidem rozhodně dávám za pravdu. Protože když ji slyšíte mluvit, probudí ve vás pocit naděje. Je to pocit, který vám říká, že ještě není všechno ztraceno. Že jsou ještě stále lidé, kteří to tu chtějí zachránit a dát dohromady. Kteří chtějí bojovat se zločinci a nechtějí se vzdát. Je to opravdu krásný člověk a já jsem měla tu možnost s ní pár hodin posedět nad nealkoholickým pivem, které si objednala… Tak abychom začaly od začátku, jak to tady vypadalo po revoluci, jakmile otevřeli hranice? H:Po revoluci sem začali přicházet Vietnamci, Číňané – třeba je zajímavé u té vietnamské komunity, že se tady o to naši policisté opravdu zajímali a starali. Já mám jednoho kolegu, kterého hrozně ráda chválím. On se tomu hodně věnuje, mluví čínsky, opravdu se vyzná a pracuje na tom od 90. let a nejsou tady vůbec takové ty China town, kde oni mají vlastní zákony a všechno. Trošku se tomu blíží Sapa, to jsou ale Vietnamci ne Číňané. To je prý dost kulturní zážitek… návštěva Sapy. Já jsem tam tedy nikdy nebyla, ale říká se to. H: Tak ono je to bezpečné, ale je to přesně tenhle vzor, kdy si tam udělají svoje školy, svoje kadeřnictví, všechno. Je to úplně jiný svět. A kromě Vietnamců a Číňanů? H: Ano, takže přicházeli Vietnamci, Číňané, Rusové, všechny ty mafie z rozpadlého Sovětského svazu tzn. Gruzíni, Ukrajinci, Kosovští Albánci a obchodovali se zbraněmi, pašovaným zlatem nebo bílým masem. A Češi tedy nezůstali pozadu. Ti se od nich učili. Jasně, já vím, četla jsem kmotra Mrázka a nestačila jsem se divit. Obávám se ale, že to jsou věci, které nikdy nikdo doopravdy nezjistí nebo se neprovalí. H: Ono se to zjistí, ale nikdo to tady moc nechce, jak to tady jde všechno do politiky. Nejen politici vědí, že by se na ně mohlo někdy dostat. Jak to vnímáte v současné době? Je tady ještě někdo takového kalibru, jako byli Mrázek nebo Berdych? H: Dnes už tady žádný pořádný kmotr není. Všechno se to rozmělnilo nebo uteklo. Násilí se u nás taky hodně zmenšilo. Jsou to hlavně ekonomičtí machři (hlavně obchody, zakázky, daňové úniky…) Co tzv. Mrázkův spis? Je to jen fikce anebo měl opravdu někde na konkrétním místě shromážděny všechny kompromitující informace o různých lidech? H: No jasně, měl. Ten se, předpokládám, nikdy nenašel… Neměli jste ho v ruce… H: Ne, ne. Já si myslím, že by se našlo pár lidí, kteří by opravdu chtěli, aby se objevil, ale velká většina z nich by to určitě nechtěla. Našla se dokonce stránka, kde bylo sepsáno, kdo mu kolik dluží. Kde bohužel bylo i pár jmen, které jsem znala. Další věc je, že například netuším, koho budu volit.

24

H: To já taky ne… Je to tu fakt špatné. Když člověk ví, co ví, není to žádná sranda, že? H: Přesně tak. Já dneska pomalu začínám měnit názor, protože přesně jak říkáte, vím, co vím. Mně se třeba strašně nelíbila tzv. Kubiceho zpráva. To byly všechno veřejné záznamy, což jsou jen informace, které se měly ještě ověřit, ale to nikdo neudělal a všechno to otiskli. A cíleně to všechno co směřovalo k ODS, se nezveřejnilo, to prostě z těch záznamů zmizelo. Zveřejnění Kubiceho zprávy byla práce Ivana Langera z ODS, nepletu-li se? H: Přesně tak, to bylo jeho práce. To je mistr všech mistrů, to vám tedy řeknu. On je pak taky všechny rychle vyhodil (Kubiceho, moje známé a podobně). Jinak to byly informace z našich spisů. Funguje to tak, že vy máte s někým schůzku, ten člověk vám něco řekne a vy o tom napíšete zprávu a to se potom ověřuje. A ne to hned ukázat a říct, že je to pravda. Ta zpráva se potom rozplétala, a i když to byly všechno pouze informace, podařilo se jim díky ní ovlivnit a zničit volby. Vy jste potom od policie odešla? H: Já jsem byla rok v novinách, protože už toho bylo hodně a psychicky jsem to úplně nezvládala. Ale potom jsem se zase vrátila, protože se mi stýskalo a dost jsem si odpočinula. Šla jsem na cizineckou policii, protože OOZOK (pozn. odbor odhalování závažné obecné kriminality) nám úplně zrušili. Jak to vlastně bylo s těmi odbory? H: Někdy v roce 1993 se založil OBOZ (pozn. odbor pro boj s organizovaným zločinem), protože, jak jsem vám říkala, po revoluci se tady vyrojilo strašných násilníků, vyděračů, stoupl počet vražd. OBOZ měl dvě oddělení, která dělala násilí, aby se to všechno stihlo. A jedno oddělení, které dělalo extremismus, protože se tu také vyrojilo dost levičáků, pravičáků a tak dále. To fungovalo asi 6 let a potom jsme narazili na Berdychův gang a postupně na ty své kolegy, takže ti se pozatýkali a jedno to oddělení se zrušilo a nahradilo se protidrogovým oddělením, protože těch drog je tady taky spousta. A dnes? H: V současnosti nejsou peníze, takže se zrušilo to násilí kolem roku 2009 nebo 2010 a teď už se to asi ruší všechno… Všechno? Co si pod tím mám představit? H: Víte, oni když chtějí ušetřit, sahají do těch věcí, na kterých to nebude hned poznat. Když omezí přísun peněz dopravce, poznáte to ihned. Ale to že nefunguje cizinecká policie, lidé poznají až za pár let, kdy tady najednou bude strašně moc cizinců nelegálně a začne to být problém. U té kriminálky když omezíte práci, poroste kriminalita, ale projeví se to až třeba za tři roky a to oni už to potom hodí na hlavu někomu jinému a budou se vymlouvat ve stylu „né to vy tady máte bordel“. Kdo rozhoduje o tom, na čem se začne šetřit? H: Tak různě… takoví náměstci policejních prezidentů si něco zamanou a zruší cizineckou policii. To tam klidně napište, já už jsem to stejně někde řekla, moc se s tím nepatlám. (smích) A měla jste kvůli tomu už nějaké potíže?

25

H: No jasně. Nařkli mě z ministerstva, co si to dovoluju a že nedělám dobré jméno policii. Ale musím vám říct, že třeba Vladislav Husák (pozn. současný náměstek policejního prezidenta) byl ten, který nás nechal povýšit a navrhl tu cenu, co jsem dostala a opravdu za námi stál na rozdíl od těch všech ostatních, kteří dělali, že nás neznají. Tak jsem ráda, že mám teď chvíli klid… Ještě ten seriál pouští zrovna v době, kdy je všechny pouštějí, že jo… Ale oni mají ještě nějakou dobu ve vězení ne? H: Jak kdo. Půlka jich je venku už… Jak tohle vnímáte? Je možnost, že si udrží ty svoje kontakty nadále i z vězení? H: Já si myslím, že jo. Tu možnost mají. Ale mám spoustu kamarádů a informátorů kolem sebe, takže kdyby se něco dělo a oni něco plánovali, tak to budu vědět, ale není to příjemné. Ale David Berdych pořád sedí ve vězení, že ano? H: Ten sedí. Dostal 16 let. To je taky zajímavá věc. Když si vezmete náš právní systém, tak on je klasický příklad toho, jak to tady nefunguje. Nebyl usvědčený z ničeho jiného než z loupeží, přičemž jednu tu loupež měl s následkem smrti a u té osobně ani nebyl, mám pocit. Nicméně horní hranice je tam 15 let za jakoukoli loupež. Víc dostat nemůžete. I když Berdych jich udělal strašně moc, člověk, který ji udělá taky, může dostat stejně jako on. Ale David Berdych sedí 16 let. Když to správně naplácáte všechno, odvolání a kdesi cosi, vyleze vám z toho 16 let. Teď už ho dali do tzv. béčka, tzn. na nízký dohled a už si bude moct za dva roky zažádat o podmínečné propuštění. Co říkáte na seriál Expozitura? H: Mně se to docela líbilo. Bylo to takové roztomilé, víte… Takové legrační, abych tak řekla. V některých věcech, které byly a které víme zase jen my. Bylo toho strašně moc přimyšleného, taková omáčka aby k tomu byly nějaké příběhy. Kdyby to bylo doopravdy, že my jsme s tím Tomášem (v seriálu to byl Dan) spolu začali pracovat a potom jsme spolu začali chodit, bydlet a po 4 letech jsme začali řešit tenhle případ, byla by to nuda, že jo. Ale jinak to docela sedělo. Některé ty příběhy jsou různě zamotané, aby se úplně nepoznalo, o koho tam šlo nebo tam byly i případy, které řešil někdo jiný. Ale bylo to skvěle natočené. Taky to bylo pěkně drahé…Jo a ještě jedna informace, nepostřelili mě. Jasně, to je pravda. Ten konec asi musel být dramatický, víte taková ta pořádná tečka. A seděl ten konec? Opravdu jste Berdycha vozila v autě? H: Ne, takhle jsem ho nevozila v autě v kufru. Já bych ho nikdy neutáhla, je to chlap jak hora, takže kdyby chtěl, zmlátil mě jako nic. On moc vypovídat nechtěl, my jsme ho zavírali natřikrát.Říkala jsem si, proč to tam Janek (pozn. Kroupa) nedal, to by bylo mnohem lepší než tohle pitomé vození v kufru. My jsme ho vždycky chytli, sdělili mu loupež a pak přišel Opava, což byl jeden z těch mých kolegů, které potom zavřeli, zaplatil státní zástupkyni a zase ho pustili. A když už jsme ho potom sbírali naposled, tak už toho na něj bylo dost, oni po něm šli taky, stříleli na něj, tak se nakonec rozhodl, že bude vypovídat no… Jak dlouho to trvalo, než začal vypovídat? H: 4 roky…

26

A nepřišel vám ten konec seriálu trochu utnutý? Já teda samozřejmě nevím, jak to bylo doopravdy, ale vážně mi připadalo, že to utnuli, protože přicházely Vánoce a tohle téma by se na svátky klidu a míru zřejmě moc nehodilo. H: Že jo, bylo to utnuté, taky jsem měla ten dojem. V tom případu hrálo roli opravdu hodně lidí, vždyť jen obviněných bylo 40, bylo asi 200 svědků a soudy se hrozným způsobem táhly. Já jsem na poslední soud vezla Berdycha teprve před dvěma lety. Protože oni těch loupeží udělali neuvěřitelné množství a na některé se přišlo ještě později. Některé lidi vydali z Irska nebo Španělska a muselo se to obnovovat. Kolik v tom nakonec bylo policistů? H: Myslím, že jich bylo 5, přičemž dva z nich byli moji kolegové, kteří to teda celé řídili a organizovali. Udělali si z policie trochu svojí firmičku. Fungovalo to asi takhle: hele, ty ho tady teď přepadneš, uneseš, oni ti vyplatí peníze, my víme, že on ty peníze má, takže ti je dají, a když půjde na policii, tak my to budeme vyšetřovat a ono to postupně nějak vyšumí a na tebe nikdo nepřijde. Takže Berdych a jeho lidi byli beztrestní dlouhou dobu. Když něco udělal, oni to přetáhli k sobě a tvrdili, že to vyšetřují. Jak v tom případu figuroval Jan Zelený? Kdo to byl? H: Honza Zelený byl Berdychův parťák. To byl jeden z těch, kterým já říkám tzv. vojáci. Oni mu řekli a on to udělal. Bylo mu jedno co. My jsme ho sebrali a on taky vypovídal úplně v pohodě. Mluvili jsme s ní pár dní před smrtí, byl v klidu, ale pak šel a hodil si to… Já vím. Na internetu je to podané jako sebevražda za velmi podivuhodných okolností… H: Hm, my jsme to prošetřovali důkladně. Já bych se na to nevykašlala. Ale ono to nakonec moc záhadné nebylo. Bylo jich 16 v pokoji a bachař, který je chodí kontrolovat, jim nesmí rozsvítit, protože by je vzbudil a to se nesmí, abychom si vězně rušili… (smích) Takže on se podívá, teď máte tmu, 16 postelí a když někdo zastele deku, vy o tom nevíte, protože jim ty deky nesmíte odhrnout, to by je přece taky vzbudilo. A potom šli kluci na záchod a našli ho oběšeného. Neměl na sobě jedinou stopu násilí a nebyl to chlap, kterého by zvedli do vzduchu snadno. Jediné záhadné na tom bylo to, že nikdo nechápal, proč to udělal. Proč vy jste šla vlastně k policii? Byla v tom původně ta nevinná myšlenka, že chcete pomáhat lidem? H: Ne, ne. Nechtěla jsem pomáhat. Nikdy nechci pomáhat. (smích) Ne, takhle. Šla jsem k policii těsně po revoluci, protože jsem měla gympl a jako co s ním, že jo. Já jsem skončila gymnázium v devadesátém roce a šla jsem ke státní policii, protože mi slíbili, že můžu chodit k tomu i na vysokou, což byla hrozná výhoda, protože nám poskytovali volno. Takže jsem si dodělala vysokou a protože nejsem typ, co by ho bavilo někde sedět v kanceláři, tak jsem hledala, co bych mohla dělat. Původně jsem chtěla na veterinu, protože miluju zvířata, ale ta je v Brně a to nešlo s dítětem se stěhovat. Takže jak jste se nakonec dostala k organizovanému zločinu? H: Já jsem se na ten odbor dostala, když ho zakládali v podstatě. Z ženských tam skoro nikdo nechtěl a oni je tam potřebovali. V té době jsem chytala na ulicích kapsáře, protože jich bylo hrozně moc. Takže se zeptali a já šla. Ta devadesátá léta byla fakt divoká. Stoupl počet vražd, zatýkání všech možných Rusů, Jugoslávců a já nevím koho, to bylo třeba dvakrát do týdne. Vyloženě střílečky a ne žádné domácí násilí nebo něco, co se hned objasní. Ta vystřelená RPGčka, co byly v tom seriálu, to se taky

27

stalo. Akorát to nebyl Mrázek, ale Běla. On ten Mráz, jak oni ho nazvali v seriálu, byl vlastně několik mafiánů dohromady. Nebo ten lev zabiják, to byla taky pravda. Ten byl Milana Zádamského, že ano? H: Ano, já vlastně ani nevím, co se s tím lvem stalo, když Zádamského zatkli. On to byl blázen, proboha chovat takové zvíře není normální. Ale oni Zádamského nakonec pustili ne? H: Bohužel. Dostal se z toho, myslím. Kolegové se ho snažili dostat, ale nevyšlo to. A dneska ten obchod s těmi prostitutkami už asi není tolik výhodný, tak je z něj dneska asi normální podnikatel. Ještě by mohl třeba kandidovat, aby byla nějaká sranda… (smích) A víte, že by mě to snad ani nepřekvapilo? Máte nějaké důkazy o tom, že by spolu Berdych a Zádamský obchodovali, tak jak to bylo v seriálu? H: Myslím, že ne. Oni ten obchod měli dost ohraničený. Berdych měl v podstatě zákaz, ten to měl po Plzeň a dál nesměl, tam už byl Zádamský. A co novináři? Jakou s nimi máte zkušenost při své práci? Já vím, že v seriálu byl taky nějaký, který vám pomáhal s vyšetřováním. H: No to byl Janek Kroupa, on se tam sám napsal (smích). Ale jinak mám dobré zkušenosti. Nikdy mě nikdo nepodrazil, nikdy mi nikdo neudělal žádnou sviňárnu. Vždycky jsme se třeba s Kroupou dohodli, že tohle je pravda, ale ať to zatím nepíše nebo nevysílá. Vždycky dodržel slovo. Možná jsem měla jen štěstí na dobré lidi, to je taky možné. Ještě jedna věc je zajímavá… V České republice vyšla před pár lety kniha o Františku Mrázkovi, kde byly zveřejněny policejní odposlechy. Vyloženě přímé důkazy o spojení českých politiků s podsvětím však nevedly vůbec k ničemu. Člověku ta kniha po přečtení vypadne z ruky a přitom ví, že se nikomu z nich nic nestalo… H: Morálka je tady opravdu nulová, to uznávám. Víte, v zahraničí je politika posvátné místo, ale tady vás vyfotí s milenkou, dokážou vám to a jinde už byste odstupovala, ale u nás se řekne: no jo, mám milenku a ještě k tomu nemanželské dítě. A do toho sem tam nějaký ten kšeftík s kmotry. Jde to tu do háje, uvidíme za pár let, kde budeme. Minimálně u voleb se ukáže. Ačkoliv opravdu nevím, koho budu volit…

28