TAXONOMIE, DOMESTIKACE, ROZDĚLENÍ PLEMEN HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

TAXONOMIE, DOMESTIKACE, ROZDĚLENÍ PLEMEN HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

Taxonomie •

Druh - uzavřené společenstvo zvířat, vyznačující se shodnými znaky a vlastnostmi, normální plodností a fyziologickou izolací, která se projevuje nekřiţitelností s jinými druhy nebo neplodností případných kříţenců (pes x kočka, kočka x tygr)

•

Plemeno - skupina zvířat stejného druhu a původu, které se od jiných zvířat téhoţ druhu liší znaky a vlastnostmi, předávanými na potomstvo (holštýn, jersey,....)

•

Plemenný typ - zvíře s dokonale vyjádřenými typickými znaky plemene

•

Uţitkový typ - zvíře s dokonale vyjádřenými znaky uţitkového zaměření v některých případech je konkrétní uţitkový typ vytvořen kříţením více plemen

•

Chovný cíl - souhrn poţadavků na významné morfologické, fyziologické, psychické vlastnosti plemene vytyčený pro zušlechťovací proces

•

Plemenný standard - je souhrn poţadavků na vlastnosti zvířat v dané etapě šlechtění vyjádřený pokud moţno číselně

Ivana Gardiánová

Foto: Ivana Gardiánová

Demonstrační a pokusná stáje FAPPZ

•

Populace - skupina vzájemně se pářících jedinců, kteří se podílejí na společném genofondu, je tedy tvořena jedinci samci (plemeníci) a samicemi (plemenice)

•

Plemeník - samec druhu zvířat vybraný výběrovou komisí dle původu, zevnějšku, uţitkovosti, či potomstva k plemenitbě, vydává se mu licence k připouštění či inseminaci

•

Plemenice - samice druhu zvířat vybraná a pouţívaná k plemenitbě

•

Linie - populace zvířat v rámci plemene, vyznačující se znaky a vlastnostmi, které je odlišují od ostatních. Rozlišujeme několik typů linie dle jejího účelu ve šlechtění zvířat – genealogická (krevní) linie - se odvozuje od zakladatele zahrnuje výčet všech samčích potomků – plemenná (chovná) linie je skupina zvířat geneticky vyrovnaná, pocházející ze společného předka, kterému je příbuzensky blízká. Vzniká cílevědomým šlechtěním a trvá 4 - 6 generací - zaniká ztrátou charakteristických znaků linie a stává se linií genealogickou – další formy liníí – syntetická, inbrední, samičí, ....

•

Rodina - skupina samic pocházející z matky zakladatelky, vzniká v rámci plemenné linie a zpravidla nepřesahuje rámec jednoho chovu

•

Chov - stádo zemědělského podniku, které dosáhlo šlechtitelskou prací stejnorodosti a určité úrovně znaků a vlastností. Jestliţe stádo dosáhne vynikající kvality, získává po uznávacím řízení označení šlechtitelský chov produkce elitního plemenného materiálu pro zušlechťování ostatních chovů

•

Čistokrevné zvíře - jedinec, jehoţ příslušnost k plemeni lze prokázat potvrzením o původu (rodokmenem), je produktem čistokrevné plemenitby, tj. pářením příslušníků jednoho plemene

•

Čistokrevná zvířata plemene jsou evidována v registrech - plemenné knihy

•

Polokrevník - produkt páření plnokrevného koně s neplnokrevnými

•

Zvíře bezplemenné (kříţenec) - vzniklo náhodným pářením příslušníků různých plemen, nelze u něho určit plemennou příslušnost

DOMESTIKACE •

ROZDĚLENÍ PLEMEN

proces osvojování si zvířat člověkem, tj. přeměna divokého zvířete ve zvíře domácí – 3. fáze - zajetí, ochočení, zdomácnění místa domestikace jsou na Zemi nerovnoměrně rozloţená – Asie: pes, ovce, kůň, skot, prase, velbloud, buvol, jak, bali, kur, holub, kachna, husa, páv, bourec morušový – Evropa: pes, ovce, prase, koza, skot, kůň, kachna, holub, králík, včela – Afrika: osel, pes, kočka, perlička, včela – Amerika: lama, pes, krocan, kachna piţmová, morče, kapybara

1) Plemena dle stupně prošlechtění

•

domestikační změny - zbarvení, pokryv těla, kůţe, velikost těl, lebka, rozmnoţování, nervová soustava, fyziologie

2) Plemena dle směru užitkovosti

•

feralizace (zdivočení, dedomestikace)

•

domestikace je nevratný proces

•

velký počet plemen u jednotlivých druhů hospodářských zvířat lze třídit dle různých hledisek, nejčastěji však

– primitivní, přechodná (krajová), kulturní

– specializovaná, kombinovaná

3) Plemena podle původu (kraniologie) 4) Plemena podle teritoriálního rozšíření

Genové rezervy, genetické zdroje •

rezerva genů pro budoucí využití, kulturní památka

•

Podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a navazující vyhlášky č. 471/2000 zahrnuje Národní program plemena

• • • • • •

Skot: česká červinka, český strakatý skot (ČESTR) Ovce: šumavka, valaška Kozy: koza bílá krátkosrstá, koza hnědá krátkosrstá Prasata: přeštické černostrakaté Koně: starokladrubák, hucul, slezský norik, českomoravský belgik Králíci: český strakáč, český luštič, český albín, český červený, český černopesíkatý, moravský modrý, moravský bílý hnědooký Nutrie: plzeňská tříbarevná (přeštická), standardní českého typu, stříbrná nutrie Ryby: kapr obecný, pstruh duhový, pstruh obecný forma potoční, lín obecný, sumec velký, jeseter malý, vyza velká, síh peleď, síh maréna Včely: včela kraňská Drůbeţ: česká slepice zlatě kropenatá (česká zlatá kropenka), česká bílá husa

• • • •

PLEMENA SKOTU • MLÉČNÁ plemena • MASNÁ plemena • KOMBINOVANÁ plemena – MASOMLÉČNÁ – MLÉČNOMASNÁ – Předek skotu – pratur – Druh – tur domácí

PLEMENA OVCÍ • • • •

DOJNÁ plemena MASNÁ plemena PLODNÁ plemena KOMBINOVANÁ plemena

• předek - muflon – evropský, asijský - archar (ovce stepní) - argali (ovce velehorská)

PLEMENA KOZ • • • •

DOJNÁ plemena MASNÁ plemena SRSTNATÁ plemena KOMBINOVANÁ plemena

• předek

- capra prisca (koza keltská) - koza bezoárová - koza šrouborohá

PLEMENA KURA a KACHEN, ....... • • • •

PLEMENA PRASAT

PLEMENA KONÍ

• skupina koní – STEPNÍ (mongolští) • MASNÁ plemena • SÁDELNÁ plemena • skupina koní - VÝCHODNÍ (orientální) • KOMBINOVANÁ • koně iránští – MASOSÁDELNÁ – SÁDELNOMASNÁ • koně arabští • koně angličtí – Předek prasat • koně a krví staroitalskou a • prase evropské starošpanělskou • prase páskované • skupina koní – ZÁPADNÍ • prase středozemní (okcidentální) – Druh - prase • skupina koní – SEVERNÍ (nordičtí) domácí

Mléčná plemena skotu Holštýnsko - fríský skot

Red holštýn

NOSNÁ plemena MASNÁ plemena KOMBINOVANÁ plemena OKRASNÁ plemena

• Předek – – – –

kur bankivský kachna divoká x piţmovka velká husa velká krocan divoký, .....

www.esperou.com/ redhol.htm Foto: Ivana Gardiánová

Ayrshirský skot

Jerseyský skot

• Druh – kur domácí – kachna domácí – husa domácí, ..... Foto: Ivana Gardiánová www.fwi.co.uk/index. asp?fn=show15115&sec=226&....

Masná plemena skotu

Red Angus

Aberdeen - Angus

Salers Galloway

www.ansi.okstate.edu/ breeds/cattle/redangus/

Belgické modro - bílé, modré, bílé

Limousine

Skotský náhorní skot (Highland)

www.fwi.co.uk/index. asp?fn=show15115&sec=226&.... Foto: Ivana Gardiánová

Piemontese

Gasconne Hereford

Masný siementál

www.ffcc.info/ article1263.html

Charolais

Blonde d´ Aguitane, Plavé Akvitánské

www.cattlenetwork.net



Foto: Ivona Svobodová

Kombinovaná plemena skotu Český strakatý skot (ČESTR)

Česká červinka


Foto: Ivana Gardiánová thttp://home.zf.jcu.cz/public/departments/koz/cervinky/ Foto: Ivana Gardiánová

Foto: Ivona Svobodová Foto: Ivana Gardiánová

Dojná plemena ovcí Východofríská ovce

Awassi

Masná plemena ovcí Charollais

Texel

Foto: Ivana Gardiánová Foto: Ivana Gardiánová

Suffolk

www.ansi.okstate.edu/ breeds/sheep/awassi/

Oxford down

Kombinovaná plemena ovcí

Plodná plemena ovcí Ovce olkuská

Ovce romanovská

Merinolandschaf

Cigája

www.schok.cz

Šumavská ovce (Šumavka)

www.schok.cz

Valašská ovce (Valaška)

Dojná plemena koz

Vřesová ovce

Koza bílá krátkosrstá

Koza hnědá krátkosrstá

Jacobova ovce


www.schok.cz

Masná plemena koz + Kombinovaná plemena koz

Romney marsh (Kent)

Koza búrská


Koza anglonúbijská

Masná plemena prasat Duroc

Srstnatá plemena koz Koza kašmírová

Hampshire

Koza mohérová (angorská)

Pietrain

Landrace

www.schok.cz Foto: Ivana Gardiánová

Masná plemena prasat + Sádelná plemena prasat ČVM - české výrazně masné

Skupina koní stepních

Mangalica

Equus Przewalski (=kertak, kůň Převalského)

schp.krtekcentrum.cz


Kombinovaná plemena prasat Bílé ušlechtilé

Přeštické černostrakaté



Skupina koní východních - iránští

Skupina koní východních - arabští Arab, Arabský plnokrevník

Angloarab

Achaltekinský kůň (Achal-teke)

http://romantik.cz/kone/achaltekin.php Internet

www.daruma.nora.pl/a.html

www.daruma.nora.pl/a.html.


Skupina koní východních - angličtí Anglický plnokrevník

www.hevosmaailma.net/ anglo.shtml

Skupina koní východních - si +sš Kůň andaluský

Lipicán

Americký klusák


Foto: Srdjan Živulovič

Kůň starokladrubský - kladrubský (kladrubák) www.daruma.nora.pl/a.html. www.plemena-hz.szm.sk

Foto: Lea Andrejsová

Skupina koní severských

Skupina koní západních Slezský norik

Hafling

Shetlandský pony Hucul (huculský kůň)


Českomoravský belgický kůň Foto: Barbora Hofmanová


Fjordský pony

Percheron

FOTO: Ivan Majzlík

Foto: Ivona Svobodová

Česká zlatá kropenka

Nosná plemena slepic

(Česká slepice zlatá kropenatá)

Vlaška koroptví

www.angelfire.com/me2/ fjordandrea/fjordinfo.html.

Masná plemena slepic Kornyška

Brahmánka


Šumavanka

Leghornka bílá

Kočinka bílá home.zf.jcu.cz/.../ studium/drubez/plemena.html.

Plymutka bílá

Atlas drůbeže Ivana Gardiánová

Kombinovaná plemena drůbeţe Plymutka ţíhaná

Okrasná plemena slepic

Hempšírka Hedvábnička

Rodajlendka

Holokrčka

Sasexka světlá Paduánka

Bantamka

Atlas drůbeže

Nosná plemena kachen Indický běţec


Masná plemena kachen

Khaki + white Kampbel Kachna pekingská předek – Kachna divoká

Ivana Gardiánová


Kachna piţmová předek - Piţmovka velká

www.geocities.com/viperior/ ducks/pictures.htm

Kombinovaná plemena kachen + Okrasná plemena kachen Kachna orpingtonská

Kachna smaragdová Zakrslé kachny

PLEMENA HUS

(podle ţivé hmotnosti)

• LEHKÁ (malá) – Husa labutí Česká bílá husa (chocholatá)



• STŘEDNÍ – Husa landeská

• VELKÁ (těţká) – Husa tulouská

Ivana Gardiánová

Krůta bronzová standardní

PLEMENA KRŮT Česká krůta šedě divoká bíle lemovaná

VČELY Včela kraňská


KRÁLÍCI Český luštič

www.vuzv.cz

Český černopesíkatý Krůta černobílá

Krůta bílá

Česká krůta divoká bíle lemovaná

Moravský bílý hnědooký

Ivana Gardiánová

Český strakáč

Český albín

EXTERIÉR KONSTITUCE PLODNOST RŮST Moravský modrý

….

Český červený

vyjadřuje - příslušnost ke druhu a plemeni, pohlaví, soulad a harmonii tělesné stavby, zdravotní stav, výkonnost, užitkové vlastnosti

EXTERIÉR (zevnějšek)

ZNAKY - morfologické (tvarové) na ţivém zvířeti - exteriér na mrtvém zvířeti - interiér - fyziologické (funkční) - činnost a funkce orgánů a partií těla

internet

- soubor

Vlivy - vnitřní (genetické) – druh, plemeno, genotyp, pohlaví, věk - vnější (negenetické) – výživa + krmení, ošetřování, zacházení, pohyb zvířat, využití, klima, ....

všech morfologických znaků

- soubor fyziologických znaků (vnější projev stavby, činnosti tkání, orgánů a partií těla zvířete) - zbarvení a pokryv těla

X www.fwi.co.uk/index. asp?fn=show15115&sec=226&....

SUBJEKTIVNÍ METODY

OBJEKTIVNÍ METODY

- lineární popis – popis stupně vývinu znaku mezi 2 extrémy , číselná škála 1 - 9 - slovní popis – tělesná stavba vyjádřena slovy - popis značkovacím klíčem – schematické smluvené značky

měření tělesných rozměrů – výška, šířka, délka, obvod, úhel, hmotnost – úhloměry, měřící hole, kruţidla, pásková míra, .... vážení zvířat – různé typy vah dle druhu zvířete

- bodový systém – určitý počet bodů pro kaţdý znak

- fotografování – zleva, kontrast, v klidu, všechny končetiny, malá zvířata – stůl, velká zvířata – předvadiště

- přímé zařazení do třídy – bez specifikace zařazení do třídy

- videosnímek – nejenom exteriér zvířete, ale i pohybová aktivita

1. tělesný rámec (TR)

Lineární popis

2. šířka hrudníku (SH) 3. hloubka těla (HT) 4. hranatost (HRA) 5. sklon zádì (SKZ) 6. šířka zádì (SRZ) 7. postoj zadních končetin zezadu (PZZ) 8. postoj zadních končetin z boku (PZB) 9. úhel paznehtu (UP) 10. přední upnutí vemene (PUV)

2. Šířka hrudníku (rozdíl jednoho bodu je diference o 2 cm, rozmezí je 13cm –29cm) 1 (velmi úzká zákl. hrudníku) 5 (středně široká základna) 9 (velmi široká z.,široký postoj p. noh)

11. rozmístění předních struků (RPS) 12. délka struků (DS) 13. hloubka vemene (HV) 14. výška zadního upnutí vemene (VZU) 15. závěsný vaz (ZV) 16. rozmístění zadních struků (RZS)

www.holstein.cz/metodika

Popis značkovacím klíčem

Měření tělesných rozměrů

KRAJINY NA TĚLE ZVÍŘAT -

při posuzování exteriéru zvířat znát krajiny těla (topografická anatomie)

ZBARVENÍ ZVÍŘAT • pigmenty – vnitřní - dusíkaté melaniny vznikající v těle zvířete jako výsledek genotypem ovládaných enzymatických konverzí substrátu, – vnější – organické (karotenoidy) či anorganické (fosforečnany) látky získané potravou

- pomyslně ohraničené části těla většinou s kostěným podkladem, částí kosti, orgány či svaly

• odznaky (odchylky) od základního zbarvení srsti mohou být vrozené či získané. • zbarvení je pouze u některých plemen typickým plemenným znakem. • význam pigmentace zvířat: estetický, identifikace, užitkovost •

albín, ryzák, hnědák, bělouš, vraník ......................

POKRYV TĚLA – SRST

KŮŢE ZVÍŘAT • představuje po zabití zvířete surovinu k dalšímu zpracování na oděv, obuv či galanterii. • zpracovává se tzv. činěním (vydělávání) na dva základní produkty – useň či holina zbavená chlupů, pokoţky i podkoţí v zásadité lázni – kožešina činěna šetrným způsobem vţdy v kyselé lázni

• konina k výrobě sportovních potřeb a obuvi, dětské obuvi • hovězina k obuvnické a galanterní výrobě • teletina k produkci drahé usně zpracovávané na luxusnější obuv a galanterii • skopovice k výrobě brašnářské a obuvnické • kozina k výrobě rukavic, oděvů • vepřovice ve výrobě galanterie, oděvů, brašnářství • jelenice výroba rukavice, oděvy • krokodýlí a hadí kůže (galanterie) • pštros (galanterie)

• • • • • • • •

srst zvířete – surovina pro textilní průmysl či pro kartáčnictví chlupy zvířat vhodné na výrobu příze se nazývají „vlna“. vlákna ţivočišného původu: · vlna – wool – vlákno ze srsti ovce domácí · mohér – mohair – vlákno ze srsti angorské kozy · kašmír – cashmere – vlákno ze srsti kašmírové kozy · alpaka – alpaca – vlákno ze srsti lamy · angora – angora – vlákno ze srsti angorského králíka

• •

srst savců tvoří základní typy chlupů dle výskytu kory a dřeně: · podsada – jemné chlupy bez dřeně, které nejsou srstí stálou, chlupy podsady tvoří vlnovlasy vlnařských ovcí, které však nelínají · pesíky – silnější chlupy s dření, často nelínají. Tvoří chlupy ţínité, které tvoří ohon, hřívu, rousy (u koní chladnokrevných na volární části spěnky), u prasat se nazývají štětiny · polopesíky – téţ chlupy přechodné, které obsahují dřeň jen v části chlupu, vyskytují se u koţešinových zvířat

• •

POKRYV TĚLA - PEŘÍ •

typ osrstění je pod genetickou kontrolou, mutací pak vzniklé dědičné odchylky typu osrstění od normálu – angorismus, rexixmus, alopecie

•

na kvalitu srsti zvířat mají vliv činitelé

•

pero se skládá – stvolu (část stvolu v kůţi je brk, nad kůţí osten) – praporu

•

peří – krycí (obrysové), prachové, prachovité, štětkovité, štětinovité, nitkovité

•

stavba peří je pod genetickou kontrolou, vyskytují se dědičné změny – hedvábnost peří a kadeřavost peří.

•

činitelé ovlivňující peří jsou – vnitřní – druh a plemeno, činnost štítné ţlázy a brzlíku – vnější – klima, výţiva

•

výměna peří (přepeřování) - pelichání – probíhá 1x ročně na podzim cca 2 – 3 měsíce, drůbeţ nesnáší, u vodního ptactva můţe dojít k přepeření na jaře a na podzim.

– vnitřní - druh, plemeno, věk, intenzita činnosti endokrinních ţláz (štítné ţlázy) – vnější - výţiva, klimatické vlivy, ošetřování

•

srst zvířat reaguje na klimatické změny v průběhu roku línáním: – · stálé – opadávání vlasů, ţíní v průběhu celého roku – · sezónní – výměna srsti v krátkém časovém úseku 1 – 2x ročně, na jaře a na podzim líná většina koţešinových zvířat – v té době není koţka kvalitní – · dle věku – vyměňují srst mláďata ve věku okolo 5 – 6 měsíců, tak výměna srsti mláděte můţe znamenat i změnu zbarvení zvířete

Označování zvířat •

řádné označení umoţňuje identifikaci a nezaměnitelnost základní podmínka úspěšného chovatelství

• •

hospodářská zvířata - dle poţadavku zákona č. 154/2000 Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ostatní - označování na základě řádu příslušného chovatelského svazu, organizace

•

z hlediska metody - snadná zjistitelnost, dobrá čitelnost a trvanlivost dle účelu označení.

•

z hlediska aplikace - jednoduchost provedení (souvisí s cenou), nepoškození kůže, nenarušení vzhledu zvířete (estetické hledisko).

• •

označování zvířat a) dočasné – označí zvíře na omezenou dobu, odstranitelné z těla zvířete, např. označení barvou, barevným značkovačem, vystříháním značky do srsti, obojky, visačky, hrudní pásy, ušní visačky a terče, náušnice, křídelní značky, noţní krouţky b) trvalé – označí zvíře na celý ţivot, neodstranitelné

•

tetování – tetovací pistolí nebo kleštěmi u zvířat se světlou kůţí výţeh – ţhavou nebo podchlazenou kovovou značkou vrubování – kleštěmi vytvořené zářezy do boltce ucha tvoří číselnou kombinaci mikročip – čip uzavřen ve skleněném intaktním obalu asi 14 mm délky a průměru 2 mm. Zavádí se pod kůţi implantační pistolí do oblasti ucha, krku. Číselný kód čipu je moţno číst čtecím zařízením, které čip aktivuje signálem (pasivní elektronické označení).

KONDICE, VZTAH ZVÍŘETE A PROSTŘEDÍ - řada definicí konstituce dle různých autorů, klasická Bílkova (1933) „Konstituce je stupeň zdraví daného jedince jako výsledek anatomické struktury a fyziologické činnosti tkání a orgánů těla. Navenek se projeví určitým stupněm reaktivnosti na okolí a různou odolností vůči škodlivým vlivům.“ - geneticko-imunologický pohled „Konstituce je geneticky podmíněná reakční schopnost individua na vlivy vnějšího prostředí všeho druhu, jejichţ působnost je ohraničena druhově specifickou normou reakce.“

1. Habitus neboli vnější vzezření zvířete - podmíněn anatomickou stavbou, funkčností orgánů těla jako celků pod vlivem dědičnosti i prostředí

Habitus výkrmný (typus digestivus) – klasická výkrmná plemena skotu, prasat, ovcí, těţcí chladnokrevníci

Habitus dýchací (typus respiratorius) – mléčná plemena skotu, plnokrevník a lehký teplokrevník, plemena ohařů a chrtů

home.foni.net/ ~nando-xx/kalte.htm www.dsz.unito.it

www.celysvet.cz

Habitus svalový (typus muscularis) - moderní masná plemena prasat (Pietrain, Duroc), skotu (Belgické modro-bílé, Limousine, Charolais), ovcí (Suffolk, Berrichone), některá teplokrevná i chladnokrevná plemena koní, z plemen psů boxer, doga, bullteriér

2. Komplexe vyjadřuje vrozený i během života získaný způsob fyziologické funkce tkání a orgánů těla komplexe s průměrnou oxidační činností - výdej energie se rovná přibližně příjmu, výrazně se nemění hmotnost zvířete v dospělosti, neukládá se tuk - habitus svalový

komplexe se zvýšenou oxidační činností - typem se zvýšenými rozkladnými pochody, v dospělosti se nezvyšuje hmotnost, naopak při zhoršeném přívodu živin zvíře snižuje hmotnost, protože vytváří produkt (mléko, práci) na úkor tkání vlastního těla - habitus dýchací

www.fwi.co.uk/index. asp?fn=show15115&sec=226&....

komplexe se sníţenou oxidační činností - typem se zvýšenými asimilačními (skladnými) pochody, zvíře přetváří živiny ve tkáně těla a zvyšují hmotnost - habitus výkrmný

Nové přístupy v hodnocení konstituční zdatnosti: 3. Temperament (letora) - stupeň dráždivosti a reaktivnosti nervové soustavy na

základě vzruchu a útlumu, zakládá schopnost zvířete vnímat rozdílné podněty vnějšího prostředí a adaptovat se bez neúměrných reakcí ·

ţivý (sangvinik) ohnivý je extrémem živého

·

nervózní (cholerik)

·

klidný (flegmatik) - chladnokrevná plemena koní, masná plemena skotu, prasat

·

apatický (melancholik) - kastráti (valach, vůl). Na základě tří sloţek konstituce se v chovatelské praxi určuje typ konstituce konkrétního zvířete jako charakteristika se vztahem k jeho vyuţití: · konstituce pevná (tvrdá) · konstituce jemná · konstituce slabá · konstituce hrubá · konstituce lymfatická

ranost - schopnost rychlejšího růstu, časnějšího dosažení pohlavní, chovatelské a tělesné dospělosti než je průměrná doba dospělosti plemen či druhu plemena krajová, primitivní jsou ve vývinu pozdní. dlouhověkost - schopnost zvířete dosahovat vyššího věku při zachování požadované úrovně užitkovosti, cenná vlastnost zmenšující podíl neproduktivního období života (odchov), sníží se náklady/jednotku produkce/život, cenná zejména u plemenných zvířat, negativní vztah k ranosti

v chovu skotu je v posledních letech používána přeţitelnost jako podíl krav, které dosahují stanovené věkové hranice, nebo ji překročí.

vliv prostředí na zvíře abiotické faktory - makroklimatické, mikroklimatické biotické faktory trofické faktory

1. adaptační výkonnost organismu – hodnocení postrádá exaktní test vhodný pro praktické využití, chovatel by měl sledovat adaptaci či nedostatečnost zvířat na zátěže (transportní, psychosociální, alimentární, výkonnost, březost, porod), adaptační nedostatečnost zejména u šlechtěných zvířat v intenzivních chovech (syndromy prasat aj.) 2. odolnost organismu vůči nemocem - s ohledem na druh, plemeno, jedince 3. fittnes a dlouhověkost – charakterizovaná též v současnosti jako přeţitelnost, tj. podíl zvířat, který se dožívá určitého věku v chovu a je aktivní v reprodukci stáda. Nejběţnější typy kondice: · chovná (plemenná) – dobrý fyzický stav, pro úspěšnou reprodukci · pracovní – stavu pro poţadovanou výkonnost · výkrmná – velmi dobrý výţivný stav, příjem mnoţství krmiva a tvorba zejména svalstva, případně tuku · pastevní – výsledek pobytu na pastvě, stupeň výţivy dle úţivnosti pastvy s dobrým zdravotním stavem a neupraveným zevnějškem · výstavní - výsledek přípravy pro výstavu – nadprůměrný výţivný stav, bezvadná úprava zevnějšku · hladová – výsledek nedostatečné výţivy či nemoci, neţádoucí - týrání zvířat

K omezení negativních vlivů má přispívat zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), na jehoţ základě jsou ke své činnosti povinny podniky získat tzv. integrované povolení. Zákon se týká v současnosti asi 450 zemědělských a 220 potravinářských podniků různé kategorie. Integrované povolení musí získat podnik intenzivního chovu drůbeţe nebo prasat s kapacitou více neţ (rozhodující je projektovaná kapacita): • · 40 000 kusů drůbeţe • · 2000 kusů prasat ve výkrmu (nad 30 kg hmotnosti) • · 750 kusů prasnic Zařízení uvedená do provozu do 30. 10. 2000 musí získat povolení do 30. 10. 2007. Zařízení uvedená do provozu do 1. 1. 2003 musí podat ţádost o povolení do 31. 3. 2003. U nových staveb je povolení potřebné pro kolaudaci nebo pro vydání stavebního povolení.

• • • • • • • • • • • • • • •

Ţádost o integrované povolení je velmi podrobný dotazník zahrnující : · Popis zařízení a činností podniku · Doprava související s provozem · Popis surovin a látek spotřebovávaných a produkovaných provozem · Palivo-energetická situace podniku · Emise z jejich zdroje · Charakteristika stavu a ovlivnění dotčeného území · Popis opatření k zacházení s vznikajícími odpady · Systém monitorování vlivů na ţivotní prostředí · Popis plánovaných opatření k prevenci, návrh závazných podmínek a plnění Stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat můţeme chápat jako zdroje znečištění, s ohledem na velikost mohou být děleny na: · velké zdroje – koncentrace od 500 ks skotu, od 5000 ks prasat, od 50 000 ks drůbeţe · střední zdroje – koncentrace 188 – 499 ks skotu, 500 – 4 999 ks prasat, 1000 - 49 999 ks drůbeţe · malé zdroje – do 179 ks skotu včetně, do 499 ks prasat včetně, do 999 ks drůbeţe včetně.

Ukazatele plodnosti - skot • délka SP (service perioda, mezibřezost, nebřezost) - od porodu do nového zabřeznutí: 60 - 90 dní • mezidobí - součet dnů SP + délka březosti - od porodu do porodu: 350 - 380 dnů • inseminační interval - doba od porodu (zmetání) do 1. inseminace: 57 - 67 dnů • inseminační index (index zabřezávání) - počet inseminací nutných k zabřeznutí: 1,1 - 1,6 • index plodnosti - při hodnocení celoţivotní uţitkovosti

PLODNOST Plodnost - komplexní vlastnost, která je výsledkem schopností samců a samic poskytovat zdravé potomstvo v optimálním počtu za určitý čas. Plodnost samců - schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho zapravení do pohlavního ústrojí samice. Plodnost samic - schopnost pravidelné reprodukce tj. pravidelným pohlavním cyklem, zabřeznutí a porození zdravého a ţivotaschopného mláděte. Nejdůleţitější uţitková vlastnost hospodářských zvířat, všechny uţitkové vlastnosti jsou funkcí plodnosti. Plodnost hodnotíme u jednotlivých zvířat, v rámci skupiny a u jednotlivých druhů hospodářských zvířat.

Plodnost ve stádě • březost po 1. inseminaci - % zabřezlých plemenic po 1. inseminaci • % celkové březosti (po všech inseminacích) - % plemenic zabřezlých po všech inseminacích z celkového počtu 1. inseminovaných • hrubá natalita - počet všech narozených telat na 100 krav • čistá natalita - počet živě narozených telat na 100 krav • natalita krav - počet telat narozených na 100 krav za 1 rok po odečtení telat od prvotelek

Ukazatelé ranosti stáří - při 1. zapuštění - při 1. zabřeznutí Foto: Ivana Gardiánová

- při 1. otelení

Ukazatelé plodnosti u drůbeţe

Ukazatelé plodnosti u prasat • mnoţství selat v jednom vrhu - dobré 10 - 12 kusů • délka mezidobí (150 dní) • % zabřezávání po 1. inseminaci velkochovy 80 - 85 % • intenzita reprodukce - 2 vrhy do roka

•

potenciální plodnost - počet vajec snesených za určité období – snáška vajec podle druhů

•

skutečná plodnost - líhnivost vajec z vajec vložených do líhně – 65 - 85 % podle druhu SP PP Perličky 70 - 75 % 140 - 200 vajec Pštrosi 50 - 70% 40 - 60 vajec Slepice – nosný typ 80 – 85 % 290 - 340 vajec Slepice – masný typ 80 – 85 % 150 - 170 vajec Kachny 75 – 80 % 150 - 300 vajec Krůty 75 – 80 % 90 - 120 vajec Husy 65 – 70 % 50 - 70 vajec Baţanti 50 - 60 % 40 - 60 vajec Křepelky japonské 40 - 60 % aţ 300 vajec

ZOO Chomutov

Ukazatelé plodnosti u ovcí

internet

• počet narozených jehňat na 100 bahnic (ovcí) -140 - 150 % • mortalita jehňat – 1 % • počet odchovaných jehňat • počet zabřezlých matek ze všech zapuštěných - 80 - 90 %

• • • • • • • • • •

Ivana Gardiánová

Ivana Gardiánová

Počet narozených mláďat •

Unipara – 1 (2) mláďata – kůň, skot, srna, laň

•

Multipara – 2 a více potomků – ovce (2 x 2 - 4 a více) – koza (2 x 2 - 4 a více) – prasnice (2 x 6 - 15) – fena, kočka (2 x 4 - 16) – králík (6 x 4 - 12)

Ivana Gardiánová

Ivana Gardiánová

Umělá neplodnost - kastrace, sterilizace Kastrace - zastavuje se produkce spermií či vajíček a hormonální činnost pohlavních ţláz Sterilizace - zabrání se oplodnění při zachování hormonální činnosti pohlavních ţláz • • • • • • •

hřebec býk kanec kohout beran kozel pes

• • • • • • •

valach vůl vepř kapoun skopec hňup fešák

Dospělost a vyuţití k plemenitbě Skot

Prasata

Koza 6–8 6-8

Ovce

Pohlavní dospělost (měs.)

6 – 14 6 – 14

6–8 6-8

4–6 5 - 12

Chovatelská dospělost (měs.)

12 – 14 15 - 20

8 - 18

12 – 15 12 - 15 12 – 15 10 – 24

Tělesná dospělost (roky)

4-5

1,5 - 2

2,5 - 3

Délka doby využití k plemenit. (roky)

8 - 15

3–4

Senilita ve stáří (roky)

20 - 30

7 - 10

Smrt ve stáří (roky)

25 - 30

15 - 20

Koně

Ukazatele plodnosti Fena

Kočka

8 – 16 6 – 20

6 – 12 7 - 14

7–9 7-9

36 – 52 36 – 48

12 18 - 24

18

2-4

T. 6 – 7 Ch. 5 – 6

2- 3

1–1,5

6-8

5-6

15 – 18

8 - 12

4 –5

12

10 - 12

25 – 30

8 - 14

6–7

20 - 25 15 - 20

35 - 40

10 - 20 8 – 10

Plodnost samců • tvorba pohlavního hormonu - testosteronu • sperma (ejakulát) - spermie a plasma • plasma - sekrety přídatných pohlavních žláz - tvoří vhodné prostředí spermiím, umožňují pohyb a dodávají energii – beran, kozel - 10 % plasmy -------- 0,5 - 2 ml ejakulátu – býk - 50 % plasmy ----------- 2 - 10 ml ejakulátu – hřebec - 90 % plasmy -------- 30 - 300 ml ejakulátu – kanec - 80 % plasmy --------- 100 - 700 ml ejakulátu • oplozovací schopnost spermií - dle druhu (skot) 24 hodin až (drůbež) několik týdnů

Skot

Prasata

Kozy

Připouštění samcem • přirozené připouštění – připouštění volné - skupina samic s 1 či více samci ve stádě a páření dle říje samic – připouštění skupinové (harémové) skupina samic a 1 plemeník v připouštěcím období – připouštění „z ruky“ - k páření předvedeni samec i samice tzv. „na ruce“, kontrola chovatele

• kapacitace spermie - dozrání pobytem v pohlavních orgánech samice a stykem se sliznicí a sekrety dělohy a vejcovodů – dle druhu 1,5 až 5 hodin

Ovce

Koně

Typ celoročně celoročně sezónně sezónně sezónně pohlav. polyestr. polyestr. polyestr. polyestr. polyestr. cyklu Délka pohlav. 21 21 21 14 - 19 21 cyklu (dny) Délka říje 18 24 - 96 36 24 - 36 3 – 5 dní (hod) Délka 285 115 150 150 333 březosti (dny) 3. – 5. den Doba 2. pol. říje 2. den říje 2. pol. říje 2. pol. říje říje zapoušt. Délka 305 56 – 85 316 100 - 140 120 - 240 laktace (dny)

– plemeník musí být licentován podle zákona

Fena

Kočka

diestr.

diestr. s.p.

J,P

21

8 - 14

6-8

63

56-68

9. – 13. den říje 42 - 52

42

• na plodnost působí – vnitřní faktory - druh, plemeno, věk – vnější faktory - výživa, ošetřování, pohyb, teplota, světlo, využívání

• p. potenciální - dána produkcí spermií a parametry ejakulátu inzetnet

• inseminace (umělé oplodňování)

• p. skutečná - daná počtem zabřezlých plemenic a počtem mláďat připadajícím na porod

– odběr spermatu do umělé vagíny – hodnocení spermatu – ředění a vytvoření inseminační dávky • (polyvinylchloridové trubičky nebo ampule)

• p. samců se hodnotí

– kryokonzervace v tekutém dusíku (-196°C) – vlastní inseminace - zapravení do samice inzetnet

• • • •

hřebec 3-4/týden, 50-60/rok …….... inseminace 200 - 250 býk 3-4/týden, 80-120/rok ….......inseminace přes 5 000 kanec 2-3/týden, 30-40/rok ….…….inseminace až 2 500 kozel, beran 12-20/týden, 80-120/rok ......inseminace až 5 000

– % zabřezlých samic - ze všech zapuštěných či inseminovaných – inseminační index - počet inseminací nutných k zabřeznutí (dobrý do 1,6) – index plodnosti - hodnocení komplexně % březosti po plemeníkovi s ohledem na stáda a inseminačního technika a ostatní plemeníky, výpočet se provádí pro jednotlivé plemeníky

Plodnost samic • tvorba pohlavních buněk (vajíček), páření a vytvoření prostředí pro vývin zárodku a plodu do doby porodu

Pohlavní cyklus • změny v chování – neklid, vokalizace, vyhledávání tělesného kontaktu, v optimální době říje stojí klidně, prasnice tzv. „reflex nehybnosti“

• tvorba pohlavních hormonů - estrogeny a progesteron • říjové chování • ovulace - uvolnění vajíčka z Graafova folikulu – spontánní - v říji bez závislosti na páření (kráva, klisna, prasnice) – provokovaná - ovulace po páření nervovým podrážděním (kočka, králice) – vnější projev ovulace je říje (estrus)

– kráva se „běhá“ , prasnice se „bouká“, koza se „prská“, klisna se „hříná“, fena se „hárá“, kočka se „mrouská“

• mezi říjemi - období říjového cyklu • dle počtu říjí za rok jsou zvířata – monoestrická - říje 1 x rok - divoká zvířata, srna, laň – diestrická - říje 2 x ročně - kočka, fena – polyestrická - říje vícekrát do roka • celoročně - kráva, prasnice, morče, potkan • sezónní - cykly na jaře a podzim - klisna, ovce, koza

•

fáze říjového cyklu - (21 dní) – proestrus - příprava na říji (3 dny) – estrus - vlastní říje (1 - 2 dny) – metestrus - poříjové zklidňovací období (cca 4 dny) – diestrus - meziříjové období klidu

RŮST a VÝVOJ • Růst je projevem postihujícím změny kvantitativního charakteru • Vývoj je projevem postihující změny kvalitativního charakteru

VÝVIN • termín v zootechnice pro vyjádření stupně růstu a vývoje zvířete • je jev komplexního charakteru • výsledek interakce genotypu zvířete a konkrétních životních podmínek • význam chovatelský a ekonomický - tvorba nových jedinců, tvorba hmotnosti těla produkce masa

Vývojová stádia Stádium prenatální (před narozením) - od oplození po porodu

(vrhu,

vylíhnutí)

Ţivá hmotnost narozených (vylíhnutých) mláďat Druh

– 1. období embryonální (zárodku) - od embrya do dobře diferencovaného plodu – 2. období fetální (plodu) - od období ukončené diferenciace tkání a orgánů a končí narozením

www.albany.edu/genomics/ transgenics-mouse.html

fetus (plod) vyspělejší stádium zárodku od druhé třetiny březosti

medicine.ucsd.edu/ cpa/dog.htm

hříbě tele jehně kůzle sele králíče kuře kachně

Hmotnost při narození 55 kg 38 kg 4 kg 3 kg 1,3 kg 50 g 40 g 56 g

Rozmezí 40 - 70 kg 26 - 45 kg 2,5 - 5 kg 2,5 - 4,5 kg 1,2 - 1,5 kg 40 - 60 g 38 - 42 g 55 - 58 g

Stádium postnatální (po narození) - od narození (vylíhnutí) do smrti – 1. období mléčné výţivy – mlezivo, mléko, mléčná náhražka

– 3. období pohlavního dospívání - tvorba pohlavních buněk a pohlavních hormonů změny zevnějšku, formování individuality mláděte

– 2. období odstavu a výţivy pevnou potravou - začátek nezávislosti na matce

– 4. období chovatelské dospělosti - zvíře se využívá k plemenitbě, samice 70 - 80 % hmotnosti celkové

– 5. období tělesné dospělosti - ukončení růstu kostry

Růst a růstové křivky • absolutní růst a obecná křivka absolutního růstu • průměrný denní přírůstek + křivka • relativní růst a křivka relativního růstu • křivka - grafické znázornění růstu

– 6. období stárnutí a smrti - pozdní věk, opotřebení organismu • k popisu reálné růstové křivky - řada funkcí nejčastěji používány pro dobrou shodu teoretických a reálných hodnot hmotnosti – Brodyho růstová křivka – Gompertzova růstová křivka – Richardsova růstová křivka

Absolutní růst vyjadřuje zvýšení měřené jednotky (např. hmotnosti, výšky, obvodu hrudníku) v závislosti na čase, ukazatel kvality chovu a určení doby porážky

Křivka absolutního růstu kg

bod zvratu

BI = bod inflexe (zvratu)

BI

v tomto bodě křivka mění svůj charakter dosažen největší denní přírůstek v BI mají velká HZV 60-70% porážkové hmotnosti

II (b) růstová deprese

I (a) Ra = H2 – H1 (H2 - hmotnost na konci, H1 - hmotnost na začátku)

růstová elevace

Legenda:

měsíce

– I = autoakcelerační fáze (a = růstová elevace), fáze zrychleného růstu – II = autoretardační fáze (b = růstová deprese), fáze zpomaleného růstu

Relativní růst

Křivka relativního růstu

nejlépe vystihuje vlastní růstovou intenzitu jedince a její pokles s přibývajícím věkem je mírou intenzity růstu

%

klesá s věkem

vyjádřen v relativních přírůstcích (%)

R (%) = [(H2 - H1)/H1] x 100

(H - hmotnost na počátku období, H - hmotnost na konci období)

měsíce

Průměrný denní přírůstek vyjadřuje průměrné denní přírůstky za pravidelně se opakující časové úseky

Křivka průměrného denního přírůstku vysoký denní přírůstek BI

Rdp= (H2 - H1)/t

kg

(H - hmotnost na počátku kontrolního období, H - hmotnost na konci kontrolního období, t - doba kontrolního období ve dnech)

nízký denní přírůstek

• u odchovu optimální hodnoty • u výkrmu maximální hodnoty – skot: 0,7 - 1,5 kg – prasata: 0,7 - 1 kg – ovce: 0,18 - 0,25 kg – drůbeţ: 0,025 - 0,03 kg – králík: 0,027 kg

Nerovnoměrnost růstu - ALLOMETRIE •

projevuje se různou rychlostí růstu částí těla vůči sobě či celku a následnými změnami v proporcích

•

allometrie pozitivní - rychlejší růst části těla než růst celku –

•

Kompenzace růstu • intenzivnější růst (než normální) v období po omezeném přísunu ţivin, kdy došlo k zaostání růstu • pozorováno - lepší využívání živin a ekonomičtější růst

allometrie negativní - pomalejší růst části těla než růst celku –

•

(k>1)

měsíce

(k<1)

isometrie proporce se nemění, části rostou stejně rychle – (k=1)

Řízení růstu - pohlavní hormony (steroidy) - zákaz - nepříznivé pro zdraví

- STH (somatotropin) - zákaz v ČR a EU

Faktory působící na růst • vnitřní činitelé – – – – –

druh plemeno genotyp jedince pohlaví věk

• vnější činitelé – maternální efekty - mateřské tělo omezuje růst mláděte (mláďat) – výţiva a krmení – klima • teplota • sezónní vlivy

– technologický systém chovu a management • vliv odstavu • pracovní využití zvířete • využití v reprodukci

TAXONOMIE, DOMESTIKACE, ROZDĚLENÍ PLEMEN HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT

Recommend Documents