TAXONOMIE, DOMESTIKACE, ROZDĚLENÍ PLEMEN HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Taxonomie Druh – uzavřené společenstvo zvířat, vyznačující se shodnými znaky a vlastnostmi, normální plodností a fyziologickou izolací, která se projevuje nekřižitelností s jinými druhy nebo neplodností případných kříženců (pes x kočka, kočka x tygr) Plemeno – skupina zvířat stejného druhu a původu, které se od jiných zvířat téhož druhu liší znaky a vlastnostmi, předávanými na potomstvo (holštýn, jersey, ....) Plemenný typ – zvíře s dokonale vyjádřenými typickými znaky plemene Užitkový typ – zvíře s dokonale vyjádřenými znaky užitkového zaměření – v některých případech je konkrétní užitkový typ vytvořen křížením více plemen Chovný cíl – souhrn požadavků na významné morfologické, fyziologické, psychické vlastnosti plemene vytyčených pro zušlechťovací proces Plemenný standard – je souhrn požadavků na vlastnosti zvířat v dané etapě šlechtění vyjádřený pokud možno číselně Populace – skupina vzájemně se pářících jedinců, kteří se podílejí na společném genofondu, je tedy tvořena jedinci samci (plemeníci) a samicemi (plemenice) Plemeník – samec druhu zvířat vybraný výběrovou komisí dle původu, zevnějšku, užitkovosti, či potomstva k plemenitbě, vydává se mu licence k připouštění či inseminaci Plemenice – samice druhu zvířat vybraná a používaná k plemenitbě Linie – populace zvířat v rámci plemene, vyznačující se znaky a vlastnostmi, které je odlišují od ostatních. Rozlišujeme několik typů linie dle jejího účelu ve šlechtěnízvířat – genealogická (krevní) linie – odvozuje se od zakladatele, zahrnuje výčet všech samčích potomků – plemenná (chovná) linie je skupina zvířat geneticky vyrovnaná, pocházející ze společného předka, kterému je příbuzensky blízká. Vzniká cílevědomým šlechtěním a trvá 4-6 generací – zaniká ztrátou charakteristických znaků linie a stává se linií genealogickou – další formy liníí: syntetická, inbrední, samičí, .... Rodina – skupina samic pocházející z matky zakladatelky, vzniká v rámci plemenné linie a zpravidla nepřesahuje rámec jednoho chovu Chov – stádo zemědělského podniku, které dosáhlo šlechtitelskou prací stejnorodosti a určité úrovně znaků a vlastností. Jestliže stádo dosáhne vynikající kvality, získává po uznávacím řízení označení šlechtitelský chov – produkce elitního plemenného materiálu pro zušlechťování ostatních chovů Čistokrevné zvíře - jedinec, jehož příslušnost k plemeni lze prokázat potvrzením o původu (rodokmenem), je produktem čistokrevné plemenitby, tj. pářením příslušníků jednoho plemene Čistokrevná zvířata plemene jsou evidována v registrech – plemenné knihy Polokrevník – produkt páření plnokrevného koně s neplnokrevnými Zvíře bezplemenné (kříženec) – vzniklo náhodným pářením příslušníků různých plemen, nelze u něho určit plemennou příslušnost
DOMESTIKACE - proces osvojování si zvířat člověkem, tj. přeměna divokého zvířete ve zvíře domácí – 3 fáze: zajetí, ochočení, zdomácnění - místa domestikace jsou na Zemi nerovnoměrně rozložená – Asie: pes, ovce, kůň, skot, prase, kachna, holub, kur, husa, páv, velbloud, buvol, jak, bali, bourec morušový – Evropa: pes, ovce, kůň, skot, prase, kachna, holub, králík, koza, včela – Afrika: pes, osel, kočka, perlička, včela – Amerika: pes, lama, krocan, kachna pižmová, morče, kapybara - domestikační změny - zbarvení, pokryv těla, kůže, velikost těla, lebka, rozmnožování, nervová soustava, fyziologie - feralizace (zdivočení, dedomestikace) - domestikace je nevratný proces
ROZDĚLENÍ PLEMEN Velký počet plemen u jednotlivých druhů hospodářských zvířat lze třídit dle různých hledisek, nejčastěji však 1) Plemena dle stupně prošlechtění – primitivní, přechodná (krajová), kulturní 2) Plemena dle směru užitkovosti – specializovaná, kombinovaná 3) Plemena podle původu (kraniologie) 4) Plemena podle teritoriálního rozšíření
Genové rezervy, genetické zdroje - rezerva genů pro budoucí využití, kulturní památka - Podle zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a navazující vyhlášky č. 471/2000 zahrnuje Národní program plemena: - Skot: česká červinka, český strakatý skot (ČESTR) - Ovce: šumavka, valaška - Kozy: koza bílá krátkosrstá, koza hnědá krátkosrstá - Prasata: přeštické černostrakaté - Koně: starokladrubák, hucul, slezský norik, českomoravský belgik - Králíci: český strakáč, český luštič, český albín, český červený, český černopesíkatý, moravský modrý, moravský bílý hnědooký - Nutrie: plzeňská tříbarevná (přeštická), standardní českého typu, stříbrná nutrie - Ryby: kapr obecný, pstruh duhový, pstruh obecný forma potoční, lín obecný, sumec velký, jeseter malý, vyza velká, síh peleď, síh maréna - Včely: včela kraňská - Drůbež: česká slepice zlatě kropenatá (česká zlatá kropenka), česká bílá husa
PLEMENA SKOTU - MLÉČNÁ plemena - MASNÁ plemena - KOMBINOVANÁ plemena – MASOMLÉČNÁ – MLÉČNOMASNÁ - Předek skotu - pratur - Druh - tur domácí
PLEMENA OVCÍ - DOJNÁ plemena - MASNÁ plemena - PLODNÁ plemena - KOMBINOVANÁ plemena - předek - muflon - evropský, asijský - archar (ovce stepní) - argali (ovce velehorská)
PLEMENA KOZ
PLEMENA PRASAT
- DOJNÁ plemena - MASNÁ plemena - SRSTNATÁ plemena - KOMBINOVANÁ plemena - předek - capra prisca (koza keltská) - koza bezoárová - koza šrouborohá
- MASNÁ plemena - SÁDELNÁ plemena - KOMBINOVANÁ - MASOSÁDELNÁ - SÁDELNOMASNÁ - Předek prasat - prase evropské - prase páskované - prase středozemní - Druh - prase domácí
PLEMENA KONÍ
PLEMENA KURA a KACHEN, .......
- skupina koní - STEPNÍ (mongolští) - skupina koní -VÝCHODNÍ (orientální) - koně iránští - koně arabští - koně angličtí - koně s krví staroitalskou a starošpanělskou - skupina koní - ZÁPADNÍ (okcidentální) - skupina koní - SEVERNÍ (nordičtí)
- NOSNÁ plemena - MASNÁ plemena - KOMBINOVANÁ plemena - OKRASNÁ plemena - Předek - kur bankivský - kachna divoká x pižmovka velká - husa velká - krocan divoký, ..... - Druh - kur domácí - kachna domácí - husa domácí, .....
Mléčná plemena skotu: Holštýnsko - fríský skot Red holštýn Ayrshirský skot Jerseyský skot
Masná plemena skotu: Galloway Salers Skotský náhorní skot (Highland) Red Angus Aberdeen –Angus Belgické modro – bílé, modré, bílé Limousine Piemontese Gasconne Charolais Blonde d´Aguitane, Plavé Akvitánské Hereford Masný siementál
Kombinovaná plemena skotu: Český strakatý skot Česká červinka
Dojná plemena ovcí: Východofríská ovce Awassi
Masná plemena ovcí: Charollais Texel Suffolk Oxford down
Plodná plemena ovcí: Ovce olkuská Ovce romanovská
Kombinovaná plemena ovcí: Merinolandschaf Cigája Šumavská ovce (Šumavka) Valašská ovce (Valaška) Vřesová ovce Jacobova ovce Romney marsh (Kent)
Dojná plemena koz
Masná a kombinovaná plemena koz
Srstnatá plemena koz
Koza bílá královská Koza hnědá krátkosrstá
Koza búrská Koza anglonúbijská
Koza kašmírová Koza mohérová (angorská)
Masná plemena prasat
Masná a sádelnatá plemena prasat
Kombinovaná plemena prasat
Duroc Hampshire Pietrain Landrace
ČVM – české výrazně masné Mangalica
Bílé ušlechtilé Přeštické černostrakaté
SKUPINY KONÍ Koně stepní
koně východní – iránští
koně východní – arabští
Equus Przewalski (kertak, kůň Převalského)
Achaltekinský kůň (Achal-teke)
Arab, Arabský plnokrevník Angloarab
koně východní – angličtí
koně východní – si + sš
koně západní
Anglický plnokrevník Americký klusák
Kůň andaluský Lipicán Kůň starokladrubský – kladrubský (kladrubák)
Slezský norik Hafling Percheron Českomoravský belgický kůň
koně severští Shetlandský pony Fjordský pony Hucul (huculský kůň)
Nosná plemena slepic: Česká zlatá kropenka (Česká slepice zlatá kropenatá) Vlaška koroptví Šumavanka Leghornka bílá
Masná plemena slepic: Kornyška Brahmánka Kočinka bílá Plymutka bílá
Kombinovaná plemena drůbeže: Plymutka žíhaná Hempšírka Rodajlenka Sasexka světlá
Okrasná plemena slepic: Hedvábnička Holokrčka Paduánka Bantamka
Nosná plemena kachen: Indický běžec Khaki + white Kampbel
Masná plemena kachen: Kachna Pekingská (předek kachna divoká) Kachna pižmová (předek Pižmovka velká)
Kombinovaná a okrasná plemena kachen: Kachna orpingtonská Kachna smaragdová Zakrslé kachny
PLEMENA HUS (podle živé hmotnosti) Lehká (malá)
- Husa labutí - Česká bíla husa (choholatá)
Střední
- Husa landeská
Velká (těžká)
- Husa tulouská
PLEMENA KRŮT (podle živé hmotnosti) Krůta bronzová standardní Česká krůta šedě divoká bíle lemovaná Krůta černobílá Krůta bílá Česká krůta divoká bíle lemovaná
Včely – Včela kraňská Králíci: Český luštič Český černopesíkatý Moravský bílý hnědooký Český strakáč Český albín Moravský modrý Český červený
EXTERIÉR, KONSTITUCE, PLODNOST, RŮST …. EXTERIÉR (zevnějšek) - soubor všech morfologických znaků - soubor fyziologických znaků (vnější projev stavby, činnosti tkání, orgánů a partií těla zvířete) - zbarvení a pokryvtěla Vyjadřuje – příslušnost ke druhu a plemeni, pohlaví, soulad a harmonii tělesné stavby, zdravotní stav, výkonnost, užitkové vlastnosti ZNAKY - morfologické (tvarové) na živém zvířeti - exteriér na mrtvém zvířeti - interiér - fyziologické (funkční) – činnost a funkce orgánů a partií těla Vlivy - vnitřní (genetické) - druh, plemeno, genotyp, pohlaví, věk - vnější (negenetické) - výživa + krmení, ošetřování, zacházení, pohyb zvířat, využití, klima, ....
SUBJEKTIVNÍ METODY
OBJEKTIVNÍ METODY
- lineární popis - popis stupně vývinu znaku mezi 2 extrémy, číselná škála1-9 - slovní popis - tělesná stavba vyjádřena slovy - popis značkovacím klíčem - schematické smluvené značky
- měření tělesných rozměrů - výška, šířka, délka, obvod, úhel, hmotnost - úhloměry, měřící hole, kružidla, pásková míra, .... - vážení zvířat - různé typy vah dle druhu zvířete - fotografování - zleva, kontrast, v klidu, všechny končetiny, malá zvířata - stůl, velká zvířata - předvadiště - videosnímek - nejenom exteriér zvířete, ale i pohybová aktivita
- bodový systém - určitý počet bodů pro každý znak - přímé zařazení do třídy - bez specifikace zařazení do třídy
Lineární popis 1. tělesný rámec (TR) 2. šířka hrudníku (SH) (rozdíl jednoho bodu je diference o 2 cm, rozmezí je 13cm –29cm) - 1 (velmi úzká zákl. hrudníku) - 5 (středně široká základna) - 9 (velmi široká z.,široký postoj p. noh) 3. hloubka těla (HT) 4. hranatost (HRA) 5. sklon zádi (SKZ) 6. šířka zádi (SRZ) 7. postoj zadních končetin zezadu (PZZ) 8. postoj zadních končetin zboku (PZB) 9. úhel paznehtu (UP) 10. přední upnutí vemene (PUV) 11. rozmístění předních struků (RPS) 12. délka struků (DS) 13. hloubka vemene (HV) 14. výška zadního upnutí vemene (VZU) 15. závěsný vaz (ZV) 16. rozmístění zadních struků (RZS)
KRAJINY NA TĚLE ZVÍŘAT - při posuzování exteriéru zvířat znát krajiny těla (topografická anatomie) - pomyslně ohraničené části těla většinou s kostěným podkladem, částí kosti, orgány či svaly
ZBARVENÍ ZVÍŘAT - pigmenty - vnitřní – dusíkaté melaniny vznikající v těle zvířete jako výsledek genotypem ovládaných enzymatických konverzí substrátu, - vnější – organické (karotenoidy) či anorganické (fosforečnany) látky získané potravou - odznaky (odchylky) od základního zbarvení srsti mohou být vrozené či získané. - zbarvení je pouze u některých plemen typickým plemenným znakem. - význam pigmentace zvířat: estetický, identifikace, užitkovost - albín, ryzák, hnědák, bělouš, vraník......................
KŮŽE ZVÍŘAT - představuje po zabití zvířete surovinu k dalšímu zpracování na oděv, obuv či galanterii. - zpracováváse tzv. činěním (vydělávání) na dva základní produkty - useň či holina zbavená chlupů, pokožky i podkoží v zásadité lázni - kožešina činěna šetrným způsobem vždy v kyselé lázni - konina k výrobě sportovních potřeb a obuvi, dětské obuvi - hovězina k obuvnické a galanterní výrobě - teletina k produkci drahé usně zpracovávané na luxusnější obuv a galanterii - skopovice k výrobě brašnářské a obuvnické - kozina k výrobě rukavic, oděvů - vepřovice ve výrobě galanterie, oděvů, brašnářství - jelenice výroba rukavic, oděvů - krokodýlí a hadí kůže (galanterie) - pštros (galanterie)
POKRYV TĚLA – SRST - srst zvířete – surovina pro textilní průmysl či pro kartáčnictví - chlupy zvířat vhodné na výrobu příze se nazývají „vlna“. - vlákna živočišného původu: - vlna - wool - vlákno ze srstiovce domácí - mohér - mohair - vlákno ze srsti angorské kozy - kašmír - cashmere - vlákno ze srsti kašmírové kozy - alpaka - alpaca - vlákno ze srsti lamy - angora - angora - vlákno ze srsti angorského králíka - srst savců tvoří základní typy chlupů dle výskytu kory a dřeně: - podsada - jemné chlupy bez dřeně, které nejsou srstí stálou, chlupy podsady tvoří vlnovlasy vlnařských ovcí, které však nelínají - pesíky - silnější chlupy s dření, často nelínají. Tvoří chlupy žínité, které tvoří ohon, hřívu, rousy (u koní chladnokrevných na volární části spěnky), u prasat se nazývají štětiny - polopesíky - též chlupy přechodné, které obsahují dřeň jen v části chlupu, vyskytují se u kožešinových zvířat - typ osrstění je pod genetickou kontrolou, mutací pak vzniklé dědičné odchylky typuo srstění od normálu - angorismus, rexixmus, alopecie - na kvalitu srsti zvířat mají vliv činitelé - vnitřní - druh, plemeno, věk, intenzita činnosti endokrinních žláz (štítné žlázy) - vnější - výživa, klimatické vlivy, ošetřování
- srst zvířat reaguje na klimatické změny v průběhu roku línáním: - stálé - opadávání vlasů, žíní v průběhu celého roku - sezónní - výměna srsti v krátkém časovém úseku 1-2x ročně, na jaře a na podzim líná většina kožešinových zvířat - v té době není kožka kvalitní - dle věku - vyměňují srst mláďata ve věku okolo 5-6 měsíců, tak výměna srsti mláděte může znamenat i změnu zbarvení zvířete
POKRYV TĚLA – PEŘÍ - pero se skládá z - stvolu (část stvolu v kůži je brk, nad kůží osten) - praporu - peří - krycí (obrysové), prachové, prachovité, štětkovité, štětinovité, nitkovité - stavba peří je pod genetickou kontrolou, vyskytují se dědičné změny - hedvábnost peří a kadeřavost peří. - činitelé ovlivňující peří jsou - vnitřní - druh a plemeno, činnost štítné žlázy a brzlíku - vnější - klima, výživa - výměna peří (přepeřování) - pelichání - probíhá 1x ročně na podzim cca 2-3 měsíce, drůbež nesnáší, u vodního ptactva může dojít k přepeření na jaře a na podzim.
Označování zvířat - řádné označení umožňuje identifikaci a nezaměnitelnost – základní podmínka úspěšného chovatelství - hospodářská zvířata – dle požadavku zákona č. 154/2000Sb. o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat - ostatní – označování na základě řádu příslušného chovatelského svazu, organizace - z hlediska metody – snadná zjistitelnost, dobrá čitelnost a trvanlivost dle účelu označení. - z hlediska aplikace – jednoduchost provedení (souvisí s cenou), nepoškození kůže, nenarušení vzhledu zvířete (estetické hledisko).
Označování zvířat a) dočasné – označí zvíře na omezenou dobu, odstranitelné z těla zvířete, např. označení barvou, barevným značkovačem, vystříháním značky do srsti, obojky, visačky, hrudní pásy, ušní visačky a terče, náušnice, křídelní značky, nožní kroužky b) trvalé – označí zvíře na celý život, neodstranitelné - tetování – tetovací pistolí nebo kleštěmi u zvířat se světlou kůží - výžeh – žhavou nebo podchlazenou kovovou značkou - vrubování – kleštěmi vytvořené zářezy do boltce ucha tvoří číselnou kombinaci - mikročip – čip uzavřen ve skleněném intaktním obalu asi 14mm délky a průměru 2mm. Zavádí se pod kůži implantační pistolí do oblasti ucha, krku. Číselný kód čipu je možno číst čtecím zařízením, které čip aktivuje signálem (pasivní elektronické označení).
KONDICE, VZTAH ZVÍŘETE A PROSTŘEDÍ - řada definicí konstituce dle různých autorů, klasická Bílkova(1933): „Konstituce je stupeň zdraví daného jedince jako výsledek anatomické struktury a fyziologické činnosti tkání a orgánů těla. Navenek se projeví určitým stupněm reaktivnosti na okolí a různou odolností vůči škodlivým vlivům.“ - geneticko-imunologický pohled „Konstituce je geneticky podmíněná reakční schopnost individua na vlivy vnějšího prostředí všeho druhu, jejichž působnost je ohraničena druhově specifickou normou reakce.“ 1. Habitus neboli vnější vzezření zvířete - podmíněn anatomickou stavbou, funkčností orgánů těla jako celků pod vlivem dědičnosti i prostředí - Habitus dýchací (typus respiratorius) - mléčná plemena skotu, plnokrevník a lehký teplokrevník, plemena ohařů a chrtů - Habitus výkrmný (typus digestivus) - klasická výkrmná plemena skotu, prasat, ovcí, těžcí chladnokrevníci - Habitus svalový (typus muscularis) - moderní masná plemena prasat (Pietrain, Duroc), skotu (Belgickémodro-bílé, Limousine, Charolais), ovcí (Suffolk, Berrichone), některá teplokrevná i chladnokrevná plemena koní, z plemen psů boxer, doga, bullteriér
2. Komplexe vyjadřuje vrozený i během života získaný způsob fyziologické funkce tkání a orgánů těla - komplexe s průměrnou oxidační činností - výdej energie se rovná přibližně příjmu, výrazně se nemění hmotnost zvířete v dospělosti, neukládá se tuk - habitus svalový - komplexe se zvýšenou oxidační činností - typem se zvýšenými rozkladnými pochody, v dospělosti se nezvyšuje hmotnost, naopak při zhoršeném přívodu živin zvíře snižuje hmotnost, protože vytváří produkt (mléko, práci) na úkor tkání vlastního těla - habitus dýchací - komplexe se sníženou oxidační činností - typem se zvýšenými asimilačními (skladnými) pochody, zvíře přetváří živiny ve tkáně těla a zvyšují hmotnost - habitus výkrmný 3. Temperament (letora) - stupeň dráždivosti a reaktivnosti nervové soustavy na základě vzruchu a útlumu, zakládá schopnost zvířete vnímat rozdílné podněty vnějšího prostředí a adaptovat se bez neúměrných reakcí - živý (sangvinik) - ohnivý je extrémem živého - nervózní (cholerik) - klidný (flegmatik) - chladnokrevná plemena koní, masná plemena skotu, prasat - apatický (melancholik) - kastráti (valach, vůl). Na základě tří složek konstituce se v chovatelské praxi určuje typ konstituce konkrétního zvířete jako charakteristika se vztahem k jeho využití: - konstituce pevná (tvrdá) - konstituce jemná - konstituce slabá - konstituce hrubá - konstituce lymfatická
Nové přístupy v hodnocení konstituční zdatnosti: 1. adaptační výkonnost organismu - hodnocení postrádá exaktní test vhodný pro praktické využití, chovatel by měl sledovat adaptaci či nedostatečnost zvířat na zátěže (transportní, psychosociální, alimentární, výkonnost, březost, porod), adaptační nedostatečnost zejména u šlechtěných zvířat v intenzivních chovech (syndromy prasat aj.) 2. odolnost organismu vůči nemocem - s ohledem na druh, plemeno, jedince 3. fitness a dlouhověkost - charakterizovaná též v současnosti jako přežitelnost, tj. podíl zvířat, která se dožívají určitého věku v chovu a jsou aktivní v reprodukci stáda. Nejběžnější typy kondice: - chovná (plemenná) – dobrý fyzický stav, pro úspěšnou reprodukci - pracovní – stav pro požadovanou výkonnost - výkrmná – velmi dobrý výživný stav, příjem množství krmiva a tvorba zejména svalstva, případně tuku - pastevní – výsledek pobytu na pastvě, stupeň výživy dle úživnosti pastvy s dobrým zdravotním stavem a neupraveným zevnějškem - výstavní – výsledek přípravy pro výstavu – nadprůměrný výživný stav, bezvadná úprava zevnějšku - hladová – výsledek nedostatečné výživy či nemoci, nežádoucí – týrání zvířat ranost – schopnost rychlejšího růstu, časnějšího dosažení pohlavní, chovatelské a tělesné dospělosti než je průměrná doba dospělosti plemen či druhu Plemena krajová, primitivní jsou ve vývinu pozdní. dlouhověkost – schopnost zvířete dosahovat vyššího věku při zachování požadované úrovně užitkovosti, cenná vlastnost zmenšující podíl neproduktivního období života (odchov), sníží se náklady/jednotku produkce/život, cenná zejména u plemenných zvířat, negativní vztah k ranosti V chovu skotu je v posledních letech používána přežitelnost jako podíl krav, které dosahují stanovené věkové hranice, nebo ji překročí. vliv prostředí na zvíře - abiotické faktory - makroklimatické, mikroklimatické - biotické faktory - trofické faktory K omezení negativních vlivů má přispívat zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC), na jehož základě jsou ke své činnosti povinny podniky získat tzv. integrované povolení. Zákon se týká v současnosti asi 450 zemědělských a 220 potravinářských podniků různé kategorie. Integrované povolení musí získat podnik intenzivního chovu drůbeže nebo prasat s kapacitou více než (rozhodující je projektovaná kapacita): - 40 000 kusů drůbeže - 2000 kusů prasat ve výkrmu (nad 30 kg hmotnosti)
- 750 kusů prasnic Zařízení uvedená do provozu do 30.10.2000 musí získat povolení do 30.10.2007. Zařízení uvedená do provozu do 1.1.2003 musí podat žádost o povolení do 31.3.2003. U nových staveb je povolení potřebné pro kolaudaci nebo pro vydání stavebního povolení. Žádost o integrované povolení je velmi podrobný dotazník zahrnující: - Popis zařízení a činností podniku - Doprava související s provozem - Popis surovin a látek spotřebovávaných a produkovaných provozem - Palivo – energetická situace podniku - Emise z jejich zdroje - Charakteristika stavu a ovlivnění dotčeného území - Popis opatření k zacházení s vznikajícími odpady - Systém monitorování vlivů na životní prostředí - Popis plánovaných opatření k prevenci, návrh závazných podmínek a plnění Stavby a zařízení pro chov hospodářských zvířat můžeme chápat jako zdroje znečištění. S ohledem na velikost mohou být děleny na: - velké zdroje – koncentrace od 500ks skotu, od5000ks prasat, od50000ks drůbeže - střední zdroje – koncentrace 188–499ks skotu (boha jeho, který úřednický kokot přišel na 188 kusů, proč ne třeba 189,99 :-) ), 500 – 4999ks prasat, 1000-49999 ks drůbeže - malé zdroje – do179ks skotu (opět, jak na to ten soudruh kokot přišel) včetně, do 499ks prasat včetně, do 999ks drůbeže včetně.
PLODNOST Plodnost - komplexní vlastnost, která je výsledkem schopností samců a samic poskytovat zdravé potomstvo v optimálním počtu za určitý čas. - Plodnost samců - schopnost produkce kvalitního ejakulátu a jeho zapravení do pohlavního ústrojí samice. - Plodnost samic - schopnost pravidelné reprodukce tj. pravidelným pohlavním cyklem, zabřeznutí a porození zdravého a životaschopného mláděte. Nejdůležitější užitková vlastnost hospodářských zvířat, všechny užitkové vlastnosti jsou funkcí plodnosti. Plodnost hodnotíme u jednotlivých zvířat, v rámci skupiny a u jednotlivých druhů hospodářských zvířat.
Ukazatele plodnosti – skot - délka SP (service perioda, mezibřezost, nebřezost) - od porodu do nového zabřeznutí: 60 -90 dní - mezidobí - součet dnů SP + délka březosti - od porodu do porodu: 350 -380 dnů - inseminační interval - doba od porodu (zmetání) do 1. inseminace: 57 -67 dnů - inseminační index (index zabřezávání) - počet inseminací nutných k zabřeznutí: 1,1 -1,6 - index plodnosti - při hodnocení celoživotní užitkovosti
Plodnost ve stádě - březost po 1. inseminaci - % zabřezlých plemenic po 1. inseminaci - % celkové březosti (po všech inseminacích) - % plemenic zabřezlých po všech inseminacích z celkového počtu 1. inseminovaných - hrubá natalita - počet všech narozených telat na 100 krav - čistá natalita - počet živě narozených telat na 100 krav - natalita krav - počet telat narozených na 100 krav za 1 rok po odečtení telat od prvotelek
Ukazatelé ranosti stáří
- při 1. zapuštění - při 1. zabřeznutí - při 1. otelení
Ukazatelé plodnosti u prasat - množství selat v jednom vrhu - dobré 10 -12 kusů - délka mezidobí (150 dní) - % zabřezávání po 1. inseminaci - velkochovy 80 -85 % - intenzita reprodukce - 2 vrhy do roka
Ukazatelé plodnosti u ovcí - počet narozených jehňat na 100 bahnic (ovcí) - 140 -150 % - mortalita jehňat - 1 % - počet odchovaných jehňat - počet zabřezlých matek ze všech zapuštěných - 80 -90 %
Ukazatelé plodnosti u drůbeže - potenciální plodnost (PP) - počet vajec snesených za určité období - snáška vajec podle druhů - skutečná plodnost (SP) - líhnivost vajec z vajec vložených do líhně - 65 -85 % podle druhu
Perličky Pštrosi Slepice - nosný typ Slepice - masný typ Kachny Krůty Husy Bažanti Křepelky japonské
SP 70 -75% 50 -70% 80 - 85% 80 - 85% 75 - 80% 75 –80 % 65 –70 % 50 -60 % 40 -60 %
PP 140 -200 vajec 40 -60 vajec 290 -340 vajec 150 -170 vajec 150 -300 vajec 90 -120 vajec 50 -70 vajec 40 -60 vajec až 300 vajec
Počet narozených mláďat - Unipara - 1 (2) mláďata - kůň, skot, srna, laň - Multipara - 2 a více potomků - ovce (2 x 2 -4 a více) - koza (2 x 2 -4 a více) - prasnice (2 x 6 -15) - fena, kočka (2 x 4 -16) - králík (6 x 4 -12)
Umělá neplodnost - kastrace, sterilizace Kastrace - zastavuje se produkce spermií či vajíček a hormonální činnost pohlavních žláz Sterilizace - zabrání se oplodnění při zachování hormonální činnosti pohlavních žláz Samec Kastrát - hřebec - valach - býk - vůl - kanec - vepř - kohout - kapoun - beran - skopec - kozel - hňup - pes - fešák
Dospělost a využití k plemenitbě Skot 6 – 14 6 – 14
Prasata 6–8 6–8
Koza 6–8 6–8
Ovce 4–6 5 – 12
Koně 8 – 16 6 – 20
Fena 6 – 12 7 – 14
12 – 14 15 – 20
8 – 18
12 – 15 12 – 15
12 – 15 10 – 24
36 – 52 36 – 48
12 18 – 24 18
4–5
1,5 – 2
2,5 – 3
2–4
T. 6 – 7 Ch. 5 – 6
2–3
1 – 1,5
Délka doby využití k plemenitbě (r.) 8 - 15
3–4
6-8
5-6
15 – 18
8 – 12
4 –5
Senilita ve stáří (roky)
20 – 30
7 – 10
12
10 – 12
25 – 30
8 – 14
6–7
Smrt ve stáří (roky)
25 – 30
15 – 20
20 – 25
15 – 20
35 – 40
10 – 20 8 – 10
Pohlavní dospělost (měs.)
Chovatelská dospělost (měs.)
Tělesná dospělost (roky)
Kočka 7–9 7–9
Ukazatele plodnosti Prasata celoročně polyestr.
Kozy sezónně polyestr.
Ovce sezónně polyestr.
Koně sezónně polyestr.
Fena Kočka diestr. diestr. s.p.
Délka pohl. cyklu(dny) 21
21
21
14 - 19
21
J,P
Délka říje (hod)
18
24 – 96
36
24 – 36
3 – 5 dní
8 – 14 6 - 8
Délka březosti (dny)
285
115
150
150
333
63
Doba zapoušt.
2. pol. říje
2. den říje
2. pol. říje
2. pol. říje
3. – 5. den říje
9. – 13. den říje
Délka laktace (dny)
305
56 – 85
316
100 – 140
120 – 240
42 – 52 42
Typ pohl. cyklu
Skot celoročně polyestr.
21
56 – 68
Plodnost samců - tvorba pohlavního hormonu - testosteronu - sperma (ejakulát) - spermie a plasma - plasma - sekrety přídatných pohlavních žláz - tvoří vhodné prostředí spermiím, umožňují pohyb a dodávají energii – beran, kozel - 10 % plasmy -------- 0,5 - 2 ml ejakulátu – býk - 50 % plasmy ----------- 2 - 10 ml ejakulátu – hřebec - 90 % plasmy -------- 30 - 300 ml ejakulátu – kanec - 80 % plasmy --------- 100 - 700 ml ejakulátu - oplozovací schopnost spermií - dle druhu (skot) 24 hodin až (drůbež) několik týdnů - kapacitace spermie - dozrání pobytem v pohlavních orgánech samice a stykem se sliznicí a sekrety dělohy a vejcovodů - dle druhu 1,5 až 5 hodin
Připouštění samcem přirozené připouštění – připouštění volné - skupina samic s 1 či více samci ve stádě a páření dle říje samic – připouštění skupinové (harémové) - skupina samic a 1 plemeník v připouštěcím období – připouštění „z ruky“ - k páření předvedeni samec i samice tzv. „na ruce“, kontrola chovatele – plemeník musí být licencován podle zákona inseminace (umělé oplodňování) – odběr spermatu do umělé vagíny – hodnocení spermatu – ředění a vytvoření inseminační dávky - (polyvinylchloridové trubičky nebo ampule) – kryokonzervace v tekutém dusíku (-196°C) – vlastní inseminace – zapravení do samice - hřebec3-4/týden, 50-60/rok …….... inseminace 200 -250 - býk3-4/týden, 80-120/rok ….......inseminace přes 5 000 - kanec2-3/týden, 30-40/rok ….…….inseminace až 2 500 - kozel, beran12-20/týden, 80-120/rok ......inseminace až 5 000 Na plodnost působí – vnitřní faktory - druh, plemeno, věk – vnější faktory - výživa, ošetřování, pohyb, teplota, světlo, využívání plodnost potenciální - dána produkcí spermií a parametry ejakulátu plodnost skutečná - daná počtem zabřezlých plemenic a počtem mláďat připadajícím na porod plodnost samců se hodnotí – % zabřezlých samic - ze všech zapuštěných či inseminovaných – inseminační index - počet inseminací nutných k zabřeznutí (dobrý do 1,6) – index plodnosti - hodnocení komplexně % březosti po plemeníkovi s ohledem na stáda a inseminačního technika a ostatní plemeníky, výpočet se provádí pro jednotlivé plemeníky
Plodnost samic - tvorba pohlavních buněk (vajíček), páření a vytvoření prostředí pro vývin zárodku a plodu do doby porodu - tvorba pohlavních hormonů - estrogeny a progesteron - ovulace - uvolnění vajíčka z Graafova folikulu - spontánní - v říji bez závislosti na páření (kráva, klisna, prasnice) - provokovaná - ovulace po páření nervovým podrážděním (kočka, králice) - vnější projev ovulace je říje (estrus)
Pohlavní cyklus - změny v chování - neklid, vokalizace, vyhledávání tělesného kontaktu, v optimální době říje stojí klidně, prasnice tzv. „reflex nehybnosti“ - říjové chování - kráva se „běhá“, prasnice se „bouká“, koza se „prská“, klisna se „hříná“,fena se „hárá“, kočka se „mrouská“ - mezi říjemi - období říjového cyklu - dle počtu říjí za rok jsou zvířata - monoestrická - říje 1 x rok - divoká zvířata, srna, laň - diestrická - říje 2 x ročně - kočka, fena - polyestrická - říje vícekrát do roka - celoročně - kráva, prasnice, morče, potkan - sezónní - cykly na jaře a podzim - klisna, ovce, koza - fáze říjového cyklu - (21 dní) - proestrus - příprava na říji (3 dny) - estrus - vlastní říje (1 - 2 dny) - metestrus - poříjové zklidňovací období (cca 4 dny) - diestrus - meziříjové období klidu
RŮST a VÝVOJ - Růst je projevem postihujícím změny kvantitativního charakteru - Vývoj je projevem postihujícím změny kvalitativního charakteru VÝVIN - termín v zootechnice pro vyjádření stupně růstu a vývoje zvířete - je jev komplexního charakteru - výsledek interakce genotypu zvířete a konkrétních životních podmínek - význam chovatelský a ekonomický - tvorba nových jedinců, tvorba hmotnosti těla -produkce masa
Vývojová stádia - 1. období embryonální (zárodku) - od embrya do dobře diferencovaného plodu - 2. období fetální (plodu) - od období ukončené diferenciace tkání a orgánů a končí narozením - fetus (plod) - vyspělejší stádium zárodku od druhé třetiny březosti
Živá hmotnost narozených (vylíhnutých) mláďat Druh hříbě tele jehně kůzle sele králíče kuře kachně
Hmotnost při narození 55 kg 38 kg 4 kg 3 kg 1,3 kg 50 g 40 g 56 g
Rozmezí 40 -70 kg 26 -45 kg 2,5 -5 kg 2,5 -4,5 kg 1,2 -1,5 kg 40 -60 g 38 -42 g 55 -58 g
Stádium postnatální (po narození) - od narození (vylíhnutí) do smrti 1. období mléčné výživy – mlezivo, mléko, mléčná náhražka 2. období odstavu a výživy pevnou potravou – začátek nezávislosti na matce 3. období pohlavního dospívání – tvorba pohlavních buněk a pohlavních hormonů – změny zevnějšku, formování individuality mláděte 4. období chovatelské dospělosti – zvíře se využívá k plemenitbě, samice 70 -80 % hmotnosti celkové 5. období tělesné dospělosti – ukončení růstu kostry 6. období stárnutí a smrti – pozdní věk, opotřebení organismu
Růst a růstové křivky - absolutní růst a obecná křivka absolutního růstu - průměrný denní přírůstek + křivka - relativní růst a křivka relativního růstu - křivka - grafické znázornění růstu - k popisu reálné růstové křivky - řada funkcí - nejčastěji používány pro dobrou shodu teoretických a reálných hodnot hmotnosti - Brodyho růstová křivka - Gompertzova růstová křivka - Richardsova růstová křivka
Absolutní růst vyjadřuje zvýšení měřené jednotky (např. hmotnosti, výšky, obvodu hrudníku) v závislosti na čase, ukazatel kvality chovu a určení doby porážky BI = bod inflexe (zvratu) - v tomto bodě křivka mění svůj charakter - dosažen největší denní přírůstek - v BI mají velká HZV 60-70% porážkové hmotnosti - Ra = H2 –H1 (H2 -hmotnost na konci, H1 -hmotnost na začátku)
Legenda - Křivka absolutního růstu: - I = autoakcelerační fáze (a = růstová elevace), fáze zrychleného růstu - II = autoretardační fáze (b = růstová deprese), fáze zpomaleného růstu
Relativní růst - nejlépe vystihuje vlastní růstovou intenzitu jedince a její pokles s přibývajícím věkem - je mírou intenzity růstu - vyjádřen vrelativních přírůstcích (%) R (%) = [(H2 -H1)/H1] x 100 - (H1 - hmotnost na počátku období, H2 - hmotnost na konci období)
Průměrný denní přírůstek - vyjadřuje průměrné denní přírůstky za pravidelně se opakující časové úseky Rdp= (H2 -H1)/t (H1 -hmotnost na počátku kontrolního období, H-hmotnost na konci kontrolního období, t -doba kontrolního období ve dnech) - u odchovu optimální hodnoty - u výkrmu maximální hodnoty - skot: 0,700 - 1,5 kg - prasata: 0,700 - 1 kg - ovce: 0,180 - 0,25 kg - drůbež: 0,025 - 0,03 kg - králík: 0,027 kg
Nerovnoměrnost růstu -ALLOMETRIE - projevuje se různou rychlostí růstu částí těla vůči sobě či celku a následnými změnami v proporcích - allometrie pozitivní - rychlejší růst části těla než růst celku - (k > 1) - allometrie negativní - pomalejší růst části těla než růst celku - (k < 1) - isometrie - proporce se nemění, části rostou stejně rychle - (k = 1)
Kompenzace růstu - intenzivnější růst (než normální) v období po omezeném přísunu živin, kdy došlo k zaostání růstu - pozorováno lepší využívání živin a ekonomičtější růst
Řízení růstu - pohlavní hormony (steroidy) - zákaz - nepříznivé pro zdraví - STH (somatotropin) - zákaz v ČR a EU
Faktory působící na růst - vnitřní činitelé - druh - plemeno - genotyp jedince - pohlaví - věk - vnější činitelé - maternální efekty - mateřské tělo omezuje růst mláděte (mláďat) - výživa a krmení - klima - teplota - sezónní vlivy - technologický systém chovu a management - vliv odstavu - pracovní využití zvířete - využití v reprodukci
