Paleoekonomie pravěku a středověku 18 člověk a zvířata. Domestikace. Domestikace důsledky. Domestikace Vznik pastvin a držení zvířat

4.6.2016

Ekonomie pro archeology APA 550004

Paleoekonomie pravěku a středověku 18 – člověk a zvířata

• Domestikace Vznik pastvin a držení zvířat • Zvířecí produkty Secondary Products Revolution strategie a sociální dopady

• Druhy pastorální ekonomiky Archeologické doklady a detekce

Domestikace

Domestikace ‐ důsledky

• pravděpodobně dříve než kultivace rostlin domestikace hl. druhů – 9 000 – 7000 BC  PPN – jižní Levanta „stock‐keeping hunter‐cultivators“ konvenují více mobilnímu způsobu života •

nomádský pastoralismus stř. eneolit – časná DB (4500 – 3500 BC)

‐ příčiny determinismus  populační tlak, carrying  capacity, horšení klimatu oportunismus  rozšiřování potravinové  základny, socioekonomická interpretace – prestiž (už za H/G)

• stabilní potravinová základna  revoluce • propojení s kultivací plodin  stabilizace a  efektivizace ekonomiky hnojení, přepasení x krmivo, pastva

• sedentarizace  populační nárůst • podpora nukleace, koncentrace • diverzifikace činností  ‐ specializace (žena x muž,  pastýři x řemeslníci ...) • kulturní vývoj (rituály, kult) • sociální vývoj – hierarchizace společnosti,  měřitelnost bohatství

druhy z Předního Východu smíšené s lokálními divokými typy

1

4.6.2016

A. Flemming 1972, The Genesis of Pastoralism in European  Prehistory

Geneze pastoralismu a vznik pastvin odlesňování jako příprava půdy pro pastviny small scale x large scale clearance  neolit ‐ eneolit evidence v pylech  eneolit – doba bronzová

Pastva pastva: otázka zejména původní  otevřenosti krajiny • přirozená / způsobená člověkem Frans Vera > teorie lesních pastvin lesní pastva – menší skupiny 1 ks / 3‐5 ha

small scale – malé skupiny v lese 20 – 50 ks dobytka / 1 km2 (100 ha) letnina – ca. stejně – nemusí být autumn killing výseky – na zlepšení kvality lesa (prosvětlování) large‐scale – předpoklad shifting cultivation otevřené pastviny – redukují celk. plochu ca 5 ks dobytka / osoba   smíšená ekonomika  stabilní pastviny (otevřená krajina) na okrajích sídelního areálu – na úkor lesa, v centru extenzivní strategie – možnost úhory kolonizace vyšších poloh 

pastoralismus – hl. v SZ Evropě intenzifikace – populační tlak – inovace,  optimalizace boj se zemědělci

otevřené pastviny  traviny ‐ možnost rozšířit  stáda  ca. 3000 BC  1 kráva / 1 ha 1 ovce/ 0.1 ha

• management lesní vegetace už od neolitu  sběr letniny obhospodařování stromů  3000 BC ‐ coppice – pollard – shred lípa jilm dub líska jasan

Krmivo pastva ve volné krajině ohrady  dojení, ochrana, sběr hnoje stáje  první doklad (doba železná, Skandinávie, RS)

udržitelnost přes zimu: • střídání pastvin ‐ transhumance • ustájení 3 – 6 měsíců – nutné krmit (hl. pracovní a dojící zvířata) krmivo  kontinuální práce přes rok 

„labour trap“

 přebytky ze zpracování obilí (plevel, sláma)  obilí (pěstované jako krmivo ‐ ječmen) – ml. pravěk/středověk  krmné plodiny – pícniny ‐ LT ? / středověk  letnina (leaf fodder, leafy hay) – od neolitu až 1200 kg / kráva, 300 kg/ovce  1 ha lesa 2‐3 krávy / 10 ovcí  1 č. / 5 dní  seno (grassy hay)  pylová evidence od Halštatu, kosy od LT A až 1000 kg / kráva   1 ha louky 3‐4 krav / 19 ovcí  1 čl. / 6 dní

2

4.6.2016

Secondary Products Revolution

Secondary Products Revolution – Přední Východ

„Revoluce sekundárních produktů“ in „Old World Farming“

Andrew Sherrat (1966) 1981, 1983 

Andrew Sherrat (1966) 1981 

využití domácích zvířat neolit = „deadstock“ neobnovitelné zdroje: 4.‐3.tis.BC  maso

eneolit = „livestock“ obnovitelné zdroje:  mléko  vlna  tah (práce)  jízda / transport  hnůj

implikace: absolutní transformace ekonomiky a společnosti

4. – 3. tis. BC  studium ikonografie chalkolitu Předního Východu  inovace v technologiích a strategiích využití zvířat měly  vést k urbanizaci a vzniku komplexních společností

předpoklady:  • • • •

ekonomické strategie

nové domestikované druhy  koně, osli nové chovy  „wooly sheep“ (4000 BC) technologie  kolo, pluh technologické „know‐how“  orba



• pastoralismus • orební zemědělství • transport (potah)

systematická aplikace  první případ teoretického základu s testovatelnými důsledky 

Secondary Products Revolution ‐ Evropa Andrew Sherrat (1966) 1981, 1983 

H. J. Greenfield, 2010, The Secondary Products Revolution: the past, the present and the future

 šíření do Evropy  3500 – 3000 BC  změna v 

jaké jsou hlavní předpoklady sekundární revoluce produktů a jakými  metodami a nástroji se dají testovat ?

 první testoval teorii na arch. materiálu – bioarcheologická evidence

ekonomice, sídelní struktuře, zacházení s prostorem /  krajinou

analýzy ‐ testování:

důsledky: • progresivní odlesňování vyšších poloh ‐ pastviny

• artefaktuální • zooarcheologická

• extenzifikace zemědělství, obrábění lehčích půd

• lipidová

• snadnější „kolonizace“ marginálních poloh  šíření populace

• nukleace sídlišť  • stáda zvířat jako nový ekonomický pojem  počátky transhumance

Kritika: základy: ikonografie, datování org. materiálu s omezenou chronologickou a  geografickou validitou, netestování teorie na reálných datech (kostech)  pouze ante quem

1980s – pluh, kola (ikonografie) „mortality patterns“ dospělí jedinci (práce) herd management znaky zápřahu (rohy) počátky už v neolitu Před.Východu intenzifikace v eneolitu



potvrzení rozsáhlých  změn na poč. eneolitu 6000 BC Anatolie 5000 BC Levanta 4000 BC Řecko 3500 BC Evropa

data potvrzují SPR v míře a spojení všech aplikovaných změn

 problémem je šíření jako „balíčku“ (mléko  vlna  kolo, pluh)  regionální a  chronologické rozdíly

 důležitý kulturní a sociálně‐ekonomický rozměr SPR

3

4.6.2016

laktózová intolerance

Původ mléčné produkce ...

hypolactasia

• nejproduktivnější – podpoří více lidí na počet  zvířat/jednotku plochy • nejnáročnější na práci

původ – 7000 – 6500 BC ‐ SZ Anatolie, Afrika  6000 – 5000 BC ‐ Balkán kolem 4000 BC  ‐ Evropa (3500 BC Velká Británie –neolit později) Worldwide frequencies  of lactase persistence  phenotype 

mléčná produkce  už od ml. neolitu  masná stále převládá  masivní změna v měřítku: od Eneolitu a Doby  Bronzové

možnost  stravitelnější  formy – sýry

 mláďata se rodí celý rok  znak pokročilejší ekonomiky velké pracovní zatížení udržet mladé jedince přes zimu

Best estimates for the region where the lactase persistence associated allele was first  subjected to selection. It overlaps well with the region where the linear pottery culture  (LBK) developed (green circle). The two pots represent typical containers of the LBK and  the lactose molecule is illustrate

 cíl – kontinuální mléčná produkce Copley et al. 2005

specializace

Doklady mléčné produkce 

chov na mléko

• ikonografie, materiální kultura  kolem 3000 BC • organická rezidua (lipidy) na keramice  kolem 7000 BC • mortality patterns – mezi stády  zabíjení novorozených mláďat • laktace bez mláďat – možná, nutné dobré podmínky – ustájení, teplo • v pravěku není optimizace (až v moderní době) • data jsou zatížena chybou – pouze přibližně • δ18O izotop  sezónní profily (formování zubů) intra‐tooth oxygen isotope ratios • kdy se rodí mláďata

♂ ♀ ♂ > 1 year

v praxi se zaměřují na mix produktů  rozhodující jsou omezení práce, pastvy  apod.

Halstead 1998 Towers et al. 2011

chov na maso

♀

1 ‐ 3 years

♂

♂

♀ ♀

4+ years

> 1 year

1 ‐ 3 years

nejvíce mléka porážení

♂

dojení

porážení

4+ years

nejvíce masa

 málo jedinců v jateční váze  juvenilní jedinci porážení (samci)  převaha starých samic

 převaha jedinců v jateční váze  méně starších jedinců  méně juvenilních jedinců

 keramické nádoby a cedníky

 výběr druhů a věkových skupin  výběr určitých částí  distribuce na produkčních a konzumních  lokalitách

4

4.6.2016

Rádlo a potah

Benefity ve srovnání s manuální kultivací

• ojediněle od 8. tis. BC • masivně od 4000 BC

rozdíl v ploše obdělatelné půdy  kolik / den Iugerum = 0.25 ha (0.1 – 0.3 ha/den)  x     manuální kultivace: 0.02 – 0.05 ha/den

tažní voli „plouging oxen“

jiná zvířata:  menší účinnost: krávy, muly, osli pozdější období: koně

 2 – 15x rychlejší než manuální kultivace  urychlení v bottlenecks při orbě (zejm. na podzim) a vláčení starší jedinci

jařmo

stopy po jařmu první: úvazy na rozích

 zvýšení měřítka v zemědělství  a posun k dalším úrovním

radlice

rádlo půda se rozrývá, nepřevrací

Halstead 1995

Náklady pořízení a obstarání pracovních zvířat

Halstead 1995

Hospodářské důsledky zavedení rádla

etnografie:

• extenzivní obhospodařování  více plochy, úhorový systém

pořízení i výchova  nákladné • rychlejší metody setí – „broadcast sowing“ (potřebuje více zrna na osev) • kontrola plevelů  přeoráváním úhorů

• pastva / krmivo  nutné krmit při práci (nemohou se pást),  • krmné plodiny (ječmen), pícniny  • sláma – obilí nutné sekat u země  další pracovní náklady, zejména v bottlenecks během sklizně a zpracování 

• méně pracovně náročné plodiny – méně rotace obilnin / luštěnin

„agricultural labour trap“

• • • • •

Halstead 1995

S rádlem

Manuální  intenzivní metoda vysoké výnosy malá plocha velké pracovní nasazení malý surplus

• • • • •

extenzivní metoda nižší výnosy velká plocha (s úhory) menší pracovní nasazení velký surplus (krmivo jsou  vedlejší produkty) 

Halstead 1995

5

4.6.2016

Rodinné možnosti

Hospodářské důsledky zavedení rádla časový harmonogram a pracovní nasazení

orba  s rádlem  8 – 15 ha (vč. úhoru) manuálně  2 ‐ 3 ha

sklizeň  pomocí srpů  0.05 ‐ 0.1 ha /den / člověk  (kamenné – 0.02 – 0.05 ha/den)

x sklizeň  2 – 4 ha (6 ha s dospělými dětmi) + pracovní náklady na držení pracovních  volů

x orba   0.1 – 0.3 ha/ den

 kompatibilní jen při větším pracovním nasazení  při sklizni  nebo při prodloužení sklizně  (různé plodiny,  různé polohy)

„smallholder“

x

Sociální důsledky • zvyšuje produkci  surplus  podpora ne‐producentů – ale: • malé rodiny – mimo/ větší rodiny  mohou spotřebovat • předpoklad  organizované jednotky, velké rodiny, externí síla • v praxi: buď „smallholders“ nebo „statky“ Halstead 1995

• extenzivní hospodaření  větší plochy půdy  konkurence, vlastnictví půdy • vlastnictví orebních zvířat (ne pouhá kultivace) má sociální impakt

Halstead 1995

H. J. Greenfield, 2010

Sociální aspekt SPR ‐ elity

Kulturní a sociální změny a SPR 

Palácová ekonomika časné DB paláce ‐ kontrola až 100 000 ovcí/koz 400 ovcí/člověk vymezené pastviny pro „royal flocks“ vlna (wooly – sheep ‐ převaha skopců) ‐ mléko – maso (feasting) ‐ obětiny

 produkce samotná nehrála důležitou roli;  význam zejména sociální a rituální role (feasting)   jednotlivé aspekty SPR se mohou objevit individuálně ve  větší či menší míře

 „oxen teams“  pracovní zvířata soustředěná u paláců půda v jednotkách ca. 5 ha  plodiny často monokulturní  okolní zemědělské usedlosti  malá rodinná hospodaření

 teprve kombinace zvýšené mobility a produkčního 

potenciálu se zavedením kola, pluhu, mléka a vlny vedla k  opuštění tradičního neolitického způsobu života   kulturnímu  znovu‐uspořádání společnosti (ca. 4000 – 3000 BC s ikonografií)

Mezopotámie

 SPR součást větší (a dlouhodobější) kulturní  změny Starého Světa 

asociace pluhu s náboženstvím (bohy a králi) extenzivní hospodářství v rukou elit manuální kultivace – běžné rodiny  důraz na intenzivní produkci  akcent nerovnováhy mezi  produkčním potenciálem elit a  běžných domácností

Halstead 1995

• • • • • •

disperze a fragmentace komunit  větší individualizace v rámci domácností specializace a intenzifikace rostoucí sociální diverzita  rostoucí teritorialita kulturní diferenciace

6

4.6.2016

Druhy specializace v pastorální ekonomice = závislost na živočišných produktech více než 50 % ekonomiky 

Archeologické doklady

sídliště – krajina 

x mobilita

„small– scale“

struktury

„large – scale“

smíšené nespecializované

specializovaný  agro‐pastoralismus

‐sedentární ‐střídání pastvin

‐sedentární ‐střídání pastvin (delší)

specializované pastevectví transhumance

nomádské  pastevectví

‐sezónní mobilita semi ‐sezónní  mobilita

dočasné přístřešky trvalá obydlí

plně ‐úplná  mobilita

tábory

ohrady, stáje

limitovaný set artefaktů  spojených s pastevectvím  jednodušší HK

archeozoologie

cedníky, kosy, nože na letninu chemické analýzy – lipidy Halstead 1996 Abdi 2003

Plně specializovaný  pastoralismus

variabilita artefaktů ‐soběstačné domácnosti hrubá, špatně vypálená  ker./importy osobní předměty, luxus

Specializovaný pastoralismus

„konaki“

Valaši

(Sarakatsani, Řecko)

• • • •

krajina – env. impakt

malá investice do zbudování

• • • • •

ovce, koně plný nomádismus  velká mobilita dočasná obydlí nevlastní půdu

ovce, koně semi‐nomádismus  transhumance  permanentní obydlí (hory), sezónní obydlí (nížiny) vlastnictví půdy – horské pastviny velká stáda (200/ rodina)

spontaneous architecture 

reciprocita

reciprocita mouka mouka úhory (pastviny)

mléko, sýry jehňata vlna hnůj Halstead 1996

tkaniny koně, muly – transport mlácení obilí mléko, vlna, maso

Halstead 1996

7

4.6.2016

Sedentární pastevectví

Smíšené hospodaření 

• ovce, kozy, (krávy)

• variabilita na škále kultivace a pastevectví

• specializace: mléko, vlna, maso

 bohatí  dostatek půdy  orební voli, krávy na mléko, muly/oslové, koně, prasata,  ovce/kozy

• upouštění od kultivace půdy v  marginálních polohách

 chudí bez pastvy  mula/osel, kráva, ovce/kozy  komunální pasení • mléko, vlna, maso, hnůj, někdy prodatelný surplus

• agro – pastoralismus  kultivace krmiv  nebo obilnin pro domácí spotřebu

• zvířecí „kapitál“  možnost prodat ve špatných letech (stabilnější cena než u obilí) • nepřímé „skladování“ (surplus obilí zkrmen), ve špatných letech konzumováno krmivo

• omezená mobilita – horší přístup k  dobrým pastvinám • menší stáda (110 / rodina)

Halstead 1996

Smíšené hospodaření – proporce půdy a počet dobytka na osobu v  různých ekosystémech

proporce živočišné složky v potravě – do 20 %

Obdělávaná plocha / osoba

Halstead 1996

Složení stád 3 – 4 % býci 40 – 60 % krávy (produkce mléka)  více než 50 % nomádská stáda 25 – 60%  pracovní voli

Počet dobytka / osoba

maso, mléko, práce, hnůj

5 – 40 / rodina maso, mléko, hnůj

closed maximum

open

closed

• 4 – 5 ks / osoba  vylučuje paralelní rostlinnou výrobu • 0.5 – 2 ks / osoba  max. udržitelné 

open

maximum

práce

produkty práce

1 – 2 / rodina maso Ebersbach 2007

8

4.6.2016

Detekce pastorální ekonomiky v archeologii 1

Druhy specializace v chovu zvířat

• věkový rozptyl  možná detekce transhumance, nebo specializace (chybí narozená  mláďata) „small– scale“

• méně zvířat • variabilní podmínky  výživy a produkce • primárně domácí  produkce /konzumace • univerzální • menší tlak na krajinu ‐ sedentarismus

„large – scale“

• velký počet zvířat / osoba • organizace pastvy vzhledem  k vysoké kvalitě • důraz na produkty s  vysokou směnnou  hodnotou (mléko,  transport, vlna, maso) za  kvalitní rostlinné produkty • tlak na zdroje  velká  mobilita

Náročnost a udržitelnost

• nároky na práci  závisí od prostředí (1 pastevec / 250 ovcí v otevřené krajině, 50‐ 60 ovcí na polích) detekce v archeozoologii • Small‐scale  variabilní stáda • Large‐scale  specializace na jeden – dva druhy • různé pastviny ‐ zvířata s různými nároky (dojící, těhotné ...) obrusy na zubech  (dental microwear) • zajišťování krmiva  archeobotanika, materiální kultura • specializovaná produkce maso/ mléko úmrtnostní křivky (mortality patterns) ... ? optimalizační modely: small‐scale  mléko s mládětem, nechat povyrůst kvůli masu large‐scale  prodat na maso hned, vydělat na masu i mléku

Sociální dopady

• pastorální hospodaření  nejvíce náročné ekonomické strategie vůbec nejvíc: mléčná produkce   dojení 3x denně  1 člověk / 200 ovcí/koz (full‐time)  často námezdní práce

Model pro pravěk: • menší nespecializovaná ekonomika (small‐scale), omezená mobilita, omezené pracovní  kapacity • udržitelnost specializovaného pastoralismu v pravěku je otázka ??? • jsou náchylní ke krizím  nutnost začít kultivovat vlastní pole • pokud specializovaný pastoralismus  závislost na směně – novodobá záležitost  mocenské vztahy – ovládání producentů (nomádi)

• větší stáda jako pojistka  při velkých stádech – konkurence v 

pastvě  vznik teritoriality, organizačních opatření • diverzita pastvin (louky, úhory, les) náročná na práci • náročnost produkce  kooperace domácností • směna zvířat (nebo masa)  udržování sociálních vztahů • mobilní „konzervy“ – budování vazeb na velké vzdálenosti, i  při sdílení pastvin  nabývání kulturního významu – druh a počet zvířat ve stádu ukazuje  ekonomický potenciál majitele a jeho sociální postavení

9

4.6.2016

Domácí chov / lov • od domestikace v sedentárních zemědělských populacích  proporce lovených zvířat stabilně nízká  (do 5%)

• lov  příčiny • adaptabilní strategie  stresové situace,  doplňky stravy • Švýcarsko nákolí – 3700 BC, zhoršení  klimatu, zvýšení významu lovu/sběru • řivnáčská kult. – „orientace na přírodní  zdroje“  • rituály • luxusní jídlo – party food ‐ feasting • zábava / sport – prestižní činnost vyhrazená elitám

10