Informace k tématům: -
Zootechnika Welfare HZ Domestikace Fylogenie y oge e
Hlavní zdroje: Základy obecné zootechniky, Majzlík, Hofmanová, Vostrý, 2012 – ČZU Praha Obecná zootechnika, Hajič, Košvanec, Čítek, 1995, JU, Č.B. Obecná zootechnika (cvičení), Hajič, Košvanec, 1998, JU, Č.B. wikipedia
•
Z t h ik – slovo Zootechnika l pocházející há jí í z řečtiny ř čti umění (znalost) chovu zvířat
•
Synonymem je živočišná výroba.
•
Zootechnika nesmí chápat zvíře jako výrobní prostředek, ale jako živou bytost. bytost
Za zakladatele 'zootechniky' zootechniky jako vědního oboru v Čechách je považován Prof. PhDr. MUDr. František Bílek, Dr Sc. Dr.h.c. (188 – 1972), (1885 19 2) český č ký hi hipolog., l kkterý ý v roce 1933 specifikoval ifik l obor b jako „nauku pojednávající o chovu a produkci domácích zvířat“.
Zootechnika
Zootechnika obecná (OZ)
Zootechnika speciální
(zejména teoretický popisný
(uplatnění teoretických
charakter)
poznatků ů OZ v praxi)
•
Obecná zootechnika pracuje se znalostmi ze zoologie, anatomie, embryologie, fyziologie (výživy zvířat), patologie, genetiky, statistiky. Zkoumá původ plemen, rovněž morfologické, fyziologické, psychické vlastnosti a metody plemenitby.
•
Speciální zootechnika pak zvyšuje užitkovost zvířat a uplatňuje poznatky obecné zootechniky v praxi. Dbá také na zdraví zvířat, udržování ekologické rovnováhy a svoji vlastní ekonomičnost.
•
Pěstování rostlin, domestikace a chov zvířat – zásadní vliv na vývoj lidstva.
Chovem zvířat získáváme: •
- potravu (maso, mléko, vejce, tuk, krev, med…)
•
- suroviny (vlna, kůže, kožešiny, peří, střeva, kosti, tuk, rohovina, kolagen, hedvábí, pižmo, vosk ….)
•
- energii (tažná zvířata, jezdecká..)
•
- revitalizace krajiny (pastva, hnůj, kejda …)
•
- zvířata ve službách člověka – policejní psi vyhledávající osoby, drogy, výbušniny, ochrana, vodící psi, pastevečtí psi, koně pro hypoterapii aj.
•
- pokusná a laboratorní zvířata (krev, krevní sérum atd.)
•
- společníci pro volný čas
•
Od konce 2. světové války jsou zemědělci pod stále silnějším tlakem,
aby uspokojili poptávku spotřebitelů po potravinách živočišného původu co nejdostupnější široké populaci - uplatnění politiky levných potravin. Spotřeba těchto potravin se začala radikálně zvyšovat – potřeba intenzifikace zemědělství . •
Důsledkem p procesu jje rostoucí tlak na zvyšování y p produktivity y chovů
- welfare (pohoda, kvalita života) miliónů hospodářských zvířat je vážně narušen.
intenzifikace procesu
x vs vs. • animal welfare • kvalita potravin • údržba úd žb kkrajiny ji • zachování biodiverzity y
Welfare hospodářských zvířat
Welfare zvířat = pohoda zvířete (jednotlivce) = kvalita k lit ži života t zvířat íř t • vyjadřuje nutnost nutnost, aby: každé člověkem chované zvíře mělo ustájení, výživu ýži a ošetřování š ř á í (s ( ohledem hl d na d druh, h bi biologickou l i k charakteristiku a stupeň adaptace) odpovídající jeho potřebám v souladu s fyziologickými a etologickými poznatky a zkušenostmi. • volnost pohybu vlastní zvířeti dle druhu nesmí být omezována způsobem který by zapříčinil zvířeti utrpení či poranění. způsobem, poranění
Kvalita života zvířat resp. resp welfare je dána souladem potřeb zvířat a podmínek prostředí.
Některé problémy intenzivního zemědělství vzhledem k welfare zvířat •
N tě á í zvířat Natěsnání íř t v přeplněných ř l ě ý h prostorách t á h (Mnoho zvířat na malém prostoru - příhodné podmínky pro vznik a šíření nemocí)
•
Nepřirozené p uspořádání p zvířat. - ((nepřirozená p struktura stád a hejn, j , normální1♂ ♂ + X♀) ♀)
•
Nevhodné a nepřirozené prostředí. (klece, chybějící podestýlka, chronické nepohodlí, nepřirozené fádní prostředí nuda – zvířata se přizpůsobí ři ů bí jednotvárnému j d á é prostředí, ř dí ´naučená ´ č á apatie´). i ´)
•
Bolestivé zákroky.
•
( j (zejména u mláďat: např. p kastrace,, odrohování,, amputace p ocásků,, trhání zubů,, kauterizace špiček zobáků..)
•
Šlechtění, genetické inženýrství
•
(cíle – rychlejší růst, růst růst do větší velikosti, velikosti vyšší produkce: libovějšího masa, masa mléka či vajec apod. Pro zvířata negativní důsledky – jsou doháněna na samé hranice svých fyzických možností. Obecně zhoršování konstituce.)
•
Časné oddělování mláďat od matek.
•
Přeprava zvířat - (miliony zvířat mezi státy i kontinenty, v desítkách hodin, dny i týdny)
•
Porážka zvířat
• Aktivní působení ve smyslu welfare zvířat začalo • v 60. 60 lletech t h ve Velké V lké B Británii. itá ii • V roce 1965 tzv. Brambellova komise (dnes nezávislý poradní sbor britské vlády – FAWC - Farm Animal Welfare Council) shrnula poprvé základní požadavky kvalityy života zvířat do 5 zásad známých ý jjako „ pět svobod“
Welfare „Pět svobod HZ“
• Svoboda od hladu a žízně ▼
nerušený přístup k čerstvé vodě a kvalitnímu krmivu, zaručujícímu plné zdraví a tělesnou zdatnost
• Svoboda od nepohodlí ▼
zajištění vhodného ustájení (prostředí) – dostatečná plocha – pohodlí k odpočinku (případně i úkrytu), mikroklima, vhodný technologický systém
• Svoboda od bolesti, zranění a nemoci ▼
prevence ((zoohygiena) p yg ) nebo rychlá y diagnózou g a adekvátní léčba
• Svoboda projevit přirozené chování ▼
d t tk dostatkem prostoru t a společenstvím l č t í ostatních t t í h zvířat íř t – sociální iál í kontakt k t kt
• Svoboda od strachu a úzkosti ▼
zajištění takového prostředí a zacházení – (vztah člověka a zvířete), vylučujícího psychické strádání
•
Vybrané faktory působící narušení harmonie zvířete a prostředí:
•
nedostatečné krmení a napájení; krmné dávky (kvalita a kvantita krmiva) neodpovídající věku a užitkovým potřebám zvířat
•
p větrání stáje j ((špatné p klima), ), hluk nedostatečné či nesprávné
•
nevhodná úroveň osvětlení a způsob osvětlení narušující denní cyklus
•
trvalé ustájení zvířat bez podestýlky nebo na drátěné podlaze
•
nedostatek pohybu, prostředí znemožňující přirozené pohybové aktivity vedoucí ke stereotypii
•
nepřirozené ochuzování zvířat o sociální kontakty, předčasný odstav
•
nevhodné sociální složení chovných skupin, příliš vysoká koncentrace zvířat íř na ploše, l š nevhodné h d é sociální iál í složení l ž í skupin k i
•
plošné provádění chirurgických zákroků bez umrtvení, neodborné, nehygienické
•
nedostatečná zoohygienická prevence a veterinární péče v chovech
•
stresující přesuny zvířat
•
nevhodné, necitlivé až kruté zacházení se zvířaty
•
Welfare hospodářských zvířat je především v rukou spotřebitelů.
•
Ztráta pohody - změny v chování zvířat, změny fyziologických procesů (ovlivnění užitkovosti), změny ve struktuře tkání a orgánů (odolnost k nemocem) - vliv na kvalitu. živočišných produktů – bezpečnost potravin
Potraviny produkované v chovech, které více ctí welfare (ekofarmy) bývají o něco dražší dražší. Často nižší ekonomická konkurenceschopnost těchto společností.
Legislativa např např.:: Zákon na ochranu zvířat proti týrání
Domestikace - proces, při ři kt kterém é čl člověk ěk nahrazením h í přirozeného ři éh výběru ýbě umělou cílevědomou selekcí a plemenitbou přeměnil určité druhy zvířat. zvířat
Podmínkou úspěšného procesu domestikace : • silný stádový či smečkový pud (hierarchické uspořádání) - zjednodušuje komunikaci s člověkem, • „klidné chování“ - zvladatelnost • zvíře nesmí být úzkým potravním specialistou a výrazným potravním konkurentem člověka • snadné rozmnožování • příznivé historické souvislosti + výskyt vhodného divokého předka. K zdomácnění Ke d á ě í většiny ětši tradičních t dič í h zvířat íř t došlo d šl většinou ětši v oblastech bl t h s kulturní k lt í vyspělostí lidské populace - domestikační centra Průběh i časové rozpětí domestikace většiny klasických domácích zvířat nejsou do detailů přesně známé !
Proces domestikace • Realizace ve třech krocích: • - zajetí – odchycená zvířata z volné přírody držena v ohradách (začíná péče člověka o zvířata)
• - ochočení – individuální proces u jedince (podrobení zvířete, zvířete které je využíváno k práci)
• - zdomácnění – úplné ovládnutí druhu člověkem, který o zvířata všestranně pečuje, řídí jejich rozmnožování, mění jejich vlastnosti ve svůj prospěch Množství druhů bylo člověkem domestikováno již v dávné minulosti. Proces domestikace neustále p pokračuje j domestikace nedokončená: např. králík, kočka, slon, los, kožešinová zvířata Stupeň domestikace je různý různý. Existují druhy zvířat méně závislé na člověku – tzv. tzv polozdomácnělé (nutrie, lišky apod.) a druhy, které by se bez péče člověka neobešly.
Domestikace Počátk cca 15 – 5 000 let př Počátky př. n. n ll.;
důvody • potrava • podpora pěstování rostlin • doprava, soumaři • kultické účely • suroviny
centra domestikace
1-krocan; 2-morče, lama, alpaka; 3-prase, králík; 4-skot, osel; 5-skot, prase, k koza, ovce, velbloud lbl d d dvouhrbý, h bý 6 6-skot, k t koza, k slepice, l i říč říčníí buvol; b l 7 7-kůň; kůň 8-jak; 8j k 9-prase, buvol bažinný, slepice; 10-slepice, prase, balijský tur; 11 – dromedár; 12- sob
Zdroj : http://en.wikipedia.org/wiki/domestication Druh
O Období í (roků) ( ů)
C Centrum domestikace
Pes (Canis lupus familiaris)
15.000 př.n.l.
východní Asie, Evropa, Afrika
Ovce (Ovis aries)
9.000 - 11.000 př.n.l.
jihozápadní Asie
Koza (Capra aegagrus hircus)
10.000 př.n.l.
Blízký a Střední Východ, severní Indie
Prase domácí (Sus scrofa domestica)
9.000 př.n.l.
Blízký a Střední Východ, Čína, Jihovýchodní Asie, Evropa
Tur domácí (Bos primigenius f. taurus)
8.000 př.n.l.
Indie, Evropa, Indie Evropa Severovýchodní Afrika
Kočka (Felis silvestris catus)
7.500 př.n.l.
Blízký Východ, Kypr
Kur domácí (Gallus gallus f. domestica),
6.000 př.n.l.
Indie, jihovýchodní Asie
Morče domácí (Cavia aperea f. porcellus)
5.000 př.n.l.
Peru
Osel domácí ((Equus q asinus f. domestica))
5.000 př.n.l.
Egypt
Buvol domácí (Bubalus bubalus)
4.000 př.n.l.
Indie, Čína
Druh Velbloud jednohrbý, d dromedár dá (Camelus (C l dromedarius) Včela medonosná (Apis mellifera) Kůň domácí ('E ('Equus caballus b ll ff. d domesticus') ti ') Lama krotká (Lama glama) Bourec morušový (Bombyx mori) Husa domácí (Anser anser f. domesticus) Slon indický (Elephas maximus)
Období (roků)
Centrum domestikace
4.000 př.n.l.
Arábie
4.000 př.n.l.
na více místech
4.000 př.n.l.
Euroasie stepi (zejména)
3.500 př.n.l.
Peru
3.000 př.n.l.
Čína
3.000 př.n.l.
Egypt
2.000 př.n.l.
Indie
Fretka domácí 1 500 př 1.500 př.n.l. nl (Mustela putorius furo) Kachna domácí 1.000 př.n.l. (Anas platyrhynchos f. domestica)
Evropa Čína
Druh
Období (roků)
Krůta domácí (Meleagris gallopavo f. domestica)
500 př.n.l.
Páv korunkatý (Pavo cristatus)
500 př.n.l.
Centrum domestikace Mexiko
Indie
Křepelka japonská (Coturnix 1.100 - 1.900 n.l. japonica
Japonsko
Králík domácí (Oryctolagus cuniculus f. domesticus)
Evropa
1600 n.l.
Člověk zajištuje zvířatům potravu, ochranu h před ř d nepříznivými ří i ý i vlivy li ((přirozenými ři ý i nepřáteli, řát li nemocemi, i nepříznivými klimatickými vlivy), ovlivňuje jejich rozmnožování, exterierové a užitkové vlastnosti
Negativní působení domestikace: Jejím vlivem přežívají i jedinci, jedinci kteří by ve volné přírodě přežít nemohli nemohli. Rozmnožují se – u dalších generací zhoršování odolnosti vůči nepříznivým podmínkám (např. (např i odolnosti vůči nemocem) a životaschopnosti, životaschopnosti oslabování některých instinktů (např. péče o potomstvo). V Vysoká ká užitkovost žitk t jje pro organismus i zvířete íř t velkou lk zátěží átěží – stresem. t
Zhoršování konstitučních vlastnosti populací.
domestikační změny u zvířat •
Zdroj: Majzlík, 2012 :
O li nil – stavbu Ovlivnily sta b těla těla, ffunkci nkci jednotli jednotlivých ých orgánů orgánů, včetně četně jejich cho chování: ání
Domestikační změny morfologické : •
Změna zbarvení – u všech druhů se objevily typy zbarvení pokryvu těla, které se nevyskytují u divokých forem např. bílé zbarvení, různé odstíny zbarvení, zbarvení strakatost, strakatost pruhování pruhování, albinismus
•
Změna pokryvu těla – změny osrstění – prodloužení srsti – angorismus; zkrácení srsti – rexismus; absence srsti; absence šupin; změny struktury peří, u prasat méně štětin
•
Změny kůže – tvorba řas, laloků, záhybů klopení uší (u králíků, ovcí, koz, psů, u prasat postavení uší plemenný znak..)
•
Změny v utváření lebky – zejména délka lebky např. zkrácení obličejové části (brachycefalie) psi – boxer, (brachycefalie), boxer buldok buldok, prasata plemeno yorkshire
Domestikační změny morfologické : •
Z ě kkosterních Změny t í h znaků ků – kostra k se stává á á jjemnější ější (zhoršení ( h š í konstituce); k i ) odchylky v počtu ocasních obratlů (ovce kozy), p zakrnění ocasu (některá ( plemena p p psů a koček); ); úplné počty hrudních obratlů (prasata)
•
Změny velikosti těla – změny růstu kostry nanismus nebo gigantismus; u prasat se obecně snížila kohoutková výška; zkrácení y ) u jezevčíka; j zvýšení ý tělesné končetin ((brachymelie) hmotnosti např.u vodní drůbeže; u skotu plemeno dexter (končetiny velmi krátké)
•
Změny osvalení - atrofie svalstva či hypertrofie (skot belgické modrobílé)
•
Změny v ukládání rezervního tuku - (u prasat), u ovcí tlustozadkých a tlustoocasých
Domestikační změny fyziologické: Změny v rozmnožování – domestikovaná zvířata jsou ranější – dřívější pohlavní dospělost - úplná či částečná asezónnost v rozmnožování; (divoké druhy většinou monoestrické, domácí zvířata polyestrická) (drůbež - vyšší snáška, multiparní zvířata více mláďat vícekrát ročně)
Zvýšená ý p produkce mléka - zejména j skot,, ((ovce,, kozy…), y ), mnohonásobně vyšší než je potřeba mláďat, prodloužení doby laktace (skot), změna tvaru mléčné žlázy; zvýšení výkonností celého organismu zvířete
Domestikační změny fyziologické: Zvýšená výkrmnost – (netto přírůstek; spotřeba krmiv na 1 kg přírůstku) o lepší metabolický výkon organismu organismu, spočívající ve větším objemu a délce střeva, tedyy vyšší y žravosti a využití y krmiva,, nižší hmotnosti srdce, jater a sleziny,
Zvýšená výkonnost dýchacího ústrojí a cévního aparátu – zejména u dostihových koní Potlačení pudu sezení na vejcích - u vodní drůbeže U většiny druhů vede domestikace ke snížení odolnosti vůči chorobám – zhoršení h š í kkonstituce tit
Domestikační změny nervové soustavy: Redukce mozku a některých funkčních částí CNS (senzorické orgány) omezeníí využívání ží á í pohybového h b éh a smyslového l éh aparátu; át (u prasete se uvádí o 33,6 %; ovce o 24 %; psa o 28,8 %) p ((agresivity), g y) změnyy chování: - snížení temperamentu - ostražitosti, reflexů a pudů (ztráta plachosti)
Mění se biorytmy - např. např prasata pů původně odně noční ži živočichové, očicho é dnes s denní aktivitou
Některé typicky monogamní druhy (husy) se mění na polygamní
Při zdivočení dojde u některých druhů dochází k procesu tzv. feralizace (zdivočení, dedomestikace), kdy člověk úmyslně či neúmyslně vypustí do volné přírody zdomácnělá zvířata (např. holub domácí).
K vyloučení y extrémů (brachymelie ( y = zkrácení končetin,, brachycefalie y = zkrácení obličejové části), avšak nikdy nedojde k návratu na úroveň divokých zvířat. zvířat Domestikace je nevratný proces (Majzlík, (Majzlík 2012) 2012).
Fylogenie y g
- nauka o vývoji živočišných druhů od původních forem po současné
Fylogénie hospodářských zvířat zjišťuje, ze kterých divoce žijících popřípadě vyhynulých forem vznikla, kde a ve které době a jakým způsobem je člověk domestikoval. Původ hospodářských zvířat - monofyletický (z jediné formy předka) předka), - difyletický (ze dvou forem předků) - polyfyletický (z více forem předků)
Studium na základě – archeologických vykopávek (případně mumifikovaných těl zvířat); (např. studium, kosterní pozůstatků, např. lebek – kraniologie) •
V současnosti je příbuznost či vzdálenost druhů studována převážně genetickými metodami
Podčeleď: Rod:
Druh:
TUŘI (Bovinae) Tur (Bos)
banteng, banteng (Bos javanicus) (tur domácí baliský) gaur, (Bos gaurus) (domestik forma (domestik. gayal)
Buvol (Syncerus)
Arni (Bubalus)
Bizon (Bison)
buvol africký kaferský
buvol indický
bizon americký
Další rody: nilgau saola nilgau, antilopa, bongo
zubr evropský
jak divoký (Bos mutus ) (jak domácí) kuprej (Bos sauveli) pratur* + (Bos primigenius) * Odvozen tur domácí (domestikovaná forma pratura) Bos primigenius f. taurus
předek tura domácího Druh: Bos primigenius (pratur) Poddruhy: • Bos primigenius primigenius (Bojanus, 1827) vymřel (tur divoký; předek současných plemen skotu) • Bos primigenius namadicus (Falconer, 1859) vymřel (pratur indický - vyskytoval se na Indickém subkontinentu - je pravděpodobným předkem domácích plemen zebu) • Bos primigenius africanus (Thomas, 1881) vymřel (pratur africký - severní Afrika)
Tur domácí: dvě skupiny plemen:
bezhrbá plemena a zebu
domestikační události – tzv. „tuři praví“ • Bos primigenius – pratur,
(auroch)
-
původně rozšířen z Indie přes přední Asii a Evropu až do severní Afriky
-
obýval v malých stádech světlé lesy
-
kohoutková výška cca 1,8 m, délka až 3 m, hmotnost býků překračovala 1 000 kg, krávy byly menší - domestikace před 8 tis. , - předek současných plemen skotu
nejdéle přežil v Polsku - poslední kus zde uhynul roku 1627. - nápadně dlouhá lebka, mělká, přímého profilu - lyrovité rohy - široce rozestavěné, do stran orientované očnice - nízké záhlaví svírá ostrý úhel s čelní linií Samice pratura byly zbarvené červenohnědě, samci byli černí nebo hnědočerní a pravděpodobně měli úzký světlejší úhoří pruh na hřbetě.
Zdroj.Hajič, 1995
Některými autory - uměle rozlišovány - základní kraniologické skupiny skotu (sekundární hledisko třídění skotu, dle utváření lebky): I. Bos primigenius – pratur (plemenná skupina pratura) podskupiny : - plemena skotu stepního - plemena skotského náhorního skotu, - plemena skotu nížinného, - zebu
II Bos brachyceros - tur krátkorohý II. III. Bos frontosus – tur čelnatý IV Bos brachycephalus – skot krátkohlavý IV. V. Bos akeratos – skot bezrohý VI Bos ortoceros – skot přímorohý VI.
Koza domácí - polyfyletický původ
Zoologická systematika koz čeleď
podčeleď p
druh
p poddruh
ovce
koza bezoárová (paseng)
t ro ití turovití
koza k koza
koza keltská (capra prisca) vyhynulá
koza šrouborohá (markhur)
Domestikace cca 10 000 p.n.l. - Blízký a Střední Východ, severní Indie v roce 2000 celosvětově popsáno 691 plemen, 694 mil. kusů
ovce obecná - polyfyletický původ
Zoologická systematika ovcí čeleď
podčeleď
druh
poddruh
ovce sněžná ovce
muflon evropský turovití
ovce obecná
muflon fl asijský ij ký ovce stepní - archár ovce tibetská - argal
Domestikace cca 9000 – 11 000 p p.n.l. nl v roce 2000 celosvětově popsáno 1 481 plemen, populace čítala 1 059 mil. Ks nejrozšířenější domácí zvířata
Mufloni
Archár (ovce stepní)
Argal (ovce tibetská – ovce
(O is ammon musimon) (Ovis m simon)
(O is vignei (Ovis ignei arcal)
krátkoocasá velehorská, krátkoocasá, velehorská
(j. Evropa, z.Asie)
(obl. Kaspické moře a východ)
pamírská) ((Ovis ammon p polli))
východofrízská ovce,
merinové ovce (jemnovlnné),
plemena skupiny ovcí
nordická, vřesová,
ovce typu cigája,
tlustozadkých a
maršová
cápové ovce – (hrubovlnné),
tlustoocasých
nezušlechtěné (šumavky a valašky)
(např. ovce karakulská )
prase domácí - polyfyletický původ
Zoologická g systematika y p prasatovitých ý – rodu sus čeleď
rod Pekari Babirusa
druh pekari páskovaný babirusa celebská
Prase chvostouché prasatovití
Porcula
S Sus (pravé prase)
poddruh
prase madagaskarské (štětkoun)
prase zakrslé
prase divoké
divoké prase evropské (Sus scrofa ferrus)
divoké prase páskované (asijské) (Sus scrofa vittatus)
Domestikace cca 9000 p.n.l. Evropa, Střední a Blízký Východ, Čína, jv. Asie
divoké prase středozemní (maloasijské) (Sus scrofa mediterraneus)
prase domácí - polyfyletický původ
Divoké p prase evropské p
Divoké p prase p páskované
(Sus scrofa ferrus)
(asijské - střední a východní Asie, Japonsko)
Odvozena bývalá evropská krajová plemena. (p (původní krajové j p prase české, prase bavorské, holandské prase frízské, červené prase tamworthské)…..atd. Plodnost, odolnost Plodnost životaschopnost, pomalý růst a vývin, pozdní dospělost, horší kvalita masa, výborná tuhá a zrnitá konzistence tuku
Divoké p prase středozemní (maloasijské)
(Sus scrofa vitattus)
(Sus scrofa mediterraneus)
Odvozena prasata čínská a indická (s brachycephalií). )
Odvozena především původní ů jihoevropská kadeřavá: (mangalica,
ranost, vyšší kvalita masa, vyšší schopnost tvorby tuku, ší odolnost d l ta menší životaschopnost
Yorkshirská prasata (bílá ušlechtilá anglická) a německé ušlechtilé prase (vznik jako kříženci prasete divokého e ropského a evropského páskovaného)
bagon, macedonské prase, šumadinka …) Krátkoštětinatá (prase románské, sicilské a portugalské) p g )
kůň domácí - polyfyletický původ
Zoologická systematika koní čeleď
rod
druh
poddruh Dnešní plemena koní se odvozují od divokých předků: kůň Převalského - kertak
koňo ití koňovití
(Equus przewalski) Kůň (Equus caballus)
Kůň obecný
kůň obecný tarpan (Equus gmelini)
kůň obecný západní (okcidentální) (Equus robustus)
kůň obecný severský (nordický) (Equus q gracilis g ) Domestikace euroasijské stepi, cca 4000 p.n.l.
Dnešní plemena koní se odvozují od divokých předků:
kůň Převalského - kůň obecný tarpan (E (Equus gmelini) li i) k t k kertak (Equus przewalski)
(dosud žíjící !!) Střední Asie, mezi Mongolskem a Čínou
(vymřel koncem 19. století) Ruské až jihoruské stepi k Černému a K Kaspickému i ké moře, ř až žk Aralskému jezeru
kůň obecný západní á d í (okcidentální) (Equus robustus) (vymřel počátkem našeho letopočtu) Západní Evropa
kůň obecný severský (nordický) (Equus gracilis) (vymřel) pleistocénní l i t é í fforma malých divokých koní Skandinávie, Finsko Island sever GB a Island, Irska, Shetlandské souostroví
plemena koní se z fylogenetického hlediska řadí do 4 plemenných skupin Odvozena plemenná skupina koní stepních (mongolských) -
Odvozena plemenná skupina koní orientálních –
Odvozena plemenná skupina koní okcidentálních
Odvozena plemenná skupina koní nordických
mongolští, kirgizští, sibiřští, altajští ….. Kertak – jediný
3 větve: iránští koně, arabský plnokrevník, anglický g ý plnokrevník p
Mohutná chladnokrevná
Malý tělesný rámec. Nordický pony, pony shetlandský pony, irský pony, karpatský hucul, hucul kůň fjordský ….
(teplokrevníci)
(ale i koně s podílem dosud žijící předek krve západní např. berbersko – arabské koně krve - starošpanělský, starokladrubský )
plemena – větší těl. rámec, mohutná kostra, rousy, kůň belgický, norický ( á - haflingský (rázy h fli ký ardenský …)
