Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Světová obchodní organizace Bakalářská práce
Autor:
Monika Jonášová Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Petr Dobiáš, Ph.D.
Duben 2015
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Brně dne 18. dubna 2015
__________________________ Monika Jonášová
Poděkování Chtěla bych poděkovat JUDr. Petrovi Dobiášovi Ph.D. za odbornou a metodickou pomoc při koncipování práce, za jeho cenné rady a připomínky, které mi pomohly tuto bakalářskou práci zpracovat.
Anotace V první kapitole se tato bakalářská práce věnuje historii Světové obchodní organizace. Prostor je věnován okolnostem a důvodu jejího vzniku. Dále je zde popsána celková činnost a funkce WTO, včetně její struktury a organizace. V dalších částech této bakalářské práce je zaměřeno na konkrétní oblasti působení Světové obchodní organizace, jako je liberalizace mezinárodního obchodu, podpora rozvojových států nebo spolupráce s jinými mezinárodními organizacemi. Posledním tématem je otázka řešení sporů, nedodrţování vzájemných dohod a také hodnocení WTO z dnešního pohledu. Klíčová slova: mezinárodní obchod, jednání, dohody, světové organizace, právo.
Annotation In the first chapter of this thesis deals with the history of the World Trade Organization. Space is devoted to circumstances and reasons for its creation. Further describes the overall operation and functions of the WTO, including the structure and organization. In other parts of this thesis is focused on specific areas of operation of the WTO as the liberalization of international trade, aid to developing countries and cooperation with other international organizations. The last issue is the resolution of disputes, non-reciprocal agreements and also look at the WTO in present. Key words: international trade negotiations, agreements, the World Organization, law.
Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování ..................................................................................................... 9 1 2
Historie Světové obchodní organizace .......................................................................... 10 Mezinárodní smlouvy WTO .......................................................................................... 14 2.1 Dohoda o založení Světové obchodní organizace (WTO) ................................................16 2.1.1 GATT ................................................................................................................................16 2.1.2 GATT a subvence. ............................................................................................................17 2.1.3 Obecné podmínky GATT .................................................................................................19 2.1.4 GATT a členství ................................................................................................................20 2.1.5 GATT v oblasti obchodu a rozvoje ...................................................................................20 2.1.6 GATT a zemědělská politika ............................................................................................20 2.2 Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky ............................................................23 2.3 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů ...............................................................23
3
Organizační struktura WTO ......................................................................................... 25 3.1 Orgány WTO .......................................................................................................................25 3.1.1 Konference ministrů – Ministerial Council ......................................................................25 3.1.2 Generální rada – General Council ....................................................................................25 3.1.3 Rada pro obchod se zboţím – Council for Trade Goods ..................................................25 3.1.4 Rada pro obchod se sluţbami – Council for Trade Services ............................................26 3.1.5 Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví – Council for Trade Related Aspects …………………………………………………………………………………………...26 3.1.6 Sekretariát WTO ...............................................................................................................27 3.2 Členství ve WTO .................................................................................................................27 3.2.1 1. etapa: Přístupový pohovor ............................................................................................28 3.2.2 2. etapa: Bilaterální rozhovory .........................................................................................28 3.2.3 3. etapa: Přístupový balík .................................................................................................29 3.2.4 4. etapa: Schválení přístupového balíku ...........................................................................29 3.3 Fungování WTO..................................................................................................................29 3.3.1 Singapur 1996...................................................................................................................30 3.3.2 Ţeneva 1998 .....................................................................................................................30 3.3.3 Seattle 1999 ......................................................................................................................31 3.3.4 Dauhá (Dohá) 2001 ..........................................................................................................32 3.3.5 Cancún 2003 .....................................................................................................................32 3.3.6 Hong Kong 2005 ..............................................................................................................32 3.3.7 Ţeneva 2009 .....................................................................................................................33 3.3.8 Ţeneva 2011 .....................................................................................................................33 3.3.9 Bali 2013 ..........................................................................................................................34 3.4 Funkce WTO .......................................................................................................................34 3.4.1 Další rozšířené činnosti Světové obchodní organizace ....................................................35
4
Řešení sporů v rámci WTO ........................................................................................... 38 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5
Konzultace ...........................................................................................................................39 Panel nebo tzv. jednání skupiny odborníků .....................................................................40 Odvolání se k procesu Řešení sporů v rámci WTO .........................................................42 Kontrola, provedení doporučení a následné rozhodnutí .................................................42 Mechanismus přezkoumání obchodní politiky ................................................................43
Závěr ........................................................................................................................................ 46
Použitá literatura .................................................................................................................... 48 1. Bibliografie ...................................................................................................................................48 2. Internetové stránky......................................................................................................................48
Seznam použitých zkratek ..................................................................................................... 52
Úvod Tato bakalářská práce pojednává o tématu Světové obchodní organizace. Toto téma jsem si vybrala z důvodu mé profesní angaţovanosti a profesního zájmu. Druhým důleţitým faktorem je skutečnost, ţe obchod, a zejména ten světový, je nedílnou součástí globální ekonomiky a je stěţejním bodem při udrţování mezinárodních spoluprací. Světová obchodní organizace je společenský orgán, a tato práce se bude prvotně zabývat jejím vznikem a historií. Budeme se zaobírat skutečností, kdy a proč vlastně tato organizace vznikla a jaký měl tento vznik důsledky na celkový světový obchod. Podíváme se i na další průběh a například vliv globalizace na vývoj Světové obchodní organizace. Velmi důleţitou činností WTO (angl. zkratka Světové obchodní organizace – Word Trade Organization, pozn. autora) je zakládání společenských smluv a úmluv. Jedná se o mezinárodní smlouvy, které jsou vodítkem a nástrojem, dle kterého se členové WTO řídí, zakládají určité normy, východiska, metodické standardy, které jsou dále uplatňovány v mezinárodním obchodě. Mezinárodní smlouvy mají ze své pozice také preventivní charakter, a to zabránění vzniku příčin jednotlivých sporů, či jejich následné řešení. Obecně můţeme říci, ţe mezinárodní smlouvy WTO mají za cíl liberalizovat světový trh, odstraňovat jeho překáţky bránící vzájemné spolupráci, podporují rovnoprávnost jednotlivých účastníků dohod, ale také se snaţí zachovávat státům určité stability a jistoty.
Dalším krokem, kterým se bude tato bakalářská práce zabývat, bude podrobnější rozbor celé Světové obchodní organizace. Podíváme se, jak celá organizace funguje, jaké má procesy a zejména, jaké jsou její hlavní funkce. Světová obchodní organizace je subjekt, který nabízí svým členům pomoc, zejména v otázce mezinárodního obchodu, poskytuje zázemí. Členové jsou povinni naopak dodrţovat stanovená opatření, která si členové WTO sami stanovují. WTO a její fungování je například velmi důleţité při uţívání nečestných obchodních praktik jednoho státu vůči druhému, můţe se jednat o zneuţívání dominantního postavení na trhu, ať jiţ v rámci státu jako celku, nebo prostřednictvím soukromé společnosti vlastněné daným státem, či s ní jinak propojenou. WTO také bedlivě hlídá extrémní snahu některých států zasahovat do volné hospodářské soutěţe. Především se jedná o nepřiměřené překáţky vstupu na trh (cla, poplatky aj.) nebo naopak nadstandardní podporu svých vývozců (dumping) apod. 7
Dále se budeme zabývat členstvím v této organizaci. Jaké jsou podmínky pro získání členství, co se očekává od členů v rámci celé organizační struktury. V návaznosti bude představena i celá organizační struktura Světové obchodní organizace. Světová obchodní organizace má v globálním měřítku také pozici, která ji ospravedlňuje stavit se do role mírotvorce, zejména v počátcích sporů, jak obchodních, tak ekonomických. Toto vše tedy dodává WTO mimořádnou váhu a tím i význam mé bakalářské práce. V dnešní době, můţeme říci, ţe ne vţdy a všude je politická a bezpečnostní situace pevně stabilní, proto mají obchodní dohody a spolupráce mimořádně pozitivní vliv na poklidné a mírumilovné vztahy mezi jednotlivými státy. První náznaky blíţící se krize, ochladnutí vzájemných vztahů či snad hrozby válečného konfliktu jsou vţdy předcházeny útlumem, či radikální změnou v obchodní politice jednotlivých států. Proto má WTO mimořádnou moţnost, ale zároveň i zodpovědnost, nastavovat takové parametry, dohody a mezinárodní smlouvy, aby veškeré tyto negativní jevy maximálně eliminovala, či je alespoň dokázala zpozorovat v jejich počátcích. Na závěr vyhodnotíme Světovou obchodní organizaci jako celek, popíšeme vývoj, její organizační strukturu i celkový přínos pro společnost. Zaměříme se na současnost, význam WTO v dnešní době, její vliv na celkové světové dění. Také si představíme moţnosti WTO, které má do budoucna.
8
Zvolené metody zpracování Pro vypracování této bakalářské práce jsem zvolila syntézu, jako metodu ke zpracování informací a vytvoření uceleného textu. Syntézu jako vhodnou metodu jsem si vybrala pro pochopení vzájemné souvislosti jevů a dále k celkové sumarizaci poznatků, utříbení nových poznatků v kontextu s historickými fakty. Díky syntéze jsou objasňovány nové skutečnosti a zákonitosti týkající se popisovaného tématu. Dále je pouţita analýza, jako proces reálného zkoumání, myšlenkového pochodu nebo rozebrání zkoumaného jevu. Na základě syntézy je ukázáno, jaký funguje systém v rámci WTO a jak propojené systémy tvoří daný celek. Díky analýze je v práci ukázáno na ty důleţité aspekty v rámci organizace (základní principy, dohody, vize). Poslední doplňující metodou je komparace. Na základě této metody máme moţnost k porovnání proměnlivých veličin k jednotlivým pevným sloţkám (např. jednotlivé státy, členy k určitým dohodám). Metoda komparace je vyuţita přednostně na oblasti, které mají pevný charakter (historicky, právně) a jsou nějakým způsobem propojeny k jiným proměnlivým veličinám (dohody, vztahy, smlouvy).
9
1 Historie Světové obchodní organizace Datum vzniku Světové obchodní organizace je udáván na rok 1994. V tomto roce se uskutečnila jednání GATT 1 . Tomuto jednání však předcházelo několik předchozích kol obchodního vyjednávání. Jiţ v roce 1944 bylo navrţeno vytvoření Mezinárodní obchodní organizace (ITO). Tato organizace byla zaloţena za účelem stanovení mezinárodních pravidel pro vzájemný obchod mezi jednotlivými zeměmi. Nutno však podotknout, ţe daší fungování této organizace bylo pozastaveno na základě bojkotu Spojených států. V dalším kole jednání, v roce 1948 vzniká jiţ zmíněná dohoda o clech a obchodu (GATT). Součástí GATT bylo celkem osm kol jednání. V tom posledním tedy dochází k zaloţení vlastní organizace WTO. Uruguayské kolo jednání byla značně komplikované a mnohostranně zaměřené. Hlavním tématem byla liberalizace mezinárodního obchodu jako celku. Dále se však naskytly otázky, které do té doby nebyly vůbec projednávány. Bylo zde zaměřeno jiţ na konkrétní oblasti obchodu, v té době rozvíjejících se trhů, například telekomunikací, či obchodování s textilem. Samotné plnohodnotné fungování Světové obchodní organizace je však datováno aţ na rok 2005. 2 V mezidobí však probíhala další jednání, které je jistě důleţité zmínit. Tato vyjednávání se zabývala jedním z hlavních činností celé WTO, a to pomoc rozvojovým a zaostalým zemím. V roce 2001 se uskutečnilo další kolo jednání členských zemí WTO v hlavním městě Kataru, Dauhá. Hlavní témata, v tomto kole jednání, byla v oblasti hospodářství, které se rozvojových zemí dotýkají nejvíce. Jednalo se především o zemědělství, clech na průmyslové produkty, dále se řešily překáţky vzájemných obchodů, jako jsou – cla, netarifní překáţky, a další nástroje pro řešení obchodních případů.3
1
BUSINESS INFO. Všeobecná jednání o clech. [online]. © [cit. 2015-04-03]. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vseobecna-dohoda-o-clech-a-obchodu-gatt-7160.html#!
Dostupné
z:
2
Dostupné
z:
BUSINESS INFO. Základní informace k WTO. [online]. © [cit. 2015-04-05]. http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zakladni-informace-k-wto-a-dda-7186.html 3
MAZOUCH, L., Zemědělský obchod v rámci WTO, Obchod – Kontakt – Marketing, č.12/1999.
10
Obr. 1 Oficiální logo WTO
Zdroj: https://www.wto.org/
V průběhu jednání se také postupně začaly objevovat určité rozpory mezi jednotlivými státy a členy WTO. Velký rozpor byl mezi rozvinutými státy (především země EU a USA) a rozvojovými zeměmi, a to na základě úpravy cel v zemědělství. Konkrétně se zde jednalo o produkty, na které se dohoda o zemědělství nevztahuje a jenţ jsou exportovány do zemí rozvojového charakteru.4 Tyto problémy a narůstající oponentní rozpory znamenaly pro WTO hrozbu ze strany členů z rozvojových zemí. Problém představovala moţná snaha o průtahy, neboť se kategorie těchto států obávala určité nerovnosti a jakékoliv rozhodnutí Světové obchodní organizace mohla kdykoliv vetovat. Takové jednání nemělo příliš valnou budoucnost. Určitým negativem byla také skutečnost nejednotné politicko – hospodářské situace jednotlivých zemí a členů WTO. Rozdílná ekonomická situace a podmínky daných států nedávaly přílišné moţnosti k jednotlivým ústupkům nebo kompromisům. Jednáním se prolíná i další negativum, a tím je postoj Spojených států k jednotlivým dohodám. V USA se Kongres opět dostává do pozice, kdy přebírá velkou část rozhodovacích pravomocí v zastoupení v této organizaci. Velmi nelibě je nesena snaha Kongresu poţadovat změny jiţ na vzniklých dohodách či ústupcích. Tento prvek chování zcela nabourával smysluplnost celé organizace WTO.5 Jak později ukázala krátká historie, navrţené dohody a termíny na jednání v Dauhá nakonec nebyla dodrţena. Důvodem byla právě skutečnost naprosté nejednotnosti jednotlivých členů, rozdíly v názorech, a tak i přes prvotní skupinové schválení, tyto termíny nebyly dodrţovány.
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min01_e/min01_e.htm 4
SELIVANOVA, Julia, Regulation of Energy in International Trade Law: WTO, NAFTA and Energy Charter. Alpen aan den Rijn: Aspen Publishers, 2011. ISBN 978-90-411-3264-2. 5
11
Autorka (Selivanova, 2011) se pozastavuje nad skutečností, ţe vyjednávání a projekt z roku 2001 Dauhá je stále ţivý a jeho vyřešení je v zájmu všech členů WTO. Mezi hlavní cíle WTO, které si předsevzala, je nastavení obecné struktury obchodních států mezi jednotlivými členy, postupná a trvalá liberalizace světových trhů, a také co moţná nejjednodušší vstup na jednotlivé národní trhy. Cílem bylo také zajištění a zabezpečení určité právní jednoty a stabilizace. Na svých oficiálních stránkách Světová obchodní organizace představuje své funkce a prezentuje se následovně6: Organizování obchodních jednání Zamezování diskriminace v obchodních vztazích Podporování nerozvinutých a zaostalých zemí Sjednocování a dodrţování pravidel mezinárodního obchodu Důsledné sledování nastolených pravidel Zamezování protěţování a protekcionismu Snaha o rozšiřování spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi. V dnešní době čítá počet členů Světové obchodní organizace na 159 členů. Jako většina mezinárodních organizací a spolků sídlí v neutrálním Švýcarsku, konkrétně ve městě Ţeneva. 7
Obr. 2 Oficiální sídlo WTO Ženeva Zdroj: https://www.wto.org/english/forums_e/public_forum09_e/info_e.ht
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/whatis_e.htm 6
7
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/thewto_e.htm
12
Dílčí závěr: Světová obchodní organizace se rozvíjela poměrně pozvolným tempem. Datum jejího vzniku je uváděn k roku 1994. Její historie však sahá do mnohem delšího časového období, i kdyţ se v této souvislosti ještě nehovoří o Světové obchodní organizaci. Jiţ v roce 1944 vzniká Mezinárodní obchodní organizace (ITO). Hlavním motivem bylo zlepšení úrovně mezinárodního obchodu. Nutno podotknout, ţe jiţ v této etapě vzniku se objevují problémy, které tuto organizaci (či organizace navazující) provázejí po celé její trvání, a tím jsou časté názorové rozepře. Například jako ve zmíněném roce 1944, kdy se k této organizaci negativně postavily Spojené státy. Toto můţeme charakterizovat jako určitý negativní jev, který je ovšem daní za moţnost demokraticky vyjadřovat své postoje v rámci světového, respektive mezinárodního obchodu. Otevřená komunikace je jistě daleko přínosnější, byť nesouhlasná, neţ nefungující vztahy a s tím spojená rizika dalších problémů. V roce 1948 vzniká dohoda o clech a obchodu (GATT). Součástí GATT bylo 8 kol jednání. Opět to můţeme označit za pozitivní snahu jednat a domluvit se na určitém konsensu v otázce mezinárodního obchodu. GATT se stal jakýmsi tvůrcem celé WTO, a můţeme říci, ţe Světová obchodní organizace vzešla z GATT, které se následně přetransformovalo do jedné z klíčových dohod v rámci WTO.
13
2 Mezinárodní smlouvy WTO Světová obchodní organizace stanovuje pravidla a ustanovení, která mají za úkol liberalizovat mezinárodní obchod a zároveň je tato organizace zřízena pro kontrolu na dodrţování zmíněných skutečností. V dnešní době můţeme charakterizovat fungování WTO na pěti základních principech: nediskriminace, postupná liberalizace, transparentnost, podpora konkurence, rozvojový princip. Společným jmenovatelem všech těchto sloţek a principů je pravidlo doloţky nejvyšších výhod.
8
Velmi důleţitou sloţkou Světové obchodní organizace je tzv. Mechanismus
přezkoumávání
obchodní
politiky,
jenţ
přispívá
k účinnému
dodrţování
závazků
mnohostranných obchodních dohod a vybízí k dosaţení maximální transparentnosti systému politických pravidel. Tento závazek dává kaţdému členovi WTO oprávnění a status domáhání se svých práv, která vyplývají z dohod WTO. Toto vymáhání probíhá u Orgánu pro řešení sporů. Klíčové oblasti spolupráce probíhají téţ na bázi ve spolupráci s Evropskou Unií. EU vstupuje do jednání s WTO buď jako stěţovatel nebo obhájce. Jeden z nejznámějších sporů v oblasti mezinárodního obchodu, ve kterém byla Evropská Unie zainteresována, je tzv. Banánová válka. Země z Latinské Ameriky si stěţovali, ţe Evropská Unie znevýhodňuje právě jejich vstup na tamní trh. Naopak zvýhodňuje, díky lepším podmínkám, dovozce z Afriky, Karibiku nebo Pacifiku. Spor byl ukončen v roce 2009, s verdiktem, který určoval EU sníţit cla na banány dováţené ze států Latinské Ameriky.9
8
EUROSKOP. Sekce WTO. [online]. © [cit. 201-04-08]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9147/sekce/wto/ 9 EUROSKOP. Článek. [online]. © [cit. 201-04-08]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8958/14834/clanek/v-utery-skonci-bananova-valka-mezi-eu-a-latinskou-amerikou/
14
Základní mnohostranné dohody a smlouvy WTO jsou10: Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994 (GATT) Rozšířená a doplněná mnohostrannými dohodami: - dohoda o zemědělství, - dohoda o uplatnění sanitárních a fytosanitárních opatření, - dohoda o obchodních aspektech investičních opatření, - dohoda o technických překážkách obchodu, - dohoda o textilu a ošacení, - dohoda o provádění článku VI a VII Všeobecné dohody o clech a obchodu, - dohoda o kontrole před odesláním, - dohoda o ochranných prostředcích, - dohoda o pravidlech původu, - dohoda o dovozním licenčním řízení, - dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Všeobecná dohoda o obchodu se sluţbami (GATS) Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS)11 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů (DSU) Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky (TPRM) Další dohody, které nebyly zařazeny do žádné položky, jsou následující: - mezinárodní dohoda o obchodu s mléčnými výrobky, - mezinárodní dohoda o obchodu s hovězím masem, - dohoda o vládních zakázkách - dohoda o obchodu s civilními letadly.12 Organizace WTO funguje na principu rámcových smluv. Společně vytvářejí ucelený komplex opatření, který upravuje celkovou regulaci mezinárodního obchodu, a to po stránce procesní i věcné, kontrolu, reportování interním i externím směrem a také urovnávání obchodních sporů. Kaţdá ze smluv má také svojí vlastní úlohu a funguje zcela samostatně. Klíčovým ujednáním 10
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 201-04-04]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/utw_chap1_e.pdf 11 DOBŘICHOVSKÝ, T. Moderní trendy práv k duševnímu vlastnictví v kontextu evropského práva, Dohody TRIPS a činnosti WIPO. Praha: Linde. 2004 12 WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 201-04-04]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/tif_e.htm
15
je smlouva o zaloţení, která se svými dalšími šestnácti články upravuje celkovou podobu regulace mezinárodního obchodu.
2.1 Dohoda o založení Světové obchodní organizace (WTO) Zastřešuje tři mnohostranné dohody, jenţ ve svém základu upravují vztahy mezi účastníky obchodu se zboţím a sluţbami a vztahy týkající se práv k duševnímu vlastnictví. Mluvíme zde o dohodě GATT. Tato dohoda je spojena s dalšími mnohostrannými dohodami členských zemí, včetně mnoha závazků a příloh. Další takovou dohodou je GATS, význam této dohody představuje doslovná citace: „je prvním souborem pravidel a metod pro řízení mezinárodního obchodu službami, které byly schváleny na mnohostranné úrovni. Skládá se ze tří prvků: obecný rámec obsahující základní požadavky pro všechny členy Světové obchodní organizace (WTO), vnitrostátní listiny specifických závazků ohledně přístupu na trh a nakonec přílohy stanovující zvláštní podmínky, které se mají používat v různých odvětvích.“ 13 Poslední klíčovou dohodou je dohoda TRIPS. Tato dohoda je přednostně zaměřena na ochranu duševního vlastnictví, průmyslové vzory a patenty, autorská práva, ochranné známky nebo například ochranu neveřejných informací jakéhokoliv druhu.
2.1.1 GATT Jedná se o základní kámen celého procesu, a hlavního cíle WTO, liberalizace mezinárodního obchodu. Upravuje základní práva a povinnosti všech členů Světové obchodní organizace. Mezi hlavní doloţky této smlouvy můţeme zařadit: Národní reţim v oboru vnitřních daní a předpisů – tato doloţka přikazuje všem členům WTO přistupovat k domácím a importovaným výrobkům, produktům i zboţí rovnoměrně a nediskriminačně. Všeobecná doloţka nevyšších výhod – tato doloţka určuje všem členům WTO povinnost stanovit všem výrobkům, produktům a zboţí od ostatních členů Světové obchodní organizace takové přednosti, výsady, které přiznávají všem podobným výrobkům z kterékoliv jiné země.
13
EUROPA. Legislativa. [online]. © [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/external_trade/r11012_cs.htm
16
Tyto dvě základní doloţky mají mimořádný význam pro samotnou podporu liberalizace mezinárodního obchodu a také omezování regulací, zejména ze stran státního aparátu. Známe ale i další doloţky, které tyto činnosti regulují: doloţka o potlačování dumpingu povolením antidumpingových a vyrovnávacích cel, doloţka o globálním odstraňování mnoţstevních omezení na dovoz jakéhokoliv výrobku na území člena WTO, doloţka o neplacení cla na zboţí převáţeno přes území jiného člena WTO.
2.1.2 GATT a subvence. Jedná se o poměrně důleţité a v rámci GATT samostatné odvětví. Na jedné straně je potřeba zmínit, ţe subvence jsou povaţovány za škodlivé v rámci celkové makroekonomie. Subvence: „Má se za to, že subvence byla poskytnuta, za prvé, pokud některá vláda poskytla finanční příspěvek nebo se vyskytuje jakákoli forma příjmové či cenové podpory ve smyslu článku XVI GATT 1994 a, za druhé, pokud je tím příjemci poskytnuta výhoda.“14 Subvence, neboli také uţíváno pojem dotace, často narušují přirozený vývoj trhu, jeho konkurenceschopnost, znevýhodňují určité účastníky na trhu a v konečném důsledku mohou poškodit, nejen konečné spotřebitele, ale ekonomiku daného státu jako celku. V rámci EU a WTO vzniklo antisubvenční opatření, jehoţ přesná citace je následující: „Toto nařízení přejímá ustanovení Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních uzavřené v rámci Světové obchodní organizace (WTO) do právních předpisů Evropské unie (EU) s cílem zajistit řádné a průhledné uplatňování antisubvenčních pravidel.“15 Avšak v rámci Světové obchodní organizace a dohody GATT je v otázce subvencí pracováno více kompromisně, a to zejména směrem málo rozvinutým či rozvojovým zemím. GATT, prostřednictvím všech členů, usiluje, či dokonce vysílá doporučení nevyuţívat subvenční opatření, ale také je výslovně nezakazuje. Subvence se snaţí regulovat ve prospěch nerozvinutých států. Subvence však musí mít charakter podpory, která nebude znevýhodňovat 14
EUROPA. Legislativa. [online]. © [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/external_trade/r11006_cs.htm 15
EUROPA. Legislativa. [online]. © [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/external_trade/r11006_cs.htm
17
jiné účastníky trhu. WTO se striktně zavazuje nepodporovat taková subvenční opatření, která mají charakter dumpingu. 16, Toto téma je v dnešní době široce popisováno, zejména se stále rostoucí otevřeností jednotlivých ekonomik a globalizace.17 V rámci opatření pro rozvojové a méně rozvinuté země přichází WTO s ochranným opatřením. Toto opatření obsahuje výjimky z obecných ustanovení a smluv, jenţ jsou závazná pro tyto státy. Striktní podmínky jsou individuálně (na základě rozvinutosti jednotlivých ekonomik) upravovány a poskytovány úlevy. WTO definuje rozvojovou zemi jako stát, jehoţ hospodářství je ve stavu rozvoje. GATT však doslovně neupravuje a nespecifikuje definici, co je to rozvojový stát, je tak na zváţení jednotlivých členů, do jaké kategorie se zařadí, a jaký status má. Jak jiţ bylo výše uvedeno, WTO přistupuje k této záleţitosti velmi individuálně a kaţdý proces hodnotí jednotlivě. Postaví-li se kterýkoliv člen Světové obchodní organizace do pozice rozvojového státu, nemusí být takové rozhodnutí ještě akceptováno ostatními členy WTO. V dnešní době má status rozvojové země v organizaci WTO 2/3 jejich členů. Světová obchodní organizace kooperuje s termíny jako rozvojová ekonomika, rozvojový stát a přebírá terminologii od jiné mezinárodní organizace, kterou je Organizace spojených národů. Ta se velmi podrobně zabývá evidencí rozvojových zemí. 18 Existuje široká škála kategorií tzv. nerozvinutých či rozvojových zemí. Zejména v souvislosti se skutečností, ţe WTO poskytuje širokou škálu výjimek (včetně zmíněných subvencí), je pro Světovou obchodní organizaci a její členy nutné přesně charakterizovat konkrétní případ dané země. I zde platí zásada konzultací a předchozí komunikace, stejně jako upozornění daného člena na skutečnost, ţe hodlá výjimku vyuţít. Nejpočetnější zastoupení rozvojových států mají kontinenty Afrika a Asie. Rozvojové země, které však jiţ nepatří mezi státy s velmi nízkou úrovní ekonomické prosperity, mohou v případě svého zájmu vyuţít určitých opatření, které jim dopomůţou 16
ZEMĚDĚLEC. Dumpingové ceny. [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z:http://zemedelec.cz/podlezelinaru-miri-na-cesky-trh-zeli-z-polska-za-dumpingove-ceny/ 17
ECHO 24. článek - dumping. [online]. © [cit. 2015-04-08]. Dostupné z:http://echo24.cz/a/w3Yi9/opravdu-sedaji-cinske-ponozky-vyrobit-za-korunu 18
Organizace spojených národů. Zpravodajství. [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zaber/?i=2015
18
tohoto cíle dosáhnout. Jednotným znakem takových opatření je ale skutečnost, ţe s takovým krokem a postupem musí souhlasit ostatní členové WTO. Veškeré činnosti, které souvisejí s uplatňováním výjimek v rámci GATT pro nerozvinuté nebo rozvojové státy musí splňovat další kritérium a to: - nesmí poškozovat zájmy ostatních členů WTO, - nesmí poškozovat ani nabourávat hospodářskou a obchodní soutěţ, - nesmí znemoţňovat dovoz výrobků.19 V hospodářské praxi se v této souvislosti hovoří například o tzv. státech třetího světa, které apelují na skutečnost, ţe nemohou zcela splňovat a naplňovat daná opatření a restrikce (například v oblasti dodrţování emisních kvót apod.), jelikoţ také ony mají právo na ekonomický a hospodářský růst, kterým by se v budoucnu vyrovnaly bohatším státům.
2.1.3 Obecné podmínky GATT Obecné podmínky smlouvy GATT v rámci WTO se vztahují na všechny členy této organizace bez ohledu na jejich hospodářskou a ekonomickou sílu. Prvním, a poměrně důleţitým dodatkem obecných podmínek je mechanismus, který se zabývá i v dnešní době aktuální situací, překonávání nouzových opatření při dovozu některých výrobků či zboţí v rámci dvou zemí. Členové WTO musí splňovat závazek, který jim udává povinnost vyvarovat se situace, kdy dovoz určitého druhu zboţí v daném rozsahu můţe váţně ohrozit domácí výrobu tohoto výrobku, nebo výrobku jemu velmi blízkého. Také zde platí pravidlo, které stanovuje nutnost písemně a předem upozornit o přijetí těchto opatření. Všichni členové WTO mají právo o těchto podmínkách diskutovat, projednávat a upozorňovat na případné dopady. Jako další obecné podmínky můţeme uvést bezpečnostní výjimky. I zde existuje určitá limitovaná moţnost odchýlit se od závazných ustanovení GATT. Všichni členové Světové obchodní organizace mají právo chránit své zájmy a nesdělovat informace, které by mohli ohrozit jejich bezpečnost. Jedná se zejména o informace týkající se mezinárodního obchodu spadajícího do zbraňového průmyslu (zbraně, munice, střelivo, válečné a vojenské materiály, aj.). Toto opatření se týká také oblasti jaderných programů apod. 19
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/tratop_e/gatt_e/gatt_e.htm
19
2.1.4 GATT a členství Další část GATT pojednává o úpravě vztahů mezi členy a následujících ustanovení: - vztahy mezi členy v případech celní unie, - vztahy mezi členy a subjekty volného obchodu, - ustanovení o přístupu a výstupu do smlouvy GATT. Jako hlavní prvek, který lze pokládat za důleţitý je ustanovení, které umoţňuje členům změnit znění části nebo celých článků GATT. Změna můţe být vţdy taková, která bude přijmuta více jak dvoutřetinovou většinou všech členů WTO. Vystoupení z GATT je procedurálně zajištěno písemným oznámením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů. Lhůta pro odstoupení činí šest měsíců od jeho písemného podání.
2.1.5 GATT v oblasti obchodu a rozvoje Tato část GATT obsahuje základní články I a III. („Článek 1 obsahuje zavádějícím způsobem pojmenovaný princip "poskytnutí nejvyšších výhod". Článek 3 obsahuje princip "národního zacházení", podle něhož se na dovezené či domácí zboží nesmějí vztahovat žádná pravidla ani uvalit daně či poplatky, které by měly za cíl chránit domácí produkci.“), které deklarují generální pravidla a principy, stejně jako udávají cíle GATT. I zde se tyto články z velké části zaměřují na podporu a rozvoj ekonomicky a hospodářsky zaostalých zemí. A to činností, které podpoří zajištění růst mezinárodního obchodu a stabilizaci trhů, které umoţní dovoz výrobků a produktů z takto nerozvinutých zemí. Tohoto je dosaţeno nastavením takových podmínek a pravidel, která umoţní poskytovat příznivější podmínky pro dovoz tohoto zboţí do dalších států a členů Světové obchodní organizace. Dále se články (I a III) zabývají skutečností, kde členové WTO proklamují nutnost podporovat rozvoj a trvale udrţitelný hospodářský rozvoj v méně rozvinutých zemích. V této souvislosti je upozorňováno na nutnost, nejen podporovat vývoz zboţí z těchto států a oblastí, ale nesmí se zapomínat ani na celkovou podporu těchto vývozů, včetně zabezpečení jeho financování.
2.1.6 GATT a zemědělská politika Mezinárodní obchod a postupná snaha o liberalizaci trhu má velký dopad na jedno ze základních hospodářských odvětví, a tím je zemědělství. Je potřeba zmínit, ţe zemědělství je v souvislosti s mezinárodním obchodem značně problematické odvětví. Zde se nachází a vyskytuje nejvíce sporů mezi členy WTO a k finálním, či důmyslným kompromisům se
20
dochází velmi obtíţně. V rámci GATT neexistuje předmětná právní úprava, která by se zabývala přímo odvětvím zemědělství. Toho faktu si byly vědomi i členové a státy Světové obchodní organizace, a na základě všeobecného zájmu vznikla mnohostranná dohoda o zemědělství. Jakákoliv liberalizace v oblasti zemědělství je však velmi problematická. Veškerá tarifní opatření a cla jsou závazná pro všechny zúčastněné. Prvotní dohoda měla víceméně alespoň ulehčit pozici rozvojovým státům a postupně sniţovat celní tarify aţ do roku 2005.20 Dále byla veliká snaha směřována do omezení zákazu dovozu určitého portfolia zemědělských produktů, stejně tak i odstranění největšího problému zemědělského trhu, a to státní podpora domácích producentů. Tento jev se stal velmi negativním v rámci celého trhu a byl hlavním tvůrcem deformace trhu. Celý rámec dohody má za cíl umoţnit a ulehčit členům WTO dováţet (exportovat) své zemědělské produkty do států dalších členů organizace. Stejně tak se zaměřuje na státní podporu a upravuje garantované výkupní ceny komodit, a také garantované příjmy zemědělců. Motivem nebylo zcela zakázat státní subvence a podporu v této oblasti (coţ je v podstatě velmi nereálné), ale podpořit globální rozvoj celého zemědělství, nastolit určitou udrţitelnou liberalizaci. Zemědělský trh se měl stát otevřenější, přehlednější a soutěţní konkurenční podmínky měly být nastaveny na co nejobjektivnější parametry. Také v zemědělství, nebo právě v zemědělství je uplatňováno klasifikační řízení v hodnocení rozvinutosti jednotlivých států a členů WTO. Na základě určení kategorií jsou stanovovány adekvátní poţadavky a podmínky, které odpovídají zadaným kritériím. Klasické vyspělé státy měly povinnost sníţit dovozová cla podstatně výše, neţ tomu bylo u rozvojových států a ekonomik. U zemí s nejméně rozvinutou ekonomikou bylo dokonce usneseno prohlášení, které tyto státy zcela oprostilo od jakéhokoliv sniţování celních tarifů na dováţené zemědělské produkty. Dominantním problémem zemědělství, kterým se WTO musela zabývat, byla trvalá zemědělská nadvýroba. Nadprodukce, ať jiţ kompletní, či jednotlivých segmentů, nutí státy podporovat vývoz tak, aby se tyto zemědělské produkty uplatnily na zahraničních trzích. Důvodem je pochopitelně eliminace ekonomických a hmotných ztrát, a 20
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/agrm3_e.htm
21
také maximalizace uţitku a celkové ziskovosti domácího zemědělství. Tímto jsme zpět u několikrát zmiňovaných subvencí. Jelikoţ podobnou strategii exportní podpory uplatňuje většina vyspělých, nebo zemědělsky silných států, na trhu se objevuje velké mnoţství produktů, o které je poté minimální zájem. Protoţe v trţní ekonomice existuje vztah mezi nabídkou a poptávkou, výsledkem je stále niţší cena zemědělských komodit. A tento kruh, hospodářského koloběhu zemědělství, opět končí při řešení dotací pro ztrátové zemědělce a jejich kompenzace. Proto i WTO stanovuje jiţ popsaná regulační opatření na stanovení minimálních výkupních cen zemědělských komodit, minimálního zisku zemědělců apod. Tyto regulátory mají však nejvíce pomoci právě málo nebo zcela nerozvinutým zemím, neboť dotační politika v těchto státech má zcela jiný charakter, neţ je tomu u států s vyspělou ekonomikou. Deformaci zemědělského trhu je tedy velmi obtíţné nějakým způsobem eliminovat a právě zde dochází k velkým neshodám v rámci jednání členů Světové obchodní organizace. Dalším navazujícím problém v otázce zemědělství, kterým se WTO zabývá je pozvolné zdraţování zemědělských komodit, a tím i koncových cen potravin. Tento trend je daní za postupné uvolňování zemědělského trhu, sniţování dotací a omezování subvenčních opatření. Také v tomto ohledu je znát nejvyšší dopad těchto negativ na málo rozvinuté země, na které rostoucí ceny potravin doléhají nejvíce. Na tento neblahý trend se navalují další aktivity současné doby v rámci jiných odvětví, neţ je zemědělství a potravinářství. Nárůst podpory ekologických alternativ, tlaky na všeobecné úspory energií či hledání nových technologií, zapříčiňují trvalý nárůst cen klasických zemědělských komodit, a to především obilnin. V rámci zemědělské výroby můţeme hovořit o podpoře alternativních pohonných zdrojů. Rostliny, ze kterých se získává rostlinný olej a následně je vyuţíván k výrobě bionafty, stále více vytlačují z hospodářských ploch klasické obilniny. Tím se dostáváme do situace, kdy zemědělci nacházejí relativně výnosnou komoditu, avšak je patrný pokles zájmu produkovat klasické potravinářské komodity, jejichţ ekonomická neefektivita jiţ byla popsána. Tím se ovšem tyto komodity stávají globálně vzácnějšími a tedy i draţšími. Cenová hladina potravin na světových trzích stoupá a WTO musela řešit další problém a opět poměrně uzavřený „začarovaný“ kruh, na který klasický vývoj trhu, poptávka vs. nabídka, nedokáţe reagovat v dostatečné rychlosti. Nejvyšší světová cenová hladina potravin byla zaznamenána v letech 2008 – 2011. Na tento trend nereagovala jen Světová obchodní organizace, ale velmi kriticky se k této skutečnosti stavěly i politické vlády napříč 22
celým světem.21 Na počátku letošního roku se však ceny potravin na světových trzích ustálily na svém historickém minimu. Zde je tedy vidět dobrý praktický příklad funguje-li vzájemně zainteresovanost a akceschopnost skupiny členů nebo organizací nastolit poţadované změny. Celý vybudovaný základní komplex smluv udává procesní řízení regulaci mezinárodního obchodu. Mnohostranné obchodní dohody jsou pod neustálým ochranným a kontrolním mechanismem. V rámci těchto procesních aktivit jsou vytvořeny instituty, které se vypořádají s touto činností. Tyto instituty jsou následující: Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů
2.2 Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky Jeho cílem je zajištění maximální transparentnosti. Základním principem ustanovení je docílit takového stavu a situaci, aby všichni účastníci a členové porozuměli obchodní politice a obchodním praktikám členů Světové obchodní organizace. Celý systém je postaven, nejen na kontrolní bázi, ale téţ vyuţívá mechanismu zpětné vazby, kdy na základě zjištěných výsledků a vypracovaných závěrů, upravuje celý systém tak, aby fungoval maximálně efektivně, a ten tak vytvořil další, či jiná multilaterální opatření vyuţívaná v rámci kontroly mezinárodního obchodu.
2.3 Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů Jak název samotného institutu vypovídá, jeho základním cílem je vypořádat se záleţitostmi týkající se jednotlivých sporů. Tento institut nabízí mírové řešení sporů v rámci řízení vedeného na základě mnohostranných a vícestranných dohod, konzultací sporných bodů dohod, které by měly celému řízení předcházet.
21
IDNES. Ekonomika. [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/sefove-vlad-panikari-z-rostoucich-cen-potravin-zadaji-regulaci-obchodu-130-/ekozahranicni.aspx?c=A110127_190726_eko-zahranicni_spi
23
Dílčí závěr: Mezinárodní smlouvy a dohody tvoří klíčovou páteř celé WTO. Je to v podstatě soubor veškerých dohod, které se udály od začátku vzniku Světové obchodní organizace, popřípadě GATT. Smlouvy GATT, které mají mnohostranný charakter, jsou vţdy postaveny na společném konsensu vyţadující určitý stupeň kompromisu ze všech stran. Jednání o dohodách probíhají vţdy poměrně dlouhé časové období. Fungování WTO je zaloţeno na pěti základních principech - nediskriminace, postupná liberalizace, transparentnost, podpora konkurence, rozvojový princip. A na tyto aspekty se snaţí veškeré dohody a uzavřené smlouvy navazovat. Jednání však probíhají velmi dlouho a jsou často náročná, a ne vţdy končí
pozitivně,
či
s jasným
výsledkem.
Liberalizace
mezinárodního
obchodu,
nediskriminace, to jsou termíny, které si kaţdý člen WTO můţe vykládat v rámci svého vidění mezinárodního obchodu jinak. GATT a jeho fungování je klíčový zejména v otázkách liberalizace světového obchodu, volného přístupu na trh apod. A právě v této části a jeho dílčích dohod dochází k největším rozkolům mezi jednotlivými členy WTO. Velmi oţehavé téma jsou například subvence. Další oblastí, kde se v historii velmi často nepodařilo najít vhodný společný konsensus, je zemědělství. V tomto sektoru hospodářství si jednotlivé členské státy striktně hlídají své zájmy, neboť pro většinu členů WTO je zemědělství klíčové odvětví. Dochází zde ke střetům mezi zástupci rozvinutých zemí a členy, kteří pocházejí z rozvojových států. Otázka liberalizace a subvencí je zde velmi citlivá. V podstatě je to velmi logické, neboť zájmy států (vyspělých či rozvojových) jsou mnohdy protichůdné. Ale neshody v jednáních o dohodách byly v minulosti taky na straně rozvinutých a bohatých států. Například odlišný přístup k otázce zemědělství, ţivotního prostředí proti sobě postavil i světové velmoci.
24
3 Organizační struktura WTO 3.1 Orgány WTO Podrobné schéma organizační struktury Světové obchodní organizace je znázorněno na obrázku v příloze č. 1.
3.1.1 Konference ministrů – Ministerial Council Nejvyšším orgánem Obchodní světové organizace je Konference ministrů. Tato konference schvaluje základní politiku WTO a schází se minimálně jednou za dva roky. 22
3.1.2 Generální rada – General Council Druhým nejvyšším orgánem WTO je Generální rada. Ta je představená ambasadory či delegáty a skládá se ze všech členů Světové obchodní organizace. Generální rada má moţnost scházet se samostatně a řešit hlavní záleţitosti týkající se mezinárodního obchodu. Její prvořadý úkol je řídit a vést hlavní strategické kroky celé WTO v mezidobí konferencí ministrů. Pod generální radu spadá dalších šest výborů, jejich úkolem je řídit jednotlivé aspekty obchodních vztahů. Dále je Generální rada oprávněna řešit případné vzniklé spory a její pravomoc ji umoţňuje kontrolovat a přezkoumávat obchodní politiku.23
3.1.3 Rada pro obchod se zbožím – Council for Trade Goods Tato rada se nachází na třetí úrovni organizační struktury. Jedná se o orgán, který se zabývá kaţdodenní činností. Kaţdá rada má svůj podvýbor, který má své svěřené kompetence, vycházející z mnohostranných dohod WTO. 24 Rada pro obchod a zboţí je dále nadřízena několika pomocným orgánům. Tyto orgány fungují v návaznosti na mnohostranné dohody GATT. Tyto výbory jsou následující:25
22
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/minist_e.htm 23
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/gcounc_e/gcounc_e.htm 24
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/tratop_e/gatt_e/gatt_e.htm
25
výbor pro zemědělství, výbor pro kontrolu nad textilem, výbor pro přístup na trh, výbor pro obchodní aspekty investičních opatření, výbor pro sanitární a fytosanitární opatření, výbor pro celní hodnocení, výbor pro otázky antidumpingu, výbor pro pravidla původu. výbor pro subvence a vyrovnávací opatření, výbor pro ochranná opatření.
3.1.4 Rada pro obchod se službami – Council for Trade Services Rada pro obchod se sluţbami operuje pod vedením generální rady a je zodpovědná za dohled nad fungováním Všeobecné dohody o obchodu sluţbami (GATS). Je otevřena všem členům WTO, a můţe vytvářet pomocné orgány, dle poţadavků.
3.1.5 Rada pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví – Council for Trade Related Aspects Rada WTO pro obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) sleduje provádění této Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS), poskytuje fórum, ve kterém členové WTO mohou konzultovat záleţitosti duševního vlastnictví, a provádí zvláštní povinnosti svěřené Radě v dohodě TRIPS. Dohoda TRIPS stanoví minimální normy pro ochranu autorských práv a práv s ním souvisejících, ochranných známek, zeměpisných označení (GIS), průmyslové vzory, patenty, integrované rozvrţení, a utajované informace. 26
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/tratop_e/gatt_e/gatt_e.htm 25
26
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/tratop_e/trips_e/trips_e.htm
26
3.1.6 Sekretariát WTO Tento orgán spravuje veškerou organizační činnost, spravuje logistickou a informační práci v rámci WTO. Celý sekretariát čítá na 700 pracovníků z několika mnoha států světa. Sekretariát sídlí ve švýcarském sídle WTO, v Ţenevě. Vrchní postavou Sekretariátu WTO je její Generální ředitel. Ten má své funkční období dlouhé 4 roky a je volen Konferencí ministrů. 27 Současným generálním ředitelem WTO je Roberto Azevêdo. Sekretariát je dále rozdělen na několik sekcí a odborů. Tyto oddělení mají zejména administrativně vypomáhat dalším orgánům WTO. Dále je jejich činnost směřována k podpoře členům Světové obchodní organizace, a to především těm, kteří patří mezi málo rozvinuté země. Odbory a sekce vypomáhají se zpracováváním potřebných dat, statistik, provádějí ekonomické analýzy a podporují obchodní politiku těchto členů. Dále se tyto sekce zabývají vstupními pohovory nových členů, poradenstvím a jiným činnostem podporující rozvoj WTO.28 Sekretariát, jakoţto převáţně administrativní aparát, je financován z trvalých příspěvků všech členů WTO. Výše členských příspěvku je různá a je odvislá od celkové úrovně jednotlivých členů. Největšími přispěvovateli jsou logicky bohaté země, tím největším Spojené státy. Podíl ČR je ve výši 0,731% celkového rozpočtu (pro roky 2013 a 2014). Celkový rozpočet WTO byl v roce 2013 a 2014 ve výši cca 5,2 miliard korun. V porovnání, rozpočet OSN, byl v přepočtu ne jeden rok ve výši 55 miliard Českých korun.
3.2 Členství ve WTO Stát se členem Světové organizace s sebou nese určité závazky a povinnosti. Na druhé straně, a to je pochopitelné, velká motivace vstupu, přináší členství ve WTO téţ i nemalá pozitiva pro kaţdého konkrétního člena. Pro nové zájemce o členství v organizaci se ovšem nejedná o snadnou záleţitost. Celková procedura vstupních a přijímacích procesů má velmi dlouhodobý charakter. I zde platí minimálně dvoutřetinový souhlas všech stávajících členů o přístupu nového zájemce, a to uţ samo o sobě můţe být pro mnohé zájemce nepřekonatelný vstupní problém. Pochopitelně i zde se do rozhodování o přijetí promítají nejen ekonomické, obchodí 27
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [online]. © [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument7894.html 28
MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ, Svět. obchodní organizace. [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/mission.geneva/cz/svetovy_obchod/svetova_obchodni_organizace/index.html
27
či finanční zájmy jednotlivých členů, ale téţ i politické, či jiné mocenské motivace. Rusko, které bylo pozorovatelem v rámci WTO, absolvovalo své vstupní pohovory s organizací dlouhých 18 let, bez jasného výsledku o jeho přijetí či nepřijetí. Nakonec bylo přijato v roce 2012.29 Celkový proces schvalování je opravdu velmi zdlouhavý a mnoho členů, podobně jako Rusko, jej absolvovali déle neţ deset let. Proces je rozdělen do 4 základních částí, které na sebe postupně navazují.30
3.2.1 1. etapa: Přístupový pohovor Zde ţadatel představuje své kompletní priority a představy v otázce obchodní politiky. Generální rada přijme oficiální přihlášku daného kandidáta. Ke kaţdému novému zájemci je vytvořena speciální pracovní skupina, která spravuje a připravuje materiály o novém kandidátovi. Tyto poté přeposílá Generální radě. V návaznosti na tento krok Generální rada rozhoduje o přistoupení či nepřistoupení ke vstupním pohovorům. Generální rada v této etapě také informuje všechny členy o získaných informacích v rámci hodnocení nového člena.
3.2.2 2. etapa: Bilaterální rozhovory Jedná se o dlouhodobý proces celého přijímacího řízení. V této části přijímacího pohovoru se jiţ uchazeč o členství střetává s konkrétními stávajícími členy WTO. Dochází k jednotlivým jednáním v otázkách obchodních vztahů, podmínkách přistoupení k multilaterálním smlouvám. V celé této fázi jednání je důleţitým aspektem dosáhnout ideálních vzájemných vztahů mezi dosavadními členy WTO a nově ucházejícím se členem. Základní podmínky pro jednání jsou dány oblastí obchodu se zboţím a sluţbami, otázkou celních překáţek, koncesních listin, volného přístupu na trh pro zboţí a sluţby. V závěru této etapy přístupových jednání jiţ existuje široká řada mnoho vícestranných závazků, které jsou ujednány jak ze strany stálých členů WTO, tak především z pozice nového uchazeče směrem ke stálým členům organizace. Taková koncepce přístupových závazků se nazývá Přístupový balík WTO.
29
EUROPA. [online]. © [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-12-906_en.htm?locale=en 30 WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/acces_e.htm
28
3.2.3 3. etapa: Přístupový balík Představuje tady jiţ zmíněné závazky dojednaná v rámci bilaterálních jednání. K těmto závazkům se dále přidávají další zprávy pracovní skupiny, které shromáţdila během přístupových rozhovorů. V přístupovém balíku je také zaloţen tzv. Protocol of accession, tedy celkový přístupový protokol o návrhu dohody k členství WTO. Kompletní Přístupový balík je schvalován pracovní skupinou. Při úspěšném schválení tohoto balíku je dále předán ústředním orgánům Světové obchodní organizace, která se následně vyjádří k samotnému členství.31
3.2.4 4. etapa: Schválení přístupového balíku Přístupový protokol a přístupový balík je předloţen Generální radě a Konferenci ministrů. Následně je schvalován, a samotné přijetí je podmíněno souhlasem minimálně 2/3 většiny všech současných členů Světové obchodní organizace. Je-li tento proces zakončen kladným rozhodnutím, je uchazeč přizván a stává se novým členem WTO. Posvěcení o přijetí musí dát také národní parlament daného státu, který tímto ukončí ratifikační proces, a to dle vlastního právního řádu. Po úspěšném schválení a ukončení ratifikačního procesu se nový uchazeč stává právoplatným členem WTO.
3.3 Fungování WTO Světová obchodní organizace v první řadě stanovuje pravidla mezinárodního obchodu mezi jednotlivými státy a dbá na jejich následné dodrţování. Jedná se o mezinárodní světovou organizací, která má za cíl, jak je jiţ v práci několikrát zmíněno, liberalizovat světový obchod. Smyslem Světové obchodní organizace je celosvětový hospodářský růst, zlepšení pozice málo rozvinutých států a bojovat s globální nezaměstnaností. Konkrétní náplní a činností WTO jsou dohodnuté multilaterální smlouvy, která upravují aspekty a sektory mezinárodního obchodu, včetně obchodu se sluţbami (GATS), duševním vlastnictvím (TRIPS). Dle Eroskop (2015): „ Právě smlouvy GATS a TRIPS lze považovat za jednu z přidaných hodnot WTO, neboť do vzniku WTO se smlouvy týkaly pouze zboží. Vedle smluv dohodnutých v rámci WTO zůstávají v platnosti i ujednání vzniklé na půdě GATT.“ 32
31
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/acces_e.htm 32 EUROSKOP. Sekce WTO. [online]. © [cit. 2015-04-08]. Dostupné z:
29
Fungování Světové obchodní organizace je úzce vázáno na konference, které jsou vţdy stěţejním bodem dalšího rozvoje, nejen samotné WTO, ale celkového obrazu mezinárodního obchodu. V této práci není moţné věnovat se plně veškerým tématům a konferencím, které byly v rámci fungování WTO uskutečněny, ale představíme si ty hlavní.
3.3.1 Singapur 1996 Po vzniku WTO v roce 1994 se jedná o první mezinárodní konferenci. Základním nosným bodem jednání bylo vytvoření dalších procesních postupů v rámci WTO, hodnocení předchozích let a dosaţených výsledků od stanovených cílů z Uruguayského kola jednání. Dále zde proběhlo několik kol bilaterálních33, plenárních i vícestranných jednání.34 Jak bylo uvedeno, kaţdá konference s sebou přináší vţdy nová témata, která se v dané chvíli jeví jako zásadní v rámci globálního rozvoje mezinárodního obchodu. Zde bylo tedy hlavním tématem vyprofilovat úlohu Světové obchodní organizace v rámci světového obchodu. Nová témata k jednání byla například, uskutečnění hospodářských soutěţí, investování ve vztahu k obchodním praktikám, podrobněji bylo zaměřeno na textilní průmysl a obchod s touto komoditou, stejně tak se jednalo o pomoci rozvojovým státům.
3.3.2 Ženeva 1998 O dva roky později se konference uskutečňuje v domáckém městě WTO, v Ţenevě. Hlavním motivem byla především oslava a připomenutí si padesátiletého výročí od zaloţení GATT. Opět byla zhodnocena témata z předchozí konference a jednání se také zaobírala samotným fungováním WTO. V rámci nových aktivit se členové Světové obchodní organizace zaobírali stále rostoucím trendem v oblasti elektronického obchodování. Bylo potřeba stanovit základní pravidla, která by byla kompatibilní se standardy WTO. Zde dochází k poměrně zásadním https://www.euroskop.cz/9147/sekce/wto/ 33
Bilaterální dohoda (z latinského bi- = dva, latus = strana) je (nejčastěji mezistátní) dohoda, která řeší obchodní
či politické vztahy mezi dvěma stranami. Většina mezinárodní diplomacie dnes probíhá na bilaterální úrovni. Příkladem můţe být smlouva mezi dvěma zeměmi, výměna velvyslanců, státní návštěva a další. Dalším typem dohody je dohoda mnohostranná čili multilaterální. 34
Plenární jednání - konaný za účasti všech členů.
30
neshodám mezi členy z vyspělých států a mezi členy WTO pocházejících z rozvojových zemí, které se snaţily bojkotovat řešení otázky elektronického obchodu, neboť toto povaţovaly za neopodstatněné a pochopitelně toto vnímali jako něco, co jde na úkor jejich potřebám. Problém byl i v otázce moţného závazku všeobecné liberalizace, neboť technická úroveň a vyspělost rozvojových zemí nebyla na takové úrovni, aby tito členové mohli identifikovat všechny moţnosti elektronického obchodování.35
3.3.3 Seattle 1999 Další kolo jedná a mezinárodní konference se uskutečnila na půdě nejvýznamnějšího člena WTO, v americkém Seattlu. Opět zde proběhlo velké mnoţství mnohostranných jednání. Také zde byla připravena témata, která v sobě asociovala určitou kontroverzi, a to opět především mezi členy WTO z vyspělých států a těmi z hospodářsky rozvojových. Velmi rozsáhlé a konfliktní téma (bylo jiţ popsáno v kapitole o dohodách WTO) se týkalo oblasti zemědělství. Další téma se zaobíralo nezaměstnaností, pracovním trhem a pracovním právem, a to také bylo v mnoha případech značně konfliktní téma. Ale nebyl zde rozpor jenom mezi státy s vyspělou ekonomikou a těmi rozvojovými, ale i na straně bohatých členů WTO došlo k názorovému střetu, který vznikl při řešení výjimek v oblasti zemědělství. Na jedné straně stály státy jako Spojené státy americké, Kanada či země Jiţní Ameriky, které měly zájem, aby se k zemědělským produktům přistupovalo jako k běţnému, či jakémukoliv jinému zboţí a produktu. Naopak, na druhé straně oponovaly státy, v čele s EU a některými členy WTO z Asie (Japonsko, Jiţní Korea), které apelovaly na skutečnost, ţe zemědělství obstarává také mimo produktové aktivity. 36 Například se jedná o správu přírodního prostředí, zachování původního rázu krajiny nebo ochrana ohroţených druhů plodin a rostlin.
37
V rámci
historického kontextu a hodnocení proběhlých konferencí můţeme jednání v Seattlu označit za nepříliš úspěšné.38
35
ŠTĚRBOVÁ, Ludmila, Aktuální otázky mezinárodního obchodu – Aktuální otázky vývoje světové obchodní organizace. Praha: VŠE, 2001. s. 38 36 WANG, Guiguo, Vplyv WTO na právny systém členských štátov WTO z pohľadu Číny. Bratislava: Eurokódex. 2014. 37 EKOLIST. zpravodajství. [online]. © [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/wto-si-vzala-oddechovy-cas?apc=/ 38 SCHOTT, J., The WTO after Seattle, Ţeneva. 2000. ISBN 0-88132-290-3.
31
3.3.4 Dauhá (Dohá) 2001 Další konference opět proběhla na jiném místě, tentokrát na Blízkém východě. Po neúspěšné konferenci na americkém kontinentu se musela WTO zaobírat především myšlenkou svého vlastního působení. Rozkol členů napříč celou organizací znamenal pro WTO značnou ztrátu důvěry v samotný smysl jejího fungování. Proto musela Světová organizace přistoupit na jakousi svojí reorganizaci ve smyslu obnovení vnitřních mechanismů, které by zpět navrátily pozbytou důvěru. WTO se zavázala (po tlaku od chudších členů organizace), ţe se bude více věnovat podpoře rozvojových států a všeobecnému zlepšení přístupu na trh. Také si dala za cíl zlepšit celkovou efektivitu své činnosti a aktivnější přístup všech jejich stálých členů. Jednání bylo ukončeno dohodou umoţnění přístupu na trhy vyspělých států pro málo rozvinuté členy WTO.39
3.3.5 Cancún 2003 Konference v Mexiku svým způsobem navázala na neúspěšné jednání z amerického Seattlu. Nepodařilo se zde dosáhnout plánovaných dohod a společného konsensu. Největším problém na této ministerské konferenci byl spor mezi zástupci rozvojových a rozvinutých zemí.40
3.3.6 Hong Kong 2005 V průběhu jednání se zde i nadále objevovaly určité problémy a překáţky, které bránily nastolení vzájemné dohody. Ta však nakonec byla přeci jen přijata. Konkrétně se jednalo o deklaraci ministrů, která měla za cíl pokračování v mnohostranných jednání týkajících se zvláštního přístupu k rozvojovým zemím. Jednání navazuje na rozvojovou agendu z roku 2001. (Special and Differential Treatment, SDT) Veškeré činnosti, které souvisejí se snahou pomoci rozvojovým a chudším zemím, jsou také známy po názvem tzv. rozvojového aspektu. V rámci této agendy je řešeno i další hlavní a klíčové téma, a tím je otázka zemědělství, nezemědělských produktů atd. Jednání však neproběhla zcela podle představ členů WTO. Neúspěch jednání měl negativní dopad zejména na chudé a rozvojové státy. Neprojednání zásadních bodů této agendy znamenalo pro tyto rozvojové státy omezený přístup na globální 39
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min01_e/min01_e.htm WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min03_e/min03_e.htm 40
32
trhy a propojení vlastní ekonomiky se světovou. Pro lepší a rychlejší ekonomicko hospodářský růst chudých států bylo nutné tuto otázku vyřešit co nejdříve, a bylo to především v zájmu rozvojových zemí. 41
3.3.7 Ženeva 2009 Na tomto ministerském jednání došlo k jistému pokroku v otázce jednání a bylo odsouhlaseno osmnáct bodů z dvaceti. Hlavní problémy v tomto jednání byly otázky zvláštního opatření (Special Safeguard Mechanism), které se vztahovaly na rozvojové země. Opět i zde se proti sobě postavily dvě silné skupiny. Na straně jedné to byly Spojené státy a EU, a naproti nim Čína s Indií. Tyto velmoci v oblasti mezinárodního obchodu nebyly schopny dosáhnout plnohodnotného kompromisu. Otázkou řešení byla například také zemědělská surovina – bavlna. Například Spojené státy zde byly kritizovány za subvenci tohoto sektoru na svém území. Tehdejší evropský komisař Peter Mandelson označil za hlavní strůjce neúspěchů dohody USA, Indii a Čínu. Dle jeho vyjádření bylo na této ministerské konferenci jiţ velmi blízko k dohodě, avšak díky těmto státům z ní opět sešlo, a důsledky si opět ponesou především chudé státy. Konference v Ţenevě měla také hlavní téma v podobě multilaterálního obchodního systému a globálního ekonomického prostředí a uţ zde se začíná objevovat řešení moţných scénářů rostoucí světové ekonomické krize. 42
3.3.8 Ženeva 2011 Osmá konference se udála opět v domovské Ţenevě. Hlavním a důleţitým bodem zde bylo rozhodnutí o přijetí nového člena WTO – Ruska. Souběţně s plenárním zasedáním, proběhla pracovní zasedání s následujícími tématy: význam mnohostranného obchodního systému a WTO, obchod a rozvojová agenda z Dauhá a jiţ zmíněné schválení přistoupení Ruska, ale také Samoa a Černé Hory. V posledním zasedání ministři přijali řadu rozhodnutí a předseda učinil prohlášení závěrečné.43
41
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min05_e/min05_e.htm 42
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min11_e/min11_e.htm 43
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min11_e/min11_e.htm
33
3.3.9 Bali 2013 Zatím poslední ministerské setkání Světové obchodní organizace. Na ministerské konferenci, která se konala na Bali (Indonésie), přijali ministři tzv."Bali balíček", řadu rozhodnutí zaměřených na zjednodušení obchodu, coţ umoţňuje rozvojovým zemím více moţností pro zajištění bezpečnosti potravin, rozvoj obchodu a pomáhá rozvoji obecně. Byla také přijata řada dalších rutinních rozhodnutí a potvrzení Jemenu jako nového člena WTO.
3.4 Funkce WTO Funkce Světové obchodní organizace se odvíjejí jiţ od jejího názvu, a z velké části jsou směřovány na oblast mezinárodního obchodu. Klíčovou otázkou WTO je trvalá snaha liberalizace mezinárodního obchodu, nastavení platných pravidel v rámci členské základny mezinárodní organizace, kontrola a dodrţování společně stanovených norem a v neposlední řadě je to podpora rozvojových států. Jednotlivé funkce WTO jsou následující: usnadňování, provádění a správa Dohody o zřízení WTO, mnohostranných obchodních dohod a vícestranných dohod, jeţ jsou součástí příloh, tvorba fóra pro obchodní jednání svých členů, tvorba fóra pro řešení sporů mezi svými členy (DSU), sledování a provádění kontroly národních obchodních politik svých členů (TPRM), spolupráce s dalšími mezinárodními organizacemi (OSN, EU, WHO, aj.), provádění technické pomoci a školení rozvojových zemí. Mezi další činnosti Světové obchodní organizace můţeme uvést například podporu implementace dojednaných pravidel v rámci komunikace s jednotlivými členy. WTO se zabývá z velké části podporou států s rozvojovou ekonomikou. Tato podpora je z velké části koncipována jako technická pomoc, kdy organizace nabízí své zázemí (technické, personální) pro tyto členy a řeší s nimi jednotlivé praktické problémy. Světová obchodní organizace ve velké míře také zastřešuje mezinárodní obchod, prezentuje
34
nově vzniklé skutečnosti, jeho vývoj. Snaţí se o otevřenou komunikaci s dalšími mezinárodními organizacemi, veřejností nebo s politickou reprezentací. Světová obchodní organizace se zavazuje propagovat otevřenost, transparentnost, zdravou konkurenci a také všeobecné spravedlivé podmínky, jak pro rozvojové země, tak pro ty méně rozvinuté. Vztahy k ostatním organizacím Čl.V44 1. „Generální rada uzavře vhodná ujednání o účinné spolupráci s jinými mezivládními organizacemi, které vyvíjejí činnost, vztahující se k činnosti WTO.“ 2. „Generální rada bude moci uzavřít vhodná ujednání o konzultacích a spolupráci s nevládními organizacemi, zabývajícími se otázkami, které se vztahují k otázkám řešených WTO.“
3.4.1 Další rozšířené činnosti Světové obchodní organizace Jde zejména o řízení vztahů mezi pracovními normami a mezinárodním obchodem, tzv. sociální dumping, nekalá soutěţ a mezinárodní obchod, ţivotní prostředí a mezinárodní obchod. Tato témata jsou častým předmětem sporů mezi jednotlivými zastánci a protivníky jejich zařazení do další činnosti Světové obchodní organizace45. K otázce pracovních norem a mezinárodního obchodu se vyslovila Konference ministrů. Součástí této deklarace je i zásadní stanovisko k této problematice: příslušným mezinárodním orgánem zabývajícím se pracovními normami je Mezinárodní organizace práce (ILO), deklarace odmítá pouţívání pracovních norem pro ochranářské účely, komparativní výhoda zemí, zejména států s rozvojovou ekonomikou, kde fungují nízké mzdové náklady, nesmí být nikterak zpochybněna,
44
ČESKO. Předpis č. 191/1995 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) Dostupný z: ZÁKONY PRO LIDI. [online]. © [cit. 2015-04-13]. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-191 45
ŠRONĚK, Ivan, Světová obchodní organizace, Praha: VŠE. 1999. ISBN 80-7079-838-6.
35
vztah mezi pracovními normami a mezinárodním obchodem nebude zařazen na pořad jednání Světové obchodní organizace, sekretariáty WTO a ILO budou dále pokračovat v konzultacích. Úkolem vzniklé pracovní skupiny je „studium“ otázek týkající se vzájemných vztahů, včetně protikonkurenčních praktik, s cílem upřesnit oblasti, jeţ by zaslouţily další posouzení v rámci organizace. Tato pracovní skupina má tedy výhradně studijní charakter. Výkonné opatření a následné opatření má ve své pravomoci Generální rada, která tak činí na základě poznatků vzešlých z této pracovní skupiny. Rozhoduje kladně nebo záporně o moţnosti budoucích jednání o mnohostranných pravidlech pro tuto oblast. I zde se jedná o sféru konkurenční politiky, problematikou se zabývají také jiné mezinárodní organizace, například OSN. V posledních letech si vlády stále více uvědomují souvislosti mezi mezinárodním obchodem, fungujícím mezinárodním obchodním systémem a ţivotním prostředím, respektive trvale udrţitelným rozvojem. WTO zřídila Výbor pro obchod a ţivotní prostředí. Jeho činnost a fungování zasahuje do všech oblastí mnohostranného obchodního systému – obchod se zboţím, sluţbami a práv k duševnímu vlastnictví. Cílem výboru je identifikovat vztahy mezi pravidly a principy mezinárodního obchodu a danými opatřeními v rámci mezinárodních ekologických konvencí. Jde zde také o důsledky národních opatření v oblasti ţivotního prostředí na vývoj obchodních toků, mezi které patří například ekologické daně, označování ekologických výrobků anebo ekologických balení. Výbor má téţ podávat doporučení, zda mnohostranný obchodní systém vyţaduje úpravy. Ve své práci vychází tento výbor ze dvou předpokladů. 1. Kompetence WTO týkající se koordinace politiky se vztahují výhradně k obchodu. 2. Výbor bude identifikovat problémy týkající se koordinace politiky, pokud se jejich řešení bude ubírat směrem k podpoře, posílení a zabezpečení zásad mnohostranného obchodního systému.46
46
ŠRONĚK, Ivan, Světová obchodní organizace, Praha: VŠE. 1999. ISBN 80-7079-838-6.
36
Dílčí závěr: Orgány WTO jsou uspořádány dle hierarchie autorit. Nejvyšším orgánem Světové obchodní organizace je Konference ministrů. Jako kaţdá mezinárodní světová organizace, také WTO, je tvořena poměrně sloţitou organizační strukturou. Pochopitelně je to dáno skutečností velkého mnoţství jejich členů, mezinárodním působištěm, ale i celkově rozsáhlým zaměřením celé organizace. Veškerá ujednání, dlouhodobé strategie, politika a konečné dohody jsou dojednávány na tzv. ministerských zasedáních (jednotlivá kola jednání), kterých se účastní všichni členové Světové obchodní organizace. Tato ministerská zasedání, respektive kola jednání, se uskutečňují vţdy v jiném státě, kontinentu a pořádají se obvykle jednou za dva roky. Na kaţdém zasedání jsou pravidelně projednávána specifická témata, která se povětšinou týkají právě klíčových otázek celého fungování WTO. Tím jsou: liberalizace obchodu, odstraňování překáţek a podpora rozvoje méně rozvinutých států. Určité kolo jednání vţdy začíná zhodnocením předešlého mezidobí od ukončení předchozího zasedání. Je zde vyhodnoceno, zdali nastolená strategie funguje tak jak bylo očekáváno (V rámci WTO funguje poměrně spolehlivá zpětná vazba, a organizace je schopna, nebo i nucena, pruţně a flexibilně reagovat na aktuální situaci na poli mezinárodního obchodu). Dále se jednání dotýkají aktuálních témat (například ekonomická krize) a v rámci celého procesu jednání se uzavírají jednostranné a mnohostranné dohody. Ministerské zasedání probíhá na několika úrovních, od plenárního zasedání, po mnohostranná jednání, či dohody jednotlivých členů WTO. Nezřídka jsou celá kola jednání ukončena a označena za neúspěšná. Organizace a její členové mají mnohdy natolik odlišné představy a motivace, ţe shoda na jednotlivých dohodách můţe nastat aţ po několika průbězích (kolech) zasedání.
37
4 Řešení sporů v rámci WTO Významným subjektem v rámci WTO je Orgán pro řešení sporů. V tomto orgánu mají členské státy moţnost podávat připomínky, náměty a stíţnosti, které se týkají například nově vyjednaných podmínek nebo si zde mohou členové WTO stěţovat na porušování a nenaplňování jiţ stávajících podmínek. Řešení sporů v organizaci WTO je chápáno jako specifická koncepce uvnitř tohoto seskupení a je jedním ze základních pilířů stability a rozvoje celé Světové obchodní organizace. Stěţejní pro fungování Orgánu pro řešení sporů je skutečnost, která vyplývá ze samotného principu fungování WTO. Tím je liberalizace všech procesů, dohody zaloţené na konsenzu všech zúčastněných stran a dobrovolné realizaci ujednaných dohod. Řešení vzniklých sporů v mezinárodním obchodu na základě existujících institucí v rámci samotné WTO je stabilizujícím prvkem, ale také jediné moţné efektivní řešení, neboť veškerá dojednaná ujednání nemají sama o sobě právní vymahatelnost. Suverénnost jednotlivých členů WTO je dána také zásadní skutečností, a tím je naprostá nezávislost na univerzální i partikulární soudní moci. Na druhou stranu je však potřeba existence právních záruk a jisté závaznosti společných ujednání. Tento prvek podporuje ţádanou bezpečnost, rozvoj a trvalé stabilní prostředí. Koncepce, jenţ je vytvořena pro řešení sporů v rámci WTO, nabízí komplexní prvek vymahatelnosti předem prohlášených a domluvených závazků. Prvotním cílem Orgánu pro řešení sporů je zejména poklidné a důstojné projednávání případných neshod. Podrobný náhled na koncept řešení sporů ukazuje, ţe se jedná o procesy s pevně nastaveným harmonogramem i konkrétně definovanými fázemi.47 Všichni členové Světové obchodní organizace jsou si plně vědomi důleţitostí mezinárodních dohod a závazků, z tohoto důvodu byla vytvořena norma, která zahrnuje hned několik článků. Tyto prvky jsou zakotveny v Dohodě o zřízení WTO a v GATT od roku 1994. Samotné jádro hmotné i procesní úpravy (Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů). Řešení sporů 47
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/utw_chap3_e.pdf
38
představuje ucelený systém a tvoří páteř systému WTO a téţ tvořící spolu s GATT, GATS a TRIPS základní multilaterální dohody.48 Ujednání, která stanovují pravidla při řešení sporů, jsou normou, ke které se odkazují další ustanovení mnohostranných dohod WTO. Hlavní povinností všech členů Světové obchodní organizace je řešit vzniklé problémy dle daných ustanovení, vyuţívat nastavené procesy a omezit vyuţívání jednostranných řešení daných záleţitostí. Celý komplex procesního řízení sporů se skládá z několika stupňů. Jedná se o následující po sobě následná kola: 1. Prvotní konzultace 2. Panel tzv. jednání skupiny odborníků 3. Odvolací řízení Kaţdé z těchto třech dílčích postupů má danou stanovenou délku, po kterou daný stupeň řešení sporů trvá. Dispoziční zásada řízení, participuje na tom, ţe postoupení řízení sporu do dalšího stupně je vţdy závislé na zváţení jedné, druhé nebo obou stran řešeného sporu.
4.1 Konzultace Kaţdý obecný spor je nutné zahájit formou konzultace. Pro urovnání sporu představuje tento krok nutný předstupeň. Konkrétní průběh a princip tohoto opatření je následující. Je-li jeden ze členů WTO nespokojen s jednáním jiného člena organizace, zejména shledává-li tento člen nedostatky, či porušení ustanovení mnohostranných dohod a závazků, podává oficiální ţádost o konzultaci s tímto členem organizace. Adresát má povinnost do deseti dnů od obdrţení této závazné pozvánky odeslat odpověď a do třiceti dnů se dostavit na konzultaci se členem vyvolávající konzultační schůzku. Písemně podaná ţádost o konzultaci musí obsahovat konkrétní pochybení, porušení dohod nebo závazků, vzniklé škody, návrhy řešení sporu. Kopie dopisu je téţ zasílána Výborům a Radám WTO, které jsou v této oblasti (Řešení sporů) odborně zainteresováni.
48
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/utw_chap3_e.pdf
39
Konzultace jsou koncipovány jako interní (soukromé) řešení problému, prioritně s důrazem na pozitivní a přátelský přístup obou zúčastněných aktérů sporu. Má-li se za to, ţe forma konzultace nenapomáhá k řešení daného sporu, můţe být tento případ po odsouhlasení obou aktérů posunut do druhé úrovně řešení sporů a tím je tzv. Panel. Na tento stupeň se posouvá úroveň sporu i po uplynutí šedesáti dnů od obdrţení ţádosti o konzultace. Mají-li i ostatní členové Světové obchodní organizace zájem nebo vnímají-li svůj obchodní zájem v tomto sporu, mají právo poţádat o to, aby se konzultace zúčastnili také. O rozhodnutí k přizvání nebo nepřizvání třetího účastníka jednání rozhoduje aktér konzultace, ten, kterému je pozvánka ke konzultaci adresována.
4.2 Panel nebo tzv. jednání skupiny odborníků Skupina odborníků je jmenována na základě podání ţádosti. Účastník a navrhovatel konzultace sepisuje ţádost, která obsahuje stejné záleţitosti jako ţádost zaslaná přímo adresátovi v předchozím kole jednání sporu. Konkrétní citace povahy Panelu je následující: „Z á k l a d n í m
úkolem
skupiny
odborníků je přezkoumat, ve světle příslušných ustanovení dohod citovaných stranami sporu, otázku předloženou DSB žalující stranou a u č i n i t n á l e z t a k , a b y p o m o h l D S B v y d a t d o p o r u č e n í n e b o ro z h o d n u t í p o d l e t ě c h t o d o h o d ( č l . 7 o d s t . 1 ) . “ 49 Hlavním dogmatem při sestavování odborné komise je zajištění její nezávislosti a odbornosti. Proto jsou do této komise sezvány odborníci z jiných členských států, a také s odborností, která je totoţná nebo blízká řešenému sporu. Členové panelu – skupiny odborníků, nemohou být zástupce stran ze států aktivně zapojených do procesu řešení sporu. Celkový proces řešení sporu panelovým způsobem má poměrně velké časové nároky. Celková délka panelové diskuze je limitována šesti měsíci od ustanovení panelu, do předloţení konkrétní zprávy. Celý proces je rozdělen na několik samostatných na sebe navazujících dílčích procesů. Tyto jsou podrobně popsány v článku 12 aţ 15:
49
ČESKO. Předpis č. 191/1995 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) Dostupný z: ZÁKONY PRO LIDI. [online]. © [cit. 2015-04-13]. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-191
40
„Ustavená skupina odborníků určí nejpozději do týdne časový harmonogram řešení předmětného sporu a detaily daného řízení (čl. 12 odst. 3, 4 a 5). Před prvním slyšením obě strany sporu zašlou svá písemná stanoviska (buď v pořadí žalující – odporující nebo současně) na Sekretariát WTO, který je předá skupině odborníků (čl. 12 odst. 6). Následuje první slyšení ve věci, za účasti žalujícího člena, odporujícího člena a případně i třetích stran. Po přednesení stanovisek je stranám umožněno předložit reakce na důkazy protistrany (čl. 15 odst. 1). Pokud se spor zakládá na vědeckém či technickém posouzení dané věci, může skupina odborníků konzultovat tyto záležitosti s experty, popř. jmenovat expertní skupinu, která pro panel připraví odbornou zprávu (čl. 13) Skupina odborníků na základě svých zjištění sepíše návrh zprávy, která detailně popisuje skutkový stav. Tato zpráva ještě neobsahuje finální nález a návrh rozhodnutí, je pouze sumarizací dosavadních zjištění. Zpráva je poskytnuta stranám s dvoutýdenní lhůtou k vyjádření (čl. 15 odst. 1). Poté skupina odborníků připraví prozatímní nález, zahrnující předešlou zprávu i nález s vlastními závěry (čl. 15 odst. 2). Prozatímní nález je rozeslán stranám sporu a je opět umožněno vyjádřit se k němu ve lhůtě 14 dnů. Za tím účelem může být svoláno ústní slyšení (čl. 15 odst. 2). Závěrečná zpráva je přijata ve lhůtě 3 týdnů od připomínkování prozatímní zprávy, a je rozeslána všem členům WTO. V případě, že skupina odborníků dospěje k závěru, že došlo k porušení multilaterální dohody nebo závazku člena, pak finální nález doporučí opatření k nápravě (čl. 15 odst. 2, čl. 19). Závěrečná zpráva se stane rozhodnutím, a to v případě, že konsenzus členů DSB nerozhodne o opaku. Závěrečná zpráva musí být přijata do 60 dnů od jejího rozeslání členům (čl. 16).“
41
Délku panelového procesu lze zkrátit v případě, ţe povahou sporu je zboţí s označením „podléhající rychlé zkáze“, na období tří měsíců.
4.3 Odvolání se k procesu Řešení sporů v rámci WTO Na odvolání má oprávněný nárok kaţdý z členů Světové obchodní organizace. Odvolací řízení se zabývá právními aspekty rozhodnutí a zjištěného nálezu skupiny odborníků. Odvolací řízení nezkoumá nové podněty, ani nevyhledává nové důkazy k celé záleţitosti. Odvolací řízení můţe mít maximální dobu trvání 90 dní od jeho podání, nejčastěji bývá rozhodnuto do šedesáti dnů od formálního podání ţádosti o odvolání (ukotveno ve článku 17 odst. 5). Řízení odvolacího procesu řeší tzv. Odvolací orgán. Odvolací orgán se skládá ze sedmi osob. Tito členové musejí opět splňovat poţadavek naprosté nezávislosti, a téţ musejí naplňovat podstatu autority a uznávaného odborníka v dané oblasti řešeného odvolání. Tento mandát není jednorázový, tak jak tomu bývá například při sestavování odborné komise pro panelové řešení problému, ale členové mají jmenovací období v délce 4 let. Maximální moţnost jednoho opakování svého jmenovacího období. Rotační systém zabezpečuje skutečnost, ţe u kaţdého jednotlivého odvolání jsou ze sedmičlenného výboru přítomni vţdy (a obměňující se) tři členové. Řízení odvolávacího procesu je neveřejné, tajné a zachovává si diskrétní podobu. Porota se zabývá všemi právními otázkami a stíţnostmi, které byly v souvislosti s daným odvoláním uvedeny. Podobně jako u soudu také zde se komise vyjadřuje a hodnotí nabyté podklady bez účasti sporných stran. „Výslednou zprávou může odvolací orgán potvrdit, změnit nebo zamítnout nálezy a právní závěry skupiny odborníků (čl. 17 odst. 13).“50
4.4 Kontrola, provedení doporučení a následné rozhodnutí Po samotné kontrole provede komise doporučení, které musí být následně zavedeno a implementováno do praxe. Členové ve sporu jsou v zájmu jeho pokojného urovnání podřízeni
50
WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/acces_e.htm
42
DSU – Dispute settlement understanding (Ujednání o řešení sporů) a DSB – Dispute settlement body (Orgán pro řešení sporů).
Pokud se účastníci nejsou schopni podřídit autoritativnímu orgánu, dobrovolně a urychleně nepřijmou navrţené opatření, je Orgán pro řešení sporů (Dispute settlement body). povinný udělit dotyčným termínovou lhůtu. Má-li účastník řízení jakékoliv pochybnosti o tomto nařízení DSB, má oprávnění podat ţádost o vysvětlení takového rozhodnutí. Donucovací prostředek DSB, kterým můţe po členovi vymáhat navrţené řešení je postoupení řešení sporu do oblasti jednotlivých vyjednávání členů WTO. Tzv. poškozený člen WTO můţe poţadovat určité vyrovnání, náhradu vzniklých škod nebo určitý druh kompenzace. Nedojde-li k dohodě ani po lhůtě dvaceti dní. Má kaţdá z poškozených stran právo poţádat DSB o povolení k suspendaci poskytování koncesí a dalších závazků dle uvedených dohod s dotyčným členem. Pochopitelně, ţe zde se jedná o nejkrajnější moţné řešení sporu, které není pro vnitřní fungování Světové obchodní organizace nikterak ţádoucí.
4.5 Mechanismus přezkoumání obchodní politiky Přezkoumání obchodní politiky smluvních stran dohody GATT bylo domluveno v roce 1988, tedy několik let před vznikem samotné WTO a od této doby se uskutečňuje. Jednou ze základních mnohostranných dohod, které tvoří součást Dohody o zřízení WTO, je právě Mechanismus přezkoumání obchodní politiky. Jeho hlavním účelem je zejména přispět k dodrţování pravidel od samotných členů Světové obchodní organizace.51 Mechanismus přezkoumání obchodní politiky má umoţňovat pravidelné kolektivní zváţení a zhodnocení obchodní politiky a obchodních praktik jednotlivých členů a jejich dopad na působení mnohostranného obchodního systému. Funkcí mechanismu je zjistit dopady obchodní politiky a obchodních praktik členů na mnohostranný obchodní systém. Příslušným orgánem je tzv. Orgán pro přezkoumání obchodní politiky. V praxi se však jedná o Generální radu, která v této věci působí pod jiným názvem. Ten posuzuje politiku členských
51
ŠRONĚK, Ivan, Světová obchodní organizace, Praha: VŠE. 1999. ISBN 80-7079-838-6.
43
států na základě dvou dokumentů52: kompletní zpráva člena WTO, na základě jednotného schématu, jehoţ obchodní politika a praktiky jsou podrobeny přezkoumání, zpráva připravená sekretariátem WTO na jeho vlastní zodpovědnost. Po přezkoumání v Orgánu jsou oba dokumenty, společně s protokolem z příslušného jednání v Orgánu, veřejně publikovány. Obchodní politika a praktiky všech členů Světové obchodní organizace jsou přezkoumávány v určitých intervalech a podle jednotného schématu. U čtyř nejvýznamnějších členů WTO, kterými jsou – Spojené státy, Evropská Unie, Japonsko a Kanada, probíhá toto přezkoumání pravidelně kaţdé dva roky. Dalších šestnáct členských zemí, které jsou zařazeny dle své důleţitosti za „velkou čtyřkou“, je posuzováno a kontrolováno kaţdé čtyři roky. Zbylí členové Světové obchodní organizace jsou posuzováni kaţdých šest let. Rozvinuté státy však mohou být posuzovány individuálně a časové období mezi jednotlivými posouzeními můţe být delší. Počáteční praxe ukázala, ţe státy s rozvinutou trţní ekonomikou obecně upalují otevřenou politiku pro průmyslové výrobky souběţně s tendencí chránit svá citlivá odvětví, kterými jsou zemědělství, textilní a oděvní průmysl. Dále mají tyto státy určitou tendenci vyuţívat flexibilní ochranu, státní pomoc apod. Přezkoumání obchodní politiky rozvojových zemí a zemí s přechodnou ekonomikou ocenilo jejich postup při liberalizaci obchodu a rychlé změny směřující k ekonomické efektivnosti prostřednictvím deregulace, privatizace a otevřenější politiky. Orgán pro přezkoumání obchodní politiky vyhodnocuje působení Mechanismu přezkoumání obchodní politiky. Kaţdým rokem zkoumá Orgán vývoj v mezinárodním obchodním prostředí, který má vliv na mnohostranný obchodní systém, a to na základě zpráv generálního ředitele WTO53.
52 53
ŠRONĚK, Ivan, Světová obchodní organizace, Praha: VŠE. 1999. ISBN 80-7079-838-6. ŠRONĚK, Ivan, Světová obchodní organizace, Praha: VŠE. 1999. ISBN 80-7079-838-6.
44
Dílčí závěr: Prostor je zde věnován problematice řešení sporů, jak jiţ bylo uvedeno, nezřídka nastávají okamţiky, kdy se jednotliví členové nejsou schopni či ochotni dohodnout na daných podmínkách, a jsou státy, členové WTO, kteří neakceptují dané dohody, čímţ záměrně nebo neúmyslně poškozují jiné členy Světové obchodní organizace. Na takové situace má WTO nastaveno svá procesní a procedurální opatření, dle kterých se v takových okamţicích striktně řídí, v zájmu maximální objektivity a spravedlnosti s cílem daný spor vyřešit. Orgán pro řešení sporů má v rámci samotné WTO velmi vysokou důleţitost. Jak je jiţ poznamenáno, nosným prvkem Světové obchodní organizace jsou jednostranné a mnohostranné dohody, uzavřené smlouvy a mnohačetná jednání. Toto vše vychází ze základních principů, tím je pět základních hodnot WTO, ze kterých následné dohody vycházejí. Ovšem tyto dohody nejsou nikterak právně vymahatelné. Jsou vţdy postaveny na vzájemném konsensu, kdy jednotliví členové vyjednávají konkrétní podmínky v takovém rámci, který by zachoval a respektoval klíčové poslání organizace a zároveň neznevýhodňoval, či nepodporoval (protekčně) některého ze členů WTO, a to je právě případ, kdy velmi často dochází ke sporům. Někteří členové vnímají nastavené dohody tak, ţe jsou velmi nevýhodné, aţ je porušují, ať jiţ záměrně, nebo zkrátka nejsou schopni stanovené parametry naplňovat. Proces řízení sporů v rámci Světové obchodní organizace funguje velmi efektivně (na poměry velké mezinárodní organizace). Kladně můţeme hodnotit celý proces, tak jak je nastaven. Je zde snaha především otevřít diskuzi (dvoustrannou, mnohostrannou) a daný spor řešit produktivně, respektovat zájmy členů a vnímat objektivně obě strany sporu. K tomuto účelu je celý proces nastaven do tří kroků – konzultace, panelová diskuze a odvolací řízení. Toto hodnotím jako velmi správné řešení. Nevýhodou je moţná zdlouhavější proces, ale přínosem bezesporu je, jiţ zmíněná snaha o pozitivní přístup a otevřenou komunikace členů WTO, kteří jsou ve vzájemné při. Další průběh má jiţ podobu odborného řešení problémů, s důrazem na maximální objektivitu a spravedlnost. Mechanismus přezkoumání obchodní politiky je součástí celého procesu řízení sporů, respektive je jakýmsi před procesem, v rámci kontroly dodrţování vzájemných dohod, zkoumá jednotlivé členy (v daných intervalech), jak dodrţují stanovené dohody. Samotná WTO má tedy snahu převzít zodpovědnost a průběţně kontrolovat, ale zároveň i podporovat své členy v dodrţování vzájemných dohod a smluv.
45
Závěr Tato bakalářská práce měla za cíl přiblíţit strukturu a celkové fungování Světové obchodní organizace. Na úvod jsme se zaměřili na její počátky, motivy k jejímu zaloţení a vlastní historii, která předcházela celému procesu zaloţení. Důleţitým tématem a pojmem, který se vztahuje k tématu WTO jsou její mezinárodní smlouvy a dohody, na jejíchţ základech veškerá činnost této organizace spočívá. Smlouvy mají charakter multilaterálních ujednání a vţdy se jedná o smlouvy a dohody mezinárodního charakteru. V další části bylo zaměřeno na organizační strukturu WTO. Jako kaţdá mezinárodní světová organizace, také WTO, je tvořena poměrně sloţitou organizační strukturou. Pochopitelně je to dáno skutečností velkého mnoţství jejich členů, mezinárodním působištěm, ale i celkově rozsáhlým zaměřením celé organizace. V bakalářské práci je téţ uvedeno, ţe přes všechny tyto náleţitosti funguje celá Světová obchodní organizace poměrně efektivně, a její roční rozpočet patří, ve srovnání s obdobnými organizacemi, či sdruţeními, k těm nejniţším. Fungování WTO bylo další tématem, kterému byla věnována podrobnější pozornost v této práci. Celé fungování je velice mnohostranné a podrobné popsání veškerých činností by zcela zásadně převyšovalo moţnosti rozsahu této práce. Podstata fungování Světové obchodní organizace je primárně zaloţena na domlouvání, uzavírání a následném dodrţování mnohostranných dohod. Dále na vytváření procesů a principů jejího vnitřního fungování. Celková motivace WTO je ovlivňovat a vytvářet příhodné podmínky pro rozvoj mezinárodního obchodu. Mezi ty konkrétní cíle, které byly téţ uvedeny v této kapitole práce, patří postupná liberalizace mezinárodního obchodu, odstraňování bariér při vstupu na trh (cla, tarify, netarifní překáţky, státní subvence aj.) a v neposlední řadě je velkým tématem WTO podpora rozvojových zemí. V závěru práce je věnováno funkci Světové obchodní organizace, kde je v podstatě zrekapitulována činnost organizace, její fungování či spolupráce s jinými organizacemi na mezinárodním poli. V současné době je situace Světové obchodní organizace v mnoha ohledech konzistentní a dá se říci, ţe řešené otázky k jednání jsou nadále velmi obdobné. Stále je velmi zásadním problémem nalezení ideálního a dlouhodobého konsenzu v otázkách zemědělství. Tento sektor je z mnoha hledisek velmi zásadní pro mnoho národních ekonomik, ať jiţ rozvinutých zemí, nebo těch rozvojových, proto zde dochází k relativně častým sporným bodům, jeţ jsou řešeny. Konkrétní problémy nastávají v řešení problematiky rozsahu a nastavených kritérií
46
ochranných opatření rozvojových zemí, které mají moţnost (a také početní sílu) mnohá jednání vetovat či zablokovat. Druhá otázka spočívá v otázce nastavení dotací (téma přiblíţeno v části práce s problémy se subvencemi), a přístupu na trh pro průmyslové či zemědělské produkty. Zde proti sobě často stojí i vyspělé státy, které mají v mnoha otázkách odlišný pohled na danou problematiku. Za pozitivní přínos Světové obchodní organizace, která je všeobecně kladně hodnocena i všemi členy WTO, je její schopnost sdruţovat zájmy mnoha zemí, které například v dalších jiných oblastech nenacházejí zrovna ideální a harmonické vztahy. Jako dobrý příklad můţeme uvést vstup Ruska do této organizace. V mnoha ohledech se mezinárodní obchod dostává do konfliktu s politicky orientovanými tématy. Toto zapříčiňuje, ţe i v rámci samotných členů a států WTO dochází k rozkolům, sporům nebo názorově konfliktním situacím. Mezinárodní dohody a obchodní vztahy jednotlivých států jdou mnohdy proti politickým nebo morálním zásadám jednotlivých států. V současné situaci je moţné uvést například právě situaci kolem člena WTO Ruska, na které mezinárodní společenství včetně USA a EU vyhlásily sankce. Evropská Unie často působí na půdě WTO jako ţalobce některého jejího člena. V poslední době je tím členem právě Rusko, na které například evropské státy podali ţalobu za vyhlášení zákazu dovozu potravin ze států EU do Ruské federace. Rusko si na dvoře WTO stěţovalo, ţe EU nerespektuje zásady Světové obchodní organizace a nemůţe podávat ţalobu (Ač na ní má z procedurální podstaty právo.), jelikoţ ruské sankce byly aţ odvetou na sankce vydané EU. Z tohoto důvodu také Rusko podalo ţalobu na půdě WTO vůči EU. Orgány Světové organizace pro řešení sporů mají tedy velmi obtíţnou situaci jak takovou záleţitost vyřešit. Zde je názorná ukázka velmi silného propojení mezinárodního obchodu, ekonomických a politických zájmů. Přes všechny tyto negativní aspekty však můţeme hodnotit fungování Světové obchodní organizace jako pozitivní. Kladně působící na celkové mezinárodní klima, jako na tvůrce mírové politiky řešení problémů a organizaci poskytující určitý prostor, pro tak důleţitou, vzájemnou komunikaci a jednání.
47
Použitá literatura 1. Bibliografie Monografie 1. DOBŘICHOVSKÝ, T. Moderní trendy práv k duševnímu vlastnictví v kontextu evropského práva, Dohody TRIPS a činnosti WIPO. Praha: Linde. 2004 2. SELIVANOVA, Julia, Regulation of Energy in International Trade Law: WTO, NAFTA and Energy Charter. Alpen aan den Rijn: Aspen Publishers, 2011. ISBN 97890-411-3264-2. 3. SCHOTT, Jaffrey, The WTO After Seattle, Ţeneva. 2000. ISBN 0-88132-290-3. 4. ŠRONĚK, Ivan, Světová obchodní organizace, Praha: VŠE. 1999. ISBN 80-7079-8386. 5. ŠTĚRBOVÁ, Ludmila, Aktuální otázky mezinárodního obchodu – Aktuální otázky vývoje světové obchodní organizace. Praha: VŠE, 2001. s. 38. ISBN 80-245-0210-0. 6. WANG, Guiguo, Vplyv WTO na právny systém členských štátov WTO z pohľadu Číny. Bratislava: Eurokódex. 2014. 7. WOLFRUM, Rudiger, WTO: Technical Barriers And Sps Measures. Leiden: IDC Publisher. 2007. ISBN 978-90-04-14564-1. 8. HUJEROVÁ, Marcela, Světová obchodní organizace. In. Průmyslové vlastnictví/ Úřad průmyslového vlastnictví. Praha, 1995. ISBN 0862-8726 9. JUNG, Zdeněk, PRŮŠA, Miroslav, Výsledky Uruguayského kola a jejich význam pro Českou republiku, 1. vydání, Praha, 1994. ISBN 80-85864-8
Odborné články MAZOUCH, L., Zemědělský obchod v rámci WTO, Obchod – Kontakt – Marketing, č.12/1999, s. 13 - 14
2. Internetové stránky BUSINESS INFO. Všeobecná jednání o clech. [online]. © [cit. 2015-04-03]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/vseobecna-dohoda-o-clech-a-obchodu-gatt-7160.html#!
48
BUSINESS INFO. Základní informace k WTO. [online]. © [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zakladni-informace-k-wto-a-dda-7186.html WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min01_e/min01_e.htm WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-05]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/whatis_e.htm WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-07]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/thewto_e.htm EUROSKOP. Sekce WTO. [online]. © [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9147/sekce/wto/ EUROSKOP. Článek. [online]. © [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8958/14834/clanek/v-utery-skonci-bananova-valka-mezi-eu-alatinskou-amerikou/ WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/utw_chap1_e.pdf WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/tif_e.htm EUROPA. Legislativa. [online]. © [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/external_trade/r11012_cs.htm EUROPA. Legislativa. [online]. © [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/external_trade/r11006_cs.htm EUROPA. Legislativa. [online]. © [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://europa.eu/legislation_summaries/external_trade/r11006_cs.htm ZEMĚDĚLEC. Dumpingové ceny. [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://zemedelec.cz/podle-zelinaru-miri-na-cesky-trh-zeli-z-polska-za-dumpingove-ceny/ ECHO 24. článek - dumping. [online]. © [cit. 2015-04-08]. Dostupné z: http://echo24.cz/a/w3Yi9/opravdu-se-daji-cinske-ponozky-vyrobit-za-korunu Organizace spojených národů. Zpravodajství. [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zaber/?i=2015 WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/tratop_e/gatt_e/gatt_e.htm WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/agrm3_e.htm
49
IDNES. Ekonomika. [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/sefove-vlad-panikari-z-rostoucich-cen-potravin-zadaji-regulaciobchodu-130-/eko-zahranicni.aspx?c=A110127_190726_eko-zahranicni_spi WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/minist_e.htm WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/tratop_e/trips_e/trips_e.htm WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/gcounc_e/gcounc_e.htm MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU [online]. © [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument7894.html MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ, Svět. obchodní organizace. [online]. © [cit. 2015-04-10]. Dostupné z: http://www.mzv.cz/mission.geneva/cz/svetovy_obchod/svetova_obchodni_organizace/index.h tml EUROPA. [online]. © [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-12-906_en.htm?locale=en WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/acc_e/acces_e.htm WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min03_e/min03_e.htm WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min05_e/min05_e.htm WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min11_e/min11_e.htm WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/minist_e/min11_e/min11_e.htm WORLD TRADE ORGANIZATION [online]. © [cit. 2015-04-14]. Dostupné z: https://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/tif_e/utw_chap3_e.pdf EKOLIST. zpravodajství. [online]. © [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/wto-si-vzala-oddechovy-cas?apc=/ ČESKO. Předpis č. 191/1995 Sb. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) 50
Dostupný z: ZÁKONY PRO LIDI. [online]. © [cit. 2015-04-13]. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1995-191
51
Seznam použitých zkratek DSB
Dispute settlement body (Orgán pro řešení sporů)
DSU
Dispute settlement understanding (Ujednání o řešení sporů)
EU
Evropská Unie
GATS
General Agreement on Trade in Services (Všeobecná dohoda o obchodu sluţbami)
GATT
General Agreement on Tariffs and Trade (Všeobecná dohoda o clech a obchodu)
ILO
Mezinárodní organizace práce
OSN
Organizace Spojených národů
TPRM
Trade Policy Review Mechanism (Mechanismus přezkoumávání obchodní politiky)
TRIPS
Trade-Related Aspects of Intellectual Property Rights (Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví)
WHO
Mezinárodní zdravotnická organizace
WTO
World Trade Organization (Světová obchodní organizace)
52
Příloha 1 Organizační schéma WTO
53