Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb
Zápisky z Cesty
www.petrabencova.cz © 2016
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Miluju cestování. Prožila jsem cestu do Santiaga de Compostela a inspiruji lidi k činu a uskutečnění jejich vlastní cesty.
Dnes už vím, že jsem schopná velkých věcí. Nejen, že přežiju v cizí zemi, aniž bych znala místní jazyk, ale vím, že na světě je místo, lépe řečeno cesta, která je bezpečná, na které potkám stejně smýšlející lidi z různých koutů světa, poznám místní mentalitu.
Největší odměnou mi však je samotná cesta, kdy mám spoustu času přemítat nad svým stávajícím i budoucím životem a vědomí, že TO dokážu – ujít 770 km Svatojakubské cesty do Santiaga de Compostela.
Dokud jsem neudělala první krok, v tomto případě nejen obrazně, nevěřila jsem, že to zvládnu.
Prohlášení: Tento e-book je výsledkem mé tvůrčí činnosti a tedy mým duševním vlastnictvím. Respektujte prosím moje autorská práva a nešiřte jeho obsah bez uvedení zdroje formou aktivního odkazu na stránku www.petrabencova.cz Děkuji za pochopení www.petrabencova.cz © 2016
2
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Něco málo na úvod Milá čtenářko, milý čtenáři, vítejte. Děkuji, že jste si stáhli tento e-book a našli čas na jeho přečtení. Pojďte na chvíli zpomalit a pocítit svobodu a bezstarostnost, jež prožijete jen na cestě. Protože cesta není závod, cesta je právě o svobodě, cesta je o tady a teď.
Jak se tedy stalo, že jsem se vydala na cestu do Santiaga? Před samotnou cestou jsem žila s mým přítelem (nyní manžel) v Anglii, kam jsme odcestovali s vidinou snadného výdělku, možnosti naučit se jazyk a rozšířit si obzory. Měli jsme v plánu v Anglii zůstat 2 roky, vydělat peníze a poté se vrátit do Čech, koupit dům, založit rodinu a žít si spokojeně až … do smrti. Naše počáteční nadšení z nového domova a nových zážitků postupně vyprchávalo, když jsme si začali uvědomovat, že v domě plném Čechů a s kolegy Poláky se anglicky zrovna moc nenaučíme. Na samostatné bydlení jsme svými mzdami popeláře a holky pro všechno v zábavním parku nedosáhli. Tak jsme se po 9 měsících snahy zajistit si vyšší příjmy rozhodli, že se vrátíme domů.
nepřineslo kýžené ovoce, vyhořeli jste? Měli jsme se vrátit domů, sice s nějakými penězi, ale absolutně bez naplnění a vize, co dál. Jednou z možností, jak si ujasnit myšlenky, zjistit kam směřujeme, pro nás tehdy byla cesta do Compostely. Cesta, o které jsme četli a říkali si, jednou bychom se na ní taky mohli vydat… ale kdy? Kdy jindy, když ne teď? Když se ohlédnu v čase, uvědomuji si, že to bylo jedno z nejlepších rozhodnutí mého života. Na cestě zažijete očistu, znovuzrození, myšlenkové pochody, které by vás ani ve snu nenapadly a nakonec zjistíte, že všechny cesty vedou… k vám samotným.
Vrátit se domů? A co tam, co bude dál? Znáte to, kdy máte pocit, že vše, co jste doposud podnikli, bylo marné, www.petrabencova.cz © 2016
3
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Proto jsem se rozhodla, že o své cestě budu vyprávět a inspirovat nejen přátele, aby se na tu svou cestu rovněž vydali, vykročili ze své komfortní zóny a zaběhnutých myšlenkových procesů. Prvotní rozhodnutí a následné vykročení dle mé zkušenosti funguje lépe než opakovaná návštěva psychologa či jakéhokoli odborníka na psyché. A tak své zkušenosti a zážitky předávám ostatním lidem, kteří se chtějí rovněž jako kdysi já před lety vydat na svou cestu, plnou nezapomenutelných zážitků, prozření a uvědomění si sama sebe. Ale především chtějí dosáhnout svého cíle. Chci vám nejen pomocí tohoto e-booku, dodat odvahu vyrazit na tu svou cestu. Protože jakmile se rozhodnete a uděláte první krok, už nikdy necouvnete a svého cíle dosáhnete, v tomto případě Santiaga de Compostela. Já jsem tuto cestu již vykonala, a jelikož vám první krok chci co možná nejvíce usnadnit, vytvořila jsem pro vás tento ebook jako ochutnávku praktických informací o cestě do Santiaga a zážitků z Cesty.
Příjemné počtení přeju
www.petrabencova.cz © 2016
4
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Tak tedy od začátku až na konec světa Než jsem se dostala na konec světa, předcházelo tomu 33 dní putování původně francouzskou, posléze španělskou krajinou. Naše cesta započala ve francouzském St. Jean Pied de Port, odkud vychází Camino Frances – nejfrekventovanější trasa Svatojakubské cesty. Na tomto místě jsme se rovněž měli setkat s naším kamarádem Kubou a vydat se na naši cestu společně. Jelikož jsme z Anglie vyjeli s předstihem, zavítali jsme cestou do Paříže, kde jsme strávili čtyři dny bloudění pařížskými uličkami, ulicemi, bulváry a návštěvou památek, které prostě musíte vidět, jinak jako byste v Paříži ani nebyli. Z Paříže nás kodrcavou nocí přepravil vlak až do příjemného přímořského letoviska Biarritz, kde jsme okusili slané vody Atlantiku a po dlouhé době přespali pod širákem, což nás bude provázet téměř celou cestu do Santiaga. Dle našeho itineráře se máme s Kubou setkat 1. července v St. Jean, proto přes Bayonne vyrážíme na místo setkání o den dříve, abychom nemuseli spěchat. Jaká je naše radost, když zjišťujeme, že Kuba jede stejným vlakem, jen ve
www.petrabencova.cz © 2016
vedlejším vagonu. Vítání je věru bouřlivé. Ba co víc, jede s ním i kamarádka, kterou právě poznáváme. Útočiště pro dnešní nocleh nalézáme pod místní citadelou, navečer vyrážíme do města na večeři oslavit naše šťastné shledání.
Den první Večer předešlého dne se opravdu vydařil, s výbornou paellou, pivem Kronenbourg, číšníkem, který nás ke konci večera přiměl zapět českou tradiční píseň a jelikož se mu líbila, odměnil nás po sklence místního pastisu, rubínově červené barvy s typickou anýzovou chutí. Takže si dovedete představit to ráno, z kterého se spíš stává dopoledne a není tedy divu, že na cestu se zapisujeme až ve tři odpoledne. Zapsat se znamená, že v místní tzv. poutnické kanceláři získáváme credenciál, což je knížečka, do které budeme cestou sbírat razítka z míst, které navštívíme. Necháváme si převážit batohy a zjišťujeme, že jsme to s obsahem přehnali, navážili mi 16 kilo a to jsme ještě nebyli pro potraviny do začátku, ufff, už teď se potím a to jsme ještě pořádně nevyrazili. 5
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Každá cesta je jedinečná a každý si neseme svůj batoh. Záleží jen na nás, jak je těžký, kolik v něm máme praktických věcí a kolik zbytečností, nejen na cestě, ale i v životě. Nakupujeme tedy jídlo na večeři a zítřejší snídani, jelikož máme v plánu přespat na kopcích Pyrenejí, které se před námi zdvihají. První den a hned nás čeká nejnáročnější výstup celé cesty. Pokud bychom chtěli dosáhnout nejvyššího bodu, museli bychom naráz překonat převýšení 1100 metrů. My si však první trasu rozdělujeme do dvou dnů a přespáváme v sedle. Ještě se během večera stáváme pro italskou skupinu hrdiny dne, když po zastávce na osvěžení v albergue, kolem sedmé večerní opět nasazujeme batohy a vyrážíme na cestu. Při odchodu nás Italové častují pokřikem „Bravo bambini“ jenže netuší, že zhruba po dvou kilometrech nalézáme příjemné místo na spaní s výhledem do údolí. Dnes jsme ušli cca 12 km, což považujeme za úspěch vzhledem k pozdnímu odchodu ze St. Jean Pied de Port, náročnému výstupu s těžkými batohy a horku, které nás bude provázet celou cestu. Dle mapy, kterou jsme obdrželi v poutnické kanceláři, je cesta rozdělena na 34 úseků, je na ní vyznačen terén trasy a délka jednotlivých úseků. Od prvního dne je zřejmé, že naše www.petrabencova.cz © 2016
úseky se budou od doporučených lišit. Dnešní trasa končící v Roncesvalles měla být dlouhá 27 km, my jsme spokojeni se svými 12 km. Usínáme pod hvězdnou oblohou, na svazích hor bečí ovce a je slyšet ržání volně se pasoucích koní. Credenciál je něco jako pas poutníka. Každý den se do něj sbírají razítka, z míst, kterými procházíte (albergue, kostely, hostely, atd.). Na konci cesty získáváte poslední razítko v katedrále v Santiagu. Na základě předloženého credenciálu s razítky za každý den cesty získáte v poutnické kanceláři potvrzení o uskutečnění cesty tzv. Compostelu. Abyste ji však získali, musíte absolvovat minimálně 100 km pěšky nebo na koni anebo 200 km na kole. Credenciál vám na cestě může zajistit slevy na ubytování, v restauracích, muzeích a kulturních památkách, ale i v některých obchodem, či při zajištění letenky ze Santiaga. Od 1. 4. 2016 je nově pro vydání Compostely platný pouze credenciál vydávaný arcibiskupstvím Santiago de Compostela, který lze zakoupit na cestě. Pokud vycházíte z jiného místa lze credenciál zakoupit v Informačním centru KČT v Praze a posléze zakoupit ve Francii nebo Španělsku credenciál vydávaný arcibiskupstvím.
6
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Odkud se vydat na cestu do Santiaga a kde lze na Camino Frances v současnosti získat oficiální credenciál 782 km 755 km 730 km 713 km 688 km 666 km 616 km 566 km 493 km 427 km 406 km 366 km 330 km 309 km 262 km 242 km 217 km 209 km 186 km 157 km 131 km 115 km
Saint Jean Pied de Port* Roncesvallles Larrasoana Pamplona* Puente la Reina Estella* Logrono* Santo Domingo de la Calzada Burgos* Fromista* Carrión de los Condes* Sahagún* Mansilla de las Mulas* León* Astorga* Rabanal del Camino Molinaseca Ponferrada* Villafranca del Bierzo O Cebreiro Samos Sarria
www.petrabencova.cz © 2016
Office de tourisme St Jean Pied de Port; GÎTE ULTREIA Oficina del peregrino Albergue Municipal de Peregrinos Asoc. de Amigos del Camino de Santiago de Pamplona Albergue de peregrinos Asoc. de Amigos del Camino de Santiago de Estella Asoc. de Amigos del Camino de Santiago en La Rioja Albergue de peregrinos de la Cofradía del Santo Asociación de Amigos del Camino de Burgos Asoc. de Amigos del Camino deSantiago de Palencia Centro de Estudios y Documentación del Camino de Santiago Asoc. de Amigos del Camino de Santiago de Sahagún Asoc. de Amigos del Camino de Santiago de Mansilla de las Mulas Asociación de Amigos del Camino de León Asociación de Amigos del Camino de Astorga Albergue Nuestra Señora del Pilar Albergue de peregrinos (Alfredo) Confradía de Santiago apóstol de Ponferrada Albergue de peregrinos AVE FÉNIX (Jato) Albergue de peregrinos a Santuario Albergue del Monasterio Albergue de peregrinos
*zde lze zakoupit oficiální credenciál vydaný arcibiskupstvím Santiago de Compostela
Kilometráž je orientační, každý zdroj uvádí jiný údaj
7
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Den druhý Po krásné noci plné hvězd, kterým vévodila mléčná dráha, vyrážíme na cestu do Roncesvalles. Přecházíme Pyreneje – nádherné kopce, údolí zastřené mlhou, na kopcích se prohánějí stáda koní, bačové pasou ovce. Dosahujeme nejvyššího bodu a začínáme sestupovat – náročný sestup procházející lesíkem dlouhý 3,6 km. Nyní je jasné, že jsme na španělské straně. Svědčí o tom španělské nápisy a španělština tak uchu lahodící na poslech, když se zastavujeme v Roncesvalles v místním baru, abychom svlažili svá hrdla místním pivem. Dodržujeme siestu s obědem a osvěžující koupelí v průzračném potůčku. Pyrenejské vršky střídá místy nevábný až strašidelný les, ale po cca 26 km celodenní chůze nalézáme místo nedaleko vesnice, kde hodláme složit naše těla – unavená a s prvními puchýři, nejen na nohou. www.petrabencova.cz © 2016
Vaříme výbornou večeři, do které přidáváme hřiby nalezené při sestupu z Pyrenejí. Bohužel nám není dopřáno dojíst ji v klidu. Na okolním kopcích se honí mraky a blýská se ze všech stran. Balíme a vracíme se do vsi, kde jsme si všimli baráčku se střechou, který využíváme jako útočiště. Vypadá nevábně, je tu hrozný nepořádek a neblahý zápach, místo k noclehu si musíme doslova odhrabat. Jsme však vděčni, že jsme schovaní před deštěm, který skutečně přichází a ukazuje svou plnou sílu nabranou v pyrenejských kopcích. Ráno zjišťujeme, že jsme spali u chlívku s kozami, proto ten živočišný zápach … Ještě že tam nechovali prasata…! Myslíte, že byste byli ochotni v Česku něco takového podstoupit, spát hned u chlívku s kozami? Na cestě je všechno jinak… Siestu je dobré dodržet, obzvlášť pokud se vydáte na cestu v letních měsících. Odpoledne je takové horko, že ani samotní Španělé nevylézají, a ti by na něj měli být zvyklí. V době od 12 hod. je zavřena většina obchodů, pošty i banky. Otevírají většinou v 16, některé až v 17 hod. a poté jsou opět otevřeny většinou až do osmé hodiny večerní a některé i déle. 8
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Den pátý Po přespání v maltézském refugiu v Cizur Menor se vydáváme na cestu vedoucí mezi poli právě dozrávajícího obilí a kvetoucích slunečnic, tanečnic mezi východem a západem, které se snaží dohnat slunce každým dnem. Míjíme postarší pár poutníků, který přemlouvá svého oslíka, aby se přestal pást a opět se vydal na cestu. Mají ho jako nosiče zavazadel – dobrá varianta, pokud se vám nechce nést těžký batoh a nechcete být za „masňáka“, který si nechává převážet věci mezi jednotlivými místy noclehu. Před námi se zdvihá jako vlna na moři zelená hradba pohoří Sierra del Perdón, na jehož hřebeni jsou rozesety věže větrných elektráren, jakoby strážily samotný hřeben a bránily v přechodu na druhou stranu. Nejsou zde však dlouho, stejně jako plastika představující středověké poutníky na své cestě za svatým Jakubem. A přesto se již oboje staly symbolem vrchu Alto del Perdón.
Sierra del Perdón (baskicky Erreniega) je pohoří v severovýchodním Španělsku, v regionu Navarra. Nachází se přibližně 13 km jižně od města Pamplona; je to rozvodí řek Arga, Lobo a Elorza. Nejvyšší vrchol pohoří dosahuje výšky 1039 m. Původní název ve španělštině byl přejat z baskického Reniega nebo Erreniega. Současný název získalo pohoří díky hospicu, který nesl od 15. - 16. století jméno Panny Marie. Přestože byl hospic zbořen v 19. století, přídomek perdón odpuštění se vžil a byl užíván pro označení místa. Toto pohoří je severní geologickou hranicí pánve řeky Ebro; jak na západní tak i na východní straně přechází v další horské hřebeny. Severní i jižní strana tohoto pohoří jsou zalesněné nízkými dřevinami. Vrcholky pohoří jsou holé. Horským sedlem s názvem Alto del Perdón prochází kolmo přes pohoří Svatojakubská cesta. Z vrcholků Alto del Perdón je dostupný výhled na velkou část regionu Navarra, včetně města Pamplona a podhůří Pyrenejí. Na samotném hřebenu je umístěno zhruba 40 větrných elektráren. Větrný park byl vybudován v letech 1994-2008 a ve své době představoval pilotní projekt pro region Navarra v oblasti obnovitelných zdrojů.
www.petrabencova.cz © 2016
9
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Siestu, tentokrát o něco později než obvykle, trávíme ve starobylém městečku Puente la Reina, jehož dominantou je gotický most přes řeku Arga. Naše další kroky vedou přes Mañeru do sympatického starodávného městečka Cirauqui situovaného na vršku s nadmořskou výškou 493 m. n. m. Kamenné domy zajišťující svým obyvatelům v letních vedrech příjemný chládek, pamatují dávnou historii událostí města. Pro dnešek je to cíl naší cesty, večeříme u kamenného stolu a svá těla ukládáme ke spánku doslova na cestě v průchodu jednoho z domů. I přesto, že vstáváme po šesté ranní, minulo nás spící již několik skupinek čilých poutníků.
Den osmý Včera nás opustili naši dva kamarádi, s kterými jsme vycházeli ze St. Jean Pied de Port. Oba se navzájem pohádali a pak se nám poztráceli cestou. Po vcelku příjemné noci jsme vyrazili opět na cestu, s tím, že je nám (mě a mému příteli) asi souzeno pokračovat sami. Po jedenácti kilometrech jsme dorazili do města Viana, kde jsme u místní katedrály hodlali strávit siestu a pak pokračovat do města Logroño. Mezitím se objevil náš zbloudilý kamarád s úsměvem na tváři a rozradostněn, že se opět setkáváme. Do řeči se s námi dal jeden zcestovalý Angličan, který El Camino jde již potřetí. Vypráví nám o svým zážitcích z předchozích cest, o podobnosti jazyků a radí nám, abychom zůstali ve Vianě a na cestu vyráželi raději mnohem dříve ráno. Rozhodli jsme se tedy zůstat v albergue, dát si sprchu, vyprat si a trochu odpočinout na normální posteli, neboť jsme stejně počítali, že tak učiníme v Logroñu. Bohužel noclehárna, která je za dobrovolný příspěvek je již obsazená, proto se ubytováváme v druhé za poplatek 5 € za postel.
www.petrabencova.cz © 2016
10
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Po odpočinku a podvečerní kávě se chystáme navštívit mši, snad nás tam pustí v kraťasech. Místo mše jsme zažili svatbu a na náměstí si mě jako nedobrovolného dobrovolníka vybralo trio italských komiků pro vrcholné číslo večera. Během chvíle se stávám krotitelkou lva, kterého představuje rovněž poutník pocházející z Norska. Sice italsky neumím ani slovo, ale komici jsou i dobrými mimy, takže nakonec chápu, co se po mě chce. Znenadání se ze mě stává z nenápadné poutnice hvězda večera. Jsem však ráda, když mě komici propouštějí a já se zase stávám jednou z mnoha poutníků, hledající porozumění a uvědomění si sama sebe. Nocleh v albergue nebyl tak pohodový, jak jsme si představovali. Na pokoji nás spalo minimálně 20 kusů, bylo strašné horko, kousali moskyti a někteří poutníci po náročném dni pořádně chrápali. Kamarádi spali 3 – 4 hodiny, já mám naštěstí tvrdší spánek.
www.petrabencova.cz © 2016
Ubytování na cestě zajišťují tzv. albergue neboli ubytovny, které jsou speciálně určeny pro poutníky (peregrinos). Některé jsou za dobrovolný příspěvek (donativo), ale ty jsou většinou velice brzy obsazeny, jiné za poplatek v hodnotě 7 – 10 €. Pokud vaše trasa skončí v místě, kde není albergue, lze se ubytovat v hotelích či penzionech a uplatnit slevu po předložení credenciálu (pokud ji ubytovatel poskytuje). Další možností je přespat pod širákem nebo pod stanem. My jsme během cesty spali převážně pod širákem. Naše tempo se lišilo od většiny poutníků. Na cestu jsme se vydávali v klidu po snídani, většinou kolem deváté hodiny, poté jsme putovali krajinou do oběda (cca 12. – 13. hodina) načež následovala siesta, jelikož v prudkém odpoledním slunci se příliš daleko nedostanete. Naše odpolední etapa opět začínala po čtvrté hodině a mohli jsme zase pokračovat v cestě třeba do sedmi, osmi hodin večerních. Na Španělsku a na Cestě obzvlášť je sympatické, že oplývá velkým množstvím sakrálních staveb s ozdobnými portály a občas s krytými průčelími, kde znavený poutník pokorně složí svou unavenou hlavu, respektive nohy.
11
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Díky noclehu pod širákem máte svobodu času, nemusíte ráno vycházet brzy, abyste byli včas (nejlépe kolem poledne) na konci trasy a zajistili si postel v albergue. Máte výhodu, že nemusíte sdílet ubytovnu, respektive velkou místnost s dalšími 20 nocležníky, maximálně s nějakým tím hmyzem, ale to v ubytovně občas taky ;-) Kde si ustelete, tam si lehnete. Takže když si ustelete vedle kozího chlívku, můžete si za to sami a nadávat můžete taky jen sobě. Když však v albergue spolunocujícím poutníkům „smrdí nohy“, tak s tím nic nenaděláte. A pokud chcete zažít skutečnou španělskou fiestu, nemusíte hlídat hodiny a mít strach, že vám v albergue zamknou. Nevýhodou spánku pod širákem je, že si nemůžete každý den po celodenní túře dát osvěžující sprchu. Takže se např. osprchujete během siesty v albergue, které jste zrovna potkali, ale během půl hodiny není poznat, že jste se před chvílí sprchovali. No a pak se vrháte do každého potoku či říčky, kterou potkáte.
www.petrabencova.cz © 2016
Den třináctý Nikam dnes nechvátáme, chceme zůstat těsně před Burgosem, takže dnešní etapa bude mít jen takových 15 kilometrů. Trošku si přispáváme a vstáváme až v půl desáté, dlouhá snídaně, odchod po jedenácté. V malé vesničce se dáváme do řeči s dědulou, ze kterého vyzařuje moudrost. Pochází z Maroka, procestoval část severní Afriky a západní Evropu. Povídá si s námi anglicky, kromě toho ovládá španělštinu, francouzštinu a dva dialekty marocké berberštiny. Mluví o podobnosti berberštiny a baskičtiny, mluví o jednotě lidstva a moudré víře. Není důležité, jaké náboženství vyznáváte, ale jak k němu přistupujete. Stejně jako není nic černé ani bílé, není náboženství špatné nebo dobré. Vždycky se jedná o člověka, jak si jej vykládá a předává jej dále. V další vísce se jménem Atapuerca zůstáváme na siestu. Nedaleko je zrekonstruovaná vesnička na místě archeologických nálezů (stáří okolo 6.000 let), jdeme se tam podívat, ale kvůli siestě je zavřeno. V ohradě při cestě však potkáváme krásného dlouhosrstého oslíka, který je docela přítulný. Škoda, že nemůže jít s námi.
12
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Po siestě vyrážíme dále s cílem přespat co nejblíže Burgosu, protože předměstí je dlouhé a nevábné a do Burgosu chceme dojít dopoledne dalšího dne. Přelézáme kopec, na jehož vršku s křížem jsou doneseny pohovka a křesla. Za odměnu, že jsme dosáhli vrcholu, na chvíli spočineme a vytvoříme několik fotografií. Jak procházíme jednotlivými vesničkami, je nám čím dál tím jasnější, že k večeři už nic nekoupíme. Poslední příležitost byla v Atapuerce, ale díky nulové konkurenci byly ceny značně přemrštěny. Co se dá dělat, k večeři bude, co batohy vydají. Naše dnešní etapa končí u opuštěného kostelíku na vršku nad vesnicí.
Na cestě se můžete stravovat v hospůdkách, kde občas nabízejí poutnické menu za přijatelnější cenu nebo si budete vařit sami z potravin, které nakoupíte. A pro tento případ přikládám recept na výborné jídlo: Potřebujete cibuli, tuňáka, olivy, citron, kuskus, rajčata. Na oleji z tuňáka osmahnete cibulku do zlatova, přidáte tuňáka a olivy. V ešusu si mezitím připravíte kuskus uvařený v horké slané vodě, necháte chvíli nabobtnat – poté do něj přimícháte osmahnutého tuňáka s olivami a pokapete citronem. Jako přílohu si můžete přichystat salát z cibule, oliv a rajčat. K této krmi doporučuji červené víno z oblasti, kterou právě procházíte, rozhodně nikdy nesáhnete vedle. Je to výborné! Věřím, že teď si to asi uvařit nepůjdete, ale na cestě je to delikatesa asi jako při tukožroutské dietě vařená brambora (převážně ženy vědí, o čem mluvím). Pozor, v neděli mají obchody zavřeno a přes týden rovněž většinou dodržují siestu, takže je třeba na to pamatovat.
www.petrabencova.cz © 2016
13
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Jak vlastně vznikla Svatojakubská cesta? Historie Svatojakubské cesty počíná v 9. století, kdy byly nalezeny údajné ostatky svatého Jakuba, na místě, které ozářily hvězdy a ukázaly cestu ke ztracenému hrobu. Odtud údajně pochází i název hlavního města Galicie Santiago (Sant´Iago) de Compostela (Campus Stellae) neboli Svatý Jakub v Hvězdném poli. Svatý Jakub byl jedním z apoštolů, který dle legendy na Pyrenejském poloostrově vedl misijní činnost. Po návratu do Svaté země zemřel v Jeruzalémě mučednickou smrtí roku 44. O tom, jak se ostatky sv. Jakuba dostaly zpět do Galicie, panuje mnoho legend, včetně té, kdy sem tělo apoštola po jeho smrti přenesli andělé. Na místě Jakubova hrobu byl vystavěn prostý jednolodní kostel, jenž se stal poutním místem, a proto byl v polovině 12. století přestavěn na trojlodní baziliku. Podél Camino Francés (toto označení poprvé doloženo ve 12. století v Astorze) vzniklo v 11. a 12. století mnoho kostelů k poctě apoštola Jakuba. I proto se na této části Svatojakubské cesty nalézá největší množství kulturních památek. www.petrabencova.cz © 2016
Stále můžete ve vesnicích podél cesty vidět „Calle del Camino“ (poutní ulice) nebo „Iglesia de Santiago“ (kostely zasvěcené sv. Jakubovi), které odkazují na to, kudy cesta vedla ve středověku. Santiago de Compostela se stalo významným poutním místem a ve středověku patřilo společně s Římem a Jeruzalémem ke třem hlavním křesťanským poutním cílům. Po obsazení Jeruzaléma muslimy, který se stal pro křesťanské poutníky nepřístupným, jej nahradilo právě Santiago de Compostela a v době největšího rozmachu sem mohlo putovat až 1 000 poutníků denně. Svatojakubská cesta je síť dvanácti základních poutních cest vedoucích z celé Evropy (Camino del Norte, Camino Portugués, Camino Primitivo atd.), přičemž právě Camino Francés je nejznámější a nejfrekventovanější. Obliba Svatojakubské cesty začala stoupat v 80. letech 20. století, k čemuž přispěla pouť papeže Jana Pavla II. a zápis Svatojakubské cesty na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1993. Pro zajímavost v roce 1992 do Santiaga doputovalo 9 764 poutníků, v roce 2015 to bylo 262 458 poutníků a v březnu roku 2016 svého cíle dosáhlo již 11 066 poutníků.
14
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Symbolem poutníků na Svatojakubské cestě je již od středověku mušle hřebenatka, která je považována za průvodce a ochránce na cestách svatého Jakuba po celé Evropě. Mušle společně se žlutými šipkami ukazují směr cesty. Na sochách poutníků rozesetých v městech a vískách, kterými procházíte, lze spatřit další symboly, kterými jsou láhev na vodu z tykve, klobouk se širokou krempou proti slunci, pláštěnka se širokým límcem a poutní hůl z větve s vyřezaným prstencem a kuličkou na konci rukojeti.
www.petrabencova.cz © 2016
15
Petra Bencová
Svobodným a bezstarostným poutníkem na cestě do Santiaga de Compostela aneb Zápisky z Cesty
Něco málo na závěr Na cestě potkáte nesčetně poutníků a mnoho různých příběhů. Všichni však mají něco společného, všichni jsou na cestě, na cestě k sobě samým. Někdo na cestě zažije úplný přerod, někoho cesta změní částečně a někdo teprve nastartuje první krok ke svému sebepoznání. Každopádně cesta ve vás něco zanechá, něco nezapomenutelného a mystického. Pokud se rozhodnete poznat lépe sama sebe, velice ráda a s láskou vám popřeji Buen Camino – Šťastnou cestu
Děkuji vám, pokud jste dočetli až sem. Věřím, že vás můj ebook potěšil, pobavil a dozvěděli jste se několik zajímavých a praktických informací. Každopádně to byla pouze ukázka z toho, co pro vás ještě chystám. Chci vám vypovědět celý příběh mé cesty do Santiaga, doplnit o další praktické informace, podělit se s vámi o má prozření a ještě něco navíc. Budu velice ráda, když vás budu moci nadále těšit a inspirovat svými dalšími články a e-booky. A pokud se vydáte na cestu do Santiaga nebo k uskutečnění své vlastní cesty, jsem za vás šťastná, že posouváte své hranice a vystupujete z koloběhu každodennosti. V jednoduchosti je krása, cesta je jednoduchá, cesta je krásná. Budu ráda, když se se mnou podělíte o vaši cestu a napíšete mi na
[email protected]. Budu vděčná i za vaši zpětnou vazbu.
Petra Bencová
www.petrabencova.cz © 2016
16