Studujete na dobré adrese

ekonomické vzdělání na dobré adrese

I. ČÍSLO, ŘÍJEN 2008

www.sokolska33.cz

Č A S O P I S E K O N O M I C K É FA K U LT Y V Š B - T U O S T R AVA

„Studujete na dobré adrese“ Rozhovor s děkankou

Vybíráme z obsahu Proděkani, jak je neznáte EURO. Přijmout či nepřijmout? Jak se studuje Slovákům? Pohlednice z Finska

1316 Historicky nejvyšší počet zapsaných studentů do 1. ročníku Bc studia na Ekonomické fakultě VŠB-TUO.

Editorial

Obsah

4

Rozhovor s děkankou

8

Proděkani, jak je neznáte

10

Jak se studuje Slovákům?

14

Stručný přehled událostí na fakultě

15

Čísla hovoří

16

Pohlednice z Finska

18

7 statečných

21

EURO. Přijmout či nepřijmout ?

26

Studijní oddělení

27

Kariéra po studiu

28

Tržiště

29

Ostrava !!!

30

Na návštěvě

Jsou ulice slavné, často zmiňované, všední i takřka bezejmenné. Existují ulice nesoucí jména politiků, významných vědců či spisovatelů, ulice odkazující na jiná města či státy. Kdo by neznal Národní třídu, Nerudovu, Celetnou či Na Příkopech. Který muž by si nevzpomněl na Foglarovu Rozdělovací ulici. V Ostravě zatím téměř nepozorovatelně vyrostl fenomén Stodolní ulice. Kdysi šedá, naprosto nedůležitá ulice svou ospalostí vedla k naprostému přehlédnutí. Dnes se stala centrem soustřeďujícím desítky barů, hospod, restaurací, diskoték či kaváren a přitahující nejen obyvatele Ostravy, ale i návštěvníky z celé republiky, včetně politiků, umělců a sportovců. Dokonce i Praha zaregistrovala existenci této ulice. Točí se zde filmy hrané i dokumentární. Zatím nezaslouženě ve stínu Stodolní žije ulice Sokolská třída, na jejímž území lze najít radnici a na popisném čísle třiatřicet budovu Ekonomické fakulty. Panuje zde obrácený denní rytmus než na Stodolní. Přes den proudící davy studentů, kteří se přesunují mezi přednáškovým sálem Vesmír, Sokolskou a novou budovou na Havlíčkově nábřeží. A když se zešeří a pomalu se vyprázdní budova na Sokolské 33, můžete hádat, kam vedou kroky studentů. Sokolská sice nemůže konkurovat v objemu zkonzumovaných litrů (sám Parník všechno nezachrání), přesto její přidaná hodnota převyšuje veškerou marži zaplacenou na Stodolní ulici. Startuje kariéru potenciálních hejtmanů, členů bankovní rady, ředitelů firem, akademiků, tiskových mluvčích či podnikatelů. Budoucí elity města, kraje i státu. Více než třicetiletá existence fakulty prokázala, že Sokolská 33 je dobrou adresou. A přejme si, aby jí zůstala.

Vojtěch Spáčil

Sokolská 33 Zpravodaj EkF VŠB–TUO e-mail: [email protected] www.sokolska33.cz Vydavatel Ekonomická fakulta VŠB–TUO Sokolská třída 33 701 21 Ostrava www.ekf.vsb.cz Editor Vojtěch Spáčil Redakce Lukáš Bencalík Petr Jonák Martin Konušík Petra Krbová Aleš Lokaj Helena Marková Eva Mináriková Eliška Prátová Tereza Pudlová Hana Šůstková Martin Tulinger Jan Valošek Foto Jiří Zerzoň Grafický design, produkce Radoslav Duračka – MD Communications, s.r.o. Uzávěrka 24. října 2008 Příští číslo vyjde 28. listopadu 2008 Copyright ©2008

3

Rozhovor Hana Šůstková, Petr Jonák

prof. Dr. Ing. Dana Dluhošová děkanka Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava

Jste první ženou ve funkci děkana v celé téměř stošedesátileté historii univerzity. Proč si myslíte, že to trvalo tak dlouho? Jedním z důvodů je skutečnost, že na univerzitě převládají technicky zaměřené fakulty a obory, kde se uplatňují převážně muži. Na Ekonomické fakultě je sice mezi pedagogy převaha žen, ale fakulta je relativně mladá a asi to vyžadovalo čas, než se více začaly uplatňovat ženy. Nesmíme opomenout, že ženy mají nezastupitelnou roli v rodině. Nejprve bylo poměrně vzácné, aby byla žena docentkou nebo profesorkou. Postupem času ženy získávaly pedagogické i manažerské zkušenosti a dovednosti. Dnes už je mezi ženami na fakultě řada osobností, které mají schopnosti a ambice, ale možná to funguje podobně jako v politice a ženy dávají přednost jiným aktivitám. Přestože jsem si to zpočátku neuvědomovala, žena v čele fakulty je novinkou, na kterou si bude muset akademická obec nějaký čas zvykat. Na druhou stranu jsem se po svém zvolení setkala na fakultě s pozitivními odezvou a projevy podpory, které oceňovaly prosazení žen do vedoucích pozic.

svůj názor, a je přirozené, že nemohou být všichni spokojeni s výsledky voleb. To je dáno různými názory, pohledy na svět, postoji, životními zkušenostmi, ambicemi a vyplývá to i z psychologických odlišností lidí. Přesto znakem vyspělosti je schopnost akceptovat výsledky. Jsme všichni na jedné lodi a poškozování dobrého jména fakulty není v zájmu nikoho. Zdá se mi, že útoky měly spíše osobní motivy, ačkoliv byly někdy maskovány procedurálními otázkami. Ráda bych zdůraznila, že následná volba a složení pedagogické komory akademického senátu, která byla volena celou akademickou obcí fakulty, prokázala, že postoje a názory většiny pedagogů nebyly takové, jak bylo zmiňováno v médiích. Jakých bylo Vašich prvních sto dní ve funkci?

~

Ambicí není být pouze fakultou, která se zaměřuje na vzdělávání kvalitních bakalářů a inženýrů, ale je třeba usilovat o zvýšení prestiže doktorského studia.

Pokud se vrátíme k volbám děkana, u části pedagogů výsledky voleb vyvolaly negativní reakci, kterou prezentovali i mediálně. Mohu přiznat, že tak silnou a rozsáhlou medializací voleb jsem byla a jsem dosud překvapena. Je známo a opakovaně to bylo prokázáno, že volba děkana proběhla podle stanovených pravidel, legislativně naprosto v pořádku, což potvrdili svým podpisem a hlasováním i všichni členové volební komise a senátu. Domnívám se, že každý člen akademické obce může mít

4

~ Řekla bych, že velmi překotných a hektických. Najednou jsem byla v nové roli, musela jsem si zvykat, že řídím mnohem více lidí, vytvářet nový tým, seznamovat se s novými lidmi, analyzovat systém řízení fakulty, vytvářet strategii a koncepci. To vše se dělo za plného chodu fakulty. Nové funkční období začalo 1. května v době příprav a realizace státních zkoušek, promocí, přijímacího řízení a zpracování projektů. A proto mi nezbýval velký prostor

ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

Dana Dluhošová ~ profesorka v oboru Finance (2008) ~ habilitovala se na EkF VŠB-TU v oboru Finance (2002) ~ absolventka doktorského studia na EkF VŠB-TU, obor Podnikatelství a management (1998) ~ absolventka EkF VŠB, obor Ekonomika průmyslu (1982) ~ autorka a spoluautorka 5 monografií ~ autorka více než 40 článků v časo pisech a sbornících, včetně s impakt faktorem ~ členka tří vědeckých rad ~ členka tří oborových rad doktorských studií ~ členka redakčních rad tří odborných časopisů ~ řešitelka nebo spoluřešitelka 3 projektů GAČR ~ řešitelka projektů ESF, projektů mezinárodní spolupráce institucionálního výzkumu

pro řešení mnoha důležitých otázek, včetně komunikace se studenty. Která z dovedností je podle Vás důležitá pro pozici děkana? Být více stratégem, personalistou nebo finančním manažerem? Řekla bych všechno, co bylo zmíněno. Snad bych ještě přidala, že by měl mít také schopnost komunikovat s lidmi, rozumět jim a pozitivně na ně působit. Děkan by měl vědět, čeho chce dosáhnout, být nositelem jasné vize a být schopen definovat dlouhodobou strategii. Klíčovým úkolem děkana je péče o personální rozvoj akademické obce, neboť kvalitní pedagogický sbor je zárukou úrovně vzdělání.

Rozhovor Dana Dluhošová

Po svém zvolení jsem se setkala na fakultě s pozitivními odezvou a projevy podpory, které oceňovaly prosazení žen do vedoucích pozic.

Co považujete za nejdůležitější úkoly svého čtyřletého období? Především je nutné se intenzivněji zapojit do mezinárodního vzdělávacího a výzkumného prostoru. Ambicí není být pouze fakultou, která se zaměřuje na vzdělávání kvalitních bakalářů a inženýrů, ale je třeba usilovat o zvýšení prestiže doktorského studia. Neboť tímto způsobem je možné zvýšit úroveň vědecko-výzkumné práce a připravovat si tak mladé pedagogy, schopné pokračovat při generační výměně na fakultě. Proto budeme podporovat výjezdy talentovaných doktorandů na zahraniční stáže a konference a umožníme jim zapojení do evropské výzkumné komunity. Dále bychom chtěli realizovat studium vybraných oborů v anglickém jazyce pro zájemce z celého světa. S tím souvisí i frekventovanější využívání zahraničních profesorů, kteří by mohli přednášet i českým studentům. Dále je třeba pokračovat v inovaci výuky a využívat nové

pedagogické a didaktické prostředky. Rovněž je nutné udělat kroky ke zvýšení kvality vědeckých časopisů vydávaných na fakultě. V neposlední řadě bychom rádi podpořili kulturní a sportovní zájmy studentů a pedagogů. V posledních letech zaznamenala Ekonomická fakulta bouřlivý rozvoj, co se týče počtu studentů. V současnosti jich na fakultě studuje ve všech formách studia přes 6000. Je možný ještě další rozvoj z hlediska studijních kapacit? Počet studentů se už zřejmě blíží maximální hranici. Vždy, když se diskutuje o počtu přijímaných studentů, je třeba vzít v úvahu pozitiva i negativa. Rozpočet vysokých škol závisí na počtu studentů, protože se odvíjí od normativu na jednoho studenta, takže větší počet studentů se odráží ve vyšším rozpočtu pro fakultu. Na druhé straně příliš vysoký počet studentů klade nároky jak na kapacity pedagogů, tak učeben.

V současné době studuje na fakultě poměrně vysoký počet studentů, který by nebylo rozumné zvyšovat. Očekávaný populační vývoj se však pravděpodobně v budoucnu může projevit ve snížení počtu zájemců o studium. Jde jen o to, aby pokles nebyl příliš výrazný a aby se jej podařilo kompenzovat dalšími aktivitami. Jak hodnotíte postavení EkF v konkurenčním srovnání s ostatními českými ekonomickými fakultami? Myslím, že Ekonomická fakulta má své dobré jméno a prokázala, že umí poskytovat dobré vzdělání. Máme řadu absolventů na vysokých pozicích ve výrobních a obchodních podnicích, státní správě a dalších institucích jak v tuzemsku, tak v rámci celé Evropy. Je vidět, že pojetí a zaměření výuky je zvoleno správně a že studenty vybavujeme opravdu dobrými znalostmi a vědomostmi, které uplatní v praktickém životě. Prostě se domnívám, že Ekonomická fakulta je dobrou adresou a přeji si, aby byla takto vnímána i v budoucnu.


5


Jaké je uplatnění absolventů EkF v praxi? Na fakultě se vždy sledovalo uplatnění absolventů na trhu práce. Zaměření studia a požadavky podniků byly a jsou konzultovány s představiteli podniků a někteří z nich jsou i členy Vědecké rady Ekonomické fakulty, kde jsou tyto otázky často diskutovány. Uplatnitelnost absolventů je dle mého názoru poměrně vysoká. Určitě je to dáno mimo jiné i tím, že struktura nabízených oborů je opravdu široká. Studenti jsou připraveni tak, že jsou schopni se pružně přizpůsobit požadavkům trhu práce. Na druhou stranu absolvování fakulty pouze vytváří předpoklady pro úspěšné uplatnění v praxi, je konkurenční výhodou, ale není jistotou, to by byla iluze. To, jak každý absolvent nakonec uspěje, závisí na dalších faktorech, jako jsou motivace, ambice, schopnost na sobě dále pracovat, empatie, adaptabilita apod. Před pěti lety se na základě boloňských dohod změnil systém vysokoškolského studia. Jak hodnotíte zpětně tuto změnu? Přinesl nový systém výhody, které slibovalo rozdělení studia na bakalářskou a magisterskou úroveň? Jako každý systém má i strukturované studium svá pozitiva i negativa. Systém strukturovaného studia odpovídá anglosaskému pojetí vzdělávání od široké základny s postupnou graduací k úzké špičce. V našich zeměpisných šířkách byl historicky více rozvinut model vyznačující se velkou specializací a náročností od zahájení studia. Za výhodu boloňské koncepce lze považovat nepochybně velkou prostupnost mezi obory a stupni studia.

6

Studenti Ekonomické fakulty mají stejně jako studenti na evropských univerzitách možnost studovat bakalářský stupeň na jedné univerzitě, magisterský na druhé univerzitě a doktorát na třetí univerzitě. Další výhodou systému strukturovaného studia je možnost uznávání vysokoškolských titulů v celé Evropě. Z toho vyplývá i příležitost realizovat tzv. dvojí diplom (double degree). Tuto možnost má naše

~ Mým oblíbeným místem jsou Dolomity a rakouské Alpy ~ fakulta smluvně zajištěnou s univerzitou v Huddersfieldu ve Velké Británii. Výhodou nové koncepce je i vyšší mobilita studentů z různých zemí v rámci projektu ERASMUS. Samozřejmě, přechod na nový systém nebyl snadný a byl poměrně zdlouhavý. Před pěti lety jsme měli dobře propracován pětiletý magisterský studijní program a museli jsme začít znovu. Rozdělením na dva stupně jsme přišli v posledních semestrech o čas, který se věnuje přípravě bakalářské a magisterské práce. V magisterském studiu jsou tak pro prezenční výuku k dispozici pouze 3 semestry, čímž se zkrátila nabídka předmětů. Celkově však vnímám strukturované studium jako pozitivní věc, která studentům umožní prosadit se lépe v rámci Evropské unie. Novinkou akademického roku je zavádění informačního systému EDISON, co se ještě plánuje v akademickém roce 08/09?


Na fakultní úrovni bych chtěla lépe komunikovat se studenty a zástupci studentů ve studentské komoře akademického senátu fakulty. Chtěla bych pořádat pravidelné dny otevřených dveří děkanky, ve kterých by studenti mohli bez ohlášení přijít a zeptat se na jakýkoliv problém. Rozhodla jsem se rovněž zvýšit motivaci výborným studentům – jak formou zvýšení výše odměny, tak rozšířením hranice pro odměňování z průměru 1,2 až do průměru 1,5. Studenti, kteří absolvují s červeným diplomem, obdrží odměnu 3.000 Kč, včetně mého osobního dopisu. Jsem také ráda, že vznikl fakultní časopis, který může pomáhat lepší informovanosti, účinnější komunikaci a může přispívat k větší sounáležitosti. Při Ekonomické fakultě bude rovněž působit pěvecký sbor. Jaká jste byla studentka? Fungovaly i v době Vašeho studia tzv. výcucy? Musím se přiznat, že jsem byla spíše dobrá, pečlivá a svědomitá studentka, ale určitě jsem to nikdy nepřeháněla. Pokud si vzpomínám, tak jsem byla převážně zvyklá používat své materiály a poznámky. Na zkoušky jsem se nepřipravovala z cizích materiálů, neboť v nich bylo mnohdy plno nepřesností a nejasností a podstatu věci to spíše zamlžovalo. Takže elaboráty, které jsou dnes k dispozici na internetu, jsem nepoužívala. Jak se odreagujete, když přijdete domů a máte volný čas? Teď se musím zamyslet, jestli mám volný čas. Bydlím v domku se zahradou, která je mou radostí. Přestože mám kolem domu hodně práce, věnuji se především


Čísla mého života 1 10 17 150 2814

dcera a manžel km z fakulty do místa trvalého bydliště let vedoucí katedry financí km/hod. - nejvyšší dosažená rychlost (bez pokuty) m nejvyšší dosažený vrchol Passo Delle Farangole

kytkám. Také podnikám občas výlety na kole, samozřejmě s jasným cílem. Každé léto jezdíme s manželem provozovat horskou turistiku. To jsou chvilky odpočinku, relaxace a klidu. Mým oblíbeným místem jsou italské Dolomity a rakouské Alpy. Rovněž jsem vášnivým čtenářem. Vzpomenete si na poslední zajímavou knihu, která Vás zaujala? Je toho více, ale mohu uvést například knihu Benjamina Kurase Jak přežít padouchy a knihu Cyrila Höschla Kde bydlí lidské duše. Ráda se ovšem vracím ke knihám, které jsem četla již několikrát. Když mám chvilku, tak si vezmu knihy od Hrabala, Pagnola nebo Ruarka. Oblíbila jsem si rovněž knihy z univerzitního prostředí od Davida Lodge. Sbírám řady detektivek vybraných autorů, mám snad všechny knihy Dicka Francise a Jefferyho Deavera.

„Chtěla bych pořádat pravidelné dny otevřených dveří děkanky, ve kterých by studenti mohli bez ohlášení přijít a zeptat se na jakýkoliv problém. “

Promoce 2008

Kdybyste nyní byla v pozici uchazeče o studium, jakou vysokou školu byste vybrala? I když se lze obtížně vžít do takové situace, myslím si, že bych zůstala pravděpodobně u podobné volby. V době, kdy byla tato otázka pro mne aktuální, byla úplně jiná situace. Kdybych si mohla dnes vybrat, tak by to byl asi znovu některý z ekonomických oborů v kombinaci s nějakým oborem ze společenských věd. Děkujeme za rozhovor. Děkanka Dana Dluhošová v rozhovoru s prorektorem Petrem Noskievičem


7

Anketa Vojtěch Spáčil

Proděkani, jak je neznáte Každému z našich proděkanů jsme položili 10 stejných otázek. Věříme, že Vám odpovědi pomohou k jejich lepšímu poznání.

8

Prof. Dr. Ing. Zdeněk Zmeškal Proděkan pro strategii, vědu a výzkum, působí na katedře financí, přednáší předměty Finanční modely, Finanční rozhodování za rizika a Pojišťovnictví v magisterském studiu.

Doc. Ing. Martin Macháček, PhD. Proděkan pro zahraniční vztahy, rozvoj a legislativu, působí na katedře ekonomie, přednáší předměty Makroekonomie a Fiskální teorie a politika pro magisterské studenty.

1. Na brigádě sběr rybízu. Jinak nástup po vysoké škole do výzkumného ústavu. 2. Cizí jazyk se musí vysedět. Držet se jednoho odborného tématu bez ohledu na instituci, ve které budu. Vyvarovat se závisti, bere energii a sílu. 3. Mám jedinečnou možnost mluvit ke studentům, ovlivňovat a formovat kritické myšlení mladých nadaných lidí. 4. Zásadovost, houževnatost, pevnost postojů, tichý humor. 5. Vlastní děti a nákup kvalitních odborných knih a literatury. 6. Na horách a kdekoliv s otevřenými, přímými a nesobeckými lidmi. 7. Putování po horách, ať již v zimě na běžkách nebo v létě pěšky. 8. Turistické značky v lese a na horách, které vždy vedou k příjemnému cíli. 9. Mít čas jen tak nezávazně jít, kam se mi zachce. 10. Poslech kvalitní hudby (klasické, jazzové, lidové) a čtení dramatické literatury.

1. Možná skládání plechů s bratrancem v garáži rodičů, po němž mi zůstala dodnes na holeni jizva. 2. Nežehrej, kopou-li Tě do pozadí, znamená to, že jsi vpředu! 3. Jsem nucen se vnitřně ukáznit a koncentrovat, co nejpřesněji formulovat myšlenky. Vždy učím sám sebe…a tím i ostatní posluchače. 4. Čestnost, odvaha, soucitnost – jedním slovem rytířskost. 5. Zní to jako klišé, ale syn a pár věrných přátel. 6. Klášterní knihovna. 7. Jachta na klidném moři s pobřežím na dohled, parforsní hon na Pardubicku, sám se synem v krosně na horských cestách. Je toho více. 8. Jaguar, Channel, Blancpain, Moet et Chandon Brut Imperial 9. Champagne ve Francii. 10. Trysk na rychlém koni.


Proděkani, jak je neznáte

1. Moje první práce 2. Rada, na kterou si často vzpomenu 3. Proč mě baví přednášet 4. Vlastnosti, kterých si vážím na lidech 5. Nejlepší investice mého života

6. 7. 8. 9. 10.

Místo, kde se cítím dobře Ideálně strávený víkend Oblíbené značky Vysněné místo Tip pro zlepšení nálady

Doc. Ing. Naděžda Klabusayová, CSc. Proděkanka pro kombinované studium a externí pracoviště, působí na katedře podnikohospodářské, přednáší předměty Logistika, Logistický management a řízení jakosti.

Doc. Ing. Lenka Kauerová, CSc. Proděkanka pro prezenční studium, působí na katedře marketingu a obchodu, přednáší předměty Mezinárodní marketing a Obchodní operace se zahraničím.

1. Chmelová brigáda. 2. Není všechno zlato, co se třpytí. 3. Ráda předávám své znalosti ostatním, pokud ovšem mají zájem. 4. Upřímnost a otevřenost. 5. Moje rodina. 6. Hory v zimě. 7. Ve společnosti svých blízkých a přátel. 8. Konec omezené rychlosti. 9. Maledivy. 10. Hudba.

1. Pokud se jedná o písemnou práci, pak to bylo 150 stran práce na gymnáziu na téma výskyt rakoviny kůže v SM kraji pro soutěž SOČ. 2. Drž se při zemi. 3. Setkávání se s mladými lidmi a seberealizace. 4. Čestnost, upřímnost a zodpovědnost. 5. Vše, co se týká mých dětí a jejich vzdělávání. 6. Kdekoli, kde jsem se svými blízkými. 7. V současné době na golfovém hřišti. 8. Guess-oblečky, Mercedes-auta a jinak je jich více v jiných oblastech. 9. Jakýkoli ostrov v Karibiku. 10. Něco pěkného si pořídit na sebe nebo pro sebe.


9

Jak se studuje Slovákům? Sonda do minoritní skupiny, která zvyšuje pestrost fakulty. Petra Krbová a akýmkoľvek spôsobom ich analyzovať. Slováci študujúci v Českej republike Čo sa týka môjho štúdia a vlastne aj živouž nikoho neprekvapia. Slovenčina ta na Ekonomickej fakulte v Ostrave, ja je často počuť na uliciach, v MHD, na sama som bola spokojná. Nielen s proškolách a stáva sa bežnou súčasťou stredím na škole, ale aj na internáte, kde života. Alebo nie? „Slovákov nijako sa život len tak jednoducho nezastaví lákať do Ostravy, myslím, netreba. a vtiahne vás do víru udalostí – najrôzneJe nás tam naozaj dosť a aj stále jších osláv (pretože vždy je čo oslavovať), bude. Nie je na nás nič iné, len trošku iná reč. V podstate študujeme ~ po slovensky v zahraničí. A som „Slovákov nijako lákať do Ostravy, mysvďačná, že je nám to umožnené“ To je len jeden z názorov, ktoré lím, netreba. Je nás tam naozaj dosť majú slovenskí študenti študujú- a aj stále bude. Nie je na nás nič iné, len ci v Ostrave. trošku iná reč. V podstate študujeme po Život v Ostrave je pre človeka z menšieho mesta a ešte k tomu zo Slo- slovensky v zahraničí. A som vďačná, že venska možno trochu náročný, ale je nám to umožnené.“ väčšinou je to len počiatočný pocit. hrania minigolfu, cvičenia aerobiku, či Postupne je nielen potrebné, ale priam tancovania na majálese, na slávnej stanutné zvyknúť si a aspoň čiastočne sa rej známej „Stodolnej“ (len tá dlhá cesta prispôsobiť. Prečo prispôsobiť? Preto, naspäť na internát) alebo jednoduchého lebo my Slováci sme prišli študovať do ničnerobenia pred bufetom. Bola som, Českej republiky. Raz darmo – sme dva myslím, typickým príkladom slovenského štáty, ktoré fungujú samostatne, aj keď študenta, ktorý to má blízko domov, preako súčasť spoločnej Európy. Táto samoto každý víkend cestuje, ale zároveň sa statnosť však podľa mňa priniesla jeden nevyčleňuje do nejakej slovenskej komunegatívny element. Je ním čoraz menšia nity. Pardon, musím sa priznať, predsa schopnosť detí a mladých ľudí porozulen sme mávali tzv. slovenské zrazy. Stretmieť slovenčine, resp. češtine. Je to na nutia, na ktorých bolo často viac Čechov škodu, pretože sa tým stráca blízkosť ako Slovákov. A nikto s tým nemal pronašich dvoch národov, v minulosti tak blém, všetci sme si pekne rozumeli. Doba samozrejmá. pokročila a Ostrava láka čoraz viac zahraOsobne som sa počas svojho štúdia ničných študentov – nielen Slovákov. nestretla s akoukoľvek výraznou antipaČeskú republiku už takmer nevnímam tiou voči mne ako Slovenke. Podobne ako zahraničie. Výnimkou sú samozrejme ako u študentov, ktorých som sa pýtala, rôzne športové sviatky typu majstrovstiev sa iba sem-tam vyskytli nejaké menšie narážky alebo komentáre, často úsmevné a málokedy sa nad nimi bolo potrebné zamyslieť

sveta v ľadovom hokeji apod. Vtedy sa zo mňa stáva prototyp vlastenca brániaceho česť svojho národa hlasným pokrikovaním a povzbudzovaním „tých svojich“. Podobne ako ja sú na tom pravdepodobne mnohí Slováci študujúci v Ostrave. Vyplynulo to z mojich rozhovorov so študentmi a absolventmi Ekonomickej fakulty. Niektorí z nich sú moji známi, či kamaráti. Dozvedela som sa, že život v Ostrave je fajn, štúdium sa im páči a sú tu spokojní. Bývajú na privátoch alebo na internáte v Porube (podľa toho, či majú alebo nemajú nárok na internát). Prevažná väčšina pravidelne chodieva na víkendy domov, čo vyplýva najmä z malej dochádzkovej vzdialenosti medzi Ostravou a ich domovom. Čo sa týka plánov do budúcnosti, existujú rôzne názory. Prevažná väčšina sa po skončení štúdia chce vrátiť na Slovensko, niektorí chcú zakotviť v Ostrave a niekoľko študentov plánuje odísť za prácou do Prahy. Vzhľadom k tomu, že verejné dianie v súčasnosti plynie v každej krajine svojim vlastným tempom a spôsobom, slovenskí študenti v Ostrave musia vyvinúť o trochu viac úsilia, aby zostali v obraze a stíhali sledovať dianie v oboch krajinách. V Českej republike preto, lebo tu študujú (poniektorí chcú aj zostať žiť a pracovať) a samozrejme niektoré predmety v rámci štúdia si to priam bytostne vyžadujú. No a Slovensko je predsa len ich rodná krajina, takže tam je dôvod sledovania verejného diania zrejmý – byť v obraze. A ako svoje štúdium a život v Ostrave vidia samotní študenti a absolventi? Tu sú ich odpovede, názory, komentáre a pocity:

Bratislavský hrad, dominanta hlavního města Slovenska, Bratislavy

10



Profily oslovených študentov a absolventov

Prečo ste sa rozhodli študovať v Českej republike a nie na Slovensku? Lucia: Asi najväčší dôvod bol ten, že v dobe, keď som sa hlásila na vysokú školu, sa rozmýšľalo na Slovensku o spoplatnení vysokých škôl. A v ČR zatiaľ o tom neuvažovali. Takže to zavážilo najviac – predpoklad zvládnutia mojej/našej finančnej situácie. Ďalej rozhodujúci pre mňa bol aj názor kamarátov a známych, ktorí chodili alebo ukončili Ekonomickú fakultu v Ostrave. Väčšina, ba dovolím si povedať, že takmer všetci, si štúdium na tejto fakulte pochvaľovali. Ďalší dôvod je vzdialenosť. Z Ostravy domov to mám cca 1,5 hodiny vlakom, čo je super. Braňo: Najbližšia vysoká škola s ekonomickým zameraním a dobrým menom. Jednoducho to bolo pre mňa bližšie. Martina: Kvôli dobrej povesti a hlavne kvôli veľkému množstvu odborov. Keď som nastupovala, tak som si nebola istá, ktorý odbor budem chcieť študovať po spoločnom základe štúdia a vedela som, že mám dosť času a možností vybrať si potom ten, ktorý bude pre mňa najvhodnejší. Matej: Dostal som sa do Ostravy, tak som do Ostravy išiel. Na Slovensku som v podstate ani veľa prihlášok nemal, okrem Bratislavy. Lenka: Mne v podstate ani tak nešlo o to, študovať v ČR. Išlo o Ostravu, kde bol dobrý výber odborov, keďže som sa už predtým rozhodla pre ekonomický smer. Ostrava má pre mňa dobrú polohu, je oveľa bližšie ako Bratislava a teda výhodnejšia, čo sa týka dochádzania. A to sú moje dva hlavné dôvody. Ľubo: Vtedy to bola pre mňa najbližšia možnosť študovať niekde na ekonomickej fakulte (som z Čadce, cca 80 km). V tej dobe ma ovplyvnil aj fakt, že nás, Slovákov, brali ako zahraničných študentov a tak nám automaticky pridelili internát bez ohľadu na to, koľko kilometrov musí-

Martina Mihoková, absolvent 2005, katedra marketingu a obchodu, Prešov Ľubomír Špilko, absolvent 2007, katedra marketingu a obchodu, Čadca Branislav Majerík, absolvent 2006, katedra financií, Čadca Lucia Baculáková, 5.ročník, katedra podnikovohospodárska, Čadca Katarína Padyšáková, 5.ročník, katedra podnikovohospodárska, Čadca Lenka Konečná, 5. ročník, katedra marketingu a obchodu, Žilina Michal Kriváček, 5. ročník katedra marketingu a obchodu, Kysucké Nové Mesto Eva Gavlasová, 5. ročník, katedra marketingu a obchodu, Čadca Marika Belková, 5. ročník, katedra marketingu a obchodu, Vysoká nad Kysucou Matej Sumka, 5. ročník, katedra marketingu a obchodu, Martin Radka Mihoková, 2. ročník, katedra marketingu a obchodu, Prešov

me dochádzať. Michal: Chcel som študovať marketing a ten sa dal na Slovensku študovať tuším len v Bratislave, ku ktorej nemám veľmi dobrý vzťah. V ČR bolo možností viac. Ako hodnotíte štúdium v Ostrave? Braňo: Štúdium na EkF nebolo najľahšie, ale ani príliš ťažké. Keby som mal celkovo hodnotiť štúdium známkou, dal by som dvojku a to preto, že síce sú tam nejaké nedostatky, čo sa týka predmetov alebo vyučujúcich, ale je to kompenzované – príjemným prostredím, novými techno-

podniku a k niektorým predmetom máme povinné anotácie. Nikdy som nechápala a asi ani nepochopím význam týchto anotácií. Je to podľa mňa zbytočná a veľká strata času. Eva: Zatiaľ ho hodnotím veľmi dobre, čiže som spokojná. Páči sa mi systém na škole. Tiež mi vyhovuje možnosť upravenia si rozvrhu, dohodnutia konzultácií aj v nekonzultačných hodinách. Keď porovnám 1. a 2. ročník s 3. a 4. ročníkom, určite sa zlepšuje úroveň cvičení a prednášok. Príde mi to také, že sa trochu zvyšujú nároky na študentov, ale na druhej strane

lógiami a veľmi dobrým kolektívom študentov, ktorí v deväťdesiatich percentách pomôžu a poradia svojim spolužiakom. Lucia: Nepáči sa mi, keď v nejakom predmete máme mnoho seminárok a úloh, ktoré nám zaberú viac času ako samotné učenie na skúšku. Častokrát máme za úlohu také témy, ktoré sú pre študentov nudné, nezáživné a spočívajú len v ctrl+c a ctrl+v. Ja som na odbore Ekonomika

je to prínosné. Vyhovuje mi to. Lenka: Štúdium hodnotím kladne. Som veľmi spokojná s úrovňou štúdia, s pedagógmi, aj so systémom školy. Urobila by som len dve zmeny. Zaviedla by som do výučby určite viac hodín jazykov a jednoznačne viac predmetov, kde by sme sa mohli naučiť, „ako to chodí v praxi“. Matej: Niekedy mi pripadá, že máme


11


Vysoké Tatry jsou pýchou Slovenska. Najdeme zde 26 vrcholů převyšující výšku 2500 metrů. Celkem 8 vrcholů ve slovenských Vysokých Tatrách je turistům přístupných po značených stezkách se sezónními uzávěry od 1.11. - 15.6. Naproti tomu třeba vrcholy Gerlachovský štít, Vysoká, Ganek, Bradavica, Prostredný hrot, Ľadový štít, Baranie rohy, Lomnický štít, Kežmarský štít aj. jsou pro turisty dostupné pouze v doprovodu horského vůdce.

Rozhovor

málo predmetov, ktoré by sa priamo týkali nášho odboru a keď nejaký máme, tak je to tak, len aby bolo. Iné odbory majú rovnaké predmety ako my, aj čo sa týka marketingových. Hlavne výber voliteľných predmetov je veľmi zložitý. Michal: Podľa môjho názoru je štúdium na VŠB - TU v Ostrave na celkom dobrej úrovni. Myslím si, že podmienky v škole, ako aj na internáte sú dostačujúce na to, aby človek s trochou snahy štúdium zvládol. Náročnosť štúdia je primeraná, takže sa popri ňom dá stíhať prakticky čokoľvek, či už je to práca na čiastočný úväzok alebo šport či iné záujmy. Pozitívne hodnotím aj študijný systém. S naším kreditným systémom som nemal žiadne problémy ani na výmennom študijnom pobyte v Portugalsku. Mám pár kamarátov študujúcich ekonomiku v Prahe aj Brne a tí majú s ich systémami väčšie problémy. Majú síce viac voľnosti, napríklad pri výbere predmetov a časovom rozvrhovaní štúdia, ale na druhej strane majú aj viac problémov, keď niečo z toho nezvládnu, čo sa stáva dosť často. Celková úroveň kvality štúdia je podľa mňa porovnateľná. Mali ste niekedy problém s češtinou? PRI ŠTÚDIU Lenka: Ako Slovenka, ktorá od malička pozerala po česky nadabované filmy a seriály, som si myslela, že problém mať nebudem ani najmenší. Lenže nebolo to úplne tak. V škole, s hovorenou češtinou, bolo všetko v poriadku. Ale prišli prvé skúšky, české materiály a české skriptá. Kým si človek privykne čítať a zároveň sa učiť „cudzojazyčne“, tak to nejakú tú chvíľku trvá. Teda aspoň mne. Ale po prvom skúškovom období bolo všetko v úplnom poriadku. Už len bolo treba zvyknúť si na „nabídku a poptávku“ namiesto našej „ponuky a dopytu“. Ľubo: V globále nie. Možno sa mi párkrát

12

stalo, že som narazil na český výraz, ktorý som nepoznal, resp. nevedel jeho presný význam, ale kamaráti či spolužiaci mi ho hneď bez problémov vysvetlili. Jednoducho sa to dalo prežiť. Martina: Nie, nikdy. Čeština je krásny jazyk, s ktorým som sa stretávala odmalička, či už v televízii alebo pri čítaní kníh.

~ „Ostrava je vyslovene študentské mesto, a presne tak vyzerá aj život tu. Všade kopa mladých ľudí, veľké možnosti zábavy, kultúry aj športu. Každý si tu nájde to, čo ho baví.“

~ PRI KOMUNIKÁCII SO SPOLUŽIAKMI Ľubo: To už vôbec nie. Všetci sme si nádherne rozumeli... Lucia: Pri komunikácií sa niekedy stane, že dotyčný mi nerozumie. Ale pokiaľ sa nehanbí a povie mi to, tak mu to poviem v česko-slovenčine a nie je problém. Ale to je tiež len občas. Lenka: Tak v tejto oblasti to bolo z mojej strany (a takisto zo strany mojich slovenských spolužiakov) bezproblémové. Rozumeli sme všetko. Naši českí spolužiaci boli skvelí, všetci sa s nami rozprávali, veľmi sa im páčila slovenčina. Len sme nemohli na nich hovoriť príliš rýchlo, lebo tak nerozumeli ani slovo. PRI BEŽNÝCH ŽIVOTNÝCH SITUÁCIACH (NÁKUP APOD.) Lenka: Málokedy, ale predsa. Stačí si však len uvedomiť, že som v ČR, niektoré výrobky (napr. rohlík, houska a pod.) si radšej vypýtať po česky a aj tento problém je vyriešený. Ľubo: Vôbec nie (chlieb, pivo, párky máme u nás, ako aj u vás).


Martina: Ani tu nie, myslím, že Slováci a Česi sa dohodnú vždy, ak sa snažia. Mali ste niekedy problém s tým, že ste Slováci/Slovenky? Braňo: Boli, ale len na začiatku, nejaké narážky od študentov a dokonca aj od vyučujúcich, ale bolo to fakt len na začiatku. Keď som nastupoval na VŠ (rok 2000), tak som bol jediný Slovák v skupine, tak možno preto, fakt doteraz neviem. Katarína: Nestretla som sa s tým, asi mám dobrý kolektív. Možno tak počas majstrovstiev sveta v ľadovom hokeji. Marika: S tým som nemala problém. Niekedy to bolo skôr naopak, že slovenčina sa ostatným veľmi páčila, takže to bola často malá výhoda. Radka: Stalo sa že niektorí ľudia majú vyhranené názory a postoje voči slovenskej národnosti a prejavujú sa potom ako niekto nadradený. Martina: Väčšinou sa stretávam s pozitívnymi reakciami. Problém som mala len raz, pri brigáde, kde ma jedna dôchodkyňa obvinila, že beriem prácu Čechom. S tým však rozhodne nesúhlasím, kto pracovať chce, ten si prácu nájde bez ohľadu na národnosť. Mierne narážky na to, komu zaberám miesto na škole alebo komu beriem prácu neriešim. Predsa v dobe EÚ je jasné, že každý môže pracovať a študovať, kde chce. Mali ste niekedy pocit, že k Vám pedagógovia pristupujú inak? Eva: Ako ktorí pedagógovia. Niektorí vôbec. Našli sa ale takí, ktorí boli veľmi milí, páčila sa im „ľúbozvučná“ slovenčina a snažili sa po slovensky rozprávať, ale čo sa týka prístupu, nespozorovala som významné rozdiely. Lenka: Niekoľkokrát sa mi to stalo. Ale „inak“ len v tom lepšom zmysle slova, niekedy na mňa možno brali ohľad, že


Praktická príručka alebo ako porozumieť Slovákovi » Drevokocúr skutočne NIE JE

» Kapusta je zelí. Kel je kapusta.

veverka. Správne je to veverička. » Ceruzka je tužka. » Čučoriedka je borůvka.

» Cintorín je hřbitov.

» Žuvačka je žvýkačka.

» Ponuka je nabídka. Dopyt je poptávka

» Cencúľ je rampouch.

(priznávam, slovo dopytujúci neznie

» Rožok je rohlík (nie „rožek

tak dobre ako poptávající).

něčeho“). » Ťava je velbloud. ako Slovenka nemám taký prehľad o situácii v ČR. Takže len pozitívny prístup. Lucia: Často sa stáva, že pedagógovia po mne opakujú po slovensky. Väčšinou sa ku mne stavajú pozitívne. Najčastejšie komentujú našu slovenčinu. Pri ústnych skúškach sa často objavujú otázky týkajúce sa situácie na Slovensku k tej danej téme, z ktorej odpovedám. Pedagógovia majú ku mne prevažne pozitívny prístup. Ako hodnotíte život v Ostrave? Zábava, kultúra, šport? Braňo: Celkom fajn. Je tu všetko, čo človek potrebuje. Zabaviť sa tu dá veľmi dobre, do divadla síce nechodím, ale je ich tu tiež dosť. No a šport? Bývam pod Bazalmi, tak si užívam každý zápas Baníku. Lenka: No zábava má u mňa určite jednotku s hviezdičkou. Keď človek chce a má chuť sa zabávať, je to možné každý deň. Či už na intrákoch, alebo v centre mesta. Na Stodolnej ulici to žije asi stále, no najviac študentov tam chodí určite v stredu večer. Ľubo: Šport výborný. Mám na mysli aktívny, ale aj pasívny prístup. Na Porube bolo veľa možností, ako sa spotiť, čo som rád využíval. Čo sa týka pasívneho prístupu, tak s futbalovým Baníkom, či hokejovými Vítkovicami som zažil tiež svoje. Martina: Ostrava je vyslovene študentské mesto, a presne tak vyzerá aj život tu. Všade kopa mladých ľudí, veľké možnosti zábavy, kultúry aj športu. Každý si tu nájde to, čo ho baví. Matej: Úžasná úroveň športu, areál internátu je geniálny, až na to, že je to do školy ďaleko a „20“ plná, ale čo sa príležitostí športu týka, tak si to lepšie snáď ani neviem predstaviť. Existujú, podľa vás, rozdiely v životnom štýle, v životnej úrovni, v kultúre

» Guľôčka v jamôčke je kulička v jamce. » Strýko Držgroš je strýček Skrblík.

Ceny potravín Tovar

Čadca (Sk)

Prepočet SKK na CZK*

Ostrava (Kč)

Rohlík

1,90

1,60

2,50

Mlieko 1,5% tuku, 1l

17,90

14,70

9,90

Zelený čaj Teekanne

39,90

32,70

32,90

Magnesia 1,5l neochutená

16,90

13,80

12,90

Maslo 250g

49,90

40,80

19,90

Rama 400g

33,90

27,70

31,10 149,00

Kuracie prsia 1kg

134,90

110,40

Cestoviny 500g

11,90

9,70

6,90

Pivo 0,5l fľaša**

13,90

11,40

10,50

* kurz NBS zo dňa 10.9.2008 (1 CZK/1,222 SKK) ** Zlatý Bažant (SK) a Gambrinus (CZ)

Ceny študentského bývania Typ ubytovania

Žilina (Sk)

Prepočet SKK na CZK*

Ostrava (Kč)

Internát – 2 lôžka

1200

982 Kč

1640

Internát – 3 lôžka

1100

900 Kč

1495

Byt – garsónka**

7000+ popl.

5730 Kč + popl.

6000 + energie

11500

9410 Kč

8000

Byt – 2+1**

* kurz NBS zo dňa 10.9.2008 (1 CZK/1,222 SKK) ** priemerná cena (internetový prieskum realitných kancelárií)

oproti SR? Braňo: Životná úroveň je tu trochu vyššia a asi preto sa tu chystám asi zostať. Aj životný štýl je tu iný. Veľkou mierou pôsobí asi aj to, že Česi sú ateistický národ, tzn. majú iný pohľad na svet a úplne iný rebríček hodnôt a potrieb. Lucia: Myslím, že v životnom štýle nie sú veľké rozdiely. Aj keď jeden rozdiel by som podotkla. Česi menej pracujú a doprajú si viac voľna, vedia oddychovať. To u nás na Slovensku veľa ľudí nevie alebo si nemôže dovoliť. A to z dôvodu životnej úrovne. Takže áno, rozdiely v životnej úrovni medzi nami sú. A citeľné. Kultúru by som hodnotila vyvážene. Eva: Myslím si, že rozdiely sú, ale nie sú markantné. Ostrava je veľká, preto je tu množstvo príležitostí, viac kultúrneho vyžitia. Ja pochádzam z mesta, ktoré má

30 000 obyvateľov, a to sa nedá porovnávať. Ale keby som už mala porovnať Žilinu a Ostravu, tie rozdiely sú už veľmi malé. Katarína: No v životnej úrovni rozdiel bude, stačí sa pozrieť na ceny. Uvidíme, čo nám prinesie EURO. Lenka: Kedysi sme síce boli jeden štát, ale sme dva rozličné národy s rozličnou mentalitou. Životný štýl a kultúru vo výraznej miere ovplyvňuje náboženstvo a v ňom je asi najväčší rozdiel medzi nami. Úroveň života zase situácia a ekonomika krajiny, kde stále majú navrch Česi. Takže rozdiely existujú. Ľubo: Určite áno. V dobe štúdia som mal pocit, že životná úroveň v Čechách je vyššia. Dnes sme vás možno aj dobehli. Každopádne sa mi to teraz zle hodnotí, keď nie som v priamej konfrontácii s českým prostredím. ~


13

Rozhovor Diář

Stručný přehled událostí na fakultě KVĚTEN 13.5. seminář s předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václavem Žákem na téma „Proč novinářská etika?“ 13.5. odborný seminář na téma „Cooperative Learning and B-learning: Option or Necessity“ 15.5. přednáška s poslancem Evropského parlamentu Ivo Strejčkem na téma „Lisabonská smlouva a její důsledky na hospodářskou politiku ČR“ 16.5. seminář katedry 157 na téma „EUNIS (Evropské univerzitní systémy)“ 19.5. přednáška předsedy senátu ČR MUDr. Přemysla Sobotky na téma „Ústavní systém České republiky“ 23.5. setkání u příležitosti oslav druhého výročí založení Centra pro znevýhodněné studenty SLUNEČNICE 23.5. přednášky profesorů Olega Barabanova a Nikolaye Kaveshnikova z Institutu evropských studií Moskevského státního institutu pro mezinárodní vztahy na témata „Pro blémy a perspektivy vztahů Ruska a Evropské unie“ a „Problematika evropské bezpečnosti“ 26.5. – 6.6. státní zkoušky magisterského a navazujícího magisterského studia 28.5. – 30.5. konference katedry 157 „Tvorba softwaru 2008“ 30.5. Konference Ústavu oceňování majetku na téma „Aktuální vývoj v oblasti soudního znalectví a oceňování majetku“ ČERVEN 9.6. – 13.6. státní zkoušky bakalářského studia 18.6. – 20.6. promoce 420 absolventů magisterského studia a 317 absolventů navazujícího magisterského studia 24.6. přijímací zkoušky do doktorandského studia 25.6. – 26.6. promoce 602 absolventů bakalářského studia ČERVENEC 1.7. přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia, podáno bylo 1086 přihlášek, přijato bylo 1016 studentů a k 2.9.2008 se zapsalo 689 studentů ZÁŘÍ 2.9. – 12.9. reprobační zkoušky bakalářského i navazujícího magisterského studia 11. – 12. 9. konference katedry financí „Řízení a modelování finančních rizik“ 15.9 imatrikulace prvního ročníku bakalářského studia Ekonomické fakulty 25.9. odborný seminář na téma „Česko-kanadská spolupráce a příležitosti pro české firmy na kanadském trhu“ za účasti vedoucího obchodně ekon. úseku ZÚ ČR v Kanadě Ing. Beneše, obchodního konzula GK ČR Ing. Slance a ředitele zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Torontu Ing. Řechtáčka

14


ŘÍJEN 9.10. – 10.10. konference katedry systémového inženýrství (157) na téma „Informační technologie pro praxi 2008“ 10.10. promoce 151 absolventů bakalářského studia, 57 absolventů magisterského studia a 64 absolventů navazujícího magisterského studia, imatrikulace studentů univerzity třetího věku 15.10. přednáška Ing. Jahody na téma „Daňové zatížení práce“ v rámci semináře regionální pobočky České ekonomické společnosti 21.10. seminář „Postavení Nejvyššího kontrolního úřadu v rámci systému státní správy státu“, vystoupil Ing. František Dohnal, prezident NKÚ 22.10. přednáška Raphaela Anzenbergera na téma „Etika podnikání – názorové směry současnosti“ 23.10. odborný seminář na téma „Ekonomická výkonnost krajů“ s Ing. Chladem z Českého statistického úřadu v rámci Klubu regionalistů 29.10. – 30.10., 5. ročník mezinárodní konference Silesian Moodle Moot 2008 a 2. ročník mezinárodní konference Slunečnice 2008 – hotel Prosper Čeladná LISTOPAD 5.11. seminář konaný u příležitosti 100. výročí narození J. K. Galbraitha (1908-2006) „Institucionální ekonomie a její pedagogizace“ 6.11. odborný seminář na téma „Sociální exkluze v prostoru“ s prof. Marešem z Masarykovy univerzity v rámci Klubu regionalistů 6.11. přednáška izraelského velvyslance Jaakova Levyho na téma „Ekonomický systém Palestiny“ 13. – 14.11. mezinárodní vědecký seminář „Regionální disparity – jejich pojetí, klasifikace a měření“

Čísla hovoří

Tab. 1 Počet studentů v prezenční formě studia v jednotlivých ročnících v Ostravě

Zdroj: studijní oddělení EkF, 16. 10. 2008

Tab. 3 Nejvýznamnější kritéria při výběru VŠ

Tab. 2 Struktura studentů EkF podle absolvované střední školy

Zdroj: studijní oddělení EkF, 16. 10. 2008

Tab. 4 Zájem o jiné VŠ mezi zapsanými studenty

nepřijati

Zdroj: šetření mezi zapsanými studenty 1. ročníku Bc studia na EkF (705 studentů). Čím vyšší je hodnota, tím je kritérium významnější.

přijati

Zdroj: šetření mezi zapsanými studenty 1. ročníku Bc studia na EkF (705 studentů)


15

Na cestách Petr Jonák

Pohlednice z Finska Jyväskylä očima ERASMUS studentů Ekonomická fakulta vysílá od roku 1999 studenty na půlroční (případně roční) stáž na partnerské univerzity do členských zemí EU v rámci projektu ERASMUS. Ročně vyjíždí na tyto pobyty kolem 60 studentů. S jejich zkušenostmi a zážitky ze zahraničních pobytů se můžete seznámit na internetových stránkách http://www.ekf.vsb.cz/oblasti/katedry/dekanat/zahranicni-styky/studenti/zkusenosti/. V tomto čísle přinášíme pohled na jednu z velmi frekventovaných destinací studentů. padové studie a vypracovávají seminární O městě práce. Se studijními povinnostmi pomáJyväskylä je město ležící ve středním Finhá přidělený tutor, který rovněž informuje sku, 140 km severovýchodně od Tampeo různých akcích pořádaných pro studenre a 270 km severně od Helsinek. Bylo ty. Oslovování ve škole je prostřednictvím založeno roku 1837 carem Mikulášem I. a postaveno na zelené louce. Mnoho budov v Jyväskylä bylo Ve škole se oslovujeme navrženo světoznámým archiprostřednictvím křestních tektem Alvarem Altem. S téměř 85 000 obyvateli je to deváté jmen, nepoužívá se titulování největší město Finska. Díky velkédocent nebo profesor mu počtu škol a počtu studentů (35 000) je město známo jako „finské Atény“. Město každoročně hostí křestních jmen, nepoužívá se titulování „Ralley tisíce jezer“ (závod seriálu WRC). docent nebo profesor - učitelé jsou tak mnohem blíže ke studentům a panuje zde neformálnější atmosféra. Zkoušky jsou Jak se tam dostat pouze písemné, formou otevřených otázek Nejspíše letecky, neboť vzdálenost a moře či testů. moc jiných alternativ nenabízí. Také je možné letět z Prahy nebo Vídně do Helsinek a pak dojet vlakem nebo autobusem. ExisJazyk tuje také možnost letět z Prahy do LonAčkoliv je možné se s téměř všemi Finy dýna a potom do Tampere. Vše závisí na domluvit anglicky, znalost alespoň někočasových dispozicích a ceně letenek. lika slov a frází ve finštině může pomoci k rychlejší orientaci v prostředí. Základy finštiny je možné získat v jazykovém kursu, Ubytování který probíhá před zahájením výuky. Kurs Ubytování je na místních kolejích, jejichž pořádá Univesity of Jyväskylä, což není nevýhodou je pětikilometrová vzdálenost tatáž univerzita jako je Jyväskylä University od školy. Nicméně je možné využít dopravu of Applied Sciences, která je partnerskou autobusem (40 Euro měsíčně), případně si univerzitou EkF a na které studenti studukoupit kolo za cca 50 Euro, které je možné jí v rámci programu ERASMUS. Měsíční před odjezdem prodat. Bydlí se v bytech jazykový kurz je vyučován velice účinnou o třech samostatných pokojích, společinteraktivní a současně zábavnou formou. ném sociálním zařízení a velké kuchyni se Finština zní sice absolutně odlišně, ostatsporákem, linkou, stolem a lednicí. ně je součástí ugrofinských jazyků, do kterých patří maďarština, estonština a finština, Studium ale po prvním týdnu kurzu se tento mýtus Ve studiu převládají aktivní formy výuky. začne postupně rozplývat. Výslovnost ve Studenti často pracují v týmech, řeší pří-

finštině není navzdory hrozivě vypadajícím slovům příliš obtížná. Po naučení několika základních pravidel by ani skladba slov ve větě a gramatika neměla činit výrazné problémy. Plusem je i to, že ve finštině neexistuje skloňování. Jediným problémem při komunikaci je poněkud rychlá a ne příliš výrazná výslovnost Finů. Pokud se chcete opravdu naučit finsky, je třeba trénovat občasnými hovory s domácími studenty a rozšiřovat slovní zásobu. Je

~

~

16


ale potřeba notná dávka trpělivosti, neboť finská slovíčka jsou ve většině případů naprosto odlišná a nelze použít představivosti nebo je odvodit pomocí podobnosti s jinými jazyky. Studium finštiny trochu komplikuje i to, že v ČR není k dispozici česko-finský slovník, je však možné si ve

Pohlednice z Finska

Finové působí chladným dojmem, nedávají najevo své emoce, ale když se napijí, je to přesný opak.

supermarketech pořídit anglicko-finský slovník. Na závěr jazykového kursu je možné složit zkoušku z finštiny, která se skládá z poslechové části, interview a testu, který zahrnuje gramatiku a čtení textu. Přesto, že test není vůbec jednoduchý a zejména část zaměřená na čtení a porozumění textu je poměrně obtížná, zkouška se dá zvládnout a za absolvování kurzu lze získat certifikát a 6 kreditů ECTS.

nezajímavé, Helsinky jsou hlavním městem, které lze projít za 3-4 hodiny. Je ovšem možné navštívit pobaltské státy. Sportovní možnosti Možností, jak a kde sportovat, je opravdu mnoho. V areálu univerzity se nachází tzv. Sport L building, kde jsou tři tělocvičny, posilovna, squash, a tenisový kurt – mohou jej využívat studenti zdarma a navštěvovat i organizované sportovní kurzy v zimním

a můžete spěchat do vyhřáté sauny. Kromě toho je v okolí množství běžeckých tras jak pro klasické lyžování, tak pro bruslení. Samozřejmostí je jejich osvětlení. Kulturní rozdíly » Finové působí chladným dojmem, nedávají najevo své emoce, ale když se napijí, je to přesný opak – prostě dva extrémy. » Když si zapomenete něco cenného, je velká pravděpodobnost, že to na druhý den najdete na tomtéž místě, Finové neberou, co jim nepatří. » Pokud přijíždí autobus a čekající na zastávce nezvedne ruku jako pokyn řidiči, tak autobus nezastaví. » Chodci na přechodu bez semaforů nemají absolutně žádnou přednost před auty, není zde zvykem, aby řidiči aut sami od sebe zastavili. » Finové jezdí na kole i při teplotě –30 stupňů a po ledových zasněžených cestách. » Mobilní služby jsou velmi levné, vše je skoro zdarma. » V bankách se neplatí bankovní poplatky, bankomaty jsou všude a kartou je možné platit i v autobuse. Střípky ze studijních pobytů Ondřeje Dedka, Roberta Galuszky Vladimíra Zadiny, Davida Škorňy, Jiřího Bargla, Dagmar Palzerové, Zuzany Hovadíkové.

Cestování Určitě je třeba doporučit výlet do Laponska nebo alespoň do chaty s partou, příroda je naprosto úchvatná a projít se po obrovském zamrzlém jezeru nebo vidět polární záři je zážitkem na celý život. Architektonicky či historicky je Finsko docela

období. V Jyväskylä je velké množství ledových ploch. Většinou není problém sehnat partu lidí a jít si zahrát hokejový zápas. Ten, kdo neovládá koordinaci bruslí a hokejové hole, může využít čtyřkilometrové bruslařské dráhy na jezeře Jyvas, která je pravidelně upravována. Stačí dva okruhy


17

7

statečných Všední dny nevšedních studentů

Studují jako jiní studenti, navštěvují přednášky a cvičení, potkáváte je na školních chodbách (tedy až na Lucii S.), ale přesto každý z nich musel prokázat jistou dávku odvahy. Pavlína se snaží skloubit studium s vrcholovým sportem, Petr studuje současně dvě vysoké školy, Lucie H. má drobný hendikep, který jí pomáhá řešit centrum Slunečnice, a Lucie S., Anastasia, Marek a Thi musí překonávat jazykovou bariéru. Zejména je třeba ocenit Thi, jejíž autentickou češtinu můžete posoudit. A kdo se někdy učil cizímu jazyku, musí smeknout …

Petr Jonák, student dvou vysokých škol Důvodem, proč jsem byl vybrán pro tuto rubriku, je to, že studuji dva obory – Právo na Univerzitě Palackého v Olomouci a Marketing a obchod na Ekonomické fakultě. Díky tomu, že akademický rok začal na EkF VŠB už 15. září, o týden dříve než v Olomouci, měl jsem jedinečnou možnost navštívit všechny přednášky a udělat si žebříček užitečnosti jednotlivých předmětů. Jedna z prvních věcí, kterou se naučíte, když musíte za semestr sesbírat 60 kreditů (30+30) je skutečnost, že některé vyučující ani neuvidíte. Jediným štěstím je, že na EkF cvičení probíhají ve více termínech a vstřícní cvičící přivřou oko, pokud přijdete s jinou skupinou. Druhým rysem studia dvou VŠ je akutní nedostatek času. Můj běžný den tak standardně zahrnuje ranní cestu vlakem do Olomouce, dopoledne přednášky na právech, následuje sprint na nádraží, hodinová cesta zpátky do Ostravy a odpoledne ještě nějaké to cvičení na EkF. Když jste takový blázen jako já a při dvou školách si ještě seženete brigádu, už se ten den domů nedostanete. Spánková deprivace se druhý den projeví, když se vzbudíte ráno ve vlaku a doufáte, že příští stanice nebude moc daleko za vaší cílovou. A jak se vyrovnávám s překážkami, které mi studium dvou vysokých škol staví do cesty? Především velkou spotřebou energetických nápojů, bez kterých bych často neměl ani tušení, co je za den. Zatím si nestěžuji a jsem rád, že mám možnost

18

poznat dva nesmírně zajímavé obory studia. Uvidíme příště, teď už jdu spát, jsou dvě ráno a za chvíli mi jede vlak… Pavlína Žižková, reprezentantka ČR ve veslování Letošní školní rok začal o 14 dní dříve, což mi však nijak výrazně nenarušilo plány. Sice jsem se zrovna vrátila ze závodů v Rakousku, ale první týden nikdy nebývá tak náročný, aby mě znepokojovalo, že díky únavě nebudu tušit, jaké přednášky se vlastně alespoň fyzicky účastním. V pondělí 29. 9. 2008 jsem už důkladně nachlazená absolvovala slavnostní zahájení akademického roku 2008/2009, kde jsem z rukou pana rektora obdržela poděkování za vzornou sportovní reprezentaci univerzity. Takové ocenění vždy potěší, a nejen proto budu dále pracovat na tom, abych se třeba za rok s panem rektorem setkala znovu. Další dny se odehrávaly v rytmu zhoršující se nemoci. Vyřešila jsem ještě pohledávky na studijním a dodělala první seminárku. Do školy jsem se už ale nedostala, nebyl ten správný čas na hrdinství. Odjela jsem domů, vyzvedla si u doktora antibiotika a konečně se začala pořádně léčit. Přece jen, zimní sezóna se blíží a na tu musím být stoprocentní. Už se budu muset rovněž zabývat bakalářkou. Vzhledem k tomu, že to není moje první bakalářka, věřím, že mi to půjde, jak se říká, od ruky. Proč jsem se rozhodla pro studium na EkF? Protože jsem měla pocit, že nejsem tak stará, abych musela už jen pracovat… Lákalo mě rozšířit si obzory něčím, co by


Pavlína Žižková

Thi Thu Hien Bui

mohlo být přínosem k mému již vystudovanému oboru fyzioterapie na FTK UP v Olomouci. Hledala jsem také něco, co by mělo spojení se sportem a Sportovní management mi přišel jako nejlepší volba. Můj běžný studijní den není ničím zajímavý. Podle rozvrhu jdu do školy, přiznávám, že neabsolvuji úplně všechno. Pomáhá mi individuální studijní plán. Vzhledem k tomu, že dělám individuální sport, není problém přizpůsobit trénink výuce. Ve čtvrtek jezdím domů do Olomouce, kde stíhám klasické tréninky. V pátek chodím do práce, nejen proto, abych neztratila kontakt se svým původním oborem, ale také přijdu na jiné myšlenky. Není to denně, tak si to i užívám ;-) Na studium mám času tolik, kolik si ho udělám. Ale už taky vím, že nejlíp pracuji pod tlakem. Bič jsou pro mě termíny. Jak se vyrovnávám s bariérou? Nemám pocit žádné bariéry. Časová tíseň mě netrápí. Teda co se týká školy. Trochu zabere dojíždění, ale hodina cesty taky není taková hrůza, protože nejezdím denně. Tréninky se se školou dají krásně zvládat, přizpůsobila jsem tréninkový plán rozvrhu. Hodně profituji z toho, že pro mě studentský život není otázka čtyř ukončených semestrů na EKF, ale k tomu celých šesti let na fyzioterapii. A tyto zkušenosti dokážu zužitkovat dokonale. Anastasia Spiridonova, ruská studentka Studuji ve třeťáku. Je mi 20 let. Pocházím z Ruska. Ještě ze školy mam ráda matematiku a různé ekonomické analýzy. Podle mě takovým zájmům vyhovuje obor Marke-

~ Jesenné a zimné podvečery na koleji nebývajú také veselé, ako letné, ale štandardne si každý večer oddýchneme pri nejakom tom pivku, v kine, v čajovni, vo hvezdárni. Možností poskytuje Ostrava skutočne úžasné spektrum.

~ Marek Stranavský, slovenský student

Marek Stranavský

Anastasia Spiridonova

Lucie Hilscherová

ting a obchod. Můj běžný studijný den jde podle mého rozvrhu. Snažím se stihnout splnit všechny zadané úkoly hned večer. V prváku jsem měla moc velkou jazykovou bariéru. Nerozuměla jsem cvičících a přednášejících. Ale nejvíc bylo těžké v prvém semestru. Pak jsem už zvykla na jazyk, na zvláštnosti češtiny v Ostravě. Teď už nemám moc problémy, ale stejně mám poprvé zvyknout na řeč učitele. Písemné práci píšu samozřejmě sama, ale potřebuji kontrolu své češtiny. Mam moc ráda studovat na VŠB, líbí se mi to. Doufám, že půjdu dál do navazujícího studia oboru marketing a obchod v příštím studijním roku. Lucie Hilscherová, studentka a klientka centra pro znevýhodněné studenty Slunečnice Studuji třetí ročník EkF, takže mě čeká ukončení studia - snad úspěšné. Jak jsem se dostala právě na tuhle školu? Když jsem se rozhodovala po střední škole, kam půjdu, s výběrem mi pomohl veletrh vysokých škol Gaudeamus. Protože mě zajímaly ekonomické obory, vybrala jsem si obor Veřejná ekonomika a správa. První dny na ekonomce pro mě byly dost náročné. Zejména v tom, jak se zorientovat v rozložení budov. Neminulo mě tak neustálé hledání učeben, jak se dostat z budovy A na budovu C a tak podobně. Jsem fakt ráda, že je to za mnou. Teď mohu v klidu studovat. Moje dny na fakultě jdou jak přes kopírák. Přijdu do školy, udělám si poznámky

Lucie Sobková

Petr Jonák

na přednášce, splním nějaké ty úkoly na cvičeních, popovídám si s přáteli a pak jdu domů. Prostě běžný den studenta. Ale jedna věc je trochu jiná. Po příchodu domů mě čeká ještě přepisování na počítači všeho, co jsem si za den zapsala ve škole. Dělám studijního asistenta ve Slunečnici. Tuto práci dělám, protože jsem cítila potřebu nějak oplatit to, jak mi Slunečnice pomohla. Ano, i já jsem klientem této organizace. Mám handicap, který ale nechci rozebírat. Pomáhají mi překonat bariéry a já na oplátku mohu pomoci někomu jinému. Díky Slunečnici se dostávám do zajímavých situací. U příležitosti dvouletého výročí založení Slunečnice jsem byla požádána o rozhovor do rádia, pak i do televize. Marek Stranavský, slovenský student Tretí rok na škole začal celkom hekticky, koniec koncov ako každý. Nastali nejaké tie bežné zmätky okolo cvičení a nepríjemné ranné vstávanie sa po niekoľkých ničím nerušených mesiacoch opäť stalo súčasťou každodennej reality. Ráno vstať, nejaká tá káva, ktorá aj tak vychladne, kým sa osprchujem, potom na mňa čaká natrieskaná dvacka bus z kolejí, zopár hodín v škole. Jesenné a zimné podvečery na koleji nebývajú také veselé, ako letné, ale štandardne si každý večer oddýchneme pri nejakom tom pivku, v kine, v čajovni, vo hvezdárni. Možností poskytuje Ostrava skutočne úžasné spektrum. Zaujímavým „osviežením“ hneď na začiat-

ku roka bol planý poplach, pri ktorom bola budova školy vyľudnená. Nikto nevedel, čo sa deje, ale málokto bol nespokojný s takým počínaním. Medzi ľuďmi sa rýchlo rozkríkla správa, že škola údajne horí, a väčšina teda šla obetavo hasiť smäd do svojho obľúbeného lokálu. Je tu otázka, ako sa vyrovnávam s akousi bariérou voči študentom, ale ja si nejako neuvedomujem, žeby vôbec nejaká bariéra existovala. Väčšina česky hovoriacich študentov si síce uvedomí, že som zo Slovenska, ale tam to začína aj končí. Myslím, že v tomto smere neexistujú na škole nejaké problémy, skôr naopak. A keďže som vyrástol na česky písaných knihách, odpadol u mňa aj problém, s ktorým sa stretávajú niektorí slovenskí študenti, a to štúdium z česky písaných skrípt. Lucie Sobková, studentka na výměnném pobytu ERASMUS v Belgii Samy dvě, cizí země, tma, nikde nikdo, kufry, únava, hlad. Tato slova vystihují první okamžiky po příjezdu do Gentu, když nás autobus zanechal kvůli stavebním pracím pod mostem, daleko od nádraží, kde nás podle plánu měl vysadit. To byly první dojmy z mého zahraničního studijního pobytu v rámci programu Erasmus. A proč jsem se rozhodla právě pro Gent v Belgii? Jelikož součástí Hogeschool Gent je i Faculty of Fine Arts, Gent pro mě znamenal teď už bohužel asi nenaplněnou příležitost se znovu vrátit ke grafice a kresbě, které jsem studovala na střední škole. Paradoxně jsem si však Ekonomickou fakultu VŠB-


19

7 statečných

TUO vybrala mimo jiné právě proto, abych utekla grafice – přesněji práci řádového grafika v reklamní agentuře, každodenní otrocké a nevděčné práci na počítači v komerčním světě, kde jde především o peníze. Život tady je poněkud Dnes už je to měsíc od mého příjezdu, pomalu ze mě spadl rozdílný od toho, na co všechen prvotní stres a já jsem šťastná, že jsem tady. Kažjsem byla zvyklá. Poprvé dý den dobrovolně vstávám hodně brzo ráno, abych jako bydlím na kolejích, učím se první obsadila jedinou sprchu na patře pro 33 studenskromnosti a starat se sama tů a další ilegální nocležníky a stihla všechny své ranní o sebe. Vše mi však usnadprocedury včetně snídaně. Studuji na dvou fakultách. ňují velmi přátelští lidé, které Jednu mám přímo za rohem a na druhé jsem na kole mám kolem sebe, a především asi za 10 minut. Na oběd chodím do studentské pak naše česko-polská skupinka restaurace na kolejích, po obědě si dám malého – Janča, Anička, Andrejka, Domini„šlofíka“, kafe a pak skočím na kolo a upaluji ka, Anita, Emilia a já. zpátky do školy. K večeru si chodíme zaběhat k vodnímu kanálu jako všichni místní tady, Thi Thu Hien Bui, vietnamská studentka nebo jdeme na procházku do historického Jsem vietnamské národnosti a studuji na centra města či na kolech prozkoumáváEkF. Chtěla jsem jet do České republiky me malebný Gent. Volné dny využíváme pouze na studium, a jsem vůbec nevěděla, k cestování po Belgii a sousedních co bude na mě očekávat. Měla jsem na mysli zemích. A samozřejmě nechybí ani jedinou věc, že pojedu do nového prostředí, do zábava. Overpoortstraat – zdejší EU, do světa a tam budu se učit mnoho nových verze Stodolní má navíc jeden i zajímavých věcích. Tak jsem tu. bonus – vedle občasných proV tom seznamu, který jsem do ruky z prostředníka jevů žaludečních nevolností dostala, jsou jenom dvě školy, které nabízí studijní na chodníku se tady setkáte ekonomické programy, jedna je VŠE z Prahy, a jedi s proudící močí po ulici, na je VŠB z Ostravy. Nakonec jsem si tu VŠB vybrala kterou nestačí absorboproto, že jsem chtěla ekonomii studovat a další důležitý vat zdejší veřejný pánský důvod je, zda mám tam známého. Udělala jsem matematiczáchodek pod těžkým kou písemku ve Vietnamu, a „prý“ (přes prostředníkem) jsem náporem konzuse tam dostala. Až jsem tu přijela, tak jsem věděla, jak důležité mentů nesčetného je dobrá znalost češtiny. Myslela jsem si, že bych se časem množství různých během studia česky zdokonalila. A byl to velký omyl. Jak bych druhů belgickédokazovala, že jen za 6 měsíců českého kurzu budu upravená na ho piva. vysokou školu, jak jsem mohla mít schopnost ten náročný studijní program zvládnout. Někdo mi řekne, ale jo, nějak to vyjde??? Ale jakým způsobem? Taháky či jakýmkoliv triky? Tak to teda nechci! Pokud chce ode mě někdo vědět, jaký pocit jsem měla na prvních dnech na VŠB. Tak dostane jednoduchou odpověď, že byly hrozné dny, které jsem si zažila. Bohužel bylo to pravda. Chodila jsem pravidelně do školy, byla jsem ve všech hodinách cvičení i přednášek. Ale jsem vůbec nic nerozuměla, i když jsem se na to až 200% snažila soustředit, taková byla ve mně tíseň. To byl asi svůj největší rozdíl s ostatním studenty ve škole. Řekla jsem si, že to nemám šanci, a stejně to nedám. Měla jsem „vážnou nemoc“, byla jsem ostýchavá a se bála komunikovat. To byla moje největší chyba! Najednou jsem si řekla, už dost! Nikdo ti nepomůže, udělej si to sám. Musím být jinou, nejde hned ale časem to půjde, protože sebevědomí se dá se naučit. Dělejte si něco, ať ve škole na nás „nezapomínají“ naši učitelé. Buďte stateční! Hlavně to vydržte!

~ 20



V centru zájmu

V posledních několika týdnech se dostává opět do popředí zájmu politiků, ale i veřejnosti, zavedení eura v České republice, především se sílícím tlakem domácích exportérů, kterým škodí posilující koruna. Proto jsme se rozhodli této problematice věnovat a shrnout některé aspekty týkající se zavedení jednotné měny. Aleš Lokaj

Zavedení společné měny euro je výsledkem dlouhodobého integračního procesu. Jeho počátky lze neformálně datovat do r. 1944, kdy byly v americkém letovisku Bretton-Woods dohodnuty principy nového světového měnového řádu, založeného na sytému pevných, avšak přizpůsobi-

mezinárodním měnovém trhu po zhroucení brettonwoodského systému začátkem sedmdesátých let a rovněž v důsledku nesourodých politických reakcí na hospodářské šoky té doby, mezi něž patřila především první ropná krize. V březnu 1979 začal fungovat Evropský měnový systém, který představovat kvali-

I. etapa 1. července 1990

II. etapa 1. ledna 1994

III. etapa 1. ledna 1999

Úplná liberalizace kapitálových obchodů • Užší spolupráce mezi centrálními bankami • Volné používání ECU (tj. evropské měnové jednotky, která byla předchůdcem eura) • Zlepšení hospodářské konvergence

Založení Evropského měnového institutu (EMI) • Zákaz úvěrování veřejného sektoru centrálními bankami • Užší koordinace měnové politiky • Posílení hospodářské konvergence • Přípravné práce na třetí etapě

Neodvolatelné stanovení směnných kurzů • Zavedení eura • Provádění jednotné měnové politiky ESCB • Nabytí účinnosti mechanismu směnných kurzů v rámci EU (ERM II) • Nabytí účinnosti Paktu stability

telných kurzů (fixed but adjustable). Do tohoto kurzového uspořádání se zapojilo i šest evropských států (Belgie, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Lucembursko), které se v roce 1957 rozhodly pro užší ekonomickou spolupráci. V roce 1969 předložila Evropská komise plán („Barreho plán“), který rozpracoval myšlenku jednotné měny, protože brettonwoodský systém začínal vykazovat nedostatky. Na základě Barreho plánu vyzvaly hlavy států a předsedové vlád Radu ministrů, aby navrhla strategii pro realizaci Hospodářské a měnové unie (HMU). Výsledná Wernerova zpráva, publikovaná v roce 1970, počítala s vytvořením HMU v několika etapách do roku 1980. Tento proces byl však narušen výraznou nestabilitou na

tativní posun v měnové spolupráci. Tento systém, který prodělal několik vývojových fází, se zasadil o výraznou konvergenci hospodářských politik a stal se nástupištěm pro druhý pokus o vytvoření měnové unie, jehož obrysy nastínila tzv. Delorsova zpráva. Většina námětů Delorsovy zprávy byla převzata Maastrichtskou smlouvou, kterou členské země uzavřely na konci r. 1991. Tato smlouva vytyčila časový i technický plán na vytvoření Hospodářské a měnové unie (Economic and Monetary Union). Výsledná zpráva, tzv. Delorsova zpráva, navrhla, aby bylo Hospodářské a měnové unie dosaženo ve třech samostatných, avšak na sebe navazujících krocích.

Historie jednotné měny

Podmínky přijetí eura Česká republika se 1. května 2004 stala členem Evropské unie, čímž se rovněž zavázala k přijetí jednotné evropské měny. Termín, ke kterému bude Česká republika usilovat o přijetí eura, určí vláda. Členství v eurozóně je podmíněno splněním ekonomických a právních podmínek známých též

jako maastrichtská kritéria. Maastrichtská kritéria Kritérium cenové stability požaduje, aby členský stát vykazoval dlouhodobě udržitelnou cenovou stabilitu. Toto kritérium je posuzováno na základě průměrné míry inflace, sledované během jednoho roku před šetřením. Pro splnění nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu průměrnou míru inflace tří členských států EU, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb požaduje, aby průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba členského státu EU v průběhu jednoho roku před šetřením nepřekračovala o více než 2 p.b. průměr-


21


Z celkového počtu 27 států Evropské unie se v 15. zemích platí jednotnou měnou – eurem. Od 1. 1. 2009 tuto patnáctku doplní také Slovensko

nou úrokovou sazbu tří členských států, které dosáhly nejlepších výsledků v oblasti cenové stability. Kritérium veřejného deficitu požaduje, aby poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu nepřekročil 3 %, kromě případů, kdy: • poměr podstatně poklesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně blížící se referenční hodnotě, • překročení referenční hodnoty bylo pouze výjimečné a dočasné a zároveň poměr zůstává blízko k referenční hodnotě.

Kritérium hrubého veřejného dluhu znamená, že by poměr veřejného vládního dluhu k hrubému domácímu produktu neměl překročit 60 %, kromě případů, kdy se poměr dostatečně snižuje a blíží se uspokojivým tempem k referenční hodnotě. Kurzové konvergenční kritérium spočívá v minimálně dvouleté účasti v mechanismu ERM II a dodržování stanoveného rozpětí v blízkosti centrální parity alespoň po období dvou let. ČR zatím do mechanizmu měnových kurzů ERM II nevstoupila.

– eurem. Od 1.1.2009 tuto patnáctku doplní také Slovensko. Jak ostatní země plní či neplní maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny shrnuje tab.1. Z tabulky vyplývá, že Česká republika v současné době neplní pouze kritérium cenové stability, které však nebudeme plnit pravděpodobně ještě ani v roce 2008 a s velkou pravděpodobností ani v roce 2009. Mezi hlavní příčiny vysoké míry inflace v naší zemi jsou nejen vysoké ceny ropy na mezinárodních trzích, ale především reformní balíčky, zahrnující pak především zvýšení nižší sazby DPH z 5 % na 9 % a pokračující deregulace cen energií a nájmů. Snižování poměru veřejného deficitu a hrubého dluhu na HDP, který je vcelku znatelný, má na svědomí především zvyšující se hrubý domácí produkt České republiky. Nastartované reformy by pak v budoucích letech měly vést ke snižování samotného deficitu a tím tak i ke stagnaci hrubého dluhu.

Z celkového počtu 27 států Evropské unie se v 15 zemích platí jednotnou měnou

TAB. 1 - Jak země plní maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny 2006

2007

Inflace

Veřejný deficit

Hrubý dluh

Úrok. sazby

Směnný kurz

Inflace

Veřejný deficit

Hrubý dluh

Úrok. sazby

Směnný kurz

Bulharsko

7,4

3,0

22,7

4,2

0,0

7,6

3,4

18,2

4,5

0,0

Česká republika

2,1

-2,7

29,4

3,8

4,8

3,0

-1,6

28,7

4,3

2,0

Estonsko

4,4

3,4

4,2

-

0,0

6,7

2,8

3,4

-

0,0

Lotyšsko

6,6

-0,2

10,7

4,1

0,0

10,1

0,0

9,7

5,3

-0,5

Litva

3,8

-0,5

18,2

4,1

0,0

10,1

0,0

17,3

4,5

0,0

Maďarsko

4,0

-9,2

65,6

7,1

-6,5

7,9

-5,5

66,0

6,7

4,9

Polsko

1,3

-3,8

47,6

5,2

3,2

2,6

-2,0

45,2

5,5

2,9

Rumunsko

6,6

-2,2

12,4

7,2

2,6

4,9

-2,5

13,0

7,1

5,4

Slovensko

4,3

-3,6

30,4

4,4

3,5

1,9

-2,2

29,4

4,5

9,3

Švédsko Referenční hodnota

1,5

2,3

45,9

3,7

0,3

1,7

3,5

40,6

4,2

0,0

2,8%

-3%

60%

6,5%

-

2,8%

-3%

60%

6,5%

-

Barevně označená políčka naznačují, které z kritérií daná země neplní (tzn. nesplňují danou referenční hodnotu jednotlivých kritérií).

22



V Česku stojí Big Mac průměrně 66 korun. To je v přepočtu asi o 12 korun víc než v USA. V roce 2000 dosahovaly ceny českých hamburgerů po přepočtu asi poloviny ceny v USA.

Ukázky euromincí Slovenské republiky (v pořadí 50 centů, 5 centů, 1 euro).

www.euro.vlada.gov.sk

CENA BIG MAC USA

Silná koruna Otázka zavedení eura v České republice se dostala do popředí zájmu politiků, obchodníků i veřejnosti především s posilujícím kurzem české koruny vůči euru, ale i dolaru. Exportéři si stěžují na příliš silnou korunu a ztrátu konkurenceschopnosti

Rozdíl

3,57

3,57

-

40

7,88

+121%

Švédsko

38

6,37

+79%

6,50

6,36

+78%

Dánsko

Slovensko provádí ekonomická opatření pro svůj cíl vstoupit do eurozóny na počátku ledna 2009. Evropská rada na svém zasedání 28. 6. 2008 rozhodla o stanovení konverzního kurzu 1 euro = 30,126 slovenských korun. Do konce roku 2008 budou probíhat nezbytné technické aspekty makroekonomického dopadu: zabezpečení potřebného množství mincí a bankovek společné měny. Členský stát rozhoduje pouze o podobě mincí, neboť bankovky jsou jednotné pro celou eurozónu. O podobě slovenských mincí rozhodli lidé v referendu. Euro se na Slovensku zavede 1.1.2009 současně do hotovostního i bezhotovostního oběhu bez předchozího období způsobem tzv. Velkého třesku a stane se zákonným platidlem na území Slovenska. Slovenskou korunou budou moci občané platit do 16. ledna 2009, ale nazpět jim bude vydáváno již jen v eurech. Od 16. ledna pak již jediným oběživem bude euro.

$

Norsko Švýcarsko

Euro na Slovensku

V místní měně

28

5,95

+67%

Eurozóna

3,37

5,34

+50%

ČR

66,1

4,56

+28%

Thajsko 62 1,86 -48% jejich výroby. „Příliš rychlé posílení Čína 12,5 1,83 -49% nedává podnikatelům možnost plynu13,3 1,71 -52% le se přizpůsobit novým nákladovým Hongkong 5,5 1,72 -52% podmínkám. Firmy vystavené skokové- Malajsie mu snížení kurzu se mohou dostat do velkých potíží vedoucích až ke krachu,“ ři roky později byl kurz téměř o jedenáct vysvětluje se v prohlášení, které zaslala korun nižší, na úrovni okolo 22,90 Kč za Hospodářská komora ČR, Svaz průmyslu euro. a dopravy ČR a Konfederace zaměstnaSílu české koruny lze vyjádřit i pomocí vatelských a podnikatelských svazů ČR tzv. Big Mac indexu, který počítá britský premiérovi Mirkovi Topolánkovi. deník The Economist. Ten díky svému jedTrend posilování české koruny vůči euru je noduchému výpočtu názorně ukazuje rozrazantní – zatímco v roce 2004 se euro díly právě u Big Macu v různých zemích. obchodovalo za přibližně 33,50 Kč, o čtyVychází sice z imaginárního stavu, kdy ve

světě všude fungují stejné podmínky. Ale díky identickému výrobku, jako jsou sendviče od McDonald‘s, je užitečnou pomůckou pro srovnání cen a kurzů měn v jednotlivých zemích. Poslední čísla ukazují, že v Česku stojí Big Mac průměrně 66 korun. To je v přepočtu asi o 12 korun víc než v USA. V roce 2000 dosahovaly ceny českých hamburgerů po přepočtu asi poloviny ceny v USA. Ceny by se srovnaly až při kurzu 18,50 koruny za dolar, ten skutečný včera činil 16,53 Kč.


23


Otázka nezní zda ano či ne, ale kdy?

Je nutno zdůraznit, že otázka nezní, zda přijmout euro či nikoliv, neboť na rozdíl od Velké Británie či Dánska nemáme vyjednanou tzv. „opt-out clause“ formuli, což znamená, že tyto země nemusejí v budoucnu přijmout euro za své národní platidlo. Česká republika euro přijmout musí – otázka tedy zní kdy? Dříve nebo raději ještě nějaký čas vyčkávat. Zde jsou názory některých domácích politiků a ekonomů nejen na výše položenou otázku.

Mirek Topolánek „…není třeba se zavedením eura pospíchat. Je potřeba důkladně zvážit výhody a nevýhody přístupu ke společné evropské měně. Nám nestačí splnit jen nominální kritéria, musíme nastavit určité mechanismy, abychom je mohli plnit minimálně střednědobě.” (http://fokus.respekt.cz/Kdy-zavest-euro. html)

Jiří Paroubek „Česko živí průmysl a ten potřebuje euro! Tuto mantru by si měl opakovat pan předseda vlády Mirek Topolánek několikrát denně. Pak by mu možná došlo, že je předsedou vlády v zemi, kde průmysl tvoří 31% HDP a podílí se na zaměstnanosti 34% a hledal by cesty, jak se co nejrychleji dopracovat k přijetí eura Českou republikou a ne hledat důvody proč to nejde.“ (http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/ jiri-paroubek.php)

Jan Švejnar “Já jsem pro to přijmout euro dříve, než bude pozdě. Jsme připraveni, a tudíž není důvod otálet. Měli bychom si vzít příklad ze Slovinska, které na začátku minulého roku vstoupilo do eurozóny a ani neškytlo.“ (http://fokus.respekt.cz/Kdy-zavest-euro. html)

Václav Klaus „Jestliže se Evropa neprobudí, čekají ji zlé časy. A společná měnová politika jí nepomůže, euro v praxi prokázalo, že nutit ekonomicky různorodou Evropu do homogenního celku prostřednictvím politického rozhodnutí je politickým inženýrstvím par excelence a má daleko k tomu, aby bylo prospěšné pro všechny země.“ (www.ct24.cz/ekonomika)

24

Vladimír Tomšík

Petr Mach

(vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB) „Euro exportéry nespasí - ani exportéři nemohou očekávat, že je euro spasí. Dnes tvrdí, že neustálé posilování koruny je poškozuje, protože ceny jejich vyvážené produkce vyjádřené v domácí měně klesají. Pokud však srovnáme jejich situaci se situací vývozců v zemi, kde sice nedochází k posílení nominálního kurzu, ale je v ní vyšší inflace (tj. země k přiblížení rozdílných cenových hladin využívá tzv. inflační kanál konvergence), zjistíme, že si exportéři nikterak nepolepší.“ (http://ekonomika.ihned.cz)

(ekonom, výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku - CEP) „Navzdory exportérským nářkům máme největší přebytek obchodní bilance v historii. Navzdory dlouhodobě posilující koruně se více věcí z ČR exportuje, než dováží. Hlavním faktorem, který tlačí na posilování koruny, je tedy právě úspěch exportérů.“ (www.euroskop.cz)



Verdikt Myslíte si, že bychom měli v nejbližší době přijmout Euro? Václav Jurečka (vedoucí katedry ekonomie, EkF VŠB-TUO) „NE. Co nejdříve ne, byť pocit, že s CZK v kapse vypadáme méně evropští, než jiní, kteří se ještě nedávno na cestě „do Evropy“ za námi opožďovali, nebude asi pro některé Čechy zrovna příjemný. Konvergence cestou posilování národní měny se však jeví hospodářsky jako nejméně bolestivá. Zároveň by se však přijetí eura nemělo odkládat na neurčito, neboť již dnes se

schopna podniková sféra následovat skokovým zvyšováním produktivity práce. Technicky je nejbližší datum 2012, vzhledem k volbám si dovolím prognózovat rok 2014.“

Martin Macháček (proděkan pro zahraniční vztahy, rozvoj a legislativu EkF VŠB-TUO) „NE. Jako ekonom se domnívám, že tvůrci domácí měnové a fiskální politiky by ještě měli mít po určitou dobu volné ruce,

k HDP. V roce 2007 jsme vykázal deficit jen ve výši 0,99 % HDP (limit je 3%). Je však třeba uvědomit si, že přijetí eura představuje hlubokou institucionální změnu, a proto u nás naráží na houževnatý odpor všech, jejichž parciálních zájmů (často a nesprávně označovaných za národní) se negativně dotkne. Všechny

3 ANO : 2 NE ve Frankfurtu vyskytuje názor, že do eurozóny nespěcháme, jelikož se koruně daří, a že se hodláme zapojit, až tomu tak nebude. A takovou kalkulaci, ať již domnělou nebo skutečnou, by nám „Evropa mohla osladit“, neboť nejde jen o to, zda my přijmeme euro, ale také o to, zda EMU přijme nás a za jakých podmínek to bude.“

Viktor Kotlán (ředitel odboru Institucionální správa aktiv a strukturované produkty, hlavní stratég finančních trhů ČS, absolvent DRS na EkF VŠB-TUO) „Na 51% říkám ANO. Věřím totiž, že většinu benefitů z dosavadního „vyčkávacího přístupu“ k euru jsme již inkasovali (hlavně nízká zadluženost v zahraničních měnách) a zároveň vidím narůstající rizika plynoucí z pokračování s vlastní měnou. Jako hlavní problém se mi jeví období skokového posilování CZK, které není

ačkoliv sílí hlasy exportérů volajících po urychleném přijetí eura. Ve světle aktuálních problémů některých tuzemských výrobců volání exportérů rozumím, nicméně z makroekonomického hlediska podporuji dosavadní stanovisko České národní banky a vlády. Jistě by se mi jako milovníku cestování líbilo brzy nosit v kapsách euro, ne ovšem za jakoukoliv cenu. Buďme trpěliví, eura se dočkáme.

Boris Navrátil (zástupce vedoucího katedry evropské integrace EkF VŠB-TUO) „ANO. Myslím si, že Česko by mělo splnit svou povinnost, k níž se svým vstupem do Evropské unie přihlásilo, v době, kdy se jeho ekonomika nachází v přiměřené kondici. Není se zároveň třeba bát konvergenčních kriterií. Již třetí rok je splňujeme a to se týká i nejproblematičtějšího kritéria - deficitu veřejných financí v relaci

dnes používané argumenty ospravedlňující oddalování našeho vstupu do eurozóny pak plní roli zástupných problémů.

50 generálních ředitelů a majitelů tuzemských firem (anketa zveřejněná v MF Dnes dne 29.9.2008 – sešit B1 – B3) „ANO. Co nejdříve, jsme pro rychlé zavedení. Čím dříve, tím lépe. Důvody pro euro jsou prosté – vše se zjednoduší. Odpadnou měnové výkyvy.“ To jsou nejčastější odpovědi oslovených respondentů. A zároveň si sami určili směnný kurs, v jakém by chtěli korunu za euro směňovat. Výsledek : 23,74. Jde o průměr vypočtený z jejich odpovědí na otázky, jaký směnný kurs by v době přechodu na euro vyhovoval jejich firmě.


~

25

Studijní oddělení

Rozhovor Ze zákulisí

Co se děje tam, kam není úplně vidět Martin Tulinger Troufám si říct, že každý student toto oddělení zná, určitě už několikrát využil jeho služeb a někteří studenti studijní oddělení navštěvují častěji než přednášky (platí zde nepřímá úměra). Je to logické, neboť toto oddělení vyřizuje téměř veškerou agendu pobytu studenta na fakultě.

Navštívil jsem proto paní Ing. Ivetu Šodkovou, která je vedoucí studijního oddělení na EkF, a snažil se zjistit příčiny nedorozumění. Základním problémem podle Ing. Šodkové je nedostatek studijních referentek, respektive příliš mnoho studentů připadajících na každou z nich (cca 800 - 1200 studentů na jednu studijní referentku v závislosti na ročníku). I když v době zvýšené návštěvnosti studijního oddělení (například zápisy do vyššího ročníku) lze řešit situaci s pomocí pomocných pracovníků, není to všelék, neboť ne všechny operace mohou brigádníci vykonávat (například nemohou dávat razítka). ´ S nedostatkem kapacity studijního oddělení souvisí i otázka budoucnosti zavedení elektronických indexů. Nejde totiž jen Když jsem vyhodnocoval anketu spokoo ulehčení studia studentům, ale i o veljenosti studentů se studijním oddělením, ké usnadnění práce pro studijní oddělení. převažovalo spíše negativní hodnocení. S Ing. Šodkovou jsme se shodli na tom, Studenti si stěžovali na občasnou neože administrativa spojená s indexem je pro chotu a náladovost studijních referentek. studijní referentky časově velmi náročná Někteří studenti vstupují do dveří studijnía pokud by existoval dobrý elektronický ho oddělení s nepříjemným očekáváním. index, znamenalo by Ale je situace opravdu to úsporu času pro taková, jak o tom vypo- Pokud by existoval dobrý všechny strany. Stuvídají výsledky ankety? denti by nemuseli Jedná se jen o subjek- elektronický index, znamepořádat hon na vyutivní názor „nepořádnalo by to úsporu času čující kvůli zapsání ných“ studentů nebo pro všechny strany zkoušek a zápočtů realitu? Pravda bude a referentky by mohly asi někde uprostřed. nechat odpočinout Je třeba přiznat, že ne všichni studenti svá razítka a věnovat se více studentům. si přečtou pozorně vyhlášky či oznámení Existence elektronických indexů by mohla a pletou si studijní oddělení s informačním radikálně proměnit i martýrium spojené se centrem. Jiní si neplní své studijní povinzápisy. nosti a termíny považují za slalomové tyče, Hodně dotazů se týkalo rozsahu úředních kterým je vždy třeba se vyhnout. Avšak byla hodin. Studentům se zdá, že je úředních by chyba všechno svádět jen na množství hodin málo. Podle studijního oddělení je to studentů a jejich nepořádnost. Ano, stuproto, že každá referentka má spoustu daldenti by měli znát studijní a zkušební řád ší práce (vyřizování agendy se žádostmi, a měli by se snažit mít všechny povinnosti příprava protokolů pro státnice, kontrola splněné v pořádku, ale kde jinde by měli indexů, komunikace s veřejností a státními hledat pomoc, když si neví s něčím rady? orgány, zápisy, tisk diplomů) a s více hodi-

10 26

ZPRAVODAJ ČASOPIS EKONOMICKÉ EKONOMICKÉ FAKULTY FAKULTY VŠB-TU VŠB-TU OSTRAVA OSTRAVA

nami pro studenty by svou práci prostě nestihla. Na druhou stranu proběhl před šesti roky pokus prodloužit úřední hodiny až do 17.00, který se podle studijního oddělení setkal s absolutním nezájmem ze strany studentů. Problém nedostatečné kapacity spočívá v tom, že studenti kopírují chování okolí v reálném životě. Nechávají například odevzdávání indexů na poslední možný termín a pak je na studijním oddě-

„Na každou referentku připadne cca 800 až 1200 studentů“ lení fronta jako na finančním úřadě v době odevzdávání daňových přiznání. Řešení problému je tedy na obou stranách a více respektu by rozhodně pomohlo. Ale brzy do tohoto vztahu vstoupí razantně jiný partner, a to informační systém EDISON, který bude mít již od příštího akademického roku pevně stanovené termíny pro plnění studijních povinností, které nebude možné v žádném případě překročit a žádat tak o udělení výjimek. Slovy klasiků ….ten se již nezakecá.

~

Ex post

Kariéra po studiu

Petra Krbová, Eva Mináriková

Ptali jsme se bývalých studentů EkF

Ing. Michal Stránský, absolvent oboru Finance EkF VŠB–TUO v roce 2004 Ve které společnosti pracuji a na jaké pozici? Pracuji v ostravské kanceláři společnosti PricewaterhouseCoopers jako Assistent Manager, což je v podstatě pozice junior manažera. Zabývám se finančním auditem a jsem také zodpovědný za oblast systémového a procesního auditu pro sektor TICE v České republice (jedná se především o energetické a technologické společnosti) a zároveň pro všechny další společnosti na Moravě. Jaké znalosti získané během studia na EkF jsem využil? Nejdůležitější pro mě nejsou ani tak znalosti, jako spíše získané dovednosti. Především jsem se naučil správně hospodařit se svým časem a bez problémů se vypořádat s některými stresovými situacemi. Dále mi pak univerzita dala hlavně všeobecný ekonomický přehled a základní dovednosti v oblasti účetnictví, financí a kapitálových trhů. Co jsem se na fakultě nenaučil a naučila mě to až praxe? Během studia jsem postrádal hlubší důraz na kreativitu a samostatné myšlení studentů. V praxi je pro mě absolutně nezbytné se každý den adaptovat na potřeby a problémy našich klientů a určitou dobu mi trvalo, než jsem získal potřebné schopnosti a zkušenosti, abych se s tím byl schopen bez problémů vypořádat. Co mi také vadilo a později působilo určité nesnáze, bylo aplikovat získané dovednosti z vysoké školy na konkrétní situace v praxi. V tomto ohledu mě ekonomická fakulta nepřipravila dostatečně a určitě bych uvítal během studia více vyučujících, kteří by se snažili ukázat studentům více příkladů z reálného života a vysvětlili jim, jak se vztahují k probranému učivu.

Ing. Tomáš Oborný, absolvent oboru Marketing a obchod EkF VŠB–TUO v roce 2002 Ve které společnosti pracuji a na jaké pozici ? Pracuji ve Fakultní nemocnici Ostrava na pozici tiskového mluvčího. Tato pozice v sobě zahrnuje kromě klasické práce tiskového mluvčího rovněž oblast marketingu nemocnice. V nemocnici působím prakticky od ukončení studia. Jaké znalosti získané během studia na EkF jsem využil? Mimo všeobecný přehled v marketingu jsem využil zejména znalosti z oblasti marketingového výzkumu, z oblasti marketingu služeb a samozřejmě z oblasti marketingové komunikace. Naučil jsem se „umět si s problémy poradit“ a zvládat některé komplikované situace s menším psychickým vypětím. Co jsem se na fakultě nenaučil a naučila mě to až praxe? Během studia jsem získal teoretické poznatky a všeobecný ekonomický přehled. Ovšem v praxi se člověk učí vše „nanovo“. Studium a praxe jsou dvě oblasti, které se z mého pohledu nedají příliš srovnávat. Marketing ve zdravotnictví je hodně specifický. Aplikace teoretických znalostí do praxe mi zejména na počátku způsobovala určité komplikace. A právě zmiňované propojení teorie s praxí bych během studia uvítal nejvíce, např. formou přednášek externích lektorů s praktickými zkušenostmi nebo formou prezentací reálných životních situací apod.

~


27

Tržiště

Do Brna pro medaile

Komora plná studentů

Letošních již sedmých Českých akademických her, pořádaných VUT v Brně, se v červnu 2008 zúčastnilo celkem 264 reprezentantů VŠB-TUO. V celkovém hodnocení všech zúčastněných univerzit se VŠB-TUO umístila na 4. místě se ziskem 17 zlatých, 34 stříbrných a 18 bronzových medailí za Masarykovou univerzitou, Univerzitou Karlovou a VUT. Na těchto úspěších VŠB se podíleli především studenti EkF, kteří vybojovali 8 zlatých, 15 stříbrných a 7 bronzových medailí v individuálních sportech, což je nejvíce ze všech fakult, a další úspěchy slavily naše týmy také ve sportech kolektivních. Mezi největší úspěchy patří první místo družstva florbalu mužů, druhá místa družstev futsalu a basketbalu mužů, ale také družstva ledního hokeje na samostatném Akademickém mistrovství. K finančnímu ocenění bylo navrženo děkance EKF 85 medailistů a držitelů titulů.

Určitě se Vám již stalo, že jste nebyli úplně spokojeni se studijními záležitostmi. Většinou to končí u obligátních stížností u piva. Ale vězte, že Vaše zájmy zastupuje studentská komora Akademického senátu EkF, která je složena z Vámi zvolených pěti zástupců. Tito studenti se aktivně podílejí na práci pedagogické komise

Karatista Adam Hrnčíř (EkF 1.) přivezl z ČAH v Brně zlato v kategorii bez rozdílu hmotnosti, stříbro v týmech a bronz.

senátu (mohou připomínkovat studijní předpisy a vyhlášky) a legislativní komise (komentují jiné zákonné normy, které se týkají chodu školy a fakulty). Účastní se jednání kolegia děkana i akademického senátu a mohou tedy bezprostředně dávat komentáře a připomínky ke studiu. Pokud Vás tedy něco trápí a chcete dát podněty, můžete využít mailovou adresu [email protected] či zavolat do kanceláře na číslo 597 322 400. Od 1.11.2008 pracuje studentská komora Akademického senátu EkF ve složení: Ing. Petr Skopal – předseda, interní doktorand katedry marketingu a obchodu Petra Chmelová – místopředsedkyně, studentka III. ročníku oboru Marketing a obchod

Ing. Zuzana Machová – interní doktorandka katedry národohospodářské Lucie Holešová – studentka II.ročníku oboru Marketing a obchod Jiří Kačer – student III. ročníku oboru Aplikovaná informatika

Stipendia v novém kabátě Pokud jste měli pocit, že prospěchová stipendia na Ekonomické fakultě se Vás nemohou týkat, tak zpozorněte. Od tohoto školního roku 2008/09 platí nová vyhláška děkanky EkF č.11/2008 k vyplácení prospěchového stipendia, kde nejpodstatnější změnou je snížení hranice pro přiznání prospěchového stipendia ze studijního průměru 1,2 na 1,5 a rovněž zvýšení výše prospěchového stipendia pro studenty s nejlepšími studijními výsledky. Studijní průměr 1,00

3.000 Kč

1,01 – 1,20

1.000 Kč

1,21 – 1,50

500 Kč

Píší o nás Autorizovaná devítka Ekonomická fakulta je jedním z devíti akreditovaných pracovišť a členů České asociace MBA škol (CEMBAS). Poskytuje manažerské vzdělávání MBA (Master of Business Administration) od roku 1999. Zdroj: MBA divočina v české kotlině, Euro č. 36, 1.9.2008, str. 30 - 38 Počet studentů

Školné za celé studium Kč

Brno International Business School (BIBS)

500

333 000

Czech Management Institute Praha (ESMA)

171

140 000

Seznam autorizovaných pracovišť MBA

Veslařky Pavlína Žižková (EkF 2.) a Iveta Nohýnková (EkF 1.), obě studentky oboru Sportovní management, zvítězily na ČAH v Brně ve dvojskifu žen, Žižková přidala zlato i ve skifu žen.

28

Měsíční prospěchové stipendium

Prague International Business School (PIBS)

163

220 000

Brno Business School (BBS)

153

298 000

Ekonomická fakulta VŠB-TU

144

212 000

Masarykův ústav vyšších studií (MÚVS)

129

321 000

University of New York in Prague (UNYP)

60

299 000

Vysoká škola finanční a správní (VŠPS)

55

270 000

Institut pro průmyslový a finanční management (IPFM)

25

222 000


Město, které si zamilujete Martin Tulinger

Projekt Karolina – nové centrum Ostravy Ostrava zažívá po delší době stavební boom a vznikají nové stavby a projekty.

V našem městě na rozdíl od jiných stále existují místa v samé blízkosti centra, která nejsou zastavěna nebo nějak využita a stále čekají na svůj účel. Jedním z takových míst je i bývalé území koksovny Karolina. Jedná se o jednu z největších brownfields lokalit v Ostravě. Developerskou soutěž na tento projekt vyhrála společnost Multi Development, která byla vybrána zastupiteli města

Ostravy jako nejlepší z pěti soutěžících o návrh developerského projektu Karolina. Tato společnost patří mezi přední evropské developery a v České republice již realizovala například multifunkční

komplex Centrum Chodov nebo centrum Olympia Olomouc. Společnost nyní pracuje na budoucí podobě lokality. V budoucnu by zde měly vzniknout nejen obchodní centra, ale i administrativní a obytné domy včetně náměstí. Celková výše investice přesáhne 15 mld. Kč a bude rozdělena do 4 etap s dokončením v roce 2016. V souvislosti s projektem došlo i k rekonstrukci a úpravě tratě tramvají tak, aby odpovídala budoucím propozicím oblasti. V současné době se rozběhly demoliční a stavební práce a první etapa projektu by měla být hotová do dvou let. Více informací o projektu lze nalézt na: www.nova-karolina.cz

Floorball World Championship Do Ostravy míří mistrovství světa ve florbale. V termínech 6.-10. prosince 2008 se budou v ČEZ aréně hrát zápasy základní skupiny, včetně účasti českého týmu. Turnaje se bude účastnit 20 týmů z celého světa a po odehrání základní skupiny se mužstva přesunou do Prahy, kde se odehraje zbytek turnaje. Základní vstupenku na jeden den lze pořídít za 100 Kč a pětidenní permanentka vyjde na 290 Kč. Přijďte i vy fandit našemu

týmu a podívat se na tento velmi zajímavý a dynamický sport na vlastní oči. Více informací včetně rozpisu zápasů najdete na wfc2008.cz nebo na stránkách ČEZ arény www.arena-vitkovice.cz.

Nové logo města Ostrava Bleděmodrý nápis Ostrava a za ním tři vykřičníky. To je od 24. 9.2008 nové oficiální logo města Ostravy. Logo vytvořilo pražské grafické studio Najbrt v čele s výtvarníkem Alešem Najbrtem, který je autorem písmena X a podoby časopisu Reflex

a který je rovněž znám jako herec divadla Sklep. Město za logo zaplatilo 1,8 mil. Kč. Tři vykřičníky za názvem Ostrava mají symbolizovat energii, sebevědomí a také furiantství, které je pro Ostraváky typické. Více na www.najbrt.cz.

Nové logo Ostravy probudilo vášnivé diskuze jak u odborné, tak i laické veřejnosti. V příštím čísle se budeme věnovat této problematice v rubrice „V centru zájmu“.


29

Rozhovor Na návštěvě Vojtěch Spáčil

Tato rubrika bude postupně představovat společnosti – potencionální zaměstnavatele. V tomto čísle jsme o rozhovor požádali generálního ředitele AWD Česká republika s.r.o. pana Ing. Michala Pyšíka. hodobou záležitostí. V tom spočívá kon-

ním modelu uspět. A úspěšnou firmu lze

kurenční výhoda společnosti.

rozvíjet pouze s pomocí úspěšných pracovníků. Vysoká škola svým studentům,

Jaké pracovní pozice Vaše společnost

kromě teoretických znalostí, předává

nabízí a jaké dovednosti a kompetence by

i schopnost pracovat s informacemi,

měl mít student, případně absolvent, který

komunikační schopnosti a všeobecný pře-

by chtěl pro Vaši společnost pracovat?

hled. Vysokoškolské vzdělání tak vnímáme

Absolventy obsazujeme jak do obchod-

jako vhodnou startovací pozici, jako důkaz

ních, tak analytických pozic. Potenciální

schopnosti a ochoty jít si za svým cílem.

pracovníky z řad absolventů vybíráme

Na druhou stranu vysokoškolský diplom

dokonce již během jejich studií. Postup-

není vše, co nás zajímá. Studenti často

nými kroky zjišťujeme jejich motivaci, ana-

neumí aplikovat své teoretické znalosti

lytické a komunikační schopnosti, dyna-

do praxe a především jim chybí zkuše-

miku jejich osobnosti, což jsou nezbytné

nosti. Většina absolventů, kteří opustí

parametry úspěchu ve společnosti AWD.

s diplomem vysokou školu, nikdy nezkou-

Z širokého počtu zájemců vybereme

šela investovat, nevedla tým pracovníků,

několik desítek, s těmi se osobně setká-

nevlastní obvykle ani nemovitost. Těžko

Můžete prosím představit Vaši společ-

me. Těm nejlepším z nich je nabídnuta

pak takový pracovník může spravovat

nost. Čím se zabývá a na jakou klientelu

možnost profesní spolupráce s AWD.

finance někomu, kdo je majitelem třeba

je zaměřena?

Se studenty se setkáváme během stáží

deseti firem, sleduje neustále ekonomický

Společnost AWD Česká republika je

v AWD, veletrhu pracovních příležitostí

vývoj a perfektně se orientuje na finanč-

největším evropským nezávislým posky-

Career days, podporujeme studentský

ním trhu. Také proto je náš vzdělávací

tovatelem služeb v oblasti správy privát-

tým v celosvětové soutěži Global Mana-

systém tak dlouhodobý a intenzivní a naši

ních financí. Prostřednictvím více než 500

gement Challenge. Intenzitu spolupráce

pracovníci se vlastně neustále vzdělávají

poradenských center působí v 10 zemích

s vysokými školami v České republice

po celou svou kariéru.

Evropy. Díky nezávislé optimalizaci privát-

neustále rozšiřujeme a zintenzivňujeme.

ních financí dokáže svým klientům přinést

30

Děkuji za rozhovor.

i více než 10% zhodnocení jejich aktiv.

Máte jistě velmi cenné zkušenosti se

Mezi nejčastější klienty AWD patří lidé

zaměstnáváním studentů. Jaké vlastnosti

s nadprůměrnými příjmy, jako jsou napří-

studentům zpravidla chybí a jaké vlastnos-

klad manažeři, podnikatelé, lékaři, právníci

ti na nich naopak oceňujete?

a na péči o tento segment se společnost

Vysokoškolští studenti, a z nich zejména ti,

primárně zaměřuje. Poskytování finanč-

kteří získali své tituly na kvalitních školách,

ních služeb není jednorázovou, ale dlou-

již prokázali, že dokáží v našem obchod-


Hledáme redaktory pro časopis Sokolská 33

Zajímá vás dění na fakultě, máte chuť se podělit o své názory s veřejností? Umíte psát, fotografovat nebo máte výjimečný pozorovací talent? Dokážete pracovat v týmu?

Pak právě pro vás je připravena prázdná židle.

PIŠTE NA e-mail: [email protected]

Den otevřených dveří

Ekonomická fakulta VŠB–TU Ostrava zve všechny studenty středních škol na Den otevřených dveří.

29. 11. 2008 v 9.00 v budově Ekonomické fakulty na ulici Sokolská třída 33, 701 21 Ostrava.

Bližší informace na www.ekf.vsb.cz

Studujete na dobré adrese

Recommend Documents