Studijní materiál pro kurz DVPP

Projekt:

Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech reg. č. CZ.1.07/2.3.00/45.0011

Studijní materiál pro kurz DVPP Kurz

:

Autor :

Zkoumáme rozmanitosti přírody v terénu MgA. Ivana Honsnejmanová

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.

MgA. Ivana Honsnejmanová: Zkoumáme rozmanitosti přírody v terénu

strana 1

Úvod Tato miniskripta se snaží přinést základní informace pro realizaci badatelsky orientovaného vyučování v terénu. V první části se seznámíme se specifiky výuky v terénu, druhy vycházek a exkurzí, cíli terénní výuky, přednostmi i zápory. Přiblížíme si přípravu učitele na terénní výuku včetně volby lokality a přípravy pomůcek. Podíváme se na eliminaci bezpečnostních rizik a hodnocení hodin učitelem a žáky. Druhá část nás zasvětí do badatelsky orientovaného vyučování. Přiblížíme si badatelský cyklus a postup při tvorbě metodické přípravy na hodinu. Tento model MEUR si ukážeme na pokusu s vypařováním vody z listů stromů, kde si rozebereme všechny části modelu MEUR. Další část se věnuje vzdělávacímu programu Začít spolu, kde je jedním z center aktivit i centrum věda nebo pokusy a objevy. Poslední kapitola přináší příklad projektových dnů ve školní zahradě. V příloze pak nalezneme ukázku Badatelského deníku s úkoly, které si prakticky vyzkoušíme během školení. Literatura je rozdělena na dvě části, abyste se lépe orientovali při zájmu o terénní výuku nebo o badatelsky orientovanou výuku.

1. Výuka v terénu Mezi aktivní formy vyučování patří terénní výuka. Tím, že se odehrává v přírodě, umožňuje žákům vhodnými zážitkovými formami práce propojovat získané vědomosti a dovednosti s praktickými činnostmi v terénu. Poznáváním bezprostředního okolí školy nebo prostřednictvím exkurzí a vycházek do přírody se u žáků vytváří kladný vztah k místu, kde žijí, k přírodě, její ochraně. U žáků tím přispíváme k povědomí o nutnosti ochrany přírody, šetření přírodních zdrojů. Pomáháme jim tak přemýšlet o problematice trvale udržitelného způsobu života V terénní výuce pracujeme vybranými učebními metodami, jako je například badatelsky orientovaná výuka, činnostní učení, kooperativní učení, projektové vyučování. Učíme žáky aktivně bádat, pracovat s laboratorními přístroji a nástroji, pracovat s encyklopediemi, herbáři a zjednodušenými klíči k určování rostlin, živočichů, hornin a nerostů. Při těchto aktivních metodách práce dochází k rozvoji spolupráce mezi žáky, ke zlepšování komunikativních dovedností a také k osobnostnímu rozvoji každého žáka. Posilují se i vztahy mezi učitelem a žákem. Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


strana 2

Cíle terénní výuky Na základě Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání můžeme vymezit cíle terénní výuky. Terénní výuka podporuje a rozvíjí motivaci pro celoživotní učení, u žáků přispívá k poznání vhodné strategie učení. Učí je tvořivě myslet, řešit problémy, logicky uvažovat dokončovat práci a nést za ni odpovědnost. Práce v různě početných skupinách vede k rozvoji komunikace a spolupráce, podporuje volbu vhodné strategie k řešení problému. Žáci se učí hodnotit a kriticky nahlížet na svoji práci i práci ostatních spolužáků. Učí se ocenit práci druhých a respektovat odlišné názory. Na základě společně získaných dovedností, společně vyřešených problémů, nalezených souvislostí získávají povědomí o zdravém způsobu života, o udržitelném způsobu života a nutnosti umět žít s ostatními lidmi. Učí se poznávat svoje reálné možnosti, učí se pracovat se svými city a emocemi. Prožitky, které získávají, vedou k rozvoji jejich environmentální senzitivity.

Přednosti terénní výuky Prostřednictvím terénní výuky mohou být žáci velmi silně motivováni k samostatnému plnění úkolů, bádání, experimentování, provádění pokusů. Sami si tak propojují teoretické poznatky s praxí, hledají nové souvislosti, objevují nové otázky. Terénní výuka velmi dobře podporuje mezipředmětové vztahy. Vhodně při ní můžeme realizovat různá průřezová témata. Přispívá k budování bezpečného a pozitivního klimatu třídy. Rozvíjí a prohlubuje se kladný vztah žáků k přírodě a její ochraně.

Nevýhody terénní výuky Terénní výuka je velmi náročná na přípravu, organizaci a vlastní realizaci výuky. Je nutné mít na zřeteli řadu aspektů. Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


strana 3

Musíme počítat s větší časovou dotací. Je nutné zajistit dopravu na místo výuky. Dbát na bezpečnost žáků, při větším počtu žáků ve třídě je potřeba mít dalšího pedagogického pracovníka. Je nutné si předem připravit dostatečné množství pomůcek a pracovních listů. Musíme počítat s možností změny počasí a připravit si náhradní variantu pro výuku ve třídě. Důležité je, aby měli žáci zažitá pravidla třídy a uměli pracovat kooperativními metodami. Terénní výuka je náročná i finančně – doprava, pomůcky, přístroje,…

Příprava na terénní výuku V Rámcovém vzdělávacím programu je pro terénní výuku vhodná vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Je rozdělena do pěti tematických okruhů, z nichž zejména tematický okruh „Rozmanitost přírody“ skýtá řadu námětů pro terénní výuku. Učitel volí témata své terénní výuky dle daného Školního vzdělávacího programu dané školy. Příprava na terénní výuku se nesmí podcenit. Exkurze nebo vycházka do přírody musí být velmi dobře zorganizovaná. Nutné je předem promyslet a zajistit dopravu, stravování a nároky na hygienické potřeby žáků. Učitel musí mít jasně stanovenou a promyšlenou osnovu hodiny. Zvolenou lokalitu si musí projít předem a musí předvídat a eliminovat možná rizika. Musí promyslet přepravu pomůcek a přístrojů, zajistit, aby svou činností žáci neničili přírodu a její zdroje, ale naopak je musí vést k ochraně přírody a používání šetrných metod práce. Důležité je, aby se bádání dalo zvládnout v daném časovém úseku a žáci mohli dokončit svoji práci a dojít k úspěchu, který je bude motivovat pro další práci. Učitel musí při náročnější práci počítat i s odpočinkovými aktivitami pro žáky.

Volba lokality, zabezpečení bezpečnosti a analýza rizik Při terénní výuce je nutné promyslet jaké prostředí pro dané zkoumání zvolit. Místo exkurze nebo vycházky volíme podle cílů a tématu hodiny. Je vhodné postupně poznávat a prozkoumávat blízké okolí školy, poté přírodní lokality daného regionu, naučné stezky, chráněná území, atd. Velmi vhodné je navázat spolupráci s ekologickými centry v okolí a dalšími organizacemi, např. městskými nebo vojenskými lesy. Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


strana 4

Při výuce v terénu se musíme řídit danými zákony a vyhláškami. Nutná je volba takového prostředí, které je bezpečné a které naopak svou činností nepoškodíme. Kromě zabezpečení bezpečnosti při dopravě, při práci, je nutné zajištění hygienických potřeb žáků a každá skupina musí mít s sebou lékárničku a mobilní telefon pro případ nouze,

Druhy vycházek a exkurzí do terénu „Typy vycházek rozlišujeme podle zařazování do vyučovacího procesu: Úvodní slouží jako motivace k nové látce, k uvedení do tématu, k motivaci a evokaci. Průběžné vycházky slouží k doplnění a konkretizaci učiva, vlastnímu zkoumání a bádání, tedy k uvědomění. Závěrečné vycházky jsou vhodné k opakování a prohlubování učiva, ověření teoretických poznatků. Jsou tedy vhodné ke shrnutí a prezentaci dosažených výsledků, propojování získaných znalostí a dovedností s praktickým životem.

Dělení podle prostředí: • žáci poznávají běžné přírodní, společenské a kulturní prostředí v terénu. Cílem je poznat jevy a vztahy v krajině nebo v ekosystému (les, rybník, park). • Exkurze do výrobních podniků s náročným technickým vybavením (hutnické závody, elektrárny, firmy recyklující odpady, …). • Exkurze do vědeckých ústavů, meteorologických stanic apod. • Exkurze na výstavy a do muzeí (vlastivědná, technická a odborná muzea). Dělení podle obsahu: • monotematické - žáci poznávají jeden proces, jev, problém (znečištění vody, zpěvní ptáci, aj.), • polytematické (komplexní) - žáci hledají souvislosti mezi pozorovanými objekty a jevy (ekosystém lesa, rybníka, aj.), • integrované (více předmětové) - jsou využívány mezipředmětové vztahy, obsahy jiných předmětů jsou součástí cílů vycházky (např. přírodní a společenské jevy),

Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


strana 5

• fenologické vycházky – předmětem pozorování a zkoumání jsou změny ve vývoji živých organismů závislé na střídání ročních období. • Čeřovský (1989) uvádí i typ tzv. ochranářské vycházky. Ochranářskou vycházku nemusí vést odborník, ale učitel, který dané tématice rozumí a vyzná se i v dané legislativě.“ http://enviregion.pf.ujep.cz/exkurze/ucitele/data/metodika.pdf

Hodnocení hodiny terénní výuky učitelem a žáky Učitel musí předem promyslet jakými nástroji, jakým způsobem a podle jakých kritérií bude práci žáků hodnotit. Práce musí být hodnocena průběžně a musí se na ní podílet i žáci. Hodnotí se nejen splnění úkolu, ověření nějaké domněnky, vyzkoušení daného experimentu, ale i spolupráce žáků, přínos jednotlivce pro skupinu, zpracování výsledků a způsob prezentace. Je nutné nechat prostor pro reflexi a diskuzi žáků a učitele.

Zdroj: I. Honsnejmanová, kurz Zkoumáme rozmanitosti přírody v terénu, 2014



strana 6

2. Badatelsky orientované vyučování 2.1.Definice BOV “Badatelsky orientované vyučování neboli BOV je vyučovací metoda, která staví na přirozené zvídavosti a vede žáky k aktivitě.

BOV podporuje konstruktivistický, nikoliv jen transmisivní styl výuky. Využívá aktivizující metody (heuristickou metodu, kritické myšlení, problémové vyučování, zkušenostní učení, projektovou výuku a učení v životních situacích.

BOV využívá rozporuplných situací, které odporují žákovu dosavadnímu porozumnění světu, protože právě tyto situace vzbuzují touhu "přijít věci na kloub", a ta je základem bádání.

Výsledkem je to, že žáci kladou otázky, formulují hypotézy, plánují postup jejich ověření, provádějí pokusy, vyhledávají a třídí informace, vyhodnocují výsledky a formulují závěry, které nakonec prezentují před ostatními.”

http://www.ceskaskola.cz/2014/10/badatelecz-badatelsky-orientovane.html

2.2 Badatelský cyklus

„Něčemu nerozumím, zajímá mě to, řeším problém Kladu si otázku, jak tomu rozumět Zjišťuji, zda tomu nerozumí někdo jiný Vyslovuji domněnku Ověřuji, zda domněnka platí- zkoumám, experimentuji Domněnku potvrzuji

Domněnku vyvracím

Domněnka tedy platí

Domněnka tedy neplatí

Někdo jiný vyvrací mou domněnku Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


strana 7

Kladu si novou otázku“ http://www.zsmltu.cz/dum/BOV/BOV/DATA/01_PRUVODCE_PRO_UCITELE/00_PR%D 9VODCE_CELA_KNIHA/01_Pruvodce_pro_ucitele.pdf


3 Jednotlivé kroky BOV 3.1.Jednotlivé kroky BOV 1. část Motivace Motivovat žáky je velmi důležité. Cílem je získat jejich zájem o danou problematiku. Motivaci volíme dle věku žáků nebo studentů. Motivací může být např. pohádka, příběh, filmová ukázka, obrázky, fotografie, předvedení nějakého pokusu, křížovka, hra, ochutnávka, očichání něčeho, atd. Možností je velké množství, zde záleží na kreativitě učitele. Evokace Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


strana 8

Práce s tématem Pokud se nám podaří žáky pro dané téma nadchnout nebo je daným tématem zaujmout, začneme zjišťovat, co už o dané problematice vědí, z čeho můžeme vycházet. Necháme je vyhledávat a třídit informace z internetu, encyklopedií nebo je mohou získávat od sebe navzájem. Kladení otázek, výběr výzkumné otázky, formulace hypotézy Pomocí brainstormingu necháme žáky tvořit otázky související s nabízeným tématem. Společně vybereme takovou výzkumnou otázku, která žáky nejvíce zaujme a také tu, kterou můžeme v daném prostředí třídy, okolí školy nebo v blízkém okolí zkoumat, ověřovat, vyvracet nebo potvrzovat. Tvorba hypotézy Vytvořit z výzkumné otázky hypotézu (domněnku) je pro žáky na prvním stupni základní školy většinou velmi těžké. Musí se to postupně za podpory pedagoga naučit. Správná hypotéza musí být jednoznačná – musíme si na ni jednoznačně odpovědět buď ANO (platí) nebo NE (neplatí). Musí být ověřitelná – je možné ji v našich podmínkách potvrdit nebo vyvrátit. Dále musí být zobecnitelná – musíme najít pravidlo, které je obecně platné pro podobné jevy (např. semena ke klíčení potřebují určitou vlhkost a teplotu) Také musí být měřitelná a musíme ji zformulovat tak, aby nešla zpochybnit. Žáci si sami ověří, zda hypotéza platí nebo neplatí. Pedagog v této fázi stojí stranou a nepodsouvá žákům své názory. Žáci se učí pracovat s chybou. http://www.zsmltu.cz/dum/BOV/BOV/DATA/01_PRUVODCE_PRO_UCITELE/00_PR%D 9VODCE_CELA_KNIHA/01_Pruvodce_pro_ucitele.pdf 3.2.Jednotlivé kroky BOV 2. část Uvědomění Plánování a příprava pokusu Pokus můžeme plánovat tak, aby pracoval každý žák sám, ve dvojici nebo ve skupině. Tomu, jak žáci budou pracovat, také přizpůsobíme rozmístění nábytku ve třídě a zajistíme potřebný počet pomůcek. Před započetím zkoumání, probereme se žáky postup práce, její Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


strana 9

specifika a poučíme žáky o nutnosti dodržování zásad bezpečnosti při práci, je-li to nutné, poskytneme jim ochranné pracovní prostředky. Provedení pokusu Žáci samostatně pracují na svých pokusech. Vedeme je k tomu, aby výsledky svého bádání zaznamenávali do pracovních listů nebo tabulek. Pracovní listy bývají většinou připravené učitelem, ale starší žáci si mohou záznam svého bádání zapisovat do vlastních tabulek, ty pak mohou (je-li to potřeba) převést do jednoduchých grafů. Formulace závěrů, návrat k hypotéze Po ukončení pokusu žák sám nebo ve skupině vyhodnocuje data a vrací se ke své hypotéze. Na základě zjištěných výsledků jsou formulovány závěry a žáci konstatují, zda je hypotéza platná nebo neplatná. Hledání souvislostí Učíme žáky propojovat učivo s běžným životem, vedeme je k hledání obdobných jevů. Reflexe Prezentace výsledků, kladení nových otázek Po ukončení pokusu a formulaci výsledků bádání si žáci připraví prezentaci svých zjištění pro ostatní žáky ve třídě. Učíme je nejen prezentovat, ale i naslouchat názorům ostatních žáků, obhajovat svoje vlastní názory a hypotézy. Nedílnou součástí je i hodnocení vlastní práce, vlastního přínosu nebo hodnocení práce skupiny. http://www.zsmltu.cz/dum/BOV/BOV/DATA/01_PRUVODCE_PRO_UCITELE/00_PR%D 9VODCE_CELA_KNIHA/01_Pruvodce_pro_ucitele.pdf


MgA. Ivana Honsnejmanová: Zkoumáme rozmanitosti přírody v terénu strana 10

3.3. Etapy lekce podle konstruktivistického pojetí M-E-U-R Motivace Evokace Uvědomění Reflexe

Motivace •

Role žáka

•

Na začátku žák naslouchá učiteli. Ten by měl volit takovou vstupní motivaci, která žáka nebo žáky zaujme a podnítí v nich touhu bádat. Žák sám nebo ve skupině pracuje na zadaném úkolu nebo jeho části. Na začátku přemýšlí o tématu a snaží se formulovat, co už o něm ví z minulosti, propojovat učivo z jiných hodin, literatury, atd. Poté se obrací na své spolupracovníky, spolužáky nebo vyhledává informace v knihách nebo na internetu. Snaží se získané informace třídit na věrohodné a nevěrohodné, třídit do skupin dle tématu, atd. Znovu zvažuje, co už o tématu věděl a co se dozvěděl nového a snaží se zformulovat výzkumnou otázku.

•

Role učitele –

•

V motivační části se učitel snaží zaujmout žáky a strhnout je pro bádání na určitém problému. Pomocí různých metod, např. příběhů, pohádek, křížovek, filmů, zajímavých článků, atd. se jim snaží přiblížit dané téma.

Evokace •

Role žáka

•

V evokační části žák stále přemýšlí o tématu, vyhledává informace, diskutuje s ostatními žáky a získává určitý základ vědomostí, na jehož podkladě formuluje svoji hypotézu – domněnku. Protože už o daném tématu něco ví, tak zkouší odhadnout, zda se domněnka naplní nebo vyvrátí.



•

Role učitele

•

Učitel se snaží podporovat žáky v jejich práci. Vytváří jim podnětné prostředí a dbá na to, aby byla domněnka formulována v rámci daných zásad.

Uvědomění •

Role žáka

•

Žák sám nebo ve skupině ověřuje domněnku. Může tak učinit různým způsobem. Často to bude za pomocí určitých pomůcek, pokusů, konzultací s odborníky atd. – Ověřuje domněnku (hypotézu) různými způsoby – studuje informace k danému tématu, konzultuje s odborníky, realizuje vlastní pokusy. Do pracovních listů nebo tabulek zapisuje získané výsledky. Porovnává si výsledky s ostatními a formuluje své závěry.

•

Role učitele

•

Sleduje práci žáků, dává jim pomůcky a pomáhá při plánování i jednotlivých krocích pokusu. Podporuje je v práci. Dohlíží na bezpečnost žáků.

Reflexe Role žáka Žák prezentuje své výsledky, formuluje své závěry, zda se domněnka potvrdila nebo vyvrátila. Reflektuje svou práci a spolupráci s ostatními spolužáky. Snaží se propojit získané výsledky se životem a zobecnit je. Představuje zdroje svých informací, postupy, a diskutuje se svými spolužáky. Formuluje nové otázky, které ho napadají. Role učitele Ověřuje, zda žáci rozumí tématu. „Hlídá, zda se žáci vrací ke své původní hypotéze a zda dobře formulují závěry, zda se hypotéza potvrdila nebo vyvrátila. Učí žáky pracovat s chybou. Shrnuje výsledky a zobecňuje je. Vede žáky k sebehodnocení a hodnocení. Snaží se je stále podporovat v badatelské činnosti.



4 Další principy BOV Obsah kapitoly: •

Postavení žáků a učitelů v BOV

•

Vliv BOV na rozvoj žáků a jejich badatelské dovednosti

•

Vhodné učební prostředí pro realizaci BOV

4.1. Postavení žáků a učitelů v BOV •

Žák je zde aktivním, samostatným“ badatelem. Aktivně se podílí na výchovněvzdělávacím procesu.

•

Učitel je zde více než klasickým učitelem průvodcem. Snaží se je podněcovat, podporovat, podávat jim zajímavé otázky, připravuje pomůcky a snaží se, aby žáci spolupracovali. Motivuje je, pomáhá s plánováním výzkumu, navrhuje metody práce, dbá na bezpečnost žáků.

4.2 Vliv BOV na rozvoj žáků a jejich badatelské dovednosti •

Badatelsky orientovanou výuku bychom se měli snažit zařazovat do výuky co nejdříve, abychom u žáků neutlumili chuť zkoumat a bádat. Již od nejnižších ročníků by žáci měli být schopni nejdříve za pomoci učitele a později samostatně vyhledávat informace, jednoduše popsat, co o tématu vědí, zjišťovat, co by chtěli vědět o tématu dalšího. Již žáci první nebo druhé třídy jsou schopni s pomocí učitele formulovat výzkumnou otázku. U starších žáků se snažíme o to, aby byli schopni formulovat vlastní hypotézu.

•

Další dovedností, kterou by žáci badatelsky orientovanou výukou měli získat je navrhování postupu, jakým lze hypotézu ověřit a dovednost naplánovat a realizovat vlastní pokus, při kterém budou zaznamenávat výsledky pokusu a vyvozovat z nich závěry.

•

Důležitý je také rozvoj komunikačních dovednosti při diskuzi nad daným problémem, schopnost argumentovat a jasně formulovat závěry.



•

Žáci se učí prezentovat svoji práci před třídním kolektivem, k prezentaci svých výsledků mohou využívat jednoduchá schémata, grafy, tabulky, nákresy, fotografie. Starší žáci se mohou naučit prezentovat výsledky svého bádání s využitím ICT techniky.

4.3. Vhodné učební prostředí pro realizaci BOV K zajištění úspěchu badatelsky orientovaného vyučování je důležité splnit následující podmínky: •

bezpečné prostředí – je velmi důležité, aby se žáci nemuseli obávat vyjádřit svůj názor ať už je správný nebo ne

•

spolupráce – při skupinové výuce vedeme žáky ke vzájemné spolupráci, k vědomí zodpovědnosti jednotlivce za výsledek skupiny

•

smysluplný obsah – je důležité, aby učitel předkládal žákům takové výzkumné úkoly, které mohou žáci přiměřeně ke svému věku a dovednostem úspěšně zvládnout

•

připravené prostředí – prostředí třídy je třeba mít zařízené tak, aby mohla výuka BOV metodou úspěšně probíhat tzn. vhodné rozmístění školního nábytku, nákup pomůcek, dostatečné množství výzkumného materiálu, ….

•

možnost výběru – umožnit žákům samostatné rozhodování při výběru výzkumné otázky, hypotézy, volbu vhodného postupu experimentu

•

okamžitá zpětná vazba – je potřeba, aby žáci viděli v co nejkratším časovém horizontu výsledky svého pokusu, zpětnou vazbu mohou žáci získat od svého učitele nebo od svých spolužáků

•

přiměřený čas – učitel by měl pro žáky plánovat takové činnosti, které zvládnou v reálném čase, starší žáci se mohou učit naplánovat si své činnosti ve stanoveném čase sami

•

dokonalé zvládnutí –učitel musí připravit takové prostředí a volit takové metody práce, aby se žákům dařilo dosáhnout kýžených výsledků.

•

http://www.zsmltu.cz/dum/BOV/BOV/DATA/01_PRUVODCE_PRO_UCITELE/00_ PR%D9VODCE_CELA_KNIHA/01_Pruvodce_pro_ucitele.pdfj Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011



5.Seznámení s osnovou metodického materiálu pro badatelsky orientovanou výuku na praktickém příkladu

5.1.Příprava na hodinu „Pláč rostlin“ Výzkumná otázka: Může rostlina vypouštět vodu? Může rostlina plakat? Hypotéza: Ano, rostliny v sobě mají vodu a ta se malými otvůrky v listech vypařuje ven. Pomůcky: stromek, igelitové sáčky, provázky, Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


Doba pokusu: 4 hodiny Motivace Učitel nebo učitelka ukáže dětem obrázky nebo fotografie stromu (rostliny), který má nakreslené (vyfocené) kapičky vody (slzy) na listech.

Foto: http://www.lideazeme.cz/clanek/kdyz-stromy-placou

Evokace Pokládáme si s žáky otázky – co už o vodě v rostlinách víme. Výsledky brainstormingu zapisujeme na tabuli. O jednotlivých nápadech diskutujeme. Formulujeme hypotézu. Např. Ano, rostliny v sobě mají vodu a ta se malými otvůrky v listech vypařuje ven. Uvědomění Plánujeme pokus, např. 1. Do igelitových sáčků vložte několik větví stromu nebo keře (nechte je na stromě, netrhejte je). 2. Igelitové sáčky s větvemi převažte pevně provázky, aby dovnitř nemohl vzduch.



3. Po čtyřech hodinách se sáčky rozvážou a bude vidět, zda je v sáčcích voda nebo ne. 4. Výsledky zapište do prvního pracovního listu 5. Větve opět zavažte a pokus opakujte tak, že větve necháte zavázané celou noc. Bude v sáčcích voda, Bude tam více vody než po čtyřech hodinách?

Reflexe Žáci prezentují výsledky svého výzkumu. Např. Rostlina nasává vodu dovnitř kořeny. Ven z rostliny se voda může dostat malými otvory v listech. Vypouštění vody z listu se nazývá slzení rostlin, odborně gutace. Nejčastěji k slzení dochází v noci a nad ránem, když teplota poklesne a vzduch je hodně vlhký. Gutace je poměrně častá i u tropických rostlin. Voda se nejčastěji na okrajích listu, jsou to drobné kapičky. Hypotéza: Ano, rostliny v sobě mají vodu a ta se malými otvůrky v listech vypařuje ven- se tedy potvrdila. Diskuze: kde můžeme podobné jevy pozorovat? K čemu nám to, co jsme se dozvěděli a ověřili si, bude v běžném životě? Napadá nás nějaká další výzkumná otázka?



Pracovní list:

Pozorování po čtyřech hodinách Datum pozorování

Zjištění

Nákres

Pozorování po nočním pokusu Datum pozorování

Zjištění

Nákres




5.2 Zásady tvorby pracovních listů Tvůrce pracovního listu musí brát v potaz věk žáka a pracovní list připravit „na míru“ pro každý ročník zvlášť. Důležité je udržení pozornosti žáka. Pro žáky prvního stupně je vhodné pracovat více s obrázky, fotografiemi, kvízy, křížovkami a používat méně textu. Ani při tvorbě pracovních listů nesmíme zapomenout na motivaci. Žák by měl mít chuť pracovní list zpracovat. Pracovní list by měl obsahovat jasný a přehledný text, jasná zadání úkolů. Dále, jak už bylo řečeno, obrázky, fotografie, dále grafy, nákresy schémat, prostor musí být na zapisování a zakreslování výsledků bádání žáky. Doporučuje se rozdělení : cca 1/3 text cca 1/3 obrázky cca 1/3 prostor pro práci žáků



6. Vzdělávací program, který podporuje badatelsky orientovanou výuku Badatelsky orientovanou výuku nelze samozřejmě realizovat pouze v terénu. Hledala jsem takový model učení, který samostatné bádání a objevování podporuje. Je to dle mého názoru např. Montessori pedagogika, ale také program „Začít spolu“, který se zde budu snažit přiblížit. 6.1.Začít spolu Začít spolu ( Step by Step) je vzdělávací program, který se opírá o konstruktivismus, pedagogiku M. Montessori a učení Komenského. Jedná se o program orientovaný na dítě. Je rozšířený v mnoha zemích světa. Je však velmi otevřený a každá země nebo škola si jej může přizpůsobit podle svého. Program Začít spolu splňuje požadavky a cíle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Hlavní důraz klade na individuální přístup ke každému dítěti. Mohou jej tak úspěšně absolvovat jak děti se speciálními vzdělávacími potřebami, tak i děti nadané. Je vhodný i pro různá etnika a menšiny. Je vhodným programem pro integraci i inkluzi. Vyznačuje se velkou spoluprací s rodinou. Partnerství školy, rodiny a dalších institucí je zde věnovaný velký prostor. Žáci pracují v tzv. centrech aktivit, které umožňují samostatnou nebo skupinovou práci, vlastní volbu dítěte pořadí plněných úloh a pomáhá budovat samostatnost a zodpovědnost žáků. Často žáci pracují projektovou metodou nebo tematicky vázanou výukou. Prostředí třídy a školy je velmi důležité. Je potřeba, aby třídy byly větší a umožnily členění do jednotlivých center aktivit, kde jsou police s různými pomůckami a materiálem.

Žáci se učí hodnotit svou práci a práci svých spolužáků. Hodnocení se děje prostřednictvím portfolií, kam jsou zařazovány různé pracovní listy a další práce. Jsou motivované k další práci a nemají trauma z neúspěchu.



Program je rozpracovaný do různých modulů a začíná již v mateřské škole. Žáci, kteří tímto programem projdou samostatní, komunikativní a kreativní. 6.2. Hlavní cíle programu Začít spolu •

„vnímat změny, učit se je přijímat a aktivně se s nimi vyrovnávat

•

učit se kriticky myslet, rozpoznávat problémy a řešit je

•

umět si vybírat a nést za svou volbu odpovědnost

•

být tvůrčí a mít představivost, samostatně a efektivně se učit

•

sdílet zájem a odpovědnost vůči společenství, zemi a prostředí, ve kterém žijeme

•

vytvářet si zdravé životní návyky a postoje

•

umět aplikovat osvojené znalosti v praxi

•

podporovat tělesný rozvoj a zdraví dítěte, jeho osobní spokojenost a pohodu“

http://mschvaletice.webnode.cz/program-zacit-spolu/ 6.3. Model E-U-R v programu Začít spolu Model E-U-R používáme v badatelsky orientované výuce a v terénní výuce velmi často. Je základním modelem učení pro program Začít spolu. Evokace –žáci pracují s nějakým tématem, snaží se vybavit co už o tématu vědí, na čem mohou stavět, o jaké informace se rozdělí s ostatními. Uvědomění si významu - žáci pracují s vyhledáváním nových informací, propojují dosud získané informace s novými, experimentují, ověřují své domněnky. Reflexe - žáci reflektují, co se o tématu dozvěděli nového, propojují získané vědomosti a dovednosti s životem okolo nás. 6.4.Centra aktivit Prostor třídy je rozdělen do určitých „pracovišť“. Každé pracoviště je vybavené potřebným školním nábytkem ( školní stůl a židle, police s pomůckami, přístroje, …). Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


Centra jsou specializovaná a žáci by měli vědět, na co se zaměřují. Všechny materiály jsou k dispozici dětem. V centrech žáci pracují samostatně nebo ve skupinách. Jsou zodpovědní za svou práci. Pracují dle svého tempa, možností a zájmu. Mohou si určit v jakém centru nebo v jakém pořadí budou v centrech pracovat. Centra jsou v učebně rozmístěna podle možností a stavebních dispozic – centrum ateliér (výtvarná a pracovní výchova) bývá u vodovodu, centra hlučnější jsou dál od centra, kde je zapotřebí ticho a soustředění. Učí se dotahovat práci do konce, učí se zodpovědnosti za své učení a také za úklid pomůcek a materiálu. Pomůcky by měly umožňovat zkoumat dané jevy co nejvíce všemi smysly. U nižších ročníků bývají centra a pomůcky označeny názvem . Každá nová pomůcka nebo materiál jsou dětem představeny. Kromě center aktivit bývá ve třídě určen i prostor pro společné setkávání, např. koberec s polštářky. 6.5. Prostředí třídy Stěny třídy jsou využívány pro prezentaci hotových prací žáků. Jejich hotové práce jsou vystavovány a žáci s nimi mohou dále pracovat. Výtvarné práce zdobí školní prostředí. Nejčastější centra aktivit ∞ čtení ∞ psaní ∞ počítačů ∞ matematiky a manipulativ ∞ atelieru ∞ pokusů a objevů (vědy) ∞ kostek (především v nižších ročnících) Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


∞ koutek pro relaxaci Uspořádání center aktivit

(Nákres, viz. Kargerová, Krejčová, Začít spolu) 6.6.Příklady center aktivit: Centrum čtení a psaní Tato centra se nacházejí v klidové části třídy. Slouží k rozvoji čtenářské gramotnosti a psaní. Užitečné materiály a pomůcky pro centrum čtení: V tomto centru jsou knihy různých žánrů a časopisy, kalendáře, kartičky se slovy, hry, papírová nebo dřevěná písmena, různé stolní hry s písmeny, cd s pohádkami, atd. Často jsou v této části matrace na pohodlné čtení, sluchátka na poslech CD. Centrum matematiky a manipulativ Toto centrum slouží k pochopení matematických vztahů. Úkoly vychází často z běžného života. Užitečné materiály a pomůcky: Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


V tomto centru jsou různé kostky, počítadla, fazolky, kamínky, mince, různé geometrické tvary, číslice, pexesa, domina, puzzle a skládačky. Nechybí tam pracovní listy a učebnice matematiky. Důležité jsou i různé křížovky a osmisměrky a společenské hry. Centrum pokusy a objevy Toto centrum napomáhá badatelsky orientované výuce. Slouží k různým experimentům, pokusům a delšímu pozorování. Důležité zde jsou mezipředmětové vztahy. Často tam žáci chovají drobná zvířata a pěstují rostliny. Užitečné materiály a pomůcky: Důležité jsou různé přírodní materiály, sbírky dřevin, kamenů, mušlí, listů, herbáře rostlin, atd. Je to výzkumné pracoviště a tak jsou zde různé mikroskopy, kapátka, kádinky, atd. Nechybí zde různé encyklopedie, herbáře, pracovní listy a učebnice vlastivědy a přírodovědy. 6.7.Práce v centrech Většinou v pondělí si žáci rozvrhnou práci v centrech aktivit, do pořadí plnění úkolů se mohou žáci zapsat. Úkoly plní v centrech aktivit podle potřeby sami nebo ve skupinách. Postupují podle svého tempa. Jsou zodpovědní za svou práci a za zacházení a úklid pomůcek a materiálu. Na konci dne nebo v pátek prezentují svou práci, reflektují a hodnotí svou práci a práci ostatních.

6.8.Školní den v programu „Začít spolu“ 1. Průběh jednoho dne ve třídě Začít spolu Jak už jsem uvedla výše, každá země, ale i každá škola nebo třída si upravuje program podle svého, podle svých představ o vzdělávání a výchově a podle potřeb dětí v dané třídě. Některé principy jsou však tak zásadní, že se objevují v každé vyučování začít spolu. Příklad dne ve třídě s programem Začít spolu. Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


Ranní kruh Ranní kruh trvá cca půl hodiny. Děti si po příchodu do školy a do třídy sednou do kruhu, nejčastěji na podsedáky nebo polštáře a společně si povídají, co zažily, co je zajímá. Toto společné sdílení je pro budování kolektivu velmi důležité. V ranním kruhu se také od učitelky dozvědí,co se bude ten určitý den ve škole dít.. Jestli budou aktivity plánované pouze uvnitř třídy nebo zda vyrazí nějak ven, atd. Žáci se mohou k programu vyjadřovat a říct, co by je ještě zajímalo. Často jim učitelka čte ranní dopis, nebo ranní yprávu, kde se dozvědí, jak se budou aktivity organizovat, jak se na ně mohou zapsat nebo s kým budou pracovat. Dopis by je měl motivovat k práci.

Společná práce Společná práce trvá až dvě vyučovací hodiny. Probírá se nějaký hlavní předmět: český jazyk nebo

matematika. Žáci pracují samostatně nebo ve skupinách dle potřeby. Jsou to společné úkoly, ale pro slabší žáky nebo naopak pro rychlejší žáky jsou tam připravené další nebo jiné úkoly.

Centra aktivit Práce v centrech aktivit trvá opět až dvě vyučovací hodiny. Učitel předem připraví vše potřebné a žáci se zapíší do jednotlivých center aktivit.Tento zápis pomůže, aby v tom určitém týdnu prošli žáci všemi centry aktivit. Jsou to praktické úkoly a aktivity, které mají v žácích probudit zájem o učení, ale také mají napomoct spolupráci, komunikaci, dovednostem k řešení problémů, atp.

Hodnotící kruh Závěrečný hodnotící kruh trvá většinou půl hodiny. Každá skupina nebo žák zde prezentují výsledky své práce, diskutují, porovnávají si výsledky. Učí se od sebe navzájem, vyměňují si zkušenosti. Zároveň se učí hodnocení a sebehodnocení své práce. Na závěr pak zhodnotí práci žáků učitel.



6.9.Spolupráce s rodinou. V programu Začít spolu je spolupráce rodiny a školy na prvním místě. Rodiče se podílejí na plánování školní práce svých dětí. Jsou ve stálém kontaktu s učitelkami, mohou s nimi konzultovat potřeby nebo problémy svých dětí nebo se účastnit výuky. O práci svých dětí jsou často informováni i pomocí portfolií nebo tripartitních schůzek.

6.10.Role učitele v Začít spolu Učitel má v modelu Začít spolu trochu jinou roli. Je více průvodcem vzděláváním. Jeho hlavní roli je být takovým „podněcovatelem“ k touze po objevování, bádání, školní práci. Předem promýšlí a připravuje činnosti, které mohou žáci plnit samostatně nebo ve skupině v centrech aktivit. Často připravuje a vyrábí pomůcky a pracovní listy sám. Při práci v centrech je pomocníkem a poradcem, pokud to žáci potřebují. Je také k dispozici žákům, kteří potřebují látku více vysvětlit. Pro žáky s handicapem nebo žáky talentované také vytváří jiné nebo další materiály.

FOTOGRAFIE: archiv autorky,



7. Projektové vyučování v přírodě Projektové dny, které chci představit, jsou vhodné pro děti v mateřských školách nebo s úpravami pro první a druhou třídu základní školy. Hodně záleží na tom, aby měla škola zázemí pro tyto aktivity, např. učební přírodní zahradu, polohu blízko loukám a lesům nebo zahradu některého z učitelů nebo rodičů. Aktivity lze využít i na školách v přírodě nebo na letním táboře. Vaření je v současné době velmi populární, proto jsem se rozhodla vyzkoušet s dětmi z mateřské školy projektový týden, který by jim přinesl spoustu nových dovedností a zkušeností. Je určený spíše pro starší děti, ale máme smíšené třídy a tak bylo důležité mít po celý týden k dispozici druhou učitelku a jednu maminku. Projekt „Venkovní kuchyně“ Cíle: Pozorování školní zahrady a ohleduplné chování, péče o zahradu. Získávání dalších poznatků o ovoci, zelenině a bylinkách. Nové poznatky o vaření a pečení, práci s ohněm a hygieně. Přizpůsobení se venkovním podmínkám a realizace činností s ohledem na omezené prostředky. Získávání různých dovedností z praktického života. Spolupráce ve skupině. Prostředí: zahrada, vlastní záhony, louka, zídka z kamenů, staré stoly nebo školní lavice nebo jiná plocha na které se dá vařit. Tekoucí voda z hadice. Pomůcky a potřeby: šest starých cihel, plát hliníkového nebo jiného pevného plechu, zahradnické nářadí, kuchyňské potřeby, papírové utěrky, kyblík na mytí ovoce a zeleniny, kyblík na mytí nádobí. Stará bednička ze dřeva, síťka, hřebíčky, kladívko. Kameny, dřevo, papír, sirky. První den Pečení placek Posadíme se s dětmi venku v komunitním kruhu, který máme sestavený z dřevěných kulánků, ale můžete se sejít na lavičkách, sednout si do kroužku na trávu, atd. vyprávíme dětem, že jsme se sešly venku, protože nás čeká velký úkol. Musíme vybudovat a také vyzkoušet různé druhy vaření, pečení a studené kuchyně. Vyndáváme z košů potřebné pomůcky a nádobí a zabydlujeme si venkovní kuchyni. Aby byl program projektu pro děti atraktivní, tak volím jako první aktivitu pečení placek na improvizovaném roštu z cihel a plechu. Dělíme se do skupinek a každá má nějaký úkol, Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


jedna staví rošt, další tři dělají tři různá těsta na placky – první je těsto na bramboráky, druhé na bramborové placky s vajíčkem, třetí na placky z celozrnné mouky bez vajíčka. Rošt sestavíme tak, že dáme na sebe vždy tři a tři cihly vzdálené od sebe na délku plechu, plech položíme na cihly a pod plechem rozděláme oheň. Oheň hlídá jeden z učitelů a nesmí se od něj vzdálit. Děti si postupně pečou placky. Mohou zkoušet, jak se peče na suchém, a jak na pomazaném plechu olejem nebo sádlem. Po upečení si uděláme pěkný stůl s květinami, popřejeme si dobrou chuť nebo řekneme společnou báseň před jídlem a placky sníme. Poté si vyprávíme, co jsme vlastně dělaly, jaké suroviny jsme použily, jak se pečením proměnily. Jak jsme rozdělaly oheň a sestavily rošt, atd. Druhý den Čarování s bylinkami Sejdeme se u bylinkové spirály. Zopakujeme si, jaké bylinky nám tam rostou, a k čemu se používají. Dáme dětem nůžky, aby mohly nastříhat bylinky. Roztřídíme si je podle toho, jak je budeme potřebovat. Rozdělíme děti na skupinky a rozdáme si úkoly. Jedna skupinka bude dělat mátový sirup, druhá mátovo-meduňkový čaj, třetí bude vázat snítky bylinek na sušení, další bude dělat levandulovou zmrzlinu. Skupina, která bude hotová si vezme připravené voskové pastely a čtvrtky, a každý se bude snažit nakreslit bylinky se kterými pracoval. Skupina „Mátový sirup“

Recept : Suroviny: Lístky z máty peprné, 60 g kyseliny citronové (nebo na kousky nakrájené 3 citróny bez kůry), voda, cukr Postup: Do 3 litrové sklenice natrháme tolik lístků máty, aby po mírném stlačení lístků, byla sklenice naplněná do poloviny. Nasypeme kyselinu citrónovou (nebo vložíme na kousky nakrájené citróny) a 2 litry vody zahřáté na 70 stupňů. Promícháme, přikryjeme víčkem a necháme stát dva dny. Po dvou dnech promícháme, výluh slijeme (přes plátno a lehce vymačkáme) do kastrolu. Do dvou litrů výluhu z máty nasypeme 2 kg cukru, zahříváme, až se cukr rozpustí, necháme 5 minut povařit a potom slijeme do lahví. Lahve krásně označíme. Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


Děti se pustí pod vedením učitelky do práce. Učitelka jim pomůže se zalitím bylinek teplou vodou a i když asistuje u celého receptu, tak se snaží nechat dětem co největší prostor. Skupina „mátovo-meduňkový čaj“ Suroviny: Celé mátové a meduňkové snítky, voda, citron, konvice s horkou vodou, trocha třtinového cukru nebo javorového sirupu. Postup: Mátové a meduňkové snítky natrháme na kousky, Vložíme do velkých džbánů, přidáme nakrájená kolečka citronu a trochu třtinového cukru ( pokud použijeme sirup, tak sirupem sladíme až později). Čaj necháme louhovat a poté vlažný podáváme. Můžeme ho také nechat vychladnout a dát do ledničky vychladit a pít jej jako ledový čaj. Děti se pustí do práce. Učitelka jim pomůže se zaléváním bylinek horkou vodou. Džbány dají na stranu, aby se někdo neopařil a aby do nich nelétaly včely nebo vosy. Poznámka: horkou vodu si můžeme uvařit v kotlíku na ohníčku nebo na roštu, který jsme si vyrobily. Třetí den Zeleninovo-ovocné pochoutky Pošleme děti, aby se podívaly po zahradě, které druhy ovoce a zeleniny máme zralé a co by se dalo sklízet. Máme tam různé druhy salátu, okurky, cukety, rajčata v kbelících, pár starších kedluben. Rostou tam maliny a červený rybíz. Pěstujeme také lichořeřišnici a medvědí česnek, pažitku a petrželku. Vše nasbíráme, natrháme a rozdělíme do skupin. Každá skupina si vybrala své suroviny a dělá salát dle své fantazie. Děti tam přidávají ještě hlavičky sedmikrásek a trochu olivového oleje a trochu šťávy z citronu. Děláme si společně pěkný stůl, sedáme si k jídlu a pijeme mátovo-meduňkový čaj. Mátový sirup musí ještě dva dny počkat a tak jej dáváme za okno do školy a přes hrdlo jej uzavíráme čistým plátýnkem a provázkem proti hmyzu.



Čtvrtý den Zmrzlinové potěšení Začínáme sběrem malin a jahod z naší zahrádky, Všechno ovoce umyjeme a odstopkujeme. Rozdělíme si ho na tři díly pro tři skupinky, čtvrtá skupina si natrhá levanduli skupinka ( máme 15-16 dětí ve třídě). Jedna skupinka dostane dvě vaničky tvarohu a dvě smetany na šlehání, druhá dva velké jogurty, třetí pouze ovoce a trochu citronové šťávy, čtvrtá si připraví levandulové snítky a dostane misku borůvek, 4 balení lučiny a trochu smetany. Ke slazení mají všechny skupiny k dispozici med. Recepty: Skupina „Tvarohová zmrzlina s jahodami“ Suroviny: 400g zralých jahod 10 lžic medu 400 g tučného tvarohu 2 smetany ke šlehání 16 formiček na nanuky nebo plastovou misku s víkem. Postup: Děti rozmačkají šťouchadlem na kaši jahody. Přimíchají tvaroh a šlehačku. Do hotového krému vmíchají med. Naplní nanuky nebo misku a dají do mrazničky. Jogurtová zmrzlina s malinami Suroviny: 500g malin 2 velké jogurty 5-10 lžic medu dle chuti 16 formiček na nanuky nebo plastovou misku s víkem. Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


Postup: Děti rozšťouchají maliny šťouchadlem na kaši. Vezmou velké síto, nejlépe kovové a přepasírují maliny do nové misky, aby tam nebyla zrníčka. Přimíchají jogurt a hotový krém ochutí medem. Dají do formiček na nanuky nebo do plastové nádoby do mrazáku. Dřeň z jahod Suroviny: 500g jahod Pár kapek citronu 5-10 lžic medu 16 formiček na nanuky nebo plastovou misku s víkem. Postup: Děti šťouchadlem na kaši rozšťouchají jahody, přimíchají pár kapek citronu a ochutí medem. Dají do formiček na nanuky nebo do plastové nádoby s víkem do mrazničky. Levandulovo-borůvková zmrzlina Suroviny: 500g borůvek Snítky levandule 4 balení lučiny 1 smetana ke šlehání plastovou miska s víkem Postup: Na ohni na pánvi děti s učitelkou povaří (za stálého míchání) borůvky s kousky snítek máty a trochou cukru. Po pěti minutách pánev sundají a dají na bezpečné místo vychladnout. V míse rozmíchají lučinu se smetanou na hladký krém. Vmíchají chladný ovocný krém a dochutí medem. Pozn. Všechny recepty potřebují spolupráci dětí ve všech skupinách, musí se střídat ve šťouchání, pasírování, míchání, dochucování. Používají ovoce ze své zahrady a vidí jak vzniká oblíbená sladkost, ale ve zdravější verzi. Některé skupiny budou hotové dříve a tak je připravena doplňková činnost –otiskování levandulových snítek do fialové barvy na čtvrtku. Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


Na závěr si rekapitulujeme své vaření a říkáme si, jak se to stane, že krém zmrzne a bude z něj nanuk nebo zmrzlina. Pátý den Hostina Suroviny: jablka, sójové klobásky, brambory, zelenina ze zahrádky, naložená máta, Ohniště: Z kamenů si připravíme ohniště. Připravíme hranici ze dřeva, větví a trochy papíru. Společný stůl: Vše si předem připravíme a stůl vyzdobíme květy. Mátový sirup: Nálev v láhvi promícháme, výluh slijeme (přes plátno a lehce vymačkáme) do kastrolu. Do dvou litrů výluhu z máty nasypeme 2 kg cukru, zahříváme na ohništi, až se cukr rozpustí, necháme 5 minut povařit a potom slijeme do lahví. Slití udělá učitelka, která asistuje u celého receptu. Sirup nalijeme do džbánů a zalijeme chladnou vodou. Opékání: Na pruty učitelky připraví jablka a sójové klobásky. Společně si vše opečeme. Do horkého popela opatrně zahrabeme brambory. Zmrzlina: Na závěr hostiny vyndáme z mrazáku nanuky a zmrzlinu, kousky ochutnáme.

Ilustrační foto: I.Honsnejmanová



Příloha:

Badatelský deník Terén:

Autorky, autoři:

Pozorování stromů Stromy jsou nezbytné pro náš život a především pro život mnoha živočichů. Mají tam útočiště i loviště různá zvířata, ptáci i hmyz.

Vaším úkolem je v okolí školy vybrat jeden strom a pozorovat ho. 1.Určete jeho jméno. (Nebo pak vyhledejte ve třídě na PC nebo v knihách)

2.Najděte další stejné stromy v různém stáří – rozlišujete podle kůry na kmeni, zakreslete.



3.Vraťte se zpět ke svému stromu. Odhadněte jeho výšku a stáří. Vytvořte nákres v terénu. (Všímejte si, v jakém prostředí roste.)

4. Prozkoumejte strom a zapište jací živočichové a hmyz tam žije



5. Jak může člověk nešetrně zacházet se stromem

6. Vytvořte nákres nešetrného zacházení se stromem.

7.Víte jak zjistíme stáří stromu? Popište a pak si dojděte k učitelce pro další pracovní list.

Viz. pracovní list Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


8.Zjišťování stáří stromu. Viz, pracovní list 9.V lese jsou různá patra rostlin a stromů. Představte si les jako patrový dům. Pokuste se jednotlivá patra zakreslit:

10.Napište alespoň tři funkce lesa

11. Vytvořte zajímavý objekt pomocí přírodních materiálů. Udělejte jeho nákres



12.Keltský horoskop- jaký strom je vám blízký, jaký byste si přiřadili? Napište jeho název a pak se podívejte do keltského horoskopu, který je vašemu datu narození přiřazen.

13.Prezentace – zde si společně připravte závěrečnou prezentaci všech úkolů.

http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=53917&view=5613




Literatura a zdroje : ČEŘOVSKÝ, J., ZÁVESKÝ, A. Stezky k přírodě. Praha: SPN, 1989, s. 239. ISBN 80-04-223788. FABIÁNKOVÁ, B. Didaktika prvouky. Brno: Paido, 1995. 55 s. ISBN 80-85931-03-6.

HOFMANN, E. et al. Integrované terénní vyučování. 1.vyd. Paido, Brno, 2003. 137 s. ISBN 80-7315-054-9.

KASÍKOVÁ, H. Učíme se spolupráci spoluprací. KLadno: AISIS, 2009. ISBN 978-80-904071-6-9 PAPÁČEK, M (ed.) Didaktika biologie v České republice 2010 a badatelsky orientované vyučování. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 2010a. ISBN 97880-7394-210-6.

PAPÁČEK, M. Badatelsky orientované přírodovědné vyučování – cesta pro biologické vzdělávání generací Y, Z a alfa? SCIED, roč. 1, no.1, 2010b, pp.33-49, přístupné online

VOTÁPKOVÁ, D., VAŠÍČKOVÁ, R., SVOBODOVÁ, H., SEMERÁKOVÁ, B. (ed.) Badatelé.cz: Průvodce pro učitele badatelsky orientovaným vyučováním. Praha: Sdružení TEREZA, 2013a. ISBN 978-80-87905-02-9.

VOTÁPKOVÁ, D., VAŠÍČKOVÁ, R., SVOBODOVÁ, H., SEMERÁKOVÁ, B. (ed.) Bádálek: Badatelské lekce pro 4. - 5. ročník ZŠ. Praha: Sdružení TEREZA, 2013b. ISBN 97880-87905-03-6.

VOTÁPKOVÁ, D., VAŠÍČKOVÁ, R., SVOBODOVÁ, H., SEMERÁKOVÁ, B. (ed.) Bádálek: Badatelské lekce pro 6. - 9. ročník ZŠ Praha: Sdružení TEREZA, 2013c. ISBN 97880-87905-04-3.

www.badatele.cz www.generacey.cz www.kritickemysleni.cz www.terezanet.cz Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech, reg. číslo CZ.1.07/2.3.00/45.0011


http://www.scied.cz/Default.aspx?ClanekID=330&PorZobr=1&PolozkaID=12 http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=53917&view=5613

Foto: archív autorky


Studijní materiál pro kurz DVPP

Recommend Documents