Kurz DVPP Badatelsky orientovaný přístup ve výuce finanční gramotnosti. Studijní materiál

Kurz DVPP Badatelsky orientovaný přístup ve výuce finanční gramotnosti Studijní materiál Akreditace MŠMT č. j. Č.j.: MSMT- 17532/2014-1-612 ze dne 24.7.2014

Projekt EduTech: Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech CZ.1.07/2.3.00/45.0011

Autor: Mgr. Helena Picková TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

1. Finanční gramotnost Pod pojmem finanční gramotnost si obvykle představujeme znalosti a dovednosti, které umožňují chápat správné zacházení s financemi v různých životních situacích. Konkrétní definice a výklady na ní se však mohou různit a různí. Z pohledu výuky finanční gramotnosti na základní škole je vhodné vycházet z oficiálních materiálů MŠMT. Ústředním dokumentem pro finanční vzdělávání v České republice je Národní strategie finančního vzdělávání, která uvádí: „finanční gramotnost je soubor znalostí, dovedností a hodnotových postojů občana nezbytných k tomu, aby finančně zabezpečil sebe a svou rodinu v současné společnosti a aktivně vystupoval na trhu finančních produktů a služeb. Finančně gramotný občan se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní

situace.“

(www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Narodni_strategie_Financniho_

vzdelavani_MF2010.pdf ) Finanční gramotnost pak můžeme rozdělit na tři základní složky: gramotnost peněžní, cenovou a rozpočtovou. Peněžní gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu hotovostních a bezhotovostních peněz a transakcí s nimi a dále správu nástrojů k tomu určených (např. běžný účet, platební nástroje apod.). Cenovou gramotnost

představují

kompetence nezbytné pro porozumění cenovým

mechanismům a inflaci. Rozpočtovou gramotnost představují kompetence nezbytné pro správu osobního/rodinného rozpočtu (např. schopnost vést rozpočet, stanovovat finanční cíle a rozhodovat o alokaci finančních zdrojů) a zahrnuje i schopnost zvládat různé životní situace z finančního hlediska. Standard finanční gramotnosti pro základní vzdělávání byl začleněn Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) teprve nedávno. Objevuje se až v upraveném RVP, který je platný od 1. 9. 2013.

2 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

1.1. Začlenění finanční gramotnosti do výuky na 1. stupni ZŠ Finanční gramotnost na 1. stupni ZŠ je zařazena do vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět a očekávané výstupy výuky této gramotnosti po absolvování 1. stupně ZŠ lze charakterizovat následovně: Žák -

se orientuje v problematice peněz a základních formách vlastnictví;

-

používá peníze v běžných situacích, odhadne a zkontroluje cenu nákupu a vrácené peníze,

-

na příkladech ukáže nemožnost realizace všech chtěných výdajů,

-

umí vysvětlit, proč spořit, kdy si půjčovat a jak vracet dluhy.

Jako konkrétnější příklady dílčích výstupů při výuce finanční gramotnosti na 1. stupni ZŠ se obvykle v příslušných materiálech uvádí tyto: Žák -

pozná české mince a bankovky (1., 2. ročník)

-

uvede příklad využití platební karty (1., 2. ročník)

-

odhadne cenu základních potravin a celkovou cenu nákupu (1., 2. ročník)

-

zkontroluje, kolik peněz je vráceno při placení (3., 4. ročník)

-

vlastními slovy vyjádří, co znamená, že je banka správce peněz (3., 4. ročník)

-

porovná svá přání a potřeby se svými finančními možnostmi (4., 5. ročník)

-

sestaví jednoduchý osobní rozpočet (4., 5. ročník)

-

objasní, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy větší než výdaje (5. ročník)

-

objasní, jak řešit situaci, kdy jsou příjmy menší než výdaje (5. ročník)

-

na příkladech objasní rizika půjčování peněz (5. ročník)

-

uvede příklady základních příjmů a výdajů domácnosti (4., 5. ročník)

-

na příkladu vysvětlí, jak reklamovat zboží (5. ročník)


1.2. Začlenění finanční gramotnosti do výuky na 2. stupni ZŠ Finanční gramotnost na 2. stupni ZŠ je zařazena do vzdělávacího oboru Výchova k občanství. Je však nutné ji realizovat v součinnosti se vzdělávacím oborem Matematika a její aplikace a oborem Informační a komunikační technologie.

Očekávané výstupy výuky po absolvování 2. stupně ZŠ lze shrnout následovně: Žák -

na vhodných příkladech ukáže užití různých nástrojů hotovostního a bezhotovostního placení,

-

vysvětlí tvorbu ceny jako součet nákladů, zisku a daně z přidané hodnoty (DPH),

-

dokáže objasnit vliv nabídky a poptávky na tvorbu ceny (respektive její změny) a vliv inflace na hodnotu peněz.

-

sestaví základní rozpočet domácnosti, (hlavní příjmy a výdaje), rozliší pravidelné a jednorázové příjmy a výdaje, dokáže zvážit nezbytnost jednotlivých výdajů; umí objasnit princip vyrovnaného, schodkového a přebytkového rozpočtu,

-

vysvětlí, jak se lze bránit v případě porušení práv spotřebitele,

-

zná příklady použití debetní a kreditní platební karty a umí vysvětlit jejich omezení,

-

dokáže popsat a porovnat nejobvyklejší způsoby nakládání s volnými prostředky (spotřeba, úspory, investice) na straně jedné a nejčastější způsoby krytí deficitu (úvěry, splátkový prodej, leasing) na straně druhé,

-

zná význam úroku placeného a přijatého a v základních situacích ho umí spočítat;

-

dokáže popsat nejčastější druhy pojištění a situace, kdy se využijí.


1.3.

Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti

Národní ústav pro vzdělávání v 2013 vydal aktualizovaná Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti (viz http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/prilohy/17579/metodicka_ doporuceni_pro vyuku_financni_gramotnosti_akt.pdf). Tato pomůcka stejně jako další metodické materiály k výuce finanční gramotnosti považují především za nezbytné propojovat její výuku s matematikou. Vhodné je také při její výuce přirozeně využívat informační a komunikační technologie a podněcovat kooperaci žáků. Ve výuce finanční gramotnosti se doporučuje řešit úlohy z běžného života žáků. Při výuce se však nedoporučuje pracovat s finančními údaji žáků nebo jejich rodičů. Finanční záležitosti jsou citlivou oblastí, a proto je potřeba při finančním vzdělávání zajistit bezpečné prostředí pro žáky i jejich rodiče. Jedno z doporučení výše uvedené příručky se také týká rozvoje kritického myšlení, konkrétně se zde uvádí: „Současná společnost je často označována jako informační. A právě na prostředí plné informací je potřeba žáky připravovat. Vyhledávání informací, kritické myšlení, rozeznávání potřebného od zbytečného, odlišení pravdivého od nepravdivého i efektivní využívání informací se stává nezbytnou životní dovedností. Vždyť kolik lidí doplatilo exekucí na neznalost podmínek půjčky. Dříve nebo později se žák v běžném životě setká s nabídkou nějakého finančního produktu a bude postaven před otázku, jak tuto nabídku posoudit. Oporou mu mohou být čtenářské strategie a kritické myšlení, které žáka povedou k zodpovědnému rozhodování.“ Tento studijní materiál a připravené pracovní listy by měly sloužit jako možné pomůcky především pro rozvoj tohoto aspektu při výuce finanční gramotnosti na ZŠ. Jako metoda pro rozvoj kritického myšlení je využito badatelsky orientovaného vyučování, jehož principy jsou popsány v následující kapitole.


1.4 Literatura pro výuku finanční gramotnosti Učebnice a pracovní sešity: DARÁNIOVÁ, Yvona, JEHLIČKOVÁ, Iva, JÍLKOVÁ, Kateřina, KRAUSOVÁ, Jitka, STAŇKOVÁ, Blanka a STRCULOVÁ, Vladimíra. Rozumíme penězům pro 1. stupeň základní školy. [Kladno]: AISIS, [2013]. JAKEŠ, Petr a kol. Finanční gramotnost pro druhý stupeň základní školy. Praha: Fortuna, 2011. 4 sv. ISBN 978-80-7373-089-5. JAKEŠ, Petr a kol. Finanční gramotnost pro první stupeň základní školy. Praha: Fortuna, 2011. 2 sv. ISBN 978-80-7373-087-1. KAŠOVÁ, Jitka a ISTENČIN, Lukáš. Výchova k finanční gramotnosti: pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Plzeň: Fraus, 2012. ISBN 978-80-7238-107-4. KAŠOVÁ, Jitka a kol. Rozumíme penězům pro 2. stupeň základní školy. [Kladno]: AISIS, aktualizace 2013. NAVRÁTILOVÁ, Petra, JIŘÍČEK, Michal a ZLÁMAL, Jaroslav. Finanční gramotnost. 2. vyd. Kralice na Hané: Computer Media, 2013. 2 sv. ISBN 978-80-7402-150-3. ODVÁRKO, Oldřich a KADLEČEK, Jiří. Matematika pro 9. ročník základní školy. 3. díl: Finanční matematika. 3., přeprac. vyd. Praha: Prometheus, 2014. ISBN 978-80-7196-442-1. RADOVÁ, Jarmila, DVOŘÁK, Petr a MÁLEK, Jiří. Finanční matematika pro každého. 8., rozš. vyd. Praha: Grada, 2013. ISBN 978-80-247-4831-3. SKOŘEPA, Michal a SKOŘEPOVÁ, Eva. Finanční a ekonomická gramotnost pro základní školy a víceletá gymnázia. Praha: Scientia, 2008. 3 sv. ISBN 978-80-86960-41-8. SKOŘEPOVÁ, Eva. Finanční gramotnost pro 1. stupeň ZŠ: o penězích a hospodaření. 3. vyd. Praha: Fragment, 2014. ISBN 978-80-253-2175-1. Školní atlas Dnešní finanční svět. [Praha]: TERRA-KLUB, 2012.

Odborné a populárně - naučné publikace BRABEC, Jiří. Finanční gramotnost: srozumitelně a bez překážek. 1. vyd. Plzeň: ABC Finančního vzdělávání, 2011. 90 s. ISBN 978-80-905057-0-4. Dnešní finanční svět [online]. Praha: TERRA-KLUB, 2012 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Komunikace/Spolecenska_odpovednost/Spolecenska_od povednost/Prilohy/dfs_cs_brozura.pdf


HESOVÁ, Alena a ZELENDOVÁ, Eva. Finanční gramotnost ve výuce: metodická příručka [online]. Praha: NÚV, divize VÚP, 2011 [cit. 2014-08-13]. ISBN 978-80-86856-76-6. Dostupné z: http://www.vuppraha.cz/wpcontent/uploads/2011/11/Financni_gramotnost_ve_vyuce_definitivni.pdf JEŽEK, Tomáš. Peníze a trh. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. ISBN 80-7178-685-3. Kolektiv autorů. Matematika: aktivně, aktuálně a s aplikacemi [online]. Praha: P3K, 2012 [cit. 2014-08-13]. ISBN 978-80-87186-94-7. Dostupné z: http://www.karlin.mff.cuni.cz/katedry/kdm/oppa/matematika_blok.pdf MELCER, Martin. Finanční matematika v českých učebnicích (od Marchetovy reformy). Praha: Matfyzpress, 2013. ISBN 978-80-7378-232-0. NOVÁKOVÁ, Vladimíra, ed. a SOBOTKA, Věroslav, ed. Slabikář finanční gramotnosti: učebnice základních 7 modulů finanční gramotnosti. 2., aktualiz. vyd. Praha: COFET, 2011. ISBN 978-80-904396-1-0. SCHIFF, Peter D. a SCHIFF, Andrew J. Ekonomické bajky pro studované i laiky: jak ekonomika roste a proč krachuje. Praha: Dokořán, 2010. ISBN 978-80-7363-325-7. SMRČKA, Luboš. Rodinné finance: ekonomická krize a krach optimismu. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-199-4. SYROVÝ, Petr a NOVOTNÝ, Martin. Osobní a rodinné finance. 2., aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-1098-6. SYSLOVÁ, Barborka, HÁŠA, Miroslav a OUPIC, Miroslav. Tajný deník Barborky Syslové aneb Cesta k finanční samostatnosti. Praha: Profess Consulting, 2006. ISBN 80-7259-034-0. ŠKVÁRA, Miroslav. Finanční gramotnost. 1. vyd. Praha: M. Škvára, 2011. ISBN 978-80904823-0-2.

Další didaktické a metodické materiály Aby dluhy nebolely [online]. Praha: Česká televize, 2012 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10385900530-aby-dluhynebolely/211382553210009/video/ České bankovky – animace. In: Česká národní banka [online]. Praha [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/animace.html České mince – animace. In: Česká národní banka [online]. Praha [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/platidla/mince/animace.html


Chráníme českou korunu. In: Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.chranimekorunu.cz/ DOBEŠ, Martin, JAKUBÍČEK, Petr, PETÝRKOVÁ, Lenka a PŘIKRYLOVÁ, Klára. Příručka pro učitele – DOLCETA. Náměty a plány hodin pro spotřebitelské vzdělávání [online]. Brusel: Evropská komise, 2009 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.generationeurope.cz/images/pdf/cz_teachers_kit_dolceta.pdf Exekuce. In: YouTube [online]. 24. 8. 2012 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=1buOredbQqE. Kanál uživatele Rubikon centrum. HESOVÁ, Alena. Metodická doporučení pro výuku finanční gramotnosti [online]. Praha: NÚV, aktualiz. 2013 [cit. 2014-08-13]. ISBN 978-80-87652-98-5. Dostupné z: http://digifolio.rvp.cz/artefact/file/download.php?file=49405&view=2939&view=2939 Jak na dluhy [online]. RUBIKON centrum, 2012 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.rubikoncentrum.cz/download/brozura_jak_na_dluhy_A5_05.pdf KAŠOVÁ, Jitka a ISTENČIN, Lukáš. Inspiromat: zásobník materiálů k výuce finanční gramotnosti na základní škole. [Kladno]: AISIS, 2011. ISBN 978-80-904071-7-6. KLÍNSKÝ, Petr a kol. Finanční gramotnost: obsah a příklady z praxe škol [online]. Praha: NÚOV, 2008 [cit. 2014-08-13]. ISBN 978-80-87063-13-2. Dostupné z: http://www.nuov.cz/uploads/Financni_gramotnost_obsah_a_priklady_z_praxe_skol.pdf KLÍNSKÝ, Petr a CHROMÁ, Danuše. Finanční gramotnost: úlohy a metodika [online]. Praha: NÚOV, 2009 [cit. 2014-08-13]. ISBN 978-80-87063-26-2. Dostupné z: http://clanky.rvp.cz/wpcontent/upload/prilohy/7625/financni_gramotnost___metodicka_prirucka_pro_ucitele.pdf KŘENKOVÁ, Helena a kol. Rozumíme financím I.: hry a návody pro 11–15leté [online]. Praha: Junák – svaz skautů a skautek ČR, 2012 [cit. 2014-08-13]. ISBN 978-80-86825-66-3. Dostupné z: http://casopisy.skauting.cz/download/FG_ZS.pdf KŘENKOVÁ, Helena a kol. Rozumíme financím II.: hry a návody pro 15–18leté [online]. Praha: Junák – svaz skautů a skautek ČR, 2012 [cit. 2014-08-13]. ISBN 978-80-86825-67-0. Dostupné z: http://casopisy.skauting.cz/download/FG_SS.pdf ODVÁRKO, Oldřich a ROBOVÁ, Jarmila. Matematika a budování finanční gramotnosti [online]. Praha: P3K, 2012 [cit. 2014-08-13]. ISBN 978-80-87186-72-5. Dostupné z: http://www.karlin.mff.cuni.cz/katedry/kdm/oppa/matematika_fingram_blok.pdf O penězích a lidech. In: YouTube [online]. 12. 9. 2011 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=HrQTBqxbNZ0. Kanál uživatele Česká národní banka. Osobní bankrot. In: YouTube [online]. 24. 8. 2012 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=dW78C_kpXk4. Kanál uživatele Rubikon centrum. 8 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

PISA 2012. Finanční gramotnost. Příklady úloh [online]. Praha: Česká školní inspekce, 2012 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/getattachment/cz/O-nas/Mezinarodnisetreni/PISA/Priklady-uloh-z-financni-gramotnosti/FL_uvolnene_ulohy.pdf PISA 2012. Koncepční rámec finanční gramotnosti [online]. Praha: Česká školní inspekce, 2013 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.csicr.cz/getattachment/25a11059-9aed-4bb5a17b-32938f6dc43a SMOLÍKOVÁ, Klára. Spořínkova učebnice: Finanční gramotnost s Českou spořitelnou pro 4. a 5. ročník základních škol [online]. [Praha]: Česká spořitelna, 2011 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://www.csas.cz/static_internet/cs/Testy/Podpora_WCM/Funkcni_podpora/Prilohy/metodi ka.pdf SÝKOROVÁ, Pavla. Finanční matematiky se nebojíme [online]. Praha: NIDV, 2011 [cit. 2014-08-13]. Dostupné z: http://domino.nidv.cz/2012/objekty/detail/24


2. Badatelsky orientované vyučování Pojem badatelsky orientované vyučování (BOV) je obvykle užíváno jako česká verze anglického pojmu Inquiry Based Science Education (IBSE), který bychom při důsledném překladu vyložili jako „učení se skrze bádání, zkoumání, objevování, pídění se po odpovědi“ Jedná se o vzdělávací směr typický především v přírodovědných předmětech. K vysvětlení podstaty badatelského vyučování je především potřeba důkladně pochopit význam termínu „BÁDÁNÍ“. Obvykle rozlišujeme pojmy vědecké bádání a bádání. Vědecké bádání souvisí s metodami, kterými vědci studují okolní svět, a způsoby, pomocí kterých nabízejí vysvětlení zkoumaných jevů. Bádání při BOV charakterizujeme jako činnosti žáků, při kterých rozvíjejí své dovednosti v duchu vědeckého stylu práce: -

pozorování

-

kladení otázek

-

vyhledávání informací

-

navrhování postupů řešení

-

ověřování experimentálních výsledků

-

získávání dat, jejich analýza a interpretace

-

formulování odpovědí, vysvětlení a předpovědí;

-

prezentace závěrů

Podstatné je, že závěry této činnosti závisí na momentálních znalostech a rozhledu a různé osoby tak mohou interpretovat stejná fakta různě. Nemusí se dokonce

dojít k žádnému

konečnému závěru. Z výše uvedeného vyplývá, že při badatelsky orientované výuce učitel probíranou látku nevyloží v ucelené podobě, ale výuku připravuje tak, aby se žáci sami pokusili řešit problémové situace a s jeho případnou pomocí hledali cestu k řešení této situace nebo se alespoň o to pokusili. Žák není při této výuce pasivní, ale naopak je nucený přicházet se s svými nápady, které pak zkouší prověřovat. Měl by být při tom učitelem podporován v tom, že při tom procesu výuky není ostuda udělat chybu. Souhrnně může říci, že role učitele by měla spočívat především v tom, aby se snažil rozvíjet v žácích jejich přirozenou zvídavost. 10 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

2.1. Základní kroky badatelsky orientovaného vyučování BOV můžeme obvykle rozložit na čtyři základní fáze, které na sebe přirozeně navazují: 1. Seznamování se s daným problémem: získávání informací, přemýšlení o tom, co se chce zjistit, kladení otázek, uvědomění si toho, co je známo a máme k dispozici 2. Stanovení hypotézy: formulace nápadu, domněnky jaký bude výsledek zkoumaného problému. 3. Ověřování hypotézy: vlastní řešení – návrh experimentu, pozorování, zkoumání, provedení pokusu, hledání argumentů, získávání dat, analýza dostupných dat a informací (např. výpočet) apod. 4. Prezentace výsledků: sestavení a vysvětlení získaných závěrů a jejich využití, diskuze k

původní domněnce (hypotéze),

naznačení dalších možností při řešení daného

problému ….

Učitel výuku plánuje tak, že nastoluje problémové situace (t.j. zahájí krok 1), které pak žáci sami řeší (kroky 2-4) a je pak již jen jejich průvodcem při řešení zadaného problému – koriguje je a usměrňuje tak, aby sami

dospěli k výsledku, ale do jejich práce a postupů však pokud

možno příliš nezasahuje. Pouze se snaží tento typ výuky organizovat tak, aby se zapojili všichni žáci a měla být organizována tak, aby žáci byli nuceni: spolupracovat -

učení probíhá v menších skupinách

-

každý žák má vymezenou svou roli ve skupině

-

žáci by měli dokázat řešit svěřený úkol

-

je vhodné na viditelném místě ve třídě vyvěsit práce ve skupině

komunikovat -

předávají si instrukce, vzájemně vysvětlují a diskutují

-

prezentují své výsledky - ústně, obrázky i písemně

-

nutné je stanovení pravidel ( např.: „mluví jeden“)


pracovat s technikou -

dovednosti ovládat multimédia

-

pracovat s přístroji a pomůckami podle povahy zkoumaného problému

-

nutné je dbát na bezpečnost

Učitel by se měl při BOV snažit: -

zajistit atmosféru, ve které se otevřeně komunikuje a ve které se žáci vzájemně respektují a důvěřují si. Cítí se bezpečně, bez stresu.

-

podporovat atmosféru spolupráce nikoliv soutěživost. Smyslem není to, že se co nejdříve dospěje ve třídě k výsledku, ale především o to, aby každý žák (nebo skupinka) navrhl vlastní postup řešení, pak tento postup realizoval a došel tak k vlastnímu výsledku, který může být i jiný než mají ostatní.

-

se postavit do role „vědce“, který klade „vhodné“ otázky

-

projevovat dostatečné nadšení z navržených hypotéz, postupů řešení a získaných „objevů“ žáků

-

podněcovat zvídavost tvořivost a fantazii žáků.

2.2. Principy sestavení badatelsky orientované vyučovací hodiny 1. Plánování hodiny Volba tématu, které chci s žáky řešit  Hodí se pro něj badatelsky orientované vyučování? V případě, že ano, je nutné si dobře promyslet, na co konkrétně by bylo vhodné se zaměřit.  Téma a řešená problematika by měly zaujmout žáky. . Prostor pro bádání • Čas věnovaný tématu - jedna vyučovací hodina, několik návazných hodin nebo badatelský den, …, • místo práce - třída, laboratoř či venku v terénu, • pomůcky - jsou dispozici, je nutné je obstarat (jak ?).


Moje cílová skupina Je nutné brát v úvahu: • na jaké úrovni badatelské samostatnosti se žáci nacházejí (bádají samostatně nebo potřebují nasměrovat), • zda je lepší zkoušet bádání po jednotlivých krocích nebo vyzkoušet celou • badatelskou hodinu, • formu práce (aktivity, velikost skupin), • individuální nebo skupinovou práci, • co je nutné, aby žáci věděli předem. Stanovení konkrétního cíle pro hodinu • Co chci, aby si žáci odnesli („dostalo se jim pod kůži“), když vše ostatní • zapomenou. • Co je hlavní myšlenka, kterou mají žáci objevit a zapamatovat si. • Co mají žáci dokázat, odhalit, zkusit? • Jaké dovednosti by měly být rozvíjeny a jaké cíle dosaženy (nemusí být jen badatelské). Je záměr hodiny opravdu badatelský? • Jaké myšlenkové procesy mají u žáků proběhnout ? • Co nového badatelského by si měli osvojit ? • Které „AHA“ momenty by si při bádání měli prožít?

2. Konkrétní kroky Motivace: Co bude tím magnetem v úvodu hodiny, který podchytí zájem i fantazii žáků a odstartuje lavinu otázek? Přemýšlení o tématu: Budou žáci studovat další zdroje (literaturu, webové stránky apod.)? V případě, že ano, na jaké zdroje je nasměruji? Kladení otázek: Budou mít žáci prostor klást vlastní otázky a diskutovat o nich? Jestli ano, jak je v tom mohu podpořit? Výběr výzkumné otázky: Bude mít každý žák svoji výzkumnou otázku nebo si ji vybere společně se spolužáky ve skupině nebo vybereme společnou otázku pro celou třídu? Jaký postup použiji pro výběr otázky? Formulace hypotézy: Bude moci každý žák vyslovit svoji vlastní hypotézu nebo budou žáci sestavovat hypotézu ve skupinách? Plánování, příprava a provedení pokusu: Budou se žáci podílet na plánování a provedení pokusu? Jestli ano, tak jakým způsobem?


Formulace závěrů a návrat k hypotéze: Umožní lekce žákům návrat k hypotéze a její zhodnocení? Hledání souvislostí: Jakým způsobem žákům umožním, aby se zamysleli nad přesahem lekce ? Prezentace: Jakým způsobem zajistím, aby žáci měli možnost výsledky svého bádání sdělit ostatním? Kladení nových otázek: Těším se, že žáky budou napadat nové otázky. Sepíšeme je společně? Budeme s nimi dál pracovat? Reflexe: Jakým způsobem zajistím, aby si žáci uvědomili, co se jim v hodině podařilo, co by mohli příště udělat lépe a jaké dovednosti využili?

3. Hodnocení žáků Jak zhodnotím zapojení žáků do různých částí badatelského postupu? Jak budu např. hodnotit, zda si každý samostatně sestavil hypotézu ? Při hodině budu žáky pozorovat a zapíši si, jak pracovali. Jakou formou dostanou žáci zpětnou vazbu na svou práci? Získají ji od třídy nebo od učitele a okamžitě v průběhu hodiny nebo někdy později souhrnně? Mám na závěr připravené hodnocení (skupinové, či individuální) ? Využiji sebehodnocení žáků pomocí předem zadaných kritérií? Vytvořím kritéria já nebo společně se žáky?

2.3. Příklad badatelsky orientované hodiny Konkrétní představu badatelsky orientované hodiny při výuce finanční gramotnosti budeme ilustrovat na tématu Jak správně nakupovat (pracovní listy č. 2) 1. Přemýšlení o tématu a kladení otázek: Jak často se v naší rodině nakupuje? Každý den děláte menší nákupy nebo jednou týdně se jezdí autem do super(hyper)marketu? Kdo u nás nakupuje? Kolik přibližně stojí nákup? Kolik asi utratíme za jídlo každý měsíc? Žáci přemýšlí a kladou další otázky….


2. Formulace hypotézy: V supermarketu nakoupíme vždy levněji než v malém obchodě. Je výhodnější kupovat větší balení výrobku než jen jeden. Je rychlejší a levnější vždy, když potřebujeme zajet do supermarketu. V blízkém obchodě sice nemají takový výběr, ale koupí se jen to, co potřebujeme…. Žáci formulují svá tvrzení a nápady (hypotézy)…. 3. Ověřování hypotézy: -

Plánování a příprava: Co potřebujeme každý den? Vybereme potraviny, které potřebujeme každý den a naplánujeme si jejich nákup v supermarketu a v malém obchodu blízko bydliště. Dále naplánujeme týdenní nákup. Žáci plánují postup ověření hypotéz…

-

Provedení pokusu: Navštívíme společně (či s rodiči) malý obchod blízko školy nebo blízko domova a zaznamenáme si ceny potravin, které máme na seznamu a poté to samé zopakujeme při návštěvě supermarketu. Žáci zapisují, porovnávají a hledají…

-

Pozorování a zaznamenávání: Naplánovali jsme různé varianty-porovnávat ceny z letáku, porovnávat přímo v obchodě či z fiktivního seznamu potravin v rámci pracovního listu. Žáci vyhledávají a třídí informace, vyhodnocují výsledky…

4. Prezentace výsledků -

Analýza dat: Všechna pozorování a výsledky je potřeba zapsat do společné tabulky, porovnáváme naše výsledky se zjištěními a výsledky ostatních spolužáků. Žáci formulují závěry, porovnávají s ostatními…

-

Návrat k hypotéze: Po debatě s ostatními se vrátíme ke své hypotéze a zapíšeme, zda se nám náš odhad potvrdil či nepotvrdil a co toho bylo příčinou. Žáci hledají širší souvislosti…


-

Reflexe: Často pracujeme ve skupinách a výsledky prezentujeme před ostatními. Zkoušíme vysvětlit, proč a jak jsme vlastně prováděli zjišťování a k čemu je dobré jeho výsledky znát. Žáci vědí, co zjistili a k čemu mohou výsledky využít…

2.4. Literatura a WWW stránky týkající se BOV PAPÁČEK, M (ed.) Didaktika biologie v České republice 2010 a badatelsky orientované vyučování. České Budějovice: Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, 2010a. ISBN 978-80-7394-210-6. PAPÁČEK, M. Badatelsky orientované přírodovědné vyučování – cesta pro biologické vzdělávání generací Y, Z a alfa? SCIED, roč. 1, no.1, 2010b, pp.33-49, přístupné on line http://www.scied.cz/Default.aspx?ClanekID=330&PorZobr=1&PolozkaID=12 SAMKOVÁ, Libuše et al. Badatelsky orientované vyučování matematice. Scientia in educatione, v. 6, n. 1, jun. 2015. Přístupné on line: http://www.scied.cz/index.php/scied/article/view/154 VOTÁPKOVÁ, D., VAŠÍČKOVÁ, R., SVOBODOVÁ, H., SEMERÁKOVÁ, B. (ed.) Badatelé.cz: Průvodce pro učitele badatelsky orientovaným vyučováním. Praha: Sdružení TEREZA, 2013a. ISBN 978-80-87905-02-9. VOTÁPKOVÁ, D., VAŠÍČKOVÁ, R., SVOBODOVÁ, H., SEMERÁKOVÁ, B. (ed.) Bádálek: Badatelské lekce pro 4. - 5. ročník ZŠ. Praha: Sdružení TEREZA, 2013b. ISBN 978-80-87905-03-6. VOTÁPKOVÁ, D., VAŠÍČKOVÁ, R., SVOBODOVÁ, H., SEMERÁKOVÁ, B. (ed.) Bádálek: Badatelské lekce pro 6. - 9. ročník ZŠ Praha: Sdružení TEREZA, 2013c. ISBN 978-80-87905-04-3. www.badatele.cz www.generacey.cz www.kritickemysleni.cz www.terezanet.cz


3. Pracovní listy pro badatelsky orientovanou výuku finanční gramotnosti Jako příloha tohoto materiálu byly připraveny pracovní listy, které lze použít přímo ve výuce. V následujícím textu je stručně popsán jejich obsah s ohledem na metodiku badatelsky orientované vyučování.

Pracovní list č.1- Rodinný a osobní rozpočet 1. Přemýšlení o tématu a kladení otázek: - Učitel si společně s žáky v kruhu povídá, co si včera nebo v nedávné době koupili buď sami nebo s rodiči, co je nutné nakupovat pravidelně (každý den, týden, měsíc) – například obědy ve školní jídelně, jízdenky na MHD, hygienické potřeby … Co si žáci v poslední době koupili naopak jen tak pro radost a nepotřebovali to? 2. Formulace hypotézy: žáci se rozdělí do menších pracovních týmů, každý dostane pracovní list a společně tvoří a formulují hypotézy, přemýšlí nad příjmy a výdaji a vypracovávají rozpočet fiktivní rodiny. 3. Ověřování hypotézy: žáci sepisují a porovnávají všechny příjmy a výdaje fiktivní rodiny, odhadují, zda je rozpočet vyrovnaný či nikoliv. Pracovní týmy sečtou příjmové a nákladové položky. Podle zjištění, zda je rozpočet přebytkový nebo vyrovnaný, navrhnou řešení dalšího postupu. 4. Prezentace výsledků: Pracovní týmy všechny výsledky mezi sebou porovnají, debatují s ostatními, v čem by mohla fiktivní rodina případně ušetřit nebo při přebytkovém rozpočtu do čeho investovat. Žáci zapíší, zda se jim jejich původní odhad potvrdil či nepotvrdil a proč. Každá pracovní skupina prezentuje výsledky před ostatními, a ukáže své návrhy na upravení rodinného rozpočtu. Žáci by měli vědět, k čemu ty výsledky dále využít a proč se právě tímto tématem zabýváme. V dalších hodinách si mohou žáci vytvořit úplně svůj vlastní rozpočet, buď ve skupinách nebo i individuálně.


Pracovní list č.2: Jak správně nakupovat Maminka na dovolené 1. Přemýšlení o tématu a kladení otázek: Žáci si s učitelem v kruhu povídají, kam chodí nakupovat s rodiči, jestli chodí do obchodu každý den nebo nakupují méně často. Co je výhodné koupit jednou za týden a ve větším balení a co bychom mohli kupovat každý den. Kde je výhodnější nakupovat pro početnější rodinu. Který druh potravin není vhodné kupovat ve velkém balení….. 2. Formulace hypotézy: Žáci vytvoří pracovní týmy a řeší slovní úlohy v rámci pracovních listů. 3. Ověřování hypotézy: Žáci posuzují a porovnávají výhodnost, respektive klady a zápory nakupování v malém obchodu či ve velkém supermarketu. Žáci ve skupinách zkusí vytvořit jídelníček na jeden den a spočítají cenu surovin na jednotlivá jídla, pokud by je kupovali U Rohlíku a v Housce. 4. Prezentace výsledků: Pracovní týmy všechny výsledky mezi sebou porovnají, debatují s ostatními, v čem jsou klady a zápory nakupování v malém obchodu respektive ve velkém supermarketu. Pořizujeme si pejska 1. Přemýšlení o tématu a kladení otázek: Žáci si přinesou do školy obrázky psů a různé knihy či encyklopedie o psech. Ve skupinách poté sepisují vše, co takový pes potřebuje (očkování, bouda, granule, misky, vodítko, psí známka …). Prezentují svá zjištění ve skupinách a společně se provede zápis na tabuli. 2. Formulace hypotézy: Pracovní týmy dostanou pracovní listy s příběhem fiktivní rodiny, která si chce pořídit pejska a přemýšlí, který pes by byl pro rodinu nejvhodnější. Kromě navržených hypotéz si žáci v týmech mohou vytvořit svoje hypotézy, které budou ověřovat.


3. Ověřování hypotézy: Se třídou (či rodiči) děti navštíví zverimex, kde zjišťují ceny jednotlivých potřeb pro psa, které si sepsaly ve škole a v týmech vypočítávají náklady na malého respektive velkého psa. 4. Prezentace výsledků: Pracovní týmy všechny výsledky mezi sebou porovnají, debatují s ostatními jaké jsou náklady na chování malého respektive velkého psa.

Pracovní list č.3: Reklama a slevy 1. Přemýšlení o tématu a kladení otázek: Žáci si do školy přinesou letáky z různých supermarketů a porovnávají ceny různých potravin - pracují ve dvojicích. Každý žák doma zjistí, kolik stál jeho mobil a jestli musel při koupi splnit nějaké podmínky operátora. Pokud ano, tak jaké výhody z toho získal. Kolik měsíčně dobíjí nebo jestli má nějaký tarif. 2. Formulace hypotézy: Žáci přemýšlí nad úlohami z pracovních listů, např. zda je lepší koupit telefon Nokia za zvýhodněný tarif. 3. Ověřování hypotézy: Žáci porovnávají jednotlivé nabídky a diskutují. Zkusí také zjistit, jestli v poslední době koupili s rodiči nějaký výrobek se slevou a jestli tento výrobek prodávají i v jiném obchodě a za jakou cenu. 4. Prezentace výsledků: Žáci všechny výsledky mezi sebou porovnají a debatují.

Pracovní list č.4: Dluhy 1. Přemýšlení o tématu a kladení otázek: Žáci si na jednoduchém příkladu objasní pojem DLUH a kdy a proč vznikne. Co dělat, abychom neměli dluhy. Jaký je rozdíl, když si půjčíme od rodičů peníze a když bychom si půjčili od banky a nezvládli bychom to splácet. Je rozumné dělat dluhy? 2. Formulace hypotézy: Žáci vytvoří pracovní týmy a řeší slovní úlohy v rámci pracovních listů.


3. Ověřování hypotézy: Skupiny žáků přemýšlí, co měl Matěj (viz slovní úloha) udělat, aby nedostal svoji rodinu do finančních potíží. 4. Prezentace výsledků: Skupiny všechny výsledky mezi sebou porovnají a debatují.

Pracovní list č.5: Spoření a půjčky 1. Přemýšlení o tématu a kladení otázek: Žáci si v kruhu vysvětlují pojmy spoření a půjčka, na co si kdo spoří, co by si chtěl koupit a nemá nyní hotovost, aby si to koupil. Jsou půjčky výhodné? Kde si případně půjčit a kde ne? Když si půjčíme od banky, kolik jí zaplatíme za to, že jsme si půjčili? Je dobré si půjčovat na nákup vánočních dárků? 2. Formulace hypotézy: Pracovní týmy vypracovávají pracovní list č.5. 3. Ověřování hypotézy: Žáci přemýšlí o tom, proč je někdy lepší naspořit na daný výrobek, než ho kupovat přímo a vzít si na něj půjčku. Kolik se zaplatí navíc bance? 4. Prezentace výsledků: Skupiny všechny výsledky mezi sebou porovnají a debatují výhody a nevýhody půjček.

Pracovní list č.6: Vznik peněz 1. Přemýšlení o tématu a kladení otázek: Žáci si v kruhu vysvětlují historii vzniku peněz 2. Formulace hypotézy: Pracovní týmy vypracovávají pracovní list č.6, zaměřují se především na porovnání různých měn. 3. Ověřování hypotézy: Žáci přemýšlí o tom, zda za odpovídající částku peněz v různých cizích měnách mohou pořídit v dané zemi stejné zboží. 4. Prezentace výsledků: Skupiny všechny výsledky mezi sebou porovnají a debatují rozdíly v měnách různých států. 20 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Kurz DVPP Badatelsky orientovaný přístup ve výuce finanční gramotnosti Pracovní listy Akreditace MŠMT č. j. Č.j.: MSMT- 17532/2014-1-612 ze dne 24.7.2014

Projekt EduTech: Vzdělávání pro efektivní transfer technologií a znalostí v přírodovědných a technických oborech CZ.1.07/2.3.00/45.0011

Autor: Mgr. Helena Picková TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Metodické pokyny k pracovním listům Pracovní list č.1- Rodinný a osobní rozpočet Úvod - vysvětlení pojmů: příjmy, výdaje (zbytné, nezbytné) Motivace, kladení otázek: učitel si společně s žáky v kruhu povídá, co si včera nebo v nedávné době koupili buď sami nebo s rodiči, co je nutné nakupovat pravidelně (každý den, týden, měsíc) – například obědy ve školní jídelně, jízdenky na MHD, hygienické potřeby.. Co jste si v poslední době koupili naopak jen tak pro radost a nepotřebovali jste to? Stanovení hypotézy: žáci se rozdělí do menších pracovních týmů, každý dostane Pracovní list č.1 a společně tvoří a formulují hypotézy, přemýšlí nad příjmy a výdaji a vypracovávají rozpočet této fiktivní rodiny. Plánování a příprava: žáci sepisují a porovnávají všechny příjmy a výdaje fiktivní rodiny, odhadují, zda je rozpočet vyrovnaný či nikoliv. Ověřování hypotéz: pracovní týmy sečtou příjmové a nákladové položky. Podle zjištění, zda je rozpočet přebytkový nebo vyrovnaný, navrhnou řešení dalšího postupu. Analýza dat: všechny výsledky mezi sebou porovnají, debatují s ostatními, v čem by mohla rodina Broučkova případně ušetřit nebo při přebytkovém rozpočtu do čeho investovat. Návrat k hypotéze: žáci zapíší, zda se jim odhad potvrdil či vyvrátil a proč. Prezentace výsledků a reflexe: každá pracovní skupina prezentuje výsledky před ostatními, a ukáže své návrhy na upravení rodinného rozpočtu. Žáci by měli vědět, k čemu ty výsledky dále využít a proč se právě tímto tématem zabýváme. V dalších hodinách si mohou žáci vytvořit úplně svůj vlastní rozpočet, buď ve skupinách nebo i individuálně. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Pracovní list č.2: Jak správně nakupovat Maminka na dovolené Žáci si s učitelem v kruhu povídají, kam chodí nakupovat s rodiči, jestli chodí do obchodu každý den nebo nakupují méně často. Co je výhodné koupit jednou za týden a ve větším balení a co bychom mohli kupovat každý den. Kde je výhodnější nakupovat pro početnější rodinu. Který druh potravin není vhodné kupovat ve velkém balení….. Žáci vytvoří pracovní týmy a řeší slovní úlohy v rámci pracovních listů. Posuzují a porovnávají výhodnost a klady a zápory nakupování v malém obchodu či ve velkém supermarketu. Žáci ve skupinách zkusí vytvořit jídelníček na jeden den a spočítají cenu surovin na jednotlivá jídla, pokud by je kupovali U Rohlíku a v Housce. Pořizujeme si pejska Žáci si přinesou do školy obrázky psů a různé knihy či encyklopedie o psech. Ve skupinách poté sepisují vše, co takový pes potřebuje (očkování, bouda, granule, misky, vodítko, psí známka …). Prezentují svá zjištění ve skupinách a společně se provede zápis na tabuli. Se třídou (či rodiči) děti navštíví zverimex, kde zjišťují ceny jednotlivých potřeb pro psa, které si sepsaly ve škole a v týmech vypočítávají náklady na malého respektive velkého psa. Pracovní týmy dostanou pracovní listy s příběhem fiktivní rodiny, která si chce pořídit pejska a přemýšlí, který pes by byl pro rodinu nejvhodnější. Kromě navržených hypotéz si žáci v týmech mohou vytvořit svoje hypotézy, které budou ověřovat.

Pracovní list č.3: Reklama a slevy Žáci si do školy přinesou letáky z různých supermarketů a porovnávají ceny různých potravin-pracují ve dvojicích.

TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

Každý žák doma zjistí, kolik stál jeho mobil a jestli musel při koupi splnit nějaké podmínky operátora. Pokud ano, tak jaké výhody z toho získal. Kolik měsíčně dobíjí nebo jestli má nějaký tarif. Příklad hypotézy u cvičení 1: Je lepší koupit telefon Nokia za zvýhodněný tarif. Žáci zkusí zjistit, jestli v poslední době koupili s rodiči nějaký výrobek se slevou a jestli tento výrobek prodávají i v jiném obchodě a za jakou cenu.

Pracovní list č.4: Dluhy Žáci si na jednoduchém příkladu objasní pojem DLUH a kdy a proč vznikne. Co dělat, abychom neměli dluhy. Jaký je rozdíl, když si půjčíme od rodičů peníze a když bychom si půjčili od banky a nezvládli bychom to splácet. Je rozumné dělat dluhy? Žáci se rozdělí do skupin a přemýšlí, co měl Matěj (viz slovní úloha) udělat, aby nedostal svoji rodinu do finančních potíží.

Pracovní list č.5: Spoření a půjčky Žáci si v kruhu vysvětlují pojmy spoření a půjčka, na co si kdo spoří, co by si chtěl koupit a nemá nyní hotovost, aby si to koupil. Jsou půjčky výhodné? Kde si případně půjčit a kde ne? Když si půjčíme od banky, kolik jí zaplatíme za to, že jsme si půjčili? Je dobré si půjčovat na nákup vánočních dárků? Pracovní týmy vypracovávají pracovní list č.5, přemýšlí o tom, proč je někdy lepší naspořit na daný výrobek, než ho kupovat přímo a vzít si na něj půjčku. Kolik zaplatíme navíc bance?

Pracovní list č.6: Vznik peněz Žáci debatují o historii vzniku peněz a vývoji platidel. Skupiny žáků vypracovávají pracovní list a zaměřují se především na porovnání různých měn. Přemýšlí o tom, zda za odpovídající částku peněz v různých cizích měnách mohou pořídit v dané zemi stejné zboží.


Pracovní list 1/1 - Finanční gramotnost

Téma: Rodinný a osobní rozpočet výdaje × příjmy 1) Na obrázku je rodina Broučkova

2) Do mráčků napiš výdaje, které mohou mít TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY


Téma: Rodinný a osobní rozpočet výdaje × příjmy 3) Napiš alespoň tři činnosti, ze kterých mohou mít Broučkovi příjem. __________________ __________________ __________________ __________________ __________________ __________________

4) Napiš své výdaje:

nezbytné

zbytné

__________________

__________________

__________________

__________________

__________________

__________________

__________________

__________________

__________________

__________________

__________________

__________________



Téma: Rodinný a osobní rozpočet výdaje × příjmy

5) Vojta Brouček dostává kapesné 500 Kč měsíčně a každý týden 20 Kč za pomoc paní sousedce s nákupy. Z toho si platí: - časopis za 40Kč, - drobné pamlsky 60 Kč, - vstupné do kina 75 Kč - poplatek do knihovny 10 Kč. Chtěl by si našetřit na koloběžku, která stojí 2 700 Kč. Poraď mu, jak si má ukládat: příjmy: __________________

výdaje: __________________

a) Jsou všechny výdaje nezbytné?

b) Za jak dlouho si našetří na koloběžku?

c) Lze urychlit čas, za který si koloběžku našetří?



Téma: Rodinný a osobní rozpočet výdaje × příjmy Pan Brouček je řidič autobusu. Vydělává si měsíčně 20 000 Kč. Jeho paní je kadeřnice, nyní na mateřské dovolené. Pobírá 6 000 Kč státní rodičovský příspěvek a přivydělává si jako kadeřnice (8 000 Kč). Bydlí ve starším rodinném domku po rodičích. Výdaje na provoz domácnosti (elektřina, plyn, voda, popelnice) činí 2 500 Kč. Dále měsíčně platí: jídlo 10 000 Kč, benzín 3 000 Kč, obědy ve škole (pro Vojtu) 350 Kč, kurz AJ pro paní Broučkovou 500 Kč, sportovní kroužky Fitness 1 000 Kč, kultura (divadlo) 400 Kč, splátka na auto 2 000 Kč, oblečení 1 500 Kč, časopisy a knihy 300 Kč, telefony (kredit) 1 000 Kč, léky 500 Kč, krmení pro psa 600 Kč, krmení pro kanárka 100 Kč. a) Doplň tabulku s příjmovými a nákladovými položkami, vč. přesných částek. V posledním řádku všechny částky sečti. příjmová položka

∑ 𝐩ří𝐣𝐦𝐲

částka

nákladová položka

částka

∑ náklady



Téma: Rodinný a osobní rozpočet výdaje × příjmy b) Hospodaří rodina pana Broučka s přebytkem?

c) Kolik ušetří za rok?

d) Broučkovi mají starší pračku, vysavač i televizi. Během jednoho roku by si chtěli pořídit nové. Navrhni řešení.

e) Vystačí rodina s příjmy, když pí. Broučková už nebude pobírat státní rodičovský příspěvek?



Téma: Rodinný a osobní rozpočet výdaje × příjmy Zahrajte si na rodinu a sestavte si svůj rodinný rozpočet. Vymyslete si zaměstnání a jemu odpovídající odměnu. příjmová položka

∑ 𝐩ří𝐣𝐦𝐲

částka

nákladová položka

částka

∑ náklady



Téma: Jak správně nakupovat Rodina Kropáčkova žila v malém městě, kde všichni obyvatelé nakupovali v blízkém menším obchodě nebo ve vzdálenějším supermarketu v nákupním centru, kde jsou výrobky ve větším balení. U Kropáčků nakupovala vždy maminka. O letních prázdninách maminka odjela na 2 týdny do lázní a tatínek s desetiletou Janou začali hospodařit a nakupovat sami. Před prvním nákupem chtěli porovnat ceny potravin v obou obchodech. Tatínek připravil tabulku s tím, co zjistili:

Potraviny U Rohlíku

Supermarket Houska

1 máslo (250 g) 1 mouka (1 kg) 10 vajíček 1 mléko (500 ml) 1 jogurt (150 g) 1 olej (500 ml) 1 sýr (100 g) 1 šunka (100 g) brambory (1 kg) banány (1 kg)

1 máslo (1 kg) 1 mouka (5 kg) 30 vajíček 1 mléko (1 l) 1 jogurt (500 g) 1 olej (2 l) 1 sýr (1 kg) 1 šunka (500 g) brambory (10 kg) banány (1 kg)

30 Kč 12 Kč 30 Kč 10 Kč 9 Kč 20 Kč 18 Kč 25 Kč 8 Kč 25 Kč


Jana se podívala do tabulky a vidí, že v obchodě U Rohlíku je vše levnější. Tatínek si ze zkušenosti myslí, že je výhodnější nakupovat v supermarketu, protože zde mají zboží ve větším balení a je tak levnější. Navrhni, kde by nakupovala vaše rodina a zkoumej, zdali je vhodnější návrh Jany nebo tatínka. Co je vhodnější pro Tvoji rodinu ? Přemýšlej, na čem všem bude záviset.



Téma: Jak správně nakupovat Potraviny U Rohlíku

Supermarket Houska

1 máslo (250 g) 1 mouka (1 kg) 10 vajíček 1 mléko (500 ml) 1 jogurt (150 g) 1 olej (500 ml) 1 sýr (100 g) 1 šunka (100 g) brambory (1 kg) banány (1 kg)

1 máslo (1 kg) 1 mouka (5 kg) 30 vajíček 1 mléko (1 l) 1 jogurt (500 g) 1 olej (2 l) 1 sýr (1 kg) 1 šunka (500 g) brambory (10 kg) banány (1 kg)



Jana s tatínkem se rozhodli, že si k večeři připraví palačinky. Pro jejich přípravu potřebují 0,5kg mouky, 3 vajíčka a 0,5l mléka. Navrhni, kde by měli potraviny nakoupit. Potom svůj návrh prověř.

Na nákup do supermarketu však musí jet autem 10km. Změníš svůj návrh, kde mají nakupovat ? Co potřebuješ vědět k posouzení, kde je nyní nákup výhodnější ? Zkus takové informace zjistit.

V pracovních týmech každý navrhněte, co chcete nakoupit, a zkoumejte, kde je to výhodné. Zjisti ceny potravin v obchodě, kde nakupuje vaše rodina. Je zde výhodnější nakupovat ve srovnání s Potravinami U Rohlíka nebo Supermarketu Houska ? TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY


Téma: Jak správně nakupovat Rodina Palečkova má dvě děti Pepu a Jarku. Oba si přejí mít psa a nemohu se shodnout jak velkého, jestli štěně nebo už většího a jestli čistokrevného s rodokmenem nebo „voříška“ z nedalekého útulku. Rodiče jim řekli, ať si vyberu psa jakého chtějí, ale částka za náklady na pejska za rok nesmí překročit 15 000 Kč. Pomozte Pepovi a Jarce vybrat pejska. Ověřte domněnku (hypotézu): Je levnější pejskovi vařit než kupovat granule

Předpokládáme, že pes dostává jídlo 1x denně. Důležité údaje, které potřebuješ k ověřovaní této domněnky:  10 kg granulí – 800 Kč  Spotřeba benzínu  1l 10 km  1l 36 Kč  Zverimex je vzdálen 5km od domova  1kg granulí – 105 Kč  Pěšky cestou ze školy  1 denní dávka – 200 g granulí  Těstoviny (0,5 kg) + maso (100g) na jedno krmení  5 kg těstovin 150 Kč  1 kg masa 90 Kč  Spotřeba energie při vaření těstovin a masa  1 hodina vaření na sporáku stojí 30 Kč  Doba vaření na 1 porci psího pokrmu trvá 10 minut



Téma: Jak správně nakupovat Sestavte tabulku z těchto hodnot Krmení pomocí granulí

Pejskovi vaříme

Ověřte domněnku (hypotézu): Levněji vyjde menší pejsek než velký Důležité údaje, které potřebuješ k ověřování této domněnky:  1 krmení (1bal – 10 kg 800 Kč)  malý pes – 150 krmení  velký pes – 200 krmení  Očkování  malý pes  3x ročně  1 očkování = 60 Kč  velký pes  1x ročně  1 očkování = 150 Kč



Téma: Jak správně nakupovat  Vodítko  malý pes – 210 Kč  velký pes – 280 Kč

Porovnejte výdaje malý pes

velký pes



Téma: REKLAMA, SLEVY

Telefonní operátor 1 nabízí skvělý telefon Nokia za 3995 Kč. Standa si jej koupil za zvýhodněný tarif. Jednorázově zaplatil 395 Kč. Zavázal se platit měsíčně za telefon 150 Kč a za telefonní služby 249 Kč po dobu dvou let.

Obchodník nedělá nabídky, protože by měl zákazníky rád. Dělá to proto, že chce prodat a vydělat.

Mohl si také tento telefon koupit za plnou cenu a platit měsíčně předplacený tarif jen za 150 Kč.

Porovnej obě varianty.

Hypotéza:

Telefonní operátor 2 nabízí stejný telefon za těchto podmínek: platba za telefon 1877 Kč, měsíční paušál 250 Kč po dobu dvou let. Rozsah nabízených služeb je podobný. Předplacená karta stojí 100 Kč (dobíjí 1x měsíčně). Nový telefon lze zakoupit za 4377 Kč. Porovnej obě nabídky operátora.

Hypotéza: TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY


Téma: REKLAMA, SLEVY

Přečti si příběh a přemýšlej. Pavel potřeboval boty do školy. Maminka mu řekla, ať si koupí takové, které se mu budou líbit a nebudou přehnaně drahé. Pavlovi se v prvním obchodě líbily boty za 750 Kč. Ve druhém obchodě se vyzkoušel jedny, které stály 1200 Kč, ale byla na ně sleva 300 Kč. Ve třetím obchodě byly boty původně za 2000 Kč, ale protože na nich byla sleva 1000 Kč, Pavel si řekl, že ušetří nejvíc a koupil si je.

Ověř hypotézu: Čím je větší sleva na boty, tím Pavel víc ušetřil.



Téma: DLUHY

Lístek MHD v Liberci stojí 20 Kč. Matěj chtěl ušetřit a lístek si nekoupil. Když přišel revizor, požadoval po něm pokutu 500 Kč. Matěj ale peníze neměl, revizor mu tedy dal složenku, aby pokutu zaplatil. Matěj se ale bál a doma o pokutě

Nejhorší je dluh řešit dalším dluhem. Chybou je si myslet, že se prostě nic nestane....

nic neřekl. Nějakou dobu se nic neděle, ale pak přišel dopis od soudu. Nakonec rodiče museli za Matěje zaplatit 5 000 Kč.

a) O kolik Kč se Matějovi nezaplacené jízdné prodražilo?

b) O kolik Kč by platil méně, kdyby uhradil jízdné a pokutu složenkou?



Téma: SPOŘENÍ A PŮJČKY V případě, že něco chceš a nemáš na to potřebnou částku peněz, nabízí se Ti dvě možná řešení. Která to jsou?

Pamatuj si!

Žádná banka Ti peníze nepůjčí jen tak. Každá chce na půjčce vydělat. Proto Ti peníze půjčuje. Pokud už si půjčku musíš vzít, přemýšlej, jestli jsi schopen ji dlouhodobě splácet.



Téma: SPOŘENÍ A PŮJČKY 1) Paní Broučková potřebuje koupit mikrovlnnou troubu a mrazák. Obě věci stojí dohromady 16 000 Kč. a) Jak dlouho bude na oba spotřebiče šetřit, jestliže měsíčně bude ukládat 800 Kč?

b) Je tu i možnost koupit obě věci na splátky. Potom by paní Broučková zaplatila 25 splátek po 800 Kč měsíčně.

b) Kolik korun zaplatí za obě věci celkem, když je koupí na splátky?

d) Zvaž klady a zápory obou možností. spořit na nákup

půjčka, splácet bance

+

+

̶

̶

Zkus vymyslet jinou možnost nákupu.



Téma: SPOŘENÍ A PŮJČKY 2) Jirka touží po počítači, který stojí 25 000 Kč. Lze jej koupit i na splátky. 2 roky by splácel 1 200 Kč za měsíc plus měsíční poplatek za vedení účtu 39 Kč a jednorázový poplatek za zpracování úvěru 200 Kč. Ověř hypotézy: Pro Jirku je výhodnější koupit počítač na splátky než spořit na něj 1 000 Kč/měsíc.



Téma: VZNIK PENĚZ 1) Výměnný obchod Zahrajte si hru na výměnný obchod, každý má na začátku 1 bonbón a bude ho ve škole vyměňovat bonbón _________________

_________________

_________________

_________________

_________________

_________________

2) Co se dříve využívalo ke směně místo peněz? Napiš alespoň 3 věci.

________________________________________________________________

3) Platidla, měna STÁT ČR

MĚNA

PŘEVOD NA Kč ×

SR Rakousko Německo Velká Británie Japonsko


Kurz DVPP Badatelsky orientovaný přístup ve výuce finanční gramotnosti. Studijní materiál

Recommend Documents