Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Struktura pracovních činností vrchních a staničních sester v Nemocnici Vyškov a v Nemocnici Kroměříž Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Tomáš Kotrba, Ph.D.
Zuzana Urbanová
Brno 2011
Volná strana pro zadání práce.
Tímto děkuji vedoucímu bakalářské práce, Ing. Tomáši Kotrbovi, Ph.D., za ochotu, pomoc a cenné připomínky, kterými přispěl k vypracování této práce. Dále děkuji MUDr. Ditě Pospíšilové a Libuši Horákové za pomoc při šíření a získávání dotazníků a autosnímků. Mé díky patří také hlavním, vrchním a staničním sestrám v Kroměřížské nemocnici a.s. a v Nemocnici Vyškov, bez kterých by tato bakalářská práce nemohla vzniknout.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Struktura pracovních činností vrchních a staničních sester v Nemocnici Vyškov a v Nemocnici Kroměříž vypracovala samostatně, s použitím uvedené literatury a pod vedením Ing. Tomáše Kotrby, Ph.D. V Brně dne 23. května 2011
__________________
Abstract Urbanová, Z. The structure of work activities of head nurses at the Hospital Vyškov and Hospital Kroměříž. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2011. Bachelor thesis deals with the structure of work activities of head nurses in the Hospital Vyškov and Hospital Kroměříž. This thesis uses statistic evaluation of questionnaires and auto screening method. The aim of this work is to evaluate the structure of work activities and to identify the amount of time that nurses devote to these activities, then to propose possible recommendations for change. Based on the study of literature was the theoretical part dealing with health care, work and management activities of nurses and analysis of working time compiled. The practical part is dedicated to the analysis of questionnaire and auto screening method of workday. The questionnaire deals with an estimate of the time of consumption for each work activity and identifying data. The auto screening method divides work activities into administrative, managerial and personnel, professional nursing and other activities to which nurses assign the actual dedicated time. Based on the results of practical part of this work there are proposed possible recommendations for change. Keywords Health care, hospital, nurse, nurse as a manager, work and management activities, analysis of working time.
Abstrakt Urbanová, Z. Struktura pracovních činností vrchních a staničních sester v Nemocnici Vyškov a v Nemocnici Kroměříž. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. Bakalářská práce se zabývá strukturou pracovních činností vrchních a staničních sester v Nemocnici Vyškov a v Kroměřížské nemocnici a.s. Cílem práce je na základě statistického zpracování dotazníků a autosnímků činností sester vyhodnotit strukturu pracovních činností a identifikovat množství času, které sestry těmto činnostem věnují. Následně navrhnout možná doporučení ke změně. Na základě prostudování odborné literatury byla sestavena teoretická část zabývající se zdravotnictvím, pracovními a manažerskými činnostmi sester a analýzou pracovního času. Praktická část je věnována analýze dotazníkového šetření a autosnímků pracovního dne. Dotazníkové šetření zahrnuje odhad spotřeby času u jednotlivých činností a identifikační údaje sester. Následuje rozbor autosnímků rozdělující pracovní činnosti na administrativní, manažerské a personální, odborné ošetřovatelské a ostatní, kterým sestry přiřazují skutečně věnovaný čas. Na základě výsledků praktické části této práce jsou navržena možná doporučení ke změně. Klíčová slova Zdravotnictví, nemocnice, zdravotní sestra, sestra manažerka, pracovní a manažerské činnosti, analýza pracovního času.
Obsah
7
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce
9
1.1
Úvod .......................................................................................................... 9
1.2
Cíl práce .................................................................................................... 9
Přehled literatury 2.1
10
Zdravotnictví ............................................................................................10
2.1.1
Zdravotnický systém ........................................................................10
2.1.2
Typy zdravotnických systémů .......................................................... 13
2.2
Zdravotnictví České republiky ................................................................. 15
2.3
Zdravotnická zařízení .............................................................................. 17
2.3.1
Nemocnice........................................................................................ 19
2.3.2
Rozdělení nemocnic ......................................................................... 19
2.4
Regulační poplatky .................................................................................. 21
2.5
Zdravotní sestra ....................................................................................... 21
2.5.1 2.6
Výkon povolání bez odborného dohledu ........................................ 22
Management, manažer a manažerské funkce ........................................ 23
2.6.1
Sestra manažerka ............................................................................ 25
2.6.2
Pracovní a manažerské činnosti sester ........................................... 26
2.6.3
Dosavadní výzkum .......................................................................... 27
2.7
Analýza pracovního času ........................................................................ 28
2.7.1
Časová studie .................................................................................. 28
2.7.2
Snímek pracovního dne .................................................................. 29
2.7.3
Autosnímek ..................................................................................... 30
3
Metodika práce
31
4
Vlastní práce
33
4.1
Kroměřížská nemocnice a.s. ................................................................... 33
4.2
Nemocnice Vyškov .................................................................................. 34
4.3
Výsledky dotazníkového šetření ............................................................. 36
Obsah
4.3.1
Věkové kategorie sester .................................................................. 36
4.3.2
Nejvyšší dosažené vzdělání ..............................................................37
4.3.3
Důležitost pracovních činností ....................................................... 38
4.3.4
Administrativní vytíženost sester ................................................... 40
4.3.5
Pracovní činnosti, kterým se sestry chtějí více věnovat .................. 41
4.3.6
Důležitost manažerských činností. ................................................. 42
4.3.7
Ambice sester .................................................................................. 43
4.4
5
8
Výsledky autosnímkování ....................................................................... 44
4.4.1
Pracovní činnosti ............................................................................ 44
4.4.2
Manažerské činnosti ....................................................................... 46
4.4.3
Charakter vykonávaných činností .................................................. 48
4.4.4
Odchylky odhadovaných časů od skutečnosti ................................ 50
4.4.5
Statistické vyhodnocení vybraných ukazatelů................................ 54
Návrh doporučení
56
5.1
Zaměstnání pomocného personálu ........................................................ 56
5.2
Kurzy managementu ................................................................................57
6
Diskuze
60
7
Závěr
62
8
Literatura
64
8.1
Elektronické zdroje ................................................................................. 66
Úvod a cíl práce
9
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Zdravotnictví má ve světě mnoho podob, nikdo si jej však nedokáže představit bez práce zdravotních sester. Zdravotní sestry jsou jedním z klíčových prvků a chod nemocnice je bez nich nereálný. Musí být vnímavé k potřebám pacientů, nesou velkou míru zodpovědnosti a samotný přístup sester ovlivňuje spokojenost pacienta i kvalitu a úroveň zdravotnického zařízení. V souvislosti s požadavky lidí se zdravotnictví neustále vyvíjí a je vyžadována stále kvalitnější zdravotní péče. V minulosti byla hlavní pracovní náplň sester zaměřena převážně na péči o nemohoucí pacienty. Od té doby však došlo ke značnému vývoji. Povolání sestry je v dnešní době psychicky i fyzicky velice náročné a jsou na ně kladeny čím dál vyšší požadavky, ať už v oblasti stupně vzdělání či na jejich odborné znalosti. Musí se také přizpůsobovat častým změnám, což pro sestry jistě není snadné. Od staničních i vrchních sester je nyní vyžadována široká škála činností a schopností, zahrnujících ošetřovatelskou praxi i manažerské schopnosti. Sestry se tak dostávají spíše do pozice řídícího pracovníka, manažera. V první linii řízení nalezneme staniční sestry, na střední úrovni řízení potom sestry vrchní a post vrcholové manažerky představují sestry hlavní. Sestry by tuto roli měly přijmout a vyvinout tak větší snahu o rozvoj své kariéry a poskytované péče. Tato bakalářská práce se zabývá strukturou jednotlivých pracovních činností vrchních a staničních sester v Nemocnici Vyškov a v Kroměřížské nemocnici a.s. a zmapováním času stráveného jednotlivými činnostmi.
1.2 Cíl práce Cílem práce je na základě statistického zpracování dotazníků a autosnímků činností vrchních a staničních sester, v Nemocnici Vyškov a Kroměřížské nemocnici a.s., vyhodnotit strukturu pracovních činností a identifikovat množství času, které těmto činnostem sestry věnují. Na základě těchto výsledků navrhnout případná doporučení, která by mohla vést ke zlepšení. Teoretická část práce se bude zabývat zdravotnictvím České republiky, pracovními a manažerskými činnostmi sester a metodikou snímkování. V praktické části práce, získané vyhodnocením dotazníkového šetření a autosnímků pracovního dne, bude identifikována struktura pracovních a manažerských činností vrchních a staničních sester v Nemocnici Vyškov a v Kroměřížské nemocnici a.s. Získané identifikační údaje a data z dotazníků a autosnímků dále poslouží k určení spotřeby času a vytíženosti sester jednotlivými pracovními činnostmi či k zjištění závislosti vybraných ukazatelů.
Přehled literatury
10
2 Přehled literatury 2.1 Zdravotnictví Holčík, Kaňová a Prudil (2005) uvádí, že zdravotnictví je resortní systém, který zahrnuje soustavu odborných zařízení, orgánů a institucí. Tento systém byl vytvořen za cílem identifikace a uspokojení zdravotních potřeb a oprávněných požadavků lidí. Říkají také, že zdravotnictví je „subsystémem, který široce pojímá péči o zdraví a představuje její odbornou, profesionálně vykonávanou a resortně pojímanou část.“ Cílem zdravotnictví je zdokonalování zdraví lidí a zabezpečení správné funkce systému, který poskytuje zdravotnické služby. Holčík, Kaňová a Prudil (2005) také zmiňují dvě základní funkce zdravotnictví: • v širším smyslu: usměrnit a koordinovat systém péče o zdravý, který je velice široce definovaný, • v užším smyslu: spravovat soustavu zdravotnictví jako soubor zdravotnických zařízení, která poskytují odborné zdravotnické služby. Podle Gladkije (2003) je zdravotnictvím komplikovaný systém zdravotnických činností a institucí vybudovaných za účelem poskytování odborné zdravotnické péče. Cílem je přispívat k udržování zdraví a odvracení jeho vad a tím dosáhnout vyšší kvality zdravotního stavu a pracovního potenciálu obyvatelstva. Každý stát či společnost řeší potíže a problémy spojené se zajištěním zdravotní péče. Soustředí se na zdravý vývoj, prevenci, předcházení nemocí, obnovování zdraví nemocných obyvatel a zajišťování jejich dobrého zdravotního stavu. Úlohou státu je tedy zabezpečení dostupné péče a ochrany zdraví obyvatel, výchova zdravotnických pracovníků, neustálý rozvoj zdravotnických služeb, zejména v oblasti prevence, sledování výzkumu či výchova veřejnosti. Moderní zdravotnictví bere také ohled na etický kodex a morální principy, kde zásadou je pomáhat lidem bez rozdílu. Základem zdravotnictví je podle Prymuly, Berana, Špliňa a Antoše (1995) poskytovat v rámci omezených zdrojů co nejlepší možnou péči, stavět na zájmu o každého člověka a snažit se zajistit kvalitní život všem lidem daného státu. 2.1.1
Zdravotnický systém
Abychom lépe pochopili zařazení zdravotnického systému, definujeme si nejdříve systém péče o zdraví. Systém péče o zdraví zahrnuje podle Gladkije a Strnada (2002) všechny činnosti, které jsou spojeny s prevencí či léčbou nemocí. Snaží se zachovat zdatnost a pracovní schopnost obyvatel či prodloužit jejich život. Systémy péče o zdraví, které se začaly vyvíjet během průmyslové revoluce v evropských zemích, spočívaly od svého vzniku na dvou základních funkcích: • v první řadě ve snaze potlačovat hlavní příčiny nemocí a úmrtnosti,
Přehled literatury
11
• dále zejména na přístupnosti zdravotnické péče pro různé skupiny obyvatelstva. Díky těmto základním funkcím se pak začaly formovat jednotlivé zdravotní politiky států, na jejichž základě vznikaly zdravotnické systémy, které se postupem času v různých zemích upravovaly a obměňovaly, jak informuje Drbal (2005). Prymula, Beran, Špliňo a Antoš (1995) identifikují zdravotnický systém jako „část společenského systému (subsystému), která sestává z opatření, institucí, organizací a činností, kterými usiluje o léčení nemocí a jejich prevencí o posilování zdraví.“ Takový systém je výsledkem dlouhého a komplikovaného vývoje, na který má vliv ekonomická úroveň či kulturní a sociální faktory dané země. Nezanedbatelnou roli zastupují také faktory politické. Cílem zdravotnického systému a jeho optimalizace je poskytovat nejmodernější péči každému občanu, ať již při prevenci, léčbě či rehabilitaci. Zdravotnický systém můžeme definovat podle Gladkije a Strnada (2002) ze tří hledisek: • hledisko národněhospodářské – zdravotnictví je odvětví národního hospodářství, které poskytuje zdravotnické služby, • hledisko organizačně institucionální – zdravotní systém je pojímán jako soubor zdravotnických institucí a zařízení, která poskytují zdravotní péči, což je jejich funkcí, • hledisko funkční – zdravotní systém je podsložkou systému péče o zdraví. Jarošová (2008) označuje zdravotnický systém jako odvětví národního hospodářství, které je subsystémem péče o zdraví, vytváří zdravotní služby a zahrnuje soustavu zařízení a institucí sloužících k poskytování zdravotní péče (tj. péče poskytované odborníky – preventivní, pracovně-lékařská, dispenzární, diagnostická, léčebná včetně rehabilitace, ošetřovatelská, lékárenská, lázeňská, domácí, přednemocniční neodkladná péče a posudková činnost). Dále uvádí cíle zdravotnického systému, kterými jsou podpora zdraví a jeho zachování a prodloužení délky života při současném udržení přijatelné kvality života, zapříčiněné poskytováním moderní zdravotní péče. Jarošová (2007) zmiňuje tři základní prvky zdravotnických systémů, které jsou navzájem propojené. Patří sem pacient přijímající péči, poskytovatel (zdravotnická zařízení, lékaři) a plátce hradící realizovanou zdravotní péči. Dále identifikuje funkce zdravotnického systému, konkrétně funkci preventivní, kurativní, materiálně-zabezpečovací, právně-posudkovou, výukovou, osvětově-vzdělávací, vědecko-výzkumnou, řídící, informační, statisticko-analytickou, plánovací a kontrolní. Podle Gladkije (2003) představují jádro každého zdravotnického systému na úrovni státu tyto faktory: • strategické cíle státu v oblasti zdravotnictví (neboli zdravotní politika), • schopnost zajištění dostupnosti základní zdravotní péče pro obyvatele,
Přehled literatury
12
• způsob financování zdravotní péče, • řešení vztahů mezi účastníky procesu poskytování zdravotní péče, • míra, s jakou se stát podílí na vlastnictví a řízení zdravotnických zařízení. Kvalitu zdravotního systému podle Gladkije a Strnada (2002) poznáme podle dostupnosti základní péče, návaznosti jednotlivých druhů péče, účinnosti péče, technologické úrovně, stability, motivace ke zdravému stylu, nízkého podílu administrativních nákladů a správné alokace zdrojů. Zdravotnické systémy jednotlivých zemí je možné podle Papeše a Ulricha (2002) porovnávat např. podle množství vynaložených nákladů, nebo jako podíl výdajů ve vztahu k HDP. Výdaje na zdravotnictví v HDP lze pak srovnávat s ukazateli střední délky života či zdraví. Podle Jarošové (2008) můžeme zdravotnické systémy srovnávat například i podle dostupnosti péče, její kvality či výkonnosti. Tab. 1
Celkové výdaje na zdravotnictví v České republice
Celkové výdaje na zdravotnictví V % HDP Rok V mil. Kč 1990 5,39 31 250 1995 7,00 102 664 2000 6,71 146 835 2005 7,33 218 774 2008 7,17 264 520 2009 7,90 286 611 Zdroj:
Vlastní práce na základě ÚZIS 1 (2009).
Na zdravotní péči bylo v České republice v roce 2009 vydáno 7,9 % HDP 2. Celkové výdaje na zdravotnictví tedy za rok 2009 činily 286 611 milionů korun. Suma finančních prostředků vkládaná do zdravotnictví České republiky neustále roste (např. v důsledku stárnoucí populace, nových technologií či zvyšujícího se očekávání obyvatel), výdaje se ale zvyšují i v ostatních zemích OECD 3, kdy za posledních 30 let došlo ke zdvojnásobení z průměrných 5 % na 10 % HDP, jak uvádí Brixi (2010). V porovnání s ostatními zeměmi Evropy patří výdaje obyvatele České republiky k jedněm z nejnižších. To samé můžeme říci o podílu zdravotnictví na HDP. Za námi už je jen Polsko, jak uvádí autor článku ČR dává do zdravotnictví relativně málo (2010).
Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Jedná se o předběžná data za rok 2009, zveřejněná na ÚZIS. 3 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. 1
2
Přehled literatury
13
U vyspělejších zemí zapříčiňují vyšší podíl zdravotnictví na HDP zejména vyšší ceny zdravotní péče, využívání modernějších technologií, postupů a léků či lepší platy zdravotníků, jak zmiňuje ČTK 4 (2008). 2.1.2
Typy zdravotnických systémů
Každý zdravotnický systém obsahuje prvek zdravotnického systému jiného. Protože podmínky pro rozvoj každé země jsou jiné, různí se i jejich zdravotnické systémy. Názory odborníků na zdravotnické systémy se liší, v zásadě se ale všichni shodují na tom, že zatím neexistuje žádný systém ideální. Každý má své klady i zápory. Obecně lze ale říci, že cílem zdravotnického systému státu je zajistit každé osobě potřebnou zdravotní péči, bez ohledu na jeho současný stav či ekonomickou situaci, jak zmiňují Prymula, Beran, Špliňo a Antoš (1995). Jak uvádí Gladkij (2003), ve světě lze v současnosti nalézt čtyři typy zdravotnických systémů. Jsou jimi systém liberalistický, systém založený na povinném zdravotním pojištění, národní zdravotní služba a socialistický systém. Liberalistický systém Tento systém je založen na soukromém zdravotním pojištění, které si každá osoba platí sama, nebo za ni přispívá zaměstnavatel. Zdravotní péče je zde brána jako služba a úloha státu je nepřímá (stát financuje 30–40 %), jak uvádí Gladkij a Strnad (2002). Kvalita zdravotní péče je pak dána množstvím peněz, které člověk na soukromém zdravotním pojištění zaplatí. Většina zdravotnických zařízení je komerčních. Zásahy státu jsou minimální a převážně se vztahují na protiepidemická opatření, jak zmiňují Prymula, Beran, Špliňo a Antoš (1995). Podle Gladkije (2003) je výhodou tohoto typu velký výběr velice kvalitních služeb, ke kterým ale nemají přístup méně majetní občané. Je podporován vývoj technologií a soutěživost mezi jednotlivými zařízeními. Nevýhodou jsou vysoké náklady na péči či administrativu a neuspokojivá preventivní péče. Tento systém je používán ve Švýcarsku, Austrálii či Japonsku. Do března roku 2010 byl liberalistický systém zaveden i v USA. Proběhla však reforma zdravotnického systému, která souvisela s přiblížením tohoto systému k běžným evropským, založeným na povinném zdravotním pojištění. Změna se tedy týkala zavedení povinného zdravotního pojištění či vzniku pojišťovacích burz. Dále již pojišťovny např. nebudou moci odmítnout pacienta kvůli špatnému zdravotnímu stavu, jak uvádí Brabec, Jemelka a Pecinová (2010). Systém založený na povinném zdravotním pojištění V rámci tohoto systému je každý občan povinen zřídit si pojištění u některé z pojišťoven. V zemi funguje větší počet zdravotních pojišťoven, kterým jsou odváděny finanční prostředky do fondů z plateb zaměstnanců, zaměstnavatelů a státu. Jde o systém tzv. veřejného pojištění, úloha státu je velice důležitá 4
Česká tisková kancelář.
Přehled literatury
14
a podstatná. Zdravotní péče je pak hrazena z těchto fondů. Převážná většina zařízení je ve vlastnictví státu či soukromých organizací, jak říká Prymula, Beran, Špliňo a Antoš (1995). Podle Gladkije (2003) je výhodou tohoto systému snadná dostupnost základní zdravotní péče, která zahrnuje širokou nabídku služeb a vhodnou síť zdravotnických zařízení. Nevýhodou naopak to, že část peněžních prostředků od občanů si zdravotní pojišťovny nechávají. Pojišťovnám zároveň hrozí riziko spojené s finančními problémy. Dalším problémem jsou vysoké administrativní náklady. Tento systém najdeme například v České republice, kde byl zaveden v roce 1992. Podle Kudláčkové (2010) u nás fungoval od roku 1951 do 1990 systém socialistický (viz níže) a po roce 1990 se začalo pracovat na novém vhodném konceptu zdravotnického systému. Systémy založené na povinném zdravotním pojištění dále najdeme např. na Slovensku, v Německu, Francii, Holandsku a Belgii. Národní zdravotní služba Podle Prymuly, Berana, Špliňa a Antoše (1995) je zdravotní péče v rámci tohoto systému poskytována všem občanům bez ohledu na jejich finanční situaci. Jedná se o službu nakupovanou pro občany státem. Tento model je spojen se značnými zásahy státu a je financován z daní jdoucích do státního rozpočtu. Úloha státu je opět velice důležitá. Výhodami jsou nízké náklady na péči a vysoká dostupnost zdravotnických služeb. Nevýhodou jsou například dlouhé čekací lhůty na nedůležité operace, jak uvádí Gladkij (2003). Tento systém je uplatňován např. ve Spojeném Království, Norsku, Kanadě, Itálii, Novém Zélandu a Finsku. Socialistický systém Daný systém zůstával v několika málo zemích bývalého Sovětského svazu, v současné době funguje pravděpodobně jen na Kubě. Všechna zařízení jsou ve vlastnictví státu, zdravotnictví je financováno ze státního rozpočtu a převážná většina služeb je poskytována obyvatelům bezplatně, jak popisují Prymula, Beran, Špliňo a Antoš (1995). Zdravotnictví je v rámci tohoto systému považováno za neproduktivní odvětví, s čímž souvisí jeho nízká ekonomická priorita. Následkem je nedostatek ekonomických zdrojů, který má vliv na vývoj tohoto systému a tak nedochází prakticky k žádnému technickému rozvoji. Objevuje se také neefektivní čerpání prostředků, neprůhledné přerozdělování či byrokracie. Jeho výhodou je dostupnost zdravotních služeb, jak uvádí Eim (2008). Pokud je v několika zemích zaveden stejný zdravotnický systém, nelze počítat s tím, že bude mít v každé této zemi identickou podobu. Reálně bude mít mnoho modifikací a systémy se budou lišit úrovní cílů či konkrétním obsahem, plynoucím ze společenských požadavků na zdravotní péči. Tyto požadavky reagují na potřeby, úroveň zdravotního stavu obyvatel či na poptávku
Přehled literatury
15
po zdravotních službách. Jednotlivé systémy jsou determinovány úrovní vstupů, množstvím a kvalifikací pracovníků, jejich kompetencemi a finančními a hmotnými zdroji. Liší se také zásahy státu, které ovlivňují fungování těchto systémů, jak informuje Gladkij a Strnad (2002). V rozvojových zemích většinou nenajdeme ucelený zdravotnický systém. Místím obyvatelům je péče poskytována díky dobrovolným charitativním organizacím a práci WHO 5. Bílým návštěvníkům či obyvatelstvu zajišťují péči soukromá zdravotnická zařízení, buď na základě soukromého pojištění, nebo přímé platby, jak uvádí Prymula, Beran, Špliňo a Antoš (1995).
2.2 Zdravotnictví České republiky V českém zdravotnictví došlo k nejvýraznějším změnám a reformám po roce 1989. Tyto změny se týkaly nejdříve zajištění financování zdravotnických organizací řízených ministerstvem zdravotnictví, přímo ze státního rozpočtu, dále zavedení nového způsobu financování zdravotní péče pomocí všeobecného zdravotního pojištění či privatizace zdravotnictví v ambulantní péči, jak uvádí Vepřek, Vepřek a Janda (2002). V současnosti české zdravotnictví poskytuje širokou nabídku služeb a na zdravotní péči je v posledních letech ročně vydáváno přes 7 % HDP, jak uvádí ÚZIS (2009). Síť zdravotnických zařízení můžeme zjednodušeně, podle Prymuly, Berana, Špliňa a Antoše (1995), rozdělit na zařízení ambulantní a lůžkové péče. Zdravotnická zařízení vznikala v minulosti převážně privatizací, jak uvádí Jarošová (2008). Zřizovateli těchto zařízení mohou být Ministerstvo zdravotnictví, kraj, město, obec, církev, jiná právnická osoba či ostatní centrální orgány. Podle Prymuly, Antoše a Berana (1995) se řídící funkce ministerstva zdravotnictví zmenšuje a funguje spíše jako koncepční, legislativní a kontrolní orgán. Úloha ministerstva zdravotnictví spočívá hlavně v přípravě národních programů v oblasti zdravotnictví a ve vymezování zdrojů a organizačních podmínek. Definuje také obsah základní zdravotní péče a zajišťuje informace o cenách, kvalitě a výsledcích zdravotní péče. Podle Gladkije a Strnada (2002) je úlohou státu vytvářet zákony, normy a standardy v oblasti zdravotnictví, poskytovat prostředky na jeho financování a rozhodovat o tom, kam a kolik těchto prostředků půjde. Ministerstvo zdravotnictví je také důležitým zdrojem poskytování informací. Financování zdravotnictví je realizováno pomocí povinného zdravotního pojištění ekonomicky aktivních osob. Zdravotní pojišťovny toto pojištění vybírají již od roku 1992 od svých pojištěnců, zaměstnavatelů a státu. Zdravotní pojištění stojí na principu solidarity, kdy osoby povinné odvádět toto pojištění, přispívají procentem z příjmů bez ohledu na to, zda zdravotní služby čerpají, či nikoliv. Největší zdravotní pojišťovnou s největším počtem klientů je Všeobecná zdravotní pojišťovna, VZP, jejímž zřizovatelem je stát. K 31. 12. 2009 je u ní pojištěno 60,9 % obyvatel ČR, podle ČTK (2010b). Zdravotní pojištění nyní 5
Světová zdravotnická organizace.
Přehled literatury
16
představuje 13,5 % hrubé mzdy, kdy 4,5 % je hrazeno zaměstnancem a 9 % zaměstnavatelem. OSVČ 6 hradí 13,5 % z vyměřovacího základu. Za zbytek obyvatel (děti, studenti, důchodci, vězni, aj.) hradí toto pojištění stát ze svého rozpočtu. České zdravotnictví zaznamenalo oproti roku 2008 růst celkových výdajů o 8,4 %. Z hlediska financování zdravotnictví šla významná část, tj. 76,3 % z fondů zdravotních pojišťoven, ze státních a územních rozpočtů 7,3 % a ze soukromých výdajů potom 16,4 %, jak uvádí ÚZIS (2009). Principem veřejného zdravotního pojištění je zajistit stejné podmínky pro každého účastníka, bez ohledu na to, jakou výši peněžních prostředků na toto pojištění odvádí. Tento systém může fungovat díky principu přerozdělování finančních prostředků mezi různými pojišťovnami na základě rizikových faktorů, jakými jsou věk, pohlaví či rodinné dispozice a pracovní zatížení, jak zmiňuje Jarošová (2008). Zdravotní péče je poskytována za plnou či částečnou úhradu, kdy hrazené výkony provádějí zdravotnická zařízení, na základě smluv se zdravotními pojišťovnami, bez ohledu na druh jejich zřizovatele, jak uvádí Gladkij a Strnad (2002). Podle Vepřeka, Vepřeka a Jandy (2002) hradí služby, které nejsou kryty pojišťovnami, ten, kdo si je vyžádal (může jím být obec, občan, region či zaměstnavatel). Nejnákladnější částí systému zdravotní péče je podle Jarošové (2008) péče nemocniční. Následující obrázek znázorňuje organizační graf českého zdravotnického systému.
Obr. 1
Organizační graf zdravotnického systému v České republice
Zdroj:
Gladkij (2003)
6
Osoby samostatně výdělečně činné.
Přehled literatury
17
Zdravotní péče je, podle Gladkije a Strnada (2002), hrazena systémem plateb: • praktičtí lékaři – za registrované pacienty, • ambulantní odborníci – výkonový systém s limitací, • nemocnice – kombinace paušálů a výkonového systému. Podle Drbala (2005) má české zdravotnictví vysoký profesní potenciál a je způsobilé přijmout nové know how, díky kterému může uplatnit nové terapeutické a diagnostické metody. Za obecný problém českého zdravotnictví považují Vepřek, Vepřek a Janda (2002) kontrast mezi neustále se zvyšující technickou úrovní zdravotnictví, se kterou souvisí rostoucí výdaje, ale již pomaleji rostou zdroje ke krytí těchto výdajů. To má poté nepříznivý dopad jak na zdravotnická zařízení, tak na personál těchto zařízení a pacienty.
2.3 Zdravotnická zařízení Zdravotnickým zařízením je podle Jarošové (2007) ekonomický subjekt, který vlastní licenci k poskytování zdravotnických služeb. Tuto licenci uděluje Česká lékařská komora, která je garantem kvality péče. Jednotlivá zdravotnická zařízení mají uzavřena smlouvy se zdravotními pojišťovnami. V minulosti byla zdravotnická zařízení ve vlastnictví státu, který měl monopol v poskytování zdravotní péče. V důsledku nedostatečného moderního řízení, špatného zacházení se zdroji, neschopnosti reagovat na potřeby společnosti a zařídit dostatečnou kvalitu péče postupně vznikala nová soustava zdravotnických zařízení, jejichž majiteli se kromě státu staly obce, města či privátní sektor jako fyzické a právnické osoby. Vzniklo tak konkurenční prostředí, díky kterému se původní nedostatky postupně vytratily. Síť zdravotnických zařízení můžeme (kromě členění v kapitole 2.2), rozdělit podle Gladkije a Strnada (2002) na: • zařízení ambulantní péče, • zařízení závodní preventivní péče, • nemocnice, • odborné léčebné ústavy, • hospice, • lékárny, • zvláštní dětská zařízení, • agentury domácí péče. Podle Jarošové (2008) můžeme do zařízení ambulantní péče zařadit např. praktického dětského i dospělého lékaře, gynekologa či zubního lékaře. Jedná se o takovou péči, která zahrnuje základní ošetření a zabývá se běžnými onemocněními. Tato péče je zaměřena hlavně na preventivní prohlídky. Pacienti jsou odesíláni např. na speciální vyšetření. Zařízeními nemocniční péče jsou potom samotné nemocnice, různé ošetřovatelské domy či odborné léčebné ústavy.
Přehled literatury
18
Většina lůžkových zařízení je veřejného charakteru, kdy zřizovateli jsou MZ ČR 7, krajské úřady či města, jak zmiňují Gladkij a Strnad (2002). Jarošová (2008) dále dodává, že tato zařízení již přijímají pacienty se závažnějším onemocněním, provádí se zde léčba, operace, speciální vyšetření a rehabilitace. Tab. 2
Vývoj počtu zdravotnických zařízení ČR
Druh zařízení
1995 Nemocnice 207 Odborné léčebné ústavy včetně lázeňských 226 Samostatná ambulantní zařízení 17 065 Zvláštní zdravotnická zařízení 316 Zařízení lékárenské péče 86 Hygienická služba 1 399 Ostatní Celkem 19 299 Zdroj:
Počet zařízení 2000 2005 2008 2009 211 195 192 191 223 247 238 240 22 363 23 863 24 063 24 236 509 472 417 407 1 897 2 363 2 786 2 813 87 30 30 31 114 35 43 41 25 404 27 205 27 769 27 959
Vlastní práce na základě ÚZIS (2010a)
Ke konci roku 2009 bylo v ČR evidováno 27 959 zdravotnických zařízení, z nichž 261 bylo zřizováno ministerstvem zdravotnictví a ostatními centrálními orgány, 163 zařízení krajem, 170 obcí a městem. Fyzickou osobou, jinou právnickou osobou a církví potom bylo zřízeno 27 365, jak uvádí ÚZIS (2010a). Podle Gladkije (2003) můžeme zdravotnické instituce rozdělit i ze systémového hlediska na poskytovatele: • primární zdravotní péče, • sekundární zdravotní péče, • terciární zdravotní péče. Primární zdravotní péče zahrnuje nezbytnou zdravotní péči, která je z hlediska ceny dostupná pro obyvatele dané země. Prochází jí naprostá většina pacientů a není spojena s odloučením pacienta od jeho prostředí ani s hospitalizací. Můžeme do ní zařadit praktického lékaře pro dospělé i děti, gynekologa či zubního lékaře. Tito lékaři jsou převážně soukromí, ale jejich péče je proplácena z veřejných zdrojů. Výhodou primární péče je její návaznost na sekundární a terciární zdravotní péči, jak uvádí Gladkij (2003). Sekundární zdravotní péče je podle Gladkije (2003) ambulantní a lůžková péče poskytovaná v nemocnicích. Pacienti jsou sem posíláni na základě doporučení z primární péče. Tato péče není ovšem tak specializovaná, jako terciární. Terciární péče již nabízí odborné a vysoce specializované služby, které nemůže nabídnout péče sekundární. Pacienti jsou na ni zasíláni na základě dopo-
7
Ministerstvo zdravotnictví České republiky.
Přehled literatury
19
ručení z péče sekundární. Tuto péči najdeme většinou ve velkých fakultních nemocnicích, jak zmiňuje Gladkij (2003). 2.3.1
Nemocnice
Způsoby financování zdravotní péče i samotná struktura subjektů ve zdravotnictví ČR se již mnohokrát od jejího vzniku změnily. Některé zdravotnické služby v podstatě přešly do privátní sféry, zbytek zůstává ve sféře státní, jak uvádí Gladkij (2003). Nemocnice je podle Jarošové (2008) „lůžkové zařízení, které má licenci k poskytování zdravotní péče, má určitý počet lůžek, organizovaný zdravotnický tým požadované kvalifikace a je schopno poskytovat nepřetržité lékařské ošetřovatelské služby.“ Dále uvádí, že nemocnice jsou zřizovány za účelem poskytování zdravotní péče takovým osobám, které nemohou využít péče ambulantní. Nemocnice, mimo jiné, přispívají ke vzdělávání svých zaměstnanců a provádějí klinický výzkum. V minulosti byly financovány platbou za výkon. Od roku 1997 je však používána paušální platba. Výše tohoto paušálu se odvíjí z předchozích údajů indikujících, kolik peněžních prostředků získala nemocnice v minulém roce. Nejdražší zdravotní péče je zpravidla hrazena zdravotními pojišťovnami, z jejichž fondů také nemocnice získávají většinu finančních zdrojů, jak zmiňuje Gladkij (2003). 2.3.2
Rozdělení nemocnic
Gladkij (2003) uvádí, že nemocnice lze dělit ze čtyř hledisek. • Podle velikosti lůžkového fondu: o malé (do 300 lůžek), o střední (300–600 lůžek), o velké (nad 600 lůžek). • Podle převažujícího druhu péče: o všeobecné, o specializované. • Podle typu vlastnictví: o o o o
státní (zřizovatelem je MZ ČR, fakultní či vojenské), veřejné (zřizovatelem město či obec), soukromé neziskové (zřizovány např. církví), soukromé zřízené za účelem podnikání (a.s., družstva).
• Podle průměrné délky ošetřovací doby: o akutní péče (průměrná délka ošetřovací doby je do 30 dnů), o péče o dlouhodobě nemocné (průměrná délka ošetřovací doby je nad 30 dnů).
Přehled literatury Tab. 3
20
Rozdělení nemocničních zařízení podle velikosti lůžkového fondu k 31. 12. 2010
Zdravotnická zařízení podle velikosti lůžkového fondu Využití lůžek v % Počet lůžek Počet zařízení Lůžka celkem do 99 43 2 193 81,5 100–199 49 7 192 76,5 200–299 25 6 014 75,4 300–499 38 14 850 73,1 500–699 14 8 005 72,4 700–999 9 7 735 73,9 1000 a více 11 16 230 75,0 Celkem 189 62 219 74,5 Zdroj:
ÚZIS (2011)
V ČR tedy nalezneme k 31. 12. 2010 přesně 189 nemocničních zařízení s různými druhy zřizovatelů. Tyto nemocnice nabízí 62 219 lůžek, jejichž průměrné využití činí 74,5 %. Z tabulky můžeme vidět, že nemocnic s počtem lůžek nad 1 000 je jen 11, z nichž je 9 těchto nemocnic fakultních, jak uvádí ÚZIS (2011). Tab. 4
Rozdělení nemocničních zařízení dle zřizovatele k 31. 12. 2010
Zdravotnická zařízení podle zřizovatele Zřizovatel Počet zařízení Lůžka celkem MZ 19 17 161 Kraj 24 9 165 Město, obec 17 3 999 Církev 3 352 Jiná PO 121 30 127 Ostatní centrální orgány 5 1 415 Celkem 189 62 219 Zdroj:
ÚZIS (2011)
V případě rozdělení podle zřizovatele spadalo tedy podle ÚZIS (2011): • 19 zařízení pod MZ ČR (27,6 % lůžek), • 24 zařízení pod kraj (14,7 % lůžek), • 17 zařízení pod město či obec (6,4 % lůžek), • 121 zařízení pod jinou právnickou osobu (48,4 % lůžek), • 3 zařízení pod církevní organizace (0,6 % lůžek), • 5 zařízení pod ministerstvo obrany a spravedlnosti (2,3 % lůžek).
Přehled literatury
21
2.4 Regulační poplatky Důvodem neustálého růstu výdajů ve zdravotnictví je růst nabídky a poptávky. Nabídku ovlivňuje nepřetržitý vývoj drahých technologií či léků. Poptávku potom rostoucí počet starých a chronicky nemocných obyvatel. Spoluúčast ve formě poplatků je mezinárodně pokládána za důležitý nástroj, kterým lze zvýšit hospodárnost v oblasti poptávky, jak zmiňuje Brixi (2010). Regulační poplatky jsou v českém zdravotnictví zavedeny od 1. 1. 2008, kdy nabyl účinnosti zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů. Funkcí těchto poplatků má být omezení lékařských výkonů, jako důsledek toho, že čeští občané zatěžují zdravotnický systém častými návštěvami lékařů, jak uvádí Eim (2008). Podle Ministerstva zdravotnictví (2009) činí tyto poplatky k 1. 4. 2009: • 30 Kč (klinické vyšetření, zubní lékař, návštěvní služba, částečně a plně hrazený recept), • 60 Kč (pobyt v nemocnici, lázních, dětských léčebnách a ozdravovnách), • 90 Kč (pohotovostní služba). Tyto poplatky občané nehradí např. v případě, že se jedná o preventivní prohlídku, dispenzární péči poskytovanou těhotným ženám, hemodialýzu, laboratorní či diagnostické vyšetření, vyšetření transfuzní služby při odběru krve, plazmy či kostní dřeně, zpravidla do 18 let věku. Není hrazena též ústavní péče ode dne porodu do dne propuštění. Poplatky hradí pojištěnci, kteří se účastní všeobecného zdravotního pojištění, pacienti čerpající zdravotní péči na území ČR, kteří jsou členy státu Evropské Unie či státu, se kterým je uzavřena dvoustranná smlouva. V poslední řadě cizinci, podle resortní mezinárodní smlouvy. Regulační poplatky nehradí pojištěnec, který je od tohoto osvobozen podle zákona, osoba nemající pojištění podle zákona, nemající trvalý pobyt v ČR a není zaměstnancem či zaměstnavatelem v ČR. Poplatky se nemusí hradit ihned, mohou být hrazeny do 8 kalendářních dnů, např. po propuštění z ústavní péče či k poslednímu kalendářnímu dni měsíce v případě pobytu ve zdravotnickém zařízení po dobu delší jak 30 dnů, jak uvádí Ministerstvo zdravotnictví (2009). Podle ČTK (2010a) vláda tuto spoluúčast plánuje navyšovat. Spolu s Lucemburskem, Norskem, Dánskem a Velkou Británií patříme do zemí OECD, jejichž občané se na úhradě zdravotní péče podílejí nižší spoluúčastí. Současné soukromé výdaje 8 činí v ČR 16,4 %. Vláda plánuje navýšení až na 25 %. Pro srovnání tyto výdaje tvoří v USA 53,5 %, ve Švýcarsku 40,9 %.
2.5 Zdravotní sestra Důležitým prvkem každého zdravotnického systému jsou jeho lidské zdroje. Zdravotnickým pracovníkem je podle Jarošové (2008) taková osoba, která Tj. přímé platby pacientů, výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění. 8
Přehled literatury
22
splňuje všeobecné a odborné podmínky způsobilosti k výkonu lékařských a nelékařských zdravotnických povolání a vykonávání úkonů souvisejících se zdravotní péčí. Pokud se zaměříme na povolání sestry, můžeme říci, že je velice náročné. Jak říkají Prymula, Beran, Špliňo a Antoš (1995), zdravotní sestra byla v minulosti nevyškolenou obyčejnou ženou, která se starala o ležící pacienty. V dnešní době jsou od zdravotních sester požadovány stále další a další schopnosti. Kromě základní, speciální a ošetřovatelské péče je od nich čím dál více vyžadována role manažerská, jak uvádí Kotrba (2010a). Zdravotní sestra ovlivňuje svým přístupem také kvalitu zdravotní péče i samotnou spokojenost pacientů, jak zmiňují Prymula, Antoš a Beran (1995). Musí být také zodpovědná a samostatná, připravená odpovídat na otázky nemocných, což také zahrnuje informovanost o dané problematice a schopnost argumentovat, jak uvádí Vorlíček (2010). Informovaná sestra zvyšuje jak svou vlastní prestiž, tak prestiž svého pracoviště, jak uvádí Ondřichová (2010). Naprosto potřebné je také neustálé a průběžné vzdělávání ve zdravotnictví, které je jejich konkurenční výhodou. Systém vzdělávání sester však není dosud perfektní. Aby člověk mohl v současné době vykonávat povolání všeobecné zdravotní sestry, musí být absolventem vysoké či vyšší odborné školy, s minimální dobou studia 3 roky 9. Avšak i přes narůstající nároky zůstává náročná práce zdravotních sester nedoceněná, například v případě platového ohodnocení. Práce sestry s sebou podle Bilavčíkové a Karafiátové (2010) nese riziko ohrožení zdraví, vysokou odpovědnost, nedostatek ošetřovatelského personálu a odpočinku před i po práci či časté řešení úkolů za jiného člena týmu. Nedostatek sester vyplývá podle Pelikánové (2010) z nedostatečného finančního ohodnocení, nízké prestiže, fyzické i psychické náročnosti a množství přesčasů. Podle nedávného výzkumu Heplové a Michálkové (2010), by si 41 % dotazovaných sester již sesterské povolání nevybralo, 65 % sester se cítí psychicky i fyzicky vyčerpáno a 35 % sester přesvědčuje rodina k odchodu ze zaměstnání. 2.5.1
Výkon povolání bez odborného dohledu
Vzdělávání zdravotníků je velice diskutovaným tématem. Sestry se na výkon svého povolání připravují na vyšších a vysokých školách. Důležitou roli podle Juráskové (2010) hraje ve vzdělávání sester klinická praxe, díky které se od sebe sestry kvalitativně liší. Častým problémem je příprava personálu během studia, kdy je ve velkém množství případů vychováván za zcela jiných podmínek, než do
Podle Portálu veřejné správy České Republiky (2011) a na něm zveřejněném Zákonu 96/2004 Sb. se s účinností od 1. 4. 2004 odborná způsobilost k výkonu povolání všeobecné zdravotní sestry získává absolvováním: nejméně tříletého akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu všeobecných sester, nejméně tříletého studia v oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách, studijního oboru všeobecná sestra na střední zdravotnické škole, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2003/2004, aj.
9
Přehled literatury
23
kterých nastoupí po ukončení studia. To je podle Prymuly, Berana, Špliňa a Antoše (1995), hlavním důvodem vzdělávání v průběhu zaměstnání. Aby sestra mohla provádět svou činnost bez přímého vedení či odborného dohledu 10, musí být registrovaná. Registrace sester začala v roce 2004. Aby mohla být sestra registrovaná, musí vlastnit osvědčení vydávané Ministerstvem zdravotnictví a splnit podmínky stanovené zákonem, jak uvádí Ministerstvo zdravotnictví (2008a). • Předložení ověřené kopie maturitního vysvědčení či diplomu 11. • Potvrzení o získání 40 kreditů za celoživotní vzdělávání. • Potvrzená délka praxe 12, která musí být v posledních šesti letech nejméně: o 1 rok v rozsahu 0,5 úvazku, nebo, o 2 roky v rozsahu 0,2 úvazku. Do výkonu povolání bez odborného dohledu patří takové činnosti, ke kterým je zdravotní pracovník způsobilý na základě indikace lékaře. Tyto činnosti pak může provádět bez dohledu tohoto lékaře. Pokud všeobecná sestra tyto podmínky nesplňuje, musí pracovat pod odborným dohledem jiné všeobecné sestry či zdravotnického pracovníka, který je k tomu způsobilý. K získání osvědčení je potřeba, kromě stanovených podmínek, podat žádost na ministerstvo zdravotnictví, které vydává osvědčení na dobu šesti let (původně na 4, 5 a 6 let). V průběhu těchto šesti let musí nasbírat potřebných 40 kreditních bodů. Poté je sestra zapsána do registru, jak uvádí Ministerstvo zdravotnictví (2008a). Platnost tohoto osvědčení může být vždy prodloužena o dalších šest let. V případě nesplnění těchto podmínek může být sestra přezkoušena speciální komisí Ministerstva zdravotnictví, jak uvádí Ministerstvo zdravotnictví (2008b). Do 1. 8. 2010 bylo vydáno 145 588 těchto osvědčení. Nejvíce registrovaných je všeobecných zdravotních sester (101 582), dále fyzioterapeutů (8 715) a zdravotních laborantů (8 444), jak uvádí Šmídová (2010). Pro většinu zdravotních sester není problémem získat potřebných 40 kreditů, jak uvádí Vlasáková (2010). Všechny sestry však nejsou přesvědčeny o přínosu celoživotního vzdělávání a nově nabyté znalosti uplatňují jen částečně. Jako problém také nejčastěji uvádí jak časovou, tak finanční náročnost.
2.6 Management, manažer a manažerské funkce Podle Prymuly, Antoše a Berana (1995) je management „proces plánování, organizování, vedení a kontroly lidí a jejich činností uvnitř organizace způsobem, Podle zákona ošetřovatelskou péči. Maturitní vysvědčení či diplom postačují v případě, pokud zdravotnický pracovník požádá o udělení Osvědčení do 18 měsíců od ukončení studia. 12 Výjimkou jsou například absolventky oboru všeobecná či dětská sestra, které k získání osvědčení potřebují minimálně tříletou délku praxe. 10 11
Přehled literatury
24
který zajišťuje dosažení stanovených cílů.“ Tento pojem je také úzce spojován s praxí. Ve sféře zdravotnictví je management ovlivněn aktuálními zdravotními problémy, množstvím zdrojů či způsobem poskytování, financování a hodnocení zdravotnických služeb. Z pohledu zdravotnictví je dobrým zdravotním managementem hlavně kvalitní a dobrá zdravotní péče, jak uvádí Holčík, Kaňová a Prudil (2005). Ve zdravotnictví můžeme podle Gladkije (2003) identifikovat tři základní úrovně manažerů. • Manažeři v první linii, na úrovni jednotlivých jednotek nebo stanic, vykonávající každodenní úkoly. Do činností těchto manažerů můžeme zařadit komunikaci mezi vedením a provozními pracovníky, denní a týdenní plánování či jednání a práci s lidmi. Patří sem práce u lůžka a pacienta, rozdělování a přerozdělování práce nelékařskému personálu na dané jednotce, jak uvádí Jarošová (2008). Manažery v první linii reprezentují staniční sestry. • Střední manažeři, kteří vykonávají střednědobé plánování, vedení lidí a soustředí se hlavně na získávání a předávání informací. Patří sem vrchní sestry organizující chod oddělení na úrovni oddělení a klinik. • Vrcholoví (top) manažeři, jsou špičkovými a řídícími pracovníky. Provádí strategické plánování a koordinují hlavní činnosti. Patří sem např. ředitel nemocnice, náměstek či hlavní sestra. Nižší stupeň úrovně manažerů tedy znamená méně strategického rozhodování a více vykonávaných činností. Nejdůležitější úlohu, vedoucí ke zlepšení chodu a funkce oddělení, mají pracovníci oddělení, kteří pracují s pacienty a řeší jejich zdravotní problémy (tj. manažeři střední a linioví). Jejich úkolem je řízení kvality na těchto pracovištích, jak uvádí Gladkij (2003). Pošvář a Erbes (2008) definují obsah činností, které manažeři vykonávají podle stupně řízení. Dále uvádějí, že obsah práce manažerů je také závislý na druhu, velikosti, cílech a kultuře organizace. Také na typu organizační a řídící struktury a stupni řízení manažera. Důležitým činitelem je i technická úroveň procesů a kvalifikace a počet pracovníků, ať už na stejném stupni řízení či pracovníků podřízených. Tab. 5
Obsah činností manažerů podle stupňů řízení
Stupeň řízení Vrcholový Střední Liniový Zdroj:
Strategické 75 % 20 % 5%
Druhy činností Taktické 20 % 60 % 20 %
Operativní 5% 20 % 75 %
Pošvář a Erbes (2008)
Koontz a Weihrich (1993) identifikovali základní manažerské funkce, které vykonává každý manažer. Jsou jimi plánování, organizování, personální zajištění, vedení a kontrolování.
Přehled literatury
25
Úspěšnost vedoucího pracovníka je dána jeho individuálními předpoklady, podmínkami a procesy v podniku. Role vedoucího spočívá také ve výběru správných lidí. Takový pracovník by měl mít podle Řezníčka (1965) odborné znalosti zahrnující jak teoretické, tak praktické poznatky, zkušenosti a odborné schopnosti. Měl by mít také dobré informace ohledně svého oboru. Důležité jsou pro něj i organizační schopnosti, tj. musí být schopný organizovat jak svou vlastní práci, tak práci druhých a zvládnout správně nakládat s časem. Z charakterových vlastností by vedoucímu pracovníkovi neměla chybět schopnost sebehodnocení, otevřené a taktní jednání s lidmi či ochotné pomáhání ostatním. Schopnost organizace práce a plánování mají zase vliv na práci kolektivu a jejím cílem je vykonat stejné množství práce, za kratší dobu a s vyšší kvalitou, nebo vykonat za stejnou dobu více práce. Úkolem vedoucího pracovníka při plánování a organizování je mít přehled o hlavních úkolech, neodkladných záležitostech, čase i zdrojích, které má k dispozici. Každý vedoucí by měl také rozhodovat v rámci svých pravomocí a neměl by se zbytečně vměšovat do řízení podřízených osob. Důležitou roli hraje kontrola, bez které by jakékoliv řízení bylo zbytečné a neúčinné. Podle Prymuly, Antoše a Berana (1995), je základem managementu nutnost umět se rozhodovat, vést ostatní, přesvědčovat se, zda podřízení udělali vše správně a tento postup neustále vylepšovat. Základní dovedností manažera, v oblasti zdravotnictví, je uvědomit si primární postavení pacienta nad vším ostatním. 2.6.1
Sestra manažerka
V každém zdravotnickém zařízení působí ekonomické, demografické, ekologické, právní, vědeckotechnické či sociální vlivy. Tyto vlivy se musí projevit v manažerských rozhodnutích sestry manažerky i v jejích běžných aktivitách, jak zmiňuje Souček (2010). Škrla a Škrlová (2003) uvádějí, že se role sestry manažerky zaměřuje především na emoční inteligenci. Patří sem vlastnosti jako empatie, iniciativa zdravotní sestry, schopnost vytvořit vhodné prostředí a atmosféru na oddělení a motivace sebe i ostatních. K motivaci a správnému přístupu k ostatním sestrám patří např. spravedlivé odměňování a neustálá komunikace spojená s praktickými radami. Dalšími důležitými vlastnostmi jsou např. intelektuální schopnosti a samozřejmě odborné znalosti a zkušenosti. Sestra se musí umět přizpůsobit častým změnám, které se dějí v jejím okolí. Důležité je i její sebeovládání, které je potřebné hlavně při práci v týmu a na oddělení. Sestry také hrají čím dál větší roli v oblasti ekonomiky oddělení. Mezi priority zdravotních sester patří profesionální image, edukace, kontrola ošetřovatelské praxe, podpora profesionalismu, certifikace ve specializovaných oblastech klinické praxe, výzkum či management. Jak již bylo řečeno, sestra manažerka by měla umět navodit správnou atmosféru pro týmovou práci, s čímž souvisí i řešení problémů pracovníků. Konflikty nejčastěji vznikají díky špatné komunikaci mezi sestrami či z podceňování jejich práce nebo zvýšení jejich kompetencí, jak uvádí Pelikánová (2010).
Přehled literatury
26
Úspěšnost sestry manažerky v roli vůdce je dána také její mocí a vlivem, schopností delegovat a neodkládat důležitá rozhodnutí, jak dále uvádí Škrla a Škrlová (2003). Podle Prymuly, Antoše a Berana (1995) je výhodou delegování možnost soustředit se na důležitější úkoly, vtažení a spolupráce personálu či ověření schopností podřízených. Vrchní a staniční sestry vykonávají kromě manažerských a personálních činností také ošetřovatelské a odborné činnosti, dále administrativní či pomocné neodborné činnosti, které přispívají k chodu oddělení a celé nemocnice. Důležité je rozdělení těchto činností podle kvalifikace personálu. V zahraniční toto rozdělení funguje lépe, než v České republice. České zdravotní sestry vykonávají celou škálu činností, do nichž patří i takové, které zcela nespadají do jejich odborné způsobilosti a stupně jejich vzdělání. Pro každou organizaci je důležité co nejlepší využívání času, proto je správné rozvržení pracovních činností podle způsobilosti a kvalifikace personálu klíčové, jak uvádí Kotrba (2010b). 2.6.2
Pracovní a manažerské činnosti sester
V rámci své disertační práce definoval Kotrba (2010b) jednotlivé skupiny pracovních a manažerských činností, které vrchní a staniční sestry během pracovní doby vykonávají. Pracovní činnosti: • administrativní činnosti (veškerá administrativa, objednávání jakéhokoliv materiálu, pracovní telefony a korespondence), • odborné ošetřovatelské činnosti (vlastní vzdělávání a studium, zaškolení nových zaměstnanců, odborná ošetřovatelská činnost na oddělení, odborné konzultace s lékaři a personálem, jednání či přednášení týkající se hlavně vrchních sester), • manažerské a personální činnosti (kontrola, vizita, porada, organizace personální a chodu oddělení, plánování, personální činnosti či řešení interpersonálních konfliktů), • ostatní činnosti (kontrola vlastních pracovních úkolů, komunikace s vnějším prostředím, nezbytný 13 a ostatní 14 ztrátový čas, pomocné práce či neodborné ošetřovatelské činnosti a edukaci pacientů), • práce přesčas. Manažerské činnosti: • kontrola (ekonomická, odborná, administrativy, personálu), • vizita (malá, velká, s vrchní sestrou), 13 14
Oběd, přestávky, WC, apod. Kafe, soukromé telefony, vyřizování osobních záležitostí.
Přehled literatury
27
• porada (provozní – sedánek, s vrchní, staniční, mimořádná), • organizace (personální, chodu oddělení), • plánování (ekonomické, personální), • personální činnosti, • řešení interpersonálních konfliktů (na pracovišti, s pacienty). 2.6.3
Dosavadní výzkum
Pro potřeby praktické části bakalářské práce jsou níže uvedeny výsledky dotazníkového šetření a autosnímkování Kotrby (2010b), týkající se pracovních a manažerských činností sester, které probíhalo v Nemocnici Znojmo a ve Vojenské nemocnici Brno. Tab. 6
Pracovní činnosti vrchních a staničních sester v Nemocnici Znojmo a ve Vojenské nemocnici Brno
Pracovní činnosti Administrativní činnosti Manažerské a personální činnosti Odborné a ošetřovatelské činnosti Ostatní činnosti Práce přesčas Celkem Zdroj:
Nemocnice Znojmo SS 15 VS 16
VN Brno
Celkové výsledky
SS
SS
VS
96,5
(%) M/D 19,9 102,6
(%) M/D 22,0 116,1
171,0 136,3 190,7 220,7
34,3 176,8
29,0 152,6
126,6 180,3 124,0 104,3
24,4 125,8
31,4 165,6
M/D 17 99,6 120,8 109,8
VS
108,7 72,6 85,5 88,5 19,4 100,0 14,4 75,7 4,1 17,2 6,4 16,8 0,9 4,8 3,2 17,1 514,1 527,2 516,4 526,8 100,0 514,8 100,0 527,1
Kotrba (2010b)
Pokud se zaměříme na celkové výsledky vrchních a staničních sester v obou nemocnicích, zjistíme, že staniční sestry vykonávají nejvíce manažerských a personálních činností, za kterými následují činnosti odborné a ošetřovatelské. V podstatě to samé platí pro sestry vrchní. V rámci celkových výsledků se staniční sestry věnují manažerským činnostem více než vrchní, což můžeme brát negativně. V obou případech, tj. u staničních i vrchních sester je další nejčastěji vykonávanou činností administrativa, následovaná ostatními činnostmi a prací přesčas.
Staniční sestry. Vrchní sestry. 17 Minuty/den. 15
16
Přehled literatury Tab. 7
28
Manažerské činnosti vrchních a staničních sester v Nemocnici Znojmo a ve Vojenské nemocnici Brno
Nemocnice VN Brno Celkové výsledky Znojmo Manažerské SS VS SS VS SS VS činnosti M/D (%) M/D (%) M/D Kontrola 36,3 36,6 40,2 51,8 21,2 37,4 25,9 39,5 Porada 14,7 20,0 20,1 36,7 9,2 16,3 15,2 23,2 Plánování 9,9 12,8 17,4 24,1 6,9 12,2 9,8 15,0 Interpersonální konflikty 1,6 3,9 10,1 6,1 2,3 4,1 2,8 4,3 Vizita 50,4 31,5 51,8 53,0 28,7 50,8 23,4 35,6 Organizace 55,9 18,5 37,9 32,4 28,6 50,6 13,9 21,2 Personální činnosti 2,1 13,0 13,1 16,5 3,0 5,4 8,9 13,7 Celkem 170,9 136,3 190,6 220,6 100,0 176,8 100,0 152,5 Zdroj:
Kotrba (2010b)
V oblasti celkových výsledků manažerských činností staničních sester v těchto nemocnicích, byla v obou případech nejčastěji vykonávanou činností vizita, za níž následovala organizace personálu a chodu oddělení (staniční sestry se věnují organizaci častěji, než sestry vrchní). Vrchní sestry tráví nejvíce času kontrolou a vizitami, značně je u nich také zastoupena účast na poradách. Kontrole je v obou nemocnicích věnováno velké množství času, následuje plánování. Personálním činnostem a řešení interpersonálních konfliktů potom v rámci manažerských činností věnují vrchní a staniční sestry v průměru nejméně času.
2.7 Analýza pracovního času 2.7.1
Časová studie
Časové studie sestávají z postupného zaznamenávání jednotlivých dějů, které jsou doplněny skutečnou spotřebou času v daných podmínkách. Cílem takové studie je vylepšení organizace práce a odstranění ztrátových časů, čímž dochází ke zvýšení produktivity práce. Časovou studii získáme pomocí časových snímků, které můžeme podle Vaněčka, Bednářové a Štípka (2001) rozdělit na: • snímek pracovního dne jednotlivce, • hromadný snímek pracovního dne, • momentkový časový snímek, • autosnímek. Časové studie lze provádět u jednoho či více pracovníků najednou. Získané údaje poslouží jako podklad pro účelnou organizaci pracovních procesů a ke zvyšování produktivity práce, jak uvádí Vaněček, Bednářová a Štípek (2001).
Přehled literatury
2.7.2
29
Snímek pracovního dne
Jak uvádí Řezníček (1965), důležitou informací potřebnou pro správné hospodaření s prací a časem je znalost současného skutečného využití času a délky trvání jednotlivých pracovních činností. K identifikaci těchto údajů slouží snímky pracovního dne, jejichž vyhodnocením získáme informace popisující rozložení pracovní doby. Snímek pracovního dne pozoruje chronologicky všechny prvky spotřeby pracovního času a obsahuje, podle Ginsburga (1957), čtyři za sebou následující etapy: • příprava k provedení snímku, • bezprostřední pozorování a zapsání údajů pozorování, • zpracování pozorování, • rozbor výsledků pozorování. Takový snímek tedy identifikuje jednotlivé činnosti a přiřazuje těmto pracovním činnostem množství času, které jim pracovník během celé pracovní směny (dne) věnuje. Lhotský (2005) zmiňuje, že je během autosnímkování velice důležité neopomenout zaznamenání druhu a velikosti přestávek, časových ztrát a jejich příčin. Podle Ginsburga (1957) se pracovním časem neboli směnou, rozumí čas po vyloučení přestávek (doba, po kterou dělník nepracoval, bez ohledu na to, zda byl, či nebyl přítomen na pracovišti), které se do pracovního času nezapočítávají. Řezníček (1965) uvádí, že díky záznamům ztrátového času dochází k lepší organizaci práce. Opakovaným měřením spotřeby času je podle něj získán potřebný soubor časových údajů a díky získaným hodnotám můžeme plánovat pracovní úkoly, sestavovat pracovní rozvrhy, posuzovat vytíženost pracovišť, srovnávat výkonnost pracovníků a stanovovat počty pracovníků. Měření spotřeby času zahrnuje podle Lhotského (2005): • zjištění náplně určité pracovní činnosti a jejích složek, doby jejich trvání a technických a organizačních podmínek, ve kterých je vykonávána, • identifikaci skutečné doby trvání nutných a podmínečně přestávek v práci, • zjišťování zbytečných činností, prostojů a jejich příčin, • kritický rozbor naměřených skutečných časů, odhad jejich věrohodnosti a stanovení průměrných hodnot, • zjištění míst s vysokou spotřebou času a možnosti jejího snížení, • stanovení optimální spotřeby času pro nejvýhodnější a uskutečnitelné technické a organizační podmínky, • navržení normy, která závazně stanovuje velikost spotřeby času pro určitou pracovní činnost a jejích složek a podmínek, za kterých má být vykonávána. Díky získaným údajům a následným rozborům tedy můžeme identifikovat podíl jednotlivých druhů činností v celkovém čase směny, navrhnout opatření pro zdokonalení organizace práce a tím dosáhnout odstranění ztrát, jak zmiňuje
Přehled literatury
30
Lhotský (2005). Ginsburg (1957) dodává, že díky rozborům spotřeby pracovního času můžeme určit vztah mezi prací a přestávkami, mezi nutnou a nadměrnou spotřebou pracovního času či stanovit skutečný a plánovaný poměr mezi jednotlivými částmi pracovního času. Získané ukazatele také slouží ke srovnání s jinými úseky. 2.7.3
Autosnímek
Vlastním snímkem pracovního dne (autosnímkem) se potom rozumí zaznamenávání pracovních činností samotným pracovníkem (respondentem). Předpokladem je dobrovolnost a v rámci objektivity také delší časový úsek snímkování. Nutností je seznámení respondenta s účelem a cílem snímku, jak uvádí Řezníček (1965). Podle Lhotského (2005) tak pracovník získá přehled o využívání času a příčinách, které mu brání v jeho lepším využití. Postup záznamu je stejný, jako u snímku pracovního dne jednotlivce. Častým problémem autosnímků je zkreslení údajů ve snaze přikrášlit skutečnost, nebo nepřesné údaje zapisované opožděně hrubým odhadem, jak zmiňuje Řezníček (1965). Kotrba (2009) uvádí, že autosnímek by, kromě toho, že má být zaměřen na respondenty se stejnými pracovními podmínkami, měl být: • co nejjednodušší a pochopitelný, • časově nenáročný, • statisticky zpracovatelný a porovnatelný s ostatními respondenty, • takový, aby zabránil vymýšlení a chybným zápisům.
Metodika práce
31
3 Metodika práce V této bakalářské práci bude zpracováno a vyhodnoceno dotazníkové šetření a vlastní snímek pracovního dne vrchních a staničních sester v soukromé a krajské nemocnici. Dotazníky i autosnímky byly vypracovány Ing. Tomášem Kotrbou, Ph.D., pro potřeby jeho disertační práce. Jedná se o oboustranný dotazník a autosnímky pokrývající 10 pracovních dnů, obojí v papírové formě. Snímkování probíhalo v období od 14. 6. – 25. 6. 2010 v krajské Nemocnici Vyškov a v soukromé Kroměřížské nemocnici a.s. Dotazníky i autosnímky byly v Kroměřížské nemocnici, po domluvě s hlavní sestrou, distribuovány každé sestře osobně. V Nemocnici Vyškov tyto materiály obdržely na poradě sestry vrchní, které je dále šířily mezi sestry staniční. Součástí těchto materiálů byl také manuál (viz Přílohy D,E) obsahující instrukce k jejich vyplnění. Jelikož se jedná o anonymní dotazník i autosnímky (sestry do autosnímku vyplňovaly pouze oddělení a datum snímkování), byly sestrám přiděleny kódy, vrchním sestrám v Kroměřížské nemocnici A1 až A18, staničním B1 až B15. V Nemocnici Vyškov byly určeny vrchním sestrám kódy C1 až C18, staničním potom D1 až D32. Dotazník (viz Příloha A) je složen z otevřených, uzavřených a škálových otázek a prostoru pro komentář. Otázky dotazníku jsou zaměřeny na: • přiřazení důležitosti pracovním a manažerským činnostem, • odhad využití pracovního času za týden (40h), • vytíženost v oblasti administrativních činností, • využívání delegování, • vzdělávání, • informace týkající se identifikace sester (věk, délka praxe, vzdělání aj.). Autosnímek (viz Přílohy B a C) má podobu formuláře a rozděluje pracovní den sester na 20 pracovních činností. Autosnímky vrchních a staničních sester se liší, konkrétně položkou Přednášení, výuka, státnice, maturitní komise, PPP 18 ARIP 19, edukace pacientů, která byla zahrnuta pouze v autosnímcích vrchních sester. Úkolem respondentů při vyplňování autosnímků bylo zaznamenat, v období deseti pracovních dní, u jednotlivých pracovních činností čas v minutách (s přesností na 15 minut), který jim během dne věnují. Tyto činnosti můžeme rozdělit na administrativní, manažerské a personální, odborné ošetřovatelské a ostatní činnosti (viz podkapitola 2. 6. 2). Činnosti, které sestry nemohly zahrnout do výše uvedených skupin, zařazovaly do kategorie Další neuvedené činnosti. Zvlášť byla oddělena kolonka Práce přesčas. Po sečtení by tedy celkový čas v rámci jednoho pracovního dne, včetně povinných přestávek, měl Specializační studium PPP – poruchy příjmu potravy. Specializační studium ARIP – ošetřovatelská péče v anesteziologii, intenzivní péči a resuscitaci.
18 19
Metodika práce
32
činit 510 minut, tj. jednosměnný osmihodinový pracovní provoz s povinnou půlhodinovou přestávkou. Autosnímek zahrnuje také kombinaci písmen, která byla sestrami přiřazována k jednotlivým činnostem a určovala charakter těchto činností: • I/P (I – činnost prováděná z vlastní iniciativy, P – činnost vykonávaná na něčí pokyn), • S/D (S – činnost nelze delegovat, D – činnost lze delegovat), • N/Z (N – činnost nezbytná pro výkon povolání, Z – činnost zbytečná pro výkon povolání). Všechna data byla zpracována v programu Microsoft Office Excel. Získaná data byla pro každou nemocnici rozdělena do čtyř souborů. U každé pracovní činnosti byly sečteny minuty trvání za všechny dny autosnímkování a z celkových součtů byl získán aritmetické průměr (v minutách za den) a relativní četnost v procentuálním vyjádření pro každou tuto činnost, podle Minaříka (2009):
x=
1 n ∑ xi n i =1
pi =
,
ni n
Díky těmto údajům bylo možné vypracovat souhrnné výsledky pro vrchní i staniční sestry v obou nemocnicích, opět v absolutním a relativním zastoupení a průměrem na jednu sestru v minutách za den. Tyto skutečné výsledky byly porovnány s odhady získanými z dotazníků a byla vytvořena odchylka, tj. rozdíl mezi dotazníkovým odhadem a autosnímkovou skutečností. Odchylka zjišťovala nadhodnocení, či podhodnocení dané pracovní činnosti, tedy zda sestry těmto činnostem přisoudily více, či méně času, než jim skutečně věnovaly. Následně byly sečteny všechny kombinace písmen I/P, S/D, N/Z, které byly přiřazeny ke každé pracovní činnosti a tak pomohly tyto činnosti lépe charakterizovat. Dále byla pomocí Pearsonova korelačního koeficientu zjišťována závislost vybraných proměnných, testovány mezi sebou navzájem byly tyto ukazatele: počet podřízených, délka praxe v pozici a délka celkové praxe ve zdravotnictví, administrativní činnosti, manažerské a personální činnosti, odborné ošetřovatelské činnosti a činnosti ostatní. Pro výpočet byla použita funkce PEARSON v MS Excel, která využívá podle Horálka, Křepely, Krále a Michálka (2001) následující vzorec:
r=
n
n
n
i =1
i =1
i =1
n(∑ xi yi ) − (∑ xi )(∑ yi ) n n n n 2 2 2 2 − − ( ) ( ) n x x n y y ∑ ∑ ∑ ∑ i i i i i =1 i =1 i =1 i =1
Na základě analýzy pracovních činností a času, který jim sestry věnují, byla doporučena řešení, která mohou přispět ke zlepšení situace v těchto nemocnicích.
Vlastní práce
33
4 Vlastní práce 4.1 Kroměřížská nemocnice a.s. Historie a současnost nemocnice První zmínky o potřebě výstavby současné fungující nemocnice padly v roce 1865. Základní kámen Jubilejní všeobecné nemocnice císaře Františka Josefa I. byl položen 2. prosince 1908, následovalo slavnostní vysvěcení a zahájení provozu této nemocnice proběhlo 1. listopadu 1910. Kapacita zařízení byla tvořena 121 lůžky. V průběhu let docházelo k vývoji a tvorbě jednotlivých pavilonů a oddělení nemocnice. V roce 1948 byla nemocnice znárodněna, v této době již nabízela 452 lůžek. V roce 1990 se stala příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem byl okresní úřad Kroměříž. Roku 2006 došlo k přeměně příspěvkové organizace na akciovou společnost, jejímž jediným akcionářem je Zlínský kraj. S touto událostí byly spojeny mnohé změny, např. v oblasti ekonomiky nemocnice, došlo ke zmírnění mnohamilionového zadlužení a rozvoji areálu a přístrojového vybavení, jak uvádí Kroměřížská nemocnice a.s. (2011). Od roku 2008 má nemocnice nové vedení, předsedou představenstva a zároveň ředitelem nemocnice je Ing. Pavel Calábek. Kroměřížská nemocnice a.s. sídlí na adrese Havlíčkova 660/73, 767 55 Kroměříž. Jejím zřizovatelem a jediným akcionářem je stále Zlínský kraj. V současnosti má 20 oddělení. Organizační strukturu Kroměřížské nemocnice a.s. nalezneme v Příloze G. Předmětem podnikání této nemocnice je „poskytování ambulantní a lůžkové, základní a specializované diagnostické, léčebné, preventivní a lékárenské péče a dalších služeb souvisejících s poskytováním zdravotní péče“, jak uvádí Kroměřížská nemocnice a.s. (2010). Celkovým záměrem je „úplné dokončení stavební rekonstrukce nemocnice tak, aby byla moderně a účelně vybavena zdravotnickou technikou s ohledem na současné medicínské znalosti, poskytovala komfortní služby nemocným a zázemí zaměstnancům a její provoz byl maximálně efektivní“, jak zmiňuje Kroměřížská nemocnice a.s. (2011). Tab. 8
Vybrané ukazatele Kroměřížské nemocnice a.s.
Základní údaje Výsledek hospodaření (v tis. Kč) Počet ošetřených pacientů Počet všech hospitalizovaných Počet ambulantně ošetřených pacientů Průměrná ošetřovací doba na lůžku (dny) Počet uskutečněných operací Počet ošetřovacích dnů Počet lůžek Zdroj:
Kroměřížská nemocnice a.s. (2010)
2007 2008 2009 -13 117 -54 100 2 947 195 716 250 358 244 240 19 339 18 606 18 877 176 577 231 752 225 363 6,2 6 6,2 9 545 10 032 10 877 119 475 111 342 112 461 479 479 479
Vlastní práce
34
Výsledek hospodaření se v této soukromé nemocnici v roce 2009 dostal do kladných hodnot. Počet ošetřených pacientů byl nejvyšší v roce 2008 (250 358). Průměrná ošetřovací doba na lůžku se pohybuje kolem 6 dnů. Nejvíce operací proběhlo v roce 2009 (konkrétně 10 877). Lůžkový fond se nemění a počet ošetřovacích dnů byl nejvyšší v roce 2007 (tj. 119 475). V následující tabulce můžeme vidět vývoj přepočteného počtu personálu Kroměřížské nemocnice. Tab. 9
Profesní složení v přepočtených počtech v Kroměřížské nemocnici a.s. 20
Pracovníci Lékaři Farmaceuti Sestry ZP odb. způs. ZP special. ZP pod dohl. JOP s odb. způs. THP Dělníci Celkem Zdroj:
2007 116,3 3,5 320,5 46,2 15,9 73,9 0,0 38,1 53,2 667,4
2008 109,3 3,8 315,0 46,4 15,0 75,4 0,0 35,7 40,6 641,1
2009 110,9 4,5 312,0 47,4 13,8 81,8 0,0 40,3 115,1 725,8
Kroměřížská nemocnice a.s. (2010)
4.2 Nemocnice Vyškov Historie a současnost nemocnice Nemocnice začala fungovat v roce 1951. Společenské a historické změny ve zdravotnictví po roce 1989 měly na vývoj nemocnice výrazný vliv. K 1. 1. 1992 vznikaly, díky zrušení Okresního ústavu národního zdraví, nové organizace a zdravotní pojišťovny, nemocnice Vyškov tak získala vlastní právní subjektivitu. Dne 1. 6. 1995 se od nemocnice oddělila zdravotnická záchranná služba, jak uvádí autor publikace 50 let nemocnice ve Vyškově (2001). Nemocnice s poliklinikou ve Vyškově v současnosti poskytuje léčebnou a ambulantní léčebně preventivní péči. Jedná se o příspěvkovou organizaci, jejímž zřizovatelem je Jihomoravský kraj, který se podílí na zdárném chodu této nemocnice pomocí ekonomické a metodické činnosti. Ředitelkou této příspěvkové organizace je Ing. Věra Seidlová. Nemocnice sídlí na adrese Purkyňova 36, 682 17 Vyškov. Nemocnice s poliklinikou má deset oddělení lůžkové části ZP odb. způs. = zdr. pracovníci nelékaři po získání odborné způsobilosti. ZP special. = nelékaři po získání odborné a specializované způsobilosti. ZP pod dohl. = nelékaři pod odborným dohledem nebo přímým vedením. JOP s odb. způs. = jiní odborní pracovníci a dentisté. THP = technicko-hospodářští pracovníci.
20
Vlastní práce
35
s 520 lůžky a odbornými ambulancemi a pět oddělení SVLS (Společné vyšetřovací a léčebné složky). Organizační strukturu této krajské nemocnice nalezneme v Příloze F. Nemocnice zajišťuje téměř veškeré běžné činnosti, např. stravovací provoz, prádelnu, údržbu a úklidovou četu. Nedávno byla také dokončena rekonstrukce a modernizace nemocnice, která přispěla k jejímu dalšímu rozvoji. Jednalo se o vybudování nových operačních sálů, anesteziologickoresuscitačního oddělení či oddělení centrální sterilizace. Byl také zřízen urgentní příjem, který zajišťuje rychlejší a jednodušší přesun k neodkladnému ošetření, jak popisuje autor publikace 50 let nemocnice ve Vyškově (2001). Tab. 10
Vybrané ukazatele Nemocnice Vyškov
Základní údaje Výsledek hospodaření (v tis. Kč) Počet ošetřených pacientů Počet všech hospitalizovaných Počet ambulantně ošetřených pacientů Průměrná ošetřovací doba na lůžku (dny) Počet ošetřovacích dnů Počet lůžek Zdroj:
2007 169 060 16 481 152 579 9,5 156 092 495
2008 2009 595 2 729 163 522 165 835 15 861 15 824 147 661 150 011 9,1 9,2 143 760 145 497 495 487
Portál Jihomoravského kraje (2009, 2010)
Z tabulky vyplývá, že výsledek hospodaření v Nemocnici Vyškov v roce 2009 vzrostl. Počet ošetřených pacientů byl nejvyšší v roce 2007 (konkrétně 169 060 osob). Průměrná ošetřovací doba na lůžku se pohybuje kolem 9 dnů. Počet ošetřovacích dnů byl nejvyšší v roce 2007 (tj. 156 092) a počet lůžek se v roce 2009 snížil. Následující tabulka zobrazuje přepočtený počet personálu Nemocnice Vyškov. Tab. 11
Profesní složení v přepočtených počtech v Nemocnici Vyškov
Pracovníci Lékaři Farmaceuti Sestry ZP odb. způs. ZP special. ZP pod dohl. JOP s odb. způs. THP Dělníci Celkem Zdroj:
2008 92,7 6,0 299,3 56,5 16,7 63,1 3,0 64,3 175,9 777,5
Portál Jihomoravského kraje (2009, 2010)
2009 94,8 6,3 295,9 52,3 17,5 68,0 3,0 64,1 165,4 767,2
Vlastní práce
36
4.3 Výsledky dotazníkového šetření Následující část se bude zabývat identifikačními údaji vrchních a staničních sester v Nemocnici Vyškov a v Kroměřížské nemocnici a.s. Patří sem informace o nejvyšším dosaženém vzdělání sester či jejich věku. Dotazník obsahoval také otázky týkající se přisouzení důležitosti jednotlivým pracovním a manažerským činnostem, administrativní vytíženosti sester či delegování. Zahrnuty byly také otázky zjišťující, jakým činnostem by se sestry v budoucnu chtěly věnovat, jaké pracovní pozice by chtěly dosáhnout a otázky týkající se počtu podřízených či délky praxe. Rozdáno bylo v obou nemocnicích celkem 83 dotazníků. V Kroměřížské nemocnici bylo vyplněno 13 dotazníků staničními sestrami a 14 dotazníků sestrami vrchními. Staniční sestry v Nemocnici Vyškov vyplnily 23 dotazníků a vrchní potom 9 dotazníků. Návratnost dotazníků činila 71 % (v Kroměřížské nemocnici konkrétně 82 % a v Nemocnici Vyškov potom 64 %). 4.3.1
Věkové kategorie sester
Následující obrázky se věnují jednotlivým věkovým kategoriím sester. 15 % 15 %
23 %
36 %
Obr. 2 Obr. 3 Zdroj:
36-45 let 56 let a více
14 %
36 %
46 % 26-35 let 46-55 let
14 %
26-35 let 46-55 let
36-45 let 56 let a více
Věkové kategorie staničních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. Věkové kategorie vrchních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. Vlastní práce
Z výše uvedeného grafu vyplývá, že nejvíce, konkrétně 46 % (6 sester), se nachází ve věkové kategorii 36–45 let. Druhou nejvýše zastoupenou kategorií, 23 % (3 sestry), je 26–35 let. Následuje věkové rozmezí 46–55 let s 15% zastoupením (2 sestry) a věk nad 56 let, opět zastoupený 15 % (2 sestry). V případě vrchních sester reprezentuje kategorii 46–55 let a 56 let a více konkrétně 36 % (tj. 5 sester). Dále 14 % (2 sestry) zastupuje kategorii 26–35 let a 36–45 let.
Vlastní práce
37
14 %
9%
36 %
26-35 let 46-55 let
Obr. 4 Obr. 5 Zdroj:
41 %
43 %
36-45 let 56 let a více
14 %
14 %
26-35 let 46-55 let
29 %
36-45 let 56 let a více
Věkové kategorie staničních sester v Nemocnici Vyškov Věkové kategorie vrchních sester v Nemocnici Vyškov Vlastní práce
V nemocnici Vyškov je 41 % staničních sester (tedy 9) ve věku 36–45 let. Dále 36 % (8 sester) zastupuje kategorii 46–55 let, 14 % sester (tj. 3) je věku 56 let a více. Zbylých 9 % (2 sestry) je reprezentováno skupinou 26–35 let. Nejvíce vrchních sester, 43 % (tj. 3 sestry), se nachází ve věkové skupině 46–55 let. Následuje 29 % (2 sestry) ve věku 36–45 let, stejným počtem, konkrétně 14 % (1 sestra), jsou reprezentovány skupiny 26–35 let a 56 let a více. Výsledky v obou nemocnicích se příliš neliší, lze tedy konstatovat, že se věk staničních sester nejčastěji pohybuje v rozmezí 36–45 let. Vrchní sestry v obou nemocnicích spadají do vyšší věkové kategorie, převážně 46–55 let. V dotazníku byla také zahrnuta věková skupina do 25 let, avšak v žádné z nemocnic není, v rámci pozice vrchní a staniční sestra, zastoupena. 4.3.2 Tab. 12
Nejvyšší dosažené vzdělání Nejvyšší dosažené vzdělání staničních a vrchních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. a v Nemocnici Vyškov
Nejvyšší dosažené vzdělání
Kroměřížská nemocnice a.s. SS VS 21 22 AČ RČ AČ RČ
SŠ s maturitou VOŠ VŠ (Bc.) VŠ (Mgr.) Celkem Zdroj:
21 22
12 0 1 0 13
Vlastní práce
Absolutní četnost. Relativní četnost.
92,3 % 0,0 % 7,7 % 0,0 % 100,0 %
12 1 1 0 14
85,8 % 7,1 % 7,1 % 0,0 % 100,0 %
AČ 21 0 1 0 22
Nemocnice Vyškov SS VS RČ AČ RČ 95,5 % 0,0 % 4,5 % 0,0 % 100,0 %
6 0 0 1 7
85,7 % 0,0 % 0,0 % 14,3 % 100,0 %
Vlastní práce
38
Z tabulky můžeme vyčíst, že staniční sestry soukromé nemocnice převážně dosáhly středoškolského vzdělání s maturitou (12 sester), vysokou školu s bakalářským typem studia absolvovala jedna staniční sestra. U vrchních sester také převažuje vzdělání středoškolské s maturitou (opět 12 sester), dotazník vyplnila také jedna sestra s vyšším odborným vzděláním a jedna s vysokoškolským, zakončeným titulem Bc. Téměř všechny staniční sestry v krajské nemocnici mají středoškolské vzdělání zakončené maturitou (21 sester). Jen jedna staniční sestra vystudovala vysokou školu a získala bakalářský titul. Vzdělání vrchních sester je opět převážně středoškolské zakončené maturitou (6 sester), jedna sestra absolvovala vysokoškolské studium zakončené titulem Mgr. Převážná většina staničních i vrchních sester (celkem 91 %) v obou nemocnicích má tedy středoškolské vzdělání s maturitou, které ale v současnosti není pro výkon tohoto povolání dostatečné, je požadováno vyšší vzdělání. Pouze tři sestry v Kroměřížské nemocnici a.s. (2 vrchní a 1 staniční) a dvě sestry v Nemocnici Vyškov (1 vrchní a 1 staniční) splňují součastné podmínky pro výkon svého povolání. Převážně středoškolské vzdělání vrchních sester lze hodnotit záporně, protože zastávají řídící pozici. Jelikož se rozsah pracovních činností sester neustále zvyšuje (např. vyšší požadavky v oblasti manažerských činností), měly by se sestry neustále vzdělávat na různých školeních a kurzech. V dotazníku se také objevila otázka věnovaná tomu, zda sestry někdy absolvovaly kurz zaměřený na management. U této otázky mohly sestry zvolit více odpovědí. Staniční sestry v Kroměřížské nemocnici se takových kurzů nejčastěji účastnily v rámci vzdělávacích kurzů, konkrétně tak odpovědělo 46,15 % (6 sester), 30,77 % se takových kurzů nikdy neúčastnilo (4 sestry). Jedna sestra se kurzu zaměřeného na management zúčastnila již v rámci studia na střední škole, další ve výuce na vysoké škole a jedna staniční sestra se nedokázala rozhodnout. Celkem 69,23 % (tedy 9) vrchních sester se účastnilo vzdělávacích kurzů v oblasti managementu, 30,77 % takový kurz nikdy neabsolvovalo. Celkem 54,55 % (tedy 12) staničních sester v Nemocnici Vyškov se zúčastnilo kurzu managementu na vzdělávacích kurzech, 31,82 % (7 sester) se kurzů nikdy neúčastnilo. Jedna sestra absolvovala kurz managementu na střední škole, jedna v rámci studia na vysoké škole a jedna se nedokázala rozhodnout. Přesně 75 % vrchních sester (počtem 6, z nichž se jedna z těchto sester účastnila takového kurzu i na vysoké škole.) se zúčastnilo vzdělávacích kurzů, jedna sestra se kurzu nikdy nezúčastnila. Nejvíce sester tedy získalo znalosti v oblasti managementu díky vzdělávacím kurzům. 4.3.3
Důležitost pracovních činností
V rámci přisuzování důležitosti mohly sestry jednotlivým pracovním činnostem přiřadit hodnoty 1–5, přičemž hodnota 5 představuje nejvyšší důležitost dané činnosti.
Vlastní práce Tab. 13
39
Přisouzení důležitosti pracovním činnostem vrchními a staničními sestrami v Kroměřížské nemocnici a.s. (v %)
Pracovní činnosti
Administrativní
Odborné ošetřovatelské
Manažerské a personální
SS
VS
SS
VS
SS
VS
Velmi důležitá
77 %
58 %
77 %
79 %
77 %
Málo důležitá
23 %
21 %
15 %
21 %
Nedokáži rozhodnout
0%
21 %
8%
Málo nedůležitá
0%
0%
0%
Zcela nedůležitá
0%
0%
0%
Sestry
Zdroj:
Neodborné ošetřovatelské SS
VS
93 %
8%
25 %
15 %
7%
58 %
50 %
0%
8%
0%
17 %
0%
0%
0%
0%
17 %
0%
0%
0%
0%
0%
25 %
Vlastní práce
Z tabulky vyplývá, že vrchní i staniční sestry považují administrativu, odborné ošetřovatelské a manažerské činnosti za velmi důležité. Neodborným ošetřovatelským činnostem je naopak v obou případech přisuzována malá důležitost. Deset staničních sester považuje za velmi důležitou administrativu, odborné ošetřovatelské činnosti i činnosti manažerské a personální (tj. 77 %). Sedm staničních sester označuje neodborné ošetřovatelské činnosti za málo důležité (58 %). Vrchní sestry jako velmi důležité označují nejčastěji manažerské a personální činnosti (93 %, tj. 13 sester). Naopak nižší počet vrchních sester přisuzuje velkou důležitost administrativě (58 %, tj. 8 sester). Polovina vrchních sester považuje neodborné ošetřovatelské činnosti za málo důležité a 25 % za zcela nedůležité. Tab. 14
Přisouzení důležitosti pracovním činnostem vrchními a staničními sestrami v Nemocnici Vyškov
Pracovní činnosti
Administrativní
Odborné ošetřovatelské
Sestry
SS
VS
SS
Velmi důležitá
78 %
67 %
9%
Manažerské a personální
Neodborné ošetřovatelské
VS
SS
VS
SS
78 %
56 %
87 %
89 %
30 %
11 %
33 %
17 %
44 %
13 %
11 %
26 %
56 %
13 %
0%
5%
0%
0%
0%
13 %
11 %
Málo nedůležitá
0%
0%
0%
0%
0%
0%
22 %
22 %
Zcela nedůležitá
0%
0%
0%
0%
0%
0%
9%
0%
Málo důležitá Nedokáži rozhodnout
Zdroj:
VS
Vlastní práce
Z výsledků sester v Nemocnici Vyškov vyplývá, že celkem 18 staničních sester (tj. 87 %) považuje za velmi důležité manažerské a personální činnosti. Jen 7 sester označuje za velmi důležité také neodborné ošetřovatelské činnosti. Vrchní sestry v této nemocnici také přisuzují velkou důležitost manažerským a personálním činnostem (89 %, tj. 8 sester). Jen 56 % vrchních sester považuje
Vlastní práce
40
za velmi důležité odborné ošetřovatelské činnosti (počtem 5). Malou důležitost přisuzují činnostem neodborným ošetřovatelským (56 %, tedy 5). Pokud porovnáme obě nemocnice, můžeme konstatovat, že staniční i vrchní sestry si uvědomují velkou důležitost manažerských a personálních činností (86 %), které jsou pro výkon jejich funkcí velice potřebné. Jde tedy o pozitivní výsledek. Méně sester označuje za velmi důležitou také administrativu (71 %) a odborné ošetřovatelské činnosti (75 %). Neodborným ošetřovatelským činnostem již nepřikládají takovou důležitost, což je opět kladný výsledek, jelikož by tyto činnosti měly být delegovány spíše na pomocný personál. Podrobnější výsledky nalezneme v Přílohách H a I. 4.3.4
Administrativní vytíženost sester
Jak vyplývá z předchozích tabulek, považují vrchní i staniční sestry administrativní činnosti za velmi důležité. V rámci dotazníkového šetření odpovídaly také na otázku související s jejich pracovním vytížením v oblasti administrativních činností. Tab. 15
Vytíženost staničních a vrchních sester v oblasti administrativních činností v Kroměřížské nemocnici a.s. a v Nemocnici Vyškov Kroměřížská nemocnice a.s. SS
Odpověď AČ Jsem přetížená Jsem optimálně vytížená Nejsem vytížená Nevím, nedokáži rozhodnout Celkem Zdroj:
Nemocnice Vyškov
VS
RČ
AČ
SS RČ
AČ
VS RČ
AČ
RČ
2
15,4 %
7
50,0 %
12
54,5 %
3
33,3 %
10
76,9 %
7
50,0 %
10
45,5 %
6
66,7 %
0
0,0 %
0
0,0 %
0
0,0 %
0
0,0 %
1
7,7 %
0
0,0 %
0
0,0 %
0
0,0 %
13
100,0 %
14
100,0 %
22
100,0 %
9
100,0 %
Vlastní práce
V oblasti administrativních činností je většina staničních sester v Kroměřížské nemocnici optimálně vytížena (10 sester), 2 sestry jsou přetížené (15,4 %) a jedna sestra se nedokáže rozhodnout. Sedm vrchních sester je administrativou přetíženo, ostatních 7 sester je optimálně vytíženo (50 %). V Nemocnici Vyškov je 12 staničních sester přetíženo (54,5 %), což kompenzují větší mírou delegování administrativních činností (jak uvidíme v tabulce č. 19). Deset staničních sester je optimálně vytíženo (45,5 %). Šest vrchních sester zaznamenalo v oblasti administrativních činností optimální vytížení (tj. 66,7 %), zbylé 3 sestry se cítí přetíženy (33,3 %). Celkem 57 % staničních i vrchních sester v obou nemocnicích se cítí administrativou optimálně vytíženo, což je pozitivní. Sestra chirurgie Vyškovské nemocnice uvádí, že administrativní činnosti nelze v rámci pracovní doby stihnout, a proto je provádí před začátkem pracovní doby (5:15–6:00).
Vlastní práce
41
Také zmiňuje, že některé činnosti vykonává za lékaře či sanitárky. Podle výzkumu Beňadikové a Rapčíkové 23 (2009), zatěžuje sestry nejvíce ošetřovatelská dokumentace a jiná administrativa (54 %), 27 % sester je potom zatíženo také vykonáváním práce za nižší zdravotnický personál. 4.3.5
Pracovní činnosti, kterým se sestry chtějí více věnovat
Sestry v obou nemocnicích také určovaly, kterým pracovním činnostem by se během své pracovní doby chtěly více věnovat. Sestry mohly označit více činností. Výsledky reprezentují následující grafy 24. 14 12 10 8 6 4 2 0
13 11 9 6 2 0 AD
Obr. 6 Obr. 7 Zdroj:
Staniční Vrchní
00 OD
MA
OS
18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
18
Staniční Vrchní
7 4
6 5
0 AD
00 OD
MA
OS
Pracovní činnosti, kterým se chtějí věnovat staniční a vrchní sestry v Kroměřížské nemocnici a.s. Pracovní činnosti, kterým se chtějí věnovat staniční a vrchní sestry v Nemocnici Vyškov Vlastní práce
Staniční sestry v Kroměřížské nemocnici by se v budoucnu rády věnovaly převážně odborným ošetřovatelským činnostem, celkem 11 staničních sester (tj. 84,6 %) a manažerským a personálním činnostem 6 sester (46,2 %), pouze 2 staniční sestry (15,4 %) preferují činnosti administrativní. Neodborné ošetřovatelské činnosti by naopak sestry vykonávat nechtěly. Vrchní sestry nejčastěji označovaly také odborné ošetřovatelské činnosti, chce se jim věnovat 13 sester (92,9 %), 9 sester upřednostňuje manažerské a personální činnosti (64,3 %). Vrchní sestry v Kroměřížské nemocnici by se nechtěly věnovat činnostem administrativním a neodborným ošetřovatelským činnostem. Nejvíce staničních sester v Nemocnici Vyškov, konkrétně 18 (tj. 81,8 %) by se rádo věnovalo odborným ošetřovatelským činnostem, manažerským a personálním činnostem dává přednost 6 staničních sester (27,3 %) a 4 sestry preferují Tento výzkum probíhal v 7 slovenských státních i nestátních nemocničních zařízeních, zúčastnilo se ho 200 sester pracujících v týmech, které na otázky odpovídaly formou anonymního dotazníku. 24 AD = administrativní činnosti, OD = odborné ošetřovatelské činnosti, MA = manažerské a personální činnosti, OS = ostatní činnosti. 23
Vlastní práce
42
činnosti administrativní (18,2 %). Dotázané by se nechtěly věnovat neodborným ošetřovatelským činnostem. Všechny vrchní sestry ve vyškovské nemocnici by se rády věnovaly odborným ošetřovatelským činnostem (počtem 7), manažerské a personální činnosti upřednostňuje 5 sester (tj. 71,4 %). Žádná sestra by se nechtěla věnovat administrativním a neodborným ošetřovatelským činnostem. Sestry v obou nemocnicích by tedy chtěly trávit více času odbornými ošetřovatelskými a manažerskými a personálními činnostmi, což koresponduje s přisuzováním důležitosti těmto činnostem, viz výše. I když při hodnocení důležitosti označovaly sestry administrativní činnosti za velmi důležité, nechtějí se jim již více věnovat. Neodborné ošetřovatelské činnosti považují sestry za málo důležité, nechce se jim věnovat ani jedna staniční či vrchní sestra. Tyto činnosti by měly být delegovány pomocnému personálu. Výsledky sester v oblasti činností, které by chtěly vykonávat, jsou velice pozitivní. 4.3.6
Důležitost manažerských činností.
Nyní se zaměříme na jednotlivé manažerské činnosti, kterým sestry opět přisuzovaly důležitost pomocí hodnot 1–5, kdy nejvyšší hodnota opět znamená nejvyšší důležitost. Tab. 16
Přisouzení důležitosti manažerským činnostem vrchními a staničními sestrami v Nemocnici Kroměříž (v %)
Manažerské činnosti
Plánování
Sestry
SS
Velmi důležitá Málo důležitá
Organizování
Vedení lidí
Kontrola
VS
SS
VS
SS
VS
SS
VS
77 %
100 %
46 %
79 %
62%
93 %
77 %
79 %
15 %
0%
39 %
21 %
31 %
7%
23 %
21 %
Nedokáži rozhodnout
0%
0%
15 %
0%
8%
0%
0%
0%
Málo nedůležitá
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
Zcela nedůležitá
8%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
Zdroj:
Vlastní práce
Staniční i vrchní sestry v Kroměřížské nemocnici přiřadily všem manažerským činnostem velkou důležitost. Nejvíce staničních sester označilo za velmi důležitou kontrolu a plánování (celkem 77 %, tj. 10 sester). Nejméně staničních sester považuje za velmi důležitou organizaci (46 %, tj. 6 sester). Všechny vrchní sestry vnímají plánovaní jako velmi důležité. Celkem 93 % vrchních sester v této soukromé nemocnici nejčastěji označuje za velmi důležité také vedení lidí (13 sester).
Vlastní práce
Tab. 17
43
Přisouzení důležitosti manažerským činnostem vrchními a staničními sestrami v Nemocnici Vyškov
Manažerské činnosti
Plánování
Organizování
Vedení lidí
Kontrola
SS
VS
SS
VS
SS
VS
SS
VS
74 %
89 %
52 %
89 %
83 %
89 %
83 %
100 %
9%
11 %
26 %
0%
9%
11 %
13 %
0%
13 %
0%
18 %
11 %
4%
0%
0%
0%
Málo nedůležitá
0%
0%
4%
0%
4%
0%
4%
0%
Zcela nedůležitá
4%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
0%
Sestry Velmi důležitá Málo důležitá Nedokáži rozhodnout
Zdroj:
Vlastní práce
Staniční sestry v Nemocnici Vyškov vnímají jako velmi důležitou kontrolu a vedení lidí, odpovědělo tak v obou případech 83 % staničních sester (tj. 19). Nejmenší procentuální zastoupení prezentuje organizace, kterou za velmi důležitou považuje 52 % staničních sester (tj. 12 sester). Všechny vrchní sestry vnímají jako velmi důležitou kontrolu, s 89 % zastoupením následují plánování, organizování i vedení lidí (8 sester). Staniční i vrchní sestry v obou nemocnicích považují každou z manažerských činností za velmi důležitou, což je pozitivní. Staniční sestry nejčastěji za velmi důležitou označují kontrolu, vrchní sestry potom plánování a vedení lidí. Podrobnější výsledky nalezneme v Přílohách H a I. 4.3.7
Ambice sester
Vrchní a staniční sestry také v dotazníku odpovídaly na otázku, na jaké pozici by v budoucnu rády pracovaly. Staniční sestry v Kroměřížské nemocnici by většinou zůstaly na současné pozici, odpovědělo tak 10 sester (tj. 76,9 %), jedna sestra by se ráda stala vrchní sestrou a 2 sestry by rády dosáhly pozice hlavní sestry (15,38 %). Všechny vrchní sestry v této nemocnici by chtěly zůstat na své současné pozici. Staniční sestry v Nemocnici Vyškov opět preferují svou současnou pozici, počtem 17 sester (tj. 77,27 %), 5 sester se nedokáže rozhodnout (22,73 %). Celkem 6 vrchních sester by rádo zůstalo na své současné pozici (85,71 %) a jedna vrchní sestra by se chtěla stát sestrou hlavní. Můžeme tedy říci, že 77 % staničních sester (tj. 27) v obou nemocnicích nemá zájem o kariérní růst. Důvodem může být vyšší náročnost pozice vrchní sestry a s tím související vyšší požadavky na znalosti a dovednosti. Všechny vrchní sestry (kromě jedné) by také rády zastávaly současnou pozici.
Vlastní práce
44
4.4 Výsledky autosnímkování Autosnímkování se v Kroměřížské nemocnici zúčastnilo 13 staničních sester (celkem získáno 123 autosnímků) a 12 sester vrchních (tj. 99 autosnímků). Celkem tedy bylo v Kroměřížské nemocnici a.s. získáno a zpracováno 222 autosnímků pracovního dne. V této nemocnic pracuje 18 vrchních a 15 staničních sester. Některé sestry tyto autosnímky nevyplnily z důvodu nemoci, řádné dovolené či z jiných neznámých příčin. Návratnost autosnímků tedy činila 67,27 %. 4.4.1
Pracovní činnosti 17 %
0%
22 % Administrativní Manažerské a personální Odborné ošetřovatelské Ostatní Práce přesčas
Obr. 8 Obr. 9 Zdroj:
24 %
38 %
18 %
3%
40 %
14 %
25 %
Administrativní Manažerské a personální Odborné ošetřovatelské Ostatní Práce přesčas
Pracovní činnosti staničních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. Pracovní činnosti vrchních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. Vlastní práce
Na obrázku číslo 8 najdeme výsledky staničních sester v soukromé nemocnici, u kterých převažují manažerské a personální činnosti (průměrně je každá staniční sestra vykonává 194 minut denně). Následují činnosti administrativní (v průměru 122 minut/den) a odborné ošetřovatelské činnosti (113 minut/den). Nejméně jsou zastoupeny činnosti ostatní (87 minut/den) a minimální podíl času připadá na práci přesčas, průměrně 4,25 minut týdně. Přesčas však vykonávala pouze jedna sestra. Podle obrázku číslo 9 se vrchní sestry nejvíce věnují odborným ošetřovatelským činnostem (211 minut/den), následují činnosti manažerské a personální (134 minut/den). Vrchní sestry vykonávají manažerské a personální činnosti výrazně kratší dobu než sestry staniční, což lze hodnotit záporně. Vrchní sestry se také méně věnují činnostem odborným a ošetřovatelským. Třetí místo obsadily činnosti ostatní (95 minut/den) těsně následované činnostmi administrativními (71 minut/den). Podíl administrativních činností je výrazně nižší, než
Vlastní práce
45
u sester staničních, což lze hodnotit pozitivně. Práce přesčas činí v průměru 82 minut týdně. Přesčas pracovalo pět vrchních sester, nejčastější přesčasovou činností byla ekonomická a odborná kontrola, veškerá administrativa, objednávání materiálu a plánování. Jedna sestra také provázela exkurzi večerního studia střední zdravotnické školy. Podle výzkumu Beňadikové a Rapčíkové (2009) sestry nejčastěji vykonávají práci přesčas v době dovolených (44,5 %) či pravidelně, z důvodu nedostatku pracovníků (43 %). V Nemocnici Vyškov pracuje 32 staničních a 18 vrchních sester. Autosnímky vyplnilo 23 staničních sester (celkově 206 autosnímků) a 9 sester vrchních (celkem 78 autosnímků). Celkem bylo v této krajské nemocnici vybráno a analyzováno 284 autosnímků pracovního dne. Návratnost činila 56,8 %. 18 %
1%
26 % Administrativní Manažerské a personální Odborné ošetřovatelské Ostatní Práce přesčas
Obr. 10 Obr. 11 Zdroj:
20 %
34 %
16 %
2%
25 %
20 %
37 %
Administrativní Manažerské a personální Odborné ošetřovatelské Ostatní Práce přesčas
Pracovní činnosti staničních sester v Nemocnici Vyškov Pracovní činnosti vrchních sester v Nemocnici Vyškov Vlastní práce
Obrázek číslo 10 zobrazuje výsledky autosnímkování staničních sester v Nemocnici Vyškov. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou manažerské a personální činnosti (vykonávané průměrně 177 minut/den), následované činnostmi odbornými ošetřovatelskými (135 minut/den). Administrativním činnostem se tyto sestry věnují v průměru 104 minut denně. Ostatní činnosti vykonávají průměrně 95 minut denně. Přesčas sloužilo sedm staničních sester (v průměru tedy 19 minut týdně), nejčastěji se věnovaly administrativě, kontrole či odborné ošetřovatelské činnosti. Dále byla zastoupena komunikace s firmami, zaškolování nových zaměstnanců či vlastní vzdělávání. Na obrázku číslo 11 můžeme vidět, že se vrchní sestry věnují hlavně manažerským a personálním činnostem (průměrně 203 minut denně, což je pozitivní), následují činnosti odborné ošetřovatelské (138 minut/den). Administrativou stráví sestry 109 minut denně. Ostatní činnosti zabírají sestrám 86 minut denně a práci přesčas sestry věnují 41 minut týdně. Přesčas zůstaly v práci 4 vrchní sestry.
Vlastní práce
46
Výsledky staničních sester v obou nemocnicích jsou podobné, nejvíce se tyto sestry věnují manažerským a personálním činnostem následovaným činnostmi odbornými a ošetřovatelskými. Při porovnání vrchních sester v těchto nemocnicích se vrchní sestry v Kroměříži věnují odborným ošetřovatelským činnostem o 74 minut denně více než sestry ve Vyškově. Důvodem může být vykonávání těchto činností za ostatní personál, např. v důsledku nedostatečných znalostí podřízených nebo neschopnosti delegování. Vrchní sestry v Nemocnici Vyškov se více věnují manažerským a personálním činnostem průměrně o 70 minut denně (v porovnání s vrchními sestrami v Kroměříži), což je velmi pozitivní. Velké množství času stráví staniční sestry v obou nemocnicích a vrchní sestry ve Vyškově administrativou (přes 100 min/den), což je negativní výsledek. Sestry by mohly méně důležitou administrativu delegovat na podřízené a potom jejich práci pouze kontrolovat (přesto se těmito činnostmi, jak vyplývá z tabulky č. 15, cítí optimálně vytížené a nechtějí se jim však již více věnovat). Vrchní sestry v Kroměřížské nemocnici jsou z 50 % optimálně vytížené a z 50 % přetížené avšak administrativě věnují 71 min/den, což je v porovnání s ostatními sestrami výrazně méně. Ve zbylých činnostech se již sestry nijak významně neliší. Velký podíl času je však věnován také ostatním činnostem (neodborným ošetřovatelským a pomocným a to kolem 90 minut denně). Zdravotní sestry tyto činnosti musí vykonávat, ale vyšší množství času, které jim věnují, může být následkem nedostatku zdravotnických pracovníků. 4.4.2
Manažerské činnosti 4%
5%
4%
27 %
9%
14 %
28 %
22 % 8%
Kontrola Vizita Porada Organizace Plánování Personální činnosti Interpersonální konflikty
Obr. 12 Obr. 13 Zdroj:
10 %
19 %
14 %
15 % 21 %
Kontrola Vizita Porada Organizace Plánování Personální činnosti Interpersonální konflikty
Manažerské činnosti staničních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. Manažerské činnosti vrchních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. Vlastní práce
V oblasti manažerských činností věnují staniční sestry v Kroměřížské nemocnici a.s. nejvíce času organizaci (průměrně 55 minut/den), následuje čas strávený na vizitách (42 minut/den). Kontrola sestrám zabere 37 minut denně a plánování
Vlastní práce
47
potom 28 minut denně. Porad se sestry průměrně účastní 16 minut denně. Nejméně času tráví sestry řešením interpersonálních konfliktů a personální činností (9 minut/den a 7 minut/den). Vrchní sestry v této soukromé nemocnici věnují nejvíce času kontrole (36 minut/den), následuje účast na poradách (28 minut/den). Třetí nejčastěji vykonávanou činností jsou vizity (20 minut/den). Organizací se sestry průměrně zabývají 19 minut denně. Následují personální činnosti (13 minut/den). Nejméně vykonávanými činnostmi jsou plánování a řešení interpersonálních konfliktů (12 a 6 minut/den). 8%
3% 2%
17%
22%
17%
4%
10%
12%
Kontrola Vizita Porady Organizace Plánování Personální činnosti Interpersonální konflikty
Obr. 14 Obr. 15 Zdroj:
11%
31%
17% Kontrola Vizita Porady Organizace Plánování Personální činnosti Interpersonální konflikty
22%
24%
Manažerské činnosti staničních sester v Nemocnici Vyškov Manažerské činnosti vrchních sester v Nemocnici Vyškov Vlastní práce
Staniční sestry v Nemocnici Vyškov stráví nejvíce času na vizitách (55 minut/den), následuje kontrola (40 minut/den). Průměrně 30 minut denně se každá sestra věnuje organizaci a účasti na poradách. Plánováním se sestry zabývají v průměru 14 minut denně. Personálním činnostem a řešení interpersonálních konfliktů věnují sestry průměrně 5 a 3 minuty denně. Vrchní sestry se v této příspěvkové organizaci převážně účastní vizit (50 minut/den), v průměru 45 minut denně věnují kontrole. Poradami se průměrně sestry zabývají 35 minut denně. Následuje organizace (24 minut/den) a personální činnosti (22 minut/den). Plánováním a řešením interpersonálních konfliktů stráví sestry v průměru 21 a 7 minut denně. Při porovnání obou nemocnic můžeme vidět, že staniční sestry v Kroměřížské nemocnici se manažerským činnostem věnují průměrně o 16 minut denně více než staniční sestry ve Vyškově. Největší rozdíl lze vidět v čase věnovaném poradám, kdy jim staniční sestry v Nemocnici Vyškov věnují dvakrát více času. Staniční sestry v Kroměříži se v průměru o 25 minut denně více věnují organizaci. Pozitivní je, že se vrchní sestry v Nemocnici Vyškov manažerským činnostem věnují o 70 minut denně více, než vrchní sestry v Kroměříži. Největší rozdíl na-
Vlastní práce
48
jdeme v čase věnovaném vizitám, kterými vyškovské vrchní sestry stráví o 30 minut denně více, další velký rozdíl nalezneme v plánování, kterým vrchní sestry ve Vyškově stráví také dvakrát více času, než sestry vrchní v Kroměříži. 4.4.3
Charakter vykonávaných činností
Staniční a vrchní sestry v obou nemocnicích volily v rámci autosnímku ke každé vykonávané činnosti také kombinaci písmen (I/P, S/D, N/Z 25), která danou činnost charakterizuje. Následující tabulky ukazují součty těchto písmen pro jednotlivé kategorie pracovních činností. Tab. 18
Vyhodnocení pracovních činností staničními a vrchními sestrami v Kroměřížské nemocnici a.s.
Pracovní činnosti
Staniční sestry
Vrchní sestry
Administrativní
I 166
P 121
S 251
D 29
N 272
Z 4
I 74
P 58
S 105
D 21
N 135
Z 0
Manažerské a pers.
341
173
424
31
475
0
106
143
198
37 238
0
Odborné ošetř.
163
86
152
84
245
1
73
78
98
46
156
0
Ostatní
173
63
165
57
217
5
140
65
170
14
176 17
Další
1
12
12
10
12
0
8
1
2
1
19
0
Práce přesčas
0
1
0
1
0
1
8
19
30
0
21
0
844
Celkem Zdroj:
456 1 004
212 1 221
11 409 364
603 119
745 17
Vlastní práce
Z výsledků vyplývá, že staniční sestry jednotlivé činnosti vykonávají především z vlastní iniciativy (na něčí pokyn provádějí nejčastěji vizitu), z celkových 3 748 získaných odpovědí od staničních sester jich 1 004 značí, že uvedené činnosti nelze delegovat. Od vrchních sester bylo získáno celkem 2 257 odpovědí, z nichž 603 opět označuje většinu činností jako nedelegovatelné. U vrchních sester opět převažuje výkon činností z vlastní iniciativy, avšak manažerské a odborné ošetřovatelské činnosti vykonávají spíše na něčí pokyn (nejčastěji porady a zaškolování nových zaměstnanců). Téměř všechny sestry považují pracovní činnosti za nezbytné (1 221 odpovědí u staničních a 745 u vrchních sester). Žádná staniční ani vrchní sestra nepovažuje manažerské a personální činnosti za zbytečné. Vrchní sestry nejčastěji na něčí pokyn vykonávají porady. Staniční i vrchní sestry v Kroměřížské nemocnici a.s. nejčastěji delegují odborné ošetřovatelské činnosti.
I – činnost vykonávána z vlastní iniciativy. P – činnost vykonávána na něčí pokyn (nejčastěji nadřízeného). S – činnost nelze delegovat. D – činnost lze delegovat. N – daná činnost je pro výkon povolání nezbytná. Z – daná činnost je pro výkon povolání zbytečná. 25
Vlastní práce Tab. 19
49
Vyhodnocení pracovních činností staničními a vrchními sestrami v Nemocnici Vyškov
Pracovní činnosti
Staniční sestry
Vrchní sestry
Administrativní
I 139
P 255
S 326
D 66
N 418
Z 4
I 68
Manažerské a pers.
193
476
637
34
733
2
139
Odborné ošetř.
109
130
236
24
280
2
61
39
Ostatní
376
92
382
69
458
34
137
32
43
14
23
53
4
1
14
15
0
15
0
850
1 010
1 610 216
1 957
Další Práce přesčas Celkem Zdroj:
P 87
S 110
D 4
N 111
Z 1
191 226
6
226
4
67
15
78
1
25
117
19
133
2
9
18
15
3
19 0
6
0
7
0
7 0
46 420
360
542
47
574
8
Vlastní práce
Charakter vykonávaných činností je u staničních sester představován 5 689 odpověďmi, vrchní sestry potom zaznamenaly 1951 odpovědí. Staniční sestry v Nemocnici Vyškov vykonávají pracovní činnosti spíše na něčí pokyn (o 160 odpovědí více než z vlastní iniciativy) a to hlavně manažerské činnosti a administrativu (v rámci manažerských činnosti nejčastěji vizity a porady). Vrchní sestry činnosti provádí hlavně z vlastní iniciativy, avšak u administrativy a manažerských a personálních činností převažuje výkon těchto činností na něčí pokyn (nejčastěji opět vizity a porady). Z 1 610 a 542 odpovědí vyplývá, že staniční a vrchní sestry tyto činnosti nedelegují. Téměř všechny staniční a vrchní sestry považují pracovní činnosti za nezbytné. Staniční a vrchní sestry v této krajské nemocnici nejčastěji delegují ostatní činnosti, což je kladný výsledek. Lze říci, že sestry v obou nemocnicích používají velice málo delegování, což lze chápat jako velké negativum, neboť se musejí věnovat i méně důležitým činnostem jako je administrativa či neodborné ošetřovatelské činnosti. Tento výsledek koresponduje s výsledky dotazníkového šetření. Sestry v dotaznících odpovídaly na otázku, zda lze jejich pracovní úkoly delegovat a následně na to, jak často delegování využívají. U staničních sester v Kroměřížské nemocnici převažuje názor, že velká část jejich pracovních úkolů spíše lze, či nelze delegovat (38,5 %). Dvě sestry říkají, že většina jejich úkolů určitě delegovat nelze (15,4 %) a 1 sestra říká, že tyto činnosti určitě delegovat lze (tj. 7,7 %). Vrchní sestry zastávají stejný názor, převažuje však nemožnost delegování pracovních úkolů (35,7 %). Celkem 28,6 %, tj. čtyři sestry, říkají, že činnosti spíše delegovat lze, dvě sestry se nedokáží rozhodnout a další dvě říkají, že činnosti určitě nelze delegovat (14,3 %). Určitě tyto činnosti lze delegovat podle jedné sestry (7,1 %). Staniční i vrchní sestry v této nemocnici převážně využívají delegování občas (84,6 % a 78,6 %). Výsledky sester v Nemocnici Vyškov jsou obdobné. Staniční sestry z 63,6 % zastávají názor, že jejich pracovní úkoly spíše nelze delegovat. Celkem 4 sestry říkají, že jejich činnosti spíše delegovat lze (18,2 %), tři sestry jsou přesvědčeny, že tyto činnosti určitě delegovat nelze (13,6 %) a jedna sestra se nedokáže rozhodnout. Vrchní sestry zastávají stejný názor, tedy že činnosti delegovat nelze
Vlastní práce
50
konkrétně 71,4 %. Druhou nejčastější odpovědí bylo mínění, že pracovní úkoly spíše lze delegovat (28,6 %). Staniční sestry využívají delegování občas (68,2 %), 27,3 % delegování nevyužívá a jedna sestra se nedokázala rozhodnout. Všechny vrchní sestry v této nemocnici delegují občas. Podrobnější výsledky můžeme vyčíst v Příloze J. Proč sestry nevyužívají delegování? Podle výzkumu Beňadikové a Rapčíkové (2009) sestry na otázku, co jim způsobuje největší zátěž při delegování na nižší zdravotnický personál nejčastěji odpovídaly, že musí opakovaně kontrolovat, zda byl úkol splněn (46,5 % sester). Dále pak naráží na neochotu nižšího zdravotnického personálu vykonávat delegované úkoly (32,5 %). Celkem 20 % sester také odpovědělo, že nemají dostatek pomocného personálu a 1 % sester nedůvěřuje personálu ve správném plnění delegovaného úkolu. Sestry tak méně spoléhají na podřízené, např. jsou nespokojené s jejich schopnostmi, nebo nejsou nakloněny delegování povinností (pouze jedna vrchní a jedna staniční sestra, při porovnání obou našich nemocnic, odpověděla, že většina jejích úkolů delegovat lze). Podrobnější vyhodnocení pracovních činností nalezneme v Příloze K a L. 4.4.4
Odchylky odhadovaných časů od skutečnosti
Respondentky také v rámci dotazníkového šetření (před samotným autosnímkováním) odhadovaly využití pracovního času za týden, tedy 40 hodin. V následující tabulce tento údaj reprezentuje sloupec Odhad. Skutečný čas (sloupec Skut.), který sestry věnují těmto činnostem, byl získán díky zpracování autosnímků sester. Na základě těchto údajů bylo možno vypočítat odchylky odhadu od skutečnosti (sloupec Odch.), tedy nahodnocení a podhodnocení odhadovaných časů. Údaje v tabulce představují průměrné hodnoty v minutách za den. Z tabulky č. 20 (viz níže) můžeme vyčíst, že staniční sestry v Kroměřížské nemocnici a.s. v průměru nejvíce času věnují manažerským a personálním činnostem (nejdéle je vykonává sestra na gynekologickém oddělení, 255 min/den), přičemž svůj odhad téměř o 30 minut podhodnotily. Následuje administrativa (nejvíce se jí zabývá sestra na chirurgii, 156 minut denně), kterou sestry podhodnotily téměř o 35 minut. Naopak nadhodnoceny byly odborné ošetřovatelské činnosti, průměrně o 13 minut. Čas strávený ostatními činnostmi byl podhodnocen a to o 25 minut denně. K největšímu nadhodnocení došlo u zaškolování nových zaměstnanců (o 465 %) a u personálních činností (o 93 %). Vrchní sestry v této soukromé nemocnici věnují nejvíce času odborným ošetřovatelským činnostem (nejčastěji je vykonává vrchní sestra na rehabilitaci, průměrně 393 minut/den), které však v dotazníku podhodnotily o 9,7 minuty. Následují činnosti manažerské a personální (nejvíce času jimi stráví sestra na urologii, 270 minut/den), které sestry nadhodnotily o 14,8 minut. Ostatní činnosti vrchní sestry podhodnotily o 25,5 minut. Nejméně času je věnováno administrativě, kterou sestry nadhodnotily o 1,6 minut. K největšímu přecenění došlo u přednášení a výuky (o 607 %), dále u řešení interpersonálních konfliktů (o 163 %) a vlastního vzdělávání (o 126 %).
Vlastní práce
Tab. 20
Výsledky autosnímkování staničních a vrchních sester v Kroměřížské nemocnici a.s.
Pracovní činnosti Administrativa Objednávky Telefonické pracovní hovory, korespondence, e-maily Administrativní činnosti celkem Kontrola Vizita Porada Organizace Plánování Personální činnosti Interpersonální konflikty Manažerské činnosti celkem Vlastní vzdělávání Zaškolení nových zaměstnanců Odborná ošetřovatelská činnost Odborné konzultace Přednášení, výuka, státnice Odborné činnosti celkem Kontrola vlastních úkolů Komunikace s vnějším prostředím Pomocné práce Nezbytný ztrátový čas Ostatní ztrátový čas Ostatní činnosti celkem Práce přesčas Zdroj:
51
Staniční sestry Vrchní sestry Odhad Skut. Odch. Odhad Skut. Odch. 63,0 73,8 -15 % 46,3 33,2 39 % 24,8 18,9 25,8 88,8 39,4 37,4 14,8 50,4 14,1 11,2 167,3 10,2 25,9 59,3 29,6 125,0 19,7
23,3
11 %
122,0 -27 % 36,8 7% 42,3 -12 % 15,8 -6 % 55,1 -8 % 27,9 7,3 93 % 8,7 29 % 193,9 -14 % 10,5 -3 % 4,6 465 % 68,5 -13 % 29,0 2% 112,6 11 % 17,6 12 %
26,1
18,7
40 %
72,4 70,8 2% 30,4 36,0 -15 % 30,0 20,4 47 % 24,0 28,3 -15 % 34,7 18,9 83 % 11,7 14,1 12,8 11 % 15,4 5,9 163 % 148,7 133,9 11 % 18,9 8,3 126 % 20,6 12,7 62 % 110,6 171,2 -35 % 36,4 16,7 118 % 15,0 2,1 607 % 201,4 211,1 -5 % 27,4 20,8 32 %
24,9
15,2
63 %
31,3
14,4
117 %
17,8 62,3 -
20,7 30,0 3,7 87,3 0,9
-14 % -29 % -
11,1 0,0 69,9 -
14,3 31,6 14,2 95,4 16,4
-22 % 0% -27 % -
Vlastní práce
Překvapivé je značné podcenění odborné ošetřovatelské činnosti vrchními sestrami (o 35 %). Jako negativum lze brát to, že manažerskými a personálními činnostmi se vrchní sestry zabývají v průměru o 60 minut denně méně, než sestry staniční (vizitu a organizaci vykonávají staniční sestry dvakrát častěji). Téměř o 100 minut denně více se vrchní sestry věnují odborným ošetřovatelským činnostem, což vypovídá o nevyužívání delegování. Vrchní sestry stráví administrativou průměrně o 51 minut denně méně, než sestry staniční, což je opět pozitivní výsledek. V rámci dalších neuvedených činností uváděly sestry např. odběry
Vlastní práce
52
biologického materiálu a jeho transport, přípravu dezinfekčních prostředků a administrativních papírů, kontrolu lékárny, archivaci, vytváření plánu služeb, kontrolu ambulantní složky, opravu a zajištění provozu stroje či vyplňování dotazníku a autosnímku. Sestry také uvádějí, že se nemocnice má v nejbližší době akreditovat, proto úkolů mnohonásobně přibylo. Tab. 21
Výsledky autosnímkování staničních a vrchních sester v Nemocnici Vyškov
Pracovní činnosti Administrativa Objednávky Telefonické pracovní hovory, korespondence, e-maily Administrativní činnosti celkem Kontrola Vizita Porada Organizace Plánování Personální činnosti Interpersonální konflikty Manažerské činnosti celkem Vlastní vzdělávání Zaškolení nových zaměstnanců Odborná ošetřovatelská činnost Odborné konzultace Přednášení, výuka, státnice Odborné činnosti celkem Kontrola vlastních úkolů Komunikace s vnějším prostředím Pomocné práce Nezbytný ztrátový čas Ostatní ztrátový čas Ostatní činnosti celkem Práce přesčas Zdroj:
Staniční sestry Vrchní sestry Odhad Skut. Odch. Odhad Skut. Odch. 58,3 61,5 -5 % 54,2 64,7 -16 % 24,8 14,9 23,6 81,9 46,1 49,4 32,5 34,1 6,8 11,3 180,2 6,7 4,4 108,4 20,1 139,5 27,6 17,5 23,0 68,0 -
18,2
30 %
104,4 22 % 39,7 16 % 55,1 10 % 30,5 7% 30,6 11 % 13,9 4,7 44 % 2,6 335 % 177,0 2% 4,9 37 % 3,0 45 % 109,1 -1 % 18,1 11 % 135,1 3% 17,5 57 % 7,5
40,2
28,8
40 %
94,5 108,5 -13 % 52,2 44,6 17 % 51,8 49,7 4% 30,4 34,7 -13 % 41,6 24,0 74 % 21,0 26,6 22,0 21 % 16,0 7,2 123 % 218,6 203,1 8% 12,8 33,1 -62 % 11,3 3,3 238 % 74,1 76,3 -3 % 31,9 18,7 71 % 12,8 6,0 112 % 142,7 137,5 4% 21,0 19,7 6%
133 %
22,9
15,2
51 %
34,0 -32 % 29,8 6,3 95,2 -40 % 3,8 -
17,4 61,2 -
18,3 28,0 4,9 86,1 8,3
5% -29 % -
Vlastní práce
Staniční sestry v Nemocnici Vyškov (viz výše, tabulka č. 21) se nejvíce věnují manažerským a personálním činnostem, které nadhodnotily o 3,2 minuty
Vlastní práce
53
(nejvíce se této činnosti věnuje sestra oddělení ODN 26, průměrně 329 minut/den). Následují činnosti odborné ošetřovatelské, které sestry opět nadhodnotily, a to o 4,4 minut denně (touto činností stráví nejvíce času sestra na chirurgii, 320 minut/den). Administrativní činnosti sestry podhodnotily o 14 minut, tj. o 22 %. Nejméně vykonávanými činnostmi jsou činnosti ostatní, které sestry podhodnotily o 27,2 minuty. Nejvíce nadhodnocenou činností je řešení interpersonálních konfliktů, kterým sestry v odhadech přisoudily více času (o 335 %), komunikace s vnějším prostředím byla taktéž nadhodnocena a to o 133 %. Nejvíce podhodnocenou činností byly pomocné práce (o 32 %). Vrchní sestry jsou na tom v pořadí činností stejně. Nejvíce času věnují manažerským a personálním činnostem, které nadhodnotily o 15,5 minut (nejčastěji tuto činnost vykonává sestra chirurgie a to 292 minut/den), následují odborné ošetřovatelské činnosti, které jsou také nadhodnoceny, konkrétně o 5,2 minuty (nejvíce se jim věnuje sestra ODN a to 186 minut/den). Administrativní činnosti jsou podhodnoceny o 14 minut a ostatní činnosti o 24,9 minuty. Vrchní sestry věnují manažerským činnostem o 26 minut denně více, než sestry staniční, což je kladný výsledek. Administrativními a odbornými ošetřovatelskými činnostmi stráví téměř stejné množství času. Ostatním činnostem se staniční sestry věnují o 9,1 minut denně více. Vrchní sestry se zabývají vlastním vzděláváním průměrně o 28 minut denně více, než sestry staniční. Staniční sestry naopak stráví pomocnými pracemi dvakrát více času než sestry vrchní. Sestry nejvíce přecenily zaškolování nových zaměstnanců (o 238 %), řešení interpersonálních konfliktů (o 123 %) a přednášení a výuku (o 112 %). K podcenění naopak došlo u vlastního vzdělávání a to o 62 %. Jako další neuvedené činnosti uváděly sestry nejčastěji krmení kojenců, údržbu přístrojů, odběr léků z lékárny a jejich transport, objednávky léků, dohled nad studenty střední zdravotnické školy, vyplňování dotazníku a autosnímku, přípravu na malování oddělení a úklid, vyřazování nepotřebného materiálu či audit. Dále se objevil např. den otevřených dveří, tvorba ošetřovatelské dokumentace, zástup za sociální pracovnici, pořizování pojišťovny či předporodní cvičení. Vrchní i staniční sestry v obou nemocnicích by se spíše měly soustředit na důležitější úkoly a na výkon manažerských a personálních činností. Z výsledků autosnímkování vyplývá, že sestry věnují velké množství času administrativním činnostem a některé dokonce stráví více času ostatními činnostmi (při porovnání s administrativou). Méně důležitou administrativu a neodborné ošetřovatelské činnosti by tedy bylo vhodné delegovat na pomocný personál. Sestry by tak efektivněji využívaly svůj čas, což by se jistě podepsalo na kvalitě celého oddělení. Z odchylek odhadovaných časů od časů skutečných potom vyplývá, že staniční sestry neumí v některých případech správně odhadnout čas, který pracovním činnostem věnují, což má také negativní dopad na správné rozložení pracovních činností.
26
Oddělení dlouhodobě nemocných.
Vlastní práce
4.4.5
54
Statistické vyhodnocení vybraných ukazatelů
V následující části se budeme věnovat závislostem zvolených ukazatelů. Tyto závislosti byly vypočteny pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Tab. 22
Pearsonův koeficient korelace pro vrchní a staniční sestry v Kroměřížské nemocnici a.s.
Vrchní sestry Počet podřízených Délka praxe v pozici Celková délka praxe MA OD OS Staniční sestry Počet podřízených Délka praxe v pozici Celková délka praxe MA OD OS Zdroj:
AD -0,01375
0,14696 0,09947 0,45640 -0,17350 0,46825 AD -0,09163
0,21090 0,02401 -0,29036 0,07949 0,19198
MA 0,39503 0,07917 0,31993 -0,40387 0,65247 MA -0,45555 -0,47632 -0,05197 -0,12561 0,01396
OD -0,37243 -0,53694 -0,77613 -0,40387 -0,24808 OD -0,35864 0,53684 0,36602 -0,12561 0,16242
OS -0,07779 -0,00331 0,39602 0,65247 -0,24808 OS -0,56833 0,45290 0,91047 0,01396 0,16242 -
Vlastní práce
Z tabulky č. 22 vyplývá, že u vrchních sester byla zjištěna střední kladná korelace mezi manažerskými, případně ostatními činnostmi a administrativními činnostmi. Další středně kladná korelace vznikla mezi ostatními a manažerskými činnostmi. Negativně korelované jsou potom proměnné počet podřízených, celková délka praxe (i v pozici) a manažerské činnosti, ku proměnné odborné ošetřovatelské činnosti, z čehož vyplývá, že pokud se některá z těch tří proměnných zvýší, klesá zastoupení proměnné odborné ošetřovatelské činnosti. Vyšší negativní korelace u staničních sester v soukromé nemocnici byla prokázána u počtu podřízených a ostatních činností, tzn., že s rostoucím počtem podřízených klesá výkon ostatních činností. Další negativní korelace vznikla u proměnné počet podřízených, případně délka praxe v pozici s proměnnou manažerské činnosti. Kladná korelace potom vzniká u proměnných délka praxe v pozici a odborných ošetřovatelských činností, což znamená, že s rostoucí délkou praxe v pozici roste výkon odborných ošetřovatelských činností. Významná kladná korelace taktéž vzniká u proměnných celková délka praxe a ostatní činnosti (0,91047).
Vlastní práce
Tab. 23
Pearsonův koeficient korelace pro vrchní a staniční sestry v Nemocnici Vyškov
Vrchní sestry Počet podřízených Délka praxe v pozici Celková délka praxe MA OD OS Staniční sestry Počet podřízených Délka praxe v pozici Celková délka praxe MA OD OS Zdroj:
55
AD 0,58854
-0,47349 0,13417 0,48424 -0,42458 -0,17514 AD 0,21796
-0,19652 0,23659 0,32983 -0,16312 0,06206
MA 0,89902 -0,20874 -0,17626 -0,81180 -0,12602 MA 0,47740 0,02946 0,33653 -0,44849 0,12339
OD -0,69834 0,30197 0,29797 -0,81180 -0,06894 OD -0,49012 -0,22028 0,12578 -0,44849 -0,16908
OS -0,41312 -0,57002 -0,63097 -0,12602 -0,06894 OS -0,09148 0,19114 0,16610 0,12339 -0,16908 -
Vlastní práce
Z uvedené tabulky vyplývá, že u vrchních sester v Nemocnici Vyškov vzniká středně kladná korelace v případě proměnných počet podřízených a manažerské činnosti a proměnné administrativní činnosti. Naopak záporná korelace potom u proměnné délka praxe v pozici, případně odborné činnosti a proměnné administrativní činnosti. Extrémně těsný kladný vztah se objevuje mezi proměnnými počet podřízených a manažerské činnosti (0,89902), což znamená, že pokud vzroste počet podřízených, zvýší se také výkon manažerských činností. Velmi zápornou korelaci nalezneme také u proměnné odborné ošetřovatelské činnosti a manažerské činnosti, což značí, že s vyšším výkonem odborných činností se snižuje množství času věnovanému manažerským činnostem. Další velmi záporná korelace vzniká u proměnné počet podřízených a odborné ošetřovatelské činnosti. Záporné korelace také nalezneme u proměnné počet podřízených, případně délka praxe v pozici a celková délka praxe s proměnnou ostatní činnosti, tzn., že v případě zvýšení jedné z těchto tří proměnných klesá množství času věnované ostatním činnostem. Kladná korelace, při výpočtu koeficientů staničních sester, vzniká u proměnné počet podřízených a manažerské činnosti, tzn., že s rostoucím počtem podřízených se zvyšuje výkon manažerských činností (staničním sestrám v Kroměřížské nemocnici vyšla naopak korelace záporná). Střední negativní korelace se objevuje u proměnné odborné činnosti a manažerské činnosti, z čehož vyplývá, že při zvýšení výkonu odborných činností klesá množství času věnované činnostem manažerským (tato záporná korelace vzniká u staničních i vrchních v obou nemocnicích). Proměnná počet podřízených je záporně korelována s odbornými činnostmi.
Návrh doporučení
56
5 Návrh doporučení Na základě vyhodnocení dotazníkového a autosnímkového šetření v Kroměřížské nemocnici a.s. a v Nemocnici Vyškov mohou být navržena doporučení ke změnám, která souvisí především s lepším využíváním času sester.
5.1
Zaměstnání pomocného personálu
Vrchní a staniční sestry v obou nemocnicích považují administrativní činnosti za velmi důležité, avšak žádná vrchní sestra by se jim nechtěla více věnovat. Zabývat by se jimi chtělo více jen šest staničních sester v obou nemocnicích, což je pochopitelné, neboť sestry stráví administrativou kolem 20 % své denní pracovní doby 27. Ostatním činnostem by se sestry nechtěly více věnovat vůbec, avšak jimi stráví přes 80 minut denně. Tyto činnosti tedy sestrám zabírají mnoho času, který lze využít efektivněji. Prvním navrhovaným doporučením je zaměstnání dalších technicko-hospodářských pracovníků, na které by sestry tyto činnosti mohly delegovat. Jednalo by se tak především o pracovníky najaté na administrativní práce a neodborné ošetřovatelské činnosti 28. Ke stanovení potřebného počtu THP potřebujeme znát, kolik času věnují staniční a vrchní sestry měsíčně administrativním činnostem a průměrný týdenní časový fond pracovníka 29. Tab. 24
Potřebný počet technicko-hospodářských pracovníků
Sestry Staniční sestry Kroměříž Vrchní sestry Kroměříž Staniční sestry Vyškov Vrchní sestry Vyškov Zdroj:
Administrativa Potřebný počet (h/měsíc) 30 THP 641 3,96 447 2,76 1 169 7,22 684 4,22
Vlastní práce
Staniční sestry v Kroměřížské nemocnici a.s. stráví administrativními činnostmi denně 122 minut, tj. 24 % směny. Vrchní sestry potom 70,8 minut (tj. 13 % směny). V Nemocnici Vyškov vykonávají staniční sestry administrativu 104,4 minut (20 % směny) a vrchní sestry potom 108,5 minut denně, tj. 20 % směny. 28 Beňadiková a Rapčíková (2009) uvádí, že 43 % sester má pomocný personál pouze na denních službách a 86 % sester často supluje na nočních směnách práci nižšího zdravotnického personálu. 29 Průměrný měsíční časový fond pracovníka za rok 2010 činí 162 hodin (týdenní 40,5 h), jak uvádí Eurostat (2010). 30 Průměrný měsíční čas věnovaný administrativním činnostem = (průměrný čas věnovaný administrativě v minutách denně × průměrný počet pracovních dní za měsíc × počet zaměstnaných sester) / 60. Tento vzorec uvádí Kotrba (2010b). 27
Návrh doporučení
57
Všem vrchním i staničním sestrám by tedy bylo nutné přidělit určitý počet THP, staničním sestrám v Kroměřížské nemocnici 3,96 THP, vrchním potom 2,76 THP. Staniční sestry v Nemocnici Vyškov se věnují administrativě měsíčně nejvíce, proto jim připadá 7,22 THP, vrchním sestrám potom 4,22 THP. Může se také stát, že nemocnice již budou mít svůj plánovaný počet THP naplněn, v tom případě by bylo vhodné delegovat administrativu na stávající THP. Počet nových pracovníků by samozřejmě také závisel na druhu oddělení či počtu podřízených. Díky novým zaměstnancům by se práce staničních a vrchních sester zefektivnila a mohly by se tak věnovat důležitějším činnostem. Podřízení zase získají díky delegování větší zkušenosti. Efektivnější využívání času má také kladný vliv na ekonomiku nemocnice. Co se týče neochoty personálu přijímat delegované úkoly, sestry by měly vytvořit ve svých týmech vhodné prostředí, v němž bude každý pracovník znát své povinnosti a vědět, co se od něj očekává.
5.2 Kurzy managementu Z dotazníkového i autosnímkového šetření vyplývá, že sestry zastávají ten názor, že převážná většina jejich úkolů spíše nelze delegovat (konkrétně 51,8 %) a delegování činností využívají občas (78,1 %). V přiřazování charakteru jednotlivým činnostem se delegování také objevuje zřídka, jen 4,4 % odpovědí sester představovalo delegování činností. Jako druhé doporučení bych tedy navrhla kurzy managementu, které by se zaměřovaly hlavně na činnosti, které sestry v rámci manažerských a personálních činností vykonávají. Kurz by jistě také měl zahrnovat výuku delegování, jelikož sestry v soukromé i krajské nemocnici ho využívají málo, což je velké negativum. Kurzy managementu by kromě delegování mohly být zaměřeny také na komunikační schopnosti sester, manažerské dovednosti či time management. Takové kurzy by mohla uskutečnit sama nemocnice, případně by mohla spolupracovat se soukromými firmami či vysokými školami, které tyto kurzy pořádají. V případě, že si nemocnice provede kurz sama, bude muset zajistit vhodné prostory, nejlépe v samotné nemocnici. Kurz by vedl buď zaměstnanec nemocnice, který má k takovému vzdělávání kvalifikaci či externí lektor. Cena takového kurzu by se odvíjela od nákladů na lektora, případně od ceny pronájmu vhodných prostor. Pokud využijeme služeb soukromých společností, byly by pro Nemocnici Vyškov i Kroměříž vhodné kurzy managementu pořádané firmou TUTOR v Brně. Tato společnost nabízí velké množství vzdělávacích kurzů zaměřených na management, marketing, personalistiku či prezentační dovednosti. Jako nejvhodnější se jeví dvoudenní kurzy Vedení lidí, Time management či Manažerské dovednosti. Kapacita termínu je 12 osob, výuka probíhá od 9:00 do 16:00 hodin. Cena každého z těchto kurzů činí 5 999 Kč bez DPH. Společnost také poskytuje slevy, nemocnice by mohla využít slevy 15 % za účast čtyř a více kolegů z jedné firmy. TUTOR také nabízí kurz Manažerská akademie, který shrnuje předešlé tři
Návrh doporučení
58
kurzy do jednoho a zabývá se širší oblastí manažerských dovedností, probíhá však jednou týdně po dobu osmi týdnů vždy večer, od 18:30 do 20:00 hodin a jeho cena činí 6 999 Kč bez DPH, dle Tutor, s.r.o. (2011). Nemocnice opět může využít stejnou slevu. Cenově výhodnější je pro nemocnice jistě již zmiňovaný kurz Manažerské akademie, jeho nevýhodou však je, že by sestry musely každé úterý jezdit na semináře do Brna. Záleželo by na každé sestře, který kurz by si vybrala. Podrobnosti o jednotlivých kurzech nalezneme v Příloze N. Následující tabulka zobrazuje náklady obou nemocnic na vybrané kurzy managementu. Tab. 25
Cena kurzů Tutor pro všechny vrchní a staniční sestry 31
Kroměříž SS VS
Kurz Manažerská akademie Jeden ze tří kurzů 32 Zdroj:
Celkem
Vyškov SS
VS
Celkem
107 085
128 502
235 587
228 447
128 502 356 949
91 785
110 142
201 927
195 807
110 142 305 949
Vlastní práce
Společnost Tutor nabízí také kurz Efektivní delegování, který je jednodenní, opět pro 12 osob, výuka probíhá od 9:00 do 17:00 hodin, cena kurzu je 5 900 Kč bez DPH, koná se však v Praze, jak uvádí Tutor, s.r.o. (2011). Podrobnější informace nalezneme v Příloze N. Další kurzy pořádá např. společnost Sova Studio, která nabízí pestrou nabídku vzdělávání formou otevřených a zakázkových kurzů, seminářů a přednášek. Vhodným kurzem by byl Rozvoj manažerských dovedností – rady a tipy jak organizovat, vést a motivovat pracovní tým k výkonu. Opět se jedná o dvoudenní kurz probíhající od 9:00 do 16:30 hodin v Brně. Jeho cena činí 7 900 Kč včetně DPH, jak uvádí Sova Studio (2011). Více nalezneme v Příloze O. Kurzů zaměřených na oblast manažerských činností je nepřeberné množství, ještě můžeme zmínit kurzy pořádané např. soukromou školou Brno International Business School, která nabízí v rámci svého kurzu Strategické řízení nemocnic 5 modulů a to: Úvod do strategického řízení, Personal Effectivenesss, Řízení kvality v nemocnicích I., II. a Marketing ve zdravotnictví. Ceny jsou však řádově vyšší, dle BIBS, a.s. (2011). Dále můžeme zmínit společnost HARTMANN akademie, která nabízí kurzy v oblasti Vzdělávání managementu nemocnic a zdravotnických pracovníků nelékařských oborů, jak uvádí HartmanRico, a.s. (2011). Za zmínku ještě stojí certifikovaný kurz pořádaný Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví s názvem Rozvoj a řízení zdravotnického zařízení – management 21. století – Projekt nelékaři. Tento kurz probíhá v Brně, jak uvádí Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (2011). Kroměřížská nemocnice a.s. by mohla využít (v případě neochoty sester cestovat 31 32
Cena zahrnuje 20 % DPH a 15 % slevu. Vedení lidí nebo Time management či Manažerské dovednosti s cenou 5 999 Kč bez DPH.
Návrh doporučení
59
až do Brna) kurzů vzdělávacího a poradenského institutu Profima, který sídlí ve Zlíně a nabízí manažerské kurzy jako Řešení konfliktů, Komunikační dovednosti, Moderní metody vedení lidí, Efektivní vedení porad, Time management a další, jak uvádí Profima (2011). Podrobnější informace o těchto kurzech nalezneme v Příloze O. Navrhovaná řešení jsou však závislá na finančních prostředcích nemocnice. Z hlediska nákladů jsou nejlevnější variantou kurzy pořádané firmou TUTOR. Vhodným doporučením by také bylo provést tento výzkum v obou nemocnicích s určitým časovým odstupem znovu. Díky tomu mohou být získány přesnější výsledky, např. v oblasti struktury vykonávaných činností. Samotný autosnímek pracovního dne by mohl být, co do obsahu jednotlivých pracovních činností, podrobnější.
Diskuze
60
6 Diskuze Bakalářská práce se zabývá vyhodnocením pracovních činností vrchních a staničních sester na základě zpracování a vyhodnocení dotazníkového šetření a autosnímků pracovního dne. Tento výzkum probíhal v soukromé nemocnici v Kroměříži a krajské nemocnici ve Vyškově. Vrchní a staniční sestry se tohoto výzkumu nemusely účastnit povinně, proto není návratnost dotazníků a autosnímků stoprocentní. I když byly dotazník i autosnímky anonymní (sestry vyplňovaly pouze název oddělení), mohly sestry (v důsledku obavy o jejich identifikaci) uvést nepravdivé či zkreslené údaje, protože na některých odděleních pracuje jediná vrchní či staniční sestra. Získané výsledky mohly být zkresleny díky tomu, že pro sestry představoval práci navíc, tudíž nemusely dané autosnímky vyplňovat v rámci své pracovní doby, ale až na konci dne. Autosnímkování také probíhalo před prázdninami, kdy je častěji čerpána řádná dovolená, několikrát se díky tomu také objevilo jako náplň pracovní činnosti malování na oddělení a příprava na něj. Samotný vzorek sester je velmi malý a má nízkou vypovídací hodnotu. Z celkových výsledků nemocnice ve Znojmě a Vojenské nemocnice Brno vyplývá, že se staniční sestry nejvíce věnují manažerským a personálním činnostem, průměrně 177 minut denně, s čímž přímo korespondují výsledky staničních sester ve Vyškově (177 min/den). Staniční sestry v Kroměříži stráví manažerskými činnostmi 194 min/den. Následují činnosti odborné ošetřovatelské, které staniční sestry průměrně, podle souhrnných výsledků, vykonávají 126 minut denně, což je opět srovnatelné s nemocnicemi v Kroměříži a Vyškově (133 a 135 min/den). Administrativním činnostem se staniční sestry ve Vojenské nemocnici Brno a v Nemocnici Znojmo v průměru věnují 103 minut denně, v Kroměříži a Vyškově potom 122 a 104 minut denně. Ostatním činnostem sestry v Brně a Znojmě věnují v průměru 100 minut denně. Staniční sestry v nemocnicích Kroměříž a Vyškov ostatními činnostmi stráví průměrně 87 a 95 minut/den. Můžeme tedy říci, že výsledky dosavadního výzkumu v Nemocnici Znojmo a ve Vojenské nemocnici Brno jsou u staničních sester v Nemocnici Vyškov téměř srovnatelné, staniční sestry v Kroměřížské nemocnici a.s. však stráví administrativními a manažerskými činnostmi téměř o 20 minut denně více (z hlediska manažerských činností je to pozitivum, naopak strávit administrativou 122 minut denně je velice negativní), ostatním činnostem věnují, v porovnání s nemocnicemi v Brně a Znojmě, méně času. Ze souhrnných výsledků vrchních sester v nemocnicích Znojmo a Vojenské nemocnici Brno vyplývá, že se sestry nejvíce věnují odborným ošetřovatelským činnostem, průměrně 166 minut denně. Výsledky nemocnice Kroměříž a Vyškov jsou velice rozdílné (211 a 138 min/den). Následují činnosti manažerské a personální, které vrchní sestry ve Znojmě a Brně průměrně vykonávají 153 minut denně, v Kroměříži však 134 minut a ve Vyškově 203 minut denně (z výsledků Kroměřížské nemocnice vyplývá, že vrchní sestry se věnují odborným ošetřovatelským činnostem na úkor manažerských, s čímž koresponduje také záporný
Diskuze
61
korelační koeficient v tabulce č. 22). Administrativními činnostmi stráví sestry ve Znojmě a Brně průměrně 116 minut denně, v Kroměříži potom 71 minut a ve Vyškově 109 minut/den, což jsou pozitivní výsledky, hlavně pro nemocnici v Kroměříži. Ostatní činnosti vykonávají souhrnně vrchní sestry 76 minut denně, v Kroměříži 95 minut a ve Vyškově 86 minut denně. Výsledky vrchních sester se tedy liší výrazněji a nejsou již srovnatelné se souhrnnými výsledky v nemocnicích v Brně a Znojmě. V Kroměříži se sestry nejvíce věnují odborným ošetřovatelským činnostem, což můžeme hodnotit negativně, protože vrchní sestry by se převážně měly věnovat řídícím činnostem (tedy manažerským a personálním). V rámci manažerských činností vykonávají vrchní sestry ve Znojmě a Brně nejčastěji kontrolu a vizitu (39,5 a 35,6 min/den), což koresponduje s pořadím těchto činností u vrchních sester ve Vyškově, které jim však průměrně věnují 55 a 40 minut denně. Celkové výsledky staničních sester v nemocnicích Znojmo a Brno označují jako nejčastěji vykonávané manažerské činnosti vizitu a organizaci (50,8 a 50,6 min/den), těmto výsledkům odpovídají hodnoty staničních sester v Kroměříži, které je také provádějí nejčastěji, konkrétně 42 a 55 minut denně. Celkové výsledky těchto nemocnic nalezneme v Příloze M. V důsledku malého množství zúčastněných nemocnic však nelze vyvodit obecné závěry, tyto údaje lze však použít pro další výzkum a porovnání. Můžeme tedy vidět, že výsledky staničních sester ve všech čtyřech nemocnicích jsou velice podobné, naopak zjištěné údaje týkající se vrchních sester se liší. Zjištěné výsledky poslouží k porovnání se stejným výzkumem probíhajícím v dalších nemocnicích. Vyvozené závěry nemusí být směrodatné pro všechny sestry, protože jsou navrhovány z průměrných výsledků. Samotná doporučení pro každou sestru by se lišila podle velikosti oddělení, počtu zaměstnanců aj. Autosnímkování pracovního dne lze také použít v jiném odvětví, než ve zdravotnictví. Samotné autosnímkování není tak průkazné jako snímkování pracovního dne za přítomnosti pozorovatele, avšak je vhodnější, neboť sestry by např. nebyly ochotné takové snímkování z etického hlediska podstoupit, svůj nesouhlas by taktéž mohlo vyjádřit vedení nemocnice.
Závěr
62
7 Závěr Cílem této práce bylo na základě statistického vyhodnocení dotazníků a autosnímků pracovních činností staničních a vrchních sester v Nemocnici Vyškov a Kroměřížské nemocnici a.s. zhodnotit náplň a současný stav struktury vykonávaných pracovních činností. Dotazníky v Kroměřížské nemocnici a.s. vyplnilo celkem 27 sester a bylo získáno 222 autosnímků pracovního dne, které vyplňovalo 25 sester. Z výsledků autosnímkování pracovního dne vyplývá, že staniční sestry v Kroměřížské nemocnici věnují nejvíce času manažerským činnostem (194 min/den), vrchní sestry naopak činnostem odborným ošetřovatelským (211 min/den). Administrativou se staniční sestry zabývají 122 min/den, vrchní sestry potom 71 min/den, což lze chápat pozitivně. Odborné ošetřovatelské činnosti vykonávají staniční sestry 113 min/den, vrchní sestry se věnují manažerským činnostem 134 min/den. Ostatními činnostmi stráví staniční a vrchní sestry průměrně 87 a 95 minut denně. Z hlediska manažerských činností u staničních sester převládá organizace (50 min/den), vrchní sestry se nejvíce věnují kontrole (36 min/den). Z pohledu procentuálního zastoupení přisuzují vrchní sestry v soukromé nemocnici nejvyšší důležitost manažerským a personálním činnostem (93 %). Staniční sestry považují za velmi důležité opět manažerské a personální, odborné ošetřovatelské činnosti a administrativu (shodně po 77 %), neodborné ošetřovatelské činnosti označují vrchní i staniční sestry za málo důležité (58 %). Staniční sestry se v oblasti administrativních činností cítí optimálně vytížené (76,9 %), polovina vrchních sester pociťuje přetížení v oblasti administrativy a polovina potom vytížení optimální. Staniční i vrchní sestry by se chtěly v budoucnu více věnovat na prvním místě odborným ošetřovatelským činnostem (84,6 % a 92,9 %), druhé místo zaujaly činnosti manažerské a personální. Žádná sestra by se nechtěla věnovat činnostem ostatním. Staniční i vrchní sestry v Kroměřížské nemocnici využívají delegování velice málo (sestry využili delegování u 5,51 % činností), převážnou část činností provádějí z vlastní iniciativy a považují je za nezbytné. Sestry připouští, že občas využívají delegování, ale shodují se, že velká část jejich úkolů spíše delegovat nelze. V Nemocnici Vyškov se dotazníkového šetření účastnilo 32 sester, bylo získáno 284 autosnímků pracovního dne, které vyplňovalo taktéž 32 sester. Na základě výsledků autosnímkování sester v Nemocnici Vyškov lze říci, že staniční sestry věnují největší část svého pracovního dne manažerským a personálním činnostem (177 min/den), těmito činnostmi se také nejvíce zabývají sestry vrchní (203 min/den). Druhou nejčastěji vykonávanou činností je u staničních a vrchních sester odborná ošetřovatelská činnosti (135 a 138 min/den). Následuje administrativa, kterou se staniční sestry průměrně zabývají 105 min/den, vrchní sestry potom 109 min/den. Poslední skupině, ostatním činnostem, věnují staniční sestry průměrně 95 min/den, vrchní sestry potom 86 min/den. V oblasti manažerských činností věnují staniční i vrchní sestry nejvíce času vizitě (55 a 50 min/den). Výsledky vrchních a staničních sester v této nemocnici
Závěr
63
jsou tedy velice podobné a nejvíce se liší právě v čase věnovaném výkonu manažerských činností. Vrchní i staniční sestry považují za velmi důležité administrativní, odborné ošetřovatelské i manažerské činnosti, jako málo důležité označují činností neodborné ošetřovatelské. Nejvyšší důležitost staniční a vrchní sestry přisuzují činnostem manažerským a personálním (87 % a 89 %). Z hlediska administrativních činností se staniční sestry považují za přetížené, vrchní sestry naopak za optimálně vytížené (54,5 % a 66,7 %). Staniční sestry v Nemocnici Vyškov by se v budoucnu rády věnovaly odborným ošetřovatelským činnostem (81,8 %), druhé místo zaujaly činnosti manažerské a personální. Všechny vrchní sestry upřednostňují odborné ošetřovatelské činnosti (tj. 100 %), druhé místo opět zaujaly činnosti manažerské a personální. Žádná ze sester se nechce věnovat, stejně jako v Kroměřížské nemocnici, ostatním činnostem. Staniční i vrchní sestry považují většinu činností za nezbytné, avšak staniční sestry je spíše vykonávají na něčí pokyn, vrchní naopak z vlastní iniciativy. Vrchní i staniční sestry občas využívají delegování, avšak většina připouští, že jejich pracovní činnosti spíše delegovat nelze (sestry využili delegování u 3,44 % činností). Výsledky dotazníkového šetření v obou nemocnicích se tedy nijak výrazně neliší, větší rozdíly se objevují pouze v počtu podřízených a přiřazení důležitosti jednotlivým manažerským činnostem. U vrchních i staničních sester v obou nemocnicích se také objevuje záporná korelace mezi odbornými ošetřovatelskými a manažerskými činnostmi. V porovnání s výsledky ostatních nemocnic korespondují výsledky Nemocnice Vyškov s hodnotami naměřenými ve Vojenské nemocnici Brno. Vrchním i staničním sestrám v obou nemocnicích byla také navržena doporučení ke změně, první z nich souviselo s nevyužíváním delegování činností. Sestrám byly doporučeny manažerské kurzy, které by jim poskytly manažerské znalosti nezbytné pro výkon jejich povolání. Tyto kurzy by se zaměřovaly jak na manažerské funkce, které sestry vykonávají, tak na delegování činností. Bylo navrženo pět konkrétních kurzů a zmíněny další společnosti, které tyto kurzy poskytují. Důležité je, aby se sestry naučily schopnosti delegování a tak delegovaly méně důležité činnosti (především administrativní a neodborné ošetřovatelské) na kompetentní technicko-hospodářské pracovníky. Těchto pracovníků mají však sestry nedostatek, některé nemají žádné, bylo by tedy vhodné přiřadit sestrám určitý počet pracovníků, na které by méně důležité činnosti mohly delegovat a následně jen kontrolovat. Druhým doporučením bylo, na základě množství času věnovanému administrativním činnostem za měsíc, zaměstnání určitého počtu THP. Tato doporučení dopomohou sestrám k lepšímu a efektivnějšímu využívání času. Díky dostatečným manažerským znalostem a schopnosti delegování (hlavně administrativních a neodborných ošetřovatelských činností) na dostatečný počet THP, se sestry budou moci věnovat důležitým činnostem na oddělení, hlavně manažerským, což bude přínosem pro celou nemocnici a její ekonomiku.
Literatura
64
8 Literatura 50 let nemocnice ve Vyškově. Vyškov 1951-2001. Vyškov: NsP, 2001. 23 s. BILAVČÍKOVÁ, P., KARAFIÁTOVÁ, M. Jak vnímají sestry pracovní podmínky a psychosociální zátěž. Sestra. 2010, roč. 20, č. 9, s. 26-27. ISSN 12100404. BRIXI, H. Náměty k předvolební diskusi o reformě zdravotnictví. Medical Tribune. 2010, roč. VI, č. 11, s. A8. ISSN 1214-8911. ČR dává do zdravotnictví relativně málo. Zdravotnické noviny. 2010, roč. 59, č. 25, s. 5. ISSN 4160-3900. ČTK. ČR patří k zemím s nižší spoluúčastí pacientů, má se zvýšit. Sestra. 2010a, roč. 20, č. 9. ISSN 1210-0404. ČTK. Zdravotní pojišťovny vydaly za péči 213 miliard. Medical Tribune. 2010b, roč. VI, č. 23, s. A4. ISSN 1214-8911. DRBAL, C. Česká zdravotní politika a její východiska. 1. vydání. Praha: Galén, 2005. 96 s. ISBN 80-7262-340-0. GINSBURG, V.A. Snímek pracovního času v rudném průmyslu. Příručka pro časoměřiče a normovače. 1. vydání. Praha: Matice hornicko-hutnická, 1957. 182 s. ISBN není. GLADKIJ, I. Management ve zdravotnictví. 1. vydání. Brno: Computer Press, 2003. 380 s. ISBN 80-7226-966-8. GLADKIJ, I., STRNAD, L. Zdravotnická politika, zdraví, zdravotnictví. 1. vydání. Olomouc, 2002. 111 s. ISBN 80-244-0500-8. HEPLOVÁ, M., MICHÁLKOVÁ, H. Motivační prvky v práci sestry. Sestra. 2010, roč. 20, č. 10, s. 30–31. ISSN 1210-0404. HOLČÍK, J., KAŇOVÁ P., PRUDIL L. Systém péče o zdraví a zdravotnictví. Východiska, základní pojmy a perspektivy. 1. vydání. Brno, 2005. 186 s. ISBN 80-7013-417-8. HORÁLEK, V., KŘEPELA, J., KRÁL, J., MICHÁLEK, J. Základní statistické výpočty s podporou Microsoft Excel. 1. vydání. Praha: Česká společnost pro jakost, 2001. 176 s. ISBN 80-02-01427-8. JAROŠOVÁ, D. Organizace a řízení ve zdravotnictví. 1. vydání. Ostrava, 2007. 108 s. ISBN 978-80-7368-338-2. JAROŠOVÁ, D. Organizace a řízení ve zdravotnictví. 2. vydání. Ostrava, 2008. 107 s. ISBN 978-80-7368-605-5. JURÁSKOVÁ, D. Pregraduální a specializační vzdělávání sester. Zdravotnické noviny. 2010, roč. 59, č. 33, s. 4. ISSN 4160-3900. KOONTZ, H., WEIHRICH, H. Management. 1. vydání. Praha: Victoria Publishing, 1993. 659 s. ISBN 80-85605-65-7.
Literatura
65
KOTRBA, T. Časové studie práce vrchních a staničních sester. In MendelNET
PEF 2009. 1. vydání. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzit v Brně, 2009, s. 72–81. ISBN 978-80-7375-351-1. KOTRBA, T. Odhad spotřeby pracovního času vrchních a staničních sester v českých nemocnicích. Florence. 2010a, roč. VI, č. 7–8. ISSN 1801-464X. KOTRBA, T. Struktura pracovních a manažerských činností zdravotních sester v řídících funkcích. Disertační práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2010b. 178 s. ISBN není. LHOTSKÝ, O. Organizace a normování práce v podniku. 1. vydání. Praha: ASPI, 2005. 104 s. ISBN 80-7357-095-5. MINAŘÍK, B. Statistika. 1. vydání. Brno: Institut Franka Dysona, 2009. 87 s. ISBN 978-80-904261-2. ONDŘICHOVÁ, L. Informovaná sestra zvyšuje vlastní prestiž i kredit svého pracoviště. Medical Tribune. 2010, roč. VI, č. 11, s. D4-D5. ISSN 1214-8911. PAPEŠ, Z., ULRICH, M. Zdravotnická ekonomika: Úvod. 1. vydání. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2002. 85 s. ISBN 80-244-0567-9. PELIKÁNOVÁ, M. Nejlepší reklamou je vyléčený pacient. Sestra. 2010, roč. 20, č. 7-8, s. 21. ISSN 1210-0404. POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management I. 1. vydání. Brno, 2002. 155 s. ISBN 97880-7375-231-6. PRYMULA, R., ANTOŠ, K., BERAN, J. Základy managementu ve zdravotnictví I. 1. vydání. Hradec Králové, 1995. 150 s. ISBN 80-85-109-87-5. PRYMULA, R., BERAN, J., ŠPLIŇO, M., ANTOŠ, K. Základy managementu ve zdravotnictví II. Zdravotnické systémy. 1. vydání. Hradec Králové, 1995. 131 s. ISBN 80-85109-99-9. ŘEZNÍČEK, J. Vědecká organizace řídící práce. 2. vydání. Praha, 1965. 511 s. ISBN není. SOUČEK, Z. Zdravotnický management a globalizace. Medical Tribune. 2010, roč. VI, č. 20, s. B6. ISSN 1214-8911. ŠKRLA, P., ŠKRLOVÁ, M. Kreativní ošetřovatelský management. 1. vydání. Praha: Advent-Orion, 2003. 477 s. ISBN 80-7172-841-1. ŠMÍDOVÁ, A. Registrace nelékařských zdravotnických povolání a její prodloužení. Sestra. 2010, roč. 20, č. 9. ISSN 1210-0404. VANĚČEK, D., BEDNÁŘOVÁ, D., ŠTÍPEK, V. Organizace výroby a práce. 1. vydání. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, 2001. 241 s. ISBN 80-7040-480-9. VEPŘEK, J., VEPŘEK, P., JANDA, J. Zpráva o léčení českého zdravotnictví aneb Zdravotnická reforma včera, dnes a zítra. 1. vydání. Praha: Grada, 2002. 229 s. ISBN 80-247-0347-5. VLASÁKOVÁ, D. Celoživotní vzdělávání NLZP a možnosti jeho naplnění. Sestra. 2010, roč. 20, č. 10, s. 20–22. ISSN 1210-0404.
Literatura
66
VORLÍČEK, J. Sestra je pro mne neocenitelným zdrojem informací. Zdravotnické
noviny. 2010, roč. 59, č. 33, s. 4. ISSN 4160-3900.
8.1 Elektronické zdroje BEŇADIKOVÁ D., RAPČÍKOVÁ T. Sestra jako poskytovatelka ošetřovatelské péče
a její postavení ve zdravotnickém týmu [online]. 9. 12. 2009 [cit. 2011-0305]. Dostupné z WWW:
. BIBS, a.s. Kurz strategického řízení nemocnic [online]. 2011 [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW:. BRABEC, A., JEMELKA, P., PECINOVÁ H. Obama prosadil reformu zdravotnictví. Pojistí všechny [online]. 22. 3. 2010 [cit. 2010-12-10]. Dostupné z WWW: . ČTK. Výdaje na zdravotnictví v zemích OECD [online]. 2008 [cit. 2010-12-10]. Dostupné z WWW: . EIM, J. Vývoj zdravotního systému v ČR [online]. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta, 2008. 57 s. [cit. 2010-12-17]. Dostupné z WWW: . Eurostat. EU-27 employment and unemployment levels stable – Issue number 8/2011 [online]. 2011 [cit. 2011-03-01]. Dostupné z WWW: . Hartmann-rico, a.s. Vzdělávání managementu nemocnic a zdravotnických pracovníků nelékařských oborů [online]. 2011 [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW:< http://www.hartmannakademie.cz/kurzy.php?kategorie=25>. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Certifikovaný kurz – Rozvoj a řízení zdravotnického zařízení [online]. 2011 [cit. 2010-03-24]. Dostupné z WWW:. Kroměřížská nemocnice a.s. Výroční zpráva o činnosti Kroměřížské nemocnice a.s. 2009 [online]. 2010 [cit. 2011-03-17]. Dostupné z WWW: . Kroměřížská nemocnice a.s. Současnost nemocnice [online]. 2011 [cit. 2011-0121]. Dostupné z WWW: .
Literatura
67
KUDLÁČKOVÁ, S. Školní sestra a její zařazení do zdravotnického systému ČR
[online]. Diplomová práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, 2010. 131 s. [cit. 201012-01]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zdravotnictví. Metodický pokyn pro zdravotnická zařízení, zařízení lékárenské péče a zdravotní pojišťovny k aplikaci novely zákona č. 48/1997 Sb. v oblasti regulačních poplatků a doplatků na léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely [online]. 1. 4. 2009 [cit. 2010-11-30]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zdravotnictví. Registrace zdravotních a ženských sester [online]. 2008a [cit. 2010-11-30]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo zdravotnictví. Žádost o prodloužení osvědčení [online]. 2008b [cit. 2010-11-30]. Dostupné z WWW: . Portál jihomoravského kraje. Zprávy o činnosti příspěvkových organizací za rok 2008 [online]. 2009 [cit. 2010-03-17]. Dostupné z WWW: < http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=108583&TypeID=2>. Portál jihomoravského kraje. Zprávy o činnosti příspěvkových organizací za rok 2009 [online]. 2010 [cit. 2010-03-17]. Dostupné z WWW: < http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=144864&TypeID=2>. Portál veřejné správy české republiky. Zákon o nelékařských zdravotnických povoláních č. 96/2004 Sb. [online]. [cit. 2011-01-27]. Dostupné z WWW:< http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/ 8411/_s.155/701?PC_8411_number1=96/2004&PC_8411_p=5&PC_8411_ l=96/2004&PC_8411_ps=10#10821>. Profima. Kurzy na míru: Management [online]. 2011 [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW:< http://www.profima.cz/hlavni.php?co=kurzy _firmy/management.htm&odk=odkazy_fk.htm&nadpis=Firemn%ED%20v zd%ECl%E1v%E1n%ED>. Sova Studio. Rozvoj manažerských dovedností [online]. 2011 [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW:< http://www.sovastudio.cz/vzdelavacikurzy/organizacni-management-sekretarky/11041-rozvoj-manazerskychdovednosti-rady-a-tipy-jak-organizovat-vest-a-motivovat-pracovni-tym-kvykonu/>. TUTOR, s.r.o. Profesní semináře [online]. 2011 [cit. 2010-03-22]. Dostupné z WWW:. ÚZIS. Zdravotnictví České republiky 2009 : ve statistických údajích [online]. 2010a [cit. 2010-11-29]. Dostupné z WWW: < http://www.uzis.cz/ publikace/zdravotnictvi-cr-2009-statistickych-udajich >.
Literatura
68
ÚZIS. Zdravotnictví jako součást národní ekonomiky 2009 [online]. 2009 [cit. 2010-11-29]. Dostupné z WWW: < http://www.uzis.cz/publikace/ zdravotnictvi-soucast-narodni-ekonomiky-2009>. ÚZIS. Aktuální informace č. 4 : Nemocnice v České republice v roce 2010 [online]. 2011 [cit. 2011-05-02]. Dostupné z WWW: .
Seznam obrázků
69
Seznam obrázků Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3 Obr. 4 Obr. 5 Obr. 6 Obr. 7 Obr. 8 Obr. 9 Obr. 10 Obr. 11 Obr. 12 Obr. 13 Obr. 14 Obr. 15
Organizační graf zdravotnického systému v České republice .............16 Věkové kategorie staničních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. .... 36 Věkové kategorie vrchních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. ....... 36 Věkové kategorie staničních sester v Nemocnici Vyškov ................... 37 Věkové kategorie vrchních sester v Nemocnici Vyškov ...................... 37 Pracovní činnosti, kterým se chtějí věnovat staniční a vrchní sestry v Kroměřížské nemocnici a.s................................................................41 Pracovní činnosti, kterým se chtějí věnovat staniční a vrchní sestry v Nemocnici Vyškov .............................................................................41 Pracovní činnosti staničních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. .... 44 Pracovní činnosti vrchních sester v Kroměřížské nemocnici a.s........ 44 Pracovní činnosti staničních sester v Nemocnici Vyškov ................... 45 Pracovní činnosti vrchních sester v Nemocnici Vyškov ..................... 45 Manažerské činnosti staničních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. ...................................................................................... 46 Manažerské činnosti vrchních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. . 46 Manažerské činnosti staničních sester v Nemocnici Vyškov.............. 47 Manažerské činnosti vrchních sester v Nemocnici Vyškov ................ 47
Seznam tabulek
70
Seznam tabulek Tab. 1 Tab. 2 Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Tab. 6 Tab. 7 Tab. 8 Tab. 9 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Tab. 15 Tab. 16 Tab. 17 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Tab. 21 Tab. 22 Tab. 23 Tab. 24 Tab. 25
Celkové výdaje na zdravotnictví v České republice .............................12 Vývoj počtu zdravotnických zařízení ČR............................................. 18 Rozdělení nemocničních zařízení podle velikosti lůžkového fondu k 31. 12. 2009....................................................................................... 20 Rozdělení nemocničních zařízení dle zřizovatele k 31. 12. 2009........ 20 Obsah činností manažerů podle stupňů řízení ................................... 24 Pracovní činnosti vrchních a staničních sester v Nemocnici Znojmo a ve Vojenské nemocnici Brno ............................................................ 27 Manažerské činnosti vrchních a staničních sester v Nemocnici Znojmo a ve Vojenské nemocnici Brno............................................... 28 Vybrané ukazatele Kroměřížské nemocnice a.s.................................. 33 Profesní složení v přepočtených počtech v Kroměřížské nemocnici a.s. ........................................................................................................ 34 Vybrané ukazatele Nemocnice Vyškov ............................................... 35 Profesní složení v přepočtených počtech v Nemocnici Vyškov .......... 35 Nejvyšší dosažené vzdělání staničních a vrchních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. a v Nemocnici Vyškov ......................... 37 Přisouzení důležitosti pracovním činnostem vrchními a staničními sestrami v Kroměřížské nemocnici a.s. (v %) ..................................... 39 Přisouzení důležitosti pracovním činnostem vrchními a staničními sestrami v Nemocnici Vyškov ............................................................. 39 Vytíženost staničních a vrchních sester v oblasti administrativních činností v Kroměřížské nemocnici a.s. a v Nemocnici Vyškov ........... 40 Přisouzení důležitosti manažerským činnostem vrchními a staničními sestrami v Nemocnici Kroměříž (v %) ........................... 42 Přisouzení důležitosti manažerským činnostem vrchními a staničními sestrami v Nemocnici Vyškov ........................................ 43 Vyhodnocení pracovních činností staničními a vrchními sestrami v Kroměřížské nemocnici a.s............................................................... 48 Vyhodnocení pracovních činností staničními a vrchními sestrami v Nemocnici Vyškov ............................................................................ 49 Výsledky autosnímkování staničních a vrchních sester v Kroměřížské nemocnici a.s. ................................................................. 51 Výsledky autosnímkování staničních a vrchních sester v Nemocnici Vyškov.................................................................................................. 52 Pearsonův koeficient korelace pro vrchní a staniční sestry v Kroměřížské nemocnici a.s............................................................... 54 Pearsonův koeficient korelace pro vrchní a staniční sestry v Nemocnici Vyškov ............................................................................ 55 Potřebný počet technicko-hospodářských pracovníků....................... 56 Cena kurzů Tutor pro všechny vrchní a staniční sestry...................... 58
Seznam příloh
71
Seznam příloh Jelikož jsou přílohy většího rozsahu, nalezneme jejich seznam na přiloženém CD. A B C D E F G H I J K L M N O
Dotazník Autosnímek pracovního dne – vrchní sestra Autosnímek pracovního dne – staniční sestra Manuál – vrchní sestra Manuál – staniční sestry Organizační graf Nemocnice Vyškov Organizační graf Kroměřížské nemocnice a.s. Důležitost pracovních a manažerských činností v Kroměřížské nemocnici a.s. Důležitost pracovních a manažerských činností v Nemocnici Vyškov Delegování činností Dílčí vyhodnocení pracovních činností sestrami v Kroměřížské nemocnici a.s. Dílčí vyhodnocení pracovních činností sestrami v Nemocnici Vyškov Výsledky nemocnic Vybrané kurzy společnosti TUTOR Ostatní kurzy