Struktura dárců krve v nemocnici Šumperk

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Struktura dárců krve v nemocnici Šumperk Bakalářská práce

Vedoucí:

Vypracovala:

Ing. Jakub Šácha

Barbora Klimešová

Brno 2010

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Ing. Jakubovi Šáchovi za rady, připomínky a za strávený čas během zpracování této práce. Dále bych ráda poděkovala Lence Klimešové za poskytnuté informace a data z Šumperské nemocnice a.s..

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně, dle pokynů vedoucího bakalářské práce, s použitím literatury a podkladů, které jsou uvedeny v seznamu použitých zdrojů.

V Brně dne 26.5.2010

__________________

Abstrakt KLIMEŠOVÁ, B. Struktura dárců krve v nemocnici Šumperk. Bakalářská práce. Brno, 2010. Předkládaná bakalářská práce se zabývá dárcovstvím krve a zpracováním statistických

hypotéz,

týkající

se

problematiky

zpoplatnění

dárcovství,

ekonomických a jiných výhod, které darování krve může přinést. Cílem této práce je zvýšit počet dárců a informovanost ohledně dárcovství krve. V teoretické části jsou nejprve objasněny hlavní pojmy týkající se darování krve, ekonomických aspektů dárcovství a použitých statistických metod. Hlavním záměrem praktické části je pomocí dotazníkového šetření, zvýšit informovanost o ekonomických a jiných výhodách, které dárcovství přináší, a tak navýšit počet dárců. Byly stanoveny hypotézy, které mohly být zpracováním poskytnutých dat, statistickými testy, potvrzeny či vyvráceny. Klíčová slova darování krve, ekonomické výhody, statistické testy, dotazník

Abstract KLIMEŠOVÁ, B. The structure of blood donors in the hospitál. Bachelor thesis. Brno, 2010. The present thesis deals with blood donation and processing of statistical hypotheses concerning the issue of charging for donations, and other economic benefits that can bring blood donation. The aim of this work is to increase the number of donors and information on blood donation. In the theoretical part explain the main concepts concerning blood donation, donation, and economic aspects of the statistical methods used. The main aim is the practical part of the questionnaire survey, to raise awareness about the economic and other benefits that brings donations, and thus increase the number of donors. Hypotheses have been established, which could be provided to the processing of data by statistical tests confirmed or refuted. Keywords blood donation, economic benefits, statistical tests, questionnaire

Obsah

5

Obsah Obsah

5

1

Úvod

7

2

Cíl práce a metodika

9

3

Teoretická část 3.1

11

Dárcovství krve............................................................................................ 11

3.1.1

Darování krve jako altruistické jednání ............................................ 11

3.1.2

Podmínky darování krve .................................................................... 13

3.1.3

Postup při odběru krve ....................................................................... 14

3.1.4

Krevní skupiny .................................................................................... 16

3.2

Ekonomické aspekty dárcovství krve ........................................................ 17

3.2.1

Pracovní volno s plnou náhradou mzdy............................................ 17

3.2.2

Nezdanitelná část základu daně ........................................................ 18

3.2.3

Výhody od pojišťovny ......................................................................... 18

3.3

Statistika ..................................................................................................... 20

3.3.1

Význam a pojetí moderní statistiky .................................................. 20

3.3.2

Testování statistických hypotéz ........................................................ 20

3.3.3

Neparametrické testy ......................................................................... 21

3.3.4

Analýza kvalitativních znaků ............................................................ 23

Obsah 4

6

Vlastní práce

26

4.1

Analýza dárců krve v nemocnici Šumperk ............................................... 26

4.2

Ekonomická stránka krevního materiálu .................................................. 31

4.2.1

Ceny krevních přípravků .................................................................... 31

4.2.2

Výkaz o nákupu a prodeji krevních přípravků ................................ 32

4.3

Struktura dárců, kteří dostali ocenění za odběr krve .............................. 33

4.4

Dotazníkové šetření ....................................................................................37

5

Diskuse

52

6

Závěr

54

7

Seznam použitých zdrojů

56

8

Seznam grafů a tabulek

58

9

Seznam příloh

60

Úvod

7

1 Úvod Důležitost krve, která vzbuzovala zvědavost a úzkost si uvědomovalo lidstvo již v nejdávnějším starověku. Starořecký filosof Empedokles kolem roku 400 před naším letopočtem ztotožnil krev s životem. Lidé považovali krev za zázračnou, nadpřirozenou tekutinu a za všemocný lék, od něhož se očekávalo především omlazení. Proto se také podle historických mýtů Čachtická paní koupala v krvi zabitých panen nebo Římané pili krev umírajících gladiátorů. Krev hraje v současné společnosti velmi důležitou a nezastupitelnou roli. I přes veškerý pokrok ji nelze uměle vyrobit ani nahradit jinými přípravky. S rozvojem dalších léčebných metod roste i stále větší potřeba krve, získávané od dárců. Optimální potřeba krve ve společnosti se pohybuje okolo 5 % dárců krve z celkového počtu obyvatelstva. V České republice se však disponuje s pouhými 4 % dárců. V některých regionech se můžeme setkat i s kritickým nedostatkem lidské krve. Tyto nedostatky se zdravotnická centra snaží kompenzovat nárazovými akcemi pro podporu dárcovství. Při nichž hlavní snahou je upoutat pozornost zejména mladých lidí, poskytnout jim informace, motivovat je k dárcovství, a také zpopularizovat dárcovství mezi všemi, bez rozdílu věku. Dárcovství krve je vysoce humánní činnost. Těch, jež darují krev si společnost nesmírně váží, jelikož je tato vzácná tekutina stále nenahraditelnou složkou lidského života. Odběr krve v České republice je bezplatný, avšak čestný dárce získá nejen dobrý pocit, že mohl někomu pomoci či uznání ostatních, ale i ekonomické a jiné výhody, např. v podobě finančních příspěvků. Důležitým motivačním faktorem pro naše rozhodovaní by měla být skutečnost, že každý člověk v České republice za svůj život v průměru příjme 4x krevní transfuzi a 12x přípravek vyrobený z lidské krve. Rozhodla jsem se tuto bakalářskou práci zaměřit na zvýšení informovanosti ohledně dárcovství krve. Seznámím tak veřejnost, prostřednictvím dotazníku, o

Úvod

8

ekonomických výhodách, které darování krve přináší a pokusím se snížit strach a obavy ze samotného odběru krve. A třeba, i zanedbatelným počtem osob, podpořit dárcovství krve. Statisticky vyhodnotím dotazníkové šetření a data získaná z transfúzního oddělní nemocnice v Šumperku. Tragédie může postihnout kohokoli a kdekoli. Mnoho lidí potřebuje pomoc, proto bychom neměli být lhostejní. Dárcovství krve je pomoc a krok k tomu být lepším člověkem, a zároveň to nikoho z nás nic nestojí, naopak můžeme tolik dát a tolik zachránit.


9

2 Cíl práce a metodika Hlavním záměrem bakalářské práce je zaměřit se na problematiku dárcovství krve a objasnit ekonomické výhody, které dárcovství přináší. Cílem práce je pokusit se zvýšit informovanost o dárcovství krve a tak zvýšit počet dárců. V bakalářské práci jsou stanoveny hypotézy, týkající se ekonomických aspektů darování krve. Pomocí statistických a grafických metod jsou stanovené hypotézy vyvráceny či potvrzeny. Na základě předem nastudované literatury a internetových zdrojů jsem zpracovala teoretickou část, která se skládá z několika kapitol. Kapitoly se týkají dárcovství krve, ekonomických aspektů dárcovství a vysvětlení statistických metod, které byly použity v praktické části. Nejprve uvádím informace týkající se darování krve, zdůrazňuji důležitost této problematiky a zabývám se darováním krve z hlediska sociálního chování a altruistického jednání. Další část se zabývá ekonomickými aspekty darování krve. Jakých ekonomických výhod mohou dárci využít dle zákonů ČR a jaké finanční příspěvky jim poskytují jejich pojišťovny. Další kapitola se týká nastínění postupu samotného odběru krve, s cílem zmenšit strach a obavy před odběrem a tím navýšit počet dárců. Poslední kapitola se zaměřuje na statistiku. V této kapitole jsou vysvětleny základní statistické pojmy a metody, které byly použity v praktické části. Praktická část bakalářské práce je rozdělena na dvě kapitoly. První část se týká dárců krve v nemocnici Šumperk a ekonomické stránky krevního materiálu v nemocni. V této kapitole jsou statisticky a graficky vyhodnoceny poskytnutá data. Také je zde uveden přehled cen krevního materiálu a výkazy o nákupu a prodeji tohoto materiálu. V druhé kapitole praktické části je použit kvantitativní výzkum v podobě dotazníkového šetření. Dotazník je zaměřen na informovanost ohledně darování krve a na ekonomické výhody, které z darování plynou. Jsou zde stanoveny hypotézy, které pomocí statistických testů mohou být vyvráceny


10

či potvrzeny. Hypotézy se týkají zpoplatnění dárcovství, ekonomických výhod a informovanosti osob o darování krve. Odpovědi dotazníku a grafická prezentace byla zpracována v programu Microsoft Excel. K vyhodnocení hypotéz jsou použity kontingenční a asociační tabulky.

Teoretická část

11

3 Teoretická část 3.1 Dárcovství krve Darování krve je činnost, během které je dárci krve odebrána krev pro medicínské účely – nejčastěji pro krevní transfúzi. Odběr krve od dobrovolných dárců je prováděn v transfúzních stanicích a jiných zdravotnických zařízeních. Krev hraje v současné medicíně nezastupitelnou roli, nelze ji uměle vyrobit. Je potřebná při úrazech, řadě operací a také při léčbě otrav. Na krvi jsou celoživotně odkázáni např. lidé léčeni umělou ledvinou či lidé se zhoubnými nemocemi krve. Z krve se také vyrábí celá řada léků, jež mají nezastupitelnou funkci při léčení závažných onemocnění. S rozvojem léčebných metod roste stále i potřeba krve, jež je většinou získávaná od dárců. V průměru dostane každý občan za svůj život 4 x krevní transfúzi a 12 x lék vyrobený z krve! [11] 14. červen je na počest narození Karla Landsteinera, objevitele AB0 systému krevních skupin u člověka, stanoven jako světový den dárcovství. Tento den je určen pro 192 států Světové zdravotnické organizace (WHO) jako poděkování milionům dobrovolných dárců z celého světa a slouží také k podpoře dobrovolného neplaceného dárcovství a zajištění bezpečných zásob krve pro všechny. [13] 3.1.1 Darování krve jako altruistické jednání Darování je určitý druh chování, jehož příčinou mohou být různé motivy. Darování umožňuje uspokojovat psychické i sociální potřeby. Na základě dělení potřeb

podle

sebeaktualizace)

Maslowa

(potřeby

základní,

psychologické

oblast

darování

zařadit

můžeme

do

a

potřeby

potřeb

jak

psychologických, jako je potřeba být užitečný a pomáhat druhým, tak i vyšších, jež je uznání a vlastní prestiž. Altruismus je v podstatě prosociální chování, které je uskutečňované ku prospěchu druhých bez očekávání odměny. Na pojem altruistické jednání,

Teoretická část

12

tedy nezištného chování a obdarování, se teorie nedívají jednotně a různě interpretují toto jednání. Někteří autoři rozlišují zdánlivě altruistické chování (z darování je určitý ekonomický prospěch), ekonomického altruismu, ale i psychologického sobce (ekonomická ztráta je vyvážena psychologickým ziskem) a ryzího altruismu. Základní znaky altruistického chování: • dobrovolné jednání • není zaměřeno na zisk • způsobuje dobro druhým osobám. Každý z nás žije v jiném sociálním prostředí, které je jiným způsobem nakloněno si pomáhat. Pro nezištné pomoci druhým je důležitá osobnost pomáhajícího a jeho charakterové vlastnosti. Pomáhající musí vědět, proč pomáhá. Zajímavými příklady darů jsou dary charitativního charakteru a ryzího altruismu. Mezi tyto dary můžeme zařadit dárcovství krve, především bezúplatné, kdy lidi většinou vede ta myšlenka, že krev je velmi důležitá pro účely transfuze a není jiná možnost ji získat. Darování krve za úplatu je z pohledu altruismu sice sobecké jednání, nicméně je třeba vidět, že krev je soukromý statek, nikoli veřejný, a je nutné vzít v úvahu výdaje za stravu, cestování a další náklady, které jsou se samotným odběrem spojeny a v neposlední řadě krev zachrání lidský život, za což již dárce není placen, ale lékař ano. Dárcovství krve odráží řadu motivů, které se pojí s ryzím altruismem. Lidé mají vědět, že darování krve, tedy transfuze, je součást systému, který podporuje záchranu lidského života, a pouze člověk jako osoba může poskytnout tento cenný zdroj života. V situaci přírodní katastrofy, válečného konfliktu, teroristického útoku jsou sklony k altruistickému chování daleko intenzivnější. Svědomím mnoha lidí

Teoretická část

13

pohnou médii intenzivně opakované zprávy o lidských osudech, které jsou poškozeny či zničeny. [3] 3.1.2 Podmínky darování krve Kromě zdravotní způsobilosti patří mezi základní podmínky darování krve věk mezi 18 a 65 lety a tělesná hmotnost větší než 50 kg. Darovat krev může každý člověk, který se svobodně rozhodně splňuje následující podmínky: • v posledních 14 dnech neužíval antibiotika či jiné silné léky • neprodělal v posledních 14 dnech virovou nebo bakteriální infekci • neměl v posledním měsíci opar na rtu • ženy musí být 6 měsíců po porodu nebo potratu a minimálně 1 měsíc po ukončení kojení, nesmí mít v den odběru menses • neměl krvavý stomatologický výkon v posledním týdnu • neměl v posledním měsíci přisáté klíště • netrpí vážnější alergií (astma bronchiale aj.) • neprodělal žloutenku A, B, C nebo nebyl v úzkém kontaktu s nemocným infekční žloutenkou (rodina, zaměstnání, sexuální partner) • není HIV pozitivní nebo neprodělal jiné závažné pohlavní nemoci (kapavka, syfilis) či s nimi neměl úzký kontakt • neměl v posledních 6 měsících tetování, piercing • nebyl v nápravném zařízení (vězení) v posledním roce • nepobýval v tropických zemích a exotických oblastech v posledních 6 měsících • neměl v posledním roce infekční mononukleózu • netrpí vážnějším kožním onemocněním (lupénka, pásový opar). Muži mohou v České republice darovat krev 4x ročně, ženy pouze 3x ročně. V případě darování určitých složek krve (krevní plazma, krevní destičky, červené

Teoretická část

14

krvinky) je možné mnohem častější darování, přičemž nejkratší možný interval mezi dvěma odběry je 8 týdnů a 12 týdnů u žen. Dárce nemusí mít občanství ČR, ale musí alespoň dlouhodobě pobývat v ČR a dobře komunikovat v češtině. Zásady před odběrem: • večer před odběrem nejezte žádné tučné jídlo (hladovění není vhodné, důležitý je dostatečný příjem nepřeslazených nápojů) • nejméně 14 hodin před odběrem nekonzumujte žádný alkohol • v den odběru snídejte nepřeslazené tekutiny a suché pečivo. [11]

3.1.3 Postup při odběru krve Odběr krve probíhá na transfuzních stanicích, odděleních. Samotný odběr trvá pouze 5 – 10 minut. Níže jsem uvedla průběh osoby, která se rozhodne jít darovat krev. Registrace Dárce musí předložit platný průkaz totožnosti a zaregistrovat se v evidenci dárců. Pokud dosud krev nedaroval (nebo nedaroval na dotyčné transfuzní stanici), je mu zavedena karta a je zadán do počítačového systému. Je mu předán číselně označený "DOTAZNÍK PRO DÁRCE KRVE". Odběr kontrolního vzorku V dalším kroku se dárce podrobí základnímu laboratornímu vyšetření - je mu proveden odběr ze žíly na vyšetření krevního obrazu (kontroluje se zejména hodnota červeného krevního barviva - hemoglobinu).

Teoretická část

15

Vyplnění a podepsání "DOTAZNÍKU PRO DÁRCE KRVE" Dárce musí vyplnit a podepsat tzv. "DOTAZNÍK PRO DÁRCE KRVE" /obdržel při registraci/ tj. že souhlasí s provedením odběru, s předepsanými vyšetřeními , že byl o celé proceduře řádně poučen a že souhlasí s tím, aby byl zařazen do národního registru dárců krve. Dále dárce potvrzuje, že nepatří mezi osoby s rizikovým chováním vzhledem k nákaze a přenosu infekčních onemocnění, zejména AIDS (tj. provozování prostituce, narkomanie, homosexualita a pod.). Vyšetření u lékaře před odběrem Po vyhotovení výsledků laboratorních testů z kontrolního odběru jsou dárci zváni na vyšetření lékařem, který dárci změří tlak a provede základní běžné vyšetření, zhodnotí vyplněný "DOTAZNÍK PRO DÁRCE KRVE" , tj. anamnézu. Je- li dárce způsobilý, poznamená to lékař do počítače a dárce může být odebrán. V opačném případě je též proveden záznam a lékař dárci doporučí další postup a informuje jej, jsou-li důvody vyřazení trvalé nebo dočasné a za jakých podmínek bude moci eventuelně krev v budoucnu darovat. V době čekání na laboratorní výsledky a odběry je dárcům podáváno malé občerstvení, čaj, pečivo, marmeláda. Odběr plné krve v odběrovém boxu Vlastní odběr pak provádí zdravotní sestry v odběrovém boxu. Odběry se provádí do jednorázových plastových vaků. Jedná se o celé systémy troj- nebo čtyř- vaků, které jsou navzájem propojeny hadičkami a hadička vedoucí od odběrového vaku je zakončena jehlou. Tak je zaručeno, že celý proces odběru a zpracování krve se děje tzv. uzavřeným způsobem, kde jediný kontakt ze zevního prostředí je vpich jehly do žíly dárce. Není nutné se obávat rizika nákazy dárce během odběru! [10]

Teoretická část

16

3.1.4 Krevní skupiny Poznání krevních skupin bylo jedním z největších objevů v historii medicíny a stalo se základním kamenem transfuzní medicíny. Umožnilo rozvoj dalších medicínských oborů. Objevitelem krevních skupin systému AB0 byl Karl Landsteiner 1, nositel Nobelovy ceny z roku 1930. Obecně nejznámější jsou krevní skupiny tzv. systému AB0, tj. skupiny A, B, AB a 0, které jsou také nejdůležitější, a to zejména pro provádění transfúzí krve a pro transplantace, ale krevních skupin existuje mnohem víc. Uváděné údaje se sice mírně liší, ale rozhodně je známo zhruba dalších asi 50 systémů krevních typů, jejichž většina je mnohem méně obvyklá než AB0 a Rh faktor. V zásadě lze tedy jedince lidské populace přiřadit podle krevních skupin k jedné ze základních čtyř skupin, a to ke skupině A, B, AB nebo 0. Nejčastěji se u nás vyskytují skupiny A a 0. Skupina 0 je dokonce nejčastější na celém světě. Nejméně častý je výskyt skupiny AB. Nejčastější výskyt krevních skupin v Evropě A (43 %), 0 (40 %), B (12 %), AB (5 % ). Totožnost

krevních

skupin

je

zejména

předpokladem

pro

provedení transfúze krve, čili podání krve získané od jednoho člověka, dárce, k druhému člověku, příjemci. Transfúze se podává při léčbě rozsáhlých krvácení a těžkých anémií. Při podání krve s odlišnou krevní skupinou by nastaly ty nejtěžší komplikace. Nedílnou součástí krevního systému je systém Rh faktorů. Přítomnost antigenu D se klinicky hodnotí jako Rh+ a nepřítomnost jako Rh-. 85 % osob je Rh+ a 15 % je Rh-. Pokud má člověk faktor Rh+ mohou dostat krev Rh+ i Rh-. Příjemce Rh- může pouze dostat Rh-. Příjemce s krví AB+ může obdržet krev jakéhokoliv dárce, proto se mu říká univerzální příjemce krve. Naopak krev skupiny −0 může být d arována všem příjemcům, jde o univerzálního dárce krve. [5]

1

Karl Landsteiner (1868 - 1943) rakouský biolog a fyzik, v roce 1930 mu byla udělena Nobelova

cena za fyziologii a medicínu za výzkumy typů lidské krve.

Teoretická část

17

3.2 Ekonomické aspekty dárcovství krve Z darování krve plynou také ekonomické výhody, kterých mohou dárci využít. Mezi tyto výhody patří daňové zvýhodnění, náhrada mzdy a také finanční odměny od pojišťoven. 3.2.1 Pracovní volno s plnou náhradou mzdy Dárcovství krve a jiných biologických materiálů je významným úkonem v obecném zájmu. Těmto dárcům je poskytována ochrana jejich pracovně právních vztahů. Úkon dárcovství krve či jiných biologických materiálů je překážkou v práci na straně zaměstnavatele, jelikož se jedná podle vyhlášky FMPSV č. 18/1991 Sb. o jiných úkonech v obecném zájmu o překážku v jiném obecném zájmu, náleží za ni náhrada mzdy. [9] Dárci krve se poskytuje pracovní volno za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nepostačí 24 hodiny, poskytuje se pracovní volno za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, poskytuje se pracovní volno jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci. Za překážky v práci způsobené činností dárce krve nebo jiných biologických orgánů náleží zaměstnanci náhrada mzdy. Mzda se nahrazuje ve výši průměrného výdělku. Překážku

v

práci

a

dobu

jejího

trvání

prokazuje

zaměstnanec

zaměstnavateli. Nevyplývá-li z předložených dokladů či z povahy věci, že k činnosti dárcovství muselo dojít v pracovní době, může si zaměstnavatel vyžádat potvrzení této činnosti. [8]

Teoretická část

18

3.2.2 Nezdanitelná část základu daně Od základu daně z příjmů lze odečíst nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky a v neposlední řadě slevy na dani. Mezi nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o dani z příjmu patří a od základu daně lze odečíst dárcovství krve. Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně. Jako

dar

na

zdravotnické

účely

se

hodnota

jednoho

odběru

krve

bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč. [7] 3.2.3 Výhody od pojišťovny •

111 - Všeobecná zdravotní pojišťovna Poskytuje zdarma až 35 dní pojištění léčebných výloh při cestě do zahraničí

v kalendářním roce pro dárce krve. Podmínkou pro přiznání tohoto zvýhodnění je, že dárce krve v předcházejících 730 dnech před uzavřením pojistné smlouvy daroval minimálně třikrát krev, přičemž poslední odběr se uskutečnil v průběhu posledních 365 dní, nebo v průběhu posledních 365 dní daroval krev dvakrát, nebo je držitelem bronzové,stříbrné nebo zlaté Jánského plakety nebo Zlatého kříže.

Teoretická část

19

Dále daruje finanční poukázku ve výši 1000,-Kč na lázeňsko-rehabilitační program pro držitele zlaté Jánského plakety a Zlatého kříže ČČK a finanční poukázku ve výši 2000,-Kč na lázeňsko-rehabilitační program pro dárce kostní dřeně. •

201 - Vojenská zdravotní pojišťovna Bezpříspěvkovým dárcům krve, krevní plazmy a krevních derivátů

poskytuje pojišťovna dárkovou poukázku v hodnotě 300,-Kč vždy za tři odběry. Dárci, kteří obdrželi Jánského plakety, obdrží finanční příspěvek ve výši 500 Kč, 1000 Kč a 2000 Kč. •

211 - Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR Poskytuje příspěvek na stomatologické výkony či výrobky, příspěvek na

léčbu zrakových vad laserem a na nákup léčivých přípravků v lékárně nebo nákup zdravotnických prostředků, také úhradu vstupného do solné jeskyně. •

205 - Hutnická zaměstnanecká pojišťovna) Pro držitele Jánských plaket přispívá pojišťovna balíčkem vitamínů

ve v hodnotě 300 Kč a finanční příspěvek ve výši 1500 Kč a 2000 Kč. •

217 - Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance Za 60 odběrů náleží dárci odměna ve výši 3000,-Kč. Přo obdržení Jánských

plaket pojišťovna poskytuje finanční příspěvek ve výši 1000 Kč, 2000 Kč a 3000 Kč. •

222 - Česká národní zdravotní pojišťovna Odměňuje své pojištěnce - bezpříspěvkové dárce krve a krevní plazmy

potravinovou poukázkou - Ticket restaurant v hodnotě 100,-Kč za každý odběr. [12]

Teoretická část

20

3.3 Statistika 3.3.1 Význam a pojetí moderní statistiky Statistika je orientována na práci s daty. Sbírá je, zpracovává, obepíná je nejrůznějšími analytickými postupy a metodami. Řada informací mívá charakter údajů o hromadných jevech. Jejich zkoumání a vyhodnocování se stalo předmětnou náplní praktické i teoretické statistiky. Počátky statistiky nacházíme již ve starověkých říších. Tehdy se jednalo o různé soupisy obyvatelstva, nejčastěji pro daňové účely. Se skutečnými statickými analýzami událostí se setkáváme teprve v 17. století. Od počátku 20. století se statistika rychle rozvíjela již jako samostatná vědní disciplína. K její rychlé akceleraci nepochybně přispěl rozvoj výpočetní techniky. V současnosti už neexistuje vědní obor, který by nepracoval s hromadnými daty a nevyužíval k jejich vyhodnocování statistické metody. Mezi obory, které zcela běžně a přirozeně aplikují tyto metody, patří medicína, fyzika, biologie a další přírodní i technické vědy. Velmi významné místo zaujímá statistika ve sféře analýzy ve sféře sociálněekonomických jevů. Její uplatnění v hospodářské oblasti je dnes dokonce tak rozsáhlé, že se setkáváme s řadou speciálních disciplín a partií statistiky, které se postupem doby vytvořili právě na základě potřeb ekonomické teorie i praxe. Slovu statistika bývá dáván nejrůznější význam. Jednou jsou tak nazývány vyplněné statistické výkazy či dotazníky, nejrůznější číselné údaje, jindy organizace určitého statistického zjišťování či zpracování jeho výsledků, často také nejrůznější poznatky o metodách, které statistika používá. [2] 3.3.2 Testování statistických hypotéz Ve vědeckém výzkumu (a nejen v něm) se problémy často formulují ve tvaru hypotéz, jejichž platnost je potřeba prověřit. Statistická hypotéza je tvrzení, které se týká rozdělení pravděpodobnosti pozorovaného znaku, případně jeho parametrů. Prověřování správnosti těchto tvrzení se nazývá testování statistických hypotéz. Při testování klademe proti

Teoretická část

21

sobě dvě navzájem si odporující hypotézy. Hypotézu, jejíž platnost ověřujeme, nazýváme testovanou neboli nulovou hypotézu. Budeme ji označovat symbolem H0. Oproti testované hypotéze klademe tzv. alternativní hypotézu, kterou budeme označovat H1. Předpokládáme-li např., že průměr základního souboru μ se rovná určité konkrétní hodnotě μ0, vyslovili jsme tím určitou hypotézu o parametru základního souboru, zde o průměru. Na základě šetření celého základního souboru by bylo možné bezpečně rozhodnou o správnosti či nesprávnosti hypotézy. [1] 3.3.3 Neparametrické testy V řadě případů se setkáváme se situací, že rozdělení základního souboru neznáme, a přesto chceme porovnávat např. úroveň hodnot v souborech, chceme prokázat nezávislost sledovaných znaků, popř. ověřit předpoklad o určitém typu rozdělení (např. právě o normalitě rozdělení základního souboru) apod. V těchto případech se nabízí použití tzv. neparametrických testů, jež tvoří velice širokou a různorodou oblast statistických testů hypotéz. Z nich mezi nejvýznamnější

patří

především testy

dobré shody, testy

nezávislosti

v kontingenční tabulce (např. χ2 – test, testy nezávislosti ve čtyřpolní tabulce) a jiné. Mimo ně však existuje ještě dlouhá řada dalších postupů, které mají specifický význam pro určité testované situace, dokonce možno říci, že jejich počet jde do stovek. Na rozdíl od testů parametrický neparametrické testy nevyžadují znalost rozdělení zkoumané veličiny. To je jejich hlavní předností, i když v některých případech tato výhoda má za následek ztrátu na síle testu. Už jen prostý výčet neparametrických testů ukazuje, o jak osobitou problematiku

se

jedná.

Značné

uplatnění

nacházejí

v marketingových

průzkumech, ve výzkumech veřejného mínění, ale také v sociologii, medicíně nebo psychologii. [2]

Teoretická část

22

χ2 – test nezávislosti v kontingenční tabulce Kontingenční tabulka vzniká, třídíme-li jednotky souboru podle variant dvou kvalitativních znaků, např. znaku A a B, kdy znak A má r variant a znak B s variant, které jsou uvedeny v legendě, resp. v hlavičce tabulky. Četnosti v jednotlivých políčkách uvnitř tabulky označujeme nij. První index vyjadřuje i-tou variantu znaku A, druhý j-tou variantu znaku B. Okrajové četnosti mají jeden index, tečkou naznačujeme sčítání. Symbol ni. znamená součet všech četností v i-té řádce (tj. počet všech prvků, nichž se vyskytla i-tá varianta znaku A bez ohledu na znak B), n.j je součet všech četností v j-tém sloupci (tj. počet všech prvků, u nichž se vyskytla j-tá varianta znaku B bez ohledu na znak A). Schéma kombinační tabulky je uvedeno v tabulce 1. Tab. 1

Kombinační tabulka v obecné podobě

B

B1

B2

…

Bj

…

Bs

A1 A2 . . . Ai . . . Ar Součet

n11 n21 . . . ni1 . . . nr1 n.1

n12 n22 . . . ni2 . . . nr2 n.2

… …

n1j n2j . . . nij . . . nrj n.j

… …

n1s n2s . . . nis . . . nrs n.s

A

…

… …

…

… …

Součet n1. n2. . . . ni. . . . nr. n

Zdroj: vlastní zpracování

Test, který používáme k ověření nezávislosti v kombinační tabulce, porovnává získané (empirické, napozorované) četnosti s teoretickými četnostmi, které bychom očekávali v případě nezávislosti. Tyto teoretické četnosti označíme nij´ a pro i = 1, 2, …, r a j = 1, 2, …, s platí

Teoretická část

nij´ =

23

ni . n j . n

Hypotézy volíme ve tvaru: H0: Znaky v kombinační tabulce jsou nezávislé. H1: Vyvrací H0 (tzn. znaky jsou závislé). Jako testované kritérium volíme veličinu:

r

s

χ =∑∑ 2

i =1 j =1

(nij − nij´ ) 2 nij´

,

která má v případě nezávislosti a při dostatečně velkém počtu pozorování přibližně χ2 – rozdělení s v = (r-1)(s-1) stupni volnosti. Jestliže hodnota testovacího kritéria překročí kritickou hodnotu, kterou je kvantit χ2 – rozdělení v = (r-1)(s-1) stupni volnosti, zamítáme na zvolené hladině významnosti hypotézu H0 o nezávislosti a považujeme závislost obou kvalitativních znaků za prokázanou. S testy v kontingenční tabulce se často můžeme setkat v psychologii, sociologii marketingu i ekonomii. Patří do širší skupiny metod práce s kvalitativními znaky, která bývá v moderní literatuře označována analýza kategoriálních dat. [2]

3.3.4 Analýza kvalitativních znaků Pokud třídíme jednotky statistického souboru podle kvalitativního znaku se dvěma variantami, můžeme je rozdělit do dvou skupin. Příkladem může být třídění podle pohlaví – první skupinu budou tvořit ženy a druhou muži.

Teoretická část

24

Hovoříme o tzv. dichotomickém třídění. Kvalitativní znak, který má jen dvě varianty, nazýváme dichotomický, resp. alternativní. Pokud při třídění prvků statistického souboru podle kvalitativních znaků aspoň jeden třídící znak nabývá více než dvou variant, hovoříme o tzv. množném (multinomickém) třídění. Pokud zkoumáme závislost mezi alternativními kvalitativními znaky, hovoříme o zkoumání asociace. Pokud zkoumáme závislost mezi kvalitativními znaky, které nabývají více úrovní, hovoříme o kontingenci. Asociace je speciálním

případem

kontingence.

Zkoumání

závislosti

mezi

dvěma

kvalitativními znaky rozdělíme na dvě časti: a)

Nejdříve ověříme, či existuje statisticky významná závislost mezi zkoumanými znaky.

b)

Pokud mezi pozorovanými znaky existuje statisticky významná závislost, můžeme posoudit její intenzitu pomocí měr závislosti.

Na ověřování závislosti dvou kvalitativních znaků A a B můžeme použít: χ2 – test pro asociační tabulku 2 x 2 Předpokládejme, že na n prvcích výběrového souboru pozorujeme dva dichotomické znaky A a B. Výsledky pozorování zapíšeme do tzv. asociační tabulky, která má obecně následující tvar. Tab. 2

Asociační tabulka v obecné podobě

B

ANO y=1

NE y=0

Součet

A ANO

x=1

a (a0)

b (b0)

a+b

NE

x=0

c (c0)

d (d0)

c+d

a+c

b+d

n

Součet


Teoretická část

25

Testujeme hypotézu H0: znaky A a B jsou nezávislé. Testovací statistika má po dosazení a úpravě následující tvar:

χ2 =

n(ab − bc) 2 . (a + b)(a + c)(b + d )(c + d )

Testovací kritérium χ2 má asymptoticky χ2 – rozdělení s počtem stupňů volnosti k = 1. Testovanou hypotézu H0 o nezávislosti pozorovaných znaků A a B zamítáme na hladině významnosti α, jakmile hodnota testovac ího kritéria

χ 2 〉 χ a2 (1) , kde χ a2 (1) je kritická hodnota, kterou vyhledáme v tabulkách. Při testování dvou alternativních znaků můžeme použít χ2 - test pouze tehdy , když výběrové soubory mají dostatečně velké rozsahy (n > 40). Pro 20 < n ≤ 40 můžeme testovat χ2 – testem v případě, že žádná očekávaná četnost není menší než 5. Pro n ≤ 20 nemůžeme χ2 – test použít. []

Vlastní práce

26

4 Vlastní práce 4.1 Analýza dárců krve v nemocnici Šumperk V praktické části jsem se rozhodla zaměřit na dárce krve v nemocnici Šumperk. Potřebné informace a data k rozboru dárců mně byly poskytnuty od zaměstnance nemocnice v Šumperku. Tato data použiji ke statistickému a grafickému zpracování dárců krve ve městě Šumperk a jeho okolí. Ze získaných dat rozdělím dárce do skupin. Data jsou za období roku 2009. K rozděleným skupinám dárců jsem stanovila hypotézy, které na základě získaných dat vyvrátím, nebo potvrdím. HYPOTÉZA H1: Nezáleží na pohlaví dárců. Nejdříve jsem graficky rozdělila celkový počet dárců, tzn. 4205 osob, podle pohlaví a na počet odmítnutých osob. Mezi dárci bylo 2260 (54%) mužů a 1500 (36%) žen. Odmítnutých osob bylo 439 (10%). Z grafu 1 plyne, že převažující počet dárců jsou muži. Z toho tedy vyplývá, že mohu stanovenou hypotézu H1 vyvrátit. Zpracovaná data dokazují, že chodí darovat krev více muži než ženy. Tento fakt může být způsoben tím, že muži mohou darovat krev vícekrát ročně než ženy. Pouze malé procento jsou odmítnutí dárci, což je pozitivní jev. Většinou jsou dárci odmítnuti, kvůli nedostatečné informovanosti, co se týká např.

dodržování zásad před odběrem krve. Nebo mohou být také dárci

odmítnuti kvůli podezření na závažnou nemoc. Odmítnutí dárců z důvodu nemoci je zpracováno v grafu 2.

Vlastní práce

27

Celkový počet dárců v nemocnici Šumperk

2500 2000 1500 2260 1000

1500

500

439

0 muži

ženy

odmítnutí dárci

Graf 1: Grafické rozdělení počtu dárců krve v nemocnici Šumperk Zdroj: vlastní zpracování

Z následujícího grafu 2 je patrné, že nejčastější nemoc, která se vyskytla v nemocni Šumperk, byla žloutenka typu C (47%). Dále se také objevila nemoc syfilis (33%). Méně procent se vyskytlo u závažných nemocí žloutenky typu A (13%) a HIV (7%).

Odmítnutí dárci z důvodu nemoci

7% 13%

33%

HIV žloutenka A žloutenka C syfilis 47%

Graf 2: Odmítnutí dárci z důvodu nemoci uvedené v procentech Zdroj: vlastní zpracování

Vlastní práce

28

V roce 2009 přišlo celkem darovat krev 4205 osob. Z toho bylo připuštěno k odběru 3760 dárců, což je 89%. U dárců, kteří byli připuštěny k odběru krve může nastat problém, kvůli kterému nemusí být odběr dokončen. Problémy nedokončeného odběru nastaly pouze u 60 dárců, což jsou pouhá 2%. V grafu 3 jsem zpracovala důvody nedokončeného odběru, zmíněných 60 dárců. Graf 3 znázorňuje, že nejčastějším důvodem nedokončeného odběru je perforace žíly (63%). Dalším častějším důvodem je nízký průtok krve (25%), což může být způsobeno nervozitou dárce či strachem z odběru. Méně častějšími důvody je kolaps dárce (9%) a technická závada (3%). Nedokončených odběrů by se mohlo zabránit zvýšením informovanosti o zákroku, který je krátký a bezbolestný, a docílit tak toho, aby dárci ze zákroku neměli strach, tím pádem by nemuselo docházet k těmto problémům.

Důvody nedokončeného odběru plné krve

3%

9% perforace žíly

25%

nízký průtok technická závada 63%

kolaps dárce

Graf 3: Důvody nedokončeného odběru uvedené v procentech Zdroj: vlastní zpracování

Dále jsem graficky zpracovala počet dárců krve podle frekvence návštěvnosti v jednotlivých měsících. Stanovila jsem hypotézu H2, kterou dle zpracovaných dat vyvrátím či potvrdím.

Vlastní práce

29

HYPOTÉZA H2: V letních měsících chodí darovat krev více dárců, než v zimních měsících. Z grafu 4 plyne, že nejvíce dárců chodí darovat krev v měsíci červen, tj. 428 osob. Naopak nejméně dárců přišlo darovat krev v měsíci dubnu. V teplejších měsících, tzn. květen (325 dárců), červen (428 dárců), červenec (363 dárců), srpen (340 dárců), září (411 dárců), chodí darovat krev více dárců než v zimních měsících. Podle výsledků tedy mohu hypotézu H2 , tzn. v letních měsících chodí darovat krev více dárců, než v zimních měsících, potvrdit. Tento jev může být způsoben tím, že lidé v teplejších měsících využijí například více nárok na den placeného volna než v zimních měsících. Z řad studentů mohou být důvodem letní prázdniny a více času, než ve školním roce.

Rozdělení dárců podle měsíců 450 400

počet dárců

350 300 250 200

238 286

150

230

185 325

428

363 340

411 288

389 277

100 50 0 leden

únor

březen

duben

květen

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

červen

červenec

Graf 4: Grafické rozdělení počtu dárců krve podle měsíců Zdroj: vlastní zpracování

Dárce jsem dále graficky rozdělila podle krevních skupin. Hlavní krevní skupiny jsou 4, je to skupina A, B, AB a 0. Vzhledem k tomu, že nejvzácnější krevní skupinou je skupina AB, tak předpokládám, že se také bude v nemocnici Šumperk vyskytovat nejméně.

Vlastní práce

30

HYPOTÉZA H3: Nejméně častou krevní skupinou, bude skupina AB. Z grafu 5 vyplývá, že nejčastější krevní skupinou je skupina 0 (42%) a skupina A (40%). Mezi nejméně vyskytovanou skupinu patří krevní skupina AB, která je zastoupena pouze 4%.

Rozdělení dárců dle krevních skupin 1600

počet dárců

1400 1200 1000 800

1526

1531

600 400

543

160

200 0 A

B

AB

0

krevní skupiny

Graf 5: Rozdělení počtů dárců podle krevních skupin Zdroj: vlastní zpracování

Mohu tedy potvrdit hypotézu H3, že nejméně častou krevní skupinou je skupina AB, viz graf 5. Pokud srovnáme počet dárců podle krevních skupin v ČR a v Šumperku, tak hodnoty procentně odpovídají.

Vlastní práce

31

Rozdělení krevních skupin v ČR

32% 41%

A B AB 0

9% 18%

Graf 6: Relativní četnost uvedená v % počtu dárců dle krevních skupin v ČR Zdroj: vlastní zpracování

4.2 Ekonomická stránka krevního materiálu Nyní se budu věnovat ekonomické stránce krve a krevního materiálu v nemocnici Šumperk. Zpracovala jsem přehled cen a množství hlavních krevních přípravků, které nemocnice za rok 2009 nakoupila, prodala, také spotřebovala. 4.2.1 Ceny krevních přípravků V následující tabulce č. 3 můžeme vyčíst ceny, za které se vyrábí a prodávají krevní výrobky v nemocnici Šumperk. Krevní banka v nemocnici Šumperk vyrábí krevní materiál, jenž v případě potřeby může dále prodat.

Vlastní práce

32

Tab. 3

Ceny základního krevního materiálu

Výrobek

Cena výrobní (Kč)

Cena prodejní (Kč)

Zisk (Kč)

plná krev *)

1113

1134

21

červené krvinky

1134

1134

0

krevní destičky

1159

1159

0

plazma

550

830

280

*) plná krev obsahuje krev i plazmu


Největší zisk má nemocnice z prodeje krevní plazmy, což je 280 Kč. Z prodej plné krve má 21 Kč, což je velký cenový rozdíl oproti plazmě. 4.2.2 Výkaz o nákupu a prodeji krevních přípravků V tabulce č. 4 jsem zpracovala výkaz o nákupu a prodeji krevního materiálu v nemocnici Šumperk pro rok 2009. Zahrnula jsem pouze základní krevní materiál, který se týká dárcovství krve. Tab. 4

Přehled nákupu a prodeje základních krevních přípravku za rok 2009 Nákup

Název výrobku

Množství (ks)

Cena (Kč)

červené krvinky

2711

4 821 785,44

krevní destičky

12

plazma Celkem

Množství (ks)

Prodej Cena (Kč)

206

365 917,60

23 542,00

0

0

924

803 743,50

10

8652,80

3647

5 649 070,94

216

374 570,40


Nejvíce nemocnice nakoupila červených krvinek, ale také jich i nejvíce prodala. Nejméně nakoupila krevních destiček, které v průběhu roku ani neprodala. Níže, v tabulce č. 4, uvedu přehled cen a množství nakoupených výrobků, krví v nemocnici Šumperk za období od 1.1. 2009 do 31.12. 2009. Tento krevní

Vlastní práce

33

materiál jsem rozdělila podle krevních skupin. V tabulce č. 4 je uvedeno množství krevních výrobků v kusech, které nemocnice v roce 2009 nakoupila, a také cena za kterou výrobky byly nakoupeny. Tab. 5

Nakoupené výrobky v roce 2009 Množství (ks)

Cena (Kč)

0 Rh+

1254

2 021 639,34

0 Rh-

450

692 515,88

A Rh+

794

1 055 239,00

A Rh-

231

309 760,84

B Rh+

503

696 096,80

B Rh-

179

255 037,45

AB Rh+

98

125 072,55

AB RhCelkem

34 3543

66 490,67 5 221 852,53

Krevní skupiny


Z tabulky č. 3 plyne, že nejméně krevního materiálu nakoupila nemocnice pro skupinu AB. Vzhledem k tomu, že skupina AB je nejméně častou krevní skupinou, tedy i nejméně využívanou, tak to není zarážející fakt. Na rozdíl skupina 0, která je jednou z nejvyskytovanějších krevních skupin, bylo nakoupeno v roce 2009 nejvíce. Celkem nemocnice nakoupila krevní materiál, skupin A, B, AB a 0, za 5 221 852,53 Kč.

4.3 Struktura dárců, kteří dostali ocenění za odběr krve I přesto, že lidí ochotných darovat krev, a tím někomu pomoci je pořád nedostatek, existují i osoby, které chodí darovat krev pravidelně. Za tuto ochotu někomu pomoci dostali ocenění v podobě Jánského plakety či Zlatého kříže ČČK. Cílem této kapitoly je statistická a grafická analýza dárců krve v nemocnici Šumperk, kteří dostali zmíněná ocenění.

Vlastní práce

34

Vzhledem k tomu, že v grafu 1 bylo dokázáno, že častějšími dárci jsou muži, předpokládám, že dárci, kteří obdrželi ocenění za dárcovství budou také spíše muži. HYPOTÉZA H4: Dárci, kteří obdrželi ocenění za dárcovství budou z převážné většiny muži. Graficky jsem zpracovala seznam dárců, kteří získali plakety či Zlatý kříž, do grafu 7 a grafu 8. Z grafu 7 můžeme vyčíst, že převážnou většinou dárců, kteří získali Jánského plakety, jsou muži. Bronzovou plaketu, kterou získají dárci za 10 odběrů, obdrželo celkem 119 dárců, z velké části se jednalo o muže (61%). Stříbrnou plaketu, kterou dostanou dárci celkem za 20 odběrů, získalo 76 osob. Převažující většinou byli opět muži (68%). Nejvyšším oceněním Jánského plakety je plaketa zlatá, kterou je možno získat za 40 odběrů krve. Zlatou plaketu dostalo nejméně osob, z toho však opět převážnou většinou jsou muži (74%). Mohu tedy svůj předpoklad, že většina dárců, kteří získali plaketu jsou muži, potvrdit.

Jánského plaketa 120 100 80 60 40 20 0

46 24 73

12 34

52

á ná ov z br í n ř o st br

tá zl a

Graf 7: Počet dárců, kteří obdrželi Jánského plaketu Zdroj: vlastní zpracování

ženy muži

Vlastní práce

35

Dalším významným oceněním za dárcovství krve je Zlatý kříž ČČK. Toto ocenění dárci obdrží za 80, 120 a 160 odběrů. Zlatý kříž 3. třídy, kteří dárci získají za 60 odběrů, obdrželo v nemocnici Šumperk 17 dárců. Z toho převažují opět muži zastoupeni 82%. Za 120 odběrů krve jsou dárci odměněny Zlatým křížem 2. třídy. Toto významné ocenění získali pouze 4 osoby a byli to muži. Zlatý kříž 1. třídy v okrese Šumperk v roce 2009 nedostal nikdo.

Zlatý kříž ČČK 20 15

3

10

ženy

14

muži

5 0 4

0 3.třídy

2.třídy

Graf 8: Počet dárců, kteří obdrželi Zlatý kříž ČČK Zdroj: vlastní zpracování

Jánského plakety je možno získat až po častějších odběrech krve, proto si myslím, že většina dárců by mohli být osoby starší 35 let. HYPOTÉZA H5: Jánského plakety obdrželi osoby straší 35 let. Do grafu 9 jsem rozdělila dárce, kteří dostali Jánského plakety, podle věku. Data, týkající se bronzové, stříbrné a zlaté plakety, jsem zpracovala do jednoho spojnicového grafu. V grafu 9 vidíme, že bronzovou plaketu získali průměrně nejmladší dárci, na rozdíl od plakety stříbrné a zlaté, tu získali naopak dárci nejstarší. Nejčastější věkovou skupinou s bronzovou plaketou, byla věková skupina mezi 26 až 29 lety (18%) a 30 až 33 lety (20%). Většina dárců se stříbrnou plaketou je jen o málo

Vlastní práce

36

starší než s bronzovou. Nejčastější dárci byli ve věku 30 až 33 let (24%) a 34 až 37 let (16%). Nejstarší věková skupina se vyskytla u dárců se zlatou plaketou. Nejčastější dárci byli ve věku 38 až 41 let (18%) a 50 až 53 let (18%). Z výsledků mohu hypotézu H5 potvrdit pouze u dárců, kteří získali zlatou plaketu. Zde byli dárci starší 35 let.

Věk dárců, kteří získali Jánského plaketu 25

počet dárců

20 bronzová

15

stříbrná 10

zlatá

5

le t -6 8

le t 65

le t

-6 4 61

-6 1

le t 58

-5 7

le t 54

le t

-5 3 50

-4 9

le t 46

le t

-4 5 42

-4 1

le t 38

le t

-3 7 34

-3 3 30

26

-2 9

le t

0

Graf 9: Rozdělení počtu dárců, kteří získali Jánského plaketu, podle věku Zdroj: vlastní zpracování

V následujícím grafu 10, jsem zpracovala do věkových skupin dárce, kteří získali Zlatý kříž ČČK. Opět jsem data týkající se Zlatého kříže ČČK, 2. a 3. třídy, zpracovala do jednoho spojnicového grafu. Dárců s tímto oceněním je o mnoho méně, než dárců s Jánského plaketou. Nejstarší osoba, která získala ocenění 2. třídy byla ve věku 71 let. Věkové skupiny dárců s oceněním 3. třídy jsou všechny téměř vyrovnané.

Vlastní práce

37

Věk dárců, kteří získali Zlatý kříž ČČK 4

počet dárců

3 3. třídy

2

2. třídy

1

0 34 - 37 38 - 41 42 - 45 46 - 49 50 - 53 54 - 57 58 - 61 61 - 64 let let let let let let let let

71 let

Graf 10: Histogram dárců dle věku, kteří získali Zlatý kříž ČČK Zdroj: vlastní zpracování

4.4 Dotazníkové šetření Průzkum pomocí dotazníků jsem uskutečnila se záměrem zjistit informovanost lidí o dárcovství krve a také zjistit, z jakého důvodu darovat krev nechodí. Cílem tohoto šetření bylo také zmírnit obavy z odběru krve, a pokusit se tak zvýšit počet dárců. Dotazníky byly předloženy náhodnému vzorku obyvatelstva. Z celkového počtu 100 dotazníků bylo vráceno 83. Návratnost dotazníků je tedy 83%. Byly zcela anonymní. Dotazník lze naleznout v příloze č. 1. Snažila jsem se dotazník rozeslat tak, abych pokryla všechny věkové kategorie dotázaných. Dotazovala jsem se jak studentů, tak i pracujících osob. V dotazníku jsem pomocí testování statistských hypotéz stanovila, jestli jsou na sobě dvě vybrané otázky závislé či nezávislé. K zjištění závislosti jsem použila χ2– test pro asociační tabulku 2x2 a χ2 – test pro kontingenční tabulku. K elementárním otázkám dotazníku patří dotazy podávající informace o struktuře respondentů, tzn. pohlaví, věk, vzdělání… Abychom získali podrobnější přehled o respondentech, zobrazila jsem tyto otázky do výsečových grafů. Na dotazník odpovědělo 38 mužů (48%) a 45 žen (54%).

Vlastní práce

38

Respondenti jsou dále rozděleni do tří věkových kategorií. Dotázaní museli být starší 18 let. Darovat krev mohou jen plnoleté osoby. Největší zastoupení má skupina ve věkové kategorii od 18 do 28 let (58%). Počty respondentů v kategoriích ve věku 29 – 39 let (23%) a 40 – 50 let (19%) jsou téměř vyrovnané, liší se pouze 3 dotázanými osobami. Bohužel se mi nepodařilo oslovit respondenty starší 50 let.

Věk respondentů

19%

18 - 28 let 29 - 39 let 40 - 50 let 23%

58%

Graf 11: Relativní četnost dle věku respondentů uvedená v % Zdroj: vlastní zpracování

Dále jsem respondenty rozdělila podle nejvýše dosaženého vzdělání. Z grafu 12 vyplývá, že největší skupinu zastupují respondenti s dokončeným středoškolským vzděláním s maturitou (69%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou osoby s již vystudovanou vysokou školou (24%). Na třetím místě je 6 osob, kteří mají výuční list (7%). Z dotázaných respondentů nikdo neměl pouze základní vzdělání a vyšší odborné vzdělání.

Vlastní práce

39

Vzdělání respondentů

0%

24%

7% ZŠ SOU s výučním listem

0%

SŠ VOŠ VŠ 69%

Graf 12: Relativní četnost uvedená v % podle vzdělání respondentů Zdroj: vlastní zpracování

Další otázka rozdělila respondenty na osoby, které chodí darovat krev a které nechodí. Z grafu 13 zřetelně plyne, že 64 dotázaných respondentů nechodí darovat krev (77%), což je převážná většina, a pouze 19 osob (23%) darovat krev chodí. Chodíte darovat krev?

23%

ano ne

77%

13: Relativní četnost uvedená v % pro otázku Chodíte darovat krev? Zdroj: vlastní zpracování

Graf

Následující otázka byla určena pouze pro osoby, které nechodí darovat krev, tzn. pro 64 osob. Cílem bylo zjistit důvod, proč nechodí darovat krev - jestli je to

Vlastní práce

40

pouze ze strachu, zdravotních důvodů nebo mají své vlastní jiné názory. Z odpovědí vyplynulo, že většina respondentů má strach z odběru krve (33%) a také mnoho dotázaných nemůže darovat krev ze zdravotních důvodů (30%). Překvapující je, že 18 respondentů (28%) dárcovství krve nezajímá. 6 dotázaných osob také udalo svůj vlastní důvod. 5 osob odpovědělo, že nemá čas a 1 osoba nemůže darovat krev kvůli svému zaměstnání. Z náboženských důvodů neopověděla žádná osoba (0%).

Z jakého důvodu nechodíte darovat krev?

0%

9% 33%

Mám strach Nezajímá mě to

30%

Zdravotní důvody Náboženství Jiný důvod 28%

Graf 14: Relativní četnosti v procentech na otázku - Z jakého důvodu nechodíte darovat krev? Zdroj: vlastní zpracování

Stanovila jsem hypotézy, které na základě sesbíraných dat vyvrátím či potvrdím. První hypotézou H1 jsem zjišťovala, zda má na darování krve závislost pohlaví. Jestli chodí více darovat muži, nebo spíše ženy. Porovnávala jsem mezi sebou dva jevy - otázku: ,,Chodíte darovat krev?“ a

pohlaví respondentů.

Pomocí χ2– testu pro asociační tabulku zjistím, jestli tyto jevy jsou na sobě závislé či nezávislé.

Vlastní práce

41

HYPOTÉZA H1: Pohlaví nemá vliv na darování krve. Asociační tabulka pro zjištění nezávislosti proměnných v hypotéze H1

Tab. 6

Chodíte darovat krev Pohlaví MUŽ ŽENA Součet

ANO

NE

9 10 19

29 35 64

Součet 38 45 83


Pozorovanými znaky jsou znak A a B. Znak A označuje pohlaví a znak B označuje, zda chodíte darovat krev. Vypočítala jsem hodnotu testovacího kritéria χ2: χ2 = 0,024947. V tabulce jsem vyhledala kritickou hodnotu

χ 02, 05 (1) = 3,84 . Hodnota

testovacího kritéria χ2 < 3,84, proto tedy na hladině významnosti α = 0,05 nezamítáme hypotézu H1. Znaky A a B jsou na sobě nezávislé. Test ukázal, že pohlaví respondentů nemá vliv na to, jestli chodí více darovat muži nebo ženy. Zmíněnou hypotézu H1 jsem také stanovila pro data z nemocnice Šumperk. Tam však ze získaných dat vyplynulo, že chodilo darovat více mužů než žen. Vzhledem k tomu, že data získaná z dotazníkového šetření, zahrnují menší počet osob, předpokládám, že hypotéza H1 týkající se dárců z nemocnice Šumperk bude přesnější a darovat krev chodí více mužů než žen. V druhé hypotéze H2 jsem se zaměřila na zpoplatnění dárcovství. Položila jsem dvě podobné otázky: ,,Šel/la byste spíše darovat krev, kdyby se za to dostávala finanční odměna?“ a ,,Jste proto, aby se za darování krve dostávali peníze?“. Předpokládám tedy, že otázky jsou na sobě závislé. HYPOTÉZA H2: Většina dotázaných chce, aby bylo dárcovství zpoplatněno. Otázky jsem nejprve zpracovala do výsečových grafů. Z grafu 15 plyne, že většina dotázaných (57%) nesouhlasí s tím, aby se za darování krve dostávala finanční

Vlastní práce

42

odměna. Zbytek, tzn. 36 respondentů (43%), je pro finanční odměnu. Tento fakt může být způsoben tím, že mnoho lidí by mohlo finanční odměny zneužívat. Vidina přímé platby za konkrétní odběr by mohla způsobit, že by do řad dárců přibyli i jednici, kteří by byli ochotni kvůli finanční odměně zatajit důležité údaje o své osobě a hlavně o svém zdravotním stavu. Odstrašujícím příkladem může být vlna nákaz infekcí HIV v 80. letech, která byla způsobena placenými dárci.

Jste pro to, aby se za darování krve dostávali peníze?

43% ano ne 57%

Graf 15: Relativní četnost uvedená v % na otázku – Jste pro to, aby se za darování dostávali peníze? Zdroj: vlastní zpracování

Druhá otázka, kterou jsem použila v hypotéze H2, je zaměřena přímo na respondenty osobně, zdali by šli darovat krev, kdyby za odběr dostali peníze. Z dotazovaných většina (63%) není pro to, aby se za odběr dostávala finanční odměna. A zbytek respondentů (37%) by šel darovat krev kvůli finanční odměně.

Vlastní práce

43

Šel/la byste spíše darovat krev, kdyby se za odběr dostávala finanční odměna?

37% ano ne 63%

Graf 16: Relativní četnost uvedená v % na otázku – Šel/la byste spíše darovat krev, kdyby se za to dostávala finanční odměna? Zdroj: vlastní zpracování

Po srovnání grafu 15 a grafu 16 zjistíme, že většina osob není pro to, aby darování krve bylo zpoplatněno, což je jistě pozitivním výsledkem. Z toho tedy plyne, že hypotéza H2 byla stanovena chybně. Ukazuje, že lidé nechodí darovat krev kvůli penězům, ale chtějí spíše někomu pomoci. Zpoplatnění by mohlo zvýšit počet dárců, ale také počet osob, kteří by dárcovství mohli zneužívat. Osoby, které chtějí darovat krev a někomu pomoci, půjdou i bez finanční odměny. Někteří dotázaní by např. nešli darovat krev kvůli peněžní odměně, ale jsou proto, aby bylo dárcovství zpoplatněno. Myslím si, že se respondenti domnívají, že by se tak zvýšil počet dárců, ale oni osobně to kvůli finanční odměně nedělají. Závislost otázek, které jsem použila v hypotéze H2, budu zjišťovat pomocí χ2– testu pro asociační tabulku. na sobě významně závislé.

Předpokládám, že zmíněné otázky budou

Vlastní práce

44

Asociační tabulka pro zjištění nezávislosti proměnných v hypotéze H2

Tab. 7

Šel/la byste darovat, kdyby za odběr byla finanční odměna? Zpoplatnění dárcovství ANO NE Součet

ANO

NE Součet

19 12 31

17 35 52

36 47 83


Pozorovala jsem dva znaky A a B. Znak A označuje, zda respondenti souhlasí s tím, aby bylo dárcovství zpoplatněno. Znak B označuje, jestli by šli dotázaní darovat krev, kdyby za to dostali finanční odměnu. Vypočítala jsem hodnotu testovacího kritéria χ2: χ2= 6, 467174. Z daného výsledku, podle kritické hodnoty

χ 02, 05 (1) = 3,84

vyplývá, že znaky

A a B jsou na sobě významně závislé. Hodnota testovacího kritéria χ2 > 3,84, tudíž na hladině významnosti α = 0,05 zamítáme nezávislost znaku A a B. Osoby, které by šli darovat krev s vidinou přímé platby za odběr, jsou také pro to, aby bylo dárcovství zpoplatněno. Dále jsem analyzovala závislost mezi dvěma proměnnými, jestli vzdělání ovlivňuje to, zda respondenti chodí darovat krev. Stanovila jsem hypotézu H3. HYPOTÉZA H3: Vzdělání respondentů nemá vliv na to, zda chodí darovat krev. K této analýze jsem využila otázek: ,,Chodíte darovat krev?“ a ,,Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?“. Otázky jsou zpracovány v grafu 12 a v grafu 13. Pro zjištění závislosti mezi proměnnými jsem použila χ2 – test pro kontingenční tabulku.

Vlastní práce Tab. 8

45

Kontingenční tabulka pro zjištění nezávislosti proměnných v hypotéze H3 Chodíte darovat krev ANO NE Celkem

SOU 1 5 6

Vzdělání SŠ 10 47 57

VŠ 8 12 20

Celkem 19 64 83


Pozorovanými znaky jsou dva kvalitativní znaky A a B, kde A označuje, zda respondenti chodí darovat krev, a znak B vzdělání. Testovala jsem hypotézu H3 o nezávislosti pozorovaných znaků na zvolené hladině významnostiα = 0, 05. Nejdříve jsme vypočítala hodnoty očekávaných četností a posléze hodnotu testovacího kritéria χ2: χ2= 4, 371654. Pro zvolenou hladinu významnosti a pro počet stupňů volnosti r = (2-1)(3-1) = 2 jsem v tabulkách vyhledala příslušnou kritickou hodnotu χ 02, 05 (2 ) = 5,99 . Jelikož je vypočítaná velikost testovacího kritéria χ2 < 5, 99 nezamítáme testovanou hypotézu H3 na hladině významnosti α = 0, 05. Testem bylo dokázáno, že vzdělání respondentů nemá vliv na to, jestli chodí darovat krev. Z toho vyplývá, že hypotézu H3, již jsem stanovila, je správná. Z dárcovství krve plynou také ekonomické výhody, jako je sleva na dani 2000 Kč a pracovní volno s náhradou mzdy. Informovanost respondentů o těchto výhodách jsme zpracovala v grafech 17 a 18. Respondenty jsem rozdělila na dárce a nedárce. Předpokládám, že dárci o

zmíněných výhodách budou

informováni téměř všichni. Grafu 17 nám ukazuje informovanost respondentů o tom, že je darování krve podle zákona o dani z příjmu, je považováno za dar v hodnotě 2000 Kč, a dárce si tak může v úhrnu odečíst ze základu daně 10 %. Zajímavé je, že i osoby, které darovat krev nechodí, o této výhodě velké většině ví. Z 64 nedárců je skoro polovina, tzn. 47%, informována o tomto daňovém zvýhodnění.

Vlastní práce

46

poče respondentů

Sleva na dani 2000 Kč 80 60 34

40 20

4 15

30

Dárci

Nedárci

Neinformováni

4

34

Informováni

15

30

0

Graf 17: Rozdělení počtu respondentů na otázku – jste informováni o ekonomických výhodách, které darování krve přináší? Zdroj: vlastní zpracování

V grafu 18 vidíme, že naprostá většina dárců je seznámena s výhodou v podobě pracovního volna s plnou náhradou mzdy. U skupiny nedárců je o tomto zvýhodnění informováno 54% respondentů.

počet respondentů

Pracovní volno s plnou náhradou mzdy 80 60 29 40 20

0 19

35

Dárci

Nedárci

Neinformováni

0

29

Informováni

19

35

0

Graf 18: Rozdělení počtu respondentů na otázku – jste informováni o ekonomických výhodách, které darování krve přináší? Zdroj: vlastní zpracování

Vlastní práce

47

Níže jsem stanovila hypotézu H4. Pomocí χ2 – testu pro kontingenční tabulku jsem zjišťovala závislost mezi otázkami: ,,Jste informováni o ekonomických výhodách, které darování krve přináší (sleva na dani 2000 Kč)?“ a věku respondentů. HYPOTÉZA H4: Věk neovlivňuje informovanost respondentů, ohledně daňového zvýhodnění. Tab. 9

Kontingenční tabulka pro zjištění nezávislosti proměnných v hypotéze H4

Informovanost ohledně daňového zvýhodnění ANO NE Celkem

18 - 28 let 29 19 48

Věk 29 - 39 let 10 9 19

Celkem 40 - 50 let 6 10 16

45 38 83


Pomocí

kontingenční

tabulky

jsem

stanovovala

nezávislost

dvou

proměnných v hypotéze H4. Znak A označuje informovanost respondentů o slevě na dani ve výši 2000 Kč a znak B značí věk dotázaných. Nejdříve jsem vypočítala hodnoty očekávaných četností pro každý řádek a sloupec v kontingenční tabulce. Posléze jsem z těchto hodnot vypočítala hodnotu testovacího kritéria χ2: χ2 = 2,56383951. Ve statistických tabulkách jsem pro zvolenou hladinu významnosti α = 0,05 a pro počet stupňů volnosti r = (2-1)(3-1) = 2 vyhledala příslušnou kritickou hodnotu χ 02, 05 (2 ) = 5,99 . Jelikož je vypočítaná hodnota testovacího kritéria χ2 < 5,99 nezamítám nezávislost hypotézy H4 na hladině významnosti α = 0,05. Testem bylo dokázáno, že věk respondentů nemá vliv na to, zda jsou informováni o zmíněné ekonomické výhodě. Otázku, zda jsou dotázaní informováni o výhodě v podobě pracovního volna s náhradou mzdy v den odběru, jsem statisticky zjišťovala nezávislost s otázkou týkající se vzdělání respondentů. Stanovila jsem hypotézu H5.

Vlastní práce

48

HYPOTÉZA

H5:

Vzdělání

nemá

vliv

na

informovanost

respondentů, týkající se pracovního volna s plnou náhradou mzdy. Tab. 10

Kontingenční tabulka pro zjištění nezávislosti proměnných v hypotéze H5 Pracovní volno s náhradou mzdy

ANO NE Celkem

SOU 4 2 6

Vzdělání SŠ 37 20 57

Celkem VŠ 13 7 20

54 29 83


V kontingenční tabulce č. 7 jsem srovnávala závislost mezi znaky A a B. Znak A se týká informovanosti dotázaných o pracovním volnu v den odběru a znak B vzdělání respondentů. Ze získaných hodnot jsem vypočítala hodnoty očekávaných četností, z nichž jsem zjistila hodnotu testovacího kritéria χ2: χ2= 0,0073922. Pro danou hladinu významnosti α = 0,05 a pro čet po volnosti

r = (2-1)(3-1) = 2 jsem

vyhledala ve statistických tabulkách kritickou hodnotu χ 02, 05 (2 ) = 5,99 . Z výpočtu vyplývá, že hodnota testovacího kritéria χ2< 5,99, potom tedy nezamítám nezávislost znaku A a B v hypotéze H5. Tímto statistickým testem bylo tedy dokázáno, že vzdělání neovlivňuje to, zda jsou respondenti informováni o výhodě týkající se pracovního volna. Pro dárce krve v České republice se vyskytuje možnost jít darovat krev do zahraničí, kde za odběr mohou dostat nemalou finanční odměnu v podobě 20 eur za 1 odběr krev. Většina z dárců jezdí do pohraničí, hlavně do Rakouska. Řada Čechů této možnosti využívá, avšak může docházet i k tomu, že v České republice bude nedostatek krve pro pacienty. Zajímalo mě tedy, jestli respondenti by byli ochotni jet darovat krev do zahraničí s vidinou přímé platby za odběr. Vzhledem k tomu, že hypotéza H2, tj. většina dotázaných chce, aby bylo dárcovství zpoplatněno, byla stanovena chybně, předpokládám, že respondenti by neabsolvovali cestu do zahraničí kvůli odběru krve za finanční odměnu.

Vlastní práce

49

Odpovědi na otázku týkající se zahraničí, jsem zpracovala v grafu 19. V grafu můžeme vyčíst, že většina respondentů by nešla darovat krev do zahraničí kvůli finanční odměně (61%), což je velice pozitivní jev. Dokazuje, že finanční odměna je určitě motivujícím faktorem pro zvýšení počtu dárců, ale není hlavním a jediným důvodem, proč by lidé chodili darovat krev.

Šel/la byste raději darovat krev do zahraničí, kde za odběr dostanete finanční odměnu? 27%

7%

0% 5%

61% Ano šel/la bych, ale nemám možnost se tam dopravit Ano, chodím pravidelně Ano, finanční odměna je pro mě motivujícím faktorem Ne, nešel/la bych kvůli finanční odměně Neslyšel jsem o této možnosti

Graf 19: Relativní četnost v % na otázku – Šel/la byste raději darovat krev do zahraničí, kde za odběr dostanete finanční odměnu? Zdroj: vlastní zpracování

Ze zpracovaných odpovědí na zmíněnou otázku z grafu 19 jsem vyhodnotila pouze odpovědi studentů do následující tabulky č. 11. Myslím, že studenti by této možnosti využili více. Proto, mě tedy zajímalo jakou odpověď zvolili.

Vlastní práce

50

HYPOTÉZA H6: Většina studentů by šla darovat krev do zahraničí. Tab. 11

Odpovědi studentů na otázku – Šel/la byste raději darovat krev do zahraničí, kde za odběr dostanete finanční odměnu? Absolutní četnost

Relativní četnost v %

Ano šel/la bych, ale nemám možnost se tam dopravit

5

20

Ano, chodím pravidelně

0

0

2

8

10

40

Neslyšel jsem o této možnosti

8

32

Celkem

25

100

Odpovědi studentů

Ano, finanční odměna je pro mě motivujícím faktorem Ne, nešel/la bych kvůli finanční odměně


Z tabulky č. 11 je patrné, že ani většina studentů by nešla darovat krev do zahraničí jen kvůli finanční odměně. Moje domněnka byla tedy mylná. Avšak také 32% dotázaných o této možnosti vůbec neslyšelo. Na odpověď: ,,Ano, šel bych, ale nemám možnost se tam dopravit“ odpovědělo celkem 6 osob, z toho bylo 5 studentů. V hypotéze H7 jsem se rozhodla zjistit závislost mezi otázkou: ,, Šel/la byste raději darovat krev do zahraničí, kde za odběr dostanete finanční odměnu?“ a vzděláním respondentů. Vzhledem k tomu, že v předchozí hypotéze H7 jsem dokázala, že většina studentů by nešla darovat krev do zahraničí kvůli finanční odměně, si myslím, že vzdělání nemá vliv na to, zda by šli respondenti spíše darovat krev do zahraničí s vidinou finanční odměny za odběr.

Vlastní práce

51

HYPOTÉZA H7: Vzdělání nemá vliv na to, zda by šli dotázaní darovat krev do zahraničí. Tab. 12

Kontingenční tabulka pro zjištění nezávislosti otázek v hypotéze H7 Vzdělání

Šel/la byste darovat krev do zahraničí? Ano šel/la bych, ale nemám možnost se tam dopravit Ano, finanční odměna je pro mě motivujícím faktorem Ne, nešel/la bych kvůli finanční odměně Neslyšel jsem o této možnosti Celkem

Celkem

SOU

SŠ

VŠ

1

5

0

6

0

3

1

4

5

30

16

51

0

19

3

22

6

57

20 83 Zdroj: vlastní zpracování

Testovala jsem hypotézu H7 o nezávislosti dvou proměnných na zvolené hladině významnosti α = 0,05, pomoc í χ2– testu pro kontingenční tabulku. Nejdříve jsem vypočítala hodnoty očekávaných četností, pomocí těchto hodnot jsem vypočítala hodnotu testovacího kritéria χ2: χ2= 8,587302. Zjistila jsem počet stupňů volnosti r = (4-1)(3-1) = 6 a pro zvolenou hladinu významnostiα = 0,05 jsem posléze vyhledala ve statistických tabulkách příslušnou kritickou hodnotu

χ 02,05 (6) = 12,59 . Jelikož je vypočítaná hodnota testovacího kritéria χ2 < 12,59, nezamítáme testovanou hypotézu H7. Z toho tedy plyne, že vzdělání respondentů nemá vliv na to, jestli by šli raději darovat krev do zahraničí kvůli finanční odměně.

Diskuse

52

5 Diskuse Během zpracovávání bakalářské práce jsem se dozvěděla, jak potřebné a nutné je jít darovat krev. Po nastudování a získání informací týkající se dárcovství krve jsem zjistila, že je to bezbolestný a nijak závažný zákrok, který může pomoci mnoha lidem. Proto mě tato práce přivedla k tomu, že jsem se rozhodla jít osobně (i s lidmi z mého okolí) darovat krev, a třeba i zanedbatelně zvýšit počet dárců. Z toho důvodu jsem se snažila zaměřit na informovanost dárců a vyzdvihnout ekonomické a jiné výhody, jež darování přináší. Strukturu dárců krve v nemocnici Šumperk jsem graficky prezentovala v první kapitole praktické části. Stanovila jsem hypotézy, které byly pomocí získaných dat byly vyvráceny či potvrzeny. Jedna ze tří stanovených hypotéz z první kapitoly byla chybná. Zmíněná chybná hypotéza H1 se týkala vlivu pohlaví dárců na darování krve. Předpokládala jsem, že na darování krve nemá vliv pohlaví dárců, avšak nevzala jsem v potaz fakt, že muži mohou chodit darovat krev vícekrát ročně než ženy. V další kapitole praktické části, týkající se dotazníkového šetření, jsem stanovila sedm hypotéz. Nezávislost dvou proměnných ve stanovených hypotézách byla dokazována pomocí statistických testů. Hypotézy se týkali zpoplatnění dárcovství, ekonomických výhod darování krve a možnosti jít darovat krev do zahraničí za nemalou finanční odměnu. Dále jsem v hypotézách statisticky testovala závislost na věku, pohlaví či vzdělání. První hypotézu jsem záměrně stanovila stejnou jako v první kapitole, týkající se nemocnice Šumperk. Avšak z dotazníkového šetření vyplynulo, že pohlaví nemá vliv na darování krve. Vzhledem k tomu, že data získaná z dotazníku zahrnují menší počet osob, předpokládám, že hypotéza H1 týkající se dárců z nemocnice Šumperk bude přesnější a darovat krev chodí více mužů než žen.

Diskuse

53

Další hypotéza H2 mě velice překvapila. Předpokládala jsem, že většina osob bude pro zpoplatnění dárcovství. Ovšem hypotéza byla stanovena chybně. Značná část dotázaných není proto, aby bylo dárcovství zpoplatněno. Je to určitě překvapující a především pozitivní výsledek. Dále jsem testovala nezávislost dvou jevů. Mezi vlivem vzdělání na darování krve, vyšla pouze malá závislost, proto statistický test nezávislost nezamítnul. Vzhledem k tomu, že statistické výsledky testů jsou velice opatrné, musíme je brát s rezervou. Tato jakási „opatrnost“ testů v zamítání hypotéz, o kterých se můžeme právem domnívat, že jsou nepravdivé, je způsobena především malým rozsahem statistického souboru a výsledky těchto testů je třeba brát s rezervou. U většího vzorku respondentů, by byla síla testů větší. V dotazníku jsem záměrně uvedla otázky týkající se ekonomických výhod pro dárce. Většina respondentů je o zmíněných výhodách informována a překvapující bylo, že i většina nedárců o těchto výhodách ví. Malá závislost se ukázala v hypotéze týkající se věku a daňového zvýhodnění dárců. Vyplývá to nejspíše z faktu, že toto zvýhodnění bude více zajímat pracující osoby než studenty. Malá závislost se také vyskytla mezi vzděláním a možností jít darovat krev do zahraničí za nemalou finanční odměnu, avšak většina respondentů by tuto cestu za výdělkem do zahraničí neabsolvovala. Vysoká nezávislost se dokázala v hypotéze týkající se věku respondentů a pracovního volna s plnou náhradou mzdy.

Závěr

54

6 Závěr Česká republika se potýká s problémem nedostatku počtu dárců. Cílem této práce je analyzovat strukturu dárců krve v nemocnici Šumperk a také pomoci zvýšit informovanost o dárcovství krve v oblasti ekonomických zvýhodnění a finančních příspěvků pojišťoven. Teoretická část nastiňuje problematiku dárcovství krve a vysvětlení použitých statistických hypotéz. Pokusila jsem se dárcovství krve nastínit tak, aby přečtení této práce lidi motivovalo jít darovat krev. Cílem bylo poskytnout základní informace o dárcovství a o samotném odběru krve, jenž jsem se snažila popsat jako bezbolestný a krátký zákrok. Mým záměrem rovněž bylo zbavit lidi obavy a strachu z odběru krve. V práci jsem uvedla také kapitolu, týkající se ekonomických aspektů dárcovství krve. Myslím, že tyto ekonomické výhody, jež umožňuje zákon ČR a finanční příspěvky pojišťoven, mohou rovněž vést ke zvyšování počtu dárců krve. V další kapitole jsou vysvětleny základní statistické pojmy a metody, které byly použity v praktické části. Praktická část se týká analýzy dárců krve v nemocnici Šumperk, ekonomické stránky krevního materiálu v nemocnici a dotazníkového šetření. Byly zde stanoveny hypotézy, které jsem pomocí sesbíraných dat a statistických testů vyvrátila či potvrdila. V dotazníku jsem se zaměřila na otázky týkající se ekonomických

výhod,

finančních

příspěvků

od

pojišťoven

a

celkové

informovanosti dárců. Celkem se mi podařilo vyhodnotit 83 dotazníků. Ačkoli jsem se pokrýt respondenty všech věkových kategorií, nepodařilo se mi ovšem získat osoby starší 5o let. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina osob je informována o ekonomických a jiných výhodách, které darování přináší. Zároveň z výzkumu vyplynul velice pozitivní výsledek, a sice že většina osob nechce, aby bylo dárcovství zpoplatněno. Ukázalo se, že dárci krve chodí darovat krev pro dobrý pocit z toho, že mohou někomu pomoci, a ne jen kvůli finanční odměně.

Závěr

55

Pro zvýšení počtu dárců, v současné době, probíhá mnoho kampaní, kterých se účastní mj. i slavné osobnosti. Nemocnice chtějí nalákat hlavně mladší dárce s řad studentů. Mezi tyto akce patří např. Daruj krev s Mary Kay, kdy dárce získá kosmetický balíček, nebo soutěž O pohár akademické krve, mezi Masarykovou univerzitou a Mendelovou univerzitou, kdy vylosovaný získává zájezd do Barcelony. Propagace

týkající

se

dárcovství

krve

je

určitě

velice

důležitá.

Z dotazníkového šetření vyplynulo, že většina dárců nesouhlasí, aby za darovaní krve byla finanční odměna. Podle mého názoru akce na podporu dárcovství přilákají více dárců, než peněžní odplata. Doporučuji, aby kampaně pro zvýšení počtu dárců byly více zviditelněny a propagovány v mediích, tisku a ve školách. Důraz by se měl především klást na upozornění o důležitosti a potřebě dárcovství krve, jež pomáhá při záchraně lidských životů.


56

7 Seznam použitých zdrojů Literatura [1] BLAŠKOVÁ, V.; TIRPÁKOVÁ, A.; MOLL, I. Statistika 1. 1. vyd. Brno : MZLU v Brně, 2009. 228 s. ISBN 9788073752866. [2] GIDDENS, Anthony. Sociologie. 1. vyd. Praha : Argo, 2003. 595 s. ISBN 80-7203124-4. [3] HINDLS, Richard . Statistika pro ekonomy . 8. vyd. Praha : Roche, 2007. 415 s. ISBN 978-80-86946-43-6. [4] HUBINKOVÁ, Zuzana. Psychologie a sociologie ekonomického chování. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 280 s. ISBN 978-80-247-1593-3. [5] MINAŘÍK, Bohumil. Statistika 1 : Popisná statistika. 2. vyd. Brno : MZLU v Brně, 2007. 98 s. ISBN 978-80-7157-928-1. [6] PÍSAČKA, Martin. Krevní skupiny : Historické aspekty a současné poznatky. Transfuze a hematologie dnes. 25. 9. 2009, roč. 15, s. 20-24. ISSN 1213-5763. [7] STEHLÍKOVÁ, Beáta. Analýza kvalitativních znaků : Statistika 1. Brno : MZLU, 2009. s. 8. Zákony [7] Zákon č. 586/92 Sb., o daních z příjmů ze dne 1. ledna 2009 : Nezdanitelná část základu daně. In Daňové zákony. 2009, §15, s. 20-21. [8] Zákon č. 262/2006 Sb.,Část VIII., Překážky v práci. In Zákoník práce. 2007, §203


57

Elektronické zdroje [9] Www.epravo.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-24]. Dárcovství krve a pracovní volno. Dostupné z WWW: . [10] Www.kzcr.eu [online]. 2009 [cit. 2010-05-23]. Informace pro dárce krve. Dostupné z WWW: . [11] Www.transfuznisluzba.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-25]. Transfuzní služba. Dostupné z WWW: . [12] Www.transfuznispolecnost.cz [online]. 2008 [cit. 2010-04-20]. Nadstandardní služby pro dárce krve, které poskytují zdravotní pojišťovny. Dostupné z WWW: . [13] Www.who.int [online]. 2010 [cit. 2010-04-24]. World blood donor day. Dostupné z WWW: .


58

8 Seznam grafů a tabulek Seznam grafů Graf 1: Grafické rozdělení počtu dárců krve v nemocnici Šumperk .................... 27 Graf 2: Odmítnutí dárci z důvodu nemoci uvedené v procentech ....................... 27 Graf 3: Důvody nedokončeného odběru uvedené v procentech .......................... 28 Graf 4: Grafické rozdělení počtu dárců krve podle měsíců .................................. 29 Graf 5: Rozdělení počtů dárců podle krevních skupin.......................................... 30 Graf 6: Relativní četnost v % počtu dárců dle krevních skupin v ČR ...................31 Graf 7: Počet dárců, kteří obdrželi Jánského plaketu ........................................... 34 Graf 8: Počet dárců, kteří obdrželi Zlatý kříž ČČK ................................................ 35 Graf 9: Rozdělení počtu dárců, kteří získali Jánského plaketu, podle věku ....... 36 Graf 10: Histogram dárců dle věku, kteří získali Zlatý kříž ČČK ......................... 37 Graf 11: Relativní četnost dle věku respondentů uvedená v %............................. 38 Graf 12: Relativní četnost v % podle vzdělání respondentů ................................ 39 Graf 13: Relativní četnost v % na otázku - Chodíte darovat krev? ...................... 39 Graf 14: Relativní četnosti v % na otázku - Z jakého důvodu nechodíte darovat krev? .................................................................................................... 40 Graf 15: Relativní četnost v % na otázku – Jste pro to, aby se za darování dostávali peníze? .............................................................................................. 42 Graf 16: Relativní četnost v % na otázku – Šel/la byste spíše darovat krev, kdyby se za to dostávala finanční odměna? .................................................. 43 Graf 17: Rozdělení počtu respondentů na otázku – jste informováni o ekonomických výhodách, které darování krve přináší? ........................... 46 Graf 18: Rozdělení počtu respondentů na otázku – jste informováni o ekonomických výhodách, které darování krve přináší? ........................... 46 Graf 19: Relativní četnost v % na otázku – Šel/la byste raději darovat krev do zahraničí, kde za odběr dostanete finanční odměnu? ........................... 49


59

Seznam tabulek Tab. 1

Kombinační tabulka v obecné podobě.................................................... 22

Tab. 2

Asociační tabulka v obecné podobě ........................................................ 24

Tab. 3

Ceny základního krevního materiálu ...................................................... 32

Tab. 4

Přehled nákupu a prodeje krevních přípravku za rok 2009 ................. 32

Tab. 5

Nakoupené výrobky v roce 2009 ............................................................ 33

Tab. 6

Asociační tabulka pro zjištění nezávislosti proměnných v H1 ...............41

Tab. 7

Asociační tabulka pro zjištění nezávislosti proměnných v H2 .............. 44

Tab. 8

Kontingenční tabulka pro zjištění nezávislosti proměnných v H3 ....... 45

Tab. 9

Kontingenční tabulka pro zjištění nezávislosti proměnných v H4 ....... 47

Tab. 10 Kontingenční tabulka pro zjištění nezávislosti proměnných v H5....... 48 Tab. 11 Odpovědi studentů na otázku – Šel/la byste raději darovat krev do zahraničí, kde za odběr dostanete finanční odměnu? ............................ 50 Tab. 12 Kontingenční tabulka pro zjištění nezávislosti otázek v H7 .................. 51

Seznam příloh

9 Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Prohlášení dárce krve Příloha č. 3: Ocenění bezpříspěvkových dárců

60

Seznam příloh

61

Příloha č. 1

Dotazník Dobrý den, jmenuji se Barbora Klimešová. Jsem studentkou 3. ročníku Provozně ekonomické fakulty, oboru Sociální ekonomie. Tématem mé bakalářské práce je Struktura dárců krve v nemocnici Šumperk. Z tohoto důvodu se také obracím na Vás, s prosbou o pomoc při vyplnění níže uvedeného dotazníku, jež si klade za cíl zmapovat strukturu možných dárců krve a zjistit jejich informovanost o dané problematice. Veškeré informace jsou anonymní a budou použity pouze za účelem realizace praktické části mojí bakalářské práce. Instrukce pro vyplnění dotazníku: Pod každou z otázek najdete několik možností, ze kterých můžete vybírat. Zvolenou odpověď označte křížkem, popř. vypište vlastní odpověď. Děkuji Vám za Vaši ochotu podělit se se mnou o svoje názory, jakož i za čas, jenž vyplněním ankety strávíte. Barbora Klimešová 1. Pohlaví? Muž Žena 2. Věk? 18 – 28 let 29 – 39 let 40 – 50 let 51 a více 3. Nejvyšší dosažené vzdělání? Základní vzdělání Střední odborné vzdělání s výučním listem Středoškolské s maturitou Vyšší odborné vzdělání Vysokoškolské vzdělání 4. Jaké je Vaše povolání, pokud studujete napište student?

Seznam příloh

62

5. Chodíte darovat krev? Ano Ne (Pokud nechodíte darovat krev, pokračujte od otázky č. 12) 6. Chodíte darovat krev pravidelně (tzn. muži 4x ročně, ženy 3x ročně)? Ano Ne 7. Byl/a jste někdy odmítnut/a jako dárce? Ano Ne Pokud ano, důvod:_________________________________________________ 8. Co Vás vedlo k tomu chodit darovat krev? Nic zásadního, jen pro lepší pocit Úraz/úmrtí v rodině či blízkého Chci někomu pomoci Bezplatné vyšetření Ekonomické důvody (sleva na dani, pracovní volno, zdarma vitaminy…) Jiný důvod________________________________________________________ 9. Snášíte odběry dobře? Ano Ne 10. Dostal/a jste ocenění za dárcovství? Ano Ne Pokud ano, jaké________________________________________________________ 11. Využil/a jste některých výhod, které darování krve přináší? Ano Ne (Dárci otázku č.12 nevyplňují).

Seznam příloh

63

12. Pokud nechodíte darovat krev, proč? Mám strach Nezajímá mě to Nemohu darovat ze zdravotních důvodů Náboženství Jiný důvod________________________________________________________ 13. Šel/la byste spíše darovat krev, kdyby se za odběr dostávala finanční odměna? Ano Ne 14. Jste informován/a o zásadách před odběrem? • 24 hodin před darováním nepít alkohol. Ano Ne • Nejíst tučnou stravu večer před odběrem. Ano Ne • Nechodit darovat krev nalačno, lehce posnídat. Ano Ne • Den před odběrem vypít 2-3 litry tekutin. Ano Ne 15. Víte, že nesmíte darovat krev pokud: • jste měl/a přisáté klíště v době kratší než 4 týdny? Ano Ne • trpíte vážnějšími alergiemi? Ano Ne • jste pobýval/a posledních 6 měsíců ve vězení? Ano Ne • jste cestoval/a do zemí mimo EU a od návratu neuběhl 1 měsíc? Ano Ne • máte čerstvé tetování, body piercing a neuběhla ještě doba 6 měsíců? Ano Ne

Seznam příloh

64

• pokud neuběhl týden po vytrhnutí zubu? Ano Ne 16. Jste informováni o ekonomických výhodách, které darování krve přináší? • Sleva na dani ve výši 2000 Kč. Ano Ne • V den odběru nárok na pracovní volno s plnou náhradou mzdy. Ano Ne 17. Jste informován/a o výhodách, které Vám poskytne Vaše zdravotní pojišťovna? (vyberte pojišťovnu, u které jste pojištěn/a) • Všeobecná zdravotní pojišťovna:  Pokrytí zdravotního pojištění v zahraničí na 35 dní. Ano, jsem informován Ne, nejsem informován  Finanční poukázku ve výši 1000 Kč na lázeňsko - rehabilitační program pro držitele zlaté Jánského plakety a Zlatého kříže ČČK. Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a  Jedno balení multivitaminu pro dárce. Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a • Vojenská zdravotní pojišťovna:  Dárkovou poukázku v hodnotě 300 Kč vždy za 3 odběry. Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a  Dárci, kteří získají stříbrnou Jánského plaketu obdrží poukázku 500 Kč. Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a  Dárci se zlatou Jánského plaketou získají poukázku na 1000 Kč. Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a • Hutnická zaměstnanecká pojišťovna:  Na pobočce pojišťovny si mohou dárci vyzvednout vitaminy. Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a

Seznam příloh 



65

Pro držitele bronzové a stříbrné Jánského plakety náleží balíček vitamínů v hodnotě 300 Kč. Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a Pro držitele zlaté Jánského plakety příspěvek 1500 Kč na preventivní očkování nebo využití příspěvku na regeneraci organismu (plavání, sauna, masáže…). Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a

• Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra:  Příspěvek na stomatologické výkony či výrobky. Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a  Příspěvek na léčbu zrakových vad laserem. Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a  Úhradu vstupného do solné jeskyně. Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a • Zdravotní pojišťovna Metal – Aliance:  Při obdržení zlatého Jánského plakety příspěvek 1000 Kč Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a  Při obdržení zlaté Jánského plakety příspěvek 3000 Kč Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a • Česká národní zdravotní pojišťovna  Potravinová poukázka v Tiket restaurant v hodnotě 100 Kč Ano, jsem informován/a Ne, nejsem informován/a • Jiná pojišťovna____________________________________________________ 18. Znáte člověka, kterému pomohla transfúze? Ano Ne 19. Jste pro to, aby se za darování krve dostávali peníze? Ano Ne

Seznam příloh

66

20. Šel/la byste raději darovat krev do zahraničí, kde za odběr dostanete finanční odměnu? Ano šel/la bych, ale nemám možnost se tam dopravit Ano, chodím pravidelně Ano, finanční odměna je pro mě motivujícím faktorem Ne, nešel/la bych kvůli finanční odměně Neslyšel jsem o této možnosti Jiná odpověď ____________________________________________________

Pokud chcete být seznámeni s výsledky tohoto šetření uveďte e-mailový kontakt: ______________________________________________________________________

Seznam příloh

67

Příloha č. 2

PROHLÁŠENÍ DÁRCE KRVE Stvrzuji, že jsem nezamlčel(a) žádné závažné skutečnosti a všechny informace, které jsem poskytl(a), jsou dle mého nejlepšího vědomí a svědomí pravdivé (zamlčení skutečností, které mohou ohrozit zdraví nebo život příjemce transfuze, je zákonem postižitelné). Seznámil(a) jsem se s „Poučením dárce krve" a jeho obsahu rozumím. Ve smyslu znění „Poučení dárce krve“ se považuji za vhodného dárce, jehož krev neohrozí zdraví příjemce. Byl(a) jsem poučena o průběhu a rizicích s ním spojených a s odběrem souhlasím. Byl(a) jsem poučen(a) o tom, že mám právo klást otázky týkající se odběru a právo kdykoliv od odběru ustoupit. Potvrzuji, že na každou položenou otázku jsem dostal(a) uspokojivou odpověď. Byl(a) jsem poučen(a) o možnosti diskrétního samovyloučení. Souhlasím s tím, aby moje krev byla vyšetřena všemi potřebnými testy, včetně testu na HIV /AIDS/ a aby v případě nevyhovujících výsledků byla použita v rámci zdravotní péče k jiným než transfusním účelům. Byl(a) jsem poučen(a), že v případě nevyhovujících laboratorních testů budu informován(a). Prohlašuji, že nepřicházím darovat krev za účelem vyšetření na HIV /AIDS/. Souhlasím s tím, že mé osobní údaje a údaje o mém zdravotním stavu budou evidovány při dodržení povinné mlčenlivosti dle platného zákona a při dodržování zásad lékařského tajemství budou využívány v rámci transfusní služby (např. referenční laboratoř pro infekční choroby, registr vyřazených dárců krve a registr dárců se vzácnou krevní skupinou, oddělení epidemiologie na hygienické stanici, odběratelům plasmy, SUKLu /Státní ústav kontroly léčiv/ v rámci výuky studentů ve zdravotnictví) /dle zákona 296/2000Sb „O správné výrobní praxi“, 101/2000 Sb „O ochraně osobních dat ..“/ Souhlasím s tím, aby léčivé přípravky, vyrobené z mé krve nebo plasmy, byly použity v souladu s medicínskými, etickými a humánními principy k léčbě nemocných v rámci platné legislativy pouze v případě, že budou vyhovovat požadavkům na jejich bezpečnost a jakost. V případě vzniku jakéhokoliv přebytku vyrobených léčebných přípravků v ČR souhlasím s jejich vývozem za účelem léčby v jiných zemích.

Seznam příloh

68

Beru na vědomí, že nejméně 30 minut po odběru bych měl(a) odpočívat a teprve poté se aktivně účastnit silničního provozu.

Datum:………………..

Podpis dárce:……………………

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU LÉKAŘEM Vyhovuje - Nevyhovuje Datum……………………………….

Nevyhovuje pro:………………………………………………………………………………… Podpis lékaře ………………………………

Seznam příloh

69

Příloha č. 3

Ocenění bezpříspěvkových dárců Krůpěj krve

Bronzová, stříbrná a zlatá medaile Prof. MUDr. Jana Jánského

Seznam příloh Zlaté kříže ČČK 1., 2. a 3. třídy

70

Struktura dárců krve v nemocnici Šumperk

Recommend Documents