STŘEDNÍ NORSKO český rybářský ráj
Pravděpodobně neexistuje žádné místo v Evropě vzdálené od naší l domoviny dva tisíce kilometrů, které by bylo českým rybářům natolik známé jako oblast středního Norska. Města Trondheim, Kristiansund či ostrovy Hitra, Smøla nebo Averøy se staly neodmyslitelnou součástí geografického slovníku tisíců českých rybářů. text Jiří Fraus; foto autor, Karel Brož, Jiří Podskalský
revíry
V
zhledem k délce pobřeží Norského království (přibližně 25 000 km) je téměř neuvěřitelné, že v okruhu zhruba tří set kilometrů najdeme domovské „přístavy“ většiny českých cestovních kanceláří. Není to náhodné, neboť oblast patří již dlouhá léta stabilně k nejlepším rybářským destinacím celého Norska – dochází zde totiž k velké koncentraci rybí populace a zároveň jsou tato místa přiměřeně vzdálená od střední Evropy.
■ Moře plné života Střední Norsko patří bezesporu k nejlepším rybolovným oblastem. Za hlavní příčinu je považován Golfský proud, jenž protéká mezi Skotskem a Islandem a směřuje k norskému
pobřeží. Jedna z jeho větví nazývaná Norský proud naráží zhruba na úrovni 62° s. š. na pevninu. Převážná část vodní masy se stáčí k severovýchodu a pokračuje dál podél norského pobřeží. Po nárazu na pobřežní šelf, který je v těchto místech hluboký pouze 100 až 200 m a táhne se i řadu kilometrů od pobřeží, se mísí dohromady teplá a studená voda bohatá na živiny. Mezi rybáři se často setkáváme s mylným tvrzením, že Golfský proud přináší k pobřeží spoustu potravy. Skutečnost je ale zcela opačná. Teplý Golfský proud sám o sobě není úživný, dokonce je na mořský život velmi chudý. Dobré podmínky pro vznik života se vyskytují na okrajích Golfského proudu, kde dochází díky vzestupným proudům k promíchání teplé a na živiny bohaté spodní vody. Podobně je tomu při nárazu na evropský kontinent. Smíchání stu-
155
Střední Norsko nabízí nádhernou krajinu i na ryby bohaté moře s dostatkem prostoru pro relaxaci vašeho těla i duše. Jste-li unaveni chytáním ryb, stačí se jednoduše natáhnout v lodi a nechat se houpat na vlnách.
revíry
V Norsku voda někdy na jaře „vykvete“. To svědčí o přítomnosti velkého množství živin. Fytoplankton bude postupně spotřebováván zooplanktonem, jenž se stane důležitou součástí potravy plůdku ryb, které se ve fjordu vytřely.
† Ve středním Norsku je sleď požehnáním pro rybáře. V místech, kde se vyskytuje, máte i vy šanci ulovit velkou rybu.
dených a teplých vod způsobí doslova explozi fytoplanktonu, objevující se každé jaro v podobě tzv. kvetení vody. Plankton je v pobřežních vodách Norska zastoupen v takovém množství, že ho bez velkých potíží spatříme i na satelitních snímcích. Množení planktonu lze však pozorovat takřka podél celého pobřeží Norska. V čem tedy spočívá kouzlo střední části Norska? Hlavním faktorem ovlivňujícím zdejší bohatství ryb je dostatek potravy pro větší treskovité ryby. Patří mezi ně sleď obecný, šprot, smaček nebo huňáček, přičemž z našeho pohledu je nejdůležitějším druhem právě sleď. Značná část jeho dospělé populace táhne v zimě z oblasti Islandu, aby se během března vytřela právě při pobřeží středního Norska či přímo ve fjordech. Sledě doprovázejí hejna tresek tmavých i obecných, ale samozřejmě také další druhy ryb, např. halibuti. Po vytření se jednotlivá hejna sleďů postupně vydávají na cestu podél pobřeží směrem na sever. Doba tření není časově přesně vymezena, především však záleží na teplotě vody (sleď se tře v hloubce 130–250 m při teplotě vody 4–7 °C). Ne všichni sledi ale odplavou. Část z nich zůstává ve fjordech i po vytření a můžeme je tam spatřit během července i srpna. Někdy se v těchto vodách můžeme střetnout s jednotlivými hejny sleďů také v období května nebo června. V tomto ohledu sehrává právě Golfský proud svou pozitivní roli. V zimních měsících intenzivně otepluje celé norské pobřeží, v létě naopak přináší dostatek chladnější vody (kolem 8 °C) a brání tak jejímu přehřívání při pobřeží i v některých průtočných fjordech. Příliš teplá voda není všeobecně pro severské mořské ryby pří-
156
znivá, jedinou výjimkou je snad makrela, které teplejší voda nevadí. Většina ryb se proto stahuje do větších hloubek (pod 200 m), anebo dále od pobřeží. To se týká zejména dospělých ryb, neboť mladší nedospělé zůstávají při pobřeží i v oteplených letních vodách. Sleď je pro ostatní predátory (i pro člověka) pochoutkou, po celý rok bývá loven bez ohledu na velikost a stupeň vývinu. Likvidování populace sledě začíná již jikrami, jež vytvářejí na mořském dně koberce vysoké i několik centimetrů. Po vykulení přijde na řadu plůdek, který je velmi štíhlý a tvarem těla nepřipomíná dospělého sledě. Častokrát například po vylovení tresky zjistíte, že je plůdkem sledě doslova napěchována. Po dosažení délky 3 až 6 cm nabývá plůdek podoby dospělé ryby. V mnoha případech se „roček“ sledě mísí se šprotem a v ohromných hejnech protahuje kolem pobřeží nebo fjordy. Pokud narazíte na tyto malé sledě, dobře si zmapujte dané místo a driftujte v jeho okolí, případně se k němu vracejte i v dalších dnech. Nedaleko se zcela jistě potloukají větší ryby, které si na „sledících“ pochutnávají.
■ Fjord nebo otevřené moře? Ve středním Norsku jsem v předchozích letech navštívil celou řadu lokalit, zhruba od města Ålesund po ostrov Hitra. Vyzkoušel jsem místa, kde se dá rybařit ve vnitřních fjordech, i rybolov na otevřeném moři. Přestože se na první pohled může zdát, že není mezi rybařením ve fjordu a na otevřeném moři žádný rozdíl, opak je pravdou. A proto má-li se stát vaše dovolená právě tou vysněnou, musíte velmi dobře zvážit výběr vhodné lokality. Pokud jedete do Norska rybařit poprvé, dejte raději přednost místu ve vnitřním fjordu. Důvodů je hned několik, na prvním místě samozřejmě otázka bezpečnosti. Na tu bychom neměli nikdy zapomínat, neboť námořníkem se v zemi pod Řípem rodí málokdo. Riziko převržení lodě nebo zbloudění v nepříznivých povětrnostních podmínkách je na otevřeném moři podstatně větší než v místech, kde máte šanci orientovat se podle pobřeží i bez navigačních přístrojů. Osudy některých Čechů, kteří bezpečnost podcenili, jsou popsány dostatečně výstižně v jiné kapitole. Fjordy mají velkou výhodu, dá se v nich totiž rybařit i za relativně špatného počasí. Jestliže si
název kapitoly
zvolíte lokalitu, kde budete moci lovit pouze na otevřeném moři, úspěch vaší rybářské dovolené bude do značné míry záviset právě na počasí. Můžete se nacházet na sebelepším místě, avšak za ostrého větru vám rybaření příliš uspokojení nepřinese. Pro rybáře vlekoucího se za rybolovem dva tisíce kilometrů nemůže být snad nic horšího než pohled na rozbouřené moře. A to i přes onu zvláštní divokou krásu běsnícího živlu. Snad úplně nejhorší je špatné počasí hned na uvítanou. Po těch předlouhých zimních měsících a ještě delší cestě je to opravdu jako za trest, když nemůžete skočit do lodi okamžitě po příjezdu. Netrpěliví, plní očekávání, před sebou vymezený počet „chytacích“ dnů – a kvůli vlnám marníte čas v chatě. Člověku to většinou stejně nedá, a jakmile to vypadá, že se moře na chvíli uklidnilo, vyrazí vstříc vlnám ozdobeným zlověstnými bílými čupřinami. Rybaření v takových podmínkách za mnoho nestojí a citlivější jedinci bývají navíc postiženi nevolností. Těžko
budete jemně poklepávat nástrahou o dno a přitom se jednou rukou držet lodi, abyste z ní nevypadli. A vaše loď se v pravidelné periodě propadá mezi vlny, přes něž nevidíte ani ve stoje. Hodinu popojíždíte sem a tam, hodinu hledáte méně větrné místo, na otevřeném moři samozřejmě marně, pak stejně uznáte zbytečnost svého počínání a „zabalíte to“. Bezvadné je na fjordech i to, že tu uplatníte rybolovné techniky, které znáte z domova třeba z velkých přehrad. Vaše šance na dobrý úlovek výrazně vzroste, použijete-li techniku, kterou dobře ovládáte. Úspěch rybaření v Norsku není přímo úměrný ceně vybavení, jak si leckdo myslí. V Norsku jsem viděl rybáře chytat na roztodivné nástrahy různými technikami, přičemž jejich výsledky někdy doslova vyrážely dech. Jednou jsem na ostrově Averøya obýval chatu společně s partou rybářů ze severních Čech, kteří chytali pouze na velké marmyšky. Trpělivě ochytávali pobřežní skály a ostrovy a nikdy se nevraceli bez
157
Nemyslete si, že čím dále na širé moře pojedete, tím máte větší šanci na úlovek. Metrové ryby se mohou často pohybovat nedaleko vás a vy si zachytáte, aniž opustíte bezpečí vašeho fjordu.
revíry
Z lovu na otevřeném moři se málokdy vrátíte s tak pestrou paletou ryb jako z rybaření ve fjordech.
† Fjordy vám poskytnou nejen úkryt před nemilosrdným počasím, ale i úžasnou podívanou během celého dne i polární noci.
pěkných úlovků. Jejich úspěch spočíval v nářadí, nástrahách a technice, které důvěrně znali z lovu candátů v Nechranické nádrži. Ve fjordech se vyskytuje mnohem více druhů ryb, jež můžete úspěšně lovit. Na volném moři narazíte obvykle na driftující druhy. Při nedostatku zkušeností je však dost obtížné najít hejna ryb, jejichž velikost by vás zajímala. Ve fjordech se setkáte jak s tažnými rybami, které tam vytahují za třením nebo za potravou, tak i s druhy, s nimiž se na volném moři nesetkáte.
158
Typickým příkladem je treska sajda neboli polak. Nepodaří-li se vám během plavby najít požadované ryby, pak zcela určitě nějakého pěkného polaka chytnete u pobřežní skály nebo ostrova a nepřijedete bez úlovku. V případě špatného počasí nebo neúspěšného lovu na otevřené vodě vám mohou spravit náladu platýsi (nachází-li se v okolí příhodné místo s plošším dnem a písčitým povrchem), pyskouni nebo štítníci. Ty můžete lovit ze břehu téměř nepřetržitě. Dalším ukázkovým příkladem je „chlebová“ ryba norské rybí populace – treska obecná. Ta se v Norsku vyskytuje ve dvou hlavních formách, z nichž tažná populace tráví většinu života v Atlantiku nebo Barentsově moři. V jarních měsících, březnu až dubnu, táhne se vytřít k norskému pobřeží . S touto formou se ale ve fjordech běžně nesetkáte, neboť i populace tresky, která se zdržuje ve středním Norsku při pobřeží, vytahuje ke tření na sever do oblasti Lofot a výše. Ve fjordech tak většinou spatříte treskou obecnou, která pravděpodobně za celý svůj život rodný fjord neopustila – odborná literatura se zmiňuje o tzv. místních populacích tresky, schopných žít například jen v okruhu jednoho sta nebo dvou set kilometrů. Na rozdíl od tažných příbuzných, jejichž potravu tvoří výhradně ryby nebo driftující bezobratlí, se tyto tresky s oblibou živí různými živočichy dna, třeba hvězdicemi, hadicemi, kraby, měkkýši apod. V zásadě tedy víte, kde tyto ryby hledat, a tak máte podstatně větší šanci na dobrý úlovek.
Einset L
okalita na poloostrově Aspøya je jedním z míst, kde se dá chytat skutečně za každého počasí, a proto jsem si ji velmi oblíbil. Pokaždé jsem si tu dobře zarybařil a vracel se domů alespoň s jednou metrovou rybou. Oblast leží ve středním Norsku v kraji Møre og Romsdal, přibližně 30 km jihovýchodně od města Kristiansund. Je vhodná pro rybolov i rodinnou dovolenou. Ze severu obtékají poloostrov vody Freifjordu, který je vlastně „prodlouženou rukou“ Kvernesfjordu, jenž omývá jižní břehy ostrova Averøya. Z jihu obtéká poloostrov Bergsøyfjord, který dále přechází v Tingvollfjord a končí jako Sunndalsfjord. Tento dlouhý fjord napájejí z okolí ostrovů Averøya a Frei vody tří fjordů. S nimi jej spojují pouze dvě úžiny. Zejména úžina mezi ostrovem Aspøya a Bergsøya, překlenutá plovoucím pontonovým mostem (hloubka zde dosahuje až 320 m!), je vynikajícím místem pro lov vel-
kých tresek tmavých a obecných, ale je také naprosto jedinečná pro lov jiných druhů ryb. Na západě poloostrova Aspøya se rozprostírá Karihavet, malý vnitřní fjord napájený malou úžinou z Bergsøyfjordu. Voda v něm proto moc neproudí, a tak se tu chytání ryb opravdu podobá rybaření na velké přehradě. K tomu, abyste příjemně prožili svou rybářskou dovolenou, nestačí jenom bohatství ryb. Důležitá je rovněž jejich dosažitelnost, která do značné míry závisí na lodích a použitých motorech. Nezanedbatelnou roli tu hrají také ubytování, nezbytný filetovací stůl a mrazáky… a vůbec veškerý servis, který vám může majitel poskytnout kdykoliv během vašeho pobytu. Obvykle to bývá velmi kvalitně zajištěno. Než se vypravím do nové lokality, potřebuji nutně vědět, zda je pro majitele objektu rybářská turistika hlavní, anebo alespoň důležitou náplní jeho života či podnikání. Několikrát jsem totiž pobý-
159
Pohled na Karihavet. V pozadí se do dáli táhne Tingvollfjord, jenž postupně přechází v Sunndalsfjord.
Rybaření v Einsetu je možné objednat u CK PEPA www.rybolov.com; tel. 266 610 273, 281 861 073.
revíry Ola Hjalmar, majitel třech chat v lokalitě Einset, se stará o své klienty skutečně příkladně. Náležitou péči věnuje chatám, lodím a motorům bez rozdílu.
val v objektech různě pronajímaných cestovním kancelářím, přičemž majitelé objektů žili velmi daleko. Za odstrašující příklad bych mohl použít dům na ostrově Averøya. V něm jsme se trápili celý týden s drobnými, avšak podstatnými nedostatky, které nám dokázaly dovolenou slušně znepříjemnit. Denně jsme řešili potíže s nefunkčními motory či mrazáky. Problém tkvěl v tom, že dům vlastnili nějací Britové, kteří jej pronajali jedné, dnes již neexistující německé cestovní kanceláři. A ta zase jedné, také již neexistující české cestovní kanceláři. Prostě příliš mnoho prostředníků a majitel neznámo kde, tudíž jsme se museli postarat sami. O to víc si pak cením majitelů, na něž se mohu spolehnout. K těm příkladným patří i Ola Hjalmar se svou ženou Marthou. Ten se o své zákazníky skutečně dokáže postarat! Ubytování nabízí ve třech domech (Einset I a II a Skjelvag), původně rodinných (Einset II byl kdysi i školou), které Chaty Einset I a II jsou od sebe vzdáleny zhruba 100 metrů.
†Rekonstruovaný dřevěný dům Skjelvag, postavený v klasickém norském stylu, nabízí komfortní ubytování pro šest osob. V případě rodinné dovolené s dětmi může být celkový počet osob ještě větší, aniž by se snížil komfort bydlení.
160
† Ve fjordech v okolí poloostrova Aspøya se setkáte se základními druhy mořských ryb. Kromě všech druhů tresek tu ulovíte i platýsovité druhy včetně halibuta. Ohromnou výhodou lokality je druhová pestrost zastoupených ryb, která zaručuje sportovní vyžití po celý rok bez ohledu na počasí.
revíry Kromě základní trojice treskovitých – tresky obecné, tresky tmavé a tresky sajdy (polaka) – zde můžete chytit i tresku jednoskvrnnou nebo bezvousou. Na snímku treska bezvousá ulovená ve Freifjordu.
prošly kompletní rekonstrukcí a dnes poskytují spoustu prostoru šesti osobám. Majitelé ochotně a pružně reagují na jakoukoli žádost. Ola je bývalý námořník (který nekouří a nepije tvrdý alkohol!) a domluvíte se s ním anglicky. Jste-li myslivci, přijdete si také na své, loví totiž zvěř nejen v Norsku, ale i v Africe, nebo na Aljašce. Můžete si u něho objednat lososy uzené za studena – vynikající pochoutka! Sám si jich vždy vezu domů pár kousků. A jak je tak postupně ujídám, pokaždé si vzpomenu na vůni borovic smíchanou s čerstvým mořským vánkem. Ryby jsou kolem celého ostrova. To není běžná reklamní věta z brožur cestovních kanceláří, to je holý fakt! Sám jsem si to vyzkoušel. Ryby mnoha druhů, ale i velikostí. Pokaždé jsem na tomto místě chytil alespoň jednu metrovou rybu, většinou tresku obecnou, tresku tmavou nebo mníka. Všechny fjordy s výjimkou Karihavetu dosahují hloubky 200 až 300 metrů, a proto sem táhnou pelagické druhy ryb, také však menší velryby, které tu nacházejí dostatek potravy. Nejčastějšími úlovky jsou zde treska obecná a treska tmavá, jež do těchto vod vytahují za sledi a makrelami. V okolí ostrovů a skalnatého pobřeží se vyskytují krásní polaci. Z jejich lovu na lehké vláčecí nářadí si odnesete nezapomenutelné zážitky. V okolí pobřežních skal chytíte i okouníky (zde většinou okouníka živorodého). Díky velké hloubce tu žijí také velcí mníci, mníkovci a vlkouši. Jestliže vám nebude přát počasí, pokaždé máte možnost se uchýlit na tu část ostrova, která je v závětří. Bude-li nepříjemně foukat v obou hlavních fjordech, je vám k dispozici vnitřní fjord Karihavet, chráněný před větry ze všech stran. V tomto malém „fjordíku“ si zarybaříte takřka za každého počasí, také tady chytíte pěkné ryby, dokonce i ze břehu. V roce 2004 se nám podařilo ulovit během jednoho týdne přímo u kotviště lodí dvě tresky obecné, které měřily 93 a 96 cm. Menší neodolala vláčenému twisteru, ta větší drobné nástraze v podobě srdcovek na feederovém návazci, která byla původně určena platýsům. Pokud si chcete mezi jednotlivými vyjížďkami do fjordů odpočinout, můžete si přímo z kotevního mola zachytat limandy obecné, mezi něž se občas zaplete i platýs evropský. Lov platýsů na jemný feeder je opravdu odpočinkovým intermezzem, můžete při něm relaxovat po namáhavější „rybařině“ či dopřát zábavu dětem.
† Z přístavního mola může chytat doslova celá rodina. Na fotografii dubleta limandy obecné, kterou ulovila pětiletá dcera autora článku.
® Ulovit tři metrové obecňačky během jedné vyjížďky není v Norsku vůbec běžné. Hledejte zejména hejna sleďů a makrel a zkoušejte velké ryby, které jsou pod nimi.
161
název kapitoly Speciálně příznivcům přívlače poskytuje spoustu příležitostí vnitřní fjord Karihavet. Ryby můžete chytat kolem břehů i na volné vodě. Díky okolním horám bývá v tomto malém fjordu voda většinou velmi klidná. Proto musíte být při lovu velmi opatrní, abyste netropili zbytečný rámus. Také v letních měsících se ve fjordu vyskytují hejna sleďů a makrel – jako by nemohla najít cestu ven. Opatrně je sledujte a zkoušejte štěstí kolem nich. Trpělivost v mnoha případech sice nepřinese růže, ale pěkné tresky obecné a tmavé zcela určitě.
Velmi slušné exempláře tresky obecné můžete ulovit na přívlač přímo v přístavu u kotviště. Důvodem jejího výskytu v těchto místech je velká koncentrace rybí drobotiny a krabů živících se zbytky po zpracování ryb. A tresky tento potravní řetězec uzavírají. Na snímku Jiří Podskalský, autor knihy o chytání na feeder (edice Průvodce sportovního rybáře), tentokrát v roli úspěšného vláčkaře.
1
2
5 Vynikající místa nabízejí hory a ostrůvky pod hladinou. Ohromné masy vod, které se snaží prodrat směrem do Bergsøyfjordu, se mění za přílivu v dravou řeku vytvářející na hranách skal příhodná místa pro rybolov. Vyskytují se tu zejména pěkné tresky tmavé. Na přívlač zde byly uloveny ryby 100–130 cm. Podmořská hora s vrcholkem označeným dvěma tyčemi je vynikajícím „horkým místem“ lovu 3 tresek tmavých a polaků. Na snímku vidíte exempláře obou těchto druhů o shodné délce 90 cm. Ty jsem zde ulovil během hodiny. Nástrahou byl v jednom případě ripper firmy Storm a ve druhém pilkr tuzemského výrobce pana Piskače.
V případě, že vaše vyjížďka nebude úspěšná, zastavte se na zpáteční cestě na tomto místě. Nasaďte malé twistery nebo zelené či oranžové stormy a zaměřte se na chaluhy kolem několika ostrovů. Nahazujte podél porostu a nechte nástrahy propadnout až na dno. Polaci útočí zdola a mnohdy vám vezmou nástrahu takřka u lodi.
6
162
5
4
název kapitoly
8
4
S vyhlídkou pěkného počasí před sebou neváhejte vyrazit k ostrovu Årsundøya. Leží přímo proti Vinjefjordu, který sem přináší 8 čerstvé oceánské vody. Na hranách pobřežních skal, na okolních plošinách a na úpatích podvodních hor na vás čekají jak pelagické tresky, které vplouvají do vnitřních fjordů, tak i ryby dna. Na skalních úbočí nebo terasách zvedajících se z hloubek kolem 250 m můžete s úspěchem lovit mníky delší než jeden metr. Nasaďte systém s celou makrelou nebo s jedním či dvěma rybími filety, spusťe na dno a nechte loď pomalu driftovat podél úbočí nebo mírně vzhůru. Určitě nebudete na záběr čekat dlouho. Na snímku je zachycen nakladatel a kamarád Václav Liška s mníkem, který sice nepatřil k největším, ale ortodoxního muškaře přesto potěšil.
7
6
Pontonový silniční most překlenuje úžinu mezi poloostrovem Aspøya a ostrovem Bergsøya, kterou se denně valí mořské vody z Freifjordu do Bergsøyfjordu. Hloubka pod mostem činí úctyhodných 330 metrů. Hejna protahujících sleďů se občas „zaseknou“ kolem jeho ponořených pontonů, kde jsou pak napadána a likvidována velkými treskami obecnými, které jsou jim neustále „v patách“. Toho využívají rybáři ve člunech a často i místní obyvatelé, kteří spouštějí přímo z mostu dlouhé paternosterové šňůry navinuté na plochých dřevěných nebo plastových špulkách. Velmi dobře se dá lovit také ze břehu, obzvláště při přílivu tu můžete natrefit na velké tresky polaky a tresky tmavé.
2 1
3
Jedno z nejlepších míst, které v Norsku znám. Z hloubky 250 m vystupuje podvodní hora s plošinami o rozloze několika set metrů. Je ideálním místem k lovu tresky obecné, tmavé i sajdy (polaka), ale také ryb dna, jako jsou mník a mníkovec. Na fotografii vidíte mníkovce o délce 90 cm. U tohoto druhu se to již považuje za trofejní velikost. Úlovku se dočkáte v každé denní i roční době, za každého počasí. V roce 7 2004 jsme si zde výborně zachytali tresky tmavé. Hejna těchto ryb natáhla do hlavního fjordu, aby se nažrala rybího potěru. Za čerstvého větru se tvořily vlny, které hnaly kvanta rybek ke břehům. Stačilo nasadit nástrahu (většinou storm) odpovídající velikosti (25 až 40 g) a driftovat fjordem směrem ke břehu. Velké ryby braly často i přímo u břehu v hloubkách kolem 10 m.
163 163