Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis II. ročník
SEVERNÍ EVROPA ŠVEDSKO, NORSKO Virégio
Jméno a příjmení:
Třída: Datum:
I
Matěj Lang Ondra Brothánek Petr Melčák 6.O 9.5. 2015
Švédsko
1. Obecný úvod Švédsko se nachází v severní Evropě na Skandinávském poloostrově. Leží západně od Baltského moře a Botnického zálivu. Na východě sousedí s Finskem a na jihu je spojeno s Dánskem pomocí unikátního mostu-tunelu přes průliv Öresund. Švédsko je se svou rozlohou třetí největší zemí Evropské unie (449 964 km²). Celkový počet obyvatel je zhruba 9,6 milionu, přičemž hustota osídlení je velmi nízká. Zhruba 21 obyvatel na kilometr čtvereční.
2. Historie
Mapa 1: Mapa Švédska
Území Švédska bylo obýváno již v době bronzové. Není známo, kdy Švédské království vzniklo, ale už v roce 98 n. l. římský historik Tacitus píše o panovníkovi, který vládl nad zemí Svealand. Historici ale většinou považují za vznik Švédska spojení území Svealand a Götaland pod jednoho panovníka, krále Erika VIII.
Začátkem středověku patřili Švédové mezi Vikingy. Vikingové byli skandinávští mořeplavci, kteří se v 8. – 11. století vydávali na loupeživé výpravy (viking) do mnoha evropských zemí, například do Francie, Německa nebo dokonce do vzdálené Byzanc.
V 15. století vzdorovali Švédové snaze centralizovat moc pod korunu
Obrázek 1: Vikingové
Dánska, což vyústilo v ozbrojené konflikty. Švédsko se nakonec odpojilo v roce 1521, kdy Gustav Eriksson Vasa, od roku 1523 známý jako Gustav I. Vasa založil dědičnou monarchii a tím moderní švédský stát. Gustav Vasa je tak Švédy považován za otce národa. V průběhu 17. století se Švédsko dostalo mezi Evropské velmoci. Během 20. století zůstalo Švédsko neutrální i v průběhu světových válek a neangažovalo se ani ve studené válce. Ani dnes není země členem žádné vojenské aliance. Roku 1995 vstoupilo do Evropské unie.
II
3. Hlavní města Stockholm Stockholm, kterému se přezdívá Benátky severu je hlavní a zároveň i největší město Švédska. Leží na východním pobřeží mezi jezerem Mälaren a Baltským mořem. Počet obyvatel se pohybuje okolo 670 000. Stockholm je důležitým obchodním a průmyslovým centrem Švédska. Ve Stockholmu sídlí švédská vláda a parlament, je také sídlem hlavy státu – krále.
Obrázek 2 : Stockholm
Göteborg Göteborg je druhé největší švédské město. Leží v provincii Västergötland na západním pobřeží Švédska u zálivu Kattegat. Göteborg má 487 000 obyvatel, v celé metropolitní oblasti však žije 879 000 lidí. Göteborg je rovněž považován za studentské město. Na dvou zdejších univerzitách totiž studuje zhruba 60 000 studentů, což je vůbec nejvíce v celé Skandinávii. Göteborgu se také přezdívá „zeleným městem“, protože se zde nachází mnoho parků. Ve městě žije mnoho národnostních menšin. Převážně přistěhovalci z Íránu, Súdánu a Jižní Ameriky. Přistěhovalci žijí především na sídlištích na periferiích města. Malmö Malmö je třetí největší švédské město po Stockholmu a Göteborgu ležící v jeho nejjižnější provincii Skåne na jižním pobřeží Švédska. Je správním střediskem provincie Skåne a má 290,007 obyvatel, z čehož 38% jsou lidé cizího původu včetně velké muslimské komunity. Malmö je jednou ze tří státem oficiálně uznaných metropolitních oblastí a zahrnuje 11 obcí. Také je jedním z nejvíce průmyslových měst ve Skandinávii a nutno podotknout, že až do přelomu tisíciletí zápasilo město se značně industriálním vzhledem. Od té doby Malmö zažilo strhující architektonický rozmach lehkého průmyslu a služeb. Rozvoj tímto směrem byl značně podpořen především díky studentům Malmö University College. Město ale také obsahuje mnoho historických budov a parků a je obchodním centrem pro západní část Skåne. III
4. Geografie Norrland Norrland je historické území Švédska rozkládající se v jeho severní části. Zabírá asi 59 % území státu. Na jihu hraničí se Svealandem. V této oblasti žije zhruba 12% obyvatel Švédska. Někdy je rozdělován na jižní a severní Norrland. V historii je Norrland jedním ze 4 hlavních zemí Švédska. Svealand Svealand je původním územím Švédska, kterému dal jméno. Ve středověku tuto oblast obýval germánský kmen Sveů, jejichž říše (Svea rike) se stala základem moderního švédského státu. Na severu sousedí s hornatým Norrlandem a na jihu je hustými lesy oddělen od Götalandu. Na území Svealandu se nacházejí zvlněné hřebeny ledovcového původu a většina z více než 90 tisíc švédských jezer.
Götland Götland je historické území Švédska rozkládající se v jeho jižní části. Toto historické území zahrnuje celkem 10 provincií. V této oblasti se nachází mnoho zemědělských statků. Pobřeží je relativně ploché s písečními plážemi a mnoha malými ostrovy. Geatland je země, ve které údajně žil hrdina středověké báje Beowulf. Teprve v pozdním středověku začal být Götland považován za součást Švédska.
5. Obyvatelstvo Z necelých 10 milionů obyvatel je zhruba 8 730 000 Švédské národnosti. Cizinci zastupují asi 20% celkové populace Švédska. Nejpočetnější skupinky přistěhovalců tvoří Francouzi, Iráčané a žije zde také 7000 Čechů. Velmi rychle stoupá počet muslimských imigrantů. Ve Švédsku dnes žije okolo 500 000 muslimů. Tyto přistěhovalce do země přivedl štědrý švédský sociální systém
Obrázek 3: Švédky
a vcelku benevolentní přistěhovalecký režim švédských vlád. Největší hustota zalidnění je v oblasti Öresundu na jihu Švédska a v údolí jezera Mälaren ve středním Švédsku.
IV
6. Hospodářství Ekomonie K pilířům prosperující švédské ekonomiky patří přírodní zdroje - voda, dřevo a železná ruda. Švédsko má poměrně štědrou sociální politiku a svým občanům poskytuje vysoký životní standard. Výnosy z daní tvoří 51,3 % HDP, což je nejvyšší číslo ze všech ostatních zemí.
Hospodářství Nejdůležitějším odvětvím primárního sektoru ve Švédsku je lesní hospodářství a těžba dřeva. Hospodářsky je využíváno 45 % rozlohy země. Lesy pokrývají celkem 62 % plochy země. Těžba i zpracování dřeva jsou kontrolovány vládou.
Průmysl Nejdůležitější produkční oblastí je Norrland, jehož řeky zásobují energií mnoho pil a také papírny na pobřeží Botnického zálivu. Produkce zahrnuje vedle stavebního dříví a dřevní hmoty také pryskyřice, terpentýn, barviva a umělé hmoty. Podmínky pro zemědělskou výrobu jsou příznivé pouze na jihu. Celkem orná půda tvoří méně než 7 % plochy země. Zemědělství dokáže uspokojit téměř 90 % domácí spotřeby. Nejintenzivněji je půda využívána v úrodném Skåne v zázemí Malmö a dále v nížinách ve středu země.
Zemědělství Z rostlinné produkce je hlavně zastoupeno obilnářství a produkce cukrovky. Z živočišné výroby je to hlavně chov skotu a vepřů. Rybolov je ve Švédsku také běžný, ale stačí pokrýt pouze domácí spotřebu a větší hospodářský efekt nemá.
V
Norsko
1. Obecný úvod Norsko je dědičná parlamentní monarchie, jejíž oficiální hlavou je král. Současným panovníkem je od roku 1991 král Harald V. Norsko, ležící na Skandinávském poloostrově, se rozprostírá na území o rozloze 323 758 kilometrů čtverečních, což ho činí 8. největším státem Evropy. V lednu roku 2015 překročil počet obyvatel 5 milionů, z nichž má zhruba 16 % (805,000) zahraniční původ. Hlavním městem je Oslo se zhruba 640 000 obyvateli. Státním zřízením Norska je unitární stát a parlamentní monarchie. Sousedí se Švédskem na většině jihovýchodní hranice, s Finskem a s Ruskem na severovýchodě. Pod norskou
Mapa 2: Mapa Norska a Špickerků
suverenitu patří rovněž arktické souostroví Svalbard (Špicberky) a ostrov Jan Mayen v blízkosti Islandu.
2. Historie Prvními obyvateli Norska byli Vikingové, kteří zde žili již od konce doby železné. Růst populace a nedostatek půdy vedl k loupežným výpravám. V 9. století Vikingové osídlili Faerské ostrovy, Orkneje a Island. Norsko pojmenovali zřejmě staří Gótové nebo Dáni a znamenalo v jejich jazyce „cesta na sever“. Norsko roku 1380 vstoupilo do personální unie s Dánskem. Spolu roku 1397 vstoupili do Kalmárské unie. Po zániku Kalmarské unie zůstalo Norsko spojeno s Dánskem. Dánsko o Norsko přišlo, protože bojovalo po boku Napoleona proti koalici, ve které bylo Švédsko, a to požadovalo území Norska. Než Norsko vstoupilo do personální unie se Švédskem, svoji nezávislost vyhlásilo roku 1814. Ta nebyla uznána. Norsko, jak ho známe dnes, vzniklo roku 1905 kdy se většina obyvatel rozhodla pro nezávislý stát. V roce 1940 bylo Norsko přepadeno a obsazeno Německem. Země byla okupována až do roku 1945. Po válce Norsko vstoupilo do NATO.
3. Geografie Reliéf Norska byl modelován mnoha ledovci, na západním pobřeží jsou četné fjordy, které vznikly zatopením ledovcových údolí. Kontinentální část Norska leží mezi 58° s. š. (Lindesneský maják) a sahá až k nejsevernějšímu výběžku pevninské Evropy na Nordkinnu VI
(71°8′ s. š., 27°40′ v. d.). Místa jsou od sebe vzdálená 1700 km. Pobřeží je členité s mnoha drobnými ostrovy, zálivy a fjordy. Směrem na jihovýchod se pobřeží stává méně členitým, ale přemodelování ledovci je stále patrné. Celým Norskem se táhne Skandinávské pohoří, které
je
stále
zaledněno.
Nejvyšší
hora
je
Galdhøpiggen, která se tyčí do výšky 2469 metrů nad mořem. Ve Skandinávském pohoří se nachází největší evropský
Obrázek 4: Geirangerfjord
pevninský ledovec Jostedalsbreen.
4. Podnebí Norské podnebí je velmi proměnlivé a z roku na rok se mění, zejména v nejsevernějších částech země. Norské podnebí je ovlivněno oceánem, zejména Golfským proudem. Na jihu Norska je mírně teplé, vlhké podnebí. Směrem na sever se podnebí ochlazuje. Nejnižší zaznamenaná teplota je – 51 °C v Kárášjohka-Karasjoku v severním Norsku.
Obrázek 5: Polární záře
5. Vodstvo Norsko je na srážky velice bohaté. Nejvíce srážek padne na podzim. Četné řeky s velkým spádem jsou typické pro Norsko. Říční síť je hustá, neboť se utvářela jen krátce. Spádové křivky řek jsou nevyrovnané. Hlavními řekami jsou: Glomma a Gudbrandsdalslågen. V Norsku jsou velmi četná jezera, díky tomu by také mohlo být nazýváno „Zemí tisíců jezer“, stejně jako Finsko. Nachází se zde i nejhlubší evropské jezero Hornindalsvatnet, jehož hloubka dosahuje úctyhodných 514 metrů.
6. Ekonomika Norsko je velmi rozvinutý průmyslový stát. Významnou roli hraje rybolov, těžba ropy, dřeva, zemního plynu a dalších nerostných surovin. Norsko je velkým výrobcem poměrně čisté energie, která se z více než 99% vyrábí v hydroelektrárnách. Před průmyslovou revolucí Před průmyslovou revolucí bylo norské hospodářství založeno převážně na zemědělství a rybolovu. Norská populace žila v nedostatku, ale hladomory byly vzácné. Zemědělská výroba se omezovala na obiloviny – oves, žito a ječmen, a na VII
hospodářská zvířata – ovce, skot, drůbež, prasata a kozy, jelikož v Norsku je jen málo úrodných oblastí. Rybolov podél celého pobřeží byl velmi nebezpečnou prací. Lovily se hojné populace chladnomilnějších druhů ryb, jako jsou například sledi, tresky a platýz. Přestože někteří králové odměňovali půdou své oddané, hospodářské situace nikdy plně neumožňovala rozvoj zemědělství. Hlavní hybnou silou norské emigrace do Spojených států a Kanady se staly rodiny, kterým byla zabrána všechna zemědělská půda na počátku 19. století.
Průmyslová revoluce V polovině 19. století přicházela industrializace v podobě prvních textilních továren a dolů v Kongsbergu a Rørosu. Zdroje vodní energie sloužily jako zázemí pro první velké průmyslové podniky. V roce 1910 norská průmyslová výroba přesáhla výrobu zemědělskou. Rozvoj průmyslu měnil i politiku, vedl k zakládání bank, které sloužily dalším potřebám průmyslu. Také byli otvírány manufaktury jako například hutě anebo továrny na zpracování ryb. Mnoho lidí odešlo do průmyslu, jelikož je zemědělský sektor nebyl schopen pojmout. Od 70. let 20. století je pilířem norské ekonomiky ropný průmysl.
7. Zdroje Internet: Wikipedie, www.wikipedia.org Stránky Švédského průvodce, www.svedsko.org Stránky Norského průvodce Orbion, Dostupné z: www.norsko.orbion.cz Švédský informační portál, Dostupné z: www.visitsweden.com
8. Seznam fotek 9. Seznam map Mapa 1: Mapa Švédska ........................................................................................................................................... II Mapa 2: Mapa Norska a Špickerků ....................................................................................................................... VI
10. Seznam fotek Obrázek 1: Vikingové ............................................................................................................................................. II Obrázek 2 : Stockholm .......................................................................................................................................... III Obrázek 3: Švédky ................................................................................................................................................ IV Obrázek 4: Geirangerfjord ................................................................................................................................... VII Obrázek 5: Polární záře ........................................................................................................................................ VII
VIII
