Gymnázium, Jablonec nad Nisou, Dr. Randy 4096/13, příspěvková organizace tel. 483 737 611, fax 483 737 699, e-mail:
[email protected]
Střednědobý strategický plán školy 2007 - 2017
Zpracoval RNDr. Tomáš Hofrichter, Ph.D. v září 2007
Obsah 1 HISTORIE ŠKOLY..............................................................................................................3 2 STAV ŠKOLY V ROCE 2007..............................................................................................4 2.1 Obory vzdělávání..............................................................................................................................................4 2.2 Materiální a technické zázemí.........................................................................................................................4 2.3 Lidské zdroje....................................................................................................................................................4 2.4 SWOT analýza školy........................................................................................................................................4 2.4.1 Silné stránky školy....................................................................................................................................5 2.4.2 Slabé stránky školy....................................................................................................................................5 2.4.3 Příležitosti..................................................................................................................................................6 2.4.4 Hrozby.......................................................................................................................................................6
3 STRATEGICKÉ DOKUMENTY S VLIVEM NA STŘEDNĚDOBÉ PLÁNOVÁNÍ....7 3.1 Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy ČR....................................................................................7 3.2 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje.....................................8 3.3 Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje..................................................................10
4 PLÁN VÝVOJE ŠKOLY V OBDOBÍ 2007-2017............................................................12 4.1 Jak se projeví na škole úbytek žáků?...........................................................................................................12 4.2 Jak se projeví na škole závěry Dlouhodobého záměru ČR? Jak za těchto podmínek budeme realizovat kurikulární reformu?............................................................................................................................................14 4.3 Jak za těchto podmínek vyhovíme potřebám trhu práce?.........................................................................15 4.4 Jak naplníme tři priority Dlouhodobého záměru LK?...............................................................................16 4.4.1 Zvýšení účasti na vzdělávání pro všechny věkové skupiny obyvatel.....................................................16 4.4.2 Zvýšení kvality vzdělávání a řízení školství...........................................................................................17 4.4.3 Zvýšení efektivity vzdělávání..................................................................................................................17
5 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ..........................................................18 6 PŘÍLOHA 1 – PŘEHLED JEDNÁNÍ SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY........................19
-2-
1 Historie školy První období jednání a představ o zřízení sportovních škol spadá do roku 1978. V září tohoto roku vzniká formou experimentu Internátní sportovní škola v Banské Bystrici. To bylo podnětem i pro české ministerstvo školství pro myšlenku doplnit chybějící článek mezi základními školami se sportovními třídami a středisky vrcholového sportu. V roce 1980 padlo rozhodnutí zakládat sportovní školy v krajských městech vzhledem k tomu, že gymnázia spadala pod tehdejší krajské národní výbory. V našem kraji to mělo být Ústí nad Labem, zájem ale také projevil Děčín a Jablonec nad Nisou. Pro Jablonec nad Nisou mluvilo zdravé ovzduší, vybudované sportovní areály, možnost trenérského zajištění a hlavně nadšení lidí pro sport. Rozpoutala se nekonečná řada jednání, velmi pomohly i výsledky stávajících sportovních tříd při 4. a 5. ZŠ. Jediným protiargumentem byla školní budova, ve které by měla být sportovní škola umístěna. Uvažovalo se o stavbě nové školní budovy v prostoru Doliny. V té době ale musela být odstřelena l. ZŠ, a v Jablonci nad Nisou se tak projevil nedostatek tříd pro děti základních škol. V roce 1980 začala výstavba školy v ulici Dr. Randy, určená pro základní školství, a tím se ztratila naděje na postavení budovy pro sportovní školu. Neúnavnost a zatvrzelost lidí, kteří chtěli prosadit vznik sportovní školy, však postupně slavila úspěch. V listopadu 1981 dochází k rozhodnutí o vzniku sportovní školy v Jablonci nad Nisou a její umístění do nové vznikající budovy v ulici Dr. Randy. V červnu 1984 bylo rozhodnuto školu otevřít, přestože bylo jasné, že stavba nebude plně dokončena. 3. září 1984 byla škola otevřena. Vzniklo spojení tříd základní školy a sportovní školy. Následný školní rok nastoupili první žáci do gymnaziálního ročníku. Škola svou širokou spádovostí umožnila mnoha dětem rozvíjet svůj sportovní talent a skloubit náročnou sportovní přípravu s gymnaziálním studiem. Tento typ školy prokázal své oprávnění a smysl, většina žáků pokračuje po maturitě ve studiu na vysokých školách. Po roce 1989 škola výrazně změnila své poslání a celkovou strukturu. Postupně zrála ve skutečně demokratickou a současně efektivní vzdělávací instituci. V září 1990 bylo ve škole otevřeno víceleté gymnázium a čtyřleté gymnázium.
-3-
2 Stav školy v roce 2007 2.1 Obory vzdělávání V současné době škola nabízí vzdělávání ve třech oborech: Gymnázium – všeobecné (osmileté) – 79-41-K/801 (resp. 79-41-K/81) Gymnázium – všeobecné (čtyřleté) – 79-41-K/401 Gmnázium – sportovní příprava (čtyřleté) – 79-41-K/420 Ve všech případech se jedná o systematickou všeobecnou přípravu žáků pro studium na kterémkoliv typu vysoké školy. V případě oboru Gymnázium – sportovní příprava je navíc toto studium skloubeno s náročnou sportovní přípravou, jejímž cílem je především výchova vrcholových sportovců na úrovni státní reprezentace.
2.2 Materiální a technické zázemí Vedle 16 kmenových učeben disponuje škola 16 odbornými učebnami (biologie, chemie, fyzika, dějepis, výpočetní technika, hudební výchova, 3 učebny anglického jazyka, 2 učebny německého jazyka, učebna francouzského jazyka, 2 učebny výtvarné výchovy, 2 tělocvičny). Nově byla vybudována multimediální učebna s interaktivní tabulí. Škola je dále vybavena posilovnou a školní knihovnou s internetem. Volný přístup k internetu je možný ve studovně i mimo vyučování. V areálu školy je k dispozici školní jídelna, ale i speciální výtah umožňující pohyb po škole handicapovaným osobám. Pro dopravu studentů na školních akcích je možné využívat 3 školní mikrobusy. V září 2007 bylo do provozu uvedeno venkovní víceúčelové hřiště. Školní budovy prošly v roce 2000 rozsáhlou rekonstrukcí. Vnější zateplení s novou fasádou, výměna oken a rekonstrukce topného systému zlepšily nejen vnější vzhled budovy, ale zejména téměř o 30% snížily náklady na vytápění. Výrazný investiční dluh je však ve vnitřním stavu budov. V havarijním stavu jsou sociální zařízení, chybí orientační systém. V neuspokojivém stavu jsou i vnitřní rozvody vody a elektřiny. Podle sdělení Krajské hygienické stanice LK nevyhovuje požadovaným normám osvětlení učeben.
2.3 Lidské zdroje Ve škole pracuje 37 kmenových učitelů a sportovní přípravu zajišťuje 13 kvalifikovaných trenérů. Průměrný věk pedagoga je 45 let, ve sboru působí 30 mužů a 20 žen, odborná způsobilost je takřka stoprocentní.
2.4 SWOT analýza školy K zjištění a popisu současného stavu a problémů školy byla použita SWOT analýza provedená mezi všemi pedagogickými zaměstnanci školy v září 2007. 50 respondentů hodnotilo silné a slabé stránky školy, dále příležitosti a hrozby. V každé z těchto kategorií měli všichni pracovníci za úkol uvést právě 5 faktorů. Zpracování probíhalo tak, že bylo v každé části vybráno 10 nejčetněji zastoupených jevů.
-4-
2.4.1 Silné stránky školy legenda grafu
30
silné stránky
četnost
A
úroveň výuky, příprava k dalšímu studiu a procento přijatých na VŠ
27
B
vedení školy a organizace výuky
24
C
kvalita učitelů a trenérů a jejich vztah k žákům
21
D
kapacita a zázemí budovy školy (lékařka, jídelna a nové hřiště)
21
E
sportovní část a skloubení sportu s výukou
18
F
výuka cizích jazyků
13
G
13
H
organizace mimoškolních aktivit a pobytů v zahraničí dobré jméno na veřejnosti, prezentace školy na webu a informovanost rodičů
I
úspěchy žáků v olympiádách, soutěžích a ve sportu
11
J
dobrý kolektiv zaměstnanců a jejich mimoškolní akce
13
8 slabé stránky
silné stránky 27 25
24
25
21
21
20
23 20
20
18
18
15
18 16
13
13
15
13
12
11 10
8
11
11
10
10 8
5
5 0
0
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
2.4.2 Slabé stránky školy legenda grafu A
slabé stránky
četnost 23
E
špatný technický stav WC, sprch, šaten, osvětlení, rehabilitace vybavení moderní technikou a pomůckami vůbec, nevyužití prostor a času nedůvěra ke studentům, chybí individuální přístup, malá motivace studentů k zapojení se do života školy slabá podpora alternativních metod výuky, s tím spojené práce pedagogů navíc a dalšího vzdělávání pedagogů chybí cílená podpora sportovních studentů (vlastní internát, lepší nábor, podpora výborných sportovců)
F
chybí pozitivní motivace a diferenciace pedagogů, vedení je direktivní
12
G
nesoudržnost kolektivu, slabá spolupráce mezi obory
11
H
neřešení pedagogů, na které jsou stálé stížnosti a kazí dobré jméno školy
11
I
špatná spolupráce s absolventy, rodiči a veřejností, slabá propagace
10
J
malý výběr cizích jazyků
B C D
20 18 18 16
8
-5-
2.4.3 Příležitosti legenda grafu
příležitosti četnost využití všech prostor pro žáky, zaměstnance i veřejnost, pořádání sportovních akcí 33
A B
H
podpora projektů a spolupráce studentů na projektech a provozu školy spolupráce s jinými i zahraničními školami a odborníky současné vědy, s VŠ podpora a ohodnocení zaměstnanců i žáků při práci navíc a sebevzdělávání úspěchy žáků i absolventů využít k propagaci školy na webu, v médiích a dnech otevř. dveří podpora tradic (např. sportovních) a zařazení humanitních prvků do života školy vybudování ateliérů a odborných pracovišť na střeše , využití pozemku a chodeb zefektivnění provozu při zvětšení počtu žáků, rozšíření počtu tříd a programů
I
spolupráce s městem, podniky a rodiči, umístění reklam
4
J
zvýšit motivaci pro spolupráci trenérů a učitelů, utužovat kolektiv
4
C D E F G
příležitosti 35
14 13 13 12 6 6 5
hrozby 25
33
22 30
19
20 25
14
15
20
14 12
14
15
13
13
10
12
8
8
10 6
6
5
5
4
4
I
J
0
7 5
5
4
0 A
B
C
D
E
F
G
H
A
B
C
D
E
F
G
H
I
J
2.4.4 Hrozby legenda grafu
hrozby
četnost
A
snižování úrovně žáků ze ZŠ, úbytek žáků a snižování úvazků
22
B
finance - zastaralá technika, malé platy, slabá podpora zřizovatele
19
C
14
D
stav WC, jídelny, atd. - negativní informace pro veřejnost málo nových metod, samostatnosti, projektové výuky, nepodporování exkurzí
E
vnitřní nejednota a nesoudržnost pedagogů, pomluvy a vynášení informací
12
F
ztráta úcty, noblesy, morálky některých zaměstnanců
8
G
nedůslednost vůči studentům - kouření, alkohol, drogy
8
H
potlačení všeobecnosti vzdělání
7
I
direktivní přístupy pedagogů - neustálý stres pro žáky
5
J
narůstající administrativní zátěž
4
-6-
14
3 Strategické dokumenty s vlivem na střednědobé plánování 3.1 Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávací soustavy ČR Hlavními strategickými prioritami tohoto dokumentu jsou • Rovnost příležitostí ke vzdělávání (podpora individuálních vzdělávacích potřeb, integrovaný systém poradenství ve školství, zlepšení klimatu ve školách a školských zařízeních..) • Kurikulární reforma (nástroj k modernizaci vzdělávání s důrazem na rozvoj klíčových kompetencí) •
Podpora cizích jazyků, informačních a komunikačních technologií
•
Tvorba a zavádění systémů kvality, metod hodnocení a vlastního hodnocení škol a školských zařízení (reforma maturitní zkoušky, reforma závěrečné zkoušky, vlastní hodnocení škol, zjišťování úrovně vzdělávání v ČR v mezinárodním srovnání...) •
Zvyšování profesionality a zlepšování pracovních podmínek pedagogických pracovníků (vzdělávání pedagogických pracovníků, pedagogičtí pracovníci a jejich odměňování) • Podpora dalšího vzdělávání (další vzdělávání ve školách i mimo ně – vytvoření systémového rámce, zlepšení kvality v dalším vzdělávání a prostupnost systémů počátečního a dalšího vzdělávání, zvyšování profesionality vzdělavatelů v dalším vzdělávání…) „Nové skutečnosti v rozvoji středního vzdělávání Volba střední školy hraje v přípravě k vyšší úrovni vzdělávání zásadní úlohu. Absolventi maturitního studia různých typů středních škol (G, SOŠ, SOU) mají různou šanci k přijetí na vysokou či vyšší odbornou školu. Tradičně nejvyšší úspěšnost v přijímacím řízení do terciárního vzdělávání vykazují absolventi gymnázií, kteří již vstupují do školy s cílem dalšího studia (úspěšnost přijetí na vysokou školu byla 77 % ve školním roce 2005/06). Zdánlivý nesoulad mezi počtem absolventů jednotlivých typů škol a těch, kteří se hlásí na vysoké školy, je způsoben hlásícími se uchazeči s „odloženou poptávkou“, tedy starších absolventů. Výpadek v roce 2000 je důsledek zavedení povinného 9. ročníku ZŠ.
Všeobecné vzděláváníí
2020/2021
2019/2020
2018/2019
2017/2018
2016/2017
2015/2016
2014/2015
2013/2014
2012/2013
2011/2012
2010/2011
2009/2010
2008/2009
2007/2008
2006/2007
2005/2006
2004/2005
2003/2004
2002/2003
2001/2002
2000/2001
Úspěšnost přijetí k vysokoškolskému studiu z oborů SOŠ a SOU zakončených maturitní zkouškou, kde je Struktura nově přijímaných na střední školy - do ročníků odpovídajících 1. hlavním cílem ročníkům středních škol Nově přijatí do SOU bez vzdělávání profesí pro maturity a SOŠ bez 100% maturity trh práce, je téměř Nově přijatí do shodná, 62 % ze SOŠ 80% odpovídajících ročníků konzervatoří celkem a 60 % ze SOU. Nově přijatí do SOU s 60% Při vstupu do maturitou terciárního vzdělávání 40% Nově přijatí do SOŠ s jsou nejúspěšnější maturitou bez oboru lyceum absolventi 20% Nově přijatí do oboru všeobecného vzdělání. SOŠ lyceum Tato fakta se stala 0% důvodem jeho podpory Nově přijatí do gymnázií (vč.odpovídajících – předpokládá se ročníků 8 a 6letých gymnázií) navýšení podílu
přijímaných do všeobecného vzdělávání ze všech přijatých na střední školy na 35 % ve školním roce 2010/11 a až na 40 % do roku 2020/21. Tím dojde k posunu podílu přijímaných do odborného vzdělávání na 65 % v roce 2010/11, resp. na 60 % v roce 2020/21. Graf znázorňuje možnou variantu rozvoje, založenou na předpokladu dosažení cílových hodnot. Cílová hodnota je dána pro všeobecné vzdělávání a jeho rozdělení mezi obory gymnázium a lyceum je ryze teoretické, odvozené zatím ze spíše opatrného rozvoje lyceí ze strany krajů (s výjimkou kraje Moravskoslezského a v posledním roce i Jihomoravského). Uvedené posuny ve struktuře nově přijímaných do středního vzdělávání se s adekvátním časovým posunem projeví i ve struktuře žáků a absolventů středních škol. V souvislosti s posilováním přijímání do všeobecného vzdělávání na středních školách a spolu s vlivem demografického vývoje se předpokládá pokles podílu přijímaných do odborného vzdělávání. ČR má v mezinárodním porovnání jednoznačně nejvyšší podíl odborného vzdělávání (80 % v porovnání s 55,6 % EU 25, kde se jednotlivé země pohybují v průměru od cca 13 % do cca 70 %) a posílením všeobecného vzdělávání se jen přiblíží evropskému průměrnému podílu. Předpokládá se, že se počet přijímaných do odborného vzdělávání sníží ze 98,8 tis. v roce 2005/06 na 64,7 tis. v roce 2010/11, k nižšímu úbytku dojde u přijatých na SOŠ o cca 24 %. Úměrně změně přijímání bude docházet ke změně počtu žáků, kteřé by se u SOŠ snížily ze 207,7 tis. v roce 2005 na 185,8 tis. v roce 2010 (o 10,5 %), počet absolventů se však mírně zvyšuje až do roku 2009/10 ze 44,9 tis. o 2,7 %. U přijímaných na SOU pokračuje úbytek přijímaných z 49,9 tis. žáků o cca 42,1 % do roku 2010, do kdy se počty žáků sníží o 32,9 %, zatímco ve stejné době dojde ke snížení počtu absolventů o 19,1 %.“ [1]
3.2 Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje Základním strategickým dokumentem, ze kterého střednědobý plán rozvoje školy vychází, je Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje. Situace v gymnaziálním vzdělávání bude ovlivněna zejména níže uvedenými skutečnostmi. Formulace jsou převzaty přímo z dokumentu [2] „Míra účasti na středním vzdělávání je velmi vysoká, v Libereckém kraji je na úrovni 90,58%. Základním požadavkem je, aby byla zajištěna co nejvyšší účast na středním vzdělávání obecně, především dostatečnou nabídkou vhodných vzdělávacích programů i pro ty, kteří při absolvování povinné školní docházky nebyli příliš úspěšní. Po absolvování základní školy většina odpovídající věkové populace vstupuje do tří typů středoškolského -8-
studia – gymnázia, SOŠ, SOU, vyjma těch, kteří již po absolvování základní školy vstupují na trh práce. Pokles počtu žáků lze odhadnout projekcí narozených žáků do situace v následujících letech. Po prostém sečtení dětí ve věkové skupině 16 až 19 let dojdeme k následujícími výsledku. Počet dětí narozených v kraji v této věkové skupině bude až do roku 2008 stagnovat v hodnotách blížícím se 22 500, v následujících letech dojde k prudkému poklesu, přičemž v roce 2011 klesne přibližně o 10% na zhruba 20 600, do roku 2017 až na necelých 16 000. Graf č. 4: Děti ve věku 16 - 19 let v letech 2005 - 2017 potenciální klienti SŠ a SOU 25 000
22 500
20 000
17 500
15 000 2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
2014
2015
Rok
2016
2017
Živě narození
Pokud síť středních škol má naplnit kritéria na přijímání do studia středních škol dle Dlouhodobého záměru ČR, bude muset projít vývojem, který v libereckých podmínkách znamená následující: Do roku 2011 počet dětí přijímaných na gymnázia (čtyřletá, šestiletá a osmiletá) dosáhne 29%, procento počtu dětí přijímaných na střední odborné školy se nezmění a zůstane na stávajících 39%. Mírně, na 7%, vzroste vstupní kapacita učebních oborů s maturitou. Významným způsobem se sníží počet míst v oborech s vyučením, a to ze stávajících 41% na 24%, přijímání absolventů ZŠ na SOU tak neklesne pod 30%. Předpokládáme, že mimo tuto síť zůstane necelé jedno zbývající procento absolventů základních škol.Od roku 2011 již takto koncipovaná síť středních škol bude respektovat pouze demografický pokles žáků, přičemž proporce zastoupení jednotlivých typů škol zůstanou zachovány. Struktura přijímaných na jednotlivé typy středních škol v Libereckém kraji v procentech 45% 40% 35% G
30%
z toho víceletá
25%
SOŠ
20%
SOU s mat.
15%
SOU s výuč. list.
10%
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
0%
2005
5%
Z výše uvedených údajů vyplývá, že nejradikálnější změnou musí projít segment středních odborných učilišť, a to jak ve smyslu zeštíhlení, tak ve změně struktury vyučovaných oborů. -9-
K postupnému úbytku žáků dojde na středních odborných školách, i přes pokles výkonů v oblasti středního školství je v případě všeobecného vzdělání plánován nárůst žáků. Postupný úbytek výkonů ve středním školství a na to navazující uvolňování kapacit středního školství je nutno řešit souběžně probíhajícími procesy – postupnou řízenou optimalizací kapacit a přesměrováním potenciálu škol do oblasti dalšího vzdělávání.“ [2] Graf č. 1: Očekávaný vývoj počtu žáků 2005 - 2017 minimální varianta
35000 30000 Počty žáků
25000 20000 15000 10000 5000
Rok
2017
2016
2015
2014
2013
2012
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
0
Další vzdělávání Počáteční vzdělávání
Liberecký kraj definoval pro nadcházející období následující tři strategické priority: • zvýšení účasti na vzdělávání pro všechny věkové skupiny obyvatel: pro to je nezbytné nejen rozšíření a změna struktury vzdělávacích příležitostí na středních školách a v terciárním vzdělávání, ale především i rozvoj dalšího vzdělávání; •
zvýšení kvality vzdělávání a řízení školství: to vyžaduje nové pojetí řízení a financování školství, vytvoření odpovídajících nezbytných mechanismů (jako jsou hodnocení a monitorování kvality vzdělávání, informační systém o vzdělávání a trhu práce), podporu zvýšení kvality základních škol a rozšíření jejich funkce;
•
zvýšení efektivity vzdělávání, aby bylo možné v rámci dostupných prostředků zabezpečit nejen odpovídající chod vzdělávací soustavy, ale i její nezbytný další rozvoj: prostředkem je nejen systematické ovlivňování přímých i nepřímých nákladů škol a uplatnění nového prvku inovačního financování prostřednictvím rozvojových programů, ale i úprava sítě škol v kraji.
3.3 Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje Na svém zasedání dne 24.4. 2007 schválilo zastupitelstvo Libereckého kraje dokument Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje, kterým se realizují konkrétní změny v soustavě krajských škol. Speciálně pro region Jablonecka počítá tento dokument se zachováním kapacit gymnaziálního vzdělávání, a to i při obecném nárůstu podílu žáků gymnázií a liceí na plánovaných 29%.
-10-
Obecně lze konstatovat, že v kraji nebude nutné významným způsobem navyšovat kapacity škol, které nabízejí obory gymnázií a lyceí, aby došlo k naplnění požadovaného 29% podílu všeobecného vzdělávání ve školním roce 2011/2012. V průměru jsou současné kapacity natolik dostačující, že cílové hodnoty lze dosáhnout pouze v důsledku přirozeného úbytku žáků ve věku 16 – 19 let. Nicméně v rámci kraje existují regionální rozdíly, které by bylo vhodné vyvažovat. V případě Jilemnicka a Jablonecka mělo dojít k částečné redukci všeobecného vzdělávání. [2] Následující graf ukazuje předpoklad situace ve školním roce 2011/2012 s projekcí vývoje v jednotlivých regionech kraje. Z hlediska vzdělávací nabídky představuje Liberecko a Jablonecko oblast, kterou je třeba chápat jako jeden celek vzhledem k dopravní dostupnosti, spádovosti, propojení trhů práce atd.
-11-
4 Plán vývoje školy v období 2007-2017 V rámci strategické rozvahy na období 2007 až 2017 je nutné se ptát, jak se projeví skutečnosti uvedené ve výše zmíněných strategických dokumentech právě na naší škole. Odpovědět je třeba především na tyto otázky: • • • • •
Jak se projeví na škole úbytek žáků? Jak se projeví na škole závěry Dlouhodobého záměru ČR? Jak za těchto podmínek budeme realizovat kurikulární reformu? Jak za těchto podmínek vyhovíme potřebám trhu práce? Jak naplníme 3 priority Dlouhodobého záměru LK?
4.1 Jak se projeví na škole úbytek žáků? Jak z výše uvedeného vyplývá, poklesne v nejbližší době počet žáků ve věkovém rozmezí 16 až 19 let v Libereckém kraji téměř o jednu třetinu. Bude se tak dít postupně v rozmezí 6 následujících let. Pak bude tento počet po jisté období stagnovat. Podle výše zmíněných strategických dokumentů by se tento jev měl nejvíce projevit na redukci vzdělávací nabídky v oborech s vyučením. Kapacity všeobecného vzdělávání by se postupně měly v kraji jako celku rozšiřovat až na 29% podílu na celkovém počtu nově přijímaných do prvních ročníků středních škol. Na Jablonecku je v současné době tento ukazatel na úrovni 18,5%, na sousedním Liberecku 17,3%, v kraji průměrně 17,5%. Fakt, že v regionu Jablonecka působí na poměrně malém území dvě tradiční a silná gymnázia, pro tuto oblast znamená, že cílové hodnoty 29% bude dosaženo pouhým zachováním kapacit v těchto dvou školách. V materiálu [2] je dokonce plánováno, že v letech 2013-2014 dojde k mírnému snížení podílu žáků gymnázií a lyceí na celkovém počtu středoškoláků Jablonecka. Současně se však ukazuje, že jsou jablonecká gymnázia svou vzdělávací nabídkou schopna pokrýt i Železnobrodsko a stále častěji u nás studují žáci z Liberecka. Proto je reálný předpoklad, že ani v letech 2013-2014 nebude nutné v Jablonci nad Nisou gymnaziální kapacitu redukovat. První důsledky poklesu demografické křivky se v současnosti již projevují na počtu uchazečů o osmileté studium, tj. na skupině žáků pátých tříd. Následující grafy ukazují počty uchazečů o studium na jednotlivých oborech vzdělávání v posledních 6 letech. Gymnázium všeobecné (osmileté) 79-41-K/801 120
100
98
96
80
75
59
60
Počet uchazečů 46
40
20
0 2003
2004
2005
2006
-12-
2007
Gymnázium všeobecné (čtyřleté) 79-41-K/401 70
60
59
50
47
46 39
40
39 Počet uchazečů
30
20
10
0 2003
2004
2005
2006
2007
Gymnázium - sportovní příprava (čtyřleté) 79-41-K/420 40
35
34
30
28
28
28
27
25
20
Počet uchazečů
15
10
5
0 2003
2004
2005
2006
2007
U uchazečů o čtyřleté obory zatím systematický pokles zaznamenat nelze. Projevuje se pouze každoroční „přelívání“ uchazečů mezi oběma gymnázii v Jablonci, které je způsobeno tím, že se žáci zpravidla informují na loňské počty uchazečů a volí školu, na kterou byl „menší přetlak“. Zvláštní situace nastává u oboru Gymnázium sportovní příprava. Zde se důsledky demografického vývoje odhadují velmi těžko. Již několik let je počet uchazečů prakticky konstantní a je téměř roven počtu přijímaných. To je způsobeno tím, že trenéři jednotlivých sportů aktivně vyhledávají talenty již v době, kdy se tito žáci vzdělávají v základních školách. Na gymnázium pak přicházejí již předem vytipovaní jedinci. Je tedy téměř nemožné, aby do tohoto systému vstoupil žák, který unikl pozornosti již dříve a který přichází do tohoto oboru „náhodně“.
-13-
4.2 Jak se projeví na škole závěry Dlouhodobého záměru ČR? Jak za těchto podmínek budeme realizovat kurikulární reformu? Jakkoli se zdá, že snížení celkového počtu středoškoláků nebude mít velký vliv na počet žáků našeho gymnázia, je jisté, že bude mít naprosto zásadní význam pro složení gymnaziálních studentů. Tuto skutečnost schematicky vyjadřuje následující graf. Předpokládáme-li, že schopnost a ochota se vzdělávat je v populaci rozložena přibližně podle Gaussovy křivky, lze porovnáním současného stavu (levý obrázek) s plánovaným stavem po poklesu počtu žáků (pravý obrázek) dovodit, že do gymnaziálních oborů se začnou dostávat žáci, jejichž obecné studijní dovednosti a schopnosti dříve nedovolovaly do gymnaziálního vzdělávání vstoupit.
To s sebou nutně ponese tlak na to, aby škola byla schopna efektivně všeobecně vzdělávat poměrně široké spektrum různě nadaných žáků. Tento fakt může v počátcích narážet v pedagogickém sboru na neochotu přizpůsobit formu a obsah vyučování novým podmínkám. Klíč k řešení takového problému se nabízí v podobě právě probíhající kurikulární reformy. Bude nutné systematicky přehodnotit metody, formy, ale i obsah gymnaziálního vzdělávání směrem k potlačení encyklopedických znalostí a k rozvoji klíčových kompetencí. Nutná bude větší provázanost předmětů, využívání moderních zdrojů informací ve výuce, snaha naučit žáka s informacemi pracovat, vyvozovat z nich závěry. Všechny tyto strategie budou zakotveny ve školním vzdělávacím programu, který v nejbližších letech vznikne. Naše škola se bude profilovat jako gymnázium s mírnou orientací k výuce cizích jazyků. Cílem je dát žákům dobrou jazykovou výbavu tak, aby v budoucnu byli schopni pracovat s informacemi ve svém oboru i z cizojazyčných zdrojů. V ostatních předmětech je úlohou gymnaziálního vzdělávání zejména dát žákům možnost poznat široké spektrum oborů tak, aby se ve druhé polovině svých středoškolských studií mohli již prostřednictvím volitelných předmětů jasně profilovat směrem, který si vyberou. Mottem gymnázia je již po několik let: „Je důležité žáka něco naučit, ale ještě důležitější je ho pro věc nadchnout a zapálit". Samostatnou částí vzdělávacího programu je jeho sportovní část. Všeobecný celosvětový trend podporuje realizaci a zajištění sportovních programů na všech středních školách z těchto důvodů: • sport je společně s kulturními aktivitami významnou alternativou všem negativním jevům života současné mládeže (toxikománie, vandalismus, šikana atd.), • zajišťuje při dodržení etických zásad zdravý způsob života, • umožňuje realizovat přijatelným způsobem přirozenou touhu jedince stát se jedinečným, • stává se měřítkem srovnávání států a národností, • je prostředkem aktivního získávání vzájemných kontaktů, motivuje mladé lidi učit se cizí jazyky, • učí mládež aktivně chápat obsah všeobecně známých zásad – čestnost, upřímnost, morálnost, harmonie atd. -14-
Rozvoj sportovního programu na gymnáziu není bohužel v silách jednotlivé střední školy. K efektivnímu rozvoji sportu je nutné a nezbytné sjednotit metodiku výchovy mládeže v celé republice. Současný stav je spíše chaotický, sportovní svazy mezi sebou nekomunikují, sportovní oddíly se potýkají s finančními potížemi, neexistuje jednotná metodika předávání sportovních talentů, neexistuje systémová rehabilitační ani lékařská péče, materiální i finanční podpora talentované sportovní mládeže je malá. Na celostátní úrovni spolupracuje škola s ostatními sportovními gymnázii v rámci Asociace ředitelů gymnázií se sportovní přípravou. Jejím prostřednictvím komunikuje přímo s MŠMT. V rámci právě probíhající kurikulární reformy tvoří pracovní skupina ve spolupráci s Výzkumným ústavem pedagogickým rámcový vzdělávací program (RVP) pro gymnaziální obory se sportovní přípravou. Ten vychází z RVP pro gymnázia a přidává 15 až 17 hodin sportovního tréninku. To klade vysoké nároky na talent, studijní předpoklady a pracovní morálku žáků. Alternativou je transformace sportovního gymnázia ve sportovní lyceum. Hlavní změnou učebního plánu sportovního lycea by byl přesun hodinových dotací některých všeobecně vzdělávacích předmětů ve prospěch sportovní přípravy za podmínky zachování kompatibility s přípravou ke studiu na VŠ, například omezení nebo zrušení hodin estetické výchovy, propojení vyučovacích hodin biologie a chemie, nepatrné snížení počtu hodin matematiky, posílení odborných předmětů sportovního charakteru, plnění praktických masérských zkoušek atd. Nedílnou součástí kurikulární reformy je i nutnost systematické autoevaluace. Na poli vlastního hodnocení bude škola využívat v následujících letech všechny prostředky k tomu, aby její zaměstnanci sami hodnotili výsledky a kvalitu své práce. Kromě standardních postupů při autoevaluaci, kdy probíhají dotazníková šetření a SWOT analýzy mezi rodiči, žáky, pedagogy, ale i absolventy školy, bude využívat i všech možností se srovnávat s ostatními školami v ČR. Jedná se zejména o projekt VEKTOR společnosti SCIO, ale i aktivity společnosti CERMAT apod.
4.3 Jak za těchto podmínek vyhovíme potřebám trhu práce? Úlohou gymnaziálního vzdělávání je především výchova budoucích vysokoškoláků. Gymnázium volí jako svou střední školu často ti žáci, kteří na konci základního vzdělávání ještě nemají zcela jasno o svém dalším směřování a mají dobré studijní předpoklady. Volba této školy jim zpravidla umožní lépe poznat jednotlivé obory a zodpovědněji vybrat jejich profesní zaměření. V průměru 90% našich absolventů pokračuje dál ve studiu na vysoké škole a na trh práce přímo nevstupuje. Přesto je velice důležité, aby škola gymnaziálního typu situaci na trhu práce sledovala a dokázala na ni živě reagovat tím, že se pokusí motivovat své absolventy k výběru takových typů vysokých škol, jejichž absolventi na trhu práce chybí. Vyhovět potřebám trhu práce je tedy možné jen tehdy, pokud bude navázána přímá spolupráce mezi školou a významnými zaměstnavateli v regionu. V září 2007 navázala škola spolupráci s 5 sociálními partnery s cílem motivovat gymnaziální studenty vybírat technické obory vysokých škol. Spolupráce byla navázána v těchto oblastech: • Příprava praktických úloh pro přírodovědné předměty (ve spolupráci s určenými pracovníky ve výrobních závodech vybrat a připravit praktické úlohy pro středoškoláky tak, aby žáci poznali výrobky firmy, technologie, které se při výrobě používají, ale seznámili se i s úlohou logistiky a řízením jakosti) • Středoškolská odborná činnost (každý sociální partner se pokusí nabídnout škole zajímavá témata pro SOČ z reálného prostředí chodu firmy)
-15-
•
Odborné exkurze přímo ve výrobních závodech a setkání s absolventy gymnázií, kteří v závodech pracují (cílem je zprostředkovat žákům zkušenosti lidí, kteří si danou profesi po gymnáziu vybrali) Všechny výše zmíněné aktivity budou směrovány na skupinu žáků, kteří si jako volitelné předměty vybrali matematický, fyzikální či chemický seminář. V letech 2007 až 2017 bude škola nadále sledovat situaci na trhu práce a podle potřeby se pokusí komunikovat s dalšími zaměstnavateli tak, aby dokázala na požadavky trhu práce pružně reagovat.
4.4 Jak naplníme tři priority Dlouhodobého záměru LK? 4.4.1 Zvýšení účasti na vzdělávání pro všechny věkové skupiny obyvatel V této oblasti čekají školy v Libereckém kraji zejména úkoly na poli vzdělávání dospělých. Liberecký kraj je podle celostátních statistik regionem, ve kterém je vzdělanostní úroveň v porovnání s ostatními oblastmi poměrně nízká. To na jedné straně znamená, že pro další vzdělávání se otevírá široký trh, ale na straně druhé s úrovní vzdělání souvisí i ochota se dále vzdělávat. Zejména tento faktor bude v počátku brzdou rozvoje dalšího vzdělávání. U všeobecně vzdělávacích škol bude tento efekt umocněn tím, že dospělí většinou již mají své profesní směřování pevně dáno a zpravidla již nebudou potřebovat všeobecné vzdělávání. Pro gymnázia tudíž nejsou vhodné kurzy doplňující stupeň vzdělání ani kurzy doplňující kvalifikaci v daném oboru. V úvahu naopak připadají jazykové kurzy, kurzy pro sociálně ohrožené skupiny obyvatel, zájmové vzdělávání - volnočasové kurzy či univerzita třetího věku. Nejdůležitější ale je napomoci tomu, aby dospělá populace postupně získala návyk celoživotního učení. To je úkol na celé období 2007-2017. Již v současné době se ve škole vzdělává zhruba 70 učitelů bývalého okresu Jablonec nad Nisou v cizích jazycích s cílem prohloubit schopnost práce s cizojazyčnými zdroji informací ve svém oboru. Tento projekt je spolufinancován z ESF a státního rozpočtu. Dále spolupracujeme s Úřadem práce v Jablonci nad Nisou při vzdělávání nezaměstnaných v oblasti informačních technologií. V období nejbližších deseti let se bude škola ve vzdělávání dospělých profilovat zejména v těchto oblastech: • Vzdělávání v cizích jazycích (vzhledem k „mírně jazykové“ profilaci školy budeme schopni veřejnosti nabídnout vzdělávání v 6 živých cizích jazycích – angličtina, němčina, francouzština, španělština, ruština, italština) • Vzdělávání v oblasti informačních a digitálních technologií • Volnočasové aktivity (keramika, sportovní aktivity) V počátku se bude škola orientovat na tyto cílové skupiny klientů: • učitelé z různých typů škol (především rozvoj jazykových dovedností) • zaměstnanci státní správy a místní samosprávy, státní a obecní úředníci (rozvoj jazykových dovedností, práce s informačními technologiemi) • sociálně ohrožené skupiny (nezaměstnaní, matky na mateřské dovolené) Škola již vstoupila v jednání s místní samosprávou v Jablonci nad Nisou tak, aby mohlo být vzdělávání zaměstnanců městského úřadu podpořeno z prostředků Evropské unie. Podle zkušeností a výsledků ve výše zmíněných oblastech je možné v nadcházejícím období vzdělávání dospělých dále rozšiřovat. -16-
4.4.2 Zvýšení kvality vzdělávání a řízení školství Kvalita vzdělávání v naší škole je již v současné době na velice dobré úrovni. Svědčí o tom na jedné straně úspěchy našich absolventů při přijímání na vysoké školy, ale i například výsledky SWOT analýzy, kde kvalitu výchovně vzdělávacího procesu vyzdvihlo jako silnou stránku nejvíce respondentů. Přesto lze na tomto poli mnohé zlepšit. Nástrojem je kurikulární reforma, zejména tvorba ŠVP a příležitost se nad úlohou gymnaziálního vzdělávání znovu zamyslet. Podrobněji je problematika popsána v kapitole 4.2.
4.4.3 Zvýšení efektivity vzdělávání Areál školy má všechny předpoklady pro to, aby se v něm po stránce ekonomické vzdělávalo efektivně. Škola má velkou kapacitu s možností dalšího rozvoje. Neustále se ale zvyšují nároky na vybavenost školy, stoupá počet odborných a multimediálních učeben, takže reálná kapacita školy v současné podobě je nejvýše 560 žáků. Vyvstane-li však v budoucnu potřeba kapacitu zvětšit, nabízí se nástavba sedlové střechy, přemístění menších jazykových učeben do podkroví a umístění až 650 žáků. I pozemky, které škole patří, umožňují další rozvoj. V současné době byl vybudován venkovní sportovní areál na místě zastaralého škvárového hřiště. Moderní víceúčelové hřiště bude v budoucnu sloužit všem jabloneckým středním školám, ale i široké veřejnosti. Ve studii je uvažováno i s provozním objektem u tohoto hřiště. Do něj by bylo v budoucnu možné přemístit kanceláře trenérů, rehabilitaci a veškeré zajištění sportovní přípravy. To by umožnilo zvýšit kapacitu až na 750 žáků. Celkově by tak mohla vzniknout silná a kvalitní škola s evropskými parametry. Kapacitně tomuto stavu plně odpovídá i školní jídelna, která by se nemusela dále rozšiřovat, stačila by jen řádná rekonstrukce a modernizace. Tento stav by kromě ekonomické rentability umožňoval celou řadu zajímavých výhod. Od možné profilace humanitním či přírodovědným směrem v paralelních třídách přes možnost výrazně širší nabídky volitelných předmětů, pestřejší nabídky zahraničních aktivit až k rozvoji volnočasových aktivit. Financování škol bude v budoucnu nutné transformovat ve vícezdrojové. Vzdělávání dospělých bude významným zdrojem financí pro další rozvoj školy. Důležitou součástí financování školy bude aktivní práce s rozvojovými programy, granty a dotačními tituly na všech úrovních.
-17-
5 Seznam použité literatury a zdrojů [1] Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky, MŠMT 2007 [2] Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje, Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje, únor 2006 [3] Změny vzdělávací soustavy středních škol Libereckého kraje, Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje, duben 2007 [4] Tulpa Petr: Koncepce rozvoje Gymnázia a Sportovního gymnázia, ul. Dr. Randy 13, Jablonec nad Nisou v období od začátku školního roku 2003/2004 do konce školního roku 2007/2008, únor 2003 [5] Hofrichter Tomáš: Koncepce rozvoje Gymnázia, Jablonec nad Nisou, Dr. Randy 4096/13, materiál pro konkurz na místo ředitele školy, březen 2007
-18-
6 Příloha 1 – Přehled jednání se sociálními partnery
•
ABB s.r.o. Resslova 3, Jablonec nad Nisou Jednání s personální ředitelkou Ing. Ivetou Valentovou 19. září 2007
•
TRW AUTOMOTIVE LUCAS VARITY s. r. o. Na Roli 26, Jablonec nad Nisou Jednání s personálním ředitelem panem Vladimírem Zákouckým 21. září 2007
•
BTV plast s.r.o. Na Hutich 19, 466 21 Jablonec nad Nisou Jednání se spolumajitelem společnosti Ing. Romanem Gaalem 21. září 2007
•
JABLOTRON s.r.o. V Nivách 12, Jablonec nad Nisou Jednání s ředitelem společnosti Ing. Daliborem Dědkem 25. září 2007
•
BRANO GROUP a.s., 747 41 Hradec nad Moravicí Jednání s personálním ředitelem panem Tomášem Nápravníkem 26. září 2007
-19-