Stav realizace Strategie reformy psychiatrické péče pohledem uživatelů psychiatrické péče. Květen 2016
1
Úvodem Vám chceme poděkovat za ochotu, že nám uživatelů psychiatrické péče, nasloucháte a máte zájem vnímat naše názory. Ve společnosti je velký problém s přijímáním jinakosti, což u duševně nemocných občanů vede často ke stigmatizaci a vyčlenění na okraj společnosti. Péče o duševní zdraví je třeba chápat jako základ i ke zdraví somatickému. Duševní zdraví každého člověka se skládá ze tří fází. Nejširší péče o duševní zdraví (např. primární prevence, fungující rodina, prostředí v zaměstnání /duševní hygiena/, globální ekonomická a politická situace a další). Druhou fází je péče o duševně nemocné, tedy lidé, kteří vyhledali odbornou podporu (praktický lékař, ambulantní psychiatr, psycholog, psychoterapeut nebo zdravotnické zařízení). Důležitou součástí je sociální podpora, pokud možno v přirozeném prostředí člověka, kdy jednou z možností je fungování Center duševního zdraví, další jsou: neformální péče, komunitní péče, podpůrce, nápomoc (viz nový Občanský zákoník). Jako cestu k úzdravě vidíme i ve fungování svépomoci, kdy stabilizovaný pacient či expacient sdílí zkušenosti s nemocí nejen dalším pacientům (klientům), ale i odborné veřejnosti a společnosti jako celku. Vrcholem péče o uživatele psychiatrické péče je zdravotnická péče a to jak ústavní, tak ambulantní. Vzhledem k výše uvedenému popisu si Vás dovoluji požádat o podporu a nápomoc s implementací nejen Strategie reformy psychiatrické péče. Jako uživatelé psychiatrické péče jsme si vědomi, že bez vašeho vcítění do života duševně nemocných se změny budou jen těžko realizovat. Zákonodárci, Vláda ČR, ministerstva, samosprávy v implementaci zkvalitnění života v oblasti duševního zdraví nenahraditelnou roli a pravomoci. Jako možnost vidíme vytvoření vládního Akčního plánu péče o duševní zdraví, obdobně jako je to ve většině státu Evropské unie a ve světě. V rámci čerpání Strukturálních fondů EU, byly vyhlášeny výzvy týkající se reformy a podporované aktivity mají být vybrány především formou veřejných zakázek. Jako přínosné se nám jeví, aby se do výběrových řízení zapojili i samotní uživatele – O nás s námi. Od roku 2013, kdy ministr zdravotnictví schválil Strategii reformy psychiatrické péče, je realizována implementace této reformy (touhy po změně). Přes obavy úředníků a některých odborníků, uživatelé – duševně nemocní budou proces rozbíjet (duševní nemoc) jsou zapojování a to především od roku 2015, kdy došlo ke změně a doplnění týmu pracovníků na MZ, odbor Strategií. Napříč společností chybí informace o novém přístupu, nových možnostech i negativních zkušenostech lidí se starým systémem. Spolupráce a sdílení zkušeností mezi cílovou skupinou, poskytovateli služeb a širokou veřejností pomáhá k chápání potřeb a barier (jinakost), kterým čelí v životě osoby s duševním onemocněním. Celkové nastavení společnosti je pro omezování, vžitý přístup je kontrolovat lidi, přístup k jejich penězům. Nedostatek podpůrných služeb poskytovaných v přirozeném prostředí 2
Možnost rozhodovat se o svém životě často naráží na nedostatek podpory poskytované v běžném prostředí. Osobní asistence je příliš nákladná, příspěvek na péči ji nepokryje v potřebném rozsahu. Podpora samostatného bydlení je dostupná jen místy. Vyjádření uživatelů k jednotlivým oblastem implementace Strategie reformy psychiatrické péče. 1. Tvorba standardů a metodik Ve Věstníku MZ, publikovaném 26. dubna 2016, zveřejněny Standardy CDZ, nemocničních psychiatrických odděleních, psychiatrických ambulancí a rozšířených ambulancí. Pracuje se na metodikách. 2.
Rozvoj sítě psychiatrické péče Ve skupině je potřeba zvažovat i alternativní způsoby léčby a podpory. Jako pacienty pociťujeme nedostatek psychologů a především psychoterapie (nedostupná i vzhledem finančním nákladům pacienta). Např. terapeutické komunity, linky podpory, anonymní kluby uživatelů psychiatrické péče, dále zkušenosti za zahraničí – Otevřený dialog, Léčba láskou (adopce pacienta do rodiny na určitou dobu) a další příklady Dobré praxe. Navrhujeme provést analýzu pilotních projektů z minulosti především financovaných z fondů EU, norských fondů a dalších zdrojů. Potřeba zapojení měst a obcí do spolupráce MZ a krajů. Žádoucí je i zjistit přímo potřeby uživatelů v jednotlivých regionech. Akceptovat Komunitní plány obcí a následně Střednědobé plány krajů, které je potřeba aktualizovat. Preferujeme přesun akutních lůžek z psychiatrických nemocnic na psychiatrická oddělení všeobecných a fakultních nemocnic. V případě pilotních CDZ vidíme potřebu objektivní kontroly efektivity, vyhodnocení vstupních a výstupních data. Rádi bychom, aby výběrová řízení byla transparentní a podíleli se na určení kritérií výběrových podmínek.
3. Humanizace Jsme si proto vědomi toho, že humanizovat musíme jak prostředí psychiatrické péče, tak vlastní procesy psychiatrické péče i vědomí jak pacientů, tak poskytovatelů této péče. Skupinou bylo vyčleněno pět základních kategorií humanizace. Zlepšení stavebního vzhledu a vybavení budov a areálu Jako jediná kategorie nebude financována z evropských fondů. Spojuje v sobě jak prvky kvantitativní - sem např. patří současné předimenzování pokojů počtem pacientů, nedostatečná přístupnost toalet, sprch apod. tak i kvalitativní jako je výtvarná podoba prostředí života pacientů, která by sama o sobě měla vést k úzdravě a ne k návratnosti nemoci. Zlepšení dostupnosti terapeutických metod a programů Tato kategorie je zaměřena na to, aby se pacientovi dostalo optimální psychiatrické péče v dostupném horizontu ať už v psychiatrických nemocnicích (PN), v centrech duševního zdraví (CDZ) nebo v místě bydliště. Tady je problém, že mnozí pacienti v současné době, vyhledávají psychiatrickou péči jinde než bydlí, např. ve velkých městech a to z důvodu anonymity a utajení. Nechtějí být nijak spojováni s psychiatrickou diagnózou. Jiní zase nemohou najít kvalitní psychiatrické zázemí v místě bydliště a z toho důvodu dojíždějí i na velké vzdálenosti - což zase komplikuje jejich ekonomickou situaci. Dostupné programy se pak týkají především psychoterapeutické práce, aby léčba duševní nemoci nebyla jen v poloze konzumace léčiv a jinak prázdného- spíše trpěného života pacientů, ale měla vnitřní náboj a směr k životu plnohodnotnému. Zvýšení počtu ošetřujícího personálu Tato kategorie úzce souvisí s následující. Léčba duševně nemocných dlouhodobě postrádá kvalifikované síly na práci v otázkách sociálních a právních, dále potom i dostatek psychologů a 3
psychoterapeutů, kteří by zásadním způsobem napomohli řešit závažné problémy duševně nemocných a vedli je ke zdravému plnohodnotnému životnímu stylu. Zlepšení chování ošetřujícího personálu- školení , výcviky Zlepšení chování ošetřujícího personálu má klíčovou roli v léčbě duševně nemocných a je podstatné nejen na poli duševně nemocných - i když zlidštění v této oblasti by mohlo mít následně roli příkladu pro jiná odvětví zdravotnictví. To se však nenastane samovolně. Vyžaduje to soustavné úsilí a práci školení jak ze strany zdravotnických organizací, tak i organizací pacientských, aby si personál byl plně vědom dosahu svého jednání a podílu na stigmatizaci duševně nemocných. Navazovat spolupráci se zahraničím V zahraničí musíme hledat příklady dobré praxe v oblasti léčení duševně nemocných a zvažovat jejich uplatnění v našich podmínkách. Nejde o samoúčelné cestování po světě, ale o studium jiných cest pro léčbu duševně nemocných vedoucích k uzdravení nebo alespoň kultivování jejich stavu. 4. Destigmatizace a komunikace Destigmatizace je opak stigmatizace neboli poznamenání. Ve starověku bývali viditelně poznamenáváni otroci, aby bylo čitelné jejich společenské postavení. Následně byli různým způsobem utlačováni-diskriminováni. Byli vnímáni jako lidé druhé nebo třetí kategorie. V oblasti duševně nemocných se jedná o stigmatizaci, která zpravidla vyplyne napovrch až při společenské komunikaci. Jen omezený okruh duševně nemocných je na tom tak, že jejich nemoc nebo léčba nemoci je viditelná na první pohled. Většinová společnost pak na základě svých často neúplných znalostí a předsudků zaujímá vůči nemocným postoje a následným chováním dovršuje proces diskriminace duševně nemocných. Pokud bychom chtěli v ČR měřit míru stigmatizace duševně nemocných, potřebujeme vyčlenit vhodné skupiny respondentů. Jinak totiž měření vycházejí mezi duševně nemocnými a většinovou společností nebo u duševně nemocných dětí a jejich rodičů apod. Tato měření - prováděná často dotazníkovým způsobem představují jistý pevný bod, o který bychom se mohli opřít v následné destigmatizační kampani. Na první pohled tzn. i bez vyplněných dotazníků lze říci, že duševně nemocní jsou stigmatizováni prakticky na každém kroku, jsou jim běžně upírána základní lidská práva a je s nimi jednáno jako s celospolečenskými viníky. Včetně toho, že si za nemoc sami mohou a ne, že jsou oběťmi nemoci někdy i nevhodné léčby nemoci. Řada diagnóz se díky diskriminaci plynoucí ze stigmatizace, zhoršuje. Pokud bychom hledali viníky stigmatizace duševně nemocných - nalezneme poměrně širokou škálu institucí a osob. Lze začít u sdělovacích prostředků, které v případě kriminálních činů neopomenou zdůraznit diagnózu duševně nemocných - pokud pachateli duševně nemocní jsou. Žádné jiné skupině nemocných se takového označení nedostává. Dokonce ani většinové společnost i- kde se neříká např. vrah byl duševně zcela v pořádku. 5. Vzdělávání a výzkum Zrealizované výstupy roku 2015 Akreditované vzdělávací programy pro komunitní a psychoterapeutické sestry, na nichž se spolupracuje s IPVZ, budou spuštěny na jaře. Byl schválen vyšší počet rezidenčních míst a výrazně se navyšuje státní podpora na jedno rezidenční místo. Úkoly pro rok 2016 Nejbližší úkoly stanovené ŘV a PS pro tuto oblast: OKS dodá NZ podklady, které vyplynuly z mapování personálních potřeb v rámci krajů NZ podá informaci o vzdělávání vzhledem k potřebám systému při implementaci SRPP Snížit administrativní zátěž v souvislosti s rezidenčními místy Rozšíření PS o zástupce z vedení IPVZ, katedry psychologie, MPSV, ÚZIS 4
EF (O. Laaksonen) mechanismy projektu Probíhá mapování stávajících personálních kapacit a vyčíslení personálních potřeb v průběhu reformy Koncepce vzdělávání návazných profesí (policie, soudy atd.) Podpora vzdělávání pomocí rezidenčních míst Dílčí výsledky pro rok 2016 v návrhu zákona č. 95/2004 Sb. zachován základní obor dětské a dorostové psychiatrie (dle doporučení pracovní skupiny) Vzdělávání a skupně Péče o děti a dorost bych chtěla zmínit volání uživatelů, rodinných příslušníků a odborníků po psychoterapii,jako státem hrazené možnosti léčby duševních nemocí. 6. Legislativní změny Zákon o duševním zdraví? Ano – Ne? Není splněn termín 31. 12. 2015 z Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období 2015 – 20120. Není znám věcný záměr zákona. Obavy, že bude pro uživatele nejen na ochranu, ale i represivní. Je vhodná pozitivní diskriminace? Jako variantu k diskusi navrhujeme model z USA a maďarskou právní úpravu, kde je Zákon na ochranu všech osob se zdravotním postižením a jsou zahrnuta specifika osob s duševním onemocněním. Evidence omezovacích prostředků. Novela Zákona o zdravotnických službách ve Sněmovně zdravotnických výborem nedoporučena. Doporučení CPI, OSN sice vláda přijala některá doporučení, ale nejsou většinou plněna. Např. úmrtí pacienta ve FN Olomouc – zvládání pacienta v atace – zdravotnická zařízení mají mít vnitřní pravidla. Šetření GIBS – závěry? Šetření MZ? Není nastaven kontrolní mechanismus se zapojením uživatelů, příbuzných. Návrh kontroly státním zastupitelstvím. 7. Udržitelné financování Uživatelé preferují variantu, že finance jdou za pacientem (klientem). Spolurozhodování o formě péče, především v sociální oblasti. Potřeba širší analýza, se zapojením uživatelům, jakou péči potřebují, jako formou (psychoterapie) a případně zda některé výkony nepostrádají. Např. model, kdy sociální pracovník a zdravotnický pracovník posoudí jakou konkrétní péči a v jakou rozsahu uživatelé potřebují. Potřeba pilotně vyzkoušet i financování neformální péče jako součást sytému vedoucímu k úzdravě. Zdůraznit roli pacienta ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám – diskuze o potřebách pojištěnců s pojišťovnami. Zvýšení čerpání ze zdravotnického rozpočtu z 3% na 6%, na jaké potřeby pacientů použít. Efektivita zvýšeného financování a prostupnost systému 8. Meziresortní spolupráce Navrhujeme přizvat na Řídící výbor zástupce vlády, Sněmovny a Senátu, případně se na pozvání účastnit jednotlivých skupin, dle oblastí. Zrealizované výstupy roku 2015 V jednotlivých pracovních skupinách jsou nominováni zástupci MPSV. Úkoly pro rok 2016 Zpracovat vstupní materiály pro jednání pracovní skupin OKS požádá o nominaci zástupce MPSV, MŠMT A MF do ŘV a také do pracovních skupin (splněno) Formulovat (průběžně) požadavky na jiné resorty dle prací ostatních PS Dle projednávaných témat k diskuzi přizvat i zástupce MMR, MS, MV, zástupce krajů apod. Debata nad sladěním SRPP se zákonem o sociálních pracích a sociálním bydlení 5
Každý člen připraví aktualizaci témat k řešení Téma pro další setkání – standardy CDZ (termín pro změnový zákon je 7/2016, což umožňuje krátkou dobu k uložení povinností) Nutná podrobná debata nad sladěním SRPP a sociálních služeb)
9. Prevence Řídící výbor zřídil na podzim 2015, ale dosud se nesešla Prevence,že uživatelé by se mnohdy ani nestali uživateli p. péče a zároveň by nečerpali zdroje z veřejného pojištění,kdyby nebyla otázka prevence v oblasti péče o duševní zdraví zanedbávaná.Je to s podivem v době,kdy se všeobecné nároky na jednotlivce natolik zvyšují,že potřeba duševního zdraví se stává prioritou.Mezi nejčastější duševní poruchy patří neurózy. Příčinou neuróz jsou nepříjemné reakce na stresy, které pacient prodělal v minulosti.Je pro mě s podivem,že otázka duševní hygieny jako schopnosti udržet si duševní zdraví pomocí metod , které se formovaly ve vědní obor, který zkoumá biologické a sociální podmínky působící na rozvoj a upevňování duševního zdraví ,zatím nebyl ve Strategii šířeji rozpracován. 10. Děti a dorost Vzdělávání a skupně Péče o děti a dorost bych chtěla zmínit volání uživatelů, rodinných příslušníků a odborníků po psychoterapii,jako státem hrazené možnosti léčby duševních nemocí. Skupina založena – 3 setkání 11. Adiktologie (pacienti trpící závislostmi) Skupina založena – 2 setkání 12. Neurodegeneratrivní onemocnění Skupina založena – nesešla se.
Pravidelné aktualizace o pokroku Strategie reformy psychiatrické péče lze nalézt na portálu www.reformapsychiatrie.cz.
Zpracoval dne 24. května 2016 Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS
6
