Spočívat na věčných pažích Křesťané v Indii Zprávy ze světa

1 / 2015 Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení. – Židům 13,3

Spočívat na věčných pažích Křesťané v Indii Zprávy ze světa

N a k l a d a t e l s t v í STE­ F A­ N O S n a b í z í : Rasooli & Allan – Lékař z Kur­dis­tá­nu Příběh o obrácení mus­lim­ského mullaha. A5, 134 stran, cena 77 Kč. Richard Wurmbrand – Vítězná víra Inspi­rující čtení na téma křesťanské ví­ry a svě­dectví. 12×18 cm, 176 stran, cena 120 Kč. Ken Anderson – Smělý jako beránek Životní příběh známého čínského křes­ťan­­ského di­si­ den­ta. A6, 170 stran, váz. 137 Kč. Pavel Rejchrt – Dvanáct kázání Sbírka kázání českého malíře, bás­níka a li­­­­terá­ta z posledních deseti let, ve kterých se ­autor za­­mýšlí nad duchovní situací současného křes­­ťanstva i spo­ leč­nos­ti. Váz. brožura, 14×19 cm, 96 stran, 147 Kč. John Bunyan – Milost přehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5×17,5 cm, 192 stran, cena 157 Kč. John R. Weinlick – Hrabě Zinzendorf Životní příběh hraběte Mikuláše Lud­víka Zin­­zen­dorfa, nejvýznamnějšího před­sta­vi­tele Obno­vené Jednoty bra­tr­ské. Vázaná brožura, 12×19 cm, 232 stran, cena 175 Kč. Hermann Hartfeld – Víra navzdory KGB Autentické vyprávění o pronásledování křes­­­­­ ť anů v Sovětském svazu v šedesátých letech. 12×19 cm, 304 stran, cena 177 Kč. Richard Wurmbrand – Kristus na Ži­dov­ské cestě Autor sám židovského původu uvažuje na ži­dov­ské téma. 12×18 cm, 248 stran, cena 175 Kč. Sam Wellman – William Carey Kniha o životě anglického misionáře v In­dii. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 167 Kč. Hans Martin Braun – Let přes hranice Napínavý román z prostředí ruské podzemní církve se špionážní zápletkou. Vázaná, 11,5×17 cm, 120 stran, 2. vydání, cena 138 Kč Mike Fearon – Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíčových po­stav historie křesťanství.

Vázaná brožura, 12×19 cm, 112 stran, cena 165 Kč. Anatolij Granovskij – Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovětské tajné služby, pů­so­bí­cí­ho krátce také v poválečném Čes­ko­slovensku. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 stran, cena 245 Kč. Tom White – Akce Kuba Po sedmnácti měsících vězení na Kubě vy­prá­ví au­tor vzru­šu­jí­cí příběh církve trpící za „třti­no­vou opo­nou“. A6, 230 stran, cena 83 Kč. Darlene Deiblerová-Roseová – Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný příběh americké misionářky v japonském zajetí za druhé světové války. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 288 str., cena 248 Kč. Richard Wurmbrand – Vězeňské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbě, ­k terá jsou pozoruhodným a jedinečným do­ku­men­tem o hlu­bi­ nách křesťanské víry upro­střed nelidského teroru a zou­fal­ství. Vázaná, 12×18 cm, 136 stran, cena 185 Kč. Sam Wellman – Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná brožura, 12×19 cm, 160 stran, cena 225 Kč Bratr Andrew – Pašerákem ve službách Nejvyššího Kniha popisuje začátky služby bratra An­dre­wa. Díky této knize se mnozí západní křesťané začali zajímat o utr­pe­ní svých spoluvěřících v totalitních zemích a mnohým rovněž po­moh­la nalézt víru v Ježíše Krista. Vázaná s přebalem, 12×19 cm, 262 str., cena 245 Kč Richard Wurmbrand – V Božím podzemí Luterský farář Richard Wurmbrand odmítl veřejně chválit komunistický režim a podrobit se jeho diktátu. Je uvězněn a společně s ostatními nepřáteli režimu vystaven mučení, o kterém obyvatelé svobodného světa nemají ani tušení. Vázaná, 115×175 mm, 335 stran, doporučená prodejní cena 225 Kč

Nabízené knihy z nakladatelství STE­FA­NOS si můžete objednat na naší adrese, uve­de­né na zadní straně obálky. Poštovné ani balné není účtováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese www.hlas-mucedniku.cz

Hlas muèedníkù 1 / 2015

Hlas mučedníků poskytuje indickým křesťanům různou pomoc. Na obrázku je zachyceno, jak tito vesničtí křesťané dostávají od zástupců naší misie jízdní kola, která jim ušetří množství času.

richard Wurmbrand napsal

Spočívat na věčných pažích „Příbytkem je Bůh dávnověký, pod tebou jsou paže věčné.“ (Deuteronomium 33,27 př. KMS)

Drazí bratři a sestry, V západních zemích, kde se věřící setkávají v krásném prostředí, zpíváme velmi často píseň, obsahující slova, „bezpečen a ochráněn od všech strachů, spočívej, spočívej, spočívej na věčných pažích“. Ale co když od všech strachů ochráněni nejste? Přišel jsem na Západ ze země, kde být křesťanem znamenalo velikou nejistotu. Mohli vás kvůli víře vyhodit z práce, nebo jste nemohli studovat, nedostali jste byt, vaše životní uplatnění bylo v ohrožení. Také jste mohli platit vysoké pokuty za účast na shromáždění věřících. Mnozí křesťané pak skončili ve vězení. Že vězení není hezkým místem platí sice i na Západě, ale komunistické vězení bylo zase ještě něco úplně jiného. Pokud jste byli křesťany, bylo velkým rizikem, že ve vězení strávíte řadu let nebo dokonce, že z něho již nevyjdete. Mnozí sice zemřeli bezpečni a jisti od všech strachů, ale v komunistických zemích byli křesťané dlouhodobě vězněni a někteří byli i popraveni (dnes to platí zejména o zemích islámských). Také dnes platí, že mnozí lidé v totalitních zemích, stanou­‑li se křesťany, přijdou o své bezpečné postavení i další životní jistoty. Povím vám nyní o tom, co se stalo v mojí vlasti, v Rumunsku. Sovětská armáda k nám vtrhla a okupovala provincii Besarábii, která byla později anektována. Stalo se to první neděli dopoledne po obsazení, kdy v kostele bylo hodně křesťanů. Jako obvykle zpívali, modlili se a poslouchali kázání. V jednom baptistickém kostele probíhaly bohoslužby a zpívala se právě výše zmíněná píseň. Znenadání se objevili tři sovětští vojáci. S odjištěnými zbraněmi v rukou přítomným křesťanům řekli: „Zaslechli jsme, jak se zde modlíte a zpíváte, že chcete jít do nebe. Dobrá, dáme vám příležitost odejít do nebe.“ Pak namířili na křesťany své zbraně a prohlásili: „Kdo si přeje opravdu odejít do nebe, ať se postaví napravo a buďte si jisti, že tam odejdete ihned. Ti, kdo tam hned odejít nechtějí, ať se postaví nalevo. Máte na to pět minut.“ Byli tam ti, kteří do nebe odejít nehodlali. Přáli si spíše jít domů na oběd. 

Během čtrnácti let, které jsem strávil v komunistických vězeních, jsem prošel mnoha věcmi. S mojí manželkou Sabinou jsme prošli řadou tragických životních okamžiků. Sabina se v jediném dni dozvěděla, že její oba rodiče, tři sestry a bratr zahynuli v koncentračním táboře. Našich šest adoptivních dětí zahynulo při lodním neštěstí. A proto si dovedeme představit, co to znamená rozhodnout se, jak to měli učinit oni křesťané. Někdo by si řekl: „Nu, já jistě nechci zapřít Krista. Měl bych si stoupnout napravo. Jenže mám nevěstu, kterou mám velmi rád a jestli mě zabijí, tak jí to zlomí srdce. Stoupnu si nalevo.“ Jiný by si řekl: „Určitě bych si stoupl napravo, ale mám staré rodiče. V naší zemi není žádný sociální systém. Zemřu­‑li, zemřou i oni, možná dokonce hlady. Není nikdo, kdo by o ně pečoval, a proto je mojí povinností postarat se o svoji rodinu.“ A tak se stalo, že někteří se postavili napravo, zachovajíc věrnost Ježíši. Jiní si stoupli nalevo. Takové prosévání se dělo v celém komunistickém světě, i když ne vždy za tak dramatických okolností. Tam byste si museli zvolit, zda přijít o práci či nikoli, ztratit rodinu nebo neztratit, dělat kariéru nebo nedělat. My všichni jsme se často museli takto rozhodovat. A zde došlo také na takové prosévání, jedni šli napravo, druzí nalevo. Na které straně byste se ocitli? Možná si věříte a říkáte si: „Určitě bych se postavil napravo.“ Jenže přesně tohle říkal apoštol Petr. Když šel s Ježíšem do Getsemanské zahrady, prohlašoval: „Ti druzí nejsou tak dobří, oni tě zapřou. Já jsem ale někdo mimořádný, já tě nezapřu.“ A nakonec byl úplně prvním, který Ježíše výslovně zapřel. Je snadné prohlašovat „budu věrný“, když na vás nemíří žádná hlaveň. Ale když na vás někdo natáhne pušku, potom začnete uvažovat jinak. Co byste v takové situaci udělali? Ale místo střelby na pravou skupinu věřících, vojáci k údivu všech na ty stojící nalevo vykřikli: „Jděte pryč, tady už nemáte co dělat, pokrytci!“ Tady bych poznamenal, že ta slova byla příliš tvrdá. Ti nalevo nebyli pokrytci, prostě byli slabí a neměli takové rozhodnutí již dopředu promyšlené. Jsme spaseni díky Bohu skrze Ježíše Krista. Přijít k Ježíši znamená přijít k Tomu, který vydal svůj život, abychom i my mohli vydat svůj život k slávě Otce a pro dobro našich bližních. Bible říká, že s ním musíme být ukřižováni, spolu s ním pohřbeni a spolu s ním i snášet utrpení. Musíme se s naším Spasitelem ztotožnit natolik, abychom ve svém srdci byli připraveni, že když tento okamžik tříbení nastane, můžeme „spočívat na věčných pažích, bezpečni od všech strachů“. V Kristu Váš

[Richard Wurmbrand (1909 – 2001) – rumunský luterský farář, který byl pro svou víru vězněn 14 let v komunistickém žaláři. Po odchodu na Západ založil se svou manželkou Sabinou v roce 1967 mezinárodní misijní organizaci, jejímž cílem je pomáhat pronásledovaným křesťanům. Tento článek byl publikován v americké verzi zpravodaje Hlasu mučedníků v červnu 2000.]



Promlu va Jima Daua

Trpět časným protivenstvím pro věčnou odměnu Nedávno jsem navštívil Indii, abych se setkal s některými našimi terénními pracovníky. Většina z nich jsou křesťané, kteří konvertovali od hinduismu. Při jedné příležitosti jsme debatovali se skupinou pastorů, kteří byli kvůli svým evangelizačním aktivitám zatčeni a pokutováni. Zakoušejí rovněž různé ústrky od ostatních vesničanů. Ale přesto odmítají, aby jim tyto rušivé vlivy zabránily zvěstovat evangelium. Vyprávějí hinduistům i muslimům o věčné spáse v Ježíši Kristu, a to považují za mnohem důležitější, než jsou časné svízele různých soudů, pokut a jiných protivenství doprovázející jejich zvěstování. Na jaře loňského roku si Indie zvolila nového ministerského předsedu, jehož jméno je Nárendra Módí. V tomto čísle Hlasu mučedníků o něm referujeme jako o člověku, který má silné vazby na radikální hinduistické organizace. Již před volbami vyjadřovali indičtí křesťané obavy, že bude-li Módí zvolen, mohlo by zatýkání, útoky a šikanování křesťanských aktivistů ještě narůstat. Přesto tito terénní pracovníci stojí dál pevně v Pánu s vědomím, že Boží dílo nezávisí na úředních povoleních. Jejich zvykem je začínat všechnu práci s modlitbou a připomínají si žalmistova slova: „Nestaví­‑li dům Hospodin, nadarmo se namáhají stavitelé.“ (Žalm 127,1) Na konci návštěvy Indie jsme se zúčastnili distribuce Biblí (viz foto). Je velikou radostí vidět tváře těch, kteří konečně dostávají své vlastní Bible. Někteří na to čekali celé roky. Ale ještě než byly Bible rozdány, náš tamní vedoucí pracovník a jeho kolegové se shromáždili k modlitbě. Modlili jsme se, aby účinná víra těch, kteří obdrží Bibli, vzrostla a zesílila mocí Ježíše Krista. A když se tito indičtí služebníci modlili dále, přimlouvali se i za všechny podporovatele naší misie, díky nimž mohli tyto Bible obdržet. My všichni jsme součástí tohoto Božího díla. Jednou se všichni setkáme nejen s nimi, ale s celým tím velkým zástupem svědků, jejichž svědectví nás na naší duchovní pouti povzbuzovalo a vybízelo, abychom i my upínali svůj vnitřní zrak na Ježíše Krista (Židům 12,1–2). Díky za vaši službu našim pronásledovaným bratřím a sestrám. Jim Dau, ředitel americké centrály Hlasu mučedníků, USA, únor 2015 

Proná sledovaná círke v dnes

Indie Zbit a zanechán kvůli Ježíši

„Proč jsi přišel do naší vesnice vyprávět o svém Ježíši?“ vykřikovali lidé. „My jsme hinduistická osada a nechceme se stát křesťany. Nechceme tě tu už znovu vidět.“ Zastrašen reakcí vesničanů se Suta rozhodl odejít a vydal se na desetikilometrovou cestu do­mů. Dvaatřicetiletému pastorovi z indického státu Rádžasthán se při modlitbě o dva dny dříve zdálo Boží vedení jednoznačné. Domníval se, že starat se o malý sbor v domovské vesnici je příliš pohodlné. Ten pocit byl natolik silný, že působil jako vnitřní hlas. „Pracuješ ve své vesnici, ale budeš o Ježíši vyprávět i lidem v okolních osadách?“ Během modliteb pocítil Suta vedení jít do jedné konkrétní vesnice. A tak na druhý den vzal několik evangelizačních traktátů a vydal se na cestu. Své poselství předával každému, kdo byl ochoten mu naslouchat. Vyprávěl, jak sám uvěřil v Ježíše, když přitom původně vyrostl v hinduistické rodině. Vesničané zareagovali okamžitě. Několik rozzlobených mužů, patřících k sympatizantům místní hinduistické fundamentalistické skupiny, Sutu rázně vyzvalo: „Už sem znovu nechoď!“ Když se Suta vrátil domů, marně si lámal hlavu nad tím, v čem nepochopil správně Boží vůli. V modlitbě pokládal Kristu otázku: „Proč mi ti lidé řekli, abych k nim už nechodil, když ty jsi mi řekl, že tam mám jít?“

Pracovník naší misie se modlí za Sutu a dalšího indického křesťana.



Zanechán, aby zemřel Suta brzy pochopil, že se vzdal příliš snadno. „Sebral jsem proto znovu od­ vahu, vzal literaturu a šel jsem do téže vesnice podruhé,“ vzpomíná. Dobře přitom věděl, že vesničany tím značně rozezlí, ale strach přesto neměl. „Myslel jsem na svoji zodpovědnost kázat evangelium,“ prohlašuje Suta. „Žiji pro Krista a pro něho také zemřu. Byl jsem připraven na cokoli.“ Bylo právě k večeru, když Suta dorazil znovu do inkriminované vesnice. Chodil od domu k domu, rozdával traktáty a vyprávěl lidem o Ježíši. Řada vesničanů zrovna popíjela na jedněch místních zásnubách. Po krátké době byl však Suta konfrontován s týmiž muži jako při první návštěvě ve vesnici. Tentokrát se již

ale skupina mužů vyzbrojila holemi a kameny. Muži začali bez váhání Sutu bít. Když se několik kolemjdoucích vesničanů útočníků ptalo, proč toho člověka bijí, odpověděli: „Řekli jsme mu již, aby sem nechodil kázat křesťanství, ale je tady znovu. Nepo­ slechl nás.“ Poslední slova, která si Suta zapamatoval, než ztratil vědomí, byla výhrůžka jednoho z útočníků: „Neod- Pastor Moses ze státu Ándhrapradéš utržil množství bodran. Jeho manželka byla již rovněž několikrát zraněna. važuj se ještě někdy do naší ných Útoky hinduistických radikálů se stávají stále brutálnějšími vesnice vkročit!“ a křesťanské pastory mají často za cíl nejen zastrašit, ale Nakonec hinduističtí přímo zabít. militanti vzali Sutovo tělo nejevící známky života a strčili ho do jakési díry v zemi poblíž cesty. „Raji“, jeden z vůdců skupiny, pak zamířil do svého domu, aby v rodinném kruhu povečeřel. Jako placený vesnický informátor hinduistické organizace RSS podával zprávy o zaznamenaných křesťanských aktivitách ve své osadě. Jdi pro toho člověka! Při večeři se manželka Rajiho zeptala, proč nejí. „Ublížili jsme nevinnému člověku,“ odvětil Raji manželce. „Hrozně jsme ho ztloukli a hodili do jámy. Za celý svůj život jsem necítil takovou vinu. Byl nevinný a my jsme ho zbili.“ Rajiova manželka začala vzdychat, že tím činem přivede Boží trest na celou jejich rodinu a naléhala na něho, aby ho šel ihned z té jámy vytáhnout. Dokonce se kvůli tomu pohádali. Někdy kolem půlnoci, zhruba po pěti hodinách se Suta probral z bezvědomí. Nedokázal se ale postavit a tak musel zůstat ležet a dokázal pouze volat o pomoc. Nejvíce ho trápila nesnesitelná žízeň. Asi po K protikřesťanským nepokojům dochází často v indickém půl hodině na místo dora- státě Urísa. Na snímku jeden ze zničených křesťanských zil Raji, kterého manželka domů. 

konečně přesvědčila, že Sutu musí dopravit k nim domu a postarat se o něho. S jeho pomocí se Suta postavil na nohy a Raji ho odvedl k nim domů, kde ho pak s manželkou omyli, ošetřili a dali mu najíst. Následujícího rána se Rajiova manželka Suty zeptala, proč musel do jejich vesnice za každou cenu chodit. „Přišel jsem vám říci o Ježíši Kristu,“ odpověděl Suta. „O Ježíši Kristu, který uzdravoval nemocné, pomáhal chudým a vysvobozoval je.“ Když to Rajiova žena uslyšela, ihned se mu zmínila o své švagrové, která již po měsíce byla nemocná. „Mohl byste se za ni pomodlit?“ ptala se. „Dokázal by jí váš Ježíš pomoci?“ „Pomodlím se,“ řekl Suta. Nejprve ale vysvětlil oběma manželům poselství evangelia a dodal: „Ježíš bude činit své dílo. Já jsem prostý člověk a jsem zde, abych se modlil v Ježíšově jménu.“ Když švagrová přišla, Suta jí znovu vyložil evangelium a pak se za tuto ženu modlil. Po dvou dnech nemoc ustoupila. Každý obyvatel vesnice se tuto zprávu doslechl. Muži, kteří Suta napadli, přišli do Rajiho domu, aby ho poprosili o odpuštění. „Jednali jsme zle,“ vyznali. „Ty jsi kázal pravého Boha, ale my jsme ho považovali za Boha cizozemců. Prosíme, odpusť nám.“ Prošel jsem pronásledováním a nyní je o jeden sbor více Všichni členové Rajiho rodiny i muži, kteří Sutu napadli, nakonec uvěřili. V jediném dni se tak obrátilo kolem čtyřiceti lidí a založili ve vesnici nový sbor. „Kdybych tam nešesl kázat, nebyl bych pronásledován,“ uvádí Suta. „Nyní je tam ale o jeden sbor víc.“ Každou neděli káže Suta ve svém domovském sboru a pak jde pěšky deset kilometrů, aby kázal v novém sboru. Stále ale čelí v této vesnici různému zastrašování místních hinduistických radikálů. Suta se také nyní zaměřil na třetí vesnici v okolí, kde rozdává evangelizační traktáty a vypráví evangelium každému ochotnému naslouchat a snaží se i diskutovat s těmi, kteří evangeliu příliš otevřeni nejsou. Když pracovníci Hlasu mučedníků Sutu vyzvali, aby jim řekl, co nejvíce by ke své práci potřeboval, uvedl jízdní kolo, které by pro něho znamenalo velkou časovou úsporu při přesunu z jedné vesnice do druhé. Za další jmenoval Suta Bible. Ze všech věřících jeho dvou sborů má Bibli pouze patnáct členů. Naši pracovníci Sutu ujistili, že Hlas mučedníků mu v jeho misijních potřebách bude pomáhat. Suta rovněž žádal o přímluvné modlitby, aby mohl svoji práci rozšířit i na další Suta káže vesnickým křesťanům 

vesnice v okolí. „Díky vašim modlitbám a podpoře dokážeme oslovovat další lidi a získávat je pro víru v Krista. Myslete na nás i v našem pronásledování, aby nás Pán ochraňoval. Bez jeho pomoci nejsme nic.“ Suta se chce plně věnovat zvěstování poselství o Kristu. „Stále se modlím, abych se dostal i do dalších vesnic a mohl jejich obyvatelům vyprávět o Ježíši. Toužím vidět, jak se další a další lidé obracejí k Ježíši Kristu.“

Církev jsou lidé Bylo to 25. října minulého roku, když po desáté hodině večerní pastoru Jakubovi telefonovali, že budova jeho sboru hoří. Ihned se rozběhl přes celou vesnici ke kostelu, ale požár byl už natolik rozšířený, že budovu už nešlo zachránit. Jakub už mohl jen zpovzdálí celou si­tuaci zachytit na video svého mobilního telefonu. Na místo sice dorazila policie, ale ta jen zkonstatovala zkázu objektu. Budova, ozvučení i hudební nástroje a další věci v kostele byly zcela zničené. Na místo také dorazila asi padesátka členů sboru, kteří se shromáždili před hořícím kostelem a až do tří hodin ráno se tam modlili nebo plakali. Jakub se snažil přítomné utěšovat slovy, že nehoří přece církev ale jen budova. „Církev jsou lidé,“ zdůrazňoval pastor Jakub svým spoluvěřícím. Již následujícího dne dorazil na místo pracovník naší misie, aby zdokumentoval rozsah škod. I když konkrétního žháře nikdo neviděl, všichni ve vesnici jsou přesvědčeni, že za tímto činem stojí hinduističtí radikálové. Ti také nedávno ztloukli jiného pastora z této vesnice. Místní militanti jsou pobouřeni zejména množstvím nových konvertitů ke křesťanství, kteří tvoří většinu zdejších sborů. Zdejší církev také dostává množství výhrůžek od militantní hinduistické organizace RSS. Krátce poté, co byla zmíněná budova vypálena, přišla jedna chudá vdova k pastoru Jakubovi a nabídla sboru svůj pozemek – jediný majetek, který vlastnila. Vypálená budova stála na pozemku, který si křestané jen pronajali. Nyní by ale měla církev svůj vlastní pozemek, navíc na lepším místě než byl předchozí, protože je dobře vidět z hlavní silnice, což ztěžuje případné další útoky. Pouhé čtyři týdny poté, co tito křesťané přišli o svoji sborovou budovu, zača- Hlas mučedníků považuje za jednu ze svých důležitých li s plánováním výstav- činností podporu místních křesťanských pracovníků v Indii, ke kterým patří i tito dva na obrázku. Tyto věřící by nového kostela. Stavbu zaopatřujeme různým vybavením a literaturou, aby mohli chtějí realizovat postup- mezi svým lidem šířit evangelium. Prosíme i naše podponě, jak na ni budou získá- rovatele, aby se za ně modlili. 

vat prostředky. Hlas mučedníků v současnosti uhradil tomuto sboru některé výlohy, aby tento sbor mohl dál zůstávat Kristovým světlem pro své okolí. Nebezpečí útoku je stále aktuální, ale pastor Jakub a jeho sbor jsou připraveni. „Máme pevnou víru,“ prohlašuje Jakub. „Pro Ježíše jsme připraveni i zemřít.“

Selhání strategie rekonverze

Místní kreslířka zrekonstruovala scénu, kdy členové sboru konají bohoslužbu na místě vypáleného kostela.

Jediný den před volbami 14. května 2014, kdy se k moci dostala hinduistická Indická lidová strana BJP Nárendra Módího, zaútočila asi stovka hinduistických militantů na církevní shromáždění Baamaseen Church ve státě Uttarpradéš. Tato malá církevní budova by nedokázala ani pojmout celou zdejší kongregaci, jejíž počet členů v poslední době neobyčejně vzrostl. Během bohoslužeb tak musí zůstat venku asi třicet až sedmdesát věřících a sledovat speciální program pro děti. Když se hinduističtí militanti přiblížili ke kostelu, seběhl se k budově zástup asi tří stovek vesničanů, aby sledovali, jak radikálové útočí na křesťany holemi. Útočníci nikoho nešetřili, dokonce ani děti. Mnozí napadení upadli na zem a v nastalém chaosu byli pošlapáni. Jistý šedesátiletý muž byl zbit tak brutálně, že se už sám nedokáže postavit na nohy. O dva dny později se militanti navrátili s cílem aby se všichni konvertité ve sboru vrátili zpátky k hinduismu. Provedli typický „rekonverzní“ obřad nazývaný shuddhi neboli očištění. Radikální hinduističtí vůdcové nazývají tuto ceremonii návratem domů. Před kostel je umístěn portrét Šivy, jednoho z hlavních hinduistických božstev, což má demonstrovat přeměnu kostela na hinduistický chrám. Zpívající kněz řídí rituál obřadním ohněm.

Tito dva indičtí pastoři byli násilně „rekonvertováni“, ale oba zůstávají oddáni Kristu a dál se starají o své sbory.



Nábožensky „čistá“ Indie Konvertité z hinduismu k jiným náboženstvím byli v převážně hinduistické Indii vnímáni vždy problematicky. Sedm indických států zavedlo „protikonverzní“ zákon, který ukládá přísné tresty těm, kteří někoho nutí či lákají, aby opustil hinduismus a přistoupil na jiné náboženství. Tyto zákony jsou pak často zavádějícím způsobem používány pro-

ti křesťanům. Již po několik let dochází k příležitostným snahám militantních hinduistů nutit křesťany, aby prošli ceremoniemi rekonverze. Násilné rekonverze jsou však na vzestupu od minulého roku, kdy se dostala k moci BJP. Tato strana má silné vazby na tzv. Národní svaz dobrovolníků (RSS), což je politická organizace, která se hlásí k ideologii „hindutvy“, jejíž základem je představa, že Indie by měla být výhradně hinduistická. Hinduističtí radikálové jsou nejen aktivní v provádění násilných rekonverzí, ale také ve vytváření dezinformací o tom, že mnoho křesťanů se vrací zpátky k hinduismu. V říjnu minulého roku uveřejnily noviny ve městě Varanasi zprávu, že 310 křesťanů se vrátilo nazpět k hinduismu. Ve zprávě se dále uvádělo, že tito křesťané se účastnili čarodějnických praktik. Jedna partnerská organizace naší misie tuto zprávu prověřovala a zjistila, že pravda je značně odlišná. Ve skutečnosti hinduističtí radikálové chytli jednoho křesťana s cílem ho podrobit rituálu rekonverze. Ale v prospěch tohoto člověka zasáhla policie a muž byl nakonec propuštěn. V listopadu oznámil na jednom mítinku vůdce RSS přítomným náboženským a politickým představitelům, že „je potřeba konvertity k jiným náboženstvím vrátit k hinduismu.“ Slíbil, že Světová rada hinduismu (VHP) bude toto úsilí podporovat. Kdo je nový indický vůdce? Nárendra Módí se narodil v roce 1950 a již jako mladík se přidal k hnutí RSS. Tento tzv. Národní svaz dobrovolníků je hinduistická nacionalistická organizace, jejíž cílem je vrátit Indii do podoby výlučně hinduistického státu. Vůdcové RSS dokonce ve svých projevech otevřeně citovali nacistickou kampaň za rasovou čistotu coby inspiraci pro svoji náboženskou čistotu. Pohlížejí na křesťanství, islám a komunismus jako na zla, která je potřebné z Indie vymýtit. Když Indira Gándhíová v roce 1970 RSS zakázala, mnozí z jejích představitelů byli zatčeni. Módí se tehdy vydával za sikha a zatčení se mu podařilo vyhnout. Mnoho let pracoval jako propagandista RSS, získával si respekt a řečnické dovednosti, které mu později pomohly v politické ka­riéře v krajně pravicové BJP, která je politickou platformou RSS. V roce 2002, když byl Módí premiérem Gudžarátu, byl ostře kritizován v souvislosti s jeho postojem k násilným útokům hinduistických radikálů na muslimy, při kterých byla více než tisícovka Indický ministerský předseda Nárendra Módí pracoval muslimů zabita. Módí byl pro RSS již řadu let předtím, než se začala jeho politická tehdy obviňován, že vláda kariéra. 

na jejich obranu neudělala zhola nic. Pod Módího velením dosáhly pravicové hinduistické skupiny větší svobody v beztrestném jednání. V jednom nedávném novinovém článku uvedl vůdce jedné skupiny, přidružené k RSS, že je plánována masová rekonverze křesťanů. V tomto článku v Hindu Newspaper se uvádí: „25. prosince, v den, kdy Okolo 75 000 členů Národního svazu dobrovolníků (RSS) křesťané konvertují lidi ke podstupuje ranní výcvik ve speciálním táboře této orgasvému náboženství, vykonizace. náme v tomto roce odvetu tím, že je vrátíme nazpět k hinduismu. Během dvou nebo tří let bude venkov od křesťanů očištěn.“ Bůh má vše pod kontrolou, nikoli RSS Křesťanští představitelé napříč Indií nám potvrzují, že tlak hinduistických radikálů během posledních let vzrostl. Každý den přináší nové zvěsti o rekonverzích k hinduismu. Z větší části však křesťané zůstávají věrni a pastoři i evangelisté pokračují ve zvěstování evangelia. „Bůh má vše pod kontrolou, nikoli RSS,“ sdělil nám jeden aktivní bratr. Podobně jako ve sboru Baamaseen Church ve státě Uttarpradéš pokračují mnozí věřící i po prodělání násilného rekonverzního obřadu ve svém shromažďovaní. „K hinduismu se vrátila z celého sboru pouze jediná rodina. Ježíše jsme nikdy nezapřeli,“ sdělili našemu pracovníkovi dva hlavní představitelé sboru. Církev se ale nyní setkává tajně v noci a po malých skupinách. Křesťané však touží po obnovení veřejných shromáždění. Třebaže se nemohou scházet svobodně ve svých vesnicích, chtějí svoji víru šířit i do okolních osad. „Tato práce poroste stůj co stůj bez ohledu na obtíže,“ prohlašují zmínění dva představitelé. „Pronásledování přináší ve skutečSoučasný vůdce RSS Mohan Bhagwat na jedné hinduistické nosti církvi růst. Náš příběh slavnosti prohlásil, že rekonverzní kampaň, při které jsou křesťané a muslimové nuceni přistupovat zpátky k hin- zde není neobvyklý. Některé dokonce postihuje ještě duismu, bude v budoucnu pokračovat. 10

větší pronásledování než nás. Ježíš nám řekl, abychom se radovali a plesali, když nás pronásledování postihne.“

Upalte nás. My se toho nebojíme Když pastor „Yoshi“ otevřel dveře svého domu, aby se podíval, kdo jim zaklepal na dveře, stál tváří v tvář skupině deseti mužů. Jejich šafránově zbarvené čelenky a klacky a tyče, které drželi v ruce, jasně prozrazovaly, že jde o příslušníky VHP, militantní nacionalistické hinduistické skupiny, nechvalně proslulé bitím a napadáním křesťanů. Yoshi se vnitřně připravil na bití, na které mělo nepochybně dojít. Jejich návštěva toho večera koncem 2009 byla zcela neočekávaná. Ale pastor Yoshi na druhou stranu věděl, že k něčemu takovému dříve či později dojít musí. V každé indické vesnici jsou informátoři, kteří zástupcům RSS nahlašují aktivity nepřátelské hinduismu. Jeden z těchto informátorů navštívil jejich dům již téhož dne dopoledne a ptal se po Yoshim. Pastorova manželka „Aja“ mu řekla, že manžel není doma, neboť šel kázat. Místní hinduističtí aktivisté byli rozčílení kvůli tomu, že Yoshi veřejně promítal film o Ježíši, na který přišlo asi 400 obyvatel jejich vesnice, která leží ve státě Uttarpradéš. Později hinduističtí předáci Yoshiho obvinili, že je „protinárodní“ živel a americký agent. Bylo to vážné obvinění od skupiny, jejímž cílem je náboženská očista země a výhradně hinduistická Indie. Třebaže si nyní dobře uvědomuje, jaké hrozby představují nacionalistické skupiny, Yoshi sám vyrostl původně v hinduistické rodině, která věřila, že pochází z hinduistického božstva Kršny, známého také jako nejvyšší osobnost božství. Jako mladík však Yoshi nalezl pokoj při poslechu křesťanských rozhlasových stanic a v devatenácti letech vydal svůj život Kristu. Byl prvním konvertitou ke křesťanství ve své rodině. V roce 2004 uvěřila také jeho manželka a od roku 2006 vstoupil do plné duchovní služby. Když Yoshi poznal mezi muži Santhram Singha, neblaze proslulého oblastního předáka VHP, bylo mu jasné, že za ním nepřišel, aby svůj život vydal Kristu. Upálíme vás Santhram a jeho soukmenovci popadli Yoshiho a vlekli ho asi padesát metrů po cestě. „Byli strašlivě sprostí, slovně uráželi nejen mě, ale nevybíravě hovořili i o mojí matce a sestře,“ vzpomíná Yoshi. Když se Yoshiho tříletý synek s hlasitým ná- Pastor Yoshi (s páskou přes oči) na svém misijním poli. řkem rozběhl za otcem, Aja pochopila, že se něco děje, vyběhla ven a postavila se vedle manžela. Yoshi se snažil mužům vysvětlit, že podle indické ústavy má svobodu 11

informovat o svém náboženství druhé lidi. Santhram ho za to udeřil do tváře. „Já jsem ale zásadně hinduismus nikdy nekritizoval. Já výhradně lidem vyprávím o Ježíši Kristu.“ Yoshi poz­ ději našim pracovníkům uvedl, že třebaže se nebál, uvědomoval si na druhé straně vážnost si­tuace. „Moje srdce se nechvělo,“ prohlašoval. „Věděl jsem ale, že pomoci Jeden z našich kurýrních pracovníků v Indii, který distri- mi může pouze Bůh.“ Jeho manželka Aja se buuje Bible mezi věřící, využívá chvilku času, aby si sám přečetl nějakou pasáž z Bible. postavila mezi manžela a San­thrama. Muži se plni vzteku na ni obořili a křičeli, aby svému muži zabránila dál kázat. Celý rozhovor plný urážek trval asi půl hodiny. Ani Aja se jejich urážek nezalekla, ale mužům naopak řekla: „Přijdete za námi, když jsme doma sami,“ plísnila je. „Máte ale odvahu přijít tam, kde můj manžel káže? Přesvědčte se, zda lidé stojí při vás anebo při něm!“ Zatímco Aja diskutovala s muži, zavolal Yoshimu na mobilní telefon jeden přítel. Yoshi se postavil stranou, aby hovor vyřídil. Muži, kteří právě bouřlivě diskutovali s jeho manželkou, si toho nevšimli. Hinduističtí aktivisté pokračovali v argumentaci s Ajou a tlačili na ni, aby svého muže přesvědčila, že má s kázáním přestat. „Upálíme vás jako v Uríse!“ hřímali muži. „Víte, co jsme udělali v Uríse vašim druhům a jejich dětem?“ Byla to narážka na incident z roku 1999, při kterém hinduističtí aktivisté upálili australského misionáře Grahama Stainese a jeho dva malé syny, když všichni tři společně spali v autě. Na to Aja jen tiše odpověděla: „Upalte nás. Ani toho se nebojíme.“ Byla si skoro 22. ledna 1999 byl v indickém státě Urísa upálen i se svými dvěma syny, desetile- jistá, že za nimi opravdu přišli, aby je tým Philipem a šestiletým Timothym, zabili. Náhle si jeden z mužů všiml, že australský misionář Graham Staines. Yoshi s někým telefonoval. „Zavolal poliRadikální hinduista, který byl v roce 2003 cii,“ řekl ostatním. Během minuty muži odsouzen na doživotí, zapálil jejich autonaskákali do džípu a odjeli. mobil kombi, ve kterém otec a oba synové spali. Na snímku Graham Staines se svoji manželkou, oběma syny a dcerou.

12

Nezadržitelný Krátce po tomto incidentu dostal pastor s rodinou výpověď z pronajatého domu. Za tím pochopitelně stáli ti samí aktivisté, kteří na majitele domu tlačili, aby je vystěhoval. Od té doby se museli takto přestěhovat již osmkrát. Scénář byl vždy tentýž. Sotva si pronajali nějaký dům, radikálové ihned majitele přinutili, aby s nimi smlouvu zrušil. A dokonce i někteří Velikou pomocí pro evangelizační službu v Indii jsou jízdní kola, kterými naše misie tamní pastory hojně zaopatřuje. křesťané se báli být s nimi nějakým způsobem spojováni. Přes všechny tyto obtíže vyzařuje z očí pastora Yoshi duchovní radost. V jeho životě vládne důvěra, že každý další den bude prožívat spolu s Kristem. Pokračuje v hlásání evangelia a vede společenství o sto padesáti věřících. Také se podílí na spravování dalších, asi tří set podobných sborů ve své oblasti. Yoshi patří ke zhruba stovce hlavních pracovníků, které naše misie přímo v Indii nejrůznějšími způsoby podporuje – materiálně i duchovně.

Naše odezva Jedním z našich z nejvítanějších projektů, kterým jsme kdy indické křesťany podpořili, je podle jejich vlastního vyjádření speciální sada, která obsahuje nezbytné vybavení pro cestující evangelisty. Sada obsahuje křesťanskou literaturu, Bible, také rohožku, na kterou se může terénní pracovník se zájemcem o evangelium posadit, dále hudební nástroj pro doprovod při společenství, a další potřebné věci. Těmito sadami Hlas mučedníků vyzbrojil již stovky pastorů po celé Indii, a takto jim pomáháme podělit se o evangelium s mnohými, kteří o Ježíši ještě nikdy neslyšeli. Podobně jako již zmínění Suta a Yoshi jsou i mnozí další indičtí křesťané ochotni riskovat pro evangelium i své životy, ale nemají dostatek základního vhodného vybavení. Hlas mučedníků proto opatřuje stovkám tamních služebníků Slova vše co potřebují, od jízdních kol až po Bible a křesťanskou literaturu. Na jednom setkání asi osmnácti vedoucích pastorů z celé Indie jsme se dověděli, že změna ve vedení země velmi ztížila pozici tamních křesťanů. Řada hinduistických aktivistických skupin rozšiřuje svou členskou základnu a při zastrašování křesťanů si stále více troufá. Ale i za takové situace chce Hlas mučedníků se svými partnerskými organizacemi přispívat k šíření evangelia v této zemi. Indičtí bratři a sestry nám řekli: „Dejte nám potřebné nástroje a my jsme ochotní přinést evangeliu i osobní oběti.“ – Hlas mučedníků, USA, únor 2015 13

ideoloGie hinduTvy

kdo Je kdo

rss ráštríj svajamsévak sangh Národní svaz dobrovolníků • založen 1925 • Čelní ideologická organizace Hindutvy • podporuje hinduistický nacionalismus a celkové reformy společnosti • podporuje nadřazenost hinduismu • 50,000 poboček • 7 milionů členů • Hlava organizace: Mohan Bhagwat

bJp bharatiya Janata party Indická lidová strana • založena 1980 • jedna ze dvou hlavních politických stran Indie • politická odnož RSS • hlava organizace: Nárendra Módí

bajrang dal • založena 1984 • militantní křídlo VHP • mládežnická organizace: věk 15–30 • symbolem členů je kultovní trojzubec • zaměřují se na křesťany a muslimy

vhp vishva hindu parishad Světová hinduistická rada • založena 1964 • aktivistické křídlo RSS • podporuje ideologii Hindutvy • pověstná rekonverzemi křesťanů

státy se zákony proti konverzím

HIMÁČALPRADÉŠ ARUNAČÁLPRADÉŠ RÁDŽASTÁN GUDŽARÁT

MADHJAPRADÉŠ

ČHATTÍSGARH

INDIE



URÍSA

Z p r áv y z e s v ě ta Sýrie Pomozme syrským křesťanům, kteří uprchli z vesnic při řece Chábúr Hlas mučedníků podporuje uprchlé křesťany ze Sýrie a Iráku, jak jsme již čtenáře informovali v minulých číslech našeho bulletinu. Naše česká pobočka nedávno zaslala na materiální podporu těchto křesťanů v nouzi částku 10 000 dolarů. 23. února bojovníci Islámského státu zajali při útocích v Sýrii 300 křesťanů. Z nich bylo nyní již 23 propuštěno. Devatenáct z nich se 1. března bezpečně dostalo do města Hasaka a 3. března se k nim přidaly čtyři další propuštěné osoby. Nicméně v současnosti nemáme k dispozici zprávy o zbývajících zajatých křesťanech, jejichž počet se bude pohybovat kolem 260 osob. První skupina propuštěných devatenácti rukojmí pochází z vesnice Tel Gouran. Podle syrské humanitární organizace Assyrian Human Rights Network, soud šaría Islámského státu přikázal propustit tyto zajatce po zaplacení muslimské daně džizja – nespecifikované částky, která je podle islámského práva vybírána od křesťanů žijících na území podrobeném islámskému zákonu, podřizují­‑li se však tito jinověrci dobrovolně muslimské většině.

Stará křesťanská žena mezi tisíci syrskými křesťany, kteří uprchli ze svých domovských vesnic ležících při řece Chábúr.

Fotografie propuštěných naznačují, že se jedná o starší osoby ve věku nad padesát let a jsou mezi nimi dvě ženy. Podle BBC byli převezeni autobusem z města Shaddadeh, které je pod kontrolou Islámského státu, stejně jako jižní část Hasaky. 3. března byli propuštěni dva rukojmí z Tel Shamiram, šlo o manželský pár. Propuštěni byli také dva rukojmí z Tel Gouran – šestiletá dívka a její teta. Rodiče dívky se dostali do Hasaky již v první skupině devatenácti rukojmí. Během obsazení syrských vesnic při řece Chábúr na severovýchodu země, zajali 23. února radikálové Islámského státu přibližně 280 křesťanských obyvatel. Předpokládá se, že byli odvedeni do pohoří Abdulaziz, které je pod kontrolou IS. O údělu zbývajících zajatých křesťanů není dosud k dispozici žádná zpráva. Syrský ministr zahraničí únos odsoudil, stejně jako vysídlení asi 1200 rodin i zničení kostelů během útoku. Stržený kostel v Tel Hurmozu byl podle jeho slov jednou z nejstarších církevních budov v zemi. S narůstající krizí se snaží humanitární organizace pomáhat 1200 vysídleným rodinám z chá­ búrských vesnic, které se uchýlily do Hasaky a Kámišlí. Potřebují útočiště, potraviny, vodu a léky. Pomůžeme našim bratřím a sestrám v této zoufalé nouzi. Barnabas Fund, Austrálie, 6. března 2015 Irák Křesťané musejí opouštět všechno, co mají Křesťané po celém Iráku musejí na útěku před radikály pustošícími jejich zemi opouštět své domovy a veškeré živobytí. Mohammad, Sára a jejich dvě děti museli uprchnout z Mosulu, když jejich město obsadili islámští radikálové. Tou dobou ještě celá rodina truchlila nad nedávným nečekaným úmrtím sedmiměsíčního dítěte. Jen několik dní po rodinné tragédii se stali svědky útoku na kos15

tel, při kterém tři lidé přišli o život a dalších 12 utrpělo zranění. Přestože sami při incidentu žádné fyzické zranění neutrpěli, Sáru od té doby často pronásledují noční můry. Celá rodina uprchla do Kurdistánu, kde nyní žijí v provizorním obydlí společně s dalšími 74 lidmi. „Přes­ tože jsme vyvázli živí, připadá mi, jako bychom žili ve vězení,“ svěřil se Mohammad. „Nechci být nevděčný, ale zoufale toužím najít nějakou práci, abych dokázal rodinu uživit.“ Další uprchlík, „Valíd“, uprchl z domova, poté co mu radikálové pohrozili zabitím kvůli zpochybňování Koránu. V Libanonu dostal kontakt na spolupracovníky Hlasu mučedníků, kteří ho seznámili s evangeliem. Valíd odevzdal svůj život Kristu a zanedlouho se o evangelium podělil také s matkou, bratrem a několika přáteli. V současné době aktivně slouží Syřanům, Iráčanům a dalším obyvatelům Libanonu a stále se nevzdává naděje, že se jednoho dne vrátí do Iráku a bude Dobrou zprávu šířit i tam. Navzdory veškerému chaosu a nepokojům v Iráku můžeme spočinout v jistotě, že náš Pán má celou situaci pod kontrolou a že ve svůj dokonale stanovený čas celou zemi obnoví. Do té doby se modleme, aby naplnil pokojem a zahrnul svou milostí tisíce uprchlíků, kteří byli přinuceni opustit své domovy. – Hlas mučedníků, 26. února 2015, USA Libye Radikálové uřezali hlavy uneseným egyptským křesťanům Křesťanská komunita v Egyptě truchlí za 21 brutálně zavražděných křesťanů, kteří před časem odešli za prací do Libye a nedávno je surovým způsobem připravili o život přívrženci radikální skupiny Islámský stát (IS). 15. února radikálové zveřejnili na internetu video zachycující barbarské usmrcení zadržených mužů. Video nazvané „Poselství určené lidem kříže, podepsané krví“ nenechalo nikoho na pochy-

16

bách, že tito muži přišli o život právě kvůli své víře. Navíc titulky popisují oběti jako „lidi kříže, následovníky nepřátelské egyptské církve“. Křesťané byli uneseni v okolí libyjského města Syrta při několika samostatných incidentech loni v prosinci a letos v lednu. 12. ledna představitelé libyjské odnože IS zveřejnili prohlášení, že Egypťany drží v zajetí. Zavraždění křesťané pocházeli z vesnic v okolí města Samalut na severu guvernorátu Minjá ve středním Egyptě. Celý region trpí vysokou mírou chudoby v důsledku nedostatku pracovních příležitostí; mnoho obyvatel proto odchází za prací do okolních arabských zemí. Podle očitých svědků byli přátelé a příbuzní obětí po obdržení zprávy o smrti svých blízkých v naprostém šoku. Modlete se společně s námi za všechny, kdo truchlí nad ztrátou těchto věrných křesťanů. – Release International, 23. února 2015 Laos Vražda křesťanek v buddhistické osadě 19. ledna byly v buddhistické osadě ve státě Kačjin napadeny a zavražděny dvě mladé ženy kvůli svým křesťanským aktivitám. Obě ženy pracovaly jako dobrovolnice v místní škole. V souvislosti s šířením evangelia jim již bylo v minulosti vyhrožováno. Místní zástupci státních orgánů je nedávno vyzvali, aby odešly pryč, protože o žádné křesťany ve vesnici nestojí. Krátce poté mladé ženy podle dostupných zpráv znásilnili a zavraždili místní vojáci. Navzdory nedávným reformám jsou křesťané v této převážně buddhistické zemi vystaveni stále intenzivnějšímu pronásledování. Pokud se někdo obrátí ke křesťanství, zcela běžně se stává, že přijde o práci a dostane výpověď z bytu. Mnoha ženám po celé zemi hrozí znásilnění a někdy i zabití příslušníkem armády. – Hlas mučedníků, 22. února 2015

B i bl i ck é zam y š len í

O milování nepřátel Ježíš řekl: „Milujte své nepřátele.“ (Matouš 5,44) Pět století před Ježíšovým narozením prohlásil Sofokles v Antigoně: „Nejsem zde pro nenávidění, ale pro milování.“ I Starý zákon přikazoval milovat své bližní. Ježíš přivedl lásku k jejímu nejvyššímu stupni, když poukázal, že by měla zahrnovat i nepřátele. Židovská básnířka Ilsa Blumenthalová­‑Weissová, jejíž manžel zahynul v plynové komoře, a za války přišel o život i jejich syn, prošla sama koncentračním táborem. V něm napsala báseň, ve které prohlašuje: „Nenávidět nedokážu. Bijí mě, šlapou po mně. Nenávidět nedokážu. Házejí po mně kameny. Nenávidět nedokážu. Dokážu jen hořce plakat.“ Je to vysoká meta pro lidskou bytost – být prost pocitu nenávisti. Bůh ale dává ještě víc: sílu nepřátele milovat. Láska k nepřátelům neznamená vyhýbat se konfrontaci se zlem. Ježíš bojoval proti kupcům v chrámu i proti farizejům. Ježíš od nás neočekává, abychom nepřátelům lichotili nebo je objímali. On nepadl Kaifášovi kolem krku, a určitě se mu nenabízel za společníka v jeho zlých skutcích. Milovat nepřítele znamená rozumět mu lépe, než rozumí on sám sobě. Jeho nenávist ho zaslepuje. Vy dokážete vidět jeho situaci nezaujatě. Milovat nepřítele znamená, že se při vlastní obraně neuchýlíte k jeho prostředkům. Milovat ho znamená, podobně jak to učinil Ježíš, vzít na sebe jeho vinu; vnímat jeho hřích jako by byl váš, a najít pro něho usmíření ve skutcích dobroty k nepříteli i jeho obětem. Mějme před očima příklad Kristův a dokážeme tak jednat mocí Ducha svatého. – Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching Toward the Heights Elektronické knihy Vybrané tituly z nakladatelství Stefanos si můžete pořídit také ve formě elektronických knih za zvýhodněnou cenu (nákupem elektronické verze ušetříte ve srovnání s tištěnou knihou přibližně dvě třetiny ceny). Podrobnější informace a formulář na případné dotazy nalez­nete na adrese www.hlas-mucedniku.cz



Můžete nám psát na naši e-mailovou adresu: [email protected] [email protected] Navštivte nás na Facebooku: www.facebook.com/hlas.mucedniku Další informace v angličtině lze najít na internetových adresách: www.persecution.com www.persecution.net Starší čísla v elektronické podobě naleznete na internetové adrese www.hlas-mucedniku.cz

MuČedníci kŘesŤanské víry Skryté kameny v základech církve

TELEMaCHuS 1. ledna 404 Odvážný čin jediného člověka ukončil kruté hry v Koloseu starověkého Říma jednou provždy. Za svůj pokojný protest proti barbarství zaplatil Telemachus svým životem. Římané v době starověkého Říma navštěvovali gladiátorské hry v Koloseu jako formu zábavy. Gladiátoři bojovali často na život a na smrt buď mezi sebou anebo s vězni, zajatci či s šelmami. Poustevnický mnich jménem Telemachus přicestoval do Říma právě v době, kdy se konaly hry na oslavu vojenského vítězství. Poustevník s hrůzou sledoval, jak gladiátoři srážejí k zemi jednoho bojovníka za druhým. Když už to nedokázal dál snášet, skočil do arény. „Proč neoplácíte Boží milosrdenství,“ hřímal Telemachus, „že byly od vás odvráceny meče

Hlas mučedníků  Vychází pětkrát do roka.

V prosinci vychází dvojčíslo. Toto periodikum je registrováno u Mi­nis­ter­stva kultury ČR pod evidenčním číslem MK ČR E 12970 Bulletin vydává občanské sdružení Pomoc pronásledované církvi K hlavním cílům tohoto sdružení patří: • poskytovat hmotnou a duchovní pomoc proná­ sledovaným a potřebným křesťanům • informovat veřejnost o pronásledování křes­ťanů • podporovat vydávání literatury, která vypo­vídá o křesťanských mučednících a svědcích víry. Občanské sdružení úzce spolupracuje s celo­svě­tovou misijní organizací International Chris­tian Association (ICA). Pět hlavních zásad této misijní organizace je za­lo­že­no na biblickém verši epištoly židům 13,3: 1. Podporovat křesťany v šíření evangelia v oblas­tech,

vašich nepřátel, a vraždíte zde jeden druhého!“ Ale ani publikum ani bojovníci mu nevěnovali pozornost. Zoufalý Telemachus běhal od jednoho gladiátora k druhému a prosil je, aby s vražděním přestali. Diváci se mu posmívali a křičeli: „Vzpoura! Vzpoura! Umlčte ho! Tady nemá co kázat! Staré římské zvyky se budou ctít! Sláva gladiátorům!“ Některé prameny uvádějí, že Telemachus byl zabit bojovníky v aréně. Jiné píší, že rozzlobení diváci nepohodlného mnicha ukamenovali. Buď jak buď, jeho čin i jeho smrt vnesly do Říma historickou změnu. Telemachus jeho obyvatele přivedl k poznání, že krvavé zápasy nemají mezi pravými křesťany místo. Když se křesťanský císař Honorarius dověděl o smrti mnicha protestujícího proti násilí v aréně, vydal výnos zakazující gladiátorské zápasy. Telemachus tak svým vášnivým a nesobeckým skutkem zachránil mnoho lidských životů.

kde jsou pro své svědectví o Ježíši Kristu pro­ná­sle­do­vá­ni, prostřednictvím křesťanské li­te­ra­tu­ry, Biblí, rozhlasového vysílání, léků a dalších fo­rem pomoci. 2. Poskytovat v těchto oblastech pomoc rodinám křesťanských mučedníků. 3. Podporovat věřící, kteří osobně prošli utr­pe­ním v bývalých komunistických zemích. 4. Nejrůznějším způsobem se snažit získávat pro Krista ty, kteří se podílejí na pronásledování křes­ťa­nů v totalitních zemích a problémových ob­las­tech. 5. Informovat veřejnost o krutostech páchaných na křesťanech. Tento bulletin lze bez­plat­ně ob­jed­nat na ad­re­se: Hlas mučedníků pošt. přihrádka 21 377 01 Jindřichův Hradec Účet pro dobrovolné příspěvky: ČSOB Jindřichův Hradec č. ú.: 131257607/0300