SPECIFIC: INNSIKT # 4 [insight;vhled]
FESTIVAL SCÉNICKÝCH ČTENÍ SPECIFIC 2015 - NORSKO 5. - 28. KVĚTNA, BRNO MOSILANA, ŠPITÁLKA 12 27. - 29. KVĚTNA, PRAHA VENUŠE NA ŠVEHLOVCE, SLAVÍKOVA 22
Jak bouře ženoucí se z horských svahů burácí řady stavů v tkalcovnách, až budovy se chvějí do základů a sténají jak přetížené lodě ve vlnách. Sta součástek se naráz z místa hnulo, půl vteřiny je vrací zase zpět a člunek, jak ta štíhlá vážka hbitá hned tam i sem a zas se zpátky kmitá… Ten bouřný ruch a chvat, to věčné chvění, toť hudba vítající nových věcí zrod: zde osnova a útek v pevném sjednocení se mění v látku – tkalců nedozrálý plod. Ty tkalcovny – toť naše plodné lány, vždy plné vzruchu, živé práce, zrání. Kdo zvedá křivku diagramu Mosilany? Toť my – tisíce rukou v budování! Ivan Blatný, Melancholické procházky
S překročením první poloviny května se i festival SPECIFIC pomalu přehupuje do té druhé, nabitější poloviny měsíce. Tento týden se v Brně seznámíme s textem autora Finna Iunkera, The Answering Machine z roku 1994, jenž i po 20 letech od jeho dokončení naleznete v repertoáru evropských divadel. A příští, tedy poslední festivalový týden se již na dvou různých scénách odehraje celkem pět scénických čtení. V bývalé textilce Mosilana v Brně bude výčet děl šesti norských autorů zakončen uvedením textů Arna Lygreho a Cecilie Løveidové. Současně s tím, po tři dny od úterý 26. května až do čtvrtka 28. května, režiséři přesunou některá další čtení na pražský Žižkov, konkrétně do prostor zapomenutého sálu čekajícího na rekonstrukci - řeč je o Venuši ve Švehlovce. Zde, na domácí scéně divadelního souboru Depresivní děti touží po penězích, se postupně představí texty Finna Iunkera, Jona Fosseho, a nakonec i Arna Lygreho. Kdo že jsou vlastně Depresivní děti, fenomén pražského experimentálního divadla? O čem pojednává text The Answering Machine, který je na programu dnešního večera? Zalistujte čtvrtým číslem festivalového časopisu a naleznete odpověď. Za Divadlo Feste, pořadatele festivalu scénických čtení SPECIFIC, zvou Jiří Honzírek s Martinem Bartošem.
### 2 ###
Venušiny Depresivní děti. Touží po penězích?
Spolu s textem The Answering Machine se brněnskému publiku představí gang
i
pražský
Depresivní
umělecký
děti
touží
[vhled]
po penězích. A stejně tak si mohli říkat Mrtvoly v hořícím bytě. Napsala: Barbora Kašparová
Pražský dětí
umělecký
toužících
po
gang
penězích
se
Depresivních v
posledních
site-specific činoherními představeními se silným interpretačním vkladem a výrazným vztahem
několika letech stal nedílnou součástí české
k
alternativní divadelní platformy. I samotný název
fenoménům.
souboru „Depresivní děti touží po penězích“ má
Depresivní děti nezabývaly klasičtějšími texty,
jednoduché opodstatnění - je názornou ukázkou
právě naopak. Nejčastěji inscenovaným autorem
jejich otevřeného přístupu k tvorbě. Stejně tak se
je s počtem šesti uvedených dramat Thomas
totiž umělecké uskupení mohlo jmenovat „Mrtvoly
Bernhard (Ritter, Dene Voss, Vápenka, Alžběta
v hořícím bytě“, jak zněl titulek jiného novinového
II., Lovecká společnost a Prezident) a mezi další
článku.
inscenované texty patří např. Aischylova Oresteia
V čele divadla stojí režisér Jakub Čermák,
současnosti
nebo
a
aktuálním
Neznamená
Wildeova
Salome.
to
společenským
však,
Projekty,
že
by
které
se
jsou
který se obklopuje stálým souborem několika herců
k vidění na programu letošní sezóny, jsou ještě
a na jednotlivých inscenacích se podílí s hrstkou
kontroverznějšího
dalších kmenových tvůrců. Soubor vznikl v roce
zpracovaly Čapkovu Věc Makropulos s podtitulem
2004 a až do října minulého roku působil bez zázemí
„Čapek je mrtvý a Marty je kurva!“, 120 dní Sodomy
a stálé scény. Tento fakt v konečném důsledku
markýze De Sade, Ludwig (Kýč je mrtev) na námět
podpořil ideový záměr a charakter tvůrčích metod
jednoho z Viscontiho filmů a bavorských dějin,
Depresivních dětí - využívat a oživit ve svých
a dále docu-drama Milostný dopis ženě, kterou
inscenacích přirozený genius loci zapomenutých,
nemilujeme, reflektující fenomén svobodných žen
nepřístupných
nad 30 let hledajících partnera. Na jednotlivých
nebo
nevyužívaných
prostor
charakteru.
představeních
site-specific
vyjádření k pojednanému problému. Tento nepříliš
Čechovův
Racek
uváděný
vyžadováno
obvyklý
se inscenace objevily na pozadí dalších míst,
šokuje, a i proto mají inscenace v Praze velký
například
Vítkově,
ohlas. Do nepravidelné dramaturgie souboru patří
Hlavního nádraží v Praze, různých soukromých
kromě site-specific další tvůrčí linie, a to projekty
pražských bytů nebo vybydlené funkcionalistické
na pomezí happeningu a instalace, rozhlasové
vily v Čelákovicích.
rádio, a i do budoucna plánované muzikál a opera.
Repertoár
památníku
souboru
je
na
tvořen
zejména
některé
divácích
ve vytopeném Hudebním divadle Karlín. Od té doby Národního
přístup
po
děti
po celé Praze a jejím okolí. Debutovým projektem byl
je
Depresivní
nepřipravené
diváky
Tvar site-specific však už není od října roku
Mezinárodní Ibsenova cena Nejlukrativnější divadelní ocenění světa, jehož udělení doprovází suma 2,5 milionu norských korun. Cena je určena osobnostem (příp. i institucím a organizacím), které do světa dramatu a divadla vnesly nový rozměr. Laureáti: P. Brook, A. Mnouchkineová, J. Fosse, H. Goebells. Ibsenova cena má zároveň i ryze norskou variantu udělovanou za nejlepší dramatické dílo uplynulého roku. ### 3 ###
2014 hlavní doménou tohoto uměleckého gangu, protože se Depresivním dětem podařilo získat prostory v zapomenuté budově v centru Prahy náležící kolejím, a to ve Venuši ve Švehlovce. Jedná se o sál z 20. let minulého století ve stylu art deco čekající na potřebnou rekonstrukci, která je zatím (ke štěstí Depresivních dětí) v nedohlednu. Venuše ve Švehlovce funguje pod záštitou sdružení Zákulisí, z. s., které poskytuje
azyl
nejen
Depresivním
dětem,
ale ještě dalším dvěma divadelním souborům Chemickému divadlu Vojtěcha Bárty a souboru absolventů DAMU 11:55. Venuše je provozována jako kulturní centrum, kde se nemají (přes jejich značnou převahu) pořádat jen divadelní představení, ale i další kulturní akce a vernisáže. Podle slov uměleckého vedoucího Depresivních dětí Jakuba Čermáka je Venuše sluj plná současného živého alternativního umění. Depresivní
děti
toužící
po
penězích
se díky svým silně experimentálním tvůrčím metodám postupně stávají pražským kulturním fenoménem. Venuše a její ojedinělá atmosféra dotváří
image
zdejších
souborů,
zejména
Depresivních dětí, které mají k prostoru silný pocit sounáležitosti. Venuše jim otevírá nové cesty a není možné odhadnout, čeho se lze od souboru, který neustále překvapuje, ještě dočkáme. Jisté však je, že tvůrčí skupina zdaleka ještě není na vrcholu svých sil.
Národní divadlo, Oslo Budova navržená architektem Henrikem Bullem se nachází mezi královským palácem a parlamentem. Divadlo bylo slavnostně otevřeno v roce 1899. Před divadlem stojí sochy dvou nejvýznamnějších norských literátů, Henrika Ibsena a Bjørnstjerna Bjørnsona, autora norské hymny a laureáta Nobelovy ceny. ### 4 ###
Finn Iunker: “Díky tomu, že repliky v The Answering Machine nejsou
Finn Iunker
přiřčeny konkrétním postavám, má divadlo velkou míru svobody.”
[ROZHOVOR]
Rozhovor vedla: Barbora Kašparová
Formální vzhled tohoto textu i jeho obsah jsou velmi komplikované a komplexní. Myslím si, že je to text otevřený interpretacím. Zajímalo by mě, jak se na to díváte vy – je to text založený spíše emočně, nebo se čtenáře snaží navést k přemýšlení? Domnívám se, že to není zase tak komplexní text, jak se může zdát, ale díky tomu, že jednotlivé repliky nejsou přiřčeny konkrétním postavám, má divadlo velkou míru svobody co do volby. The Answering Machine
je
docela
abstraktní,
ale
současně
emocionální text. Možná se snažím o setkání světů čiré abstrakce a emoční humánnosti. Dle mého názoru text určitým způsobem reflektuje
přístup
k
životu.
Protagonista
promlouvá sám k sobě i k dalším postavám, které se scéně můžou vyskytovat, ale nemusí. Text také pokládá spoustu různých otázek. Co bylo vaším cílem, když jste na textu pracoval? Jak dlouho trvalo dokončit tuto hru?
Finn Iunker (1969): The Answering Machine Jeho
debut
napsaný
v
The
roce
Answering
1994,
Machine,
neodpovídá
běžné
podobě divadelních her, přestože jej autor
Na textu jsem pracoval přibližně tři měsíce během jara 1994. Bylo to poprvé, co jsem psal jiným jazykem než norsky, a byl jsem velmi zmatený,
označil
za
„Text
pro
divadlo“.
Iunker
je
spoluvydavatelem literárního periodika Vagant, přednášel
v
Leuven,
Antwerpách,
Bruselu
a Montrealu, přeložil díla Sarah Kane, Franze Xavera Kroetze, Davida Mameta a dalších.
Den Nationale Scene, Bergen Nejstarší norská scéna, kterou r. 1850 založil Ole Bull za účelem uvádění původních norských dramat. Pro toto divadlo psal i Henrik Ibsen (např. Divoká kachna zde byla uvedena poprvé), zároveň zde působil jako režisér, kostýmní výtvarník, inspicient a nápověda. Det Norske Teatret, Oslo Divadlo důležité pro svoji roli z hlediska vývoje norského jazyka. Cílem divadla, založeného v r. 1912, bylo inscenovat hry v jazyce landsmål, tedy v jazyce odlišném od spisovné norské dánštiny nazývané riksmål. V dnešní době je tento jazyk nazýván nynorsk (nová norština), divadlo se mu stále věnuje. ### 5 ###
koncentrovat
v několika zemích představena. Jak byla
své myšlenky v cizím jazyce. Proto jsem zkusil
diváky přijata? Měl jste vůbec ambice tuto
psát smysluplně - s ohledem na základní lidské
dostat na jeviště?
protože
jsem
nebyl
schopen
vztahy, a také s tím, aby vznikl text, který by byl „použitelný“ pro různá divadla. Z tohoto důvodu
I po dvaceti letech bývá přijata jako neotřelá
není jasné, zda je protagonista sám nebo je jich
a experimentální. To je úžasné. Nijak jsem
deset. Líbí se mi nápad, kdy fragmenty či části
netoužil po tom, aby byl text uváděn v tradičních
textu mohou být inscenovány jako monology,
naturalistických divadlech – ta se jí mohou
jako dialogy, nebo jako polylogy.
ujmout, až na to budou připravena. Pamatuji si, že v roce 1994 jsem si říkal, že tradiční norské
Je toto váš typický způsob psaní her? Jak
divadlo
se vaše tvorba vyvinula od okamžiku, kdy
na to, aby se s textem vyrovnalo. Ale po dvaceti
jste dopsal The Answering Machine?
letech vidím, že jsem se mýlil – což ovšem není
můj probém. Hra dál žije a to mě velice těší.
Ne, není to typické, ale všechny mé hry sdílejí to,
Momentálně vstupuje do svého jednadvacátého
že nejsou jasně naturalistické.
roku a jsem velmi pyšný, že se tak děje v České
bude
určitě
potřebovat
deset
let
republice. Hra
The
Answering
Machine
již
byla
Divadelní text The Answering Machine je plný jazykových hříček a chytáků, takže mi hodně pomohlo, když mi Finn Iunker poslal norský překlad (původní text je anglický) a trpělivě odpovídal na mé otázky. překladatelka Eva Dohnálková
O čem je podle Vás Answering Machine? O ničem. O všem. Hodnota spočívá v útržcích a detailech. Hodnota spočívá
v
celku
jako
proudu
myšlenek,
vzpomínek,
asociací,
zneklidňujících i banálních drobností. Někoho zasáhne jednotlivá věta, někoho mohutnost a hutnost té řeky slov. Někoho nic. Někoho všechno. Automatický text par excellance. režisér Jakub Čermák
Skandinávský dům Skandinávský dům je občanské sdružení (vzniklo r. 2005), jež si klade za cíl prohlubovat a podporovat kulturní spolupráci a výměnu mezi dům Skandinávií a Českou republikou. Festival SPECIFIC 2015 je podporován Skandinávským domem. ### 6 ###
Podzimní sen: Milenecký vztah není tím jediným, oč tu jde
podzimní sen
Recenzi napsala: Amálie Bulandrová
Třetí večer festivalu SPECIFIC 2015 představil dílo norského dramatika Jona Fosseho Podzimní
[Review]
sen. Pětice herců se chopila textu a pod režijním vedením Vojtěcha Bárty jej přednesla v prostoru bývalé textilky Mosilana. Podzimního
dozvídá o všem, co znovunalezená láska mezi
snu jsou Muž (Marek Šenkyřík) a Žena (Michaela
Ústředními
aktéry
Fosseho
Mužem a Ženou způsobuje. Milenecký vztah už
Rykrová) – bývalí milenci, kteří se po čase snad
není tím jediným, oč tu jde, přidávají se i vtahy
náhodně potkávají na hřbitově. Jejich vlastní jména
rodinné a otázky zodpovědnosti vůči ostatním
se diváci nedozvědí, stejně tak ani konkrétní místo
členům úzkého kruhu.
či čas nejsou pevně vymezeny. Tím podstatným
Struktura
děje
není
nikterak
pevně
jsou totiž postavy – jejich pocity, myšlenky, vše,
ohraničená, jednotlivé výstupy se volně prolínají
co bylo a nyní se opět může stát náplní jejich vztahu.
jeden s druhým a na aktuálním věku postav
Tak je tomu alespoň zpočátku; poté, co je divák
nezáleží. Čas jako by nebyl důležitý, divákovi však
seznámen s minulostí dvojice a stane se svědkem
není orientace v ději nikterak znemožněna. Díky
jejich
perspektiva
drobným narážkám v replikách postav se vždy
příběhu mění. Do popředí vstupuje Mužova matka
může nějakým způsobem zorientovat ohledně
(Dagmar Kopečková), menší prostor dostává i jeho
časové posloupnosti.
znovunalezené
lásky,
se
otec (Vojtěch Bárta) a bývalá manželka (Světlana
Stejně tak, jako se od sebe liší zmiňované
Kašpárková). Díky matčině výpovědi se divák
části hry, lišilo se i jejich scénické provedení
Foto: Libor Galia
NORLA Nadace pro norskou literaturu v zahraničí, vznikla v r. 1978. Nadace se stará o to, aby podmínky pro překlady a vydávání co největšího počtu norských knih v zahraničí byly co nejpříznivější. Festival SPECIFIC 2015 je podporován nadací NORLA. ### 7 ###
v Mosilaně. První polovinu inscenace vyplňovali pouze Muž a Žena, kteří rozehrávali svůj příběh na jediném objektu nacházejícím se na scéně – dřevěné lavici. Oba herci byli oděni v neutrálním současném
oblečení,
nikterak
vymezujícím
určitou dobu či styl. Zpočátku předčítali své repliky spolu i se scénickými poznámkami, což působilo
lehce
těžkopádně,
a
samozřejmě
nepřirozeně. Porůznu se k sobě přibližovali a zase oddalovali, kouřili nebo se procházeli Foto: Libor Galia
po vymezeném prostoru scény. Po
čase
Mužovi
množství rekvizit (smuteční věnec či doutník).
rodiče, oba ve smutečním oděvu. Nacházeli
Tvar provedení tak nabral na intenzitě, která
jsme se sice stále na hřbitově, nyní však už
vedla snad i k větší pozornosti diváků. V závěru
z důvodu pohřbu – nejprve šlo o pohřeb Mužovy
vstoupila do děje Mužova bývalá žena, také
babičky,
ve smutečním, přinášející zprávy o smrti jejich
později
do
děje
Mužova
vstoupili
syna
a
nakonec
Muže samotného. Díky vyššímu počtu aktérů se zde tvar scénického čtení stal svižnějším
syna. Pohřební
atmosféra
byla
během
a dynamičtějším. Otec, na rozdíl od matky sedící
inscenace všudypřítomná. Tématika vztahů se
v pozadí, se po prostoru neustále pozvolna
zrcadlila na pozadí stále připomínané pomíjivosti
pohyboval
lidského života a omezeného času, který má
některé
a
místy
matčiny
nepřítomně
promluvy.
Muž
komentoval se
Ženou
každý z nás k dispozici. Prostor, ve kterém čtení
zůstali na dřevěné lavici a naslouchali matčině
bylo realizováno – nevelký prázdný výklenek
plejádě názorů a komentářů, vztahujícím se
jedné z místností někdejší tovární haly – jen
k jejich životu. Scénické poznámky se v této
přidával na stísněnosti a nervozitě z rychlosti
části již nepředčítaly, navíc byla do provedení
běhu lidského života.
více zapojena reprodukovaná hudba a menší
Foto: Libor Galia
Norske Dramatikeres Forbund (NDF) Sdružení norských dramatiků je nezávislou organizací spisovatelů, jejímž účelem je ochrana uměleckých a finančních zájmů norských dramatiků a propagace moderního norského dramatu. Organizace byla založena v r. 1938 a v současnosti má přibližně 230 členů, kteří píší divadelní, filmové, rozhlasové a televizní scénáře. Festival SPECIFIC 2015 je podporován organizací NDF. ### 8 ###
Divadlo Feste je nezávislé profesionální divadlo působící v Brně od roku 2006. Za tu dobu uvedlo přes 20 inscenací, které prezentovalo po celé ČR a v zahraničí. Zaměřuje se na tabuizovaná, sociální a politická témata, často pracuje s historickými momenty a postavami. Divadlo Feste je angažovaná kulturní platforma s těžištěm v divadelním umění. Způsob práce, divadelní žánry a dramaturgická rozhodnutí odvíjí od společensko-politických problémů, které se snaží komentovat, nahlížet nebo představovat veřejnosti. Červenou nití divadla je usilování o rozvoj otevřené občanské společnosti, a to jak po stránce kulturní a estetické, tak vědomostní a názorové. Od roku 2011 je pořadatelem festivalu scénických čtení ve veřejných prostorech SPECIFIC.
SPECIFIC: Innsikt #4 festivalový časopis Šéfredaktorka Romana Švachová Vedoucí redakce Martin Bartoš, Klára Škrobánková, Barbora Kašparová Redaktoři Amálie Bulandrová, Barbora Kašparová, Jiří Šilberský, Klára Škrobánková Korektura Romana Švachová Grafická úprava Anna Petříková, Matěj Málek
Vydáno v nákladu 40 kusů studenty FF MU při spolupráci s Divadlem Feste. Festival probíhá za finanční podpory Statutárního města Brna, Ministerstva kultury ČR, Jihomoravského kraje, Skandinávského domu, nadace NORLA a Dramatikerforbundet. Mezi dalšími spolupracujícími jsou společnost Alfa Properties, hostel Mitte, zpravodajství online.muni.cz a především studenti FF MU. Festivalu byla udělena záštita velvyslankyní Norského království v České republice Siri Ellen Sletnerovou. ### 9 ###
FINN IUNKER: the ANSWERING MACHINE scénické čtení 20. května 2015, 19:30
Text má vypravěče v první osobě (ona nebo on), je ovšem možné, že postav je více. Jsme vrženi mezi líčení z cest, odkazy na obor logiky, odborné teoretické otázky a problémy, jaké přináší výchova puberťaček. Možná, že jde o to prožít a zapamatovat si – a také o nemožnost obojího. The Answering Machine je kompaktním prozaickým textem, který se na mnoha místech rozpadá, často slovo za slovem. Kdyby nebylo podtitulu „text pro divadlo“, nic by nenapovídalo tomu, že se jedná o dramatický text.
Autor:
Finn Iunker
Překlad:
Eva Dohnálková
Režie:
Jakub Čermák
Obsazení:
Jiří Ratajík, Barbora Mitošinková
Hudba:
Tomáš Graulich
Umělecká spolupráce: Anna Prstková
Nadcházející čtení festivalu: 25. 5. ARNE LYGRE: NIC ZE MĚ 27. 5.
FINN IUNKER: ANSWERING MACHINE
[bývalá Mosilana, Brno] [Venuše ve Švehlovce, Praha]
28. 5. CECILIE LØVEIDOVÁ: PROHLÍDKA
[bývalá Mosilana, Brno]
28. 5. JON FOSSE: PODZIMNÍ SEN
[Venuše ve Švehlovce, Praha]
29. 5. ARNE LYGRE: NIC ZE MĚ
[Venuše ve Švehlovce, Praha]
