Soutěžní práce SVOČ Kategorie: Magisterská
Metodika hodnocení veřejných zakázek v ČR
Autor:
Michaela Greplova
[email protected]
Školitel:
Ing. Lucie Macurová, Ph.D.
SVOČ 2008
Abstrakt Veřejné zakázky a snaha o jejich zpřehlednění. To by mělo být cílem při novelizaci zákona o veřejných zakázkách. Tento obor je často spojován s informacemi o korupci a tzv. neúčelně vynaložených veřejných financí. Ale proč tomu tak je? V České republice není dostatečný legislativní základ pro takové zadávání veřejných zakázek, které by mohlo být považováno zejména za transparentní, nediskriminační. Hodně problémů právě s hodnocením veřejných zakázek, které se pokusím v této práci více rozvést a nastínit řešení této problematiky.
Klíčová slova: Veřejná zakázka, hodnocení, hodnotící kritéria, zásada transparentnosti.
2
Obsah Abstrakt .............................................................................................................................2 Obsah ................................................................................................................................3 Úvod..................................................................................................................................4 1 Vývoj veřejných zakázek a platná právní úprava ..........................................................5 1.1 Veřejné zakázky v České republice ........................................................................5 1.2 Problematika veřejných zakázek v EU ...................................................................6 2 Teoretické vymezení základních pojmů.........................................................................6 2.1 Zadavatel .................................................................................................................6 2.2 Veřejná zakázka ......................................................................................................7 3 Zásady postupu zadavatele.............................................................................................8 4 Zahájení zadávacího řízení a jeho průběh včetně hodnocení.........................................8 4.1 Zadávací dokumentace, vymezení hodnotících kritérií ..........................................9 4.2 Hodnotící kritéria ..................................................................................................10 4.3 Nabídka – výběr dodavatele..................................................................................14 5 Problémové okruhy hodnocení veřejných zakázek......................................................15 6 Závěr ............................................................................................................................18 7 Seznam použité literatury.............................................................................................19 8 Seznam příloh...............................................................................................................20
3
Úvod Veřejné zakázky jsou právním institutem resp. mladou právní disciplínou, o kterém se v posledních třech letech zejména v médiích bouřlivě diskutuje. Bohužel je nejčastěji tato právní disciplína, která je na pomezí práva veřejného a soukromého, spojována s korupcí, a to především z důvodu, že právní základ pro zadávání veřejných zakázek zdaleka není bezchybný. Oblast veřejných zakázek se velmi dynamicky rozvíjí a toto téma je aktuální nejen u nás, ale v celé Evropské unii, která nedávno „legislativním balíčkem“ zrušila všechny dosud platné směrnice a vydala nové, moderní, reagující na současné potřeby jak zadavatelů tak dodavatelů veřejných zakázek. Jedna z oblastí, která je hodnocena jako nejvíc problematická, souvisí s transparentností výběrů dodavatelů veřejných zakázek v oblasti jejich hodnocení. Proto bude cílem této práce nastínit problémové okruhy při hodnocení veřejných zakázek v České republice a nalézt jejich vhodná řešení. Výsledkem bude také posouzení, která ze standardních metod hodnocení je pro zadavatele výhodnější, ale také její dopad zachování zásad vyplývajících z platné legislativy. Při zpracování práce jsem využívala zdroje uvedené na konci této práce a také platnou legislativu. Celá práce je hodně zaměřená na mé osobní zkušenosti, které jsem se snažila do diplomové práce promítnout. Své poznatky jsem čerpala také z různých vzdělávacích aktivit, které jsem absolvovala.
4
1 Vývoj veřejných zakázek a platná právní úprava 1.1 Veřejné zakázky v České republice Během posledních 15 let byla problematika zadávání veřejných zakázkách upravena postupně třemi zákony, což není v české právním řádu obvyklé. Legislativa v této oblasti musela velice pružně reagovat jak na změny v prostředí veřejných zakázek, tak na soulad s právem Evropského společenství. V roce 1994 nabyl účinnosti zákon č. 199/1994 Sb., který upravoval oblast veřejných zakázek, ale jeho účinnost musela být ukončena zejména díky vstupu České republiky do Evropské unie a povinnosti zapracovat do české legislativy příslušné právní normy (směrnice) práva Evropského společenství. Charakteristickým rysem předchozí právní úpravy (zákona č. 199/1994 Sb.) je, že její koncepce nevycházela z evropských zadávacích směrnic, nýbrž z tzv. modelového zákona o zadávání zboží, staveb a služeb přijatého Komisí Spojených národů pro mezinárodní obchodní právo. Z perspektivy země, které usilovala o plné členství v Evropské unii, takto zvolená koncepce nebyla nejšťastnějším řešením, neboť činila téměř nemožnou snahu České republiky o efektivní harmonizaci svého práva v dané oblasti s právem Evropského společenství.1 Tímto vnikla potřeba nové právní úpravy a dne 1. 5. 2004 nabyl účinnosti zákon č. 40/2004 Sb., který byl ale po 2 letech zrušen a nahrazen současným zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon). Potřeba nového zákona souvisela především se zajištěním transpozice směrnic práva Evropského společenství do českého právního řádu. Z toho důvodu byl dne 14. 3. 2006 přijat Parlamentem České republiky nový zákon. Zákon byl zveřejněn dne 19. 4. 2006 ve Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv v částce 47 pod číslem 137/2006 Sb. V souladu s novými evropskými zadávacími směrnicemi je veden snahou o vytvoření modernějšího, flexibilnějšího a jednoduššího právního rámce pro veřejné zakázky a 1
Prezentace ze školení Seminář pro cílové slupiny z neziskového sektoru, podnikatelského sektoru a veřejné správy v oblasti veřejných zakázek, Gordion s. r. o. , str. 1.
5
koncese2. Gestorem zákona o veřejných zakázkách v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj, které je zodpovědné za implementaci zákona, ale také za vzdělávání v této oblasti.
1.2 Problematika veřejných zakázek v EU Od začátku roku 2000 se jevila potřeba změnit doposud platné směrnice v oblasti zadávání veřejných zakázek a 30. 4. 2004 byly v Úředním věstníku EU publikovány 2 nové směrnice. Jedná se o směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/EHS ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působící v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby. Tímto byl dovršen přibližně 4letý proces legislativní činnosti Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady na nové úpravě zadávání veřejných zakázek. Výše uvedené směrnice byly už několikrát novelizovány.
2 Teoretické vymezení základních pojmů 2.1 Zadavatel V zákoně je upraven předmět úpravy, pojem zadavatel a veřejná zakázka (včetně předpokládaných hodnot zakázky) a další základní pojmy. Tyto instituty jsou důležité pro „analýzu veřejné zakázky“ před zahájením zadávacího řízení. Zadavatelem je subjekt, který „nakupuje“ veřejnou zakázku (vyhlašuje výběrové řízení na dodavatele). Veřejné zakázky jsou povinny podle zákona zadávat pouze ti zadavatelé, kteří jsou uvedeni v zákoně; jiné subjekty, které nesplňují podmínky podle zákona, zadavateli nejsou a nemají povinnost při zadávání veřejné zakázky dle zákona postupovat. Například osoba, která na základě uzavřené smlouvy se zadavatelem sama
2
www.portal-vz.cz/legislativa
6
připravuje jeho zadávací řízení, zadavatelem není.3 Zákon definuje 3 typy zadavatelů veřejný zadavatel,dotovaný zadavatel, sektorový zadavatel.
2.2 Veřejná zakázka Pojem veřejná zakázka je upraven v zákoně. Zakázka musí splňovat určité podmínky, aby mohla být považována za veřejnou zakázku podle zákona. Veřejná zakázka je ta, která je realizována: mezi zadavatelem a dodavatelem (popř. více dodavateli) na základě písemné smlouvy (je zde obligatorní povinnost uzavřít písemnou smlouvu, i když z obecných právních předpisů tato povinnost nevyplývá). Zpravidla jde o smlouvu uzavřenou v režimu obchodního zákoníku. Nepůjde však o žádný zvláštní typ smlouvy vyplývající ze skutečnosti, že k jejímu uzavření došlo postupem podle zákona, ale po skončeném zadávacím řízení bude následovat uzavření smlouvy s využitím takového smluvního typu, který by pro danou transakci byl využit i tehdy, pokud by se o veřejnou zakázku nejednalo.4 za úplatu. Tento bod byl často diskutován v souvislosti s nárůstem evropských dotací (nevratné pomoci ze strukturálních fondů Evropské unie), kdy si poskytovatelé nebyli jisti, zda mají postupovat dle zákona. Klasické projekty, tedy grantové, mají základní podmínku, a tou je neziskovost. Tudíž se nejednalo o veřejné zakázky, jelikož by nebyla naplněna teze zákona, že zakázka je zakázkou veřejnou, je-li poskytována „za úplatu“. Základní dělení veřejných zakázek: a) dle předmětu (druhy veřejných zakázek) veřejné zakázky na dodávky veřejné zakázky na služby veřejné zakázky na stavební práce
3
RAUS, David, NERUDA, Robert. Zákon o veřejných zakázkách. Vyd. 1. Praha: Linde, 2007, 896 s. ISBN: 978-80-7201-677-8, str. 24. 4
RAUS, David, NERUDA, Robert. Zákon o veřejných zakázkách. Vyd. 1. Praha: Linde, 2007, 896 s. ISBN: 978-80-7201-677-8, str. 70.
7
b) dle výše předpokládané hodnoty nadlimitní veřejné zakázky podlimitní veřejné zakázky veřejné zakázky malého rozsahu
3 Zásady postupu zadavatele Zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat
zásady
transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jejich cílem je zajistit zejména volnou a efektivní soutěž dodavatelů o zakázky, které jsou často financovány z veřejných rozpočtů. Prvotní je tedy zájem na efektivní konkurenci, kdežto zájem na účelném vydávání veřejných prostředků přistupuje až následovně, když tohoto cíle má být dosaženo právě prostřednictvím zajištění nediskriminačního a transparentního zacházení se všemi zainteresovanými dodavateli, kteří jsou v pozici vzájemných konkurentů. 5 Tyto zásady je podle práva ES třeba interpretovat tak, jak jsou vykládány v evropském právu, mimo jiné ve smyslu příslušných rozhodnutí Soudního dvora Evropského společenství. Zákon však neobsahuje taxativní výčet zásad; je třeba vždy přihlédnout i k jiným zásadám práva Evropského společenství, kterou jsou stanoveny zejména Smlouvou o založení Evropského společenství6. Zásadu transparentnosti lze naplňovat především tím, že zadavatel bude pořizovat o všech významných úkonech písemnou dokumentaci, svá rozhodnutí řádně odůvodní a
stanoví
taková
kritéria
hodnocení,
která
budou
jasná,
nezaměnitelná
a nediskriminační.
4 Zahájení zadávacího řízení a jeho průběh včetně hodnocení Hodnocení zakázek je jednou ze součástí procesu, který je nazýván zadávací řízení. V této kapitole se pokusím stručně nastínit průběh celého zadávacího řízení.
5
RAUS, David, NERUDA, Robert. Zákon o veřejných zakázkách. Vyd. 1. Praha: Linde, 2007, 896 s. ISBN: 978-80-7201-677-8, str. 64. 6
MAREK Karel, PETR, Michal, KRČ Robert. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s vysvětlivkami a předpisy souvisícími. Vyd. 1. Praha : Linde, 2006. 543 s. ISBN 80-7201-629-6, str. 36.
8
Zahájení zadávacího řízení vychází z vůle zadavatele vybrat vhodného dodavatele a zadat mu veřejnou zakázku. Zadávací řízení zahajuje zadavatel buď uveřejněním oznámení o zahájení zadávacího řízení nebo odesláním výzvy. Informace podané v oznámení či výzvě slouží jako první zdroj poznatků dodavatelů o plánované veřejné zakázce, která jim umožní posoudit, zda je pro ně účast v zadávacím řízení atraktivní, teda zda mají zájem účastnit se soutěže o její zadání.7 Úkony, které provádí při zadávání veřejné zakázky zadavatel, jsou vypsány v příloze č. 1.
4.1 Zadávací dokumentace, vymezení hodnotících kritérií Informace o předmětu veřejné zakázky obsažená v oznámení nebo výzvě však vzhledem k své obecnosti není dostatečným podkladem pro sestavení nabídky ze strany dodavatele.8 Zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a
technických podmínek
zadavatele
vymezujících
předmět
veřejné
zakázky
v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Zadávací dokumentace je předpokladem pro možnost sestavit a předložit nabídku. Zákon vymezuje minimální požadavky na obsah zadávací dokumentace, ale zadavatel musí pamatovat na to, že čím podrobnější a jasnější zadávací dokumentaci vytvoří, resp. bude poskytovat, tím hladší průběh bude veřejná zakázka mít. S tím souvisí i to, že nejčastější problémy v celém výběrovém řízení se odvíjejí od toho, že určitá skutečnost (podmínka, požadavek, předmět plnění) nebyla jasně specifikována právě v zadávací dokumentaci. Zadavatel je plně zodpovědný za úplnost a správnost údajů obsažených v zadávací dokumentaci a plně nese odpovědnost za nepřesnosti či neúplnosti obsažené v nabídkách vyvolané v důsledku vadných údajů uvedených v zadávací dokumentaci9. Od kvality a podrobnosti zpracování zadávací dokumentace se nutně odvíjí i kvalita podaných nabídek. Jinak řečeno, do zadávací dokumentace by měly být promítnuty veškeré požadavky zadavatele na budoucí plnění a v tomto směru představuje zadávací dokumentace detailní rozpracování požadavků uvedených zadavatelem v oznámení.
7
RAUS, David, NERUDA, Robert. Zákon o veřejných zakázkách. Vyd. 1. Praha: Linde, 2007, 896 s. ISBN: 978-80-7201-677-8, str. 338. 8 RAUS, David, NERUDA, Robert. Zákon o veřejných zakázkách. Vyd. 1. Praha: Linde, 2007, 896 s. ISBN: 978-80-7201-677-8, str. 338. 9
MAREK Karel, PETR, Michal, KRČ Robert. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s vysvětlivkami a předpisy souvisícími. Vyd. 1. Praha : Linde, 2006. 543 s. ISBN 80-7201-629-6, str. 110.
9
Není důležité jen řádně popsat požadavky zadavatele (předmět plnění), ale také co nejpřesněji vymezit nejen kvalifikaci, ale hlavně obchodní a platební podmínky, které se vztahují k realizaci veřejné zakázky. Zadavatelé také často opomíjejí rozepsat metodu a kritéria hodnocení, což vede k narušování zásady transparentnosti.
4.2 Hodnotící kritéria V zákoně o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. (dále jen zákon) jsou uvedeny 2 metody hodnocení veřejných zakázek (resp. hodnotící kritéria), jimiž jsou buď nejnižší nabídková cena nebo bude hodnocení probíhat dle ekonomické výhodnosti. Metoda hodnocení dle nejnižší nabídkové ceny Pokud si zadavatel zvolí toto kritérium, dá se hovořit o nejtransparentnější metodě hodnocení, protože při správné specifikaci „co se bude hodnotit“ je jasná a nezpochybnitelná. Není-li stanoveno jinak, hodnotí se cena bez daně z přidané hodnoty. Zadavatel uvede způsob v zadávací dokumentaci s tím, že musí specifikovat,co konkrétně bude hodnotit (cena za kus, za hodinu, celková cena) včetně vymezení množství, služby nebo práce. Cílem tohoto vymezení je, aby ceny uvedené v předložených nabídkách byly porovnatelné. Při nedostatečné specifikaci předmětu hodnocení může dojít k podání nabídek, ve kterých jsou nabídkové ceny předloženy v různých strukturách a zadavatel by si měl dožádat jejich upřesnění, což zákon dovoluje. Obdobně lze postupovat i případech, kdy je v nabídce vícekrát uvedená cena, ale částky jsou rozlišné (např. na krycím listu nabídky, ve smlouvě, v kalkulaci či rozpočtu). Samotné hodnocení poté probíhá metodou porovnání jednotlivých cen resp. nabídek a vítězí nabídka z nejnižší nabídkovou cenou. Dojde-li k uzavření smlouvy s vítězem, není možné později cenu navyšovat (např. dodatkem ke smlouvě). Taková změna by měla za následek porušení hospodářské soutěže. Zadavatel volí tuto metodu hodnocení v případě, že předmět plnění veřejné zakázky, který chce získat (zboží, služba, stavební práce) má určitý standart nebo kvalitu, kterou lze specifikovat v zadávací dokumentaci, a proto při výběru rozhoduje pouze cena. 10
Metoda hodnocení na základě ekonomické výhodnosti Výše uvedená metoda hodnocení dle nejnižší nabídkové ceny není univerzální a není možné ji používat u veřejných zakázek, u jejichž předmětu plnění hrají důležitou roli i jiné faktory než cena, i když cena zůstává povinným kritériem hodnocení i u této metody. Spolu s cenou jsou hodnocena i další hodnotící kritéria (dílčí kritéria). U této metody hodnocení je zadavatel povinen určit dílčí hodnotící kritéria a také stanovit jejich váhu. Kritéria musí být minimálně 2 (cena + další kritérium) a součet jejich vah musí dát 100 % (např. cena 60 % + další kritérium 40 %). I dílčí kritérium může být rozděleno do dalších linií - subkritérií dílčího kritéria.
Dílčí kritéria dílčího kritéria způsob provedení - celkem 100 %
Dílčí kritéria – celkem 100 % Cena – 60 %
Způsob provedení - 40 %
Rychlost provedení – 50 % Sankce na prodlení – 20 % Kvalita provedení dle normy XY – 30 %
1. úroveň hodnocení
2. úroveň hodnocení
Obrázek č. 1: rozdělení kritérií (vlastní zpracování) Určení hodnotících kritérií a jejich váhy Kritéria, na jejichž základě bude nabídka hodnocena, musí korespondovat s předmětem veřejné zakázky. U ekonomické výhodnosti je jedním z kritérií vždy cena. Další kritéria mohou být například tato:
11
U zboží a stavebních prací – délka záruční doby, lhůta pro dodání, pozáruční servis aj. U služeb – častým kritériem je „kvalita provedení“, což je neměřitelné kritérium a jeho hodnocení je tedy vždy subjektivní – tudíž napadnutelné. Kritériem může být např. počet provedených služeb nad stanovený rámec aj. Kritéria je možné v teoretické rovině rozdělit do dvou základních kategorií – ta, co je možné matematicky spočítat (např. cena, délka dodání zboží, počet osob, které budou proškoleny), tedy kritéria objektivní, a ta, která nejdou matematicky vyjádřit (kvalita služeb, hodnocení obsahu návrh nebo projektu) – kritéria subjektivní. Kritéria by měla být přiměřená ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a mít ekonomickou povahu. Údaje, které jsou součástí kvalifikačních předpokladů, nelze hodnotit. Těmito kvalifikačními předpoklady se rozumí splnění zákonem a zadavatelem stanovených podmínek, bez jejichž naplnění je nabídka ze zadávacího řízení vyřazena a nedojde vůbec k jejímu hodnocení. U kritérií je nutné v zadávací dokumentaci popsat, kdy je jim přidělena nejvyšší bodová hodnota. Například – nejvíce bodů získá nabídka, ve které je uvedena nejkratší lhůta pro dodání zboží (zároveň lze stanovit, že maximální doba je např. 2 měsíce). U kritérií, které je možné hodnotit pouze subjektivně (např. kvalita provedení služby u veřejné zakázky na služby), je potřeba stanovit i dílčí kritéria a opět určit, kdy získá nabídka nejvíc bodů. Pokud jsou kritéria takto popsána, podporují zásadu transparentnosti při rozhodování hodnotící komise. Pokud komise hodnotí kritéria, která nelze matematicky spočítat, musí uvést v protokolu své zdůvodnění. Pro podporu transparentnosti je lepší, pokud každý hodnotitel uveden své subjektivní zdůvodnění a netvoří jej hodnotící komise kolektivně. Metody hodnocení dle ekonomické výhodnosti Hodnocení nabídek bylo při zadávání dle dnes již zrušeného zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, podrobně stanoveno vyhláškou č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocen podle jejich ekonomické 12
výhodnosti. I když hodnocení dle této vyhlášky bylo v některých ohledech problematické, představovalo jednotný vzor pro zadavatele10. Takový vzor v současné právní úpravě chybí a zadavatel má možnost určit si, jakou metodou bude nabídky dle ekonomické výhodnosti hodnotit. Lze konstatovat, že si zadavatelé zvykli na systém stanovený vyhláškou 240/2004 Sb. a dál jej používají. Vyhláška upravovala tzv. bodovací metodu, která spočívá ve vzájemném porovnání dílčích kritérií jednotlivých nabídek. Zadavatel provede výpočet porovnáním každého kritéria s kritériem nejlepším (nejvýhodnějším), vynásobí stem a dále vynásobí stanovenou váhou. Příklad hodnocení je uveden v příloze č. 2. Velkou váhou hraje při stanovování kritérií určení jejich váhy. Uchazeči tak mohou mnohdy spekulativně navýšit některé kritérium na úkor jiného. Klasickým a velmi častým příkladem může být situace, kdy zadavatel zvolí kritéria nabídková cena, lhůta provedení díla (nebo dodání zboží, služby atd.) a výše sankce za neplnění (čím vyšší sankce, tím více bodů). Při špatném nastavení váhy jednotlivých kritérií mohou uchazeči následovně spekulovat: např. stanoví, že provedou dílo za velmi krátkou dobu (čímž získají zakázku, pokud toto kritérium má vysokou váhu) a stanoví si minimální pokutu za nesplnění (resp. za časové prodlení). Už při hodnocení takové zakázky je zřejmé, že dodavatel kalkuluje s tím, že zakázku nesplní za stanovenou dobu a počítá s tím, že zaplatí zadavateli sankci. Pokud by tato 2 kritéria měla špatné nastavení (provedení díla vysoké kritérium a sankce nízké), získá uchazeč zakázku. Pokud hodnotící komise hodnotí podobnou nabídku, nemůže ji ze zadávacího řízení bohužel vyloučit a uchazeče vyřadit. Častým případem je i nerozumné stanovení údajů k hodnocení ze strany uchazečů (např. velmi nízká cena, ale ne tak nízká, aby mohla být považována za mimořádně nízkou nabídkovou cenu dle zákona), díky němuž zvítězí a realizují zakázku. V průběhu realizace ovšem nastávají komplikace, ale zadavatel nesmí např. dodatkem ke smlouvě měnit údaje, které byly v rámci zadávacího řízení hodnoceny (ani jiné zadávací podmínky). Proto doporučuji zadavatelům při stanovení váhy hodnotících kritérií 10
MAREK Karel, PETR, Michal, KRČ Robert. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s vysvětlivkami a předpisy souvisícími. Vyd. 1. Praha : Linde, 2006. 543 s. ISBN 80-7201-629-6, str. 184.
13
provést simulaci hodnocení předpokládaných nabídek (zadavatel mnohdy může předem odhadnout, v jakých relacích se budou údaje k hodnocení pohybovat) tak, že vypočítá různé varianty s různými váhami. Tím může nejlépe odhadnou správné a vyvážené nastavení vah. Další hodnotící metodou je tzv. váhová metoda. Jednotlivým dílčím kritériím se přidělí váha – např. nejnižší nabídková cena 60 % a délka záruky 40 %. Komise poté přiděluje body v rozmezí 0 – 60 bodů u ceny a 0 – 40 bodů u délky záruky. Tato metoda je méně transparentní než metoda předchozí. Tuto metodu doporučuji využít u veřejných zakázek, kde jsou subjektivně hodnotitelná dílčí kritéria a zároveň kritérium nabídkové ceny má nízkou váhu.
4.3 Nabídka – výběr dodavatele Nabídku ve smyslu zákona tedy lze považovat za úkon dodavatele, jímž projevuje svou vůli poskytnout zadavateli konkrétní plnění při dodržení podmínek stanovených zadavatelem.11 Již při zahájení zadávacího řízení musí být zadavatel schopen vyjádřit detailně svou představu o obsahu budoucího závazkového vztahu uzavíraného s uchazečem, kterému
bude na základě řízení přidělena zakázka. Zadavatel proto
v zadávacích podmínkách požaduje, aby uchazeči předložili ve své nabídce návrh smlouvy12. Potenciální dodavatel je povinen uvést v nabídce údaje, které se vtahují k hodnocení nabídek. Neuvedení těchto údajů má za následek vyřazení nabídky ze zadávacího řízení. Po vyhlášení veřejné zakázky, vyřízení všech úkonů souvisejících se zadávací dokumentací a přijetí nabídek následuje samotný proces výběru dodavatele, které začíná tzv. otevíráním obálek s nabídkami. Otevírání obálek s nabídkami provádí zadavatelem stanovená min. tříčlenná komise. Pokud zadavatel zvolí vyšší počet, měl by dodržet pravidlo lichého počtu členů, neboť jen tak je možné vždy v případě potřeby dosáhnout
11
RAUS, David, NERUDA, Robert. Zákon o veřejných zakázkách. Vyd. 1. Praha: Linde, 2007, 896 s. ISBN: 978-80-7201-677-8, str. 505. 12
TRČALA, Jan. Lze vyloučit uchazeče pro nedoložení návrhu smlouvy? Veřejné zakázky, Praha, Vizea s. r. o., 2006, no. 2, str. 10-11.
14
většiny.13 Neúplné nabídky jsou ze zadávacího řízení vyřazeny. Pro posouzení a hodnocení nabídek ustanoví zadavatel min. 5člennou hodnotící komisi, která vystupuje vůči dodavatelům jménem zadavatele. Průběh jednání hodnotící komise Komise hodnotí nabídky dle stanoveného postupu (metody) uvedené v zadávací dokumentaci. Komise sepisuje ze svých jednání protokoly, které podepisují všichni členové komise. Zákon umožňuje jednotlivým členům, že v případě jejich odchylného názoru od většiny se tato skutečnost uvede v protokolu. Pokud není kritérium zřejmé, může si komise vyžádat od uchazeče, který předložil nabídku, písemné zdůvodnění. Pokud uchazeč žádným ze způsobů dostatečně nevysvětlil nejasnosti či neodůvodnil svou nabídkou cenu, musí tuto nabídku vyřadit z dalšího posouzení a hodnocení a zadavatel následně rozhodne o vyloučení uchazeče z účasti v zadávacím řízení14. Ke zjevným početním chybám v nabídce, zjištěných při posouzení nabídek, které nemají vliv na nabídkovou cenu, hodnotící komise nepřihlíží. V těchto případech, ale i v jiných nejasnostech může komise písemně požádat uchazeče o vysvětlení. Jedním z posledních úkonů zadavatele je vydání rozhodnutí o výběru nabídky, které byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější nebo nabídka s nejnižší nabídkovou cenou.
5 Problémové okruhy hodnocení veřejných zakázek Cílem této práce bylo nastínit problémy související s hodnocením veřejných zakázek. Dílčí závěry jsou uvedeny také v předchozí kapitole. Nejčastějším problémem zajisté není určit správnou metodu hodnocení, ale správně zvolit hodnotící kritéria (nehodnotí-li zadavatele na základě nejnižší nabídkové ceny) a 13
RAUS, David, NERUDA, Robert. Zákon o veřejných zakázkách. Vyd. 1. Praha: Linde, 2007, 896 s. ISBN: 978-80-7201-677-8, str. 522. 14 MAREK Karel, PETR, Michal, KRČ Robert. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s vysvětlivkami a předpisy souvisícími. Vyd. 1. Praha : Linde, 2006. 543 s. ISBN 80-7201-629-6, str. 172.
15
určit jejich váhu. Výsledná nabídka resp. Nabídka vítězná by měla být pro zadavatele nejen přijatelná, ale měla by zcela odpovídat jeho potřebám. U této problematiky nelze definovat přesný návod na to, jak mají být hodnotící kritéria určeny, protože se vždy vážou na předmět veřejné zakázky, tudíž je důležité nastavit především věcnou stránku kritéria, tedy co bude hodnotit, a poté teprve váhu kritérií a určení metody hodnocení zakázek. Věcnou stránku kritérií musí nastavit zadavatel, odborník na předmět veřejné zakázky. Odborník v oblasti veřejných zakázek může poté určit hodnotící metodou – nejčastěji metodu bodovací
- a navrhnout vhodné rozložení váhy jednotlivých kritérií nebo
subkritérií. Váhu je dobré určit na základě fiktivního propočtu, kdy si zadavatel nasimuluje, s ohledem na znalost trhu, jak by mohly případné nabídky vypadat a propočte údaje vztahující se k hodnocení. Pokud v takové simulaci vyhraje nabídka nevhodná, je lepší váhu kritérií přehodnotit. Zadavatel má velkou volnost v určení metody hodnocení a hodnotících kritérií, takže za správný způsob lze považovat vše, co neodporuje zásadám uvedeným v zákoně. Zásadu transparentnosti bych podpořila podmínkou písemně dokumentovat každé zadávací řízení – zejména určení formálních požadavků, hodnotících kritérií a způsobu provádění hodnocení. Další podporou této zásady by zcela jistě byla účast zainteresovaných subjektů na jednání hodnotí komise a sdělování všech hodnotících údajů při otevírání nabídek. Tím by se předcházelo tak často medializovanému tématu manipulaci s nabídkami. Porušování zásady zákazu diskriminace spatřuji v nesprávném nastavení kvalifikačních požadavků (které jsou příliš „přísné“) vedoucích k vyloučení některých uchazečů ze zadávacího řízení nebo vůbec k neumožnění jejich účasti v soutěži. Druhou oblastí, kde je diskriminace nejsilnější, je oblast hodnotících kritérií, zejména těch, která jsou subjektivní a hodnotící komise jim přiděluje body na základě vlastního zvážení. Určitě bych navrhovat tato kritéria používat jen ve výjimečných případech, které by byly taxativně staveny v zákoně, popř. by mohla mít jen omezenou váhu.
16
Ve své práci vycházím ze znalostí komplexní problematiky zadávání veřejných zakázek a praktických zkušeností, které jsem získala v rámci zaměstnání. Mohou tedy propojit znalost teoretickou s aplikací zákona o veřejných zakázkách v praxi. Závěrem lze tedy konstatovat, že zadavatel by se měl při hodnocení veřejných zakázek zaměřit na tyto skutečnosti: specifikovat přesně v zadávací dokumentaci:
Předmět veřejné zakázky resp. hodnocení
Hodnotící kritéria, jejich váhu, skutečnost, kdy je kritérium hodnoceno jako nejvýhodnější
Typ hodnocení a metodu hodnocení
dále by se měla zadavatel v nejširší míře vyvarovat
Používání subjektivního hodnocení veřejných zakázek
Přidělení nízké váhy hodnotícímu kritériu cena při hodnocení dle ekonomické výhodnosti (z důvodu hospodaření s veřejnými zdroji)
17
6 Závěr Když promluví peníze, pravda zmlkne. Řecké přísloví. „Když promluví peníze, pravda zmlkne“ (Řecké přísloví) Veřejné zakázky tvoří labyrint pravidel a s nadsázkou lze tvrdit, že v každé veřejné zakázce by se dala najít chyba. Otázkou je, zda jsou tyto chyby z důvodu omylu, či záměrné. Výše uvedený citát zcela jistě platí na některá realizovaná zadávací řízení. Nevládní nezisková organizace Transparency International tvrdí, že: „Při zadávání a realizaci veřejných zakázek existuje všude na světě prostor pro korupci. České veřejné zakázky v tomto smyslu nejsou výjimkou a trpí značnou neprůhledností, která vede k vysokým ztrátám veřejných prostředků“. Tento spletitý labyrint se ale úspěšně vyvíjí a zadávání veřejných zakázek má stále kvalitnější oporu v zákoně. Má však ale určitá místa, která mohou být více či méně zneužitelná. V zájmu zadavatelů, ale i dalších subjektů figurujících na poli veřejných zakázek, by měla být snaha o naplňování ducha zákona a všichni by měli ctít jeho zásady. Poté si možná fenomén veřejných zakázek získá na veřejnosti dobré jméno.
18
7 Seznam použité literatury RAUS, David, NERUDA, Robert. Zákon o veřejných zakázkách. Vyd. 1. Praha: Linde, 2007, 896 s. ISBN: 978-80-7201-677-8. MAREK, Karel. K zásadám zadávání veřejných zakázek. Právní rádce, Praha, Economia. ISSN 1210-4870, 2007, vol. Roč. 15, no. 1, s. I-XIV. Příloha – rubrika: Praktická příručka MAREK, Karel. Nová právní úprava veřejných zakázek a problematika obchodních závazků. Účetnictví, Praha, Bilance. ISSN 0139-5661, 2007, vol. Roč. 55, no. 5, s. 4953. MAREK Karel, PETR, Michal, KRČ Robert. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon s vysvětlivkami a předpisy souvisícími. Vyd. 1. Praha : Linde, 2006. 543 s. ISBN 80-7201-629-6. ŠEBESTA, Milan, PODEŠVA, Vilém, OLÍK, Miloš, MACHUREK, Tomáš. Zákon o veřejných zakázkách s komentářem. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2006. 524 s. ISBN: 80-7357213-3. JURČÍK, Radek. Zákon o veřejných zakázkách – komentář. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. 768 s. ISBN: 80-7179-479-1. ZEDNÍK, Pavel. Nový zákon přináší nové pojmy. Veřejné zakázky, Praha, Vizea s. r. o., 2006, no. 4, str. 13. HOMOLOVÁ, Štěpánka. Postavení zadavatele a hodnotící komise. Veřejné zakázky, Praha, Vizea s. r. o., 2006, no. 2, str. 20. OCHRANA, František. Hodnocení veřejných zakázek a veřejných projektů. Vyd. 2. ASPI Publishing, s. r. o. , 2001, 196 s. ISBN: 80-7357-033-5. Metodika zadávaní veřejných zakázek pekel zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a metodika zadávaní zakázek financovaných ze zdrojů Evropské unie. Rownal Legal sdružení advokátů. 2006. LUŇÁKOVÁ, Zuzana. Úředníci mají nový trik, jak obejít veřejné zakázky. Hospodářské noviny [online]. 2007 [cit. 2007-09-14]. Dostupný z WWW:
. OSÚCH, Jan. Korupce stále provází hlavně veřejné zakázky. Ihned.cz Česko [online]. 2007 [cit. 2007-06-18]. Dostupný z WWW: .
19
BLAŽEK, Vojtěch. Veřejné zakázky jsou v Česku stále neprůhledné. Hospodářské noviny [online]. 2007 [cit. 2007-05-21]. Dostupný z WWW: . ŠMEJKAL, Václav. Nový zákon o veřejných zakázkách: V něčem potěší, jinde zavádí přísnost. Moderní obec [online]. 2006 [cit. 2006-07-04]. Dostupný z WWW: . NOVÁKOVÁ, Monika, PRAVDA, Pavel. Veřejné zakázky podle nového zákona. Hospodářské noviny [online]. 2006 [cit. 2006-07-03]. Dostupný z WWW: . Internetové portály: www.compet.cz www.portal-vz.cz www.verejne-zakazky.cz www.mmr.cz www.isvzus.cz
8 Seznam příloh Příloha č.1: Průběh zadávacího řízení Příloha č. 2: Hodnocení fiktivní veřejné zakázky bodovací metodou
20
Příloha č. 1: Průběh zadávacího řízení Předběžné oznámení
Zahájení zadávacího řízení – uveřejnění oznámení o zadávacím řízení
Vypracování a poskytování zadávací dokumentace, předání, prohlídka místa plnění, vyřízení dotazů k zadávací dokumentaci Stanovení komise pro otevírání obálek a hodnotící komise
Příjem nabídek (podání nabídek), otevírání obálek s nabídkami, protokol Vyřazení nabídky Posouzení nabídek, žádost o vysvětlení nejasností a mimořádně nízké nabídkové ceny, následné vysvětlení uchazeče nebo jeho nepodání Vyřazení nabídky Hodnocení nabídek, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek
Rozhodnutí zadavatele o nejvhodnější nabídce, oznámení o výběru nabídky Námitky (= „odvolání“) Uzavření smlouvy
Oznámení o výsledku, vypracování písemné zprávy zadavatele v případě nadlimitní zakázky, uchování (archivace dokumentace)
21
Příloha č. 2: Hodnocení fiktivní veřejné zakázky bodovací metodou Ve lhůtě k podání nabídek byly podány 4 nabídky (dodavatelé A, B, C, D) následujícími údaji vztahujícími se k hodnocení nabídek: Uchazeč Cena Záruční doba Lhůta dodání
A 8 mil. Kč 48 měsíců 40 dnů
B 9 mil. Kč 50 měsíců 20 dnů
C 7 mil. Kč 48 měsíců 20 dnů
D 10 mil. Kč 60 měsíců 15 dnů
Zadavatel provede výpočet dle metodiky (viz výše) porovnáním hodnot v nabídkách, které vynásobí stanovenou váhou. U každého kritéria se porovnává uchazečem uvedená hodnota s hodnotou nejlepší nabídky, která se poté vynásobí stem a dále vahou daného kritéria.
Cena Váha 60 % Záruční doba Váha 30 % Lhůta dodání Váha 10 % Celkem Výsledné pořadí
Nabídka A
Nabídka B
Nabídka C
Nabídka D
7mil Kč/ 8 mil. Kč x 100 = 87,50 bodů
7mil Kč/ 9 mil. Kč x 100 = 77,78
7 mil. Kč /7 mil. Kč x 100 = 100,00 bodů
7mil Kč/ 10 mil. Kč x 100 = 70,00 bodů
52,50 bodů 48 měsíců / 60 měsíců x 100 = 80,00 bodů 24,00 bodů 15 dnů /40 dnů x 100 = 37,50 bodů 3,75 bodů 80,25 bodů
46,67 bodů 50 měsíců / 60 měsíců x 100 = 83,33 bodů 25,00 bodů 15 dnů /20 dnů x 100 = 75,00 bodů 7,50 bodů 79,17 bodů
60,00 bodů 48 měsíců / 60 měsíců x 100 = 80,00 bodů 24,00 bodů 15 dnů /20 dnů x 100 = 75,00 bodů 7,50 bodů 91,50 bodů
42,00 bodů 60 měsíců/ 60 měsíců x 100 = 100,00 bodů 30 ,00bodů 15 dnů / 15 dnů x 100 = 100 bodů 10,00 bodů 82,00 bodů
3.
4.
1.
2.
22