SOCIOKULTURNÍ SITUACE ROMŮ V ČR A JEJÍ MOŽNÝ VLIV NA ŠKOLNÍ (NE)ÚSPĚŠNOST
18.03.2015 Kateřina Kořínková
01
Migrace Romů z Indie
Byzantská říše
Podobnost romštiny a hindštiny romsky / hindsky
Mire bala kale hin. / Mere bal kale hain. Mé vlasy jsou černé. Ajsi bari rakľi. / Ajsi bari larki. Tak velká dívka. Me raňi, tu raňi, ko pherela paňi? / Me(n) rani, tu rani, kon bharega pani? Já (jsem) dáma, ty (jsi) dáma, (a) kdo načerpá vodu?
Indický původ Romů prokázala koncem 18. století jazykovědná srovnání romštiny s indickými jazyky.
Pojmenování Romů • 1068 - první zmínka o Romech na území Byzantské říše • v kronice mnicha z kláštera na hoře Athos – zmiňuje se o Athinganoi, považováni za heretické kacíře, věnovali se věštění a magii • z výrazu Athinganoi – apelativum Cikán • slova Athingan a později i Cikán měla od začátku negativní zabarvení • Cikán / Cigán – exonymum • Rom – etnonymum (Rom – muž, manžel, člověk, příslušník dané skupiny) • Gypsy – ze slova Aiguptos a Gyfto (hypotéza, že Romové pochází z Egypta - nepocházeli z Egypta, žili však na území nazývaném Malý Egypt)
Pojmenování Romů
Etnonymum — jméno určité etnické skupiny Exonymum — název, kterým příslušníky skupiny nazvali, nebo nazývají ostatní Autonymum — název, kterým příslušníci jakékoli skupiny nazývají sami sebe, nemusí se jednat o etnickou skupinu
Pojmenování Romů Exonyma — Cikán, Cigan, Farahún, Bohém, Gypsy, Gitan aj. Endonyma — Rom, Sint, Manuš, Calé/ Kale, Romanichal, Beáš aj.
Základní a zastřešující endonymum je “Rom". Výše uvedené skupiny se dělí do ještě menších podskupin a rodů; například Olašští Romové v České Republice představují asi 10% romské populace a nadále se dělí na Lováry (původně konští handlíři) a Kalderaše (původně výrobci kotlů).
Rozmístění romských skupin
Spišský hrad
Ochranné glejty
• 1417 – Zikmund Lucemburský vystavil glejt pro skupinu ,,cikánských křesťanských psanců“
• 1422 – vydal papež Martin V. glejt pro Romy vedené ,,vojvodou“ Ondřejem
• 17.4. 1423 – vydal Zikmund další ochranný glejt na Spišském hradě pro skupinu ,,vojvody“ Ladislava, brzy ho měla i skupina ,,krále“ Sindela = spojení mezi skupinami
Vývoj vztahů mezi Romy a Evropany • v 15. století byli Romové přijímáni vcelku vstřícně • od počátku 16. století se jejich postavení radikálně měnilo • důvody: vzbuzovali odpor církve, bílá a černá magie, odlišovali se antropologicky, záměna s Turky, stávali se terčem zobecňování jednotlivých negativních zkušeností • Romové byli pronásledováni od 16. století po celé západní a střední Evropě • v 17. a 18. století byli Romové na některých místech postaveni mimo ochranu zákonů a kdokoliv je mohl beztrestně na potkání zabít
Otroctví Romů
zrušení otroctví: 1855 - Moldávie 1856 - Valašsko
1864 - de iure
Vláda Marie Terezie a Josefa II. • zpočátku stále represivní politika • Marie Terezie přistoupila k programu asimilace • zavedla neutrální označení – novomaďar, novorolník • zákaz: mluvení romsky, nosit specifický oděv, nahrazování romských jmen za místní, děti oficiálně nesezdaných párů (což byla většina) odebírány k převýchově • 1784 – Josef II. usadil romské rodiny v 18 moravských a 2 slezských obcích • šlechtické rody Kouniců a Lichtenšteinů usazovaly na svých panstvích na Moravě romské rodiny
Život Romů v období první republiky 1918 - 1939 • nadále platily rakousko-uherské právní normy: - vyhošťování Romů s cizí státní příslušností - trestání a postrk kočovných Romů
• 1927 — přijetí zákona č.117/27 Sb. o potulných Cikánech: - zákon se vztahoval na kočovné Romy, tuláky a „osoby žijící po cikánském způsobu“
• 1926 — založena první škola pro romské děti v Užhorodě, - kterou si postavili samotní Romové • ve 30. letech vznikla hudební škola pro Romy v Košicích
2. světová válka – Genocida ,,českých a moravských“ Romů • • • • • • • •
1942 — výnos říšského protektora Reinharda Heydricha „O potírání cikánského zlořádu“ soupis osob romského původu bez ohledu na jejich způsob života (všichni dostali cikánské legitimace, odeslání do cikánských táborů) 1943 - 1944 – deportace Romů z cikánských táborů do tábora v Osvětimi deportace na základě antropologických znaků (netolerována ani smíšená manželství) noc z 2. na 3.8. 1944 – zabito v plynové komoře 3000 Romů původní populace českých a moravských Romů téměř vyvražděna, přežilo asi 500 jednotlivců z různých rodin romské oběti 2. světové války – asi půl milionu osob Slovensko — nedošlo k hromadným deportacím, ale Romové posíláni do pracovních táborů, vražděni gardisty, zákaz vstupu do měst, používání dopravních prostředků, znásilňování, následně vypalování osad (romští partyzáni se účastnili SNP)
Lety u Písku
Hodonín u Kunštátu
Rozmístění koncentračních táborů ve II. světové válce
* pod názvy je uveden počet romských obětí
Život Romů po 2. sv. válce
Česká republika zůstala po druhé světové válce téměř bez Romů. Těch pár stovek lidí, kteří se vrátili zpět z koncentračních táborů, se asimilovali do majoritní společnosti a často se k romství ani nehlásili.
Příchod slovenských Romů do Čech po druhé světové válce byl zpočátku na přímý nábor náborářů, kteří nabízeli práci hlavně v pohraničí a průmyslových oblastech.
Příchod slovenských Romů do českých zemí
1. migrační vlna —1945 - 1947 Jednalo se především o oblasti pohraničí, kde soukromé firmy a lesní závody poskytovaly pracovní příležitosti romským dělníkům.
2. migrační vlna — v 50. letech 20. století Byla to vlna nejmasovějšího přesunu slovenských Romů na české území. Práce byla poskytována hlavně v průmyslových městech a centrech, což se týkalo především Ostravska, Karvinska, Kladenska, Českého Krumlova, Karlových Varů, Vsetínska a Ústí nad Labem.
3. migrační vlna — 60. léta 20. století Jednalo se především o rok 1965, ve kterém probíhali likvidace nežádoucích romských soustředění (osad na Slovensku), a následný rozptyl obyvatel. Osady byly poté srovnány se zemí nebo vypáleny, aby se jejich obyvatelé nemohli vrátit.
Komunistická koncepce asimilace 1958 – Zákon o trvalém usazení kočovných osob (po vzoru SSSR 1956) • kočovala pouze malá skupina olašských Romů • na základě prováděcích předpisů potom měly osoby označené za „kočovníky“ zákaz vzdalovat se bez povolení z míst, kam byli usazeni.
1965 – likvidace nežádoucích romských soustředění (osad na Slovensku) •
• • • • •
likvidace nevyhovujících romských osad a „rozptýlení“ jejich obyvatel rozptyl nedosáhl takového rozsahu v jakém byl zamýšlen zlikvidováno 2 700 chatrčí 3 000 rodin bylo přesídleno v rámci Slovenska 494 rodin do Čech 109 rodin se vrátilo na Slovensko
1969 - 1973 — Svaz Cikánů Romů • období etnoemancipace
• vznikl díky společenskému uvolnění během Pražského jara • svaz se snažil udržovat a propagovat romskou kulturu a pomáhat Romům při řešení sociálních problémů • během normalizace byl svaz opět zrušen
• od pol. 70. let se začala znovu uplatňovat asimilační politika (zákaz romského jazyka, sterilizace romských žen atp.)
Mezinárodní romská unie
• 1971— založení IRU (International Romani Union)
• 7. – 12. 4. 1971 — první světový kongres Romů kongresu se zúčastnili delegáti ze 14 zemí (také z tehdejší ČSSR delegace Svazu Cikánů - Romů)
• výsledkem jednání bylo přijetí mezinárodní romské hymny a vlajky, jako symbolů mezinárodního romského hnutí
Slavnostní setkání při příležitosti přijetí Mezinárodní romské unie do sekce nevládních organizací při OSN. New York 4. 3. 1979
Život Romů po roce 1989 • 1990 - vznik několika romských politických stran, nejznámější ROI • vznik romských sdružení – Svaz romských autorů a spisovatelů, Matice romská • rušení továren a podniků, ekonomický úpadek Romů • 1991 - založení romistiky na UK • 1991 - založení Muzea romské kultury v Brně • 1997 – vznik funkce romských pedagogických asistentů ve školách • 1998 – Mezirezortní komise pro romské záležitosti • 2000 – na svém 5. zasedání prohlásilo IRU deklaraci národa – Romové tvoří neteritoriální národ se společným jazykem, kulturou a tradicemi
Milena Hübschmannová
Muzeum romské kultury v Brně
Karel Holomek
Jana Horváthová
Khamoro
Romská tradiční řemesla Jekhfeder paťiv luvutariske. / Největší úcta hudebníkovi.
romské přísloví
• hudebníci
• metaři
• kováři
• věštitelky budoucnosti,
• kotláři, dráteníci
čtení z tarotu, z ruky, kávy
• zpracovatelé kůží
• cihláři ,,valky“(vepřovice)
• ošetřovatelé koní
• korytáři
• koňští handlíři
• čističi peří
• cvičetelé hadů a medvědů
• brusiči nožů
• hrnčíři
• opraváři deštníků
• košíkáři
Romská tradiční řemesla
Romská tradiční řemesla
Romská tradiční řemesla
Romská tradiční řemesla
Romská tradiční řemesla
Romská tradiční řemesla
Romské osobnosti
Romské umění
Ladislava Gažiová
Paul Hitter
Rudolf Dzurko
Doporučená literatura
Krajinou příběhů
http://www.krajinoupribehu.cz
Krajinou příběhů
http://www.krajinoupribehu.cz
