Směrnice pro účtování, evidování a vykazování daně z přidané hodnoty

Vnitřní předpis města Dvůr Králové nad Labem č. 3/2012

Směrnice pro účtování, evidování a vykazování daně z přidané hodnoty Článek 1 Základní vymezení 1. Pokud není uvedeno v této Vnitřní směrnici jinak, platí v plném rozsahu příslušná ustanovení zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších novel včetně zákona č. 302/2008 Sb. (dále jen „ZDPH“). 2. Do 31.12.2008 nemusela být právnická osoba Město Dvůr Králové nad Labem (dále jen „město“) plátcem daně z přidané hodnoty (dále jen „daň“), protože její ekonomické činnosti jako např. pronájem movitého majetku,prodej zboží, prodej knih a map, kopírování za úplatu, ostatní služby v oblasti cestovního ruchu apod. v souhrnu nepřekročily ročně 1 000 000 Kč. Do obratu se dále nezahrnovaly soustavné výnosy nebo příjmy z převodu a nájmů pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor. K podstatné změně však došlo od 1.1.2009 v § 6 „Osoby osvobozené od uplatňování daně“, kdy byl zcela vypuštěn původní odstavec 2/ a nahrazen novelizovaným odstavcem 2/, a do součtu obratu rozhodného pro stanovení osoby povinné k dani /1 000 000 Kč/ za rok se nově započítává plnění kromě již zmiňovaného obratu z ekonomické činnosti i ostatní plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně a plnění osvobozené od nároku na odpočet daně podle § 54 až 56, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně. V podmínkách města se tedy bude jednat o obrat pro výpočet zdanitelného plnění a to jako součet příjmů z ekonomické činnosti + osvobozená plnění dle § 56 /dlouhodobý nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor/ bez prodeje majetku.

Článek 2 Výchozí podmínky Veškeré příjmy a výnosy, tj. výstupy dle druhu činností města budou rozděleny z pohledu DPH na činnosti, které nejsou předmětem daně a na ekonomické činnosti. Ekonomické činnosti budou dále zařazeny do činností osvobozených od daně s nárokem na odpočet a bez nároku na odpočet a na zdanitelná plnění. Rozdělení činností je uvedeno níže. Výdaje a náklady, tj. vstupy města budou v co největší možné míře přiřazeny přímo k jednotlivým příjmům a výnosům dle zařazených činností. Všichni příkazci operací mají povinnost označovat výdaje a náklady činností, se kterou věcně souvisejí. Všichni příkazci operací mají povinnost přímo zařazovat výdaje k činnostem; objednávat dodávky tak, aby byly zvlášť fakturovány ve vztahu k činnostem, se kterými věcně souvisí. Jinak platí Článek 2, bod 1. Informace předaná odpovědné osobě, která vede daňovou evidenci týkající se příjmů, výnosů, výdajů, nákladů a dalších účetních operací musí být úplná. Úplnost spočívá v těchto náležitostech: •

zařazení činnosti

•

místo plnění

•

datum uskutečnění zdanitelného plnění ( dále jen „DUZP“) nebo datum přijaté nebo poskytnuté úhrady

•

základ daně

•

sazba daně

1. Vymezení pojmu ekonomické činnosti města. Podle §5 odst.1 ZDPH jsou osobami povinnými k dani právnické osoby, které uskutečňují ekonomickou činnost. Osobou povinnou k dani je i právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, pokud uskutečňuje ekonomickou činnost. Podle § 5 odst.2 ZDPH je ekonomickou činností soustavná činnost při soustavném využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů. Z pozice města může být proto do ekonomické činnosti zahrnuta pouze činnost: - kterou lze podle ZDPH považovat za ekonomickou činnost, - která se soustavně opakuje a je běžným ekonomickým příjmem města, Ostatní činnosti jsou pak činnosti příležitostné, které město vykonává v rámci tzv. veřejné služby s odkazem na příslušná ustanovení zákona o obcích a rozpočtová pravidla ÚSC. 2. Provozování ekonomických činností v podmínkách města. - Krátkodobý nájem staveb, bytů a nebytových prostor včetně vnitřního movitého vybavení nejdéle na 48 hodin nepřetržitě, - Inzerce v Radničních listech, - Ostatní příjmy z poskytování služeb v odvětví veřejné správy /např. kopírování/,

- Služby související s provozováním parkovišť /SKP 63.21.24/, které zahrnují krátkodobé parkovací služby poskytované pro automobily, motocykly a jízdní kola parkovišti, parkovacími místy a garážemi zastřešenými i nezastřešenými, placené parkování na ulicích a veřejných prostranstvích a služby odtažných parkovišť, - Krátkodobý pronájem veřejných prostranství města pro podnikatelské prodejní opakující se činnosti apod. /např. vánoční trhy/, - Parkovací karty k stání silničního motorového vozidla provozovaného právnickou nebo fyzickou osobou, za účelem podnikání nebo stání silničního motorového vozidla fyzické osoby, která má místo trvalého pobytu nebo je vlastníkem nemovitosti ve vymezené oblasti, - Soustavný účelový pronájem movitého majetku (např. pronájem lékařského zařízení do Městské nemocnice, a.s.), - Věcná břemena, - Prodej a spotřeba vodného, stočného a srážkové vody jak fyzickým a právnickým osobám, tak na budovách města (na základě Dokladu o použití) - Příjmy z prodeje zboží a služeb v informačním centru (dále jen „IC“) Příjmy z pronájmu pozemků - honitby - Příjmy z pronájmu – kompostéry - Program obnovy venkova - Zapojení do systému nakládání s komunálním odpadem 3. Činnosti, které z hlediska města jsou příležitostné a nespadají do kategorie činností ekonomických. - Příležitostný pronájem movitého majetku / např. pronájem vysoušecích zařízení fyzickým či právnickým osobám/, 4. Činnosti, spadající do oblasti veřejné správy města. - Vymezení místní komunikace na dobu časově omezenou, nejvýše na dobu 24 hodin, kdy v souladu s § 23 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, město pro účely organizování dopravy ve svém nařízení vymezí oblasti, ve kterých lze místní komunikace nebo jejich určené úseky užít za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy. V tomto případě se jedná o výkon působnosti v oblasti veřejné správy a vybraná částka nevstupuje městu do obratu pro registraci, - Prodej vlastního majetku města nebo majetku, ke kterému má právo hospodaření a nakládá s ním jako vlastník, který město používalo k veřejnoprávní činnosti. Úplata se nezapočítává do obratu , protože prodej takového majetku není předmětem daně. Město tento majetek pořizovalo a prodává jako osoba nepovinná k dani, - Přijaté prostředky např. ze státního rozpočtu, z rozpočtu ÚSC, státních fondů, prostředků Evropské unie, pokud nejsou dotací k ceně, - Ostatní činnosti města, které spadají do výkonu působnosti v oblasti veřejné správy, i když za výkon těchto působností vybírá město úplatu.

5. Ostatní ustanovení 5.1. Do limitu obratu města se nezapočítávají další osvobozená plnění bez nároku na odpočet, a to: (v závorce je vždy uveden odkaz na příslušný § ZDPH) - Výchova a vzdělávání /§ 57/ - Zdravotnické služby /§ 58/ - Sociální pomoci /§ 59/ - Ostatní plnění – poskytnuté služby a zboží /§ 61/, z toho: - k ochraně dětí a mládeže /odst. b/ - k duchovní péči /odst. c/ - související se sportem a tělesnou výchovou /odst. d/ - kulturní služby a zboží /odst. e/ - za účelem získání prostředků pro neziskové organizace /odst. f/ - členům nezávislého seskupení osob ve výši úhrady nákladů /odst. g/ - Dodání zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně /§ 62/ /např. nákup osobního automobilu/ 5.2. Plnění s nárokem na odpočet u hmotného dlouhodobého majetku a dlouhodobého nehmotného majetku bude možno uplatnit pouze v případě, kdy tento majetek bude použit pro uskutečnění ekonomické činnosti města /viz následující Článek 3, odst. A/. 5.3. Pokud nelze na vstupu daně sledovat vynaložené materiální náklady a služby související s uskutečněnými zdanitelnými plněními, nebudou tyto předmětem daně na vstupu.

Článek 3 Povinnost města k dani Město je povinno k dani dle ZDPH z následujících důvodů: A. Provozuje výše uvedené ekonomické činnosti B. Provozuje činnosti, které se považují za osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně, ale vstupují do obratu pro účely ZDPH. Jedná se o: - Dlouhodobý nájem pozemků včetně hrobových míst, staveb, bytů a nebytových prostor /§ 56/. C. Každá nová ekonomická činnost města, za kterou bude požadována úplata, musí být zařazena z hlediska DPH do této normy a zároveň k této činnosti budou náležet přijatá zdanitelná plnění. Tyto informace musí být předány osobami odpovědnými za uskutečněná i přijatá zdanitelná plnění do účtárny odboru RAF.

Článek 4 Účtování a evidování daně 1. Město účtuje a eviduje daň prostřednictvím syntetického účtu 343. 2. Odbor RAF se řídí příslušnými ustanoveními Českého účetního standartu pro ÚSC č.

516, bod 3.2.3. a při účtování daně aktuálními sazbami daně dle příslušných ustanovení ZDPH. 3. Účtování a evidenci daně provádí odbor RAF tak, aby bylo zřejmé analytické prvotní účtování předpisem ekonomických činností, popsaných v Článku 3, odst. A/, a to jak na vstupu, tak na výstupu daně.

4. Ostatní činnosti, které se považují za činnosti osvobozené bez nároku na odpočet daně/viz Článek 3., odst. B/, se rovněž účtují analyticky prvotně předpisem.

Článek 5 Uskutečnění plnění a daňová povinnost 1. Daň na výstupu je město povinno přiznat k dřívějšímu ze dní: - uskutečnění zdanitelného plnění - přijetí úplaty Daň na výstupu je město povinno uvést v daňovém přiznání za období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň. Uskutečněná zdanitelná plnění jsou např. Zboží: -Den dodání /kupní smlouva/ -Den převzetí -Den vzniku práva užívat zboží nájemcem /bývalý finanční leasing/ Nemovitost: -Den předání nemovitosti nabyvateli do užívání, předávací protokol, nejpozději však den doručení listiny a datem právních účinků vkladu nebo den zápisu změny vlastnického práva. -Den vzniku práva užívat nemovitosti nájemcem. Služba: -Den poskytnutí nebo den vystavení daňového dokladu nebo dokladu na přijatou úplatu, a to den, který nastane dříve. -Převod práva…… Ostatní: -Den převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části /předávací protokol/ - Poslední den čtvrtletí, ve kterém byly provedeny odečty za jednotlivé měsíce z měřícího zařízení. -Den použití hmotného majetku nebo využití služby pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce -Dnem vyjmutí peněz z prodejních automatů -Dnem uvedeným ve smlouvě u dílčích plnění -Poslední den zdaňovacího období u opakovaných plnění

-Poslední den zdaňovacího období u plnění osvobozených od daně podle § 56. Datum uskutečnění zdanitelného plnění řeší §21-§25 zákona o DPH. 2. Daň na vstupu .

2.1. Město bude uplatňovat nárok na odpočet daně v plné výši u přijatých zdanitelných plnění, která použije výhradně pro uskutečnění plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu. § 72 odst. 2,4 . Město nebude používat krácení daně podle §72 odst. (5) ani dle §76 zákona.

Článek 6 Režim přenesení daňové povinnosti 1. Město uplatňuje režim přenesení daňové povinnosti v souladu s §92e zákona. Režim přenesení daňové povinnost se uplatní pouze mezi plátci DPH a to při poskytnutí plnění v tuzemsku. 2. Město je povinné přiznat a zaplatit daň z přijatého plnění v režimu přenesení daňové povinnosti, a to ke dni uskutečnění dotčeného zdanitelného plnění. Daň přiznává v daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období. 3. Režimu přenesení daňové povinnosti podle ust. § 92e zákona o DPH podléhá poskytnutí stavebních a montážních prací (bez ohledu na to, zda jde z hlediska vymezení dané zákonem o DPH o služby nebo dodání zboží s montáží), které podle sdělení ČSÚ odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1.1.2008 (příslušné kódy klasifikace jsou dostupné na webových stránkách Českého statistického úřadu). 4. Město použije uvedený režim při přijetí stavebních a montážních prací souvisejících s jeho ekonomickou činností. Při přijatých zdanitelných plněních výlučně souvisejících s výkonem veřejné správy nebo pro plnění, která nejsou předmětem daně město neuplatní režim přenesení daňové povinnosti. Osoby odpovědné za přijatá zdanitelná plnění již v objednávce na stavební a montážní práce prohlásí, pro jaké účely budou přijatá plnění použita. 5. Při poskytnutí stavebních prací se jedná v zásadě o poskytnutí služby. Podle § 21 odst. 5 zákona o DPH je služba uskutečněna dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu), a to tím dnem, který nastane dříve. Stavební práce jsou často poskytovány podle smlouvy o dílo, kdy se zdanitelné plnění podle § 21 odst. 6 písm. a) zákona o DPH považuje za uskutečněné dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části, nebo jsou stavební práce poskytovány jako dílčí plnění, které se podle § 21 odst. 9 zákona o DPH považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. 6. Osoby odpovědné za přijatá zdanitelná plnění jsou povinné doplnit na daňovém dokladu v režimu přenesení daňové povinnosti obdrženém od poskytovatele výši

daně a následně město daň zaplatí. Město odpovídá za správnost uvedené daně. V praxi to znamená, že bez ohledu na to, jakou sazbu daně uvedl na dokladu poskytovatel plnění, musí město při výpočtu a doplnění výše daně vycházet ze správné (zákonu odpovídající) sazby.

Článek 7 Daňové doklady 7. Město je povinno vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání. 8. Město je povinno uchovávat všechny daňové doklady pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně. Daňový doklad v listinné formě lze převést do elektronické podoby podle podrobných zásad, daných v § 27 zákona. 9. Náležitosti daňových dokladů při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby jsou konkretizovány v §§ 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35 zákona. 10. Odpovědné osoby za uskutečněná zdanitelná plnění jsou povinny předkládat účetní doklady účtárně odboru RAF včas a úplné v běžných termínech dle směrnice pro vedení účetnictví a dle zákona o DPH. 11. Osoby odpovědné za přijatá zdanitelná plnění (příkazci operací) jsou povinny předkládat účetní doklady účtárně odboru RAF včas a úplné v běžných termínech dle směrnice pro vedení účetnictví. 12. Příkazci operací zajistí u dodavatelů včasné doručení daňových dokladů na přijatá zdanitelná plnění pro případná uplatnění odpočtu. 13. Odpovědné osoby jsou povinny provést kontrolu úplnosti předaných podkladů do 10. dne následujícího po skončení daňového období předat rovněž podklady pro daňové dobropisy, vrubopisy, opravné daňové doklady, opravené nebo aktualizované splátkové a platební kalendáře, doklady o použití, a podklady pro opravu nebo úpravu odpočtu daně. 14. Pro účely této směrnice je osobou odpovědnou za uskutečněná zdanitelná plnění osoba, který vytváří daňový předpis v IS VERA a osobou odpovědnou za přijatá zdanitelná plnění příkazce operace dle směrnice o vymezení jednotlivých příkazců operací.

Článek 8 Základ daně 1. Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno. 2. Podrobný popis jednotlivých částí základu daně je uveden v §§ 36, 37, 38, 39, 40, 41 zákona.

Článek 9 Evidence pro daňové účely 1. Je povinností vést v evidenci pro účely daně veškeré údaje vztahující se k daňové povinnosti, zejména údaje potřebné pro správné stanovení daňové povinnosti. Město je povinno vést evidenci v takovém členění, aby mohlo být sestaveno bez problémů daňové přiznání. 2. Město je rovněž povinno vést také evidenci uskutečněných plnění, která jsou osvobozena od daně nebo nejsou předmětem daně. 3. Účtárna odboru RAF vede evidenci o plněních přijatých v režimu přenesení daňové povinnosti a výpis z této evidence předkládá ve lhůtě pro podání daňového přiznání místně příslušnému finančnímu úřadu. 4. Po následné kontrole podkladů pro daňové přiznání a zjištění případných rozdílů, rozhodných pro vypočtení daně vzniká povinnost města podat neprodleně opravné nebo dodatečné daňové přiznání /viz podrobně § 104 ZDPH/ 5. Pracovníci IC zařadí do skladové evidence pouze zboží určené k následnému prodeji. Ke zboží bude přiřazena odpovídající sazba daně. Při zařazování se pracovnici řídí platným zněním zákona. IC je povinno vést denní evidenci tržeb. Rekapitulace pokladny IC za kalendářní měsíc musí obsahovat následující údaje: celková tržba za měsíc, částka za prodej zboží, částka za prodej služeb, rozdělení zdanitelných plnění u jednotlivých sazeb daně na základ daně a daň. Celková částka tržeb musí odpovídat odvodům na bankovní účet města. V případě, že proběhne výdej ze skladové evidenci bez úplaty (pro účely propagaci, neprodejný materiál aj.) vystaví pracovník IC doklad - výdejku. Tuto výdejku předá na účtárnu odboru RAF současně s rekapitulací pro účely opravy daně. Tržby za prodej lístků uskutečněné pro třetí osobu nebudou ke konci měsíce součásti rekapitulace. Jako zdanitelné plnění bude pouze provize - služba. 6. Oprava odpočtu daně – par. 77 odst.5. Pokud byla provedena oprava výše daně, která má za následek zvýšení uplatněného odpočtu daně, je plátce, pro něhož se uskutečnilo

zdanitelné plnění, oprávněn provést opravu odpočtu daně. Opravu je plátce oprávněn provést na základě přijatého opravného daňového dokladu, popřípadě jiného dokladu souvisejícího s opravou výše daně, nebo na základě opravy v evidenci pro daňové účely nejdříve za zdaňovací období, ve které tento doklad obdržel nebo ve kterém provedl opravu v evidenci pro daňové účely, a nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohla být oprava nejdříve provedena.

Článek 10 Vykazování daně ve vztahu k místně příslušnému finančnímu úřadu 1. Město je povinno do 25 dnů po skončení zdaňovacího období podat daňové přiznání na tiskopisu, předepsaném Ministerstvem financí ČR pod názvem: „ Přiznání k dani z přidané hodnoty“, a to i v případě, kdy mu nevznikla daňová povinnost. Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj do 25 dnů po skončení příslušného zdaňovacího období. 2. V případě, kdy celkový obrat ve smyslu § 6 nepřesáhne za rok 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní čtvrtletí. Pokud celkový obrat za rok je více jak 10 000 000 Kč, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.

Článek 11 Informace v příloze účetní závěrky 1. V příloze účetní závěrky město uvede zdaňovací období a dále činnosti, které jsou zdanitelným plněním a jsou vedeny v hlavním rozpočtovém okruhu, na fondech. 2. Dále budou v příloze účetní závěrky uvedeny významné pohledávky a závazky ke státnímu rozpočtu z hlediska DPH a další vlivy na případné významné změny pohledávek a závazků týkajících se činností předchozího roku.

Článek 12 Vnitřní kontrolní systém ve vztahu k DPH 1. Kontrolu náležitostí daňových dokladů provádí příslušný příkazce operace. 2. Kontrolu správnosti zdaňovacího období provádí pracovník odpovědný za vystavení daňového předpisu v IS VERA, WinDomy nebo DATAINFO. 3. Za správně vytvořený předpis odpovídá správce kódu poplatku.

Článek 13 Závěrečná ustanovení 1. Tento vnitřní předpis je závazný pro všechny zaměstnance města, zařazené do městského úřadu, kteří se v rámci své pracovní činnosti podílejí na vypracování příslušných prvotních dokladů, předpisů, faktur atd., pro městskou policii a pro členy rady města. 2. Za příslušná doplnění a aktualizace tohoto vnitřního předpisu je odpovědný odbor RAF. 3. Tento vnitřní předpis byl schválen usnesením rady města č. R/50/2012-46. Rada města Dvůr Králové nad Labem dne 24.1. 2012 a nabývá platnosti dne 25.1. 2012 s účinnosti pro všechna přiznání k dani z přidané hodnoty za rok 2012. 4. Současně se tímto vnitřním předpisem ruší vnitřní předpis města č. 25/2010

………………………………….. Mgr. Edita Vaňková starostka města