Služby Czech POINT jako součást egovernmentu v ČR

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Služby Czech POINT jako součást eGovernmentu v ČR Bakalářská práce

Vedoucí práce: JUDr. Hana Kelblová, Ph.D.

Radka Weidemannová

Brno 2014

Poděkování Děkuji JUDr. Haně Kelblové, Ph.D., za odborné vedení a konzultace při zpracování této bakalářské práce, dále děkuji vedoucí provozu České pošty pobočky ve Žďáře nad Sázavou paní Marii Růžičkové, a specializované pracovnici Janě Urbánkové za odborné konzultace a cenné rady. Zároveň také děkuji pracovnici městského úřadu Věře Moravcové za ochotné jednání.

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto práci: Služby Czech POINT jako součást eGovernmentu v ČR vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne 25. května 2014

_______________________________

Abstract Weidemannová, R. Czech POINT Services as Part of eGovernment in the Czech Republic. Bachelor Degree Thesis. Brno: MENDELU, 2014. This thesis deals with Czech POINT services provided as part of eGovernment with the main focus on Czech Post. The thesis consists of literary research and my own research. The literary research defines main notions concerning this issue, such as for example eGovernment, contact point, eGON and others, always in relation to the corresponding law. Also I present the complete list of all Czech POINT services with their brief characteristics. The literary research ends with service innovations in eGovernment. In my own research I find out the availability of Czech POINT sites in Žďár nad Sázavou. Especially, I focus on the branch of Czech Post office and municipality in Žďár nad Sázavou. I compare these two Czech POINT providers and reveal some problems. At the end of this part, I make suggestions for solving these problems.

Keywords eGovernment, Czech POINT, Contact Points, eGON, ISVS.

Abstrakt Weidemannová, R. Služby Czech POINT jako součást eGovernmentu v ČR. Bakalářská práce. Brno: MENDELU, 2014. Tato bakalářská práce se zabývá analýzou poskytovaných služeb Czech POINT jako součást eGovernmentu s hlavním zaměřením na Českou poštu. Práce je rozdělena do dvou částí a to na literární rešerši a vlastní práci. Literární rešerše se zabývá vymezením hlavních pojmů týkajících se této problematiky jako např. eGovernment, kontaktní místo, eGON a další, vždy s návazností na příslušný zákon. Uvádím zde také úplný výčet všech služeb Czech POINT s jejich stručnou charakteristikou. V závěru této části práce se zmíním o novinkách v poskytování služeb v eGovernmentu. Ve vlastní práci provedu zmapování dostupnosti pracovišť Czech POINT ve Žďáře nad Sázavou. Konkrétně se zaměřím na pobočku České pošty a Městského úřadu ve Žďáře nad Sázavou. Dojde zde k porovnání těchto dvou poskytovatelů služeb Czech POINT a odhalení některých problémů. V závěru této části uvedu konkrétní návrhy řešení uvedených problémů

Klíčová slova eGovernment, Czech POINT, kontaktní místo, eGON, ISVS.

Obsah

6

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

11

1.1

Úvod ..............................................................................................................................................11

1.2

Cíl práce .......................................................................................................................................11

1.3

Metodika .....................................................................................................................................12

Literární rešerše 2.1

13

eGovernment ............................................................................................................................13

2.1.1

Historie eGovernmentu v ČR ..................................................................................14

2.1.2

Právní aspekty eGovernmentu ..............................................................................15

2.1.3

Chystané právní úpravy pro rok 2014...............................................................16

2.2

Základní komponenty eGovernmentu ..........................................................................17

2.2.1

eGON...................................................................................................................................17

2.2.2

Klaudie ..............................................................................................................................17

2.2.3

ISVS .....................................................................................................................................18

2.2.4

KIVS ....................................................................................................................................18

2.2.5

Základní registry ..........................................................................................................18

2.2.6

Portál veřejné správy .................................................................................................18

2.3

Czech POINT ..............................................................................................................................19

2.3.1

Kontaktní místa veřejné správy ............................................................................19

2.3.2

Dostupnost služeb Czech POINT...........................................................................20

2.4

Služby Czech POINT...............................................................................................................21

2.4.1

Výpis z Katastru nemovitostí .................................................................................22

2.4.2

Výpis z Obchodního rejstříku .................................................................................22

2.4.3

Výpis z Živnostenského rejstříku .........................................................................22

2.4.4

Výpis z Rejstříku trestů .............................................................................................22

2.4.5

Výpis z Rejstříku trestů právnické osoby .........................................................23

2.4.6

Přijetí podání podle živnostenského zákona § 72........................................23

2.4.7

Žádost o výpis nebo opis z Rejstříku trestů ....................................................23

2.4.8

Výpis z bodového hodnocení řidiče ....................................................................23

Obsah

7

2.4.9

Vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů23

2.4.10

Registr účastníků provozu modulu autovraků ISOH ..................................23

2.4.11

Výpis z insolvenčního rejstříku .............................................................................24

2.4.12

Datové schránky ...........................................................................................................24

2.4.13

Autorizovaná konverze dokumentů ...................................................................24

2.4.14

Centrální úložiště ověřovacích doložek ............................................................25

2.4.15

Úschovna systému Czech POINT ..........................................................................25

2.4.16

Czech POINT@office ...................................................................................................25

2.4.17

Základní registry ..........................................................................................................25

2.4.18

Výpis z Veřejných rejstříků .....................................................................................26

2.5

Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+ ..................................................28

2.6

Nové služby eGovernmentu...............................................................................................29

2.6.1 Služby Czech POINT na Era finančních centrech Československé obchodní banky ...............................................................................................................................29 2.6.2

Odklad povinného zřizování datových schránek pro OSVČ ....................29

2.6.3

E-volby ..............................................................................................................................30

2.6.4

Odklad elektronických neschopenek .................................................................30

2.7

Ohlédnutí za neúspěšnými projekty..............................................................................30

2.7.1 3

DONEZ, IZIP a sKarty..................................................................................................30

Vlastní práce

32

3.1

Přehled dostupných pracovišť Czech POINT ............................................................32

3.2

Městský úřad .............................................................................................................................33

3.3

Česká pošta ................................................................................................................................35

3.3.1

Historie..............................................................................................................................35

3.3.2

Charakteristika ..............................................................................................................35

3.3.3

Právní postavení České pošty ................................................................................36

3.4

Konkrétní pobočka České pošty ve Žďáře nad Sázavou ......................................36

3.4.1

Výčet poskytovaných služeb...................................................................................36

3.4.2 Charakteristika nejposkytovanější služby České pošty na přepážce Czech POINT .....................................................................................................................................38 3.5 Srovnání provozních podmínek na České poště a Městském úřadě ve Žďáře nad Sázavou .............................................................................................................................39

Obsah

8

3.5.1

Charakteristika pracoviště na České poště......................................................39

3.5.2

Charakteristika pracoviště na městském úřadě ...........................................40

3.5.3

Obecné nedostatky při poskytování služeb Czech POINT........................40

3.5.4

Výsledek z porovnání obou institucí ..................................................................41

3.5.5

Návrhy na zlepšení poskytování služeb Czech POINT ...............................41

3.6

Ekonomické zhodnocení návrhu.....................................................................................42

3.6.1 3.7

Specializovaná přepážka ..........................................................................................42

Zdůvodnění využitelnosti specializované přepážky..............................................46

4

Závěr

48

5

Literatura

49

5.1

Knižní publikace ......................................................................................................................49

5.2

Internetové zdroje..................................................................................................................49

5.3

Právní předpisy .......................................................................................................................52

5.4

Nepublikovaný dokument ..................................................................................................52

A

Příloha č. 1 : Seznam tiskopisů a povinnost elektronického podání

54

B

Příloha č. 2: Koncepce veřejné správy a eGovernmentu

55

Seznam obrázků

9

Seznam obrázků Obr. 1

eGON

17

Obr. 2

Klaudie

17

Obr. 3

Počet pracovišť Czech POINT

20

Obr. 4

Procentní rozložení pracovišť Czech POINT

21

Obr. 5

Logo Czech POINT

22

Obr. 6 Struktura poskytovaných služeb Czech POINT na České poště ve Žďáře nad Sázavou

37

Obr. 7

46

Vizualizace specializované přepážky

Seznam tabulek

10

Seznam tabulek Tab. 1

Ceník jednotlivých služeb Czech POINT

27

Tab. 2 Seřazená města v kraji Vysočina, ve kterých České pošty poskytují služby Czech POINT podle vzdálenosti

33

Tab. 3 Seřazená města v kraji Vysočina, ve kterých České pošty poskytují služby Czech POINT podle vzdálenosti a počtu obyvatel odpovídající městu Žďáru nad Sázavou

33

Tab. 4 Přehled nedostatků České pošty a porovnání s Městským úřadem ve Žďáře nad Sázavou

41

Tab. 5 Rozpočet pracovních úkonů při částečném využití stávajícího vybavení

44

Tab. 6

Rozpočet vybavení při částečném využití stávajícího vybavení

44

Tab. 7

Rozpočet pracovních úkonů při použití nového vybavení

45

Tab. 8

Rozpočet vybavení při použití nového vybavení

45

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Snahou státních orgánů je přispívat k zefektivnění veřejné správy, a to tak, aby došlo k její úplné elektronizaci a byla naplněna koncepce eGovernmentu. Tento proces již probíhá od 90. let a zdaleka není ještě u konce. Souvisí to především se stále se zdokonalující výpočetní a komunikační technologií. Proces elektronizace veřejné správy je provázaný komplex, který nazýváme Hexagon efektivní veřejné správy. Hexagon obsahuje šest základní prvků, a to legislativu, organizaci, technologii, občana, úředníka, a finance. Reforma veřejné správy musí být vždy doplněna potřebnými legislativními změnami. Pro tuto problematiku je základní legislativní úpravou zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, a dále také zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, někdy také nazýván jako zákon o eGovernmentu. V současné době se hlavně usiluje o odstranění bariér mezi občanem a úřadem. Dochází k omezování osobního styku s úředníkem a vyřizování vše jen přes elektronickou komunikaci. Hlavní heslem, které vzniklo v roce 2007, je Konec obíhání občanů po úřadech, což má prakticky znamenat, že občan již nebude muset chodit po různých úřadech, ale vše vyřídí na jediném kontaktním místě veřejné správy. V této práci se pokusím zhodnotit, zda se opravdu můžeme tímto heslem řídit, anebo jestli jde jen o pouhý reklamní tah. Počet pracovišť, která poskytují služby Czech POINT, neustále narůstá. Dosud stačí zajít pouze na jeden úřad, ale v konečné fázi projektu by občan mohl své záležitosti vyřídit z pohodlí svého domova přes internet. Elektronizace veřejné správy je velmi vítanou změnou v rámci chodu celé státní správy. Přechod z listinné do elektronické podoby je samozřejmě obtížný, ale na druhou stranu nevyhnutelný. Toto téma jsem si vybrala především proto, že se o tuto problematiku zajímám a přijde mi smysluplné zhodnotit poskytování služeb Czech POINT v konkrétním městě. Analýza této situace může pomoci nejen samotným úředníkům, ale také občanům, kteří by se mohli dočkat zlepšení poskytovaných služeb.

1.2

Cíl práce

Hlavním cílem bakalářské práce je zmapovat dostupnost kontaktních míst, které poskytují služby Czech POINT ve městě Žďár nad Sázavou. Ve své práci srovnám dvě nejvýznamnější instituce, a to Českou poštu a městský úřad. Na základně analýzy zjištěných problémů při poskytování těchto služeb navrhnu konkrétní řešení pro Českou poštu.

Úvod a cíl práce

12

Dílčími cíli jsou:  popis základních pojmů eGovernmentu a jeho stručného vývoje,  výčet základních právních předpisů s hlavním zaměřením na zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů,  zjištění chystaných novinek v oblasti eGovernmentu,  zmapování všech kontaktních míst, kde poskytují služby Czech POINT ve Žďáře nad Sázavou,  srovnání poskytovaných služeb na České poště a městském úřadě,  rozbor problémů při poskytování služeb Czech POINT,  návrh konkrétního řešení problémů.

1.3

Metodika

Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to na literární rešerši a vlastní práci. V literární rešerši budu využívat metodu deskripce, abych vymezila základní pojmy, které se této problematiky týkají s návazností na příslušný zákon. Nejprve se zaměřím na základní pojmy eGovernmentu a postupně budu směřovat k vysvětlení pojmu Czech POINT. V této části budu čerpat z několika publikací, které jsou uvedené v seznamu použité literatury. Důležitým zdrojem informací byly také oficiální stránky Ministerstva vnitra, kde je popsán celý tento projekt. V praktické části se zaměřím na konkrétní úřady jako je Česká pošta a Městský úřad ve Žďáře nad Sázavou. Uvedu zde celkový výčet všech kontaktních míst, kde občané mohou využít služeb Czech POINT. Vytvořím podrobnou analýzu poskytovaných služeb na České poště a na základě porovnání s městským úřadem navrhnu konkrétní řešení nejzávažnějšího problému, což povede ke zkvalitnění poskytovaných služeb občanům.

Literární rešerše

13

2 Literární rešerše 2.1

eGovernment

Pojmem eGovernment se označuje možnost komunikace s institucemi státní a veřejné správy v elektronické podobě. Celý tento projekt je provázaný s tvorbou příslušného legislativního rámce, který zabezpečuje správné fungování tohoto systému. Jeho hlavním cílem je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy [5]. Vede tedy k usnadnění styku veřejnosti s úřady, zejména z hlediska úspory času. Měl by také vést k efektivnějšímu fungování úřadů, a tak uspořit finanční prostředky a to tím, že umožňuje uchovávat veškeré agendy pouze v elektronické podobě. Hlavním heslem eGovernmentu tedy je, že úřady nemají obíhat občané, ale dokumenty v elektronické podobě [5]. Celý tento projekt stojí na třech hlavních pilířích. První pilíř poukazuje na to, že stát by měl informace od občanů získat pouze jednou, čímž by se mělo zabránit bezúčelně se opakujícím administrativním činnostem a neustálému vyžadování stejných informací. Mělo by to tedy vést k vytvoření centrální databáze, která by obsahovala všechny dostupné informace o občanech a ke které by jednotlivé složky státní správy měly neomezený přístup, a mohly by si kdykoliv zjišťovat potřebné informace. Druhý pilíř je založen na předpokladu, že občané by měli mít možnost navštívit jen jedno kontaktní místo, což je v souladu s hlavním cílem eGovernmentu, aby úřady neobíhali občané, ale elektronické dokumenty. A poslední pilíř je založen na proaktivním přístupu složek státní správy. Kdy by měla administrativní činnosti za občana vyřizovat sama státní správa, bez nutnosti jeho přímé účasti [32]. Výraz eGovernment natolik zdomácněl, že už není ani překládán, neboť veškeré snahy o jeho překlad vždy vyzněly nepřesně. V běžném jazyce je brán jako synonymum k elektronizaci veřejné správy [3]. I definice tohoto výrazu jsou velmi různorodé a v každé literatuře najdeme jiné pojetí tohoto výrazu. K nejvýstižnějším definicím patří tyto dvě: „Smyslem eGovernmentu je poskytnout všem soukromým subjektům větší komfort při realizaci kontaktů se státem a jinými subjekty veřejné moci tím, že zrychlí a zjednoduší komunikaci s nimi, zefektivní vnitřní procesy orgánů veřejné moci a povede k větší transparentnosti v jejich činnosti vůči veřejnosti [3, s. 40].“ „eGovernment je využívání informačních technologií veřejnými institucemi pro zajištění výměny informací s občany, soukromými organizacemi a jinými veřejnými institucemi za účelem zvyšování efektivity vnitřního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb [1, s. 7].“


2.1.1

14

Historie eGovernmentu v ČR

Vývoj eGovernmentu v České republice začal již rokem 1990, kdy docházelo k významným změnám jak po stránce politické, tak sociální. V této době se masově rozvíjelo využívání výpočetní techniky, které však bylo ze začátku doprovázeno značnými problémy plynoucími z nedostatku informací a zkušeností. V důsledku toho byla v roce 1991 zřízena Komise vlády pro státní informační systém, jejíž hlavním cílem bylo zavést centrální evidenci. Komise však dlouho nepůsobila a už v roce 1993 byla zrušena a její kompetence přešly na Ministerstvo hospodářství. I to však nemělo velký úspěch ve své působnosti. Stále se nedařilo koordinovat státní informační systémy. V roce 1995 tedy vláda přijala strategický materiál Výstavba státního informačního systému České republiky a rok na to byl zřízen Úřad pro státní informační systém, který nahradil Ministerstvo hospodářství [4]. Dalším významným rokem ve vývoji eGovernmentu byl rok 1999, ve kterém mohli občané poprvé využít elektronické služby, a to k podání žádosti o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V tomto roce byl také přijat strategický dokument Státní informační politika – cesta k informační společnosti, k jehož realizaci byl vypracován tzv. Akční plán a v návaznosti na něj dokument Koncepce budování informačních systému veřejné správy [4]. V roce 2000 byl zřízen Úřad pro veřejné informační systémy, který měl koordinovat informační systémy ve veřejné správě tak, aby spolu tyto systémy mohly vzájemně komunikovat a vyměňovat si data. Ve stejném roce vznikl také Úřad na ochranu osobních údajů, který má dohlížet na zpracování osobních údajů. Pro usnadnění komunikace občanů s orgány veřejné správy byl implementován do českého právního řádu institut elektronického podpisu [5]. Další krok se udál v červnu v roce 2001, kdy se Česká republika připojila k akčnímu plánu eEurope+, a v následujícím roce byl přijat Akční plán pro státní informační politiku. Důležitá změna nastala v roce 2003, kdy vzniklo Ministerstvo informatiky a nahradilo dosud působící Úřad pro veřejné informační systémy. Ministerstvo zodpovídalo za koordinaci a rozvoj elektronizace veřejné správy, telekomunikace, poštovních služeb a podpory informační společnosti obecně a byl také jeho zásluhou spuštěn pilotní projekt Portál veřejné správy. Po ročním testování byl oficiálně spuštěn zmíněný Portál a v roce 2004 také došlo k schválení Státní informační a komunikační politiky – eČesko 2006. Tato strategie nahradila předchozí Národní telekomunikační politiku a Státní informační politiku [9]. V roce 2005 začala platit povinnost spravovat elektronické podatelny. V červenci 2006 zahajuje Česká daňová správa Daňový portál pro veřejnost, který umožní elektronické zpřístupnění informací o stavu vlastního osobního daňového účtu. V roce 2007 je zrušeno Ministerstvo informatiky a kompetence přechází na Ministerstvo vnitra. V roce 2008 je zahájen projekt Czech POINT a rok na to spouští Česká pošta do provozu datové schránky [9]. Dne 1. července 2010 nabyl účinnosti zákon o základních registrech. Zákon propojuje 4 základní registry (registr osob, registr obyvatel, registr územní identifikace adres a nemovitostí, registr práv a povinností). V druhém měsíci roku 2010 informovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu o budoucí strategii týkající se


15

rozvoje elektronických komunikací s názvem Digitální Česká republika. V listopadu roku 2011 byl spuštěn Ministerstvem zahraničních věcí České republiky Vízový informační systém. Rok 2012 je ve znamení spuštění základních registrů [9]. V roce 2013 se v českém eGovernmentu pokračovalo dál v úspěšných projektech a řešily se nejzávažnější problémy, ale nějakého výrazného pokroku jsme se nedočkali a to možná také tím, že upadl zájem politiků, neboť docházelo k výrazným změnám ve struktuře české vlády. V roce 2014 se budeme řídit novým koncepčním dokumentem s názvem Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+. 2.1.2

Právní aspekty eGovernmentu

Legislativní rámec má výrazný dopad na komplexní fungování eGovernmentu. Je nutné vymezit všeobecně platná a vynutitelná pravidla, která si navzájem neodporují [2]. Národní legislativa se v poslední době stále více zdokonaluje a její hlavní snahou je zrovnoprávnění elektronické a klasické komunikace a postavení digitálních a listinných dokumentů na stejnou úroveň. Při tvorbě zákonů se musíme řídit legislativními pravidly vlády. Konkrétně v odst. 3 článku 1 těchto legislativních pravidel je ustanoveno, že „legislativní pravidla upravují postup ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při tvorbě a projednávání připravovaných právních předpisů a dále tam jsou uvedeny požadavky týkající se obsahu a formy připravovaných právních předpisů [5, s. 159].“ Nejdůležitější zákon týkající se této problematiky je zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, kterému se neformálně říká „zákon o eGovernmentu“. Zákon nabyl účinnosti 1. července 2009 a jsou v něm obsaženy především zásadní změny v doručování dokumentů a v komunikaci mezi úřady a občany a také mezi úřady navzájem [34]. Další zákony pojící se s touto problematikou jsou [5]:  zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,  zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách,  zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů,  zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu,  zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy,  zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti,  zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě,  zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích,  zákon č. 301/2008 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákony o elektronických úkonech autorizované konverzi dokumentů,  zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech,  vyhláška č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby  vyhláška č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů,  vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání informačního systému datových schránek.


2.1.3

16

Chystané právní úpravy pro rok 2014

V roce 2014 se chystá změna zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických úkonech a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů. Cílem předpokládaného návrhu zákona je uvedení zákona o elektronických komunikacích a zákona o poštovních službách do souladu s novým kontrolním řádem a doplnění chybějících sankcí za porušení některých povinností vyplývajících z nařízení o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii [21]. Ministerstvo vnitra dne 24. ledna 2014 zveřejnilo vyhlášku č. 18/2014 Sb., o stanovení podmínek postupu při elektronické dražbě. Na stránkách ministerstva můžeme sledovat nejnovější předpisy, případně si dohledat potřebný předpis podle zvoleného roku [24]. V únoru 2014 Poslanecká sněmovna podpořila zákon o kybernetické bezpečnosti, který má stanovit pravidla pro spolupráci mezi soukromým sektorem a veřejnou správou, aby tak předcházela útokům na informační technologie. Návrh nyní projednávají sněmovní výbory, které na to mají místo obvyklých dvou měsíců tři a to především z důvodu, že prozatím nebyla chválena evropská směrnice k zajištění společné úrovně bezpečnosti sítí a informací v Evropské unii, z níž návrh zákona vychází [29] [27]. Ve stejném měsíci sněmovna také schválila novelu zákona o archivnictví, která má především řešit problémy týkající se soukromých spisoven. Na návrh sněmovního kontrolního výboru poslanci také rozhodli, že některé firemní dokumenty už nebudou archiváliemi podle zákona. Cílem této novely je tedy přizpůsobit zákon o archivnictví a spisové službě novému kontrolnímu řádu tak, aby došlo ke sjednocení, jak pokud jde o postupy v oblasti kontroly, tak pokud jde o některé další související činnosti. Zároveň také reaguje na aktuální problém týkající se komerčních spisoven. V novele je navržena úprava shodného postavení provozovatele komerční spisovny při odborné správě dokumentů, jaké má původce nebo jeho právní předchůdce, jehož dokumenty jsou na základě smlouvy svěřeny komerční spisovně. Tato novela nyní zamíří do Senátu [29] [28].


2.2 2.2.1

17

Základní komponenty eGovernmentu eGON

Nejznámějším symbolem eGovernmentu je panáček eGON. Se symbolem eGONa přichází moderní přátelský a efektivní úřad. Projekt eGON byl zahájen v roce 2006 a v jeho rámci by mělo skončit zbytečné obíhání úřadů. Jak vidíme na obrázku, v podstatě se jedná v přeneseném významu o živý organismus, ve kterém vše souvisí se vším. Existenci a životní funkce eGONa zajišťují: 1. Prsty – Czech POINT (soustava snadno dostupných kontaktních míst), 2. Oběhová soustava – KIVS (komunikační infrastruktura veřejné správy, která zajišťuje bezpečný přenos dat), 3. Srdce – Zákon o eGovernmentu (č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů), 4. Mozek – Základní registry veřejné správy (jedná se o bezpečnou a aktuální databázi dat o občanech a státních i nestátních subjektech) [11]. Obr. 1 eGON Zdroj: Ministerstvo vnitra, 2010, [online], Dostupné z : http://www.mvcr.cz/clanek/egon-jakosymbol-egovernmentu-moderniho-pratelskeho-a-efektivniho-uradu-252052.aspx

2.2.2

Klaudie

Od roku 2011 už není jediným symbolem eGovernmentu eGON, ale také Klaudie. Projekt Klaudie přinesl do elektronizace v České republice tzv. cloud computing, který má zajistit, aby byly ICT projekty nejen efektivnější a levnější, ale aby také umožnily přechod od současného stavu blížícího se správě majetku k modelu poskytování a odebírání služeb. Cloud computing lze přeložit jako sdílení softwarových a hardwarových nástrojů prostřednictvím sítě [17].

Obr. 2 Klaudie Zdroj: Ministerstvo vnitra, 2010, [online], Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/klaudie-odspravy-majetku-k-modelu-poskytovani-a-odebirani-sluzeb.aspx


2.2.3

18

ISVS

ISVS jsou informační systémy veřejné správy, které jsou definovány zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem je ISVS definováno jako „soubor informačních systémů, které slouží pro výkon veřejné správy [38, § odst. 1].“ Správci Informačních systémů veřejné správy jsou ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky. Ministerstvo vnitra zajišťuje rozvoj, výstavbu a metodické řízení. ISVS můžeme dělit podle různých kritérií, k nejčastějším patří členění podle typu řízení, územního hlediska, předmětové oblasti, typu používané softwarové aplikace a podle jednotlivých oblastí veřejné správy [16]. 2.2.4

KIVS

Komunikační infrastruktura veřejné správy představuje sjednocení různých datových linek subjektů veřejné správy do jedné datové sítě. Přínosem je především zefektivnění a zároveň zjednodušení finanční stránky. KIVS se začal realizovat v roce 2007, v této době přibývaly další datové linky. Hlavním cílem bylo vytvoření jednotné datové sítě, která poskytne bezpečné připojení a vysoký standard nabízených služeb. Dalším cílem bylo odstranění monopolu poskytovatelů datových služeb. Jeden z významných faktů je, že projekt KIVS přinesl úspory více než 250 milionů Kč [18]. 2.2.5

Základní registry

Základní registry mají ulehčit občanům, firmám a dalším subjektům styk s veřejnou správou, tedy aby docházelo k minimalizaci návštěv na úřadech a naopak byla co nejvíce využívaná výpočetní technika. Současně musí veřejná správa zajistit bezpečnou, efektivní a transparentní výměnu přesných a aktuálních údajů. Realizace projektů základních registrů je financována ze Strukturálních fondů Evropské unie. Projekt se řídí podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Existují čtyři základní registry [33]:  registr obyvatel (ROB),  registr osob (ROS),  registr územní identifikace adres a nemovitostí (RÚIAN),  registr práv a povinností (RPP). 2.2.6

Portál veřejné správy

Tento projekt je vymezen v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a ve znění pozdějších předpisů. Podle § 6f tohoto zákona se jedná o „informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků a orgánů veřejné moci, které nejsou státními orgány ani orgány územních samosprávných celků, a komunikaci s veřejnými orgány. Správcem portálu veřejné správy je ministerstvo [38, § 6f odst. 1].“ Jeho hlavním cílem je usnadnit občanům a firmám orientaci a komunikaci s úřady veřejné


19

správy. Na stránkách tohoto portálu nalezneme odkaz na přihlášení do datové schránky a také odkaz na vstup na stránky Czech POINT. Portál je navržen pro různé skupiny uživatelů a je přehledně rozdělen na čtyři informační sekce, a to pro občany, pro podnikatele, pro cizince a pro orgány veřejné správy [22].

2.3

Czech POINT

Czech POINT neboli Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, je projektem, který redukuje přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa a je zakotven v zákoně č. 365/2000 Sb., o ISVS. „Czech POINT slouží jako asistované místo výkonu veřejné správy, umožňující komunikaci se státem prostřednictvím jednoho místa tak, aby obíhala data, ne občan [5, s. 119].“ „Cílem projektu Czech POINT je vytvořit garantovanou službu pro komunikaci se státem prostřednictvím jednoho univerzálního místa, kde je možné získat a ověřit data z veřejných i neveřejných informačních systémů, úředně ověřit dokumenty a listiny, převést písemné dokumenty do elektronické podoby a naopak, získat informace o průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi a podat podání pro zahájení řízení správních orgánů [5, s. 119].“ Czech POINT přináší občanovi ulehčení komunikace se státem a veřejnou správou, neboť v rámci tohoto projektu stačí u většiny případů navštívit pouze jedno kontaktní místo. V konečné podobě projektu by občan mohl své záležitosti vyřizovat i z domova prostřednictvím internetu. Na tuto novinku si budeme muset ještě počkat, protože jde o velmi složitý proces jak v rámci zabezpečení, tak celé organizace práce [5]. 2.3.1

Kontaktní místa veřejné správy

Jak je uvedeno v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a ve znění pozdějších předpisů v § 8a „kontaktními místy veřejné správy jsou notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis, zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky, banka, která byla ministerstvem udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy. Označení Český podací ověřovací informační národní terminál nebo Czech POINT lze užít jen pro kontaktní místo veřejné správy. Systém kontaktních míst veřejné správy provozuje ministerstvo [38, § 8a odst. 2, 5, 6].“ Pro zřízení kontaktního místa Czech POINT je zapotřebí podat žádost na Ministerstvo vnitra České republiky, vybavit pracoviště dle minimální technické specifikace, zajistit stabilní připojení k internetu a další. Kontaktní místa musí být označeny podle příslušných pravidel. Nálepka panáčka eGON musí být umístěna na vstupních dveřích do úřadu. Nálepka Czech POINT musí být také umístěna na vstupních dveřích do úřadu nebo na okně úřadu, musí být však umístěna tak, aby byla viditelná pro všechny klienty [35].


20

České poště jsou přesné instrukce označení přepážky zaslány ve vnitřním sdělení, které obdrží vedoucí pracovníci. 2.3.2

Dostupnost služeb Czech POINT

Pilotní projekt byl spuštěn 28. března 2007 ve 37 vybraných obcích a potvrdilo se, že zájem veřejnosti o tuto službu je značný. K vybraným obcím se připojilo i 74 pracovišť České pošty, na kterých byl 1. srpna 2007 zahájen zkušební provoz. Dalším subjektem, který se zapojil do zkušebního provozu, byla Hospodářská komora České republiky, konkrétně se jednalo o 10 vybraných pracovišť. Ostrý provoz byl zahájen v lednu 2008 a počet pracovišť, která poskytují tuto službu, neustále narůstá jak je vidět i na následujícím grafu [8]. Obr. 3

Počet pracovišť Czech POINT

Zdroj: Czech Point, 2014, [online], Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/488


21

V současné době jsou pracoviště Czech POINT dostupné na 7 046 pracovištích. Největší podíl těchto pracovišť představují obecní úřady (78,57 % – 5 536 pracovišť), na druhém místě se nachází pobočky České pošty (13,91 % – 980 pracovišť) a na třetím místě notáři (60,5 % – 426 pracovišť). Zbývající poskytovatelé služeb Czech POINT tvoří nepodstatnou část, protože jsou zastoupeny jen v malém počtu.

Obr. 4

Procentní rozložení pracovišť Czech POINT


2.4

Služby Czech POINT

V současné době je k dispozici 18 produktů, které mohou občané využít na pracovištích Czech POINT. Od začátku spuštění, kdy byly k dispozici pouze výpisy z Katastru nemovitostí, z Obchodního rejstříku, ze Živnostenského rejstříku a z Rejstříků trestů, se počet poskytovaných služeb výrazně zvýšil.

Literární rešerše Obr. 5

22

Logo Czech POINT


2.4.1

Výpis z Katastru nemovitostí

Jedná se o výpis z veřejné evidence, o který může požádat anonymní žadatel na základě listu vlastnictví nebo podle seznamu nemovitostí. Musí tedy znát buď katastrální území, číslo listu vlastnictví, parcelní číslo, nebo číslo popisné požadované nemovitosti. O výpis lze požádat i podle seznamu jednotek v případě, že budova je dělena na jednotky. V tomto případě však musí znát nejenom popisné číslo domu, ale i přesné číslo bytu v domě [6]. 2.4.2

Výpis z Obchodního rejstříku

O výpis může požádat anonymní žadatel na základě znalosti identifikačního čísla požadované obchodní organizace zapsané v Obchodím rejstříku. Jsou k dispozici dvě formy a to buď úplný výpis, v němž jsou obsaženy všechny informace, které byly zapsány v Obchodním rejstříku po dobu existence firmy, nebo výpis platných údajů, kde jsou aktuální data o firmě [6]. 2.4.3

Výpis z Živnostenského rejstříku

O výpis může požádat anonymní žadatel, který zná identifikační číslo obchodní organizace. Živnostenský rejstřík má dvě části, a to veřejnou a neveřejnou [6]. 2.4.4

Výpis z Rejstříku trestů

Tento výpis je neveřejný a může se vydat pouze osobě, které se tento výpis týká, a to na základě písemné žádosti. Žádost uchazeč nemusí vyplňovat ručně, ale obdrží ji vyplněnou k podpisu předtím, než mu je výpis vydán. Pro vydání výpisu je nutné předložit platný doklad totožnosti. Výpis lze vydat i cizincům, kteří mají na území České republiky trvalé bydliště, ale musí předložit identifikační doklad cizince nebo průkaz o povolení pobytu cizince. V případě, že za žadatele podává žádost jiná osoba (zmocněnec), je třeba doložit úředně ověřenou plnou moc v českém jazyce a platný doklad totožnosti zmocněnce. Předložený doklad se nejprve kontroluje v databázi neplatných dokladů, následně se vyplní formulář žádosti o výpis a vytiskne se. Žadatel tuto písemnou žádost podepíše. Ověřující úřad musí každou žádost o výpis z Rejstříku trestů uchovávat po dobu 6 let. Na základě podepsané písemné žádosti odešle pracovník elektronickou žádost na Rejstřík trestů. V případě, že Rejstřík trestů odpoví předáním elektronického výpisu, se tento výpis vytiskne,


23

doplní ověřovací doložkou a zkompletuje. Žadatel na výpisu svým podpisem potvrdí převzetí a zaplatí správní poplatek [6]. 2.4.5

Výpis z Rejstříku trestů právnické osoby

Údaje jsou veřejně přístupné a o vyřízení žádosti může požádat kterákoliv fyzická osoba. Není zde nutné ověřovat totožnost podatele žádosti a není tedy nutné žádost tisknout a archivovat [6]. 2.4.6

Přijetí podání podle živnostenského zákona § 72

Veškeré podání obecním živnostenským úřadem lze na základě novely živnostenského zákona předat prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy. Lze tak podat ohlášení živnosti, ohlášení údajů nebo jejich změnu v již vedených živnostenských rejstřících a podat žádost o udělení koncese, případně požádat o změnu rozhodnutí o udělení koncese. Pracovník Czech POINTu vyplněný registrační formulář odešle na příslušný živnostenský úřad a vybere správní poplatek [6]. 2.4.7

Žádost o výpis nebo opis z Rejstříku trestů

Vybrané orgány veřejné moci mají oprávnění žádat o výpis nebo opis z Rejstříku trestů elektronickou formou v podobě dálkového přístupu [6]. 2.4.8

Výpis z bodového hodnocení řidiče

Tento výpis má pouze informativní charakter a žadatel zde zjistí stav trestných bodů. Výpis je poskytován z Centrálního registru řidičů vedeného Ministerstvem dopravy. O výpis může požádat pouze žadatel sám nebo jím určený zmocněnec a musí předložit platný doklad totožnosti. Výpis je možné poskytnout i cizincům [6]. 2.4.9

Vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů

Jedná se o veřejný rejstřík a požádat o výpis může kdokoliv, musí však znát identifikační číslo organizace. Tato služba je především určena firmám a dodavatelům, kteří mají zájem ucházet se o veřejné zakázky. Výpis slouží dodavatelům jako náhradní doklad prokazující splnění základních a profesních kvalifikačních kritérií. Zadavatel je povinen výpis ze seznamu uznat, není-li starší více než 3 měsíce. Seznam kvalifikovaných dodavatelů je veden Ministerstvem místního rozvoje jako součást informačního systému o veřejných zakázkách [6]. 2.4.10

Registr účastníků provozu modulu autovraků ISOH

Od 1. ledna 2009 je nutná registrace provozovatelů autovrakovišť, která vychází z požadavku zákona č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky. Provozovatel se musí zaregistrovat do informačního systému MA ISOH, což je mu umožněno právě díky pracovištím Czech POINT. Díky této registraci následně subjekt obdrží přístupové údaje do systému evidence autovraků. Czech POINT nabízí


24

tedy nejen registraci, ale i možnost změny v přiřazení provozovny k uživatelskému účtu nebo vygenerování jednorázového hesla [6]. 2.4.11

Výpis z insolvenčního rejstříku

Jedná se o veřejně přístupný rejstřík, který je spravován Ministerstvem spravedlnosti České republiky. Není zde nutné provádět kontrolu totožnosti žadatele. V rejstříku je možné vyhledávat podle dvou ukazatelů, a to buď podle identifikačního čísla organizace, anebo podle osobních údajů. Insolvenční rejstřík umožňuje sledovat průběh insolvenčních řízení a jsou zde zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků [6]. 2.4.12

Datové schránky

Datové schránky slouží jako elektronické úložiště dokumentů nahrazující klasickou listinou korespondenci. Datové schránky jsou povinné pro všechny právnické osoby a orgány veřejné moci. Fyzické osoby si je mohou zřídit dobrovolně vyjma notářů, advokátů, daňových poradců, insolvenčních správců a exekutorů. Činnosti v rámci informačního systému datových schránek jsou prováděny zdarma. Zpoplatněna je pouze autorizovaná konverze dokumentů na žádost, a to 30 Kč za stránku a opakované vydání přístupových údajů. Formulář žádosti o zneplatnění je zpoplatněn 200 Kč. Klient může v rámci Czech POINTu provádět tyto operace [6]:  žádost o zřízení datové schránky,  žádost o zneplatnění přístupových údajů do datové schránky a vydání nových,  přidání pověřené osoby k přístupu do datové schránky,  oznámení o zneplatnění přístupových údajů pověřené osoby (zrušení osoby),  žádost o znepřístupnění datové schránky, která byla zřízena na žádost,  žádost o opětovné zpřístupnění datové schránky, která byla zřízena na žádost,  žádost, aby datová schránka plnila funkci OVM (orgánu veřejné moci),  žádost, aby datová schránka neplnila funkci OVM,  oznámení o zneplatnění přístupových údajů statutárním orgánům nebo vedoucím OVM,  oznámení o povolení PO/PFO/FO dodávání dokumentů od datové schránky PO/PFO/FO,  oznámení o zrušení PO/PFO/FO dodávání dokumentů od datové schránky PO/PFO/FO. 2.4.13

Autorizovaná konverze dokumentů

Autorizovaná konverze znamená úplné převedení dokumentu v listinné podobě do elektronické podoby nebo úplné převedení elektronického dokumentu do dokumentu v listinné podobě. Právní účinky obou konverzí jsou stejné. Konverze z listinné do elektronické podoby – zákazník přinese listinu, kterou chce konvertovat.


25

Výstup je dle volby zákazníka předáván na CD/DVD nebo je zaslán do tzv. Úschovny, tedy úložiště konvertovaných dokumentů, kde si jej zákazník kdykoliv později vyzvedne. Úhrada nosiče CD/DVD je provedena v rámci úhrady poplatku za konverzi. Konverze z elektronické do listinné podoby – elektronický dokument, který chce zákazník konvertovat, je možné přinést buď na CD/DVD, nebo poslat z datové schránky zákazníka do Úschovny (datového úložiště). V tomto případě s sebou zákazník přinese potvrzení o vložení dokumentu do datového úložiště pro potřeby konverze, které obsahuje jeho jednoznačnou identifikaci [6]. Konverzí se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsažených ve vstupu a jejich soulad s právními předpisy. Ověřovací doložka každé provedené konverze se ukládá do centrálního úložiště ověřovacích doložek. Ověřovací doložka obsahuje název subjektu, pořadové číslo, údaj o ověření toho, že obsah výstupu odpovídá obsahu vstupu, údaj o tom, z kolika listů se skládá vstup, zda vstup obsahuje vodoznak nebo zajišťovací prvek, datum vyhotovení ověřovací doložky, jméno a příjmení osoby, která konverzi provedla [37]. 2.4.14

Centrální úložiště ověřovacích doložek

Systému Czech POINT je centrální evidencí všech ověřovacích doložek provedených autorizovanou konverzí dokumentů na žádost a z moci úřední. Prostřednictví webového rozhraní je možné ověřit výstup z autorizované konverze na adrese https://www.czechpoint.cz/overovacidolozky/ [6]. 2.4.15

Úschovna systému Czech POINT

Jedná se pouze o podpůrný systém pro autorizovanou konverzi dokumentů a slouží pro dočasné uložení dokumentů v rámci konverze. Zkonvertovaný dokument bude v úschovně uložen po dobu 3 dnů v elektronické podobě a po dobu 30 dnů v listinné podobě [6]. 2.4.16

Czech POINT@office

Jsou to agendy pro vnitřní použití na úřadech. Rozhraní CzechPOINT@office je součástí stávajícího sytému Czech POINT. V současnosti nabízí výpis a opis z Rejstříku trestů z moci úřadní, autorizovanou konverzi z moci úřadní, agendy matrik, ohlašoven a soudů. Správcem centrály je Ministerstvo vnitra [6]. 2.4.17

Základní registry

Žadatelem může být jak fyzická, tak podnikající fyzická osoba, případně zvolený zmocněnec, který musí předložit úředně ověřenou plnou moc. Registry byly spuštěny na základě zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech. Základní registry jsou registr obyvatel (ROB), který je neveřejný, dále registr osob (ROS), registr práv a povinností (RPP) a registr územní identifikace adres a nemovitostí (RUIAN) [6].


2.4.18

26

Výpis z Veřejných rejstříků

Výpis z Veřejných rejstříků se řídí zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. O výpis může požádat anonymní žadatel na základě znalosti identifikačního čísla osoby (IČO) zapsané v jednom z Veřejných rejstříků. Pracovník kontaktního místa Czech POINT může vydat buď úplný výpis, v němž jsou obsaženy všechny informace, které byly zapsány v Obchodním rejstříku po dobu existence firmy, anebo výpis platných, který obsahuje souhrn informací o firmě k aktuálnímu datu. Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob se rozumí [6]:  spolkový rejstřík,  nadační rejstřík,  rejstřík ústavů,  rejstřík společenství vlastníků jednotek,  obchodní rejstřík,  rejstřík obecně prospěšných společností.

Literární rešerše Tab. 1

27

Ceník jednotlivých služeb Czech POINT

Služby Czech POINT

Výstup

Cena (v Kč)

první strana

100

další strana

50

jednorázový správní poplatek

100

první strana

100

další strana

50

jednorázový správní poplatek

50

Podání podle živnostenského zákona § 72

poplatek odpovídající druhu podání vybíraný Živnostenským úřadem

viz. správní poplatky

Výpis z bodového hodnocení řidiče

první strana

100

další strana

50

Vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů

první strana

100

další strana

50

Registr účastníků provozu modulu autovraků ISOH

první strana

100

další strana

50

první strana

100

další strana

50

činnosti v rámci informačního systému datových schránek jsou prováděny zdarma

0

autorizovaná konverze dokumentů na žádost

30

Výpis z Katastru nemovitostí, Obchodního rejstříku, Živnostenského rejstříku, Veřejných rejstříků Výpis z Rejstříku trestů Výpis z Rejstříku trestů PO

Výpis z insolvenčního rejstříku

Datové schránky

Základní registry

opakované vydání přístupových údajů formulář žádosti o zneplatnění přístupových údajů první strana další strana

30 200 100 50

Zdroj: Vzory zdarma, [online], Dostupné z: http://www.vzory-zdarma.cz/sluzby-czechpoint/, vlastní úprava


2.5

28

Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+

Strategický rámec je především zaměřen na zajištění efektivní komunikace a nakládání s daty v rámci veřejné správy. Toho chce dosáhnout prostřednictvím sdílených služeb eGovernmentu. Nutnou podmínkou je efektivní, spolehlivé, zabezpečené a časové i finančně úsporné nakládání s daty, a to na všech úrovních veřejné správy. Cílem je pak dosáhnout celkové koordinace a racionalizace administrativních procesů, které povedou k efektivní elektronizaci [31]. Globálním cílem je [31]:  prostřednictvím zavádění principů e-vládnutí do veřejné správy podpořit konkurenceschopnou a na inovacích založenou ekonomiku České republiky. Dílčími cíli jsou [31]:  umožnit v roce 2020 nejméně 85 % podání vůči veřejné správě jako úplné elektronické podání,  realizovat úplná elektronická podání bez nutnosti dokládat údaje doložitelné z propojeného datového fondu veřejné správy,  umožnit prvoinstanční úplná elektronická podání bez ohledu na místní a věcnou příslušnost samoobslužně nebo asistovaně. Vizí strategického rámce je implementovat čtyřvrstvou architekturu sdílených služeb veřejné správy [31]. 1. Vrstva: služby veřejné správy (CO?) – např. výplata sociálních dávek, změna trvalého pobytu, výměna občanského průkazu 2. Vrstva: Služby informační společnosti (eGON služby, JAK?) – např. elektronická identita, zaručené doručení, zaručené podání 3. Vrstva: Služby platforem IT (KDE?) – např. platforma jako služby, provozní dohled jako služby 4. Vrstva: Služby komunikační infrastruktury (KUDY?) – např. klientská přípojka z mobilní lokace, propojení do EU, propojení mezi datovými centry Z dokumentu je však patrné, že pro rok 2014 až 2020 se nechystají žádné nové velké projekty typu datových schránek nebo základních registrů. Pokračuje stále v trendu využívání tzv. sdílených služeb a to pro potřebu snižování nákladů. Výsledným krokem by mělo být vytvoření propojeného datového fondu. Nedostatkem strategického rámce však spatřuji v tom, že jsou zde sice racionálně vymezeny cíle, ale už se zde nedočteme jak přesně těchto cílů dosáhnout, za jakou cenu, v jakém časovém horizontu a zda je vůbec veřejná správa schopna těchto cílů dosáhnout.


2.6 2.6.1

29

Nové služby eGovernmentu Služby Czech POINT na Era finančních centrech Československé obchodní banky

Poslední z významných novinek v poskytování služeb Czech POINT bylo spuštění zkušebního provozu v Era finančních center a to dne 29. dubna 2013. Tyto služby byly zkušebně spuštěny v každém kraji po jednom1. Velká výhoda je spatřována v tom, že pokud si klient přijde např. vyřídit účet, může zároveň požádat o založení datové schránky či požádat o některý z výpisů (z Rejstříku trestů či Katastru nemovitostí), a nebude muset navštívit některé z kontaktních míst a znovu se vracet do banky. Vše tedy pohodlně vyřídí na jednom místě. Banka připravuje ještě další zjednodušení komunikace klienta se státem a to tak, že umožní vstupovat do datové schránky z elektronického bankovnictví. Pro další léta je v plánu tuto službu rozšířit i na ostatní pobočky v celé České republice. Příklady využití Czech POINT v návaznosti na finanční produkty [26]:  Výpis z Katastru nemovitostí - žádost o hypoteční úvěr - potvrzení o zapsání zástavního práva / vlastnictví  Výpis z Obchodního rejstříku a Výpis z Živnostenského rejstříku - založení podnikatelského účtu - žádost o podnikatelský úvěr  Žádost o zřízení Datové schránky - výhledově možnost obsluhy Datové schránky v rámci internetového bankovnictví 2.6.2

Odklad povinného zřizování datových schránek pro OSVČ

Povinné zřizování datových schránek pro OSVČ se už podruhé přesunulo, a to tentokrát na rok 2015. Od roku 2014 měla být původně zavedena povinná elektronická komunikace s Českou správou sociálního zabezpečení a veškerá podání měla být uskutečňována pouze elektronicky buď prostřednictví datové schránky, nebo za pomoci elektronického podpisu. Díky tomuto odkladu mohou i nadále OSVČ podávat přehled o příjmech a výdajích za rok 2013 a další formuláře v klasické papírové podobě. Jediný, kdo musí podání vůči České správě sociálního zabezpečení provádět elektronicky už od roku 2014, jsou zaměstnavatelé, bez ohledu na počet zaměstnanců. Elektronické podání vůči finančnímu úřadu budou muset také od roku 2014 činit plátci DPH, jejichž roční obrat za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců překročí 6 miliónů korun [12].

Jednotlivá mě sta ̶ Brno, České Budějovice, Hradec Králové, Jihlava, Liberec, Mladá Boleslav, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha, Sokolov, Uherské Hradiště, Ústí nad Labem 1


2.6.3

30

E-volby

Další velmi diskutovaným tématem je přechod na elektronické volby a to také pomocí datových schránek. Spuštění projektu bylo plánováno na roce 2014 a spuštění ostrého provozu na rok 2016. Jak se, ale dalo předpokládat, projekt byl opět odložen, protože Česká republika není ještě dostatečně připravená na tuto radikální změnu a došlo by k zbytečnému plýtvání peněz ze státního rozpočtu. Elektronické volby se prozatím i v ostatních zemích Evropy nějak zvlášť neosvědčili. Zastánci e-voleb poukazují na některé jejich výhody jako např. zvýšení voličské účasti, rychlejší sčítání hlasů, menší finanční náklady, přiblížení voličů k politikům s možností snadných referend, nezpochybnění volebního hlasu. Na druhé straně stále existují velmi silné argumenty pro to, aby elektronické volby nebyly prozatím v České republice spuštěny jako např. nebezpečnost, nezaručí nám zvýšení volební účasti, volba nebude přímá, riziko volby pod nátlakem, kupování hlasů, vysoké náklady na spuštění celého tohoto projektu, vyčlenění obyvatel, kteří nemají počítačovou gramotnost [5]. 2.6.4

Odklad elektronických neschopenek

Lékaři mohou ještě po dobu dvou let využívat papírové neschopenky, protože došlo k odkladu používání elektronických neschopenek až na leden 2016. Do roku 2016 bude tzv. přechodné období a budou se moci využívat obě varianty jak elektronická, tak běžná papírová. Tento odklad byl především z toho důvodu, že asi 20 % lékařů stále nemá v ordinaci počítač, jedná se především o starší praktické lékaře. V prodloužení doby má tedy vést k tomu, aby se počítačová technika dostala do všech ordinací a došlo tak k hladkému spuštění komunikace lékařů s Českou správou sociálního zabezpečení. Nový systém má ušetřit až 20 milionů Kč ročně a výrazně zrychlit a zprůhlednit práci s neschopenkami. Můžeme tedy jen doufat, že v roce 2016 nedojde opět k dalšímu odkladu [20].

2.7 2.7.1

Ohlédnutí za neúspěšnými projekty DONEZ, IZIP a sKarty

Jedním z nejdiskutovanějších projektů, který nepatřil zrovna k těm úspěšným, byl projekt DONEZ neboli docházka nezaměstnaných, o kterém se podrobněji zmíním dále. Další projekty, které byly kritizovány za svojí neúčelnost a zbytečné vyhození několik miliard korun ze státního rozpočtu, byl projekt elektronických zdravotních knížek IZIP. V tomto projektu byly konkrétně utopeny téměř dvě miliardy korun. Projekt byl také spojen s několika korupčními kauzami. Podobně neúspěšný projekt bylo i zavedení sKaret, kdy úřad práce od června 2012 všem lidem, kteří pobírali sociální dávky, poslal sKartu. Karta sociálních systémů tedy sKarta měla nahradit stávající průkazy TP, ZTP či ZTP/P a byly na ní vypláceny sociální dávky. Problém byl v tom, že 90 % držitelů sKaret ji aktivně nevyužívalo, a to způsobilo pouze průtahy a zpoždění při vyplácení některých dávek, což se samozřejmě


31

občanům nelíbilo. Proto byl projekt ukončen, dne 1. listopadu 2013 nabyl účinnosti zákon č. 306/2013 Sb., o zrušení karty sociálních systémů, a začala tak běžet 6 měsíční přechodná lhůta a oficiální konec nastane 30. dubna 2014 [15]. Ukončení projektu bude stát něco přes 5 miliónu korun, z čeho 3 milióny korun padnou na vydání nových průkazek a zbytek na odeslání dopisů klientům. Celkově však stál projekt něco přes 82 miliónů korun. Jak tyto čísla ukazují, opravdu se nejedná o výhodné projekty, které by naopak měly šetřit státní peníze [19]. Rozvoj, ale zároveň i útlum projektu eGovernment je z velké části ovlivněn tím, kdo zrovna je ministrem vnitra. Největší rozvoj nastal za doby ministra Ivana Langera a jeho náměstka Zdeňka Zajíčka, jehož funkční období bylo od 4. září 2006 do 8. května 2009. Další ministři vnitra se nějak výrazně neprojevili. V současné době tedy 11. února 2014 byl jmenován nový ministr vnitra Milan Chovanec, samozřejmě že i on má ve svých plánech se zaměřit na rozvoj eGovernmentu, ale poznáme až časem, jak tyto kroky byly úspěšné.

Vlastní práce

32

3 Vlastní práce 3.1

Přehled dostupných pracovišť Czech POINT

V této části uvedu všechna kontaktní místa ve Žďáře nad Sázavou, kde jsou poskytovány služby Czech POINT [25]: Úřady:

Městský úřad Žďár nad Sázavou, Žižkova 227/1

Česká pošta:

Česká pošta, Nádražní 23/494

Notáři:

JUDr. Hana Hornyšová, Dolní 165/1 JUDr. Hana Kantorová, Dolní 165/1 JUDr. Alena Konečná, nám. Republiky 63/16 JUDr. Jaroslava Petříčková, Dolní 165/1 JUDr. Jana Trutnová, nám. Republiky 286/22

Městský úřad vyměřuje poplatky podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích. Konkrétně v položce 3 je ustanoveno, že za každou další stranu ověřeného výstupu si účtuje 50 Kč, má zde také možnost tuto cenu snížit až o 90 %. Rada města této možnosti využila a 14. 1. 2008 snížila cenu za další stranu výpisu na 30 Kč, tedy o 60 % [39]. Česká pošta nevybírá správní poplatky, ale ceny má stanovené podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Zde tedy narazíme na rozdíl ve výši ceny oproti městskému úřadu, za další stranu si účtuje 40 Kč. Notáři poskytují jen tyto základní výpisy ze služeb Czech POINT:  z Katastru nemovitostí,  z Obchodního rejstříku,  z Rejstříku trestů,  ze Živnostenského rejstříku,  z bodového hodnocení řidičů,  ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů,  z insolvenčního rejstříku. Ceny za jednotlivé výstupy vyplývají z notářského tarifu. Podle položky W si notář účtuje za vydání ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy 50 Kč. Podle položky X si účtuje za provedení správního úkonu kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT) 50 Kč. Nově od 1. ledna 2014 podle položky Y si notář účtuje za vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů 100 Kč a podle položky Z si účtuje za provedení autorizované konverze dokumentu za každou započatou stranu konvertovaného dokumentu 30 Kč [36]. Hospodářská komora ani banky, které by tyto služby poskytovaly, se ve Žďáře nad Sázavou nenacházejí. Jsou dostupné jen ve statutárním městě kraje Vysočina v Jihlavě [25].

Vlastní práce

33

Zde uvedu jen malý přehled měst v kraji Vysočina, ve kterých se nacházejí České pošty, které na svých pobočkách také nabízejí služby Czech POINT. V první tabulce jsou města seřazená podle vzdálenosti od Žďáru nad Sázavou. V druhé tabulce jsou města také seřazená podle vzdálenosti, ale jsou vybraná taková města, která podle počtu obyvatel odpovídají velikosti Žďáru nad Sázavou, který má 21 822 obyvatel. V těchto městech se nacházejí přibližně stejně velké pošty, a tedy nabízejí i stejný rozsah služeb. Seřazení měst v kraji Vysočina, ve kterých se nacházejí městské úřady, které poskytují služby Czech POINT, by bylo úplně totožné se stávajícími tabulkami.

Tab. 2 Seřazená města v kraji Vysočina, ve kterých České pošty poskytují služby Czech POINT podle vzdálenosti

Pořadí

Název města

Km

1 2 3

Nové Město na Moravě Přibyslav Polná

11 16 23

Počet obyvatel 10 200 4 000 5 140

Tab. 3 Seřazená města v kraji Vysočina, ve kterých České pošty poskytují služby Czech POINT podle vzdálenosti a počtu obyvatel odpovídající městu Žďáru nad Sázavou

Pořadí 1 2 3

Název města Havlíčkův Brod Třebíč Pelhřimov

Km 32 49 72

Počet obyvatel 23 483 37 324 16 269

Celková dostupnost kontaktních míst je jak ve Žďáře nad Sázavou, tak i v celém kraji Vysočina dostačující. V kraji Vysočina se nachází 47 Českých pošt, které poskytují služby Czech POINT, a 560 obecních a městských úřadů. Snahou je ještě zvýšit počet kontaktních míst, a to především v menších městech a obcích, aby se přiblížily co nejvíce občanům. Musíme vzít však v potaz prvotní náklady na vybudování takového místa a zhodnotit jeho využitelnost. Těchto kritérií především menší obce prozatím nedosahují.

3.2

Městský úřad

Záležitosti města jsou spravovány prostřednictvím městského úřadu. V čele stojí starosta a úřad vede vedoucí úřadu, což je tajemník. Městský úřad se člení na odbory a oddělení. V rámci přenesené působnosti zajišťuje samosprávné činnosti pro občany města Žďár nad Sázavou a místních částí Mělkovice, Radonín, Stržanov a Veselíčko. Na městském úřadě je celkově zaměstnáno 133 zaměstnanců [30].

Vlastní práce

34

V oblasti samostatné působnosti obce městský úřad [30]:  plní úkoly, které mu uložilo Zastupitelstvo a Rada města Žďár nad Sázavou,  pomáhá výborům Zastupitelstva a komisím Rady města Žďár nad Sázavou v jejich činnosti, a to v souladu s jednacími řády těchto orgánů. V oblasti přenesené působnosti obce vykonává městský úřad státní správu [30]:  v základním rozsahu s výjimkou věci, které patří do působnosti jiného orgánu města,  v rozsahu pověřeného obecního úřadu,  v rozsahu obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Organizační struktura [30]:               

Odbor sekretariát tajemníka a vnitřních věcí Obecní živnostenský úřad Odbor stavební Odbor rozvoje a územního plánování Odbor školství, kultury a sportu Odbor sociální Odbor finanční Odbor majetkoprávní Odbor komunálních služeb Odbor dopravy Odbor životního prostředí Oddělení informatiky Oddělení správy městských lesů a rybníků Oddělení interního auditu a finanční kontroly Krizové řízení

V odboru sekretariát tajemníka a vnitřních věcí se poskytují služby Czech POINT např. výpis z Katastru nemovitostí, z Rejstříku trestů, z Obchodního rejstříku, zřizování Datových schránek a další. Je zde zaměstnáno 18 zaměstnanců, kteří se specializují jak na služby Czech POINT, tak i na vedení jiných agent jako např. matrik, vydávání občanských a cestovních dokladů, vedení podatelen a správa archívu. Díky majetkoprávnímu odboru má městský úřad přístup ke katastrálním mapám a pracovnice tohoto odboru tak dokáží klientovi při nedostatku informací z jeho strany pomoci s vyhledáním potřebných údajů. Oddělení informatiky je zaměřeno na správu počítačové sítě, hardwaru, softwaru, GIS2, správu serverů, přístup k internetu a další. V tomto oddělení je zaměstnáno 5 odborných zaměstnanců. Oddělení je velmi užitečné pro odbor

2

Geografický informační systém

Vlastní práce

35

sekretariátu tajemníka a vnitřních věcí. Při technických potížích mohou zaměstnanci oddělení informatiky odstranit problém ihned, a neovlivní to tak obsluhu zákazníka, kterého by jinak museli přeposlat na jiné kontaktní místo. S tímto problémem se potýká Česká pošta ve Žďáře nad Sázavou, která žádné odborné pracovníky specializující se na problematiku informatiky nemá a tak technické problémy musí řešit po telefonu nebo čekat, až přijede kvalifikovaný pracovník.

3.3 3.3.1

Česká pošta Historie

Historie České pošty na českém území sahá do 16. století, kdy v roce 1526 byl zvolen českým králem Ferdinand I., který zřídil první poštovní spojení z Prahy do Vídně. Důležité období rozvoje pošt u nás nastalo za vlády Marie Terezie (r. 1743), kdy byl poštovní úřad převzat do státní správy. Začátkem 19. století zasáhla Evropu průmyslová revoluce, a došlo tak ke zrychlení dopravy zásilek i osob. Počátkem roku 1925 byl zřízen státní podnik Československá pošta. Po roce 1945 došlo k mnoha změnám, které vedly k pomalému vývoji v sektoru poštovních služeb a odvíjely se především od politického vývoje. Až 1. ledna 1993 se Česká pošta stala státním podnikem a prokázala svou životaschopnost a smysluplnost v podmínkách tržního hospodářství [14]. 3.3.2

Charakteristika

Česká pošta se řadí mezi státní podniky a dohled nad její činností od 1. dubna 2005 provádí Český telekomunikační úřad. Podnik je držitelem poštovní licence podle zákona č. 29/2000 Sb., o poštovních službách. Poštovní trh je částečně deregulován3, zároveň je však Česká pošta držitelem tzv. poštovní výhrady (monopolu). Monopol se vztahuje na poštovní zásilky ve vnitrostátním styku mající jako obsah písemnosti. „Posláním České pošty je být důvěryhodným poskytovatelem kvalitních služeb v oblasti zprostředkování informací, plateb a zboží tradičními i elektronickými formami [7, s. 14].“ V České republice je 3 403 poboček České pošty, kde je zaměstnáno kolem 37 tisíc lidí. Česká pošta spolupracuje s aliančními partnery např. SAZKOU, ČSOB, Poštovní spořitelnou, WESTERN UNION a dalšími. Jako každý jiný podnik i Česká pošta má k dispozici určitý rozpočet, s kterým musí hospodařit. Její snahou je dosahování zisku, který se snaží zabezpečit prodejem svých produktů. V současné době musí pošty také plnit určité limity, a to především v nabízení a uzavírání různých úvěrů a půjček v oblasti Poštovní spořitelny. Za každý prodaný produkt nebo uzavření nějaké smlouvy plynou poště prostředky do výnosů.

3

Deregulace ̶ na trhu pů sobı́ i dalš ı́ subjekty poskytujı́cı́ služ by v oblasti přepravy zásilek

Vlastní práce

3.3.3

36

Právní postavení České pošty

Česká pošta je právnickou osobou ve smyslu ustanovení § 18 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění. Jeho právní a majetkové postavení je upraveno zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění. Česká pošta byla založena Ministerstvem hospodářství České republiky v souladu se zákonem o státním podniku 1. března 1993, kdy byla zapsána do Obchodního rejstříku vedeného Obvodním soudem pro Prahu. V současné době je pošta zapsána v Obchodním rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze. Věcná regulace základních služeb a cenová regulace zásilek do zahraničí jsou v kompetenci Českého telekomunikačního úřadu. Cenová regulace vybraných domácích zásilek je v kompetenci Ministerstva financí [7]. Podle zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku se podnik zakládá zakládací listinou, kterou jménem státu vydává příslušné ministerstvo. Podnik naopak zanikne ke dni výmazu z Obchodního rejstříku. Orgány podniku jsou ředitel a dozorčí rada, která musí mít minimálně tři členy. Podnik vytváří rezervní fond, fond kulturních a sociálních potřeb a fond zakladatele na základě rozhodnutí zakladatele. Podnik neručí za závazky státu a stát neručí za závazky podniku [40]. Další právní předpisy týkající se činnosti České pošty [23]:  zákon č. 89/2012 Sb., obchodní zákoník,  zákon č. 29/2000 Sb. o poštovních službách,  zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů,  zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu,  zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů,  zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách,  zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.

3.4

Konkrétní pobočka České pošty ve Žďáře nad Sázavou

V rámci této práce se budu zabývat hlavní pobočkou České pošty ve Žďáře nad Sázavou. Ve Žďáře nad Sázavou se nacházejí ještě dvě pobočky České pošty, které ale spadají pod hlavní pobočku. Tyto dvě pobočky jsou pouze podací. Hlavní pobočka má okolo 70 zaměstnanců a jedná se jak o podací, tak i dodací poštu. Je samostatnou provozovnou a pod nikoho nespadá. Ředitelství se nachází v Českých Budějovicích. Otevírací doba je uzpůsobena tak, aby vyhovovala co nejvíce zákazníkům, a je tedy otevřeno od pondělí do pátku od 7:30 do 18:00 hodin a v sobotu od 8:00 do 12:00 hodin. 3.4.1

Výčet poskytovaných služeb

Česká pošta nabízí velkou škálu služeb, které poskytuje zákazníkům. Nabízí tedy podání dopisů, poslání balíků, peněžní služby, propagační a tiskové zásilky, služby Czech POINT, zřízení datové schránky, e-služby, poskytuje služby v klientské zóně,

Vlastní práce

37

prodej poštovních cenin např. známky, dálniční známky, kolky, dobití kreditu, tisk a kompletace zásilek, nově si můžeme zřídit PostBox. Novinkou na Českých poštách je také poskytování služby DINO, což je dluhové inkaso obyvatelstva. Služba je určena pro věřitele jako nástroj pro řešení vzniklých peněžních pohledávek prostřednictvím mimosoudního oslovení dlužníka a inkasa pohledávky, popřípadě dalšího uplatnění pohledávky v rámci nalézacího, respektive exekučního řízení. Od srpna 2013 byly na trh uvedeny zákaznické karty jak pro firmy, tak pro běžné zákazníky. S kartou zákazník získá výhodné slevy a také už nemusí vyplňovat podací lístky. Může si také zvolit doručování tzv. eDodejek, které mu přijdou na e-mailovou adresu, kde se dozví informace o doručení zásilky. Nejvyužívanější služby Czech POINTu na pobočce ve Žďáře nad Sázavou znázorňuje následující graf. Obr. 6

Struktura poskytovaných služeb Czech POINT na České poště ve Žďáře nad Sázavou

Zdroj: Interní materiály České pošty, vlastní zpracování

Důležité je však zmínit, že nejposkytovanější službou je legalizace a vidimace, která však nespadá do služeb Czech POINT, ale vykonávají ji pracovnice přepážky Czech POINT. Tvoří v podstatě 25 % aktivit pracovnic Czech POINT, což má samozřejmě dopad na jejich pracovní náplň. Podle malého průzkumu na pracovišti České pošty ve Žďáře nad Sázavou jsem zjistila, že nejvíce zákazníků Czech POINTu chodí na poštu na konci měsíce a to především na ověřování podpisů. V návštěvnosti České pošty podle pracovních dní jsem nezaznamenala nějaké výrazné odlišnosti. V průběhu dne však více zákazníků navštíví Českou poštu v odpoledních hodinách. Průměrná doba obsluhy jednoho klienta Czech POINTu vychází na čtvrt hodiny, samozřejmě záleží na typu poskytované služby. V rámci této části bych se jen krátce zmínila o již neposkytované službě DONEZ, která však byla velmi diskutovaným tématem. Tento projekt tedy docházka

Vlastní práce

38

nezaměstnaných měl bránit práci načerno. Uchazeči o zaměstnání, které do projektu zařadil úřad práce, se museli ve stanovenou dobu hlásit na určené kontaktní místo Czech POINT na České poště, jinak jim hrozilo vyřazení z evidence nezaměstnaných. Takto se musili na Českou poštu hlásit dvakrát až třikrát týdně, pokud se nemohli dostavit, byla po nich vyžadována řádně potvrzená omluvenka. Projekt byl spuštěn v listopadu 2011 a hned od začátku byl velmi kritizovaný, a to hned z několika důvodů, především proto, že se jednalo o diskriminaci lidí, a místo toho, aby jim pomáhal nalézt práci, jim v tom bránil. Ne vždy byla příslušná pobočka, kterou měl nezaměstnaný navštívit v pěší vzdálenosti. Často docházelo k tomu, že nezaměstnaní museli vynaložit finanční prostředky na dopravu, aby se dostavili na příslušné kontaktní místo, což v jejich už tak obtížné sociální situaci vedlo ještě k dalšímu přitížení. DONEZ byl kritizovaný jak samotným ombudsmanem, tak i odbory nebo opoziční ČSSD [10]. I z pohledu samotného poskytovatele České pošty nebyl tento projekt nějak vítaný. Velmi často docházelo k zaneprázdnění přepážky Czech POINT, a to jen klienty DONEZ, a vytvářely se tak dlouhé čekací fronty. To vedlo k nespokojenosti klientů a také pracovnic pošty. Zaneprázdnění České pošty bylo způsobeno také tím, že pouze ona byla poskytovatelem této služby, např. Městský úřad ve Žďáře na Sázavou tuto službu nenabízel. Docházelo zde také k občasným konfliktům, kdy se klienti domnívali, že zaměstnanci pošty mohou ovlivnit čas další schůzky, ale nebylo tomu tak. Pracovnice pouze vytiskly papír, kde už byl termín další schůzky automaticky vygenerován. Po dvou ne zrovna úspěšných letech byl projekt v říjnu 2013 ukončen. 3.4.2

Charakteristika nejposkytovanější služby České pošty na přepážce Czech POINT

Legalizací se ověřuje, že žadatel listinu před ověřující osobu vlastnoručně podepsal nebo podpis na listině uznal za vlastní.4 Legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v listině ani jejich soulad s právními předpisy. Česká pošta za obsah listiny, na které je legalizován podpis, neodpovídá. Legalizace se na listině nebo na samostatném listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložka otiskem úřadního razítka a podpisem pracovníka. Pracovník údaje do ověřovací doložky případně na zjednodušený daňový doklad vyznačuje propisovací tužkou s modrou náplní a použije hůlkové písmo [42]. Vidimací se ověřuje, že opis nebo kopie se doslova shoduje s předloženou listinou. Vidimací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených na vidimované listině ani jejich soulad s právními předpisy. Česká pošta za obsah vidimace listiny neodpovídá. Vidimovanou listinu pořizuje žadatel na vlastní náklady. Vidimace se na vidimované listině nebo na samostatném listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložku s otiskem úřadního razítka a podpisem pracovníka.

Což znamená, že listinu už dříve podepsat před někým jiným např. bankovním poradcem, který však nemá oprávnění na ověřování podpisů, a pracovnice Czech POINT vyzve klienta, aby se stejně podepsal do ověřovací knihy, a po srovnání uzná podpis za vlastní. 4

Vlastní práce

39

Pracovník údaje do ověřovací doložky případně na zjednodušený daňový doklad vyznačuje propisovací tužkou s modrou náplní a použije hůlkové písmo [41].

3.5 3.5.1

Srovnání provozních podmínek na České poště a Městském úřadě ve Žďáře nad Sázavou Charakteristika pracoviště na České poště

Jeden z hlavních provozních problémů při poskytování služeb Czech POINT na České poště ve Žďáře nad Sázavou je nedostatečná diskrétní zóna a bariéra v podobě bezpečnostního skla. „Diskrétní zóna představuje vzdálenost asi 1 ̶ 1,5 m od předcházejícího klienta u bankomatu, poklady, atd. Slouží k zachování důvěrnosti sdělovaných nebo typovaných údajů [13].“ Bezpečností sklo brání ve srozumitelné komunikaci a přestavuje také komplikaci při ověřování podpisů, kdy se klient musí podepsat do ověřovací knihy, která se těžko předává klientovi malým prostorem mezi bezpečnostním sklem. V roce 2013 zde však proběhla jedna z prvních rekonstrukcí a to v podobě vybudování samostatné přepážky pro bankovní služby. Od roku 2009 byl spuštěn projekt s názvem Česká pošta mění tvář, který má vést k jednotnému vzhledu Českých pošt. Celá pošta bude velmi barevně a moderně vybavena a budou zde také odstraněna bezpečností skla, což povede k mnohem lepší komunikaci se zákazníkem. Jedna z prvních poboček, která byla takto modernizována, byla pobočka v pražském nákupním centru EDEN. Tento projekt je však běh na dlouhou trať, neboť záleží na finanční stránce konkrétní pobočky. Dalším výrazným nedostatkem je, že zde není dostupné internetové připojení. Tím může docházet k neefektivitě práce, například při výpisech z registrů, kdy klient musí znát IČO, a pokud ho nezná, musí ho zaměstnankyně poslat zpátky, což ho může ovlivnit při volbě jiného kontaktního místa. Česká pošta nemá dálkový přístup na katastr nemovitostí a katastrální mapy, protože nemá potřebné programové vybavení. Na pobočce ve Žďáře nad Sázavou je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, kteří mohou poskytovat služby Czech POINT. V současné době je na každé směně pouze jeden zaměstnanec s tímto oprávněním. Problémem však je, že i tento jediný zaměstnanec neobsluhuje jen zákazníky Czech POINT, ale pod jeho kompetence spadají také listovní služby. Větší problém také nastává v období letních dovolených, kdy tyto stálé pracovnice v době jejich dovolené zastupuje externí pracovník, který ale nemá dostatečnou praxi. Stává se, že při poskytování složitějších služeb jsou tak nuceni poslat zákazníka na jiné kontaktní místo. Dalším, i když ne už tak závažným problémem je umístění jedné tiskárny na pracovišti pro všechny zaměstnance, a to i pro vedoucí pracovníky. Dochází zde tak ke zbytečným prodlevám v případě, že příkaz k tisknutí dal někdo jiný. Pracovník Czech POINTu musí tedy čekat, až se dostane na řadu. Tiskárna není umístěna ani na jeho pracovišti, takže pro každý vytisknutý papír musí přejít k další přepážce, což opět prodlužuje dobu obsluhy jednoho zákazníka.

Vlastní práce

40

Pracovnice si také stěžovaly na nedostatečné proškolení, a to i v průběhu spuštění projektu, kdy se stále objevují nové služby. Pracovnice často nemají ani možnost si řádně prostudovat příslušný manuál, a tak dochází k tomu, že určitou službu si zkoušejí přímo na zákazníkovi. 3.5.2

Charakteristika pracoviště na městském úřadě

Městský úřad má mnohem lepší pracovní podmínky, co se týče pracovního prostředí než Česká pošta. Služby Czech POINT jsou poskytované v samostatné kanceláři, kde je dostatek místa i pro více klientů najednou. Mohou si zde pohodlně sednout a pozorně tak vyslechnout všechny pokyny pracovnice. Velkou výhodu vidím v tom, že stůl je vybaven dvěma obrazovkami jedna pro pracovnici a druhá je nasměrována na zákazníka. Ten díky tomu může sledovat celý proces práce a zároveň kontrolovat správnost údajů. Pracovnice má také přístup k internetu, který je ale opatřen kontrolním systémem proti bezdůvodnému surfování zaměstnanců na internetu. V případě, že klient nezná své IČO, mohou je pracovnice na internetu vyhledat a i přes jeho špatnou přípravu ho mohou bez dalších průtahů obsloužit. Pracovnice městského úřadu se soustředí jen na služby Czech POINT, a proto mají na zákazníky více času. Výhodou je, že na právním odboru mají dálkový přístup na katastr nemovitostí a katastrální mapy. Zaměstnankyně mají díky zřízenému vzdělávacímu centru eGON od 1. 7. 2010 bezplatný přístup do eLearningového systému, který jim umožní pravidelné proškolování přímo online. Technicky pokročilejší je městský úřad i díky modernímu vyvolávacímu systému, kde se klient přes webové stránky může objednat na konkrétní hodinu, a nemusí tak trávit čas ve frontě. 3.5.3

Obecné nedostatky při poskytování služeb Czech POINT

Obecné problémy, které se vyskytují ve službách Czech POINT, se týkají již všech kontaktních míst. Největší problémy se však vyskytovaly v začátcích tohoto projektu. V dnešní době je již většina z nich minimalizována. Problémy, které mi byly sděleny konkrétními pracovnicemi Czech POINTu, se týkaly především technické stránky. Občas se vyskytuje problém s pozdním upozorněním na nepravidelnost v systému, kdy upozornění běží na liště programu až poté, co zaměstnanec sám zjistí, že určitý výstup nefunguje. Při spuštění prvních služeb, si pracovnice také stěžovali na pozdní a nedostatečné manuály.

Vlastní práce

41

3.5.4

Výsledek z porovnání obou institucí

Tab. 4

Přehled nedostatků České pošty a porovnání s Městským úřadem ve Žďáře nad Sázavou

Česká pošta

Městský úřad

Nedostatečná diskrétní zóna

Dostatečná diskrétní zóna

Chybí specializovaná přepážka

Specializovaná kancelář

Nedostupnost internetového připojení Nedostatek kvalifikovaných pracovníků Nemají dálkový přístup na katastr nemovitostí a katastrální mapy

Internetové připojení je k dispozici Dostatek kvalifikovaných pracovníků Mají dálkový přístup na katastr nemovitostí a katastrální mapy

Jedna tiskárna na pracovišti

Jedna tiskárna pro každou kancelář

Pracovnice vykonávají i jiné poštovní práce

Pracovnice se specializují pouze na poskytování služeb Czech POINT

Nedostatečné proškolování

Přístup do eLerningového systému

Zastaralý vyvolávací systém

Moderní vyvolávací systém

Zajímavostí však je, že i přes značné výhody městského úřadu není nejnavštěvovanější institucí, ale je to právě Česká pošta. Z poskytnutých statistik vyplývá, že průměrná návštěvnost městského úřadu za směnu je 8 zákazníků Czech POINT a na České poště je to 12 zákazníků za směnu. Jedno z možných odůvodnění je to, že Česká pošta je v povědomí více lidí, a možná také to, že pokud potřebuje klient výstupy z Czech POINTu rovnou někam odeslat, nemusí z městského úřadu chodit na poštu, ale vše vyřídí na jediném místě. Výhodou České pošty je také provozní doba viz výše. 3.5.5

Návrhy na zlepšení poskytování služeb Czech POINT

Mým konkrétním návrhem, jak zlepšit podmínky při poskytování této služby je vybudování specializované přepážky. Vyřešilo by to problém s přístupností a zabezpečení dostatečného soukromí při vyřizování osobních záležitostí. Využití přepážky by mělo být dostačující, protože za každou směnu přepážku Czech POINT navštíví kolem 28 klientů, kteří požadují jak služby Czech POINT, tak listovní služby. Na konkrétní pobočce ve Žďáře nad Sázavou je pro zřízení této přepážky i dostatek místa. Pro svůj návrh budu vycházet z nevyužité místnosti o rozměrech 3 x 4 x 2,5 m, která se nachází při vstupu do České pošty. Návrh specializované přepážky pro služby Czech POINT by vycházel z konceptu vybavenosti kanceláře na Městském úřadě ve Žďáře nad Sázavou. Přepážka by

Vlastní práce

42

měla poskytovat dostatečný prostor, aby se tam vešlo i více lidí a mohli si pohodlně sednout. Byl by zde jeden velký rohový stůl vybavený počítačem s připojením na internet a samostatnou tiskárnou a zároveň by zde byla umístěna druhá obrazovka napojená na počítač zaměstnance, aby mohl klient sledovat postup práce a zároveň kontrolovat správnost údajů. Celý prostor by působil velmi příjemně a zároveň by byl oddělen od hluku ze vstupní haly. Vedlo by to také k efektivnější nabídce produktů, protože by si je klient mohl v klidu vyslechnout a pravděpodobně by to vedlo i k tomu, že by klient tolik nepospíchal. Hlavní vizí tohoto návrhu je co nejvíce se přizpůsobit klientovi a zajistit mu maximální pohodlí. Mělo by to vést také k tomu, že více lidí bude volit produkt Czech POINT na poštách a poště, jakožto právnické osobě, se zvýší finanční příjmy. Dalším návrhem, který by alespoň částečně vyřešil jeden z výše uvedených problémů, by bylo pravidelné proškolování, které by umožnilo stávajícím pracovníkům konzultovat aktuální problémy. Pomohlo by to také pracovnicím, které mají základní školení na Czech POINT, ale jelikož se této službě plně nevěnují, nejsou schopny plně zastoupit stálé pracovnice. Kdyby však mohly navštěvovat průběžná školení, zvýšil by se počet kvalifikovaných osob. K zlepšení organizace práce by také pomohlo přeřadit část pracovní náplně týkající se listovních služeb na jiné pracovnice pošty, aby se tak pracovnice Czech POINTu mohla více věnovat zákazníkům, kteří tyto služby využívají. V budoucnosti by bylo výhodné, jako součást další modernizace investovat do nového vyvolávacího systému, který by byl vybaven LCD obrazovkou. Finanční náročnost tohoto zlepšení se odhaduje na 50 000 až 80 000 Kč. Na této obrazovce by bylo možné prezentovat krátká videa s nabízenými produkty, případně zákazníky informovat o veškerých novinkách České pošty. Podle mého názoru by to mohla být velice dobrá reklamní strategie, která by zaujala klienty a zvýšila by zájem o produkty České pošty. Zároveň by videa krátila čas klientům čekajícím ve frontě. Přes moderní systém by byla také možnost objednat se na konkrétní hodinu přes webové stránky České pošty.

3.6

Ekonomické zhodnocení návrhu

V této části bakalářské práce se zaměřím na ekonomický propočet navrhované specializované přepážky. Na základě zjištěných poznatků doporučím jednu z níže uvedených variant. 3.6.1

Specializovaná přepážka

Pro možnost vybudování nové specializované přepážky je tedy důležité, aby pošta vykazovala zisk, a mohla se postupně modernizovat. Je zde alternativa na snížení nákladů při budování přepážky, a to částečného využití stávajícího nábytku a výpočetní techniky. Obě tyto varianty zde uvedu. Česká pošta ve Žďáře nad Sázavou vykazuje dlouhodobě zisk, a proto si může dovolit tuto přepážku vybudovat. Jedná se tedy o nevyužitou místnost o rozměrech 3 x 4 x 2,5 m. Bude zde však nutné provést drobné stavební práce, a to zbourání jedné příčky, aby tak došlo

Vlastní práce

43

k otevření prostoru a propojení se vstupní halou. Pro stanovení rozpočtu jsem vycházela z webových stránek firem v místě uskutečnění projektu. Ceny jsou pouze orientační, protože záleží na kvalitě vybíraného materiálu. V návrzích jsem zhodnotila také náklady na projektový plán. Proběhne zde však malé omezení provozu, a to z důvodu stavebních prací. Jelikož se jedná jen o drobné stavební práce a nebude nutné provoz omezit na delší dobu, doporučila bych České poště omezit sobotní provoz, který by neměl výrazný dopad na příjmy a ani na samotné zákazníky. Celková ztráta jednoho sobotního dne se odhaduje na 10 000 Kč. Výrazné organizační náklady jsem nezaznamenala, veškeré organizační práce budou vykonávat vedoucí České pošty a vedoucí provozu v rámci své pracovní náplně. Jelikož není prozatím možné zároveň s rekonstrukcí přijmout nového pracovníka nevzniknout ani žádné další mzdové náklady. Současný pracovník vykonávající služby Czech POINT bude mít stejnou pracovní náplň jako doposud, pouze v jiné specializované přepážce. Nevyužitá přepážka nezpůsobí žádné větší obtíže, jelikož se v budoucnu předpokládá modernizace celé pobočky České pošty ve Žďáře nad Sázavou, prozatím bude přepážka sloužit jako další pracoviště vedoucích pracovnic a povede k rozšíření prostoru pro archivaci dokumentů.

Vlastní práce

44

Částečné využití stávajícího vybavení U této alternativy bychom využili ze stávajícího vybavení:  PC a příslušenství k němu  Telefon  Židle  Osvětlení  Kancelářská skříňka Tab. 5

Rozpočet pracovních úkonů při částečném využití stávajícího vybavení

Pracovní úkony Projektový plán Malování Montáž skříněk Instalace PC Stěhovací práce Odstranění stávající podlahy Pokládka nové podlahy +materiál Stavební práce Odvoz stavební suti Cena bez DPH DPH 21% Cena celkem Tab. 6

v Kč 4 800 5 000 1 000 5 500 1 000 4 000 30 000 6 000 4 000 61 300 12 873 74 173

Rozpočet vybavení při částečném využití stávajícího vybavení

Vybavení Rohový stůl Židle Obrazovka Tiskárna Kancelářský nábytek Cena bez DPH DPH 21% Cena celkem

ks 1 4 1 1 1

v Kč 8 000 2 880 3 390 5 040 1 840 21 150 4 442 25 592

Tento návrh s částečným využitím stávajícího vybavení by Českou poštu vyšel celkem na 99 765 Kč.

Vlastní práce

45

Nové vybavení Tab. 7

Rozpočet pracovních úkonů při použití nového vybavení

Pracovní úkony Projektový plán Malování Montáž skříněk Instalace PC Stěhovací práce Odstranění stávající podlahy Pokládka nové podlahy +materiál Stavební práce Odvoz stavební suti Cena bez DPH DPH 21% Cena celkem Tab. 8

v Kč 4 800 5 000 1 000 5 500 1 000 4 000 30 000 6 000 4 000 61 300 12 873 74 173

Rozpočet vybavení při použití nového vybavení

Vybavení Rohový stůl PC s příslušenstvím Obrazovka Telefon Tiskárna Židle Osvětlení Kancelářský nábytek Cena bez DPH DPH 21% Cena celkem

ks 1 1 1 1 1 5 1 2

v Kč 8 000 20 000 3 390 1 980 5 040 6 576 1 000 3 680 49 666 10 430 60 096

Nákladová koncepce na zcela nové zařízení by vyšla Česko poštu celkem na 134 269 Kč.

Vlastní práce

46

Po konzultaci s vedoucí provozu České pošty a zohlednění všech souvisejících faktorů bych doporučila realizovat druhou variantu, a to s využitím zcela nového zařízení. Náklady obou variant se nějak výrazně neliší. Především z toho důvodu, že lze využít ze stávajícího vybavení jen velmi malou část. Tento obrázek představuje jen jednu z možných variant, jak by specializovaná přepážka mohla vypadat. Jak je však vidět z obrázku koncept přepážky je převážně založen na zvýšení pohodlí pro zákazníka. Obr. 7

Vizualizace specializované přepážky

Zdroj: AUTODESK, Michaela Horáková

3.7

Zdůvodnění využitelnosti specializované přepážky

Jelikož je Česká pošta ve Žďáře nad Sázavou nejnavštěvovanějším kontaktním místem, vybudování specializované přepážky by se jí vyplatilo a mohla by tak pracovním prostředím konkurovat městskému úřadu. Získala by nové klienty, a tím by se jí zvýšil zisk. Předpokládá se, že s rozšiřováním poskytovaných služeb Czech POINT se do těchto projektů bude i nadále Česká pošta zapojovat, přepážka tak bude mít dlouhodobé využití. Česká pošta ve Žďáře nad Sázavou bude jedinou poštou v okolí, která bude mít takto vybudovanou specializovanou přepážku, tím pádem bude působit jako motivace pro okolní pošty, aby i ony zkvalitňovali poskytované služby.

Vlastní práce

47

Vybudování přepážky přispěje k celkovému rozvoji poskytovaných služeb pro občany Žďáru nad Sázavou a jeho okolí v návaznosti na Strategický plán rozvoje města. Zároveň bude v souladu, s již zmiňovaným projektem Česká pošta mění tvář. Specializovaná přepážka by byla mnohem komfortnější i pro hendikepované klienty, pro které je sice zajištěn bezbariérový vstup do budovy České pošty, ale stávající přepážky jsou nevyhovující. Tímto krokem by naplnila ideu moderního úřadu, který se snaží být co nejblíže občanům.

Závěr

48

4 Závěr Elektronizace veřejné správy je v podstatě nekončící proces, neboť se jedná o velmi složitý a komplikovaný systém. Od počátků elektronizace došlo k velkému pokroku, ale ještě stále je co vylepšovat. Od roku 2014 se budeme řídit novým strategickým dokumentem, který připravilo Ministerstvo vnitra a jmenuje se Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+. Jedná se v podstatě o výhled až do roku 2020. Jeho snahou je stále prohlubovat a zdokonalovat elektronizaci veřejné správy a také účinně vynakládat finanční prostředky. Pro spuštění projektu do oběhu je zapotřebí zohlednit řadu faktorů především ekonomické a legislativní. V úvahu musíme vzít také využitelnost daného projektu. Ne vždy to však bylo splněno, jak jsem uvedla ve své práci a tak jsme se občas dostávali do kontaktu s neúspěšnými projekty jako např. DONEZ, IZIP. To samozřejmě mělo vliv i na občany a tak existují jak zastánci elektronizace veřejné správy tak také odpůrci, kteří vidí v projektech jen zbytečné mrhání státních peněz a vznik dalších korupčních afér. Spuštění projektu Czech POINT bych však zhodnotila velmi pozitivně, neboť se stal jedním nejdůležitějších kroků k usnadnění komunikace občana s orgány státní správy. Důkazem toho je také to, že v roce 2013 po jeho šestiletém fungování bylo vydáno přes 10 milionů výpisů. Česká pošta jako poskytovatel těchto služeb se osvědčila, ale některé problémy zde přetrvávají, a bude nutné je do budoucna odstranit. K tomu by měla přispět i moje práce. Česká pošta jako státní podnik se angažuje ve stále nových projektech a snaží se co nejvíce vyjít vstříc zákazníkům. Při další modernizaci by se však měla zaměřit na lepší propagaci a informovanost jak zákazníků, tak i samotných zaměstnanců. Ve své práci jsem se pokusila zmapovat dostupnost kontaktních míst ve městě Žďár nad Sázavou a podat praktický pohled využitelnosti služby Czech POINT. Zhodnotila jsem kvalitu poskytovaných služeb na dvou různých kontaktních místech a vyvodila z toho závěr pro konkrétní návrh řešení, některých z problémů. Podle mého názoru je elektronizace veřejné správy nezbytnou součástí našeho života, je však nutné ji správně uchopit a vést ji tím správným směrem.

Literatura

49

5 Literatura 5.1

Knižní publikace

[1] LIDINSKÝ, VÍT. eGovernment bezpečně. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 145 s. ISBN 978-80-247-2462-1. [2] MATES, PAVEL A MIROSLAVA MATOUŠOVÁ. Evidence, informace, systémy: právní úprava. Vyd. 1. Praha: Codex Bohemia, 1997, 263 s. ISBN 80-85963-27-2. [3] MATES, PAVEL A VLADIMÍR SMEJKAL. E-government v České republice: právní a technologické aspekty. 2., podstatně přeprac. a rozš. vyd., V nakl. Leges vyd. 1. Praha: Leges, 2012, 464 s. ISBN 978-80-87576-36-6. [4] MATES, PAVEL A VLADIMÍR SMEJKAL. E-government v českém právu. Praha: Linde, 2006, 244 s. ISBN 80-7201-614-8. [5] VANÍČEK, ZDENĚK A STANISLAV A MARCHAL. Právní aspekty eGovernmentu v ČR. Praha: Linde, 2011, 200 s. ISBN 978-80-7201-855-0.

5.2

Internetové zdroje

[6] Co poskytuje Czech POINT | Czech POINT. In: Czechpoint.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/23 [7] CP_vyrocni-zprava_2012.pdf. In: Ceskaposta.cz [online]. 28. 6. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/assets/o-ceskeposte/profil/CP_vyrocni-zprava_2012.pdf [8] Czech POINT - kontaktní místa veřejné správy - Ministerstvo vnitra České republiky. In: Mvcr.cz [online]. 2010 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-symbol-egovernmentu-czech-pointkontaktni-mista-verejne-spravy.aspx?q=Y2hudW09Mw%3D% [9] Články.doc. Dokumenty Google [online]. [cit. 2014-02-13]. Dostupné z: is.muni.cz/th/143487/fi_m/clanky.doc [10] DONEZ skončí. Nezaměstnaní už se nebudou muset hlásit na poště — Domácí — ČT24 — Česká televize. In: Ceskatelevize.cz [online]. 24. 1. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/212264-donez-skoncinezamestnani-uz-se-nebudou-muset-hlasit-na-poste/ [11] EGON jako symbol eGovernmentu - moderního, přátelského a efektivního úřadu - Ministerstvo vnitra České republiky. In: Mvcr.cz [online]. 2010 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-jako-symbolegovernmentu-moderniho-pratelskeho-a-efektivniho-uradu-252052.aspx [12] FATALIS. Povinné datové schránky pro OSVČ se odkládají. In: Fatalis.cz [online]. 25. 9. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.fatalis.cz/povinne-datove-schranky-pro-osvc-se-odkladaji/

Literatura

50

[13] Finanční vzdělávání - Slovníček. In: Financnivzdelavani.cz [online]. 2007 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=390#D [14] Historie Československé a České pošty. In: Ceskaposta.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/cz/o-ceskeposte/historie-ceskoslovenske-a-ceske-posty-id32109/ [15] Informace ke zrušení sKaret. In: Skontakt.cz [online]. 2014 [cit. 2014-0217]. Dostupné z: http://www.skontakt.cz/sportal/menu/cs/main/nav02_ukonceni [16] Informační systémy veřejné správy - Ministerstvo vnitra České republiky. In: Mvcr.cz [online]. 2010 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/informacni-systemy-verejne-spravy.aspx [17] Klaudie – od správy majetku k modelu poskytování a odebírání služeb Ministerstvo vnitra České republiky. In: Mvcr.cz [online]. 2010 [cit. 201402-17]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/klaudie-od-spravymajetku-k-modelu-poskytovani-a-odebirani-sluzeb.aspx [18] Komunikační infrastruktura veřejné správy - Ministerstvo vnitra České republiky. In: Mvcr.cz [online]. 2010 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/egon-symbol-egovernmentu-komunikacniinfrastruktura-verejne-spravy.aspx [19] KURFIŘTOVÁ. Proklínané sKarty končí. Projekt stál MPSV asi 82,5 mil., rušení vyjde na 5,2 mil. In: Domaci.eurozpravy.cz [online]. 13. 8. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://domaci.eurozpravy.cz/politika/75475proklinane-skarty-konci-projekt-stal-mpsv-asi-82-5-mil-ruseni-vyjde-na-52-mil/ [20] Lékaři vyhráli. Elektronické neschopenky se odkládají o dva roky. In: Idnes.cz [online]. 10. 9. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://zpravy.idnes.cz/elektronicke-neschopenky-lekari-nemocenska-fzt/domaci.aspx?c=A130910_155353_domaci_aha [21] Novinky v KPL - Portál Aplikace ODok. Apps.odok.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: https://apps.odok.cz/kplnews?p_auth=Zvq4Ueut&p_p_id=news_WAR_odokkpl&p_p_lifecycle=1&p_p _state=normal&p_p_mode=view&p_p_col_id=column1&p_p_col_pos=1&p_p_col_count=3&_news_WAR_odokkpl_action=paging&_ news_WAR_odokkpl_delta=5&_news_WAR_odokkpl_keywords=&_news_WA R_odokkpl_advancedSearch=false&_news_WAR_odokkpl_andOperator=true &_news_WAR_odokkpl_resetCur=false&cur=5 [22] Občan - Portál veřejné správy. Portal.gov.cz [online]. 2014 [cit. 2014-0218]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/portal/obcan/ [23] Právní předpisy v ČR. Ceskaposta.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://www.ceskaposta.cz/cz/o-ceske-poste/pravnipredpisy/pravni-predpisy-v-cr-id364/

Literatura

51

[24] Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv - Ministerstvo vnitra České republiky. In: Mvcr.cz [online]. 2010 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ [25] Seznam Czech POINTů na úřadech. In: Czechpoint.cz [online]. 2014 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/55&IDKRAJ=4&IDOKRES=0&DE TAIL=NULL [26] Služby Czech POINT na Era finančních centrech Československé obchodní banky | Era jednoduše. In: Erasvet.cz [online]. 29. 4. 2013 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: https://www.erasvet.cz/informace-z-ps/promedia/stranky/tz130429.aspx [27] Sněmovna podpořila zákon o kybernetické bezpečnosti, má ustanovit spolupráci veřejné a soukromé sféry. Zet.cz [online]. 14. 2. 2014 [cit. 2014-0218]. Dostupné z: http://www.zet.cz/tema/snemovna-podporila-zakon-okyberneticke-bezpecnosti-ma-ustanovit-spolupraci-verejne-a-soukromesfery-2034 [28] Sněmovní tisk 31/0, část č. 1/4. Psp.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=31&CT1=0 [29] Souhrn významných legislativních událostí. Epravo.cz [online]. 12. 2. 2014 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/souhrnvyznamnych-legislativnich-udalosti-1022014-1622014-93649.html [30] Strategický plán rozvoje města | Žďár nad Sázavou. www.zdarns.cz [online]. 2011 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/mestskyurad/strategicky-plan.asp [31] Strategický rámec EGOV 2014+| Iniciativa informatiky pro občany. Iio.707.cz [online]. 2013 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://iio.707.cz/egovernment/strategicky-ramec-egov-2014_ [32] ŠVEC, Petr. E-government v ČR, jak to s ním doopravdy je? – ITBIZ – Vaše jednička mezi nulami. Itbiz.cz [online]. 9. 4. 2010 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/e-government-v-cr-jak-s-nim-je [33] Základní registry veřejné správy - Ministerstvo vnitra České republiky. In: Mvcr.cz [online]. 2010 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/zakladni-registry-zakladni-registry-verejnespravy.aspx [34] Zákon o eGovernmentu - Ministerstvo vnitra České republiky. In: MVCR.cz [online]. 2010 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/ega-cili-zakon-o-egovernmentu.aspx [35] Zásady označování CzP1. Czechpoint.cz [online]. 2009 [cit. 2014-02-18]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/files/Zasady-oznacovaniCzP1.pdf

Literatura

5.3

52

Právní předpisy

[36] Zákon č. 196 ze dne 29. května 2001 o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví. In: Sbírka zákonů České republiky. 2001, částka 4211. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=51382&fulltext=& nr=196~2F2001~20Sb&part=&name=&rpp=100#local-content [37] Zákon č. 300 ze dne 17. července 2008 o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. In: Sbírka zákonů České republiky. 2009, částka 4491. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=67315&fulltext=& nr=300~2F2008&part=&name=&rpp=15#local-content [38] Zákon č. 365 ze dne 14. září 2000 o informačních systémech veřejné správy. In: Sbírka zákonů České republiky. 2000, částka 4666. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49763&fulltext=& nr=365~2F2000~20Sb&part=&name=&rpp=15#local-content [39] Zákon č. 634 ze dne 26. listopadu 2004 o správních poplatcích. In: Sbírka zákonů České republiky. 2005, částka 11415. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=58613&f ulltext=&nr=634~2F2004&part=&name=&rpp=15#local-content [40] Zákon č. 77 ze dne 20. března 1997 o státním podniku. In: Sbírka zákonů České republiky. 1997, částka 1791. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=45248&fulltext=& nr=77~2F1997&part=&name=&rpp=15#local-content

5.4

Nepublikovaný dokument

[41] MAREŠOVÁ, Ing. Petra. Provozní pokyny pro poskytování služeb vidimace a legalizace: Příloha A Vidimace. Praha, 2012. [42] MAREŠOVÁ, Ing. Petra. Provozní pokyny pro poskytování služeb vidimace a legalizace: Příloha B Legalizace. Praha, 2012.

Přílohy

53

Přílohy

Příloha č. 1 : Seznam tiskopisů a povinnost elektronického podání

54

A Příloha č. 1 : Seznam tiskopisů a povinnost elektronického podání Zaměstnavatelé Povinně od roku 2014 Evidenční list důchodového pojištění Potvrzení o studiu pro účely důchodového pojištění Přehled o výši pojistného Oznámení o nástupu (skončení) zaměstnání Přihláška do registru zaměstnavatelů Odhláška z registru zaměstnavatelů Příloha k žádosti o dávku nemocenského pojištění Potvrzení pro účely vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství

OSVČ Povinně od roku 2015 Přehled o příjmech a výdajích Oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti Přihláška k účasti na důchodovém pojištění Přihláška k účasti na nemocenském pojištění

Lékaři Povinně od roku 2016 Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti Hlášení ošetřujícího lékaře ve smyslu § 61 zákona o nemocenském pojištění


B Příloha č. 2: Koncepce veřejné správy a eGovernmentu 1.

Čtyřvrstvá architektura jako cesta k plnému elektronickému podání

55


2.

Základní hierarchie dokumentů k eGovernmentu a veřejné správě

56

Služby Czech POINT jako součást egovernmentu v ČR

Recommend Documents