ejustice jako jeden ze základních kamenů egovernmentu v ČR

eJustice jako jeden ze základních kamenů eGovernmentu v ČR Vladimír Smejkal Včelařská 9 182 00 Praha 8 Česká republika [email protected] Abstrakt Systém elektronizace justice v sobě zahrnuje jak elektronizaci stávajících agend, provozovaných v resortu spravedlnosti, tak agendy zcela nové, které jsou součástí zahájeného procesu budování eJustice. Tradičními agendami jsou Obchodní rejstřík, Rejstřík trestů a Judikatura. Novými existujícími informačními systémy v rámci eJustice jsou Insolvenční rejstřík, infoSoud informace o jednáních, infoDeska - elektronická úřední deska, ePodatelna - elektronická podatelna a elektronický platební rozkaz. Připravují se dále eTrestní řízení - propojující Policii, státní zastupitelství a soudy, eSbírka elektronická sbírka zákonů včetně aktuálních znění. Nejaktuálnějším krokem je zavedení tzv. datových schránek a konverze dokumentů podle zákona č. 300/2008 Sb. ve znění zákona 190/2009 Sb., který nabyl účinnosti 1. 7. 2009, a to současně s významnou novelou občanského soudního řádu. Abstract The e-justice implies both the computerization of the existing routine administration, operating in the department of justice, and an entirely new agendas, which are part of the process initiated creation of eJustice. Traditional agendas are the Companies Register, Penal Register and the Practice of the courts. New existing information systems within the framework of the eJustice index are Register of Bankrupts, infoSoud – information about meetings, infoDeska – electronic official board, ePodatelna – electronic mail room, and electronic payment orders. There is also eTrestní řízení (management of electronic penal proceedings) – linking police, public prosecution and courts and finally eSbírka – electronic Code of laws, including the current law versions. Latest step is the introduction of so-called data boxes and the conversion of documents in accordance with Act No. 300/2008 Coll. as amended by Act No. 190/2009 Coll. came into force 1. 7. 2009 contemporaneously with amendment Act No. 99/1963 Coll., on Civil Procedure (The Civil Procedure Code). Klíčová slova eJustice, datové schránky, konverze dokumentů, občanský soudní řád

SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

7

Zpravodajství

Keywords eJustice, data boxes, conversion of documents, civil procedure code

1. Úvod Ministerstvo spravedlnosti (dále jen MSp) v minulých letech věnovalo velkou pozornost zvyšování efektivnosti justice, především rychlému a efektivnímu rozhodování soudů. Systém elektronizace justice (dále jen eJustice) v sobě zahrnuje jak elektronizaci stávajících agend, provozovaných v resortu spravedlnosti, tak agendy zcela nové, které jsou součástí zahájeného procesu budování eJustice.

2. Rejstříky v rezortu justice 2.1. Obchodní rejstřík Obchodní rejstřík (OR) je zřejmě nejstarší aplikací, kterou provozuje MSp prostřednictvím Internetu. Do rutinního provozu byl spuštěn v roce 1997, přičemž od té doby bylo prostřednictvím Internetu poskytnuto téměř 200 milionů výpisů. Od samého počátku jsou internetové výpisy z OR poskytovány bezplatně. Zatím není možné jednoduchým způsobem podat návrh na zápis, respektive změnu v OR jednoduchým interaktivním způsobem, přestože od roku 2006 je možné návrh podat pomocí formuláře, vydaného MSp. Tento formulář je sice možné vyplnit elektronicky, ale vlastní podání je možno učinit pouze za podmínek, odpovídajících obecným podmínkám pro podání tak, jak jsou upraveny v občanském soudním řádu (zákon č. 99/1963 Sb., § 42, odst. 5). Pokud tedy nepodá navrhovatel byť elektronicky vyplněný formulář opatřený zaručeným elektronickým podpisem, musí počkat, až nabude 1. 7. 2009 účinnosti zákon č. 300/2008 Sb., který uvádí v život datové schránky a který odstraňuje nutnost používání zaručeného elektronického podpisu. Přesto lze zavedení formulářů, které se uskutečnilo na základě novely obchodního zákoníku, zákona č. 513/1991 Sb., zákonem č. 216/2005 Sb., a na základě vyhlášky MSp č. 250/2005 Sb., o závazných formulářích a podávání návrhu na zápis do obchodního rejstříku, ve znění vyhlášky č. 392/2008 Sb. Na portálu justice připravilo MSp formuláře ve dvou podobách - jednak ve formátu ZFO pro zápis s využitím programu 602XML Filler od firmy Software 602 a.s. nebo ve formátu PDF. Nevýhodou při používání formulářů ve formátu ZFO je nutnost instalovat program 602XML Filler, nevýhodou pro používání formulářů PDF je nutnost jejich tisku nebo 8


Michael Hallén: "Musíme naslouchat zákazníkům, jinak nebudeme úspěšní"

zpracování v plné verzi programu Adobe Acrobat. Ocenit je třeba podrobné návody, které jsou k dispozici pro jednotlivé právní formy obchodních společností ale i dalších subjektů zapisovaných do OR (nadace, nadační fond, obecně prospěšná společnost, společenství vlastníků jednotek). Dalším krokem v oblasti elektronizace OR by měla být možnost tyto formuláře vyplňovat skutečně online v rámci webovské aplikace, nebo prostřednictvím zmíněného systému datových schránek.

2.2. Rejstřík trestů Informační systém Rejstříku trestů (RT) patří mezi jeden z nejdéle vedených informačních systémů v České republice. V současné době je RT upraven zákonem č. 269/1994 Sb., přičemž teprve od tohoto roku je tento významný informační systém veřejné správy založen a veden na základě zákona. Rejstřík trestů je agendou, která velice dlouho odolávala jakýmkoliv snahám o informatizaci, zejména z pohledu možnosti dálkového přístupu. To se zlepšilo teprve od roku 2004, a to novelou zákona č. 269/1994 Sb. zákonem č. 126/2003 Sb., ovšem právní úprava byla provedena tak nešťastným způsobem, že proklamovaná možnost podání žádosti o výpis z RT s využitím elektronického podpisu byla prakticky nemožná. K realizaci elektronických žádostí o vydání výpisu z RT došlo teprve na základě novely zákona o Rejstříku trestů zákonem č. 345/2007 Sb. s účinností od 1.ledna 2008, a to v souvislosti s kontaktními místy veřejné správy tzv. Czech Point – viz dále. Podle současné právní úpravy je tedy možné podávat žádost o výpis z RT v klasické listinné podobě (na každém obecním úřadu, městském úřadu nebo v Rejstříku trestů a na jeho pobočkách) nebo v elektronické podobě. Také je možno podat žádost o výpis z evidence RT v cizině na zastupitelských úřadech. Od 1. 1. 2008 lze tedy podat žádost o výpis na výdejních místech Czech Point a od 22. 2. 2008 mohou držitelé kvalifikovaného certifikátu vydaného akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (viz § 11 zákona o elektronickém podpisu) podat žádost o vydání výpisu prostřednictvím elektronické podatelny Rejstříku trestů. V takovém případě je třeba vygenerovat žádost o výpis (v případě orgánů veřejné moci také opis) z evidence RT, elektronické podepsání této žádosti a nahrání žádosti do systému podávání. Poté je žadatel vyzván k zaplacení poplatku za vydání výpisu, a to převodem na účet Rejstříku trestů se lhůtou splatnosti 15 dnů. (OVM jsou od zaplacení poplatku osvobozeny.) Vyhotovený výpis (opis) je zaslán mailem, poštou nebo oběma komunikačními kanály v závislosti na typu žádosti a volbě zasílání výsledných dokumentů. Pro komunikaci je využíván protokol https. SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

9

Zpravodajství

Na webových stránkách Rejstříku trestů je možné si také ověřit autenticitu vydaného výpisu (opisu), pro konkrétní číslo žádosti a konkrétní osobu, u které je známo rodné číslo resp. datum narození. Od 1. 7. 2008 mají možnost vybrané orgány veřejné moci podle zákona č. 124/2008 Sb., kterým se mění zákon o Rejstříku trestů, získávat výpis nebo opis z RT v elektronické podobě dálkovým přístupem. V tomto případě se ale jedná o získávání výpisů a opisů pro vlastní činnost tohoto orgánu veřejné moci nikoliv pro poskytování výstupů veřejnosti podle zákona č. 365/2000 Sb., tedy v rámci systému Czech Point.

2.3. Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík je novým informačním systémem veřejné správy, který provozuje MSp. Jeho úlohou je zajistit maximální míru publicity o insolvenčních řízeních a umožnit sledování jejich průběhu. Prostřednictvím tohoto informačního systému jsou zveřejňovány veškeré informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků. Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný. Hlavními zásadami respektive cíli fungování Insolvenčního rejstříku jsou: - publicita (každý včetně účastníků bude moci sledovat průběh insolvenčního řízení), - transparentnost (všechna řízení musí být zveřejňována), - veřejná kontrola (snazší přístup k informacím), rychlost řízení (rychlejší přístup k informacím), - doručování (v některých případech se prostřednictvím Insolvenčního rejstříku doručuje účastníkům). V Insolvenčním rejstříku lze vyhledat dlužníky, proti kterým bylo zahájeno insolvenční řízení po 1. 1. 2008. Dlužníky, proti kterým bylo zahájeno konkursní či vyrovnací řízení před tímto datem, lze vyhledat ve starším informačním systému, který je alternativou respektive součástí rejstříku obchodního – Evidence úpadců. V obou systémech je možno vyhledat úpadce (fyzickou nebo právnickou osobu, konkrétního insolvenčního správce, zjistit spisovou značku nebo stav řízení). Do Insolvenčního rejstříku se přistupuje prostřednictvím webové aplikace a je snadno ovladatelný. Neslouží ale k podávání insolvenčních návrhů, to upravuje zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (Insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje podávání ná10



vrhu (v listinné podobě nebo v elektronické, podepsané elektronickým podpisem).

3. Informace o právním řádu a připravované legislativě 3.1. Judikatura Dostupnost informací o rozhodovací praxi soudů, zejména Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, není jenom nástrojem pro zvyšování kvalifikace advokátů, soudců a ostatních právnických profesí, ať již působících v resortu justice či mimo něj, ale především důležitým zdrojem informací o tom, jakým způsobem lze aplikovat právo, vyložit jednotlivá ustanovení právních předpisů a přispívat tak ke zvyšování předvídatelnosti práva. do principu právních řádů demokratických právních států patří i tak zvaný princip legitimního očekávání, který se uplatňuje nejen v rovině hmotně právní, ale také v oblasti procesně právní, kde je chápáno jako součást práva na spravedlivý proces. Jedním z úkolů judikatury a jejího zveřejňování je i to po čem volá právní praxe, tj. sjednocování rozhodovací praxe soudů, což by se mělo dít především prostřednictvím rozhodnutí výše uvedených soudů. Problémem je dostupnost této judikatury. V minulosti dokonce proběhly spory o to, že judikáty jsou autorskými díly jednotlivých soudců, a tudíž nemohou být zveřejňovány bez dalšího, neboť jsou tedy chráněny autorským zákonem. Tato diskuse byla dosti nevhodná, zcela jistě ale byla ukončena nabytím účinnosti autorského zákona č. 121/2000 Sb., který v § 3 stanovil, že ochrana podle práva autorského se nevztahuje na úřední díla, jimiž jsou také právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy a pod. Přesto dostupnost judikatury je stále velkým problémem. Na internetových stránkách uvedených soudů se můžeme seznámit s rozhodnutími, které soud na těchto stránkách vystavil, a to následujícím způsobem: • Nejvyšší soud zveřejňuje všechna rozhodnutí, a to jak rozhodnutí senátu tak tzv. velkého senátu v plném znění na svých internetových stránkách. Rozhodnutí jsou anonymizována. Nejvýznamnější trestní rozhodnutí, jakož i právní věty z civilních rozhodnutí jsou vydávány v různých publikacích, zejména v publikaci Soubor trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu a v publikaci Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu. Na internetových stránkách Nejvyššího soudu je možno vyhledávat podle spisové značky nebo vyhledávat podle hledaného slova či slovního spojení (full textově). Nutno říci, že toto prohledávání je funkční, z vlastní zkušenosti lze dopoSYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

11

Zpravodajství

ručit zadávání výběru tak, aby byl zadáván v komprimované podobě (je možné si výběr zkopírovat do vlastního počítače s pomocí zkomprimování souboru programem ZIP). K dnešnímu dni obsahuje databáze Nejvyššího soudu takřka 50 tisíc rozhodnutí. • Nejvyšší správní soud uveřejňuje v anonymizované podobě svá rozhodnutí. Vyhledávání probíhá podobně, ale nikoliv zcela stejně jako tomu je u Nejvyššího soudu. Je možno vyhledávat podle data vydání rozhodnutí, podle spisové značky, podle oblasti právní úpravy, podle formy rozhodnutí (usnesení, rozsudek, jiné) a opět full textově podle zadaných slov, více slov nebo určitého výrazu. Na stránkách je i seznam jednotlivých rozhodnutí po dnech jak byly vydány. To znamená je možno listovat v celé chronologii rozhodování tohoto soudu. Celkem obsahuje databáze rozhodnutí již takřka 20 tisíc judikátů. NSS dále vydává vybraná rozhodnutí, stanoviska či zásadní usnesení NSS, včetně rozhodnutí krajských soudů ve správním soudnictví a usnesení zvláštního senátu (tzv. kompetenčního senátu pro rozhodování sporů mezi orgány veřejné moci) v rámci Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. • Ústavní soud již zveřejňuje všechna svá rozhodnutí ve vlastní databázi NALUS (Nálezy a usnesení Ústavního soudu), která je dostupná na webových stránkách Ústavního soudu (http://nalus.usoud.cz). Rozhodnutí jsou v databázi zpřístupňována poté, co jsou vyhlášena a rozeslána účastníkům řízení (nálezy), resp. poté, co jsou vykonatelná, tj. doručena účastníkům řízení (usnesení). Vyhledávací možnosti v této databázi jsou daleko podrobnější nežli tomu je u výše uvedených soudů. Možná je to také dáno odlišným způsobem práce Ústavního soudu, protože lze vyhledávat v rozhodnutích Ústavního soudu jak podle plných textů, podle spisové značky, tak samozřejmě i podle typu řízení, různých datumů, které se vztahují k rozhodnutí, ale také podle navrhovatele, dotčeného orgánu, napadeného aktu, či dokonce podle jména soudce zpravodaje a soudce s odlišným stanoviskem. Zajímavými možnostmi jsou i rubriky vztah k předpisům, předmět řízení a nechybí ani velice podrobný věcný rejstřík. Databáze je rovněž anonymizovaná alespoň co se týká navrhovatelů, je zde uveden pouze typ stěžovatele. Kromě toho jsou nálezy a usnesení publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu. Kromě těchto informačních zdrojů zde existují produkty soukromých subjektů, jako jsou různé elektronické databáze právních předpisů a judikatury. Nejznámější z nich jsou zřejmě produkty ASPI a LexData. Přestože tyto systémy, zejména dva uvedené jsou velice dobrým nástrojem pro orientaci v přebujelém a značně hypertrofickém právním řádu České republiky, je 12



třeba zdůraznit jejich soukromoprávní povahu. Tedy i případné chyby a omyly, které se v nich mohou vyskytnou, nemohou jít jinak než k tíži jejich uživatele. Autor konstatuje z vlastní praxe každodenního používání právního informačního systému LexData, že za dlouhou dobu budování tohoto systému se jeho kvalita dostala na takovou úroveň, že nejenže je prakticky bezchybný, ale jeho zpracovatelé odhalují i chyby a nedostatky legislativní práce, především v Parlamentu ČR. Upozorňují tedy v něm na nesprávné změny právních předpisů měnící to, co již v předpisu neexistuje, duplikující to, co v předpisu je napsáno, nevhodné a nesmyslné odkazy, jakož i chybná data nabytí účinnosti právních předpisů.

3.2. eSbírka Základním zdrojem informací o právním řádu České republiky je Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv. Obě tyto Sbírky jsou vydávány a distribuovány Ministerstvem vnitra (MV), a to na základě zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů. Kromě toho je vydáván v České republice také Úřední věstník Evropské unie. Ačkoliv tedy problematika Sbírek zákonů, resp. zákonů a mezinárodních smluv, není záležitostí resortu spravedlnosti, je zcela jistě součástí systému eGovermentu v ČR. Proto se MV zaobírá koncepcí elektronizace přípravy, tvorby a publikace legislativy v ČR. Tato koncepce je založenou na dvou hlavních pilířích, jimiž jsou projekt elektronické Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (eSbírka) a projekt elektronického legislativního procesu (eLegislativa). V současnosti existuje pouze jediný model závazné podoby obou Sbírek, a to v listinné podobě jak vyplývá ze zákona č. 309/1999 Sb. Podle § 12, odst. 1 tohoto zákona Ministerstvo vnitra sice zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup stejnopis Sbírky zákon vydávané po 4. květnu 1945 a Sbírky mezinárodních smluv ve formátu PDF. Tyto stejnopisy se ale nepovažují za platnou Sbírku, nemají jinou než informativní povahu a neumožňují žádné operace se zobrazeným textem, tedy ani jeho zpracovávání, přepracovávání a vyhledávání tak, jako to umožňují soukromé právní informační systémy. Vedle zveřejňování tohoto nezávazného elektronického stejnopisu zveřejňuje dále MV na stránkách Portálu veřejné správy České republiky (http://portal.gov.cz) v sekci zákony informativní úplná znění vybraných zákonů. (Je třeba si uvědomit, že to, co vychází ve Sbírce zákonů nejsou ve velké většině úplná, tj. právě platná znění jednotlivých právních předpisů. Vycházejí se zákony, příp. jiné právní předpisy, a jejich novely. Promítnutí takové novely do původního textu již stát nezajišťuje a příjemce (právník SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

13

Zpravodajství

ale i občan) se musí spolehnout buď na vydání úplného znění, které není vydáváno po každé novele, spíše jednou za delší dobu po novele zásadní a rozsáhlejší, nebo si pořídit některý ze soukromých právních informačních systémů, jejichž vydavatelé tyto aktualizace provádějí. Výše uvedený stav je v přímém rozporu se základní právní zásadou „Neznalost zákona neomlouvá“. Mohli bychom dokonce hovořit o tom, že není splněna povinnost státní moci umožnit subjektům ničím neomezený, přehledný a v každém okamžiku aktuální přístup k platnému a účinnému právnímu řádu. Dalo by se říci, že v demokratickém a právním státě, kterým Česká republika podle preambulí Ústavy ČR je, je na pováženou, do jaké míry lze adresáty povinností ukládaných prostřednictvím právních norem zavazovat těmito normami, jsou-li nad rozumnou míru, komplikované, nepřehledné a dnes prakticky již v celku bez elektronických nástrojů nezvládnutelné. Ministerstvo vnitra připravilo návrh na tak zvanou eSbírku, v níž budou publikovány právně závazné elektronické podoby právních předpisů (zákonů, dalších právních předpisů, mezinárodních smluv, práva EU). Problémem není vytvoření informačního systému, resp. překlopení údajů nacházejících se dnes v nezávazných elektronických sbírkách do sbírek závazných. Problémem je spíše udržování stavu aktuálního platného práva, tj. promítání novel do současného znění právních předpisů. Návrh předpokládá, že ve Sbírce se vyhlásí všechny právní akty tak jak doposud, tj. v plném neredukovaném znění včetně příloh, tedy zákony, vyhlášky i jejich novely samostatně. Kromě toho by měl ale systém eSbírky poskytnout přístup k informativním úplným a aktuálním zněním právních předpisů. To znamená odrážet stav platného práva v ČR. Koncepčně není doposud vyřešeno, kdo by měl tato úplná znění vydávat a vytvářet, zda nějaký nový úřad (hovoří se o tzv. Publikačním úřadu) nebo zda by to mělo být úkolem vlády nebo Parlamentu. Je zřejmé, že financování nákladů na projekty týkající se legislativy respektive elektronické Sbírky jsou vysoké – hovoří se o cca 300 500 mil. Kč.

3.3. eLegislativa Legislativa je již v současné době určitým způsobem řešena, a to v rámci informačních systémů provozovaných vládou ČR resp. Úřadem vlády. Vláda v současné době provozuje a na Internetu zpřístupňuje 3 informační systémy. První je tak zvaná Knihovna připravované legislativy. Knihovna připravované legislativy na základě rozhodnutí vlády (usnesení č. 816 z roku 2007) zpřístupňuje dokumenty legislativní povahy, které jsou určeny pro jednání vlády. Uživatelé zde najdou i plné texty přepisů, mohou si zjis14



tit jaký je průběh přípravy dokumentů, to znamená od předložení dokumentu až po projednání v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Uživatelé bez jakéhokoliv omezení se dostanou ke konkrétnímu znění připravovaných resp. schvalovaných dokumentů a mohou je poté porovnat s výslednými dokumenty, které jsou publikovány ve Sbírce zákonů. Tato služba je zatím provozována v pilotním provozu. A nutno říci, že je dle mého názoru velkým přínosem pro posilování otevřenosti veřejné správy v ČR. Dalším informačním systémem, který ale již není veřejnosti přístupný, je tzv. eVláda. Jedná se o elektronickou knihovnu vládních materiálů, určených pro jednání vlády. Oprávněný uživatel zde najde program vlády, jednotlivá usnesení vlády, programy jednotlivých schůzí, a všechny relevantní dokumenty, které vláda projednávala. Třetím informačním systémem Úřadu vlády je eKlep. Tento informační systém slouží k řízení oběhu dokumentů mezi ústředními orgány státní správy, Parlamentem a Kanceláří prezidenta republiky. Elektronická knihovna Úřadu vlády slouží pro sledování oběhu dokumentů jak v rámci běžné vládní agendy, tak celého legislativního procesu. Veškeré služby jsou dostupné na Internetu prostřednictvím běžných prohlížečů v rámci protokolu SSL (https). Tato knihovna je skutečným efektivním nástrojem pro tvorbu dokumentů, meziresortní připomínkovací řízení, vkládání různých dokumentů, podepisování atd. Systém je v provozu od roku 2003, kdy bylo zahájeno pilotní testování.

4. Informace o činnosti soudů 4.1. infoSoud a infoJednání Další aplikací provozovanou v rámci justice je služba infoSoud. Od dubna roku 2008 existuje služba, která umožňuje veřejnosti resp. účastníkům řízení nahlížet do průběhu řízení na příslušném soudu, a sledovat postupy při vyřizování dané věci. V současné době jsou zde zařazeny spisy okresních soudů, kde bylo řízení započato od 1. 1. 2006, a krajských a vrchních soudů, kde bylo řízení započato od 1. 1. 2008. Nejvyšší soud ani Nejvyšší správní soud zatím nejsou do tohoto systému zařazeny. Dohledání jednotlivých informací je možné po zadání soudního kraje, jména příslušného soudu a spisové značky – bez znalosti spisové značky, tedy např. podle jmen účastníků není možno vyhledávat. O jednotlivých spisech pak je možno zobrazit následující informace: spisovou značku, organizaci, které spis náleží (konkrétní soud), seznam jednotlivých úkonů – stavu věci (přehled událostí, které nastaly v průběhu řízení ve formě přehledné tabulky a SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

15

Zpravodajství

podrobného zobrazení k jednotlivým úkonům). Je zde možno nalézt i informace o jednání – přehled nařízených jednání v jednacích síních soudu zobrazených podle místnosti a data. Informační systém o jednáních, který je také nazýván infoJednání, umožňuje poskytnout nejenom informace podle známé spisové značky, ale také najít, jaká jednání jsou nařízena u konkrétního soudu v konkrétní den do konkrétní místnosti. V takovém případě zde najde zájemce informace o tom, na jakou hodinu jsou nařízena jaká jednání, jaká je jejich spisová značka, jméno soudce a účastníci řízení. V případě, což zatím není uveřejňováno, také předmět jednání, či zda se jedná o zasedání neveřejné nebo zda bylo zrušeno. (U jiných řízení nejsou účastníci uváděni, a to ani když se nejedná o neveřejné zasedání, naproti tomu údaj zda bylo zrušeno je vyplněn.)

4.2. infoDeska Jedná se o elektronickou úřední desku resortu justice, která stejně jako jiné orgány veřejné moci mají povinnost vést úřední desky, jak v listinné podobě v budovách, tak zároveň v elektronické podobě. Ministerstvo spravedlnosti připravilo projekt, který zavádí jednoznačná pravidla pro publikování údajů. Aplikace infoDeska zveřejňuje v elektronické podobě listinný obsah klasické úřední desky umístěné v jednotlivých budovách resortu justice. Informace zde uveřejněné nemají charakter úřední listiny, jsou pouze informativního řádu - pro všechny lhůty, které se odvíjejí od data zveřejnění dokumentu na úřední desce, je tedy i nadále rozhodující datum zveřejnění na úřední desce v listinné podobě. infoDeska obsahuje dokumenty zveřejněné po 1. 1. 2009, přičemž informační systém byl dne 6. 4. 2009 spuštěn pro rutinní provoz. V současné době jsou do projektu zařazeny MSp, soudy (vrchní, krajské, okresní, městské a obvodní), státní zastupitelství (celá soustava od obvodních státních zastupitelství až po Nejvyšší státní zastupitelství). Následně se předpokládá i možnost přihlásit se k odběru e-mailových upozornění o změnách na vybraných elektronických úředních deskách. Tento e-mail přijde jednou za den, a to na základě registrace a zdarma.

4.3. eTrestní řízení Projekt elektronického trestního řízení je pravděpodobně nejsložitější a je také nejvíce "v plenkách". Cílem projektu je zajistit jednotné vedení agendy trestního řízení, včetně vedení elektronických spisů, a to od fáze policejního vyšetřování, sdělení obvinění, dohledu státního zastupitelství až po fázi soudní včetně poskytování informací Vězeňské službě, Probační a me16



diační službě či sdělení informací Rejstříku trestů. Vzhledem k průřezovému charakteru tohoto projektu, který se značně dotýká všech orgánů činných v trestním řízení v gesci Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti je zatím vývoj a další osud tohoto projektu poměrně nejistý. Existují některé pilotní projekty (nejznámější je asi projekt provozovaný Městským ředitelstvím policie ČR v Brně).

4.4. ePodatelna Elektronická podatelna je jedním z nejstarších nástrojů elektronické justice, resp. celého eGovermentu. Je určena pro účastníky disponující kvalifikovaným certifikátem, vydaným akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (§ 11 zákona o elektronickém podpisu). Byla zřízena na základě nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. Elektronická podatelna resortu justice je v provozu pro soudy od 1. 10. 2007. Na stránkách http://epodatelna.justice.cz je možno přímo podat podání (vyplnit formulář) a to jak žalobu (občanskoprávní, správní, obchodní), tak podat návrh ve věcech týkajících se nezletilých dětí (výživné, styk s dítětem, otcovství, osvojení), podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci), podat tzv. elektronický platební rozkaz (viz dále), případně učinit podání do Obchodního rejstříku, Rejstříku obecně prospěšných společností, Nadačního rejstříku a Rejstříku společenství vlastníků jednotek (zatím v ověřovacím provozu). Je možno učinit i jiné podání, případně požádat správu soudu o poskytnutí informací, podat stížnost na chování soudní osoby, průtahy v řízení nebo jiné podání. Systém podání do obchodního rejstříku (ePodání ISOR) je v současné době v ověřovacím provozu, přičemž formuláře, které se vyplňují programem 602XML Filler, nebo převedené či přímo vyplněné ve formátu PDF (maximální velikost příloh je ale omezena na 10 MB) bude možno použit od 1. 7. 2009 po nabytí účinnosti zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů – viz dále. Jakmile bude ePodatelna uvedena po 1. 7. 2009do rutinního provozu, lze očekávat skutečné výrazné zvýšení efektivnosti komunikace směrem od účastníků řízení k soudům, resp. jiným orgánům veřejné moci.

4.5. Elektronický platební rozkaz Elektronický platební rozkaz je zkrácené řízení, v jehož rámci žalobce na internetových stránkách justice (ePodatelna) vyplní elektronický formulář, podepíše jej svým zaručeným elektronickým podpisem a odešle soudu. Takovýto návrh je možno podat v případě vymáhání částky do 1 milionu Kč, SYSTÉMOVÁ INTEGRACE 2/2009

17

Zpravodajství

a po zaplacení soudního poplatku. Splní-li žalobce všechny náležitosti, vydá soud elektronický platební rozkaz, který je ve skutečnosti platebním rozkazem listinným a elektronický se mu říká proto, že je o něj žádáno elektronicky. V tomto platebním rozkazu, který je vydáván podle standardního procesního předpisu (občanský soudní řád) uloží žalovanému, aby do 15 dnů od jeho doručení, zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby v této lhůtě podal odpor u soudu, který elektronický platební rozkaz vydal. Platební rozkaz, proti němuž nebyl podán odpor, má účinky pravomocného rozsudku. Aplikace byla spuštěna k 1. červenci 2008. Elektronický platební rozkaz se opět vyplňuje v rámci formuláře provozovaného programem 602XML Filler nebo ve formě PDF.

5. Zákon o elektronických právních úkonech a konverzi dokumentů Jeden nástroj, který je z dílny Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra, je ale tím nástrojem, bez kterého by nebylo možno o efektivním řízení (jakémkoliv úředním, tedy nejen soudním) vůbec hovořit. Je to systém datových schránek, zavedených zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Ještě ale než nabyl zákon účinnosti, proběhla jeho novela, a to v rámci novely zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která byla publikována pod č. 190/2009 Sb. Zákon podle aktuálního znění k datu 1. 7. 2009, tedy datu nabytí účinnosti, tedy upravuje: 1. doručování úkonů státních orgánů, orgánů územních samosprávných celků, Pozemkového fondu České republiky a jiných státních fondů, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu, České televize, samosprávných komor zřízených zákonem, notářů a soudních exekutorů (dále jen „orgán veřejné moci“ nebo OVM) fyzickým osobám, právnickým osobám a jiným OVM prostřednictvím datových schránek, 2. dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob prostřednictvím datových schránek, 3. doručování podání fyzických osob a právnických osob orgánům veřejné moci prostřednictvím datových schránek, 4. informační systém datových schránek,

18



5. autorizovanou konverzi dokumentu (převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě, nebo převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě). Zákonem se zavádí: • povinná forma elektronické komunikace mezi OVM prostřednictvím datových schránek, • povinná forma elektronického doručování dokumentů orgánů veřejné moci fyzickým a právnickým osobám, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku, • dobrovolná forma činění úkonů fyzických a právnických osob, které mají zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku vůči OVM, • dobrovolná forma zasílání soukromých datových zpráv mezi osobami, užívajícími datové schránky. Zákon dále upravuje tzv. konverzi dokumentů: a) převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě, b) převedení dokumentu obsaženého v datové zprávě do dokumentu v listinné podobě. Dokument, který provedením konverze vznikl (dále jen „výstup“), má stejné právní účinky jako ověřená kopie dokumentu, jehož převedením výstup vznikl (dále jen „vstup“). Má-li být podle jiného právního předpisu předložen dokument v listinné podobě správnímu orgánu, nebo soudu anebo jinému státnímu orgánu, zejména aby byl užit jako podklad pro vydání rozhodnutí, je tato povinnost splněna předložením jeho výstupu. Konverzi na žádost (úplatně) provádějí kontaktní místa veřejné správy – „Czech POINT“: notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady a zastupitelské úřady, které jsou oprávněny k vydání ověřeného výstupu z ISVS, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky. Konverzi z moci úřední, tj. pro výkon své vlastní činnosti provádějí OVM v rámci své působnosti. Konverzí se nepotvrzuje správnost a pravdivost údajů obsažených ve vstupu a jejich soulad s právními předpisy. K zákonu č.300/2008 Sb. byly vydány i dva prováděcí předpisy: 1. vyhláška č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů,


19

Zpravodajství

2. vyhláška č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek. Tento zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 2009, přičemž od tohoto dne byl zahájen proces zřizování datových schránek osobám, které je mají užívat povinně ze zákona a těm, kdo o zřízení sami požádají. Vlastní doručování bude zahájeno po ukončení zkušebního provozu, tj. od 1. 11. 2009.

6. Novela občanského soudního řádu Hlavním cílem novely OSŘ zákonem č. 7/2009 Sb., která nabyla účinnosti rovněž 1. července 2009, je zjednodušení procesních postupů, odbřemenění soudů a zamezení průtahů v soudním řízení. Novelou se do českého právního řádu zavádí mj. zcela nový systém doručování, který koresponduje se systémem datových schránek. Prioritně má soud písemnost doručit při jednání nebo jiném soudním úkonu, jako tomu bylo i doposud. Nestane-li se tak, doručí ji soud prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Není-li možné doručit písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, soud ji doručí na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu. Není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, předseda senátu nařídí doručit ji prostřednictvím a)

doručujícího orgánu, nebo

b)

účastníka řízení či jeho zástupce.

Pokud se má doručovat prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníkem řízení nebo jeho zástupcem, a adresát písemnosti soudu žádnou doručovací adresu nesdělil, je adresou pro doručování adresa uvedená v novém § 46b občanského soudního řádu - tou je: 1. U nepodnikající fyzické osoby v prvé řadě adresa evidovaná v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti, tzn. adresa sdělená adresátem do evidence obyvatel. Tento způsob sdělení je upraven v novém ustanovení § 10b zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel). V evidenci se na žádost občana vede údaj o adrese, na niž mu mají být doručovány písemnosti podle občanského soudního řádu. Pokud adresát nesdělil adresu pro doručování písemností, doručuje se mu na adresu místa pobytu vedenou v informačním systému evidence obyvatel. 20



2. U podnikající fyzické osoby ve věcech souvisejících s podnikatelskou činností adresa místa podnikání. 3. U právnické osoby adresa sídla zapsaná v příslušném rejstříku.

7. Závěr V několika posledních letech došlo k nebývalému zacílení resortu justice směrem k jeho elektronizaci. Pokud tento trend vydrží a bude završen eSpisem, budeme moci hovořit o české justici jako o jedné z nejmodernějších na světě.


21

ejustice jako jeden ze základních kamenů egovernmentu v ČR

Recommend Documents