Czech POINT v malých obcích

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Czech POINT v malých obcích Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Jméno a příjmení autora

Ing. Kateřina Rochlová

Jitka Uhlířová Brno 2010

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé práce paní Ing. Kateřině Rochlové za pomoc při jejím vypracování, za rady a připomínky, které mi ochotně poskytovala. Dále chci také poděkovat zaměstnancům Úřadu městyse Polešovice a Obecního úřadu ve Vážanech za jejich vstřícný přístup při poskytování řady cenných informací a materiálů pro tuto bakalářskou práci.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma Czech POINT v malých obcích vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v přiloženém seznamu.

V Brně dne 22. května 2010

Abstrakt UHLÍŘOVÁ, J. Czech POINT v malých obcích. Bakalářská práce. Brno, 2010. Bakalářská práce se zabývá projektem Czech POINT. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy související s danou problematikou, následně je v praktické části Czech POINT prezentován na dvou konkrétních obcích. Cílem práce je analyzovat a vysvětlit projekt Czech POINT, objasnit, jak projekt funguje, jaké výhody respektive nevýhody přináší úřadům a hlavně samotným občanům. Práce je přínosem převážně pro obce, které ji mohou využít jako manuál při zavádění projektu. Dále je zdrojem informací pro samotné občany o službách, jež jim projekt Czech POINT nabízí. Klíčová slova: Czech POINT, dokument, zavádění, praxe, výhody, nevýhody

Abstract UHLÍŘOVÁ, J. Czech POINT in small municipalities. Thesis. Brno, 2010. Thesis deals with Czech POINT project. The theoretical part explains the basic concepts of this project. The practical part of the Czech POINT is presented in two specific municipalities. The main goal of the presented thesis is to analyze and to explain the manner how the Czech POINT project works, what kind of advantages, or disadvantages brings to the offices and especially to the people themselves. The villages can use this work as a manual for the project implementation. It is also an important source of information for people about the services that the project offers. Key words: Czech POINT, document, introduction, practice, advantages, disadvantages

Obsah 1

Úvod...............................................................................................................................7

2

Cíl práce.........................................................................................................................8

3

Metodika práce ..............................................................................................................8

4

Teoretická část .............................................................................................................10

5

4.1

Czech POINT ........................................................................................................10

4.2

Historie projektu Czech POINT............................................................................12

4.3

Dokumenty Czech POINT ....................................................................................14

4.4

Czech POINT a eGovernment ..............................................................................21

4.5

Správní poplatky ...................................................................................................26

4.6

Statistiky projektu Czech POINT..........................................................................28

4.7

Dílčí závěr .............................................................................................................31

Praktická část ...............................................................................................................32 5.1

Zavádění projektu a kroky při jeho realizaci.........................................................32

5.2

Rozšíření projektu Czech POINT .........................................................................37

5.3

Dílčí závěr .............................................................................................................41

5.4

Czech POINT v praxi............................................................................................42

5.5

Dílčí závěr .............................................................................................................54

5.6

Vlastní výzkum .....................................................................................................55

5.7

Dílčí závěr .............................................................................................................61

6

Závěr ............................................................................................................................63

7

Seznam literatury .........................................................................................................65

8

Seznam tabulek, grafů a použitých zkratek .................................................................70 8.1

Seznam tabulek .....................................................................................................70

5

8.2

Seznam grafů.........................................................................................................70

8.3

Seznam obrázků ....................................................................................................71

8.4

Seznam použitých zkratek.....................................................................................71

6

1 Úvod V současné době probíhá v České republice elektronická revoluce ve veřejné správě, s níž souvisí mimo jiné i nové služby, které jsou zaváděny na úřadech, jež se nachází i v těch nejmenších obcích České republiky, čímž se státní moc snaží dostat co nejblíže lidem. Se zmíněnou elektronizací veřejné správy, jinak řečeno eGovernmentem, je spojen projekt nazvaný Czech POINT. Byl vytvořen za podpory Ministerstva vnitra v roce 2007 a má zjednodušit komunikaci občana s orgány veřejné správy. Ve své práci se zabývám projektem Czech POINT. Nejprve vysvětluji problematiku teoreticky pomocí odborné literatury a internetových zdrojů. Následuje praktická část práce, kde popisuji kroky, jež musí obec provést při zavádění projektu. Posléze se zabývám projektem v praxi, zde pomocí grafů a tabulek prezentuji četnost využití projektu občany městyse Polešovice. V poslední kapitole části praktické se věnuji vlastnímu výzkumu, který jsem provedla mezi občany ve výše zmíněném městysi za pomoci dotazníku. Výsledkem zkoumání je spokojenost respektive nespokojenost s projektem Czech POINT. V závěru práce zhodnotím projekt a pokusím se určit jeho výhody a nevýhody z něj vyplývající.

7

2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je analyzovat a vysvětlit projekt Czech POINT. Dílčím cílem je popsat kroky při zavádění projektu a na konkrétní obci objasnit, jak funguje v praxi. Dalším dílčím cílem této práce je určit výhody respektive nevýhody plynoucí pro konkrétní obec a hlavně co projekt přináší samotným občanům. V práci analyzuji dvě malé konkrétní obce (Vážany a Polešovice). Na jedné z nich popisuji zavádění projektu do obce, co musí obec udělat, jaké podmínky musí splnit. Díky městysi Polešovice potvrdím či vyvrátím následující stanovenou hypotézu: (H): „Většina občanů městyse Polešovice mající zkušenost s projektem Czech POINT je s jeho službami spokojena.“ Na základě potvrzení či vyvrácení již zmíněné hypotézy, vyvodím patřičné závěry.

3 Metodika práce Pro vypracování první, teoretické části bylo nutné zajistit si již existující informace o zavedeném projektu. Informace jsem převážně získávala z vydaných knih a příruček, které se touto problematikou zabývají. Publikace jsem si z velké části zapůjčila přímo ve zkoumaných obcích. Dále jsem využila internetových zdrojů, jelikož projekt Czech POINT ještě není v současnosti dostatečně popsán v knižní podobě. Na základě těchto získaných informací jsem vypracovala část teoretickou. Ve druhé, praktické, části práce se zabývám konkrétními dvěma malými obcemi (Vážany a Polešovice), na kterých ukazuji projekt Czech POINT v praxi. Na první,

8

menší obci s názvem Vážany popisuji zavádění tohoto projektu. Zaměřuji se zde na nutné kroky, které musí obec splňovat pro realizaci projektu. Na druhé obci prezentuji, jak projekt funguje v praxi. Následně zde uvádím možné výhody respektive nevýhody plynoucí z tohoto projektu pro samotnou obec. Je zde díky dotazníku, na který odpovídali občané Polešovic, potvrzena respektive vyvrácena hypotéza a posléze jsou určeny výhody a nevýhody, jež shledávají v tomto projektu dotazovaní občané. Ve druhé části práce jsem spolupracovala převážně s úředníky konkrétních obecních úřadů v obci Vážany a v městysi Polešovice. Získané poznatky a statistiky dokládám formou různých tabulek a grafů, které jsou součástí této části práce. V závěru bakalářské práce hodnotím projekt Czech POINT a uvádím zde výhody či nevýhody z něj plynoucí pro zkoumanou konkrétní obec a samotné občany. Práce je přínosem převážně pro obce, které ji mohou využít jako manuál při zavádění projektu. Dále je zdrojem informací pro samotné občany o službách, jež jim projekt Czech POINT nabízí.

9

4 Teoretická část 4.1 Czech POINT Czech POINT je zkratka pro Český podací ověřovací informační terminál. Je to projekt, jenž má za úkol zmírnit byrokracii v České republice z pohledu obou dvou účastníků činnosti, tedy: veřejná správa versus občan. Cílem projektu je vyvinout službu, pomocí níž bude občan komunikovat se státem. Na jednom všestranném místě lze ověřovat dokumenty, získat či ověřit data, jak z veřejných, tak neveřejných informačních celků, dále také konvertovat elektronické dokumenty do podoby listinné a opačně. V neposlední řadě se může občan České republiky na tomto univerzálním místě informovat o vývoji správního řízení. Projekt má za úkol maximálně využívat údaje, které jsou vlastnictvím státu, s tím, že na občany jsou nároky snižovány. [7] Díky tomuto projektu si občané ušetří čas a hlavně nervy při běhání po úřadech a stání v nekonečných frontách, jelikož se data stala mobilními a člověk místo mnoha úřadů navštíví jen jeden, který se stal součástí tohoto projektu. [1]

Systém Czech POINT Projekt Czech POINT a jeho fungování je založeno na informačním systému GINIS®1, jenž vyhovuje nárokům na provoz projektu

1

GINIS® je informační systém, jenž obsahuje ekonomické, správní agendy a registry. Umožňuje

práci s jakýmkoliv formátem elektronického souboru, zaznamenává a řídí oběh dokumentů. Využití našel převážně v oblasti eGovernmentu.

10

Projekt je založen na webovém portálu Czech POINT, kde zadá pracovník kontaktního místa požadavek žadatele (občana) a prostřednictvím aktuálnosti formulářů a jednoznačného popisu žadatele je získán potřebný dokument. Posléze je dokument úředníkem vytištěn a žadatel za něj zaplatí správní poplatek. K dokumentu bývá připojena ověřovací doložka. Aby vzájemná komunikace mezi Czech POINTem a službou GINIS® nevázla, musí být použita specifická webová služba, jež je mezičlánkem mezi šablonou 602XML2 a GINIS®. Díky spolupráci a propojenosti lze evidovat údaje o vydaných dokumentech z Informačních systémů veřejné správy. Protože je systém GINIS® dostatečně připraven, lze v budoucnu očekávat větší vzájemné sjednocení a komunikaci s vývojem Czech POINT. [8] Obr. 1

Systém Czech POINT

Zdroj: ASI informační technologie s.r.o.

2

602XML je nástroj používaný při elektronickém získáváni informací, při vyplňování a odesílání formulářů v elektronické podobě. Využívá ho jak státní správa, tak organizace při vnitropodnikové komunikaci.

11

4.2 Historie projektu Czech POINT Projekt Czech POINT vznikl na základě projektu eStat.cz – efektivní stát3 2006 – 2011. [9] V roce 2006 započala realizace projektu Czech. Později bylo do pilotního provozu angažováno 37 obcí České republiky. V těchto 37 obcích byly zahrnuty jak magistráty měst, přes městské úřady až po úřady obecní. Tento pilotní provoz si kladl za cíl prověřit vyprojektovaný plán dále, podrobit zkoušce software a dále umožnit zpětnou vazbu pro zavádění norem. Prvním místem, kde byl projekt Czech POINT zrealizován, se stala radnice v Praze 13 a to dne 28. března 2007. Dalším mezníkem v projektu se stal den 1. srpen 2007, kdy se k 37 pilotním obcím připojila v poskytování služby občanům i Česká pošta, jež zahájila provoz hned na 74 svých pracovištích. Poslední organizací, která se zatím připojila, je Hospodářská komora České republiky, která zahájila svůj provoz dne 31. srpna 2007 na 10 pracovištích. [10] Projekt Czech POINT poskytoval občanům nejdříve jen tři výpisy, byl to výpis z Obchodního rejstříku, Živnostenského rejstříku a výpis z Katastru nemovitostí. Fakt, že se projekt rozvíjel velmi nadějně, dokládá i počet výpisů za první rok jeho existence. Celkem bylo totiž v roce 2007 vydáno 53 861 výpisů. [11] Normální provoz na všech pobočkách byl spuštěn dne 1. října 2007. [12] Ministerstvo vnitra ČR vydalo výzvu, která obcím připojivším se do tohoto

3

eStat.cz – efektivní stát je projekt, jehož cílem je vytvoření plánu, na němž se shodnou političtí i hospodářští představitelé. Realizace vzniklého plánu má přinést jednu z hlavních reforem České republiky. Vizí projektu je vytvořit efektivní stát, který má poskytovat služby občanům rychle a správně.

12

projektu slibovala dotaci ve výši 50 000 Kč. Obce takovou šanci samozřejmě nepromarnily a do projektu se připojovaly ve velkých počtech. Dalšími, kdo se do tohoto projektu zapojili, byli notáři. Ti zahájili provoz v květnu 2008 na svých 21 pracovištích. Na jaře roku 2008 byl již Czech POINT dostupný lidem na 1 855 pracovištích a jeho provoz byl dokonce uskutečňován i v zahraničí na 7 zastupitelských úřadech ČR. V roce 2008 projekt své služby ještě rozšířil - a to možností vydávat výpis z Rejstříku trestů. Tyto výpisy tvoří více jak polovinu všech operací projektu. [13] Dalším důležitým datem v oblasti poskytovaných služeb se stal 1. červenec 2008, od toho dne mají občané možnost díky Czech POINTU požádat o zápis do Obchodního rejstříku. [14] Následujícím počinem, který byl zrealizován na podporu a ještě širší propagaci projektu, byl tzv. NET vlak. NET vlak vyjel dne 10. března 2008 z Brna a projel celou Českou republiku, svou cestu ukončil 21. března téhož roku. Vlak byl bezbariérový a tím se stal dostupným i pro těžce tělesně postižené a dále také pro slabozraké a nevidomé. Ve vlaku byl zřízen i terminál tohoto projektu. Cílem akce byla prezentace projektu nejen pro zdravotně znevýhodněné občany, ale pro všechny, kteří tímto vlakem cestovali. Součástí akce byla bezplatná školení, přístup na internet a také konzultace. [15] Nabízené služby na kontaktních místech se dále rozrůstaly. Od začátku roku 2009 mají občané možnost dostat výpis z bodového hodnocení řidiče, dále mohou být díky projektu vydávány výpisy ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Byla spuštěna služba podání do Registru účastníku provozu modulu autovraků ISOH, nově vydávaným výstupem se stal výpis z Insolvenčního rejstříku a v neposlední řadě projekt nabízí i konverzi dokumentů a možnost zřízení datové schránky. [16]

13

V současnosti je v provozu i tzv. E-shop, kterým se Czech POINT dostal ještě blíže k lidem. Pro výpis z Katastru nemovitostí, Obchodního nebo Živnostenského rejstříku už lidé nemusí chodit ani na vzniklá kontaktní místa a mohou si tyto tři výpisy objednat přímo z vlastního domova přes internet. Výpisy jim budou následně doručeny v listinné podobě přímo až do domu. [31] V dnešní době, konkrétně k datu 12. dubna 2010, je v provozu 5 793 kontaktních míst, na kterých mohou občané vyřizovat své potřebné záležitosti. [21]

4.3 Dokumenty Czech POINT Výpis z Rejstříku trestů Výpis z Rejstříku trestů může být vydán pouze klientovi, jehož se dokument přímo týká anebo zplnomocněné osobě na základě předložení úředně ověřené plné moci. Klient, který již zmíněný výpis požaduje, musí mít s sebou platný doklad totožnosti nebo určeno rodné číslo, z toho plyne, že o výpis může žádat i cizinec. Žadatel za výpis zaplatí na kontaktním místě 50 Kč, které jsou příjmem konkrétního úřadu. [17]

Výpis z Katastru nemovitostí O výpis může požádat kdokoliv dvěma způsoby, buď na základě seznamu nemovitostí, nebo na základě listu vlastnictví. Pokud občan žádá dle seznamu nemovitostí, musí znát katastrální území. Pokud se jedná o pozemek, tak musí uvést ještě i parcelní číslo a pokud se jedná o stavbu, tak žadatel musí ještě spolu s výše uvedenými údaji uvést číslo popisné nebo stavební parcelu.

14

Jestliže žadatel má list vlastnictví, musí znát číslo listu vlastnictví a katastrální území Výpis může požadovat také žadatel podle seznamu jednotek (byty, garáže, atd.), zde musí klient znát číslo popisné domu a hlavně konkrétní číslo bytu, jenž se nachází v domě. Klient má tedy možnost získat jak úplný, tak i částečný výpis. Za jakýkoliv způsob žádosti zaplatí klient za první stranu výpisu maximálně 100 Kč a za každou následující stranu nejvíce 50 Kč. Všechny tyto poplatky úřad odvádí a nejsou tedy jeho příjmem.[17]

Výpis z Obchodního rejstříku V tomto případě může taktéž o výpis zažádat kdokoliv, stačí znát identifikační číslo organizace. Zde je výpis taktéž zpoplatněn částkou maximálně 100 Kč u první strany, u následujících stran je tato hranice stanovena maximální hodnotou 50 Kč. Poplatky jsou příjmem úřadu. [17]

Výpis z Živnostenského rejstříku U následujícího výpisu jsou podmínky vydání podobné jako u výpisu z Obchodního rejstříku. Žadatel o výpis musí pouze znát identifikační číslo obchodní organizace. První strana výpisu je taktéž zpoplatněna maximálně 100 Kč a následující strany maximálně 50 Kč. [17]

15

Přijetí podání podle živnostenského zákona (§ 72) Jedná se o ohlášení živnosti dále pak o ohlášení údajů čí změn uvedených v živnostenském rejstříku. Díky novele zákona lze také podat na kontaktních místech veřejné správy žádost o udělení koncese anebo žádost o změnu rozhodnutí udělení koncese. Podání žádosti lze uskutečnit buď vyplněním formuláře v podobě listinné, nebo elektronické. Za tuto operaci je stanovena částka 50 Kč. [28]

Výpis z bodového hodnocení řidiče Na základě platného dokladu totožnosti lze žádat od 1. ledna 2009 už i na kontaktních místech o výpis z bodového hodnocení řidiče. Díky výpisu se konkrétní řidič může informovat o svém stavu v rámci bodového konta. Výpis je zpoplatněn stejně jako ostatní výstupy z programu, tedy maximálně 100 Kč za první stranu a za každou stranu následující maximálně 50 Kč. [17]

Žádost o výpis nebo opis z Rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb. Tato funkce se týká pouze některých orgánů veřejné moci, které mohou žádat elektronickou formou o výpis z Rejstříku trestů a o opis z téhož rejstříku. Zaměstnanci, kteří mohou získat tyto výpisy či opisy, jsou podle zákona č. 124/2008 Sb. ve skupinách s přiřazenou rolí a tím získávají oprávnění k používání formulářů v elektronické podobě pro výše zmíněný výpis nebo opis z Rejstříku trestů. [18]

16

Vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů Služba je zaměřena hlavně na firmy, které se chtějí angažovat ve veřejných zakázkách. Firma, která má o veřejnou zakázku zájem, si může nechat vystavit výpis ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů. Tento vzniklý dokument se stane jakousi kompenzací dokumentu, který uznává, že základní a profesní kvalifikační kriteria jsou vyhovující. Pokud dokument ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů není vystaven déle než tři měsíce, musí tento dokument zadavatel veřejné zakázky uznat bez jakýchkoliv připomínek. O vydání dokumentu může žádat jakákoliv osoba, protože se jedná o rejstřík veřejný. Žadatel dokumentu musí znát pouze identifikační číslo firmy. Za první stranu dokumentu platí žadatel maximálně 100 Kč a částka za ostatní strany se pohybuje v maximální výši 50 Kč. [19]

Podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH (Informační systém odpadového hospodářství) Z důvodu zákona č. 352/2008 Sb., který vešel v platnost 1. ledna 2009, byl Czech POINT „obohacen“ o další službu občanům. Služba byla zřízena především pro provozovatele autovrakovišť. Tito provozovatelé mají totiž možnost vést evidenci autovraků v online systému. Nejdříve se však musí zaregistrovat v systému MA ISOH, což je možné právě díky projektu Czech POINT.

17

Pracovníci na kontaktních místech po shledání platného průkazu totožnosti žadatele a po žadatelově předložení identifikačního čísla autovrakoviště nebo na základě předložení úředně ověřené plné moci mohou provést registraci a vydání přístupových údajů pro žadatele. I za tuto službu zaplatí zákazník na kontaktním místě stejnou částku jako u všech služeb projektu Czech POINT. Z toho vyplývá, že první strana dokumentu je zpoplatněna maximálně 100 Kč a za další následující strany zaplatí žadatel nejvýše poplatek v hodnotě 50 Kč. [25]

Výpis z Insolvenčního rejstříku Hlavním úkolem této služby je možnost získat největší možný rozsah publicity a umožnit tak pozorování průběhu insolvenčního řízení. Díky tomuto rejstříku je možné publikovat informace vztahující se k insolvenčním správcům, dále listiny a informace o dlužnících. V tomto rejstříku je možné vyhledávat buď podle identifikačního čísla organizace, nebo na základě osobních údajů. Správní poplatky jsou zde stanoveny v hodnotě 100 Kč za první stranu výpisů, další následující strany jsou zpoplatněny 50 Kč.[17]

Autorizovaná konverze dokumentů Pod tímto názvem se skrývá převedení listinné formy dokumentu do podoby elektronické a naopak, tedy z elektronického dokumentu lze pořídit dokument v listinné podobě. Takto vzniklý dokument má stejné právní účinky jako má úředně ověřená kopie. Ověřovací doložka, která vzniká konverzí dokumentů, se ukládá do centrálního úložiště ověřovacích doložek.

18

Pro uskutečnění konverze z listinné podoby dokumentu do podoby elektronické musí občan přinést tento dokument. Výstupem této konverze je dokument na CD či DVD, nebo je zaslán do tzv. Úschovny, ve které si konvertovaný dokument může občan kdykoliv vyzvednout. Pro provedení opačné konverze, tedy převedení dokumentu z elektronické podoby do podoby listinné, musí klient doručit elektronický dokument zapsaný na CD nebo DVD, nebo jej zaslat z klientovy datové schránky do datového úložiště (tzv. Úschovny), pro tento případ musí mít občan s sebou také potvrzení o vložení, jež umožňuje přesnou identifikaci. Službu můžeme také dělit podle funkce: • Autorizovaná konverze na žádost Konverze je určena pro veškerou veřejnost. Je uskutečňována na kontaktních místech veřejné správy. • Autorizovaná konverze z moci úřední Tato konverze je určena pro vnitřní potřeby samotného úřadu., proto mohou tuto konverzi provádět jenom orgány veřejné moci. Z důvodu konverze bylo vytvořeno prostředí nazvané CzechPOINT@Office, ve kterém jsou uloženy formuláře pro autorizovanou konverzi z moci úřední a dále pak formulář pro výpis či opis z Rejstříku trestů. [27]

19

Datové schránky Jedná se o tzv. elektronické úložiště, které je určeno k doručování dokumentů v elektronické podobě, jsou zde prováděny operace vzhledem k orgánům moci veřejné. Datová schránka je pod záštitou Ministerstva vnitra ČR a není náhradou schránky e-mailové. Povinnost doručovat dokumenty do datových schránek mají samotné orgány veřejné moci mezi sebou a orgány veřejné moci s právnickými osobami. Od 1. ledna 2010 si mohou dokumenty vzájemně vyměňovat i fyzické a právnické osoby. [6] Díky pracovištím Czech POINT si mohou občané zřídit datové schránky nebo požádat o zneplatnění přístupových údajů do datové schránky a vydání nových. Pro zřízení datové schránky si musí žadatel zažádat na příslušném pracovišti Czech POINTu. Pracovník ověří platný doklad totožnosti žadatele a vyplní elektronický formulář, který je pak vytištěn a podepsán žadatelem. Datová schránka je zřízena do tří pracovních dnů, kdy žadatel dostane přístupové údaje zásilkou do vlastních rukou. Jestliže se přístupové údaje zákazníkovi ztratí nebo jsou mu ukradeny, může zažádat o zneplatnění těchto údajů a nechat si vystavit nové. [29]

CzechPOINT@Office Tato funkce Czech POINTu je pouze pro vnitřní užití pracovišť veřejné moci. Ke službám, které lze jejím prostřednictvím využít, patří konverze z moci úřední a výpis či opis z Rejstříku trestů z moci úřední.

20

V blízké budoucnosti se služba CzechPOINT@Office rozroste o další „přírůstky“ v podobě nově vzniklé služby pro notáře, která bude sloužit ke kontrole údajů v Evidenci obyvatel. [30]

Czech POINT E-SHOP – výpisy poštou Díky projektu Czech POINT se lidem zjednodušil život a vyřizování potřebných dokumentů se usnadnilo, zrychlilo a stalo se efektivnějším. Znamená to, že klienti nejsou nuceni jezdit do vzdálených centrálních měst, ale mohou si dokumenty vyřídit v blízkém úřadě ve své obci. Nová služba Czech POINT E-SHOP komunikaci s úřadem přenáší přímo až do jejich domovů. Zákazník si sám vyplní na webových stránkách formulář a tím si zajistí, že za 3 pracovní dny mu bude doručen výpis poštou až do domu. Služba se však zatím týká pouze výpisu z Živnostenského rejstříku, výpisu z Katastru nemovitostí a Obchodního rejstříku. [31]

4.4 Czech POINT a eGovernment Pod tímto pojmem se rozumí elektronizace veřejné správy, tedy možnost občanů komunikovat s úřady státní a veřejné správy elektronickou formou. S tím také souvisí tvorba legislativy a přechod institucí těchto správ na elektronickou verzi dokumentů. Cílem je především usnadnit občanovi komunikaci s orgány veřejné a státní správy a tak snížit nároky na čas, který musí nejen občané, ale i úředníci strávit vyřizováním určitých dokumentů. Elektronizace by měla přinést větší efektivitu, s čímž souvisí minimalizace nákladů, nebude nutné zaměstnávat neúčelné úředníky, jisté finanční částky ušetří v neposlední řadě i uchováním dokumentů v elektronické podobě.

21

Tato elektronická revoluce vznikla v roce 1999 ve Velké Británii. EGovernment je v České republice novým pojmem a většina občanů si pod ním neumí vlastně nic představit. Pojem byl zaveden zejména pro elektronickou komunikaci občana se státní, veřejnou správou a pro veškeré úkony související s touto komunikací. Do procesu můžeme zahrnout formování legislativy v souvislosti se zmiňovanou elektronizací a měnící se úřady, které opouští své agendy v listinné podobě a přechází, jak už bylo výše zmíněno, na uchovávání dokumentů v elektronické podobě. [34] Elektronizace veřejné správy představuje tedy její efektivnost a transparentnost. Úřady budou sloužit občanům a ne úředníkům jako tomu bylo doposud. Základním

cílem

je

zjednodušit

přístup

při

vyřizovaní

individuálních

dokumentů.[3] Elektronizaci veřejné správy však není možné provést ze dne na den, proto musí proběhnout v několika krocích, jež jsou mezi sebou vzájemně propojeny.[35] Hlavní kroky eGovernmentu představují především KIVS – komunikační infrastruktura veřejné správy, dále pak legislativa tohoto procesu, což znamená zákon o eGovernmentu, základní registry veřejné správy a v neposlední řadě také vytvoření Czech POINT. [36]

KIVS – komunikační infrastruktura veřejné správy Orgány státní moci na konci minulého století začaly volně, bez jakékoliv závislosti, budovat své informační systémy. To však vedlo k myšlence propojit tyto jednotlivé informační systémy veřejné správy. Nejdříve se navrhovalo vytvořit nový sjednocený systém, což ale nebylo možné a tak byl ponechán již

22

existující ISVS, který byl pouze adaptován, aby mezi sebou mohly tyto systémy komunikovat. Komunikační infrastruktura veřejné správy (dříve byl tento pojem označován jako Intranet veřejné správy), je ucelený systém soustavy technické, aplikační, síťové, organizační a bezpečnostní, jenž souvisí s komunikací veškerých institucí veřejné moci. [37]

Zákon o eGovernementu Jde o zákon č. 300/2008 Sb. o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který nabyl účinnosti 1. července 2009. Hlavním úkolem eGovernmentu je zajistit nejvýhodnější podmínky pro komunikaci občana s úřady a samotnými úřady mezi sebou elektronickou formou. EGovernment dále poskytuje spravovaní dokumentů v elektronické podobě v rámci správního řízení. Rozhodujícím formátem v této elektronické komunikaci se staly datové schránky (tzv. úložiště), do kterých jsou doručovány úřední listiny ve formě elektronické. Dalším rozhodujícím faktorem zákona je tzv. autorizovaná konverze dokumentů, což je převedení dokumentu v elektronické formě do podoby listinné a naopak. Ke konvertovaným dokumentům se vždy přikládá ověřovací doložka. [24]

Základní registry veřejné správy Jedním ze základních kroků elektronizace veřejné správy v České republice je vybudování ústředních registrů veřejné správy, které by měly za úkol sjednotit a aktualizovat stávající databáze.

23

Nejdůležitějším počinem v rámci základních registrů veřejné správy bylo schválení zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech a zákona č. 227/2009 Sb. začátkem roku 2009. Díky zmíněným zákonům jsou vytvořeny dispozice pro zahájení systému 1. července. 2010 v rámci zkušebního provozu a v roce 2011 v provozu řádném. Nejdůležitější prvkem takových registrů je tzv. referenční údaj. Je to údaj, který bude v budoucnu představovat platnost a aktuálnost. Tento údaj bude získáván již ze zmíněných registrů a nebude jej nutné úředně ověřovat. Pro úřady z toho plyne, že data obsažená v těchto registrech budou získávat právě z tohoto systému a nebudou tím zatěžovat občany. [23] Do registrů bude patřit jak registr obyvatel (základní údaje o občanech), registr práv a povinností (informace o působnosti státní moci), registr osob (informace o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci, církvi atd.), tak i registr územní identifikace, adres a nemovitostí (informace o územních prvcích a územně evidenčních jednotkách). [5] Fungování registrů bude zaručeno díky Informačnímu systému základních registrů, který bude řízen nově vzniklým státním úřadem nazvaným Správa základních registrů. Na důležitosti se podílí i tzv. převodník identifikátorů fyzických osob (ORG). Tato instituce bude v České republice jediná, která bude moci převádět informace z jednoho registru do druhého, což souvisí s ochranou osobních údajů. Zajímavostí je, že zabezpečení ORG bude na stejné úrovni, jaké mají např. nejlepší banky. V budoucnu již nebude možné získávat informace o obyvateli pouze díky znalosti např. jeho rodného čísla, jak je to možné doposud. [23]

24

eGON eGON je projektem a zároveň jakýmsi symbolem elektronizace veřejné správy v České republice, který byl představen a zahájen na konci roku 2006. V následujícím roce se eGON věnoval převážně projektu Czech POINT, jenž byl spuštěn v 37 pilotních obcích. Rok 2008 byl pro eGON velmi důležitý, jelikož se stal díky zákonu č. 300/2008 Sb. takovým „živým organismem“. Rok 2009 byl ve znamení KIVS a také datových schránek. V letošním roce nás čeká poslední fáze tohoto projektu, kterou se staly základní registry. Ty budou spuštěny ve zkušebním provozu od 1. července 2010 a v červenci roku 2011 by měly přejít do řádného provozu. [22] eGON je nazýván živým organismem a z toho vyplývá, že jako každý živý organismus musí mít i životní funkce. V každém živém organismu vše souvisí se vším a proto i fungování jednotlivých částí eGONa se vzájemně podmiňuje. eGON je složen ze základních pilířů eGovernmentu, jenž zajišťují eGONovy životní funkce. Tyto životní funkce eGONovi udržují hlavní pilíře eGovermentu. Základní registry veřejné správy představují mozek, budou používány jako hlavní zdroj nezbytných informací pro veřejnou správu. KIVS - Komunikační infrastruktura veřejné správy představuje oběhový systém umožňující propojení sítí a systémů do kolektivního prostředí. Srdce eGONa je prezentováno zákonem č. 300/2008 Sb., o eGOVERNMENTu , jehož úkolem je zformovat podmínky pro elektronickou komunikaci jak mezi občanem a úřadem, tak mezi samotnými úřady. Poslední orgán, prsty, zde představují vlastní Czech POINT. [5]

25

Obr. 2

eGON jako živý organismus

Zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky

4.5 Správní poplatky Správní poplatky vybrané za služby projektu Czech POINT náleží obci. Tím se obec stává soběstačnější v oblasti financí. [32] Výše těchto poplatků je stanovena v zákoně 634/2004 Sb, o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů.

26

Tab. 1

Czech POINT - správní poplatky Typ výpisu

Správní poplatek

I.

Katastr nemovitostí

100 Kč 1. strana dok. + 50 Kč každá další strana

II.

Obchodní rejstřík


III.

Živnostenský rejstřík


IV.

Bodové hodnocení z registru


řidičů V.

Seznam kvalifikovaných


dodavatelů VI.

Insolvenční rejstřík


VII.

Rejstřík trestů

50 Kč za výpis

VIII.

Autorizovaná konverze

30 Kč za každou stranu konvertovaného dokumentu

IX.

Opětovné vydání přístupových

200 Kč

údajů k datové schránce

Zdroj: Úřad městyse Polešovice

Položku I. až VI. upravuje položka 3 v příloze zákona č. 634/2004 Sb. V položce 10 přílohy zákona je popsán poplatek z Rejstříku trestů, poslední dva poplatky (VII. a IX.) upravuje v příloze zákona položka 4. U poplatků I. až VI. se každou započatou stránkou pro účely zákona č. 634/2004 Sb rozumí vydaná stránka formátu A4 a menší. [2]

27

4.6 Statistiky projektu Czech POINT Ke dni 23. února 2010 byl projekt zaveden již na 5 464 pracovištích, na nichž bylo vydáno bezmála 3 000 000 výstupů, konkrétně to bylo 2 792 891. [33] V následující části bakalářské se budu věnovat grafům a tabulkám aktuálním k datu 23. února 2010, které budou charakterizovat projekt v rámci vedených statistik. Graf 1

Struktura pracovišť Czech POINT

Zdroj: Czech POINT

Komentář: Z grafu je patrné, že největší položku představují obecní úřady, které jsou zastoupeny téměř 75 %. Graf je důkazem, že se veřejná moc dostává co nejblíže k lidem. Dále je patrné, že pracoviště Českých pošt jsou druhou nejvíce

28

zastoupenou položkou v České republice v provozování služeb Czech POINT. Czech POINT je zaveden na 858 poštách, což představuje 15,7 % pracovišť z celkového počtu. Třetí nejvýraznější položku tvoří notáři a jejich podíl ve výši 7,8 % na provozování projektu Czech POINT. Graf 2

Struktura vydaných výpisů dle kategorií (celkem)

Zdroj: Czech POINT

Komentář: Graf ukazuje, které služby Czech POINTu jsou nejvíce využívány, o které je největší zájem mezi občany. Největší plochu zaujímají výpisy z Rejstříku trestů, což dokazuje jejich 1 418 460 výstupů a tedy i více než polovinu celkového množství výstupů. Za zmínku dále stojí také výpisy z Katastru nemovitostí (24,61 %) a výpisy z Obchodního rejstříku, jež se svými téměř 17 % představují třetí největší položku.

29

Graf 3

Struktura vydaných výpisů dle institucí

Zdroj: Czech POINT

Komentář: Poslední graf udává, která kontaktní místa jsou nejvíce aktivní, co se týče vydaných výstupů. Z grafu jsou čitelné nejvíce navštěvované instituce klienty k získání potřebného dokumentu či vyřešení potřené záležitosti. Důležité je zdůraznit, že statutární města a obce jsou rozděleny a nepředstavují tedy jednu část grafu, která by jinak zabírala největší část. Na prvním místě se umístila Česká pošta se svými 44,85 %, za níž následují statutární města s téměř 19 %. Za zmínku stojí také obce I. typu (11,13 %), které co do počtu vydaných výstupů, předstihly obce II. typu (necelá 4 %).

30

4.7 Dílčí závěr Vypracovaná část práce vymezila pojem Czech POINT, jeho systém a fungování, byla popsána historie projektu a prezentovány dokumenty, jež je možné si prostřednictvím tohoto projektu opatřit. Byly zde vymezeny poplatky a uvedeny statistiky Czech POINTu za dobu jeho fungování. Poslední kapitola teoretické části byla věnována Czech POINTu v rámci EGovermentu, kde jsem analyzovala kroky této elektronické revoluce v rámci České republiky.

31

5 Praktická část 5.1 Zavádění projektu a kroky při jeho realizaci V části zavádění projektu a kroky při jeho realizaci budu analyzovat obec Vážany, která se nachází na okraji Zlínského kraje, asi 18 km od Uherského Hradiště, kde je v dnešní době přihlášeno k trvalému pobytu 419 obyvatel.[4]

Žádost o zařazení do Czech POINTu Prvním impulsem na cestě k zavedení Czech POINTu v malé obci Vážany byl dopis z Ministerstva vnitra ČR, jenž byl doručen na obecní úřad v červenci roku 2008. V dopise byl popsán projekt Czech POINT a výhody, které by z něho měly plynout nejen pro obec, ale zvláště pro občany Vážan. Po přečtení tohoto dopisu stála před zastupiteli a starostou obce otázka, zda je projekt potřebný a důležitý pro tak malou obec jako jsou Vážany. První, co tedy bylo nutné udělat, bylo sepsat si argumenty pro a proti, které by usnadnily rozhodnutí o zavedení, respektive nezavedení projektu do obce. Velkou míru v rozhodování sehrál fakt, že z okolních obcí se do projektu zapojila většina, dokonce i obec menší než je obec Vážany. Vše však stálo na rozhodnutí obecního zastupitelstva, jejíž členové dne 18. července 2008, kdy se konalo veřejné zasedání zastupitelstva obce, schválili zavedení projektu i do obce Vážany. Zde je důležité zmínit, že všichni zastupitelé hlasovali pro projekt a nikdo neměl k realizaci žádné výhrady. Dne 21. července 2008 byla podána žádost o zařazení do Czech POINTu (viz příloha č. 1). Formulář žádosti, dostupný na oficiální webové stránce Czech

32

POINT, bylo nutné vyplnit a posléze vytisknout a poslat na úřad Ministerstva vnitra ČR. Jelikož se obec do programu zapojila v době, kdy ještě byla možnost čerpat dotaci až 52 000 Kč na zřízení tohoto kontaktního místa, byla tato možnost obcí samozřejmě využita a tudíž v srpnu téhož roku přišlo rozhodnutí z Ministerstva vnitra ČR o jejím poskytnutí. Neinvestiční dotace ve výši 52 000 Kč byla určena pouze na zřízení kontaktního místa a na nákup elektronického certifikátu uživatele systému Czech POINT. V rozhodnutí bylo vypsáno neinvestiční zboží a služby, které bylo možné hradit ze zmíněných finančních prostředků. Do zboží a služeb náležel certifikát, jenž byl nutností k ověření elektronického podpisu pracovníka, dále PC, notebook, tiskárna, scanner, stolek pod počítač či notebook. V seznamu se nacházely služby komunikací, což představuje například posílení linky pro Czech POINT, elektronická spisová služba, ta se využívá mj. pro archivaci dokumentů z Czech POINTu, výroba dalšího loga Czech POINTu podle grafického manuálu, propagační materiály k zprovoznění projektu v obci, inzerát k zprovoznění nebo bylo lze možné hradit specializované školení. V rozhodnutí dále stálo, že obec, která nestihne čerpání realizovat do konce téhož roku, tedy do 31. prosince 2008, bude muset příslušnou část finančních prostředků vrátit do státního rozpočtu. Při nulovém čerpání dotace musí tedy vrátit celou část, již zmíněných 52 000 Kč. Na základě rozhodnutí ministerstva vnitra byla částka převedena z Krajského úřadu ve Zlíně na účet obecního úřadu ve Vážanech.

33

Zřízení účtu v Katastru nemovitostí Nedílnou součásti podmínek, které musely být splněny, bylo založit si zákaznický účet u Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (viz příloha č. 2). Účet si musela obec založit z důvodu, že platby za výpisy z Katastru nemovitostí jako jediné nejsou příjmem obce, ale musí se odvádět v plné výši Katastrálnímu úřadu. Na základě účtu se tyto příjmy cyklicky fakturují za určité období. O účet obec zažádala zároveň při žádosti o zařazení do Czech POINTu, jelikož formulář žádosti je součástí elektronického formuláře. Žádosti bylo následně vyhověno a obci byly zaslány přístupové kódy, tedy název účtu a přidělené heslo.

Vybavení pracoviště dle minimální technické specifikace Nutností pro zřízení Czech POINTu byla podmínka vybavit pracoviště dle minimální technické specifikace. Na technickou část realizace si obecní úřad přizval firmu Popular computers, s.r.o, jelikož nabízela vybavení v nejnižších cenách. Firma Popular computers, s.r.o., tedy provedla dodání potřebné techniky, což představovalo zakoupení osobního počítače, Windows XP Home, Office Pro 2007, LCD monitoru, záložního zdroje pro PC, laserové tiskárny a multifunkčního zařízení. To vše v hodnotě 44 709 Kč. Dále byl pořízen stůl pod počítač v hodnotě 5 428 Kč. Všechno toto vybavení bylo financováno z peněz, které byly součástí dotace.

Zajištění stabilního připojení k internetu Následující podmínka byla, aby obec zajistila stabilní přístup na internet. Ten Obecní úřad ve Vážanech již měl dříve a tato podmínka tudíž již byla splněna.

34

Zřízení certifikátů Další činností, kterou se musela obec zabývat, bylo zřízení certifikátů pro přístup do Czech POINT, které se skládalo ze dvou kroků. Prvním z nich byla objednávka Usb tokenů.(Usb Token je harware, který je téměř stejný jako obvyklý flash disk Největší rozdíl představuje PIN kód, který se musí zadat při použití certifikátu uloženého na zmiňovaném tokenu. Při zadání špatného PIN kódu se data na tokenu zablokují a není možné s nimi dále pracovat. Token je tedy bezpečnější.[5]) Jelikož obec Vážany má pouze jednoho úředníka, který byl pověřen činností týkající se projektu, bylo možné zakoupit pouze 1 token, 1 instalační CD a 1 licenci. (Pokud by měla obec více těchto oprávněných pracovníků, musel by mít každý z nich svůj vlastní token, CD i licenci.). Předměty byly objednány u České pošty (viz příloha č. 3), jež službu provozuje, a byly financovány z výše zmíněné dotace. Dalším krokem v této části realizace bylo uzavření smlouvy o poskytování certifikačních služeb. Smlouvu musela obec uzavřít taktéž s Českou poštou (viz příloha č. 4). Na základě smlouvy byly poskytnuty obci 2 certifikáty: certifikát VCA, jinak řečeno komerční certifikát, nutný k přihlášení do systému Czech POINT a certifikát QCA, známý pod názvem Kvalifikovaný certifikát sloužící při elektronickém podpisu, důležitý pro výpisy z Rejstříku trestů. [20]

Přihlášení do systému Na obecní úřad byl posléze doručen děkovný dopis z Ministerstva vnitra ČR, ve kterém byly zaslány i přihlašovací instrukce do systému Czech POINT. Dopis obsahoval uživatelské jméno a heslo pro administrátorský přístup. Heslo bylo 35

pouze jednorázové, jelikož se na doporučení ihned změnilo. Nově vzniklé heslo muselo být zadáno minimálně šesti alfanumerickými znaky (písmena bez diakritiky a číslice) a mohlo být maximálně třicetimístné. Po přihlášení do systému musel úředník doplnit údaje administrátora úřadu a vytvořit účet pracovníka, jenž byl pověřen vydáváním ověřených výstupů. Takto nově vytvořený uživatel posléze přistoupil do systému z webové adresy http://www.czechpoint.cz.

Uvedení obce ve vyhlášce o kontaktních místech Následujícím krokem bylo, aby byla obec uvedena ve vyhlášce o kontaktních místech veřejné správy, kterou vydává Ministerstvo vnitra České republiky (viz příloha č. 5).

Školení pracovníků V průběhu celé realizace se pověřený úředník zmiňovaného obecního úřadu zúčastnil školení obsluhy stanice Czech POINT, čímž byl splněn i poslední z kroků pro zřízení projektu. Konkrétní školení proběhlo dne 24. září 2008 v délce 8 vyučovacích hodin ve Zlíně. Vzdělávací program obsahoval: organizace kurzu, princip činnosti Czech POINT, HW a SW vybavení, certifikáty, USB token. Dále zde byli úředníci proškoleni pro práci s prostředím Czech POINT, s formuláři v programu 602XML Filler. Bylo jim prakticky předvedeno vydání ověřeného výstupu z Katastru nemovitostí, podání žádosti Živnostenského listu, vydání ověřeného výstupu z Rejstříku trestů, Obchodního rejstříku a v neposlední řadě z Rejstříku živnostenského. O absolvování kurzu dostal úředník potvrzení. Všechny body byly realizovány do konce roku 2008, čímž byla také splněna podmínka čerpání dotace do konce roku 2008. 36

5.2 Rozšíření projektu Czech POINT Nabídka na řešení výzvy Následující rok, rok 2009, znamenal pro obec Vážany další změny v oblasti Czech POINT. Jelikož byla vyhlášena výzva ministerstva vnitra v rámci Integračního operačního programu, prioritní osa 2, oblast intervence 2.1 v rámci výzvy č. 02 „eGovernment v obcích – Czech POINT“, o udělení dotace na zařízení nově vzniklého místa a dovybavení již dříve zařízeného kontaktního místa, oslovila obec firma AutoCont CZ a.s., jež spolupracovala s firmou PNO Consultants, s.r.o. v oblasti projektu Czech POINT a firma TENO Plus, s.r.o s nabídkou, která se týkala komplexního řešení této výzvy. Dotace byla vypsána ve výši až 93 927 Kč pro každou obec zřizující nové kontaktní místo. Obec se však musí podílet na financování 15 %, což znamená, že dotace jsou přiděleny maximálně ve výši 80 000 Kč. Obce Vážany se však týkala výzva na udělení dotace na upgrade stávajícího pracoviště Czech POINT. Tato dotace činila celkem 68 540 Kč, ale i tady byla podmínka, že se bude obec podílet na financování 15 % (10 282 Kč). Z čehož vyplývá, že dotace byla 85 % z částky, což představuje finanční obnos ve výši 58 259 Kč.

Projednání a schválení Nabídky těchto dvou firem nenechaly obec zaujaly a tak 10. března bylo na veřejném zasedání zastupitelstva obce projednáno a schváleno rozšíření pracoviště Czech POINT s poskytnutím maximální dotace (viz příloha č.6). Pro realizaci dotace byla vybrána firma AutoCont Cz a.s., která nabízela komplexní administrativu spojenou s dotací, dodání technického vybavení a

37

monitoring projektu, z toho důvodu se tato varianta jevila jako nejhospodárnější řešení. Výběr byl proveden v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb.

Podání žádosti a schválení přidělení dotace Obec tedy podala žádost o udělení dotace dne 26. března 2009 (viz příloha č. 7). Žádost obsahovala 13 stran, měla 12 bodů, jako například Popis projektu, Aktivity projektu, Území dopadu a realizace, Žadatel, Přehled financování, Publicita… Dále žádost obsahovala prohlášení a Podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace. Než ale přišlo rozhodnutí o udělení dotace, musela obec ještě doložit Oznámení o změně projektu/ukončení projektu a dokument Kontrola realizace projektu. Zmiňované dokumenty ministerstvo vnitra v té době začalo nově vyžadovat a na jejich základě pak vydalo Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Musely se odeslat na Odbor strukturálních fondů MV ČR nejpozději do 15. června 2009. Obec listiny tudíž odeslala 10. června 2009. Na základě formulářů a již v březnu podané žádosti bylo 7. července 2009 v Praze vydáno Rozhodnutí o udělení dotace v celkové výši 68 540 Kč, z nichž bylo 85 %, tj. 58 259 Kč, financováno z Evropské unie a obec se podílí na financování zbylými 15 %, které představují 10 281 Kč. Datum ukončení realizace projektu bylo stanoveno na 15. října 2009. Na základě rozhodnutí byl proveden dne 29. července 2009 neinvestiční transfer ve výši 58 259 Kč na účet obecního úřadu, který provedl Krajský úřad Zlínského kraje.

38

Upgrade Czech POINT Za poskytnuté finanční prostředky bylo pořízeno upgrade – dovybavení kontaktního místa. Dovybavení bylo pořízeno od firmy AutoCont CZ a.s. , jenž představovala technika, HW, SW. To tedy znamená, že byl nakoupen monitor klienta, multifunkční zařízení (laserová, barevná tiskárna, skener, kopírka), skener 2D s příslušenstvím, čtečka čipových karet s příslušenstvím, token (iKey 4000), certifikáty, sluchátka s mikrofonem obsluhy, kabely a příslušenství a grafická karta. Veškeré vybavení bylo ohodnoceno částkou 57 540 Kč. Dále ještě organizace dodala nálepky s logem projektu a identifikační čísla, jež musela být nalepena na nově pořízené vybavení. Od firmy SITKOM s.r.o. byla pořízena internetová konektivita v rozsahu od 1. října 2009 do 31. srpna 2010 v hodnotě 10 000 Kč a firmě PNO Consultants, s.r.o bylo zaplaceno 1000 Kč za poskytnutí poradenských služeb spočívající v přípravě monitorovací zprávy. Všechny činnosti byly provedeny v období od 30. června do 12. října 2009, čímž byla splněna jedna z podmínek o udělení dotace, jež ukládala povinnost, aby realizace byla dokončena nejpozději 15. října 2009.

Vyúčtování dotace Dalším krokem, který musel Obecní úřad ve Vážanech udělat, bylo provést, nejpozději do 20 pracovních dnů od ukončení realizace projektu, vyúčtování dotace. Samotné vyúčtování dotace představovalo několik kroků: • Vyplnění žádosti o platbu a závěrečné monitorovací zprávy v IS Benefit7 • Vyplnění soupisky faktur

39

• Doložení všech povinných dokumentů: Doklad o volbě statutárního zástupce (viz příloha č. 8) Kopie dokladů souvisejících se zadáváním řízením na dodavatele (viz příloha č. 9) Soupiska faktur Kopie všech účetních dokladů Fotodokumentace pořízeného majetku označeného štítky (viz příloha č. 10) Výpis z účtu, ze kterého vyplývá přijetí finančních prostředků (viz příloha č. 11)

Zřízení Datové schránky V roce 2009 si obec Vážany zřídila datovou schránku, která je pro ni povinností. Žádost o zřízení datové schránky (viz příloha č. 12) si podala dne 26. října a den následující 27. října se úřednice zúčastnila kurzu Informační systém datových schránek v rozsahu 8 hodin. Zajímavostí je, že na zmiňovaném obecním úřadě museli již dvakrát žádat o zneplatnění přístupových údajů a byly jim uděleny nové. K tomuto zneplatnění je vedla skutečnost, že se nemohli dostat do systému.

Spisová služba Další služba, spisová služba, která byla v roce 2009 nabídnuta obci, byla od společnosti VERA, spol. s.r.o.

40

Spisovou službu lze využívat pro práci s datovými schránkami. Je to takové úložiště, archiv dokumentů z datové schránky. Jelikož datová zpráva může zůstat v datové schránce pouze 90 dní. Ať už se jedná o přečtený dokument nebo nepřečtený, po uplynutí 90 dnů dojde ke smazání obsahu datové schránky, v níž zůstanou pouze její evidenční informace. Obce mají povinnost starat se o obsah datových schránek v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivaci a spisové službě i s jeho novelou a souvisejícími normami. Na zavedení této služby je vypsána též výzva č. 06 na Technologická centra ORP. O službě je tedy obec informována (úřednice obecního úřadu se 3. prosince 2009 zúčastnila školení), ale doposud nepodala žádost o přidělení dotace a tak tuto službu nevyužívá. K tomuto rozhodnutí je vedlo malé množství dokumentů v datové schránce, proto je pro tuto obec výhodnější archivovat tyto dokumenty v listinné podobě jako ověřené kopie.

5.3 Dílčí závěr V předchozí části byly nejprve popsány potřebné kroky, které musela obec Vážany udělat při realizaci projektu. Jako první musela podat vlastní žádost o zařazení do projektu, posléze následovaly různé administrativní záležitosti, jako například uzavření smlouvy s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním, zřízení potřebných certifikátů a další. Posléze bylo třeba zajistit potřebné technické vybavení pracoviště, nutností též bylo uvedení obce ve vyhlášce Ministerstva vnitra ČR a v neposlední řadě se pověřená úřednice v rámci realizace musela zúčastnit školení zaměřeného na projekt Czech POINT. Některé dokumenty jsou obsaženy v příloze.

41

Další část byla zaměřena na následné dovybavení pracoviště v roce 2009 a na dotaci, která byla poskytnuta na zmíněné dovybavení. Předposlední část této kapitoly byla věnována zřízení datové schránky pro samotnou obec a poslední kapitola analyzovala spisovou službu, kterou si obec Vážany má možnost taktéž zřídit.

5.4 Czech POINT v praxi V následující části se budu věnovat analýze městyse Polešovice. Jelikož občané tohoto městyse mají možnost využívat služby Czech POINT téměř od samého vzniku projektu, máme k dispozici již dostatek informací pro vyhodnocení jeho výhod či nevýhod. Czech POINT byl v Plešovicích zřízen dne 1. ledna 2008, občané měli tudíž možnost vyřídit si výpisy z Rejstříku trestů, Obchodního rejstříku, Živnostenského rejstříku a také výpis z Katastru nemovitostí. Sortiment služeb se postupně rozšiřoval, například v roce 2009 vznikla občanům možnost založit si na úřadě datovou schránku. K datu 1. ledna 2010 bylo v obci registrováno k trvalému pobytu necelých 2000 obyvatel, přesně 1989. O chod Polešovic se v současnosti stará patnáctičlenné zastupitelstvo a pětičlenná rada. V čele stojí starosta, pan Ing. Michal Zapletal.

42

Využití služeb Czech POINT v roce 2008 Graf 4

Využití služeb Czech POINT v roce 2008

Zdroj: vlastní práce

Komentář: Z grafu je patrné, že již v prvním roce provozu projektu byly služby obyvateli Polěšovic využívány v nemalé míře. Občané měli největší zájem o výpisy z Katastru nemovitostí, kterých úřednice vydala celkem 94. Musím ale zmínit, že tuto službu ve velké míře využívá samotný úřad městyse, jenž dokumenty potřebuje při koupi respektive prodeji nemovitostí. Na druhém místě je výpis z Rejstříku trestů, o který bylo požádáno celkem šedesátkrát. Graf dokazuje, že i v prvním roce zavedení této služby, byly tyto výpisy hojně využívány.

43




Komentář: V roce 2009 se sortiment služeb Czech POINT rozšířil o výpis z bodového hodnocení řidiče a další jako např. výpisy ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů. V grafu uvádím pouze první zmíněný výstup, jelikož o ostatní nově vzniklé služby občané nejevili v roce 2009 zájem. Za povšimnutí v grafu stojí opět výpis z Katastru nemovitostí, který byl znovu nejvíce využívanou službou projektu. Celkem bylo vydáno 95 výpisů, ale i v tomto roce byl zásadním klientem samotný úřad, který tuto službu využívá v nemalém počtu případů. Výpis z Rejstříku trestů, se svými 49 výstupy, byl opět druhou nejvyužívanější službou systému. Za zmínku stojí i nově vzniklý výpis z bodového hodnocení řidiče, který

44

předstihl v počtu výstupů i dříve zavedené výpisy z Živnostenského a Obchodního rejstříku, o výpis mělo zájem 11 obyvatelů Polešovic.


Využití služeb Czech POINT v roce 2010 (leden + únor)


Komentář: Následující graf znázorňuje využití služeb v roce 2010, ale pouze v měsíci lednu a únoru. Už za tyto dva měsíce je patrné, že výpis z Katastru nemovitostí (30) je v Polešovicích nejvíce využívanou službou. Výpisy z Rejstříku trestů jsou stále druhou nejvyužívanější službou a třetí místo, co se týče četnosti výstupů, obsadil výpis z bodového hodnocení řidiče. Z grafu je též patrné, že mezi občany začíná být zájem i o zřízení datové schránky, požádali o ni 2 lidé. To je vzhledem k předchozímu roku, kdy tuto službu nevyužil nikdo, velký postup. Kdybych se zaměřila na prognózu využití služeb v roce 2010 a stanovila bych, že v každém

45

měsíci se vydá téměř stejný počet výstupů, tak by opět bylo nejvíce využíváno výpisů z Katastru nemovitostí (cca 180) a dále výpisů z Rejstříku trestů, který by podle mé predikce měl dosáhnout více než 40 výstupů. Jelikož množství výstupů není každý měsíc stejné, může být jejich počet koncem letošního roku poněkud odlišný. K tomu, abych byla schopna předpovídat, o jaké výstupy budou mít občané v příštím období největší zájem, nemám dostatek údajů (ani podrobné analýzy ekonomického, sociologického a psychologického stavu obce by zřejmě nebyly zárukou dobré předpovědi).

Celkové využívání služeb projektu Czech POINT v jednotlivých letech Graf 7

Celkový počet výstupů v jednotlivých letech


46

Komentář: Z grafu je zřejmé, že četnost využítí služeb v Polešovicích se ročně pohybuje okolo 170 výstupů. V roce 2008 tuto službu využilo 172 občanů a v roce 2009 to bylo o 8 méně než v roce předchozím , tzn. Czech POINT vydal 166 výstupů. Za první dva měsíce v roce 2010 již této služby využilo 43 klientů, což můžeme charakterizovat jako jednu šestinu roku. Za celý rok lze tedy předpokládat, že projekt využije 258 klientů. Jak již ale bylo výše zmíněno, je to pouze prognóza a tento stav nemusí být vůbec pravdivý, z důvodu různorodosti měsíců v rámci využití služeb.Pokud by však tento stav nastal a predikce se potvrdila, znamenalo by to, že zájem o tyto služby Polešovicích roste.

Celkové využití projektu Czech POINT dle jednotlivých služeb Graf 8

Celkové využití projektu dle jednotlivých služeb


47

Komentář: Na grafu, jenž představuje celkové využití Czech POINT dle jednotlivých služeb, je názorně vidět, že nejvíce je využíváno možnosti získat tímto způsobem výpis z Katastru nemovitostí, představuje 57 % celkových výstupů. O výpis, za celé sledované období požádalo 219 klientů, tato skutečnost je však ovlivněna využíváním služby samotným úřadem, který ji využívá v hojné míře. O výpis z Rejstříku trestů požádalo za sledované období 116 klientů, což představuje 30 % z celkových výstupů a tato služba je tak druhou nejvíce využívanou v Polešovicích. Další výpisy jsou využívány jen v malém množství. Výpis z Obchodního rejstříku byl vyhotoven 18 občanům, o výpis z bodového hodnocení řidiče požádalo 14 klientů, možnost získat výpis z Živnostenského rejstříku byla využita pouze dvanáctkrát a poslední služba, jež byla občanům poskytnuta, bylo zřízení datové schránky, které využili zatím 2 občané.

48

Výpis z Katastru nemovitostí dle věkové struktury klientů Graf 9

Výpis z Katastru nemovitostí dle věkové struktury klientů


Komentář: Z údajů v grafu je patrné, že nejvíce služeb využívá samotný úřad městyse v Polešovicích, jenž výpisy z Katastru nemovitostí předkládá při prodeji či koupi obecního pozemku. Na celkovém počtu využívání služeb Czech POINT v roce 2008 a v roce 2009 se úřad podílí 34 %. Za zmínku ale stojí, že věkové skupiny, které byly rozděleny do tří kategorií, využívají služby téměř na stejné úrovni. Tedy až na věkovou skupinu do 25 let, ve které se nachází dět, které nemají potřebu a ani jakožto osoby nezletilé této služby využívat nemohou. Ostatní dvě věkové skupiny se od sebe liší pouze jedním procentem, o tuto službu jeví větší zájem skupina starší 50 let (32 %).

49

Výpis z Rejstříku trestů dle věkové struktury klientů Graf 10

Výpis z Rejstříku trestů dle věkové struktury klientů


Komentář: Z grafu je zřejmé, že o výpisy z Rejstříku trestů má největší zájem skupina od 25 do 50 let. Tuto skupinu můžeme označit jako obyvatele, kteří se nachází v produktivním věku, proto službu využívají ze všech věkových skupin nejvíc. Výpis totiž bývá požadován při nástupu do zaměstnání. Celkově za rok 2008 a 2009 byla tato služba využita 109 občany. Ve věkové skupině produktivních obyvatel ji využilo 63 klientů, což je část představující na grafu 58 %. Na druhém místě tuto službu využívá skupina obyvatel starších 50 let, která představuje 27 % grafu a zbývajících 15 % z celkového počtu připadá na skupinu mladších 25 let.

50

Výpis z bodového hodnocení řidiče dle věkové struktury klientů Graf 11

Výpis z bodového hodnocení řidiče dle věkové struktury klientů


Komentář: Graf charakterizuje pouze využití služby v roce 2009, jelikož v roce předchozím (2008) tuto službu Czech POINT ještě nenabízel. Nejčastěji o výpis žádala prostřední věková skupina, tedy od 25 do 50 let včetně, tato skupina představuje 55 % grafu. Následují lidé starší 50 let (36 %) a nejmenší počet žádostí - 9 % připadá podle předpokladů na skupinu mladších 25 let.

51

Finanční příjem městyse Polešovice z projektu Tab. 2

Finanční příjem Polešovic z projektu v roce 2008 Služba

Počet výstupů

Poplatek

Příjem

Rejstřík trestů

60

50 Kč

3 000 Kč


94

100 Kč

9 400 Kč

6

100 Kč

600 Kč

12

100 Kč

1 200 Kč

_

_

4 800 Kč

Živnostenský rejstřík Obchodní rejstřík Celkem

Zdroj: Vlastní práce

Komentář: Tabulka popisuje finanční příjem městyse Polešovice v roce 2008 plynoucí z poskytnutých výstupů z projektu Czech POINT. Příjem z výpisů z Katastru nemovitostí představuje největší hodnotu, ale zároveň je zaznačen červeně, jelikož nezůstává příjmem Polešovic. Celkový příjem Polešovic z projektu v roce 2008 činil 4 800 Kč. V přepočtu na občana je to bezmála 2,50 Kč, se započtením příjmu z výpisů z Katastru nemovitostí vychází tato hodnota již 7 Kč.

52

Tab. 3

Finanční příjem Polešovic z projektu v roce 2009 Služba

Počet výstupů

Poplatek

Příjem

Rejstřík trestů

49

50 Kč

2 450 Kč


95

100 Kč

9 500 Kč

Živnostenský rejstřík

6

100 Kč

600 Kč

Obchodní rejstřík

5

100 Kč

500 Kč

Bodové hod. řidiče

11

100 Kč

1 100 Kč

_

_

4 650 Kč

Celkem

Zdroj: Vlastní práce

Komentář: V tabulce je uveden příjem městyse Polešovice v roce 2009, jež plynul z poskytnutých služeb projektu. Příjem z výpisů z Katastru nemovitostí zde představuje opět nejvyšší hodnotu jako v tabulce číslo 2. Hodnota je zaznačena červenou barvou, jelikož nezůstává příjmem Polešovic, ale musí se odvádět. Celkový příjem z projektu tedy představovala částka 4 650 Kč, v přepočtu na jednoho občana je to 2,30 Kč. Se započtením 9 500 Kč by příjem Polešovic z Czech POINTu činil 14 150 Kč, což by v přepočtu na jednoho občana městyse přestavovala hodnota 7 Kč.

Výhody respektive nevýhody projektu pro samotný úřad Nejvíce problémů vyvstalo pro samotný úřad v Polešovicích hlavně v roce zavedení. Týkaly se například nedostatečné informovanosti úřednice, byly problémy s instalací systému, jelikož byly zveřejněny nedostatečné návody. Rok

53

2008 byl tedy poněkud chaotický. Systém nebyl ještě dostatečně propracovaný, a tudíž nebylo vždy možné dostat se k požadovaným datům. V dnešní době se tento problém také ještě vyskytne, ale už to není tak často, jako to bylo začátkem roku 2008. V současnosti představují pro Polešovice hlavní problém datové schránky, které ještě nejsou dostatečně užívané, to vyplývá i ze skutečnosti, že úřednice na úřadě v Polešovicích tuto schránku zřizovala pouze dvakrát a nemá s patřičnými postupy dostatečné zkušenosti. Další nevýhodu městys vidí v poplatcích, které vybírá za výpisy z Katastru nemovitostí a musí je odvádět, takže nezůstávají příjmem Polešovic, přestože má úřad s touto službou určité výdaje. Výhodou pro úřad se stal hlavně finanční příjem, který vzniká při vydání potřebných výstupů a také celkové zkvalitnění služeb veřejné správy.

5.5 Dílčí závěr Vypracovaná část práce byla zaměřena na využití služeb Czech POINT občany městyse Polešovice. Bylo zjištěno, že hned v prvním roce provozu projektu, v roce 2008, bylo vydáno 172 výstupů. Nejvíce bylo v městysi Polešovice využito výpisů z Katastru nemovitostí, to však hlavně z důvodu využití samotným úřadem městyse. Následně bylo v práci prezentováno využití jednotlivých výpisů dle věkové struktury klientů. A v neposlední řadě byly zjištěny výhody respektive nevýhody plynoucí pro samotný úřad v Polešovicích. Výhodou projektu jsou hlavně finanční příjmy, které vznikají při vydávání určitého výstupu, největší nevýhodou projektu byly nedostatky propracování projektu v prvním roce fungování a tím vzniklý chaos. V současné době je podle mínění úřadu městyse hlavní nevýhodou příjem

54

z výpisů z Katastru nemovitostí, který se musí odvádět, i když s touto službou má úřad určité výdaje.

5.6 Vlastní výzkum Pro celou bakalářskou práci byla stanovena tato hypotéza: (H): „Většina občanů městyse Polešovice mající zkušenost s projektem Czech POINT je s jeho službami spokojena.“ Pro potvrzení respektive vyvrácení této hypotézy jsem použila formu dotazníku (viz příloha č. 13), který jsem občanům Polešovic dala vyplnit. Dotazník byl dotazovaným doručován elektronickou formou i v tištěné formě. Nejdříve jsem tento dotazník v Polešovicích pokládala občanům, které jsem oslovovala náhodně, tím jsem získávala potřebné údaje. Dále byl tento dotazník rozesílán vytipovaným občanům e-mailovou formou. Snažila jsem se, aby dotazník vyplňovaly všechny věkové skupiny, aby byl jeho výsledek co nejreprezentativnější. Metoda dotazování byla provedena na 51 občanech Polešovic. Číslo je záměrně liché, aby byl výsledek jednoznačný.

55

Struktura dotazovaných Graf 12

Struktura dotazovaných občanů


Komentář: V grafu je charakterizována struktura dotazovaných občanů Polešovic. Je zde vyobrazen poměr dotázaných mužů a žen, také věková struktura dotazovaných. Dotazníku se zúčastnilo celkem 51 občanů Polešovic, z nichž bylo 24 mužů a 27 žen. Respondenti byli zařazeni do tří věkových skupin. První skupinu představovali občané mladší 25 let, do druhé skupiny se řadili lidé ve věku 25 až 50 a ve třetí skupině se nacházeli občané starší 50 let. Snažila jsem se, aby počet v jednotlivých věkových skupinách nebyl odlišný, ale i přes tuto snahu převažovala druhá věková skupina, občané mezi 25 a 50 lety. Z celkových 51 dotázaných bylo 23 respondentů zařazeno do této skupiny. Ve skupině mladších než 25 let bylo dotázaných celkem 16, na třetí skupinu zbylo 12 respondentů. Poměr mužů a žen ve skupinách byl téměř vždy rozdělen na polovinu.

56

Informovanost občanů Graf 13

Informovanost občanů v oblasti Czech POINT


Komentář: V dotazníku jsem občanům položila i otázku, zda již někdy slyšeli o projektu Czech POINT, výsledek je zobrazen v grafu 13. 46 dotázaných na tuto otázku odpovědělo kladně a pouze 5 záporně, z toho plyne závěr, že občané Polešovic jsou o projektu dostatečně informováni. Je zajímavé, že lidé zařazeni do druhé věkové skupiny jsou o projektu nejvíce informováni, ani jeden neodpověděl záporně. Pouze 2 z první skupiny a 3 patřící do věkové skupiny starší 50 let odpověděli záporně.

57

Intenzita využítí Czech POINT Graf 14

Intenzita využití Czech POINT dotazovanými


Komentář: Následující graf představuje míru intenzity využití projektu lidmi, kteří vyplnili dotazník. Z celkových 51 dotázaných již služby Czech POINT využilo 21 občanů. Ve věkové skupině mladší 25 let využilo projektu již 6 občanů, ve druhé skupině to bylo 12 občanů a ze třetí skupiny to byli 3 dotazovaní z celkových 12.

58

Služby požadované dotazovanými Graf 15

Služby požadované dotazovanými občany


Komentář: Graf prezentuje strukturu služeb, jež byly využity dotázanými. Na tuto otázku odpovídalo již pouze 21 občanů z celkových 51, jelikož jen tento počet doposud nějakou službu využil. Z grafu je zřejmá skutečnost, že největší zájem byl o výpis z Rejstříku trestů (12) a dále o výpis z Katastru nemovitostí (6). Ve věkové skupině do 25 let bylo nejvíce využito právě prvního zmíněného rejstříku, Rejstříku trestů, služby využilo 5 osob a 1 člověk ze zmíněné skupiny požadoval výpis z bodového hodnocení řidiče. Ve druhé věkové skupině tato

59

škála služeb byla již různorodější. Stejný počet (5) osob využil služby výpis z Rejstříku trestů a také výpis z Katastru nemovitostí. Jeden žádal o výpis z bodového hodnocení řidiče a taktéž jeden dotázaný si již zřídíl datovou schánku. Starší 50 let měli největší zájem o výpis z Rejstříku trestů (2) a poté výpis z Katastru nemovitostí (1). Zajímavostí je, že ani jeden z dotazovaných neměl zájem o výpis z Živnosténského a Obchodního rejstříku.

Spokojenost dotazovaných s projektem Graf 16

Spokojenost dotazovaných občanů s projektem Czech POINT


Komentář: Jedním ze zkoumaných jevů v rámci dotazníku byla i spokojenost občanů s projektem Czech POINT. Na tuto otázku odpovídalo taktéž jen 21 občanů z celkových 51 dotázaných, z důvodu vlastní zkušenosti s některou službou ze sortimentu Czech POINT. Z grafu je jasně zřetelné, že všichni občané (21), kteří

60

mají zkušenosti s projektem, jsou jednoznačně spokojeni s možností získat tyto služby v místě svého bydliště. Hypotéza, která byla stanovena v rámci práce, byla tedy stoprocentně potvrzena a lze tedy tvrdit, že většina občanů vybrané obce (Polešovic) je s projektem Czech POINT spokojena.

Výhody a nevýhody projektu plynoucí pro občany konkrétní obce Výhody tohoto projektu spatřují samotní občané v možnosti vyřídit si potřebné dokumenty v samotném místě bydliště a tím i efektivně využít svůj čas. Klienti si nemohou vynachválit rychlost, s jakou je dokument získán, a hlavně fakt, že nemusí stát v dlouhých frontách, ve kterých dříve museli strávit i půl dne. Nevýhody v projektu občané nespatřují.

5.7 Dílčí závěr V předchozí části práce jsem se zaměřila na hypotézu, která byla stanovena pro celou bakalářskou práci. Nejprve byla vymezena věková struktura dotazovaných občanů Polešovic, nejčetnější skupinu tvořili občané ve věku od 25 do 50 let. Formou dotazníku bylo zjištěno, že 92 % dotázaných občanů městyse zná pojem Czech POINT a ví, co si pod tímto pojmem představit. Díky výzkumu jsem zjistila, že 21 z 51 dotázaných má vlastní zkušenost s projektem, převážně tedy skupina ve věkové kategorii od 25 let do 50 let., kdy tito respondenti využili Czech POINT v počtu 12 z celkových 23. Nejvíce využitou službou mezi všemi respondenty byl výpis z Rejstříku trestů, který ve stejné míře využila věková skupina

61

dotazovaných do 25 let a lidé patřící do skupiny <25-50). Druhou nejčetněji využívanou službou byl výpis z Katastru nemovitostí. V poslední části byla na základě dotazníku stanovená hypotéza potvrzena, jelikož všichni respondenti mající zkušenost s tímto projektem odpověděli na otázku, zda jsou s Czech POINTem spokojeni, kladně. A proto mohu tvrdit, že většina občanů městyse Polešovice mající zkušenost s projektem Czech POINT je s jeho službami spokojena. Za hlavní výhodu pro občany lze považovat možnost vyřízení potřebných dokumentů v samotném místě bydliště a tím i následné ušetření času. Nevýhody v tomto projektu občané žádné nespatřují.

62

6 Závěr Vypracovaná bakalářská práce byla zaměřena na projekt Czech POINT, jenž vznikl za podpory Ministerstva vnitra ČR v roce 2007. Cílem práce bylo vysvětlit pojem Czech POINT a objasnit, jak funguje, co přináší občanům i samotným úřadům, kde je tento projekt zaveden. Nejprve byl v teoretické části vymezen základní pojem Czech POINT, popsán jeho systém a jeho funkce, dále byla prezentována historie Czech POINTu a následovala analýza dokumentů, které je možné tímto systémem získat. Byl zde vymezen projekt v rámci eGovernmentu a posléze zde bylo uvedeno několik grafů, na kterých byl vyznačen projekt v rámci vedených statistik. Následovala část praktická, v níž byly analyzovány dvě malé konkrétní obce (Vážany a Polešovice). Na první z nich byl prezentován postup při zavádění projektu a na druhé obci byla provedena analýza využití služeb Czech POINTu v praxi. Byly též určeny výhody a nevýhody plynoucí pro úřad v Polešovicích. Za hlavní výhodu samotný úřad považuje příjmy plynoucí do obecního rozpočtu, jež vznikají při výstupech z projektu. Na druhé straně největší nevýhoda je taktéž spatřována v příjmech a to konkrétně v příjmech z výpisů z Katastru nemovitostí, jež představují nejvyšší položku a které musí úřad odvádět, i když mu vznikají při procesu určité výdaje. Poslední kapitola praktické části práce byla věnována vlastnímu výzkumu, který byl proveden formou dotazníku mezi občany městyse Polešovice. Byla zjištěna informovanost, využití a spokojenost respektive nespokojenost občanů s projektem. Nejprve byla vymezena věková struktura dotazovaných občanů Polešovic, nejčetnější skupinu tvořili občané ve věku od 25 do 50 let. Formou dotazníku bylo zjištěno, že 92 % dotázaných občanů městyse zná pojem Czech POINT a ví, co si pod tímto pojmem představit. Díky výzkumu

63

jsem zjistila, že 21 z 51 respondentů má vlastní zkušenost s projektem a nejvíce využitou službou byl výpis z Rejstříku trestů. Z dotazníku byly zjištěny výhody a nevýhody tohoto projektu. Občané spatřují hlavní výhodu převážně v možnosti získat potřebné dokumenty v místě bydliště a z toho plynoucí časovou nenáročnost. Nevýhody v tomto projektu občané nespatřují. Na základě výzkumu byla potvrzena hypotéza, jež byla stanovena pro celou bakalářskou práci. Lze tedy tvrdit, že většina občanů městyse Polešovice mající zkušenost s projektem Czech POINT je s jeho službami spokojena Vypracovaná bakalářská práce je přínosem převážně pro obce, které ji mohou využít jako manuál či zdroj informací při zavádění projektu. Práce je taktéž zdrojem potřebných informací pro samotné občany, informuje je o službách, jež jim Czech POINT nabízí.

64

7 Seznam literatury [1] PODMOLÍKOVÁ, L. Czech POINT : Školení obsluhy stanice Czech POINT. Olomouc : Počítačová služba s.r.o., 2008. 143 s. ISO 9001:2001. [2]Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů [3] ČERVENKA, J. E-GOVERNMENT= transparentní veřejná správa. Egovernment elektronizace veřejné správy. 2008, 1/2008, s. 35. ISSN 1801-9420. [4] Vážany. In Cestujeme po Moravě. Brno : Aspida s.r.o, 2008. s. 50. [5] Starostovské minimum informací o Czech POINTU, aneb co musíte vědět .... Galileo news. únor 2009, 1, s. 5-13. [6]Informační systém datových stránek : Základní informace. Verze: 3.0. Praha : Ministerstvo vnitra, 2009. 48 s. Internetové zdroje [7] Co je Czech POINT [online]. 2010. [cit. 2010-01-03]. Dostupné z: . [8] Projekt Czech POINT a systém GINIS [online]. 23. 6. 2007 [cit. 2009-12-27]. Dostupné z: . [9] Czech POINT zjednosušuje komunikaci s úřady [online]. 4.5.2007. [cit. 2010-01-15]. Dostupné z: .

65

[10] Závěrečná zpráva pilotního provozu projektu Czech POINT [online]. 2007. [cit. 2010-01-03]. Dostupné z: . [11] 20. 1. 2008 [online]. 2010. [cit. 2010-01-12]. Dostupné z: . [12] Ministerstvu vnitra chybí miliony, existence Czech POINTů je ohrožená [online]. 13. 8. 2009. [cit. 2009-12-22]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-38055260-ministerstvu-vnitra-chybimiliony-existence-czech-pointu-je-ohrozena. [13] Do systému Czech POINT se zapojují i notáři [online]. 2010. [cit. 2010-01-03]. Dostupné z: . [14] Czech POINT slaví - vydal půl milionu výpisů [online]. 2010. [cit. 2010-01-011]. Dostupné z: http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/168. [15] NET vlak navštíví po Brnu ještě dalších šest měst [online]. 1998 - 2010. [cit. 201001-11]. Dostupné z: . [16] Czech POINT [online]. 2008. [cit. 2009-12-22]. Dostupné z: . [17] Czech POINT [online]. 25. 11. 2009 [cit. 2010-04-13].

66

Dostupné z: < http://www.mcpraha16.cz/Urad/Czech-POINT >. [18] Žádost o výpis nebo opis z Rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb [online]. 2010. [cit. 2010-01-08]. Dostupné z: . [19] Vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů [online]. 2010. [cit. 2010-01-08]. Dostupné z: . [20] Od března 2009 bude autentizace pracovníků kontaktních míst Czech POINT možná jen s pomocí certifikátů [online]. 2010. [cit. 2010-04-12]. Dostupné z: < http://www.mvcr.cz/clanek/od-brezna-2009-bude-autentizacepracovniku-kontaktnich-mist-czech-point-mozna-jen-s-pomoci-certifikatu.aspx>. [21] Aktuální statistiky [online]. 2010. [cit. 2010-04-12]. Dostupné z: < http://www.czechpoint.cz/web/?q=node/424>. [22] eGON jako symbol eGovernmentu – moderního, přátelského a efektivního úřadu [online]. 2010. [cit. 2010-01-09]. Dostupné z: . [23] Základní registry veřejné správy [online]. 2010. [cit. 2010-01-09]. Dostupné z: . [24] Zákon o eGovernmentu [online]. 2010. [cit. 2010-01-03].

67

Dostupné z: . [25] Podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH [online]. 2010. [cit. 2010-01-08]. Dostupné z: . [26] Výpis z insolvenčního rejstříku [online]. 2010. [cit. 2010-01-08]. Dostupné z: . [27] Autorizovaná konverze [online]. 2010. [cit. 2010-01-08]. Dostupné z: . [28] Přijetí podání podle živnostenského zákona (§ 72) [online]. 2010. [cit. 2010-01-08]. Dostupné z: . [29] Datová schránka [online]. 2010. [cit. 2010-01-09]. Dostupné z: . [30] CzechPOINT@office [online]. 2010. [cit. 2010-01-10]. Dostupné z: . [31] Czech POINT E-SHOP – výpisy poštou [online]. 2010. [cit. 2010-01-04]. Dostupné z: . [32] Ověřené výstupy a Czech POINT – nejčastější dotazy a odpovědi (FAQ) [online]. 2010. [cit. 2010-01-10]. Dostupné z: .

68

[33] Aktuální statistiky [online]. 2010. [cit. 2010-02-23]. Dostupné z: . [34] E-governement [online]. 2005 - 2010. [cit. 2009-12-27]. Dostupné z: . [35] Komunikace občana se státem prostřednictvím kontaktního místa Czech POINT [online]. 6.8.2009. [cit. 2010-01-03]. Dostupné z: . [36] eGovernment [online]. 2008. [cit. 2009-12-28]. Dostupné z: . [37] E-Government – KIVS (6.díl) [online]. 2001 - 2010. [cit. 2009-12-28]. Dostupné z: .

69

8 Seznam tabulek, grafů a použitých zkratek 8.1 Seznam tabulek Tab. 1

Czech POINT – správní poplatky

str. 27

Tab. 2

Finanční příjem Polešovic z projektu v roce 2008

str. 52

Tab. 3

Finanční příjem Polešovic z projektu v roce 2009

str. 53

8.2 Seznam grafů Graf 1

Struktura pracovišť Czech POINT

str. 28

Graf 2

Struktura vydaných výpisů dle kategorií (celkem)

str. 29

Graf 3

Struktura vydaných výpisů dle institucí

str. 30

Graf 4


str. 43

Graf 5


str. 44

Graf 6

Využití služeb Czech POINT v roce 2010 (leden + únor)

str. 45

Graf 7

Celkový počet výstupů v jednotlivých letech

str. 46

Graf 8

Celkové vzužití projektu Czech POINT dle jednotlivých služeb

str. 47

Graf 9

Výpis z Katastru nemovitostí dle věkové struktury klientů

str. 49

Graf 10

Výpis z Resjstříku trestů dle věkové struktury klient

str. 50

Graf 11

Výpis z bodového hodnocení řidiče dle věkové struktury klientů

str. 51

Graf 12

Struktura dotazovaných občanů

str. 56

70

Graf 13

Informovanost občanů v oblasti Czech POINT

str. 57

Graf 14

Intenzita využití Czech POINT dotazovanými

str. 58

Graf 15

Služby požadované dotazovanými občany

str. 59

Graf 16

Spokojenost dotazovaných občanů s projektem Czech POINT

str. 60

8.3 Seznam obrázků Obr. 1

Systém Czech POINT

str. 11

Obr. 2

eGON jako živý organismus

str. 26

8.4 Seznam použitých zkratek Czech POINT

Český podací ověřovací informační terminál

HW

Hardware

ISOH

Informační systém odpadového hospodářství

ISVS

Informační systémy veřejné správy

KIVS

Komunikační infrastruktura veřejné správy

MA

Modul autovraků

ORG

Převodník identifikátorů fyzických osob

ORP

Obec s rozšířenou působností

QCA

Kvalifikovaná certifikační autorita

SW

Software

VCA

Komerční certifikační autorita

71

Czech POINT v malých obcích

Recommend Documents