Eugene Scribe
Sklenice vody Pøeklad - Eva Bezdìková Dramaturgická spolupráce - Vìra Mašková Režie - Petr Novotný Vévodkynì – Zlata Adamovská Královna – Chantal Poullain Hrabì – Petr Novotný Poruèík – Filip Tomsa Abigail – Jana Malá Èíšník – Jan Poèepický Scéna, kostýmy, titulní kresba - Alena Schäferová Asistentka režie - Marie Krbová Zvuk a svìtla – Michal Brodec, Tomáš Dvoøan a David Zelinka
Partner pøedstavení:
Mediální partneøi:
Nositele autorských práv k dílu zastupuje DILIA, divadelní, literární, audiovizuální agentura, o. s., Krátkého 1, Praha Premiéra 24. èervna 2012 na Letní scénì Divadla Ungelt Inscenace vznikla také zásluhou grantu, který Divadlu Ungelt udìlilo hlavní mìsto Praha
Vážení diváci, vítám Vás na naší Letní scénì! Poprvé na ní spatøíte pøedstavení, které bylo speciálnì pro ni vybráno a jinde nebude k vidìní. Kéž se vydaøí i poèasí a Vy prožijete neopakovatelný letní veèer v malebném hradèanském zákoutí! Sklenice vody je vtipná hra a je až k neuvìøení, jak je stále souèasná... Režisér Petr Novotný a výtvarnice Alena Schäferová jsou prvotøídní profesionálové a výsostní profesionálové jsou i všichni herci, role je baví. Dámy a pánové, bavte se i Vy ! Milan Hein majitel a umìlecký øeditel Divadla Ungelt
Eugene Scribe /1791 – 1861/ se narodil na konci osmnáctého století jako syn soukeníka v Paøíži, v ulici Saint-Denis. Rodina rozhodnì nebyla nemajetná. Mohla svému nadanému synovi umožnit studia na právnické fakultì. Eugene školu úspìšnì absolvoval, ale do advokátní komory se nedal nikdy zapsat. Uèarovalo mu divadlo a literatura, rozhodl se tedy stát dramatikem. U tohoto rozhodnutí vytrval, pøestože jeho zaèátky byly velice neslavné. Teprve v roce 1815 se mu podaøilo prorazit. Roku 1821 je však už zavedeným dramatikem, o jehož práci se zajímá významné divadlo Gymnase. Získává zde velmi prestižní smlouvu, a brzy se stává jedním z nejvyhledávanìjších dramatikù své doby. Domovskému divadlu odevzdal za deset let neuvìøitelných 150 divadelních kusù, celkovì bìhem svého života napsal kolem 450 her. Brzy si vytvoøil celou dramatickou dílnu, kde si záhy mohl dovolit zamìstnávat øadu spolupracovníkù, kteøí mu byli v tomto gigantickém díle nápomocni. Zaèínal jako komediální autor, píše pøedevším vaudevilly, pozdìji situaèní komedie a libreta ke komickým operám. Ve tøicátých letech pak, už jako velmi slavný dramatik, rozšiøuje svùj repertoár o velkou operu. Stává se jednou z nejvìtších hvìzd mezi operními libretisty, a to nejen ve Francii, ale po celé Evropì. Libreto od Scriba žádají nejvìtší hudební skladatelé své doby – Verdi, Halévy ,Meyerbeer, Adam, Auber, Gounod, Donizetti,Cherubini, Offenbach a mnozí další. Jeho jméno je spojeno s takovými operními skvosty, jako jsou Sicilské nešpory, Maškarní ples, Židovka, Robert Ïábel, Hugenoti, Nìmá z Portici, Adrienne Lecouvreur a mnohé další .Do svých øad ho pøijímá Akademie. Pøes své nesmírné úspìchy a obrovské bohatství, které mu jeho tvorba pøinesla, má ale i øadu odpùrcù. Ještì èeský Ottùv nauèný slovník se o nìm vyjadøuje velmi nelichotivì jako o spisovateli nevalné úrovnì. Je pravdou, že to byl autor velmi nadproduktivní, a skuteènì ne všechno, co napsal, pøežilo svou dobu. Pøesto útoky, vedené proti nìmu, nebyly úplnì spravedlivé. Tvoøil v období, kdy se konstituoval nový øád, vznikala zcela nová Evropa. Zaèal psát v dobì, kdy probíhaly poslední napoleonské války. Ve Francii doznívala francouzská revoluce a celý svìt zaèínala fascinovat svými výdobytky revoluce prùmyslová. Obì zmìnily tváø starého kontinentu. Aristokracie, po staletí dominantní složka spoleènosti, spolu s tradièní církví, dohrála svou roli. Nastupuje nová spoleèenská vrstva,
buržoazie. Nepochybnì byla na poèátku devatenáctého století progresivní spoleèenskou silou. Nesena ideály osvícenství, fascinována vìdou a rozumovým pøístupem k životu, zároveò vyhlašující nové mìš•anské ctnosti, vzbuzovala velké nadìje, Na chvíli svìt uvìøil, že vzniká nový svìt, nový spoleèenský øád. Netrvalo to pøíliš dlouho. Už bìhem Scribova života se vyjevily èetné limity tohoto spoleèenského systému vytváøeného novou nobilitou, rekrutovanou z øad podnikatelù, obchodníkù, bankéøù a politických pleticháøù, navíc bez jakéhokoli vyššího horizontu života. Scribe je typickým dítìtem tohoto vìku. Velice bystøe pochopil, že se umìní pøesouvá ze šlechtických palácù a salónù do veøejného prostoru, a stal pomìrnì rychle autorem lidovým. Píše pro široké publikum, a snaží se o takovou formu, která bude stravitelná a srozumitelná všem vrstvám obecenstva ,bez ohledu na jeho vzdìlání èi sociální postavení. Svoje hry staví na zajímavých zápletkách, napínavém dìji, brilantním dialogu a dobøe napsaných situacích, obvykle pøekvapivì vypointovaných. Jeho komediální tvorba ovlivnila øadu jeho následovníkù, jako byli Sardou, Dumas ml., Labiche a pøedevším nejznámìjší z nich, Feydeau. Námìty èerpal hlavnì v historických událostech. Nicménì s faktografií si pøíliš hlavu nelámal. Je pozoruhodné, že autor, který je tvùrcem tolika libret k velkým operním dílùm s historickými námìty, nashromáždil ve své tvorbì tolik historických omylù èi úplných nesmyslù. Historie mu sloužila pouze jako bezvýznamná kulisa, jako záminka pro rozehrání barvité podívané, a fakta si zcela volnì pøizpùsoboval podle své vlastní fantazie. Tak je tomu i se Sklenicí vody. Hra, inspirovaná údajnì Voltairovou anekdotou o tom, že velké události mají obvykle malicherné pøíèiny, byla pùvodnì napsána jako pøíbìh anglické královny Anny a mìla zachycovat epizodu/zcela smyšlenou/ z období válek o španìlské dìdictví. Z historického hlediska v ní nesouhlasí témìø nic, takže jsme si dovolili tento dìjinný kontext vynechat a soustøedit se na to, co je trvalým pøínosem nejen této èasto uvádìné komedie, ale Scribovy tvorby jako takové. Devatenácté století, období nastupujícího dravého kapitalismu, mìš•áctví a politikaøení tak, jak ho dùvìrnì známe z našeho každodenního života, rozvíjející se žurnalistika a veøejné mínìní, které nahradilo víru a náboženství, se stalo podhoubím pro dvojí morálku. Každý jako by žil dva životy, jeden veøejný, uhlazený, spoøádaný, ušlechtilý, a jeden soukromý, který èasto není s tím veøejným v souladu. Nejmarkantnìji je to vidìt u tìch, kteøí tøímají ve svých rukou rozhodující moc, u tìch, kteøí stojí na vrcholu pyramidy moci. Ucházejíce se o volièské hlasy, slibují modré z nebe, ohánìjí se svou bezúhonností a ušlechtilými cíli, ale sotva se jim kýžené moci dostane, zaènou se jejich skøínì otøásat nejrùznìjšími kostlivci. V šachové partii, kterou Scribe mistrnì rozehrává, nejde o nic menšího než o válku. Válèit èi neválèit? Ani jedna z dominantních figur, které mají toto fatální rozhodnutí v rukou, se nezabývá skuteènými dopady váleèných útrap na zemi, jíž mají vládnout . Sledují výluènì svùj vlastní prospìch, a rachocení zbraní pro nì neznamená nic víc než obratný tah na
šachovnici moci. Mají jiné starosti. Vévodkynì má plné ruce práce s tím, aby si udržela svoje postavení, zajiš•ovala pochybné obchody svého manžela a zároveò si opatøila mladého milence, Hrabì bezmeznì touží po moci a politické kariéøe, a nìjakou tou výhodou by nepohrdli ani dva mladí milenci. Dáma, o kterou se v této šachové partii hraje, Královna, je rukojmím všech. Nikdo jí neøíká úplnou pravdu, všichni ji zneužívají pro svoje cíle, a ve chvíli, kdy odhalí její slabost, její pošetilé vzplanutí, neváhají z tohoto malého skandálu vytìžit pro sebe velké vìci. Celkem nezáleží na tom, kdo zvítìzí, jde o demaskování politických intrik, pøízemních praktik, korupce a drobných nechutností, které jsou pozadím tohoto, co jsme si zvykli nazývat vysokou politikou. Scribe, mistr zápletky, vede svoje hrdiny z jedné prekérní situace do druhé, nedá jim vydechnout a drží v napìtí i své publikum. To dnešní stejnì jako to v roce 1840, kdy byla hra napsána. Do Èech se dostala už r. 1862, kdy se hrála ve Stavovském divadle, celkem tøikrát byla uvedena v Národním divadle/,1884,1898,1922/, v padesátých letech se objevila v Mostì. Poprvé byla pøeložena Sofií Podlipskou r. 1875. Na konci osmdesátých let ji ve výborném pøekladu Evy Bezdìkové znovuobjevila pro èeské divadlo režisérka Lída Engelová, která ji inscenovala v Mìstských divadlech pražských a v Olomouckém divadle. Verze, kterou nabízí divadlo Ungelt, se od pùvodní liší pøedevším dobovým a místním posunem a trochu bystøejším tempem dialogu. Ani sto sedmdesát let vývoje Evropy však nedokázalo tuto hru pøipravit o její aktuálnost. Není to dobrá vizitka pro evropskou spoleènost. Ale dokud se sami sobì dokážeme smát, máme nadìji. Pøipravila Vìra Mašková
Nevstoupíš dvakrát do stejné øeky? Mnì se to stalo. Se “Sklenicí vody“ se setkávám již podruhé v životì. Pøed více než dvaceti lety jsem hrála v divadle ABC roli Abigail. Pro mne je to vlastnì takový posun od naivky k intrikánce. A je docela úsmìvné, že v tehdejším pøedstavení moji dnešní roli Vévodkynì hrála Alena Vránová, souèasná herecká hvìzda divadla Ungelt. Práce na nynìjší inscenaci pro mne byla i dalším milým pracovním setkáním se skvìlým režisérem Petrem Novotným. V Divadle Ungelt zažívám krásné pracovní období. „Sklenice vody“ je v nìm po hrách „Na útìku“ a „Vzpomínky zùstanou“ mojí tøetí premiérou. Zlata Adamovská
V roce 2005 otevøená Letní scéna našeho Divadla Ungelt se stala již tradicí a já jsem ráda, že na ni hraji každé léto. Pøedstavení pod širým nebem mají pro mì v tom krásném staropražském zákoutí veliké kouzlo. Letos udìlám rekord! Sklenici vody hrajeme 29x, Šest taneèních hodin 15x, celkem 44 pøedstavení. Na Novém Svìtì budu zapeèená.., tìším se na Vás! (Paní Chantal mìla na mysli, že na Novém Svìtì bude „peèená, vaøená“ :), pozn.aut.) Chantal Poullain
Zahrát si v tak kvalitním a vyhledávaném divadle, jako je Ungelt, je pro mne ctí. Vìøím, že pøedstavení Sklenice vody na Letní scénì bude pro diváky zážitkem, stejnì jako pro mne práce na roli Hrabìte. Petr Štìpánek
Pøedstavení pod širým nebem pro mì mají vždy výjimeènou atmosféru. A tak vìøím, že nìco z té výjimeènosti, kterou cítím já, pøeskoèí i na vás, diváky. A mohu vám slíbit, že na Letní scénì Divadla Ungelt budu ochoten hrát i za deštì, hromù, bleskù, krup èi snìhové vánice. :-) Filip Tomsa Vždycky jsem si tajnì, v hledišti divadla Ungelt, pøála, abych byla hodna stát na tomto prestižním jevišti. A sláva! Je to tu!!! Je léto a mám tu èest objevovat Nový svìt! V komedii, v historických kostýmech (kterých si v poslední dobì herec moc neužije), pod precizní rukou Petra Novotného a se skvìlými hereckými kolegy. A znovu na jevišti se Zlatou, se kterou jsem byla donedávna v angažmá a už jsem nedoufala, že se ještì profesnì setkáme. Tak at' žijí prázdniny! Nìkteøí herci øíkají, že hraním v létì prázdniny obìtují. Já je ráda vìnuji divadlu Ungelt! Tak díky, Milane (za dùvìru a podporu) a díky Zlato...Ty víš, za co... Jana Malá
Je nepøíjemné èíst dennì v novinách o tom, v jak nevoòavém stavu politiky musíme dnes žít, ale možnost se tomu trochu zasmát pøináší, bohudíky, nìkdy úlevu. Roztomilá Scribeova høíèka však, bohužel, upozoròuje na to, že naši „mladí psi“ se nauèili pomìrnì „starým kouskùm“. Diváci se nad nimi trpce usmívali už hodnì dávno. Petr Novotný, režisér
S Milanem Heinem a jeho Divadlem Ungelt spolupracuji už nìkolik let. A jsem tomu ráda. Nabízí mi zajímavou práci na dobrých pøedstaveních, která sebou nese øadu krásných lidských setkání. Je mi proto velkou ctí, že jsem byla Milanem Heinem opìt oslovena, abych se výtvarnì, kostýmy i scénou podílela na pøedstavení „Sklenice vody“, které se vùbec poprvé pøipravuje speciálnì pro Letní scénu Divadla Ungelt. A co víc, jedná se o „dobovku“, zaøazenou do období secese, kterou mám velmi ráda. Je to pro mne velká výzva a radost! Alena Schäferová, výtvarnice scény a kostýmù
O Letní scénì Divadla Ungelt pod otevøeným nebem Letní scéna Divadla Ungelt se nachází ve starobylé malebné èásti Hradèan pod Loretou na Novém Svìtì. Slavnostnì byla otevøena 19. èervna 2005 paní Lívií Klausovou. Ve srovnání s ostatními divadelními událostmi letní Prahy si hledištì se svou kapacitou 227 míst zachovává komorní atmosféru typickou pro Divadlo Ungelt. Smyslem Letní scény je nabídnout svým divákùm výjimeèná divadelní pøedstavení a nezapomenutelné hudební zážitky pøímo pod širým nebem. Tram Brusnice
í
len
rova
Nový
svìt
ínská
Keple
Letní scéna Èern
Letní scéna Divadla Ungelt se nachází na Hradèanech, v ulici Nový Svìt (na køižovatce s ulicí Kapucínskou) Spojení MHD: metrem "A" na stanici Malostranská, odtud tramvají èíslo 22 tøi stanice, vystoupit na zastávce Brusnice (z Malostranské cca 6 minut),
u
Na Násp
Kapucínská
Kde najdete Letní scénu
e U Brusnic
Je
Kamenná scéna Divadla Ungelt Soukromé Divadlo Ungelt bylo slavnostnì otevøeno 2. øíjna 1995 panem Milošem Kopeckým, který divadlu daroval své oblíbené otáèivé køeslo. To se nachází v divadelním klubu v unikátním spoleèenství dalších køesel a židlí - darù od sponzorù a známých osobností èeského veøejného života, pøíznivcù divadla. Divadlo Ungelt je souèástí stejnojmenného areálu v srdci Prahy. Ungelt, nebo též Týnský dvùr, byl od 11. století opevnìným kupeckým dvorem. Románské základy domu, v jehož sklepení se divadlo nachází, pocházejí z 11. století a jsou k vidìní v divadelním klubu. Celý dùm, vèetnì prostor, které byly zrekonstruovány pro divadlo, tu stojí od 14. století. Divadlo Ungelt, Malá Štupartská, Praha 1 - Staré Mìsto
Na kamenné scénì Divadla Ungelt mùžete vidìt Deštivé dny – Keith Huff, americké drama je hrou o pøátelství a zároveò kriminálním pøíbìhem. Ve svìtové premiéøe této hry na Broadwayi hrály dva mladé policisty svìtové filmové hvìzdy Daniel Craig a Hugh Jackman. V èeské premiéøe se v tìchto rolích pøedstavují Richard Krajèo a David Švehlík Fígl – Henry Mayerson, pøíbìh bavièe, který se náhle ocitne ve složité soukromé i profesní situaci. V americké tragikomedii hrají Alena Vránová, Václav Postránecký a Marta Vanèurová
Hra o manželství – Edward Albee, Chantal Poullain jako Gillian a Jiøí Schmitzer jako Jack
Ledòáèek – Willian Gouglas Home, stylová anglická komedie o vdovì, sirovi a jeho komorníkovi. Po padesáti letech se setkává slavný spisovatel (František Nìmec) se svou dávnou láskou (Alena Vránová). Je tu ale ještì jeho komorník (Petr Kostka) Na útìku – Pierre Palmade a Christophe Duthuron, nezdolnou energií a nadìjí nabitá komedie o náhodném setkání dvou obyèejných žen vydávajících se na cestu za svobodou, dobrodružstvím a životem prožitým naplno. Ve høe, která se s humorným nadhledem dotýká i témat nelehkých, mùžete vidìt Janu Štìpánkovou a Zlatu Adamovskou Na vaše riziko! – Peter N. Darrell, Chantal Poullain a Jiøí Schmitzer v poutavém psychologickém pøíbìhu. Poullain v roli francouzské šansoniérky pøijíží do Anglie pøevzít dùm po svém právì zesnulém otci. Dìdictví je ovšem komplikované. Je s ním spojeno vìcné bøemeno – Schmitzer Nejvìtší démant svìta – Gregory Motton, bøitce vtipná hra o nenaplnìné celoživotní lásce paní Thomasové a pana Smithe. Hrají Dana Syslová a František Nìmec Šest taneèních hodin v šesti týdnech – Richard Alfieri, svìtovì proslulý divadelní hit opìt na èeském jevišti. Madame Lily Harrison si najme Michaela Minettiho, aby ji nauèil swing, tango, valèík, foxtrot, èa-èu a moderní tanec. Hrají a tanèí Chantal Poullain a Pavel Køíž
Vzpomínky zùstanou – Bernard Slade, milostný pøíbìh i strhující rodinné drama. Zlata Adamovská a Lucie Štìpánková / Jana Stryková jako matka a dcera. Petr Štìpánek a Vilém Udatný / Pavel Kikinèuk v mužských rolích jímavého pøíbìhu S nebývalou ochotou … – recitál Marty Kubišové, nejnovìjší recitál legendární pìvecké hvìzdy Marty Kubišové. Host veèera Milan Hein, doprovází hudební skupina Petra Maláska nebo Karla Štolby Poslední romance – Joe DiPietro, americká hra o lásce, na kterou není nikdy pozdì. Úsmìvný i bolavý pøíbìh tøí starších lidí. Jeden z nejvìtších hitù souèasné evropské divadelní scény. V èeské premiéøe hrají Alena Vránová, Carmen Mayerová a Petr Kostka Rùžové brýle – Susan Bigelowová a Janice Goldbergová, irskou hospodu a židovské lahùdkáøství dìlí jen úzká ulièka, jejich majitelky, postarší vdovy, však rozdìluje nejen náboženství, ale i dávný spor jejich zesnulých manželù. Pøíbìh, který nepostrádá irský ani židovský humor. V hlavních rolích Zuzana Bydžovská a Hana Maciuchová
Umìlecký øeditel Milan Hein / Provozní øeditel Jiøí Pritz / PR Linda Pajiè / Tajemník Martin Šimek / Produkèní Marie Krbová / Obchodní oddìlení Kateøina Šimková / Pokladní Iveta Pažoutová a Bára Kalinová / Garderobiérka Silvie Janáková / Technici Michal Brodec, Tomáš Dvoøan a David Zelinka / Design Jakub Hájek, Nettvor / Foto Marie Krbová / www.divadloungelt.cz / www.letniscena.cz Vydalo DIVADLO UNGELT s.r.o., Nový Svìt 78/5, Praha 1 – Hradèany / èerven 2012 / Sezóna 2011-2012 / Program pøipravili Milan Hein, Vìra Mašková, Linda Pajiè