Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli analýza vývoje od založení po současnost

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra hudebních a humanitních věd a manažerství Studijní obor hudební manažerství

Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli analýza vývoje od založení po současnost Bakalářská diplomová práce

Autor práce: Karel Hampl Vedoucí práce: Mgr. MgA. Monika Holá, Ph. D. Oponent práce: Ing. MgA. Lucie Šilerová Brno 2012

Bibliografický záznam HAMPL, Karel. Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli; Analýza vývoje od založení po současnost. [Meeting of chamber music club and master classes in Litomyšl - historical development analysis]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra hudebních a humanitních věd a manažerství, 2012. 47 s. Vedoucí diplomové práce Mgr. MgA. Monika Holá, Ph. D.

Anotace Bakalářská práce "Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli; Analýza vývoje od založení po současnost" pojednává o interpretačních kurzech a setkání přátel komorní hudby v Litomyšli. První část se věnuje vzniku a vývoji kurzů v historickém kontextu. Další část pojednává o místech konání Setkání Bechyni a Litomyšli. Poslední část se věnuje představení hlavní organizátorky, popis organizace hudebních kurzů, způsoby realizace a celkový vývoj v přístupech během bezmála čtyřicetileté tradice hudebních kurzů.

Annotation Bachelor thesis "Meeting of chamber music club and master classes in Litomyšl historical development analysis" deals with masterclasses and chamber music, meeting friends in Litomyšl. The first part deals with the origin and development of courses in historical context. Another part deals with meeting venues Bechyně and Litomyšl. The last part is devoted to showing the main organizers, musical description of the organization of courses, methods of implementation and overall development in approaches during nearly forty-year tradition of music courses

Klíčová slova Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy, Eva Štrausová, Litomyšl, Bechyně, Česká hudební společnost

Keywords Meeting of friends of chamber music and masterclasses, Mrs. Eva Štrausová, Litomyšl, Bechyně, The Czech Music Society

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracoval samostatně a použil jsem uvedené informační zdroje.

V Brně, dne 2. května 2012

Karel Hampl

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucí práce Mgr. MgA. Monice Holé, Ph. D. za vedení této práce a cenné rady při tvorbě. Především bych chtěl poděkovat paní Evě Štrausové, bez které by tato práce nemohla vzniknout. Velmi si vážím jejího obětavého přístupu k mému bádání.

Obsah PŘEDMLUVA .................................................................................................................................. 7 ÚVOD................................................................................................................................................ 8 1.

MYŠLENKA A VZNIK SETKÁNÍ ........................................................................................ 10 1.1. DŮVODY ZALOŽENÍ .................................................................................................... 10 1.2. POSKYTOVANÉ OBORY ............................................................................................. 11 1.3. ČASOVÝ ROZSAH KURZŮ ........................................................................................... 11 1.4. SITUACE PEDAGOGŮ A ŽÁKŮ LŠU V ČESKOSLOVENSKU DO ROKU 1989 ... 11

2.

POŘADATELSKÁ ORGANIZACE ....................................................................................... 13 2.1. ČESKÁ HUDEBNÍ SPOLEČNOST ................................................................................ 13 2.2. VZNIK NOVÉ SPOLEČNOSTI ...................................................................................... 14 2.3. OSOBY SPOJENÉ S ORGANIZACÍ KURZŮ ............................................................... 15

3.

MÍSTA KONÁNÍ (BECHYNĚ, LITOMYŠL) ....................................................................... 16 3.1. BECHYNĚ ........................................................................................................................ 16 3.1.1.

O městě Bechyni .............................................................................................. 16

3.1.2.

Konání kurzů v Bechyni ................................................................................... 17

3.2. PŘESUN DO LITOMYŠLE ............................................................................................. 18 3.3. LITOMYŠL ...................................................................................................................... 18

4.

3.3.1.

O městě Litomyšli ............................................................................................ 18

3.3.2.

Konání kurzů v Litomyšli ................................................................................. 19

ANALÝZA VÝVOJE POČTU A ZAMĚŘENÍ ÚČASTNÍKŮ ............................................... 20 4.1. VÝVOJ POČTU ÚČASTNÍKŮ ....................................................................................... 20 4.2. ZAMĚŘENÍ ÚČASTNÍKŮ .............................................................................................. 20 4.3. VĚKOVÝ ROZSAH FREKVENTANTŮ ........................................................................ 21 4.4. ROZVRŽENÍ KURZŮ ..................................................................................................... 22

5.

4.4.1.

Závěrečný koncert ........................................................................................... 22

4.4.2.

HUHU večer čili humor v hudbě ...................................................................... 23

ROZPOČET SETKÁNÍ PŘÁTEL KOMORNÍ HUDBY A INTERPRETAČNÍCH KURZŮ V LETECH 2002 – 2012 ......................................................................................................... 24 5.1. ROZPOČET BECHYNĚ.................................................................................................. 24 5.2. ROZPOČET LITOMYŠL ................................................................................................ 25

6.

ROZHLASOVÉ NAHRÁVKY ZÁVĚREČNÝCH KONCERTŮ ......................................... 27

7.

LEKTOŘI ................................................................................................................................ 28 7.1. BÝVALÍ LEKTOŘI ......................................................................................................... 28 7.2. SOUČASNÍ LEKTOŘI .................................................................................................... 28

8.

CELOROČNÍ PŘÍPRAVA PROJEKTU................................................................................. 31

9.

NEGATIVA ORGANIZACE A POSKYTOVANÝCH SLUŽEB ........................................... 34

10. CENY A MARKETING .......................................................................................................... 35 10.1. CENY ................................................................................................................................ 35 10.2. MARKETING................................................................................................................... 35

ZÁVĚR ........................................................................................................................................... 36 POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................................. 37 INTERNETOVÉ ZDROJE ............................................................................................................ 38 DALŠÍ ZDROJE ............................................................................................................................. 39 SEZNAM PŘÍLOH V TEXTU ...................................................................................................... 40 PŘÍLOHY ....................................................................................................................................... 41

Předmluva Jako žák Základní umělecké školy v České Třebové jsem navštěvoval výuku hry na housle ve třídě pana ředitele MgA. Bohuslava Mimry. Právě tento pedagog a dirigent mě přivedl k tomu, abych se přihlásil na Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Bechyni. Než jsem začal studovat na Konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži, poznal jsem významné pedagogy a umělce nejen z koncertního pódia a od katedry. Mohl jsem jim naslouchat, sledovat jejich umění zvládat bravurně svůj nástroj a také vidět, že to jsou normální lidé, kteří znají svou cenu, přestože vynikají skromností. Později, když se Setkání přestěhovalo do Litomyšle a já už byl starší, lépe jsem vnímal smysl těchto prázdninových dní, které byly určeny k vytváření krásné hudby, jak sólové tak komorní, i nových přátelství v rámci jedné velké hudební rodiny. Považuji za velmi potřebné a nutné, napsat práci o Setkání z několika důvodů. V roce 2013, když se podaří nalézt finanční prostředky, bude Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli slavit 40. výročí založení. Každoroční hudební setkání, které poskytuje další rozvoj začínajících profesionálů i amatérů bez rozdílu věku, si dle mého názoru zasluhuje pozornost, kterou se právě tato bakalářská práce snaží být. I fakt, že přes polovinu trvání těchto kurzů je hlavní organizátorkou paní Eva Štrausová, nám dává příklad dobrého manažerského vedení, byť s osobitým přístupem.

-7-

Úvod Tato bakalářská diplomová práce si klade za cíl zmapovat bezmála čtyřicetiletou tradici konání prázdninových Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů, které se konaly nejdříve v Bechyni a později v Litomyšli. Myšlenka poznat zákulisí organizace mě napadla už v době, kdy jsem ještě jako aktivní účastník kurzů v Bechyni a Litomyšli sledoval pořadatele a zjišťoval, jaké to je stát za celým setkáním, zařizovat vše potřebné, a snažit se o co nejpříjemnější pobyt všech účastníků. Dlouholetá tradice poskytování hudebních kurzů pro učitele, začínající profesionály a také amatéry, je závazkem toho, že stojí za to napsat komplexní zprávu z tohoto příjemného vzdělávacího setkání. Jako účastník několika ročníků setkání jsem mohl aktivně zkoumat a spatřovat problémy při samotné realizaci projektu. Cílem mé práce je představit a popsat okolnosti vzniku setkání, které souvisí se společenskými událostmi konce šedesátých let minulého století. Zároveň se zaměřuji na další aspekty vývoje pořadatelské organizace, osobnost hlavní organizátorky paní Evy Štrausové, bez níž by Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli, ani tato bakalářská diplomová práce vzniknout nemohly. Existenční problémy hudebního setkání na začátku druhého tisíciletí se podařilo překonat jen díky zásahu náhody. Nebylo daleko od ukončení dlouholeté tradice kurzů. Díky dobrým lidem, kteří mohli, a rádi poskytli organizátorům kurzů jim svěřené prostory (např. ZUŠ Bedřicha Smetany v Litomyšli), bylo možné přesunout konání kurzů z Bechyně do Litomyšle, a nadále tak pokračovat v rozvoji amatérských i profesionálních muzikantů. Přestože existuje kronika z let, kdy se hudební setkání konalo v Bechyni, je tato momentálně nedostupná, proto hlavní metodou sběru dat o tomto setkání byly především rozhovory s paní Evou Štrausovou (organizátorka a výkonná místopředsedkyně České hudební společnosti - Sdružení přátel krásných umění, o.s.), dále propagační materiály a internetové stránky setkání. Doplňující informace byly nalezeny na internetových stránkách škol, institucí a v neposlední řadě v odborné literatuře.

-8-

Během historie konání kurzů i v současné době se několikrát měnil oficiální název setkání. Na internetových stránkách kurzů je uvedeno hned několik názvů: - Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli - Setkání přátel komorní hudby a interpretační semináře Litomyšl - Setkání přátel komorní hudby a mezinárodní interpretační kurzy v Litomyšli Protože nepoužívanější termín, na oficiálních dokumentech uváděný, je Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli, bude v této bakalářské diplomové práci užíván právě tento název.1 Přínosem této práce by mělo být vytvoření souhrnné zprávy o významu, vývoji a hodnotě těchto hudebních setkání. Považuji za velmi nutné si uvědomit, v jaké době setkání vznikalo, které překážky museli organizátoři a lektoři překonat. Dlouholetý přínos v dalším vzdělávání učitelů lidových škol umění a umělecký rozvoj hudbymilovných amatérů je s odstupem let neoddiskutovatelný. Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Litomyšli právem patří k významným hudebním setkáním v České republice, která poskytují možnost rozvoje všech hudebních generací.

1

Česká hudební společnost - sdružení přátel krásných umění [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.chs-pratele.ic.cz/index.php_soubory/frame.htm

-9-

1. Myšlenka a vznik Setkání Po roce 1968 byla v Československu ze strany státu nastolena tvrdá kontrola mnoha odvětví lidských činností. Je zřejmé, že školství bylo velmi důležitou složkou celého systému, a tak přišlo o práci (či dostatečný prostor pro vlastní realizaci) mnoho pedagogů. Takto perzekuovaná skupina lidí, kterým nebylo lhostejné podrobit se režimu, se snažila o vznik myšlenky prázdninového setkání pro učitele lidových škol umění2 i zapálené amatéry. V čele této myšlenky od počátku stál klavírista Radoslav Kvapil, který si k sobě přizval prof. Ivana Štrause, pedagoga houslové hry na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze3. V sedmdesátých letech 20. století to byl právě on, který musel z politických důvodů opustit místo pedagoga HAMU. Bylo však nutné schválit toto budoucí setkání tehdejšími orgány státní moci4 a zajistit pořadatelskou organizaci. Zásadním způsobem se o vznik Setkání zasadil Dr. Jiří Bajer, který byl pro ministerstvo kultury důvěryhodným členem Komunistické strany Československa5, a obětavě zaštítil roku 1973 vznik České hudební společnosti6. Díky němu pak bylo možné začít konkrétněji přemýšlet nad projektem prázdninového hudebního setkání. Prvním, nově zorganizovaným počinem České hudební společnosti, bylo už roku 1974 konání prvního ročníku Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů, nejprve v Příbrami. Setkání vzniklo původně jako tvůrčí dílna učitelů LŠU a středoškolských či vysokoškolských uměleckých pedagogů.

1.1. Důvody založení Prvotním a nejdůležitějším důvodem byla myšlenka dalšího vzdělávání učitelů hudby, kteří po absolvování svého studia neměli mnoho možností rozvíjet dále své pedagogické schopnosti. Nejprve učitelé navštěvovali tuto letní školu sami a pod dohledem zkušených pedagogů získávali informace, které pak sami svým žákům vštěpovali. Později začali učitelé hudby na kurzy brát i své žáky, takže tato letní škola získávala na rozmanitosti frekventantů. Zároveň zde byl již od začátku 2

Lidová škola umění - v dalším textu vždy zkratkou LŠU Hudební akademie múzických umění v Praze - v dalším textu vždy zkratkou HAMU 4 Čerpáno z osobního rozhovoru s paní Štrausovou dne 22.2.2012 a DIENSTBIER, Jiří; LÁNSKÝ, Karel. Srpen 1968. Praha: Práce, 1990. 5 dále KSČ 3

- 10 -

vytvořen prostor pro nadšené amatéry. Právě i neopomenutelná složka hudebních amatérů byla vítanou složkou letní školy. Nastolená normalizace byla pro mnoho svobodně smýšlejících lidí temným obdobím života. Paradoxně se právě v této době sešla na setkání komorní hudby skupina amatérů, kteří se v rámci svého zaměstnání nemohli plně realizovat (především z politických důvodů), což bylo jakýmsi impulzem pro osobní rozvoj na jiném poli - totiž v hudbě. Velmi záhy se povědomí o netradičním setkání rozšířilo po celé republice. Propagace probíhala v rámci oslovení LŠU formou dopisů a také ústní cestou.

1.2. Poskytované obory Setkání přátel komorní hudby v Bechyni od svého založení poskytovalo prostor pro další vzdělávání a rozvoj v oborech hra na klavír, housle, violu, violoncello, příčnou flétnu a hra v orchestru. Komorní hra v kombinaci výše zmíněných nástrojů byla a je stěžejní složkou těchto setkání. Po roce 1990 se přidala výuka hry na kontrabas.

1.3. Časový rozsah kurzů Časový rozsah kurzů byl nejprve stanoven na 14 dní pravidelně v měsíci červenci. Systém lekcí byl nastaven tak, aby zájemci o kurzy mohli přijet buď na první či druhý týden, nebo oba. Postupem let se osvědčilo, že nejlepší časové rozmezí je 10 až 11 dní vždy v prvních týdnech července. Každý aktivní účastník kurzů má garantované čtyři lekce individuální výuky s lektorem, dále se může zapojit do studia komorní hry. Konkrétní rozvrh vyučovacích lekcí si stanoví každý lektor sám spolu se svými frekventanty. Pro hráče na smyčcové nástroje je možno navštěvovat každý pracovní den orchestr.

1.4. Situace pedagogů a žáků LŠU v Československu do roku 1989 V tehdejší době (do roku 1989) probíhalo na území tehdejšího Československa jen několik málo soutěží pro mladé umělce (příklad obor hra na 6

Česká hudební společnost - v dalším textu také zkratkou ČHS

- 11 -

housle - Kocianova houslová soutěž v Ústí nad Orlicí apod.). Účast na nich, respektive možnost dobrého umístění, byla však pro české účastníky velmi mizivá. V konkurenci zahraničních hráčů z východního bloku nebylo často možné obstát. Postupem let, kdy systematicky tato letní škola pro učitele a žáky LŠU fungovala, bylo možné sledovat stále častěji úspěchy českých začínajících umělců. Jak získávali pedagogové zkušenosti na těchto setkáních, tak vznikala nová místa kvalitní hudební výuky po celé republice. Bylo to znát především na postupném stále častějším umisťování žáků na předních pozicích republikových soutěží (výše zmíněná Kocianova houslová soutěž a dalších). Hranice ve výsledcích zahraničních a tuzemských účastníků se postupně vyrovnávala. Hudební setkání v Bechyni umožnilo také učitelům a žákům LŠU možnost srovnání. Dříve bylo běžné, že učitel měl ve své třídě nadané dítě a poslal ho na soutěž. Zde však docházelo k velkým zklamáním jak pro učitele, tak především pro žáky. Učitelova umělecká představa o soutěžní látce měla mnohdy velmi daleko k požadované interpretaci. Právě díky bechyňským setkáním vznikla příležitost konfrontace a také porovnání vlastních kvalit či nedostatků. Zároveň bylo možné poznat umělecké špičky pedagogické i interpretační. Tvůrčí dílna byla a je pro všechny účastníky, jak z řad pedagogů, tak i frekventantů, velmi inspirativní a poučná. Učitelé, kteří jezdili do Bechyně, postupem let dovedli na svých školách učit lépe, získali potřebné zkušenosti a především věděli, co a jak mají svým žákům vštěpovat. Do roku 1989 se dle vlastního zkoumání lektorů bechyňského setkání situace v konkurenceschopnosti žáků LŠU natolik zlepšila, že bylo možné s jistotou říci, že toto setkání mělo smysl jak v rozvíjení schopností nadšených amatérů, tak i v přípravě talentů pro další profesionální úspěchy.

- 12 -

2. Pořadatelská organizace (lidské zdroje, zázemí) 2.1. Česká hudební společnost Česká hudební společnost byla pod organizací Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy podepsána plných 33 let. Vznik této společnosti souvisel se společenskými změnami po roce 1968. V sedmdesátých letech existovaly snahy tehdejšího režimu kontrolovat svobodnou činnost občanů. A právě hudba, respektive hudební spolky, byly ze začátku velmi obtížně kontrolovatelné. Především proto, že jich bylo velmi mnoho. Protože nebylo technicky proveditelné nasadit do všech hudebních spolků členy KSČ (pro možnou kontrolu jejich činnosti), bylo všech 27 společností sloučeno do jedné. Tak vznikla roku 1973 Česká hudební společnost. Předchůdkyní nově vzniklé České hudební společnosti, která se stala pořadatelskou organizací Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů v Bechyni, byla Společnost pro hudební výchovu, založená roku 1934. Úkolem ČHS bylo zaštiťovat ostatní menší hudební společnosti, které se dělily dle kategorií. Skladatelská

frakce

obsahovala

například

společnost

A.

Dvořáka,

B. Smetany, L. Janáčka, B. Martinů, J. Suka, J. B. Foerstera, V. Nováka a jiných. Další frakce ČHS se skládala z profesních společností, věnujících se například oboru kytara, akordeon, lesní roh a jiným. Poslední složkou ČHS byly společnosti fungující v oborech hudební výchova, muzikoterapie a hudebně ekologické sdružení. Do roku 1990 fungovala ČHS jako většina tehdejších kulturních organizací na bázi současné příspěvkové organizace. V rámci tehdejší administrativy nebyla ČHS samostatnou organizací. Zřizovatelem byl nejprve Český hudební fond (fungující od roku 1954 jako jeden ze šesti tzv. kulturních fondů ČSR) 7 a později Hudební studio. Každý rok byl ČHS stanovený rozpočet, který vycházel z potřeb společnosti. Mnohdy se stávalo, že rozpočet byl stanoven nad rámec běžných ročních výdajů. V zájmu společnosti však bylo, veškeré finance utratit, protože by bylo nutné další rok přebytek vrátit. 7

Nadace Český hudební fond [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.nchf.cz/onadaci.html

- 13 -

Velké společenské změny roku 1989 odstartovaly na jednu stranu svobodný život v demokratické republice, ale co se týče Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů, či dokonce vlastní existence ČHS, stále více se objevovaly problémy s finančním zajištěním. Cíl ministerstva kultury byl tedy jednoznačný - co nejvíce organizací, existujících do té doby pod hlavičkou ministerstva, osamostatnit. Díky novému zákonu o sdružování občanů se ČHS změnila na občanské sdružení. Po roce 1989 ČHS fungovala pod Českým hudebním fondem, později samostatně od roku 1991. Roku 2004 byla situace již natolik neudržitelná, že nebylo možné z finančních důvodů zajistit ani omezený chod společnosti. V praxi to znamenalo, že finance nestačily ani na pronájem kanceláře a plat jednoho zaměstnance. Postupem let byly všechny společnosti včleněné do ČHS osamostatňovány, či přesunuty pod jiného zřizovatele. V posledních letech svého fungování zůstala pod Českou hudební společností pouze Sukova společnost. Jako aktivní činnost si ČHS ponechala organizaci Letního orchestru mladých8 a právě Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy v Bechyni. ČHS fungovala pouze prostřednictvím paní Evy Štrausové, jediné administrativní pracovnice, která pracovala bez nároku na mzdu. Posledním aktivním rokem společnosti byl rok 2006, kdy bylo rozhodnuto, že ČHS zanikne. Administrativní zrušení proběhlo v květnu roku 2007. Zároveň bylo rozhodnuto, že vznikne nová organizace, která bude zajišťovat činnosti výše zmíněných složek. ČHS zanikla bez jediného dluhu, což bylo v té době i dnes velmi neobvyklé. 2.2. Vznik nové společnosti Na soukromé adrese paní Evy Štrausové vznikla nová nástupnická organizace, která získala rozšířený název: Česká hudební společnost - sdružení přátel krásných umění o.s.. Předsedou sdružení se stal violoncellista Evžen Rattay, výkonnou místopředsedkyní paní Eva Štrausová, která zajišťuje chod sdružení. Dalšími členkami sdružení jsou paní Jana Klimtová (zaměstnankyně České filharmonie) a klavíristka a korepetitorka pražské HAMU paní Ludmila Čermáková. Sdružení si platí účetní firmu, která obstarává hospodaření sdružení a také daňové přiznání. Činnost sdružení je dle zákona nevýdělečná. 8

původně organizace Hudební mládež České republiky

- 14 -

2.3. Osoby spojené s organizací Setkání Bechyňské setkání bylo mezi lety 1974 až 1990 organizováno Dr. Annou Chorvátovou, pracovnicí ČHS, která po roce 1990 pracovně přešla na ministerstvo kultury. Od roku 1991 je vůdčí osobností Setkání paní Eva Štrausová (tajemnice ČHS v letech 1992 - 2006), která je v současné době jedinou organizátorkou Setkání. Právě na ní spočívá veškerá manažerská činnost spojená s organizací kurzů. Přestože v současné době je pořadatelskou organizací jiná společnost, paní Eva Štrausová je stále vůdčí osobou v procesu přípravy a zdárného konání kurzů. Protože organizace kurzů je v posledních letech spojena výhradně s touto osobou, uvádím její stručný životopis. Paní Eva Štrausová (*1946) získala své první pracovní zkušenosti v kulturní sféře v Krajském ústavu památkové péče v Ústí nad Labem. Zde se věnovala mj. inventarizaci vybavení Děkanského kostela v Mostě před jeho přestěhováním. Roku 1970 nastoupila do nově vzniklé umělecké agentury Sever, kde měla na starosti organizaci koncertů vážné hudby a divadelních představení. V sedmdesátých letech byla paní Štrausová aktivní hned v několika hudebních organizacích. Roku 1972 pomáhala zakládat společnost Hudební mládež, kde poté pracovala na sekretariátu a v České hudební společnosti působila jako členka výboru. Po roce 1990 byla oslovena předsedou ČHS (již zmíněným Dr. Jiřím Bajerem), aby se ujala největšího a nejstaršího projektu ČHS - Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů v Bechyni. Vzhledem k nastalým finančním problémům ČHS na začátku nového tisíciletí založila paní Eva Štrausová nové občanské sdružení9, které je dodnes pořadatelem Setkání (dnes probíhajícím v Litomyšli). Dlouholeté zkušenosti s organizací hudebního Setkání a vlastnosti jako flexibilita, spolehlivost, upřímnost, či organizační schopnosti, dávají tušit, že paní Eva Štrausová je ve své práci osobou na pravém místě. Mimo jiné je paní Eva Štrausová velmi aktivní žena, takže s přihlédnutím k výše zmíněnému si právem nikdo z lektorů ani z účastníků neumí představit někoho jiného na její pozici.

9

Česká hudební společnost - sdružení přátel krásných umění o.s.

- 15 -

3. Místa konání (Bechyně, Litomyšl) Vzhledem k velice krátkodobému trvání Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů v Příbrami10 se zaměřím v této kapitole na dvě dlouholetá místa konání této akce - na Bechyni11 a Litomyšl12. Cílem je stručně popsat prostředí obou těchto měst jak z kulturního hlediska, tak v kontextu dějin, dostupnosti a vhodného prostředí pro uskutečnění této akce. 3.1. Bechyně

3.1.1. O městě Bechyni Jihočeské lázeňské město Bechyně patří se svými necelými 5500 obyvateli k malým městům naší republiky. Toto malebné městečko má však velmi zajímavou historii a díky první zmínce, pocházející již z roku 1120, patří k nejstarším sídlům v Čechách. Místní hrad, později přestavěný na zámek, vybudoval po roce 1268 Přemysl Otakar II. Roku 1491 byl založen Zdeslavem a Jaroslavem ze Šternberka klášter františkánů. Dvojlodní klášterní kostel se sklípkovou klenbou patří k nejrozsáhlejším a nejhodnotnějším stavbám tohoto druhu v České republice. V polovině 18. století byly ve městě založeny rašelino - železité lázně, které jsou dodnes velmi oblíbené. Bechyně se stala známou i na poli stavebně - technickém. Roku 1903 byl zahájen provoz na první elektrické dráze v Rakousku - Uhersku, a to z Tábora do Bechyně. Stavba nového betonového klenutého mostu přes řeku Lužnici umožnila roku 1928 více přiblížit železnici k městu a podpořit tak nový urbanistický vývoj města. Ihned po společenských změnách v roce 1989 byl střed města Bechyně prohlášen městskou památkovou rezervací.13

10

První ročník setkání se konal v roce 1974 v Příbrami. Další ročníky se konaly v Bechyni a Litomyšli, proto není třeba se na konání kurzů v městě Příbrami více zaměřovat. 11 Setkání v Bechyni se konalo v letech 1975 - 2004 . 12 Setkání v Litomyšli probíhají od roku 2005 do současnosti. 13 KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1. díl A - G. Libri, Praha. 1996

- 16 -

3.1.2. Konání kurzů v Bechyni Hlavními prostory konání kurzů byl internát tehdejší keramické školy v Bechyni (dnešní Střední umělecko - průmyslová škola Bechyně) a prostory LŠU v Bechyni (dnes ZUŠ Václava Pichla). Základní umělecká škola Václava Pichla sídlí ve výše zmiňovaném klášteře. Prostředí tohoto malebného městečka se organizátorům kurzů jevilo jako velmi vhodné a perspektivní právě pro konání této nepolitické akce. I díky velké vstřícnosti tehdejší paní ředitelky LŠU Alice Riegelové byla Bechyně dobrou volbou. Ohlasy lektorů i frekventantů to potvrzovaly. Dobré vlakové i autobusové spojení (především do Prahy) plně dostačovalo. Výuka a většina koncertů probíhala v budově LŠU v klášteře, závěrečný večer, tak zvaný "HuHu" večer14, se konal v kulturním domě. Ubytování, stravování a prostory pro zkoušky orchestru byly zajištěny na internátě zdejší keramické školy. Po mnoha letech a kulturních změnách ve společnosti i na půdě spolupořádající Základní umělecké školy Václava Pichla bylo na přelomu tisíciletí jasné, že ekonomická situace konání kurzů v Bechyni je již neúnosná. Poslední změna na postu ředitele ZUŠ, neustále se zvyšující nájemné za prostory školy, nedávaly naději na lepší vyhlídky. V této škole byl také nedostatek klavírů pro zabezpečení kvalitních lekcí, proto organizátoři kurzů na základě bezplatné nájemní smlouvy zajišťovali od společnosti Petrof zapůjčení koncertního křídla a šesti pianin. Původně byla zdarma jak doprava, tak nájem klavírů (společnost Petrof měla díky kurzům dobrou reklamu), později však bylo nutné za dopravu platit (60 tis. - 80 tis. Kč). Jak se každým rokem nájem za prostory školy zvyšoval, bylo naprosto neúnosné setrvávat v Bechyni. Když na začátku roku 2006 internát keramické školy neblokoval své ubytovací kapacity pro interpretační kurzy v rámci již dohodnutého týdne v červenci, bylo organizátorkou kurzů rozhodnuto, že v roce 2006 bude po mnoha letech každoročního konání kurzů pauza.

14

Popsáno blíže v kapitole 4.6 "HuHu" večer čili Humor v Hudbě

- 17 -

3.2. Přesun do Litomyšle S rozhodnutím paní Evy Štrausové o přerušení konání kurzů se naštěstí nechtěli někteří lektoři smířit. Dlouholetý frekventant, později významný houslista a pedagog, Leoš Čepický přišel s nápadem, že jistě není nutné kurzy rušit úplně, a že by snad bylo možné, přesunout kurzy do Litomyšle. Velmi dobře se znal s tehdejším ředitelem litomyšlské ZUŠ Bedřicha Smetany, Mgr. Radomilem Kašparem, který projevil velkou vstřícnost při projednávání přesunu kurzů. V květnu roku 2006 byly domluveny podmínky působení Setkání na všech zainteresovaných místech. Tehdejší kastelánka státního zámku Litomyšl paní Mgr. Magda Žáková myšlenku nového hudebního setkání v Litomyšli také uvítala. Domov mládeže Vyšší odborné školy pedagogické a střední odborné pedagogické školy v červencovém termínu mohl poskytnout požadované ubytovací kapacity.

3.3. Litomyšl 3.3.1. O městě Litomyšli Původně slavníkovské hradiště s první písemnou zmínkou z roku 981 je dodnes velkým kulturně historickým centrem širokého regionu. Blízkost Trstěnické stezky a pomezí Čech a Moravy dává tušit velký politický, kulturní a správní význam města v rámci Českého království. Kulturním vrcholem středověku bylo roku 1344 založení druhého českého biskupství, které přineslo městu nebývalý rozmach. Husitské války oproti tomu zasadili Litomyšli těžkou ránu, biskupství zaniklo. V 15. a 16. století za rodu Kostků z Postupic bylo vystavěno nové město. Nejvýznamnější historickou budovou je renesanční zámek z let 1568-81, vybudovaný Vratislavem z Pernštejna, který je od roku 1999 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Po Třicetileté válce se Litomyšl stala největším městem východních Čech. Během 19. století město zůstávalo mimo průmyslový rozvoj, vyhnula se mu roku 1845 hlavní trať z Olomouce do Prahy vedoucí přes Českou Třebovou. I přesto však centrum úřadů a škol bylo právě zde v Litomyšli. Buditelé českého národního obrození měli dobré podmínky pro své bádání a rozvoj českého elementu. Mnoho významných osobností působilo ve městě buď jako žáci či jako pedagogové. Roku 1824 se v zámeckém pivovaře narodil Bedřich Smetana, kterého

- 18 -

velmi zviditelnil další litomyšlský rodák, profesor Zdeněk Nejedlý15. Roku 1949 se konal první ročník mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, který v současné době láká do Litomyšle a jejích historických klenotů tisíce návštěvníků z domova i zahraničí. A právě do tohoto prostředí se Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy stěhují.16

3.3.2. Konání kurzů v Litomyšli První ročník Setkání se koná v Litomyšli od roku 2006. Hlavním sídlem kurzů je internát pedagogické školy, dále Základní umělecká škola Bedřicha Smetany a Kongresový sál zámku. Varhanní a flétnové koncerty se odehrávají i v kostele sv. Kříže. V roce 2006, kdy konání v Bechyni bylo nemožné z důvodu obsazenosti internátu a dalších dlouholetých problémů, vznikla iniciativa přesunu kurzů do Litomyšle. Ředitel ZUŠ Bedřicha Smetany Mgr. Radomil Kašpar17 myšlenku přesunu podpořil a proto konání kurzů natrvalo zůstává v Litomyšli. Jediným vážnějším zádrhelem je nutnost domluvy zahájení setkání kvůli ukončení mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, který zaplní všechny ubytovací kapacity ve městě. Jsou také zcela obsazeny prostory zámku. V letošním roce 2012 se bude 39. ročník kurzů konat od 9. července právě z výše uvedených důvodů.

15

Zdeněk Nejedlý (1878 - 1962), pod jeho sochou v Litomyšli stojí: rozmnožil i poškodil kulturu českou, přinesl poctu i úhonu rodnému městu, jež oceňuje dobré a zavrhuje špatné jeho skutky. 16 KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl Kolí - Mi. Libri, Praha. 1998 17 Ředitel ZUŠ Bedřicha Smetany v Litomyšli, v současné době místostarosta města Litomyšl zodpovědný za kulturu, Městský úřad - kontakty [online]. [2012-04-23]. Dostupné z: http://www.litomysl.cz/?id_str=1311054415559

- 19 -

4. Analýza vývoje počtu a zaměření účastníků v průběhu let 4.1. Vývoj počtu účastníků Vývoj počtu účastníků je proces velmi různorodý a vyvíjecí se. Jsou však kritéria, se kterými se musí počítat při organizování každoročního setkání. Po celou historii kurzů základním omezením je kapacita internátů. V Bechyni má internát se dvěma budovami kapacitu 2x 120 lůžek tedy maximálně 240 osob. Do roku 1989 se několikrát stalo, že byla dosažena plná kapacita, ovšem za cenu nepohodlí lektorů. Na dvoulůžkových i třílůžkových pokojích nebylo dostupné dostatečné pohodlí pro lektory i účastníky. Nejvyšší možný počet všech účastníků 18 byl tehdy 240. V závislosti na domluvě s vedením internátu se také někdy stávalo, že kapacita byla omezena pouze na jednu budovu (120 lůžek), vždy dle zájmu o ubytování o prázdninách. Pro domov mládeže to byl samozřejmě dobrý výdělek. V 90. letech 20. století se počet všech účastníků ustálil na 150 - 170, domov mládeže měl také prostor i pro rekreační ubytování. Po roce 1989 zájem mírně klesal na počet 160 osob. V současné době je počet omezen možnostmi ubytovacích kapacit domova mládeže v Litomyšli, tudíž maximální počet všech účastníků je 150 osob. Domov mládeže Vyšší odborné školy pedagogické a střední odborné pedagogické školy19 vždy v červenci ubytovává i další zájemce a kurzy20. Zájem o účast na hudebních kurzech také mnohdy naráží na časové možnosti některých lektorů. Největší problémy panují pravidelně u zájemců o hru na housle. Optimální počet žáků na jednoho lektora je 10 až 15 osob. Mnohdy se ale stává, že ve snaze vyjít vstříc všem, má lektor 15 i více žáků. Což potom může omezit rozsah poskytovaných lekcí. U violoncellové a kontrabasové sekce je situace dlouhodobě opačná. 4.2. Zaměření účastníků Průřez uplynulými 38 ročníky trvání těchto kurzů dává tušit, že jak se měnila doba, měnili se i zájemci o toto hudební setkání. Jak již bylo řečeno, setkání vzniklo za účelem dalšího vzdělávání učitelů LŠU a zapálených amatérů. Učitelé nejprve 18

frekventanti, lektoři, organizátoři dále v textu internát 20 Domov mládeže pedagogické školy. Http://www.vospspgs.cz/?sekce=37/ [online]. [2012-04-23]. 19

- 20 -

jezdili do Bechyně sami a během školního roku předávali nově získané poznatky svým žákům. Později vzali některé nadané žáky sebou, aby sami lépe mohli pochopit podněty od pedagogů vysokých škol a výkonných umělců. Je potěšující, že žáci, kteří přešli studovat na konzervatoř, opět jezdívali do Bechyně dál své studium rozšiřovat. Vznikla tak dlouholetá opakující se tradice, která nemá v českých zemích obdoby. Tito vystudovaní studenti pak jako učitelé LŠU později ZUŠ dále vzali své žáky na kurzy, protože sami měli dobrou zkušenost. V době před rokem 1989 byli další významnou složkou zapálení amatéři různého věku. Mezi nejvýznamnější amatérská komorní uskupení, která se každoročně v Bechyni scházela, patřilo smyčcové kvarteto "HOPAKAJU". Členy tohoto kvarteta byli Ing. Milan Holický - 1. housle, Ing. arch. Milan Pavlík - 2. housle, Jiří Kaplan - viola a RNDr. Jaromír Juna violoncello. Lektoři dokázali dobře pracovat s lidmi, kteří v zaměstnání zápasili s jiným pohledem na společnost, ale v hudbě se mohli plně realizovat pod profesionálním vedením. Obě dvě skupiny učitelů, žáků a amatérů se dobře doplňovaly. Po společenských změnách v listopadu 1989 nastaly změny ve složení frekventantů. Amatérů ubývalo díky svobodným možnostem realizace v zaměstnání a ve společnosti. Kurzy se stávají více prostorem pro první setkání s pedagogem konzervatoře, vysoké školy. Často toto hudební setkání umožní frekventantům zakusit první zkušenost ve hře v orchestru, která bývá časem i budoucí prací studentů konzervatoří a VŠ. Jakmile frekventanti poznají, že jim rozsah kurzů, lektoři a prostředí vyhovují, absolvují Setkání několikrát.

4.3. Věkový rozsah frekventantů Co se týče věkového rozložení frekventantů je rozmezí stanoveno od 5 do 80 let. I když neexistuje nařízení ohledně věkového rozmezí, dlouholetá praxe potvrzuje tento rozptyl.

- 21 -

4.4. Rozvržení kurzů V rámci houslové výuky mají malí žáčci možnost studovat v rámci zvláštní sekce. U ostatních nástrojů je výuka pro všechny věkové kategorie stanovena následovně. Do výuky svých dětí či žáků mohou chodit také rodiče a učitelé či další zájemci. Časový rozsah kurzů se po roce 2000 ustálil na 11 dnech, 10 dní probíhá výuka, každý frekventant má nárok na 4 lekce. V praxi se však dost často stává, že se lektor svým žákům věnuje mnohem více v závislosti na jeho a jejich časových možnostech. Každým rokem se také sejde početný orchestr, který zkouší denně mimo neděli vždy od 16:00 do 18:00. Celý pracovní den je tedy přesně naplánován. Po snídani probíhá individuální výuka, odpoledne taktéž i lekce komorní hry. Od 16:00 již zmíněný orchestr a po večer je každý den koncert lektorů a jejich hostů.

4.4.1. Závěrečný koncert Poslední pracovní den kurzů je uspořádán tak, aby mohl poskytnout všem aktivním frekventantům možnost veřejně vystoupit s předem připraveným programem. Každá nástrojová skupina má vlastní přehrávky, které v závislosti na rozsahu, se konají na různých místech. Tradičně největší skupinou je houslová sekce, jež zpravidla od 10:00 pořádá přehrávku v Kongresovém sále litomyšlského zámku. Ve stejný čas se koná i přehrávka klavíristů a flétnistů. Klavíristé hrají v ZUŠ a flétnisté již v 9:00 ve stejném sále jako houslisté. Internát poskytuje útočiště přehrávkám kontrabasům a violoncell. Interpretační kurzy a setkání přátel komorní hudby vrcholí závěrečným koncertem účastníků, kde se představují ti nejlepší z řad frekventantů. V závěru koncertu vystupuje i orchestr složený z účastníků kurzů a vlastně jeho výstup je takřka jediný, který je připraven a nacvičen pouze ve dnech setkání. Dramaturgicky jsou závěrečné koncerty uspořádány tak, aby obsahovaly výstupy sólové i komorní všech vyučovaných nástrojů tedy houslí, violy, violoncella, kontrabasu, klavíru a flétny. Každoročně jsou tyto koncerty nahrávány Českým rozhlasem. Většinou v srpnu je pak možné v pořadech Pasticcio a Euphonia na stanici Vltava vyslechnout zkrácený záznam z těchto koncertů.

- 22 -

4.4.2. HuHu večer čili Humor v Hudbě Následující poslední den večer se koná poslední "koncert" zvaný HUHU večer - humor v hudbě. Tento recesistický večer je pomyslnou třešničkou na dortu každoročního hudebního setkání. Na myšlenku uspořádat tento nevážný humorem prokomponovaný večer přišel prof. Ivan Štraus, který dle svých vlastních slov obdivoval Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka, tvůrce slavné imaginární postavy českých dějin Járy Cimrmana. Díky většímu možnostem hudby oproti mluvenému slovu bylo možné vytvářet vtipné scénky, které se zdaleka nezakládaly na pravdě, ale mohly přinášet publiku potěšení a smích. Velmi záhy po vzniku tohoto večera se stal spoluorganizátorem programu pan Ing. arch. Vojtěch Vojtěch21. Smyslem tohoto večera je připomenout, že hudba je především zábava. Specifikem programu je to, že se může zapojit každý. Díky této netradiční spolupráci se nebývalou měrou stmelují vztahy mezi frekventanty a lektory, protože si všichni ze sebe dělají legraci.

- 23 -

5. Rozpočet

Setkání

přátel

komorní

hudby

a interpretačních kurzů v letech 2002 - 2012 V této kapitole se zaměřuji na rozpočty kurzů v posledních deseti letech. Podklady ke zkoumání poskytla organizátorka setkání paní Eva Štrausová. V dnešní době je organizace kurzů zajišťována jinou společností22. Dnes je velmi jednoduché uchovávat potřebnou dokumentaci elektronicky, v dřívějších letech bylo však nutné veškeré podklady archivovat v papírové formě. Přestože nedošlo ke změně na pozici hlavní organizátorky od roku 1991, informace o rozpočtech před rokem 2000 jsou velmi těžko dohledatelné právě díky výše zmíněným skutečnostem. Finanční problémy začaly už po roce 1989, kdy došlo ke skokovému zvýšení cen. Dle slov paní Evy Štrausové existuje i kronika kurzů, která mapuje hlavně prvních dvacet let konání akce, ale v současné době je jen velmi těžko a zdlouhavě k nalezení. Získal jsem k dispozici rozpočty z posledních let setkávání v Bechyni mezi lety 2002 - 2005 a v Litomyšli mezi lety 2006 - 2008 a 2011, 2012. Všechny tyto výše zmiňované rozpočty jsou součástí příloh v naskenované podobě. Není účelem v této kapitole pojednávat o každé výdajové a příjmové položce, chtěl bych se zaměřit pouze na pro čtenáře zajímavá čísla, která vypovídají o nejvýznamnějších změnách ve výdajích a příjmech.

5.1. Rozpočet Bechyně Poslední tři roky konání kurzů v Bechyni se neslo ve znamení zvyšujících se finančních problémů. Za zmínku stojí především výdajové položky za pronájem sálů a učeben, které se dramaticky zvyšovaly. Zatímco v roce 2002 celková částka za tyto pronájmy činila 58 tis. Kč, roku 2003 je vidět nárůst o 11 tis. Kč na 69 tis. Kč. V letech 2004 a 2005 tato částka činila 75 tis. Kč, respektive 85 tis. Kč. Další významnou položkou, která postupně narůstala je přeprava a zapůjčení hudebních nástrojů a práce ladiče. Od roku 2002 do roku 2005 částka rostla z 64 tis. Kč na 75 21

Ing. arch. Vojtěch Vojtěch, amatérský klavírista, vítěz soutěže Desetkrát odpověz v roce 1967, který od roku 1979 pravidelně navštěvuje setkání v Bechyni a později v Litomyšli 22 Od roku 1974 do roku 2006 byla organizátorem Česká hudební společnost, po zániku této organizace štafetu převzalo občanské sdružení Česká hudební společnost - sdružení přátel krásných umění o.s.

- 24 -

tis. Kč. Celkové výdaje se ve sledovaných letech pohybovaly od 748 tis. Kč do 814 tis. Kč. Z řady příjmových položek stojí za zmínku zvyšující se příspěvek Ministerstva kultury České republiky, který od roku 2002 do roku 2005 stoupal z 80 tis. Kč na konečných 120 tis. Kč. Je však nutné si uvědomit, že tento trend byl pouze dočasný a další konání kurzů již v Litomyšli se muselo obejít bez tak štědré podpory ministerstva. Největší položkou příjmů setkání v Bechyni i v Litomyšli jsou účastnické poplatky za ubytování a stravování a dále kurzovné v částkách pohybujících se od 110 tis. Kč do 320 tis. Kč. Dalšími příjmovými položkami jsou příspěvek ministerstva kultury, Městského úřadu v Bechyni a místních menších sponzorů. Každým rokem vznikal schodek mezi příjmy a výdaji od 77 tis. Kč do 118 tis. Kč. Situace byla tedy naprosto neúnosná.

5.2. Rozpočet Litomyšl Od roku 2006, kdy došlo k přesunu setkání do Litomyšle, je možné zaznamenat ustálení a hlavně vyrovnání strany příjmů a výdajů rozpočtu setkání. Celkové náklady v prvním roce konání kurzů v Litomyšli klesly o 133 tis. Kč. Díky vstřícnosti ředitele byly prostory ZUŠ Bedřicha Smetany v Litomyšli zapůjčeny pro potřeby setkání za symbolickou cenu. Stejným způsobem je zajištěn Kongresový sál zámku. Proto došlo ke snížení nákladů na pronájmy sálů a učeben o 57 tis. Kč mezi roky 2005 v Bechyni a v roce 2006 v Litomyšli. Položka přeprava a zapůjčení hudebních nástrojů zmizela z rozpočtu úplně, protože

místní

ZUŠ

disponuje

potřebným

nástrojovým

vybavením,

což

představovalo úsporu ve výši 75 tis. Kč. Postupem let rostly výdaje především v oblasti ubytování a stravování. Zatímco rozpočet roku 2006 počítal s částkou za ubytování a stravování 310 tis. Kč, následujícího roku tato položka činila 470 tis. Kč, což bylo dáno především změnou DPH. Rozpočet letošního setkání počítá prozatím s částkou 894 tis. Kč na straně příjmů i výdajů. V současné době odměna na jednoho lektora vychází přibližně na 10 tis. Kč za 11 denní setkání.

- 25 -

950 900 850 800 příjmy v tis. Kč 750

výdaje v tis. Kč

700 650 600 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2011

2012

Příloha č. 1: Vývoj finanční bilance kurzů mezi lety 2002 - 2012 (graf)

- 26 -

6. Rozhlasové nahrávky závěrečných koncertů V rámci bechyňského a později litomyšlského setkání je každoročně natáčen Českým rozhlasem závěrečný koncert účastníků. Hodinový záznam z koncertu byl vysílán stanicí Vltava nejprve pod názvem Setkání přátel komorní hudby, později v pořadu Euphonia a Pasticcio. První redaktorkou, která začala v Bechyni točit, byla paní Olga Jelínková. Od roku 1978 natáčení zajišťuje paní redaktorka Jana Vašatová spolu s panem režisérem Janem Málkem, který jezdil do Bechyně jako aktivní frekventant a amatérský hudební skladatel. Oba dva pracovníci Českého rozhlasu dávají tak možnost mladým začínajícím umělcům i amatérům prezentovat se v celoplošném médiu. Bohužel hodinový rozsah záznamu neumožňuje odvysílat celý koncert. Do éteru se tedy dostanou ty nejzdařilejší hudební čísla.23 Záznam je koncipován tak, aby posluchači měli možnost poznat zákulisí hudebního setkávání formou rozhovoru s některými interprety. Moje vlastní zkušenost tento fakt dokládá.24 V rámci závěrečného koncertu dne 14. 7. 2009 Setkání v Litomyšli jsem hrál s kolegy triovou sonátu G. F. Händela. Paní redaktorka natočila s námi rozhovor a oba mé první výstupy jak hudební, tak verbální, zazněly v celostátním vysílání Českého rozhlasu.

23

Čerpáno z osobního rozhovoru s paní Štrausovou dne 16. 4. 2012 a e-mailu od paní Vašatové, redaktorky ČRo 3 - Vltava ze dne 17. 4. 2012 24 Nahrávka pořadu ČRo 3 - Vltava Pasticcio ze dne 22. 8. 2009

- 27 -

7. Lektoři Vzhledem k rozsahu kurzů a dlouholetému trvání, se na postu vyučujících vystřídalo mnoho uměleckých i pedagogických osobností. V rámci práce uvádím bývalé či zesnulé lektory pouze jmenovitě.

7.1. Bývalí lektoři Obor hra na housle během bezmála čtyřiceti let kromě současných lektorů zajišťovali Petr Messiereur, Bohumil Kotmel, Irena Vítková, Jiří Bukač, Pavel Prantl, ze zahraničí Gerald Fishbach (USA) spolu se svým kolegou Jeanem Barrem (USA). Mezi violisty patřili Jan Kvapil (Talichovo kvarteto), Pavel Šorm a Jiří Žigmund (Wihanovo kvarteto). Lektory violoncellové hry byli Miloš Sádlo, František Smetana, David Sella (Izrael) a Phyllis Young (USA). Lektorské obsazení oboru hry na kontrabas se od roku 1990, kdy se kontrabas začal na bechyňských kurzech vyučovat, nezměnilo. Hře na příčnou flétnu se věnovali Jiří Stivín, Václav Žilka a Kateřina Stegemann (Německo). Mezi klavíristy patřili Radoslav Kvapil a Pavel Štěpán. Korepetici zajišťuje od založení kurzů Ludmila Čermáková. U dirigentského pultu se vystřídali Pavel Pokorný a Jan Zbavitel.

7.2. Současní lektoři Litomyšlské setkání zajišťuje výuku v několika hudebních oborech. Základem a s největším rozsahem je studium hry na housle. Uvádím stručné informace o lektorech, které byly zjistitelné pomocí internetových stránek a osobního rozhovoru s organizátorkou kurzů. Dostupné informace nejsou vždy úplné, zaměřím se proto na jistě zjistitelná data. Pro přehlednost uvádím všechny obory tak, jak jsou uvedeny na propagačních materiálech a přihlášce. Klavír:

prof. František Malý - pedagog pražské HAMU Jiří Holeňa (*1946) - pedagog pražské konzervatoře25

Housle:

prof. Ivan Štraus (*1937) - absolvent pražské konzervatoře

- 28 -

a HAMU. Je uznávaným houslistou, pedagogem a popularizátorem vážné hudby. Zároveň je velmi činný v hudebních společnostech a soutěžích například jako předseda Správní rady Nadace Bohuslava Martinů nebo Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí26 MgA. Leoš Čepický (*1965) - absolvent pardubické konzervatoře a HAMU v Praze. Spolu se svými spolužáky založil roku 1985 Wihanovo kvarteto, se kterým procestoval celý svět. Od roku 2010 je vedoucím Katedry strunných nástrojů na pražské HAMU. 27 MgA. Čeněk Pavlík (*1955) - absolvent pražské HAMU, žák Nathana Milsteina, člen Guarneri tria28 MgA. Luděk Růžička (*1977) - žák prof. Ivana Štrause, člen Symfonického orchestru Českého rozhlasu29 MgA. Michaela Štrausová (*1977) - absolventka HAMU, od studijních let se intenzivně věnuje pedagogice, přednáší dějiny českého umění na Mezinárodní hudební škole a na International School of Prague30 Viola:

MgA. Milan Řehák (*1969) - absolvent pardubické konzervatoře a pražské HAMU. V současné době pedagogicky působí na Konzervatoři v Pardubicích a Univerzitě Hradec Králové. 31

Violoncello: Evžen Rattay - významný český violoncellista, pedagog pražské HAMU, zakladatel Talichova kvarteta, předseda občanského sdružení, které pořádá litomyšlské kurzy.32 25

PRAŽSKÁ KONZERVATOŘ. Holeňa Jiří [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.prgcons.cz/viewContent.php?strAction=showPersonalPage&contactID=122 26 Český hudební slovník: Štraus, Ivan. [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_deta il&id=2069 27 Wihan Quartet. Wihan Quartet [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.wihanquartet.co.uk/pages/biography_en.html#leos 28

Průvodní text programu koncertu ze dne 7.7.2005 AGADA [online]. [2012-04-23]. Dostupné z: http://www.agada.cz/uvod.php?typ=ludek_ruzicka 30 Průvodní text programu koncertu ze dne 8.7.2006 31 Český hudební slovník: Řehák, Milan. [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&action=record_deta il&id=1002759 32 Průvodní text programu koncertu ze dne 9. 7. 2009 29

- 29 -

Kontrabas:

Tomáš Lom (*1945) - sólokontrabasista Rozhlasového symfonického orchestru ve Stuttgartu33 MgA. Petr Ries (*1978) - žák Miloslava Gajdoše na konzervatoři v Kroměříži, člen České filharmonie34

Komorní hra: tomuto oboru se věnují všichni lektoři, záleží na osobní domluvě frekventantů s lektory Příčná flétna: MgA. Magdalena Bílková Tůmová (*1950) - absolventka konzervatoře a HAMU v Praze, věnuje se koncertní a pedagogické činnosti35 Korepetice:

doc. Ludmila Čermáková (*1949) - absolventka konzervatoře a HAMU v Praze, dlouholetá spolupracovnice předních pražských orchestrů, korepetitorka Hudební fakulty AMU v Praze

Orchestr:

MgA. Bohuslav Mimra (*1947) - absolvent brněnské JAMU v oboru hra na housle. Působil v Symfonickém orchestru Československého rozhlasu a Sukově komorním orchestru. Od roku 1983 je dirigentem Komorního orchestru Jaroslava Kociana.

33

Průvodní text programu koncertu ze dne 9. 7. 2005 Petr Ries. [online]. [2012-04-23]. Dostupné z: http://www.petrries.com/uvodni_cz.html 35 Průvodní text programu koncertu ze dne 8. 7. 2006 34

- 30 -

8. Celoroční příprava projektu Příprava dalšího ročníku Setkání vždy začíná ihned po ukončení minulého. Je nutné si uvědomit, že veškerá administrativní práce spočívá na jedné osobě. Nejprve je nutné zaplatit faktury. V měsíci září a říjnu se zpracovávají podklady pro vyúčtování grantů a příspěvků. Účetní zpracování zajišťuje smluvně najatá společnost. Od října nastává práce, která spočívá ve sledování vypsaných grantových řízení ministerstev a dalších institucí, především Pardubického kraje a města Litomyšl. V listopadu a prosinci je nutné vypracovat jednotlivé granty a žádosti. Od podzimu se také konají jednání s lektory. V rámci kurzů se konají každý večer koncerty lektorů a jejich hostů. Jednání o programu a stanovení termínů probíhá od září do konce roku. Zároveň doba před vánoci slouží k evaluaci předešlého setkání, která je založená na komunikaci s účastníky setkání. V prvních měsících nového roku se potvrzuje finální stanovení lektorského obsazení kurzů a následuje příprava propagace. Prezentace litomyšlských setkání spočívá především na e-mailové komunikaci s účastníky. Na jaře se aktualizují internetové stránky a připravují se nabídky a přihlášky k vytištění. V současné době je tisk velmi okrajovou záležitostí, neboť všechny oslovené 36

školy

nabídku vytisknou sami a umístní na svých propagačních plochách.

Registrace účastníků probíhá elektronickou formou v dubnu, květnu a červnu. Po registraci zaslaných přihlášek dochází ke zpracování a rozřazení účastníků dle ubytování, stravování a umístění u lektora. Každý účastník má možnost si objednat služby dle svých možností. Předem si stanoví, jaké služby bude v rámci své objednávky chtít. Probíhá komunikace mezi pořadatelem a účastníkem. Každý účastník dostane organizační pokyny a plánek města. Poté následuje vyřízení plateb a vystavení faktur. V současné době probíhá taktéž komunikace s ubytovacím zařízením a objednávání stravování. 36

základní umělecké školy, konzervatoře, vysoké umělecké školy

- 31 -

Jednání ohledně zajištění prostor, které jsou nutné k zajištění výuky a koncertů, probíhají na jaře. V červnu, tj. měsíc před konáním akce se dolaďují programy koncertů s vystupujícími umělci, poté následuje grafická příprava a tisk papírových programů a plakátů. Stravování probíhá formou stravenek, které se rovněž musí v této době připravit spolu s abonentními vstupenkami, jež každého účastníka kurzů opravňuje k volnému vstupu na jakýkoliv koncert v rámci setkání. Zároveň je nutné papírově ubytovat všechny účastníky kurzů dle jejich objednávky. Protože internát v Litomyšli disponuje dvěma kvalitou rozdílnými budovami a navíc účastníci mohou stanovit svého spolubydlícího, je to velmi náročná práce skloubit všechna tato kritéria. Často dochází několik týdnů před konáním kurzů k rušením účasti nebo naopak k dodatečnému přihlášení, které může zkomplikovat již tak dost hektické chvíle přípravy. Den před zahájením kurzů se organizace přesouvá do Litomyšle, kde dochází ke konkrétní přípravě míst setkání tj. internátu, hudební školy a kongresového sálu zámku. Je nutné nachystat informační nástěnku, označit a zkontrolovat a označit učebny a sály. Zároveň zkontrolovat a nachystat ubytování účastníků. V den začátku setkání se sjíždějí postupně lektoři a účastníci, prezence probíhá v budově internátu. Po večeři se koná setkání všech účastníků včetně lektorů, kde hlavní organizátorka přednese rozvrh kurzů a nutné informace. Během samotného konání kurzů se operativně řeší každodenní problémy.37 Každý den je nutné zajistit otevření a zavření koncertních prostor, doladit a vytisknout koncertní programy a zajistit květiny pro umělce vystupující na koncertech. V neposlední řadě také ubytování dalších umělců a objednávání ladiče a jeho doprovázení. Dále je na bedrech hlavní organizátorky paní Evy Štrausové účast na tiskové konferenci, v živých vstupech do rozhlasu a televize, komunikace s novináři, zajištění natáčení závěrečného koncertu účastníků, ze kterého vznikne hodinový pořad Českého rozhlasu. V posledních dnech konání setkání probíhají jednání o možnosti konání dalšího ročníku v návaznosti na festival Smetanova Litomyšl, objednávka ubytování a stravování na další rok. 37

kopírování not, rozvrhy, schůzky s lektory, přednášky lektorů i hostů, pokladní hodiny pro účastníky, příprava závěrečného koncertu účastníků atd.

- 32 -

V den odjezdu se kontrolují pokoje a odevzdávají klíče. Likvidují se také nástěnky a uklízí se místa kanceláře Setkání. Probíhají přímá platby některých služeb. Poslední činností v Litomyšli je stěhování veškeré administrativy zpět do Prahy. V druhé polovině července a v srpnu se celý jeden ročník uzavírá. Vyúčtovávají se přímé platby a faktury, třídí se a ukládají materiály potřebné ke zdárné organizaci kurzů. Tím končí celý jeden ročník Setkání, ovšem je už nutné se připravovat na další.

- 33 -

9. Negativa organizace a poskytovaných služeb Při mapování všech složek organizace Setkání jsem narazil na fakt, že v podstatě jedinou osobou, která je přímo zodpovědná za veškeré činnosti spojené s přípravou a realizací kurzů, je paní Eva Štrausová. Je skoro až neuvěřitelné, že za 20 let aktivní přípravy se nikdy nestalo, že by organizátorku skolilo vážné onemocnění, zranění či jednoduše únava. Schopnost delegovat činnosti na další kompetentní lidi paní Evě Štrausové chybí. Myšlenka zastoupení nebo nahrazení jiného organizačního pracovníka je momentálně v současných podmínkách zcela nemožná. Především proto, že její pozice je nevýdělečná, což je dnes naprosto ojedinělé. Nezáleží tedy jenom na finančních možnostech, zda se jubilejní 40. ročník uskuteční, ale také na tom, zda paní Eva Štrausová bude mít dostatek fyzických a psychických sil znovu podstoupit celoroční práci. Další negativním aspektem je nerovnoměrná vytíženost lektorů. Jsou pedagogové, kteří vyučují žáky i nad jejich oficiální kapacitu a jiní mají velmi volný program. Je diskutabilní, zda lektor, který učí deset hodin denně, může vykonávat svojí práci stejně kvalitně jako ten, který učí dvě hodiny. Tento fakt je dán tím, že každý frekventant má právo vybrat si lektora a je zde snaha umožnit toto právo všem.

- 34 -

10. Ceny a marketing 10.1.

Ceny

Pro doplnění informací o Setkání přikládám tabulku s cenami. Cena kurzů je stanovena tak, aby všechny zúčastněné strany mohly uspokojit své požadavky. V letošním roce se Setkání uskuteční od 9. července do 20. července 2012. Ceny v Kč jsou stanoveny takto: členové ČHS ostatní Ubytování - stará/nová budova 2090/2860 2090/2860 Stravování - snídaně, oběd, večeře (den) 180 180 Kursovné - komorní hra, individuální výuka 1940 1990 Kursovné - pouze hra v orchestru 1000 1050 Pasivní účastníci 550 550

Příloha č. 2: Ceník kurzů v roce 2012 (tabulka)

10.2.

Marketing

V knize Jany Boučkové o marketingu se můžeme dočíst: "Marketing lze pojímat jako soubor aktivit, jejímž cílem je předvídat, zjišťovat, stimulovat a uspokojit potřeby zákazníka."38 Marketing je komplexní proces, v rámci Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů v Litomyšli se můžeme setkat s velmi laxním přístupem k reklamě a marketingu. Internetové stránky jsou koncipovány jako prezentace, ve které jsou všechny dostupné informace, ale potenciálního zájemce o kurzy, který není dostatečně informován, nedokáže zaujmout originální představení Setkání. Je však nutno položit si otázku, zda je vůbec nutné tvořit nový důraz na dokonalou, neotřelou a zajímavou propagaci Setkání, když během dlouholeté existence kurzů nebyl problém zaplnit kapacity jak ubytovacích zařízení tak většiny lektorů. Zde je vidět, že informovanost o tomto setkání je v konkrétních skupinách lidí velmi dobrá a prozatím není třeba nic nového vymýšlet. Otázkou zůstává, zda i v dalších letech bude možné setrvat v tomto stavu.

38

BOUČKOVÁ, Jana a kol. Marketing. Nakladatelství C. H. Beck. Praha. 2003, s.3

- 35 -

Závěr V této bakalářské práci jsem se pokusil nastínit vývoj bezmála čtyřicetileté tradice konání Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů. Mým úmyslem bylo zmapovat historické souvislosti spojené se založením Setkání, pořadatelskou organizaci od začátku po současnost. Věnoval jsem se osobnosti paní Evy Štrausové, bez které si Setkání nikdo z účastníků nedovede představit. Ve své práci jsem načrtnul vývoj a rozsah Setkání. Dalším důvodem napsání této práce mi bylo stále zhoršující se povědomí o náročné situaci svobodně smýšlejících umělců po roce 1968, kteří chtěli pomoci svým kolegům z LŠU, aby mohli kvalitněji vyučovat ve hře na nástroj a napomáhat tak ke zvyšování estetické úrovně mladé generace. Dnešní generace narozená po roce 1989 si jen velmi těžko dokáže představit podmínky svobodné kultury a vlastního rozvoje v tehdejší době.

- 36 -

Použitá literatura BOUČKOVÁ, Jana a kol. Marketing. Nakladatelství C. H. Beck. Praha. 2003 DIENSTBIER, Jiří; LÁNSKÝ, Karel. Srpen 1968. Práce, Praha. 1990. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1. díl A - G. Libri, Praha. 1996 KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 3. díl Kolí Mi. Libri, Praha. 1998 KOLEKTIV AUTORŮ. Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918. Libri, Praha. 1996 LAŠEK, František. Litomyšl v dějinách a výtvarném umění. J.R.Veselík, Litomyšl. 1945. NEJEDLÝ, Zdeněk. Dějiny města Litomyšle a okolí. Musejní spolek v Litomyšli, Litomyšl. 1903. NEJEDLÝ, Zdeněk. Osudová setkání. Nakladatelství Kruh, Hradec Králové. 1978. RŮŽIČKA, Jindřich a kol. Litomyšl 981-1981. Teps Praha, Praha. 1981 ŠVAŘÍČEK, Roman, ŠEĎOVÁ, Klára a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Portál, Praha. 2007

- 37 -

Internetové zdroje AGADA [online]. [2012-04-23]. Dostupné z: http://www.agada.cz/uvod.php?typ=ludek_ruzicka Český hudební slovník: Řehák, Milan. [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&ac tion=record_detail&id=1002759 Český hudební slovník: Štraus, Ivan. [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.ceskyhudebnislovnik.cz/slovnik/index.php?option=com_mdictionary&ac tion=record_detail&id=2069 Česká hudební společnost - sdružení přátel krásných umění [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.chs-pratele.ic.cz/index.php_soubory/frame.htm Domov mládeže pedagogické školy. [online]. Http://www.vospspgs.cz/?sekce=37/ [2012-04-23]. Litomyšl 2012: Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy [online]. [201203-24]. Dostupné z: http://www.chs-pratele.ic.cz/index.php_soubory/frame.htm Smetanova Litomyšl [online]. [2012-03-24]. Dostupné z: http://festival.smetanovalitomysl.cz/festival-smetanova-litomysl/ Městský úřad - kontakty [online]. [2012-04-23]. Dostupné z: http://www.litomysl.cz/?id_str=1311054415559 Nadace Český hudební fond [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.nchf.cz/onadaci.html PRAŽSKÁ KONZERVATOŘ. Holeňa Jiří [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.prgcons.cz/viewContent.php?strAction=showPersonalPage&contactID= 122 Wihan Quartet. Wihan Quartet [online]. [2012-04-22]. Dostupné z: http://www.wihanquartet.co.uk/pages/biography_en.html#leos

- 38 -

Další zdroje elektronická komunikace s paní Janou Vašatovou, redaktorkou ČRo 3 - Vltava ze dne 17. 4. 2012 Nahrávka pořadu ČRo 3 - Vltava Pasticcio ze dne 22. 8. 2009 osobní rozhovor s paní Evou Štrausovou dne 22. 2. 2012 v Praze, Nadace Bohuslava Martinů osobní rozhovor s paní Evou Štrausovou dne 16. 4. 2012 v Praze, Nadace Bohuslava Martinů osobní rozhovor s prof. Ivanem Štrausem dne 16. 4. 2012 v Praze, HAMU

- 39 -

Seznam příloh v textu Příloha č. 1: Vývoj finanční bilance kurzů mezi lety 2002 - 2012 (graf) str. 25 Příloha č. 2: Ceník kurzů v roce 2012 (tabulka) str. 34

- 40 -

Přílohy

Příloha č.1: Rozpočet Bechyně 2002

Příloha č.2: Rozpočet Bechyně 2003

- 41 -

Příloha č.3: Rozpočet Bechyně 2004

Příloha č.4: Rozpočet Bechyně 2005

- 42 -

Příloha č.5: Rozpočet Litomyšl 2006

Příloha č.6: Rozpočet Litomyšl 2007

- 43 -

Příloha č.7: Rozpočet Litomyšl 2008

Příloha č.8: Rozpočet Litomyšl 2011

- 44 -

Příloha č. 9: Rozpočet Litomyšl 2012

- 45 -

Příloha č. 10: Program Setkání přátel komorní hudby a interpretační kurzy Litomyšl 2009

- 46 -

Příloha č. 11: Program závěrečného koncertu účastníků Setkání přátel komorní hudby a interpretačních kurzů Litomyšl 2007 dne 12. 7. 2007

- 47 -