Rozvojový strategický dokument Obce Zlatá Olešnice na období let

Rozvojový strategický dokument Obce Zlatá Olešnice na období let 2014 - 2018

Obec Zlatá Olešnice

IČ 00278483

Rozvojový strategický dokument Obce Zlatá Olešnice na období let 2014 - 2018 Obec Zlatá Olešnice, Zlatá Olešnice 145, 541 01 Zlatá Olešnice (okres Trutnov), IČ 00278483

1


Statistické údaje Obce Zlatá Olešnice k 01. 01. 2013 - ZUJ: 579886 - Statut: obec - Kraj: Královéhradecký - Okres: Trutnov - Obec s rozšířenou působností: Trutnov - Pověřená obec: Trutnov - Počet místních částí: 1

- Počet katastrálních území: 1 - Katastrální výměra: 942,5365 hektarů - Počet obyvatel: 186 - Z toho v produktivním věku: 133 - Průměrný věk: 38,7 let - Pošta: Ne - Škola: Ne - Zdravotnické zařízení: Ne - Policie: Ne - Adresa obecního úřadu: Zlatá Olešnice 145, 541 01 Trutnov - Webové stránky obce: www.obec-zlataolesnice.cz - Email obecního úřadu: [email protected], [email protected] - Starosta obce: Eva Kmiećová

Mapa obce Zlatá Olešnice (zdroj: www.seznam.cz)

2


Historie a současnost obce Zlatá Olešnice se nachází na východní hranici Krkonoš, v údolí při hlavním silničním tahu do Polska, dolního Slezska, v nadmořské výšce 500 m.n. m. Je obklopena smíšenými lesy s bohatými prameništi. Protéká jí potok zvaný Líčná. Přes obec vede žlutá turistická trasa spojující Bečkov s Libečským údolím, která na jihovýchodní straně nad obcí míjí nejvyšší bod obce, křížek na tzv. Křížové cestě – 618 m.n.m., prochází kolem soustavy vodních nádrží v horní části obce, v centru míjí kostel sv. Kateřiny, ve spodní části nad obcí se z ní lze napojit na naučnou stezku pohraničního opevnění. Podle pověsti byla obec založena roku 1007, kdy měl přijít do zdejšího údolí Budicz Slavský hledat zlato. Drahý kov údajně nalezl v lese zvaném německy „Pfaffen Walde“ a horníci, kteří přišli s ním, se zde měli usadit. Ve skutečnosti byla Zlatá Olešnice založena až ve 13. století v rámci vrcholně středověké kolonizace Trutnovska. První věrohodná písemná zmínka o obci pochází z roku 1297, kdy se připomíná zdejší kostel. Pod dohled olešnického faráře spadal až do husitských válek také kostel v sousedních Bernarticích. V latinských zápisech ze 14. století se obec vyskytuje pod názvem „Olesna“, což dokládá, že byla původně založena slovanskými kolonisty. Později zde však převládli Němci. Název Olešná vznikl zřejmě podle olší lemujících břehy potoka, při kterém byla ves v údolí založena. Ve středověku se zde dobývalo zlato, což se odrazilo v doplnění názvu o přívlastek „Zlatá“ (německy Goldenöls). Pověstí opředený je kopec na hranici s Libčí zvaný Bolkov (dříve Polkenberg), 546 m n. m., kde byly nalezeny pozůstatky středověkého hradu, původně střežícího cestu do Slezska, následně poskytujícího útočiště loupežníkům. Za církevní reformace se kostel ve Zlaté Olešnici dostal do držení církve luteránské. V roce 1568 si protestanti postavili nový dřevěný kostel. Protestantské víře zůstali obyvatelé věrni po celé 16. století. V důsledku rekatolizace prováděné po třicetileté válce museli však přestoupit na katolickou víru. V 17. století byl vystavěn současný pozdně renesanční kostel sv. Kateřiny. Stavebně upravován byl v období baroka. Kromě kostela měla Zlatá Olešnice také svoji školu. Dnes se již přesně neví, kdy byla škola založena. Nejstarším známým učitelem byl Tobias Högler, který zde vyučoval po celých 45 let. Zemřel v roce 1755 ve věku 65 let a je údajně pochován uprostřed kostela. Do roku 1787 docházely do zdejší školy také děti z Křenova. Do tohoto roku se vyučovalo v čp. 71 (dochovaný roubený domek vedle fary). Poté byla v roce 1800 nákladem c. k. Náboženského fondu vystavěna nová školní budova č. p.130 (současná restaurace Fontána), avšak časem přestala také vyhovovat, a tak byla v letech 1843–1845 postavena školní budova č. p. 135, která dnes slouží jako bytový dům. Do roku 1880 byla školou jednotřídní, poté dvoutřídní. Na počátku 20. století, v roce 1911, měla obec 683 obyvatel a 130 domů, většina obyvatel v předválečném období byla německé národnosti. Působili zde mnozí živnostníci – hostinští, pekař, mlynář, řezník a uzenář, obchodník, kovář, obuvník, truhlář a kolář, byla zde mechanická tkalcovna Bernarda Rummela (byla zbourána v 90. letech 20. století). V letech 1935–38 se pod hrozbou rozpínavé politiky nacistického Německa počalo se stavbou rozsáhlé soustavy pohraničního opevnění po vzoru francouzské Maginotovy linie. Po podepsání Mnichovské dohody však byly tyto stavby, dokončené i nedokončené, odevzdány Říši a pohraniční území rovněž. Po připojení Zlaté Olešnice k hitlerovskému Německu bylo tehdejší obecní zastupitelstvo rozpuštěno a obsazeno zástupci NSDAP. Po válce byla většina německého obyvatelstva odsunuta, zůstali jen němečtí antifašisté a obec se počala osídlovat českým obyvatelstvem. V 70. letech 20. století a na počátku let 80. se velmi rychle rozvíjela infrastruktura obce – byl postaven vodovod, prodejna potravin, autobusové zastávky, opravena budova dnešního obecního úřadu, zrealizováno veřejné osvětlení a upraveny obecní komunikace, vybudována protipožární nádrž v horní části obce, která v létě sloužila jako koupaliště. Většina těchto investic byla realizována svépomocí. V tomto období se rovněž rozšiřuje Státní statek, který tehdy zaměstnává podstatnou část obyvatel obce. V roce 1973 byl

3


postaven nový kravín, odchovna mladého skotu se třemi silážními věžemi, sklad lnu a sušárna objemových krmiv. Pro zaměstnance statek postavil v obci bytový dům se šesti byty. Po zániku státního statku a tím i pracovních příležitostí od 90. let postupně klesá počet stálých obyvatel, mladí odcházejí často za prací do větších měst. Je utlumen i společenský a kulturní život v obci. Tento trend se obrací na přelomu tisíciletí, kdy se celospolečensky obnovuje zájem o bydlení v přírodě v okolí větších měst a na vesnici se usidlují i mladé rodiny s dětmi. V roce 2013 má Zlatá Olešnice 186 stálých obyvatel, 58 trvale obydlených budov a 25 rekreačních objektů. V obci žije mnoho řemeslníků a podnikatelů (vedle soukromých zemědělců zejména z oblasti stavebnictví), v provozu jsou dvě restaurace. Oživl i společenský život v obci, v roce 2009 vzniklo občanské sdružení Žako, které organizuje kulturní akce v obci (Jarní a Podzimní bál, pálení čarodějnic, prázdninové minislavnosti, slavnosti sv. Kateřiny, mikulášskou besídku, akce předvánoční a vánoční, dětský karneval a další), působí zde i Sbor dobrovolných hasičů, Myslivecký spolek Líčná, Jezdecký spolek, sdružení rodičů Tvořínek (kde se pravidelně setkávají rodiče s dětmi i senioři). Použité prameny a literatura: Obecní kronika; Žacléřsko na historických pohlednicích (Málek, Schreier 2006), Historie Žacléřska (Rennerová, Mach). Strategický plán rozvoje je jedním ze základních dokumentů územního celku obce Zlatá Olešnice, vyjadřující předpokládaný vývoj daného celku v dlouhodobějším časovém horizontu. Strategický plán je koncepční a rozvojový dokument vytvořený obecním úřadem, jenž vychází ze současného stavu veřejných a soukromých aktivit demografického, ekonomického, sociálního, kulturního a ekologického charakteru na území obce. Jeho hlavním smyslem je organizace rozvoje na bázi slaďování jednotlivých zájmů tak, aby obec prosperovala jako celek. Základní myšlenka rozvoje obce spočívá ve vytvoření kvalitního prostředí pro lidi v současné době žijící v obci. Cílem je vytvoření kvalitních podmínek pro zvyšování počtu obyvatel v naší obci.

O

Z

B E C

M Í S T N Í

L A T Á A K Č N Í

O

L E Š N I C E

S K U P I N Y

J E

O D

R O K U

2014

Č L E N E M

K R K O N O Š E

V letošním roce se pracuje na tvorbě strategie pro období 2014-2020 (VÝTAH INFORMACÍ O MÍSTNÍ AKČKNÍ SKUPINĚ KRKONOŠE, OKRUHY PODPORY)

Hlavním cílem sdružení je všestranná podpora rozvoje regionu Krkonoše a krkonošského podhůří činnostmi uskutečňovanými ve prospěch obyvatel a návštěvníků, obcí, neziskových organizací, drobných podnikatelů, malých a středních podniků a dalších subjektů, které působí v regionu. Hlavními aktivitami MAS jsou: a) zvýšení ekonomické prosperity a kvality života v regionu, včetně podpory malého a středního podnikání, bydlení, školství, využití volného času, veřejné dopravy, cestovního ruchu, péče o kulturní hodnoty regionu, využití informačních a komunikačních technologií aj. b) informování o soustavě Natura 2000 a ochrana přírodních hodnot c) naplňování principu partnerství (dlouhodobá spolupráce mezi státní správou a samosprávou, podnikatelskými subjekty, nevládními organizacemi a dalšími subjekty) d) rozvoj spolupráce subjektů uvnitř regionu i mezi regiony e)příprava podmínek pro účast v rozvojových programech, zejména LEADER ČR, LEADER+, operačních programech ČR, mezinárodních programech aj. f) podpora rozvoje občanských iniciativ na místní a regionální úrovni, g) uskutečňování dalších činností, které jsou

4


v souladu s hlavním cílem sdružení a přinášejí výnosy; případný zisk z těchto činností bude použit na zajištění hlavního cíle sdružení. h) řízení dalších prací, které jsou v souladu s hlavním cílem sdružení a se zájmy členů, a zajišťovat k tomu potřebné finanční, lidské, materiální, informační a další zdroje. Region: MAS Krkonoše působí na území 48 525 ha a má 39 855 stálých obyvatel. Region je součástí Královéhradeckého kraje a NUTS II Severovýchod. Jde o širší pohraniční pás od Dolní Branné na západě, po Žacléř a Bernartice na východě. Nachází se v 5 správních obvodech obcí s rozšířenou působností. Sídlo Místní akční skupiny je ve Vrchlabí. Území v působnosti MAS je územně souvislé, ekonomicky propojené, administrativně jednotné, s významným potenciálem pro další rozvoj cestovního ruchu. Celé území patří podle kategorizace MMR do turistické oblasti Krkonoše. Přírodní podmínky jsou hlavním pojítkem celého území. Místní akční skupina působí v oblasti, která se vyznačuje atraktivním potenciálem zejména přírodních hodnot, a to v nadregionálním i mezinárodním významu. Horská oblast je třetím nejnavštěvovanějším regionem v ČR. Místní akční skupina Krkonoše je tvořena následujícími orgány: • Členská schůze • Rada sdružení • Předseda • Kontrolní komise • Programový výbor • Výběrová komise • Monitorovací výbor Dalšími orgány jsou: • Certifikační komise • Pracovní skupiny • Manažer • Účetní Priority a opatření rozvojové strategie: 1) CESTOVNÍ RUCH: Rozvoj regionu pro udržitelný cestovní ruch NÁVŠTĚVA - specifické směry rozvoje CR: a) údržba a využití kulturních a technických památek pro CR, b) obnova a rozvoj turistických tras - pěších, lyžařských, cyklistických a koňských - s využitím zajímavostí nadmístního významu, c) infrastruktura pro CR (vč. sportovišť, kempů), d) využití místních atraktivit, agroturistiky a zážitkové turistiky, e) skupinová turistika vč. vzdělávání, fitness a wellness pobytů 2) ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ: Ochrana životního prostředí a krajiny, využití obnovitelných zdrojů KRAJINA - ochrana životního prostředí a údržba krajiny a území NATURA 2000 (obnova lesů, erozní pásy, ochrana vod, fauny a flóry, nákup techniky na údržbu krajiny a komunikací) EKOLOGICKÉ PODNIKÁNÍ - ekologické podnikání v regionu Krkonoš: a) podpora ekologicky orientovaného zemědělství a šetrného hospodaření v krajině, b) produkce a využití biomasy (zejména pro výrobu bioplynu) a dalších obnovitelných zdrojů energie (např. využití odpadního tepla), c) tvorba projektů a realizace ekologických technologií za účelem minimalizace produkce odpadů a šetrného využívání zdrojů 3) PODNIKÁNÍ: Podpora a rozvoj podnikání, zakládání malých firem, nové technologie FIRMA - investice do rozvoje podnikání: a) zakládání malých firem do 10 zaměstnanců, b) modernizace výroby a využití nových technologií v podnicích do 25 zaměstnanců, c) revitalizace nyní nevyužitých zemědělských a jiných objektů ZNAČKA - podpora odbytu místních produktů: a) certifikace produktů, b) společná propagace a prodejní akce, c) získávání zkušeností 4) ŽIVOT V OBCÍCH: Vybavenost a služby v obcích (přednostně do 500 obyvatel a vzdělávání obyvatel venkova VYBAVENOST OBCÍ - investice do vybavenosti a rozvoje služeb v obcích: a) rozvoj služeb pro obyvatele a návštěvníky (hromadná doprava, obchody, zdravotní služby, internet, knihovny aj.), b) podpora sportovních, volnočasových (dětská hřiště apod.) a kulturních zařízení, c) zlepšování vzhledu obcí zejména obnovou a údržbou veřejných prostranství a zeleně, drobných staveb a památek VZDĚLÁVÁNÍ - vzdělávání a veřejně prospěšné aktivity v komunitách: a) podpora veřejně prospěšných aktivit místních občanských organizací, b) podpora zaměstnanosti prostřednictvím vzdělávání a rozšiřování veřejných služeb v obcích Účast MAS na programech založených na principech LEADER: MAS Krkonoše (původní název Sdružení pro krkonošské produkty) získala dotaci na osvojování schopností v programu Leader+, tyto finance byly řádně profinancovány a použity na budování mezisektorového

5


partnerství, které vedlo k zahájení spolupráce MAS s mnoha subjekty. Tato partnerství byla následně využita při spolupráci s dalšími subjekty, MAS začala fungovat v určitých ohledech jako rozvojová agentura a ve spolupráci s dalšími subjekty byly podány i projektové žádosti např. na projekt Stromy do Krakonošovy zahrady do Nadace partnerství, na Zvýšení povědomí o značce Krkonoše – originální produkt do Nadace Via, Nadace Auxilia a na Ministerstvo životního prostředí, jejichž prostřednictvím docházelo k využívání metody Leader v praxi, přestože jsme nebyli v mnoha případech jako žadatelé úspěšní.

Základní okruhy Rozvojového strategického dokumentu obce

1. řešení katastrálního území obce s vyznačením veškerých plánovaných stavebních a hospodářských aktivit obce, státních, družstevních a soukromých podniků a firem Urbanistická struktura obce Zlatá Olešnice byla formována a vyvíjela se po celou dobu jejího trvání tj. od jejího založení až po dnešní dobu. Urbanistická struktura obce je svědectvím jejího stáří, protože byla založena při jejím vzniku a i přes různá období rozkvětu a úpadku přetrvala staletí. Obec Zlatá Olešnice je sídlem venkovského typu. Z hlediska urbanistické struktury a kompozice se jedná o silniční/potoční typ obce. Z pohledu historického lze konstatovat, že urbanistická struktura obce se po staletí zásadně neměnila a nová zástavba se drží v intravilánu obce, případně na něj přímo navazuje. V řešeném území se v podstatě nevyskytuje rozptýlená zástavba. Hlavní urbanistická osa obce se táhne podél silnice I. třídy č.16 (Trutnov - Královec) s orientací jih – sever, souběžně s potokem Zlatá Olešnice, který za dobu své existence utvořil údolí, ve kterém se zastavěná část obce Zlatá Olešnice nachází. Duchovním centrem obce je okolí kostela sv. Kateřiny, které po nedávné rekonstrukci plní svůj původní účel jako místa setkávání a odpočinku obyvatel obce. V současnosti a pro další budoucnost lze konstatovat, že rozvoj obce je do značné míry limitován morfologií terénu, kdy se svahy údolí stávají jakousi přírodní hranicí intravilánu. Pro další rozvoj obce, zejména v oblasti bydlení, je tedy nutné do budoucna hledat takové lokality, které svým charakterem umožňují snadnou obslužnost a dostupnost a v minimální míře naruší stávající charakter území. V současnosti se jeví jako dostačující zahušťování intravilánu obce (výstavba v prolukách, v místech původní zástavby, na loukách a pozemcích sídelní zeleně v intravilánu…). Nová zástavba rodinnými domy venkovského typu by měla navazovat jednak na současné urbanistické uspořádání obce a architektonický výraz původní zástavby. Výměry pozemků u jednotlivých objektů pro bydlení by neměly být v nepoměru se stávajícími výměrami - vydaný a platný Územní plán stanovuje pro plochy bydlení minimální výměru 2

pozemku 1.500 m . Při rekonstrukcích stávajících objektů by rovněž měl být respektován architektonický výraz srovnatelných původních objektů v nejbližším okolí. V žádném případě by nemělo dojít k tomu, aby se jakákoliv zástavba stala dominantní vůči zástavbě okolní, navazující či dokonce dominantní v rámci celé obce (v druhé polovině 20. století došlo k výstavbě zemědělského areálu, který svou polohou a architektonickým (ne)řešením značně narušuje jinak poměrně harmonický výraz obce).

6


Mezi lety 2001 - 2012 došlo k nárůstu počtu trvale bydlících obyvatel ze 145 na 186, což znamená nárůst o více než čtvrtinu. V porovnání se srovnatelnými obcemi (počtem obyvatel, rozlohou a polohou vůči regionálnímu centru městu Trutnovu) je takový nárůst nadprůměrný. Pro další možný rozvoj bydlení jsou Územním plánem vymezeny dostatečně velké návrhové plochy bydlení venkovského charakteru, a to zejména v rámci zastavěného území, případně v přímé návaznosti na něj. Kapacita území je, zejména s ohledem na předválečný počet obyvatel (cca 600 obyvatel), stále více než dostatečná. Územní plán nerozlišuje mezi objekty pro bydlení a rekreačními objekty a je tedy možné v objektech, které jsou v současnosti využívány pro rekreaci do budoucna trvale bydlet a naopak. V obci nejsou žádné objekty ani zařízení pro hromadnou rekreaci. Výstavba objektů občanské vybavenosti je možná jednak v Územním plánem vymezených plochách občanského vybavení, a dále v plochách bydlení (pouze takové provozy, u kterých negativní vliv nepřesáhne hranice vlastních pozemků). Územní plán nevymezuje žádné rozvojové plochy pro občanskou vybavenost, ale tyto plochy v území stabilizuje. Jedná se o plochy veřejné infrastruktury (obecní úřad + hasičská zbrojnice), plochy komerčních zařízení malých a středních (restaurace Fontana), plochy tělovýchovných a sportovních zařízení (fotbalové hřiště se zázemím) a plochu hřbitova. S plochami občanského vybavení úzce souvisí i vymezené stabilizované plochy zeleně na veřejných prostranstvích (v okolí kostela sv. Kateřiny). Zejména v zastavěném území obce na více frekventovaných místech je snaha doplnit jednotlivé prvky mobiliáře a provést ozelenění, aby se prostředí stávalo atraktivnější a příjemnější jak pro stálé obyvatele, tak pro návštěvníky území. Územní plán vymezuje v území obce několik areálů výroby a skladování. Jedná se o stabilizované plochy zemědělské výroby a dále o několik areálů pro skladování. Rozvojové plochy výroby jsou pak vymezeny pro výrobu elektrické energie - při severní hranici zastavěného území pro fotovoltaickou elektrárnu a ve východní části území (v dostatečné vzdálenosti od zastavěného území) pro větrné elektrárny. Pro drobnou výrobu a služby lze využít plochy bydlení s tím, že negativní vlivy vykonávaných činností nesmí překročit hranice vlastního pozemku. V současnosti se kapacita vymezených ploch výroby jeví jako dostatečná i pro možný budoucí rozvoj. To se může výrazně změnit po realizaci rychlostní silnice R11 a je proto nutné již v současnosti vytipovávat další vhodné plochy pro výrobu a skladování, příp. pro služby. Opatření: 1. Obnova a následné využití obytných budov, vytvoření multifunkčních prostor v obci, včetně objektů památkového a historického zájmu, modernizace bytů, vždy při zachování venkovských tradic, obnova nebo výstavba kulturních, sportovních zařízení. 2. Obnova nebo nové úpravy veřejných prostor, parků, zeleně a okolní krajiny, obnova, čištění vodních ploch, vodotečí, předcházení škodám na životním prostředí v území, zapojení mládeže do aktivit spojených s ochranou životního prostředí a péči o zeleň na veřejných prostranstvích, odbahnění rybníka „Olešák“ v k.ú. Zlatá Olešnice, zřízení odkaliště pro přítok vody do rybníka „Olešák“. 3. Vybudování a obnova místních komunikací a chodníků na území katastru Zlatá Olešnice, rekonstrukce autobusových zastávek, obnova nebo výstavba infrastruktury, vybudování dopravního zařízení pro dodržování bezpečného silničního provozu v obci.

7


2. zjednodušená dokumentace úprav, obnovy, adaptací a rekonstrukcí navrhovaných staveb jednotlivých akcí Rozvojového strategického dokumentu 2.1 objektů památkově hodnotných 2014 - 2015 - Rekonstrukce Památníku padlých z 1. světové války - proti kostelu sv. Kateřiny - možnost čerpání dotace na zabezpečení péče o válečné hroby, vypsanou Ministerstvem vnitra nebo z jiných dotací. 2014 - 2018 - Záchranné a rekonstrukční práce na kostele sv. Kateřiny - možnost čerpání dotace z programu na obnovu památek ve spolupráci s památkovou péčí, Krajským úřadem, MAS Krkonoše. 2.2 veřejných budov občanské vybavenosti a bytových domů 2014 - oprava střechy na budově bytového domu č.p. 145, předpokládaná investice ve výši 170.000,- Kč, podaná žádost o dotaci z programu rozvoje venkova Královéhradeckého kraje, případně vlastní zdroje. 2014 - 2016 - opatření vchodů bytových domů zastřešením, včetně schodiště, předpokládaná investice ve výši 70.000 Kč, podaná žádost o dotaci z programu rozvoje venkova Královéhradeckého kraje, případně vlastní zdroje. 2014 - 2016 - opatření bytových domů hromosvody, předpokládaná investice ve výši 110.000 Kč, podaná žádost o dotaci z programu rozvoje venkova Královéhradeckého kraje, případně vlastní zdroje. 2014 - příprava projektové dokumentace na opravy budovy č.p. 135 (bývalá škola): oprava venkovních omítek, rekonstrukce sociálního zařízení pro každou bytovou jednotku samostatně, výměna oken, předpokládaná investice ve výši 130.000 Kč, podat žádost o dotaci z programu rozvoje venkova Královéhradeckého kraje, případně vlastní zdroje. 2014 - 2015 - realizace oprav na budově č.p. 135 (bývalá škola): oprava venkovních omítek, rekonstrukce sociálního zařízení pro každou bytovou jednotku samostatně, výměna oken, zjistit možnosti dotací, případně vlastní zdroje. 2015 - 2017 - oprava venkovních omítek, výměna oken, výměna vrat do hasičské zbrojnice na budově Obecního úřadu – bude zpracována žádost o dotaci z programu rozvoje venkova Královéhradeckého kraje.

2.3 drobné lidové a sakrální architektury 2014 - 2015 - Uvedení do provozu místního hřbitova, pasportizace hrobových míst, oprava hřbitovních zdí, výstavba kolumbária, oprava schodiště před vstupem na hřbitov, údržba stávajících pomníků a prostranství hřbitova. 2014 - 2018 – Opravy, rekonstrukce, udržování božích muk – pomníčků v katastru obce

2.4 technických památek v období let 2014 - 2018 není plánován žádný projekt

8


2.5 komunikací a komunikačních ploch 2014 - 2018 - oprava místních komunikací, předpokládaná každoroční investice ve výši 200.000,- Kč, dotace z programu rozvoje venkova Královéhradeckého kraje. 2015 – 2016 – rekonstrukce parkoviště na poz. par. č.167, 265/2, 178 v k.ú. Zlatá Olešnice 2015 – 2016 – výstavba I. fáze chodníku dle projektové dokumentace „chodník podél silnice I/16 Obec Zlatá Olešnice“ předpokládaná investice ve výši 1.500.000,- Kč, dotace z programu rozvoje venkova Královéhradeckého kraje, vlastní zdroje 2015 – 2016 – příprava projektové dokumentace II. a III. fáze chodníku podél silnice I/16 Obec Zlatá Olešnice, dotace Královéhradeckého kraje, vlastní zdroje 2014 – příprava projektové dokumentace pro rekonstrukci autobusových zastávek 2014 – rekonstrukce horní autobusové zastávky ve směru na Bernartice 2015 - rekonstrukce dolní autobusové zastávky ve směru na Bernartice 2014 – 2018 – napojení komunikací na okolní cyklotrasy, budování cyklotras 2014 – 2016 - vybudování dopravního zařízení pro dodržování bezpečného silničního provozu v obci

2.6 návsi, veřejných prostor, parků, rekreačních ploch a zeleně 2014 – rekonstrukce vegetačních prvků na svahu par.č. 324 v k.ú. Zlatá Olešnice 2014 – 2015 - příprava obnovovacího vegetačního plánu 2014 - dovybavení veřejných prostor a rekreačních ploch městským mobiliářem 2014 - 2015 – příprava podkladů pro realizaci naučné stezky se zapojením dětí a mládeže (opevnění, historie obce, ochrana přírody, flora, fauna) 2015 – 2018 – udržovat a rozšiřovat zázemí pro sportovní aktivity dětí a mládeže 2015 – 2018 – obnova a údržba vegetace v obci 2015 – 2018 – realizace naučné stezky se zapojením dětí a mládeže s podporou ochrany přírody 2015 – 2018 – výstavba klubovny pro volnočasové aktivity 2.7 vodních ploch a vodotečí 2015 – 2018 – údržba a rekonstrukce vodoteče 2015 – 2018 – revitalizace vodní plochy rybníka „Olešák“

2.8 energetických a telekomunikačních sítí a objektů

9


2014 – příprava projektové dokumentace na doplnění světelných bodů a rekonstrukci veřejného osvětlení 2014 – 2018 – realizace doplnění světelných bodů a rekonstrukce veřejného osvětlení

2.9 vodohospodářských objektů a objektů pro sběr a likvidaci odpadů 2014 – příprava projektu na rekonstrukci vodojemů, obecního vodovodu 2015 – 2018 – realizace rekonstrukce vodojemů 2015 – 2018 – realizace rekonstrukce obecního vodovodu, předpokládaná každoroční investice ve výši 150.000,Kč, dotace z programu rozvoje venkova Královéhradeckého kraje 2014 - 2015 – projekt sběrný dvůr, zpevněné plochy pro kontejnery na odpady, zastřešení prostor pro shromažďování odpadů 2014 – 2015 – nákup svozové techniky 2015 - 2016 – projekt kompostárna

3. zjednodušená dokumentace úprav a obnovy kulturní krajiny v katastru obce 3.1 nové organizace využití pozemků Vydaný a v současnosti platný územní plán Zlatá Olešnice vymezuje rozvojové plochy pro bydlení v rodinných domech venkovského charakteru zejména v rámci zastavěného území na pozemcích navazujících a doplňujících zástavbu stávající. Územní plán tedy víceméně stabilizuje a rozvíjí funkci bydlení v intravilánu a v extravilánu vymezuje pouze rozvojové plochy pro výrobu (plochy pro energetiku - plocha pro fotovoltaickou elektrárnu navazující na severní hranici zastavěného území a plochy pro větrné elektrárny na východě území obce) a ostatní plochy vymezuje jako plochy stabilizované (tedy zachovává a chrání jejich současné využití). Výměry těchto rozvojových ploch jsou s ohledem k rozvojovému potenciálu obce dostatečné a při předpokládaném vývoji pokryjí potřebu ploch bydlení minimálně jedné generace. Přesto v případě nedostatku těchto ploch v důsledku „stavebního boomu“ (např. po dostavbě rychlostní silnice R11) je možné do budoucna vymezit (změnou Územního plánu, příp. novým Územním plánem) v rámci zastavěného území, případně v návaznosti na něj, další rozvojové plochy pro bydlení. Územní plán tedy v žádném případě nebrání zvýšení počtu trvale bydlících obyvatel, naopak je tomuto trendu nápomocen. Největším zásahem do organizace využití pozemků je vymezení koridoru pro umístění stavby rychlostní silnice R11. Tento koridor dělí v mírném oblouku území obce na větší (cca 2/3 rozlohy) západní část a východní část (zbylá 1/3 rozlohy území obce). Koridor zasahuje do severní samostatné části zastavěného území, ve kterém jsou v současnosti trvale obydlené rodinné domy. Na území obce je v severní části plánováno vybudování mimoúrovňové

10


křižovatky. Stavba rychlostní silnice však ve výsledku nebude mít rozsah vymezeného koridoru a bude zabírat pouze jeho výrazně menší část. Proto ani ta nebude znamenat významné přeorganizování využití pozemků v extravilánu v rámci správního území obce Zlatá Olešnice. Obecně lze tedy konstatovat, že vydaný a v současnosti platný územní plán ve své podstatě zachovává stávající organizaci využití pozemků a soustřeďuje veškerý rozvoj bydlení do zastavěného území, případně kontinuálně na něj, v přímé návaznosti na stávající zástavbu. Výjimku tvoří koridor pro výstavbu rychlostní silnice R11 a návrhové plochy výroby elektrické energie, které jsou vymezeny v nejvyšší možné míře mimo zastavěné území, příp. v největší možné vzdálenosti od něj (s ohledem k negativním vlivům, které jejich provozem vznikají). 3.2 lokální systémy ekologické stability, ochrany místních biotopů a přírodních útvarů Na území obce není vyhlášen ani do něj nezasahují velkoplošná zvláště chráněná území (národní park, chráněná krajinná oblast) ani žádná maloplošná zvláště chráněná území (národní přírodní rezervace, národní přírodní památka, přírodní rezervace, přírodní památka), obecně chráněná území (přírodní park) a na území není vyhlášena žádná část soustavy chráněných území NATURA 2000 (Evropsky významná lokalita, ptačí oblast). Na území se dále nenachází žádný chráněný strom ani skupina stromů. Přes západní hranici částečně do území obce Zlatá Olešnice zasahuje významný krajinný prvek registrovaný „U starého mlýna“. V obci se dále nacházejí významné krajinné prvky ze zákona, a to konkrétně lesy, vodní toky a rybníky.

Vymezení územního systému ekologické stability vychází z okresního generelu z roku 1997 a je dále upřesněn a aktualizován Územním plánem Zlatá Olešnice. V rámci lokálního systému ekologické stability jsou v území obce vymezena dvě biocentra LBC 1 a LBC 2, která jsou propojena lokálními biokoridory. Tyto biokoridory jsou vymezeny od severovýchodní hranice k místní soustavě rybníků (kde je vymezen biokoridor LBC 1), a dále podél toku Zlaté Olešnice přes biocentrum LBC 2 (u jižní hranice intravilánu obce) až k jižní hranici území. Do území obce dále částečně zasahuje větev lokálního systému ekologické stability (lokální biocentra LBC 7, LBC 10 a LBC21 propojená lokálními biokoridory), která probíhá při západní hranici území (souběžně s železniční tratí). V jižní části území obce je vymezen regionální biokoridor, procházející v mírném oblouku území ve směru východ - západ. Pro ochranu lokálního systému ekologické stability je křížení plánované rychlostní silnice R11 navrženo jejím přemostěním přes jednotlivé dotčené prvky. Obecně lze konstatovat, že žádná z částí krajiny není výrazně výjimečná, vyžadující zvláštní ochranu, ale z celkového pohledu na sebe jednotlivé prvky v krajině plynule navazují a doplňují se, a tvoří tak poměrně harmonické přírodní prostředí, kde je víceméně urbanizovaný intravilán obce přes zemědělsky obhospodařované plochy prostupován jednotlivými prvky volné přírody a tvoří tak symbiotický celek, který není příliš narušen nebo znehodnocen.

11


3.3 cestní sítě zajišťující přirozené propojení obce s krajinou a sousedními obcemi včetně doprovodných prvků

Cestní síť v obci se utvářela společně s vývojem obce po celou dobu její existence a její současný stav je tak odrazem celkového stavu obce. Hlavní osu zastavěného území a i celého území obce Zlatá Olešnice tvoří silnice I. třídy č.16 z Trutnova do Královce (a dále do Polska), která celé území půlí ve směru jih - sever na západní a východní část. Tato silnice je hlavní spojnicí s okolními obcemi. Na ní pak navazují jednotlivé obslužné komunikace, které jsou většinou v zastavěném území pro dopravní obsluhu jednotlivých objektů. Povrchy těchto komunikací jsou asfaltové, event. štěrkové nebo nezpevněné. V budoucnu by měly postupně být jednotlivé komunikace rekonstruovány tak, aby na jednu stranu odpovídaly normový požadavkům a na stranu druhou aby zajišťovaly dostatečný komfort uživatelů a především bezpečnost na nich. Parkování (doprava v klidu) v zastavěném území je realizována z velké části na pozemcích jednotlivých objektů a dále na několika menších parkovacích plochách navazujících přímo na silnici I. třídy č.16 případně na jednotlivé obslužné komunikace. Cestní síť mimo zastavěné území není nikterak hustá. U východní hranice obce je vedena komunikace spojující obec Zlatá Olešnice s osadou Rybníček (ve správním území obce Bernartice) a se zaniklou obcí Debrné. Na této komunikaci je vedena poměrně atraktivní a frekventovaná cyklotrasa. Další cesty spojující obec s okolní krajinou jsou víceméně užívané pro účely zemědělského a lesního obhospodařování. U těchto cest jsou poměrně dobře zachovalé původní doprovodné prvky - zejména meze a remízky, které nebyly v rámci zcelování polí v 50. letech 20. století zničeny. Tyto doprovodné prvky jsou pro krajinu a její harmonický výraz více než důležité. Navíc výrazně napomáhají se zadržováním dešťových vod v krajině, a proto by měly být chráněny před negativními zásahy, a rovněž by měly být udržovány a případně obnovovány. Většina cest nesplňuje současné normové požadavky a při jejich rekonstrukcích by měly být tyto požadavky v nejvyšší možné míře naplněny. Územní plán nepředpokládá vybudování žádné nové komunikace, ale vymezuje koridor pro stavbu rychlostní silnice R11, která ve svém návrhu respektuje většinu nejdůležitějších stávajících cest a řeší křížení s nimi přemostěním. Realizací rychlostní silnice R11 by tedy nemělo dojít k výraznému přerušení dopravního spojení s okolní krajinou a navíc díky navrhovanému sjezdu v rámci obce dojde k posílení dopravního spojení se vzdálenějším okolím a oblastními centry. 4. seznam akcí k rozvoji hospodářství obce V obci je hlavním zdrojem obživy zemědělská a lesní výroba a dále drobné podnikání. V obci není žádný větší výrobní podnik. Značná část obyvatel za zaměstnáním vyjíždí do okolních center (zejména Trutnov, Bernartice, Žacléř…). Rozvoj podnikání se předpokládá ve stávajících areálech (Územním plánem vymezených plochách výroby a skladování). Dále je dle Územního plánu pro podnikání možné využít ploch bydlení, pokud ovšem negativní vlivy vykonávané činnosti nepřesáhnou hranice vlastního pozemku. Výraznějšímu rozvoji podnikání v obci brání zejména poměrně špatná dopravní dostupnost území, což by se mohlo změnit realizací rychlostní silnice R11 se sjezdem v území obce, a dále morfologie a charakter území obce, které není příliš vhodné pro výstavbu větších výrobních areálů. Taková výstavba by navíc mohla narušit celkový výraz obce a je tak spíše nežádoucí. Rozvoj a podpora podnikatelských aktivit by se měly do budoucna zaměřovat spíše na oblasti turistiky, agroturistiky, zemědělské a lesohospodářské činnosti a drobné řemeslné výroby příp. v kraji tradiční textilní výroby. Jedná se zejména o nepřímou, přesto nezbytnou podporu formou zajištění dostatečně kapacitní a komfortní technické a

12


dopravní infrastruktury, a dále například propagací obce jako atraktivní turistické destinace. 5. seznam nejdůležitějších osvětových, kulturních a společenských akcí k podpoře realizace Rozvojového strategického dokumentu obce Realizace činností uvedených v Rozvojovém strategickém dokumentu obce bude zveřejňována na webových stránkách obce, na úřední desce Obecního úřadu, na elektronické úřední desce Obecního úřadu a dále budou realizované činnosti projednávány na veřejných zasedáních zastupitelstva obce a na setkáních s občany. 6. aproximativní stanovení nákladů na jednotlivé akce, návrh způsobu financování v jednotlivých letech realizace Rozvojového strategického dokumentu se specifikací zdrojů, které zajistí obec a které jsou požadovány z jiných zdrojů Náklady na konkrétní akce budou stanoveny na základě rozpočtů zohledňujících aktuální cenovou hladinu zboží a služeb. Při realizaci akcí budou využívány různé zdroje financování. ZDROJE FINANCOVÁNÍ - vlastní rozpočet obce - dotace a granty Královéhradeckého kraje - ROP Severovýchod - OP Životní prostředí - Mikroregion - MAS Krkonoše - Euroregion Glacensis - Dotační fondy a operační programy EU (SZIF)

7. další dokumentace, vyplývající z požadavků obce nebo místní pracovní skupiny Při plánování akcí bude obec vycházet také z dokumentace Euroregion Glacensis, Svazu měst a obcí, Mikroregionu Žacléřsko, MAS Krkonoše.

Rozvojový strategický dokument byl schválen zastupitelstvem obce na veřejném zasedání dne 09.04.2014.

13

Rozvojový strategický dokument Obce Zlatá Olešnice na období let

Recommend Documents