ROZVOJOVÝ STRATEGICKÝ DOKUMENT OBCE ROZVOJOVÝ STRATEGICKÝ DOKUMENT OBCE SKAŠOV NA OBDOBÍ LET

ROZVOJOVÝ STRATEGICKÝ DOKUMENT OBCE 2014 - 2020

ROZVOJOVÝ STRATEGICKÝ DOKUMENT OBCE SKAŠOV NA OBDOBÍ LET 2014 – 2020

VYPRACOVÁNO:

LEDEN 2014

SCHVÁLENO ZASTUPITELSTVEM OBCE:

31. 1. 2014

USNESENÍ Č.:

1/2014 1


Obsah 1

2

Charakteristika obce ................................................................................................ 5 1.1

Poloha ............................................................................................................ 5

1.2

Historie obce .................................................................................................. 5

1.3

Demografické údaje ....................................................................................... 7

1.4

Dopravní obslužnost ...................................................................................... 8

1.5

Společenský život v obci................................................................................. 8

1.6

Sportovní vyžití............................................................................................... 9

1.7

Podnikatelské subjekty na území obce a služby veřejnosti ........................... 9

1.8

Znak a vlajka obce .......................................................................................... 9

Řešení katastrální území obce s vyznačením veškerých plánovaných stavebních a hospodářských aktivit obce státních, družstevních a soukromých podniků a firem...................................................................................................................... 9 2.1 2.1.1

Řešení katastrálního území obce Skašov ....................................................... 9 Využití ploch a jejich uspořádání ............................................................. 10

2.2 Vyznačení veškerých plánovaných stavebních a hospodářských aktivit obce, státních, družstevních a soukromých podniků a firem ........................................................ 15 2.2.1 3

Zemědělství, lesnictví .............................................................................. 16

Zjednodušená (schématická) dokumentace úprav, obnovy, adaptací a rekonstrukcí, event. Navrhovaných staveb jednotlivých akcí rozvojového strategického dokumentU ..................................................................................... 17 3.1

Objekty památkové hodnoty ....................................................................... 17

3.2

Drobné lidové a sakrální architektury .......................................................... 17

3.3

Veřejné budovy občanské vybavenosti ....................................................... 18

3.4

Technické památky ...................................................................................... 19

3.5

Komunikace a komunikační plochy .............................................................. 19

3.6

Návsi, veřejné prostory, parky, rekreační plochy a zeleně .......................... 19

3.7

Vodní plochy a vodoteče .............................................................................. 20

3.8

Energetické a telekomunikační sítě, objekty a opatření.............................. 20

3.9

Vodohospodářské objekty a objekty pro sběr a likvidaci odpadů ............... 20

2


4

Zjednodušená (schématická) dokumentace úprav a obnovy kulturní krajiny v katastru obce v rozsahu požadavků na dokument ............................................. 22 4.1

Nová organizace využití pozemků ................................................................ 22

4.2

Lokální systém ekologické stability, ochrany místních biotopů a přírodních útvarů ........................................................................................................... 22

4.3 Cestní sítě zajišťující přirozené propojení obce s krajinou a sousedními obcemi včetně doprovodných prvků.................................................................................... 23 5

Seznam akcí k rozvoji hospodářství obce .............................................................. 23

6

Seznam nejdůležitějších osvětových, kulturních a společenských akcí k podpoře realizace rozvojové strategického dokumentu ..................................................... 24 6.1

Kulturní a společenský život obce ................................................................ 24

6.2

Informovanost občanů ................................................................................. 25

6.3

Akce osvětové, kulturní, sportovní a sociální .............................................. 25

6.4

Akce k zapojení obce do života v regionu .................................................... 26

7

Aproximativní stanovení nákladů na jednotlivé akce, návrh způsobu financování v jednotlivých letech realizace rozvojového strategického dokumentu se specifikací zdrojů, které zajistí obec, okres, a které jsou požadovány z jiných zdrojů ..................................................................................................................... 26

8

Další dokumentace, vyplývající z požadavků obce nebo místní pracovní skupiny 28 8.1

Cíl dokumentu .............................................................................................. 28

8.2

Zdroje financování........................................................................................ 28

3


ÚVOD Rozvojový strategický dokument obce Skašov pro období let 2014 - 2020 je komplexní programový dokument, který formuluje strategii rozvoje celé komunity, jejího fungování i rozvoje celého území. Tato strategie musí být komplexní s důrazem na souvislosti a vzájemnou podporu navržených cílů a programů. Musí také respektovat a navázat na Strategický dokument rozvoje Plzeňského kraje. Strategický dokument je dlouhodobým dokumentem naznačujícím záměry obce na období minimálně pěti let, který se nemůže omezit pouze na jedno volební období zastupitelstva či na období platnosti územního plánu. V podstatě představuje jistou formu dohody o tom, čeho chce obec v nejbližším pětiletí dosáhnout a jak při tom hodlá postupovat. Nejedná se však o dokument neměnný, naopak musí být průběžně porovnáván se skutečností a aktualizován. Strategický dokument usiluje o dosažení rovnováhy mezi tím, co občané chtějí a tím, co je možné, rovnováhy mezi dalším rozvojem a ochranou stávajících přírodních, urbánních a kulturních hodnot. Je zde deklarována vize obce, která je všeobecnou dohodou o budoucnosti. Na základě analýz definuje cíle obce a navrhuje konkrétní rozvojové projekty. Umožní tak lépe plánovat a dobře hospodařit s finančními prostředky rozpočtu obce, včetně účelného čerpání prostředků nejen z fondů EU. Znamená to, že k jeho záměrům a prioritám bude přihlíženo při sestavování rozpočtu obce a programu investičních akcí. Rovněž tak územní plán a jeho změny by měly vycházet ze strategického dokumentu jako jistým způsobem nadřazeného dokumentu. Strategický dokument umožní obci zejména:  naplňovat dlouhodobé cíle a strategickou vizi obce  rozhodovat v zastupitelstvu v širším koncepčním rámci  koordinovat aktivity a zájmy různých subjektů působících v obci  lépe prosazovat a chránit veřejný zájem  kvalifikovaně formulovat další koncepční dokumenty  stanovit priority investičního programu Strategický dokument musí vycházet z analýzy současného stavu, zhodnotit silné a slabé stránky obce, její rozvojové příležitosti a identifikovat existující rizika. Podkladem pro vznik strategického rozvojového dokumentu obce byl zpracovaný územní plán, který mj. stanoví základní zásady uspořádání území a technického vybavení, stanovuje urbanistickou koncepci, řeší přípustné, nepřípustné a podmíněně přípustné funkční využití ploch, jejich uspořádání, určuje základní regulaci území a vymezuje hranice zastavitelného území obce, apod. Současně byly brány v potaz potřeby obce a výhledové náměty, kterými se obec bude postupně zabývat a dle možností řešit.

4


1

CHARAKTERISTIKA OBCE

1.1

Poloha

Obec Skašov se nachází v Plzeňském kraji v okrese Plzeň - jih na půli cesty mezi městy Přeštice a Nepomuk (12 km). Ze Skašova do centra Plzně je to cca 33 km. Skašov je obec o rozloze 722 ha. Obcí protéká Zlatý potok, který se vlévá do řeky Úhlavy. Skašov leží v nadmořské výšce okolo 513 m. n. m. Obec Skašov tvoří jedno katastrální území, obec není dále členěna na části. K roku 2013 je dle české statistického úřadu evidováno celkem 246 stálých obyvatel. Obrázek č. 1: Poloha obce

Zdroj: www.mapy.cz

1.2

Historie obce

Počátky osídlení zdejší krajiny se datují až do doby bronzové. Roku 1326 se pak objevuje první dokument zmiňující samotnou obec Skašov. Podle této listiny prodali dne 26. ledna 1326 Vilém z Boru a Oldřich z Potenštejna dvůr nesoucí jméno Stassow spolu s lesem, poli, lukami, prameny, sady a včelstvem proboštu a konventu chotěšovského kláštera za 78 hřiven stříbra. Původní název obce Stassow v průběhu staletí prodělal řadu změn - známy jsou tvary jako Staschow, Scassow, po třech stoletích se objevuje název Lhota Kassova a až v druhé polovině 19. století české Lhota Skašova. Dnešní jméno Skašov se ustálilo teprve v roce 1916. O původu tohoto názvu existuje několik teorií, podle jedné je ves

5


pojmenována po osobním jméně Stach - Stanislav, podle lidové pověsti je název odvozen z kašovité půdy zdejšího okolí. Chotěšovský klášter se po dvacetiletém hospodaření na dvoru Stassow dohodl s Prostějem z Letína a jeho manželkou Drahou, že převezmou háj, který se obecně nazývá Staschow, aby založili novou ves - lhotu. Tato ves měla po čtyři roky užívat výhody plné svobody a po dalších šest let platu dvou kop grošů. Po uplynutí těchto deseti let měli Prostěj s Drahou novou, "dobře založenou" ves opět vrátit klášteru. Za splnění tohoto úkolu si pak směli doživotně ponechat dva svobodné lány. O historii dvora a nové vsi se nám nedochovalo příliš mnoho záznamů, velká část dějin obce nám tak je zahalena tajemstvím. Něco se však uchovat přeci jen podařilo. Víme tak, že v roce 1379 drželi novou ves bratři Jaroslav Vitmar a Petr z Horšic. V době husitských válek zastavil chotěšovský probošt Petr II. lhotu se dvorem a lesem za 500 kop pražských grošů Václavu Sekáčovi z Újezdce. Po skončení husitských válek se tento majetek opět navrátil ke klášteru. Ten pak ves spravoval až do josefínských reforem na konci 18. století, kdy byl zrušen. Z berní ruly se mezitím konečně dovídáme něco bližšího o zemědělcích, kteří od 14. století hospodařili na pozemcích tehdy nově založené vsi. V letech 1654 - 5 tedy ve Lhotě Kašově žilo šest sedláků a tři chalupníci. Hospodařili na 255 rolích a měli 21 potahů, 14 krav, 16 jalovic, 33 ovcí a 34 sviní. Díky rozvoji poutí na konci 18. století se jim nabídla příležitost dělat hračky. První písemný doklad o hračkářské výrobě pak pochází z roku 1826. Tak začala místní tradice výroby soustružených dřevěných hraček, které se zde brzy věnovala výrazná část obyvatelstva (kolem roku 1850 to bylo 52 rodin), a která obec během 19. století proslavila v mnoha zemích Evropy. Osvícenecká vláda Josefa II. Skašovu na konci 18. století také umožnila výuku zdejších dětí. Později, v roce 1864, byla v obci i dostavěna školní budova. Ta zde pak sloužila až do roku 1989, kdy byla (po předchozím zrušení pro nedostatek žáků) zbourána. Druhá polovina 19. století byla v obci dobou rozvoje kulturního a společenského života. Např. v roce 1891 tu měli své první divadelní představení místní ochotníci, později v 90. letech byl ve Skašově založen Sbor dobrovolných hasičů, který je dodnes strůjcem zdejšího společenského života. K založení hasičského sboru však lidi vedly mnohem praktičtější důvody, v roce 1892 totiž Skašov postihla nešťastná událost - velký požár, při kterém vyhořela celá část obce zvaná "V ulici". Tehdejší obydlí byla stavěna z dřevěných klád, z kamenného zdiva byly jen kuchyně a komíny, lidé proto potřebovali nějaký účinný prostředek proti ohni. V roce 1913 si zdejší výrobci hraček založili hračkářské družstvo, aby tak lépe čelili šizení ze strany obchodníků. Život v obci se po první světové válce pomalu ale jistě vracel do zaběhnutých kolejí. Ve 20. letech nastalo období oprav a rozvoje. Dne 29. května 1921 byl odhalen pomník padlým ve válce, aby tak byla uchována a uctěna jejich památka. Na začátku třicátých let však zdejší hračkářské družstvo v důsledku hospodářské krize a silné konkurence továrních hraček ukončilo svou činnost. Výrobě hraček se pak v obci věnovali již jen jedinci. Počátkem července 1937 bylo ve Skašově otevřeno první koupaliště. 6


Původní jádro vsi v jižní částí je soustředěno kolem malé obdélné návsi s kapli uprostřed, obklopené zděnými přízemními statky z 18. až počátku 20. stol. Zachována je řada roubených špýcharů různé velikosti a pozoruhodné kamenné ohrazení s branami. Severní část je rovněž většinou zděná, zachována je původní hmota a rytmické řazeni štítů podél ulice a řada cenných dokladů zděné i roubené zástavby.

1.3

Demografické údaje

Počet obyvatel Obec má dle aktuálních statistik 246 obyvatel, z toho 116 mužů a 130 žen. Průměrný věk obyvatel obce Skašov dosahuje 42 let. Tabulka č. 1: Počet obyvatel k 1. 1. 2013 Počet obyvatel k 1. 1. 2013

Průměrný věk k 1. 1. 2013

Celkem

Muži

Ženy

Celkem

Muži

Ženy

246

116

130

42,1

42,3

41,9

Zdroj: www.czso.cz Od roku 2004 do současnosti počet obyvatel obce nikterak výrazně nekolísá, v průměru je počet obyvatel ve sledovaném období roven 236. Tabulka č. 2: Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel k 1.1.

Rok Počet obyv.

2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

2012

230

236

232

231

243

242

233

239

241

Zdroj: www.czso.cz Podrobněji je vývoj počtu obyvatel (narození, zemřelí, přistěhovalí, vystěhovalí, atd.) zachycen v tabulce uvedené níže. V letech 2006 a 2012 zaznamenala obec Skašov největší migrační i celkový přírůstek. Tabulka č. 3: Demografické údaje Přistě-

Vystě-

hovalí

hovalí

3

8

5

-1

3

2

232

4

5

1

1

-1

-

-1

231

231

5

3

15

5

2

10

12

243

2007

243

2

5

5

3

-3

2

-1

242

2008

242

1

4

7

13

-3

-6

-9

233

2009

233

3

2

8

3

1

5

6

239

2010

239

3

2

7

3

1

4

5

244

2011

241

-

4

1

2

-4

-1

-5

236

2012

236

5

2

13

6

3

7

10

246

Rok

Stav 1.1.

2004

230

2

2005

232

2006

Narození Zemřelí

Zdroj: www.czso.cz 7

Přírůstek Přírůstek Přírůstek přirozený migrační celkový

Stav k 31. 12.


Nezaměstnanost Z níže uvedené tabulky je patrné, že míra registrované nezaměstnanosti od roku 2009 převyšuje celorepublikový průměr jednak v obci, jednak také v celém okrese Plzeň-jih za celé sledované období. Za rok 2011 dosahovala míra registrované nezaměstnanosti 12,1 procent. Tabulka č. 4: Míra nezaměstnanosti Míra registrované nezaměstnanosti

2008

2009

2010

2011

Česká republika (průměr)

6,0

9,2

9,6

8,6

Okres Plzeň-jih

3,5

6,8

6,7

5,8

Skašov

6,0

13,8

13,8

12,1

Zdroj: www.czso.cz Úroveň vzdělání Dle výsledků sčítání lidu, bytů a domů (SLBD) z roku 2011 žilo v obci celkem 203 obyvatelé starších 15 let. Z toho bylo celkem 89 osob se středním vzděláním vč. vyučení (bez maturity), 44 osoby s úplným středním vzděláním, 2 osoby s vyšším odborným vzděláním a 13 vysokoškolsky vzdělaných osob. Počet osob dojíždějících za prací Dle výsledků SLBD realizovaného v roce 2011 je podíl vyjíždějících obyvatel za prací v poměru k zaměstnaným osobám na úrovni 68 %, což jednak překračuje celostátní průměr (45 %), tak průměr v Plzeňském kraji (46 %) a v okrese Plzeň-jih (49%). Situace dokládá, že v obci je nedostatek pracovních míst a lidé tak musí za prací cestovat, nejčastěji do okolních obcí okresu a do jiných okresů kraje, do jiného kraje cestuje za prací jen nepatrná část obyvatel obce Sociální situace V obci žije většina obyvatel české a moravské národnosti, výjimku tvoří pouze jeden obyvatel slovenské národnosti (údaje ze sčítání lidu). Národnostní menšiny s podílem vyšším jak 10 % v obci nejsou. Tzv. sociálně vyloučené lokality se na území obce nenacházejí.

1.4

Dopravní obslužnost

Automobilové a jiné spojení s okolními obcemi a městy zajišťují silnice II. třídy a místní komunikace. Obyvatelé mají možnost rovněž využít autobusového spojení.

1.5

Společenský život v obci

Obec Skašov spolu s obecními spolky a sdruženími pořádají pro místní občany i občany z okolních obcí kulturní a společenské akce. Lze jmenovat např. nohejbalový turnaj, sportovní dětské hry, pouťovou taneční zábavu, mikulášskou nadílku a další (viz také kapitola 6.1).

8


1.6

Sportovní vyžití

Ke sportovnímu vyžití slouží v obci přilehlý sportovní a kulturní areál s koupalištěm, kde se pravidelně hraje nohejbal, volejbal a tenis. Pro nejmenší děti jsou v prostoru koupaliště dětské prolézačky a houpačka jako součást dětského hřiště.

1.7

Podnikatelské subjekty na území obce a služby veřejnosti

Na území obce nalezneme několik podnikatelských subjektů. Mezi nejvýznamnější patří následující. Prvním je nákladní autodopravce Eurodoprava SPEDITION SKAAN. Druhý subjekt zajišťuje pronájem místní hospody v areálu koupaliště s celoročním provozem zajištující klasické hospodské služby, včetně oslav významných výročí (narozenin) místních občanů i přespolních. V obci je občanům k dispozici také prodejna. Ta nabízí základní druhy potravin, chléb, pečivo, uzeniny, mléčné výrobky, mražené výrobky, nápoje alkoholické i nealkoholické. Rovněž je zajištěn také prodej základního sortimentu drogerie a potřeby pro domácnost.

1.8

Znak a vlajka obce

Obec nemá svou vlajku ani prapor.

2 ŘEŠENÍ KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ OBCE S VYZNAČENÍM VEŠKERÝCH PLÁNOVANÝCH STAVEBNÍCH A HOSPODÁŘSKÝCH AKTIVIT OBCE STÁTNÍCH, DRUŽSTEVNÍCH A SOUKROMÝCH PODNIKŮ A FIREM 2.1

Řešení katastrálního území obce Skašov

Jak již bylo zmíněno výše, obec Skašov najdeme v Plzeňském kraji, okrese Plzeň-jih. Obec leží v nadmořské výšce okolo 513 m. n. m. a její rozloha je 722 ha. Obec není dále členěna na části. Nejvíce jsou zastoupeny plochy se zemědělským využitím, lesní a orné půdy. Přehled všech druhů pozemků včetně výměry je zobrazena v následující tabulce.

9


Tabulka č. 5: Přehled a výměra pozemků na území obce DRUH POZEMKU

VÝMĚRA

Celková výměra pozemku (ha)

722

Orná půda (ha)

275

Chmelnice (ha)

0

Vinice (ha)

0

Zahrady (ha)

14

Ovocné sady (ha)

2

Trvalé trávní porosty (ha)

103

Zemědělská půda (ha)

393

Lesní půda (ha)

271

Vodní plochy (ha)

3

Zastavěné plochy (ha)

9

Ostatní plochy (ha) Koeficient ekologické stability (%)

46 1,19

Zdroj: www.risy.cz

2.1.1 Využití ploch a jejich uspořádání Využití ploch a jejich uspořádání je v souladu s územním plánem obce Skašov, kde je podrobně vymezeno využití ploch s rozdílným způsobem využití včetně obecné prostorové regulace, přípustného využití, podmíněného přípustného využití a nepřístupného využití. Dokument mj. stanoví základní zásady uspořádání území a technického vybavení, stanoví urbanistickou koncepci, vymezuje zastavitelné plochy a plochy přestavby apod. Územní systém ekologické stability (ÚSES), o kterém se územní plán i tento dokument zmiňuje, představuje propojený soubor přirozených i pozměněných ekosystému, které jsou blízké přírodě a udržují její rovnováhu. 1. Plochy k bydlení Bydlení v rodinných domech venkovského charakteru Území zástavby rodinných domů venkovského charakteru určených primárně k bydlení plní také funkci okrasnou, rekreační, nebo užitkovou s možností chovu drobného domácího zvířectva. 2. Plochy k rekreaci Rekreace individuální Jedná se o stávající území pro individuální rekreaci s rekreačními chatami v okrasných nebo užitkových zahradách.

10


Rekreace hromadná K hromadné rekreaci slouží plochy pro pobyt v lokalitě Skašovský les s krátkodobě pronajímatelnými chatami a doprovodnou vybaveností pro rekreaci, relaxaci a sportovní vyžití návštěvníků. 3. Plochy občanského vybavení Občanské vybavení veřejného charakteru Plochy veřejného vybavení nekomerčního charakteru jsou určeny pro stavby se zaměřením na vzdělávání a výchovu, kulturu a sociální služby, veřejnou správu a integrovaný záchranný systém. Občanské vybavení komerčního charakteru Plochy určené pro stavby a rozvoj v cestovním ruchu (např. jídelny, restaurace, pohostinství, penziony atd.) a stavby pro obchodní účely lokálního charakteru. Tělovýchova a sport Plochy pro tělovýchovu a sport lokálního významu, zázemí pro sportovce, dětská hřiště, sportovní nekrytá hřiště apod. 4. Plochy veřejných prostranství Veřejná prostranství s dominantní funkcí dopravy V tomto případě plochy slouží k obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru (návesní prostor, ulice, stezky pro pěší a cyklisty, parkově upravená zeleň apod.) Veřejná prostranství s dominantní funkcí zeleně Plochy s hlavním využitím pro parkovou úpravu zeleně se zvýšenou funkcí okrasnou a rekreační a komunikace pro pěší a cyklistickou dopravu. 5. Plochy technické infrastruktury Zařízení technické infrastruktury Jedná se zejména o plochy s hlavním využitím pro zásobování vodou (úpravny vody, vodojemy, čerpací stanice), pro kanalizaci a čištění odpadních vod (ČOV, retenční nádrže) a plochy pro nakládání s odpady. 6. Plochy výroby Zemědělská výroba Plochy pro speciální stavby určené pro chov dobytka a drůbeže a stavby pro skladování plodin (seníky, sušičky, sila do výše 8 m). 11


7. Plochy zeleně Zeleň doprovodná a izolační Plochy sadovnických úprav v doprovodu komunikací, vodních toků, plochy intenzivní vysoké zeleně izolující plochy bydlení od sousedních ploch s možností negativního vlivu na životní prostředí. Nezastavitelné zahrady Plochy větších samostatných i sdružených zahrad do větších celků pro pěstování různých kultur ovocných stromů. Nezastavitelné zahrady v plochách ÚSES Jedná se plochy větších samostatných i sdružených zahrad do větších celků, které jsou součástí ÚSES, přičemž jejich využití se řídí plánem ÚSES. 8. Plochy vodní a vodohospodářské Vodní plochy a koryta vodních toků Plochy řek, rybníků a nádrží a drobných vodních toků pro vodohospodářské a rekreační využití a zajištění ekologické stability krajiny. Vodní plochy a koryta vodních toků v plochách ÚSES Využití ploch se řídí plánem ÚSES. 9. Plochy zemědělské Plochy zemědělské Plochy orné půdy a travních porostů sloužících zemědělské výrobě, pěstování technických plodin a biomasy. Plochy zemědělské – louky a pastviny v plochách ÚSES Plochy, které jsou součástí a řídí se plánem ÚSES. Plochy zemědělské – louky a pastviny Plochy luk, pastvin a ostatních travních porostů, doplněné plochami ostatní krajinné zeleně, které v krajině plní funkci ekologicko-stabilizační a protierozní. 10. Plochy lesní Lesy Plochy hospodářských, rekreačních a ochranných lesů, které v krajině plní zejména funkci ekologicko-stabilizační a protierozní. Plochy lesů zahrnují články územního systému ekologické stability krajiny. 12


Lesy v plochách ÚSES Funkční využití ploch se řídí plánem ÚSES. 11. Plochy přírodní Ostatní krajinná zeleň Nelesní dřevinné porosty (remízy, staré sady, liniové volné a doprovodné porosty), které plní v krajině funkci ekologicko-stabilizační, protierozní a estetickou a dotvářejí charakteristický krajinný ráz. Ostatní krajinná zeleň v plochách ÚSES Funkční využití ploch se řídí plánem ÚSES. V územním plán dále rovněž vymezuje plochy určené k zastavení či přestavbě (viz obrázek níže). Obrázek č. 2: Zastavitelné a přestavbové plochy

13


Obrázek č. 3: Územní plán obce

14


2.2 Vyznačení veškerých plánovaných stavebních a hospodářských aktivit obce, státních, družstevních a soukromých podniků a firem V zastavěném území se nacházejí pozemky, které jsou potenciálními plochami pro zástavbu rodinnými domy (jsou v návrhu územního plánu zahrnuty v zastavěném území v plochách BV - bydlení v rodinných domech venkovského charakteru) a nejsou speciálně vymezeny v zastavitelných plochách. Jedná se cca o 18 rodinných domů. Jedná se převážně o pozemky ve větších zahradách stávajících rodinných domů. V prolukách zastavěného území se nacházejí další, dosud nevyužité stavební pozemky, které byly zahrnuty do zastavitelných ploch. Jedná se zastavitelné plochy Z1 (6RD), Z2 (6RD), Z4 (6RD), Z5 (6RD). Veškeré zastavitelné a přestavbové plochy pro zástavbu rodinnými domy byly převzaty ze stávajícího platného ÚP SÚ Skašov (Ing. arch. Frei, 1996). Při využití všech ploch pro zástavbu rodinnými domy je ve správním území možné realizovat celkem 42 rodinných domů se 45 bytovými jednotkami pro 107 obyvatel, což představuje celkový nárůst počtu obyvatel ve správním území o cca 45%. Územní plán vymezuje i další zastavitelné plochy. Tyto plochy jsou určeny zejména pro výstavbu veřejných prostranství (s dominantní funkcí dopravní i dominantní funkcí zeleně), dále stavby pro občanské vybavení (podporujících zejména tělovýchovu a sport) a výstavbu zařízení technické infrastruktury (pro zásobování vodou, kanalizaci, čištění odpadních vod nebo infrastruktury řešící nakládání s odpady). Podnikatelské subjekty Níže uvedená tabulka nám dává přehled o celkovém počtu podnikatelských subjektů působících na území obce Skašov. Údaje jsou platné k roku 2012. Počet obyvatel v obci byl v roce 2012 roven 236. Z toho 12 % tvořili podnikatelé – fyzické osoby. V obci dále působí také subjekty v oblasti stravování a pohostinství, ubytování, dopravy a skladování, v oblasti velkoobchodu a maloobchodu, stavebnictví, zpracovatelském průmyslu, nebo zemědělství a lesnictví. V obci Skašov nenajdeme žádného velkého zaměstnavatele, tj. střední ani velký podnik. K roku 2012 byly evidovány v obci celkem 3 mikropodniky.

15


Tabulka č. 6: Podnikatelské subjekty v obci POČET SUBJEKTŮ

OBLAST Zemědělství, lesnictví, rybářství

8

Zpracovatelský průmysl

6

Stavebnictví

5

Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

7

Doprava a skladování

3

Ubytování, stravování a pohostinství

4

Činnosti v oblasti nemovitostí

0

Profesní, vědecké a technické činnosti

1

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti

0

Ostatní činnosti

5

Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů

31

Svobodná povolání - počet subjektů

1

Ostatní právní formy - počet subjektů

6

Počet subjektů bez zaměstnanců

16

Počet subj.s 1-9 zaměst.- mikropodniky

3

Počet subj.s 10-49 zaměst.- malé podniky

0

Počet subj.s 50-249 zaměst.- střed.podn.

0

Počet subj.s >249 zaměst.- velké podniky

0

2.2.1 Zemědělství, lesnictví Zemědělskou půdu v obci obhospodařují soukromí zemědělci: Soukromí zemědělec Jan Baumruk hospodaří na ploše cca 140 ha zemědělské půdy. Převažující činností je chov masného skotu a rostlinná výroba. Hospodaří ve své vlastní zemědělské firmě vybudované v letech 1992-1994. Soukromí zemědělec: Jaroslav Kohout hospodaří na cca 80 ha zemědělské půdy v bývalých prostorách JZD, které má z části pronajaté a z části vlastní. Hlavní činností je chov mastného skotu, pěstování pícnin a služby v zemědělství se svoji technikou. Lesní hospodářství Obec Skašov vlastní 92 ha lesa, ve kterém hospodaří s vlastním lesním hospodářem za pomoci místních občanů nebo zaměstnanců obce. Hospodaření v obecním lese přináší obci nemalé finanční zisky. V roce 2013 byl čistý zisk ve výši cca 430.000,-- Kč. Okolo 100 ha lesů v katastru obce je v soukromých rukou, ostatní lesy v katastru obce jsou státní.

16


3 ZJEDNODUŠENÁ (SCHÉMATICKÁ) DOKUMENTACE ÚPRAV, OBNOVY, ADAPTACÍ A REKONSTRUKCÍ, EVENT. NAVRHOVANÝCH STAVEB JEDNOTLIVÝCH AKCÍ ROZVOJOVÉHO STRATEGICKÉHO DOKUMENTU 3.1

Objekty památkové hodnoty

V obci se nenachází žádné objekty památkové hodnoty.

3.2

Drobné lidové a sakrální architektury

Pomník obětem padlým v 1. světové válce Pomník památka padlým Skašovským občanům v 1. světové válce. Pomník se nachází v parku na křižovatce silnic II/230 Nepomuk Přeštice a II/117 Skašov Letiny. V parku je ještě jeden pomník SAD 5. května, památník obětem II. světové války. Obrázek č. 4: Pomník obětem 1. světové války

Památný strom buk Jedná se o skašovský buk lesní (Fagus sylvatica). Památným stromem byl vyhlášen roku 2006. Jedná se mohutný exemplář, který má kulturně historický význam. Z tohoto důvodu se jedná o chráněný strom. V roce 2014 je jeho stáří 176 let, výška stromu činí 20 m, obvod stromu je 410 cm. Skašovský buk byl vysazen při výsadbě celého komplexu lesa, na tomto buku prý byl připevněn svatý obrázek, ke kterému se lidé chodili modlit a načerpávat sílu. Tento obrázek do stromu zarostl. Výroba skašovských dřevěných hraček Obrázek č. 5: Současná podoba hraček Začátek výroby dřevěných hraček ve Skašově není přesně zdokumentován. Jedna z legend mluví o vysloužilém vojákovi z napoleonských válek, který zde začal hračky vyrábět. Další pramen uvádí, že hračky již dříve začal vyrábět zdejší ovčák, který vyráběl tabatěrky. Podle této 17


legendy je výroba stará již 300 let. Další záznam je v Pamětní knize skašovské školy z roku 1867, kde kronikář uvádí, že se výroba hraček ve Skašově provozuje již prakticky 100 let. Na přelomu 19. a 20. století se výrobě věnovala velká část obce. Největšího rozmachu dosáhla produkce hraček ve Skašově na přelomu 19. a 20. století. V této době fungovalo i hračkářské družstvo, které se staralo o organizaci výroby a odbyt. Mezi válkami výroby stagnovala, či spíše klesala a po 2. světové válce došlo téměř k zániku. Výroba byla udržována zcela nahodile a nepravidelně. Produkce hraček ve Skašově nezanikla především díky rodině Baumruků, Melicharů a Mašků. Po roce 1989 se výroby ujali členové rodiny Brandů, ve které měla výroba hraček dlouholetou tradici. V současné době je vyráběn téměř celý sortiment jako dříve, tedy přibližně 30 druhů výrobků. Nejtypičtějšími jsou koníci různých velikostí, různé panenky – hlavně s máselnicí a miminkem, hadi, husaři na koni i volně stojící. Většina dílů je soustružených, jen hlavy koníků se vyřezávají z profilu v tvaru hlavy koně. Dřevo se používá hlavně lipové, bukové, případně dobře rostlé smrkové. Barvy jsou dnes nezávadné a jsou vhodné k nátěrům hraček.

3.3

Veřejné budovy občanské vybavenosti

Obec Obecní úřad má sídlo na č. p. 55. V budově má sídlo rovněž místní knihovna. Kulturní dům Kulturní dům obec nemá. Pouze v letních měsících je využíván venkovní parket se zakrytým jevištěm. Ten slouží k pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí. Školství Školní budova byla v obci dostavěna již v roce 1864. Ta zde sloužila až do roku 1989, kdy byla, po předchozím zrušení z důvodu nedostatků žáků, zbourána. V současnosti nemá obec žádnou mateřskou ani základní školu. Děti dojíždějí za vzděláním do Letin, Horšic a Přeštic. Místní knihovna Knihovna je občanům k dispozici v budově obecního úřadu. Zdravotní péče Občané jezdí za zdravotní péčí na Polikliniku do Přeštic vzdálené od obce 12 km. Tělovýchovná a sportovní zařízení V obci nepůsobí tělovýchovná jednota. Občanům je k dispozici od roku 1987 sportovní a kulturní areál včetně koupaliště. Dále v prostorách areálu najdeme přírodní jeviště a asfaltová a travnatá hřiště, pro děti pak jsou k dispozici dětské prolézačky a houpačka.

18


Organizace v obci a) Sbor dobrovolných hasičů (SDH) Sbor dobrovolných hasičů působí v obci již od roku 1893. V roce 2013 oslavil své 120. výročí založení. Sbor je pro obec cennou aktivní složkou. Podílí se pořádání většiny kulturních a společenských akcí. Sportovní oddíly V obci působí desetičlenné družstvo nohejbalistů, které se v roce 2013 přihlásilo do okresní soutěže v okrese Plzeň-jih.

3.4

Technické památky

V obci se nenachází žádné technické památky.

3.5

Komunikace a komunikační plochy

Spojení s okolními obcemi zajišťují silnice II. třídy (II/117 a II/230) a místní a účelové komunikace. Občané mají rovněž možnost využít autobusového spojení.

3.6

Návsi, veřejné prostory, parky, rekreační plochy a zeleně

Jak již bylo zmíněno, v obci se nachází sportovně kulturní areál a koupaliště. Sportovní areál V obci byl v roce 1987 vybudován sportovní a kulturní areál s koupalištěm, který slouží dodnes. Dalším objektem v areálu koupaliště je přírodní jeviště se sociálním zařízením pro pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí. V prostoru areálu koupaliště jsou dvě asfaltová hřiště na nohejbal, volejbal a tenis dále dvě travnatá hřiště na volejbal. Pro nejmenší děti jsou v prostoru koupaliště dětské prolézačky a houpačka jako součást dětského hřiště. Pro všechny návštěvníky je v areálu koupaliště místní hostinec s 50 místy u stolu, který je celoročně v provozu a zajišťuje občerstvení pro místní občany a návštěvníky koupaliště a kulturních akcí v letních měsících. Místní hostinec na koupališti je v majetku obce a jeho celoroční provoz zajišťuje nájemce z řad Skašovských občanů. Provoz koupaliště a pravidelné udržování travnatých ploch zajišťuje obec vlastními pracovníky. Součástí sportovního a kulturního areálu je parkoviště cca pro 25 osobních automobilů. Koupaliště V prostorách sportovního a kulturního areálu je přírodní zpevněné koupaliště o velikosti 30 m x 50 m s hloubkou od 1,40 m do 3 m. Součástí koupaliště je ohrazené brouzdaliště pro děti s hloubkou od 10 cm do 80 cm a dvěma malými plastovými skluzavkami. Na koupališti je ještě velká skluzavka pro děti i dospělé s výškou cca 5 m a délkou 11 m s automatickým přítokem vady na skluzavku. V okolí koupaliště jsou udržované travnaté plochy k relaxaci a odpočinku. 19


3.7

Vodní plochy a vodoteče

Obec vlastní rybník o rozloze 1,215 ha na západní straně obce. O tento rybník se pravidelně starají místní a přespolní rybáři, kteří zde každoročně v měsíci červenci pořádají rybářské závody.

3.8

Energetické a telekomunikační sítě, objekty a opatření

Energetika Obec Skašov je zásobována elektrickou energií ze tří stávajících trafostanic, napojených na venkovní vedení VN 22 kW. Pro zastavitelné a přestavbové plochy je stávající kapacita trafostanic postačující. V území nejsou navrženy nové trafostanice. Plynofikace Obec Skašov je plynofikována od roku 2003. Celkem bylo připojeno plynofikaci 100 rodinných domů, chalup, chat a stavebních parcel. V současné době využívá plynofikaci 65 % připojených odběrných míst, jednotlivé objekty jsou vytápěny individuálně. Zastavěné plochy jsou připojeny na STL plynovodní rozvody. Realizovaná investiční opatření V závěru roku 2012 byla dokončena rekonstrukce silnice v obci II/117 Skašov - Letiny v celkové délce 611 m včetně vybudování oboustranných chodníků V roce 2013 byla dokončena rekonstrukce silnice II/117 Skašov-Měčín v celkové délce 356 m, včetně vybudování jednostranného chodníku. V prvním pololetí roku 2013 zajistila obec Skašov úpravu dvou křižovatek místní komunikace při silnici II/230, abychom omezili průjezd motorových vozidel po místní komunikaci "kovárnou" směrem na Letiny. Současně s touto akcí byla zajištěna oprava výtluků a celoplošný penetrační postřik se zadrcením na místní komunikaci od kontejnerů až k hájovně o celkové ploše 2500 m2. Na podzim roku 2013 byla vybudována nová vodovodní přípojka pro zásobování pitnou vodou sportovní a kulturní areál Skašov.

3.9

Vodohospodářské objekty a objekty pro sběr a likvidaci odpadů

Vodovodní síť V obci Skašov jsou jednotlivé objekty zásobovány pitnou vodou z domovních studní. Množství vody je dostatečné pouze v jihozápadní části obce pod vrstevnicí 520 m. n. m. (pod obecním úřadem). Kvalita vody je hodnocena jako špatná (vyšší obsah železa a organických látek). Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje předpokládá výstavbu vodovodu po roce 2015. Dle dotazníkové akce u Skašovských občanů v roce 2007 ze strany Skašovských občanů o vybudování veřejného vodovodu nebyl zájem. 20


Na pozemku parc. č. 1516 k. ú. Skašov se nachází vodní zdroje (V1), který sloužil pro zásobování zemědělského areálu ve Skašově. Vodojem na pozemku parc. č. 1604 a 1605 k. ú. Skašov, který sloužil pro zásobování zemědělského areálu vodou, je v současné době nefunkční. Kanalizační síť Obec Skašov má jednotnou kanalizační síť (výstavba v letech 1965 – 1975 – 1985) z betonových a kameninových trub DN 400 – 1000 v délce 3084 m. V severní části zastavěného území je 370m nové jednotné kanalizace z plastových trub. Do jednotné kanalizace je do ní po předčištění v septicích či domovních ČOV vypouštěna odpadní voda od 73% trvale žijících obyvatel a 31% rekreantů. Zbývající část zástavby je napojena do bezodtokových jímek, odpadní vody jsou vyváženy na pole. Kanalizace je ukončena jednou volnou výpustí do bezejmenné vodoteče (vodoteč zaústěna do Dolejšího rybníka). Povolení vypouštění vod je z 2. 10. 2000, platnost povolení je do 30. 6. 2015. Současný stav neodpovídá ČSN, předčištění vod je nedostatečné. Dešťová kanalizace je pouze v části obce, v části obce bez dešťové kanalizace je dešťová voda odváděna příkopy, strouhami a propustky. Část extravilánových vod, zejména vod z území východně od obce stéká neregulovaně do zastavěného území, v němž nejsou stávající profily kanalizačních řadů dimenzovány na převedení větších množství extravilánových vod. Požární voda Zdroje požární vody jsou: -

umělá vodní nádrž ve středu obce na pozemku 1040/4 k. ú. Skašov

-

umělá vodní nádrž (koupaliště) na pozemku 862/38 k. ú. Skašov. Řešení odpadů v obci

Na základě smlouvy s obcí Skašov zajišťují Západočeské komunální služby Plzeň svoz komunálního odpadu v zimním období 1 x týdně, v letním období také navíc 1x za čtrnáct dnů. A to všem obyvatelům v obci z jejich vlastních kontejnerů, včetně chatařů a chalupářů, kterých je v obci okolo 42. Na tříděný odpad obec vlastní kontejnery na jednom svozovém místě, celkem 6 plastových, 2 kontejnery na sklo a 2 kontejnery na papír. Na druhém svozovém místě jsou 2 kontejnery na plast, 1 na papír a 1 na sklo. Tyto jsou umístěny v areálu koupaliště. Jejich pravidelný odvoz zajišťují Západočeské komunální služby. Nebezpečný odpad je v obci likvidován „Sdružením obcí pro odpadové hospodářství“ kterého je obec Skašov členem, kdy je svoz nebezpečných odpadů zajištěn mobilním svozem dva krát do roka v měsíci květnu a říjnu.

21


4 ZJEDNODUŠENÁ (SCHÉMATICKÁ) DOKUMENTACE ÚPRAV A OBNOVY KULTURNÍ KRAJINY V KATASTRU OBCE V ROZSAHU POŽADAVKŮ NA DOKUMENT 4.1

Nová organizace využití pozemků

Vzhledem ke skutečnosti, že stěžejní funkcí sídla je bydlení, je zájmem obce vymezit v přiměřeném rozsahu nové lokality pro bydlení. Nové plochy pro bydlení jsou navrženy tak, aby navazovaly na stávající zastavěné území sídla v rozsahu, který odpovídá velikosti obce a jejímu předpokládanému rozvoji. V lokalitě je možná výstavba rodinných domů ve stávajících prolukách, možná je také přestavba stávajících rekreačních objektů na rodinné domy. Nová zástavba bude svým objemem respektovat charakter sídla, hladinu zástavby a architektonické dominanty. Stávající sportovní areál je možné rozšířit o nové plochy pro sportovní vyžití. Výrobní činnost zemědělského areálu.

je

možné

rozvíjet

v nevyužívaných

plochách

stávajícího

Nezastavěná část lokality, její severní část, je přístupná z veřejného prostoru podél severní hranice lokality. Ostatní nezastavěná část lokality je přístupná přes zastavěné území z veřejného prostoru při východní hranici lokality. Veřejný prostor podél severní hranice lokality bude šířky min. 8m. Lokalita byla zařazena do přestavbových ploch z důvodu vazby nezastavěné části lokality na část zastavěnou (vlastnické vztahy) a nevhodnosti řešení dopravního napojení zcela novým veřejným prostorem při západní hranici přestavbové plochy (vlastnické vztahy). Řešení je závislé na způsobu dělení nezastavěné části plochy. V případě dohody vlastníků je možné rozšíření zastavěných pozemků ve východní části lokality směrem západním a následné rozšíření stávajících objektů, resp. v případě špatného či nevhodného stavu stávajících rekreačních objektů jejich demolice a zcela nová výstavba rodinných domů.

4.2 Lokální systém ekologické stability, ochrany místních biotopů a přírodních útvarů Přírodní funkční skladebné části ÚSES, tj. biocentra i biokoridory, jsou nezastavitelným územím. V biokoridorech se připouští pouze vedení liniových staveb a umístění drobných technických objektů.

22


Regionální úroveň ÚSES: RB 3007 Týniště - biokoridor regionální mezofilní – funkční RK 2011 – Týniště - Buč - biokoridor regionální – funkční Lokální úroveň ÚSES Vymezené hygrofilní až hydrofilní systémy ES: LBK 3007-BL (severně od RK 2001) – biokoridor částečně funkční (podél bezejmenného levostranného přítoku Podhrázského potoka) LBC PŔ034 (jihozápadně od obce) – biocentrum funkční (Zlatý potok) LBK PŘ034-NE (jihozápadně od obce) – biokoridor funkční (Zlatý potok pod LBC) LBK jižně od obce – biokoridor převážně nefunkční (podél pravostranného bezejmenného přítoku Zlatého potoka)

4.3 Cestní sítě zajišťující přirozené propojení a sousedními obcemi včetně doprovodných prvků

obce

s krajinou

Spojení s okolními obcemi zajišťují silnice II. třídy a místní a účelové komunikace. Občané mají rovněž možnost využít autobusového spojení. Železniční trať obcí neprochází, nejbližší železniční zastávky jsou v Přešticích, Blovicích nebo Nepomuku. V obci se nenachází žádné cyklostezky, přesto cyklisté v letních měsících navštěvují místní koupaliště. V roce 2013 byla soukromou zemědělskou firmou ze sousední obce Březí vystavěna nová hipostezka spojující obce Březí – Radkovice – Skašov – Letiny – Svárkov a Žinkovy.

5

SEZNAM AKCÍ K ROZVOJI HOSPODÁŘSTVÍ OBCE

Zastupitelstvo obce Skašov stanovilo několik nejdůležitějších akcí, které chce v období let 2014 – 2020 zrealizovat a přispět k rozvoji obce. Jedná se o následující: 

Hledání, objevování a obnovování místních kulturních a společenských tradic, zakládání nových tradic, které povedou k větší pospolitosti místních obyvatel



Podpora a realizace činností vedoucích ke zkvalitnění způsobu života v obci



Úprava a čistota veřejných prostranství a staveb, zlepšování občanské vybavenosti a technické infrastruktury včetně technických zařízení pro ochranu životního prostředí



Kvalitní péče o životní prostředí a krajinu kolem nás.



Zajištění hospodářského, kulturního, společensko-sociálního zázemí v obci, dále pak kulturního a sportovního vyžití.



Aktivní zapojení obyvatel do dění v obci 23


6 SEZNAM NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH OSVĚTOVÝCH, KULTURNÍCH A SPOLEČENSKÝCH AKCÍ K PODPOŘE REALIZACE ROZVOJOVÉ STRATEGICKÉHO DOKUMENTU 6.1

Kulturní a společenský život obce

Největším iniciátorem kulturního a společenského života v obci je jediné sdružení působící na území Skašova. Je jím sbor dobrovolných hasičů. Ti v jarních měsících pravidelně zajišťují čištění místního koupaliště. Během prvního týdnu v srpnu pořádají turnaj trojic v nohejbalu a zároveň dětské hry v areálu koupaliště. Dobrovolníci z řad hasičů dále pořádají pouťovou taneční zábavu a v prosinci mikulášskou nadílku pro místní děti. V letních měsících se i část chatařů a chalupářů zapojuje do činnosti v obci při sportovních a kulturních akcí v obci Skašov. Obrázek č. 6: Nohejbalový turnaj

Obrázek č. 7: Dětské hry o skašovské pouti

24


Obrázek č. 8: Vystoupení keltských bojovníků

6.2

Informovanost občanů

Veškeré důležité informace o dění v obci jsou zveřejněny na webových stránkách www.skasov.cz. a na úřední desce. Veškeré záležitosti jsou projednávány na veřejných zasedáních zastupitelstva. V obci máme veřejný rozhlas, kterým informujeme občany o dění v obci.

6.3

Akce osvětové, kulturní, sportovní a sociální  Podpora místních spolků a sdružení, aktivit občanů, sloužících ke kulturnímu, osvětovému a sportovnímu vyžití  Podpora mládeže v mimoškolní činnosti a jejich zapojení do komunitního života v obci  Podpora aktivit vedoucích k rozvoji knihovny, nákup nových knih, časopisů, spolupráce s ostatními knihovnami v regionu  Zajištění funkčnosti internetových stránek, jejich aktualizace pro lepší informovanost občanů  Šíření osvětové činnosti mezi občany o zlepšení vzhledu svých nemovitostí, zahrad a oplocení  Udržování tradic pro příští generace

25


6.4

Akce k zapojení obce do života v regionu  Spolupracovat s okolními obcemi, vzájemně se informovat o jednotlivých aktivitách a nabídkách pro občany  Aktivně spolupracovat s obcemi v rámci dobrovolného svazku mikroregion Přešticko  Podpořit tvůrčí a podnikatelské aktivity občanů, které přinesou nové nápady a rozšíří možnost zaměstnání v obci a v nejbližším okolí

7 APROXIMATIVNÍ STANOVENÍ NÁKLADŮ NA JEDNOTLIVÉ AKCE, NÁVRH ZPŮSOBU FINANCOVÁNÍ V JEDNOTLIVÝCH LETECH REALIZACE ROZVOJOVÉHO STRATEGICKÉHO DOKUMENTU SE SPECIFIKACÍ ZDROJŮ, KTERÉ ZAJISTÍ OBEC, OKRES, A KTERÉ JSOU POŽADOVÁNY Z JINÝCH ZDROJŮ Rozvojový strategický dokument obce Skašov obsahuje výčet základních záměrů, které zastupitelstvo obce považuje za nezbytné realizovat v zájmu rozvoje obce. Předpokladem realizace většiny záměrů je využití dotací z fondu Evropské unie, národní dotační programy a krajské fondy. a) Chodník při silnici II/230 Cíl: oprava chodníku Přepokládaný rozpočet: cca 630.000,- Kč Předpokládaná doba ukončení realizace: 2014 Financování z: Plzeňský kraj/rozpočet obce b) Oprava kaple Cíl: rekonstrukce obecní kaple Přepokládaný rozpočet: 725.000,- Kč Předpokládaná doba ukončení realizace: 2014 Financování z: národní dotační programy/vlastní zdroje c) Kořenová čistička odpadních vod Cíl: výstavba čističky odpadních vod Přepokládaný rozpočet: 6.753.000,- Kč Předpokládaná doba ukončení realizace: 2016 Financování z: /dotační fondy EU/vlastní zdroje/ 26


d) Hřiště Cíl: výstavba hřiště s umělým trávníkem Přepokládaný rozpočet: 1.250.000,- Kč Předpokládaná doba ukončení realizace: 2015 Financování z: Plzeňský kraj/dotační fondy EU/vlastní zdroje/národní dotační programy e) Kanalizace Cíl: Prodloužení kanalizace II/230 Přepokládaný rozpočet: 650.000,- Kč Předpokládaná doba ukončení realizace: 2016 Financování z: Plzeňský kraj/dotační fondy EU/vlastní zdroje/národní dotační programy f) K rozvoji společenského, kulturního a sportovního života v obci Cíl: Vybudováním společenské kulturní a sportovní místnosti rozšířením místní hospoda na koupališti. Předpokládaný rozpočet: 6 000 000,- Kč Předpokládaná doba ukončení realizace: 2017 Financování z: Plzeňský kraj /dotační fondy EU/vlastní zdroje/národní dotační programy g) Zajištění nových stavebních pozemků k výstavbě rodinných domů Cíl: Vykoupení pozemků od fyzických osob v prostoru na Hliníkách pod chatou E3, kde vznikne 5 – 6 stavebních parcel a jejich zasíťování. Předpokládaný rozpočet: 1 000 000,- Kč Předpokládaná doba ukončení realizace: 2020 Financování z: Plzeňský kraj/vlastní zdroje/národní dotační programy

27


8 DALŠÍ DOKUMENTACE, VYPLÝVAJÍCÍ Z POŽADAVKŮ OBCE NEBO MÍSTNÍ PRACOVNÍ SKUPINY 8.1

Cíl dokumentu  Hledání, objevování a obnovování místních kulturních a společenských tradic, zakládání tradic nových, které povedou k větší pospolitosti místních obyvatel. Podpora a realizace činností vedoucích ke zkvalitnění způsobu života v obci.  Úpravy a čistota veřejných prostranství a staveb, zlepšování občanské vybavenosti a technické infrastruktury včetně technických zařízení pro ochranu životního prostředí.  Zajištění hospodářského, kulturního, společensko-sociálního zázemí v obci, dále pak kulturního a sportovního vyžití.  Aktivní zapojení obyvatel do dění v obci a její obnovy

8.2

Zdroje financování

Mezi zásadní zdroje financování řadíme:  Pravidelné příjmy obecního rozpočtu: Roční rozpočet obce se pohybuje okolo 2,8 milionu korun. Tyto příjmy je nutné směřovat zejména na základní opravu a údržbu obecního majetku – v omezené míře pak na investice, kde není možné využít dotací.  Dotační tituly: Jedná se zejména o dotační tituly vypisované Plzeňským krajem, jednotlivými ministerstvy a Evropskou unií.

 Jednorázové nesystémové dotace: Nutno využít zejména na investice, kde není pravděpodobnost získání dotací z dotačních titulů.

28


ZÁVĚR Rozvojový strategický dokument obce Skašov na období let 2014 - 2020 je vytvořen tak, aby odrážel potřeby obyvatel, přispíval k dalšímu rozvoji obce, zachoval její ráz pro budoucí generace a ohleduplně přistupoval k okolní krajině a přírodě vůbec. Tento program je reálně splnitelný v delším časovém horizontu. Pro splnění projektů je hlavní podmínkou získání finančních prostředků a to z vlastních i dotačních programů. Tento plán není uzavřeným dokumentem. Může být průběžně doplňován a aktualizován podle potřeb a finančních možností obce Skašov. Veškeré změny dokumentu budou projednávány v zastupitelstvu obce Skašov. Rozvojový strategický dokument je základním podkladem pro plánování rozvoje obce na jednotlivá léta. Jde o závazný dokument pro zastupitelstvo obce a měněn může být pouze usnesením obecního zastupitelstva.

29

ROZVOJOVÝ STRATEGICKÝ DOKUMENT OBCE ROZVOJOVÝ STRATEGICKÝ DOKUMENT OBCE SKAŠOV NA OBDOBÍ LET

Recommend Documents