ČASOPIS FARNOSTI STRÁŽNICE r. XIII., 7,8/2013
Duchovní slovo Stojíme na prahu prázdnin. Za námi je celý školní rok, rok práce ve farnosti. Jako vaši kněží můžeme kladně hodnotit tento rok společné práce a chceme vám všem, kteří jste se jakýmkoliv způsobem zapojili do života farnosti, ze srdce poděkovat. A zároveň popřát krásné a klidné prázdninové dny.
Úmysly apoštolátu modlitby ČERVENEC 1. Aby Světový den mládeže v Brazílii povzbudil všechny mladé křesťany v touze stát se učedníky a misionáři evangelia. 2. Aby se na celém asijském kontinentě otevřely brány hlasatelům evangelia. 3. Aby se náš národ nezpronevěřil víře svých otců. SRPEN 1. Aby rodiče a vychovatelé pomáhali novým generacím utvářet si správně svědomí a růst v dobrém a poctivém životě. 2. Za místní církve na africkém kontinentě, aby ve věrnosti evangelnímu poselství přispívaly k vytváření pokoje a spravedlnosti. 3. Aby ti, kdo musí překonávat překážky a lidskou zlobu, neztráceli odvahu a sílu k věrnému plnění křesťanských povinností.
Společenská kronika - červen Papež František, během jedné ze svých promluv řekl, že smutný křesťan nikdy nebude věrohodným svědkem zmrtvýchvstalého Krista. A proto vám přejeme hodně radosti a naděje, která bude pomáhat překonávat veškeré trampoty a zároveň bude svědectvím naší víry. Pamatujeme na vás v modlitbě – Otcové Jacek, Jiří a Lukáš
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Na společnou cestu životem ve svátosti manželství se vydali: Libor Říha z Tvarožné Lhoty a Kateřina Blažková ze Strážnice, Viktor Grabec ze Vnorov a Šárka Tomečková ze Strážnice, Lukáš Zíbal ze Strážnice a Ivana Staňková z Petrova Rozloučili se s námi a předešli nás na cestě do života věčného: Anna Obrtlíková roz. Hanzalíková, Pavel Svoboda, Anna Obrtlíková roz. Rajská
-1-
Vzpomínáme Ani o prázdninách neopomeňme při návštěvě hřbitova věnovat krátkou vzpomínku a modlitbu našim kněžím. Pomodleme se nejen u hrobu těch, které jsme znali, ale i za ty dávno zesnulé. V červenci zemřel P. František Růžička – r. 1941, v srpnu P. Václav David – r. 1929, P. Arnošt Vrána – r. 1934 a strážnický rodák P. Jan Můčka – r. 1949. Ve farnosti P. Marie působil jako kaplan v letech 1934 - 1946 veselský rodák P. František Kratochvíl.
Byl mezi lidem velmi oblíbený a pamětníci dodnes na něho vzpomínají. Vedl dětské exercicie, ministranty, pracoval s mládeží v Omladině i v Orle. Byl výborným kazatelem, na jeho májové promluvy chodili věřící nejen ze Strážnice, ale i z okolních farností. V roce 1946 byl ustanoven farářem v Nové Lhotě, pak ve Vnorovech. Zemřel 4. srpna 1968, pohřben je na vnorovském hřbitově. Připomeneme si tedy 45. výročí jeho úmrtí. Odpočinutí věčné dej jim, Pane, a světlo věčné ať jim svítí, ať odpočívají ve svatém pokoji!
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Další z farníků, který si zaslouží naši vzpomínku, je náš rodák P. Josef Kunický. Narodil se 2. 3. 1915. Po maturitě na strážnickém gymnáziu studoval bohosloví. Na kněze byl vysvěcen 9. 7. 1939. Zemřel v dubnu 1969. Byl pohřben v Předmostí u Přerova. O tom, jakým knězem byl, svědčí následující výpověď – převzali jsme ji z týdeníku 5+2 dny z 18. 4. 2013 Unikátní fresky zachránil farář Hrozová Když v září 1961 nastoupil do Hrozové a Slezských Rudoltic nový farář P. Josef Kunický, obhlédl nejdříve stav kostelů. Do kroniky poznamenal: „Farní kostel v Hrozové hrozí zřícením, veškeré jiné opravy musí ustoupit chátrajícímu kostelu. Na jeho střechu je nutno obrátit zřetel na prvním místě.“ Byla to doba, kdy stát ponechal většinu válkou poškozených kulturních památek svému osudu, i když to byly historicky cenné zámky. Dokonce ani nezajistil ochranu před rabováním. Natož pak kostely. Jakmile se začaly hroutit střechy, byly určeny k demolici. Svého druhu unikátní kostel v Osoblaze nebyl jediný, který takto skončil. Jsou očití svědci, kdy farář prosil příslušné úřady, aby povolily převést peníze určené na demolici na nákup materiálu, a práce by si zajistila farnost sama. Marně. P. Kunický měl tedy nelehký úkol. Jednak přesvědčit úřady, aby povolily opravu střechy a fasády rozbité ve válce dělostřeleckou palbou, a jednak sehnat peníze. Na Osoblažsko byl poslán za trest. Byl to totiž vysoce inteligentní, vzdělaný a schopný člověk, překladatel a publicista. V letech 1948 – 1952 byl odsouzen státním soudem pro neohlášení podvratného živlu do vězení. Zdálo se, že zapadlé Osoblažsko je to správné místo, kde nemůže nadělat žádné ideologické škody. Jako člověk vzdělaný také v dějinách umění postřehl, že v presbytáři za oltářem je zachovalé okénko
-2-
gotického tvaru, což dosvědčovalo starobylost kostela. Jeho historii sepsal a vyvěsil na nástěnce. Díky tomuto nálezu byl kostel označen za kulturní památku a mohla začít komplikovaná jednání o opravě střechy. Peníze sháněl sbírkami a především u kolegů z bohatších farností. Měl velké diplomatické nadání a podařilo se mu přesvědčit i firmy dodávající břidlici k přijatelným cenám. Dopravu a pracovní síly zdarma sháněl mezi svými farníky. Někteří si to dodnes pamatují. A tak bylo v roce 1965 nebezpečí zřícení alespoň na čas zažehnáno. P. Josef Kunický, kněz, který už tehdy pochopil historičnost hrozovského kostela a udělal pro jeho záchranu, co bylo v jeho silách, zemřel 17. dubna 1969. Ludmila Čajanová, čtenářka z Rusínova Zdroj: 5+2 dny z 18. dubna 2013
„Je to zcela mimořádný nález. V oboru pracuji dvacet sedm let a středověké malby ze čtrnáctého nebo patnáctého století objevuji poměrně běžně. Ale fresky ze závěru třináctého století, to je opravdu ojedinělé," říká restaurátorka Romana Balcarová. Není zdaleka jediná, koho objev nadchl.
Možná se teď ptáte: a co ty fresky? Tedy čtěte dál – co vlastně zachránil náš rodák svou horlivostí pro Dům Boží. Následující článek byl 29. března letošního roku uveřejněn na internetu (zdroj – viz závěr článku)
Kostel svatého archanděla Michaela v Hrozové na Osoblažsku.
Osada má šanci být v učebnicích. Kostel skrýval fresky ze 13. století Žije tu pouze čtrnáct stálých obyvatel a k dvěma hlavním turistickým lákadlům patří kaple a kostel. A právě ten, zasvěcený archandělu Michaelovi, teď může osadě Hrozová na Osoblažsku přinést značný věhlas. Na jeho stěnách totiž odborníci odkryli fresky ze 13. století. Nález má evropský význam. Když Romana Balcarová začala pracovat na restaurování interiéru kostela svatého archanděla Michaela v Hrozové, tušila, že možná natrefí na historické malby. Ale že budou až tak významné, to nečekala. Obrazy, které se jí 16. března začaly rýsovat pod rukama, totiž nepocházejí z gotiky, což by v českém prostředí nebylo až tak výjimečné, ale jsou ještě starší - vznikly v románské éře. Dobu jejich vzniku experti odhadují na poslední čtvrtinu třináctého století. Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Unikát potěšil zástupce římskokatolické církve, která kostel od roku 2009 opravuje, ale třeba i zástupce místního sdružení Královský stolec. Ti usilují o obnovu památek na Osoblažsku, ale třeba i tradic, jako je paličkování. A v roce 2009 ve sbírkách opavského muzea našli také originál vzácné madony ze šestnáctého století, která dřív patřila kostelu. "Nejprve jsem si coby laik myslela, že malby na první pohled viditelné nebudou a že jsou odborníci schopni snímat je jen pomocí laseru. Když jsem následně ale spatřila dvojici odkrytých hlav přímo na stěnách kostela, uchvátilo mě to," líčí své dojmy z objevených fresek Dagmar Návratová, která je předsedkyní sdružení Královský stolec a místostarostkou Rusína, pod jehož správu Hrozová spadá. Odkryté fresky ihned vyfotila a snímky poslala Daliboru Prixovi z Ústavu dějin umění Akademie věd. Ten zareagoval velmi rychle. Byl nadšen. "Podobných nálezů je v Česku jen několik." "Malby mají velké měřítko. Podobně monumentálních maleb z téže časové vrstvy
-3-
je v Česku známo jen několik. Při posouzení nálezů z posledního čtvrtletí se s nimi dají velmi přibližně srovnat jen podobně velké figury v biskupském kostele v Kyjích u Prahy a částečně i malby v apsidách v kostelech v Hostivaři u Prahy a Kostelci u Krnova," líčil nadšeně Dalibor Prix v emailu Dagmar Návratové. Unikátnost hrozovských maleb, u nichž se dá předpokládat ještě větší rozsah než ten, který odborníci zatím odkryli, potvrdili i zástupci Národního památkového ústavu. Přiřkli jim nadregionální význam. Objevené fresky přiblížili jako dvě hlavy figur v nadživotní velikosti, které se nacházejí na východní stěně kněžiště kostela. Odkrytá malba v severní části východní zdi znázorňuje hlavu muže s plnovousem, druhá z odkrytých fresek v jižní části téže zdi představuje hlavu světce s knížecí korunou. V rukou muž nese pravděpodobně palmovou ratolest. "Dle sdělení restaurátorky Romany Balcarové se pod figurální malbou navíc nachází ještě starší malovaná vrstva," zmiňují Andrea Čeplá, František Kolář a Hana Pavelková z Národního památkového ústavu. Chystá se stezka po stopách osoblažských kostelů Odkrytí unikátních fresek bylo bonbonkem jedné z fází oprav kostela svatého archanděla Michaela. Ty formálně - vytvořením projektové dokumentace - začaly v roce 2009, samotné stavební práce pak odstartovaly o dva roky později. Církev s využitím dotací nechala opravit krovy chrámu, střechu a vnější fasády kostela, o němž se píše už v pramenech z roku 1309. Hotova už je i část oprav interiérů, práce byly přitom nyní s ohledem na nález fresek pozastaveny. "Nyní bychom chtěli zjistit, jaký je rozsah historických maleb, následně bychom na jejich obnovu rádi získali dotace," říká šéf stavebního oddělení ostravsko-opavského biskupství Václav Kotásek.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Dagmar Návratová věří, že za krásou kostelů bude na Osoblažsko přijíždět stále více lidí. Místní dokonce chystají projekt, jehož součástí budou stezky, které lidi seznámí s historií zdejších vzácných, ale dnes zapomenutých chrámů. Zdroj [online], [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://ostrava.idnes.cz/kostel-v-hrozovevydal-vzacne-fresky-dwg-/ostravazpravy.aspx?c=A130329_1910900_ostravazpravy_ama. Na závěr: Jestliže při svých prázdninových cestách zabloudíte k česko-polským hranicím poblíž Krnova či Jeseníku, vzpomeňte, že ještě kousek severněji od vás, v zapadlé vesničce, žil před padesáti lety P. Kunický. Kněz, který na svém místě udělal, co bylo v jeho silách. Zkusme to stejně – na svém místě dělejme, co je v našich silách. A nestarejme se o to, kdy a kdo bude sklízet dobré plody. To nechejme na Pánu Bohu. Možná si ale jen tak pro radost už teď můžeme představit, jak se jednou v nebi budeme smát, až nám Pán Bůh odkryje, na co vlastně ty naše dobré snahy použil a čeho jsme byli nevědomky účastni .
Z farnosti Taboráky během letošních prázdnin budou probíhat pouze v měsíci srpnu, a to ve středu: 7. 8. Hnutí Fokoláre 14. 8. Z. Nováková 21. 8. mládež 28. 8. Scarabeus V tomto roce dochází ke změně místa konání. Nebudou již na hřišti ZŠ Školní, ale na zahradě u sv. Martina. Začátek vždy v 18.30 hod., konec 21.00 hod. Podrobnější informace pro vedoucí u manželů Janíkových. Pastorační asistent Martin
-4-
Sestřička Dobromila vypráví 4. část Nauč nás, Pane, počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce… Žl 90,12
Přinášíme Vám další část vyprávění sestry Dobromily, která působila ve Strážnici v letech 1948 – 1950. Pak byla společně s dalšími spolusestrami nedobrovolně odstěhována na česko-polské hranice do Bílé Vody. Zde jim znesnadňovaly život špatné životní podmínky a také nátlak na ně, aby se vzdaly svého řeholního života. Sestry však zůstávaly věrné svému povolání a při šití výztuží do kabátů (jim přiřazené práci) se od šicích strojů nesly k nebi modlitby nejen za lidi blízké, ale i za ty, kteří jim ztrpčovali život.
Do Krásné Lípy jsme odjely 25. září 1951. Přijely jsme tam o půlnoci. Byla pro nás připravena krásná vila. Vítaly nás tam dvě komunistické zmocněnkyně. K dispozici jsme dostaly krásně vybavené pokoje. Bydlely jsme jen v 1. poschodí. Přízemní bylo pečlivě izolováno, i okna byla neprodyšně uzavřena. Ty dvě dámy, které nás hlídaly, byly stále přítomné. Naší první starostí bylo najít kostel. Nebyl daleko od našeho domu. Ke dveřím kostela vedlo mnoho schodů, byly zarostlé vysokou trávou. Se starostí jsme se blížily ke dveřím s tušením, že budou zamčeny. K našemu radostnému překvapení však byl kostel otevřen.
Předejme opět slovo sestřičce Dobromile:
Pátá životní kapitola Krásná Lípa Po roce v Bílé Vodě skončil společný život s našimi sestřičkami. Kvůli opravám budovy kláštera se musely starší sestry i se šicími stroji a materiálem přestěhovat asi na jeden rok do Javorníka, vzdáleného 8 km od Bílé Vody. Tam pokračovaly v šití. My, mladší sestry do 30 let, protože se nás nepodařilo přemluvit, musely jsme odjet do Krásné Lípy v Čechách. Žádná starší sestra ani sestra představená nesměla s námi jít. Domnívali se, že tyto mají na mladé sestry vliv, ale když budou oddělené, tak se dají snadněji přemluvit. Bylo nás celkem 23 sester, ze tří kongregací. Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Kostel sv. Maří Magdalény v Krásné Lípě www.hrady.cz
V předsíni bylo šero, ale viděly jsme, že před svatostánkem někdo klečí. Byl to P. ThDr. Antonín Němeček, skvělý člověk. Přednášel na teologické fakultě v Olomouci. Protože byl režimu nepřijatelný, byl poslán za trest do Krásné Lípy a poněvadž dobře působil i tady, dostal rozkaz, že se musí odstěhovat. Měl na vybranou – buď na vojnu, nebo pást krávy nebo do vězení. Vybral si pást krávy. Večer před odjezdem dostal telegram, že nesmí odcházet. Nerozuměl tomu. Zůstal a čekal. Celou noc probděl v kostele a modlil se: „Pane, buď vůle tvá.“ Ráno, když viděl
-5-
nás, zástup řeholních sestřiček, byl překvapen, nevěděl, jestli se mu to nezdá po probdělé noci a řekl: „Milé sestřičky, teď už vím, proč jsem tu měl zůstat! Ve všem vám vyhovím, budu sloužit mši sv., jak budete potřebovat. Když mě tady Pán Bůh nechal, budeme tu bojovat spolu.“ Bylo to krásné setkání. Protože to byl muž velké víry, poznal v tom řízení Boží Prozřetelnosti, která ho zde povolala k duchovní službě sestrám. Po tomto vzájemném přivítání jsme slavili mši sv. P. Antonín Němeček se stal se naší duchovní oporou. Punčochy a Němky s dobrým srdcem Po návratu domů nás paní dozorkyně vedla do práce. Pracovaly jsme v punčochárně Elité. Po příchodu do továrny nás velmi vítali, z místního rozhlasu se ozýval hlas, který sliboval ve spolupráci s řádovými sestrami plnění plánu na 100%, vyhrávala hudba, zpěv a provolávání: „Vítáme vás, sestřičky!“ Ale my jsme byly ostražité. Bylo nám jasné, že to sleduje stále stejný cíl – přemluvit nás k odchodu z řeholního života. Práce, která nás čekala, byla velmi náročná hlavně na oči. Rozděleny jsme byly podle kvality zraku. Sestřičky s dobrým zrakem pracovaly u řetízkovacích strojů, se slabším zrakem sešívaly švy a dělaly opravy. Záuční doba byla jeden rok. Po nás chtěli, abychom už za dva měsíce pracovaly naplno. Plán byl 300 párů denně. Nezvládaly jsme to. Zhotovily jsme tak 10 až 12 párů. Každé dvě hodiny přišla kontrola a zjišťovala, kolik se udělalo. Zpočátku nám platili paušálně, později podle zhotovených výrobků. A to byl malý plat nedostačující na obživu. Podporovali nás proto příbuzní a spolusestry, které ještě mohly působit v nemocnicích a ústavech.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Dopisy psané slzičkami Naše spolupracovnice v punčochárně byly ženy německé národnosti. Při odsunu Němců nesměly odejít. Musely tady zůstat, aby továrna byla funkční. Všímaly si našich nesnází s výrobou punčoch. Během dvacetiminutových přestávek přicházely k našim strojům a rychle nám udělaly několik párů. Měly jsme to k dobru při kontrole. Byla to pro nás veliká pomoc. Návštěvy jsme měly omezené, půlhodinové, vždy byly pod kontrolou zmocněnkyně. Rovněž naše korespondence byla kontrolována. I v tomto nám pomáhaly německé ženy, odnášely naše dopisy tam, kde bydlely a odesílaly je z jiných pošt. Tajná schránka u Jezulátka Bývalo nám hodně smutno, hlavně po spolusestrách. Snažily jsme se zařídit si kapli v domě, ve kterém jsme bydlely. Byl to velký boj, ale podařilo se to. Velká kulturní místnost byla rozdělena koženou zástěnou, takže v jedné polovině mohla vzniknout kaple. Dostaly jsme povolení od Otce biskupa Fr. Tomáška donášet si Eucharistii. Byla uchovávána pod šatičkami Pražského Jezulátka, jehož sošku jsme měly v kapli. Všechno to bylo tajné. Každou středu k nám chodili svazáci se svým programem. Tato setkání se odehrávala v druhé polovině společenské místnosti. Dostávaly jsme skvělé nabídky a vstupenky na různé zábavné akce. Ale ani jedna z nás nikdy nikam nešla. U hlavního vchodu našeho domu visela obrovská mapa Ruska a na zkratku SSSR jsme se modlívaly prosbu: „Spasiteli, světa, spas Rusko.“ Sestřičky napsaly její slova do hraniční čáry na mapu. Kdykoli jsme šly kolem, připomněly jsme si tuto prosbu. Po celou dobu si toho nikdo nevšiml. Když u nás politická propaganda neměla žádný úspěch, odvolali P. Němečka. Na jeho
-6-
místo nastoupil jiný kněz, který mši sv. sloužil až večer, a to bylo pro nás, kvůli pracovní době, velmi nevýhodné. Otec Němeček nás před svým odchodem velmi povzbuzoval a nabádal k životu z víry. V továrně s námi pracovalo dost mladých lidí. Chodívali za námi a ptali se na náboženské otázky, měli zájem i o náš řeholní život. Přicházívali za námi o přestávkách a při čištění strojů. Do kostela z českých lidí nechodil nikdo, proto cesta zarůstala. O Vánocích r. 1951 se ale stala velká změna. Na půlnoční přišlo hodně lidí, byli přivábeni také tím, že sestry nacvičily vánoční zpěvy a na housle je doprovázel ředitel městské nemocnice. Našim politickým nadřízeným byl apoštolát sester silně proti mysli. Viděli svůj neúspěch a naopak dobrý vliv řeholních sester na spolupracovníky a místní obyvatele.
Šestá životní kapitola - Bernartice u Trutnova 19. února 1952, aniž nám dopředu něco oznámili, přijel ráno autobus a my jsme slyšely rozkaz: „Vezměte si své věci, odjíždíte.“ Nastoupily jsme do autobusu a jely nevědouce kam. Dojely jsme do Trutnova. Tam nás shromáždili ve velké nádražní hale, bylo nás tam kolem stovky sester. Rozdělili nás do různých továren. Odpočítávali skupiny, nás 23 sester z Krásné Lípy nechali pohromadě.
Dopravili nás do Bernartic a ubytovali nás v bývalých německých vojenských lágrech. Stály na kraji lesa, půl hodiny od vesnice. Ubytovna se nedala ani zamknout. Uvnitř
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
byly jen vojenské postele, ale i kamna, v nichž se dalo zatopit. Jinak jsme měly své věci v kufrech pod postelí. Byly jsme přiřazeny na práci do přádelen. Dojížděly jsme tam autobusem, který ovšem stavěl ve vesnici a cesta k zastávce byla v zimě velmi náročná. Často jsme zapadaly do sněhu. Dojížděly jsme do továrny do Libče u Trutnova asi 1 hodina cesty. Smetáček na obličej V přádelnách se zpracovávalo konopí a len. Pracovalo se buď v prašném sále, nebo v mokrém sále. Před námi už tam pracovalo více sestřiček. Když poprvé přišly za námi, aby nás přivítaly, měla každá tak zaprášený obličej a plný ostí, že si ho musely ometat smetáčkem. Já jsem se dostala do mokrého sálu. Hrubé konopné a lněné špagáty navinuté na velkých cívkách v prašných sálech se zde dále při vysokých 50 stupňových teplotách páry zpracovávaly na tenké konopné a lněné nitě. Každý stroj měl 120 cívek. Nitě se hodně trhaly, ale stroj se nesměl zastavit - až po 2 hodinách. I zde nám pomáhaly ženy německé národnosti hlavně s navazováním utržených nití. Na okresním úřadě v Trutnově pracovala známá paní ze Strážnice. Když zjistila, že v těžkých pracovních podmínkách v přádelnách pracují sestřičky ze Strážnice, rozhodla se, že nám pomůže odtamtud odejít. Podařilo se jí to. Domluvila se se sestrou představenou v Kroměříži. My jsme nic netušily. Jednou po skončení směny jsme šly normálně k autobusu a najednou jsme tam viděly stát naši sestru Norbertinu. Dala nám najevo, abychom se jí na nic neptaly a šla s námi do lágru. Zde nám vysvětlila, proč vlastně přišla. Měly jsme se tiše sbalit. Pak jsme šly na večerní mši svatou do Žacléře a hned po mši sv. jsme odjely na nádraží do Trutnova. V 22:30 hodin odtud do
-7-
Kroměříže. V 6 hod. ráno jsme dorazily do Kroměříže, uvítání bylo pěkné, ale ne moc veselé. Musely jsme počítat s tím, že nás budou stíhat se všemi důsledky, i velmi neblahými. Sestry jiných kongregací ještě pracovaly v přádelnách další 2 roky. Podmínky bydlení se jim zlepšily. Sestra M. Dobromila Šťastná -pokračování příště -
Informace Víčka pro Natálku Možná jste už zaznamenali, že na různých školách, školkách – a také v naší farnosti přímo v kostelích – probíhá sběr víček pro Natálku. Kdo je to Natálka? Natálka je osmiletá těžce zdravotně a mentálně postižená holčička, která několik let navštěvovala Speciální třídu Mateřské školy Dr. Joklíka v Kyjově. Ani v osmi letech nedokáže sedět, nechodí, nemluví a ke svému životu potřebuje celodenní péči druhé osoby. Jak jí lze pomoci? Sbíráním obyčejných víček od PET lahví. Ty můžete odevzdat paní kostelnici Kyšové ve Strážnici nebo paní kostelnici Krůtilové v Petrově. Získané finanční prostředky pomohou zaplatit lázně, speciálně upravenou postel nebo rehabilitační kočárek. OREL JEDNOTA STRÁŽNICE zve všechny na závody kol, koloběžek, tříkolek a všeho, co je bez motoru a má kola. CYKLOZÁVODY se uskuteční v neděli 28. července 2013 v ulici Staré Město. Začátek: v 15.00 hod. Zápis: ve 14.30 hod. Startovné 20,- Kč. Přilby s sebou. Občerstvení zajištěno.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Zároveň Vás zveme 5. července na Velehrad, kde oslavíme 1150. výročí příchodu sv. Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Členové Orla se budou shromažďovat u hrobu Mons. Šrámka, odkud pak odejdou na mši svatou v průvodu s prapory. Případné další akce a podrobnosti budou na plakátcích a vyhlášeny místním rozhlasem. Výbor Orla jednoty Strážnice
Festival Na vodě Příznivcům dobré hudby oznamujeme, že se mohou začít těšit na XI. Mezinárodní festival „Na vodě“, který se uskuteční 6. a 7. září 2013 na přehradě Lučina. Účinkovat budou: Petr Bende Band (CZ), Družina (SK), Tomáš Kočko a Orchestr (CZ), Out of control (SK). Pro radost publika připravujeme ohňostroj, fontánu, laser show, vodní balet a mnoho dalšího.
Úklid kostela červenec Sobota Sobota Sobota Sobota
Panny
6.7. - skupina č. 13.7. - skupina č. 20.7. - skupina č. 27.7. - skupina č.
Marie
6 - Benešová B. 7 - Rybecká A. 8 - Hrachovská B. 9 - Šašinková M.
Úklid kostela Panny Marie srpen Sobota 3.8. - skupina č. 11 - Kurucová L. Sobota 10.8. - generální úklid před poutí skupina č. 1 - Adamcová M., č. 2 - Blatová A., skupina č. 3 - Sochorová E. Sobota 17.8. - skupina č. 4 - Svobodová M. Sobota 24.8. - skupina č. 5 - Stehlíková J. Sobota 31.8. - skupina č. 6 - Benešová B. Úklid je každou sobotu od 7:30 hod.
-8-
Program Dnů lidí dobré vůle 2013 na Velehradě ČTVRTEK 4. ČERVENCE 2013 9.00 – 17.00 hod. Kurz „Jak pozitivně komunikovat s žáky“ pod vedením Mgr. Ing. Jana Čapka Kde: sál Poutního domu Stojanov, podrobné informace a přihlášky na www.velehrad.eu 9.00 – 17.00 hod. Seminář „Škola lásky v rodině“ pod vedením PhDr. Jiřiny Prekopové Kde: sál Poutního domu Stojanov, podrobné informace a přihlášky na www.velehrad.eu 9.00 – 17.00 hod. Výstava „Cyril, Metoděj a Veligrad“ Kde: Archeoskanzen Modrá u Velehradu Pořádá: Moravské zemské muzeum a Archeoskanzen Modrá (výstava se koná až do 31. 10. 2013) 10.00 – 15.00 hod. Fotografický workshop Kde: Altánek Poutního domu Stojanov 10.00 – 12.00 hod. Soutěž ve fotbalových dovednostech pod záštitou Antonína Panenky – kvalifikace pro veřejnost Kde: fotbalové hřiště, pořádá: Orel 10.00 – 17.00 hod. Turnaj v ping-pongu „Propinkejte se až na Velehrad“ Kde: ZŠ Velehrad, pořádá: Orel (stolní tenis pro veřejnost od 13.00 do 14.00 hod.) 10.00 – 17.00 hod. Aktivity pro životní prostředí Kde: Archeoskanzen, pořádá: Hnutí Brontosaurus. Odborníci z Hnutí Brontosaurus představí návštěvníkům pestrou škálu přístupů k ochraně životního prostředí. Od práce sofistikovaných profesionálů až po místní drobná sdružení občanů a aktivistů. 13.00 – 14.00 hod. Pinkání na Velehradě – stolní tenis pro veřejnost Kde : ZŠ Velehrad, pořádá: Orel 13.00 – 22.00 hod. Ruční přepisování Bible ve spolupráci s Římskokatolickou farností Velehrad Kde: Velehradský dům sv. Cyrila a Metoděje, v prostoru muzea Bible 4. 7. od 13.00 do 22.00 hodin 5. 7. od 8.00 do 14.00 hodin Pořádá: Římskokatolická farnost Velehrad 14.00 – 16.00 hod. Soutěž ve fotbalových dovednostech pod záštitou Antonína Panenky – finále Kde: fotbalové hřiště, pořádá: Orel 14.00 hod. Stojanovo gymnázium 15.00 hod. Vernisáž Nitěná krása – výstava výtvarných děl zhotovených technikou šité krajky v oblasti liturgie, přírody a folkloru 15.30 hod. prezentace vybraných DMS projektů 16.00 hod. Vernisáž „Jít cestou naděje“ – jedná se o výstavu nejlepších vybraných vězeňských autorských děl, které byly vybrány na základě vyhlášené soutěže s názvem „Jít cestou naděje“. Výstava bude obsahovat nejen obrazy, ale také i zajímavé artefakty. 16.30 hod. prezentace církevních hnutí a komunit 14.00 -17.00 hod. Velehrad dětem: „S Cyrilem a Metodějem vážně nevážně“ Kde: B pódium na hřišti ZŠ Odpolední program pro rodiny s dětmi ve spolupráci s Centrem pro rodinný život Olomouc nabízí taneční a hudební vystoupení, hlavolamy, hry a hádanky, pohádku, klauny z klaunského divadla MIMO, interaktivní výstavu pro celou rodinu „Po stopách Cyrila a Metoděje“ a fotografickou soutěž pro děti anebo Velehrad zachycen pohledem dětí 14.00 – 18.00 hod. Za školou s IN!em dovoleno Kde: pódium ZŠ Netradiční stolní hry a hlavolamy v „Klubu deskových her“, kosmetická poradna, workshop „Udělej si placku“. Po celou dobu programu budou k dispozici redaktorky a tvůrci časopisu IN!. 17.00 hod. vystoupení Daniela Mrózka Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
-9-
16.00 hod. Mezinárodní setkání vozíčkářů 16.00 hod. mše svatá pro zdravotně postižené v bazilice 17.15 hod. setkání vozíčkářů – moderuje Filip Tomsa, hudebně doprovází Cimbálová muzika Pentla (kde: nádvoří před ZŠ) 17.00 hod. Finále turnaje v ping-pongu „Propinkejte se na Velehrad“ Pořádá: Orel
19.30 hod. VEČER LIDÍ DOBRÉ VŮLE Slavnostní večer u příležitosti státního svátku ČR spojený s prezentací významný projektů občanské společnosti. Přímý přenos ve 20.00 hod. ČT a Českým rozhlasem 1 – Radiožurnálem. Účinkují: Jiří Pavlica a Hradišťan, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Franco Vassallo (Itálie), Roman Janál, Simona Houda-Šaturová, Kai Rüütel (Estonsko) a další. Moderátoři: Pavel Kříž a Barbora Černošková 21.00 – 23.00 hod. Program církevních hnutí a komunit Kde: Bazilika – duchovní program – adorace 21.30 hod. Promítání historického docudramatu Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů Kde: Archeoskanzen 23.00 hod. Mše svatá v bazilice
PÁTEK 5. ČERVENCE 2013 – slavnost svatých Cyrila a Metoděje – NÁRODNÍ POUŤ Mše svaté v bazilice: 6.00 hod., 7.00 hod., 8.00 hod. – celebrují novokněží České republiky 8.00 – 14.00 hod. ruční přepisování Bible ve Velehradském domě sv. Cyrila a Metoděje 8.15 hod. Předprogram na nádvoří před bazilikou: modlitba růžence, pěvecké vystoupení, vyslání mladých misionářů 9.00 – 17.00 hod. výstava „Cyril, Metoděj a Veligrad“ v Archeoskanzenu Modrá u Velehradu 10.30 hod. Slavnostní poutní mše svatá na nádvoří před bazilikou Hlavní celebrant – papežský legát: Kardinál Josip Bozanic, arcibiskup záhřebský Koncelebrují biskupové Čech, Moravy a Slezska Slavnostní mše sv. je přenášena Českou televizí a Českým rozhlasem Praha. Příležitost ke svátosti smíření je v bazilice a na nádvoří. Doporučené organizační pokyny pro poutníky: doporučujeme cestovat poutními autobusy. Doprava poutními autobusy je možná až na Velehrad. NEDĚLE 7, ČERVENCE 2013 – MALÁ POUŤ Mše sv. v bazilice: 7.30, 10.00, 15.00 hod. 14.00 hod. Přednáška Mgr. Petra Hudce na téma Svátost jednoty: historie slavení slovanské liturgie na Velehradě kde: Sál kardinála Tomáše Špidlíka SJ 16.00 hod. Velehradský filmový seminář duchovního filmu provází doc. PhDr. Vladimír Suchánek, Ph.D. – Pramen panny Ingmar Bergman (Švédsko 1960). Kde: Sál kardinála Tomáše Špidlíka SJ Změna programu vyhrazena Více informací na www.velehrad.eu
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 10 -
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 11 -
STRÁŽNICKÁ POUŤ
Strážnické farní společenství a strážnická komunita piaristů Vás srdečně zvou na tradiční STRÁŽNICKOU POUŤ při příležitosti slavnosti Nanebevzetí Panny Marie a oslav 380. výročí příchodu piaristů do Strážnice: 15. srpna, čtvrtek, „domácí“ pouť 17.30 – 18.15 hod.: příležitost ke svát. smíření 18.00 hod.: modlitba růžence (připravuje farní skupina FOCOLARE) 18.30 hod.: mše sv. a po ní mariánská pobožnost 16. srpna, pátek (hostem bude P. Pavel Mikéš, farář v rakouském Ebreichsdorfu) 17.30 – 18.15 hod.: příležitost ke svát. smíření 18.00 hod.: modlitba růžence (připravuje skupina Modliteb matek a Modliteb otců) 18.30 hod.: mše sv. a po ní koncert Kláry Varsamisové a jejích přátel 17. srpna, sobota (hosty budou otcové františkáni z Uher. Hrad.) 17.30 – 18.15 hod.: příležitost ke svát. smíření 18.00 hod.: modlitba růžence (připravuje Růžencové společenství z Petrova) 18.30 hod.: mše sv. a po ní světelný průvod ulicemi města a mariánská pobožnost 18. srpna, neděle (hostem bude strážnický rodák Mons. Jan Můčka) 7.00 hod.: modlitba růžence (připravuje strážnické Růžencové společenství) 7.30 hod.: ranní mše sv. 9.30 hod.: modlitba růžence (připravuje farní společenství mládeže) 10.30 hod.: průvod od fary a slavnostní mše sv. po mši sv.: poutní pohoštění na Piaristickém nám. 15.00 hod.: mariánská pobožnost, Te Deum a požehnání Nejsv. Svát. 15.30 hod.: poutní odpoledne – farní den na Zahradě u sv. Martina 18.00 hod.: koncert na strážnickém náměstí (Strážnické kulturní léto)
Vydává Římskokatolická farnost sv. Martina pouze pro vnitřní potřebu farnosti. Redakce si vyhrazuje právo zaslané příspěvky zkrátit. Vychází 22. 6. 2013, náklad 650 kusů Tisk: Tiskárna Sukupovi Své náměty a připomínky můžete vhodit do krabičky vzadu v kostele. nebo zaslat na e-mail :
[email protected] webové stránky farnosti: www.straznice.farnost.cz Děkujeme všem přispěvatelům.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 12 -
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 13 -