Roz ífiení a obãanství: pohled do budoucnosti - âeská republika

A network of independent policy centres in Central and Eastern Europe and Central Asia

Roz‰ífiení a obãanství: pohled do budoucnosti - âeská republika Vladimír Bartovic, fieditel Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM Praha Srpen 2014

Pfiíbûh roz‰ífiení Návrat do Evropy „Návrat do Evropy“ byl jedním z hlavních hesel sametové revoluce, jeÏ odstartovala 17. listopadu 1989 proces politické, ekonomické a sociální transformace v tehdej‰ím âeskoslovensku. âeské království jako souãást Svaté fií‰e fiímské nebo Rakouského císafiství i první âeskoslovenská republika vÏdy patfiily k západnímu politickému a kulturnímu svûtu. Vnucená orientace na v˘chod bûhem komunismu v letech 1948 aÏ 1989 nebyla ãeskému národu blízká, a proto se okamÏitá zmûna orientace ze Sovûtského svazu na tehdej‰í Evropská spoleãenství stala naprosto pfiirozenou reakcí národa na novû nabytou svobodu a zbavení se v˘chodního hegemona. Vstup do tehdej‰ích Evropsk˘ch spoleãenství se hned na zaãátku procesu demokratick˘ch zmûn stal pfiedmûtem celonárodního konsenzu.

PASOS je mezinárodní síÈ think-tankÛ 28 zemí v Evropû a stfiední Asii. Tû‰nov 1699/3, 110 00 Praha 1, Czech Republic Tel: +420 2223 13644 Email: [email protected] www.pasos.org © PASOS 2014, ISBN 978-80-87804-07-0

Projekt je financován z programu Evropské unie Evropa pro občany. Obsah této publikace je výhradní odpovědností autorů.

Roz‰ífiení a obãanství: pohled do budoucnosti - âeská republika, Autor: Vladimír Bartovic, PASOS/Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, srpen 2014

âeskoslovensko jiÏ v roce 1991 podepsalo Evropskou dohodu neboli asociaãní smlouvu s Evropsk˘mi spoleãenstvími (ES), jejímÏ cílem bylo upevnûní politick˘ch vztahÛ s âeskoslovenskem a také postupná ekonomická integrace s ES. Koneãn˘m a vytouÏen˘m cílem pro zemi pak mûlo b˘t ãlenství v ES. KvÛli rozdûlení spoleãného státu musela b˘t asociaãní smlouva podepsána s jiÏ samostatnou âeskou republikou znovu, coÏ se stalo jiÏ devût mûsícÛ po jejím vzniku, konkrétnû 4. fiíjna 1993. Dohoda vstoupila v platnost 1. února 1995, kdy se âeská republika stala asociovanou zemí Evropské unie. V prÛbûhu cel˘ch 90. let byla âeská republika spolu se Slovinskem premiantem regionu stfiední a v˘chodní Evropy. Vyznaãovala se politickou stabilitou a byla schopna pomûrnû rychle zreformovat svoji ekonomiku, která se pfieorientovala na trhy západních zemí. JiÏ v roce 1995 se jako první zemû z regionu se stala ãlenem Organizace pro hospodáfiskou spolupráci a rozvoj (OECD). Po summitu v Kodani v roce 1993, jenÏ pfiislíbil zemím stfiední a v˘chodní Evropy moÏnost získat ãlenství v EU a stanovil také jeho podmínky, se zemû soustfiedila na pfiístupov˘ proces do Evropské unie. PÛvodní oãekávání, Ïe vstup bude otázkou nûkolika málo let, se v‰ak nakonec ukázala jako nereálné.

Vyjednávání a vstup do EU âeská republika o ãlenství v Evropské unii poÏádala jako jedna z posledních zemí regionu v lednu 1996. Evropská komise o rok pozdûji pfiijetím programu Agenda 2000 pfiipravila podmínky pro vstup nov˘ch zemí po roce 2000 a zvefiejnila posudky o pfiipravenosti jednotliv˘ch kandidátsk˘ch zemí, kde doporuãila Radû otevfiít s âeskou republikou vyjednávání o vstupu do EU. Tato vyjednávání âeská republika zahájila spolu s dal‰ími pûti zemûmi tzv. Lucemburské skupiny (âeská republika, Polsko, Maìarsko, Estonsko, Slovinsko a Kypr) v roce 1998. Samotn˘ proces vyjednávání trval ãtyfii roky a nakonec byl uzavfien najednou s deseti kandidátsk˘mi zemûmi v prosinci 2002 opût na summitu v Kodani. Na vyjednávacím procesu bylo zajímav˘ch nûkolik aspektÛ. Ne‰lo o klasická vyjednávání – protoÏe pozice obou stran byla daná – âeská republika chtûla vstoupit do urãitého spolku s dan˘mi pravidly a musela je akceptovat. Vyjednávání se vedla hlavnû o urãit˘ch pfiechodn˘ch obdobích a nûkolika málo v˘jimkách na splnûní cílÛ, jeÏ byly nároãné z hlediska ãasového nebo finanãního, nebo mohly zpÛsobit ohroÏení stability hospodáfiství zemû nebo naopak jednotného vnitfiního trhu EU. âeská republika si tak vyjednala pfiechodná období zejména v oblasti Ïivotního prostfiedí nebo prodeje pÛdy a domÛ obãanÛm EU a Evropská unie naopak zavedla pfiechodná období na dotace zemûdûlcÛm nebo na omezení volného pohybu pracovních sil. Pfiistoupení k EU také znamenalo nutnost pfiijetí celého právního fiádu Evropské unie. âeská republika musela pfiijmout stovky zákonu a dal‰ích legislativních i nelegislativních opatfiení. Tento proces sebou nesl nutnost hlubok˘ch reforem, aby zemû obstála na jednotném vnitfiním trhu EU.

2


DÛsledky vstupu Jak jiÏ bylo zmínûno, otázka ãlenství v Evropské unii byla záleÏitostí celonárodního konsenzu. Podporu mûla u v‰ech parlamentních politick˘ch stran s v˘jimkou Komunistické strany âech a Moravy (KSâM), která ov‰em také nezaujala jasn˘ protievropsk˘ postoj. Pro vstup do EU se v té dobû s vût‰í ãi men‰í mírou entusiasmu vyslovili také v‰ichni ãelní pfiedstavitelé âR. V prvním a do dne‰ní doby i posledním celostátním referendu v historii âeské republiky konaném v ãervnu 2003 se pfies 77 procent voliãÛ pfii volební úãasti 55 procent vyslovilo pro vstup âR do EU. âeská republika se pak stala spolu s devíti dal‰ími zemûmi ãlenskou zemí EU 1. kvûtna 2004. Pfiístupov˘ proces do Evropské unie a samotn˘ vstup trvale zmûnil politick˘ a ekonomick˘ charakter âeské republiky. Zemû se stala ãlenem klubu, jenÏ je obecnû povaÏován za prostor stability, demokracie a prosperity. âlenstvím tak dokonãila jeden z cílÛ sametové revoluce, jímÏ byl zmínûn˘ návrat do Evropy. Samotn˘ pfiístupov˘ proces pfiedstavoval vyãerpávající cviãení z hlediska nutnosti zmûny mnoÏství legislativy a zavedení mnoha nutn˘ch ekonomick˘ch reforem. JiÏ první volby do Evropského parlamentu potvrdily, stejnû jako ve vût‰inû dal‰ích zemí stfiední a v˘chodní Evropy, urãitou únavu obyvatel z tohoto procesu. Volební úãast dosáhla pouh˘ch 28 procent a volby znamenaly drtivou poráÏku âSSD (získala necel˘ch 9 procent hlasÛ), jeÏ zemi do EU pfiivedla a jeÏ tehdy byla vládní stranou. Bûhem prvních let v Evropské unii se obyvatelé âR postupnû stávali standardními obãany EU. Zaãali vyuÏívat moÏnosti, jeÏ EU sv˘m obãanÛm poskytuje. Zejména ãlenství v Schengenské zónû znamenající zru‰ení hraniãních kontrol a postupné zru‰ení omezení na voln˘ pohyb pracovních sil zafiadily âeskou republiku mezi plnoprávné ãleny EU. Zatímco otázka ãlenství byla pfiedmûtem celospoleãenského konsenzu, jiÏ samotné aspekty evropské politiky jimi nejsou. Euroskeptick˘ diskurz po vstupu do EU získal svého zastánce a vÛdce v tehdej‰ím prezidentu âeské republiky Václavu Klausovi a zejména krize, jeÏ zaãala v roce 2009 a trvá v podstatû aÏ dodnes, pfiinesla nárÛst euroskeptick˘ch nálad i mezi obyvateli. Zatímco mladí lidé si pomûrnû dobfie uvûdomují v‰echny v˘hody, které ãlenství v EU pfiiná‰í, jako jsou zejména svoboda pohybu, moÏnost studovat i pracovat ve kterékoli jiné ãlenské zemi EU, star‰í generace obãanÛ se domnívá, Ïe z tûchto v˘hod pfiíli‰ neprofituje. Podle prÛzkumu agentury STEM realizovaného od roku 2000 je aktuální spokojenost âechÛ s ãlenstvím v EU na úrovni 46 procent, naopak nespokojen˘ch s ãlenstvím v EU je 44 procent dotázan˘ch. Nejvy‰‰í úroveÀ míry spokojenosti lidí s ãlenstvím âR v EU agentura namûfiila v únoru 2009, bûhem pfiedsednictví âR v EU – 69 procent. V roce 2010 zaãala spokojenost obãanÛ prudce klesat, aÏ dosáhla svého minima na úrovni 41 procent v dubnu 2012.

3


Zdroj: STEM UÏ bûhem pfiístupového procesu v letech 1998 – 2003 pfiitekly do âeské republiky pfiímé zahraniãní investice ve v˘‰i 1,08 bilionu Kã (v roce 1997 byl pfiíliv zahraniãních investic 41 miliard, v roce 1998 jiÏ 120 miliard a v roce 1999 jiÏ 219 miliard Kã) a dal‰ích 1,32 bilionu Kã pak pfiiteklo mezi lety 2004 – 2013. Zahraniãní investice a evropské fondy pfiispûly k rychlému rozvoji ãeské ekonomiky a zv˘‰ení Ïivotní úrovnû obyvatel. Od vstupu do Unie aÏ do vypuknutí svûtové finanãní a hospodáfiské krize v roce 2009 pfiedstavoval prÛmûrn˘ roãní rÛst HDP v âeské republice 4,1 procent. âeská republika také dostala od Evropské unie od roku 2004 pfiibliÏnû 610 miliard Kã, dal‰ích 270 miliard by je‰tû mûla dostat z minulého programového období z let 2007 – 2013. Pfiesto zemû nebyla pfiíli‰ úspû‰ná v cíli pfiibliÏování se ekonomické úrovni star˘ch ãlensk˘ch zemí EU. Pomûr hrubého domácího produktu na obyvatele v âR vÛãi celé EU pfiedstavoval v roce 2004 78 procent a v roce 2012 dosáhl 81 procent. Neuspûla také snaha sníÏit regionální rozdíly v rámci zemû. Zatímco region Prahy patfií mezi 10 nejvyspûlej‰ích regionÛ EU, ostatní ãeské regiony nedosahují ani úrovnû 75 procent prÛmûru EU (nejchud‰í region Severozápad dosahuje pouze úrovnû 63 procent).

Vliv âeské republiky na rozhodování v EU Prvních nûkolik let svého fungování v Evropské unii se âeská republika a její reprezentace postupnû uãila, jak˘m zpÛsobem EU a rozhodování v ní funguje. Zejména pfiedsednictví âR v Radû EU v prvním pololetí roku 2009 pak politickou reprezentaci a státní aparát pfiinutilo vûnovat se evropské politice jako primární klíãové oblasti politiky. Pfiedsednictví âeské republiky probíhalo je‰tû pfied vstupem Lisabonské smlouvy v platnost, kdy role pfiedsedající zemû byla mnohem podstatnûj‰í vzhledem k neexistenci stálého pfiedsedy Evropské rady nebo Rady pro vnûj‰í vztahy. V‰ichni ãelní pfiedstavitelé zemû byli pfiímo intenzivnû vtaÏeni do tvorby evropské politiky a to bylo reflektováno také v médiích. Pfiedsednictví navíc probíhalo v tûÏk˘ch podmínkách dan˘ch jak externími faktory, kter˘mi byla zaãínající finanãní a

4


ekonomická krize, plynová krize zapfiíãinûná rozpory mezi Ruskem a Ukrajinou a konflikt v Palestinû, tak interními, kter˘mi byla vnitropolitická krize, jeÏ vyvrcholila pádem vlády v polovinû pfiedsednictví. Studie1 realizována Institutem pro evropskou politiku EUROPEUM v roce 2009 potvrdila, Ïe âeská republika (s v˘jimkou období pfiedsednictví) je jen v˘jimeãnû schopna b˘t tzv. agenda setter, tj. tím, kdo v rámci EU pfiichází s nov˘mi iniciativami a návrhy. V naprosté vût‰inû oblastí je tzv. agenda taker, tj. pasivním pfiíjemcem iniciativ jin˘ch zemí nebo institucí EU. Rozhovory s vysok˘mi státními úfiedníky potvrdily, Ïe tato situace se od té doby pfiíli‰ nezmûnila. Politická reprezentace, jeÏ zemi vedla v minul˘ch letech, v ãele s b˘val˘m prezidentem Václavem Klausem a b˘val˘m premiérem Petrem Neãasem, byla v EU vnímána negativnû vzhledem k ãastému odmítání iniciativ, jeÏ mûly v EU jinak ‰irokou podporu. Zejména odkládání ratifikace Lisabonské smlouvy a nepfiistoupení âeské republiky k Fiskálnímu kompaktu znamenalo urãitou izolaci a marginalizaci vlivu âeské republiky na rozhodování v EU. âeská republika tak byla za pfiedchozí politické reprezentace obecnû vnímána jako zemû spí‰e s negativním pfiístupem k prohlubování evropské integrace, o ãemÏ (vedle odmítání zavedení spoleãné mûny nebo bankovní unie) svûdãí také její neochota zapojit se do nûkter˘ch projektÛ posílené spolupráce (daÀ z finanãních transakcí nebo harmonizace rozvodového práva). Co se t˘ãe samotného rozhodování v Radû EU, âeská republika byla po Polsku druhou z nov˘ch ãlensk˘ch zemí v poãtu men‰inov˘ch stanovisek, kdyÏ z celkového poãtu 564 hlasování2 ‰estkrát hlasovala proti a osmkrát se zdrÏela hlasování. Tento údaj má ov‰em velice omezenou vypovídací hodnotu jelikoÏ hlasování, u kter˘ch hrozí zamítnutí návrhu, pfiedstavují ménû neÏ 10 procent jejich celkového poãtu. Z hlediska zapojení âeské republiky do koalicí „podobnû sm˘‰lejících zemí“ je zemû také spí‰e pasivní – koalic se úãastní, ale málokdy se pokusí o jejich formování. V mnoha oblastech (energetika, vnitfiní trh, regionální rozvoj, atd.) jsou nejpfiirozenûj‰ím partnerem âeské republiky zemû Visegrádské ãtyfiky: Polsko, Slovensko a Maìarsko. Tyto zemû pravidelnû na rÛzn˘ch úrovních (kupfiíkladu pravidelné setkávání premiérÛ pfied zasedáními Evropské rady) debatují svá stanoviska k jednotliv˘m evropsk˘m politikám, pfiesto není potenciál jejich spolupráce zdaleka vyuÏit. Z hlediska jin˘ch koalic je potfiebné zmínit zapojení âR do skupiny zemí podporujících politiku koheze. Zde se âeská republika bûhem jednání o víceletém finanãním rámci spojila s 12 dal‰ími zemûmi EU, jeÏ nejvíce benefitují z kohezní politiky, aby zabránila v˘znamnému poklesu v˘dajÛ na tuto politiku pro období let 2014 – 20203. V oblasti zahraniãní politiky âR tradiãnû patfií mezi zemû podporující dal‰í roz‰ifiování Evropské unie, jakoÏto i v˘chodní dimenzi její Evropské sousedské politiky a také mezi zemû, jeÏ akcentují roli lidsk˘ch práv a podpory demokracie v zahraniãní politice. Minulá politická reprezentace vidûla jako svého nejbliÏ‰ího spojence v EU Velkou Británii, kdy se po jejím vzoru neúãastnila Fiskálního kompaktu nebo

1

Not Your Grandfather’s Eastern Bloc: The EU New Member States as Agenda Setters in the Enlarged European Union; country study Czech Republic, autor: Vûra €iháãková , Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, Open Society Institute – Sofia, 2009; ke staÏení: http://eupi.osi.bg/fce/001/0070/files/CzechRepublicCountryReport_OSISofia_EuPI_April2009_.pdf (datum staÏení: 10.7.2014) 2 Hlasování v Radû EU od 14.7.2009 do 25.4.2014 3 Zde je pak zajímavé zmínit paradox, Ïe âeská republika zároveÀ patfiila do skupiny zemí, která lobovala za niÏ‰í rozpoãet Evropské unie.

5


Paktu pro Euro Plus. Toto vidûní v‰ak nemûlo racionální zdÛvodnûní, jelikoÏ jsou postavení a zájmy Velké Británie a âeské republiky v mnoh˘ch ohledech zásadnû odli‰né. Nová politická reprezentace se v otázce nejbliÏ‰ích spojencÛ pfieorientovala spí‰e na Nûmecko a Rakousko, tradiãním spojencem zemû zÛstalo Slovensko. Omezen˘ vliv âR na rozhodování v EU vnímají i obãané, kdyÏ podle prÛzkumu vefiejného mínûní4 jen 23 procent obãanÛ âR si myslí, Ïe je zemû schopna hrát v evropské politice aktivní roli a prosazovat své stanoviska. Bûhem ãeského pfiedsednictví v roce 2009 toto ãíslo dosahovalo v˘‰e 53 procent.

Na druhou stranu prÛzkum agentury MEDIAN ukázal, Ïe aÏ 59 procent âechÛ si myslí, Ïe pozice a vliv âeské republiky v Evropské unii je lep‰í neÏ pozice a vliv ostatních stfiedo- a v˘chodoevropsk˘ch zemí, jeÏ vstupovaly do EU spoleãnû s âeskou republikou. âe‰i také nepfiipisují nedostatek vlivu diskriminaci ze strany EU (pouze 10 procent), ale neschopnosti ãesk˘ch politikÛ (89 procent). Vliv v Evropské unii zemû neprosazuje pouze prostfiednictvím hlasování v Radû nebo v Evropském parlamentu, ale také prostfiednictvím zastoupení sv˘ch obãanÛ na vrcholn˘ch politick˘ch nebo úfiednick˘ch pozicích v rozhodovacích orgánech EU. V tomto ohledu âeská republika, stejnû jako ostatní ãlenské zemû ze stfiední a v˘chodní Evropy, v˘raznû zaostává. V minulém volebním období Evropského parlamentu zastupovalo âeskou republiku 22 europoslancÛ, patfiících ke ãtyfiem politick˘m skupinám: Skupina progresivní aliance socialistÛ a demokratÛ v Evropském parlamentu (âSSD), Skupina Evropsk˘ch konzervativcÛ a reformistÛ (ODS), Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (KSâM) a Skupina Evropské lidové strany (KDU-âSL).

4

STEM Trendy 3/2014

6


Kromû spí‰e ceremoniální funkce místopfiedsedy EP (Oldfiich Vlasák – ODS) a administrativní funkce kvestora (Jifií Ma‰talka – KSâM) nebyli ãe‰tí europoslanci v ãele Ïádného z v˘borÛ Evropského parlamentu. Pouze EvÏen To‰enovsk˘ z ODS se stal místopfiedsedou V˘boru pro prÛmysl, v˘zkum a energetiku (ITRE) a Milan Cabrnoch (ODS) byl v ãele meziparlamentní delegace (pro spolupráci EU s Gruzií, ÁzerbájdÏánem a Arménií). Studie think tanku Evropské hodnoty5 také uvádí, Ïe ãe‰tí europoslanci byli pod evropsk˘m prÛmûrem a dokonce i pod prÛmûrem poslancÛ z jin˘ch zemí stfiední a v˘chodní Evropy ve vût‰inû mûfiiteln˘ch indikátorÛ jejich aktivity. V souãasném volebním období zastupuje âeskou republiku v Evropském parlamentu 21 poslancÛ. Oproti minulému volebnímu období jsou ãe‰tí europoslanci rozdûleni do ‰esti politick˘ch skupin. Kromû v˘‰e zmínûn˘ch skupin jsou âe‰i zastoupeni i ve skupinû Aliance liberálÛ a demokratÛ pro Evropu a ve skupinû Evropa svobody a pfiímé demokracie. Za âeskou republiku byli zvoleni poslanci ze tfií nov˘ch stran: TOP 09 jeÏ se zafiadila po boku KDÚ-âSL do frakce Evropské lidové strany, Politické hnutí ANO 2011 do frakce Aliance liberálÛ a demokratÛ pro Evropu a strana Svobodní do frakce Evropa svobody a pfiímé demokracie. Oproti minulému volebnímu období v‰ak zaznamenali obrovsk˘ úspûch ve volbách do vedení v˘borÛ EP. Pavel Svoboda z KDU-âSL se stal pfiedsedou V˘boru pro právní záleÏitosti (JURI), âesko získalo místa dal‰ích ‰esti místopfiedsedÛ v˘borÛ a jednoho místopfiedsedy podv˘boru. Kromû euroskeptické strany Svobodní získali pozice ve vedení v˘borÛ v‰echny politické strany zvolené za âR. Jedin˘m ãesk˘m obãanem ve vrcholné funkci v EU je komisafi ·tefan Füle, jehoÏ portfoliem je politika roz‰ifiování a Evropská politika sousedství. Ov‰em toto nelze pokládat za úspûch, vzhledem k pravidlu, Ïe kaÏdá ãlenská zemû EU má svého komisafie. âeské republice chybí také zastoupení ve vrcholn˘ch úfiednick˘ch funkcích. V rámci generálního sekretariátu Rady má âeská republika zastoupení v podobû vedoucího kanceláfie generálního tajemníka Rady a v podobû dvou fieditelÛ. Îádn˘ z ãesk˘ch obãanÛ nefiguruje na pozici generálního fieditele anebo fieditele odboru ani v Evropské komisi, ani v Evropském parlamentu. Pro Evropskou komisi pracuje v úfiednick˘ch pozicích celkem 313 âechÛ6, coÏ je mnohem ménû neÏ ve srovnateln˘ch ãlensk˘ch zemích jako je Maìarsko (390) nebo Portugalsko (396). Nejvût‰ím problémem ov‰em je, Ïe âesku se nedafií prosazovat úfiedníky do vy‰‰ích pozic. V nejvy‰‰í kategorii úfiedníkÛ (AD16) má âR pouze jednoho obãana, zatímco Portugalsko tfii. V pûti nejvy‰‰ích kategoriích (AD12-AD16) je rozdíl je‰tû markantnûj‰í, âechÛ v nich pracuje 18, zatímco PortugalcÛ 260. Je moÏné argumentovat, Ïe tento obrovsk˘ nepomûr je dÛsledkem krátkého ãlenství âR v EU, kdy se je‰tû ãe‰tí úfiedníci nemûli moÏnost dostateãnû prosadit v kariérním rÛstu. Ov‰em âeská republika pokulhává i ve srovnání s men‰ím Maìarskem, které vstupovalo do EU ve stejnou dobu a pfiesto má v této kategorii úfiedníkÛ zastoupení vût‰í (23).

5

http://www.evropskehodnoty.cz/wpcontent/uploads/2014/04/Jak_pracovali_cesti_europoslanci_Evropske_hodnoty.pdf (datum staÏení 14.7.2014) 6 http://ec.europa.eu/civil_service/docs/europa_sp2_bs_nat_x_grade_en.pdf (datum staÏení 14.7.2014)

7


Aktivní obãanství Poslední volby do Evropského parlamentu v kvûtnu 2014 potvrdily slab˘ zájem obãanÛ o Evropskou unii, kdy volební úãast dosáhla jen 18,2 procent, coÏ byla po Slovensku druhá nejniÏ‰í zaznamenaná úãast v rámci 28 ãlensk˘ch zemí Unie. Volební úãast byla také o zhruba 10 procent niÏ‰í neÏ pfii prvních dvou volbách v roce 2004 a 2009, kdy dosáhla zhruba 28 procent. Podle prÛzkumu agentury STEM7 jsou pfiíãinami nízké volební úãasti zejména nezájem o EU (78 procent), nedostatek informací o práci europoslancÛ (75 procent), nepochopení toho, co ãlenství v Unii pfiiná‰í (76 procent), nepochopení kompetencí Evropského parlamentu (75 procent) a fakt, Ïe média nedokázala vysvûtlit dÛleÏitost voleb (60 procent). Lidé naopak nepovaÏují za zásadní ostatní moÏné dÛvody rekordní neúãasti, jak˘mi jsou dlouhodobé postoje Václava Klause k EU, nedostatek vhodn˘ch kandidátÛ do Evropského parlamentu, ‰patné volební kampanû stran anebo fakt, Ïe se lidé necítí Evropany. Dal‰í prÛzkum realizovan˘ agenturou MEDIAN8 prokázal, Ïe âe‰i se necítí b˘t dobfie informováni o ãinnosti Evropského parlamentu a práci ãesk˘ch europoslancÛ. Pouze 1 procentu âechÛ je informováno velice dobfie a pouze dal‰ích 13 procent spí‰e dobfie, zatímco 37 procent âechÛ se cítí b˘t informováno velice slabû a 49 procent spí‰e slabû. Alarmující je také skuteãnost, Ïe aÏ 68 procent âechÛ si neumí vybavit jméno ani jednoho europoslance. Pro srovnání ve stejném prÛzkumu realizovaném na Slovensku si jméno Ïádného europoslance nevybavilo pouze 32 procent SlovákÛ. Zajímavé je také zmínit vztah mezi znalostí europoslancÛ a vnímáním vlivu ãlenství v EU na Ïivot v âR. Respondenti, ktefií si nevybavili jméno Ïádného europoslance, vnímají dopady ãlenství spí‰e negativnû (jenom 35 procent pozitivních odpovûdí), zatímco respondenti, ktefií si vybaví jména dvou europoslancÛ, ho vnímají pfieváÏnû pozitivnû (52 procent respondentÛ). V tomto pfiípadû ov‰em existují dvû vysvûtlení, a sice Ïe vût‰í informovanost vede k pozitivnûj‰ímu vnímání Evropské unie a také, Ïe obãané, ktefií vnímají EU negativnû, nemají zájem o vût‰í informovanost.

7 8

http://stem.cz/clanek/2968 (datum staÏení 14.7.2014) 10 years in the EU: Attitudes of Czechs and Slovaks Towards the European Union, MEDIAN, 2014, www.median.cz

8


Probûhnuv‰í volby do Evropského parlamentu naopak nepotvrdily obavy z vysoké podpory euroskeptick˘ch stran, kdy uspûla pouze jedna z nich – Svobodní, jeÏ tûsnû pfiekroãila pûtiprocentní hranici pro získání mandátu. I kdybychom mezi euroskeptické strany zafiadili i ODS a KSâM (které se ov‰em jako euroskeptické samy neprofilují), tyto tfii strany získaly dohromady pouze 6 mandátÛ z celkov˘ch 21. Tento volební v˘sledek má dvû moÏná vysvûtlení. Zaprvé se zdá, Ïe obãané nepovaÏují evropská témata za nosná pfii svém rozhodování o politické podpofie a v evropsk˘ch volbách hlasují podobnû jako ve volbách do národního parlamentu. A zadruhé, Ïe obãané, ktefií nepodporují ãlenství âR v EU, se rozhodli volby radûji ignorovat neÏli se jich úãastnit.

9


Absenci informovanosti, která se zdá spoleãnû s obecn˘m nezájmem o EU hlavní pfiíãinou nízké volební úãasti âechÛ ve volbách do Evropského parlamentu, potvrzuje také prÛzkum Eurobarometru 809, ve kterém 45 procent âechÛ uvedlo, Ïe rozumí fungování Evropské unie, zatímco opaãn˘ názor vyslovilo 52 procent obyvatel. Je nutno zmínit, Ïe se jednalo o jeden z nejhor‰ích v˘sledkÛ v rámci celé Evropské unie. Podle stejného prÛzkumu pouze 27 procent âechÛ uvedlo, Ïe se cítí b˘t dostateãnû informováno o evropsk˘ch záleÏitostech, zatímco aÏ 71 procent uvedlo opak. Konkrétním dÛsledkem absence základních informací o EU je fakt, Ïe podle prÛzkumu agentury PPM Faktum10 pouze 32 procent âechÛ vûdûlo, Ïe poslanci Evropského parlamentu jsou voleni pfiímo, zatímco vût‰ina obyvatel si myslela, Ïe jsou nominování vládou, prezidentem nebo vybíráni ze ãlenÛ Parlamentu âR.

Jakým způsobem jsou voleni členové Evropského parlamentu? (n = 1001, data v %)

Jsou přímo voleni občany ČR

16 32

8

Jsou vybírání ze členů Parlamentu ČR Jsou nominováni vládou

22 23

Jsou nominování prezidentem Těžko říci

PrÛzkum Eurobarometru 80 také odhalil, Ïe aÏ 61 procent âechÛ Evropské unii nedÛvûfiuje, zde se v‰ak pohled âechÛ nevymyká evropskému prÛmûru, jenÏ je na úrovni 58 procent. Zajímavé v˘sledky nabízí srovnání dÛvûry, kterou obãané âeské republiky projevují vÛãi evropsk˘m a národním institucím. Podle prÛzkumu Eurobarometru 80 âe‰i dÛvûfiují více evropsk˘m institucím neÏli národním. Zatímco ãeskému parlamentu dÛvûfiuje pouze 12 procent respondentÛ, Evropskému parlamentu témûfi tfiikrát tolik – 45 procent respondentÛ. Podobn˘ v˘sledek zjistíme, kdyÏ srovnáme dÛvûru k ãeské vládû s dÛvûrou k Evropské komisi. Této dÛvûfiuje 42 procent respondentÛ, zatímco ãeské vládû pouze 16 procent. âe‰i mají obecnû kritick˘ pohled na dal‰í smûrování jak âeské republiky, tak Evropské unie, i kdyÏ opût jsou mnohem kritiãtûj‰í ke své vlastní zemi. Podle 61 procent respondentÛ âeská republika nejde dobr˘m smûrem. To samé si o Evropské unii myslí 47 procent respondentÛ. Je‰tû markantnûj‰í je rozdíl ve vnímání demokracie a jejího fungování v âeské republice a v Evropské unii. Zatímco v pfiípadû Evropské unie vûfií v její demokratické fungování 49 procent a nevûfií 45 procent obãanÛ, u âeské

9

Eurobarometer 80, http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb80/eb80_anx_en.pdf (datum staÏení 20.7.2014) 10 PrÛzkum byl zadán SdruÏením pro podporu otevfiené spoleãnosti PASOS a byl konán v záfií 2013.

10


republiky je pomûr obrácen˘ – ve fungování demokracie v âR vûfií pouze 34 procent respondentÛ a nevûfií aÏ 65 procent. Z pohledu aktivního obãanství je také dÛleÏité zmínit evropskou obãanskou iniciativu, kterou zavedla do evropského práva Lisabonská smlouva. Tato moÏnost Ïádat prostfiednictvím petice, aby Evropská komise v rámci sv˘ch kompetencí navrhla právní pfiedpis, âechy pfiíli‰ nenadchla. Ani jedna ze tfií iniciativ, jeÏ úspû‰nû sesbírala milion potfiebn˘ch podpisÛ v rámci Evropské unie, nebyla v âeské republice úspû‰ná. Nafiízení,11 jímÏ se sbûr podpisÛ fiídí, stanovuje pro âeskou republiku minimální poãet 16.500 podpisÛ. Ani v jednom z uveden˘ch tfií pfiípadÛ nebyl v âesku sesbírán dostatek podpisÛ. Naproti tomu u mnohem men‰ího Slovenska získaly potfiebn˘ poãet podpisÛ (9.750) v‰echny tfii iniciativy.

Název iniciativy Jeden z nás12 Voda a hygiena jsou lidská práva13 Stop vivisekci14

âR 11968 7575 5172

SK 31951 20988 13359

Nízkou úãast âechÛ lze opût vysvûtlit velice slabou informovaností. Podle prÛzkumu agentury PPM Factum15 sly‰elo o moÏnosti úãastnit se Evropské obãanské iniciativy 16 procent âechÛ. Stejné mnoÏství jich také projevilo ochotu inciativy se zúãastnit. Podle stejného prÛzkumu se iniciativy jiÏ zúãastnilo 5 procent âechÛ. Toto ãíslo je v‰ak pravdûpodobnû v˘raznû nadsazeno, jelikoÏ pûtiprocentní participace z pfiibliÏnû 8,5 milionu âechÛ star‰ích 18 let by znamenala, Ïe se pod nûjakou z iniciativ jiÏ podepsalo kolem 425 tisíc obyvatel, coÏ je vzhledem k faktu, Ïe tfii ukonãené iniciativy získaly v âR dohromady ménû neÏ 25 tisíc podpisÛ, absolutnû nereálné.

Závûry a doporuãení Deset let ãlenství âeské republiky v Unii lze hodnotit pomûrnû úspû‰nû. Zemû se plnû integrovala do jednotného vnitfiního trhu, postupnû se nauãila, jak v Evropské unii probíhá rozhodování a úspû‰nû také zvládla své první pfiedsednictví v Radû EU. Posledním zb˘vajícím krokem k jejímu úplnému ãlenství zÛstává pfiijetí spoleãné evropské mûny – Eura, tak jak jiÏ uãinily i dal‰í zemû16, jeÏ vstupovaly do Evropské unie spoleãnû s âeskou republikou. Vzhledem k ekonomickému oÏivení, stabilizaci eurozóny a

11

Nafiízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ã. 211/2011ze dne 16. února 2011o obãanské iniciativû; http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:02011R0211-20131008&from=CS 12 Iniciativa na zákaz a zastavení financování aktivit, které pfiedpokládají zniãení lidsk˘ch embryí pfiedev‰ím v oblastech v˘zkumu, rozvojové spolupráce a vefiejného zdraví. 13 Iniciativa na zavedení lidského právo na vodu a hygienu do evropské legislativy a podporu zaji‰Èování vody a hygieny jako základní vefiejné sluÏby pro v‰echny. 14 Iniciativa na zru‰ení smûrnice 2010/63/EU o ochranû zvífiat pouÏívan˘ch pro vûdecké úãely, a pfiedloÏení nového návrh, kter˘ ukonãí pokusy na zvífiatech. 15 PrÛzkum byl zadán SdruÏením pro podporu otevfiené spoleãnosti PASOS a byl konán v záfií 2013. 16 Slovinsko, Malta, Kypr, Estonsko, Slovensko, Loty‰sko a od 1. 1. 2015 také Litva.

11


faktu, Ïe âeská republika by nemûla mít problémy s plnûním kritérií pro zavedení eura, by si zemû mûla co nejdfiíve stanovit cílové datum pfiijetí spoleãné mûny a zaãít ãinit konkrétní kroky v tomto smûru. âeská republika se v Evropské unii ne vÏdy zachovala jako ãiteln˘ a zodpovûdn˘ partner. AÈ jiÏ ‰lo o dlouhé otálení s ratifikací Lisabonské smlouvy, nebo o odmítnutí podepsat Fiskální kompakt, jednalo se vÏdy o kroky, které zemû nedokázala sv˘m partnerÛm dÛvûryhodnû zdÛvodnit a kvÛli kter˘m se ãastokrát dostávala do pozice outsidera. Z hlediska ekonomick˘ch i politick˘ch zájmÛ by âeská republika mûla patfiit do jádra Evropské unie a b˘t jedním z motorÛ evropské integrace, zÛstávat bokem není z hlediska jejích zájmÛ dÛvûryhodnû zdÛvodnitelné. Bûhem deseti let ãlenství se zemi nepodafiilo razantnûji zv˘‰it úroveÀ své ekonomiky smûrem k prÛmûru Evropské unie. Mûla by se proto po vzoru úspû‰nûj‰ích zemí jako je Slovensko nebo pobaltské zemû orientovat na opatfiení, jeÏ jí v budoucnu pfiinesou vy‰‰í ekonomick˘ rÛst. Z hlediska vlivu v Evropské unii se zemû s v˘jimkou pfiedsednictví a nûkolika málo iniciativ v zahraniãní politice nemÛÏe chlubit tím, Ïe by byla schopna otevírat nová témata a prosazovat své iniciativy. KvÛli své velikosti âeská republika nikdy nebude lídrem ve v‰ech oblastech evropsk˘ch politik. Mûla by si v‰ak zvolit nûkolik témat, jejichÏ advokátem se mÛÏe stát, a zde pfiicházet s nov˘mi iniciativami. V âeské republice doposud chybûla platforma pro diskuzi a definování strategick˘ch zájmÛ zemû v Evropské unii. Touto platformou by se mûl stát Národní konvent o EU17, jeÏ bude o tûchto zájmech diskutovat za úãasti nejvy‰‰ích pfiedstavitelÛ zemû, politikÛ, administrativy, zástupcÛ byznysu, odborÛ, odborníkÛ a dal‰ích pfiedstavitelÛ obãanské spoleãnosti. Vláda by mûla b˘t také mnohem aktivnûj‰í v prosazování sv˘ch kandidátÛ do vy‰‰ích úfiednick˘ch a politick˘ch funkcí v orgánech EU. Zlep‰it se musí také komunikace mezi ãeskou vládou a parlamentem, ãesk˘mi zástupci v evropsk˘ch institucích a ãesk˘mi europoslanci. Kupfiíkladu slovensk˘ eurokomisafi se celkem pravidelnû úãastní zasedání slovenské vlády, která tak má neustál˘ aktuální pfiehled o dûní v Bruselu z první ruky. âeská vláda musí b˘t také mnohem aktivnûj‰í v lobování u témat, jeÏ se t˘kají zájmÛ zemû jako takové, pfiípadnû zájmÛ ãesk˘ch subjektÛ18. Extrémnû nízká úãast ve volbách do Evropského parlamentu, miziv˘ zájem o Evropskou obãanskou iniciativu a mnoho prÛzkumÛ vefiejného mínûní dokazuje, Ïe âe‰i o Evropskou unii nejeví pfiíli‰ velk˘ zájem, nedÛvûfiují jí, a jsou pomûrnû skeptiãtí ohlednû ãlenství âeské republiky v Unii. PrÛzkumy i rozhovory19 s obãany potvrdily, Ïe hlavní pfiíãinou tohoto negativního trendu posledních let je neporozumûní Evropské unie a nedostatek informovanosti. Vláda by proto mûla obnovit informaãní kampaÀ o záleÏitostech EU ve stejné intenzitû, jak tomu bylo pfii vstupu do EU a v prvních pûti letech ãlenství, vãetnû grantového mechanizmu, kter˘ umoÏní financování informaãních aktivit o EU pro rÛzné cílové skupiny obyvatel.

17

Národní konvent by mûl poprvé zasednout na podzim 2014. Kupfiíkladu, Slovensko a Rumunsko, jeÏ mají podobné problémy jako âeská republika s vyãerpáním evropsk˘ch fondÛ z minulého programového období, si vyjednaly prodlouÏení lhÛty k jejich ãerpání o jeden rok. âeská republika se o to zaãala pokou‰et pfiíli‰ pozdû a málo intenzivnû, a proto neuspûla. 19 Rozhovory byly realizovány v rámci projektu realizovaného SdruÏení pro podporu otevfiené spoleãnosti PASOS “Enlargement and Citizenship: Looking to the Future” prostfiednictvím tzv. citizens' taskforce. 18

12

Roz ífiení a obãanství: pohled do budoucnosti - âeská republika

Recommend Documents