Rozbor Udržitelného Rozvoje Území ÚAP území ORP Veselí nad Moravou 2010

Aktualizace původního projektu, který byl spolufinancován z prostředků EU

Rozbor Udržitelného Rozvoje Území ÚAP území ORP Veselí nad Moravou 2010

Původní zpracování Územně analytických podkladů správního obvodu obce s rozšířenou působností Veselí nad Moravou bylo dotováno z fondů Evropské unie prostřednictvím Integrovaného operačního programu, viz www.strukturalni-fondy.cz/iop

Rozbor udržitelného rozvoje území ÚAP SO ORP Veselí nad Moravou 2010

0

ZPRACOVATEL aktualizace ÚAP: Městský úřad Veselí nad Moravou, Odbor životního prostředí a územního plánování Ing.Bc. Petr Michna, vedoucí odboru

červenec 2010


1

Obsah:

Úvod

1.

SWOT analýzy území 1.1. Horninové prostředí a geologie 1.2. Vodní režim 1.3. Hygiena životního prostředí 1.4. Ochrana přírody a krajiny 1.5. ZPF a PUPFL 1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 1.7. Sociodemografické podmínky 1.8. Bydlení 1.9. Rekreace 1.10. Hospodářské podmínky 1.11. Občanská vybavenost 1.12. Sídelní struktura

2.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územích podmínek 2.1. Životní prostředí 2.2. Hospodářský rozvoj 2.3. Soudržnost společenství obyvatel území

3.

Formulace problémů k řešení 3.1. Slabé stránky 3.2. Střety 3.3. Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci 3.4. Problémy k řešení v nadřazené územně plánovací dokumentaci 3.5. Problémy k řešení mino oblast územního plánování

Přílohy:  Mapové rozbory a kartogramy  Problémový výkres M 1 : 25 000


2

Úvod 

Účel:

Územně analytické podklady (ÚAP), jejichž součástí je tento Rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), byly definovány ve stavebním zákoně č. 183/2006 Sb., jako povinný územně plánovací podklad, který periodicky zjišťuje a vyhodnocuje stav a vývoj území. Podrobněji je definován ve vyhlášce č. 500/2006 Sb. Hlavním přínosem ÚAP je trvalá a neustále aktualizovaná znalost území a z něj vyplývající odborný úsudek o potřebách změn v území. Tyto znalosti slouží k vyhodnocení územního plánu a rovněž při pořízení územně plánovací dokumentace a rozhodování v území.



Postup:

Na základě dodaných dat od poskytovatelů údajů o území, průzkumu území a dalších informací (1. část ÚAP – Podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území) je zpracován tento rozbor (2. část ÚAP – Rozbor udržitelného rozvoje území), který zahrnuje zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území s uvedením jeho silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. RURÚ dále obsahuje vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Závěr rozboru tvoří určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci včetně tzv. problémového výkresu. Takovýto rozbor je zpracováván jednou za dva roky. 

Použití:

Územně analytické podklady slouží zejména pro naplnění cílů a úkolů územního plánování, dále pořizovatelům územně plánovacích dokumentací (ÚPD) příslušného úřadu územního plánování a všem zástupcům samospráv a stavebním úřadům pro rozhodování v území. Zadání ÚPD, které pořizovatel zpracovává, obsahuje zejména požadavky na řešení vyplývající z ÚAP (viz písm. b) přílohy č. 6 vyhl. č. 500/2006).


3

1. SWOT analýzy území

1. 1. Horninové prostředí a geologie 

využitelné nerostné suroviny jsou situovány převážně v severozápadní části správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Veselí nad Moravou. Jedná se o výhradní ložiska štěrkopísků (chráněné ložiskové území Moravský písek v prostoru jihovýchodně od Moravského Písku) a lignitu Rohatec (chráněné ložiskové území Vracov severozápadně od Strážnice). Menší chráněné ložiskové území cihlářských surovin je situováno jižně od Velké nad Veličkou;



geologická stavba východní části území (karpatský flyš) je příčinou existence řady lokalit se sesuvy situovaných zejména v širším okolí obce Nová Lhota, Velká nad Veličkou, Javorník a dále jižně od Radějova. SWOT analýza pro téma horninové prostředí a geologii SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY  ložiska štěrkopísků Moravský Písek, lignit Strážnice, cihlářská surovina Velká nad Veličkou;  atraktivní formy reliéfu sesuvných území s druhově pestrými společenstvy Nová Lhota;

PŘÍLEŽITOSTI

 s výjimkou štěrkopísků jsou nerostné suroviny v území ORP jen minimálně využitelné pro jeho hospodářský rozvoj;  sesuvná území v okolí Nové Lhoty, Velké nad Veličkou, Javorníka a Radějova zabraňují hospodářskému využívání těchto ploch;

HROZBY

 využití dobývacích prostorů s ukončenou těžbou a území ohrožená erozí k realizaci ploch trvalé vegetace (skladebné části ÚSES, krajinotvorné prvky);

 sesuvy Nová Radějov  rekultivace dobývacího (skládkování, fondu);

Lhota, Velká nad Veličkou, Javorník, a nevhodné využití opuštěného prostoru Velká nad Veličkou rekultivace na zemědělském půdním

Problémy k řešení Zákaz výstavby v sesuvných územních dle údajů Geofodu. Omezení možnosti využití území skládkováním v dobývacím prostoru Velká nad Veličkou (viz obr. Javorník)


4

Javorník


5

1.2. Vodní režim



celé území SO ORP Veselí nad Moravou je součástí povodí řeky Moravy. Řeka Morava je zcela regulována v umělých korytech (hlavní koryto, Nová Morava, Baťův kanál), místy se dochovaly i zbytky původních říčních ramen. Niva řeky Moravy je protkána hustou sítí uměle vytvořených odvodňovacích koryt. Významnými toky říční sítě řešeného území jsou levostranné přítoky Moravy – Svodnice, Velička (přítok Hrubý potok, Kozojídka a Kuželovský potok) a Radějovka (přítok Sudoměřický potok). Vodní toky jsou většinou upravené, pouze v horních úsecích mají některé z nich přírodě bližší charakter (Sudoměřický potok a jeho pravostranný přítok Mandát, Radějovský potok a jeho levostranné přítoky Járkovec a Vrbecká Velička a její pravostranný přítok Kazivec;



výskyt podzemních vod je vázán zejména na nivní a terasové štěrkopísky nivy Moravy (Chráněná oblast přirozené akumulace vod – CHOPAV - Kvartér řeky Moravy dle Nařízení vlády č. 85/1981 Sb.) na něž je vázána řada jímacích objektů vody;



území ORP je v Nivě Moravy a navazujících tocích ohroženo záplavami (záplavy v letech 1997,2006,2x 2010 - Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Vnorovy, Strážnice, Kněždub, Blatnice a Blatnička). Stanovená záplavová území jsou však pouze na jižní části Strážnice ( tok Velička) a severní části obce Kněždub (tok Velička)

SWOT analýza pro téma vodní režim SILNÉ STRÁNKY  chráněná oblast přirozené akumulace vod (CHOPAV) Kvartér řeky Moravy je využitelný přírodní zdroj pro pitnou vodu;  CHOPAV Kvartér řeky Moravy jako území s vhodnými podmínkami pro obnovu cenných částí přírody a krajiny;  vydatné zdroje podzemních vod na západě území (Bzenec-komplex-Veselí-nad-Moravou, Moravský Písek,Vnorovy);

PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY  vysoký podíl upravených a regulovaných úseků vodních toků;  nedostatek zdrojů kvalitní pitné vody na území Horňácka;  zastavěnost přirozených zaplavovaných území vodních toků (Veselí nad Moravou, Strážnice, Velká nad Veličkou);  nutnost prověření stanovených stávajících záplavových území z důvodů opakujících se podvodní;  nedostatek vodních ploch v krajině;  nízká retenční schopnost zemědělsky využívaných ploch;

HROZBY

 využití rekreačního a krajinotvorného potenciálu nivy a vodních toků;  možnost obnovy důležitých ekosystémů a zvýšení estetické hodnoty krajiny v důsledku revitalizací vodních toků;  využití vodního zdroje pitné vody Bzeneckomplex;  realizace vodovodu Horňácko z vodojemu Norovy – Dražky dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizace Jihomoravského kraje;  zlepšení retence krajiny zachycováním dešťových srážek (i na stavebních pozemcích) - především v lokalitách Kněždub, Lučina, okolí Veličky;

 vysoké riziko opakovaných povodní (Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Vnorovy, Strážnice, Kněždub, Blatnice a Blatnička), situování dalších nevhodných aktivit do přirozených zaplavovaných území vodních toků (rozvojové plochy);  ohrožení kvality a množství podzemních vod těžbou štěrkopísku i za hranicí ORP (u Moravského Písku);  ohrožení povrchových a podzemních vod dusičnany ze zemědělských zdrojů;

Problémy k řešení Omezení vysokého rizika vzniku povodní a eliminace škod. Nutnost prověření stanovených stávajících záplavových území z důvodů opakujících se podvodní;


6

1.3. Hygiena životního prostředí Hlukové zatížení Hlavním zdrojem hlukové zátěže venkovního prostoru na území ORP je v současné době pozemní doprava, a to především doprava silniční a železniční. Hygienický limit hluku z pozemní dopravy v chráněném venkovním prostoru je v současné době obecně dán ekvivalentní hladinou akustického tlaku v hodnotě 60 dB pro denní dobu (tj. 6.00 – 22.00 hod.) a 50 dB (resp. 55 dB v případě hluku ze železniční dopravy) pro noční dobu (tj. 22.00 – 6.00 hod.). Pro území republiky je zpracována strategická hluková mapa silnic a železnic. Z těchto hlukových map je zřejmé, že hygienické limity hluku na území ORP nejsou výrazněji překračovány v chráněném venkovním prostoru. Limity jsou překračovány v území Veselí nad Moravou, Vnorovy a Strážnice. Kvalita ovzduší Území ORP Veselí je podle sdělení odboru ochrany ovzduší Ministerstva životního prostředí územím jihomoravského kraje, kde je sledována a řízena kvalita ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší v platném znění. Imisní situace na území ORP je podle Ministerstvem životního prostředí pravidelně publikovaných údajů dlouhodobě neutěšená. Na celém území ORP je překročen celkový imisní limit i limit cílový pro ochranu zdraví lidí na 72% území. Jedná se o území ORP s výjimkou obcí jižního a jihovýchodního okraje SO ORP v Bílých Karpatech - Nová Lhota, Javorník, převážná část území obce Suchov, Kuželov, Hrubá Vrbka, Radějov, polovina území obce Tvarožná Lhota, menší části území obcí Kněždub, Malá Vrbka, Velká nad Veličkou. Největšími zdroji znečištění ovzduší v ORP jsou v současnosti:  silniční doprava, a to zejména jako zdroj polétavého prachu PM10, oxidů dusíku a benzenu (na komunikaci I/55, méně I/54);  stacionární energetické zdroje – kotelny;  stacionární průmyslové zdroje - převážně území Veselí nad Moravou, Strážnice, Moravského Písku a Velké nad Veličkou;  zemědělské farmy živočišné výroby (amoniak);  prašnost z pozemků orné půdy v jarním období a po sklizni; Staré ekologické zátěže V současné době je v území registrováno 22 starých ekologických zátěží, z nichž pouze jedna dosahuje vysoké rizikovosti. Jedná se o skládku Strážnice – cihelna, která je v provozu. Zátěže se střední rizikovostí se nacházejí v Lipově, Kozojídkách, Moravském Písku, Vnorovech. Indikátory:  počet starých ekologických zátěží 22  počet zátěží s vysokou rizikovostí 1  počet zátěží se střední rizikovostí 4 Kvalita povrchových vod Celé řešené území je součástí povodí řeky Moravy, jejíž tok se nachází v západní části řešeného území. Dalším významným tokem území je řeka Velička, Svodnice a Radějovka. Průtoky ve vodních tocích jsou většinou nevyrovnané. Obecně se maximální průtoky objevují v jarních měsících (březen - duben), minimální na podzim (září – říjen). Kvalita vody v tocích se v posledních létech mírně zlepšuje. Hlavní sledované toky Morava a Velička jsou zařazeny do 3. třídy znečistění.


7

SWOT analýza pro téma hygiena životního prostředí SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY  v jižní a východní části ORP vysoké zastoupení ploch bez významněji narušeného životního prostředí – zejména lesních celků a luk Bílých Karpat;  v důsledku převládajících větrů a konfiguraci terénu jsou rozptylové podmínky většinou dobré;

PŘÍLEŽITOSTI

 významné hlukové a imisní zatížení frekventované komunikace I/55, méně I/54;  významné hlukové a imisní zatížení výrobou (Strážnice, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek);  vysoká míra znečištění vodních toků;  prašnost z větrné eroze v prostoru rozsáhlých ploch bloků orné půdy (území mezi Veselím nad Moravou, Blatnicí pod Sv.Ant., Loukou aj.);

HROZBY

 realizace opatření ke snížení míry znečištění toků (způsobených zejména nečištěnými komunálními odpadními vodami a splachy hnojiv a půdy z polí);  výsadby větrolamů a jiných prvků trvalé vegetace pro zmírnění větrné eroze;  sanace starých zátěží;  vymístění nákladní dopravy ze silnic na železnici;  odklonění automobilové dopravy z center sídel (obzvláště na ose Strážnice – Veselí nad Moravou);

 staré ekologické zátěže a opakované povodně mohou ohrozit zdroje pitné vody (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Moravský Písek);  zatížení půd toxickými látkami v důsledku dlouhodobých emisí z průmyslové výroby – Veselí nad Moravou, Moravský Písek;  zvyšování podílu orné půdy (zejména v nivě Moravy);  zvýšená míra znečištění ovzduší ze zvyšující se dopravy a z lokálních topenišť v důsledku částečného návratu k tuhým palivům;

Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro omezení rizika ohrožení zdrojů pitné vody. Řešení větrné eroze navržením vhodných opatření (například: větrolamy).


8

1.4. Ochrana přírody a krajiny Na území SO ORP Veselí nad Moravou se vyskytují tato chráněná území: Chráněná krajinná oblast (CHKO) Velkou část jižní části území SO ORP Veselí nad Moravou zabírá CHKO Bílé Karpaty. Hospodaření v chráněných krajinných oblastech se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. V CHKO Bílé Karpaty byly vymezeny čtyři zóny odstupňované ochrany přírody, přičemž první zóna má nejpřísnější režim ochrany. Rozsáhlejší oblasti I. zóny jsou na území ORP situovány zejména jižně od Tvarožné Lhoty a Kněždubu a dále jižně a východně od Velké nad Veličkou. Maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ) Na území SO ORP Veselí nad Moravou jsou zastoupeny tyto kategorie MZCHÚ - národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), přírodní památky (PP). Převážná výměra MZCHÚ je situována na území CHKO Bílé Karpaty (NPR Zahrady pod Hájem, NPR Porážky, NPR Jazevčí, NPR Čertoryje, PR Kútky, PR Machová, PP Vápenky, PP Žerotín). Mimo území CHKO jsou MZCHÚ situována pouze do oblasti jižně od obcí Louky a Lipov (PR Háj u Louky, PR Hloží, PP Háj u Lipova), východně od Velké nad Veličkou (PP Nad Vápenkou) a do nivy Moravy severně od Strážnice (PP Osypané břehy). Přechodně chráněné plochy Orgán ochrany přírody může území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných či živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů vyhlásit za přechodně chráněnou plochu podle § 13 zákona č. 114/1992 Sb. Přechodně chráněná plocha se vyhlašuje na předem stanovenou dobu, případně na opakované období, např. dobu hnízdění. V nivě Moravy bylo vyhlášeny přechodně chráněné plochy za účelem ochrany hnízdiště kriticky ohrožené kolihy velké (východně od Strážnice, Vnorov a Veselí nad Moravou). Natura 2000 Ptačí oblasti: Na území SO ORP zasahuje v prostoru nivy řeky Moravy severozápadně od Strážnice a Veselí nad Moravou ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví. Evropsky významné lokality: Na území SO ORP se nachází celkem 10 evropsky významných lokalit (EVL) Evropsky významnými lokalitami na území ORP jsou EVL Vypálenky, EVL Strážnicko, EVL Jasenová, EVL Milejovské louky, EVL Lipov – kostel, EVL Čertoryje, EVL Javorník - Hliník, EVL Nad Vápenkou, EVL Bílé Karpaty, EVL Strážnická Morava. Významné krajinné prvky (VKP) Rozsáhlá území SO ORP jsou chráněna jako „obecně stanovená“ VKP (lesy – zejména svahy a hřbety Bílých Karpat a lesní porosty nivy Moravy, vodní toky - Morava a její přítoky, nivy – niva Moravy a jejích přítoků). V území se vyskytuje i několik VKP registrovaných dle §6 Zákona o ochraně přírody a krajiny (tyto VKP jsou situovány v severní části ORP, v blízkosti Moravského Písku). ÚSES Stávající závazné vymezení územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES) na území SO ORP Veselí nad Moravou je obsaženo v platných územních plánech. Z hlediska věcné a formální správnosti je však nutné toto aktuálně směrodatné vymezení ÚSES brát kriticky s ohledem na věcnou, formální i časovou různorodost územně plánovacích dokumentací a v budoucnu tato vymezení sjednotit (z hlediska prostorového vymezení skladebných částí i z hlediska věcného a formálního vyjádření v nových územně plánovacích dokumentacích). Přírodní parky Jediným přírodním parkem řešeného území ORP je Přírodní park Strážnické Pomoraví, který zabírá část nivy Moravy v jihozápadním okraji ORP. Účelem vyhlášení tohoto přírodního parku je ochrana krajinného rázu dolní nivy řeky Moravy bezprostředně navazující na její přirozený tok. Území zahrnuté do přírodního parku Strážnické Pomoraví je jako celek velmi významné svým, do velké míry zachovaným, přírodním prostředím. Jako harmonickou krajinou s výskytem řady chráněných druhů živočichů a rostlin; hodnotným, periodicky


9

zaplavovaným lužním lesem a loukami; zavlažovacími kanály s břehovými porosty; zbytky starých moravních ramen; původními sady a z části také velkoplošnými zemědělskými pozemky. Tyto jednotlivé části vytvářejí ucelenou krajinu vyznačující se vyváženým vztahem hospodařícího člověka a přírody, která má vysokou estetickou, kulturní a historickou hodnotu.

SWOT analýza pro téma ochrany přírody a krajiny SILNÉ STRÁNKY  zabezpečená legislativní ochrana velké části území ORP v kategoriích zvláště chráněných území (zejména Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty);  prostorově a koncepční předpoklady zvyšování biodiverzity a migračních možností krajiny, nástroji územního systému ekologické stability (ÚSES) – dokumentace ÚSES na všech hierarchických úrovních zpracována pro celé ORP;  existence rekreačně využívaných, přírodně a krajinářsky cenných ploch v širším zázemí sídel (údolí Radějovky, Žerotín, Stará Hora, údolí Sudoměřického potoka, údolí Hrubého potoka nad Javorníkem, Vápenky);  harmonické zapojení sídel do krajiny;

PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY  nedostatečná legislativa pro nivu řeky Moravy (Veselí nad Moravou, Vnorovy a Strážnice);  nedostatek ploch s trvalou vegetací a nízká biodiverzita (Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Lipov, Louka, Blatnice, Blatnička);  nepatřičně rozsáhlé (intenzivně zemědělsky, dopravně či sídelně využívané) oblasti spadají do území Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty; (Strážnice, Hroznová Lhota, Tasov);  Obora Radějov - PR Kútky (ŽP, turistika - střet chov daňků - myslivost);

HROZBY

 přednostní realizace skladebných částí ÚSES v území mezi osou Veselí nad Moravou - Strážnice a okrajem Bílých Karpat;  revitalizace a dle možností i zpřírodnění říčních toků;  podporovat rozvoj trvalých vegetačních formací v prostoru mezi urbanizovanou osou Veselí nad Moravou – Strážnice a okrajovými svahy Bílých Karpat;  usměrňování rozvoje území pomocí propracovaného systému péče o přírodu a krajinu s upřednostněním stimulačních opatření před regulačními;  upravit hranice CHKO Bílé Karpaty v prostoru jihovýchodně a východně od Strážnice tak, aby území CHKO nezasahovalo sídla Strážnice, Hroznová Lhota, Tasov a dle možností intenzivně využívané plochy orné půdy;  ve vhodných polohách podporovat výsadby tradičních ovocných dřevin;

 narušení nivních a říčních ekosystémů výstavbou kanálu Dunaj-Odra-Labe;  narušení okrajové části nivních ekosystémů výstavbou R55;  nevyvážená preference hospodářských zájmů před zájmy ochrany přírody a krajiny;  fotovoltaické elektrárny-poškodí vzhled krajiny

Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro omezení preference hospodářských zájmů poškozujících přírodu a krajinu a její vzhled.


10

1.5. Zemědělský půdní fond (ZPF) a Pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) ZPF Na celém území ORP Veselí výrazně převažuje zemědělský půdní fond. Největší výměra zemědělské půdy je v obcích Veselí nad Moravou, Strážnice, Velká nad Veličkou. Pro ochranu ZPF při územně plánovací činnosti je důležité zařazení zemědělské půdy do tříd ochrany, odvozených z kódů bonitovaných půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ). Z celkem pěti tříd ochrany zemědělské půdy jsou pro územně plánovací činnost důležité zejména první a druhá třída, zahrnující nejprodukčnější půdy v daném klimatickém regionu výjimečně (I. třída) či podmíněně (II. třída) odnímatelné pro jiné účely. Do první a druhé třídy ochrany jsou na území ORP zařazeny bonitně nejcennější půdy, nejvíce zastoupené:  v okrajových partiích Bílých Karpat ve východních okrajích území obcí Strážnice, Vnorovy a v severozápadních okrajích území obcí Tvarožná Lhota, Kněždub, Hroznová Lhota, Tasov, Lipov, Blatnice pod Svatým Antonínkem, většinou černozemě na spraších,  v široké nivě Moravy, fluvizemě a černice na území Strážnice, Vnorov, Veselí nad Moravou, méně na území Moravského Písku,  v nivě Veličky v obcích Nová Lhota, Velká nad Veličkou, Louka a Lipov. Zemědělské půdy řešeného území jsou ohroženy větrnou a vodní erozí a to zejména ty nejcennější, zařazené do I. a II. třídy ochrany v prostoru mezi osou Strážnice – Veselí nad Moravou a okrajem Bílých Karpat. Za nejdůležitější problém vodní eroze lze považovat lhostejnost uživatelů půdy k její kvalitě a ochraně a malý společenský tlak na protierozní ochranu v případě, že nedochází k přímému poškozování staveb a ohrožování obytné zástavby. Negativním jevem velkovýrobního zemědělství je též zhutňování půd, způsobované především používáním těžké mechanizace v agrotechnicky nevhodných termínech. Dochází tak k narušení vodního a vzdušného režimu půd, projevujícímu se zejména u půd lužních v široké nivě Moravy. Pozitivním jevem v území je poměrně pestrá struktura ZPF z pohledu způsobů jejího využití, zastoupení trvalých kultur jako jsou sady, vinice a ve vyšších polohách Bílých Karpat trvalé travní porosty. Řada obcí v území je zařazena do seznamu vinařských obcí Vinařské oblasti Slovácké ve smyslu Vyhlášky č. 324/2004 Sb., kterou se stanoví seznam vinařských podoblastí, vinařských obcí a viničních tratí, včetně jejich územního vymezení. Jedná se o obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Kněždub, Kozojídky, Lipov, Louka, Radějov, Strážnice, Tasov, Tvarožná Lhota, Veselí nad Moravou, Vnorovy.

PUPFL Lesnatost řešeného území není velká a je zejména nerovnoměrná. Největší výměra lesů je na území Radějova, Javorníku, Nové Lhoty a Velké nad Veličkou. Lesy jsou významněji zastoupeny i v obcích Moravský Písek, Suchov, Tvarožná Lhota, Strážnice a Vnorovy. Bezlesé nebo téměř bezlesé jsou obce Blatnice pod Svatým Antonínkem, Lipov, Tasov, Kozojídky, Žeraviny. Lesy v řešeném území jsou z velké části přírodě blízké se značným zastoupením geograficky původních dřevin. Převážná většina lesů se nachází ve vyšších partiích Bílých Karpat a v nivě Moravy.


11

Analýza SWOT pro téma ZPF a PUPFL SILNÉ STRÁNKY  poměrně pestrá struktura ZPF z pohledu charakteru zemědělské půdy i způsobů jejího využití (příznivá pro vyvážený rozvoj);  vysoký podíl nejcennějších půd (I. a II. třída ochrany);  poměrně dobrý zdravotní stav lesů a jejich celkově velmi vysoká ekologická hodnota;

PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY  zatížení půd toxickými látkami v důsledku dlouhodobých emisí železáren (zejména zinek – Veselí nad Moravou, Moravský Písek);  fotovoltaické elektrárny- trvalé zábory ZPF;  větrná eroze (Kozojídky, Žeraviny, Hroznová Lhota, Tasov, Blatnice);  vodní eroze ve svahových polohách území JV od Veselí nad Moravou (Hroznová Lhota, Kněždub a Radějov);  vysoká míra zornění půdy způsobuje erozi a nízkou retenční schopnost krajiny;  pomalá obnova liniových prvků v krajině;

HROZBY

 polyfunkční využití ZPF (rozvoj agroturistiky, vinařské turistiky, krátkodobé formy rekreace);  využít nástrojů komplexní pozemkové úpravy (protierozní ochrana, zpřístupnění krajiny, realizace ÚSES) pro celkovou revitalizaci krajiny;  zvýšit podíl lesních porostů – rozsáhlejší plochy v nivě řeky Moravy, drobné remízy v zemědělsky využívaných plochách území mezi osou Strážnice – Veselí nad Moravou a okrajem Bílých Karpat;

 nadměrná intenzifikace rostlinné výroby spolu očekávanými klimatickými změnami mohou významně snížit úrodnost půd;  trend zvyšování podílu orné půdy v nivě řeky Moravy;  další„trvalé zábory ZPF“ - fotovoltaické elektrárny;

Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro omezení rizika vzniku erozí a zvyšování podílu orné půdy. Omezení „ záborů ZPF“ - fotovoltaické elektrárny.

Vnorovy


12

1.6. Veřejná dopravní a technická infrastruktura 

celkově dobrá situace v zabezpečení dopravní obslužnosti v pracovní dny v rámci celého SO ORP;



technická infrastruktura je na území SO ORP Veselí nad Moravou dostatečná. Všechny obce jsou elektrifikovány a plynofikovány; Na území SO ORP Veselí nad Moravou jsou obce, které ještě nemají svoji kanalizaci a ČOV, staví ji obce Hroznová Lhota, Kněždub, Kozojídky, Tasov, Žeraviny.



páteřní komunikace na území ORP Veselí tvoří stávající silnice I. třídy I/55 - Veselí nad Moravou - Strážnice – Rohatec a I/54 Slavkov u Brna - Moravský Písek - Nové Mesto nad Váhom. Přetížení silniční komunikace I/55, která je vedena centry měst, vyžaduje vybudování rychlostní komunikace R55 (ta je součástí TEN-T, The Trans-European Transport Network);



železniční síť na hodnoceném území ORP Veselí nad Moravou tvoří následující tratě: č. 330 Břeclav – Mor. Písek – Přerov (II. tranzitní železniční koridor - součást transevropského multimodálního koridoru, TEMMK), č. 340 Brno – Kyjov – Veselí n M. – Uherské Hradiště a č. 343 Hodonín – Veselí nad Moravou Vrbovce. V rámci železniční dopravy proběhla rekonstrukce koridorové trati č. 330;



oblasti východně od Velké nad Veličkou s menší hustotou obyvatel mají horší dopravní dostupnost. Oblast se nachází až ve vzdálenostním pásmu nad 80 km od Brna a navíc mimo důležité komunikační koridory. Vzdálenost Velké nad Veličkou od Zlína - dalšího krajského města – je cca 60 km;



v rámci plnění Evropské dohody o hlavních vnitrozemských vodních cestách mezinárodního významu (AGN) je chráněn koridor možného budoucího průplavního spojení Dunaj – Odra – Labe (DOL). Průplavní spojení Dunaj – Odra – Labe je projekt nadnárodního, evropského významu, který sleduje postupné kontinuální propojení sítě hlavních evropských vodních cest prostorem střední a východní Evropy s cílem přímého propojení oblastí a námořních přístavů v Baltském, Severním a Černém moři;



územím SO ORP prochází řeka Morava, která je dle zákona č. 114/1995 Sb. využívanou vodní cestou od ústí vodního toku Bečvy po soutok s vodním tokem Dyje, včetně průplavu Otrokovice – Rohatec.

Kuželov


13

SWOT analýza pro téma veřejná a dopravní a technická infrastruktura SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY  hustota sítě silnic a železnic;  silniční komunikace Pomoravím (R55) patří do třiceti evropských prioritních dopravních staveb;  druhý železniční koridor (Petrovice u Karviné – Přerov – Břeclav) se dotýká území SO ORP (Moravský Písek);  celkově dobrá situace v zabezpečení dopravní obslužnosti v pracovní dny v rámci celého správního obvodu ORP; výjimkou jsou obce na jižním a jihovýchodním okraji správního obvodu, které jsou odkázány pouze na autobusovou dopravu (např. Hrubá Vrbka, Malá Vrbka, Kuželov, Nová Lhota);  Veselí nad Moravou, Strážnice a Moravský Písek mají frekventované dopravní spojení i s Hodonínem a s Uherským Hradištěm; prostřednictvím přestupu v těchto městech tudíž disponuje dobrým spojením s Hodonínem a Uherským Hradištěm i zbytek území správního obvodu;  všechny obce jsou plynofikovány (dle UEK 2008) a elektrifikovány;

PŘÍLEŽITOSTI

 nedostatečná kvalita regionální železniční infrastruktury – v úseku Rohatec – Strážnice - Veselí nad Moravou;  chybějící obchvaty obcí (Strážnice,Vnorovy, Veselí nad Moravou);  nevyhovující kvalita služeb hromadné dopravy (HD) a zvyšující se využívání individuální automobilové dopravy (IAD);  chybějící komunikace R55;  nevyhovující technické parametry některých komunikací;

HROZBY

 výstavba R55 sníží intenzitu dopravy ve Veselí nad Moravou a Strážnici;  území ORP leží na rozvojové ose Lipník n. B – hranice ČR/Rakousko;  výstavba kanálu Dunaj-Odra-Labe pro protipovodňovou ochranu a ekonomický rozvoj v oblasti přístavů, omezení kamionové dopravy;  elektrifikace železniční tratě Rohatec, Strážnice, Veselí nad Mor. – pro veřejnou hromadnou dopravu (VHD) – hlavní regionální tah;  propojení silnic III. třídy na Slovensko Nová Lhota – Stará Turá umožní lepší propojení příhraničních oblastí;  rozvoj vodní nákladní dopravy a rozvoj přístavů;

 nedostatečná podjezdná výška křížení silnice s železnicí - riziko dopravního kolapsu (Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou);  dopravní kongesce (ucpání) při nevybudování R55, obchvatu Strážnice, obchvatu Veselí nad Moravou, nové křižovatky I/54 a I/55;  rušení a omezení železnice = preference IAD;  rušení spojů veřejné hromadné dopravy = zhoršování obslužnosti území;

Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro silniční obchvaty měst Veselí nad Moravou, Strážnice a obce Vnorovy. Nalezení vhodného řešení křížení silnice s železnicí a jeho nedostatečné podjezdné výšky Veselí nad Moravou a Velké nad Veličkou. Podpora jiných druhů dopravy - železniční, cyklistika;


14

1.7. Sociodemografické podmínky 2



Na území SO ORP činí podíl městského obyvatelstva cca 2,5 %; hustota obyvatel je cca 120 obyvatel/km , což je lehce pod průměrem České republiky;



pozitivní populační vývoj období 1971 - 1989 (nárůst celkového počtu obyvatel nesen především vyšším přirozeným přírůstkem, navzdory zápornému migračnímu saldu) byl vystřídán přibližně stejně intenzivním úbytkem obyvatelstva v období 1990 – 2007 (efekt záporného přirozeného přírůstku je posilován vysokým počtem osob stěhujících se mimo území SO ORP); Poznámka: rozhodujícím je pohyb obyvatelstva v samotném středisku – Veselí nad Moravou;



z hlediska věkové struktury nejsou výraznější odklony od krajského rozložení jednotlivých věkových skupin obyvatelstva; z hlediska ukazatele průměrného věku ovšem patří SO ORP Veselí nad Moravou do skupiny spíše demograficky starších ORP Jihomoravského kraje; podobně potvrzuje vyšší demografické stáří populace ukazatel indexu stáří;



mezi jednotlivými obcemi SO ORP lze zaznamenat významnější rozdíly ve věkové struktuře –s jistou mírou zjednodušení lze uvést, že populačně větší obce vykazují mladší demografickou strukturu (měřeno indexem stáří), než obce populačně menší;



vyšší vzdělanostní úroveň obyvatelstva v populačně větších obcích oproti obcím menším;



za rok 2007 je počet obyvatel v SO ORP Veselí nad Moravou 40644 – z toho ve věku 0-14let je 6873, 1559let je 26465, 60 a více let je 7306



míra nezaměstnanosti SO ORP 15% k 31.12.2009

Analýza SWOT pro téma sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY SLABÉ STRÁNKY  ve srovnání s republikovým průměrem je zde vyšší zastoupení vícečlenných domácnosti, což souvisí se soužitím více censových domácností v rámci jedné bytové domácnosti a s větším počtem dětí v rodině;  sociální struktura rodin je dobrá, výrazně převyšují úplné rodiny (MAS Strážnicko 2006);  lokální identita a silná propojenost s místem vyplývají mj. z významného podílu rodáků na trvale bydlícím obyvatelstvu ve většině obcí SO ORP (výjimkou je Veselí nad Moravou);

PŘÍLEŽITOSTI

 nižší úroveň vzdělanosti ve srovnání s krajskou úrovní (dáno zejména nižším podílem VŠ vzdělaného obyvatelstva a vyšším podílem osob s pouze základním vzděláním);

HROZBY

 zvyšováním sociální a zdravotní vybavenosti jednotlivých obcí se stabilizují obyvatelé na území SO ORP Veselí nad Moravou;  připravenost zainventovaných pozemků pro výstavbu může pomoci udržet obyvatelstvo na území SO ORP Veselí nad Moravou;

 dlouhodobými depopulačními trendy jsou ohroženy celé území SO ORP;  odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí;

Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro eliminaci depopulačních trendů a rostoucího indexu stáří, včetně přípravy pozemků pro výstavbu a zvýšení vzdělanosti.


15

1.8. Bydlení 

na území bylo v roce 2001 evidováno 10 359 domů (z toho 8 825 trvale obydlených) a 14 773 bytů (z toho 12 928 trvale obydlených);



přestože většina nové bytové výstavby je soustředěna ve Veselí nad Moravou a Strážnici, ukazatel (počet nových bytů na 1000 obyvatel) ukazuje na atraktivitu menších obcí o populační velikosti 200 – 700 obyvatel;



většina výstavby nových bytových jednotek v ORP Veselí nad Moravou je realizována formou výstavby rodinných domů; bytové domy jsou spíše výjimkou (Veselí nad Moravou, Moravský Písek, Strážnice);



negativním trendem je výrazné zpomalení bytové výstavby po roce 2002 – lišící se od vývoje v JMK; Analýza SWOT pro téma bydlení SILNÉ STRÁNKY  krásná a rozmanitá krajina, nepříliš narušená ekologická stabilita;  relativně dobrá čistota ovzduší;  blízkost přírodního zázemí i pro města regionu (tj. rekreační vyžití pro obyvatele);

PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY  málo pracovních příležitostí;  hluk a znečistění ovzduší z dopravy (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Blatnice, Louka, Velká nad Veličkou);  malé procento vodních ploch a zadržené vody v krajině;  obec Kněždub leží v záplavovém území;

HROZBY

 oživení bytové výstavby;  tlak usměrnit plochy bydlení do jader obcí;  nabídkou kvalitního bydlení stabilizovat počet obyvatel;

 vysídlení - úbytek pracovních příležitostí;  povodně s dopadem na obytná území;  chybějící stavební pozemky s infrastrukturou (Veselí nad Moravou);

Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro nová pracovní místa eliminací rostoucího trendu vysídlení; zainvestování pozemků pro výstavbu;


16

1.9. Rekreace 

oblast ORP patří do regionu Slovácka, které je oblastí s živou místní kulturou a identitou;



území SO ORP se dělí na dvě základní oblasti - Pomoraví s řekou Moravou a horská oblast Bílých Karpat. Pomezí dvou shora vymezených je ideálním prostorem pro rozvoj nenáročné cykloturistiky s vazbou na vinařství;



pro rekreační turistickou dopravu je využívána vodní cesta Baťův kanál;



území ORP vykazuje atraktivitu v oblasti: lidová kultura a slavnosti, tradiční stavební kultury, gastronomie, přírodní zázemí (CHKO Bílé Karpaty). Severní svahy mají potenciál pro zimní sportovní využití. Nedostatkem je málo vodních ploch a nižší zastoupení domácností s možností ubytování;



z hlediska trvalé udržitelnosti je výhodné podporovat rozvoj primární infrastruktury cestovního ruchu sportoviště, koupaliště, kvalitní a obyvatelné veřejné prostory obcí, kulturní různorodá krajina;



zajímavé okolí pro turisty : Mikulčice, Velehrad, Uherské Hradiště. Pro pobyty u vody je největší magnet: Baťův kanál. Lázeňství: Ostrožská Nová Ves, Hodonín,Luhačovice;



rekreační oblasti na území SO ORP jsou: Mlýnky, Lučina, Kejda, Filipov, Vápenky;

Analýza SWOT pro téma rekreace SILNÉ STRÁNKY    

tradice – živá lidová kultura (=specifikum); vodní cesta Baťův kanál; přírodní zázemí - CHKO; značný rekreační význam lesů;

PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY  chybějící koupaliště a bazény na Horňácku;  málo vodních ploch - atraktivita území;  chybějící základní infrastruktury cestovního ruchu;

HROZBY

 rozvíjení ekoturistiky, rodinné turistiky a cykloturistiky;  únosné rekreační využití lesů a luk Bílých Karpat;  rozvoj zimních sportů na místní úrovni;  vodohospodářské zásahy do krajiny spojit s možným rekreačním využitím;  podmínky pro rozvoj agroturismu (vinná turistika, hippoturistika, folklórní slavnosti.);  rozvoj přidružených služeb ubytování (agroturistiky, hippoturistiky, vinařství);

 vznik ploch pro bydlení v zahrádkářských osadách vytváří problém v soužití, ale i obsluhu území (komunikace, inženýrské sítě);  možné znehodnocení přírody vlivem nekontrolovaného rozvoje cestovního ruchu;  špatné sněhové podmínky v zimě omezují potenciál zimní rekreace;  znehodnocení vnímání krajiny – fotovoltaickými a větrnými elektrárnami;

Problémy k řešení Eliminace rostoucího trendu znehodnocování krajinného rázu; Prověření únosnosti území v nivě řeky Moravy z hlediska výstavby rekreačních objektů; Podpora malých vodních elektráren - vznik nových vodních ploch; Vytvoření vhodných podmínek pro zvýšení zaměstnanosti v turistickém ruchu - turisticky šetrné využití území ohledem na přírodu a krajinu;


17

1.10. Hospodářské podmínky 

chybějící pracovní příležitosti nutí ekonomicky aktivních obyvatele k vyjíždění za prací mimo území SO ORP.;



ekonomicky aktivní (EA) obyvatelstvo SO ORP Veselí nad Moravou se vyznačuje poměrně vysokým (46,2 % ) podílem lidí, kteří za svojí prací vyjíždějí za hranice obce;



organizace pracovních vztahů ORP vykazuje většinový pracovní spád do Uherského Hradiště a Bzence, malý dílčí pracovní mikroregion si vytváří i Velká nad Veličkou a Strážnice;



ve srovnání s republikovými hodnotami - silné zastoupení zaměstnanosti v primárním sektoru (hodnota 5,7 % EA slabě překračuje i ukazatel za JMK); vyšší význam zemědělství je v rámci SO ORP zjevný zejména u obcí do 1000 obyvatel;



SO ORP z hlediska odvětvové příslušnosti v průmyslu přesahuje o 10 procentních bodů hodnotou krajského podílu. Z výše uvedeného vyplývá podstatně nižší zastoupení služeb na odvětvové struktuře obyvatelstva (s výjimkou dopravy); tento fakt je dán mimo jiné nižší funkční velikostí centra SO ORP;

Analýza SWOT pro téma hospodářské podmínky SILNÉ STRÁNKY  stávající výrobní areály Veselí nad Mor. a Strážnice;  průmyslová zóna ve Velké nad Veličkou a Blatnici pod Sv. Ant.;  dobré podmínky pro vinařství (Slovácká vinařská oblast);

PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY  dlouhodobě vysoká nezaměstnanost SO ORP;  velká vzdálenost k hospodářským centrům Uherské Hradiště a Bzenec;  nedořešené vlastnické a územní vztahy k zemědělským pozemkům a areálům;

HROZBY

 Vhodné prostředí pro ekoturistiku, vytvoření pracovních míst rozvojem cestovního ruchu (cyklistické a turistické trasy , agroturistické farmy, penziony), rozvojem vinařství;  rozvoj tradičních řemesel a drobných služeb;  podpora ekologického zemědělského hospodaření;  využití brownfields;  zlepšení dopravního napojení oblasti (především výstavba R55);  využití blízkosti hranic se Slovenskem i Rakouskem;  investice do technické infrastruktury (TI) pro rozvojové plochy průmyslu, obchodu a bydlení;  vybudování průmyslové zóny pro malé a střední podnikatele;  nové stanovení hranice CHKO Bílé Karpaty mimo zastavěné území obcí;

 úplné zastavění ploch pro výrobu a neúměrný rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren může způsobit nedostatek ploch pro výrobu, ale také narušení krajinných a přírodních hodnot území (což je dnes spolu s lidovou kulturou hlavní devíza oblasti);  málo pracovních míst ve službách (horší dopravní napojení a snižování populace spolu se špatnou propagací sníží atraktivitu území pro investory);  závislost vybraných oblastí jen na jednom ekonomickém subjektu;  velká závislost regionu jako celku na stabilitě vnějších pracovních centrech (Uherské Hradiště a Bzenec);  průmyslový rozvoj osy Strážnice – Veselí nad Moravou - snížení kvality životního prostředí;

Problémy k řešení Eliminace rostoucího trendu úplného zastavění stávajících ploch pro výrobu – fotovoltaickými elektrárnami. Řešení špatného dopravního napojení oblasti.


18

1.11. Občanská vybavenost 

koncentrace vybavenosti ve střediscích Veselí nad Moravou, Strážnice, Velká nad Veličkou;



rovnoměrné rozmístění základního školství ve správním obvodu SO ORP;



absence velkých administrativních firem na území SO ORP;



nízký počet ordinací praktických lékařů ve spádových obcích Velké nad Veličkou;

Analýza SWOT pro téma občanská vybavenost SILNÉ STRÁNKY  vyrovnaná struktura rozmístění škol v území;  kulturní domy ve většině obcí;  dostupnost rychlé záchranné služby v celém území;

PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY  nedostatek sportovních a jiných zařízení obcí na území SO ORP (chybí krytý bazén);  lokalizace větších maloobchodních zařízení jen ve velkých sídlech: Veselí nad Moravou a Strážnice;  chybějící nemocnice v území SO ORP (pouze odloučené pracoviště nemocnice Kyjov);

HROZBY

 rozvoj sportovní a kulturní vybavenosti ve vazbě na rozvoj cestovního ruchu;  koordinovaný postup při pokrytí území veřejnou vybaveností;

 výrazné depopulační tendence celého území SO ORP;  rušení odloučeného pracoviště nemocnice Kyjov;  nedostatečná kapacita domovů pro seniory a domovů s pečovatelskou službou (vzhledem k negativnímu demografickému vývoji a zvyšování indexu stáří);

Problémy k řešení Absence sportovních zařízení (krytý bazén apod.); Vytvoření vhodných podmínek pro zvýšení kapacity domovů pro seniory a domovů s pečovatelskou službou reagující na výrazné depopulační tendence celého území;


19

1.12. Sídelní struktura 

území ORP Veselí nad Moravou se rozkládá mezi řekou Moravou (nejnižší bod cca 170 m.n.m.) a hřebenem Bílých Karpat s nejvyšším dominantou Velká Javořina (970 m.n.m.). Tato jihovýchodní část České republiky se nachází při hranicích se Slovenskem. Má rozlohu cca 343 km² a žije zde cca 40 000 obyvatel. Nejvýznamnějším městem je Veselí nad Moravou, které má cca 12 000 obyvatel. Dalšími významnými obcemi je Strážnice (necelých 6 000 obyvatel) a Velká nad Veličkou (cca 3 000 obyvatel);



území je nutné hodnotit jako převážně venkovského charakteru. Nejde o území zcela ekonomicky autonomní – je závislé na ekonomických pracovních centrech Uherské Hradiště a Bzenec;



současně jde o území přirozeně se rozpadající na tři kvalitativně odlišné celky (A. oblast Dolnomoravského úvalu, B. oblast Bílých Karpat a blízkého podhůří, C.oblast Hlucké pahorkatiny), jejichž vývojové dráhy budou rovněž odlišné co do struktury a dynamiky rozvoje;



menší obce jsou dislokovány v horské oblasti Bílých Karpat, větší obce leží v nižších polohách SO ORP;



z hlediska přeshraničních vztahů je zajímavá návaznost urbanistických vztahů na slovenské straně Bílých Karpat; řešeného území se dotýkají sídelní rozvojové osy třetího stupně, tak jak byly definovány v Urbanistické štúdii slovensko – českého príhraničného území (2006): Skalica – Holíč – Senica – Trnava a Skalica – Kúty - Holíč

Analýza SWOT pro téma sídelní struktura SILNÉ STRÁNKY  rozložení obcí do velikostních kategorií dle populační velikosti se blíží takřka “ideálnímu“ stavu bez nadproporční dominance největšího centra;  poměrně rozsáhlá sídla s jedinečným charakterem vesměs spočívajícím v kompaktně obestavěné návsi vřetenovitého tvaru s dominantou kostela v její ose;

PŘÍLEŽITOSTI

SLABÉ STRÁNKY  zařazení do Jihomoravského kraje popírá historické souvislosti a silné vazby na Zlínský kraj;  Veselí nad Moravou není silným hospodářským centrem, nahrazují ho města mimo SO ORP;  městské centrum Veselí nad Moravou je omezeno na „dvě křižovatky“ ulic Masarykova x Zámecká a Masarykova x Svatoplukova);

HROZBY

 pozice SO ORP Veselí nad Moravou na transevropské dopravní síti;  ve Veselí nad Moravou novou zástavbu situovat do prostoru za železniční tratí a tím změnit liniové uspořádání města podél silnice I/55;  využít městotvorný potenciál řeky Moravy;

 poškození funkčních hospodářských a historických vazeb na Slovácko (Uherskohradišťsko);  zvyšující se perifernost celého území - velká vzdálenost k hospodářskému centru velkého kraje (21 ORP) v kombinaci s hranicí se Slovenskou republikou;  rozmělnění kompaktní zástavby návsí i celé struktury obcí;

Problémy k řešení Vytvoření podmínek pro zvýšení pracovních příležitostí;


20

Závěr kapitoly Na základě předešlých analýz lze extrahovat nejzákladnější charakteristiky pro území správního obvodu ORP Veselí nad Moravou.

Celková SWOT analýza stavu území SO ORP Veselí nad Moravou: SILNÉ STRÁNKY     

SLABÉ STRÁNKY

západ SO ORP součástí významné urbanizační osy podél řeky Moravy (Vídeň – Horní Slezsko); vhodné prostředí pro ekoturistiku; příroda Bílých Karpat; harmonické zapojení sídel do krajiny; silná soudržnost obyvatel, živé folklorní tradice (Strážnice, Velká nad Veličkou);

PŘÍLEŽITOSTI     

    

dlouhodobě vysoká nezaměstnanost; chybějící komunikace Pomoravím (R55); dostupnost do krajského města (Brno); administrativní odtržení od Slovácka (Zlínský kraj); nízká biodiverzita a odlesněná krajina mezi Pomoravím a Bílými Karpaty;

HROZBY

využití hospodářského potenciálu urbanizační osy Vídeň - Horní Slezsko; využití rekreačního potenciálu Bílých Karpat; rozvíjení ekoturistiky, vinné turistiky a na ní navazujících služeb; zvyšování různorodosti krajiny zlepší její atraktivnost; připravenost zainventovaných pozemků pro výstavbu může pomoci udržet obyvatelstvo na území SO ORP Veselí nad Moravou;

  

     





trend vysídlení z důvodu úbytku pracovních příležitostí; odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí; fotovoltaické a větrné elektrárny -negativní dopad na ZPF, zastavěním ploch pro výrobu znehodnocení krajinného rázu; riziko ohrožení vodních zdrojů; hrozba znečištění podzemních vod těžbou štěrkopísku povodně; sesuvy; poškození Bílých Karpat nadměrným rekreačním využíváním; zvyšující se perifernost celého území, velká vzdálenost k hospodářskému centru jihomoravského kraje (21 ORP) v kombinaci s hranicí se Slovenskou republikou; poškození funkčních hospodářských a historických vazeb na Slovácko (Uherskohradišťsko- Zlínský kraj); nedostatečná kapacita domovů pro seniory a domovů s pečovatelskou službou (vzhledem k negativnímu demografickému vývoji a zvyšujícímu se indexu stáří);

Barevně jsou rozlišeny pilíře: životní prostředí, hospodářský rozvoj, soudržnost společenství obyvatel


21

Obr. Širší vztahy území správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Veselí nad Moravou, soustředné kružnice jsou konstruovány po 10 km. Zeleně je znázorněna rekreační oblast Bílých Karpat a nejvýznamnější turistická lákadla v okolí SO ORP. Šedou barvou je vyznačena oblast Slovácka. Fialovou barvou je vyznačena rozvojová osa Pomoraví, která odpovídá přirozeným hospodářským a historickým vazbám v území, budovaných po staletí.


22

2. Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek 2.1. Životní prostředí Pilíř životního prostředí vyjadřuje podmínky životního prostředí, kvalitu prostředí, krajiny a jejích dílčích částí. Stejně tak i místní hodnoty krajiny, jednotlivé položky ochrany přírody a krajiny. Podmínky pro příznivé životní prostředí lze charakterizovat jen jako průměrné - niva řeky Moravy s velmi negativním vlivem dopravy (Moravský Písek, Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice). Rovněž průměrné podmínky jsou pro území mezi Pomoravím a Bílými Karpaty, tady je nedostatkem odlesněná krajina a nízká biodiverzita (Kozojídky, Žeraviny, Blatnice, Blatnička, Lipov, Louka, Tasov, Hroznová Lhota,). Naopak dobré hodnocení má většina obcí v rámci CHKO Bílé Karpaty (Radějov, Kněždub, Malá Vrbka, Hrubá Vrbka, Kuželov, Javorník, Nová Lhota, Suchov, Velká nad Veličkou) - území s vysokou ochranou přírody. Jde o významnou oblast z hlediska ochrany krajiny se zabezpečenou legislativní ochranou - biosférická rezervace CHKO Bílé Karpaty. Plochy krajinné zeleně (zejména lesní porosty) jsou celkově kvalitní, plochy luk působí jako přírodní park. Na území CHKO je zřejmý rozsah zachovalých ploch krajinného rázu, které jsou definované jako přírodní. Celková charakteristika podmínek pro příznivé životní prostředí:         

cenné území nivy řeky Moravy; negativní vliv dopravy (Veselí nad Moravou, Vnorovy, Strážnice, Moravský Písek); biosférická rezervace CHKO Bílé Karpaty; kvalitní území s bohatě členěným reliéfem; nízká biodiverzita a odlesněná krajina mezi Pomoravím a Bílými Karpaty (Kozojídky, Žeraviny, Blatnice pod Sv. Ant., Blatnička, Lipov, Louka); rozsáhlá území jsou chráněna jako VKP lesy - zejména svahy a hřbety Bílých Karpat; velké zastoupení lesních porostů; velké množství přírodně hodnotných ploch, místních přírodních hodnot; vysoká ochrana přírody - velké množství zákonem vymezených ploch a prvků pro ochranu CHKO;


23

2.2. Hospodářský rozvoj Vyváženost hospodářského pilíře lze posuzovat také podle chybějících pracovních příležitostí v území. Nedostatek zaměstnavatelů nutí většinu ekonomicky aktivních obyvatel k vyjíždění za prací. Celé území lze charakterizovat jako velmi nestabilní, s minimálním zázemím hospodářského rozvoje. Největším problémem území je chybějící hospodářský rozvoj regionu. Příčiny jsou zejména v administrativním rozdělení (spádovost do Zlínského kraje) a periferností oblasti území Jihomoravského kraje. Jedná se nejenom o vzdálenosti od větších center osídlení, ale i o charakter území - niva řeky Moravy a po staletí utvářené a přesně definované obchodně historické vazby mezi městy (Uherské Hradiště, Veselí nad Moravou, Strážnice) a členitý reliéf Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Vznik státní hranice ještě zvýšil izolovanost oblasti zejména Horňácka a spolu s tradičním nedostatkem pracovních příležitostí vytváří hlavní problém území. Novým trendem je úplné zastavění ploch pro výrobu a neúměrný rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren. Následkem je nedostatek ploch pro jiný druh výroby, ale také narušení krajinných a přírodních hodnot území, což je dnes spolu s lidovou kulturou hlavní devíza oblasti. Veselí nad Moravou není silným hospodářským centrem, nahrazují ho města mimo SO ORP. Nezanedbatelným problémem je dlouhodobá nezaměstnanost přesahující 12%. Většina velkých zaměstnavatelů, jako rozhodující (strategičtí) zaměstnavatelé, v území již skončila: Železárny Veselí nad Moravou (hutnictví), Philip Morris Strážnice (tabákový průmysl), Cihelny Hodonín, Strážnice (stavebnictví) nebo se potýkají s existenčními problémy - Kordárna Velká nad Veličkou. Nový rozhodující zaměstnavatelé v území dlouhodobě chybí. Trendem je další výrazné zhoršení i tak špatného stavu hospodářského rozvoje pro celé území SO ORP. Celková charakteristika území z hlediska podmínek pro hospodářský rozvoj:  chybějící potenciál průmyslu;  žádný silný zaměstnavatel;  chybějící dopravní napojení oblasti R55  negativní trend - rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren;  Veselí nad Moravou není silným hospodářským centrem;  míra nezaměstnanosti patří k nejvyšším v celorepublikovém průměru;


24

2.3. Soudržnost společenství obyvatel území Stav sociodemografického pilíře lze posoudit podle údajů o vývoji počtu obyvatel, jejich vzdělanostní struktuře, vybavení veřejnou infrastrukturou - školami, vybaveností pro cestovní ruch a kulturu, aktivitu a činnost místních sdružení, spolků. Křivka nárůstu počtu obyvatel SO ORP měla stoupající charakter s kulminačním bodem v roce 1980 s 42495 obyvatel (2009 - 39287 obyvatel). Samotné město Veselí nad Moravou mělo kulminační bod až v roce 1994 s 12703 obyvateli (2009 - 11713 obyvatel). Posun kulminace SO ORP vůči městu Veselí nad Moravou je dán migrací obyvatel do centra. Novým trendem je následná migrace z Veselí nad Moravou do větších měst - Uherské Hradiště, Zlín, Brno. Nejvýraznějším rysem dalšího očekávaného vývoje obce bude výrazná regrese obyvatel (Index stáří populace 114), způsobená nárůstem počtu osob vyššího věku. Další nepříznivou tendencí v ORP je odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí. V území je poměrně rovnoměrně zastoupena základní veřejná infrastruktura. Nedostatkem je chybějící základní infrastruktura pro cestovní ruch a chybějící sportovní zařízení (kryté bazény a přírodní koupaliště). Celková charakteristika území z hlediska podmínek pro soudržnost společenství obyvatel území:         

dlouhodobý úbytek obyvatel; vysoký index stáří populace; odchod mladých vysokoškolsky vzdělaných lidí; chybějící sportovní zařízení; špatná vzdělanostní struktura obyvatel; stabilní území se základní vybaveností; chybějící základní infrastruktura pro cestovní ruch; aktivní společenství občanů; chybějící kapacity domů pro seniory a domů s pečovatelskou službou;


25

3. Určení problémů k řešení v ÚPD

3.1. Slabé stránky                     

sesuvná území opakující se podvodně regulované vodní toky nedostatek vodních ploch v krajině stanovená záplavová území zastavěnost přirozeně zaplavovaných území (vysoká hladina spodní vody) fotovoltaické elektrárny - trvalé zábory ZPF větrná eroze hluk a znečistění ovzduší z dopravy chybějící obchvaty obcí chybějící komunikace R55 nižší úroveň vzdělanosti nedostatek pracovních příležitostí dlouhodobě vysoká nezaměstnanost chybějící základní infrastruktura cestovního ruchu chybějící koupaliště/bazén nedostatek sportovních a jiných zařízení obcí nízká biodiverzita a odlesněná krajina mezi Pomoravím a Bílými Karpaty chybějící nemocnice v území SO ORP (pouze odloučené pracoviště nemocnice Kyjov) zařazení do Jihomoravského kraje popírá historické souvislosti a silné vazby na Zlínský kraj Veselí nad Moravou není silným hospodářským centrem SO ORP

3.2. Střety     

  

   

technická infrastruktura - vodní zdroj (PHO) - jsou ve střetu se záměrem fotovoltaické elektrárny (k.ú. Milokošť); pásma hygienické ochrany - územní plán posoudí vhodnost záměrů těžba štěrkopísků, fotovoltaické elektrárny, plavební kanál D-O-L a navrhne způsob řešení - změnou lokalizace nebo návrhem ploch s rozdílným funkčním využitím staré ekologické zátěže - územní plán zhodnotí návrh zastavitelných ploch s ohledem na ně a nalezne řešení zachování hygieny životního prostředí krajinný ráz a místní hodnoty - územní plán prověří možnost umístnění fotovoltaických a větrných elektráren zejména s ohledem na turistický potenciál území a znehodnocení krajinného rázu; technická infrastruktura - trasy vedení stávající technické infrastruktury jsou ve střetu s prvky ÚSES, územní plán prověří a zohlední trasování ÚSES do měřítka katastrální mapy se zachováním funkce ÚSES; zastavitelné plochy budou v max. možné míře akceptovat stávající trasování sítí s ohledem na ekonomický faktor (náklady na přeložení sítí); dopravní infrastruktura - územní plán posoudí a navrhne vhodné technické řešení křížení železničních a silničních dopravních tras, zejména s ohledem na podjezdnou výšku a souběhy sítí technické infrastruktury; meliorace - územní plán při návrhu ploch s funkčním využitím zohlední stávající plochy meliorací; plochy ochrany přírody a krajiny - jsou ve střetu se záměry obchvatů obcí, komunikací R55 a vodní cestou D-O-L, územní plán posoudí a prověří možnosti řešení těchto koridorů; ochrana přírodních hodnot - obora Radějov - PR Kútky ( CHKO, turistika, myslivost); zastavitelné plochy z ÚP - jsou ve střetu s většinou sledovaných jevů - územní plán prověří a případně zredukuje rozlohu stávajících zastavitelných ploch; ochrana kulturního dědictví - územní plán navrhne funkční uspořádaní ploch s rozdílným způsobem k zajištění ochrany a celistvosti vymezených vesnických a městských památkových zón; ochrana ZPF - územní plán prověří záměry v území s ohledem na třídu ochrany ZPF;


26

  

niva řeky Moravy - územní plán posoudí všechny rozvojové záměry i stav a únosnost území a navrhne opatření pro její ochranu; horninové prostředí - územní plán prověří možnosti nových úložišť, případně těžby; oblast přímo ovlivněná komunikacemi I/55 a I/54 - územní plán ověří vhodnost využití ploch zasažené hlukem a emisemi dopravy;

3.3 Problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci    

 



 





  





hodnoty v území - územní plán prověří lokalizaci hodnot v území a provede jejich revizi, doplnění a zpřesnění (zachování krajinných a přírodních hodnot území s lidovou kulturou - hlavní devíza oblasti); urbanisticky hodnotná území - územní plán na základě podrobného průzkumu a definic hodnot z ÚAP vymezí v obcích urbanisticky hodnotné území a definuje pro ně funkční a prostorové regulativy; hodnotná území, prvky - územní plán stanoví koncepci ochrany hodnotných prvků v území; krajinný ráz - územní plán prověří stávající rozvojová území s ohledem na místa krajinného rázu, u míst rozhledů definuje regulace zástavby s ohledem na jejich zachování; nově vymezovaná zastavitelná území budou v souladu s vymezením krajinného rázu; urbanistická a krajinná koncepce musí být provedena v souladu s ochranou krajinného rázu (zachování dálkových pohledů - např. Kuželov, Suchov); ÚSES - územní plán prověří funkčnost ÚSES, upraví, případně potvrdí jeho průběh a stabilizuje podmínky pro jeho tvorbu; historické cesty - územní plán prověří zvýšení prostupnosti územím a stanoví koridory pro prostupnost krajinou nebo přímo návrh doplňkové cestní sítě (turistika - možnost zajištění prostupnosti oborou Radějov); cyklotrasy, turistické trasy - územní plán prověří průchodnost územím a definuje funkční a prostorové regulace s ohledem na zachování, zajištění plné využitelnosti cyklotras a turistických tras, případně nových přístupových cest k místním hodnotám, zejména pro cestovní ruch; regiony cestovního ruchu - územní plán prověří další možnosti podpory cestovního ruchu a vytvoří pro ně podmínky (rozvíjení ekoturistiky, vinné turistiky a s ní souvisejících služeb); plochy 1. třídy ochrany ZPF - územní plán zhodnotí stávající zastavitelná území v daných plochách, zejména s ohledem na jejich využitelnost a vhodnost; nově navrhované zastavitelné plochy budou přednostně navrhovány mimo 1. třídu ochrany ZPF, nivní půdy dle BPEJ - územní plán zhodnotí stávající zastavitelná území v daných plochách, zejména s ohledem na jejich zastavěnost; nově navrhované zastavitelné plochy budou navrhovány pouze mimo nivní půdy dle BPEJ (Omezení „dočasných záborů ZPF“ - fotovoltaické elektrárny); plochy 4. a 5. třídy ochrany ZPF - územní plán prověří přednostní využití těchto ploch pro zastavitelná území; demografický vývoj - územní plán zhodnotí stávající rozvojové plochy, jejich rozsah, kvalitu a vhodnost pro zástavbu; nevhodné plochy z návrhu vyjme a určí případně jiné nebo nové plochy na základě demografického vývoje a případné prognózy dalšího rozvoje nebo stabilizace (zvýšení kapacity domovů pro seniory a domovů s pečovatelskou službou reagující na výrazné depopulační tendence celého území); plochy ZPF ohrožené větrnou a vodní erozí (jako podklad pro vodní erozi slouží plochy vybrané dle kódů BPEJ), územní plán prověří plochy ohrožené větrnou a vodní erozí a navrhne případná protierozivní opatření (využití stávajících a doplnění o nové větrolamy, izolační pásy zeleně); oblasti přímo ovlivněné dopravou - územní plán zohlední problematiku hlukového zatížení přilehlých ploch v prostorové a funkční regulaci a prověří vhodnost zástavby v těchto plochách; plochy negativně ovlivňující krajinný ráz - negativní dominanty - územní plán prověří případnou změnu funkčního využití pro zlepšení krajinného rázu (negativní vliv větrných a fotovoltaických elektráren); plochy se zvýšenou úrovní znečištění ovzduší - územní plán prověří vhodnost ploch funkčního využití v daném území, zejména s ohledem na potenciální možnost zvýšení znečištění ovzduší (včetně pachů z bioplynových stanic); obce bez odkanalizování do ČOV (Suchov, část Javorník) územní plán prověří možnosti odkanalizování a navrhne koncepci veřejné technické infrastruktury s vymezením ploch nebo územních rezerv pro navrženou koncepci ; dopravní zatížení - územní plán prověří prostupnost územím a navrhne kompenzační opatření formou zkapacitnění, přemístění nebo naopak omezení průjezdnosti vybraných silnic vytvoření podmínek pro zvýšení využití železnice - územní plán prověří vhodnost umístění zastávek, jejich dopravní dostupnost s ohledem na jejich stávající nebo potenciální využití pro bydlení i rekreaci a případné jiné aktivity v území


27



  



 

zejména z hlediska hospodářství nebo cestovního ruchu (Vytvoření podmínek pro silniční obchvaty měst Veselí nad Moravou, Strážnice a obce Vnorovy. Nalezení vhodného řešení křížení silnice s železnicí a jeho nedostatečné podjezdné výšky Veselí nad Moravou, Velká nad Veličkou.) chybějící dopravní propojení pro potenciální těžbu v Moravském Písku - územní plán prověří možnost trasování dopravní dostupnosti napojení na stávající komunikace pro případ těžby a vymezí koridory a plochy územních rezerv pro dopravní infrastrukturu - územní plán prověří možnosti napojení komunikace; staré ekologické zátěže (např. původní Desta Bzenec) - územní plán posoudí možnost asanací ploch a navrhne jejich další využití; zajistí podmínky pro snížení rizika ohrožení vodních zdrojů; dobývací prostory se zastavenou těžbou - územní plán prověří funkční využití ploch a navrhne způsob přípustných činností s omezení možnosti skládkování (dobývací prostor Velká nad Veličkou); úplné zastavění ploch výroby - územní plán prověří, vyhodnotí a provede revize všech stávajících ploch výroby v případě úplného zastavění nalezne jiné nové vhodné plochy tak, aby nebyl znemožněn další hospodářský rozvoj území; nezbytná je důsledná eliminace rostoucího trendu úplného zastavění stávajících ploch pro výrobu fotovoltaickými elektrárnami-pomocí funkčního využití nebo přípustných činností; povodně - územní plán prověří, vyhodnotí a doplní stávající koncepci v souladu s Plánem protipovodňových opatření, případně navrhne koridory či plošné rezervy pro realizaci protipovodňových opatření a vytvoří podmínky pro vsakování a opětovné využití atmosférických vod; sesuvy – územní plán prověří lokalizaci sesuvů v území a provede jejich revizi, doplnění a zpřesnění a přijme opatření k eliminaci případných škod, vymezí území nevhodné k zástavbě s vysokým rizikem sesuvů (výkres problémů ÚAP); dlouhodobě vysoká nezaměstnanost – územní plán prověří, vyhodnotí a vymezí plochy výroby i pro dopravní technickou infrastrukturu

Rozsah doplňujících rozborů a průzkumů bude konzultován a dohodnut odborem ŽPÚP jako pořizovatelem ÚAP a jednotlivými zástupci obcí v rámci ORP;

3. 4 Problémy k řešení v nadřazené územně plánovací dokumentaci    



koncepční řešení pro zvyšující se perifernost celého území; velká vzdálenost k hospodářskému centru Jihomoravského kraje (21 ORP) v kombinaci s hranicí se Slovenskou republikou; řešení poškození funkčních hospodářských a historických vazeb na Slovácko (Uherskohradišťsko), jeho rozdělení - z důvodu administrativního zařazení SO ORP do jiného kraje (Zlínský kraj); ochrana území před povodněmi - řešení v součinnosti s ostatními kraji; eliminace masívního rozvoje fotovoltaických a větrných elektráren a jejích negativního dopadu na ZPF (trvalý zábor) - plochy výroby (úplné zastavění) - snížení turistické atraktivity (zachování krajinných a přírodních hodnot území); nalezení koncepčního řešení pro posilující trend vysídlení z důvodu úbytku pracovních příležitostí;

3.5. Problémy k řešení mino oblast územního plánování     

zmírnění vlivu perifernosti celého území ORP; velká vzdálenost k hospodářskému centru jihomoravského kraje (21 ORP) v kombinaci s hranicí se Slovenskou republikou; obnova poškození funkčních hospodářských a historických vazeb na Slovácko (Uherskohradišťsko), jeho rozdělení z důvodu administrativního zařazení SO ORP do jiného kraje; zastavení vysídlení obyvatel z důvodu úbytku pracovních příležitostí včetně odchodů mladých zejména vysokoškolsky vzdělaných lidí; nastavení sytému dotací tak, aby nevznikaly nové disproporce v území - negativním příkladem jsou fotovoltaické elektrárny (trvalé zábory ZPF, vliv na krajinu a turistiku a úplné zastavění ploch pro výrobu); rozvíjení ekoturistiky, vinné, rodinné, cyklo, agroturistiky a na ní navazujících služeb;


28

    

zainvestované pozemky pro výstavbu všeobecně – zastavení odlivu obyvatelstva (vyjasněné vlastnické vztahy k pozemkům – pozemkové úpravy, dopravní a technická infrastruktura); výstavba chybějícího sportovního zařízení bazén/koupaliště; výstavba multifunkčních vodních ploch - retence-rekreace-vodní elektrárna-atraktivnost krajiny; výstavba nebo přestavba kulturních domů na domovy pro seniory a domovy s pečovatelskou službou reagující na výrazné depopulační tendence celého území; snížení restriktivní ochrany území CHKO, které brání hospodářskému rozvoji území, včetně úpravy hranic CHKO (např. vedení hranice CHKO středem obce);

Použité zkratky: EVL: evropsky významná lokalita; DI: dopravní infrastruktura; DOL, D-O-L: kanál Dunaj – Odra – Labe; CHKO: chráněná krajinná oblast; CHOPAV: Chráněná oblast přirozené akumulace vod; ČOV: čistírna odpadních vod; JMK: Jihomoravský kraj; KPÚ: Komplexní pozemkové úpravy; MZCHÚ: Maloplošné zvláště chráněné území; NPP: národní přírodní památka; NATURA 2000: Soustava chráněných území a stanovišť evropského významu; NPR: národní přírodní rezervace; ORP: obec s rozšířenou působností; OV: občanské vybavení; PP: přírodní památka; PÚR: Politika územního rozvoje; PUPFL: pozemky určené k plnění funkce lesa; PR: přírodní rezervace ; RURÚ: rozbor udržitelného rozvoje území; SO ORP: správní obvod obce s rozšířenou působností; SWOT: analýza popisující silné (strengths), slabé stránky (weaknesses), příležitosti (opportunities) a hrozby (threats); TEN-T: Transevropská dopravní síť (The Trans-European Transport Networks); TEMMK: transevropský multimodální koridor; TI: technická infrastruktura; ÚAP: územně analytické podklady; ÚSES: územní systém ekologické stability; VHD: veřejná hromadná doprava; VKP: významný krajinný prvek; ZCHÚ: zvláště chráněné území; ZPF: zemědělský půdní fond; ZÚR: Zásady územního rozvoje;


29

MAPOVÉ ROZBORY A KARTOGRAMY


30

Rozbor Udržitelného Rozvoje Území ÚAP území ORP Veselí nad Moravou 2010

Recommend Documents