Role Krkonošského muzea ve Vrchlabí v rámci regionu

Role Krkonošského muzea ve Vrchlabí v rámci regionu

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 11. 5. 2012 ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucímu své bakalářské práce, ak. malíři Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení, dobré rady a spoustu cenného času, který mi věnoval při zpracování této práce. Dále bych ráda poděkovala ředitelce Krkonošského muzea ve Vrchlabí, magistře Olze Hájkové za trpělivost a důležité rady, které mi byly přínosem. V neposlední řadě mé díky patří knihovnici, paní Zdeňce Flouskové za zapůjčení spousty materiálů, z nichž jsem čerpala poznatky do své bakalářské práce.

Cestovní ruch

Role Krkonošského muzea ve Vrchlabí v rámci regionu

Petra Jiřičková

ak. mal. Vladimír Netolička

Jihlava 2012

© 2012 Petra Jiřičková

ABSTRAKT JIŘIČKOVÁ, Petra: Role Krkonošského muzea ve Vrchlabí v rámci regionu. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. 66 stran.

Bakalářská práce představuje Krkonošské muzeum ve Vrchlabí. Zabývá se jeho činností v minulosti, současnosti a budoucnosti. Stěžejní část bakalářské práce tvoří dotazníkový výzkum, který zkoumá motivaci lidí muzeum navštívit a jejich spokojenost s ním. SWOT analýza vyhodnocuje postavení muzea na trhu.

Klíčová slova: Cestovní ruch. Čtyři historické domky. Dotazníkový výzkum. Krkonoše. Krkonošské muzeum. Krkonošský národní park. Muzeum Krkonoš. SWOT analýza.

ABSTRACT JIŘIČKOVÁ, Petra: The role the Museum of the Giant Mountains in Vrchlabí in the region. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor ac. painter Vladimír Netolička. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 66 pages.

The bachelor thesis presents Museum of the Giant Mountains in Vrchlabí. It deals with his activities in the past, present and future. The main part of the thesis consists of a questionnaire research that explores the motivation of people to visit the museum and their satisfaction with it. SWOT analysis evaluates the status of museum in the market.

Key words: Tourism. Four historic houses. The questionnaire research. Giant Mountains.

Giant Museum. Giant National Park. Giant Museum. SWOT analysis. 5

PŘEDMLUVA Ve své bakalářské práci se zabývám rolí Krkonošského muzea ve Vrchlabí v rámci regionu. Krkonoše a Podkrkonoší jsou oblastí, kde žiji od svého narození a mám to zde velmi ráda. Krkonošské muzeum je institucí, která zkoumá, dokumentuje, shromažduje, uchovává a vystavuje přírodní a kulturní bohatství těchto hor. Jeho role a činnost mě natolik zaujala, proto jsem si toto téma zvolila. V teoretické části se budu věnovat historii, současnosti a budoucnosti muzea. V praktické části budu prezentovat výsledky dotazníkového šetření, SWOT analýzu a představím možné návrhy na zlepšení. Svoje poznatky získám především z knih, brožur a nepublikovaných dokumentů v muzeu, ale také z internetu. Cílem této práce je poznání návštěvníků, jejich potřeb a přání, stejně tak jako role, kterou muzeum v současnosti hraje. Tyto informace budou moci být zohledněny při tvorbě nové expozice. Věřím, že nová tvář muzea nabídne návštěvníkům více vzdělání, zábavy, maximum nových zážitků a podnítí tak jejich opětovnou návštěvu jak muzea, tak i dalších částí Krkonoš.

6

OBSAH ABSTRAKT .......................................................................................................................... 5 PŘEDMLUVA....................................................................................................................... 6 OBSAH .................................................................................................................................. 7 SEZNAM ILUSTRACÍ ......................................................................................................... 9 FOTOGRAFIE ........................................................................................................................ 9 GRAFY ................................................................................................................................. 9 TABULKY ........................................................................................................................... 10 ÚVOD .................................................................................................................................. 11 1 HISTORIE...................................................................................................................... 13 1.1 KRKONOŠSKÉ MUZEUM POD SPRÁVOU KRKONOŠSKÉHO SPOLKU .............................. 13 1.1.1 VIKTOR CYPERS VON LANDRECY ........................................................................... 14 1.1.2 EMIL WEISS ............................................................................................................ 14 1.1.3 GUSTAV BRATH ..................................................................................................... 15 1.1.4 KAREL SCHNEIDER ................................................................................................. 15 1.2 KRKONOŠSKÉ MUZEUM POD SPRÁVOU OKRESNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU ................. 16 1.2.1 EMIL FLÉGL ............................................................................................................ 16 1.3 KRKONOŠSKÉ MUZEUM POD SPRÁVOU KRKONOŠSKÉHO NÁRODNÍHO PARKU ........... 17 1.3.1 KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK ................................................................................ 17 1.3.2 EXPOZICE KÁMEN A ŽIVOT ..................................................................................... 18 1.3.3 STÁLÁ VÝSTAVA ČLOVĚK A HORY ......................................................................... 20 1.3.4 ČTYŘI HISTORICKÉ DOMY ....................................................................................... 21 2 SOUČASNOST.............................................................................................................. 23 2.1 MUZEJNÍ SBÍRKY ....................................................................................................... 23 2.1.1 ARCHEOLOGIE ........................................................................................................ 23 2.1.2 ARCHIV .................................................................................................................. 23 2.1.3 BOTANIKA .............................................................................................................. 24 2.1.4 FOTOGRAFIE, NEGATIVY A POHLEDNICE ................................................................. 24 2.1.5 GEOLOGIE .............................................................................................................. 25 2.1.6 HISTORIE ................................................................................................................ 25 2.1.7 MAPY ..................................................................................................................... 26 2.1.8 NÁRODOPIS ............................................................................................................ 26 2.1.9 KNIHOVNA - REGIONÁLNÍ FOND ............................................................................. 27 2.1.10 VÝTVARNÉ UMĚNÍ ................................................................................................ 27 2.1.11 ZOOLOGIE ............................................................................................................ 28 2.2 PERSONÁLNÍ OBSAZENÍ MUZEA ................................................................................. 29 2.3 OTEVÍRACÍ DOBA ...................................................................................................... 29 2.4 CENÍK ........................................................................................................................ 30 2.4.1 KRKONOŠSKÉ MUZEUM VE VRCHLABÍ - KLÁŠTER .................................................. 30 2.4.2 KRKONOŠSKÉ MUZEUM VE VRCHLABÍ - ČTYŘI HISTORICKÉ DOMKY ....................... 31 2.5 NÁVŠTĚVNOST A TRŽBY MUZEA ................................................................................ 32 3 BUDOUCNOST ............................................................................................................ 33 7

3.1 TVŮRCI NOVÉ EXPOZICE ............................................................................................ 34 3.1.1 ZÁKLADNÍ AUTORSKÝ TÝM PROJEKTU .................................................................... 34 3.1.2 KONZULTANTI ........................................................................................................ 35 4 VÝZKUM ...................................................................................................................... 36 4.1 DOTAZNÍK ................................................................................................................. 36 4.1.1 OTÁZKA Č. 1 ........................................................................................................... 37 4.1.2 OTÁZKA Č. 2 ........................................................................................................... 38 4.1.3 OTÁZKA Č. 3 ........................................................................................................... 39 4.1.4 OTÁZKA Č. 4 ........................................................................................................... 41 4.1.5 OTÁZKA Č. 5 ........................................................................................................... 42 4.1.6 OTÁZKA Č. 6 ........................................................................................................... 43 4.1.7 OTÁZKA Č. 7 ........................................................................................................... 44 4.1.8 OTÁZKA Č. 8 ........................................................................................................... 45 4.1.9 OTÁZKA Č. 9 ........................................................................................................... 46 4.1.10 OTÁZKA Č. 10 ....................................................................................................... 47 4.1.11 OTÁZKA Č. 11 ....................................................................................................... 48 4.1.12 OTÁZKA Č. 12 ....................................................................................................... 50 4.1.13 OTÁZKA Č. 13 ....................................................................................................... 51 4.1.14 OTÁZKA Č. 14 ....................................................................................................... 52 4.1.15 OTÁZKA Č. 15 ....................................................................................................... 53 4.2 SHRNUTÍ DOTAZNÍKOVÉHO VÝZKUMU....................................................................... 54 4.3 SWOT ANALÝZA ...................................................................................................... 54 4.3.1 SILNÉ STRÁNKY ...................................................................................................... 54 4.3.2 SLABÉ STRÁNKY ..................................................................................................... 55 4.3.3 PŘÍLEŽITOSTI .......................................................................................................... 55 4.3.4 HROZBY ................................................................................................................. 56 ZÁVĚR ................................................................................................................................ 57 SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ......................................................................... 58 INTERNETOVÉ ZDROJE .................................................................................................. 59 PŘÍLOHY ............................................................................................................................ 60

8

Seznam ilustrací Fotografie Foto č. 1 Neolitická sekerka z Vrchlabí………………………………………….………..23 Foto č. 2 Pamětnice vojenských vysloužilců v Hostinném……………………………......23 Foto č. 3 Herbář z dívčí školy ve Vrchlabí……………………………………………...…24 Foto č. 4 Bouda Kovárna v Obřím dole, konec 19. stol., J. Eckert……………………..…24 Foto č. 5 Fluorit s barytem, Harrachov……………………………………………..……..25 Foto č. 6 Proutěný kočárek pro panenky……………………………………………….….25 Foto č. 7 Kruhový pohled ze Sněžky na Krkonoše………………………………..………26 Foto č. 8 Lidová krkonošská malovaná mramorovaná skříň………………...…………….26 Foto č. 9 Časopis Der Wanderer im Riesengebirge……………………………………….27 Foto č. 10 Výroba sýrů, Erich Fuchs, 20. léta 20. stol…………………………………….27 Foto č. 11 Vycpanina strakapoud velký……………………………………………...……28 Foto č. 12 Ilustrace k 15. otázce (bývalé logo kláštera)……………………………..…….53 Foto č. 13 Augustiniánský klášter……………………………………………..…………..64 Foto č. 14 Čtyři historické domky…………………………………………………………64 Foto č. 15 Expozice Kámen a život - doupný strom se svými obyvateli……………...…..65 Foto č. 16 Expozice Kámen a život - terária……………………………………………....65 Foto č. 17 Expozice Kámen a život - model horského potoka…………………….………66 Foto č. 18 Expozice Člověk a hory………………………………………………………..66

Grafy Graf č. 1 Jste muž nebo žena?..............................................................................................37 Graf č. 2 Kolik je Vám let?..................................................................................................38 Graf č. 3 Odkud jste přijel(a)? Uveďte alespoň kraj:……………………………………...40 Graf č. 4 Po kolikáté tu jste?................................................................................................41 Graf č. 5 Kde jste se o Krkonošském muzeu dozvěděl(a)?.................................................42 Graf č. 6 S kým jste do Krkonošského muzea přišel(a)?.....................................................43 9

Graf č. 7 Přišel(a) jste si prohlédnout:………………………………………………….…44 Graf č. 8 Krkonošské muzeum ve Vrchlabí je mi:………………………………………...45 Graf č. 9 Jak dlouhou dobu jste strávili v Krkonošském muzeu?........................................46 Graf č. 10 Doba prohlídky pro mě byla:…………………………………………………..47 Graf č. 11 a, b, c, d Muzeum je pro mě:…………………..……………………………….48 Graf č. 12 Cena vstupného je pro mě:…………………………………….……………….50 Graf č. 13 Navštívil(a) jste již muzejní knihovnu?..............................................................51

Tabulky Tabulka č. 1 Přehled návštěvnosti a tržeb Krkonošského muzea v roce 2011…….………32 Tabulka č. 2 Jste muž nebo žena?........................................................................................37 Tabulka č. 3 Kolik je Vám let?............................................................................................38 Tabulka č. 4 Odkud jste přijel(a)? Uveďte alespoň kraj:…………….……………………39 Tabulka č. 5 Po kolikáté tu jste?...........................................................................................41 Tabulka č. 6 Kde jste se o Krkonošském muzeu dozvěděl(a)?............................................42 Tabulka č. 7 S kým jste do Krkonošského muzea přišel(a)?................................................43 Tabulka č. 8 Přišel(a) jste si prohlédnout:…………………………………….……….….44 Tabulka č. 9 Krkonošské muzeum ve Vrchlabí je mi:………………………….…………45 Tabulka č. 10 Jak dlouhou dobu jste strávili v Krkonošském muzeu?................................46 Tabulka č. 11 Doba prohlídky pro mě byla: ……………..…………………………..……47 Tabulka č. 12 a, b, c, d Muzeum je pro mě:……………………......... …………………...48 Tabulka č. 13 Cena vstupného je pro mě………………………………………………….50 Tabulka č. 14 Navštívil(a) jste již muzejní knihovnu?.........................................................51

Kde není uveden zdroj, je ilustrace prací autorky.

10

ÚVOD Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky. Leží v severovýchodních Čechách a částečně zasahují do sousedního Polska. Jedná se o velmi oblíbenou, turisty často vyhledávanou oblast. Turisté sem jezdí prakticky v každou roční dobu. V létě mohou obdivovat nádhernou přírodu, úchvatnou krajinu a kochat se nezapomenutelnými výhledy při svých túrách. V zimním období jsou Krkonoše využívány především k zimním sportům. Nachází se zde nespočet sjezdových i běžeckých tratí. O přírodním bohatství i kultuře hor a jejich podhůří pojednává Krkonošské muzeum ve Vrchlabí, které patří k nejstarším vlastivědným muzeím v severovýchodních Čechách. Má nezastupitelnou roli na poli výzkumu a dokumentace Krkonoš a Podkrkonoší, shromažďuje, uchovává a zpřístupňuje sbírky, vystavuje hmotné doklady o člověku a jeho životním prostředí. Hlavním cílem muzea není zisk, ale vzdělání, výchova a potěšení návštěvníků. Ve své bakalářské práci se zaměřím na historický vývoj muzea, které má více než stoletou historii. Dále se budu věnovat současnosti, a pak především budoucnosti muzea, jeho proměně v hlavní návštěvnické centrum Krkonošského národního parku. Metodou dotazníkového šetření se pokusím zjistit informace, jež budou brány v potaz při vytváření nové koncepce muzea, resp. jeho expozice. První kapitola popíše historický vývoj muzea od jeho založení až po současnost. Podle nejvýznamnějších událostí ji rozdělím na tři podkapitoly. První podkapitola bude pojednávat o vývoji muzea od počátků 80. let 19. století až po konec druhé světové války. Hraje zde zásadní roli Krkonošský spolek, neboli Riesengebirgsverein, který byl založen roku 1880. V těchto letech bylo Krkonošské muzeum pod jeho správou. Druhá podkapitola se bude týkat vývoje muzea po druhé světové válce, tedy po roce 1945. Krkonošský spolek byl rozpuštěn a muzeum se dostalo pod správu Okresního národního výboru ve Vrchlabí. Tato etapa je považována za méně příznivou. Nedocházelo k vývoji muzea. Tehdejší správní orgány o historické sbírky nejevily velký zájem. Třetí podkapitola se bude zabývat vývojem muzea, v době vzniku Krkonošského národního parku, který následně muzeum převzal pod svoji správu roku 1966. Tato 11

skutečnost se pozitivně odrazila v rozvoji muzea. Sbírky byly lépe zpracovány, byl navýšen počet odborných pracovníků, a také došlo k centralizaci krkonošských muzeí. Do jednoho celku pod správou KRNAP bylo k vrchlabskému muzeu roku 1979 přidáno Krkonošské muzeum v Jilemnici a roku 1980 Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou. Ve vrchlabském muzeu byly vytvořeny dvě stálé expozice, a to Kámen a život roku 1884 a Člověk a hory roku 1995. Druhá kapitola seznámí se současností muzea. Popíši v ní jednotlivé sbírky, jejich digitalizaci a zpřístupnění veřejnosti. Dále představím personální obsazení muzea, vyčíslím návštěvnost a počet jednotlivých akcí a výstav pořádaných ročně. Uvedu zde také otevírací dobu a ceník muzea, jak v budově kláštera, tak ve čtyřech historických domcích. Třetí kapitola se bude věnovat budoucnosti. Popíši v ní změny, vedoucí k tvorbě zcela nové expozice a částečné vnější úpravě budovy muzea, které se zde v posledních několika letech odehrávají a které budou i nadále pokračovat. Představím tvůrce nové expozice a jejich plány. Pokusím se přiblížit proměnu Krkonošského muzea ve Vrchlabí v hlavní návštěvnické centrum Krkonošského národního parku. Čtvrtá kapitola bude zaměřena na můj výzkum, jenž probíhal po dobu jednoho roku. Pomocí dotazníkového šetření jsem získala od návštěvníků muzea poměrně velké množství dat týkajících se současných expozic. Vše budu prezentovat ve formě tabulek, grafů a slovního shrnutí. Součástí čtvrté kapitoly bude SWOT analýza, představující silné a slabé stránky muzea, a také jeho možné příležitosti a hrozby. Informace získané z dotazníkového výzkumu budou zohledněny při tvorbě nové expozice. Závěrem bych chtěla popsat roli Krkonošského muzea ve Vrchlabí, kterou hrálo v minulosti, představuje v současnosti a jaký je předpoklad jeho budoucího vývoje. Pokusím se v něm shrnout poznatky, které jsem získala z dotazníkového výzkumu.

12

1

HISTORIE

V této kapitole vycházím z poznatků, jak je zpracovala ve své bakalářské práci Smejkalová [2002, str. ]. Dále pak z článku od M. Bartoše v periodiku Krkonoše [1983, str. 12 - 15] a článku od J. Švece v periodiku Opera Corcontica [1985, str. 153 - 172]. Oporou mi byly také čtyři nepublikované dokumenty o expozici Člověk a Hory [1987, str. 3 - 4], [1981, str. 8 - 9] a Kámen a život [1979, str. 5 - 10 ], [1982, str. 2 - 4 ].

1.1

Krkonošské muzeum pod správou Krkonošského spolku

Koncem 70. let 19. století, přesněji roku 1879 započaly snahy o vytvoření jednotného Horského spolku pro Čechy (Gebirgsverein für Böhmen), který by měl pobočky ve všech horských oblastech. Jednalo se o jakousi tehdejší formu destinačního managementu, který řídil činnost jednotlivých oblastí. Myšlenka založení spolku vznikla i v Krkonoších. Nejprve se o vytvoření spolku začalo zajímat město Vrchlabí v čele s Eduardem Petrákem, rodákem z Horní Branné a učitelem na Krausových boudách. Dalšími zájemci o vytvoření jednotného společenství byla města Maršov a Trutnov. 11. dubna 1880 se tato tři města spojila a došlo k vytvoření Krkonošského spolku pojmenovaným Riesengebirgsverein, později, roku 1884 s názvem Österreichischer Riesengebirgsverein a od roku 1918 Deutscher Riesengebirgsverein (RGV). Vytvoření Krkonošského muzea bylo právě jeho myšlenkou. Členové spolku byli především němečtí měšťané, obchodníci, úředníci, ale také kněží a učitelé. Cílem spolku se stalo zvýšení blahobytu krkonošského lidu. RGV propagoval Krkonoše, rozvíjel a usměrňoval cestovní ruch. Díky němu se budovaly a značily cesty v této oblasti. U cest byla tvořena odpočívadla, umisťovány informační tabule a směrovky. Přínosem pro návštěvníky se stala tvorba naučných průvodců a map Krkonoš. Mezi další činnosti spolku patřila ochrana přírodních i kulturních hodnot. Důležité bylo uchovat tyto cenné památky budoucím generacím a představit jim způsob života našich předků v drsných horských podmínkách. Proto bylo založeno Krkonošské muzeum. Založení Krkonošského muzea roku 1883 bylo jednoznačně nejdůležitějším krokem RGV. Nejprve se muzeum snažilo prozkoumat přírodu, historii, kulturu a život lidí ve zdejším kraji. Dále si vzalo za cíl vychovávat a vzdělávat veřejnost. Bylo zde shromažďováno vše, co se nějakým způsobem týkalo Krkonoš, ať už se jednalo o přírodniny, předměty 13

kulturního či historického charakteru. Zpočátku toto vše darovali členové ze svých prostředků.

1.1.1 Viktor Cypers von Landrecy Prvním správcem neboli kustodem muzea byl r. 1883 Viktor Cypers von Landrecy, přírodovědec a továrník, člen RGV. Jeho působení v muzeu bylo velmi přínosné hlavně v oblasti přírodovědecké. Zpočátku vlastnilo muzeum pouze okolo tří stovek předmětů, především darovaných Cypersem. Později se mu podařilo muzejní sbírky rozšířit o sbírku geologickou a paleontologickou, a také soubor krkonošského ptactva. V roce 1889 již Cypers nashromáždil tolik předmětů především z rostlinné a živočišné říše, ale také průmyslové a řemeslné výrobky, platidla a knihy, že prostory v jeho domě, kde byly sbírky uloženy, se staly již nedostačujícími. Muzeu proto byla roku 1893 poskytnuta jedna místnost v obecné škole. V květnu tohoto roku byla expozice otevřena pro veřejnost a o pět let později, roku 1898 musela být uvolněna. Muzejní sbírky se pak stěhovaly pokaždé někam jinam po dobu tří let. Viktor Cypers von Landrecy byl velmi vášnivým přírodovědcem, proto muzeum zaměřoval spíše přírodovědecky. Kulturně výchovná činnost vrchlabského muzea byla zanedbávána. Vděčíme mu však také za založení knihovny, na jejímž vytvoření se podílel další člen RGV Piette de Rivage. Knihovna k muzeu od začátku formálně nepatřila. Stalo se tak až roku 1917. Pro svou nemoc musel Cypers roku 1901 ze své funkce odstoupit. Za jeho působení muzeum získalo obdivuhodný počet sbírkových předmětů, a to okolo tři a půl tisíceexponátů.

1.1.2 Emil Weiss Nástupcem Cyperse se stal r. 1901 Emil Weiss, ředitel měšťanské školy ve Vrchlabí. Za doby jeho správcovství se muzeum nijak zvláště nerozvíjelo. Nebyl dostatek financí a sbírky putovaly z místa na místo. To bylo velmi nevhodné pro stav předmětů. Sbírky se nakonec podařilo umístit do některých prostor bývalého vrchlabského špitálu a rozdělit na sekci kulturně historickou a přírodovědnou. Přesto se nejednalo o plně vyhovující zázemí, chyběly depozitáře sbírek. Přínosem pro muzeum bylo vypracování seznamu knih, o které se Weiss zasloužil.

14

1.1.3 Gustav Brath Dalším kustodem muzea se stal roku 1908 řídící učitel Gustav Brath. Ani v této době nedošlo k rozvoji muzea. Instituce se potýkala s nedostatkem výstavních prostor a peněžních prostředků. Sbírky byly pouze zřídka obohacovány o nové přírůstky. Brath se snažil pro muzeum získávat nové předměty, povolal v každé části spolku jednu osobu, která se měla zabývat získáváním nových exponátů pro muzeum. Jeho myšlenka však nebyla úspěšná a získat více předmětů dokládajících historii Krkonoš se mu bohužel nepodařilo.

1.1.4 Karel Schneider S nástupem dalšího správce roku 1917, Karla Schneidera, gymnazijního profesora se muzeu začalo dařit. Byl to velice schopný, ambiciózní člověk s vysokým intelektem, díky kterému se muzeu dostalo kvalifikovaného vedení. Tohoto roku byl jmenován i správce knihovny, dr. Karl Wilhelm Fischer. Muzeum se osamostatňovalo od spolku. Bylo na něm závislé pouze finančně. Schneiderovi se podařilo lépe uspořádat muzejní sbírky, a také získat další místnosti v bývalém vrchlabském špitále. Jeho zásluhou se též podařilo spojit spolkové a městské muzeum roku 1920 v jednotnou instituci, Krkonošské muzeum. Dalším jeho přínosem pro muzeum bylo založení archivu rukopisů, kde docházelo k opisu písemností, jejich dokumentaci a badatelské práci. Jeho správcem, stejně tak jako správcem knihovny byl dr. Karl Wilhelm Fischer. Schneider přispíval svojí publikační činností v rámci spolku i mimo něj. Jeho hlavním cílem bylo rozšiřování sbírek muzea a přesná evidence předmětů. V muzeu bylo vystavováno vše, co nějakým způsobem souviselo s daným regionem. Jeho vytrvalostí a pílí se v té době vrchlabské muzeum se svojí početnou sbírkou předmětů dostalo na sedmou příčku vlastivědných muzeí německého charakteru. Schneider přišel s novinkou, a to s výstavami určitého tématu, například betlémy, moderní grafika, venkovské stavby či malíři domova. Spolupracoval také se školami, pro které muzeum vytvářelo různé akce, které byly podle tehdejších zdrojů dosti oblíbené. S příchodem druhé světové války byly podobné spolky rozpuštěny. Schneider se stal předsedou Krkonošského spolku a zajistil výhodné postavení muzea v něm. Využil svých styků s nacistickými úřady a pro muzeum roku 1941 získal jedno patro augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. 15

1.2

Krkonošské muzeum pod správou Okresního národního výboru

Po skončení druhé světové války roku 1945 získalo původní německé muzeum Československo. Podle zákona měl získat toto muzeum Klub českých turistů, stejně tak jako ostatní turistická zařízení dříve patřící německým spolkům. O sbírky se měl starat a rozhodovat o nich Jindřich Ambrož, předseda Krkonošské župy. Byl osobou v kulturní a společenské oblasti velmi činnou. Zabýval se propagací ochrany Krkonoš a jejich přírody. Zasloužil se o vydání několika krkonošských map a průvodců. Na jeho doporučení byl dalším správcem muzea jmenován Emil Flégl.

1.2.1 Emil Flégl Emil Flégl získal muzeum v době, kdy nebylo zcela ujasněno jeho vlastnictví. Roku 1946 bylo muzeum převzato Okresním národním výborem ve Vrchlabí (dále jen ONV) pro svoji vlastivědnou a propagační roli. O osm let později získalo vrchlabské muzeum pobočku v blízkém městě Hostinné. V roce 1960 ONV přesídlil do Trutnova a muzeum již neplnilo okresní funkci. Od tohoto roku spadalo pod Městský národní výbor ve Vrchlabí. Po válce připadl Fléglovi úkol zajistit předměty kulturně historické a umělecké hodnoty z konfiskátu německých obyvatel. Pomáhal také při likvidaci německých spolkových a školních knihoven. Bohužel není známo, kolik publikací získal právě pro Krkonošské muzeum a kolik svazků připadlo jiným muzeím. Tyto předměty spolu se sbírkami spolkového muzea byly uloženy v prvním patře augustiniánského kláštera ve Vrchlabí. V poválečném období bylo tedy muzeum značně obohaceno o nové přírůstky. Mezery však zůstaly v nedostatečné evidenci a dokumentaci kvůli nedostatečnému personálnímu obsazení muzea. Také materiální a technické zázemí muzea nebylo plně vyhovující. Flégl žádal správní orgány o opravu budovy kláštera, která byla v havarijním stavu. Byl ohrožen i stav exponátů. Jeho naléhavé žádosti se však nedočkaly uspokojivého řešení. Flégl se snažil velkou měrou věnovat výstavní činnosti. Chtěl zpřístupnit muzejní sbírky veřejnosti, proto pořádal různé výstavy, nejprve mimo budovu muzea, například ve vrchlabském podniku Tesla, městské spořitelně či ve vrchlabském zámku. Mezitím byly upravovány klášterní prostory a vytvářena budoucí expozice. Otevření expozic budoucnosti bylo zahájeno koncem čtyřicátých let dvacátého století. Tímto se zvýšil počet návštěvníků, jak z tehdejšího Československa, tak i ze sousedního Německa a Polska. 16

Další Fléglovou zásluhou pro muzeum byla publikační činnost. Muzeum v této době vydávalo periodické časopisy, především Horské prameny nebo Přírodovědecké zprávy z Krkonoš a Od pramenů Labe a Úpy.

1.3

Krkonošské muzeum pod Správou Krkonošského národního parku

1.3.1 Krkonošský národní park Krkonoše jsou ostrovem severské přírody uprostřed Evropy. Svahy hor pokrývají horské louky a smrčiny, porosty kleče, severská rašeliniště a na nejvyšších hřebenech se nachází unikátní severská tundra. Pro svou výjimečně pestrou krajinu a přírodu byly v roce 1963 vyhlášeny národním parkem. Správou území je pověřena Správa Krkonošského národního parku se sídlem ve Vrchlabí.[3] Muzeum převzala Správa Krkonošského národního parku (dále jen KRNAP) roku 1966. Účelem bylo plnění role regionálního muzea. Přes majetkové neshody zůstala budova kláštera stále ve vlastnictví Městského národního výboru. Správa KRNAPu získala muzeum ve velmi špatném stavu. Zpočátku si stanovila cíle, jako opravit budovu muzea, zmodernizovat muzejní prostory, vytvořit depozitáře sbírek a sestavit tým odborníků. Podle plánů mělo být muzeum rozděleno na tři části, a to expoziční, pracovní a depozitární. Dochází k pečlivému roztřídění sbírek. Je nutné určit, které předměty mají regionální charakter. Ostatní předměty jsou věnovány jiným muzeím, školám pro pedagogické účely, bezcenné věci likvidovány. Muzeum většinu svých peněžních prostředků investovalo do opravy budovy. Kvůli nedostatku financí většinu exponátů získalo darem nebo vlastním sběrem. Díky přiděleným prostředkům od Krajského národního výboru si muzeum mohlo roku 1972 dovolit zakoupit cennou sbírku uměleckořemeslných a národopisných předmětů od akademického malíře Františka Karla Hrona. Miloval Krkonoše, které navštěvoval již v době svých studií. Zakoupil si zde chalupu, kde shromažďoval doklady lidové tvorby a řemesel. Vlastnil především lidový nábytek, kroje, podmalby na skle a keramické nádoby s vysokou uměleckou hodnotou, stejně tak jako nářadí tkalců, či soubor svítidel. I přes uzavření muzea stále pokračovala jeho činnost. Knihovna půjčovala své publikace externím badatelům. Byly prováděny přednášky o ochraně přírody v Krkonoších. Výstavní

17

činnost byla provozována mimo budovu kláštera. Muzeum také pomáhalo při vytváření výstav v jiných organizacích v Čechách i v zahraničí. Plány dokončení rekonstrukce a oprav muzea byly určeny na rok 1975. Toto se však nepodařilo splnit. První patro muzea bylo dokončeno roku 1978. Byly zde vytvořeny pracovny, konzervátorské dílny a knihovna. V knihovně postupně docházelo ke katalogizaci a signování všech knih. Depozitáře pro muzejní sbírky byly dokončeny o dva roky později. Koncepcí Správy KRNAPu, vytvořenou roku 1976, získalo muzeum specifické zaměření odborného a výzkumného pracoviště. Provádělo tedy vědeckou a výzkumnou činnost v oblasti celého národního parku, vydávání vědeckovýzkumné publikace Opera Corcontica. Součástí koncepce bylo vytvoření ekologické expozice, která má návštěvníkům přiblížit složité děje v horské přírodě. Vyčlenily se pro ni prostory v přízemí a suterénu. V rámci této koncepce byly začleněny další expozice pod Správu KRNAPu. Jedná se o Krkonošské muzeum v Jilemnici roku 1979 a Památník zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou roku 1980. Tyto tři instituce tvoří jednotný celek. V roce 1993 byly v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí inventarizovány předměty v národopisných sbírkách, fotoarchívu a knihovně. Bylo znovu nafoceno přes tisíc předmětů kvůli jejich zachování a do budoucna lepšímu rozpoznání. Další důležitá inventarizace proběhla v roce 1996. Zrevidovány byly sbírky fotografií, negativů a map, historie a umění. Roku 1998 byl zrevidován soubor pohlednic. V devadesátých letech získalo muzeum vzácný malovaný lidový nábytek. Velkým pozitivem pro Krkonošské muzeum byla možnost využití celého prvního patra bývalého augustiniánského kláštera. Stalo se tak roku 1996, kdy byla dokončena stavba budovy Správy KRNAP. V prvním patře muzea byly vybudovány konzervátorské dílny, kam se přesunula většina zaměstnanců, knihovna a fotoateliér. Studovna mohla být přemístěna z knihovny do vlastní místnosti. Během roku 1998 byly pořízeny nové počítače s programy potřebnými pro zpracování sbírek.

1.3.2 Expozice Kámen a život Řeč je o ekologické expozici, která byla vytvořena jako jeden z projektů celkového kulturně-výchovného systému Správy KRNAP roku 1976. Jedná se o netradičně pojatou expozici, která představí návštěvníkovi co nejkomplexněji, nejpřehledněji, srozumitelným 18

způsobem, a přesto stručně krkonošskou přírodu. Poukazuje na prolínání živé a neživé přírody, proto získala název Kámen a život. Snaží se přiblížit jak geologický, tak kulturněhistorický vývoj Krkonoš, poukázat na krásy a pozoruhodnosti přírody a vést člověka k ekologickému a šetrnému přístupu k těmto jedinečnostem. Tento vzorec zodpovědného chování, ke kterému se snaží expozice Kámen a život nabádat, by měl být přenesen na vztah lidí k přírodě, a to nejen v Krkonoších. Tvorba této expozice měla klíčovou roli v rámci kulturně výchovného systému Správy KRNAP. Bylo na ni vyčleněno dostatečné množství peněžních prostředků a zajištěn odborný personál. Roku 1979 byl vypracován projekt. Jakmile byl schválen, začalo se pracovat na jeho libretu. Bylo důležité, aby se expozice zaměřila na celkový výklad světa přírody z ekologické stránky, vysvětlit návštěvníkovi složité procesy, které se v krajině dějí. Autory libreta pro expozici Kámen a život se stali dr. Jan Štursa a doc. Ing. Jan Jeník. Vypracovali také scénář expozice. Prostorové řešení expozice vytvářeli Ing. arch. Pavel Bouška z fakulty ČVUT a Ing. arch. Miroslav Heřmánek z Laterny magiky, multimediálního divadla v Praze. Celý projekt realizoval podnik Výstavnictví Praha. Rozsáhlé přípravy expozice Kámen a život započaly roku 1981. V roce 1982 začala instalace této expozice. Byla umístěna do přízemí a suterénu augustiniánského kláštera. Roku 1984 byla poprvé otevřena veřejnosti. Zpočátku byla rozdělena na čtyři části, tvořící jeden celek, plnící didaktické cíle. První zajišťovala naučnou funkci. Jednalo se o seriál audiovizuálních představení. Hlavní roli zde hrají Krkonoše, jejich živá a neživá příroda a složité procesy, které se zde odehrávají. Poznatky z toho vyplývající jsou brány jako obecně platné ekologické principy. Druhá část specifikovaná jako Pochůzka ambitem dává do rovnováhy přírodovědné informace s výtvarným pojetím. Třetí část vytváří polyekránové představení, skládající se z jednotlivých filmů, promítání diapozitivů, doplněné hudbou a zvuky v přírodě typickými. Čtvrtá část spolu spojuje zábavné a didaktické prvky. Expozice Kámen a život prošla několika změnami. Mezi léty 1996 a 1997 byla provedena modernizace expozice. Bylo sem instalováno spojení diaprojekce a videoprojekce. Návštěvníci tak mohou poznávat krkonošskou přírodu také prostřednictvím barevných fotografií a videí. Díky výměně magnetofonových pásků za produkci z kompaktních disků je možné do ukázek v jednotlivých místnostech zasahovat. Usnadněním pro průvodce se 19

stalo především rychlé volení jazykových verzí, stejně jako možnost zastavení výkladu a možnost vložení vlastního komentáře. Hosté Krkonošského muzea si mohou vybrat tři délky prohlídky. Základní trvá 100 minut, zkrácený program 60 minut a dětský program 30 minut. Je možné zvolit si prohlídku z pěti jazykových verzí - češtiny, angličtiny, němčiny, polštiny a nizozemštiny. Návštěvníky vždy doprovází průvodce, který spouští v jednotlivých místnostech audiovizuální program. V expozici je možné prohlédnout si jak předměty ze sbírek muzea, tak plastické modely přírodnin nebo jejich fotografie, shlédnout poutavé video o Krkonoších, prohlédnout si vycpaná zvířata, stejně tak jako živé zástupce živočišné říše. Během výkladu jsou osvětlovány

jednotlivé

vitríny

a

exponáty

pro

lepší

orientaci

návštěvníka.

Nezapomenutelnou atmosféru dotváří hudba a typické zvuky přírody. Moderní audiovizuální technika podporuje lidskou představivost třírozměrným (časoplošným) a čtyřrozměrným (časoprostorovým) podáním. Ekologická expozice má stanovené tyto cíle: 

vytvořit souhrnný pohled na přírodu „v akci“



přiblížit návštěvníkovi složité vazby mezi živými organismy a jejich fyzickým prostředím



vytvořit v lidech uvědomění si důležitosti ekologie a ochrany přírody, šetrné zacházení s přírodními zdroji



ukázat možnosti naší společnosti v problematice ochrany životního prostředí



vyzdvihnout jedinečnost Krkonoš v rámci evropského kontinentu

1.3.3 Stálá výstava Člověk a hory Tato výstava vznikla roku 1995 v přízemních prostorách, kde se dříve nacházela část expozice Kámen a život. Je zaměřená na žití a činnost člověka v horách, poukazuje na pozitivní i negativní důsledky působení člověka v krajině. Zachycuje především nelehký život lidí v našich nejvyšších horách od počátků osídlování Krkonoš až do čtyřicátých let dvacátého století. Výstava přibližuje návštěvníkům činnosti, které zde byly provozovány za účelem obživy, jako například sklářství, hutnictví, lesní a budní hospodářství. Část výstavy je věnována vládci hor, Krakonošovi a jeho podobě, která se dlouhá léta vyvíjela podle představ zdejších obyvatel. 20

Stálá výstava Člověk a hory má stanovené tyto cíle: 

specifikovat v časové škále vliv lidského jednání na utváření přírody a krajiny



poskytnout návštěvníkovi informace a poučení o způsobech využívání přírodních zdrojů



poukázat na ekonomickou a sociální podmíněnost vztahů lidí k přírodě



v důležitých bodech představit změny v krajině způsobené člověkem



vysvětlit zásady vědecké tvorby, ochrany životního a přírodního prostředí, seznámit s rozvojem krkonošské oblasti

1.3.4 Čtyři historické domy Soubor tří domů č. p. 222, 223 a 224 zakoupila Správa KRNAPu roku 1976. Tato historická lidová stavení, označovaná také jako „Tři historické domy“ stojí na náměstí Míru. Jedná se o jedny z nejstarších budov ve Vrchlabí. Při rekonstrukci domu č. 222 byla nalezena deska z borového dřeva s letopočtem 1623, dokládající jeho stáří a zařazující ho mezi nejstarší lidové stavby tehdejšího Československa. Musely být provedeny rozsáhlé stavební práce, při nichž bylo nutné sladit požadavky muzea s památkářskými předpisy. Otevření pro veřejnost se dočkaly roku 1981. Původně bylo dřevěných domů s podloubím pět. Do současnosti se dochovaly pouze tři. Replika čtvrtého domu byla postavena v letech 2009 - 2010. [1] Dům č. 224 měl původně sloužit k prezentaci stálé expozice Člověk a hory, která se nyní nachází v přízemí augustiniánského kláštera. K tomuto plánu však nakonec vůbec nedošlo. Byla sem umístěna expozice Lidového umění a uměleckých řemesel. Byl připraven výběr předmětů, který by reprezentoval kulturu jak vesnického tak městského života obyvatel v Krkonoších a Podkrkonoší v období od 17. do 20. století. Tato expozice prošla různými změnami. Předměty zde byly obměňovány. Instalace stálé, v horním patře umístěné výstavy s názvem Z letopisů Krkonošské turistiky, byla vytvořena roku 1991. Během roku 1994 byla expozice rozšířena o modely horských chalup a betlémů. V současnosti je v domě č. 224 situována expozice Lidového umění a řemesel. Návštěvníci zde mohou spatřit lidový malovaný nábytek, předměty ze sklářské výroby, historické hodiny, cechovní poháry, hornické sekery, model tkalcovny, tkalcovský stav a model práce v dolech zabudovaný v láhvi. Vše je doplněno fotografiemi a poučnými texty. Expozice je

21

vytvořena tak, aby se mohli návštěvníci volně pohybovat dle svého uvážení, případně využít služeb průvodce. Dům č. 222 disponuje výstavními prostory. Z bojů za lepší svět, to byla první zde uspořádaná výstava. Vše bylo uspořádáno na mobilních přenosných panelech, které v případě konání jiné výstavy mohly být odstraněny a pak sem znovu ukotveny. Od roku 1991 byla tato místnost pronajata Krakonošově straně z Poniklé nad Jizerou, jež se zabývala vytvářením národopisných expozic a prodejem různých vlastnoručně vyrobených předmětů. Zvláště velké oblíbenosti u veřejnosti se těšily výstavy pořádané o Velikonocích a Vánocích. Roku 1998 byla činnost Krakonošovy strany ukončena. Od té doby až doposud zde muzeum pořádá své vlastní výstavy. Turisté mohou v současné době využít informačního centra sídlícího v domě č. 223. Poskytuje informace nejen o Krkonošském národním parku, ale i o možnostech výletů v blízkém okolí. Toto středisko spadá pod Správu KRNAPu. Tzv. čtvrtý domek s č. p. 222a byl přistaven až v letech 2009 - 2010. Jedná se o repliku domu, který zde dříve stával. Byl vytvořen v rámci projektu Via fabrilis - cesta řemeslných tradic.

22

2

SOUČASNOST

V této kapitole vycházím z brožury Krkonošské muzeum ve Vrchlabí - průvodce sbírkami, jenž zpracoval Jiří Louda a kolektiv [2006, str. 6 - 48].

2.1

Muzejní sbírky

Sbírkové fondy Krkonošského muzea ve Vrchlabí nyní skýtají více než 42 tisíc inventárních čísel, což znamená ještě několikrát více sbírkových předmětů. Tyto předměty jsou rozděleny do 11 sbírek a každou spravuje určitý zaměstnanec muzea. Počty inventárních čísel jsou uvedeny k datu 3. dubna 2012.

2.1.1 Archeologie Tento sbírkový fond spravuje Mgr. Olga Hájková. Je vytvářen od roku 2002, tedy od jejího příchodu do Krkonošského 83položek.

muzea.

Patří

sem

V současnosti předměty

obsahuje

získané

při

záchranných archeologických pracích při stavebních činnostech v oblasti Krkonoš.

Foto č. 1 Neolitická sekerka z Vrchlabí

2.1.2 Archiv Správcem archivu je Mgr. Jiří Louda. V této době sbírka skýtá přes 100 inventárních čísel. O sbírku se od roku 1917 staral K. Schneider, kdy archiv obsahoval důležité písemnosti panství Hostinného a Vrchlabí. Při zániku vrchlabského okresu a přetvoření města Trutnova na okresní město, byly důležité položky převedeny právě sem. Ve Vrchlabí tak zůstaly jen zbytky těžko zařaditelných spisů. V archivu dochází stále k dalšímu roztřiďování. Patří sem například Foto č. 2 Pamětnice spolku vojenských vysloužilců v Hostinném

soubory o textilním a papírenském průmyslu, zimních 23

sportech, písemnosti o významných osobnostech a modlitební knihy.

2.1.3 Botanika V současnosti spravuje fond botaniky Bc. Dis. Jakub Šimurda. Tento fond čítá přes 2868 evidenčních čísel. Cenný soubor nižších rostlin získal Viktor Cypers von Landrecy v období mezi 19. a 20. stoletím. Do sbírky dále patří sběry botaničky Josefíny Kablíkové, manželky lékárníka z Vrchlabí. Začleněny jsou zde i herbáře, častokrát však bez určení místa sběru. Najdeme zde i v současné době ohrožené, či chráněné druhy rostlin. Foto č. 3 Herbář z dívčí školy ve Vrchlabí

2.1.4 Fotografie, negativy a pohlednice Blanka Zázvorková má na starosti fond fotografií, negativů a pohlednic, druhý nejpočetnější fond vrchlabského muzea. Zahrnuje 5116 inventárních čísel. Nejstarší fotografie s tématikou vrcholové části Krkonoš, pochází již z 80. let 19. století. Dále zde jsou fotografie zachycující významné události ve Vrchlabí, regionální dělnické hnutí a Foto č. 4 Bouda Kovárna v Obřím dole, konec 19. stol., J. Eckert

válečné

události.

Najdeme

zde

amatérské

fotografie, stejně tak jako díla profesionálních

fotografů. Početná sbírka pohlednic zachycuje především známé turistické cíle, hory a města.

24

2.1.5 Geologie Sbírku geologie, která byla vlastnictvím muzea již v době jeho založení, nyní spravuje Bc. Dis. Jakub Šimurda. V současnosti sbírka čítá okolo 2224 vzorků z Krkonoš, Podkrkonoší a okolí, a také z ciziny.

Fond

byl

hojně

rozšířen

převzetím

mineralogické sbírky jilemnického muzea. Mezi významná naleziště nynějších exponátů patří Obří Foto č. 5 Fluorit s barytem, Harrachov

důl, Harrachov, Černý Důl a Lánov.

2.1.6 Historie O fond historie s rozličnými exponáty se stará Mgr. Jiří Louda. Patří sem například sbírka skla, skládající se z předmětů užitkových stejně tak jako reprezentativního stolního zboží. Dále zde najdeme keramické nebo porcelánové předměty, cínové poháry a holby. Dalšími neméně zajímavými exponáty jsou hodiny. Historii dokladují různé cechovní předměty, jako jsou prapory, meče, odznaky. Za zimní sporty jsou zde zastoupeny v počtu přes 150 kusů lyže, hůlky a vázání. Textilní průmysl je zde představen pomocí vzorníků látek, dámské oblečení, doplňky a kroje z přelomu 19. a 20. století. Nakonec bych chtěla zmínit sbírku platidel jak tuzemských, tak i evropských a ostatní předměty běžného života.

Sbírka

obsahuje celkem 6896 inventárních čísel. Foto č. 6 Proutěný kočárek pro panenky

25

2.1.7 Mapy Správcem map je Jana Skálová. Sbírka čítá přesně 1836 kusů map zobrazujících Čechy, Slezsko, Evropu a především v největším počtu Krkonoše. Jedná se o mapy turistické, zeměpisné, geologické, poštovní, vojenské, lesnické a další. Některé mapy jsou nepřesné, zachycující pouze autorovy představy o daném území. Jsou zde mapy původní, a pak také jejich novější předělávky. Mimo mapy tištěné a rukopisné ve sbírce najdeme také mapy plastické, zhotovené z papírové či dřevěné hmoty nebo z formy. Muzeum vlastní taktéž mapy zachycující širší území, například celé Foto č. 7 Kruhový pohled ze Sněžky na Krkonoše

Čechy nebo Slezsko. Map zachycujících cizí území je zde jen několik kusů.

2.1.8 Národopis Národopisný neboli etnografický fond spravuje Mgr. Libor Dušek. „Rozmanitost a velká šíře záběru sbírkového fondu národopisu vyplývá z komplikované povahy předmětu studia tohoto vědního oboru. Podle klasického pojetí zkoumá národopis kolektivně vytvářené a tradované jevy

života

a

kultury

v tradičních

skupinách.

Národopisné sbírky, coby zázemí takového zkoumání, musí tedy obsahovat všemožné doklady hmotné a duchovní kultury venkovských a částečně městských vrstev obyvatelstva, shrnovaných pod pojem „lid“, v našem případě krkonošský.“(9) Tato sbírka obsahuje 5728 inventárních čísel. Skládá se jak z předmětů českých, tak i německých, jelikož bylo muzeum původně německé. Předměty jsou vybírány a Foto č. 8 Lidová krkonošská malovaná mramorovaná skříň

shromažďovány podle jejich krkonošského původu nebo zdomácnění v této oblasti. Řadí se sem například 26

zemědělské, truhlářské, tesařské a další náčiní. Velmi početnou část sbírky tvoří vybavení domácností, jako jsou kuchyňské formy, máselnice, nádobí. Své místo zde má také krkonošský malovaný nábytek jako například židle, stoly, truhly a skříně. Muzeum vlastní několik kusů oděvů jak dámských, tak také pánských.

2.1.9 Knihovna - regionální fond Knihovnicí místní knihovny je Mgr. Zdeňka Flousková. Návštěvníci mají k dispozici celkem 38040 svazků knih. Jedná se o literaturu zaměřenou na oblast Krkonoš včetně polské části, Podkrkonoší, a dále humanitní obory související se zaměřením muzea. Patří sem také časopisy vycházející v pravidelných intervalech jako například Časopis Národního muzea, nejstarší časopis vycházející od roku 1827. Dále jmenujme například časopisy Vesmír a Živa. Patří sem jak díla o regionu, tak i knihy regionálních autorů. Najdeme zde také knižní průvodce. Foto č. 9 Časopis Der Wanderer im Riesengebirge

2.1.10 Výtvarné umění Výtvarné umění spravuje Hana Švecová. Fond obsahuje 2274 položek. Zaměření je obdobné jako u ostatních sbírek. Jedná se o obrazy krkonošské oblasti nebo díla autorů pocházejících z tohoto regionu. Sbírka obsahuje portréty významných osobností. Dále zde jsou hojně zastoupeny krajinomalby především města Vrchlabí a krkonošských hor.

Foto č. 10 Výroba sýrů, Erich Fuchs, 20. léta 20. stol.

27

2.1.11 Zoologie Bc. Dis. Jakub Šimurda je nynějším správcem sbírky zoologie, která obsahuje 1713 evidenčních čísel. Fond tvoří dermoplastické preparáty (vycpaniny) většinou z Krkonoš a Podkrkonoší. Dvě třetiny sbírky tvoří obratlovci, především ptáci a savci. Zbylou část reprezentují měkkýši a hmyz. Častokrát však chybí informace o místě jejich původu. Velmi dokumentačně cenný je soubor ulit plžů a mlžů. Jedná se o jednu z nejstarších částí fondu s přesnou lokalizací. Návštěvníci muzea si některé vycpaniny mohou prohlédnout v expozici Kámen a život, dále pak v informačních střediscích Správy KRNAP.

Foto č. 11 Vycpanina Strakapoud velký

28

2.2

Personální obsazení muzea

Mgr. Hájková Olga

vedoucí oddělení péče o návštěvníky

Švecová Hana

odborný pracovník

Zázvorková Blanka

odborný pracovník

Mgr. Louda Jiří

odborný pracovník

Bc. Šimurda Jakub Dis.

odborný pracovník

Mgr. Dušek Libor

odborný pracovník

Řezníčková Radomíra

restaurátor – konzervátor

Skálová Jana

restaurátor – konzervátor

Mgr. Flousková Zdeňka

knihovník

Ing. Merglevská Jana

provozně ekonomický pracovník

Kholová Renata

provozně ekonomický pracovník

Mgr. Štěpánková Růžena

průvodce

PhDr. Pivoňka Josef

průvodce

Bc. Molíková Kristýna

odborný pracovník - pedagog

Kocián Pavel

údržbář

Krejčová Irena

domovník

Aubrecht Josef

topič

2.3

Otevírací doba

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí - klášter je možné navštívit po celý rok, od úterý až do neděle. Každý den je otevřeno od 8.00 do 17.00 hodin. Krkonošské muzeum Správy KRNAP Husova 213 543 01 Vrchlabí [1] 29

Krkonošské muzeum ve Vrchlabí - čtyři historické domky jsou otevřeny veřejnosti celoročně od úterý do neděle. Otevírací doba je různá dle jednotlivých časových období: 1. 6. - 30. 9.

9.00 - 12.00

13.00 - 17.00 hodin

1. 10. - 23. 12.

9.00 - 12.00

13.00 - 16.00 hodin

27. 12. - 31. 3.

9.00 - 12.00

13.00 - 17.00 hodin

1. 4. - 31. 5.

9.00 - 12.00

13.00 - 16.00 hodin

náměstí Míru č. p. 222, 222a, 223, 224 543 01 Vrchlabí [2]

2.4

Ceník

2.4.1 Krkonošské muzeum ve Vrchlabí - klášter Vstupné do expozice Kámen a život (2 hodiny) plné

80,- Kč

zvýhodněné

40,- Kč

rodinné

180,- Kč

Vstupné do expozice Kámen a život (1 hodina) plné

60,- Kč

zvýhodněné

30,- Kč

rodinné

140,- Kč

30

Vstupné do expozice Kámen a život (dětský program) plné

40,- Kč

zvýhodněné

20,- Kč

rodinné

90,- Kč

Vstupné do expozice Člověk a hory plné

40,- Kč

zvýhodněné

20,- Kč

Zvýhodněné vstupné: děti 6 - 15 let, studenti, důchodci, držitelé průkazu ZTP a ZTPP Rodinné vstupné: 2 dospělí a max. 3 děti [1]

2.4.2 Krkonošské muzeum ve Vrchlabí - čtyři historické domky Vstupné do národopisné expozice Z tvorby krkonošského lidu, Z dějin města Vrchlabí Plné

60,- Kč

Zvýhodněné 30,- Kč Rodinné

140,- Kč

Vstupné na výstavy Plné

30,- Kč

Zvýhodněné 15,- Kč

Zvýhodněné vstupné: děti 6 - 15 let, studenti, důchodci, držitelé průkazu ZTP a ZTPP Rodinné vstupné: 2 dospělí a max. 3 děti [2] 31

2.5

Návštěvnost a tržby muzea

Informace, které jsem získala od průvodkyň, jsem zapsala do tabulky. Seznamuje nás s návštěvností muzea v jednotlivých měsících v roce. Jsou zde zaznamenány tržby jak ze vstupného, tak z doplňkového prodeje suvenýrů a dalšího zboží na pokladně muzea. Nejvíce návštěvníků do muzea přichází v červnu a prázdninových měsících, červenci a srpnu. S tím souvisejí i tržby muzea. Jinak tomu nebylo ani v roce 2011, jak můžeme vyčíst z tabulky. MUZEUM návštěvnost tržba celkem vstupné neplatící prodejní materiál 438 18.030,leden 67 14.943,1.236 35.240,únor 241 24.600,1.498 38.710,březen 346 31.385,1.252 20.090,duben 507 10.572,1.324 46.330,květen 298 26.619,1.714 40.785,červen 297 38.179,2.510 83.685,červenec 332 63.783,1.885 59.500,srpen 285 41.625,1.125 31.575,září 271 23.830,1.130 23.260,říjen 181 18.099,679 30.080,listopad 118 18.167,715 13.165,prosinec 153 18.276,15.506 440.450,celkem 3.096 330.078,-

ČTYŘI DOMKY návštěvnost tržba celkem vstupné neplatící prodejní materiál 529 17.520,49 809 25.770,86 815 25.360,68 239 9.000,19 749 20.710,92 618 20.865,70 2.063 74.310,105 2.088 75.945,93 668 24.330,32 542 20.580,43 474 16.660,21 536 12.315,204 10.130 343.365,882 -

Tabulka č. 1 Přehled návštěvnosti a tržeb Krkonošského muzea v roce 2011

32

3

BUDOUCNOST

V této kapitole se pokusím popsat změny, které by se měly v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí v příštích letech odehrát a na nichž se začalo pracovat přibližně před třemi lety. Čerpala jsem z Věstníku muzeí a galerií [2011, str. 17] a z literárního scénáře nové expozice Muzeum Krkonoš, poskytnutých ředitelkou muzea. Měla jsem možnost vyslechnout debatu vývojářů nové expozice - Pavla Štingla, Romana Kouckého, Šárky Malé a dalších. Své poznámky z tohoto sezení jsem také využila. Od roku 2009 pracuje Správa Krkonošského národního parku na rozsáhlé proměně Krkonošského muzea. Ekologická expozice Kámen a život, kterou vytvořili v roce 1984 autoři Jan Štursa a Jan Jeník a expozice Člověk a hory, vytvořená roku 1995 Miloslavem Bartošem jsou v dnešní době již zastaralé. Správa Krkonošského národního parku si před třemi lety začala pohrávat s myšlenkou přeměny těchto stávajících expozic. Nejprve se hovořilo pouze o inovaci. Později se však z tohoto nápadu postupně rozvinul plán proměny muzea v hlavní návštěvnické centrum - Muzeum Krkonoš. Pokud se vše podaří, mělo by být muzeum otevřeno k padesátému výročí vzniku Krkonošského národního parku, tedy v roce 2013. Byla vyhlášena veřejná soutěž, jejímž vítězem se stal P. Štingl, který vytvořil libreto a literární scénář nové expozice. Jeho grafickým a architektonickým řešením se nyní zabývají architekti Šárka Malá a Roman Koucký. Jsou zde v mnoha podobách spojována dvě základní témata - krkonošská příroda a člověk v ní žijící. Expozice bude rozdělena do dvanácti kapitol. Budou zaměřeny na člověka, přírodu, či ekologii. Prezentovány budou tak, aby je pochopilo dítě, stejně tak jako dospělý nebo odborník. Lidé zde budou moci postupovat podle doporučených tras tak, aby nic neopomenuli, nebo sami dle svého uvážení a nálady. Návštěvníci se mohou pohybovat jak po prostorách kláštera, tak také prostřednictvím různých her v jeho okolí. Pro školy zde bude nabízen interaktivní program, odehrávající z části v muzeu a poté ve škole. Pro návštěvníky zde budou vytvořeny čtyři jazykové mutace - čeština, angličtina, němčina a polština. Muzeum bude částečně obměněno i zvenčí. Stane se tak vybudováním nového vstupního objektu, který bude vytvořen pro lepší přístup návštěvníků z parkoviště a klášterní zahrady. Bude se jednat o uměle vytvořenou skálu, ve které bude umístěn sloup výtahu. Stejně jako 33

celá expozice evokuje spojení člověka s přírodou, tak i nový vstup toho bude příkladem. Pojí se zde prosklená vstupní hala s drsným skalním masívem. Expozice však bude respektovat klášter a klášter expozici. Původní vchod nebude zrušen. Zůstane zadním vchodem pro zaměstnance. Architekti se nechávají inspirovat muzei ve skandinávských zemích, Francii či Velké Británii. Roli konzultantů zde hraje celá řada specialistů jako například architekt, geolog, publicisté, či socioložka. Cílem je zaujmout dnešní poptávku, vytvořit muzeum 21. století a podnítit tak návštěvníky k dalším návštěvám. Lidé zde nebudou nuceni jen k pasivnímu přijímání informací pomocí vitrín s vystavenými exponáty. Některé věci si budou moci prohlédnout, další prožít, pohrát si, zkoumat a bádat. Za tímto účelem budou citlivě využita multimédia a moderní expoziční technologie jako například počítačové hry, interaktivní herbářová kniha, komiks a další. V budoucnosti by se zde měly vytvářet jak stálé, tak i sezónní projekty. Bude se zde nacházet výstavní místnost a galerie. Rajský dvůr uprostřed komplexu kláštera bude sloužit jako místo k odpočinku a pořádání společenských akcí. Kavárna bude propojitelná s proměnnými výstavami a komunikačně spojená s městem. Pokud se to funkčně podaří, bude tedy moci fungovat i mimo návštěvní hodiny muzea. Správa Krkonošského národního parku financovala tvorbu projektu Muzea Krkonoš. Vlastní realizace úprav kláštera a nová expozice by měly být financovány z Operačního programu životní prostředí, vytvořeného Ministerstvem životního prostředí a Státním fondem životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí. Rozpočet, který byl naplánován by neměl přesáhnout 90 milionů Kč.

3.1

Tvůrci nové expozice

3.1.1 Základní autorský tým projektu Pavel Štingl - dokumentarista a producent, vedoucí autorského týmu Roman Koucký a Šárka Malá - architekti Pavel Beneš - výtvarník Zdenka Flousková - koordinátorka projektu za Krkonošský národní park, bývalá šéfredaktorka časopisu Krkonoše

34

3.1.2 Konzultanti Miloslav Bartoš - poradce v oblasti historie Olga Hájková - ředitelka stávajícího Krkonošského muzea David Vávra - šumný architekt Václav Cílek - geolog, publicista, držitel cen za knihy o krajině, jejích povahách a tvářích Pavel Klimeš - krajinný ekolog, specialista na historii východních Krkonoš Jiří Plamínek - geolog, mediátor – autor knih o komunikaci Jan Schmidt - divadelník a spisovatel, syn krkonošského hajného Josef Fanta - přírodovědec, spoluzakladatel Krkonošského národního parku Theodor Lokvenc - lesní inženýr, autor publikací o krkonošské přírodě a historii Alena Míšková - katedra historie dějepisu PFUK, specialista na českoněmecké vztahy Blažena Hušková - přírodovědec, ekolog, popularizátor aktivních terénních programů Petr Zemánek - profesor dějepisu, kastelán hradu Točník Tomáš Petráň - dokumentarista, býv. proděkan FAMU, pedagog etnografie Jaroslav Bárta - fotograf, grafik, kurátor naší expozice, pedagog kat. fotografie FAMU Alexandra Brabcová - specialistka na moderní expozice muzeí a galerií

35

4

VÝZKUM

Svůj dotazník jsem vytvořila pomocí rad z knihy Marketing kulturního dědictví a umění od Radky Johnové [2008, str. 105 - 125].

4.1

Dotazník

Dotazníkový výzkum byl prováděn po dobu jednoho kalendářního roku, a to od 1. března 2011 do 29. února 2012. Vytvořila jsem ho během své semestrální praxe. Respondenty byli návštěvníci Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Vyplnění dotazníků bylo pouze na dobrovolné bázi. Vyhodnotila jsem data z 500 správně vyplněných dotazníků. Pro návštěvníky byly připraveny 4 jazykové verze - česká, anglická, německá a polská. Dotazník je sestaven z 15 otázek. Otázky jsou uzavřené, polootevřené a otevřené. Na první straně listu jsou otázky, na které by byli respondenti schopni odpovědět bez návštěvy muzea. Na druhé pak otázky na jejich dojmy po samotné návštěvě expozic. Účelem mého dotazníkového šetření bylo zjistit, odkud k nám návštěvníci přijíždí, kde se o nás dozvěděli, co je nejvíce zajímá, jak dlouho u nás pobyli, jak na ně muzeum působilo a co se jim líbilo a nelíbilo. Tyto informace budou zohledněny při tvorbě nové expozice. Aby bylo zobrazení vyhodnocení výsledků dotazníků co nejpřesnější, uspořádala jsem data do tabulek, pro názornost použila grafy a slovně vše zhodnotila.

36

4.1.1 Otázka č. 1 Jste muž nebo žena? Počet návštěvníků Počet návštěvníků v % 204 41 296 59 500 100

Muž Žena Celkem

Tabulka č. 2 Vyhodnocení otázky č. 1

41% Muž

59%

Žena

Graf č. 1 Jste muž nebo žena?

První, úvodní otázka dotazníku nám určuje, zda byl respondentem muž či žena. Z grafu můžeme vyčíst, že 3/5 čili 59% návštěvníků byly ženy, zbytek muži. Zájem o kulturu a historii mají tedy podle dotazníkového šetření spíše ženy.

37

4.1.2 Otázka č. 2 Kolik je Vám let? Počet návštěvníků Do 15 let 16 - 26 let 27 - 39 let 40 - 59 let 60 a více let Celkem

81 59 127 149 84 500

Počet návštěvníků v % 16 12 25 30 17 100


17%

16% 12%

Do 15 let 16 - 26 let

30%

27 - 39 let 25%

40 - 59 let 60 a více let

Graf č. 2 Kolik je Vám let?

Největší věkové zastoupení návštěvníků bylo mezi 40 - 59 lety a 27 - 39 lety. Z grafu můžeme také vyčíst, že i důchodci mají zájem o vzdělání a poznání. Tvoří zde 17% podíl. Pouze 12% a 16% muzeum navštívilo studentů a školáků. Jsem přesvědčená o tom, že audiovizuální program, výklad průvodkyň a ukázky exponátů, živé a neživé přírody by pro ně byly velkým přínosem. Návštěva muzea by je obohatila o poznatky z historie, přírodovědy či biologie.

38

4.1.3 Otázka č. 3 Odkud jste přijel(a)? Uveďte alespoň kraj: Počet návštěvníků Jihočeský kraj Jihomoravský kraj Karlovarský kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Plzeňský kraj Praha Středočeský kraj Ústecký kraj Vysočina Zlínský kraj Německo Polsko Rakousko Slovensko Celkem

Počet návštěvníků v %

15 12 16 170 112 5 3 24 2 88 20 1 14 3 3 6 1 5 500

3 2 3 34 22 1 1 5 0 18 4 0 3 1 1 1 0 1

100


39

Jihočeský kraj Jihomoravský kraj 1%

1%

0% 3% 1%

Karlovarský kraj

0% 1%

Královéhradecký kraj

2% 3%

Liberecký kraj

3%

4%

Moravskoslezský kraj

18%

Olomoucký kraj 34%

Pardubický kraj Plzeňský kraj

5%

Praha

0% 22%

Středočeský kraj Ústecký kraj

1%

Vysočina Zlínský kraj 1%

Německo Polsko Rakousko Slovensko

Graf č. 3 Odkud jste přijel(a)? Uveďte alespoň kraj:

Můžeme říci, že z každého kraje České republiky k nám zavítal alespoň jeden návštěvník. Nejčastějšími hosty se přirozeně stali lidé žijící v Královéhradeckém kraji v počtu 170 osob nebo v sousedním Libereckém kraji, přesněji 112 osob. Velkou skupinu tvoří pražští rezidenti, a to v počtu 88 lidí. Ostatní kraje jsou zde zastoupeny maximálně do 5%. Dotazník vyplnilo 15 zahraničních hostů, 6 z Polska, 5 ze Slovenska, 3 z Německa a 1 z Rakouska. Z celkového počtu návštěvníků tvoří však pouhé 3%. Domnívám se, že lepší propagací by mohlo muzeum přilákat více návštěvníků. Muzeum má internetové stránky a po Vrchlabí několik poutavých tabulí. Myslím si, že mu však chybí propagace v médiích. Levnějšího zviditelnění by muzeum mohlo dosáhnout v podobě článků v novinách a časopisech.

40

4.1.4 Otázka č. 4 Po kolikáté tu jste? Počet návštěvníků Počet návštěvníků v % 386 78 100 20 11 2 500 100

Poprvé Po několikáté Chodím sem pravidelně Celkem


2% 20% Poprvé Po několikáté 78%

Chodím sem pravidelně

Graf č. 4 Po kolikáté tu jste?

Z grafu vidíme více než 3/4 zastoupení návštěvníků, kteří byli v muzeu poprvé. Vícekrát ho navštívilo 20%, pravidelně sem chodí pouhá 2% osob. Jak přilákat nové návštěvníky jsem popsala u předchozí otázky a grafu. Otázkou je, jak si udržet návštěvníky stávající. Domnívám se, že pomocí nových výstav a různých akcí zaměřených na veřejnost by se toto mohlo podařit. Návštěvníkům by byly zasílány emaily, které by je o dané události informovaly. Emailové adresy lidí, kteří si přejí dostávat informace o akcích muzea, jsem získala pomocí dotazníkového výzkumu. Dále mohou vyčíst potřebné informace přímo na stránkách Správy Krkonošského národního parku.

41

4.1.5 Otázka č. 5 Kde jste se o Krkonošském muzeu dozvěděl(a)? Počet návštěvníků Počet návštěvníků v % 177 35 45 9 53 10 13 3 98 20 114 23 500 100

Od přátel, známých Z plakátu Na internetu Z televize, rozhlasu Jsem tu náhodou Jinak Celkem


23%

35%

Od přátel, známých Z plakátu Na internetu

20% 10%

9%

Z televize, rozhlasu Jsem tu náhodou Jinak

3%

Graf č. 5 Kde jste se o Krkonošském muzeu dozvěděl(a)?

Z pátého grafu vidíme, že největší výseč, a to 35% zabírají doporučení přátel a známých. Myslím si, že právě doporučení nám blízkých osob je nejdůležitějším podnětem k rozhodnutí muzeum navštívit, protože jim věříme. V zastoupení 23% nám graf vykazuje variantu, kdy se návštěvníci informovali jinou než z mnou uvedených možností. Jednalo se například o sdělení učitele ve škole, přečtení informační tabule ve Vrchlabí nebo dotaz v informačním středisku. 20% lidí odpovědělo, že se zde ocitlo náhodou, například kvůli špatnému počasí nebo měli volný den. Podobný počet dotazovaných, 10% a 9% se o muzeu dozvěděli na internetu nebo z plakátu. Nejnižší počet osob označil variantu televize a rozhlas.

42

4.1.6 Otázka č. 6 S kým jste do Krkonošského muzea přišel(a)? Počet návštěvníků Sám, sama S manželem, manželkou / s partnerem, partnerkou S rodinou Se známými S organizovanou skupinou, turistickým zájezdem Se školou Jinak Celkem

Počet návštěvníků v % 36 7

158

31

140 64

28 13

24

5

69 9 500

14 2 100


Sám, sama 2% 5%

S manželem, manželkou / s partnerem, partnerkou

7%

14%

31%

S rodinou

13% Se známými 28%

S organizovanou skupinou, turistickým zájezdem Se školou Jinak

Graf č. 6 S kým jste do Krkonošského muzea přišel(a)?

Šestá otázka poukazuje na to, že se návštěva muzea stává místem trávení volného času především manželů a partnerů (31% respondentů) a pak také jednotlivých rodin (28% respondentů). 14% dotazovaných představují žáci a studenti škol, 13% návštěvníků do muzea zavítalo se známými. Nejméně početnými skupinami se staly osoby samostatně (7%) a cestující v rámci zájezdu (5%). 2% návštěvníků nezvolila žádnou z variant.

43

4.1.7 Otázka č. 7 Přišel(a) jste si prohlédnout: Počet návštěvníků 38 70 392 500

Expozici Výstavu Vše Celkem

Počet návštěvníků v % 8 14 78 100


8% 14% Expozici Výstavu 78%

Vše

Graf č. 7 Přišel(a) jste si prohlédnout:

Z grafu jednoznačně vyplývá, že většinu návštěvníků (78%) zajímala prohlídka celého muzea. Přišli si tedy prohlédnout jak expozice, tak i výstavy. 14% lidí zajímaly pouze výstavy. Během mého výzkumu jich zde bylo pořádáno devět. 8% respondentů uvedlo, že si přišli prohlédnout jen expozice Kámen a život či Člověk a hory.

44

4.1.8 Otázka č. 8 Krkonošské muzeum ve Vrchlabí je mi: Počet návštěvníků Počet návštěvníků v % 120 24 111 22 163 33 106 21 500 100

Dobře známé Spíše známé Spíše neznámé Zcela neznámé Celkem


21%

24% Dobře známé Spíše známé

33%

22%

Spíše neznámé Zcela neznámé

Graf č. 8 Krkonošské muzeum ve Vrchlabí je mi:

Nejvíce dotazovaných, a to 33%, muzeum před svojí návštěvou téměř neznali. 21% respondentů uvedlo, že jim bylo muzeum zcela neznámé. Dozvěděli se o něm nebo ho navštívili tedy většinou náhodou. Dobře znalo muzeum 24% všech dotazovaných. O muzeu již někdy slyšelo 22% návštěvníků.

45

4.1.9 Otázka č. 9 Jak dlouhou dobu jste strávili v Krkonošském muzeu? Počet návštěvníků Počet návštěvníků v % 108 21 253 51 74 15 65 13 500 100

30 minut 1 hodinu 2 hodiny Více Celkem


13%

21%

15%

30 minut 1 hodinu 2 hodiny 51%

Více

Graf č. 9 Jak dlouhou dobu jste strávili v Krkonošském muzeu?

Přes polovinu dotazovaných odpovědělo, že v muzeu strávili 1 hodinu. Přesně tak dlouho trvá zkrácený program, na který si lístky s největší pravděpodobností zakoupili. Tato skutečnost vyplývá z mého výzkumu, stejně tak jako informace od pokladních. Většina návštěvníků si kupuje vstupenky na zkrácený program. Půl hodiny, které odpovídá dětský program, zde strávilo 21% návštěvníků. 15% osob tu pobylo dvě hodiny. 13% lidí zde strávilo více než 2 hodiny přesto, že základní prohlídka trvá 100 minut.

46

4.1.10 Otázka č. 10 Doba prohlídky pro mě byla: Počet návštěvníků Krátká Přiměřená Dlouhá Celkem

36 454 10 500



2% 7%

Krátká Přiměřená 91%

Dlouhá

Graf č. 10 Doba prohlídky pro mě byla:

Spokojenost návštěvníků s dobou trvání prohlídky muzea je většinová. Přesněji 91% respondentů, což je 454 osob odpovědělo, že doba prohlídky pro ně byla přiměřená. Vyplývá z toho tedy, že z třech různých délek prohlídek, jež muzeum nabízí, si vybere téměř každý. 7% návštěvníků napsalo, že prohlídka pro ně byla krátká a pouhá 2% dlouhá. Pro zájemce, kteří by si zde chtěli pobyt prodloužit, by v muzeu mohla fungovat místnost, ve které by již nebyl potřebný průvodce. Jednalo by se o prostor, kde by mohli hosté dozvědět něco navíc, objevovat a zkoušet různé přírodní důkazy, vyplňovat vědomostní kvízy apod. Záleželo by jen na návštěvnících, zda zde chtějí strávit déle času.

47

4.1.11 Otázka č. 11 Muzeum je pro mě: Počet Počet návštěvníků návštěvníků v% 434 87 66 13 500 100

Zábavné Nudné Celkem

Počet Počet návštěvníků návštěvníků v% Přívětivé 452 90 Nepřátelské 48 10 Celkem 500 100

Tabulka č. 12 a Vyhodnocení otázky č. 11 a Tabulka č. 12 b Vyhodnocení otázky č. 11 b

13%

10% Přívětivé

Zábavné 87%

Nudné

Graf č. 11 a Muzeum je pro mě

Přehledné Zmatené Celkem

Počet Počet návštěvníků návštěvníků v% 472 94 28 6 500 100

Nepřátelské

90%

Graf č. 11 b Muzeum je pro mě

Velké Malé Celkem

Počet Počet návštěvníků návštěvníků v% 285 57 215 43 500 100

Tabulka č. 12 c Vyhodnocení otázky č. 11 c Tabulka č. 12 d Vyhodnocení otázky č. 11 d

6% Přehledné 94%

Zmatené

Graf č. 11 c Muzeum je pro mě

43%

Velké 57%

Malé

Graf č. 11 d Muzeum je pro mě

48

V jedenácté otázce měli návštěvníci vybrat vždy ze dvou odpovědí u čtyř otázek. Pro každou otázku jsem vytvořila vlastní tabulku a graf. Na první podotázku odpovědělo 87% dotazovaných, že se jim muzeum zdálo být zábavné. 13% lidí návštěva muzea nudila. Myslím si, že odpovědi většiny respondentů jsou pro muzeum velkým pozitivem. Muzeum jim nabídlo příjemné a zábavné strávení volného času. Je zde předpoklad, že se spokojení návštěvníci budou vracet. K druhé podotázce se vyjádřilo 90% návštěvníků opět kladně. Muzeum se jim zdálo být přívětivé. 10% respondentů odpovědělo, že na ně muzeum působilo nepřátelsky. I přesto, že většina návštěvníků se vyjádřila kladně, zbylých 10% by nemělo být přehlíženo. Důležité je uvědomit si, proč takto dotazovaní odpovídali, co se jim zde nelíbilo, co na ně působilo špatně a tuto skutečnost vhodným způsobem řešit. Každý špatný názor může být šířen dál a vytvořit tak špatné povědomí o muzeu mezi potenciálními návštěvníky. Třetí podotázka měla za cíl zjistit, jak se návštěvníci v muzeu orientovali, zda vše pochopili a jeho uspořádání pro ně bylo přehledné či zmatené. I zde byla většinová odpověď kladná. 94% respondentů totiž odpovědělo, že pro ně muzeum bylo přehledné. Zbylých 6% procent návštěvníků se v muzeu příliš neorientovalo, působilo na ně zmateně. Tvůrci expozice si kladli za cíl vytvořit ji přehlednou, pochopitelnou a s možností snadné orientace. Toto se až na malé výjimky podařilo. Čtvrtou podotázkou jsem chtěla zjistit, zda se návštěvníkům zdálo být velké či malé. Zde jsou odpovědi více vyrovnané než v předešlých podotázkách. 57% respondentů uvedlo, že jim muzeum připadalo velké, zbylým 43% malé. Pro odpověď, že se někomu zdá být muzeum malé nepředpokládám, že by bylo rozšiřováno o další budovy. Domnívám se však, že by nová expozice mohla zahrnovat více exponátů, naučných tabulí a zábavných prvků, které by tento subjektivní názor návštěvníků pomohly eliminovat.

49

4.1.12 Otázka č. 12 Cena vstupného je pro mě: Počet návštěvníků Nízká Přiměřená Vysoká Celkem

84 407 9 500



2% 17%

Nízká Přiměřená 81%

Vysoká

Graf č. 12 Cena vstupného je pro mě:

Tento graf vypovídá jasnou většinu návštěvníků s výběrem prostřední hodnoty. Jedná se o 81% respondentů, kteří odpověděli, že cena vstupného se jim zdá být přiměřená. Můžeme říci, že stanovení ceny vstupného je tedy správné. 17% návštěvníků, což je v tomto případě téměř 1/5 osob odpovědělo, že cena je spíše nízká. Pro téměř zanedbatelná 2% návštěvníků je cena jedné vstupenky vysoká. Dle odpovědí na tuto otázku usuzuji, že by muzeum do budoucna mělo ponechat ceny vstupenek stejné, případně lehce vstupné zdražit.

50

4.1.13 Otázka č. 13 Navštívil(a) jste již muzejní knihovnu? Počet návštěvníků

Počet návštěvníků v % 55 11 455 89 500 100

Ano Ne Celkem


11%

Ano Ne 89%

Graf č. 13 Navštívil(a) jste již muzejní knihovnu?

V otázce číslo 13 jsem se zajímala o to, zda se návštěvníci muzea již někdy stali návštěvníky místní knihovny. Průzkum však bohužel zjistil, že pouhých 11% návštěvníků muzea využilo v minulosti nabídky knihovny. Jsem přesvědčená o tom, že je to velká škoda. Knihovna, jak už jsem dříve zmínila, čítá přes 38 tisíc svazků. Bylo by dobré vytvořit větší povědomí návštěvníků o knihovně a jejich službách. Dalo by se toho docílit vhodnou formou propagace, například v časopisech, rozhlase nebo propagačních tabulích po městě Vrchlabí.

51

4.1.14 Otázka č. 14 Co se Vám u nás líbilo/nelíbilo? U předposlední otázky jsem nevytvořila graf ani tabulku. Každý návštěvník totiž odpověděl jiným způsobem, použil více různých odpovědí. Grafické znázornění by tedy nebylo přehledné. K možnosti, která dává šanci návštěvníkům vyjádřit, že se jim zde něco nelíbilo, neuvedl nikdo z dotazovaných žádný komentář. Návštěvníkům muzea se častokrát líbil výklad průvodců. V dotaznících jsou popisováni jako zábavní, ochotní, příjemní s milým výkladem a schopností vše dobře vysvětlit. Mnohem větší ohlas u návštěvníků má expozice Kámen a život, nežli stálá výstava Člověk a hory. Velmi na ně zapůsobil model horského potoka s živými pstruhy a siveny, stejně tak jako terária s živočichy jako je zmije živorodá, skokan hnědý, ropucha obecná, čolek horský a mlok skvrnitý. Častokrát je zde zmiňována místnost s vycpanými savci, ptactvem a hmyzem listnatých a jehličnatých lesů. Překvapením pro některé byl model horské jeskyně s kosterními zbytky medvěda jeskynního a neživými modely netopýra vrápence. Především mladší návštěvníci školního věku jsou fascinováni zvětšenou lebkou hlavy. Z expozice Člověk a hory na návštěvníky dýchla atmosféra života krkonošského lidu. Zajímavá pro ně byla i tradiční řemesla, jako je sklářství a hutnictví. Kladné ohlasy také sklidila celá řada výstav. Z výstav konaných během roku 2011 byly zmíněny například výstava fotografií Hory a doly Jiřího Havla, výstava fotografií interiérů horských bud Přijďte pobejt na boudu!, a také Krkonoše Očima dětí, výstava prací výtvarné soutěže. Velký ohlas u návštěvníků sklidila též výstava Staletí lyžařského vázání, pořádaná na počátku roku 2012. Zmíněn byl i obchůdek se suvenýry, nacházející se v pokladně muzea.

52

4.1.15 Otázka č. 15 Doplňte, co si myslíte, že si dva turisté povídají: Na závěr jsem použila zábavnou formu otázky ztvárněnou graficky. Návštěvníci pomocí panáčků a bublin vznášejících se nad jejich hlavami mohli sdělit své nálady a pocity. Touto formou jsem chtěla zjistit, jak návštěvníci na muzeum pohlíží, jakou roli pro ně hraje, kdy se rozhodli sem zajít a co je vedlo k jeho návštěvě. Často se zde objevovalo překvapení, že tu vůbec nějaké muzeum je, následné nadšení a chuť se podívat dovnitř. Z odpovědí návštěvníků jsem se mnohokrát dočetla o volbě muzea kvůli špatnému počasí. Respondenti zde uváděli, co se komu v muzeu líbilo, zda stálo za návštěvu a popisovali příjemně strávený čas v expozicích. Mnohokrát napsali, že poví o muzeu přátelům a známým, navštíví ho znovu, případně s sebou vezmou děti nebo vnoučata. Někteří návštěvníci uvedli svoji emailovou adresu, aby mohli následně získávat informace o konajících se akcích a novinkách.

Foto č. 12 Ilustrace k patnácté otázce

53

Shrnutí dotazníkového výzkumu

4.2

Závěrem shrnu vyhodnocení výzkumu. Počet žen a mužů vyplňujících dotazníky byl podobný, více však bylo žen. Nejvíce návštěvníků bylo ve věku mezi 27 a 39 lety. Přijížděli do muzea nejčastěji z Královéhradeckého kraje. Nejvíce cizích návštěvníků bylo z Polska. Nejčastěji se zde návštěvníci ocitali poprvé, muzeum jim bylo spíše neznámé, přijížděli sem se svými manžely či partnery. O muzeu se dozvídali od přátel a známých. Většina hostů měla zájem o prohlídku celého objektu, tedy jak o expozice, tak i výstavy. Průměrný čas, který zde nejpočetnější skupina respondentů strávila, byl jedna hodina, což se většině zdálo být přiměřené. Nejčastějším přívlastkem použitým v dotaznících byla slova zábavné, přívětivé, přehledné a velké. Cena vstupného byla pro mnohé návštěvníky přiměřená. Muzejní knihovnu však většina dotazovaných nenavštívila. Respondenty zaujal především poutavý výklad průvodců, model horského potoka a jeskyně, a častokrát také živá zvířata v teráriích.

SWOT analýza

4.3

K vyhodnocení současné situace muzea jsem použila SWOT analýzu. Při její tvorbě jsem čerpala z dat dotazníkového šetření a z obecných skutečností týkajících se Krkonošského muzea ve Vrchlabí v současnosti. SWOT analýza určuje silné stránky, které jsou důležité pro další rozvoj muzea a slabé stránky, které by se mělo muzeum snažit postupně eliminovat. Jsou zde rozebírány také příležitosti, kterých by mohlo muzeum do budoucna využít a hrozby, které se bezprostředně muzea týkají a mohly by v budoucnu ohrozit jeho činnost.

4.3.1 Silné stránky 

jedna z nejoblíbenějších a nejnavštěvovanějších oblastí v České republice



snadná dostupnost z centra města pěšky



velký počet turistů



zrenovovaný objekt a rozlehlé výstavní prostory



příjemné prostředí 54



zajímavé a kvalitní krátkodobé výstavy



kvalifikovaný tým odborníků



aktivní a kompetentní vedení muzea / dobrá spolupráce s externími odborníky



strategická spolupráce s muzei v Jilemnici a Pasekách nad Jizerou



otevírací doba - denně mimo pondělí



příznivá cena vstupenek



zdařilá webová prezentace

4.3.2 Slabé stránky 

velké množství exponátů v depozitářích nepřístupných veřejnosti



některé depozitáře neposkytují dostatečnou ochranu uloženým exponátům



některé sbírky muzea nejsou digitalizované



málo aktivní publikační činnost zaměstnanců muzea



špatná finanční bilance



nedostačující public relation a nevhodně zaměřená marketingová strategie / absence cílových skupin návštěvníků muzea

4.3.3 Příležitosti  turisticky oblíbená destinace může přilákat náhodné návštěvníky  nová expozice může přilákat nové segmenty trhu  rozšíření muzejních prostor  modernizace stálé expozice  úspěšné zapojení do projektu Muzejní noc  internetová reklama, reklama v časopisu Krkonoše  spolupráce se zahraničními institucemi 55

 možnost spolupráce v rámci příhraničního regionu 4.3.4 Hrozby 

ekonomické krize



zvýšení nákladů a s tím související zvýšení vstupného



legislativní nebo politické změny s negativním dopadem na chod muzea



konkurence podobných institucí v okolí



společenská devalvace kulturních hodnot / nezájem o muzea a jejich sbírky



nezájem místní komunity o kulturně společenský život, jejich nízká veřejná podpora

56

ZÁVĚR Hlavním cílem teoretické části mé bakalářské práce bylo představit Krkonošské muzeum ve Vrchlabí. Popsala jsem zde důležité etapy, kterými muzeum ve své téměř stotřicetileté historii prošlo. Byla jimi období, kdy muzeum spadalo pod Správu Krkonošského spolku, poté Správu Okresního národního výboru a Krkonošského národního parku, pod jehož správou funguje dodnes. Pokusila jsem se co nejlépe představit současné expozice muzea Kámen a život a Člověk a hory. Dále jsem se zaměřila na jednotlivé sbírky muzea a jejich správce. Uvedla jsem také seznam zaměstnanců, kteří v muzeu pracují. Domnívám se, že jednou z nejzajímavějších částí této práce je kapitola zaměřená na budoucnost muzea. Seznamuji v ní s chystanou novou expozicí a stavebními úpravami budovy muzea. Představuji zde autory chystaného projektu a jejich smělé, přesto jsem pevně přesvědčena, že realizovatelné plány. Muzeum by mělo do budoucna plnit roli kulturního zařízení s velkou řadou stálých a sezónních projektů, galerií, výstavním prostorem a rajským dvorem. Nejdůležitější částí je zajisté kapitola věnovaná výzkumu. Od pěti set návštěvníků, kteří v muzeu dobrovolně vyplnili dotazník, jsem zjistila podstatné informace, které budou zohledněny v nové expozici. Mé otázky směřovaly k názorům a postojům návštěvníků k muzeu, stejně tak jako k motivaci jejich návštěvy. Zjistila jsem, odkud sem přijíždí nejvíce hostů a kde se o muzeu dozvěděli. Pokusila jsem se navrhnout, jak zvýšit informovanost potenciálních návštěvníků a zpříjemnit jim pobyt v muzeu. Pomocí SWOT analýzy, jejích slabých a silných stránek, příležitostí a hrozeb, jsem rozebrala pozici této organizace na trhu. Toto může sloužit jako přehled pro zaměstnance a vedení muzea, aby si uvědomili, jakou roli muzeum v současnosti hraje, čím se může pochlubit a naopak, které negativní prvky by měli eliminovat. Další výzkum by mohl být zaměřen podobným způsobem, avšak o několik let později v nové expozici. Domnívám se, že směr, kterým se muzeum rozhodlo vykročit, je správný a změny, které se zde odehrají, sklidí úspěch u mnoha návštěvníků.

57

Soupis bibliografických citací BARTOŠ, Miloslav. Historická expozice Krkonošského muzea ve Vrchlabí Člověk a hory. Vrchlabí, 1981, 65 s. BARTOŠ, Miloslav. Sto let Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Krkonoše. 1983, roč. 16, č. 7, 12 - 15 BARTOŠ, Miloslav; ŠTURSA, Jan. Historická expozice Krkonošského muzea ve Vrchlabí Člověk a hory. Vrchlabí, 1987, 23 s. JENÍK, Jan. Kámen a život: Ekologická expozice Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Průhonice u Prahy: Botanický ústav ČSAV, 1979, 17 s. JENÍK, Jan; Štursa, Jan. Kámen a život: Ekologická expozice Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Průhonice u Prahy: Botanický ústav ČSAV, 1982, 47 s. JOHNOVÁ, Radka. Marketing kulturního dědictví a umění. Praha: Grada Publishing, a. s., 2008, 288 s. ISBN 978-80-247-2724-0 LOUDA, Jiří. Krkonošské muzeum ve Vrchlabí: průvodce sbírkami. Vrchlabí: Správa Krkonošského národního parku, 2006, 48 s. ISBN 80-864-1849-9 SMEJKALOVÁ, Pavlína. Historie a současnost Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Praha, 2002. Absolventská práce. Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze, 69 s. ŠVEC, J. Specifické rysy minulosti muzea Německého krkonošského spolku ve Vrchlabí. Opera Corcontica. 1985, roč. 22, 153 - 172 Věstník asociace muzeí a galerií. 2011, č. 4, str. 17, 30 s.

58

Internetové zdroje [1] Správa Krkonošského národního parku: Krkonošské muzeum ve Vrchlabí - klášter [online]. Správa KRNAP, 2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/km-vevrchlabi-klaster/ [2] Správa Krkonošského národního parku: Krkonošské muzeum ve Vrchlabí - Čtyři historické domky [online]. Správa KRNAP, 2010 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/km-ve-vrchlabi-ctyri-historicke-domky/ [3] Správa Krkonošského národního parku. [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.krnap.cz/

59

Přílohy Příloha č. 1 Plakát Příloha č. 2 Dotazník Příloha č. 3 Fotogalerie

60

Příloha č. 1

61

Příloha č. 2

DOTAZNÍK

Máte-li čas a chuť, vyplňte nám prosím tento dotazník. Je zcela anonymní. 1) Jste muž nebo žena? a) muž b) žena 2) Kolik je Vám let? a) do 15 let b) 16 – 26 let c) 27 – 39 let d) 40 – 59 let e) 60 a více let 3) Odkud jste přijel(a)? Uveďte alespoň kraj: 4) Po kolikáté tu jste? a) poprvé b) po několikáté c) chodím sem pravidelně 5) Kde jste se o Krkonošském muzeu dozvěděl(a)? a) od přátel, známých b) z plakátu c) na internetu d) z televize, rozhlasu e) jsem tu náhodou f) jinak 6) S kým jste do Krkonošského muzea přišel(a)? a) sám, sama b) s manželem, manželkou /s partnerem, partnerkou c) s rodinou d) se známými e) s organizovanou skupinou, turistickým zájezdem f) se školou g) jinak 7) Přišel(a) jste si prohlédnout: a) expozici b) výstavu c) vše 8) Jak dlouhou dobu jste strávili v Krkonošském muzeu? a) 30 minut b) 1 hodinu c) 2 hodiny d) více 62

9) Krkonošské muzeum ve Vrchlabí je mi: a) dobře známé b) spíše známé c) spíše neznámé d) zcela neznámé 10) Doba prohlídky pro mě byla a) krátká b) přiměřená c) dlouhá 11) Muzeum je pro mě: - zábavné x nudné - přívětivé x nepřátelské - přehledné x zmatené - velké x malé 12) Cena vstupného je pro mě: a) nízká b) přiměřená c) vysoká 13) Navštívil(a) jste již muzejní knihovnu? a) ano b) ne 14) Co se Vám u nás líbilo/nelíbilo?

15) Doplňte, co si myslíte, že si dva turisté povídají:

Děkujeme za vyplnění dotazníku  Datum Vaší návštěvy: __________ Přejete si zasílat informace o akcích muzea? Napište nám svou emailovou adresu: 63

Příloha č. 3 Fotogalerie

Foto č. 13 Augustiniánský klášter

Foto č. 14 Čtyři historické domy 64

Foto č. 15 Expozice Kámen a život - doupný strom se svými obyvateli

Foto č. 16 Expozice Kámen a život - terária

65

Foto č. 17 Expozice Kámen a život - model horského potoka

Foto č. 18 Expozice Člověk a hory 66

Role Krkonošského muzea ve Vrchlabí v rámci regionu

Recommend Documents