ROČENKA UNIVERSITY KOMENSKÉHO ZA STUDIJNÍ ROK

ROČENKA UNIVERSITY KOMENSKÉHO ZA S T U D I J N Í

ROK

1924-1925

V BRATISLAVĚ / MCMXXV

NÍ K L A D E M AKA DE MI CK ÉH O SENÁTU UNIVERSITY K O M E N S K É H O S PODPOROU MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ A NÁR.OSVĚTY T I S K E M S TATNI T I S K Á R N Y V PRAZE

ZPRÁVA OD STU PUJÍCÍHO REKTORA P R O F . MUDr. S T A N I S L A V A K O S T L I V É H O o u n i v e r s t ě K o m e n s k é h o z a r o k 1923— 1924, p o d a n á p ř i i n s t a l l a c i r e k t o r a p r o f . Dr a K a r l a L a š ť o v k y d n e 10. č e r v n a 1925. Vaše M agnificence, slovutní páni děkani, senátoři a professoři vysokého učení Kom enského, vážení h o s té ! V yznam enán a povolán votem svých volitelů za re k to ra naší alm a m a te r Comeniana pro stu d ijn í rok 1923— 24, předal jsem ovšem hned na počátku nového studijního roku ú řad rektorský do rukou svého pravoplatně zvoleného nástupce. Je n náhodná shoda okolností je toho příčinou, proč k tradičním u před án í fo r­ m álním u dochází až nyní. S te jn á tradice p ředpisuje odstupujícím u rektoru, aby při slavnosti té podal k rátk ý přehled událostí, sběhnuvších se v roce jeho úřadování. Tu pak nemohu opom enouti, že rok ten dovršil i p rvní pěti­ letí naší alm a m ater. P ět let není ovšem mezníkem v h isto rii vy­ sokých škol, tím méně v k u ltu rn íc h dějinách národů, s nim iž osud a vývoj vysokého školství je vždy sp ia t co nej úžeji. Než právě době první, byť i absorbované z veliké části pracemi zařizovacím í, p řipadá tu význam poněkud větší. Budoucnost posoudí, bylo-li těchto let využito správně, ja k žádal zájem věci a prospěch n á­ roda. Nechci proto — ba ani nem ohu — vypočítati, co bylo vy­ konáno, ani odůvodňovati, proč se stalo tak a ne jin a k . Tolik jen je jisto, že u n iv ersita Komenského, ač vůlí zákono­ dárců založená jako vysoká škola československá, m á a m usí býti především školou Slovenska a pro Slovensko. Musí j í býti právě tak , jak o jsou universita M asarykova a vysoká škola technická v B rně především vysokými školam i M oravy & pro M oravu, bez ohledu n a to, že na nich s tu d u jí a vyučují občané RČS. z Čech, M oravy i Slovenska. Jsou to je n specielní úkoly té k te ré vysoké školy a účelné dělení práce — ne n a úkor, ale k prospěchu věci společné — a byli jsm e tep rv e nedávno toho svědky, ja k si mo­ ravské k ruhy vědecké i politické, ale i celá široká veřejn o st této „své“ školy dovede vážiti a j i h á jit! Komenského universita m usí tedy stejně slouží ti především k u lturním potřebám Slovenska, m usí buditi a vzpružiti jeho vě­ decký ruch, vychovati jeho vědecké pracovníky a vésti je k se ri­ osní práci. Musí však i k ritic k y prosévati, co neobstojí před přísným m ěřítkem vědy, ba m usí ta k činiti bez ohledu, když se pravda dotkne bolestně. V důsledcích toho vyčerpala universita pro svoje učitelské stolice dosud snad vše, co se z k ru h ů seriosních vědeckých p ra ­ covníků slovenských vyčerpati a získati dalo. S rad o stí mohu R oC enka 1924—1925, sip. 1.

1

však konstatovati, že se i naše akadem ická slovenská mládež má již velmi utěšeně k dílu, že nám v ní v y rů sta jí nové sily, nová generace pracovníků, n a něž naše u n iv ersita budoucně jistě s r a ­ dostí a hrdostí bude pohlížeti. O událostech roku mého úřadování podávám podle starého zvyku následující zp ráv u : Rokem 1923/24 vstoupila universita Komenského do pátého roku své činnosti od založení. P řiblížila se v něm opět o hodný krok k žádoucí úplnosti; i v tom to roce možno konstatovati značný je jí rozvoj. P rávnická fak u lta zahájila počátkem r. 1923/24 přednášky ve všech čtyřech ročnících, na lékařské fakultě přednášeno bylo již též v prvém ročníku vedle tř í ročníků posledních. N a filosofické fak u ltě byly zastoupeny obory slovanské, g er­ mánské, rom ánské, klassické a anglické filologie, stolice ruské řeči a litera tu ry , srovnávací jazykozpyt, historie, hudební věda, dějiny umění, národopis, zeměpis, filosofie, psychologie a paedagogika. P rofessorský sbor usiloval o obsazení m im ořádné professury srovnávacích dějin slovanských lite ra tu r i tradic lidových, dále o řádné professury paedagogiky a dějin výtvarného umění. V r. 1923/24 působilo na un iv ersitě Komenského 28 řádných professorů, 8 m im ořádných professorů, 10 soukrom ých docentů, 1 honorovaný docent, 13 suplentů, 8 lektorů. N a právnické fa ku ltě vyučovali 4 řád n í professoři, 4 mimo­ řádní, 1 soukrom ý docent, 3 suplenti (1 řád n ý professor a 2 sou* krom í docenti university Karlovy) a 1 lektor. Jmenován byl soukr. docent university Karlovy Dr. Vrati­ slav Bušek m im ořádným professorem p ráv a církevního.

12 4 5 2 Dr. Dr. gických, Dr. D r. D r. 2

N a lékařské fa k u ltě bylo řádných professorů, m im ořádní professoři, soukrom ých docentů, suplenti. Nově byli habilitováni: B edřich W iškow ský pro laryngologii, K arel Koch pro pathologii a th erap ii chorob c h iru r­ Miloš K lika pro urologii, Pavel Z áviška pro otologii, Josef Babor pro všeobecnou biologii.

F ilosofická fa k u lta m ě la : 12 řádných professorů, 4 soukrom é docenty, 8 suplujících professorů (z university K arlo v y a z u n iv er­ sity M asarykovy), 7 lektorů. Jm enováni byli: D r. Josef Baudis, m im oř. professor K arlovy u n iv ersity , řá d ­ ným professorem srovnávacího jazykozpytu indoevropského a všeobecného, a filologie keltské se vztahem ke k u ltu rá m střed o ­ věkým, D r. Josef Král, soukr. docent university K arlovy, řádným professorem filosofie a sociologie, V. A. Pogorělov sm luvním professorem řeči a lite r a rtu r y ruské. P otvrzeny byly habilitace: Ph. D ra F ra n tišk a Žákavce pro dějiny výtvarného um ění, Ph. D ra Jana E isnera pro obor praehistorické archeologie se zvláštním zřetelem k n e jsta rším dějinám československým , Ph. D ra V ladim íra K lecandy pro obor pomocných věd histo­ rických. N a právnické fa k u ltě ustanoven lektorem D r. J. A. W agner pro pojišťovací techniku, na filosofické fa k u ltě D r. E ugen šk vá ra pro jazy k německý. Pomocných sil vědeckých bylo na universitě v uplynulém stu d ijn ím roce 99, a to : na právnické fa k u ltě jeden asisten t sem inární knihovny, n a lékařské fa k u ltě 45 asistentů, 19 klinických sekundářů a 26 dem onstrátorů, n a filosofické fa k u ltě 2 asisten ti a 6 jiných pomocných sil vědeckých. V kancelářích u n iversitních byli zam ěstnáni 1 účetní a 4 k a n celářští úředníci, 7 kancelářských oficiantů a pomocníků, 6 podúředníků. Po všech fak u ltách a ústavech bylo rozděleno 17 zřízenců. Ze služby univ ersitn í odešel konceptní úředník ředitel u ni­ v ersitn í kanceláře D r. A ntonín D vořák, byv jm enován odboro­ vým radou v m in isterstv u školství a národní osvěty. Z učební činnosti u n iv ersity tře b a u v é s ti: Ve stud. r. 1924/25 bylo konáno přednášek a cvičení v se­ m inářích, resp. lektorských, v zimním sem estru na právnické fak u ltě 38 „ lékařské „ 45 „ filosofické „ 62

v 108 týd. hodinách „ 166 „ „ „ 150 „ » 3

v letním se m e stru :

“

E sf Uk:mä z

» filosofické chače: * " * "

„

týd- ■“

83 „ 181

” r*

fr

1923/24 bvl° 2“Psá" ° »

M dȎ poslu-

a) na fakulte právnické b) •« .. lékařské C1 » » filosofické .

390

180 101 871

úhrnem za m im ořádné posluchače (i s hospitanty) : a) na fakulte právnické (z těch 74 posluchačů stá t účet ) b) na fakultě lékařské . . . . c) „ filosofické . . . .

115

3 68

úhrnem . Tedy v celku .

186 . 1057

M ezi nim i byla: a) Tuzemců ze Slovenska z Čech . . . z Moravy ze Slezska . . . . z Podkarpatské Rusi

734

172 99

■> 1

úhrnem . b) Cizinců z z z z z

1008

Jugoslávie Polska U krajiny Ruska Rum unska

1 6 38 2

úhrnem Tedy v celku

49 1057

V úhrnném počtu posluchačů bylo za­ psaných zen . . . .

89

V letním .semestru i m bylo zapsáno za řádné posluchače a) na fakultě právnické . . . b) »» „ lékařské . . . . . ixk c) ” » filo s o fic k é .................................101 úhrnem ..

.

889

za m im ořádné posluchače (včetně h o s p ita n tů ): a) na fak u ltě p r á v n i c k é ..................................92 (z těch 70 posluchačů stát. účet.), b) na fak u ltě l é k a ř s k é ..................................— c) „ „ filo s o fic k é .................................. 50 úhrnem . Tedy v celku .

. .

. 142 . 1031

M ezi n im i bylo: a) Tuzemců ze S l o v e n s k a .......................... 727 z Č e c h ..................................... 143 z M o r a v y ................................103 ze S l e z s k a ........................... 4 z P odkarpatské Rusi . . — úhrnem . . . 977 b) Cizinců z J u g o s l á v i e ........................... 2 z P o l s k a ................................. 1 z U k r a j i n y ........................... 6 z R u s k a ....................................... 42 2 z R u m u n s k a ........................... 1 ze S. S. A .................................. úhrnem . . . Tedy v celku .

.

54 . 1031

V úhrnném počtu posluchačů bylo za­ psaných ž e n ........................................................81 Nově im m atrikulováno bylo v zimním sem estru 1923/24 429 posluchačů na právnické f a k u l t ě ..................................... 261 „ lékařské „ 121 „ filosofické ,, 47 v letním 75 na „ ,,

posluchačů právnické f a k u l t ě ....................................... 51 lékařské „ 21 filosofické „ 13

P ro ti r. 1922/23 stoupl ú h rn n ý počet posluchačů v zimním sem estru o 426, v letním sem estru o 352. N a právnické fak u ltě podrobilo se rigorosům 70 kandidátů za účelem dosažení doktorátu práv, 139 za účelem dosažení dok­ to rá tu iuris universi a 24 za účelem dosažení doktorátu politices podle uherského řádu. N a lékařské fak u ltě bylo konáno 51 rigoros.

Na filosofické fakultě bylo podáno 5 disertací, hlavní rigo­ rosa konána 4, vedlejších 5. Promováno b y lo : Na doktora práv ........................................... „ ,, iuris universi podle uherského studijního ř á d u ...................... „ „ politices podle uherského stu ­ dijního řádu í ...................... ,, „ veškerého lékařství . . . . „ „ f ilo s o fie .......................................

43 12

-1

O publikační činnosti fakult třeb a u v é s ti: V knihovně spisů právnické fak u lty vyšlo dosud 8 prací, další dvě jsou v tisku. Práce lékařské fak u lty byly publikovány většinou v orgánu fakulty „B ratislavské lékařské listy", prof. Dr. Stanislav R ůžička pokračoval ve vydávání „časopisu pro zdravotnictvo“ . V ydány byly některé lékařské učebnice. Dík venkovským odborům M atice Slovenské a předsedovi E xtense university Komenského prof. D ru M. W eingartovi bylo možno členům professorského sboru filosofické fakulty za podpory m i­ nisterstva školství a národní osvěty vykázati se za minulého stu ­ dijního roku nadprům ěrnou činností v popularisaci věd. Sborník filosofické fak u lty a spisy přinášejí vědecká pojednání a obsáhlá díla ze všech oborů od členů professorského sboru nebo těch, kteří se přip rav u jí ke dráze universitního učitele. F akulta vydala celkem ve stud. r. 1923/24 z 11. Ročníku Sborníku filosofické fakulty č. 18— 25 a ze Spisů č. III. a IV. v redakci prof. D ra Chaloupeckého a W einyarta. Vědecká zařízení jm enovitě knihovny fakult, sem inární a ústavní byly dále rozhojněny. Sem inární knihovna právnické fak u lty vzrostla na 9870 svazků, 20 ústavních a 1 fakultní knihovna lékařské fakulty má na 9000 svazků. N a filosofické fakultě knihovna hudebně-vědeckého sem i­ náře obsahuje přibližně 8000 in v en tárn ích čísel, knihovna n á­ rodopisného sem ináře m á 2600 svazků a 60 m ap; mimo to má oddělení fotografické a anthropologické; knihovna filosofického sem ináře má 700 sam ostatných děl, a to v 837 svazcích. Knihovna slovanského sem ináře dosáhla v stud. r. 1923/2-1 okrouhle 12.000 svazků. Získány zvláště s ta ré knihy ze Slovenska od p. D r. š te fá n k a (darem ), odkaz pí Jelínkové-D oubkové Svatoboru (starší česká lite ra tu ra z 19. sto le tí), koupeny sta rší slo­ venské knihy od učitele Kisse z T renčína a získány rukopisné m ateriály od básníka Roye. Začalo se Sudovati oddělení ruské, pokračovalo se v budování oddělení slovanských litera tu r. Začal se připravovati dialektologický atlas Slovenska. 6

U n iv ersitn í knihovna byla rozšířena o dalších 19.000 svazků (m im o knihovnu Bellaiovu, čítající na 6000 svazků). Mimo u n iv ersitu pořádala E xtense university Komenského pod ideovým, a d m in istra tiv n ím i finančním vedením předsedy p ro f. D ra M. W eingarta krom ě 6 přednáškových k u rsů v B ra ­ tislavě 6 jednotlivých přednášek v B ratislavě, 4 přednáškový cyklus v N itře, cyklus přednášek ve Vídni, na slovenském vý­ chodě, jednotlivé p řednášky v Trenčíně, T rnavě, 4 přednášky p rof. Orla o Sm etanovi a Bellovi v N itře, Turč. Sv. M artině, N ám estovu a Seredu. Vedle přednáškové činnosti rozvila v r. 1924 E xtense uni­ v e rsity K om enského tak é činnost vydavatelskou, a to toho času jed in á z E x ten sí v ČSR. Z podnětu prof. D ra R icharda H orny a za jeho redigování počala vycházeti „S bírka-přednášek a roz­ p rav E xtensie univ ersity Kom enského“ nákladem fy. Academ ia v B ratislavě. U n iv ersita zúčastnila se vlastní rozsáhlou exposicí fak u lt lékařské a filosofické a univ ersitn í E xtense výstavy slovenského školství, jež se konala v srp n u a září 1924 v B ratislavě při O rien­ tálním trh u . P ěstovány a dále rozšířeny byly styky university s cizinou. P rofessoři právnické fak u lty D r. O. Som m er, J. Vážný a V. B ušek zúčastnili se za univ ersitu oslav 700. výročí založení university v Neapoli. Stoupla vým ěna publikací se zahraničím . Z kroniky u n iv ersitn í sluší u v é sti: Dne 28. ř íjn a 1923 zúčastnili se rek to r university a zástupci fak u lt oficiálních oslav národního svátku československého. Dne 7. března 1924 přednesl rek to r u pana m in istra s plnou mocí pro správu Slovenska blahopřání k narozeninám p resi­ denta republiky. Dne 5. prosince 1923 konala se installace rektora. Dne 2. a 3. května 1924 zúčastnil se rek to r osobně sm uteč­ ních oslav generála M. R. Štefánika v B ratislavě, ve V ajnorech a n a Brezové. Dne 25. června zúčastnil se re k to r slavnostního zahájení čin­ nosti filiálek Zem ské a H ypoteční banky v B ratislavě Dne 25. listopadu 1923 dosáhl 70 let vynikající člen u n iv er­ sity Komenského, prof. D r. Josef šk v lté ty . U n iv ersita poctila ten to význam ný den uspořádáním universitní slavnosti. Ja k ju ­ bilantovi, tak i u n iversitě dostalo se četných blahopřání, jm eno­ vitě od m in istra školství, všech vysokých škol československých a jiných k u ltu rn ích institucí. K rátce nato koncem letního sem estru stud. r. 1923/24 vstoupil prof, š k u lté ty do výslužby s právem , aby působil n a uni­ versitě Kom enského dále jako profesor čestný. P ři odchodu do výslužby projevil mu sám president republiky vlastnoručním

listem uznání a díky za jeho podíl na duchovním vývoji Slo­ venska. K oslavám stých narozenin Bedřicha Sm etany p řipojila se universita Smetanovým týdnem od 16. do 22. března, při níž hu­ dební sem inář uspořádal Sm etanovu výstavu a konán cyklus přednášek prof. D ra Nejedlého, D. Orla, A . Pražáka, J. Theurera a s. doc. D ra V. H elferta. Z m íniti se je st obšírněji o sociální péči o studentstvo b ratisiavskáJiniversity. 1. V universitním in tern átě v B ratislavě bylo ve stu d ijn ím roce 1923/24 ubytováno v prvém sem estru 214 posluchačů, z toho 26 posluchaček, v druhém sem estru pak 221 posluchačů, z toho 24 posluchačky, tudíž prům ěrně o 60 osob více nežli roku p řed ­ chozího. 2. V akadem ické mense bylo stravováno prům ěrně denně 230 posluchačů, tudíž prům ěrně o 30 osob denně více než roku předchozího. 3. Za ubytování platili posluchači Kč 100— měsíčně, za stravu pak Kč 8-— denně. 4. V zimním sem estru byly posluchačům poskytnuty tyto výhody: 9 posluchačům byt zdarm a, 7 posluchačům stra v a zdarm a, 38 posluchačům strav a za režijní poplatek Kč 10 — měsíčně. 62 posluchačům strav a za poplatek poloviční, Kč 4 — denně, v letním se m e stru : 9 posluchačům byt zdarm a, 7 posluchačům stra v a zdarm a, 36 posluchačům stra v a za režijní poplatek Kč 10 — měsíčné, 77 posluchačům strav a za poplatek poloviční Kč 4 — denně. 5. P říjem internátu a mensy činil . . . Kč 1,259.499 14, vydání in te rn átu a m ensy činilo . . . Kč 1,250.680-85, zůstatek k 30. září 1924 . . . Kč 8.818-29. 6. Správní personál universitního in te rn átu a akadem ické m ensy ve studijním roce 1923/24 byl ten to : 1 správkyně a 1 účetní. Pomocný p e rso n á l: 1 dozorkyně, 1 kuchařka, 5 služek v kuchyni a '6 služek pro úklid v obou universitních in tern átech . 7. N ábytek universitního in te rn átu je st povětšině nový. P o­ stele a noční stolky jsou železné, ostatní inventář je s t dřevěný. Zařízení akadem ické mensy bylo zlepšeno. K uratorium zápasilo v předchozím studijním roce s velkými obtížemi. S tátn í subvence byla poněkud zvýšena. Oba u n iv er­ sitní in te rn á ty byly adaptovány. Počet poslucháčstva v u n iv er­ sitním in te rn átě bydlícího značně stoupl, takže univ. in te rn á t byl do posledního m ísta obsazen, a akadem ická m ensa v a řila pro nejvýš možný počet strávníků. N utno ještě s potěšením konsta8

tovati, že dluhy poslucháčstva k 30. z áří 1923 ve výši Kč 36.776-67 zm enšily se do dnešního dne o Kč 23.776-67, tudíž na Kč 3319-— . Také n a nedostatečné ubikace m usí k u ratorium žalovati. D řevěný barák, postavený v zahradě Schiffbeckově pro potřeby m užského in te rn átu byl sice o letošních prázdninách kolaudován, avšak přes to přese vše je s t pouze otázkou času, kdy bude nutno pom ýšleti n a budovy nové. Také dívčí in ternát v C intorinské ulici 2 nemůže žadatelkám hlásícím se o p řije tí vyhovéti, než snaha k u rato ria, aby budova zvýšena byla o jedno patro, ne­ potkala se dosud s úspěchem. S b o r pro sociální pečlivost o vysokoškolské studentstvo v B ratislavě v prvém roce své činnosti učinil přípravné práce, aby vyhověl svému úkolu, jím ž je pečovati o všechny sociální potřeby vysokoškolského studentstva. R ozšíření jeho činnosti bránilo, že Sbor nedisponoval dosud finančním i prostředky, ž á ­ dost, podaná m inisterstvu školství a národní osvěty o subvenci, dosud vyřízena nebyla. Teprve počátkem nového studijního roku obdržel Sbor pod­ poru od m inisterstva veřejného zdravotnictví 50.000 Kč, jíž ihned užil k tom u, že založil studentský zdravotní ústav o dvou am bulatoriích pro nemocné vysokoškolské studentstvo, a t o : všeobecné a kožní. Začátkem roku 1924 povolilo m inisterstvo školství částku 19.000 Kč na ošacení našich posluchačů, z čehož Sbor nakoupil šatstvo, prádlo a obuv nem ajetným posluchačům právnické f a ­ kulty za 7600 Kč, lékařské fak u lty za 5100 Kč a filosofické f a ­ kulty za 5100 K č ; celkem se dostalo z této částky podpory 70 po­ sluchačům. Vzpomenouti dlužno, že president republiky pam atoval jako každoročně na poslucháčstvo university Komenského značným darem na vystrojení studentské štědrovečerní večeře. S tip en d istů bylo: v zim n ím sem estru 1923/24: na fak u ltě právnické 15, na fakultě lékařské 2 (obě stip. stá tn í), na fakultě filosofické 13 (z nich 6 stip. stát.) se stipendii ve výši 24.023 Kč (z toho 13.623 Kč státních),. v letním sem estru 1923/1924: na fak u ltě právnické 18, na fakultě lékařské 12 (vesměs stá tn íc h ), n a fakultě filosofické 15 (z nich 8 státních) se sti­ pendii ve výši 29.709 Kč (z toho 19.409 Kč státn ích ). Město Přerov poskytlo opětovně 6 posluchačům podpory po 500 Kč, m ěsto Ružomberok podporu 800 Kč jednom u posluchači. Se stavovským i spolky studentským i pracovaly akadem ické úřady v srdečné součinnosti. 9

Tělesná výchova studentská byla pěstována v studentských spolcích sportovních. M inisterstvu školství a národní osvěty byly podány návrhy na zřízení lektorátu tělesných cviků. Pokud se týče um ístění a výstavby university, zabýval se akadem ický senát projektem výstavby části university na hradě, jenž však byl pro nákladnost staveb a nedostatečnou rozlohu vol­ ných pozemků později opuštěn. Jelikož uskutečnění plánů velké university potrvá dlouhou dobu, sestavil akademický senát tyto požadavky dočasného umístění.university, jichž splnění by umožnilo vyučovací a vědeckou č in n o st: 1. přiděliti právnické fakultě celou budovu v K apitulní ul. č. 1, adaptovati ji a rozšířiti o další m ístnosti potřebné; 2. pro filosofickou fakultu vystavěti provisorní budovu; 3. vystavěti II. skupinu ústavů lékařské fa k u lty ; 4. vystavěti universitní in te rn át pro posluchače. P rávnické fakultě byly také skutečně odevzdány všechny m ístnosti budovy v K apitulní ul. č. 1 až na m ístnosti rektorátu a kvestury a v srpnu 1924 bylo započato s adaptací budovy. Budova theoretických ústavů lékařské fakulty jest ve stavbě. Zakoupeno bylo G rand-Sanatorium pro účely lékařské f a ­ kulty a um ístěna v něm klinika orthopedické chirurgie. Filosofické fakultě byly přiděleny od 1. srpna 1924 další m ístnosti v internátě dívčího ref. reál. gym nasia v D unajské ulici, v nichž mohly býti aspoň na čas po provedených adaptacích um ístěny všechny obory. Nemohu skončiti, aniž vyslovím své upřím né díky celému akademickému senátu, který mi svou vzácnou radou, upřím nou podporou a kolegiálni součinností ve vedení úřadu rektorského vždy účinně pomáhal. Nemohu nevzpomenouti podpory, s níž jsem se ve svých snahách setkal jednak u klubů poslanců a sená­ to rů státotvorných stra n ze Slovenska, jed n ak u pánů m inistrů školství a národní osvěty Bechyně a D ra M arkoviče a u odboru IV. tohoto m inisterstva, jednak u p an a m in istra pro Slovensko D ra Kállaye a u úřadu jem u podřízeného. *

Konečně několik málo slov i Vám, akadem ická mládeži! Byl jsem s Vámi jako Váš re k to r — zvláště ovšem se Sva­ zem slov. stud., ale i s ostatním i korporacem i fakultním i — v stálém a hojném styku a s radostí jsem sledoval, jak upřím ně a mužně, ale i taktně a cílevědomě sledujete své úkoly. Správně viděli jste svůj hlavní cíl v sociální pomoci a v so­ ciálním zajišťování svého členstva. Vždyť student-akadem ik, ani jin ý , nemá u nás ustláno na růžích. Dlouhá je jeho p říp ra v a pro život, dlouhé jeho nuzování, kdy jeho p rak tičtější vrstevník již dávno stojí na vlastních nohách. Dalo by se tedy souditi, že 10

je j alespoň pozdější leta odškodní za nuzotu a náklady jeho před­ běžné nutné p říp rav y pro úkoly, které jen on — akadem icky vzdělaný intelligent — může konati. P ohříchu nem á však ani dnes ještě věřejnost — a to nejen u nás — mnoho pochopení pro význam a důležitost p ráce aka­ dem ické intelligence, jin a k by ji sotva tak macešsky odbývala, jak jsm e toho stále a stále opět trp n ý m i svědky. Není bohužel dosud m noho pochopení pro to, že intellektuelní práce, usm ěrňující a um ožňující výrobu vůbec, není m éně cennou než efektivní vý­ roba sam otná. N ení porozum ění, že zákonodárce nem ůže býti bez těch, kdož zákony n a v rh u jí a pak adm inistrativně provádějí, že se sociálně zdravotní pracovník neobejde bez tě d i, kdož o zdraví lidské pečují, ani vzdělavatel bez těch, kdož lid k vyšší m etě vzdělání m ají přiváděti. Konečně nemůže však žádný národ p o strá d a ti ani těch, kdož s láskou a oddaností pracují na poli vědeckém a svojí prací zúrodňují, ba nalézají to, což ostatní intellektuální pracovníci přiv ád ějí v praktický život. c ^ í a zlepšení sociálního postavení těchto kategorií státních zam ěstnanců nem áte ovšem Vy, akadem ická mládeži, vlivu. S ta­ rá te se však o povznesení sociální úrovně alespoň těch. kdo se k úkolům těm nezištně a obětavě p řip rav u jí. Sociální péče o stu­ dující akadem ickou inteligenci m ěla by se arciť stá ti čestnou po­ vinností celé naší veřejnosti, než bude asi dlouho trv a ti, než se k úkolu tom u a k docenění jeho význam u probere sama. Nem áme RoctcefeUerů, kdož by z přebytků svých mohli a chtěli d áti k po­ vznesení naší vědy a národní k ultury. Nemáme bohužel ani ta ­ kových. K ouniců na Slovensku, kdož cítí s bídou naší studující m ládeže! V ždyt vedle m oravského Přerova jediný Ružomtyerojt vzpomněl stipendiem na Vás. V zbuzujte tedy zájem o tuto dobrou věc a o rg an isu jte se svépomocně. P okračujte na započaté cestě — byť i to byla své­ pomoc stavovská, není sobeckou, neboť cíle je jí přijdou k dobru všem, kdož ví a cítí, že intelligence národa je jeho oporou, jeho prospěchem a chloubou! ^

p f.

11

REKTOR

PROF.

M A G N I F 1C U S

J U D r. K A R E L

LAŠŤOVKA,

ž i v o t o p i s .

Rektorem university K om enského pro stu d ijn í rok 1924/25 zvolen byl jednom yslným votem volitelů prof. D r. Kartel Laštovička, řádný prof, nauky sp ráv n í a československého práva správního. Volba ta byla pak potvrzena výnosem m inisterstva školství a nár. osvěty ze dne 4. července 1924, čj. 71.169— 24— IV. JU D r. Korei Laštovka narodil se dne 14. X II. 1876 v Ko­ líně n. L., studoval na gym nasiu táborském a na právnické fa ­ kultě Kax-lovy university v Praze, kdež byl za doktora práv pro­ mován dne 11. V. 1900. Po několikaleté praxi u zemského finančního ředitelství v Praze vstoupil v únoru 1903 do služeb českého zemského vý­ boru v Praze, kdež setrval až do p řev ra tu . V zemském výboru byl referentem ve věcech obecních a okresních, silničních, s ta ­ vebních, melioračních, jakož i ve věcech zemských dávek, a vydal z těchto oborů několik vědeckých prací a vypracoval některé návrhy zákonů ze silničního a elektrárenského práva. Po převratu přešel do m in isterstv a v n itra a působil jako m inisterský rada v sekci zákonodárné jako refe re n t pro věci úřednické a organisace správy veřejné. Od něho pochází i návrh zupního zákona. Dne 14. III. 1921 byl habilitován na universitě Karlově soukr. docentem pro nauku správní a československé právo správní a dne 20. V. 1921 jm enován řádným profesorem téhož oboru na právnické fakultě university Komenského v B ratislavě. N a fakultě té byl zvolen na stud. r. 1920/21 proděkanem , na studijní léta 1921/22 a 1922/23 děkanem . Je st předsedou zku­ šební komise pro státn í zkoušky státovědecké při universitě v B ratislavě a členem zkušebních kom isí pro s tá tn í zkoušky státovědecké při universitě v P raze a pro stá tn í zkoušky právovědecké a historicko-právní v B ratislavě. Je st dále členem ko­ misí zřízených v m inisterstvu unifikačním jednak pro obor p ráv a státního a správního, jednak pro obor p ráv a finančního, dále členem finanční sekce Svazu českých okresů Svazu česko­ slovenských měst. Vědecká činnost jeho týká se zejm éna reform y veřejné správy a unifikace práva a řízení správního v naší republice.

12

REKTORA

PROSLOV PROF. Dra KARLA

LAŠŤOVKY

p ř i i n s t a l l a c i d n e 10. č e r v n a 1925. Vaše M agnificence, Spectabiles, Senatores, pane m inistře, dám y a pánové, p řá te lé ! S radostí uchopuji se hoc solemni modo úřadu rektorského n a universitě Komenského na stu d ijn í rok 1924/25. J e s t to sice již na sklonku mého úřadování, ale buď to vysvětleno a laskavě omluveno tím , že budova právnické fakulty, v níž jsou m ístnosti rek to rátu , byla přestavována a že bylo m ým úmyslem konati tu to slavnost již v nových m ístnostech auditoria m axim a. N a úřad svůj jsem byl povolán jednom yslnou důvěrou volitelů professorských sborů. Těm to professorským sborům a jejich slovutným volitelům platí v prvé řad ě m ůj vřelý dík za vyznam e­ nání, jehož se m ně volbou jejich dostalo. Dnešní slavnosti dodali význam u a lesku pan m in istr s plnou mocí pro správu Slovenska Dr. Jo sef Káll-ay a četní zástupci úřadů ústředních i zdejších. Prosím , aby všichni tito pánové p řijali za pozornost svou uctivé m oje díky. Rovněž- vřele děkuji zástupcům tisku a všem přítom ným hostům a přátelům university, jakož i svému stařičkém u otci a svým příbuzným a přátelům , k teří tu to slavnost poctili svou p ří­ tomností. A naposled obracím se k Vám, cives academici. S radostí konstatuji, že pom ěr mezi mnou a Vámi byl vždy zcela přátelský a plnou vzájem nou důvěrou nesený. A na základě toho smím p řip o jiti k Vám tyto poznámky a rady: Studentstvo se věnovalo dosud v prvé řadě svojí organisaci a lze říci, že v tom sm ěru docílilo výsledků velmi pozoruhodných. Jeho svazová organisace stává se ta k řk a veřejnou korporací, jež v otázkách studentských, zejm éna v oboru sociální péče, bývá od úřadů pravidelně slyšena a m á na rozhodování ú řadů i závažný vliv. Jsem toho m ínění, že organisace t a může býti již pokládána za skončenou a že se nyní studentstvo může klidněji, bezstarost­ něji a plněji věnovati svému vlastním u úkolu, totiž vlastním u studiu a výchovné práci lidové vůbec. Mládež slovenská, osvobozená z pout m aď arisace, dychtí a touží po co nejhorlivějším uplatnění svých sil ve všech složkách kulturního života. Má-li se však u p latn iti bezpečně, jistě a tivale, je s t třeba, aby si opatřila přesné a hluboké vědomosti. Mohu proto Vám doporučiti, abyste plně požívali prostředků vzděláva­ cích, jež universita poskytuje a abyste zejm éna věnovali pozor­ nost cizím jazykům . 13

Znalost cizích jazyků umožní Vám poznávati bezprostředně a zejm éna i na m ístě samém cizí kultury, srovnávati je, ale i oceňovati dobré strán k y naší vlasti a našeho lidu a pak bez­ pečně a plánovitě ke zlepšení jeho stavu pracovati. Mnozí z Vás, ja k konstatuji, v tom to duchu již pracují, a byl bych velmi šťasten, kdyby toto cílevědomé studium stalo se touhou všeho zdejšího studentstva.

14

JA K

JEST

ZABEZPEČENA

OBČANSTVA

VE

OCHRANA

VEŘEJNÉ

ČESKOSLOVENSKÉHO

SPRÁVĚ

STÁTU.

I n a u g u r a č n í p ř e d n á š k a r e k t o r a prof. Dra K a r l a L a š t o v k y p ř i i n s t a l l a c i d n e 10. č e r v n a 1925. J e s t starým zvykem akadem ickým , že nově nastupující re k to r pronese stručnou přednášku o některé aktuální otázce svého oboru. Za předm ět své přednášky vyvolil jsem si them a, v nej no­ v ější lite ra tu ře velmi horlivě diskutované, totiž: J a k j^ e s t z a b e z p e č e n a o c h r a n a o b č a n s t v a ve v e ř e j n é s p r á v ě č e s k o s l o v e n s k é h o s t á t u ? M oderní stá t je s t charakterisován n a rozdíl od stá tu středo­ věkého m nohostí a rozm anitostí svých úkolů. Kdežto s ta rý s tá t omezoval se nejvíce jen na ochranu svou p ro ti nepřátelům vnějším a v n itřn ím a na zachování pořádku, ted y n a věci zahraniční, vojsko, soudnictví a policii, m oderní stá t rozšířil svou působnost na nové a rozsáhlé obory tak zvané čin­ nosti pečovatelské, sm ěřující k tomu, aby blaho občanstva bylo přím o zvyšováno. P ři provádění úkolů svých stát, respektive jeho orgány, ať s tá tn í ať sam osprávné, nutně zasahují značnou měrou do právní sfé ry svých občanů, ukládajíce jim čím dále tím četnější a obsaž­ nější, ale také tísnivější povinnosti rázu osobního a m aterielního. N ěkteré povinnosti ty m ají za obsah úkoly veřejné přím o uspokojovati, na př. povinnost branná, ale veliká jejic h část má pouze účel přípravný, t. j. p řípravovati, ulehčovati anebo zabezpečovati splnění veřejných úkolů. V tom sm ěru zejména m oderní právo finanční a sociální poskytují přebohatý re jstřík různých hlášení, výkazů, záznamů, kontrol a pod., jež začasté znam enají velmi značné zatížení občanstva. J e st na př. známo, co kancelář­ ské a účetní agendy vyžaduje u většího podnikatele řádné vedení záznam ů pro sociální pojištění. Vzchází důležitá otázka, ja k daleko tyto zásahy orgánů ve­ ře jn é sp ráv y do sféry osobní a m ajetkové jednotlivcovy mohou jiti. N a rozdíl od stá tu policejního, absolutistického platí v mo­ derním stá tě : Sunt čerti denique fines. H ranice ty usiluje vytk n o u ti s jedné stra n y m oderní filosofie právní filosofickou spe­ kulací, s druhé stra n y i positivní právo samo dvěma zásadam i totiž, že zásahy do sféry osobní a m ajetkové musí se opírati o zákon a že občané jsou si před zákonem rovni. I naše ústava p řija la tyto zásady, jednak v § 93 (V eřejní zaměstnanci dbejtež v úřední své činnosti ústavních a jiných zákonův. Totéž platí 15

o občanských členech správních úřadů [sborů] ), jednak v § 128 (Všichni s tá tn í občané československé republiky jsou si před zá­ konem plně rovni a požívají stejných p ráv občanských a politic­ kých, nehledíc k tomu, jaké jsou rasy, jazy k a nebo náboženství). J e st však samozřejmé, že při bohatě rozvinuté činnosti ve­ řejnoprávní a mnohosti orgánů veřejné sp ráv y mohou tito orgá­ nové ať bona ať m ala fide někdy p rávní řád poru šiti a ve sféru jednotlivcovu zasáhnouti hlouběji nebo tíživ ěji nežli zákon do­ voluje, že tedy občanům ukládají nové nebo větší povinnosti anebo jim neudílejí tolik práv, kolik zákon chtěl. Je st známkou dokonalosti právního řád u každého státu, zda a jak může občan na porušení právního řádu reagovati, čili zda a jak se může proti přemoci státn í b rán iti. M oderní s tá t zná jako přím é prostředky, kterým i se může poddaný h á jiti pro ti aktům veřejné správy, ty to in stitu ty : stíž­ nost k vyšší instanci správní, správní soudnictví, přezkoum ání aktů správních řádným i soudy, odpovědnost crg án ů veřejné správy za porušení zákona a veřejnoprávní odškodnění. 1. N ejstarším prostředkem ochranným p ro ti aktům moci veřejné je s t právní stížnost k vyššímu ú řad u správním u: vyvi­ nula se za absolutism u z práva zeměpánova, kteroukoli věc z niž­ ších úřadů na sebe potáhnouti a z možnosti poddaných se na pa­ novníka kdykoli přímo obraceti. časem se pro výkon tohoto práva vyvinuly určité formy, lhůty a pod., a ta k byl dán základ ke dnešní stížnosti právní jako prostředku, kterým se kdo do­ m áhá proti nálezu nižšího úřadu nápravy u ú řad u vyššího s tím účinkem, že vyšší úřad je st povinen stížnost vzíti v projedná­ vání a o ní rozhodnouti. Právo stížnosti jest dosud nejdůležitějším prostředkem ochrany právní proti úřadům správním a um ožňuje, aby akt správní byl v zásadě v celém obsahu přezkoum án i s hlediska legality i účelnosti a vhodnosti. Jest velmi žádoucím, aby tento všeobecný opravný prostředek byl vybudován pokud lze jednotně a přehledně tak, aby i občané věděli, kdo, kde a do kdy mohou si stěžovati (bezpečnost právní) i s druhé s tr a n y aby úřady ne­ byly p a trn ě bezdůvodnými stížnostm i a p říliš bohatým pořadem instančním zbytečně přetěžovány (ekonom ie p rác e úřední). Bohužel úprava práva stížnostního v n aší republice jest to­ hoto ideálu velmi vzdálena. Máme tu dosud dvojí právo rakouské i uherské. Kdežto uherské právo rozeznává 3 veliké obory sp ráv n í, totiž správu vnitřní, tre stn í policejní soudnictví a sp rá v u finanční a pro každý obor má jednotné předpisy (zák. čl. X X : 1901 o zjedno­ dušení správního řízení, nař. čís. 65.000/1909 o policejním tre s t­ ním řízení; zák. čl. X I:1909), jest rakouské p ráv o mnohem ne­ jednotnější. V oboru správy v n itřní jsou na p ř. upraveny opravné prostředky různě pro politické úřady, pro jednotlivé úřady státní, pro úřady sam osprávné, a i v těchto skupinách není jednotnosti 16

co do lhůty a m ísta podání. N ení jednotného předpisu o počtu instancí, a v obecní sam osprávě se vyskytují často případy 4 in ­ stancí. N áp rav a vypracováním jednotného pro celou republiku platného zákona rekursního bud’ pro veškeru správu aneb aspoň pro jednotlivé větší obory sp ráv y se bohužel nestala, ba dosa­ vadní sta v se podstatně zhoršil potud, že se v jednotlivých záko­ nech přen ášejí předpisy rakouské do území uherského a ta k rakouský chaos se zavádí i v právu uherském , jež bylo dosud jednotněji upraveno. 2. O stížnostech rozhodují vyšší ú řa d y správní. Poněvadž však úřady tyto m ají h á jiti n a p ro ti občanům i zájm ů veřejných, je obava, že budou úředníci vykládati zákony spíše ve prospěch státu , to je s t svého zam ěstnavatele, nebo ve prospěch panujících vrstev ve státě, ba že si budou ve stá tě p arlam entám ím , jsouce závislí n a m inistrech a ti opět n a stra n á ch v parlam entu, počínati stranicky. Odtud snaha n a jiti instanci, k terá by byla ne­ závislá nahoru a zaručovala ta k n e stra n n é přezkoum ání s p rá v ­ ních ak tů . V 19. století se objevily v lite ra tu ře i zákonodárství dva směry, Jeden požadoval, aby kontrola ak tů moci výkonné byla svěřena výlučně řádným soudům, nezávislostí soudcovskou vy­ baveným, druhý doporučoval, aby byly pro ten účel zřízeny zvláštní soudy anebo zvláštní úřady. S m ěr řádným soudům přející byl h á je n Wavně v litera tu re říšskoněm ecké (Otto B áh r: R ech tsstaat 1864) a byl uskutečněn ve stře d n í Evropě jen v několika m enších státech anebo je n v případech výminečných. (Ovšem v A nglii a Itálii nabyl v zá­ konodárství převahy). V naší republice udrželo se přezkoumací právo řádných soudů naproti úřadům správním jen v rozsahu nepatrném , totiž v případě § 101 ústavní listiny, který byl p ře ­ vzat z prosincové ústavy rakouské (§ 1 5 stá t. zákl. zákona o moci soudcovské) a dovoluje, aby výroky správních úřadů o nárocích soukrom oprávních byly přezkoum ány řádným i soudy. N ap ro ti tom u ve střed n í E vropě zvítězil po vzoru francouz­ ském (1801) a působením R udolfa G neista, jenž navazoval na správu anglickou, sm ěr druhý, k te rý kontrolu správy svěřoval zvláštním soudům, nezávislostí soudcovskou vybaveným, ve správě nebo nad správou zřízeným , a nad to i pro určité věci správní zřizoval ve správě zvláštní sp ráv n í soudy, jež byly sice spíše je n úřady správním i, ale bezpečnost právní zabezpečovaly jednak přibráním elem entu laického, jed n a k zvláštním k o ntradiktom ím řízením . Ovšem ú p rav a tato nebyla provedena ve všech zemích stejně a i dosti se od sebe lišila. V čele kráčely stá ty jihoněmecké a pak Prusko, jež vybudovalo od r. 1875 celou hierarchii správního soudnictví s nejvyšším správním soudem v čele. V Rakousku byl zřízen r. 1876 nad správou jeden nej vyšší soud správní z nezávislých soudců složený s kom petencí všeobecnou, v U hrách r. 1896 uherský sp rá v n í soud částečně i ve R o č e n k a 1924—1925, sig. 2.

17

správě sam é s kompetencí taxativní. N aproti tom u ke zřízení správního soudnictví v nižších instancích nedošlo. Naše republika převzala nejp rv e sp ráv n í soudnictví tak, ja k bylo organisováno v Rakousku a zřídila si nad správou podle § 88 ústavní listin y jeden nejvyšší správ n í soud zákonem ze dne 2./11. 1918, čís. 3, jakož i dále jako kausální správní soudy soud volební dle zákona ze dne 29./2. 1920, čís. 125 a soud patentní podle zákona ze dne 27./5. 1919, čís. 305; nad to však v ústavě v § 86 vyslovila zásadu, aby v nižších úřadech správních byl podle m ožnosti zastoupen element občanský a aby bylo při sp rá v ­ ních úřadech postaráno o n ejvydatnější ochranu práv a zájm ů občanstva správním soudnictvím. Obojí direktiva byla uzáko­ něna prozatím je n ve správě politické (politickým i úřady a vyš­ šími kom unálním i svazy vykonávané) župním zákonem a záko­ nem ze dne 9./3. 1920, čís. 158, podle něhož u úřadů okresních a župních m a jí býti zřízeny okresní a župní senáty z úředníků a laiků složené, aby vyřizovaly p ráv n í věci ve zvláštním sp ráv ­ ním řízení. Dosud však toto nižší sp ráv n í soudnictví nebylo v život uvedeno, ježto řízení správní před těm ito senáty nebylo ještě upraveno, a tak zůstala m yšlenka ústavy o nejvydatnější ochraně občanstva jen na papíře. Z ajím avé jest, že i pro správu finanční byly na práv. sjezdu brněnském navrhovány správní soudy finanční, ovšem jiné organisace. Silně vyvinuté stranictví, jež se někdy nezastavuje ani před branam i úřadů, vede v poslední době k tom u, že se v některých kruzích sp ráv n í soudnictví, v němž by laikové zasedali, perhoreskuje a že se pro veškeré správní soudy, tedy i ony ve správě samé požaduje kvalifikace soudců nezávislých ve smyslu ústavy. Ovšem názor ten m á také mnoho odpůrců, k teří nepochybují o velikém význam u účastenství laického ve správě z důvodu de­ m okracie s tá tu a výchovy státoobčanské a k teří obavy ze s tr a ­ nictví laiků chtějí vyloučiti způsoby jiným i, zejm éna organisací soudů správních (přísnějším výběrem ) a úpravou řízení (od­ m ítání). Správní stížnost a správní soudnictví nad správou jsou u nás jediným i prostředky ochrany p ráv n í proti moci veřejné. Další kontroly správní, v m oderním s tá tě běžné, nejsou u nás bohužel vybudovány. 3. J e s t to ,v prvé řadě odpovědnost orgánů moci veřejné, totiž úředníka a jeho zam ěstnavatele, s tá tu nebo veřejné korpo­ race za porušení práva, jehož se dopustili, a za škodu, kterou občanu způsobili ve výkonu veřejné sp ráv y vrchnostenské. Jde tu o dvojí věc: jednak o to, aby i úředník sám, k terý by se dopustil ve výkonu svého ú řad u bezprávně a úm yslně nebo nedbalostí porušení práva, byl poškozenému zavázán k náhradě škody, jed n ak o to, aby i s tá t (v eřejn á korporace), poněvadž úředník m noho nem á a exekuce p ro ti něm u je s t omezena, za úředníka svého ručil a škodu jím způsobenou nahradil. 18

Tento sam ozřejm ý požadavek je s t uskutečněn snad již ve všech právních státech, v U hrách, pokud jde o úřednictvo m uni­ cipální a obecní zák. čl. X X II a X X III: 1886. N aproti tom u v R akousku nemohl býti v eře jn ý úředník stíhán před civilním i soudy ih re r A m tshandlungen wegen a s tá t ručil za něho jen v několika m álo výjim ečných případech. Toto rakouské právo bylo rozšířeno i n a státn í ú ředníky na Slovensku a P odkarpatské Rusi a ta k fak tick y statuována neodpovědnost úředníka vůči občanu. ú s ta v a sice slibuje v § 92 zvláštní zákon o ručení s tá tu za škodu způsobenou nezákonným výkonem veřejné moci, ale zdá se, že vydání tohoto zákona jsm e vzdáleni více než kdy jindy. 4. S te jn ě je s t našem u zákonodárství dosud cizí m yšlenka tak zv. veřejnoprávního odškodnění, jež m á na mysli případy, že orgány stá tu (veřejné korporace) vykonávají vrchnostenskou správu sice přesně podle zákona, ale ve výkonu tom způsobují ob­ čanům m ajetkové újm y. P říkladem takovéto činnosti je s t vyvlastnění z důvodu veřejného blaha v našem státě v § 109 ústavy upravené, podle něhož má se díti zpravidla za náhradu, ačli záko­ nem není nebo nebude stanoveno, že se n á h ra d a dáti nemá. V in stitu tu vyvlastnění p ro jev u je se všeobecná m yšlenka, že ten, kdo byl nucen přinésti ve prospěch veškerenstva zvláštní m ajetkové újm y, může z důvodu ekvity od veřejností, t. j. stá tu a veřejné korporace, požadovati přim ěřené odškodnění. M yšlenka ta se projevuje i v ojedinělých zákonných opatřeních, ale k vy­ budování obecné theorie ani v tom směru, ja k to v Německu učinil O. M ayer, F ritz F leiner a Julius H atschek, dosud nedošlo — a i ju d ik a tu ra tu jen velmi op atrn ě postupuje. 5. V šechny tyto uvedené p ráv n í prostředky jsou zbudovány zásadně n a principu ochrany práv subjektivních, to jest, že je n ten je s t oprávněn se b rániti, jehož právo nebo zájm y byly orgány veřejné sp ráv y poškozeny nebo ohroženy. P latí tu přísloví, „co tě nepálí, n e h a s!“ Ale m oderní s tá t svazuje občanstvo tolika přerůzným i a ta k hlubokými a intensivním i svazky a stává se in sti­ tucí ethickou, že se ponenáhlu rodí m yšlenka, že bezpráví, je d ­ nom u člověku způsobené, j est bezprávím pro všechny a že občan m á právo p ro ti něm u vystoupiti, i když sám není tím přím o dotčen. T u jd e o ochranu objektivního právního řádu vůbec. S ta ro řím sk á actio popularis tu obživuje. P rv é počátky tohoto názoru shledávám e v tom, že u určitých skupin společenských, určitým i zájm y sdružených, kterýkoli člen této skupiny může protestovati pro ti bezpráví, které se stalo j i ­ ném u členu skupiny. Rovněž je zajím avým zjevem, že někdy i s tá t sám vystupuje určitým orgánem na ochranu práv osob třetích , kteréž byly v agendě toho orgánu postiženy. Tak n a př. předseda odhadních komisí může i na prospěch poplatníka bez jeho vůle se dom áhati nápravy. Ale tu jsm e vesměs jen v po­ 19

čátcích. V tom sm ěru je s t úkolem vědy, aby přip rav ila zákono­ d árstv í vhodné podněty. Shrnem e-li tyto vývody v jed n o tn é resum é, můžeme konstatovati tolik : 1. P otřeba zvýšené ochrany občanů státních proti aktům orgánů moci veřejné se ve všech m oderních státech a i v naší republice, zejm éna po válce, velm i živě pociťuje a je st předm ě­ tem bedlivých úvah v lite ra tu ře i v ju d ik atu ře. 2. Zákonodárství však dosud tu to strán k u celkem pom íjí a za potřebam i a přáním i lidu značně pokulhává. Přečetné stesky občanstva v oboru policie a fin an cí jsou toho dokladem. Z držen­ livost zákonodárcovu možno snad vysvětliti tím , že jde o problém velmi nesnadný, poněvadž je s t dbáti toho, aby nevhodně u p ra ­ venou ochranou právní nebyl řád n ý běh správy ohrožen. Ale ne­ snadnost problému nemůže býti pokládána za dostatečnou p ří­ činu, aby byla alespoň refo rm a částečná odsouvána. N aše zákonodárství ty je z nevalného dědictví rakouského i uherského. Ale doufejme, že v brzku nahradí převzaté dědictví v oboru ochrany občanstva pro ti aktům moci veřejné novou cíle­ vědomou úpravou tak, aby nevznikal dojem, že sice účast lidu v zákonodárství je s t provedena do nejzazších důsledků, že však v oboru moci výkonné lid zůstává i nadále spíše objektem správní činnosti, proti níž nem á dostatečné ochrany, ba že vůd­ čím orgánům moci výkonné na dostatečné ochraně občanově vůbec nezáleží a vybudování ochrany té jest přím o nevítáno.

20

UNIVERSITNÍ 75.

NAROZENIN

PROF.

Dra

OSLAVA

PRESIDENTA

TOMÁŠE

GARRIGUE

REPUBLIKY MASARYKA,

k o n a n á d n e 6. b ř e z n a 1925 v s á l e v l á d n í b u d o v y v Bratislavě. P r o m l u v a

r e k t o r a u n i v e r s i t y Karla Laštovky.

prof.

Dra

Slavím e zítra 751eté výročí narozenin prvého presidenta naší republiky Tomáše G. M asaryka. Celý národ československý se sdružuje tu v jediné nadšené m yšlence a tužbě projeviti svému presidentu vřelé pocity vděč­ nosti a oddanosti. Celý národ československý připom íná si tu s vděčností onoho tak m ě ř nadlidského úsilí, k teré president vynaložil, aby pouta poroby našeho národa byla zlomena a národ náš opět stal se plně sam ostatným a směl sám o svých osudech rozhodovati. N áš president byl pro fessorem filosofie na universitě K a r­ lově. P rvním úkolem vysokoškolského professora je s t vědeckou m ethodou badati a výsledky badání upřím ně a pevně hlásati, to je s t pravdy hledati a pravdu neohroženě vyznávati a jí h ájit:. Celá učitelská a literá rn í činnost našeho presidenta, ba celý jeho život je s t nejdokonalejším stělesněním tohoto hledání a vyzná­ vání pravdy. Boje rukopisné, boj proti pověře, kam pagne proti F rie d jungovi a p. jsou toho doklady. M asaryk byl prof essorem filosofie: jako takový otvíral naší intelligenci přebohatý svět m yšlenkový kultur západních i slo­ vanských, ukazoval na nové m ethody a problémy, ale zároveň navazuje tu vědomě na naše boje reform ační o svobodu svědomí a vyznání a na snahy našeho národního obrození (Dobrovský, K ollár, Palacký, Šafařík, Havlíček), vytýčil našemu životu ideál h u m anitní, ideál demokracie a spravedlnosti, ideál český i slo­ vanský i všelidský zároveň a snažil se ideál ten učiniti sm ěrnicí celého našeho života, ve smyslu tohoto ideálu obroditi každého jednotlivce i celý národ. Ale nej význam nějším projevem tohoto boje o pravdu a to­ hoto ideálu hum anitního jest činnost M asarykova za války. M a­ sa ry k poznal, ja k všeněmecký im perialism us, proniklý a korum ­ povaný pruským válečným m ilitarism em , ohrožuje dem okratické s tá ty západní, jak rakousko-uherská m onarchie dusí svobodný rozvoj svých národů, a bystře vystihl, že jen porážka pruského m ilitarism u a rozbití m onarchie rakousko-uherské může rozvoj n áro d ů v Rakousku a zejm éna i národa našeho zabezpečiti. A této poznané pravdě zasvětil veškerý svůj další život, stal se vůdcem revoluce našeho národa a zvítězil. Na troskách mon21

archie vzešel i s tá t náš, poskytující našem u národu českosloven­ skému plnou možnost plného svobodného, nerušeného a v šestran ­ ného rozvoje, s tá t těšící se vážnosti ve společnosti národů. M asaryk byl po válce jednom yslným nadšením lidu postaven v čelo našeho mladého stá tu jako jeho prvý president. A jeho idee a myšlenky, jež zjednaly nám v našem boji o sam ostatnost podporu a přispění západních velmocí a jež v četných poselstvích a projevech vzhledem k daným pom ěrům byly precisovány a vy­ loženy, stávají se vůdčími ideam i naší politiky v n itřn í i z a h ra ­ niční. N aše dem okratická ústava, v níž občané stá tu bez rozdílu pohlaví, národnosti a vyznání m ají s te jn á práva a stejně jsou zváni k práci pro stát, naše intensivní sociální péče ve prospěch vrstev hospodářsky slabších jsou jen program atickým uskuteč­ ňováním myšlenek M asarykových. Jd e tu o potlačení útisku i duchovního i hm otného, o potlačení reakce, jde tu o vytvoření nového spravedlivějšího řádu hospodářského. Hluboký a dalekosáhlý je s t význam M asarykův pro náš stá t a národ. Naše university budou vždy v duchu vědecké pravdy, M asarykem stále hájené, bohatý odkaz jeho ideí ochraňovati a spojují se s celým národem v jediné myšlence a jediném přání, aby náš president ještě dlouhá leta pobyl mezi námi jako pre­ sident. Sláva našemu presidentovi! Poznámka. Potom následovala obšírná přednáška prof. Dr. Josefa Krále „ M a s a r y k j a k o f i l o s o f ” , k te rá po­ zději vyjde v podrobném zpracování ve Spisech filosofické fa ­ kulty.

ZÁJEZD ČESKÉHO

ÚSTŘEDNÍHO

SPOLKU

UČITELŮ VYSOKOŠKOLSKÝCH DO B R A T I S L A V Y . Ve dnech 3.— 5. říjn a 1924 hostila u n iv ersita Komenského vážené hosty, totiž předsednictvo a výbor čes. ústředního spolku učitelů vysokoškolských, k te ří se sjeli z P ra h y , z B rna i z P ř í­ bram ě do B ratislavy, aby zde společně s bratislavským i kolegy porokovali o odborných i stavovských věcech a aby se svou ná­ vštěvou na vlastní oči přesvědčili o pokroku, k terý universita Komenského vykonala za prvních pět let svého trv án í. Jm énem university uvítal hosty J. M agn. rek to r prof. L aštovka touto ř e č í: Velectěné dám y a pánové! Jm énem university Komenského dovoluji si Vás na půdě Slovenska co nejupřím něji a nejsrdečněji uv ítati a pozdraviti. N aše universita r. 1919 zřízená a postupně po fakultách otvíraná je s t nejm ladší universitou československou; jest po­ volána k tomu, aby na půdě slovenské pěstovala vědu v duchu československém, m ajíc zvláštní zření k pom ěrům a potřebám Slovenska a Podkarpatské Rusi, ale nezapom ínajíc při tom jed­ notnosti československého národa, jazyka a jeho k u ltu ry ; ona má býti zároveň plnou náhradou za universitu m aď arskou, k te rá byla v B ratislavě za války jako část cílevědomé a plánovité maďarisace zřízena a budována. Naše universita snaží se toto své vysoké kulturní poslání plniti přese všechny obtíže, spočívající v nedostatku sil a m íst­ ností, a zjednati tak naší vědě na Slovensku vedoucí a rozhodující postavení; v tom je s t nyní i podporována značnou částí státuvěrné veřejnosti slovenské, zejm éna jejíc h krnhův. B ratislava je st však prostředí, jež není vesměs orientováno duchem československým, nýbrž kde tra d ice je s t ještě živě m a­ ď arská. Abychom mohli i zde zvítěziti, je s t tře b a ještě dlouhé a usilovné práce. Je st nám proto v našem působení tře b a stálého a živého styku s celým kulturním životem českým, zejm éna s jeho rep re ­ sentanty, vysokými školami českými, to je s t in concreto, s učitel­ stvem těchto škol. A proto je st nám, velectěné dám y a pánové, Vaše návštěva d rah á a upřím ně vítána, poněvadž znam ená pro nás utužení úzkého svazku našeho s ostatním i vysokými školami v naší re ­ publice a posílení i povzbuzení naší práce kulturní, zde prováděné. D ěkuji Vám, velectěné dám y a pánové, za Vaši milou n á­ 23

vštěvu a přeji Váni, abyste si odnesli ze svého pobytu zde dojm y co nejpříznivější, čemuž volám srdečné N azdar a na brzkou shledanou! Za hosty promluvili prof. U rsiny, W eigner a Pelnář, kteří vřelými slovy oceňovali velkou organisační práci professorů uni­ versity Komenského, konanou v těžkých okolnostech s opravdo­ vým nadšením . Průběh sjezdového jed n án í byl stručně zaznam e­ nán ve Věstníku ČÚSUV. 1924, čís. 4.

24

ROZLOUČENÍ M IN ISTR A

PROF.

Dra

S U N IV E R S IT O U

KAMILA

KROFTY

KOMENSKÉHO.

Dne 7. února 1925 o 5. hod. odpolední uspořádal re k to r Ko­ m enského university a professorský sbor filosofické fak u lty téže university, spolu se Slovenským Klubem v B ratislavě, slavnostní schůzi n a rozloučenou s univ. prof. D r. K am ilem K roftou, vyslan­ cem a zplnomocněným m inistrem ČSR. ve Vídni, u příležitosti jeho odchodu na vyslaneeké m ísto do Berlína. P rof. Dr. K ro fta přednášel totiž po celý studijní rok 1923 až 1924 a v zim ním sem estru 1924/25 na filosofické fakultě v B ratislavě, dojížděje každý týden obětavě z Vídně k před­ náškám do B ratislavy. Večírkem na rozloučenou měl býti jm e­ novaném u podán důkaz vděčnosti kruhů universitních a sloven­ ské veřejnosti za tu to nam áhavou a nezištnou práci pro univer­ situ Komenského a pro vysokoškolskou studující mládež na Slo­ vensku. Schůzka na rozloučenou konala se za velmi hojné účasti v m ístnostech Slovenského K lubu v Redutě. P rofessora D ra K r o ftu oslovil na tom to večírku předseda klubu Dr. V ladim ír F ajnor, president soudní tabule a soukr. docent právnické fakulty, následujícím i vřelým i slovy: Slovenský klub pokladá si za česť, že Vás môže uvítať v svojich m iestnostiach z príležitosti Vašej prednášky o úko­ loch slovenskej historiografie, konanej na rozlúčku pri od­ chode na nové vysoké, ale — žiaľ — tak vzdialené miesto diplomatické. Táto česť je nám dvojnásobne vzácna, a to m enovite tým , že sa Vám môžeme srdečne poďakovať ako učencovi za všetko, čo ste za našu historickú vedu vykonal. Túto vďaku vyslovujeme Vám nielen srdečne, ale — dovoľte, aby som smel povedať — vy­ slovujem e ju aj okázale. Chceme tým dosvedčiť, že Slovenský klub je nielen spoločenským, ale i kultúrnym a osvetovým o rg á­ nom nášho národa a ako tak ý vysoko si cení činnosť učencahistorika, ktorý hľadá len pravdu a dom áha sa jej len p ro stried ­ kam i vedy, neustupujúc v h ájen í pravdy ani útočným p ro stried ­ kom, čerpaným z pram eňov mimovědeckých. B uď te uistení V y všetci, ktorí hľadáte pravdu v m inulosti nášho národa, že tá časť slovenskej verejnosti, ktorá s to jí za Slovenským klubom, sto jí celou svojou sym patiou a tiež celým svojím presvedčením i za Vam i, za slobodou vedy a vedeckého bádania! 25

Za universitu Komenského poděkoval děkan filosofické fa ­ kulty prof. Dr. Miloš W eingart (re k to r prof. Dr. K arel Laštovka byl úředně mimo B ratislavu). P rof. Dr. K rofta, navazuje na ty to děkovné projevy, pronesl pak přednášku „ 0 úkolech slovenské h isto rio g rafie“, k terá vyšla jako svazek 8. ve „Sbírce přednášek a rozprav Extense univer­ sity Komenského v B ratislavě“.

26

SLAVNOSTNÍ REKTORA Složil

SBOR

PRO INSTALLACI

UNIVERSITY i se s l o v y

KOMENSKÉHO.

R u d o l f Chlup.

Po p r v é p r o v e d e n p ř i i n s t a l l a c i prof. Dra K a r l a L a š ť o v k y d n e 10. č e r v n a 1925. Slova sboru. T y ’s povolán a úřad vznešený Ti v úděl dán, dnes v slavné chvíli nám připom ínán. Budiž Ti přáno, b y’s rukou pevnou k o ráb vědy klidně vedl dál a se svěřenci svými šťa stn ě stanul v p řístav snažení, v p řístav svornosti a v p řístav lásky k vlasti, lásky k národu. Když pak budeš ú řad předávati druhu svému, budiž Ti přáno, by vzpomínka k rásn á n a Tě zůstala, a vůle prozřetelnosti Tě po mnohá léta zachovej! Budiž Ti sláva, sláva neskonalá!

27

AKADEMICKÉ

PĚVECKÉ

SDRUŽENÍ

V BRATISLAVĚ. M inisterstvo s plnou mocí pro Slovensko vyzvalo dra Orla, aby sestavil m užský sbor, který vyslalo 1921 ke slavn osti svěcení slovenských biskupů do N itry. Členy sboru byli i solislě S. N . divadla. V N itře předneseny byly skladby autorů českých i slovenských při aktu samém a při odpoledním sam ostatném koncertu před četným i zahraničním posluchačstvem. Mužský sbor pak dále fungoval při různých státních slavnostech, při min. recepcích a uměleckých večerech. O Jiráskových slavnostech v B ratislavě zpíval sbor Mistru Jiráskovi, který se poděkoval přípisem ze dne 13. září 1921, a v něm po prvé nazval sbor A kadem ickým P ěveckým Sdružením . Od té doby v upomínku na ná­ vštěvu M istrovu v Bratislavě má sbor toto jméno. D opis Jiráskův zní: Váženému Akademickému pěveckému sdruženi posílá srdečný pozdrav, s radostí vzpomínaje na jeho krásný zpěv 11. září 1921, kterým mne poctilo, v upřímné úctě oddaný A lois J irásek. Poté ustavilo se A. P. S. jako řádný spolek podle schválených stano\ a rozšířilo pěvecké těleso ženským sborem na sbor sm íšený. Ideovým programem A. P. S. je v život u vésti sborovou literaturu slo­ venskou a reprodukovati význačné zjevy hudby staročeské a slovanské hudby novější. Při produkcích A. P. S. jsou proto na program ech díla autorů slo ­ venských a z nich zvláště Bella, Bulla, F ajn or, Lihovecký, Lichard, F ig u í, B ystrý, Schneider-Trnavský, z českých skladatelů, působících na S lovu sku, E gem , Chlup, Hoblík, Svoboda, z českých hlavně Fibich, J. B. Foer­ ster, Dvořák, Smetana vedle starších autorů z doby obrozenecké a generace nej mladší. Z větších děl, provedených A. P. S., budiž vzpomenuto J. B. F oer­ sterova „Stabat m ater“, všech mužských sborů Sm etanových, Bcllovy kan táty „Svatba Jánošíkova“. A. P. S. účinkovalo především při slavnostech na půdě ukadem tekr a těch, je ž pořádala u n iversita Kom enského. (S lavn ostn í otevření filosof fakulty, panychída za Hviezdoslava, večer staročeské hudby, in stallace re­ ktorské, promoce dra Holubyho, jubilejní oslava dra šk u ltétyh o, panychída za Sienkiewicze, za prof. Drtinu, univ. oslava presidenta M asaryka a j.) Rovněž účinkovalo A. P. S. p ři stu d en tsk ých slavnostech, na př. 1923 při Akadem ii na počest delegátů Stud. svazu, 1925 při Koncertu spolku Ľ. štú ra, kdy J. L. Bella řídil premieru Jánošíkovy svatby. Četné bra tisla vsk é spolky kultum ií si v y žá d a ly spoluúčast A. P. S. při svých uměleckých podnicích, jako O světový svaz, posádkové v elitelství při tryzně za Štefánika a při vojenských slavnostech, Červený kříž, Slovenská Liga, Obrodné hnutí ml. žen v Ywce, Ymka, U m ělecká beseda, předsednictvo universitní extense. Poněvadž slovenské spevokoly válkou byly umlčeny, učinilo si A. P. S. úkolem povzbuditi k novému životu sborový zpěv hlavně po slo­ venském venkově a seznám iti popřevratovou generaci se sta rší i novější domácí literaturou. Toho druhu pořádány b y ly sam ostatn é produkce v B ra ­ tislavě, Báhoni, Bolerázu, Pezinku, Stupavě, Zohoru. V roce S m etan ově 1924 soustředila se hlavní činnost v reprodukci děl m istrových v B ra ti­ slavě (spolu se Zorou), N itře, N ám estově, Turč. Sv. M artině, G alantě a Seredu. Domácí uměni propagovalo A. P. S. dvakráte ve V ídni a to 1923, na pozvání spolku Lumír, pod protektorátem m inistra zpl. vyslan ce dra

28

Kam ila K rofty podalo československé m enšině vídeňské ukázky slovenské literatury sborové, jež slovem doprovodil prof. dr. A. Kolísek; v r. 1925 spolu s Lumírem a sym fonickým orchestrem vídeňským provedlo na počest narozenin našeho presidenta M asaryka ve velk é dvoraně Konzerthausu Smetanovu Českou píseň, F ibichovu Jarní rom anci a Bellovu Svatbu Jáno­ šíkovu, již řídil autor. S Lumírem navázalo A . P. S. srdečné p řátelství prostřednictvím jeho předsedy dra Táchecího a sborm istra Jaroslava Jindry. A. P. S. se ujalo hlavně reprodukce děl sen iora slovenských skladatelů Jána L evoslava B elly, o němž již V. Zelený napsal, že je zapom ínaný a na nás zapom ínající. Klade si za čest, že mohlo spolupůsobiti k uznání jeho díla a upozorniti na jeho obzvláštní význam m ezi skladateli slovanským i doby novoromantické. Sbor čítá 50 členů. Od r. 1922 je předsedou ta b u lá m í soudce A n t. Dalcar a m ístopředsedkyní M arie R yšán ková. Po účetním radovi Čepkovi a min. asistentovi A . H ořejšovi je jednatelem kapitán J . Škarda. Sborm i­ strem je dr. D obroslav O rel a druhým sborm istrem vrch. účetní rada V. Bam bas. čestným členem zvolen Ján L evo sla v B ella. Řada členů je buď řádnými nebo mimořádnými posluchači U n iversity Komenského.

O B S A H : S tr a n a

Zpráva odstupujícího rektora prof. M U Dra Stanislava K ostlivého za rok 1923/4 ............................................................................................................. Rektor prof. JU D r. Karel Laštovka. Ž ivotopis.................................................. Proslov rektora prof. Dra. K arla Laštovky při in sta lla c i....................... K arel L a što vk a : Jak je st zabezpečena ochrana občanstva ve veřejné správě československého státu (inaugurační p řed n á šk a )..................... U niversitni oslava 75. narozenin presidenta republiky prof. Dra. T. G. Masaryka: Promluva rektora prof. Dra. K. L a što v k y................................................. Zájezd českého Ústředního spolku učitelů vysokoškolských do B ra tisla v y Rozloučení m inistra prof. Dra. Kam ila K rofty s universitou Ko­ menského ............................................................................................................. T ext slavnostního sboru k rektorské in sta lla c i............................................... Akademické pěvecké s d r u ž e n i..............................................................................

1 12 13 13

21 23 26 27 28

PŘÍLOHY: U »tr*ny

16 Portrét rektora prof. Laštovky, maloval K. M ayer........................................... R udolf Chlup: Slavnostní sbor k in stallaci universitního rektora (partitura) .................................................................................................. na konci

30

TABLES

DES

MATIĚRES.

P ages Rapport sur ľan n ée scolaire 1923/4, par le recteur sortant, S tan islav 1 K ostlivý, professeur ä la F acu lté de m éd ecin e.......................................... B iographie du recteur, Karel Lašťovka, p rofesseur ä la Faculté de droit 12 Allocution du recteur, Karel Laštovka, á l’occasion de son installation. . 13 K arel L a što v k a : D e la sauvegarde des droits des citoyens dans l’E ta t tchécoslovaque (conference inaugurale)...................................................... 15 Ceremonie u n iversitaire k l ’occasion du 75' anniversaire du président de la R épublique tchécoslovaque, T. G. M asaryk: A llocution du recteur, K arel L a što v k a....................................................... 21 V isitě ä B ra tisla v a de l’A ssociation centrále tchěque des membres de 23 ľenseign em en t sp p é r ie u r .................................................................................. Cérémonie d’adieu du m inistře plénipotentiaire Kam il Krofta, pro­ fesseu r ä l’U niversité Charles, de P rague, et a 1’U niversité Ko­ m enský ................................................................................................................. 25 T exte du choeur solennel pour I’in stallation du recteur del’U niversité 27 La „Chorale Académique“ ......................................................................................... 28

ANNEXES. Portrait du recteur Karel Laštovka (peint par K.Mayer) .................. 16 R u dolf C h lu p: Choeur solennel pour I’in stallation du recteur de l’Université (partition ) ................................................................................ dern. pages

31

SLAV NOSTN Í SBOR PŘI I N S T A L A C I U N I V E R S I T N Í H O

REKTORA.

OS

O LU

fpo-vo-lán

v ú -d ě ld á n , dnes

GO <

a

T y s po-vo-lán

a

ú - řa d v z n e-se -n ý

Ťi

v ú-děl d á n , dnes

n á m při-po-m í-nán

ru-kcru p e -v n o u

nam při-po-m í-nan

vnou

v sla-vné chví - li

k o -rá b v ě - d y kli-d n ě

n ám p ři po mí nán

Bu-dii Ti p řá - no, by s

ru-kou p e -v n o u

k o -ráb v é -d y kli-dně

š ta - s tn ě s ta-n u l

v p ři- s ta v sna -že -n í

šC a-stn é sta-nul

mi

v p ří-sta v lá -

- sky

v p ří- s ta v sv o rno s ti a

v p ří-stav lá -

- sk y

v p ř í s t a v svo-rno-st i a

v p ří-stav l á -

-s k y

š ť a -s tn ě sta-n u l

v p ří-sta v s v o -rn o -sti

k v la s ti

v p ři- s ta v s n a - ie - n í

a

p ř e d á - va - ti d r u hu

p ře d á - va - ti d ru -h u

b u d iž

b u d iž Ti

K dyž p ak b u -d e š

ú - řa d

p ř e d á - va - t i d r u - h u

by v z p o m ín k a k rá sná

b u d iiT i

b y v z p o -m i-o k a k rá sná

b y vzp o -rnl-nka k r a s n a

b u -d iž T i p řá - no.

by vzpo-m i-nka kra sná

b u d iž T i p ř á - n o ,

by vzpo-m í o k a k r á s n á , by v x p o -m i-n ía k rá -sn a

E&=V~

w

m

Té

po rr.no-há

vú - le P ro -z ře - te - l n o - s ti

Té

po m no ha

v ů - le P ro -z ře - t e - l n o - s t i

Tě

po m n o -h á

v ů - le P r o -z ře - te - lno - s ti

Tě

po m n o -h á

vů - le P r o - z ř e - t e - ln o - s ti

•ST. N.

své

na Té z ů s t a l i

á ž

za c h o -v e j'

- ta

Bu d i ž T i s lá - v a,

bu -d iž T i s lá - va,

s lá

ne - sko - na -

B u d iž T i s lá - va,

bu-diž T i s lá - va,

s lá

ne - sko - na

B u d iž T i slá

s lá

S lá

ANNUAIRE DE Ľ U N I V E R S I T Ě K O M E N S K Ý P O U R ĽA N N É E

1925-1926

BRATI SLAVA / M C M X X V I

É D I T É PA R

LE S É N AT D E

IMPRIMERIE

DE

Ľ UN IV ERSITĚ Ľ É T AT ,

KOMENSKÝ

PRAGUE

fTCHÉCOSLOVAQUIE)

ROČENKA UNIVERSITY KOMENSKÉHO ZA S T U D I J N Í

ROK

1925-1926

V BRATISLAVĚ / MCMXXVI

NÄKLADEM AKADEMICKÉHO

SENÄTU UNI VER SI TY K O M E N S K É H O

S P O D P O R O U M I N I S T E R S T V A ŠKOLS TVÍ A NÁS. OSVĚTY TISKEM

STATNI T1SKÄRNY V PRAZE

ZPRÁVA ODSTUPUJÍCÍHO REKTORA J E H O MAGN. P R OF . D r a K A R L A L A Š Ť O V K Y o s t u d . r o c e 1924/25. Slavné shrom áždění! Dámy a p ánové! Z a h a ju je tuto význam nou akademickou slavnost, m ám čest a milou povinnost co n ejsrdečněji uvítati všechny vzácné hosty, k te ří svou návštěvou tu to slavnost poctili; rovněž srdečně vítám i všechny slovutné pány kolegy a celou akadem ickou obec naší alm ae m atris. Zachovávaje tra d ič n í postup při rektorské installaci, před­ nesu nejprve stručnou zprávu o nejvýznačnějších událostech na­ šeho akadem ického života ve studijním roce 1924/25, v něm ž bylo po pětiletém trvá n í naší university po prvé vyučování na všech fakultách ve všech oborech a ročnících v plném rozsahu zahájeno. A. V na na na

r. 192U/25 působilo na universitě řádných professorů: právnické f a k u l t ě ......................................................4 lékařské f a k u l t ě ......................................................... 12 filosofické f a k u l t ě ....................................................13 celkem . . .

29

Jm enován byl dekretem presidenta republiky ze dne 22. pro­ since 1924 řádným professorem dějin výtvarných umění soukr. doc. Dr. F ra n tišek žákavec. Koncem stud. r. 1924/25 byl přeložen M UDr. G ustav Miiller, řádný profesor porodnictví a gynaekologie, v téže hodnosti na universitu M asarykovu. M im ořádných professorů bylo: na právnické f a k u l t ě ....................................................... 4 na lékařské f a k u l t ě .............................................................6 celkem . . .

10

Dekretem ze dne 22. prosince 1924 byl jm enován MUDr. A ntonín Hanák, soukr. docent university K arlovy a suplent uni­ versity Komenského, m im ořádným professorem fysiologie, dekre­ tem ze dne 30. května 1925 jm enován byl s účinností od 1. února 1925 Ph. D r. V iktor Teissier, soukr. docent university Karlovy a suplent university Komenského, m im ořádným professorem lé­ kařské fysiky. Souk?vm ých docentů bylo: na právnické f a k u l t ě ....................................................... 3 na lékařské f a k u l t ě .............................................................6 na filosofické f a k u l t ě ....................................................... 5 celkem . R o é e n k a 1926- 192G. sig . 1

.

.

14

V r. 1924/25 byly potvrzeny habilitace: na právnické fa ku lte : D ra Jan a Ř íhy z práva ústavního, D ra F ra n tišk a Roučka z p ráv a občanského; na filosofické fa k u lte : D ra Josefa B orovičky ze všeobecných dějin. P řenesena byla venia legendi z oboru geografie soukr. docenta D ra F ra n tišk a Štůly z university Karlovy' na univ ersitu Komenského. 1 soukromý docent na filosofické fak u ltě měl plný učební příkaz (D r. F ra n k W ollm an). Honorovaní docenti byli dva, po jednom na lékařské a filo­ sofické fakultě. Protože ani r. 1924/25 nebyly všechny stolice obsazeny byly některé obory' suplovány, a to professory a docenty se ste r­ ských universit Karlovy a M asarykovy. N a právnické fakultě byli 4 suplenti, na lékařské fak u ltě 1, na filosofické fakultě 7. N a právnické fakultě vzdal se koncem r. 1924/25 soukr. docent university Karlovy D r. J a n M a tějka suplentury práva ústavního. N a filosofické fakultě rozloučil se koncem zimního sem estru 1924/25 s universitou vyslanec D r. Kam il K rofta, professor uni­ versity Karlovy, jenž byl suploval na naší universitě přednášky z dějepisu; bylť jm enován vyslancem v Berlíně. Koncem téhož sem estru vzdal se suplentury zeměpisu prof. Dr. J iř í V. Danes. Koncem stud. r. 1924/25 vzdali se su p lentury professoři Ma­ sarykovy university Dr. Bohumil N a v rá til a D r. Julius Glucklich, k teří rovněž v minulém roce suplovali přednášky ze všeobecného dějepisu. Od počátku letního sem estru stud. r. 1924/25 byl pověřen přednáškam i ze zem ěpisu soukr. docent D r. F rantišek Stúia. P jofessorský sbor filosofické fak u lty pracoval o obsazení m im ořádných professur srovnávacích dějin slovanských lite ra tu r i trad ic lidových, germ anistiky, rom an istik y a řádné professury paedagogiky. N a právnické fak u ltě bylo povoleno zavěsti před­ nášky z práva dělnického a konáním jich pověřeni p rcf. Dr. K arel Laštovka a suplent soukr. docent D r. A ntonín Basch. Na filosofické fakultě byly zřízeny k u rsy jaz y k a řeckého pro poslu­ chače všech fakult, prozatím o 3 sem estrech. Vedení kursů svě­ řeno bylo prof. D ru A ntonínu Kolářovi. L ektorů bylo 11, 2 na právnické fakultě, 9 na filosofické. Dr. J u ra j Pogonowski vzdal se koncem r. 1924/25 lek to rátu j a ­ zyka polského. Vědeckých pomocných sil bylo celkem 101 (46 asistentů, 19 klinických sekundářů, 28 dem o n stráto rů a oper. elévů na lékař­ ské fakultě, 2 asistenti a 6 knihovníků na filosofické fak u ltě). 2

Počet personálu u n ive rsitn í kanceláře a universitních ústavů byl značně ztenčen, a to nejenom restrikcí, nýbrž i dobrovolným odchodem před restrik cí. Jelikož ani ještě před restrik cí nebyl potřebný počet m íst obsazen, pociťuje se nedostatek sil velmi tí­ živě, zejm éna však v kancelářích, kde ze šesti system isováných m íst úřednických byla obsazena jen 4, a z nich 2 opatřením pro­ visorním. V celku byli v univ ersitn í kanceláři 1 účetní úředník, 3 kan­ celářští (z nich 1 na sm louvu), 9 kancelářských oficiantů a po­ mocníků, 4 podúředníci a 4 zřízenci. Po ústavech fakultních byli ustanoveni 1 zubní technik, 8 zřízenců definitivních, 3 výpomocní a 12 nám ezdních sil sluhovských. V universitní zahradě byl ustanoven 1 podúředník-zahradník. B. Učební činnost university. V zim ním sem estru stu d ijn íh o roku 1924/25 bylo konáno přednášek, praktických a sem inárních cvičení: na právnické fak u ltě 42 v rozsahu 118 týden, hodin, na lékařské fak u ltě 52 v rozsahu 192 týden, hodin, na filosofické fakultě 96 v rozsahu 202 týden, hodin. V letním sem estru téhož studijního roku bylo přednášek a cvičení: na právnické fakultě 47 o 140 týden, hodinách, na lékařské fakultě 45 o 162 týden, hodinách, na filosofické fakultě 98 o 217 týden, hodinách. E xkursí bylo konáno 7, zúčastnilo se jich 7 sil učitelských a 62 posluchačů. Počet posluchači1 opětně vzrostl na všech fakultách. Zapsáno b y lo : I. V zim n ím sem estru 192^/25. 1. za řádné posluchače: a) na fakultě p r á v n ic k é ....................................... 734 b) na fakultě l é k a ř s k é ....................................... 235 c) na fakultě filosofické .........................................120 úhrnem . . . 1089 2. za m im ořádné posluchače (včetně h o s p ita n tů ): a) na fakultě p r á v n ic k é ................................................ 118 (z těch 69 posluchačů stá t. účetnictví), b) na fakultě l é k a ř s k é ....................................... 4 c) na fakultě filosofické .......................................... 40 úhrnem . . . 162 Tedy celkem .

.

. 1251 3

M e zi n im i b y lo :

a) Tuzemců ze z z ze z

S lo v e n s k a .................................. 907 Č e c h ............................................. 152 M o ra v y ....................................... 110 S le z s k a ........................................... 3 Podkarpatské Rusi . . . . — ú h rn em .

b) Cizinců

.

. 1172

z J u g o s lá v ie ........................................3 z P o l s k a ............................................. 8 z U k r a j i n y ........................................7 z R u s k a ...........................................56 z R u m u n s k a ........................................1 z R a k o u s k a ........................................1 z M a ď a r s k a ........................................1 ze S p o j.S tátů Severoam erických 2 úhrnem . . .

79

Celkem . . . 1251 V souhrnném počtu posluchačů bylo zapsaných ien 110. II. 1. za a) b) c)

V letním sem estru 1925:

řádné posluchače : na fakultě p r á v n i c k é ............................ 712 na fakultě lé k a ř s k é ................................. 231 na fakultě f ilo s o f ic k é ............................ 122 úhrnem .

.

. 1068

2. za m im ořádné posluchače (i s hospitanty) : a) na fakultě p r á v n i c k é ............................ 100 (z těch 60 posluch. stát. účetnictví) b) na fakultě l é k a ř s k é ................................ 1 c) na fakultě f ilo s o f ic k é .................................. 33 úhrnem . Tedy celkem .

. .

. 134 . 1202

Mezi nim i bylo: a)

Tuzemců ze S lo v e n s k a ..............864 z Č e c h .......................... 132 z M o ra v y ..................... 120 ze S l e z s k a .......................2 z Podkarpatské Rusi . . . . úhrnem .

4

— .

. 1118

b)

Cizinců

z J u g o s lá v ie ..................................... 4 z P o l s k a ........................................... 15 z U k r a j i n y ....................................... 5 z R u s k a ...........................................55 z R u m u n s k a ........................................1 z R a k o u s k a ........................................1 z M a ď a r s k a ....................................... 3 úhrnem . . . 84 V celku . . . 1202

V souhrnném počtu posluchačů bylo zapsaných žen 107. Bylo tedy na celé universitě v zim ním sem estru 1924/25 více o 194, v letním o 171 posluchačů ve srovnání s tým iž sem estry roku předcházejícího. Nově bylo immatrikulovó,no v zimním sem estru stud. roku 1924/25 n a fakultě p r á v n i c k é ...................................................247 na fakultě l é k a ř s k é .......................................................... 82 na fakultě filosofické ................................ .4 3 posluchači, celkem 372 posluchači; v letním sem estru 1925 na fakultě právnické . . 64 na fakultě l é k a ř s k é ........................................................... 17 na fakultě f i l o s o f i c k é ..................................................... 15 posluchačů, celkem 96 posluchačů. Kolejného bylo vybráno: v zim ním sem estru 154.314 Kč, v letním sem estru 128.718 Kč. Prom inuto bylo kolejné v zimním sem estru v částce 60.442 Kč, v letním sem estru 77.362 Kč. Osvobozeno bylo v zim ním sem estru : 227 posluchačů od celého kolejného 20

„

„

3/4

63 8

„ „

„ „

l/o i/4.

v letním se m e stru : 300 posluchačů 21 „ 17 „ 3 „

od celého kolejného „ % „ 1/0 „ U

Odměn za práce v sem inářích bylo uděleno v zimním seme­ stru 450 Kč, v letním sem estru. 1800 Kč (na filosofické fak u ltě).

N a právnické fakultě bylo ve stud, r. 1924/25 184 státních zkoušek historicko-právních, z toho 3 ženy, 75 „ „ judiciálních, „ „ 2 „ 32 „ „ státovědeckých, „ „ 1 ,, S tátn í zkoušky podle bývalého uherského studijního řádu se ve stud. roce 1924/25 nekonaly. Celkem konáno 291 státních zkoušek. V studijním roce 1924/25 bylo konáno čsl. rigoros: historicko-právních 79, z toho 2ženy, judiciálních 47, ,, „ 2 „ státovědeckých 25, ,, „ 0 „ Celkem konáno 151 rigoros podle čs. stud. řádu. Rigorosa podle uherského stu d ijn íh o řádu skládalo 5 kan d i­ dátův, a t o : I. právovědecké rigorosum 2kandidáti II. „„ 1 III.

„

„

1

I. doplňovací rigorosum k nabytí doktorátu iuris 1

„

N a lékařské fakultě bylo k o n á n o : I. rigoros 15 II. „ 30 III.

„

18

N a filosofické fakultě byla konána 2 rigorosa hlavní a po­ dána byla 1 doktorská dissertace. Promováno bylo: N a právnické fakultě za doktory iuris 19, za doktory iuris universi podle uherského studijního řádu 8 ; n a lékařské fakultě za doktory veškerého lékařství 18 (z nich 2 nostrifikace) ; na filosofické fakultě za doktora filosofie 1 muž. P ři této příležitosti budiž uvedeno, že m inisterstvo školství a národní osvěty povolilo, aby n a universitě Komenského zave­ deny byly slavnostní promoce. Prom oce tyto budou povolovány všem kandidátům , k teří prokáží m a tu ritn í zkoušku s vyznam e­ náním , jednohlasně výborný prospěch při všech přísných zkouš­ kách a způsobilost k sam ostatné vědecké ppáci. U niversita si slibuje od tohoto zařízení vzrůst úrovně p ří­ pravy posluchačů při zkouškách a touhy po vědecké práci. Rychlejším u a intensivnějším u budování vědeckých zařízení nepřál stav státního rozpočtu, takže výplata tém ěř veškerých m i­ m ořádných dotací byla zastavena. P ře s to však podařilo se rozh o jniti fakultní, ústavní, sem inární i klinické knihovny o nové 6

p řírů stk y , a to na všech fakultách, právnické, lékařské i filoso­ fické. N a filosofické fakultě sta v sem inářů a jejich knihoven jeví se tak to : N ejvětším i jejím i ústavy jsou sem inář historický a sem inář slovanský. P ro

historický seminář

university Komenského je rok 1924/25 datem velice důležitým, ba bylo by možno po právu říci, že H istorický sem inář teprve toho roku počal svou činnost jako vědecký in stitu t. K jeho zalo­ žení učiněny byly sice prvé p říp ra v n ě kroky-nezapom enutelným prof. Janem Heidlerem , ale tep rv e v roce 1925 bylo možno řá d ­ něji z počáteční činnosti H eidlerovy těžiti. H istorický sem inář neměl totiž až do roku 1925 n ejn u tn ějších m ístností, neměl ani sk řín í a jiného v n itřního zařízení, a ta k valná část literárních fondů v prvých letech trv á n í sem ináře zakoupených zůstávala uložena v bednách nebo provisorních skříních bez vědeckého po­ užití. Teprve když H istorickém u sem ináři dostalo se m ístností ve fakultní budově v R eichardově ulici (H istorický sem inář má nyní čtyři ředitelny pro professory a docenty, kancelář pro asi­ stenta, velkou knihovnu, kde se konají i sem inární cvičení, dvě knihovní depot a dosti p rostrannou studovnu, v níž um ístěna je i příruční knihovna) a když tyto byly o p atřen y potřebným ná­ bytkem a zařízením , bylo možno sem inář studentům a badatelům historickým otevřití a jeho fondy učiniti přístupným i. Stalo se ta k v lednu roku 1925. Ovšem že zbývá ještě mnoho práce, než bude ihožno H istorický sem inář prohlásiti za in stitu t náležitě organisovaný a požadavkům, na n ejpřednější in stitu t pro studium a badání dějepisné na Slovensku kladeným , náležitě vyhovující. K atalog knihovny, k terá pom alu blíží se tém ěř 14.000 svazků, je teprve v počátcích a podobně i jin é pomůcky' bibliografické. Práce je ztížena zejm éna tím , že sem inář mimo asistenta nemá jiných sil pomocných. Z astavením m im ořádných dotací pro rok 1925 bylo způsobeno, že knihovna úsatvu nemohla býti dosud vy­ budována tak, aby poskytla badatelům o dějinách našeho národa v Čechách, na M oravě a na Slovensku dostatečnou oporu, ba že nemohla býti doplňována tak , jako v letech minulých. P řes tato pia desideria lze H istorický sem inář už nyní pokládati za ústav, jenž universitě Komenského svým rozsahem i zařízením je nejen k užitku, ale i ke cti. Knihovna slovanského

semináře

měla na konci stud. roku 1924/25 celkem 16.644 svazků; z toho připadá na odd. pro slovanský jazykozpyt a jazyk československý (prof. W eingart) 6252 sv., odd. pro dějiny sta rší české literatury' (prof. H anuš) 1596 sv., odd. pro novou českou lite ra tu ru a pro lite ra tu ru slovenskou (prof. P ra žá k ) 5877 sv., odd. pro jazyk a 7

lit. ruskou (prof. Pogorělov) asi 500 sv. a odd. pro slovanské tradice a litera tu ry (prof. W ollm an) 2319 sv. Za m inulý stud. rok přibylo přibližně 1200 sv. Slov. sem. byl obohacen zejm éna koupí knihovny D ra Hiadora Stripského z Budapešti, k te rá obsahuje důležité pram eny pro dějiny literatu ry a nářečí karpatoruského. Dialektologický m ateriál slovenský, získaný dotazníkovou methodou, byl uložen při odd. pro jazyk československý a tam též uloženy také první příspěvky k budoucímu linguistickém u atlasu Slovenska, totiž řad a m ap s dialektickými isoglossam i, kresleným i podle dotazní­ kové akce Matice Slovenské péčí D ra Václava Vážného. Trpce jest pociťován nedostatek velkého literárního archivu v B ratislavě. Aby alespoň částečně byl tento nedostatek zm ír­ něn, byl zřízen při odd. pro novou českou literatu ru a pro lite ra ­ tu ru slovenskou archiv, v němž se chovají pam átky slovenské. S podporou m inisterstva šk. a n. o. totiž bylo počato se soustav­ ným sbíráním literárních i jazykových památek. Cenného obo­ hacení nabylo archivní oddělení rukopisným m ateriálem , získa­ ným od fa rá ře Vlad. Roye z Púchova. Závadou je dosud chudé oddělení ruské a starší slovenské literatu ry . Co do m ístností je slovanský sem inář nyní opatřen tak to : m á 5 ředitelen, 1 velkou síň pro knihovnu, kde se zároveň konají slavistické přednášky, 1 studovnu s p říruční knihovnou pro po­ sluchače, 2 čítárny časopisů, kde je vyloženo 38 časopisů běžných a úplné serie odborných časopisů domácích i zah ran ičn ích ; cel­ kem je v příruční knihovně vyloženo přes 3000 svazků, které jsou denně od 8 h. ráno do 8 h. več. volně k disposici členům sem ináře. .Úhrnem m á tedy slovanský sem inář 9 m ístností. Ty však pro rychlý vzrůst knihovny nedostačují a bude potřebí aspoň 2 m íst­ ností dalších. Celkem slovanský sem inář p atří k největším ú sta ­ vům toho druhu v Evropě. Stav ostatních semin. knihoven jeví se takto: Paedagogický sem inář 870 univ. čísel, hudebně-vědecký 8100, sem inář pro dějiny výtvarných umění 950 (z toho 300 diapositivů a 150 reprodukcí), geografický 1200 knih a časopisů a 265 map, sem inář pro srovnávací jazykozpyt 250 sv., sem inář germ ánský 426 sv., rom ánský 268. V niversitní knihovna vzrostla od založení univ. Komen­ ského o 73.000 svazků a m á nyní okrouhle 135.000 svazků. Připojena k ní letos zákupem mimo jiné knihovna Chalúp^ kova tou částí, k terá zůstala na fa ře v H ornej Lehote u Pod­ brezovej. Tím bylo podstatně obohaceno slovenské oddělení uni­ versitní bibliothéky, kteréž soustavně doplňováno čítá k 15. listo­ padu 1925 již na 5500 sv., knihovnicky zpracovaných. Podobně soustavného a ustavičného doplňování dostává se oddělení slo­ vanském u, které čítá k tém už datu víc než 4500 sv., v nichž ovšem nejsou započítány dvě veliké počátkem roku 1925 zakouS

pené slavistické knihovny, obsahující převážně litera tu ru ruskou a čítající dohrom ady na 3000 děl. V čítárně vědeckých periodik vyloženo je v téže době 336 revuí a časopisů. Bohužel knihovna přes stále rychlý vzrůst trp í nesm írně naprostým nedostatkem m ístností, takže lze potřebě vědeckého čten ářstv a vyhověti jenom s největším napětím sil knihovní správy, tím spíše, že rostoucí frekvence hlavní čítárny vykázala za 11 měsíců — mimo měsíc srpen — od 1. listopadu 1924 do konce říjn a 1925 10.268 čtenářů. C. Vědecká a publikační činnost fak u lt a jednotlivých členů v r. 1924/25 se bohatě rozvinula. N a právnické fakultě prof. Dr. K arel L aštovka vydal své knihy „župní zákon“ I. díl, v knihovně právnické fakulty vyšlá další řa d a prací členů falculty i badatelů jiných. Jsou to sv. 8. Dr. Leopold H eyrovský: Řím ský proces civilní, sv. 9. Dr. Rudolf R auscher: Volební kapitulace a koruno­ vační reversy panovníků ve státech střed n í Evropy, sv. 10. Dr. M iroslav B oháček: Adem ptio legati, sv. 11. Dr. Ja n V ážný: Custodia v právu římském, sv. 12. Dr. V ratislav B ušek: C írkevní soudnictví ve věcech církevních v říši řím ské v I.— V. století. Rovněž na lékařské fakultě byla vydána řada vědeckých prací, zejména v orgánu lékařské fakulty „B ratislavské lékař­ ské listy “ a v „časopise pro zdravotnictví“ prof. D ra Stanislava Růžičky. V Sborníku filosofické fakulty vyšel redakcí prof. D ra M. W eingarta a prof. D ra V. Chaloupeckého konec ročníku II. a ročník III. (č. 26— 38), ve „Spisech filosofické fak u lty “ vyšlo dílo s. doc. Dr. W ollm ana: „Srbochorvatské d ram a “ (č. Spisů V .), mimo Spisy vyšla práce s. doc. D ra Eugena Perfeckého: „Sociálně-hospodářské pom ěry P odkarpatské Rusi ve století X III.— XV.“. Tituly jednotlivých prací ze Sborníku filcsof. fakulty js o u : č. 27, prof. Dr. Ja n H eidler: Zápisky M arie Červinkové (R iegrové), č. 28, prof. Dr. A ntonín K o lá ř: Kosmovy vztahy k antice, č. 29, prof. D r. Jos. H an u š: Ze slovenských knihoven, č. 30, prof. Dr. Václav Chaloupecký: Dvě studie k ději­ nám Podkarpatská, č. 31, prof. Dr. Josef B a u d iš: Poznám ky k vývoji indoevropské stru k tu ry gram atické, č. 32, prof. Dr. V alerij Pogorělov: Iz nabljudenij v ob­ lasti drevne-slavj. perevodnoj literatu ry , č. 33, s. doc. Dr. F ra n k W ollm an: P rv n í dram atisace zrady Tugom irovy a Gerovy, č. 34, hon. doc. Dr. J. E. Perfeckij : C ar P e tr I. a Leibniz, 9

č. 35, prof. D r. A lbert P r a ž á k : S tudentská léta Svetozara H urbana V ajanského, č. 36, prof. D r. Dobroslav O rel: F ra n tiše k Liszt a B ra ti­ slava, č. 37, prof. D r. F ran tišek žákavec: W iliam R itter, č. 38, prof. D r. M. W ein g art: Dobrovského Institutiones, část II. (dokončení). Jako další stadium rozvoje vědeckého života v B ratislavě nutno uvésti, že se mohla již i organisovati práce mimo univer­ situ za účasti a vedení universitních professorů ve vědeckých společnostech. V r. 1924 byla založena československá společnost orthopedická za předsednictví prof. D ra V ítězslava C hlum ského; prvý je jí sjezd v září 1925 v B ratislavě shrom áždil řadu vynika­ jících hostí z ciziny. 0 letnicích uspořádán byl na lékařské fak u ltě za vedení prof. D ra Stanislava R ů žičky kurs z preventivního zdravotnictví. V r. 1924 byla založena čsl. Společnost E ubiotická; před­ sedou zvolen prof. D r. S. Růžička. Dále bylo uvažováno o zalo­ žení učené společnosti v B ratislavě z podnětu prof. D ra A lberta Pražáka. 1 s vědeckou cizinou byly pěstovány čilé styky. Prof. D r. O tak ar Som m er a prof. D r. V ratislav Buček za­ stupovali universitu na oslavách jedenáctistoletého jubilea uni­ versity v Pavii. členové university zúčastnili se m ezinárodních kongresů vědeckých (prof. D r. K. HyTiek sjezdu francouzských lékařů v N ancy, prof. Dr. V. C hlum ský sjezdu orthopedů v H an­ noveru a j.). Rovněž na m ezinárodních sjezdech, konaných v tu ­ zemsku, byla naše universita zastoupena. Písem né blahopřejné projevy byly zaslány universitám v Leijdenu, Záhřebě, George Peabody College for Teachers v Nashville k jejic h jubileím a universitě v Jerusalem ě ke dni otevření. Všechny fak u lty vyměňovaly hojně své publikace s cizinou; v r. 1924/25 navázala fak u lta právnická čilé styky s právnic­ kými fakultam i, hlavně polskými a jihoslovanským i. F akulta filosofická pěstuje čilé styky se zahraničním i slavisty. Koncem roku 1924/25 začaly se navazovati výměnné styky s vysokými školam i v Rusku. Potěšitelné jest, že i počet posluchačů naší university, ode­ bírajících se n a studium v cizině, rok od roku stoupá; zejm éna prázdninové k u rsy francouzských un iv ersit jsou hojně navště­ vovány a m inisterstvo školství a národní osvěty um ožňuje ne­ m ajetným posluchačům jejich návštěvu štědrým i podporami. I styky s tuzem ským i vysokými školam i jsou hojné a p řá ­ telské. K utužení jich velmi přispěl zájezd českého ústředního spolku učitelů vysokoškolských do B ratislav y ve dnech 3. až 5. říjn a 1924. 10

U niversita K om enského se projevila též proti snahám chtě­ jícím oklestiti u n iv ersitu M asarykovu. V r. 1924/25 byly obnoveny konference rektorů všech vy­ sokých škol v republice, jejich ž účelem je st jed n a ti o otázkách, společných všem vysokým školám. Je st to v republice dosud je­ diná instituce, společná všem vysokým školám. D. č in n o st popularisacní. Extense

university

Komenského

konala ve stud. roce 1924/25 za vedení prof. W eingarta tyto přednášky: 24. ř íjn a 1924 slavnost u příležitosti převezení o sta tk ů Sienkiewiczových do vlasti, přednášeli prof. W eingart a D r. P ogonow ski; krom ě toho tyto příležitostné projevy: O studiu na filosofické fakultě (prof. W eingart), o lOOletém jubileu Kollárovy „Slávy dcery“ přednášeli prof. Pražák v Uh. Skalici, prof, škultéty v Přerově a prof. W ein g art o slovanské vzájem nosti ve Vídni, o 200. výročí sm rti c a ra P e tra Velikého přednášel v B rati­ slavě prof. Pogorělov a P erfeckij, o abstinentism u prof. Růžička, o M. J. Husovi prof. H anuš, o Cyrillu a Methodovi prof. W eingart (z příležitosti zave­ dení stát. svátků 5. a 6. července). Celkem 10 přednášek. Pravidelné ku rsy 6tipřednáškové byly konány v B rati­ slavě tyto: prof. B u c h ta la : V ybrané kapitoly z lékařské chemie, prof. Vážný: D ějiny řím ské ústavy, prof. Tom sa: Filosofie přítom nosti, prof. Bušek: O pom ěru církve a státu. prof. L aštovka: Problém y správní, prof. K olář: ženská otázka v starověku, prof. Tom sa: Filosofie přítom nosti, doc. P e rfe c k ij: D ějiny moskevského státu, prof. D aneš: A ustrálie, prof. B uchtala: V raždy otravou. Celkem 60 přednášek. Kromě B ratislavy pořádala Extense zejm éna cyklus ve Vídni, pěstujíc tak soustavné styky s čsl. m enšinou vídeňskou. Tyto přednášky byly po řád án y péčí Akademického spolku ve Vídni a konaly se v sále Slovanské Besedy. P řednášeli: prof. P ra ž á k : Slovenská literá rn í přítom nost, prof. Chotek: N árodopisné otázky Slovenska, prof. Chaloupecký: H u sitstv í a dem okratism us, prof. K rál: T. G. M asaryk (při slavnosti 50. výročí M asa­ rykova předsednictví v tom to spolku 2. V. 1925). 11

Dále byly pořádány přednášky po slovenských venkovských městech, a t o : A. na slovenském západě: v Uh. S k a lic i: prof. Růžička: O eubiotice, prof. W eingart: Miesto slovenčiny v rodine slovanských jazykov, prof. D aneš: A ustrálie; v T rn av ě: prof. K olář: Demokracie v starověku. B. na slovenském východě v m ěstech : Kežmarok — Levoča — Košice — P re šo v : prof. P ra ž á k : Slovenská lite rá rn í přítom nost, prof. W eingart: Miesto slovenčiny v rodine slovanských jazykov a Slovanské bájeslovie (toto v Košicích a Levoči), prof. Růžička: Eubiotika (též ve Spiš. N. V si). C. ve slovenském středu, v m ěstech : Lipt. Sv. Mikuláš — Ružomberok — Turč. Sv. M artin — K rem ­ nica — Zvolen — Báň. B y stric a : prof. H orná: N árodnostní problém y, zvi. m enšiny v Polsku, prof. W eingart: Slovanská vzájem nost’ (Ružom berok, Lipt. Sv. M ikuláš, Zvolen, Báň. B ystrica) Miesto sloveně. (T urč. Sv. M a rtin ), Počiatky Slovanov (K rem nica), prof. P ražák : N árodní hnutí na Slovensku v letech 1848 až 1875. O prázdninách 1925 uspořádala E xtense společně s E xtensí pražských vysokých škol cyklus přednášek v m ěste ch ; N itra — K rem nica — Zvolen — B. Bystrica — B. Štiavnica: prof. D aneš: O A ustrálii, prof. W eigner: Tělesná výchova jako složka k u ltu ry celo­ národní, proí. P ražák: Minulost a přítom nost M atice Slovenské, prof. Chotek: Národopisné otázky slovenské. S tátn í svátek oslavila E xtense přednáškou prof. Krále (o M asarykovi) v Košicích dne 25. říjn a 1925. Celkem uspořádala E xtense za studijní íok 1924/25 před ­ nášek 129; od svého založení úhrnem 348. Vedle této přednáškové činnosti rozvinula E x ten se v roce 1924/25 také činnost vydavatelskou, a to péčí a zásluhou prof. JU D ra R icharda Hovny. Jeho redakcí a nákladem fy Academia začala vycházeti 12

S b írka přednášek a rozprav E xtense university Kom enského v Bratislavě, k terá m á p řin á še ti studie a knihy o aktuálních problém ech n a ­ šeho státu , n áro d a československého a všeho Slovanstva, ve z p ra ­ cování p řístu p n ém širším kruhům vzdělaného čtenářstva, úspěch této sb írk y byl takový, že za necelý rok byly některé svazky ro­ zebrány. Dosud vyšlo 6 čísel, a to: prof. H o rn á : H ranice RČS. v historickém osvětlení, prof. L ašto v k a: Vývoj organisace veřejné správy v rep u ­ blice československé, prof. W e in g a rt: Sto knih slavistových, prof. K ro fta : O úkolech slovenské historiografie, s. doc. B asch: Měnová reform a v Německu, prof. P ra ž á k : N árod československý. P řízeň této Sbírce projevil pan m inistr JU D r. Josef Kállay, přispěv na ni značnou částkou. E. Z k ro n ik y universitní uvádím : N a pam ěť 75tých narozenin presidenta republiky konána byla dne 6. března 1925 ve vládní budově universitní slavnost, na níž po proslovu rektorově pronesl prof. Dr. Josef K rál slav­ nostní přednášku. Panu presidentu republiky zaslán byl blaho­ p řejný telegram . Dne 28. ř íjn a 1924 blahopřál rektor za universitu panu presidentovi republiky i vládě a zúčastnil se s prorektorem a děkany fa k u lt oficiálních oslav státního svátku. Dne 24. října_1924 navštívil universitu pan m in istr školství a nár. osvěty D r. Ivan M arkovič, prohlédl si universitní budovy a zařízení a pojednal s akadem ickým i funkcionáři o potřebách university. N a sm uteční oslavě prof. D ra F ran tišk a D rtiny přednášel prof. K rá l a projevy učinili rek to r i děkan filosof, fakulty. Installace re k to ra konala se dne 10. června 1925. Tento pozdní term ín vysvětluje se tím , že budova právnické fakulty byla p řestavována, a že auditorium maximum, v němž p ři ne­ dostatku jin ý ch m ístností mohly býti universitní slavnosti ko­ nány, bylo z h ru b a dohotoveno teprve koncem roku studijního. R ektor university byl zvolen za člena M ezinárodního kon­ gresu O lym pijského v P raze 1925 a byla mu udělena pam ětní m edaile kongresová. F. Sociální péče o studentstvo. I. Stipendistů bylo v zim ním sem estru 1924/25 na právnické fakultě 48, z toho 28 státních, na lékařské fakultě 18, vesměs státních, na filosofické fakultě 15, vesměs nestátních. 13

Vyplaceno bylo stipendií v úhrnné částce 40.700 Kč, z toho 23.500 Kč stipendií s tá tn íc h ; v letním sem estru 1924/25 bylo stipendistů na právnické fakultě 46, >z nich 30 státních, na lékařské fak u ltě 18, z nich 18 státních, na filosofické fakultě 34, z nich 25 státních. Ú hrnná částka vyplacených stipendií činila 65.500 Kč a 1.000 fr. fr., z toho připadalo na stipendia stá tn í 51.800 Kč a 1.000 fr. fr. Podpory poskytly jednotlivé župy pro posluchače svých ob­ vodů (v celkové výši asi 12.000 K č), město Ružomberok vy­ psalo dvě stipendia po 784 Kč 50 h pro posluchače, k teří se na­ rodili v Ružomberku. Sociální péče studentská soustředěna jest ve dvou in stitu ­ cích, stále m ohutnějících, Sboru pro sociální pečlivost o vysoko­ školské studentstvo v B ratislavě a v podnicích, svěřených K u ra­ to riu universitního in te rn á tu a akadem ické mensy. II. Sbor pro sociální pečlivost vysokoškolského studentstva z ah ájil svou činnost hned n a počátku studijního roku a posky­ toval posluchačům inform ace o zápisu, podporách a slevách stu ­ dentstvu vyhrazených. N a ja ře t. r. poskytlo m in isterstvo školství a nár. osvěty podporu 17.000 Kč na ošacení stu d en tstv a university Komen­ ského. Peníz ten byl rozdělen podle potřeby jednotlivých poslu­ chačů. Poněvadž však se ukázalo, že podpora od m inisterstva nestačí k tomu, aby byli aspoň ti nejchudobnější posluchači oša­ ceni, vydal na ošacení Sbor z vlastních prostředků ještě částku 1.250 Kč. V celku byla poskytnuta podpora 102 posluchačům, a to 7 podpor po 500 Kč, 35 podpor po 250 Kč a 60 podpor po 100 Kč. Sbor pro sociální pečlivost spolupracoval se SSS při udíleni stipendií z Jarníkova fondu a tak té ž byl dotazován K uratoriem m ensy a internátu, pokud šlo o udílení slev v m ense a v in te r­ nátech. Přece však do konce školního roku nemohla se sociální peč­ livost vyvinouti tak, ja k by bylo bývalo žádoucí. Značné obtíže způsoboval zprvu nedostatek m ístností, čímž styk se student­ stvem byl velmi ztěžován. Když však byla v měsíci červnu zí­ sk án a m ístnost v C intorínské ulici č. 2, rozvinula se agenda Sboru bohatěji, a to zvláště v době školních prázdnin, kdy ze­ jm én a bylo získáno 10 stipendií po 1.000 Kč od m ěsta B ra ti­ slavy a 4 stipendia po 1000 Kč od m ěsta Košic. Před začátkem nového školního roku vydalo m inisterstvo školství a nár. osvěty v dohodě se Sborem inform ační brožuru o n aší universitě. P ři Sboru pro sociální pečlivost vysokoškolského student­ s tv a jest zřízen jako sam ostatný odbor Z dravotní ú stav stu14

dentský v B ratislavě. Úkolem jeho je s t pečovati o studentstvo vysokých škol po strán ce zd ravotní. K aždý posluchač je s t za­ čátkem školního roku celkově vyšetřen, a onemocní-li, m á nárok, aby byl náležitě ošetřován a léčen. P otřebné léky dostává bez­ platně, předpokládajíc, že je s t příslušníkem RčS, osvobozen od placení kolejného a nem ajetný. Nemohl-li by posluchač prokázati nem ajetnost, vyšetření se sice poskytne bezplatně, případné léky však obdrží za režijn í cenu. P říp a d y tyto jsou však ojedinělé. Výkonným orgánem je výbor, v němž zasedají mimo univ. professory též přednosta ex p o situ ry m inisterstva veřej, z d ra ­ votnictví a tělesné výchovy, m in. ra d a D r. Kraicz a za stu d en t­ stvo předseda sociální kom ise Svazu Slovenského S tudentstva. Předsedou je prof. D r. K ristia n H ynek, pokladníkem doc. Dr. B. W iškovský, jednatelem MUC. S. Kadlečík, lékaři js o u : asist. D r. J . Sum bal pro v n itřn í a asist. D r. J. Fabián pro d er­ matologické a venerické nemoci. Z dravotní ústav studentský m á dvě a m b u la to ria : všeobecné (pro v n itřn í choroby) a zvláštní (p ro choroby kožní a pohlavní). Všeobecné am bulatorium navštívilo do konce letního seme­ stru 309 posluchačů, celkový počet ordinací byl 672. Podle oboru studia b y lo : 167 právníků 104 m ediků 31 filosofů 2 theologové 3 farm aceuti 2 posluchači notářského kursu 309 Ve stá tn í nemocnici na in te rn í klinice prof. D ra H ynka le­ želo 15 posluchačů, v jednom příp ad ě n a infekčním oddělení (d ifte rie ). Odborného ošetřování na jiných klinikách se po­ skytlo v 140 případech, a t o : 59 posluchačům n a zubní klinice n a rhinolaryngologii 41 22 na oční klinice na chirurgické klinice 9 na ušní klinice 6 na orthopedické klinice 2 1 posluchačce na gynaekologické klinice 140 Roentgenováno bylo po čas vyšetřování 136 posluchačů, mimo to byl roentgenován při povinné prohlídce každý obyvatel internátu, nestalo-li se ta k již dříve. 15

Fysikální th erap ie bylo použito 10X» a t o : roentgenové diatherm ie horské slunce anionisace

3X 3X 3X IX 10X "

Nemohl-li posluchač sám jiti k lékaři Zdravotního ústavu, oznámil to, a lékař nemocného navštívil. N ávštěv bylo v bytech 17, a to 12 v internátech, 5 v soukrom ých bytech. Ja k výše bylo uvedeno, počet ordinací činil 672. Většinou to byly nemoce přechodné, ponejvíce bronchitídy, pharingitidy, lehké případy influence, obtíže žaludeční a gastroenteritidy, 2 iktery, časté obtíže srdeční, z nich je n ve 4 případech zjištěno vitium, 1 p e tit mal, 1 botulismus, stru m y incipientní s příznaky hypersekrecie (12) a velmi často obtíže nervové. Nej větší zřetel věnován byl nemocem plienim. Bylo nale­ zeno 8 pokročilých případů tuberkulosy (3 případy s positivním nálezem Kochových bacilů ve sputu), k teré byly um ístěny jednak na klinice interní, jednak v sanatořích. Jeden nemocný s de­ struktivní phtisou kombinovanou s luposním onemocněním ze­ m řel v domácím ošetřování po předchozím dlouhém pobyté na klinice a v sanatoriu v Tatrách. V ětšinou šlo o zastavené pro­ cesy hrotové bez příznaků progresse (32 případů). Jen u 15 ne­ mocných daly se z jistiti incipientní processy onemocnění, jevící známky progresse. Tyto případy však se namnoze zlepšily už průběhem ošetřování, jen jednomu z nich poskytnuta byla pod­ pora na zlepšení stra v y při domácím ošetřování. Z vláštní am bulatorium (pro choroby kožní a pohlavní) n a ­ vštívilo 89 posluchačů, celkový počet ordinací byl 352, a to ; a) u obyvatelů in tern átu 44 (práv. 30, med. 11, filosofi 3), b) u soukrom ně bydlících 45 (p rá v . 27, med. 15, filos. 2, teolog 1). O ordinacích ja k ve všeobecném, ta k i ve zvláštním ambulatoriu, vede lékař podrobné záznamy. N áklady zdravotního ústavu studentského hrazeny byly z podpory per 50.000 Kč, kterouž poskytlo m inisterstvo v e ře j­ ného zdravotnictví a tělesné výchovy, částky té bylo použito ta k to : I. Kancelářské výlohy: Jednatelské výlohy (poštovné, tiskopisy, zařízení kane. m ístností atd.) . . .

16

1.120— Kč

S VY ZNAČEN ÍM

1925-1925 KOMENSKÉHO.

V LETECH

SLOVENSKA KONALY

UNIVERSITY

SP

MAPKA V NICHŽ

EXTENSE

MĚST,

PŘEDNÁŠKY

II. O d m e n y :

L ékařům Zdravotního ústavu a lékařům za odborné o š e tř o v á n í........................... 13.060-— Kč J e d n a t e l i ...................................................... 600— Kč 13.660 — Kč III. Ošetřovně: a) b) c) d)

Za ošetřování nemocných posluchačů ve stá tn í n e m o c n i c i ........................... 5.525— Kč Za ošetřování v san ato riích . . . 13.66630 Kč Podpora na přilepšení stra v y po čas prázdnin ................................................. 800— Kč Zubní klinice za ošetřování chrupů . 1.540— Kč N a cestovné výlohy do sa n ato ria . . 10940 Kč 16.11570 Kč IV. L é k y :

Za léky od 1. I. 1925 do 30. V I. 1925 .

5.404-35 Kč 41.82505 Kč.

III. V universitním internátě v B ratislavě bylo ve studijním roce 1924/25 v I. sem estru um ístěno 236 posluchačů, z toho 25 posluchaček, v II. sem estru pak 232 posluchačů, z toho 22 posluchaček, tedy asi prům ěrně o 20 více než ve studijním roce 1923/24. V akadem ické mense stravovalo se denně prům ěrně 240 posluchačů, tedy prům ěrně o 10 více než v předchozím studijním roce. Za ubytování platili posluchači 80 až 100 Kč podle způsobu um ístění, za strav u pak Kč 8 — denně. V zim ním sem estru byly posluchačům poskytnuty ty to vý­ hody v univ. in tern átě a m en se : 12 posluchačům byt zdarm a, 7 posluchačům stra v a zdarm a, 31 posluchači stra v a za rež ijn í poplatek Kč 1 0 — mě­ síčně, 98 posluchačům s tra v a za poloviční poplatek Kč 4 — denně. V letním se m e stru : 12 posluchačům byt zdarm a, 7 posluchačům stra v a zdarm a, 33 posluchačům stra v a za režijn í poplatek Kč 10-— mě­ síčně a 101 posluchači stra v a za poloviční poplatek Kč 4 — denně. R o č e n k a 1925—192C. sigr. 2

77

P říjem in tern átu a m ensy činil Vydání in tern átu a m ensy činilo

. .

. Kč 1,317.23695 . Kč 1,311.793 81

Z ůstatek k 30. září 1925

Kč

5.443-11

Správní personál universitního in te rn átu a akadem ické mensy v stud. roce 1924/25 skládal se z 1 správkyně a 1 účetní. Pomocný personál tv o řili: 1 dozorkyně, 1 kuchařka, 5 služek pro kuchyni a 6 služek pro úklid v universitních internátech, 2 domovníci. In v en tář universitního in te rn á tu zůstal nezměněn ; byl pouze doplňován a staré neupotřebitelné kusy nahrazeny novými. S tátn í subvence na letošní stu d ijn í rok zůstala nezměněna. Dluhy poslucháčstva k 30. září 1925 činí Kč 3703-— . Dosavadní in tern átn í m ístnosti potřebám studentstva již nedostačují. Mužský in te rn át v Schiffbeckově zahradě jest plně obsazen, ba přeplněn, a nutno bohužel i m nohé potřebné a nem ajetné stu ­ dující pro nedostatek m ísta odm ítnouti. ženský in te rn á t v C intorínové ulici začal se nákladem asi 1,200.000 Kč, který povolilo m in isterstv o veřejných prací a fi­ nancí, adaptovati a rozšiřovati, aby byla získána řada nových m ístností obývacích a pro akadem ickou mensu velká jídelna a kuchyně. P řes to však se ukazuje stále naléhavěji potřeba vybudovati nový a prostranný a zdravotně vyhovující in te rn á t; k u ra ­ torium i akademický senát věnuje této otázce plnou pozornost a péči. Tělesná výchova byla pěstována v akadem ické Y. M. C. A. a Slovenském sportovním klubu „ U n iv e rsita “ . Lehkoathletické m eziuniversitní závody byly i letos pěkně obsazeny. N ávrh na obsazení lektorátu tělesné výchovy nebyl dosud proveden. Studentské spolky pracovaly na poli stavovsko-sociálních zájm ů v úplné shodě s akadem ickým i úřady. G. U m ístění u n ive rsity učinilo r. 1924/25 opět značné pokroky. Za účinnou podporu v tom sm ěru universitě poskytnutou činím vřelé díky pánům m in istrů m školství a národní osvěty, veřejných prací, financí a zejm éna přítom ném u panu m inistru s plnou mocí pro správu Slovenska. Rovněž s díky vzpomínám refe rá tu min. veřejných prací a jeho úředníků, dozorem s ta ­ vebním pověřených. a) Budova právnické fak u lty v K apitulní ul. č. 1 byla ad ap ­ tována značným nákladem. P rá v n ic k á fak u lta získala tím nové m ístnosti jednak přístavbou v m ansardách, jednak po rekto­ rá tu a akademickém senátě, pro něž bylo n ajato sedm m ístností v paláci „Českomoravské-Kolben“ . Krom ě toho byla v y sta ­ 18

věna zvláštní budova au d ito ria m axim a. Horlivou péči o vy­ budování fak u lty projevil i stavební refe re n t právnické fakulty prof. D r. H orná, začež vyslovuji mu zde povinné díky. b) N a lékařské fakultě byla otevřena klinika orthopedické c h iru rg ie v budově. G rand S anatoria, kterou stá t zakoupil a skvěle, vybavil, dále byla dokončena přístavba kliniky oční a za­ h ájen a byla přístavba kliniky zubní a dívčího in ternátu. Stavba I. budovy theoretických ústavů lékařské fakulty blíží se svému dokončení; pro jek t II. budovy theoretických ústavů je s t před­ mětem úředního jeclnání. Z atím byly um ístěny některé ústavy (anatom ický, biologický, histologicko-em bryologický) ve starém invalidním baráku v Schiffbeckově zahradě. r) U m ístění filosofické fa k u lty zlepšilo se proti m inulým letům potud, že rozhodnutím m inisterstva školství a národní osvěty byly této fakultě p řik ázán y další m ístnosti v gym nasiu v Reichardově ul., totiž krom ě m ezzaninu, který již fakulta měla, též přízem í a první p atro v levém křídle budovy. Tím bylo lze u m ístiti: v přízem í sem inář pro hudební vědu a dějiny výtvarných u m ěn í; v m ezzaninu všecky sem ináře filologické (totiž slovanský, germ ánský, rom ánský, klassický, anglický a srovnávací) ; v I. patře sem inář historický, národopisný, země­ pisný, filosofický a paedagogický. M ístnosti takto rozdělené bylo třeba adaptovati a c p a třiti novým nábytkem a jiným vnitřním zařízením . Tyto práce zabraly celý zimní sem estr, ale m ají za následek velký pokrok v zařízení sem inářů a usnadnění práce v nich. Všecky sem ináře nemohly bohužel býti stejně dobře vybaveny, takže bude tře b a o p atřiti v budově dívčího gym nasia další m ístnosti a vymoci další nábytkové zařízení. Zejm éna nemá filosofická fak u lta dosud dosti zvláštních před­ náškových síní, takže se m usí přednášeti prozatím v sem inár­ ních m ístnostech. Také úřední m ístnosti (kanceláře děkanství a vědecké zkušební komise) nebylo lze um ístiti v budově gymnasijní a m usily býti pro ně n a ja ty m ístnosti v I. p a tře ve F ra n ­ tiškánském klášteře. Rovněž tyto m ístnosti byly adaptovány a nábytkem opatřeny. Všemi těm ito pracem i bylo umožněno, aby se nadále mohla filosofická fak u lta již volněji rozvijeti. Velmi naléhavou jest potřeba novostavby adm inistrativní budovy pro universitní úřady, E xtensi, Sbor pro sociální pečli­ vost. V budově té by byly též síně pro slavnosti á promoce, neboť dosavadní m ístnosti, jichž se používá k těm to účelům, nejsou ani dosti veliké a ani vhodné. Pokud se týče d e fin itivn í výstavby university, usneseno bylo konečně a definitivně se trv a ti na projektu výstavby uni­ versity na pozemcích u K arlovy Vsi, jakožto za daných poměrů jediném vhodném místě.

19

U niversita se právem pokládá za vyvrcholení kulturního života národního, za místo, v němž nejlepší síly národa pracu jí o poznání pravdy a v této činnosti se spojují se zástupci všech kulturních národů ke cti svého národa a k pokroku lidstva. Snahou naší university bylo vždy vzbuditi na Slovensku pro tento výsoký úkol plné porozum ění. Je st potěšitelným zjevem, že zájem veřejnosti slovenské o universitu stále stoupá. K podnětu slovenské odbočky N árodní rad y československé povšim la si četná m ěsta potřeb university Komenského (Nové Město nad Váhom, Banská B ystrica), dále některé spolky (živena) a uči­ nily projevy pro dobudování university. Rovněž československý tisk věnoval potřebám university vždy plnou pozornost. Všem těm platí náš vřelý dík. Konče svoji zprávu m ám za svou povinnost vyšlo viti vřelé díky slovutným členům senátu za podporu, kterou mně v mém rektorátním roce poskytovali. A nyní ještě několik slov k Vám, cives academici. P ři své installaci rektorské jsem Vás upozorňoval, abyste přese všechny nesnáze sociální, jež Vás tíží a přese všechny pro­ blémy, jež mladou mysl uchvacují, nezapom ínali svého prvého úkolu, totiž věnovati se odborném u studiu, pro které jste byli na universitu vysláni, a v brzku a úspěšně ukončili svoje studium , abyste mohli v životě národním co nejdříve jako vůdci jeho pracovati. Jsem rád, že výzva tato došla u Vás upřím né odezvy, jakož jsou toho dokladem prom oční projevy od nových doktorů při promocích pronášené. Jin ak s uspokojením k o n statu ji, že styky mezi mnou a m lá­ deží akademickou byly vždy srdečné a vzájemnou důvěrou ne­ sené, a že nebyly žádnými příhodam i zkaleny. Děkuji Vám za to.

20

RECTOR P R O F . P h . Dr .

MAGNIFICUS MILOŠ W E I N G A R T

Ži V o t o p i s . N a stu d ijn í rok 1925/26 zvolen byl za rektora university Komenského Ph. Dr. Miloš W eingart. Volba jeho byla potvrzena výnosem m in istra školství a národní osvěty ze dne 23. června 1925, čís. 68.254. Zbývá mi čestný úkol, uvésti některá význačná data ze životopisu nového rek to ra a odevzdati mu odznaky důstojnosti rektorské. Miloš W eingart narodil se v Praze dne 21. listopadu 1890. Studia gym nasijní i u niversitní konal v Praze. N a universitě studoval slovanskou filologii, srovnávací jazykozpyt, klassickou filologii a filosofii. N a doktora filosofie byl promován sub summis auspiciis dne 19. června 1913. Od ledna 1914 do konce roku 1918 byl professorem stá t. gym nasia v Praze III. Vedle toho byl od ja r a 1910 do června 1914 knihovníkem slovanského sem ináře pražské university a v letech 1915— 1918 členem redakční kance­ láře „Slovníka jazyka českého“ při české Akademii věd a umění. H abilitoval se pro slovanskou filologii na pražské univer­ sitě dne 24. července 1919 a byl soukr. docentem tam též v letech 1919— 1921. V týchž dvou letech byl také sekretářem Extense pražských vysokých škol. Řádným professorem slovanské filologie na universitě Ko­ menského v B ratislavě byl jm enován dne 14. září 1921. Zde se věnoval krom ě činnosti učitelské především organisaci a budo­ vání knihovny slovanského sem ináře spolu s ostatním i pp. ředi­ teli tohoto ústavu. Podal podnět k vydávání Sborníku a Spisů filosofické fakulty, jichž je s t redaktorem spolu s prof. Heidlerem a po jeho sm rti spolu s prof. Chaloupeckým a Králem. N a po­ čátku r. 1923 dal podnět a stanovy k založení Extense university Komenského, jejím ž je s t od té doby předsedou, a pořádá před­ náškovou činnost kromě B ratislavy po celém Slovensku a ve Vídni. Ve stud. roce 1924/25 byl děkanem filosofické fakulty. N a podzim roku 1924 byl zvolen m im ořádným členem III. (filologické) tříd y české A kadem ie věd a umění, v níž je členem několika speciálních kom isí (to tiž : lexikografické, dialektolo­ gické a m ístopisné), a dopisujícím členem K rál. české Společ­ nosti nauk v Praze. Počátkem roku 1925 byl také jm enován předsedou slovenského odboru čsl. stát. Ústavu pro lidovou píseň. J e st též členem kom ise pro jazykové otázky karpatoruské a členem kom ise pro refo rm u vzdělání středoškolských učitelů při min. šk .a n.o. v Praze a členem zdejší vědecké zkušební komise. L iterá rn í činnost jeho se týká různých oborů slovanské filologie. Ke studiím slavistickým byl přiveden cestami po všech slovanských zemích, k teré vykonal již za let gym nasijních, zvláště pak čtyřm i studijním i cestami do Ruska, které vykonal 21

v letech 190y— 1914. N a p rogram jeho slavistických prací měl rozhodný vliv Vatroslav Jagié, z jeho učitelů universitních pak zvláště prof. P astrnek, Polívka, Zubatý, Niederle a Bidlo. Jeho vědecké práce tištěné tý k a jí se především slovanského jazykozpytu. Kromě článků a recensí, uveřejňovaných v časo­ pise pro m oderní filologii, časopise N árodního Musea, v Listech filologických a v jiných časopisech od roku 1911, a lithografovaných univ. kollegií, p a tří sem zvláště tyto k n ih y : Dobrovského Institutiones (ve Sborníku filosof, fak u lty univ. Komenského č. 16 a 38, r. 1923 a 1925) a P řísp ě v k y ke studiu slovenštiny (tam též č. 17, r. 1923), pak populární knížka V ývoj českého ja zy k a (v Praze 1918). H lavním oborem jeho literá rn íc h prací byl dosud ja zy k a písem nictví církevněslovanské. K rom ě menších prací a referátů p a tří sem z prací sam ostatně vydaných zejm éna jeho promoční přednáška Počátky bogom ilství (v P raze 1913), stať Bulhaři a Cařihrad před tisíciletím (v P ra ze 1915), Přehled literatury bulharské (v Praze 1919) a B y za n tsk é kroniky v literatuře církevně-slovanské (ve 3 svazcích, ve Spisech filosofické fakulty v B ratislavě 1922 a 1923 o 820 s tr .) . Tento spis byl poctěn ju b i­ lejní cenou K rál. české Společnosti N auk. Jeden čas také pracoval o dějinách nové české literatury, zvláště o Jaroslavu Vrchlickém . Sem p a tří jeho práce: Praha v poesii Jaroslava Vrchlického (1917), Bar Kochba (1920, obě ve Sborníku společnosti J a r. V rchlického), populární knížka Jaroslav Vrchlický (v Praze 1920), některé časopisecké články, a studie Problémy a m ethody české literární historie (v B ra ti­ slavě 1922). Konečně pracuje také o dějinách a organisaci slovanské filologie. Sem p atří zvláště jeho stu d ie: Šafaříkovy práce jazyko zp ytn é (1913, v Laichterově L ite ra tu ře české XIX. stol., díl II., 2. vyd.), Život a dílo prof. P a s tm k a ve „Slovanském sbor­ n ík u “, k terý k jeho 70. narozeninám redigoval a vydal (v Praze 1923), O podstatě slovanské filologie (v B ratislavě 1924) a Sto k n ih slavistových (ve Sbírce přednášek Extense U niversity Ko­ menského, 1924). Do problémů slovanské vzájem nosti zasáhl rozpravou O je d ­ notnosti Slovanstva (A theneum 1922), k terá vyšla také v bul­ harském překladě (v Sofii 1924). V aše M ag n ificen cí! Odevzdávám Vaší M agnificencí nejpřednější úřad akade­ m ický na universitě Komenského, ú řad rektora této university, a p řeji Vám, abyste byl ve svém úřadováni provázen plným zdarem a aby Vaše činnost byla ku prospěchu naší alm ae m atris a celé československé vědy. Račtež přistoupiti a vykonati předepsaný slib a přijm outi odznaky hodnosti rektorské. 22

REKTORA při

PROSLOV P R O F . D r a M. W E I N G A R T A

installaci

dne

28. l i s t o p a d u

1925.

P rv n í slova, s kterým i se nový rek to r ujím á svého úřadu, jsou slova díků. D ěkuji především Vaší M agnificenci, z jehož rukou jsem p řija l úřad rektorský. Děkuji Vaší M agnificenci za uvedení v tento ú řad i za všecky vzácné pokyny, kterých se mi od Vaší M agnificence vždy s neocenitelnou ochotou dostávalo. Nechovám jiného přání, nežli abych svou úřední povinnost za­ stával právě tak , jako tom u bylo v uplynulém roce rek to rátu za moudrého a opatrného vedení Vaší Magnificence. S tejně vřele děkuji všem pánům volitelům, jejichž důvěrou jsem byl postaven na toto m ísto tak významné a vyznam ená­ vající. Bude mou opravdovou snahou, abych jejich důvěru ne­ zklamal. Rovněž ta k děkuji všem pánům členům akademického senátu za přízeň, s kterou m ne v mém úřadě uvítali, a prosím, aby mi svou vzácnou podporu zachovali po celou dobu mého ú řa ­ dování. Konečně vřelé díky vyslovuji všem milým a váženým pánům kolegům všech tř í fakult, k teří svým přátelstvím usnad­ ňovali vždy a usnadňují těžké, ale krásné působení na této uni­ versitě. Je to vzácný rys našich sborů professorských, že p racuji vždy v otázkách vědeckých, vy chova vatelských i veřejných se svornou jednom yslností a s hlubokým pochopením velikého po­ slání naší university na Slovensku. Kéž tato jednom yslnost po­ trv á i nadále! S potěšením musím zde konstatovati, že naše m ladá univer­ sita dochází čím dále tím větší pozornosti doma i za hranicem i, ja k je p atrn é z přečetných blahopřejných dopisů, které naší uni­ versitě byly ke dnešním u dni zaslány. Znova a znova vyjadřuje se v těchto dopisech projev uznání a pochvaly nad tím , že naše m ladá u n iversita za tak k rátk o u dobu svého trv á n í může se pochlubiti velikými úspěchy vědeckými a neobyčejně rychlým vzrůstem . V tom smyslu tlum očila nám kancelář presidenta re­ publiky blahopřání páně presidentovo. P ráv ě této chvíle posí­ láme z tohoto shrom áždění panu presidentovi telegraficky projev naší neomezené oddanosti a úcty, prohlašující, že chceme i n a­ dále spolupracovati ku blahu československého národa v duchu jeho zásad. S tejně srdečně nám blahopřálo předsednictvo m inisterské rady, pan m in istr zahraničí prof. D r. Beneš, pan m in istr obchodu Novák, pan m in istr spravedlnosti Dolanský, pan m in istr sociální péče W inter, presidium m in isterstv a školství a národní osvěty a m inisterstva financí, p an m in istr zdravotnictví Šrámek, pan m in istr N árodní obrany U držal, min. Hodža, K ro fta a biskup Zoch, pan president M ičura. Dále konsulát německé říše v B rati­ 23

slavě, vyslanectví naší republiky ve Vídni, g uvernér a vice­ guvernér Podkarpatské Rusi, předseda nej vyššího účetního kon­ trolního úřadu, předseda obchodní a prům yslové kom ory posl. Kornel Stodola v B ratislavě; rek to r university K arlovy, rektor university M asarykovy v Brně, který se vřele přim louvá za další přátelskou součinnost obou našich vysokých škol, rek to ři české techniky v P raze a v Brně, rek to r vysoké školy zemědělské a rek to r vysoké školy zvěrolékařské v Brně. Dále H usova evange­ lická fak u lta v Praze, Ruská právnická fak u lta a U k rajin sk á universita v Praze, rek to r německé university v P raze, rektor německé techniky v P raze a rek to r německé techniky v Brně. Za ředitelství slovanského sem ináře v Praze blahopřeje prof. M ůrko naší universitě, „k terá m á velký význam pro s tá tn í a kul­ tu rn í život naší republiky“ . Zvláště vřele blahopřejí nám ředitelé slovanského sem ináře v B rně prof. Souček, Novák, T rávníček a H orák, děkanství filosofické fakulty brněnské. Rovněž M asary­ kova Akademie práce, za Klub historický prof. P ekař, za M asa­ rykův lidovýchovný ústav prof. P astrnek. Dále školský spolek Komenský ve Vídni a východoslovenský odbor ústř. spolku čsl. professorů v Košicích; telegraficky blahopřáli M atice Slovenská z Turč. Sv. M artin a a Akadem ický spolek z Vídně. Z cizích učenců jm enovitě slavisté: bulharský prof. Conev ze Sofie, ukrajinský prof. Kolessa, polský prof. Szober z V aršavy, dále němečtí slavisté, totiž prof. Max V asm er z B erlína a prof. E rich B erneker z Mnichova, francouzský slavista A ndré Mazon z P aříže a holandský slavista N. van W ijk dopisem česky psa­ ným, jenž spolu s nám i volá: Vivat, crescat, floreat universitas C om eniana! Zvláště nás potěšily slovanské učené společnosti, které se dnešní naší slavnosti živě účastní. T ak z K rakova poslal nám p. prof. Jan Rozw adow ski, p re­ sident polské A kadem ji Um iej§tnošci, dopis tohoto znění: M agnificencjo! Prosz§ przyjač m oje gorace podziekowanie za laskaw e zaproszenie na uroczystošc 28. listopada oraz najlepsze žyczenia naszej A kadem ji N auk i m oje z powodu tego obchodu, w którym osobišcie uczestniczyč nie možemy. Jan Rozw adow ski, prezes Pol. A kad. U. Podobně nám blahopřeje polské Tow arzystw o naukow e ve Levove přípisem p. předsedy prof. Balzera a gener. sek retáře prof. Dqbkowského. Ze Lvova rovněž došel projev, k terý zaslalo u k rajin sk é N aukové tovarystvo imeny ševčenko v tomto znění: 24

J l b B Í B , UHB

J[o

26.1X1. 1925.

CBÍT;ioro PeKTopaTy KoMeiicbKoro YHihepcuTeTy b

B p a ľ H G n a B i.

HaHMOJiOÄUiOMy uecbKOMy YniBepcnTeTOBn, KOTporo npoc{)ecopn i AouenTH BHHBHaH b ocTaHHHX poxax noflHBy ri^Hy npaipo na HayKOBÍM i KyabTypHiM noai, 6a>Kae HayxoBe ToBapncTBO ím. LUeBneHKa y JlbBOBi HaHKpaciuHx ycnixiB t3ko>k b hobím, ihkúibhím popi. HayKoae ToBapHCTBO B3hjio6h paAO yaacTb b iHaBrypapií ma ho ikajib, nacnop,moBi mpynnoup na ce ne posuonmonib. Penpe3enTaHTH yKpamcbKOi KHabTypu nepecHaaioTb nHCbMCHHOio aoporoto cbíh mapnií npHBix ToBapHuiaM no 3B3hhk) i npapi. 3 a HayKOBe T o B a p n c T B o ím

U JeaneiiK a v JlbBOBn

llp. KnpHJio Ctny/iHHCbkm. rojiO R a.

Ze Záhřeba teleg rafu je nám Jugoslavenska A kadem ija znanostl i um jetnosti ta k to : Jugoslavenska A kadem ija prigodom instalacije novoga rek ­ to ra žele njem u i univerzitetu najbolje uspeh u radu oko slavenske uzajam nosti na polji náuke. Manojlovič, predsjednik. N e jk rásn ěji vystihuje význam dnešní slavnosti předsed­ nictvo N árodní rady československé v Praze, jež píše: V Praze dne 27. listopadu 1925. Vaše M agnificence! D ěkuji srdečně za milé pozvání k slavnostní instalaci Vaší jako rek to ra university Komenského v B ratislavě a dovoluji si pro jev iti upřím né blahopřání jm énem N árodní rad y českoslo­ venské. Se zájm em četl jsem n a pozvánce, že budete přednášeti o slovanské vzájem nosti v m inulosti a přítom nosti. Je to zajisté povznášející skutečnost, že v Bratislavě, na půdě Slovenska, d ruhdy po tisíciletém útisku m aď arském a m aď arónském ko­ nečně osvobozené p ři obnově naší státn í sam ostatnosti před sedm i lety, přednášíte na fo ru vědeckém o té idei slovanské, k te rá tolik byla přispěla před sto lety k našem u národním u obro­ zení a za světové války k našem u československému osvobození. D ruhdy byla m yšlenka slovanská nej běžnější záminkou k bez­ ohledném u pronásledování b r a tř í Slováků zlobou m aď arskou. Kéž po všech zlých zkušenostech z rozdrobení Slovanstva v dějinách, historie slovanská a jednotící slovanská m yšlenka p ři­ spěje k žádoucímu organickém u vývoji a dalšímu mocném u roz­ voji především obou větví n áro d a československého! N ení po25

chybnosti, že slovanská věda je st tom uto žádoucímu vývoji bez­ pečnou oporou, ano základnou. Jednotu cestou dorozumení po­ třebujem e zajisté ja k mezi národy slovanským i, tak zvláště tak é v našem československém národě sam ém . Přejem e rozvoji slo­ vanské vědy vůbec a v našem národě i na vzkvétající universitě Komenského v B ratislavě zvláště, výsledků nejzdárnějších v zájm u vědy, národa, čs. republiky i všeho Slovanstva. S dokonalou úctou a oddaností: Národní rada československá. A d o lf Prokůpek, předseda NRČ. a poslanec NS. S vděčností se obracím nyní k Vám , vážení a vzácní hosté, kteří jste svou hojnou přítom ností ozdobili naši starodávnou uni­ versitní slavnost a dali jste svou účastí najevo, že tato slavnost není pouhou form alitou, nýbrž význam nou kulturní m anifestací, k terá oceňuje důležitost jediné vysoké školy na Slovensku a ten veliký význam, jak ý přísluší vědecké práci na Slovensku právě nyní při budování nového národního a státního života. T ato vděčnost p latí především pánům představitelům a zástupcům úřadů, z nichž je st mně milou povinností jm enovati zvláště: p. m in istra s plnou mocí pro Slovensko D r. Kállaye a p. staro stu m ěsta B ratislavy D r. Okánika. D ěkuji oběma pánům za veškeren zájem a přízeň, které naší universitě dosud věnovali, a prosím , aby nám svou vzácnou podporu zachovali i nadále. Dále vítám zástupce županátu, p. vlád. radu Dr. M aršíka, p. polic, ředitele Dr. Klím u, p. velícího generála škvo ra a pp. zástupce zem. voj. velitelství, p. presidenta soudní tabule Dr. Fajnora, p. přednostu refe rá tu m in. š. a n. o., min. radu Dr. H endrycha, ostatní pány přednosty bratislavských veřejných úřadů, ředitele a professory bratislavských škol a zástupce kulturních spolků. Zvláštním vy­ znam enáním je s t nám přítom nost pp. zástupců sousedních stá tů , totiž pp. konsulů Jihoslavie, Polska, Itálie a Rakouska. S díkem vítám též účast pp. veřejných a politických pracovníků, zvláště pp. poslanců D rů Dérera, HaUy, Iv á n k y a šte fá n k a a pp. zá­ stupců denního i periodického tisku. *

*

*

A na konec se s díkem obracím k Vám, občané akadem ičtí, moji m ladí přátelé, moji posluchači a posluchačky. Vaše p ř í­ tomnost je st mi znamením, že dosavadní dobrý a přátelský poměr mezi Vámi a učiteli university Komenského bude i nadále zacho­ váván. Ale chtěl bych této příležitosti použiti k tomu, abych Vám pověděl něco z toho, co mám na srdci, když přem ýšlím o Vás a 26

o V ašem studentském životě. Bylo již častěji zdůrazněno, že Vaše generace akadem ická m á obzvláště čestný a důležitý úkol, ja k ý se v životě .národů vracívá sotva jednou za několik století. N a Vás bude, abyste spoluvytvářeli tra d ici slovenské intelligence, a vývoj této intelligence bude z valné části záviseti na tom, jací budete Vy sam i. A tu bych si přál, abyste vědomi jsouce tohoto svého vůdčího postavení stali se hodným i svého úkolu. N ení to věc lehká. P řicházíte do doby plné je ště krisí a neurovnaných s ta ­ ro stí z přerodu Evropy. Na V ás je a bude, abyste při této obrodné práci uhájili a vydobyli intelligenci toho podílu, který jí právem náleží, ale k terý jí dosud bývá někdy upírán. Abyste však mohli svou práci a své nároky plně uplatniti, m usíte především Vy sami v sobě překonati některé chorobné rysy nyn ější doby. Takovým rysem vyplývajícím přirozeně z následků války a všeobecně rozšířeným jest sta v jis té podrážděnosti a nespokoje­ nosti. Mnoho dřívějších statk ů bylo v těchto letech ztraceno, m nohá p řán í nebyla splněna, leckteré očekávání bylo zklam áno. Z toho se rodí nejenom u nás, ale ve všech státech E vropy ona nespokojenost a jis tá psychosa, k te rá střízlivé uvažování a k ri­ tické posuzování nahrazuje projevy podráždění a nepokojných snah. V této situaci vyskytují se lidé ať kteréhokoli sm ěru sm ýš­ lení a v kterýchkoli vrstvách, ať učení nebo neučení, u nichž můžeme pozorovati dokonce jakousi r a d o s t z e z l a . Ať už tato škodolibá radost prýští z osobní churavosti nebo soukrom é neuspokojenosti nebo konečně z tužby po slávě H erostratově, toho H ero strata, který nemoha se dosti rychle proslaviti kladnou prací, zapálil chrám , aby zvěčnil své jméno, — to jsou choré duše nebo malé duše. Je nám jich líto. Ale nemůžeme se jim i dáti odraditi ve svém dobrém, kladném díle. To, čeho potřebujem e m y všichni a co budete potřebovati do života především také Vy, je s t čisté oko a ja sn á tvář. R adostný pohled na život. Víme, že jsm e všichni nedokonalí, neboť jsm e lidé, ale musíme si zachovati důvěru v lidi, v jejich dobrou vůli, to je st důvěru v sebe sam a. Nespokojenost, o níž jsm e mluvili, souvisí s jiným n ezd ra­ vým rysem naší doby, k terý Vy m áte pomoci přem áhati. Je to jedním slovem m aterialistický shon po tom, co dříve bylo n a ­ zýváno jenom prchavým i, nestálým i a méněcennými sta tk y to ­ hoto světa. Dnes ještě pořád jak o přirozená reakce n a přežité strá d á n í válečných let jeví se u m nohých hlavní pákou jejich pracovního úsilí požitek nebo vnější pozlátko života. To pak vede k tom u, že ve shonu za mocí, bohatstvím a zábavou sahá se ke zbraním nevybíraným , ke zbraním sobeckým, ba dokonce někdy ke zbraním nepoctivým. N aproti tomu Vám stavím jak o p rvní a nejdůležitější požadavek na občana akademicky vzdělaného pevný a čestný charakter. Zesnulý slavista brněnské un iv ersity prof. Vondrák, jehož předčasného úm rtí i my zde hluboce želíme, 27

pravil ve své nedávné rektorské řeči: „Kdyby muž měl sebe více vědomostí, schází-li mu ch arak ter, z trá cí docela na své ceně. Tento nedostatek se nedá ničím vyvážiti. P racujm e k tomu, aby tyto pojmy u nás splynuly v nerozlučnou jednotu, aby vždy byl nejen Slovan-člověk, nýbrž i m už-charakter.“ To jsou zlatá slova. S tohoto m ísta jako Váš učitel V ám říkám , že je ovšem velice důležité, abyste byli pro své povolání ozbrojeni potřebnou m írou vědomostí, ale že ještě důležitější jest, aby každý z Vás byl dobrý člověk. Buďte vůdci svému lidu nejen svou rozumovou převahou, ale zvláště také svým m ravním příkladem . Ale k tomu, aby nedostatky charakterové byly překonány Vámi, jest potřebí ještě něčeho třetíh o . Něčeho, čeho se naší době a také našem u studentstvu Často nedostává. A tu musím užiti slova, které dnes bývá často proskribováno, ba cynicky zesměš­ ňováno, ale které přes to nepozbude své ceny, totiž: Vy m usíte m íti svůj životní ideál. V tom se právě liší mnozí naši vrstevníci od velikých našich předchůdců v době našeho národního obro­ zení. T enkrát bylo možné nesm írně m noho vykonati silami sla­ bými a nečetnými, protože ti lidé v něco velikého věřili, něčemu vznešenému zasvětili svůj život. To se dnes často nechápe. Ne­ chápe se, jak je to možné, že dva lidé, vyzbrojení přibližně týmiž vědomostmi a nadaní celkem podobnými schopnostm i, m ají ne­ stejné výsledky ; proč jeden p racu je m nohem rychleji a při tom lépe a užitečněji než druhý. To je tím , že ten jeden v něco věří, má nějakou krásnou životní m yšlenku, a ví, že pro ni pracuje a žije. Neříkám , že tím to ideálem m usí býti u nás všech jedna a táž myšlenka. N áš veliký Dobrovský řík al: „Judicia sunt li­ bera“, myšlenky jsou svobodné. Ale když i naše ideály budou se lišiti, nemusí to býti škodou, neboť je to právě různost myšlenek, která naplňuje všestrannost života. Ale jestliže lidé opravdu dobří a ušlechtilí čestně usilují každý o svůj ideál, nemohou se na konec^nesejiti. Jeden z takových ideálů chci Vám doporučiti svou dnešní přednáškou, totiž m yšlen ku slovanskou. 4 v P o s t a t ě to, co Vám tu říkám , není ovšem nic nového a zejm éna již zde v B ratislavě bylo hlásáno. R. 1841 vracel se největší^dosud básník slovenský a jeden z nejlepších slovenských duchů Jan Kollár, jehož pam átce chci zasvětiti tento den, vracel se ze své italské cesty do B retislavě, ja k se te n k rá t říkalo. A zde shromáždil kolem sebe slovenskou stu dující mládež, posluchače professora řeči československé Jiříh o Palkoviče, družinu Eudevíta štú ra , a ja k sám zaznam enal, tak to k nim promluvil :*) „O brátil jsem já několik slov a výstrah, které mi již dávno na srdci ležely, k těm to m ladým b ra tr ů m : že se srdečně těším , nejen já, ale se mnou všickni Slováci, z těch chvalitebných svě­ dectví, které jim , nad žáky jiných národův, co do pilnosti, m ra v ­ *) Cestopis prvý, kap. poslední. Viz Sebr. Spisy J. Kolláfa, v Praze 1862, III., str. 314 n.

28

nosti a řádného se chování, ja k p. p. profesorové ta k i jin í oby­ vatelé m ěsta tohoto d á v a jí: že jich ale prosím a napom ínám , aby již nyní ve m ládenství svém obzvláště na vzdělání svého osob­ ného ch arak teru p raco v ali: oněch, slavjanské mládeži vytýka­ ných chyb, totiž chabosti a slabosti, vrtkavosti a otrokom yslnosti, slovem bezcharakternosti se v a ro v a li: -naproti tomu, aby sobě zvolili stálost a setrvalost v tom, co ve m ladosti dobrým a k rá s ­ ným býti poznali, pam atujíce na to, že není chvála dobře začíti, ale dokonati. Toto otcovské napom enutí, řekl jsem dále, není zbytečné, sm utná zkušenost mi je na jazy k klade, nebo mnozí z našich Mladoslavův, o nichž jsm e se, pokud ve školách byli, dom nívali, že někdy T a try z kořen vyrvouce je na nepřátele říceti budou, sotvy že prach školský z bot vyrazili a do života vstoupili, ochladli a ochábli, že se splnilo na nich to přísloví: „H o ra plodí m yš.“ N árodnost jejic h bývá prom ěnlivá, jejich m ládenecká nadšenosť a horlivost slamoohnivá, blýskavé zlato je jic h lásky k národu zřídka vydrží průbu v ohnivé peci skuteč­ ného života. A předce nic z nás nebude, pokud sobě nevychováme pevné ch arak tery a Spartanskou činosilnou mlaď, kteráby uměla pro národ i hlad a žízeň trp ě ti a nepodlehla ani chlebu ani ženě, ani prosbám ani hrozbám , ani bezejm enným listům , kočičím m u­ zikám, roztřískání oken a těm to podobným. Nyní nám potřebí, ne ta k hlav, knih a učenosti, jako rad ěji srdcí, skutkův, charakte rů v : jen tím bude m ravný sam ocit ve všech nás povýšen a stav našeho národu zlepšen. V a ru jte se zoufání nad národem : chraňte se i p ři tuposti a nevděčnosti národu řík a ti, že on není hoden, aby se jem u nebo zaň někdo obětoval. — O statně vaše heslo buď vzájem nost, cokoli činíte, čiňte tak, aby se Vaše city a myšlénky, vaše spisy i skutky, slovem celá vaše československá národnost v m oři veškerého Slavjanstva kotvily. Ve všech národních snaž­ nostech, anobrž ve všech lidských věcech, přivykněte sobě vždy nejvyšší cíl a vzor k dosažení předkládati: skoupá skutečnost z ta ­ kového ideálu krom toho to co příliš a mnoho odčesne a zm aří.“ T ak mluvil před 84 roky v B ratislavě Ja n K ollár k sloven­ ské mládeži, a to je také m ůj pozdrav k Vám, občané akadem ičtí. Buďte z d rá v i!

29

PREJAVY Reč p r e d s e d u

ZÁSTUPCOV

STUDENTSTVA.

S väzu s l o v e n s k é h o s t u d e n t s t v a JUC. M i l o š a R u m a n a.

Z príležitosti tejto zvláštnej slávnosti Vašej inštalácie, do­ voľte mi, V aša M agnificencia, aby som V ás v mene S. S. š. teplý­ mi slovami študentskej lásky k svojm u rektorovi čo nasrdečnejšie pozdravil, blahoželal k Vášm u vznešeném u úradu a požiadal Vás o Vašu m orálnu podporu študentských záujmov, k torá špecielne pre bratislavské študentstvo m á neoceniteľný význam. Pozdravujem Vás, Vaša M agnificencia, s Vašimi slovami, ktoré ste ráčili povedať pred veľkým zástupom ľudu z príleži­ tosti položenia základného kam eňa p re novú budovu „M atice Slovenskej“ v Turč. Sv. M artine, ako zástupca univerzity Ko­ menského, ktorej v čele stojíte d n e s : „Slobodnému národu slo­ bodná k u ltú ra “. Základom vývoja slobodnej kultúry je dokonalá univerzita. Dokonalá univerzita vyžaduje pečlivého vedeckého vystrojenia a vybudovania. Tým však nežiadame, aby sa to stalo behom jedného roku, chceme len to, aby sme behom n a jk ra tše j doby stali sa nadšenými svedkam i nových základov univerzit­ ného mesta, za ktorým túži celý univerzitný profesorský sbor, celé Slovensko, Podkarpatská R us a študentstvo celej republiky. Chceme-li, aby univerzita K om enského vývojom svojím do­ stala sa na úroveň ostatných dvoch univerzít, treb a umožniť študentstvu väčšiu návštevu, k to rá je jedine možná „vybudova­ ním študentského akademického dom ova“, čím sa rieši najp álči­ vejšia otázka bratislavského štu d e n tstv a . Vaša M agnificencia! Toto sú tie dve kardinálné požiadavky, ktoré sú odkázané na Vašu m orálnu podporu, taktiež závislé na celom slávnom profesorskom sbore univerzity Komenského. Pôjde-li študentstvo m ajúc v čele svojho vzorného rektora a obetavý slávny professorský sbor i naď alej v snahe vybudovať univerzitu Komenského od nových základov a dať útulok š tu ­ dentstvu v novom akademickom dome, som presvedčený, že naše výsledky nás nesklamú. Srdečne by sme si priali, aby pom er študentstva k svojm u rektorovi a profesorském u sboru i naď alej niesol sa v intenciách n ajkrajšieho spolužitia, kto rý bol vzorom od počiatku nášho uni­ verzitného života. Vo Vás, V aša M agnificencia, chcem e m ať nielen vzorného rektora, ale i dobrého radcu, vodcu, dobrodinca a vlastného otca, ktorý sa ochotne bude sta ra ť o svoje deti, študentstvo. Vo verejnom živote S. S. š. bude sa snažiť, aby titul „ a k a ­ dem ik“ zvučne a príjem ne znel vo všetkých odvetviach nášho rozháraného života, a ako stavovská organizácia bude pečovať o to, aby štyl nepolitický a n ek onfesijný bol zachovaný dôsledne a dôstojne. 30

V československej otázke, V aša M agnificencia, spolieham na Vašu diagnózu, lebo verím, že tak , ako ste ráčili naprosto objek­ tívne v slavianskej filologii n azrieť do duše slavianskej, že tak touto cestou privediete nás k poznaniu vlastnej tepny nášho užšieho národného života. V tom to znam ení chceme k ráč a ť za Vami, pracovať pre lepšiu vzájom nosť československú, p re pevnú jednotu štá tn u a pre veľký ideál slavianský. R eč p r e d s e d u Studentstva

ústredia Katolíckeho JU C . M a r t i n a S o k o l a

Pokladám si za svoju česť a m orálnu povinnosť, že pri dnešnej slávnostnej a iste veľavýznam nej príležitosti môžem sa zúčastniť oficiálneho prejavu, ako predseda Ú stredia Sloven­ ského Katolíckeho Studentstva. ú . S. K. S., ako ideová ce n tráln a študentská organizácia, stojac n a stanovisku christianizm u a slovenského nacionalizmu, od prvých rokov svojho účinkovania plní svědomitě nielen svoju kultúrnu povinnosť na poli slovenského národného života, ale chovala sa vždy s príslušnou úctou a loyalitou aj voči akadem ic­ kým orgánom . Toto ideové stanovisko nášho hnutia ostane naším crédom a j naď alej a voči akadem ickým orgánom chovať sa bu­ deme s príslušnou ústou a loyalitou aj v budúcnosti, činiť tak budeme nielen preto, lebo ta k to d ik tu je naše pozitívné k resťan ­ ské vierovyznanie, náš národný a slavianský cit, ale aj naša sy­ novská úcta a oddanosť, ktorou cítim e sa byť vôči Vám zavia­ zanými. Keď v znam ení tohoto créda h n u tia slovenského katolíckeho študentstva vyslovujem srdečnú vďaku J. M. odstupujúcem u pánu rektorovi D r. Karlovi Laštovkovi, ktorý priam o otcovskou láskou a starostlivosťou pečoval o poslucháčstvo univerzity a viackrát p rejav il svoje srdečné sym patie s naším hnutím , z hlbín slovenskej duše svojej pozdravujem nového pána rek to ra J. M. prof. D ra Miloša W eingarta a prosím ho, aby bol nielen naším láskavým a starostlivým otcom, ale keď potreba toho bude vyža­ dovať, aj prísnym a spravodlivým sudcom : prísnym preto, lebo slovenský národ v m inulosti zdeptaný nadvládou cudzieho impe­ rializmu v záujm e vlastnej konsolidácie a upevnenia štá tn e j je d ­ noty československej potrebuje mužov vzdelaných, sebavedomých a predovšetkým c h a ra k te rn ý c h ; spravodlivým — v pevnom pove­ domí, že i keď sa cesty naše rozchádzajú, i keď je medzi nami rozdiel čo do svetonáhľadov, predsa konečný cieľ všetkých nás je jedon a ten istý : „M ravné a hm otné povznesenie slovenského n á­ roda a celej republiky československej“.

31

R eč p r e d s e d u S p o l k u a k a d e m i k o v » A c h d u t h « W i n t e r s t e i n a.

židov

Vaša M agnificencia, pane prorektore! Ako predseda Spolku židovských akadem ikov „A chduth“, dovoľujem s i použiť tejto slávnostnej príležitosti, aby som sa od Vašej Magnificencie, ako n a našu najväčšiu spokojenost’ účinkovávšieho rektora našej univerzity, v mene môjho spolku rozlúčil. Sme si vedomí, s akou am bíciou, m ravnou silou a vedeckým pracovaním Ste stál na čele našej univerzity, Ste záujm y Vašich poslucháčov chránil a konečne vedecký podklad a slávné meno univerzity Komenského upevnil. A zvláště my, židovskí poslucháči, sm e si toho vedomí, čo Vaša ctihodná osoba vo vedení re k to rá tu pro nás znamenala. Z príležitosti otvorenia h ebrejskej univerzity v Jeruzalem e a zvláště Vašou prítomnosťou na slávnosti usporiadanej v B ra ti­ slave z tohože dôvodu Ste jasn e dosvedčil, že neznáte národnost­ ných a náboženských rozdielov na pôde rýdze vedeckej a konečne, že vykladáte našu dem okratickú ú stavu tak , ako to z ideologie a prác nášho slávneho prezidenta k rá sn e vysvitá. Buďte uistený, že tou istou oddanosťou a dôverou Vás pre­ vádzame aj naď alej na Vašej ceste, ktorou sme sa Vás aj do­ teraz pridŕžali. Vaša M agnificencia, pane rektore! V mene Spolku židovských akadem ikov „A chduth“ vítame Vás z príležitosti Vašej rektorskej inštalácie. Spolok náš stojí tým to pod slávnou ochranou Vašej M agni­ ficencie, čo je nám zárukou, že sa spolok vyvinie naďalej tak, ako sa to aj doteraz stalo. Vaše vedenie rek to rátu je nám ale aj zárukou, že sa základy univerzity Komenského zabezpečia a slávné meno tejže v celom k ultúrnom sv ete upevní. D úfam a som si toho istý, že zo stanoviska otázky národ­ nostnej a náboženskej nasledujete V ášho sl. predchodcu. Som presvedčený, že Vaše slávné účinkovanie bude slúžiť k dobru nášho štátu, jeho ľudu a tým a j celého kultúrneho sveta. P o z dr avný preslov p r e d s e d u A k a d e mi c k e j Ymky u n i v e r s i t y K o m e n s k é h o J U D r a Š t e f a n a Ma z á k a , p r e d n e s e n ý na i n š t a l á c i i r e k t o r a d ň a 28. n o v e m b r a 1925. V aša M agnificencia, slovutný pane rektore! I my v mene Akademickej Y m ky univerzity Komenského dovoľujeme si Vás nadšene pozdraviť v tom to novom najvyššom úrade univerzity. 32

lili

WMWĚŠ-i

Sme nadšení touto slávnosťou a m usím e ňou byť nadšení, keďže n a stu p u je te tento slávny úrad práve Vy. Veď poznali sm e z Vašej reči, p ráv e prednesenej, že schvaľujete naše zásady a že nás budete i naď alej podporovať v našej práci a v našej snahe po zdokonalení jednotlivca rovnom erným a súčasným zdokonaľo­ vaním rozum ovej, m ravnej a telesnej strá n k y našich osobností. Je totiž a i zostane pravdou, že základným predpokladom p re k u ltúrnu i hospodársku prácu v národe i štá te je všestranne do­ konalý jednotlivec. N a jp rv musíme sa sami vzdelať, zosiliť m ravne a telesne, a len potom bude nám možno s úspechom p r a ­ covať p re ľud i štát. A p ráv e preto V ás tak radostne, V aša M agnificencia, po­ zdravujem e, lebo vieme, že vykonáte všetko nielen k um ožneniu vzdelania, ale i k um ravneniu a telesnému zdokonaleniu sloven­ ského štu d e n tstv a i v tom to novom úrade tak, ako ste to už vzorne osvedčil vo svojom obore a svojich doterajších funkciách. Vám, V aša M agnificencia, slovutný pane prorektore, ď aku­ jem za všetku prácu tu spomenutú, ale i za tú obrovskú nespo­ m enutú a neoficiálnu prácu v prospech univerzity a študentstva. Nem áme totiž iného prostriedku, ako sa Vám za ňu odvďačiť, len tento verejný prejav, ktorý, prosíme, neráčte chápať ako form alitu. R eč p r e d s e d u s p o l k u č e s k o s l o v e n s k ý c h f i l o ­ z o f o v „ Ľ u d e v í t š t ú r “ PhC. J. G a r a j a. Dnes zúčastňujem e sa slávnostnej inštalácie Jeho M agnificencie rek to ra, v túto hodinu sledujeme slávnostný akt uvedenia laňajšieho dekana našej filozofickej fakulty do úradu re k to r­ ského. A v túto chviľu prichodí mi vykonať obzvlášť milú povin­ nosť, aby som pozdravil Jeho M agnificenciu za „Ľ. š tú r a “, spolok čsl. filozofov, aby som pozdravil nášho učiteľa, vždy s ta ro s t­ livého a ochotného radcu, zaslúženca o slovenskú filológiu a odtiaľ aby som spomenul i zvláštny vzťah poslucháčstva filozofie k te jto inštalácii. Hodnotím e si Vás ako paedagoga. Tým, čo ste Vy dal nám do rúk v brožúrke „Sto kníh slavistových“ , neobdaril nás dosiaľ ničím podobným žiadny odborník. Z aopatrenie sem inára a zvláště sriadenie "študovne pre slovanských filologov, akej n e­ m ajú ani na druhých veľkých univerzitách, systém prednášiek so stálym paedagogickým zreteľom, to všetko viaže nás k povďaku. Ste naším vzorom 'v odbornom snažení. V aša hlboká znalosť špe­ cialistu s veľkou koncepciou všestranných znalostí sň nám ja s ­ ným vodítkom ku práci. A v zásluhách o slovenskú filológiu chceme budovať na zá­ kladoch Vam i položených s uvedomením si domácich potrieb. Vďačíme Vám za spravodlivé riešenie problému Czambelovho, R o č e n k a 1925—1926. s ig . 3.

33

za uhodnotenie Šafárika, a prosím e Vás v m ene vedeckého Slo­ venska, aby ste svoje veľké znalosti a zkúsenosti po daných sm erniciach i naďalej uplatňoval pre budúci „Slovník sloven­ ského jazyka“. Rešpektujem e V aše stanovisko v jazykovej otázke česko­ slovenskej: „jako slovenština bude od češtiny p řejím at je jí mluvnickou ukázněnost, ta k čeština může vlivy slovenské syntakse a fraseologie uchraňovat svou ryzost, dosti obroušenou“. A prosím e Vás o to, aby ste cieľu dorozum ienia v takýchto zd ra­ vých intenciách napom áhal stále. Naším posvätným a najväčším cieľom bude, tieto m yšlienky uskutočňovať a nep restajn e ich vštepovať v záujm e drahej vlasti, v oslobodenej vlasti so slobodnou vedou, u tváraním vedy svoj­ ráznej s vlajkou našej drahej republiky. Len to nám sľúbte, že neodídete z našej univerzity a záujem o Slovensko budete m ať stále, že nás neopustíte, lebo ste nám nenahraditeľným , bo sme k Vám príliš p rirá stli.

34

SLOVANSKÁ VZÁJEMNOST V MINULOSTI A PŘÍTOMNOSTI. Inaugurační přednáška r e k t o r a p r o f . Dr . M i l o š e W e i n g a r t a d n e 28. l i s t o p a d u 1925. Po starém zvyku prosloví rek to r při své inauguraci před­ nášku ze svého oboru. Slovanská filologie je obor ta k obrovský a krásný, že poskytuje nepřehledné m nožství problémů ak tu ál­ ních nejenom svým odborným významem, ale také svou. souvis­ losti se dnešním životem. Slovanská filologie se v té věci liší od některých jiných věd jí příbuzných, které spíše se mohou obm eziti na zájem uzavřených vědeckých kabinetů a nemusí do té m íry přihlížeti k naléhavým otázkám přítom nosti. Slovanská filologie však m ěla od počátku své existence vedle své vlastní vě­ decké ceny neobyčejně silný význam k u ltu rn í jakožto mocný či­ nitel v národním životě všech km enů slovanských. Ba, můžeme říci ještě více, že vlastně z valné části právě slovanské filologii děkujem e nejenom my, nýbrž všichni Slované za své národní obrození. Od počátku slovanské filologie zaznívá jako význam ná a často jako základní stru n a m yšlenka nebo snaha o sbližování Slovanů, vše to, co jsm e uvykli nazývati slovanskou vzájem ­ ností. Ba můžeme říci, že byla to slovanská filologie vedle filo­ sofie, k te rá podávala theoretický podklad snahám o slovanskou vzájem nost a k te rá zároveň při tom tyto snahy sam a nejvíce prakticky prováděla. Z tohoto uznání důležitosti slovanské vzá­ jem nosti pro slovanskou filologii vysvětlíme, že zesnulý slavista V ondrák ve své rektorské řeči volil them a z tohoto oboru, a jeho příkladu chci následovati i já, neboť je to them a, o kterém podle mého soudu nikdy nemůžeme dosti přem ýšleti. V této těsné a k rásn é souvislosti slovanské vědy se slovan­ ským životem skrývá se ovšem také nejedno nebezpečí. Zejm éna to nebezpečí, aby se věda nezvrlila v prázdné frásovité politisování, ja k se bohužel často stalo. Toto nebezpečí je tím větší, že vědeckých studií o slovanské vzájem nosti je pom ěrně pořídku, a jediné soustavné dějiny slovanské vzájem nosti, které napsal český professor varšavské university Josef Pervolf, nebyly dosud po čtyřiceti letech nahrazeny novým vědeckým dílem. Ale ne­ bylo by dosti m užné ani dosti vědecky poctivé, vyhýbati se ně­ kterým problém ům proto, že jsou těžké nebo choulostivé. Právě takovým problém ům m ám e se postaviti tv á ří v tv á ř a hleděti se s nimi vyrovnati, byť i silami zatím nedostatečným i. Ke studiu slovanské vzájem nosti vede nás především tu na Slovensku genius loci. Víme všichni, že hlasateli slovanské vzá­ jem nosti byli především Slováci, víme, ja k právě tu na Sloven­ sku pro slovanskou ideu trpěli, a to ještě před 10 lety. N ej35

vým luvnější jejic h theoretik Ja n K ollár přiveden byl k m yšlence slovanské nikoliv jenom pobytem na universitě v Jeně a němec­ kým nacionalismem ponapoleonským, ja k se často uvádí, nýbrž již před svým odchodem do Německa, zde, v B ratislavě za svých studií roku 1812. Ve svých Pam ětech nám zaznam enal, ja k se zde ve starém P re šp u rk u stýkal se studenty jihoslovanským i, ja k od nich poznal jazyk církevněslovanský, a vyznává: „Již tehdy pro­ letělo tem né tu šen í a cítění mé srdce, že to v Slavianstvu jináče býti musí, že my všickni jeden národ jsm e.“ Vedle tohoto m ístního m om entu vede nás i m om ent časový. Prožívám e zvláštní dobu, kdy jsm e nuceni co chvíli zam ýšleti se nad tím , ja k bývalo před sto lety. Bylo tom u v těchto nedávných letech právě století, co vyšla prvá a základní vědecká mluvnice církevněslovanská, Dobrovského In stitutiones (1822), bylo tomu sto let, co vydal Dobrovský svou epochální studii o počátcích slo­ vanské literá rn í vzdělanosti, totiž rozpravu Cyrill und Method (1823), bylo tomu nedávno sto let, co vyšlo básnické vyjádření slovanské m yšlenky, Kollárova Slávy dcera (1824), a bude tomu za několik málo měsíců sto let, co nej větší dosud slovenský učenec Pavel Josef Šafařík vydal první své větší dílo vědecké a při tom první novodobý soustavný obraz slovanské lite rá rn í kultury, totiž Geschichte der slavischen Sprache und L ite ra tu r nach alien M undarten (1826). Tyto letopočty jsou však více nežli náhodná data. Ony m ají hluboký význam symbolický. Doba dnešní totiž připom íná v ne­ jednom sm ěru dobu tehdejší. Jako dnes, tak i te n k rá te Slované po světové válce, po otřesech doby napoleonské, za nových evrop­ ských proudů myšlenkových a v těžkých krisích sociálních sbírali své síly k novému národním u životu. N aše nynější cesta tedy může býti jen tehdy správná, budeme-li pokračovati ve sm ěru tehdejších našich velikých předchůdců. Již tyto ju bilejní vzpo­ m ínky v otázkách slovanských povznášejí naši sebedůvčru. Ja k jin ý byl politický, kulturní, národohospodářský stav tehdejších Slovanů a ja k jin ý je dnes! Roku 1824 volal K ollár ve své Slávy dceři: „Co z nás Slávů bude o sto roků? Co že bude z celé E vropy?“ N adšená jeho proroctví byla daleko předstižena naší dnešní skutečností tak , jak on a jeho přátelé ani v nej smělejších snech netroufali si doufati. Veliký předchůdce K ollárův Josef Dobrovský a jeho p řítel Bartoloměj K opitar, Slovinec, již r. 1809 věřili, že teď jsou Slované na řadě, a jejic h v íra se za našich dnů stala skutkem . N ikdy se v celých tisíciletých dějinách Slo­ vanstva neudál p ře v ra t tak ohromného rozsahu, jako je nynější osvobození slovanských národů a založení obnovených slovan­ ských států. V této osudově důležité situaci ptám e se tedy, co jest slovanská vzájem nost. *

36

Slovanskou vzájem ností rozum ím e cit a vědomí příbuznosti všech Slovanů a snahu tuto příbuznost v životě uplathovati. Jsou sice i jinde v E vropě m yšlenková h nutí poněkud podobná, jako byl pangerm anism us a jako je st panlatinism us, ale v kul­ tu rn ích dějinách rom ánských národů nezaujím á panlatinism us a v kultuře Germ ánů nezaujím á pangerm anism us tak veliké a důležité místo, jako slovanská vzájem nost u Slovanů. A naopak zase v praktickém životě germ ánských některých národů, to je hlavně Němců, uplatnil se pangerm anism us mnohem více nežli se m ohla slovanská vzájem nost politicky up latn iti u Slovanů j a ­ kožto panslavism us nebo panrusism us. To obojí vyplývá z dří­ vější nesvobody Slovanů. Jejich dřívější státoprávní poměry dopouštěly na slovanské vzájem nosti jenom ráz defensivní. Slabí jednotliví členové slovanské rodiny chtěli se sbližováním vzájem ně podpírati a o p říti se při tom hlavně o svého nejmoc­ nějšího člena, Rusko, pro ti společným nepřátelům . Ptám e se, do jak é m íry jsou takovéto slovanské snahy vě­ decky odůvodněny. Slované netvoří jednotku v sobě jednolitou a od ostatních evropských sousedů zásadně odlišnou po stránce anthropologické. Slované netvoří zvláštní ra$u, a pokud měli kdysi některé výrazné vlastnosti tělesné, vlastnosti ty byly po­ hnutým i dějinam i Slovanů a mnohonásobným křížením a častým stěhováním dávno přem ěněny a pomíšeny. P ře s to je nepopira­ telné, že Slované jsou si navzájem co nejtěsněji příbuzní, a to dokazují jejich jazyky. Jazykové shody byly také nejsilnějším i důvody u prvních hlasatelů slovanské vzájem nosti a byly u nich často přeceňovány. Nicméně je faktum , že se slovanské jazyky velmi výrazně od­ lišují oae všech svých sousedů. Je to především nejvýraznější část jazykové stavby, totiž t v a r o s l o v í . Slovanské skloňování so svými dosavadními sedmi pády, slovanské skloňování přídav­ ných jm en složených, slovanské časování se svým čtverým typem přítom ného času a šesterým druhem neurčitého způsobu je sou­ stava veskrze svérázná a v té úplnosti jin d e se neopakující. Z rovna tak soustava slovanských h l á s e k , zejm éna přihlížíme-li k jejím nejstarším znám ým form ám , je u Slovanů jednotná a nikde jinde neopakovaná. Jsou to zejm éna sta ré hlásky nosové a jerové, dále způsob posunování artikulace souhlásek v ji­ stých polohách na přední p atro čili tak zvané tři palatalisace. Ještě zajím avější je jednotnost slovanských jazyků po stránce s y n t a k s e . Velký počet slovanských pádů dává možnost velké bohatosti a rozm anitosti pádových vztahů, k teré dovedly velmi jem ně odstiňovati různý postup m yšlenkový; právě tak jem ná a původní je rozm anitost syntaktická v oboru slovesa, které jen u Slovanů má m ožnost důsledně a soustavně vyjadřovati tak zvaný vid, čili způsob a délku trvání děje slovesného. A konečně i slovanský s l o v n í k jest v oboru konkrétního názvosloví do­ 37

dnes velmi jednotný a četná slova znějí dosud ta k a m ají týž význam jako před tisíci nebo patnácti sty lety, na p říklad m áti, voda. Tato jazyková příbuznost je s t v těsné souvislosti s jiným důvodem slovanské vzájem nosti, s důvodem zem ěpisným . Slo­ vané kdysi v dobách předhistorických obývali jednu společnou pravlast, nedaleko od nás ležící, totiž širé roviny na sever od K arpat. A když jich přirozenou cestou přibývalo, poznenáhla se rozcházeli do nových větších, částečně nynějších svých sídel, ale při tom zachovávali vzájem nou zeměpisnou souvislost. Teprve pozdější vpády cizích živlů, zejm éna M aďarů koncem IX. století po K ristu, porušily částečně tuto zeměpisnou jednotnost. Toto zeměpisné sousedství způsobovalo tře tí důvod vzájem ­ nosti slovanské, totiž historický, a to jednak v oboru histo rie po­ litické, jednak v oboru h istorie k ulturní. V oboru h i s t o r i e p o l i t i c k é třeba zaznam enati, že se dály několikráte v dějinách pokusy, spojití alespoň nej větší část slovanského území v jeden společný celek. Takové pokusy byly zejm éna v V II. století západoslovanský s tá t Sam ův, dále jihoslovanská říše bulharského cara Symeona (893— 927), pak západoslovanská říše Boleslavů českých v X. stol. a po nich pol­ ského Boleslava C hrabrého (992— 1025) ; následovala v tom sm ěru česká velmoc posledních Přem yslovců od druhé poloviny X III. stol. do roku 1306, potom spojení česko-lužické, vytvořené Lucem burky (1373— 1635), částečné spojení srbsko-bulharské za cara Štěpána D ušana (1333— 1355), spojení polsko-ukrajinské, počaté od K azim íra Velikého (1333— 1370), k teré trvalo v rozličném rozsahu až do X V III. stol., spojení polsko-běloruské prostřednictvím Litvy, v téže asi době započaté a dovršené unií lublinskou r. 1569, dále obnovené snahy o spojení s tá tu českého s polským za válek husitských, provedené potom za posledních Jagellonců (1471— 1526), dále spojení rusko-ukrajinské, ktere bylo obnoveno po příkladě zaniklého stá tu kyjevského znova za velmocenského rozm achu stá tu moskevského od poloviny X V II. stol., a konečně veleříše ruských Romanovců, spojujících od konce X V III. stol. až do konce světové války pod svým žezlem všecky km eny ruské a valnou část Polska, ovšem za cenu trojího dělení Polsky, z trá ty polské sam ostatnosti a omezování národ­ ního života m aloruského. P říznivější jsou doklady vzájem né souvislosti slovanské na poli h i s t o r i e k u l t u r n í . D ějiny kulturní až do X V III. stol. jsou u Slovanů více než u jiných evropských národů prosyceny živlem církevním a duchem křesťanským . Na podkladě života církevně křesťanského byla spojována velká část slovanská. Je to v podstatě dědictví cyrillo-m ethodějské doby, totiž jednotný jazyk církve a tím i veškeré lite ra tu ry ostatní, k terý byl rozšířen u většiny Slovanů balkánských a u všech km enů ruských. Tento 38

spisovný jazyk církevněslovanský byl vlastně až do racionalism u, tedy do X V III. stol., společným kulturním nástrojem všech pravoslavných Slovanů. A třebaže se podle m ístních a časových pom ěrů v něm objevovaly drobné varianty, byl v podstatě po .osm set let výrazem k u ltu rn í jednoty těchto pravoslavných Slo­ vanů. N a druhé stra n ě zase u západních Slovanů nalézáme rovněž na podkladě církevního života, ovšem řím ského, a tedy v mezích k u lturní oblasti latinsko-západoevropské, těsnou lite­ rá r n í součinnost Čechů s lužickými Srby a Čechů s Poláky. Po­ čátk y lite ra tu ry polské ve XIV. ba i XV. stol. nejsou v podstatě z valné části nic jiného, nežli přepisy literárních pam átek staro ­ českých. A v počátcích západoslovanské renaissance a hum a­ nism u český jazyk měl v diplom atickém a aristokratickém životě Polska v XVI. stol. právě ta k důležité místo, jaké měl později v době rokoka v Polsku a částečně dosud m á jazyk francouzský. T ento k u ltu rn í vliv český oplatili potom Poláci Čechům v době rom antism u, když sam i jsouce vyspělejší nežli Čechové, svými básníky jim poskytovali vzory literárn í, zejm éna i K arlu Hynku Máchovi. T ato literá rn í součinnost, totiž vzájem né působení jedné lite­ ra tu ry slovanské na druhou, rozšiřuje se pak po celé oblasti slo­ vanské v XIX. stol. stále stoupající měrou. Zejm éna ovšem největší a nejvelkolepější lite ra tu ra slovanská, totiž ruská, vyko­ nává silný vliv na všecky m enší litera tu ry slovanské zprvu veli­ kým i tvůrci ruské poesie rom antické Puškinem a Lerm ontovem , potom velikým pokolením let čtyřicátých — klassickou družinou skvělých realistů od Gogola přes Turgeněva, Gončarova až k Tolstém u, a vrcholí nakonec v osudovém a mystickém vlivu proni­ kavé psychologie a extatičnosti Dostojevského. Podobně i t r a ­ diční poesie slovanská, vynesená k lesku právě pokolením rom an­ tiků, stává se obecnými m ajetkem novodobé slovanské literá rn í k u ltu ry ; zejm éna jihoslovanské junácké písně a ruské byliny s tá v a jí se podobným literá rn ím pojítkem a vzorem všeslovan­ ským . Nemůže býti naším úkolem, abychom dnes detailně sledo­ vali všecky tyto lite rá rn í souvislosti. Ale je třeba říci, že n e j­ silněji se u p latňují v oboru vědy, zejm éna v oboru věd ducho­ vých, kde archeologie, národopis a jazykozpyt a lite rá rn í historie, m éně však historie sam a a filosofie byly pěstovány tak , že to znam enalo častou nebo i trvalou vým ěnu kulturních statků. To by byly aspoň některé povšechné rysy společného vývoje Slovanů, rysy, které odůvodňují novodobé snahy o slovanskou vzájem nost. * Ale buďm e n estran n í a přiznejm e, že právě v týchž oborech slovanského života, z nichž jsm e dosud uvedli podm ínky p ří­ znivé pro slovanskou vzájem nost, nalézáme také m om enty vážné, j í nepříznivé. 39

Tak vraťm e se především k oboru jazyka. S ta rá jednota jazyková pokračovala sice v dobách historických parallelním vývojem mnohých hlásek, tv a rů a vazeb; ale byl to přirozený důsledek sam ostatného národního života jednotlivých částí slo­ vanského světa, že se v tom to historickém vývoji uplatňovaly na-, mnoze proudy vzájem ně od sebe odchylné. Nebudeme tu zacházeti do podrobností, ale m usím e aspoň uvésti, že nejvíce tohoto oddalování jazykového je v oboru s l o v n í k a . Tak, ja k různé cizí sousední národy působily na jednotlivé části slovanské oblasti, ta k do jednotlivých slovanských jazyků vnikala z různých stra n cizí slova. A nejen cizí slova p ře ja tá , ale také cizí způsob před­ stavování a vyjadřování. N a jedné stra n ě byl to vliv latinský a německý, na druhé stran ě řecký, časem na západě přistupovaly vlivy francouzské a italské, částečně i španělské, na severo­ východě zase vlivy neindoevropské a na jih u turecké. Zejm éna rychlý novodobý vývoj k u ltu rn í od doby obrození ve stol. XIX. a XX. vynucoval si rychlé vytvoření zásoby slov a b strak tn ích a odborné term inologie. A tato v rstv a jazyková byla vytvářena bohužel nejednotně a někdy se zbytečným odstraňováním mezi­ národních latinsko-řeckých slov kulturních. A konečně tato novo­ dobá rom antická sam obytnost přinášela v jazyce ještě víc nežli novou lexikální vrstvu, ona přinášela s sebou dokonce vytváření n o v ý c h s p i s o v n ý c h j a z y k ů . Tím se stalo, že počet spisovných jazyků u Slovanů vidím e v XIX. stol. p ř í l i š v e l k ý , větší, nežli to odůvodňuje vědecké rozpoznání jejich stavby, a větší, nežli to vyžaduje p rak tick á potřeba, a větší také nežli to doporučuje účelnost. O braťm e se k druhém u z uvedených oborů, k souvislosti zeměpisné. Těsné sousedství zeměpisné mělo a má pro slovanskou vzájem nost také nepříznivou strá n k u , neboť vedlo a vede ke spo­ rům o hranice národní a státní, zejm éna když pomezná přechodná nářečí přecházejí touto těsnou souvislostí z jednoho jazyka slo­ vanského do druhého často ta k neznatelně, že skutečně o jazykové příslušnosti některých hraničních úseků slovanských mohly býti odůvodněné spory. Jako v životě jednotlivcově dva příbuzní spolu sousedící často se nesnášejí pro spory o meze, tak tom u bývalo i u Slovanů. Krom ě toho vzpom enuté již rozšiřování Slovanů do nynějších jejic h sídel přineslo ten neblahý následek, že nyní Slo­ vané, zaujím ajíce více nežli polovinu E vropy, dostali se do osidlovacích podmínek velmi rozm anitých. Různost klim atu, různost ú tvaru půdy a různost vegetace i ostatního přírodního bohatství v nynějších slovanských vlastech způsobily, že jednotlivé slo­ vanské národy, které se v těchto vlastech vytvořily, časem vy­ tvářely svůj život na podm ínkách hospodářských a sociálních velmi různorodých. Tím způsobem pak ani o zem ěpisné ani o národopisné jednotnosti nem ůže býti řeči. A toto vše souvisí zase s tře tím uvedeným oborem, s histo­ rickým . V tom oboru se různorodost Slovanů projevuje nejvíce. 40

T ak především m usím e konstatovati, že všecky dříve uvedené pokusy o p o l i t i c k é sblížení některých částí slovanského světa byly jen dočasné a žádný z nich nezaujím á aspoň polovinu časového rozsahu celých slovanských dějin. Mimo to tyto do­ časné celky slovanské byly vytv ářen y jenom buď energií jednot­ livce dobyvatele nebo zájm em dynastickým a s koncem zakla­ datele nebo vym řením dynastie se rozpadávaly ve své původní součástky, že by v těchto dočasných útvarech byla rozhodujícím vodítkem slovanská vzájem nost, to nemůžeme tv rditi. A kromě toho je tře b a konstatovati, že z a c e l é t i s í c i l e t í h i ­ s t o r i e s l o v a n s k é se n e p o d a ř i l a n i j e d e n po­ kus o politické sje dno cení všech Slovanů v jeden vše slo v a ns ký s t á t n í útvar. Toto roztříštění politické je částečně následkem a částečně příčinou k u l t u r n í h o r o z d v o j e n í Slovanů. A toto kul­ tu rn í rozdělení nalézáme zase p ráv ě v souvislosti s uvedenou již složkou křesťansko-církevní. Byl to jeden z osudných následků nejen cyrillo-m ethodějské doby, ale také celé tehdejší situace východního Slovanstva, že církevním schism atem z roku 1054 byla slovanská k ultura roztržena na oblast byzantskou čili řeckocírkevněslovanskou a na m enší oblast řím skou či latinsko-katolickou; k tomu později jako sekundární komplikace p řistu ­ povaly ještě jin é rozdělující m om enty církevní, na západě refo r­ mace, na jihu Islam, na rozhraní západu a východu pokus o Unii (1596) a na východě samém ruské sektářství (rozkolnictví). Jako následky těchto církevně-kultum ích komplikací vidíme, že také ve světské kultuře, ať lite rá rn í či hudební či výtvarně umě­ lecké či ve filosofii nalézáme m noho proudů mezi sebou nesouro­ dých a podm íněných různosm ěrnou orientací a různostranným i vlivy. Tím způsobem ovšem je velmi těžké a velmi odvážné mluvíti o j e d n o t n é k u l t u ř e Slovanů a dokonce snad o j e d ­ n o t n é p o v a z e č i d u š i s l o v a n s k é , jak se o to často dály pokusy. * Z těchto vylíčených okolností vyplývá, že nemůžeme očekávati slovanskou vzájem nost jak o jedinou nebo aspoň vůdčí složku celého historického duševního vývoje slovanského. Slovanský cit nebo slovanské uvědomění nebo dokonce slovanská snaha sbližovací pro jev u jí se ve všech m inulých stoletích u Slovanů jen občasně, ba, možno říci, jen v ý j i m e č n ě , ony se projevují totiž jen ve zvláště významných momentech jejich dějin, ve chví­ lích, kdy duch národa se zachvívá, zejm éna ovšem ve chvílích národního nebezpečí. Z toho hlediska m usím e posuzovati ty do­ klady slovanství, které nalézám e u starších slovanských spiso­ vatelů, počínajíc n ejstarším i kronikáři. Z těchto kronikářů středověkých nejlepší a nejslavnější je letopisec kyjevský, často nazývaný N estor, k terý okolo roku 1100 napsal, že jazyk ruský 41

i slovenský (t. j. slovanský, církevně-slovanský) „odin“ (jediný) jest. A podobně jeho vrstevník v Čechách, Kosmas, m á m lhavé vzpomínky na společné počátky Slovanů. A po Kosmovi jeho následovník, ta k řečený Dalimil, k te rý na počátku XIV. stol. za kritického rozvratu starého českého stá tu Přemyslovců form ulovaT první uvědomělý projev nacionálni, m á také slabé rem i­ niscence slovanské. P řejdem e četné jin é podobné doklady. Osudovým pro rozvoj Slovanů bylo století XVII. To století lesklého baroka, k teré dalo nej větší politický i kulturní rozmach západní Evropě, zejm éna F rancii, to století bylo počátkem pádu Slovanů. Buď je připravilo o je jic h moc a nezávislost, jako Čechy, nebo vedlo k ponenáhlém u rozrušování státu, jako Po­ láky, nebo hlouběji ohrožovalo samo bytí národní přívalem tu ­ reckým , jako zvláště Jihoslovany. Jenom moskevský s tá t rostl a sílel. A v této kritick é době objevují se nové výkřiky po slo­ vanské vzájem nosti. -Vlastenecký je su ita Bohuslav Balbín píše svou obranu jazyka slovanského, zvláště českého, a skoro sou­ časně s ním u Jihoslovanů vystupuje p rvní program ový hlasatel vzájem nosti, rovněž katolický duchovní, C horvát J iří K rižanič (n a r. 1618, zem. asi r. 1683). K rižanič vypravil se na Rus k moc­ nému moskevskému caru se smělou utopií, aby všichni Slované byli sjednoceni pod žezlem moskevským politicky, aby byli sjed ­ noceni kulturně U nií a aby byli sjednoceni jazykově přijetím je d ­ noho společného spisovného jazyka, k te rý on sám sestrojil na základě církevněslovanském s pom íšením složek z živých slo­ vanských jazyků. K rižanič nepochodil v M oskvě: byl vypovězen jako politicky podezřelý na 15 let na Sibiř. Nebylo to ten k ráte naposled, že slovanské nadšení bylo schlazeno oficielními před­ staviteli Ruska. N ásledující potom úpadek Slovanů způsobuje, že progiamové a soustavné hlásání slovanské vzájem nosti náleží až dobé nové, době slovanského obrození. Prvním takovým Slovanem je s t zakladatel slovanské filo­ logie, Josef D obrovský. V jeho korrespondenci se Slovincem Kopitarem a se Slovákem Ribayem se často vrací m yšlenka, že je na čase, aby Slované byli svorní. A veřejn ě vystoupil ve slovan­ ském duchu r. 1806, svým pokusem o všeslovanský vědecký o rg á n , svým „Slavínem “, který podle vlastních slov vysílal ke všem slovanským b ia třím . Slavín je s t význam ně zahájen biblic­ kým pozdravem vánočním : Slava v - vyšnich Bogu i n a zemli m ir v - člověcěch blago voleni je. „N a zemi pokoj, mezi lidmi dobrá vůle.“ V tom hesle prohlašoval Dobrovský sbližování Slovanů a v tom hesle form uloval vlastně on první krátce a ja d rn ě s l o v a n s k ý p r o g r a m h u m a ­ nitní. 42

Tuto jeho velikou m yšlenku vlastně jenom rozvedl Jan Kollár ve své „Slávy dceři“ a ve svých rozpravách o lite rá rn í vzájem nosti km enů slovanských, zvláště v německé z r. 1837. Ve smyslu Dobrovského a na rozdíl od K rižaniče Kollár obmezil slo­ vanskou vzájem nost jenom n a pole lite ra tu ry a příliš zdůrazňo­ val zájem filologický. K ollárovu slovanství bývá všelicos vytý­ káno. Již vrstevníci mu vytýkali m lhavost v jeho pojetí Slavie, jako zejm éna realistický K arel Havlíček Borovský. Se stanoviska dnešní doby může býti vytýkána Kollárovi nepolitičnost, neboť on výslovně zdůrazňoval, že Slované se spokojují s trvajícím m ezinárodním stavem a že vzájem nost je s t „jako by jenom tichá ovečka v životě národů“. Ale m usím e m íti na pam ěti tehdejší v n itro stá tn í poměry, zejm éna censurní, k teré vlastně nic jiného ani nedopouštěly. N aproti tom u i p ři této nedomyšlenosti poli­ tické K ollárův program byl ku podivu dobře prom yšlen a pro­ pracován co do praktické s o u č i n n o s t i k u l t u r n í . To, co K ollár v literá rn í vzájem nosti žádal, teprve vlastně naše doba může plně uskutečnit a málo co m ůže k tom u dodat. K ollár totiž žádal slovanská knihkupectví ve všech hlavních městech, výměnu knih, novin a časopisů, učitelské kathedry slovanských jazyků a lite ra tu r, všeslovanský lite rá rn í časopis, slovanské odborné knihovny, srovnávací m luvnice a slovníky slovanských jazyků, sbírky národní poesie, lexikální sbližování slovanských jazyků, zejm éna ustálení term inologie a co možná sjednocení pravopisu. Co však bylo na Kollárovi nejvzácnější, to jest f i l o s o f i c k ý p o d k l a d jeho slovanství, to tiž ona h u m a n i t a , k te rá spo­ ju je slovanství s lidstvím podle zásady: „Když zavoláš Slovan, ať se ti ozve člověk.“ Proto tak é Kollárovo slovanství ukázalo se nejplodnějším ze slovanských program ů XIX. století. Ono mělo především nejm ocnější vliv na Jihoslovany. Applikací kollárovské vzájem nosti na pom ěry jihoslovanské vznikl illyrism us. N ejde nám teď o to, co u Jihoslovanů illyrism us p řed ­ cházelo v dřívějších stoletích; ale faktum jest, že výsledkem illyrism u bylo literá rn í spojení srbo-chorvatských km enů štokavských, čakavských a kajkavských v jeden nynější lite rá rn í jazyk srbo-chorvatský. A tvůrcům illyrism u Ludevítu Gajovi a Stanku Vrazovi přísluší zásluha, že dobrovolně obětovali svůj rodný m ístní dialekt kajkavský ve prospěch rozšířenější a vytříbenější štokavštiny a ta k rozhodným způsobem přispěli k nynější sjed­ nocené Jugoslávii. Také u jiných národů slovanských působil Kollár. Je tře b a vzpomenouti zejm éna obrození m aloruského, kde družina Ševčenkova v letech čtyřicátých založila v Kyjevě Cyrillo-methodějské b ratrstv o , které ovšem bylo záhy ruskou vládou rozpuštěno. U Rusů samých v souvislosti s Kollárem, ale také působením jiných složek, zejm éna však vlivem německé idealistické filosofie Hegelovy vyrostlo slavjanofilství. Zjev tak složitý a lite rá rn í 43

život ruský ta k pronikající, jako slavjanofilství, nemůže ovšem býti v tomto přehledu podrobně hodnocen. Je tře b a m íti na mysli jenom tyto hlavní m om enty: Slavjanofilství není jediný myšlenkový proud ruské intelligence, nýbrž o vládu nad dušemi dělí se s ním ruské západnictví. N a jedné stran ě tedy liberální a dem okratická orientace k západní Evropě, snaha spolupracovat s ní a přizpůsobit se k ní asi ve smyslu program u cara P e tra Velikého — na d ru h é stra n ě svět slovanský, východní, pravo­ slavný, isolovaný a isolující se od západu prý shnilého, věří ve veliké p říští poslání Slovanstva v duchu zděděného byzantského pravoslaví, domněle p atriarchálních řádů ruských a politického samoděržaví. Dále je tře b a m íti na pam ěti pozvolný vývoj či vlastně nenáhlý úpadek slavjanofilství, které klesalo s rom an­ tického idealism u let čtyřicátých, hlásaného zejm éna Kirějevským, K onstantinem Axakovem a Chomjakovem, až k absoluti­ stickému panrusism u Danilevského let šedesátých. Konečně za tře tí třeba m íti na mysli, že slavjanofilství nebylo, ani oficielním představitelem ruské politiky, nýbrž že tato zejm éna v politice zahraniční používala slavjanofilstva jenom jako složky nebo i záminky své přirozené expanse na B alkán, zvláště k mořským úžinám Bosporu a D ardanelám . Nesmíme ovšem zapírati, že ve válkách, které v XIX. stol. tuto expansi projevovaly, totiž ve vál­ kách rusko-tureckých, ne ani r. 1828— 1829, ale zato ve válce krym ské 1853— 1856 a konečně ve válce r. 1877, že v těchto vál­ kách, vedených za osvobození pravoslavných balkánských Slo­ vanů, Srbů a B ulharů, skutečně se slavjanofilství projevovalo jako činitel průvodní, zejm éna jako vlivný prostředek ke tvoření příznivé nálady ruské intelligence. Tato zásluha slavjanofilstva jest nesporná. Ale i při této zásluze slavjanofilství bylo jen po­ bočným zjevem duševním v životě ruském . Je to nejlépe viděti na té skutečnosti, že zejm éna v posledních desítiletích před válkou slavjanofilství ochabovalo a nestačilo na dirigováni zahraniční politiky ruské. Slovanské cítění v Rusku nedovedlo zameziti annexi Bosny a Hercegoviny Rakousko-Uherskem r. 1908 a ne­ dovedlo také plně se u p latn iti za všech těch událostí, které pro­ vázely války balkánské r. 1912— 13 a vypuknutí války světové r. 1914. Se stanoviska našich dnů jeví se tedy slavjanofilství ve všech svých odrůdách již jenom zjevem historickým a ukon­ čeným. Rovněž ta k jen dočasným a dobou překonaným jeví se nám čtv rtý druh slovanské vzájem nosti v X IX . stol., totiž austroslavismus. Zakladatelem jeho bývá neprávem vyhlašován K arel Havlíček Borovský; ve skutečnosti jeho prvním původcem jest vzpomenutý již vrstevník Dobrovského Bartoloměj K opitar, pře­ svědčený západník. Tento již r. 1810 v článku „P atriotische Phantasien eines Slaven“ doporučoval k u ltu rn í sjednocení všech Slo­ vanů mimo Rusko kolem Vídně a navrhoval zříditi ve Vídni slo44

vanské kathedry a centrální akadem ii, jakožto nej vyšší osvětovou instituci slovanskou. Tento k u ltu rn í program rozšiřoval Karel Havlíček i na politické pom ěry, vycházeje docela kriticky z pozo­ rování soudobého stavu tehdejšího Ruska. Ve své době tudíž měl austroslavism us jisté životní odůvodnění, které ovšem posledním vývojem politickým bylo úplně překonáno. Jakým si smířením všech citovaných program ů slovanských z X IX . stol. měla býti na počátku XX. století p á tá form a slovan­ ské vzájem nosti, tak zvaný neoslavism us, vytvořený zejm éna součinností některých politiků ruských, polských a českých, a z těch zvláště návrhy Karla K ram áře. Neoslavismus měl nespor­ ně některé dobré stránky, zejm éna tu, že s ta rý k u ltu rn í program rozšiřoval a applikoval také na jin é strá n k y slovanského života krom ě zahraniční politiky, zejm éna tedy na součinnost hospodář­ skou (ta k é finanční) a společenskou. Používal při tom jako vy­ datné podpory zejm éna některých bohatě rozvinutých korporací mezislovanských, zvláště sokolských a turistických. N aproti tomu byly mu vytýkány již v sam ých jeho počátcích tak é některé závady. Nevytýkali bychom m u ani jako podstatnou závadu to, že se podobně jako kdysi J a n K ollár loyálně spokojoval trv a jí­ cími státn ím i poměry slovanských národů. Vždyť na změnu ně­ jakou těchto m ezinárodních pom ěrů byly tehdy jakékoliv síly slovanské sláby. N aopak dobrým rysem positivního novoslavismu bylo, že se snažil pracovati k m írum ilovné součinnosti těch dvou velikých států, ve kterých největší počet Slovanů žil, totiž Ruska a Rakousko-Uherska. Novoslavism us tedy prostě jakožto zjev zajisté jenom dočasně m yšlený počítal s tím , co bylo. Ale naproti tómu nemůžeme ho sp ro stiti vážné výtky, že si v jiném důležitém problému nepočínal dosti realisticky, totiž v problém u m aloruském čili ukrajinském . N a jedné stran ě novoslavismus usiloval o smír Rusů s Poláky, na druhé stra n ě však nepřihlížel dosti ke vzájemným potřebám a bolestem km enů ruských. O statně annexe Bosny a H ercegoviny a rychle kvasící události let potom následujících, k teré se řítily rychle ke světové vojně, sm etly novoslavismus hned v jeho počátcích, takže dnes je j křísiti v jeho tehdejších form ách bylo by předem nepopulární! Ja k viděti, všecky dosavadní program y byly vytvářeny jen s dočasného dobového hlediska a potřebují revise. Snad právě tato jejich dočasnost a, můžeme snad říci, jejich ry s akcidenční způsobily, že se všecky tyto p rogram y v praxi nemohly projevovati souvislým řetězem. Praktickým i projevy těchto různých program ů — kromě podniků literárních, zejm éna různých časopisů, jako byl zvláště český „Slovanský sborník“ E d u a rd a Jelínka a potom „Slovanský přehled“ Adolfa černého, a krom ě projevů společenských, jako byly různé slovanské spolky a kom itéty, zejm éna dobročinné spolky na Rusi — byly slovanské sjezdy. 45

N ejde nám dnes o historii a vylíčení těchto sjezdů, ale o krátké konstatování jejich významu. Je st všeobecně známo, jak ý měl průběh a jak skončil první slovanský sjezd v Praze r. 1848, při němž Slováci, zvláště Pavel J. Š a fařík a Ľudevít š tú r měli úlohu tak vynikající. Ale i když víme, že plány sjezdové byly zm ařeny reakcí potom následující, tolik m usím e uznati, že s j e z d r. 1848 b y l p r v n í s p o l e č ­ nou v e ř e j n o u p o l i t i c k o u m a n i f e s t a c í vš es l o­ v a n s k o u p ř e d t v á ř í E v r o p y . Tenkráte to bylo po prvé, že slovanská m yšlenka vystoupila z tichých kabinetů učenců a ze snění básníků do arény politického života. Tato ne­ sporně epochální zásluha zůstane osm ačtyřicátníkům trvale. N aproti tom u d ruhý slovanský sjezd u příležitosti národo­ pisné v ýsta vy v M oskvě r. 1867, pam átný se strany české účastí Fr. Lad. Riegra a F rant. Palackého a se stra n y slovenské zvláště účastí D ra M. M udroně a J. Jesenského, ukázal vlastně nejvíce tehdejší k risi slovanského světa i slovanské myšlenky. Na jedné stra n ě útěk západních Slovanů po rozm achu Německa r. 1866 z nebezpečí dualism u rakousko-uherského r. 1867 pod křídla ruského orla — na druhé stran ě rozpaky rozhodujících činitelů ruské vlády za kriticky napiatého pom ěru rusko-polského po ne­ šťastné revoluci polské r. 1831 a je ště nešťastnější oné z r. 1863. Tehdejší vyhlídky sněmování slovanského byly tak málo utěšené, že ke třetím u sjezdu slovanském u došlo až po 40 letech, totiž v počátcích novoslavismu r. 1908 v Petrohradě a v Praze. (Jakým si pokračováním a zároveň předčasným ukončením porad novoslavismu byl potom sjezd v S o fii v. 1910.) Sjezd r. 1908 nám typicky ukazuje vše to, čím až do převratu válečného stonaly jakékoliv praktické sbližovací pokusy slovanské: totiž onen roz­ por mezi cítěním a tužbam i účastníků na jedné stra n ě a mezi střízlivým i poměry politické skutečnosti, zejména politického roztříštění a porobení slovanského, ten k rát nezměnitelného. *

* *

Hledáme-li tedy v tom to historickém přehledu slovanské m yšlenky to východisko, na které by naše doba nejlépe mohla navázati, tedy nalézáme jm éna jednoho velikého Slovana, který se vzácnou všestranností v sobě spojoval i theoretické proniknutí slovanských problémů i kulturní program i jeho filosofický pod­ klad i konečně praktickou politickou součinnost. A tím to veli­ kým Slovanem a naším dnešním východiskem je — M asaryk. Z důrazňuji, že toto prohlášení není jen obvyklým projevem po­ vinné oddanosti k představiteli státu, nýbrž hlubokým přesvědče­ ním, které logicky vyplývá z kritického uvažování o celém dosa­ vadním vývoji slovanské m yšlenky. M asaryk dal především svému slovanství nutný vědecký podklad analysou slavjanofilství a ostatních myšlenkových proudů novodobého R u sk a ; on dále 46

podrobil úvaze kollárovství a z něho podložil svému slovanství m ohutný základ filosofický, filosofii hum anity. On dále tu to theorii přenášel do životní p rax e svým učitelským, ba apoštol­ ským působením na slovanské studenty. On potom toto slovanství přenesl do politické činnosti svým pam átným zakročením v d i­ plom atických a fé rá ch jihoslovanských, svým bojem pro ti Aehrenthalovi, a konečně je velkolepě dovršil svou činností válečnou. S těchto hledisek, s oceněním této všestrannosti, cítím e se nuceni nazvati M asaryka o t c e m m o d e r n í h o s l o v a n s t v í . A tu u zav írám : Jaké m á toto přítom né slovanství býti? Z vylíčeného přehledu je st naprosto jasné, že co se týče praktické strá n ky, nem ůže se omezovati n a p o l e k u l t u r n í . To bylo možné kdysi, když ještě život slovanský byl poněkud jedno­ stran n ý , když je ště složky národohospodářské a sociální nehrály v něm takovou roli jako nyní. S te jn ě tedy jako se m ají společně shrom ažď ovat a vym ěňovat k n ih y a umělecká a vědecká díla a jin é sta tk y ku ltu rn í, stejně ta k je tře b a organisovat system a­ tickou součinnost n a poli hospodářském i sociálním. Z k rátk a každá strá n k a našeho života m usí býti proniknuta ustavičným zřetelem k věcem slovanským, k pom ěrům a potřebám ostatních slovanských národů. V tom sm yslu rozšiřujem e všestranně p la t­ nost starého dobrého hesla K olláro v a: Slavus sum, nihil Slavíci a me alienum puto — „jsem Slovan, a vše, co je slovanské, je mi blízké“. A tu zase několik praktických pokynů k Vám, občané akadem ičtí. Nic při tom není příliš nepatrného ani všedního. Každý m ám e m ožnost spolupracovati v slovanství ve svém vlast­ ním povolání, ve svém životě. M usí se začínati již m aličkostí, již tím , že soustavně sledujeme v novinách společenský i k u lturní život ostatních Slovanů. To bude asi první krok. Ponenáhlu se každý z nás m usí sta ra ti o to, aby takové zprávy o Slovanech čerpal přím o z původních pram enů, a to přivádí ke čtení slovan­ ských literá rn íc h děl, s počátku aspoň v překladech, potom ke studování slovanských umění a hudby, ke čtení slovanských časo­ pisů a knih v původním jazyku je jic h a tím i k praktické znalosti jazyků slovanských. Je třeba, aby každý z nás uměl čisti kyrilské písmo jakožto písmo většiny Slovanů, a aby se naučil rozum ěti aspoň jednom u slovanskému jazyku. M nohojazyčnost kollárovská není naším cílem, v tom sm ěru nechceme přeceňovati filolo­ gické zřetele. To říkám , ačkoli jsem sám filolog. A konečně stačí, když si Slované navzájem porozum ějí, mluvíce a píšíce každý svým vlastním jazykem . Ale nezůstanem e při této knižní souvislosti. My především m usím e sam i z vlastního názoru poznati slovanský svět a ze­ jm éna své c e s t y podle toho zaříditi. P ři těchto cestách pak a po nich navazovat a pěstovat osobní styky mezi Slovanstvem zvláště mezi příslušníky svého povolání. 47

Toto může vykonati každý z nás bez ohledu na to, jakého je povolání. Ale u jednotlivých odvětví životních přistoupí k tomu potom zájm y zv láštn í: o r g a n i s o v a n á s o u č i n n o s t o b ­ c h o d n í , pěstující soustavně výměnu vhodného zboží především se zeměmi slovanskými, které se beztoho navzájem hospodářsky d o p lň u jí; o r g a n i s o v a n á s o u č i n n o s t p r ů m y s l u i p e n ě ž n i c t v í , zejména také co se týče obchodu c e n n ý m i p a p í r y a bursy. A tu se naskytá důležitá otázka o mezích a form ách slovan­ ské součinnosti politické. Vidíme v našem státě i jinde, že se nyní slovanské m yšlenky užívá také ve vnitropolitickém životě, totiž v program ech a praxi jednotlivých stran . Z těchto stra n ic ­ kých form ulací vylučujeme hned předem m ezinárodní organisaci kom unistickou, k terá je vlastně slovanské myšlence diam etrálně protilehlá a ohrožuje nejcennější vymoženost slovanské přítom ­ nosti, totiž nynější uspořádání státních poměrů slovanských. Jsou tu však některé jiné pozoruhodné formulace, jako zejm éna s l o v a n s k ý a g r a r i s m u s , představovaný na Slovensku zvláště Milanem Hodžou a pojím aný jako trvalý styk a součin­ nost slovanských stran agrárních. Z jiné stra n y m ám e zase snahy o u n i o n i s m u s , soustředěný nyní kolem m oravského V elehradu. K těm to form ulacím zaujím ám stanovisko takové: Ne­ stra n n ě není předem vyloučen žádný směr, který chce poctivé spolupracovati ke sbližování slovanských národů, ať už celých nebo aspoň jejich části. Ale toto částečné či stranické sdružování nesm í býti samo sobě účelem, nesmí sobecky spatřovati v sobé sam ém své vlastní ukojení, nýbrž naopak takovéto snahy jsou vítány potud, pokud sebe sam y pokládají jen za prostředek k vyš­ ším u cíli, to jest k harm onickém u postupu slovanských národů, ne-li všech, aspoň několika. Ale bývá v oboru politiky v poslední době tu a tam pro ­ nášeno ještě smělejší p ř á n í: po vytvoření s v a z u s l o v a n ­ s k ý c h s t á t ů nebo spojených stá tů slovanských. Je třeb a vysloviti se docela otevřeně o tom to snu. Viděli jsm e v předchá­ zející úvaze, že zeměpisné a veškeré ostatní životní podm ínky slovanských národů se vyvinuly příliš rozm anitě, takže nikdy nedovolily, aby se v m inulosti k něčemu takovém u dospělo. Roz­ um í se ovšem, že co nebývalo, může býti. Ale ptejm e se upřím ně, zdali skutečně takové státn í spojení slovanské může býti naším jediným politickým cílem? M ezinárodní smlouvy a m ezistátní pom ěry nemohou se říditi jenom filologickým příbuzenstvím a citovým i zřeteli. Vytvoření slovanského svazu států, i kdyby bylo možné, vedlo by k politickému a tím i ke kulturním u a ho­ spodářském u isolování slovanského světa nejen proti západu, ale vůbec proti Evropě a proti velkým jiným útvarům politickým . Byla by to tedy vlastně jenom pozměněná koncepce Danilev48

ského. A ve svých důsledcích by možná později vedla ke zrození příštích velikých m ezinárodních konfliktů. N etřeba ani m luviti o tom, že takováto koncepce je dnes nedohlednou utopií, neboť je vyloučena, dokud ponenáhlý vývoj nepřinese jiné poměry nežli jsou dnes v největším stá tě slovanském, totiž v Rusku. Je proto mnohem rea listič tější a blahodárnější v mezích dnešních pom ěrů pěstovati dohodu a p řátelství s ostatním i _slovanskými stá ty a upevňovati ji sm louvam i a svazky státním i, jako se s naší stra n y od samého počátku n aší republiky skutečně děje. V tom sm ěru zahraniční politika našeho státu, ja k jest representována m inistrem E duardem Benešem , nejlépe uspokojuje naše nynější slovanské potřeby. V takovém to pojetí ovšem není slovanský zřetel jedinou pákou. Ale nezapom ínejm e, že jak jsm e viděli, nikdy v m inulosti nevyplňovalo slovanství cele život kteréhokoli slovanského národa, nýbrž bylo vždy jenom jednou z jeho ovšem důležitých složek. A toto střízlivé pojetí politické součinnosti slovanské jest také v souladě s je jí ideovou podstatou. Nezapomínejme, že všecky ty praktické cesty slovanských styků, o kterých jsm e teď hovořili, nejsou sam y sobě cílem, nýbrž jenom projevem a n á ­ strojem tomu, co tvořilo v nejlepších jejich představitelích, totiž v Dobrovském, Kollárovi a M asarykovi, podstatu slovanství, totiž k slovanskému lidství, k slovaviské humanitě. A tak nechci již užívati slova „slovanská vzájem nost“ ani slova „slovanská so lid a rita “ , tím méně ovšem slova „panslavis­ m us“, nýbrž chci vše to n a h ra d iti te rm ín e m : slovanská spolupráce. A k čemu má sloužiti tato slovanská spolupráce? Řekli jsm e si, že prožíváme jedinečnou dobu Slovanstva. Vždyť všichni Slo­ vané mohou nezávisle spolupracovati s ostatním i neslovanskými národy. V počátcích obrození slovanského, zvláště vlivem H erderovým, se rozšířila v íra v ušlechtilost a m írum ilovnost domnělé původní slovanské povahy. A toto idealisování Slovanů vyrostlo v době rom antism u až v rozm anité form y m essianism u, ať už to byl hlavně m essianism us polský nebo m essianism us ruského sla­ vjanofilství nebo částečně i kollárovský, totiž víra, že Slované nebo jejich část, ať Rusové či Poláci, jsou povoláni k tomu, aby svou čerstvou a čistou silou přinesli obrození a spásu unavené či porušené Evropě. Také na Slovensku byl m essianism us tohoto druhu rozšířen, zvláště v kroužku vlastenců, seskupených v Turč. sv. M artině kolem Svetozara H urbana V ajanského ( t 1916). My víme dnes, z jakých psychologických a sociologických předpo­ kladů tryskal tento m essian ism u s; my víme, že tato víra ve velko­ lepé poslání dějinné m ěla především zažehnávati vlastní vědomí slabosti. Dnes po válce m y této slabosti neznáme. R o č e n k a 1925—1926. s ig . 4.

49

Ale na druhé stran ě zase nejsm e ta k neskrom ní, abychom se mohli důvodně dom nívati, že by nás nějaké zvláštní či nad­ m ěrné schopnosti uzpůsobovaly k tomu, aby Slované se stali obroditeli či dokonce spasiteli sv ěta: nikoli, my chceme pouze spolupracovati jako rovní s rovným i, a víme, čeho svět dnes nej­ více p o třebuje: že to je m ír a m írová svorná spolupráce. V této živelně pociťované potřebě Evropy vstupují Slované na m ezinárodní kolbiště. A tu ony idealisující představy o m írumilovnosti a m írotvornosti Slovanů, představy sto a více let staré, nabývají za dnešních okolností smyslu tém ěř prorockého. Slované svou spoluprací m ají se tedy uplatniti nejlépe tím , aby byli platně prospěšným i pomocníky k vytvoření oné s v ě t o v é h a r m o n i e , po které toužili již v minulých stoletích jejich nejlepší duchové, zejm éna náš Jan A m os K om enský a ještě před ním J iří Poděbradský svým návrhem o Svazu evropských států. Ano, Spojené S tá ty E vropské, a nikoli jen slovanské, to je pravé heslo dnešní doby. Spojené S táty Evropské za účelem svorné spolupráce všech lidí ke zdokonalení a ke zlepšení člověka. Spojené S táty Evropské svou te rrito riá ln í zaokrouhleností i svou všestranností všech podmínek kulturních i hospodářských mohly by býti dokonalejším a plodnějším útvarem , nežli jen Svaz stá tů slovanských. E vropa takto sjednocená by mohla, tak věřím , ote­ vřití pokroku člověčenstva nové skvělé dráhy. A Slované, jako noví m ezinárodní spolutvůrci Evropy, by mohli k těm to novým drahám přispívati svou m ezislovanskou spoluprací. Tak se slo­ vanství projeví ve své staré a nejčistší podstatě jako ušlechtilé lidství a ta k také Slované splní nejlépe svůj podíl a své poslání v životě přítom nosti. A tak te d y : Slovanskou spoluprací k slovanské hum anitě — to je s l o v o , k t e r é m y S l o v a n é m á m e a m ů ­ žeme říci a v život u v á d ě t i ku p r o s p ě c h u na­ šeho n á r o d a i všech o s t a t n í c h n á r o d ů s l o v a n ­ ských, ku b l a h u E v r o p y a v š e h o l i d s t v a .

50

Ř E Č R E K T O R A P R O F . Dr . M I L O Š E W E I N G A R T A KE S T U D E N T S T V U při

immatrikulaci

dne

15. p r o s i n c e

1925.

Cives A cadem ici! Oslovuji V ás tím to starodávným pozdravem, a chtěl bych tím probuditi ve Vás vědomí a cit, že smysl dnešního slavnost­ ního úředního ak tu je v tom, abyste pochopili význam tohoto čestného titulu, abyste slíbili, že ho budete hodni, abyste se od­ hodlali k tom u, že nejen za stu d ijn ích let na universitě, nýbrž i vždy potom v životě za každé příležitosti budete jednati tak, aby tento čestný název Vám náležel nejen form álně, nýbrž i vnitřně. S táváte se občany akadem ickým i, občany vysokoškolsky vzdělávanými. Tím se dostáváte do nové společnosti, jejím iž členy jste až dosud nebyli, do společnosti občanů akadem icky vzděla­ ných. Stáváte se členy společnosti, k te rá chce a má býti výkvě­ tem národa a státu , žijem e ovšem v době demokracie, t. j. rov­ ných práv občanů před zákonem . Ale v pojm u d e m o k r a c i e není za h rn u ta n i v e 11 i s a c e. D em okracie neznam ená, že by všichni občané byli stejně cenní a stejně způsobilí. Vy m áte p a třiti mezi občany sice dem okratického smýšlení, ale vyššího druhu. Dnes nejsou občané akadem icky vzdělaní vždy na těch místech, k terá by jim podle jejich studií a způsobilosti náležela, ani jejich práce není vždy podle své hodnoty s dostatek oceňo­ vána. N a Vás bude, abyste postavení akadem icky vzdělaných lidí v národě a stá tě h á j i l i , ale také, abyste je svou vlastní cenou pom áhali o d ů v o d n i t i. Titul civis academ icus Vám za druhé dává, kromě tohoto vynikajícího m ísta v naší dnešní společnosti, kontinuitu histo­ rickou. S táváte se nástupci a dědici těch statisíců občanů uni­ versitně vzdělaných, k te ří již po celá století před Vámi v našem národě žili a pracovali. D ostáváte se do jejich duchovní společ­ nosti. Vzpom eňte jen naší n e jsta rší university Karlovy, k terá pracuje již po šesté století a vždy odchovávala také posluchače, přicházející ze Slovenska. Vy tedy nyní se stáváte články tohoto staletého řetězu. Kéž s tím též citem úcty a vděčnosti, k terý my chováme dnes ke všem těm to generacím , budou jednou na Vás vzpom ínati budoucí pokolení! Ale titu l „civis academ icus“ Vám dává za tře tí také konti­ n u itu m ezinárodní. D ostáváte se tím do výkvětu m ezinárodní společnosti, dostáváte tím povědomí o duševní souvislosti celého vzdělaného světa. V ašim i duševním i b ratřím i jsou od nynějška vzdělaní lidé u všech národů, a je s t jenom na Vás, abyste spolu s nim i pracovali pro dobro vlastního národa i celého lidstva a spolu s nim i pěstovali s o l i d a r i t u d u ch a. 51

Tyto čestné výsady Vám ovšem ukládají také povinnosti, jejichž plnění m áte právě dnes s líb iti: že vždy budete chrániti svou čest, že vždy budete pam ětlivi svého stavu, který bych nej­ lépe nazval „ s t a v e m v y š š í h o l i d s t v í “ . P a m a tu jte si, že y tom okamžiku, jakm ile se dopustíte něčeho, zač se každý dobrý akademický občan m á stydět, v n itřn ě p řestan ete býti p ra­ vými akademickými občany, i když by Vám lidé na venek tento titu l nevzali. Chyby, kterých se tedy m áte v y střih ali, p rý ští vlastně všecky z jednoho z d ro je : že bývá š p a t n ě c h á p á n o to, co je nejdražší výhodou universitního života, totiž ,,akadem ická svoboda“. Vidíme dnes, v krisích doby poválečné, že ve v e ře j­ ném životě vůbec svoboda bývá špatně chápána, a to i lidmi do­ spělým i a starým i. M yslívá se, že svoboda je tolik, co zvůle, nebo tolik, co násilí. A přece svoboda znam ená z k rátk a zn át meze svých práv i povinností a jim i se říd iti tak, aby i druzí stejně ta k mohli jednati vůči nám. Akademická svoboda je jenom applikací svobody vůbec na život universitní, nemůže to tedy býti nic, co by bylo nadzákonným privilegiem Vaším nad ostatním i občany. A tu m ůžem e říci, že nejčastější příčinou různých nezdarů na universitě bývá, že akadem ičtí občané jim i postižení nevěděli dobře, co to je akade­ m ická svoboda a ja k jí užiti. O tom tedy chci prom luviti několik slov. Budou to hlavně vzpomínky a rad y z mého vlastního života, neboť doba studentských let neleží ještě příliš daleko za mnou. a mnoho se mi v těchto dnech pro Vás vybavilo v mysli, co bych mohl z vlastních studentských let říci Vám pro Vaše student ská léta. Vy teď prožíváte k r i s i p ř e c h o d u . D ospívajíce tě ­ lesně, rostete rychle také duševně, a při tom přicházíte do zcela nového prostředí. Je tedy úplně přirozené, že nové dojmy, na Vás dorážející, vzbuzují ve Vás houfy nových myšlenek a m yš­ lenkový kvas. Chci tedy m luviti nejprve o odborné, vědecké stránce V a­ šeho nynějšího života. Vy jste přišli nedávno ze střed n í školy a m áte si teď zvykali novému pracovním u oboru a novým pracov­ ním methodám. Co divného, že na některé z Vás přicházejí krise pochybností? D ostavují se tra p n é otázky: zda tu jsem na p ra ­ vém m ístě? Volil-li jsem dobře fakultu či svůj obor? V těchto pochybnostech bývá po případě přim íšeno též zklam ání. Byli jste dříve vzdáleni university a snad jste si ji představovali jinak, než jakou jste ji nalezli. K Vašemu upokojení Vám říkám , že tyto krise časem přejdou. Jsou vlastně dobrým znam ením , svěd­ číce o tom, že jste začali o své nové práci přem ýšleti. Snad u ně­ koho budou ty pochybnosti vážnější, takže skutečně povedou ke změně životního sm ěru : nuže takovou změnu, jeví-li se nutná, vykonati raději hned a neodkládat! Ale jin a k Vám doporučuji klid; čas a zvyk mnoho řeší. A nalysujte sebe, rozm ýšlejte o sobě 52

a o své zvolené práci, a hlavně, p r o t o t o p ř e m ý š l e n í n e o d k l á d e j t e p r á c i samu! Ale u snaživých a svědomitých posluchačů vyškytají se i jiné pochybnosti. P ři pohledu na spoustu nové práce, k terá je oče­ kává, vznikají v nich obavy, zda budou moci všem požadavkům vyhovět, zda zmohou s úspěchem celou tu rozsáhlou studijní látku. Tyto obavy Vás nemusí lekati. Vzpomeňte si, kolik tisíců a desetitisíců lidí před Vámi zmohlo úspěšně tytéž úkoly, které čekají Vás. Jako jim , ta k i Vám se zdaří složití zkoušky a dosáhnouti způsobilosti. Ale ovšem : s d o b r o u v ů l í a p o c ­ t i v o u , v y t r v a l o u p r a c í ! Ve veřejném životě našem v prvních letech po vojně objevila se jako jeden z příznaků po­ válečné duševní churavosti domněnka, že týchž výhod, ba i více než odbornou kvalifikací a poctivou prací, lze dosáhnouti snáze a rychleji vedlejšími cestam i: osobním vlivem, pomocí nějaké mocné organisace, penězi a jinak. N evěřte tom u! Možná, že se to v těchto neklidných dobách některým lidem podařilo, a sice n a č a s ; to je právě taková svoboda špatně chápaná! Ale oni se s tím časem špatně shledají. Vy už nevěřte těm jejich vedlej­ ším cestám. To je vlastně podvod, a toho Vy nem áte zapotřebí. To dělají jen ti neschopní, kteří by poctivě nedovedli dosáhnouti toho, oč usilují. My však hájím e zásadu: M ísto pro scliopné! A já Vám říkám z přesvědčení: Kdo nepracuje, ať n ejí! Jenom s ta ří a nemocní jsou z toho pravidla vyňati. Pro Vaši práci, kterou tedy s dobrým i úmysly začínáte, chci Vám poraditi především to, abyste od počátku hleděli využiti času. To je omyl, že by se studium mohlo odkládati až na konec, na stadium před zkouškami, a pak že se může za krátko všecko „strhnout". Vědomosti, v poslední chvíli nakvap do hlavy na­ cpané, rychle se zase po zkoušce vykouří, a takový doktor vlastně doopravdy doktorem není. Jenom soustavný a vytrvalý styk s Va­ ším oborem Vám umožní, že se s ním sžijete, že s ním srostete, a že se Vám V aše vědomosti stanou trvalým m ajetkem . Bývá častým zlozvykem, že noví posluchači v prvním sem estru či celém roce nic nedělají; dokonce to bývá jakousi rozšířenou tradicí, že se p rvní rok, ja k zní německý term ín, „probum m luje“ . To je n e š tě s tí! Nemohu Vás před tím dosti varovati. A rs longa — vita brevis, život Vám sotva stačí, abyste vykonali vše, co udělati m áte. Čas ve Vašem věku prom eškaný v rá tí se Vám, ale jenom jako zlý věřitel! Ovšem, vyzývám-li k využití času, nechci Vám tím ukládati, že m áte pracovati nějak nesm írně mnoho, snad 12 až 16 hodin d e n n ě ! D é l k a p r a c o v n í d o b y sam a o sobě nerozhoduje, a také mi neim ponuje. Nevěřím , že by člověk vy­ držel trvale tak dlouho denně pracovati a p ři tom hodnotně p ra ­ covati. Schopnému a dovednému pracovníkovi stačí poměrně ne­ mnoho pracovních hodin denně, a jis tě někdo udělá za 4, někdo za 6 hodin více práce, nežli jiný za 8. Ale je třeba pracovati in­ 53

tensivně, s plným soustředěním a sebeodevzdáním, ba s napětím duševním. Zvykněte si pracovat intensivně! K takové intensivní práci je dobrou pomůckou m íti pracovní program. Rozvažte si, co vše m áte udělat, a co vše chcete udělat, určete si k vykonání toho všeho určitou dobu, a rozvrhněte si své práce do této doby na lhůty. Zvykněte si každou svou práci tcrminovati. N epochybuji o tom, že se Vám často nepodaří zachovati tento určený term in a stanovený program , ale to nevadí. Nikdy se nám nepoštěstí dosáhnouti v životě všeho toho, co bychom chtěli. Ale nestanovíte-li si program a neurčíte-li si te r­ miny, pak vykonáte m nohem méně nebo nic. Cena program ů a term inů je právě v tom , že jsou n a š í m s v ě d o m í m a n a ­ š í m p o p o h á n ě č e m k p r á c i . Vzpomínám při té příleži­ tosti jednoho znam enitého bratislavského studenta z doby před sto lety — mladého F r a n t i š k a P a l a c k é h o . Palacký si za svých studií ve sta ré m P rešp u rk u vedl svůj proslavený „Každodeníček“, kde si denně zapisoval, co dělal, co četl, o čem pře­ mýšlel, jak se bavil, a tak é kolik u tra til. Radím Vám, pište si každý svůj zápisník. N em ám e dnes času na to, abychom psali podrobné lyrické a sentim entální deníky, jaké známe z idyllických starých č a s ů ; ale můžem e si každodenně k rátce a věcně za­ znam enat, kde jsm e byli a co dělali, kolik jsm e u tra tili, co máme vyřídit a co se chystám e udělat. Dělám to již skoro od student­ ských let. Tak Vám časem vyroste bezděčně kronika Vašeho ži­ vota. Ale co více: prohlížení těchto zápisníků po týdnech, po měsících zpět bude Vám velmi poučné: uvidíte, co jste udělali a co jste chtěli udělat. U vidíte tím , jak ý je rozdíl mezi plánem a skutečností, a to V ás p říště naučí lépe počítati. A tak budete m íti s e b e s a m y j a k o s v é h o v l a s t n í h o u č i t e l e n a d sebou. Jin á stránka Vašeho odborného studia, proti které se z t i ­ tulu akademické svobody často hřešívá, je čistě školská. Páni posluchači cítívají se povýšeni nad tím , aby je š tě pravidelně chodili do školy, a slýchám , že na p ř. pp. právníci v I. roce ne­ naplňují tuto m ístnost denně tak, jako je plná dnes. Stadium in absentia je staré zlo universitního života. M yslívá se, že přece vše nebo skoro vše, čeho je potřebí ke zkouškám, je obsaženo v tištěných knihách nebo v lithografováných arších, takže už není potřeba choditi poslouchat. Je pravda, že mnoho si můžete pře­ čisti, ale je třeb a u m ě ti čisti! Zejm éna Vy, k teří k universitní práci teprve přicházíte, ještě se v tom p říliš nevyznáte, čisti, to je veliké umění, a leckdo se tom u za celý život pořádně nenaučí. Nejde jen o to, že se m áte dověděti odborné poznatky, ale Vy m áte si především osvojiti m e t h o d y své vědy, a neklam ejte se, to Vám žádná k n ih a d á ti nemůže, to Vám dá jen živé slovo a výchovná praxe V ašich učitelů. Konečně je pro Váš universitní život velmi důležité, abyste všichni složili všecky zko u šky, a abyste je složili sim tempore, 54

v pravý a předepsaný čas, t. j. v n e jk ra tších možných term inech. Z toho ovšem vyjím ám ty z Vás, k te ří se snad při studiích m usí živiti nějakým úředním nebo jiným povoláním. Ti opravdu m ají co dělat, aby svého cíle včas dosáhli, ale při pevné vůli se jim to také podaří. Povoláním nem yslím kondice, které snad m nozí z Vás dávají. Kondice jsou nu tn é zlo našeho studentského ži­ vota, poněvadž naši studenti jsou většinou chudí; ale ty Vás tolik nevyčerpají. Nuže hleďte, abyste každý byl hotov se svými zkouškami ve 23— 24 letech svého věku a abyste šli hned potom jako hotový člověk do života. V a ru jte se „věčných stu d en tů “ , k teří své zkoušky nikdy nesloží, a „starý ch stu d en tů “ omšelých sem estrů, škoda každého roku, k te rý nepotřebně z tra títe . Tím ochudíte samy sebe a zkracujete svůj život. P ř í r o d u n eošidíte.

*

* *

Ale nechci m luviti jen o V aší odborné a vědecké činnosti. Není jenom věda na světě. A tu Vám kladu požadavek, abyste se snažili o víc, než jenom složití své zkoušky a dosáhnouti kvali­ fikace, která Vám umožní živobytí nebo i výdělečnou činnost. Přál bych si, aby každý doktor byl také intelligent. To zní na pohled směšně. Ale znám doktory, ba i učené lidi, k teré bych ne­ nazval intelligenty. Co to je „in tellig en t“ ? Homo, qui intelligit. To je člověk, k terý něčemu r o z u m í , nejenom něco z p a ­ m ě t i v í. To je člověk, k terý především rozum í svému olooru, ale také který se snaží „rozum ět ž i v o t u . A tuto s c h o p ­ n o s t p o r o z u m ě n í nedá jenom jed n o stran n é vědění. Jed n o ­ stranné vědění čistě odborné m ůže člověka nebezpečně zmechanisovati. Vy však m áte ze sebe vy tv ářeti harmonického člověka, souměrně vyvinutou duši, k terá, i když se nerovná ztraceném u antickému ideálu kalokagathie, aspoň se mu blíží, pokud to naše životní podmínky dovolují. A tuto d u š e v n í s o u m ě r n o s t , a z ní vyplývající schopnost porozum ění Vám dá něco, co ozna­ čím slovem na pohled p ráz d n ý m : to bude V aše kulturnost. K ul­ turností rozumím schopnost zajím ati se s porozuměním tak é o jiné stránky života, než je m é vlastní odborné povolání, a i po těchto stránkách sledovati život lidský s vytrvalou láskou. Z í­ skejte a uchovejte si pro vždy tuto duševní svěžest, zajím ati se o to, co je veliké a krásné. K teré jsou k tomu pom ůcky? Především láska ke knize. čtěte vytrvale. Dnes to bývá rozšířený zjev, že leckdo p řestan e čisti, když už ho k tomu střed n í škola nenutí, takže se m u po­ tom znalost lite ra tu ry končí m atu rito u — nepočítajíc noviny a týdeníky. N ěkterý vážný pracovník by se Vám tře b a vysm ál, kdybyste mu řekli, že by si m ěl vzít každý měsíc aspoň na jeden večer do ruky knihu veršů; vždyť básničky prý jsou psány jen pro chlapce a děvčata. To je škoda, že je taková pustota duševní 55

na světě, čtěte hodně, ale v y b í r e j t e s i č e t b u . Není vzdělaný ten, kdo shltal m noho knih povrchně. Není ještě vzdě­ laný ten, kdo zná ty knížky, které jsou právě nej čerstvější a zrovna v módě. D nešní lite ra tu ra nejen u nás, ale v celém světě, je ve stadiu hledání; prožívám e zase jednou přelom dob a p ří­ pravu nové kulturní periody. P roto časové plody lite rá rn í m ají do sebe mnoho efem erního. Mezi efem eram i nenajdete pro sebe velkých učitelů. Jsem přesvědčen, že jeden z důvodů, proč naši velcí buditelé dospěli k takové duševní síle, byl ten, že čtli především velké autory, ja k o tom svědčí jejich zápisky a korrespondence. V ybírejte si tedy také Vy jen velké duchy za své literá rn í spolubesedníky. Goethe, Shakespeare, Moliěre, Puškin, Turgeněv, Gončarov, Tolstoj, D ostojevskij, Mickiewicz, Březina — to budiž Vaše lite rá rn í m ěřítko a Váš literá rn í podklad. Z mo­ derních snad především Shaw a Rolland. č t ě t e b i b l i — neboť tak é ona, a především ona, p a tří do světové literatury. Čtěte m em oiry a životopisy velkých m užů více než rom ány! Již z toho vidíte, že Vám doporučuji při výběru četby hledisko m e z i n á r o d n í , s v ě t o v é . O dm ítněte l i t e r á r n í p r o v i n c i á l n o s t . P a m a tu jte , že u z a v ř e n o s t o c h u z u j e . Isolujete-li se ve své malé světnici a připravujete-li se tak o vol­ nou výměnu světových m yšlenkových statků, sami se ochudíte, žádná, sebe větší lite ra tu ra jediného národa neobsahuje všechno. Jenom všestranným rozhledem se vyvine celý člověk. Je to smutné, že akadem ická mládež nyní zanedbává hudbu. A přece hudba je to nejlepší, co m ám e v našem národě. K po­ chopení hudby je důležitou pomůckou být i sám výkonným hu­ debníkem. Kolik z Vás umí pořádně h rá ti na některý hudební n ástro j ? Kolik z Vás je vycvičených zpěváků? Kde jsou student­ ské orchestry a studentské pěvecké kroužky, které kdysi u nás — ještě před 60— 50 lety — tak kvetly a podporovaly společen­ skou družnost? Hudbou ovšem myslím jenom skutečnou hudbu, nikoli to šum aření, k teré velké části obecenstva a také student­ stva stačí ve veřejných m ístnostech. Mezi takovou a skutečnou hudbou je bytostný rozdíl. N eum ím si představiti, že by vzdě­ laný člověk — doktor! — nedovedl s porozuměním prožívat Beethovena či W agnera, že by Sm etana nebyl podstatnou slož­ kou jeho duše. Jsou, bohužel, takoví lidé; znám je. Ale to je barb arstv í, to není intelligence, byť i p ři tom byla učenost sebe větší. A mluvím dále pro sledování výtva rn ých umění. Tu nepo­ stačí někdy se podívati na několik nahodilých reprodukcí a po­ tom pronášeti prázdné fráse. Je tře b a si vycvičit oko a vnímací schopnost, je třeb a šlechtiti svůj vkus, a k tomu je nejlépe studovati dějiny výtvarných um ění. Zde v B ratislavě nem áte obra­ zové galerie; prohlížejte tedy soustavně aspoň naše seriosní pu­ blikace o dějinách výtvarných umění, a jakm ile se podíváte do 56

některého velkého kulturního m ěsta za hranicem i, stu d u jte tam především galerie a architektonické pam átky. V umění nehledejte je n krásu, hledejte také ideu. Vychová­ vejte se k filosofickém u nazírání n a své povolání i na život. S tu ­ d u jte dějiny filosofie. V yberte si aspoň jednoho filosofa, kterého pom alu pročtete a prom yslíte. Volte podle vlastních náklanností. P ro čtěte pomalu některé m enší dějiny filosofie a system atický přehled filosofie, i když byste toho snad nepotřebovali ke zkouš­ kám . Snažte se tv o řiti si svůj vlastní názor na svět a v a ru jte se rozšířené lhostejnosti a netečnosti k filosofickým otázkám . Ne­ řík á m Vám, jak ý či k terý m á býti Váš světový názor., žádná filosofie se dosud neosvědčila universálně platnou. Dobové i in­ dividuální podmínky jsou rozm anité a mohou vésti k rozm anitým názorům . Ale m ějte vždy tuto možnost rozdílů na pam ěti. Ne­ buď te neomylnickými a nevylučujte možnost revise svých ná­ zorů. Buďte snášeliví k m yšlenkám jiných lidí a tím i k lidem vůbec. Snášelivost je vlastně věc slušnosti! Především pak ta k tu a pozornosti vyžaduje Váš pom ěr k náboženství. Nem luvím proti žádném u positivním u náboženství a proti žádné církvi. Vždycky bych si rozmyslil pronášeti o těchto věcech takové paušální od­ sudky, jaké bývají v módě mezi t. zv. pokrokovou částí student­ stv a a studované veřejnosti. Mluvím z přesvědčení jenom proti náboženské lhostejnosti a proti náboženskému cynism u, které jsou tolik rozšířeny. Nechci Vám předpisovati, ja k m áte upraviti svůj pom ěr k náboženským o tázk ám : to je věc Vašeho v n itř­ ního vývoje a Vašeho svědomí. P ro svou osobu myslím, že jistý základ ducha křesťanského je i dnes, a právě dnes, velmi dobrý i studovaném u člověku, zejm éna pro jeho m orálku. Filosofické obory, zvláště sociologie, Vás povedou k tomu. abyste se vůbec zajím ali o myšlenkové proudy a naléhavé otázky přítom ného veřejného života. Sledujte je, i když snad jsou vzdá­ leny Vašeho speciálního odboru. Vždyť Vy se jednou m áte státi, ať už jako úředníci či advokáti a notáři, ať jako lékaři či professoři — organisátory veřejného života. Přivede-li Vás osud do venkovských měst, do těch zanedbaných m ěst a m ěsteček sloven­ ských, budou se především na V ás upírati oči, abyste poradili v otázkách kulturních, sociálních, ba i hospodářských. K tomu byste se měli připravovati. Proč by Vás neměl zajím ati na př. problém sice Vám odborně vzdálený, ale ta k důležitý problém regulace vodních sil a s tím souvisící elektrisace Slovenska, k te rá ž by zde jednou m ohla p ře v rá titi nynější životní podm ínky? O těchto veřejných otázkách budete se dovídati asi nejprve z novin, č t e n í n o v i n je dnes věc ovšem nezbytná. Ale pře­ ceňuje se a u nás se mu věnuje příliš mnoho času, hlavně při tom nekonečném vysedávání v kavárnách. Vždyť přece mnoho zpráv p řejím ají jedny noviny z druhých a z tiskových kanceláří, a v tom ostatku zbývá m noho plevy, efemerních, -denních zájm ů či dokonce nevkusné sensačnosti nebo politikářského štvaní. 57

M aně se člověk ptá, kdo je tím to stavem více vinen, zda noviny samy či čtenáři? P řílišné vysedávání p ři novinách, k teré jsou mnohým jedinou četbou, otupuje pam ět a zatem ňuje soudnost. O veřejných otázkách, k teré se v novinách p řetřásají, hleď te se inform ovati také z odbornějších pram enů, z odborných spisů a časopisů, č ten áři jediných novin m ají klapky na očích. Věci novinářské nás vedou k důležité a choulostivé otázce, jaký m á býti Váš pom ěr k politice. Myslím, že především spíše theoretický než praktický. Vy ještě nem ůžete míti ten přehled o politických věcech, abyste si hned sam i o tom mohli tvo řiti svůj vlastní úsudek. A bezmyšlenkovitě p řijím a ti, co se Vám předloží, to přece není důstojné studovaného člověka. Buďte tedy op atrn í. Vašeho m ladistvého tem peram entu budou možná někteří lidé využívati k tomu, aby Vás strh li pro své cíle. Učte se tedy čisti (a poslouchati) vše „mezi řádky“ ! O statně se nemusím šířiti 0 politických věcech: m áte o nich znam enitého rádce. Je to M a s a r y k o v a brožurka „Student a politika“ (2. vyd. v Praze 1923, nákl. ú s tř . studentského knihkupectví). Tu si pročtěte především. A hned potom M asarykovu „Světovou revoluci“ . V jeho duchu p ra v ím : p o z o r o v a t , s t u d o v a t a v y t v á ­ ř e t si v l a s t n í k r i t i c k ý ú s u d e k . Ke zbystření Vaší soudnosti a k rozšíření Vašeho obzoru povede nedocenitelná pomůcka, totiž centy. C e s t y j s o u o k n a d o d u š e . Je pověra, že cestování je drahé a že je tedy jen pro bohaté. P rávě studenti um ějí, když chtí, cestovati ne­ uvěřitelně lacino. Trochu nepohodlí a nám ahy p atří k věci. Každé letní prázdniny vykonejte jednu cestu. V cestování si pěstujte nějaký s y sté m : postupně si doplňujte znalost vlastního státu, navštěvujte různé části vlasti, Vám dosud neznámé, třeb a jen kratším i turistickým i výlety, ale stejně trvale pěstujte cesto­ vání za hranice. Již půlměsíční pobyt v cizí zemi, ovšem in ten ­ sivní studijní pobyt, s otevřeným a očim a a ušima, Vám poví 1 o ní i o Vaší vlastní zemi víc nežli celoroční četba. Všecko po­ zorujte a srovnávejte, nejen věci z Vašeho vlastního oboru. Cesty nejlépe podporují znalost živých jazyků. To je velká bolest slovenského studentstva, že jsou mezi ním tak málo roz­ šířeny jazykové znalosti. To je zase věc, k terá nem usí s tá ti mnoho peněz. N a všech vysokých školách m áte laciné lektorské kursy živých jazyků a mnoho m ůžete vykonati i cestou samouka. Nebudete-li m íti hned zběhlost plynně h o v o ř i t i cizím jaz y ­ kem, bude Vám aspoň velmi na pomoc, budete-li cizím jazykem dobře č i s t i , zejm éna ovšem čisti odborné knihy. Každý z Vás má znáti n e j m é n ě d v a ž i v é j a z y k y krom ě vlastního. Ve volbě těchto jazyků se mohou uplatniti osobní zá­ liba a odborné zřetele. Jsem toho názoru, že především m áte znáti n ě m e c k y , ž ád n á nechut k něm čině či k Němcům nezastře skutečnosti, že v tom to jazyku existuje pro všecky obory universitního studia znam enitá odborná literatu ra, skvěle orga58

nisovaná. A nezapom ínejte, že něm čina je jazyk důležité m en­ šiny našeho státu , a našich sousedů. N a Slovensku z týchž dů­ vodů nem ůže se úplně zanedbávati an i m a ď a r š t i n a , i při nynějších změněných poměrech. Ale ovšem stejně důležité je, abyste znali aspoň jeden jazyk západoevropský, f r a n č t i n u n e b o a n g 1 i č t i n u, ne-li oba. D nes ro ste tak é význam i t a l ­ š t i n y . A konečně jako Slované m áte zn áti aspoň jeden j a z y k s l o v a n s k ý . Vždyť polština a ru štin a (m aloruština) jsou vlastně také jazyky našeho s tá tu a se světem jihoslovanským nás spojují četné svazky. Vidíte, že s počtem dvou jazyků ani dobře nevystačím e. Ale to je nezm ěnitelná nevýhoda m alých národů, zvláště slovanských, že na jazykové znalosti m usí vynaložiti více nežli příslušníci národů velkých. K o l i k j a z y k ů z n á m e , t o l i k r á t žijeme. S cestam i souvisí také tělesná strá n ka Vašeho života. O té nemusím mnoho m luviti, protože té dnešní mládež věnuje celkem dosti pozornosti. Ba někdy upadá do opačného extrém u, nežli kterým jsm e hřešili m y: za našich studijních let se výcvik těla ještě dosti zanedbával, dnes se zase přepíná. Nicméně nynější zájem stu d en tstv a o sport a tělocvik je v podstatě zjev zdravý jakožto vyvážení škodlivosti sedavého knižního života. Ale je tu také jed n o nedorozum ění: r e k o r d m a n s t v í v e s p o r t u . Váš sp o rt m á Vám sloužiti k osvěžení, k otužení a k zesílení těla, ale ne k vybičování Vašich sil za účelem někoho „ p řeb iti“ . To je posilování ješitnosti a škoda na zdraví — tedy pravý opak za­ m ýšleného účinku. A důležitější nežli m istrovství v tom či onom sportu je r o z u m n á ž i v o t o s p r á v a . V překypující hojnosti svých svěžích sil bývá mládež sváděna k plýtvání jim i. Myslím na noční život, studentské pitky, honosivé „přebornicíví“ v kou­ ření. P a m a tu jte si, že jenom vyspalý mozek, nezakouřený a ne­ zaparený alkoholem, dobře p racuje. A nebojím se připom enouti i ten nej choulostivější bod: studentskou erotiku a vůbec sexuální život. Rozumí se, že v těchto všech věcech přísný m ravokárce už předem z tra til půdu u mládeže. Ale nekážu ask esi; neříkám Vám, že se m áte trv a le a n a vždycky zří kati krásných darů života. Ale ovšem m áte si osvojiti n ejk rásn ější starořeckou ctnost s o f r o s y n e , „um ěřenost“ , m íru ve všem. V těchto věcech je život před Vámi je š tě vždycky dosti dlouhý a více Váni později dá, nežli dnes slibuje. B udete mi asi rozumět, když Vám krátce ř e k n u : š e t ř i t a p o č k a t ! *

* *

59

To je asi vše, co jsem Vám chtěl dnes říci. na celou cestu do Vašeho universitního studia. Někdo m i možná řek n e: mnoho slov jsm e slyšeli a mnoho m oudrých ra d přijali, ale kde m ám e na to vše vzíti čas a síly? Věřím , že p ři rozvaze a dobré vůli m ů­ žete uskutečniti mnoho z toho, co bylo řečeno. Ne-li vše, aspoň většinu. Někdo více, někdo m éně — každý podle svých možností a schopností, a ty jsou i mezi Vámi různé. Nicm éně mnoho se Vám podaří, budete-li chtíti. Pozoroval jsem doklady toho v živé skutečnosti kolem sebe. O statně je tře b a vždy ch títi spíše více udělati nežli méně. N apínání tuží. č l o v ě k r o s t e s e s v ý m i

úkoly. A konečně nezapom ínejte, že Vy všichni m áte jeden zázračný prostředek k uskutečnění všech těch plánů: je to V a š e m l á d í . Vy prožíváte nyní nejk rásn ější dobu svého ž iv o ta : do­ spíváte tělesně a rychle ro stete duševně. Ve Vašich letech, v těch universitních pěti letech, je duch nejsvěžejší, pam ět ještě pružná a bohatá, mysl čerstvá. Vy sami si to ani neuvědom ujete, jak úžasně rychle se m ěníte a dospíváte. Když si po letech člověk vzpomíná na svá universitní léta, ani nevěří, co všechno a za jak krátkou dobu mohl vykonati, využíval-li náležitě svého času a svých sil. V a š e m l á d í b u d i ž t e d y V a š í m r o z ­ v o j e m . Ja k to napsal před lety náš zapadlý básník (F r. D o u c h a ): „Jen jednou tíhne luhem života m ladistvá doba ja rá , osvěženým, čarovným krokem čile stoupajíc . . N uže: P racujte — a důvěřujte!

60

OBSAH. S tra n a

Zpráva odstupujícího rektora prof. JU D r. Karla L aštovky o stud. roce 1924/5 ....................................................... Rector M agnificus prof. PhDr. M iloš W eingart. Ž iv o to p is......................... P roslov rektora prof. Dra. M iloše W eingarta při in stallaci P rejavy zástupcov Studentstva .......................................... Miloš W ein g a rt: Slovanská vzájem n ost v m inulosti a přítom nosti (inaugurační p ř e d n á šk a )................................................................................. Řeč rektora prof. Dra M iloše W eingarta ke studentstvu při im m atrik u la c i.......................................................................................................................

1 21 23 30 35 51

PŘÍLOHY. U strany

Mapka Slovenska s vyznačením přednáškové činnosti E xten se univer­ sity K o m e n s k é h o ............................................................................................. 10 Podobizna rektora prof. W eingarta (fo to Horn, B ratislava) . . . . 32 J . L. Bella : Slavnostní sbor k installaci universitního rektora (p a r t itu r a ) na konci

61

TABLE

DES

MATIĚRES.

P ages Rapport sur ľannée scolaire 1924/5, par le recteur sortant, Karel 1 Laštovka, professeur ä la F aculté de d roit.......................................... Biographie du recteur, Miloš W eingart, professeur á la F aculté de philosophic .............................................................................................................. 21 Allocution du recteur, M iloš W eingart, á l’occasion de son installation 23 Allocutions des représentants des étu d ia n ts................................................... 30 Miloš W ein g a rt: La cooperation slave dans le passé et dans le present (conférence inaugurate) ................................................................................... 35 Biscours adressé aux étudiants par le recteur, Miloš W eingart, ä l’occasion de l ’im m atriculation ............................................................... . 51

ANNEXES. Carte de la Slovaquie, avec indication du mouvem ent des conferences organisées par l ’E xtension de 1’U niversité K o m e n sk ý ........................ 16 P ortrait du recteur, Miloš W eingart (photographie) . : ........................... 32 J. L. Bella: Chouer solennel pour l’installation du recteur de l'U niversité (partition) .......................................................................................dem . page$

62

SB O R K INŠTALÁCII RE KT ORA. A llegro energico

s v ia -to k m á

s v ia

s v ia -to k

s v ia to k

s v ia

s v ia - to k

má

s v ia - to k

má

Lento

z ia - n - v ý m ,

veď T y v zo

z ia - r i - v y m

ž ia

v e ď T y v zo

ri-v ý ra

ž ia - r i - vým

v e ď T y v z o - rom ž ia * r i - vý m

v eď T y

v z o - ro m

zzrtz tie ž

d n - chom

ri v y m

tie ž

o - hm - vým ,

m lá -d e ž

s du - chom

ri-vym

P

o - h m - vým

m lá -d e ž

s d u -c h o m

-4— vým

z ia - r i

vym

žia

r i- v y m

i hni - vým

tiež

+...

- hni - v ý m ,

■■JU.

o - hni - vým

m lá - dež

s du - chom

h n i - vým

o - hni - vým

hni - vým ,

o

o

hni - v ý m

Tempo I

a . Lento p p re.

p re

hni - vým ,

sej

v ia

sti

s lá

v ia

sti

s lá

s lá

/r*

ST__K_

pre.

- sej

v ia

sti

p re

sej

v ia

sti

C\