Ročenka 2010
Ekologické zemědělství v České republice
Ročenka EZ v ČR 2010 byla vydána ve spolupráci těchto organizací: – Ministerstvo zemědělství ČR – Ústav zemědělské ekonomiky a informací – Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský – Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství – Bioinstitut o.p.s
Obsah Úvod ...............................................................................................................................
3
1. Souþasný stav ekologického zemČdČlství v ýR ........................................................
5
2. Další informace o ekologických farmách ................................................................
16
3. Struktura produkce na ekologických farmách ..........................................................
19
4. Výroba biopotravin ..................................................................................................
31
5. Obchod s biopotravinami .........................................................................................
35
6. Podpora ekologického zemČdČlství a výroby biopotravin .......................................
36
7. Právní úprava, kontrola a certifikace ........................................................................
45
Fotografie: Ing. Markéta Sáblíková
1
2
Úvod Roþenku ekologického zemČdČlství v ýeské republice vydává Ministerstvo zemČdČlství ýR již nČkolik let. PĤvodnČ vycházela jako popularizaþní publikace, která obsahovala statistické informace jen jako doplnČk k zajímavostem z oboru a ukonþená statistická data za roky, ve kterých vycházela v ní nebyla uvádČna. V roce 2008 zmČnilo ministerstvo koncepci a rozhodlo se vydávat roþenku s uzavĜenými statistickými údaji za daný rok. Tato koncepce sice umožĖuje vydat roþenku pozdČji, až v roce následujícím, ale pro citace a sjednocení údajĤ o þeském ekologickém zemČdČlství se tento zpĤsob jeví lepší. V souladu s koncepcí vyšly první roþenky EZ za rok 2008 a 2009 v þeské i anglické verzi. Statistická data poskytlo MZe ýR a kontrolní organizace EZ a jejich zpracováním a vyhodnocením byl povČĜen Ústav zemČdČlské ekonomiky a informací (ÚZEI). Na celkové koncepci roþenek se podílel Bioinstitut Olomouc a PRO-BIO Liga Praha. Takto zpracované souhrnné publikace obsahovaly nejen údaje o výmČrách ekologicky obhospodaĜovaných ploch, poþtech ekologických podnikatelĤ, výrobČ biopotravin atd., ale i adresáĜe klíþových aktérĤ oboru a další potĜebné informace, které jsou þasto používány a archivovány. Roþenky jsou v ýR využívány na všech typech akcí a jejich anglické verze slouží propagaci oboru v zahraniþí (napĜíklad veletrh Biofach). Finálním zpracováním roþenek EZ byl pĤvodnČ povČĜen Bioinstitut na základČ zakázky MZe ýR. V roce 2011 nebylo zpracování roþenky EZ za rok 2010 ministerstvem zadáno a již se zdálo, že po mnoha letech tato potĜebná publikace nevyjde. ÚZEI však mČlo statistické informace za rok 2010 k dispozici a tým pod vedením Andrei Hrabalové je sestavil do podoby, kterou je možné standardnČ publikovat a kterou vám právČ nabízíme. Roþenka Ekologické zemČdČlství v ýeské republice 2010 vychází v ÚstĜedním kontrolním a zkušebním ústavu zemČdČlském, ve spolupráci vyjmenovaných organizací a ýTPEZ v tištČném nákladu 40 ks a je kromČ toho zveĜejnČna na portálu www.e-agri.cz v rubrice životní prostĜedí – ekologické zemČdČlství.
Ing. JiĜí Urban koordinátor ýeské technologické platformy pro ekologické zemČdČlství
V BrnČ 2011
3
4
1. Souþasný stav ekologického zemČdČlství v ýR Cílem této þásti roþenky je prezentovat základní statistické údaje o stavu ekologického zemČdČlství v ýR (tj. o poþtu ekofarem a struktuĜe pĤdního fondu v EZ k 31. 12. 2010 a dále o struktuĜe pČstovaných plodin, poþtu chovaných hospodáĜských zvíĜat a celkové bioprodukci na þeských ekofarmách v roce 2010). 1.1. Vývoj ekologického zemČdČlství Celková výmČra ekologicky obhospodaĜovaných ploch k 31. 12. 2010 vzrostla na témČĜ 450 tis. ha, což pĜedstavuje 10,59% podíl na celkové zemČdČlské pĤdČ ýR (viz Tab. 1). VýmČra ploch v pĜechodném období dosáhla 27% podílu. TĜetím rokem pokraþoval také významný narĤst poþtu ekologicky hospodaĜících farem. V roce 2010 došlo zatím k nejvČtšímu nárĤstu, a to o 828 subjektĤ na celkových 3 517 ekofarem. Ke konci roku 2010 hospodaĜilo ekologickým zpĤsobem již pĜes 11 % registrovaných zemČdČlských podnikatelĤ v ýR. PrĤmČrná velikost ekofarmy poklesla na 127 ha v roce 2010 a trvale klesá od roku 2001, kdy dosáhla nejvČtší výmČry 333 ha. Znamená to, že do EZ vstupují novČ farmy s nižší výmČrou a dále je to také zpĤsobeno dČlením stávajících farem na menší celky. PĜesto stále platí, že prĤmČrná výmČra ekofarmy je vČtší než farmy konvenþní (okolo 80 ha) a výraznČ pĜevyšuje EU-27 prĤmČr (40 ha). Celkový vývoj ekologického zemČdČlství v ýR od roku 1990 je znázornČn níže. Tab. 1 Vývoj výmČry zemČdČlské pĤdy a poþtu farem v ekologickém zemČdČlství Rok 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Poþet farem hospodaĜících v EZ 3 132 135 141 187 181 182 211 348 473 563 654 721 810 836 829 963 1 318 1 946 2 689 3 517
VýmČra Meziroþní zmČna Podíl z celkové Meziroþní zemČdČlské výmČry výmČry ZPF zmČna poþtu pĤdy v EZ zemČdČlské pĤdy (%) farem v EZ (%) (ha) v EZ (%) 480 17 507 0,41 15 371 0,36 2,3 -12,2 15 667 0,37 4,4 1,9 15 818 0,37 32,6 1,0 14 982 0,35 -3,2 -5,3 17 022 0,40 0,6 13,6 20 239 0,47 15,9 18,9 71 621 1,67 64,9 253,9 110 756 2,58 35,9 54,6 165 699 3,86 19,0 49,6 217 869 5,09 16,2 31,5 235 136 5,50 10,2 7,9 254 995 5,97 12,3 8,4 263 299 6,16 3,2 3,3 254 982 5,98 -0,8 -3,2 281 535 6,61 16,2 10,4 312 890 7,35 36,9 11,1 341 632 8,04 47,6 9,2 398 407 9,38 38,2 16,6 448 202 10,59 30,8 12,5
Zdroj: MZe ýR (údaje vždy k 31.12. daného roku); zpracoval ÚZEI
5
Graf 1 Vývoj celkové výmČry pĤdy a poþtu farem v EZ a podílu na celkovém ZPF (1990-2010) 4 500 4 000
VýmČra zemČdČlské pĤdy v EZ (100 ha) 10
Podíl z celkové výmČry ZPF (%)
3 500 3 000
8
2 500 6 2 000 1 500
4
podíl na ZPF (%)
100 ha / poþet ekofarem
12
Poþet farem hospodaĜících v EZ
1 000 2 500
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
0 1990
0
Zdroj: MZe ýR (údaje vždy k 31.12. daného roku)
ZpĜesnČní oficiálních údajĤ k 31. 12. 2010: Statistiky prezentované v této zprávČ vycházejí z aktualizovaných údajĤ a proto se mírnČ liší od údajĤ publikovaných jako „Základní statistické údaje ekologického zemČdČlství k 31. 12. 2010“. Dle této aktuální evidence1 bylo k 31. 12. 2010 registrováno 3 515 ekofarem hospodaĜících na 447 767 ha zemČdČlské pĤdy. Dalších 54 ha zabíraly rybníky a celková plocha v EZ tedy þinila 447 821 ha (viz. Tab. 2). Tab. 2 Opravené statistické údaje k 31. 12. 2010 Plochy VýmČra ploch v EZ celkem VýmČra pĤdy v EZ celkem (bez rybníkĤ) Trvalé travní porosty Orná pĤda z toho: orná pĤda bez zeleniny a bylin zelenina a byliny Trvalé kultury z toho: sady vinice chmelnice Ostatní plochy Rybníky
VýmČra v PO (ha) 121 144,25 121 124,00 92 130,98 23 931,14 23 769,42 161,72 3 736,67 3 160,16 568,17 8,34 1 325,21 20,25
VýmČra v EZ VýmČra celkem (ha) (ha) 326 676,66 447 820,91 326 642,80 447 766,80 276 925,55 369 056,53 30 785,95 54 717,09 30 100,63 53 870,05 685,32 847,04 2 202,28 5 938,95 1 967,64 5 127,80 234,64 802,81 0 8,34 16 729,02 18 054,23 33,86 54,11
Zdroj: MZe ýR (údaje vždy k 31.12. daného roku)
Seznamy subjektĤ registrovaných v EZ jsou každoroþnČ publikovány na stránkách MZe ýR, za rok 2010 viz. http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/ekologicke-zemedelstvi/seznamy-podnikatelu/
1
6
1.2. Struktura užití pĤdy v ekologickém zemČdČlství Z pohledu užití pĤdy dlouhodobČ dominují v EZ trvalé travní porosty (TTP), v roce 2010 s výmČrou témČĜ 370 tis. ha (viz Tab. 3). Jejich plocha se však s rĤstem celkové výmČry ekologicky obhospodaĜované pĤdy od roku 2003, kdy byl jejich podíl nejvyšší (90,86 %), již nezvyšuje a na celkové výmČĜe v EZ zĤstává okolo 82 % (viz Tab. 4). Jako pozitivní lze oznaþit stabilní rĤst výmČry orné pĤdy a také trvalých kultur, což by se mČlo projevit v nárĤstu produkce bioproduktĤ a následnČ biopotravin. Meziroþní nárĤst výmČry orné pĤdy v roce 2010 þinil 22 % (rĤst o 9 811 ha na celkových 54 717 ha) a její podíl na celkové struktuĜe pĤdního fondu v EZ pĜekonal 12 %. Od roku 2007 významnČ stoupá výmČra trvalých kultur, což je zpĤsobeno zejména navýšením plateb na tuto produkci, ale také napĜ. posílením know-how jak pČstovat ovoce a víno v kvalitČ bio. Meziroþní nárĤst o 1 608 ha pĜedstavuje zatím nevyšší absolutní navýšení, z toho plochy vinic vzrostly meziroþnČ o 24 %, plochy sadĤ o témČĜ 40 % a výmČra chmelnic zĤstala na loĖských 8 ha.
7
8
15 295 149 705 462 237 165 699
13 776 96 044
359
576 110 755
2 354 218 114
963
19 164 195 633
2001
Ostatní plochy vþetnČ výmČry rybníkĤ (19 890 ha + 47 ha).
2000
1999
2 778 235 136
898
19 536 211 924
2002
2 747 254 995
928
19 637 231 683
2003
7 056 263 299
1 170
19 694 235 379
2004
23 440 254 982
820
20 766 209 956
2005
24 671 281 536
1 196
23 479 232 190
2006
23 616 312 890
1 870
29 505 257 899
2007
576 110 755
359
(ha) 13 776 96 044 928
0,52 2 747 100,00 254 995
0,32
(%) (ha) 12,44 19 637 86,72 231 683 0,36
820
(%) (ha) 7,70 20 766 90,86 209 956 0,32
3 105
(%) (ha) 8,14 35 178 82,34 281 596
8
0,91
4 331
(%) (ha) 10,30 44 906 82,43 329 232
1,09
5 939
(%) (ha) 11,27 54 717 82,64 369 057
5,00 18 054 100,00 447 767
2009
6,37 19 937 100,00 398 406
2008
9,19 21 753 100,00 341 632
2005
1,08 23 440 100,00 254 982
2003
Zdroj: MZe ýR (údaje vždy k 31.12. daného roku); zpracoval ÚZEI
Orná pĤda Trvalé travní porosty Trvalé kultury (sady, vinice, chmelnice) Ostatní plochy Celková plocha
Užití pĤdy
1999
18 054 447 767
5 939
54 717 369 057
2010
1,33
-9,44 12,39
37,13
Meziroþní zmČna 2010/09 (%) (%) 12,22 21,85 82,42 12,10
19 937 398 406
1
4 331
44 906 329 232
2009
4,03 100,00
2010
21 753 341 632
3 105
35 178 281 596
2008
Tab. 4 Srovnání struktury pĤdního fondu v ekologickém zemČdČlství v letech 1999, 2003, 2005, 2008, 2009 a 2010
Zdroj: MZe ýR (údaje vždy k 31. 12. daného roku)
1)
Orná pĤda Trvalé travní porosty Trvalé kultury (sady, vinice, chmelnice) Ostatní plochy Celková plocha
Užití pĤdy
Tab. 3 Vývoj struktury pĤdního fondu v ekologickém zemČdČlství (1999-2010)
1.3. Velikostní struktura podnikĤ v ekologickém zemČdČlství PrĤmČrná velikost ekologického podniku klesla za poslední tĜi roky témČĜ na polovinu (z 237 ha v roce 2007 na 127 ha v roce 2010). NejþastČji zastoupenou kategorií ekofarem jsou podniky s rozlohou od 10 do 50 ha (35,4 %), která od roku 2006 nahradila kategorii od 100 do 500 ha. Oproti roku 2009 pĜibylo do této kategorie 327 farem (40 % nových podnikĤ) a jedná se trvale o kategorii s nejvČtším absolutním nárĤstem poþtu ekofarem. Naopak stagnuje poþet ekofarem s výmČrou nad 1 000 ha, pĜiþemž poþet farem nad 2 000 ha za poslední dva roky poklesl na polovinu (z 11 na 5 farem). PĜesto ýR patĜí k zemím, kde prĤmČrná velikost ekofarmy výraznČ pĜevyšuje evropský prĤmČr, který se pohybuje okolo 40 ha. Pohlížíme-li na velikostní strukturu podnikĤ z hlediska výmČry ploch, pak jsou dominující kategorií ekofarmy s výmČrou od 100 do 500 ha (30,8 %), která vystĜídala doposud vedoucí kategorii 500 až 1 000 ha (28,4 %). Trvale klesá podíl podnikĤ s výmČrou nad 500 ha (z témČĜ 70 % v 2006 na 55 % v 2010), pĜesto stále platí, že v EZ dominují velké zemČdČlské podniky s pĜevahou TTP. (Pozn.: nejvČtší ekologický podnik v roce 2010 dosáhl výmČry 2 574 ha). Z dlouhodobého hlediska dochází k nejrychlejšímu nárĤstu u ekofarem s malými výmČrami. Jedná se vČtšinou o rodinné ekofarmy se smíšenou výrobou a pestrou škálou hospodáĜských zvíĜat. Tab. 5 Velikostní struktura ekofarem v roce 2009 a 2010 Velikostní skupiny ekofarem dle výmČry (ha)
2009 Poþet (abs.)
Plocha
(%)
Meziroþní zmČna 2010/09
2010
(ha)
Poþet
(%)
(abs.)
Plocha
(%)
(ha)
Poþet Plocha
(%)
(%)
(%)
0 až < 5
391
14,5
814
0,2
583
16,6
1 183
0,3
49,1
45,3
5 až < 10
257
9,6
1 872
0,5
359
10,2
2 606
0,6
39,7
39,2
10 až < 50
917
34,1
23 505
5,9 1 244
35,4
31 351
7,0
35,7
33,4
50 až < 100
367
13,6
26 150
6,6
449
12,8
31 715
7,1
22,3
21,3
100 až < 500
516
19,2 117 806
29,6
620
17,6
137 925
30,8
20,2
17,1
500 až < 1000
165
6,1 118 259
29,7
180
5,1
127 400
28,4
9,1
7,7
1000 až < 2000
69
2,6
93 576
23,5
75
2,1
102 607
22,9
8,7
9,7
7
0,3
16 425
4,1
5
0,1
13 033
2,9
-28,6
-20,7
100,0 3 515 100,0
447 821
100,0
30,7
12,4
2000 a více Celkem
2 689 100,0 398 407
Zdroj: MZe ýR (údaje vždy k 31.12. daného roku); zpracoval ÚZEI
9
1.4. Vývoj ekologického zemČdČlství v krajích ýR Sledujeme-li poþty ekologických podnikĤ a jejich rozmístČní v rámci krajĤ, hlavním rysem je jejich nerovnomČrné rozmístČní na území ýR (viz Tab. 6). Hlavními oblastmi EZ jsou tradiþnČ ménČ pĜíznivé horské a podhorské oblasti, kdy zhruba polovina tČchto ploch je dnes obhospodaĜována ekologicky. NejvČtší plochy ekologicky obhospodaĜované pĤdy se nacházejí v pohraniþních hornatých okresech Jihoþeského, Karlovarského, Moravskoslezského a Ústeckého kraje (viz Graf 2). V tČchto krajích se nachází témČĜ 50 % ploch v EZ (viz Graf 3) a je zde také dosahována nejvyšší prĤmČrná velikost ekofarem v rozmezí od 142 ha v Jihoþeském kraji po 306 ha v kraji Karlovarském. Naopak nízké zastoupení ekologických ploch najdeme v kraji StĜedoþeském, Jihomoravském, Pardubickém a Vysoþina, kde se nacházejí silné produkþní oblasti na orné pĤdČ. Úkolem do budoucna je rozšíĜit ekologickou produkci i do tČchto oblastí a vyvážit podíl obdČlávané orné pĤdy a travních porostĤ. Argumentem pro tento trend jsou kromČ produkce širšího spektra a vČtšího množství bioproduktĤ i prokázaná pozitiva EZ ve vztahu k ochranČ prostĜedí. V poþtu ekologických farem vede dlouhodobČ kraj Jihoþeský (458 ekofarem) následovaný v roce 2010 krajem PlzeĖským. Na MoravČ hospodaĜí více než tĜetina ekozemČdČlcĤ s nejsilnČjším zastoupením ve Zlínském a Moravskoslezském kraji (viz Graf 4). Z pohledu vývoje došlo meziroþnČ k nejvČtšímu procentnímu nárĤstu poþtu ekofarem ve tĜech krajích, a to v kraji Jihomoravském, PlzeĖském a Vysoþina. NárĤst ploch v EZ je dlouhodobČ nejvČtší v kraji Vysoþina následovaném krajem Pardubickým a Jihomoravským. Toto potvrzuje i vyšší podíl ploch v pĜechodném období. Tab. 6 Poþet ekofarem a výmČra celkové plochy v EZ v krajích ýR v roce 2010 Kraj
1)
Jihoþeský Karlovarský Moravskoslezský Ústecký PlzeĖský Zlínský Olomoucký Liberecký Vysoþina Královéhradecký Jihomoravský StĜedoþeský Pardubický Hl. m. Praha Celkem
Poþet ekofarem 458 199 343 213 362 345 223 218 310 181 296 228 126 13 3 515
VýmČra celkové plochy v EZ 2) (ha) (%) 64 830,1 14,5 60 893,1 13,6 52 859,0 11,8 43 349,9 9,7 43 279,9 9,7 35 637,3 8,0 35 606,0 8,0 31 722,3 7,1 20 062,2 4,5 19 821,6 4,4 15 371,6 3,4 13 648,5 3,0 10 698,1 2,4 41,3 0,0 447 820,9 100,0
Z toho v pĜechodném období (ha) (%) 18 310,0 28,2 6 701,0 11,0 13 962,4 26,4 7 098,3 16,4 16 230,7 37,5 6 199,1 17,4 9 440,4 26,5 6 862,4 21,6 13 292,1 66,3 4 993,7 25,2 6 506,6 42,3 6 544,4 47,9 4 994,0 46,7 9,3 22,5 121 144,2 27,1
1)
PrĤmČrná ekofarma (ha) 142 306 154 204 120 103 160 146 65 110 52 60 85 3 127
Kraje jsou v tabulce seĜazeny dle výmČry celkové ekologické plochy. Ekologicky obhospodaĜované plochy byly pĜiĜazeny k jednotlivým krajĤm dle adresy provozovny ekofarmy nikoli jejího sídla, tedy dle skuteþné lokality hospodaĜení.
2)
Zdroj: MZe ýR (údaje vždy k 31.12. daného roku); zpracoval ÚZEI
10
Graf 2 Poþet ekofarem a výmČra celkové plochy v EZ v krajích ýR v roce 2010 70
VýmČra celkové plochy v EZ (1000 ha)
Poþet ekofarem
500 450
60
400 50
300
1000 ha
40
250 30
200 150
20
100 10
50 0
Ji ho þe sk Ka ý rlo M va or av rs ký sk os le zs ký Ú st ec ký Pl ze Ės ký Zl ín sk O ý lo m ou ck ý Li be re ck ý V Kr ys ál o þin ov éh a ra d Ji ec ho ký m or av St sk Ĝe ý do þe sk Pa ý rd ub ick H l. ý m .P ra ha
0
Zdroj: MZe ýR; zpracoval ÚZEI
Graf 3 Podíl krajĤ na celkové výmČĜe v EZ v roce 2010 Královéhradecký StĜedoþeský Pardubický 2,4% 4,4% 3,0% Vysoþina 4,5%
Hl. m. Praha 0,0% Moravskoslezský 11,8%
Liberecký 7,1%
Zlínský 8,0%
PlzeĖský 9,7%
Olomoucký 8,0%
Ústecký 9,7% Karlovarský 13,6%
Jihoþeský 14,5%
Zdroj: MZe ýR; zpracoval ÚZEI
11
Jihomoravský 3,4%
poþet ekofarem
350
Graf 4 Podíl krajĤ na celkovém poþtu farem v EZ v roce 2010 Karlovarský 5,7%
Královéhradecký 5,1%
Pardubický 3,6%
Hl. m. Praha 0,4%
Zlínský 9,8%
Ústecký 6,1%
Moravskoslezský 9,8%
Liberecký 6,2%
Jihomoravský 8,4%
StĜedoþeský 6,5% Vysoþina 8,8%
Olomoucký 6,3% Jihoþeský 13,0%
PlzeĖský 10,3%
Zdroj: MZe ýR; zpracoval ÚZEI
Odlišné poĜadí dostaneme, pokud seĜadíme kraje dle podílu výmČry celkové ekologické pĤdy na celkové zemČdČlské pĤdČ ýR. V roce 2010 byl celorepublikový prĤmČr (tj. 10,6 %) pĜekroþen v osmi krajích, pĜiþemž vysoce nad tímto prĤmČrem s 49,1 % vede Karlovarský kraj. PodobnČ jako v pĜedchozích letech následuje kraj Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský a Ústecký. V produkþních oblastech se zastoupení EZ pohybuje od 2 do 5 %. V rámci jednotlivých kategorií užití pĤdy dominuje opČt Karlovarský kraj, kde se nachází v ekologickém režimu pĜes 8 % ploch orné pĤdy a 78 % ploch travních porostĤ. Více jak 50 % ploch TTP v ekologickém režimu mají pak další þtyĜi kraje – Olomoucký, Moravskoslezský, Ústecký a Zlínský (viz Tab. 7). NejvČtší podíl trvalých kultur v EZ na jejich celkové výmČĜe se nachází v Moravskoslezském kraji (72 %) a VysoþinČ (44 %). Z celorepublikového pohledu dosáhl v roce 2010 podíl veškeré pĤdy v EZ (tj. vþetnČ tzv. ploch ostatních avšak bez rybníkĤ) na celkové z.p. ýR 10,6 %. Do EZ vstoupila více než tĜetina trvalých travních porostĤ (luk a pastvin) (37,4 %) avšak pouze 1,8 % orné pĤdy a 7,8 % ploch trvalých kultur (resp. 11,0 % sadĤ, 4,1 % vinic a 0,1 % chmelnic). Využití pĤdy v EZ se tedy výraznČ liší od struktury užití pĤdy v zemČdČlství ýR celkem.
12
13 54 717
OP 4 394 1 987 4 139 4 238 2 502 5 860 2 382 6 317 1 939 6 439 2 139 8 676 3 697 9 369 057
TTP 51 929 28 370 46 874 29 401 38 250 55 666 31 283 34 960 17 333 12 849 8 276 4 598 9 264 5
Z toho výmČra (ha):
5 939
68 237 525 836 382 257 479 208 208 281 46 1 932 458 23
TK
4 233 501
123 956 140 013 275 260 194 130 275 921 491 753 280 129 380 330 278 162 410 389 272 179 427 411 663 524 20 343
ZemČdČlská pĤda ýR (ha)
Kraje jsou v tabulce seĜazeny dle podílu výmČry celkové ekologické pĤdy na celkové zemČdČlské pĤdČ ýR.
447 767
60 868 31 722 52 858 35 635 43 350 64 819 35 606 43 274 19 821 20 062 10 698 15 370 13 644 41
VýmČra celkové pĤdy v EZ (ha)
Zdroj: MZe ýR, ýÚZK; zpracoval ÚZEI
1)
Celkem
Karlovarský Liberecký Moravskoslezský Zlínský Ústecký Jihoþeský Olomoucký PlzeĖský Královéhradecký Vysoþina Pardubický Jihomoravský StĜedoþeský Hl. m. Praha
Kraj
1)
13
10,58
z.p. celkem 49,10 22,66 19,20 18,36 15,71 13,18 12,71 11,38 7,13 4,89 3,93 3,60 2,06 0,20
OP
1,82
8,14 3,00 2,41 3,43 1,37 1,86 1,15 2,44 1,01 2,03 1,08 2,45 0,67 0,06
37,44
TTP 78,26 43,72 55,15 51,94 53,25 34,38 55,60 32,43 24,56 15,65 13,65 15,31 13,05 0,55
7,76
TK 10,88 16,68 71,67 20,75 3,01 11,34 12,33 11,51 4,71 44,31 2,40 7,19 3,14 3,63
Podíl pĤdy v EZ na celkové výmČĜe dané kategorie užití pĤdy v ýR (%)
Tab. 7 Zastoupení ekologických ploch dle užití pĤdy na jejich celkové výmČĜe v krajích ýR v roce 2010
1.5. Poþet registrovaných subjektĤ v ekologickém zemČdČlství 2
Ke konci roku 2010 pĤsobilo v EZ celkem 3 947 ekologických podnikatelĤ , což je o 815 více než v roce 2009. BČhem roku 2010 ukonþilo svoji þinnost 287 subjektĤ, pĜesnČji 231 subjektĤ skuteþnČ ukonþilo svoje pĤsobení v EZ a 56 subjektĤ zmČnilo svoji registraci (tj. buć svoji registraci rozšíĜily / zúžily anebo pĜešly do jiné kategorie). PĜes tisíc subjektĤ se do EZ novČ registrovalo, nejþastČji v kategorii ekozemČdČlec (pĜesnČji 1 046 subjektĤ se novČ registrovalo a 56 subjektĤ zmČnilo svoji pĤvodní registraci) (viz Tab. 9). Pokud bychom zahrnuly do evidence všechny poboþky (tj. ekofarmy, provozovny registrovaných subjektĤ), pak v EZ pĤsobilo 4 190 poboþek. NárĤst je zpĤsoben zejména zapoþítáním 194 provozoven ĜetČzce BILLA spol. s r.o. Hlavní kategorii tvoĜí registrovaní ekozemČdČlci (3 515 ekofarem, resp. 3 500 ekologických podnikatelĤ), jejichž poþet meziroþnČ vzrostl o více jak 30 % a jedná se o nejvyšší absolutní nárĤst v celé historii vývoje EZ. Z celkového poþtu ekozemČdČlcĤ bylo 140 subjektĤ (zhruba 4%) navíc registrováno v dalších kategoriích, nejþastČji v kategorii výrobce biopotravin (tj. jedná se o faremní zpracovatele). V posledních dvou letech významnČ vzrostl také poþet výrobcĤ vstupĤ do EZ na cca 50 subjektĤ. Jako výrobce biopotravin bylo ke konci roku 2010 registrováno 404 subjektĤ (resp. 618 výrobních míst). Oproti konci roku 2009, kdy bylo registrováno 395 výrobcĤ (resp. 497 provozoven), vzrostl poþet výrobcĤ biopotravin pouze o 2 % (viz Tab. 8), což pĜedstavuje významné zpomalení ve srovnání s 14 % nárĤstem v roce 2009 a 82 % nárĤstem v roce 2008. K nejþastČji zpracovávaným bioproduktĤm patĜí zpracování masa a výroba masných výrobkĤ. Na druhé místo pĜed výrobu pekaĜských, cukráĜských a jiných mouþných výrobkĤ (pĜevážnČ þerstvého peþiva) se v roce 2010 dostalo zpracování mléka a mléþných výrobkĤ a zpracování zeleniny a ovoce. V posledních letech výraznČ vzrostl poþet registrovaných výrobcĤ vína, v roce 2010 celkem 80 subjektĤ. V prĤbČhu roku 2010 stagnoval také vývoj poþtu distributorĤ, kterých bylo ke konci roku registrováno 172 (resp. 186 provozoven). Je tĜeba ale zmínit, že v obchodu s biopotravinami navíc pĤsobí velký poþet subjektĤ realizujících maloobchodní prodej, které se však dle zákona o EZ od roku 2006 nemusí registrovat3. Tab. 8 Poþet registrovaných subjektĤ v EZ k 31. 12. 2009 a 2010 Typ ekologického podnikatele1) Ekologiþtí zemČdČlci Výrobci biopotravin DistributoĜi bioproduktĤ a biopotravin Výrobci krmiv Výrobci osiv Ekologiþtí vþelaĜi Z toho dále: Dovozci biopotravin ze tĜetích zemí Vývozci biopotravin do tĜetích zemí Faremní zpracovatelé 1)
Poþet subjektĤ / provozoven 2009
2010
Meziroþní zmČna 2010/09 (%)
2 674 / 2 689 395 / 497 168 / 184 25 / 25 15 / 15 12 / 12
3 500 / 3 515 404 / 618 172 / 186 32 / 32 21 / 21 14 / 14
30,9 2,3 2,4 28,0 40,0 16,7
39 / 39 0/0 94 / 100
44 / 44 10 / 10 121 / 122
12,8 x 28,7
Poþet registrovaných subjektĤ dle jednotlivých typĤ registrace (jeden subjekt mĤže mít více typĤ registrace).
Zdroj: Kontrolní organizace (ABCert, Biokont, KEZ); zpracoval ÚZEI Poþet všech ekologických subjektĤ s jednou þi více aktivními registracemi. Registrace není vyžadována u prodejcĤ, kteĜí pouze prodávají biopotraviny koneþnému spotĜebiteli ve spotĜebitelském balení. 2
3
14
Tab. 9 Vývoj a struktura registrovaných subjektĤ v EZ v roce 2010 Registrované subjekty1) Pouze ekozemČdČlec Pouze výrobce biopotravin Pouze distributor biopotravin Pouze výrobce krmiv Pouze výrobce osiv Pouze vþelaĜ MIX – registrace ve více kategoriích: Výrobce + ekozemČdČlec Výrobce + distributor Výrobce + krmiva / osiva Výrobce + vþelaĜ Distributor + ekozemČdČlec Distributor + krmiva / osiva Distributor + vþelaĜ EkozemČdČlec + krmiva / osiva EkozemČdČlec + vþelaĜ Výrobce + distributor + ekozemČdČlec Výrobce + distributor + krmiva / osiva Výrobce + distributor + vþelaĜ Výrobce + ekozemČdČlec + krmiva/ osiva Výrobce + ekozemČdČlec + vþelaĜ Celkový poþet registrovaných subjektĤ 1)
Stav ke konci roku 2009
Ukonþené registrace v roce 2010
Nové registrace v roce 2010
Stav ke konci roku 2010
2 568 260 126 14 10 6
171 51 35 2 0 4
963 29 34 9 5 4
3 360 238 125 21 15 6
92 31 4 2 3 4 0 4 2 3 0 1 1 1 3 132
8 9 0 1 1 2 0 1 1 0 0 0 1 0 287
34 10 0 0 1 1 0 3 3 4 1 0 0 1 1 102
118 32 4 1 3 3 0 6 4 7 1 1 0 2 3 947
Uvedené poþty registrovaných subjektĤ jsou bez zohlednČní poboþek.
Zdroj: Kontrolní organizace (ABCert, Biokont, KEZ); zpracoval ÚZEI
15
2. Další informace o ekologických farmách KromČ základních údajĤ o EZ k 31. 12. daného roku jsou dále dostupné výstupy statistických šetĜení EZ provádČných ÚZEI. ZjišĢovány jsou informace týkající se rozsahu soubČhu ekologického a konvenþního hospodaĜení na ekofarmách, jejich ekonomické životaschopnosti prostĜednictvím dotazu na realizovaný hospodáĜský výsledek, stanovení potĜeby lidské práce v EZ prostĜednictvím dotazu na poþet pracovníkĤ na farmČ a rozsahu pĜímého prodeje z ekofarem. Tyto informace jsou zjišĢovány vČtšinou zpČtnČ, tedy vztahují se k roku 2009. 2.1. SoubČh ekologického a konvenþního hospodaĜení na ekofarmách (rok 2010) Z celkového poþtu 3 560 respondentĤ uvedlo 381 ekofarem (tj. 10,7 %), že provozovalo v roce 2010 soubČžnČ ekologické i konvenþní hospodaĜení. Podobný podíl byl dosažen i v pĜedchozích dvou letech. Z uvedených 381 ekofarem mČlo soubČh v rostlinné výrobČ 291 podnikĤ, pĜiþemž témČĜ polovina (189) realizovala soubČh pouze v RV. SoubČh v živoþišné výrobČ uvedlo 191 ekofarem, z toho soubČh pouze v ŽV mČlo 89 ekofarem. Jinými slovy 102 ekofarem (tj. 27 %; 25 % v roce 2009) provozovalo konvenþnČ jak rostlinou, tak živoþišnou výrobu. CelkovČ ekofarmy v roce 2010 obhospodaĜovaly konvenþním zpĤsobem 98 469 ha zemČdČlské pĤdy, z toho 92 % tvoĜila orná pĤda, 6 % TTP a 2 % trvalé kultury. V konvenþním chovu zvíĜat šlo nejþastČji o chov skotu (112 ekofarem) s nadpoloviþním podílem chovu dojnic, následoval chov prasat (51 ekofarem) a koní (34 ekofarem). Ostatní kategorie jako ovce, kozy, drĤbež nebo králíci se vyskytovaly ménČ þasto. Z regionálního pohledu se nejvíce farem se soubČhem i ploch ponechaných v konvenci nachází v Jihomoravském kraji a dále pak v kraji Vysoþina. V nich se nachází tĜetina všech farem se soubČhem a 54 % zemČdČlské pĤdy ponechané v konvenci (resp. 53 % orné pĤdy, témČĜ 60 % TTP a 64 % TK). StejnČ tak je v tČchto dvou krajích chováno nejvíce konvenþních zvíĜat na ekofarmách. 2.2. Data o hospodáĜském výsledku na ekofarmách (rok 2009) K posouzení ekonomické výkonnosti ekofarem je sledován vývoj podílu ziskových ekofarem na jejich celkovém poþtu. Všechny subjekty v šetĜení jsou dotazovány na jejich hospodáĜský výsledek (HV) v pĜedchozím roce, aĢ už hospodaĜily ekologicky nebo ještČ konvenþnČ. Z celkového poþtu 3 560 respondentĤ uzavĜelo hospodaĜení v roce 2009 se ziskem 82,8 % farem (2 946 subjektĤ), 6,7 % realizovalo ztrátu a zbylých 10,6 % (337 subjektĤ) údaj neuvedlo, nejþastČji z dĤvodu, že v daném roce neexistovaly (jedná se o novČ zaþínající zemČdČlce). Proti roku 2008 i 2007 došlo ke zlepšení, jelikož podíl ztrátových podnikĤ v tČchto letech byl 19 %, resp. 11 %. Pokud se zamČĜíme na ekonomiku pouze ekologicky hospodaĜících farem (tj. vylouþíme odpovČdi farem registrovaných po roce 2009), zĤstává cca 2 548 ekofarem, z nichž 91,6 % uvedlo, že v roce 2009 byl jejich hospodáĜský výsledek kladný (témČĜ shodné s 90 % v roce 2008). Záporný výsledek uvedlo 8,2 % ekofarem (tj. 209 subjektĤ). V rámci ekofarem se záporným HV jsou zastoupeny jak farmy malé, tak ty nejvČtší (rozpČtí od 0,21 ha až po 1 681 ha) a také rĤzné typy ekofarem. Z podrobnČjší analýzy však vychází, že ke ztrátovČjším podnikĤm patĜí ve vČtším pomČru ekofarmy zamČĜující se na pČstování trvalých kultur, kdy ztrátu vykázalo 14 % zemČdČlcĤ. Proti roku 2008 došlo ke zlepšení situace zejména u pČstování zeleniny a hospodaĜení ve vinicích.
16
2.3. Poþet pracovníkĤ na ekofarmách (rok 2009) ObdobnČ jako u dotazu na hospodáĜský výsledek byl poþet pracovníkĤ na ekofarmČ zjišĢován zpČtnČ za rok 2009 u všech respondentĤ, avšak do vyhodnocení byly zahrnuty pouze farmy, které vdaném roce již hospodaĜily ekologicky (tj. 2 548 subjektĤ). V roce 2009 pracovalo na ekologických farmách bez ohledu na poþet odpracovaných hodin celkem 9 066 osob (tj. o cca 14 % více než v 2008), z toho 74 % na plný úvazek, 10 % na þásteþný úvazek a 16 % tvoĜili sezónní pracovníci. Z tohoto celkového poþtu pracovníkĤ byla zhruba tĜetina rodinných þlenĤ (2 933 osob), z nichž 73 % pracovalo na plný úvazek a 20 % na þásteþný úvazek (viz Tab. 10). MeziroþnČ vzrostl podíl pracovníkĤ na plný úvazek na úkor pracovníkĤ sezónních, a to jak mezi pracovníky celkem, tak i rodinnými þleny. Poþet zamČstnaných rodinných þlenĤ v roce 2009 rostl rychleji (nárĤst o 27 % proti 14 % u pracovníkĤ celkem) a nejþastČji pĤsobí na ekofarmČ jako pracovníci na þásteþný úvazek (66 % podíl této kategorie). CelkovČ poþet pracovních sil v roce 2009, v pĜepoþtu na plnČ zamČstnané4, þinil 7 209 pracovníkĤ, což je nárĤst o 23 % z poþtu 5 841 pracovníkĤ v roce 2008. Vzhledem k tomu, že poþet ekofarem vzrostl o cca 42 %, došlo k poklesu poþtu pracovníkĤ na jednu ekofarmu z pĤvodních 3,27 na 2,83 AWU. Ve srovnání s celorepublikovým prĤmČrem je zamČstnanost v EZ spíše nižší, což je dĤsledkem vČtšího zastoupení farem s TTP a nižší extenzivitou hospodaĜení. Naopak nad celorepublikovým prĤmČrem jsou 4 kraje: Jihomoravský, Karlovarský, Moravskoslezský a Zlínský (od 4,45 do 3,38 AWU na farmu). Z pohledu zamČstnanosti vychází EZ taktéž hĤĜe pĜi srovnání poþtu pracovníkĤ pĜipadajících na 100 ha z.p. s 1,81 proti 3,76 pracovníkĤ v zemČdČlství jako celku (údaj FSS 2007). Jinými slovy na jednoho pracovníka v EZ pĜipadá v prĤmČru 55 ha z.p., zatímco v zemČdČlství celkem je to jen 27 ha z.p. Tab. 10 Poþet pracovníkĤ na ekologických farmách v roce 2008 a 2009 Poþet pracovníkĤ na ekofarmách Pracovníci na plný úvazek z toho rodinných þlenĤ Pracovníci na þásteþný úvazek z toho rodinných þlenĤ Sezónní a pĜíležitostní pracovníci z toho rodinných þlenĤ Pracovníci celkem z toho rodinných þlenĤ PĜepoþet na AWU1) Poþet farem AWU / ekofarma AWU / 100 ha z.p. 100 ha z.p. / AWU 1)
2008 Poþty 5 463 1 537 686 514 1 779 258 7 928 2 309 5 841 1 788 3,27 1,71 58
Struktura (%) 68,9 28,1 8,7 74,9 22,4 14,5 100,0 29,1 x x x x x
2009 Poþty 6 683 2 138 892 587 1 491 208 9 066 2 933 7 209 2 544 2,83 1,81 55
Struktura (%) 73,7 32,0 9,8 65,8 16,4 14,0 100,0 32,4 x x x x x
Meziroþní zmČna 2009/08
AWU = Annual Work Unit = poþet pracovníkĤ pĜepoþtených na plný úvazek.
Zdroj: Statistické šetĜení ÚZEI 2010 a 2009
4
Pro pĜepoþet na plnČ zamČstnané (AWU) je použit roþní fond pracovní doby ve výši 1 800 hodin.
17
22,3 39,1 30,0 14,2 -16,2 -19,4 14,4 27,0 23,4 42,3 -13,3 5,8 -4,7
2.4. PĜímý prodej bioproduktĤ a biopotravin na ekofarmách (rok 2009) PĜímý prodej z ekofarem zahrnuje zejména prodej na farmČ bez obchodu nebo ve vlastním obchodČ zemČdČlce, prodej v rámci agroturistiky na ekofarmČ, prodej bioproduktĤ na tržnicích nebo prostĜednictvím zásilkové služby, donášky nebo pĜes internet. Z celkového poþtu 1 409 ekofarem, které mohly v roce 2009 již realizovat prodej svých bioproduktĤ s certifikátem, jich pouze 80 uvedlo, že prodává své bioprodukty pĜímo na farmČ (tj. necelých 6 %). Tento podíl je pravdČpodobnČ vyšší, jelikož nejsou zahrnuty ekofarmy, které sice prodej ze dvora realizují, ale svoje produkty prodávají bez certifikátu jako bČžné konvenþní produkty. Ze získaných údajĤ vyplývá, že v roce 2009 bylo formou pĜímého prodeje z ekofarem prodáno bioproduktĤ a biopotravin za více jak 10 mil. Kþ. Navíc vzrostl i význam pĜímého prodeje. Zatímco v roce 2008 více jak polovina ekofarem uvedla, že podíl pĜímého prodeje nedosahuje 10 % jejich celkového obratu farmy, v roce 2009 to bylo jen okolo 25 % farem. TémČĜ þtvrtina farem uvedla podíl mezi 26 až 50 % a také nad 50 % celkového faremního obratu. Zbylých 27 % farem mČlo podíl pĜímého prodeje mezi 11 a 25 % faremního obratu. Z pohledu prodávaných bioproduktĤ a biopotravin se zhruba polovina ekofarem specializuje na prodej živoþišných bioproduktĤ a polovina na prodej produktĤ rostlinných. Jen asi 7 % ekofarem nabízí jak živoþišnou tak rostlinou produkci. Z živoþišných bioproduktĤ, pokud pomineme prodej živých zvíĜat (nejþastČji jehĖat), se jednalo zejména o prodej masa (hovČzího), mléka a mléþných výrobkĤ (kozího mléka a sýrĤ, 20 ekofarem) a vajec (7 ekofarem). Z rostlinných bioproduktĤ dominoval na orné pĤdČ prodej zeleniny (nejþastČji prodej mrkve a cibule, 18 ekofarem), ovoce (zejména jablek a sušeného ovoce, 8 ekofarem) a brambor (14 ekofarem). Celkem þastý byl i prodej bylinek (6 ekofarem). U komodity vína lze oþekávat výrazný nárĤst prodeje z ekofarem v nejbližších letech s ohledem na obrovský nárĤst pČstitelĤ révy vinné vstupujících do EZ.
18
3. Struktura produkce na ekologických farmách SbČr údajĤ o rostlinné a živoþišné produkci na ekofarmách je provádČn ÚZEI ve spolupráci s kontrolními organizacemi od roku 2007, a to z povČĜení MZE ýR. Detailní údaje jsou zjišĢovány v prĤbČhu daného roku, proto se liší od základních statistických údajĤ prezentujících stav EZ k 31. 12. 2010. 3.1. Rostlinná výroba a produkce Dle detailního šetĜení bylo obhospodaĜováno ekologickým zpĤsobem celkem 435 610 ha, z nichž 12,5 % zaujímá orná pĤda (tj. 54 425 ha, z toho je 49 % v pĜechodném období), 86,2 % TTP (tj. 375 586 ha, z toho cca 30 % v pĜechodném období) a zbylé 1 % trvalé kultury (tj. 5 599 ha, z toho 67 % v pĜechodném období) (viz Tab. 11). Hlavními plodinami na orné pĤdČ jsou obiloviny s témČĜ 45% podílem (pokles proti 56 % v roce 2009) a dále pícniny (podíl 40 % proti 33 % v roce 2009). Z obilovin je nejþastČji pČstována, stejnČ jako pĜedešlých letech, pšenice a oves, které spoleþnČ zabírají témČĜ polovinu ploch obilovin v EZ. Okolo 3 % plochy orné pĤdy tvoĜí luskoviny na zrno a pČstován je zejména hrách setý (témČĜ 57 % tČchto ploch). Technické plodiny zabírají pĜes 5 % plochy orné pĤdy, pĜiþemž cca 80 % tvoĜí olejniny, a to zejména hoĜþice a Ĝepka (zabírají 43 % resp. 38 % celkové plochy olejnin). PČstování zeleniny a okopanin zĤstává na nízké úrovni. Zelenina se pČstuje na zhruba 2 % orné pĤdy, pĜiþemž témČĜ 90 % její plochy zabírá zelenina plodová, a to pČstování dýní (z celkové plochy 1 033 ha zeleniny tvoĜí dýnČ 88 %). Okopaniny zabírají pouze 0,5 % orné pĤdy a jedná se pĜevážnČ o pČstování brambor (81 % plochy okopanin) (viz Tab. 11). Objem ekologické produkce (tj. produkce pouze z ploch již v ekologickém režimu) v roce 2010 dosáhl 798 277 tun (nárĤst o 24 % proti 2009), z toho však produkce píce (pĜepoþtená na seno) tvoĜila cca 93 % (tj. 706,7 tis. tun z TTP a dalších 38,6 tis. tun z pícnin na orné pĤdČ). Celková produkce z orné pĤdy þinila 87 296 tun (11% podíl), z nich cca 46 % tvoĜily obiloviny (tj. 40 565 tun) a 44 % pícniny na orné pĤdČ (objem v senČ). V rámci obilovin dosahují nejvČtší objem produkce, obdobnČ jako u výmČry, pšenice a oves (tvoĜí témČĜ 40 % celkové produkce obilovin). Celková produkce u trvalých kultur dosáhla 4 232 tun, z toho 87,9 % pĜipadá na ovocné sady a 12,2 % na vinice.
19
Tab. 11 Struktura, produkce a výnos plodin na ekofarmách v roce 2010 Plodiny Orná pĤda celkem Obiloviny pro produkci zrna (vþetnČ osiva) celkem Z toho: Pšenice obecná Špalda Žito Jeþmen Oves Tritikále KukuĜice na zrno Pohanka Luskoviny na zrno celkem Z toho: Hrách Bob
Poþet ekofarem1)
Období konverze (ha)
Ekologický režim (ha)
Celkem (ha)
Ekologická produkce (t)
Ekologické výnosy (t/ha)
597
26 646,06
27 778,68 54 424,73
87 295,54
n.a.
326
10 487,94
13 997,90 24 485,85
40 564,81
2,90
122 61 52 88 194 78 9 31 57 21 4
3 428,18 123,11 427,43 1 542,03 2 357,87 2 001,17 273,21 136,73 801,94 666,52 40,21
2 724,77 2 108,37 1 735,17 1 385,11 2 842,26 1 476,53 424,83 704,05 983,27 342,04 96,64
6 152,95 2 231,48 2 162,60 2 927,14 5 200,13 3 477,70 698,04 840,78 1 785,21 1 008,56 136,85
8 872,25 6 136,22 4 887,72 3 912,01 7 210,23 4 356,27 2 164,00 1 236,91 2 016,06 694,67 277,00
3,26 2,91 2,82 2,82 2,54 2,95 5,09 1,76 2,05 2,03 2,87
Lupina
8
23,39
43,08
66,47
73,00
1,69
Sója
9
6,66
313,21
319,87
649,00
2,07
16
53,34
158,38
211,72
268,00
1,69
Okopaniny celkem
122
85,08
197,61
282,68
3 131,97
15,85
Z toho:
119
81,39
147,35
228,73
2 482,47
16,85
Technické plodiny celkem
70
2 161,56
692,53
2 854,09
786,73
1,14
Olejniny
33
1 858,31
444,94
2 303,25
508,42
1,14
2
1,00
44,40
45,40
96,10
2,16
Peluška
Z toho:
Brambory
Sluneþnice ěepka a Ĝepice
2
860,53
4,20
864,73
5,50
1,31
Mák
5
162,11
0,46
162,57
0,56
1,22
HoĜþice
17
814,87
168,72
983,59
245,06
1,45
Ostatní olejniny
11
19,80
227,16
246,96
161,20
0,71
0
13,58
0,00
13,58
0,00
n.a.
Aromatické, léþivé rostliny a koĜení
42
258,29
240,50
498,79
271,20
1,13
ýerstvá zelenina vþ. jahod
69
177,69
855,63
1 033,33
1 961,44
2,29
KošĢáloviny / brukvovité
26
3,32
4,35
7,67
42,03
9,65
KvČták a brokolice
9
0,66
0,63
1,29
5,25
8,28
Kapusta
6
1,28
0,25
1,53
2,35
9,40
13
0,54
1,08
1,62
17,43
16,14
Listová / stonková zelenina
28
1,96
33,94
35,90
323,92
9,54
Z toho:
Pór
12
0,16
0,51
0,67
3,53
6,91
Salát
15
0,83
0,92
1,74
4,35
4,73
6
0,20
0,25
0,45
1,78
7,12
16
0,77
32,26
33,03
314,26
20,31
Plodová zelenina
50
151,62
770,86
922,48
405,92
0,53
Z toho:
16
0,86
1,18
2,04
13,71
11,58
Textilní plodiny
Z toho:
Hlávkové zelí
Špenát Ostatní listová zelenina Rajþe
20
Paprika
10
0,40
0,60
1,00
4,92
8,20
Okurek
15
1,37
1,31
2,68
10,76
8,21
DýnČ
36
148,10
763,08
911,18
331,43
0,43
KoĜenová a hlízová zelenina
52
4,24
43,85
48,09
1 181,26
26,94
Z toho:
Mrkev
27
1,05
21,44
22,49
990,48
46,20
Petržel
19
0,42
1,96
2,38
12,92
6,60
ýesnek
23
0,60
1,95
2,56
5,67
2,90
Cibule a šalotka
26
1,04
12,44
13,48
111,89
8,99
14
8,56
0,49
9,05
2,08
4,28
7
6,11
0,90
7,01
1,63
1,81
422
11 801,00
10 173,21 21 974,21
38 627,88
3,80
57
1 310,72
1 796,57
3 107,29
6 911,60
3,85
KukuĜice na zeleno (na siláž)
4
521,10
45,37
566,47
1 035,00
22,81
Ostatní jednoleté pícniny – v senČ
54
789,62
1 751,20
2 540,82
6 704,60
3,83
403
10 490,29
8 376,64 18 866,92
31 716,28
3,79
Další plodiny na OP (vþ. kvČtin a okrasných rostlin a pĤdy na osivo)
13
144,86
243,87
388,73
205,66
n.a.
PĤda ladem (souþást osevního postupu)
62
985,98
634,66
1 620,64
0,00
n.a.
1 528 108 850,20 266 735,71 375 585,91 191 3 734,75 1 864,75 5 599,50 178 3 157,18 1 664,14 4 821,32 147 1 107,20 741,57 1 848,77 82 224,22 149,83 374,05 24 510,90 86,00 596,9 8 94,63 7,74 102,36 84 291,94 218,82 510,76 105 427,03 300,24 727,27 22 61,19 83,70 144,89 36 123,76 11,50 135,26 19 314,31 64,75 379,06 15 569,23 200,61 769,84 1 8,34 0,00 8,34
706 748,73 4 232,32
2,65 2,39
3 718,12 2 299,59 505,62 40,92 17,80 266,37 370,98 112,80 13,36 90,69 514,20 0,00
2,36 3,24 3,56 0,48 2,30 1,32 1,27 1,35 1,24 2,23 2,63 n.a.
Luskoviny Jahody Pícniny na orné pĤdČ celkem (píce v senČ) Jednoleté pícniny – v senČ
Víceleté pícniny – v senČ
TTP celkem (píce v senČ) Trvalé kultury celkem Ovocné sady JablonČ HrušnČ MeruĖky BroskvonČ TĜešnČ / višnČ Švestky Ostatní ovoce OĜechy Bobuloviny (drobné ovoce) Vinice Chmelnice 1)
Poþet ekofarem, které mají plochy dané plodiny již v ekologickém režimu.
Zdroj: Statistické šetĜení ÚZEI 2010
21
Z pohledu podílu hlavních kategorií ekologicky pČstovaných plodin na jejich celkové výmČĜe v ýR dosahují trvale vyšší podíl luskoviny na zrno (5,7 % v 2010). V roce 2010 významnČ vzrostl podíl zeleniny (z 5,8 % na 12,0 % v 2010), avšak toto zvýšení bylo zpĤsobeno výrazným nárĤstem ploch pro pČstování dýní na semeno s výnosy pod 0,5 t/ha. Nad 5 % vzrostl také podíl pícnin na orné pĤdČ. Podíl ploch obilovin v EZ na jejich celkové výmČĜe v ýR zĤstává nadále pod 2 %, avšak u ovsa, tritikále a žita dosáhl podíl témČĜ 9 resp. 7 % jejich celkové osevní plochy v roce 2010 (viz Tab. 12). Z pohledu produkce nedosahuje žádná hlavní kategorie plodin na orné pĤdČ více jak 5% podílu na její celkové produkci v ýR. NejvČtší podíl mají luskoviny na zrno (3,5 %). Produkce bioobilovin tvoĜí jen 0,6 % jejich celkové skliznČ (avšak u ovsa a žita je podíl mezi 4 - 5 %), pícniny 1,6 % a zelenina 1,3 %. Objem ekologické produkce na orné pĤdČ meziroþnČ vzrostl o 11,3 %, pĜiþemž tento nárĤst byl zpĤsoben pĜedevším rĤstem produkce pícnin na OP. Naopak k poklesu produkce došlo u obilovin (pokles o 7,3 %), okopanin (o 26,2 %) a zeleniny (o 29,4 %). Plocha orné pĤdy meziroþnČ vzrostla o 24,2 % (resp. o 13,7 % u ploch v ekologickém režimu). NejvČtší nárĤst byl zaznamenán u pícnin (52 % resp. 47 % u ploch v ekologickém režimu), zeleniny (102 % resp. 144 %) a dále olejnin (94 % resp. 18 %). Celková plocha trvalých travních porostĤ vzrostla o 14 % a plocha trvalých kultur témČĜ o 29 %.
22
23
451
1 489,68
2 854,09
1 008,56 282,68 228,73
1 785,21
328 2 303,25 37 864,73 192 983,59 2 779 1 033,33 25 270 21 974,21
1 046 4 244 4 190
811,38 255,75 250,62
1 190,14 273,65 667,93 511,07 14 473,22
1 885
1 462,31
508 6 245 1 961 38 628
787
695 3 132 2 482
2 016
80,70 37,54 42,70 1,90 40,38
5,24
56,50 0,52 80,91
3,28
55,01 -85,14 27,64 -29,42 52,86
74,44
-33,59 -26,20 -40,75
6,95
490 420 368 824 26 819 8 583 403 120
499 792
24 391 84 492 27 079
31 318
23
Zdroj: Statistické šetĜení ÚZEI 2010 a 2009, SklizeĖ zemČdČlských plodin ýSÚ; zpracoval ÚZEI
Obiloviny Pšenice Špalda Jeþmen Žito Oves Tritikále KukuĜice na zrno Luskoviny na zrno Hrách Okopaniny Brambory Technické plodiny Olejniny ěepka HoĜþice Zelenina Pícniny
Plodiny
2009 2010 Meziroþní Struktura Ekologick zmČna Celková Celková Ekologická plodin á Celková produkce plocha EZ plocha EZ produkce (%) produkce plocha (ha) (%) (ha) (ha) (t) (t) 24 534,52 43 746 24 485,85 40 565 44,99 -7,27 1 462 836 5 266,90 9 491 6 247,19 9 153 25,51 -3,56 833 577 2 559,90 6 586 2 231,48 6 136 9,11 -6,83 n.d. 2 958,78 3 004 2 927,14 3 912 11,95 30,23 388 925 1 840,18 3 846 2 162,60 4 888 8,83 27,09 30 249 5 570,53 7 729 5 200,13 7 210 21,24 -6,71 52 278 3 791,88 4 815 3 477,70 4 356 14,20 -9,53 45 871 1 182,15 6 151 698,04 2 164 2,85 -64,82 103 276
1 160 093 1 042 418 15 586 148 753 2 459 946
1 167 074
48 242 3 758 649 665 176
58 138
6 877 619 4 161 553 n.d. 1 584 456 118 233 138 244 171 200 692 589
Celková produkce (t)
2010
2,37 2,83 0,58 17,33 6,10
2,34
1,98 44,48 24,56
1,86
4,70 4,99 n.d. 4,07 3,91 2,64 3,73 6,71
Hektarový výnos (t/ha)
0,47 0,23 3,67 12,04 5,45
0,57
4,13 0,33 0,84
5,70
1,67 0,75 n.d. 0,75 7,15 9,95 7,58 0,68
0,04 0,00 1,57 1,32 1,57
0,07
1,44 0,08 0,37
3,47
0,59 0,22 n.d. 0,25 4,13 5,22 2,54 0,31
48,31 46,33 249,93 13,23 62,22
48,65
102,69 35,63 68,59
110,45
61,64 65,56 n.d. 69,33 72,07 95,93 79,05 75,96
Podíl Podíl na Podíl na ekologického celkové celkové na celkovém produkci ploše (%) hektarovém (%) výnosu (%)
Tab. 12 Plochy a produkce v EZ v letech 2009 a 2010 a srovnání s celkovou osevní plochou a produkcí v roce 2010
Z regionálního pohledu se nejvČtší rozloha ekologicky obhospodaĜované orné pĤdy nachází v kraji Jihomoravském, VysoþinČ a PlzeĖském, avšak v pĜípadČ Vysoþiny tvoĜí až 46 % tČchto ploch pícniny (viz Tab. 13). Naopak nejvČtší rozlohy ostatních kategorií plodin na orné pĤdČ se nacházejí v Jihomoravském kraji (17 % ploch obilovin, 22 % ploch olejnin, 38 % luskovin, 23 % okopanin a až 75 % veškerých ploch zeleniny). V Jihomoravském kraji se nachází také nejvíce trvalých kultur, a to 23 % ekologických sadĤ a až 93 % ekologických vinic. Následuje kraj Zlínský s podílem témČĜ 19 % ekosadĤ. Nejvíce ploch ekologických TTP má kraj Jihoþeský, Karlovarský a Moravskoslezský (spoleþnČ 41 % všech TTP v EZ).
24
25
8 166,87 4 212,87 7 061,28 3 078,72 6 289,31 2 916,45 5 294,58 2 375,70 4 448,30 2 279,47 4 401,55 1 757,71 4 180,62 1 786,21 3 501,88 1 715,93 2 558,70 1 227,25 2 341,02 936,89 2 141,57 733,61 2 109,71 776,29 1 916,46 683,75 12,88 5,00 54 424,74 24 485,85
673,28 206,61 249,71 186,32 82,85 111,17 91,94 87,59 0,00 58,02 2,87 23,08 11,77 0,00 1 785,21
63,65 35,14 4,31 63,45 2,08 9,43 4,71 12,18 47,92 16,69 1,99 8,10 12,63 0,41 282,68
Pícniny
TTP
628,51 517,70 779,83 1 637,79 4 251,35 379,70 208,64 29,77 3 265,03 12 887,45 711,62 572,94 1,10 2 247,79 42 680,29 189,46 186,95 31,93 2 315,77 56 093,21 18,33 8,65 0,00 1 902,76 51 871,63 131,45 131,45 2,40 2 282,90 46 413,91 85,94 43,11 10,60 1 564,94 29 398,08 112,38 102,39 17,14 1 477,57 8 733,64 142,42 138,18 4,94 1 080,44 38 072,58 66,22 24,61 3,39 1 140,84 31 130,44 262,90 262,90 0,52 996,51 8 242,19 41,82 40,72 1,17 1 191,21 28 330,66 83,26 64,95 150,50 864,58 17 410,86 0,08 0,06 0,05 6,09 69,63 2 854,09 2 303,25 1 033,33 21 974,21 375 585,91
Orná pĤda Technické Obiloviny Luskoviny Okopaniny Olejniny Zelenina celkem plodiny
25
Kraje jsou v tabulce seĜazeny dle výmČry orné pĤdy v EZ; uvádČné výmČry jsou v hektarech.
306 312 369 466 199 349 348 230 212 224 127 221 183 14 3 560
Poþet ekofarem
Zdroj: Statistické šetĜení ÚZEI 2010
1)
Jihomoravský Vysoþina PlzeĖský Jihoþeský Karlovarský Moravskoslezský Zlínský StĜedoþeský Ústecký Olomoucký Pardubický Liberecký Královéhradecký Hl. m. Praha Celkem
Kraj 1)
Tab. 13 Struktura užití pĤdy v EZ v krajích ýR v roce 2010 Sady
1 856,58 1 137,02 269,28 268,05 212,52 212,52 216,64 216,64 68,24 68,24 409,91 409,91 816,06 816,06 500,48 453,39 344,23 338,88 384,54 379,65 43,55 43,55 243,38 243,38 211,01 211,01 23,07 23,01 5 599,50 4 821,31
TK
14 274,80 20 218,01 49 182,12 61 604,43 56 388,17 51 225,36 34 394,77 12 736,00 40 975,51 33 856,00 10 427,31 30 683,75 19 538,34 105,58 435 610,15
Celkem z.p.
3.2. Živoþišná výroba a produkce V roce 2010 bylo na ekofarmách chováno okolo 252 tis. kusĤ zvíĜat5 (nárĤst o cca 12,4 % proti roku 2009), což pĜi pĜepoþtu na dobytþí jednotky pĜedstavuje zhruba 124 tis. DJ. NejdĤležitČjší kategorií v EZ je jednoznaþnČ chov skotu s 88,8% podílem na celkovém poþtu DJ (pĜíp. 85,3 % bez dojnic), následovaný chovem ovcí s podílem 7,0 % (viz Tab. 14). Z meziroþního srovnání je patrný zejména výrazný nárĤst u drĤbeže, a to konkrétnČ u nosnic (o témČĜ 84 %) zpĤsobený vstupem dvou velkých chovatelĤ nosnic do EZ. U ostatních kategorií drĤbeže stavy spíše stagnovaly. NárĤst stavu zvíĜat okolo 20 % byl zaznamenán u chovu koní (novČ vstoupilo 83 ekofarem) a dále chovu koz (nárĤst díky vstupu nČkolika nových velkých chovatelĤ). MírnČ vzrostly i stavy ovcí (o 8,6 %) a jejich chovem se již zabývá 444 ekofarem. Naopak došlo ke stagnaci stavĤ prasat, kdy po loĖském témČĜ 27% nárĤstu došlo k 1% poklesu a klesl i poþet ekofarem s jejich chovem (z 21 na 19). O tĜetinu také klesly stavy králíkĤ a vþel. Pozitivní trend nastal u chovu dojnic, jejichž stavy vzrostly o témČĜ 65 % a dostaly se tak zpČt na úroveĖ pĜedchozích let. Stále však pomČr dojnic na celkovém stavu skotu v EZ výraznČ zaostává za celorepublikovým pomČrem (2,8 % v EZ proti celkovým 28,4 %). Navyšuje se i poþet farem, které chovají ostatní zvíĜata (napĜ. bizony, osly, jelenovité apod.). Podíl na celkových stavech zvíĜat v ýR ukazuje, že nejvČtší zastoupení v EZ má chov ovcí a dále koz (29 % ovcí a 24 % koz je chováno ekologicky). U chovu skotu celkem se jedná o 11 %, z toho však podíl dojnic na jejich celkovém stavu v ýR dosahuje pouze 1 %. U chovu prasat a drĤbeže je tento podíl ještČ nižší a pohybuje se dlouhodobČ okolo 0,1 %. Tab. 14 Poþet zvíĜat na ekologických farmách v roce 2009 a 2010 Kategorie zvíĜat KonČ Skot Skot do 1 roku Skot mezi 1. a 2. rokem Skot nad 2 roky Z toho: dojnice KBTPM Ovce Kozy Prasata DrĤbež Z toho: brojleĜi nosnice Králíci Vþely (poþet rojĤ) Ostatní zvíĜata2) Ryby 1) 2)
Poþet ekofarem
Poþet ekologicky chovaných zvíĜat1) (kusy) 2009
369 990 856 861 968 58 913 444 174 19 41 9 32 1 4 33 0
2 982 136 026 32 506 27 210 76 310 2 614 62 627 53 038 4 352 1 990 25 292 15 775 7 349 88 1 202 48 458
2010 3 662 151 814 36 847 30 419 84 548 4 303 69 120 57 587 5 223 1 972 31 170 15 811 13 513 55 806 240 0
Meziroþní zmČna poþtu ekologicky chovaných zvíĜat 2010/09 (%) 22,80 11,61 13,35 11,79 10,80 64,61 10,37 8,58 20,01 -0,90 23,24 0,23 83,88 -37,50 -32,95 400,00 -100,00
Poþet ekologicky chovaných zvíĜat zahrnuje všechna tzv. BIO zvíĜata na ekofarmČ po pĜechodném období. Kategorie ostatní zvíĜata zahrnovala v roce 2009: 18 poníkĤ, 20 oslĤ, 5 bizonĤ a 5 lam, v roce 2010: 54 poníkĤ, 19 oslĤ, 43 bizonĤ, 100 jelenovitých a 24 praturĤ.
Zdroj: Statistické šetĜení ÚZEI 2010 a 2009 5
Údaj zahrnuje základní kategorie ekologicky chovaných zvíĜat na ekofarmách v roce 2010 (tj. pouze tzv. BIO zvíĜata po pĜechodném období již v ekologickém režimu) bez zapoþítání chovu vþel, ryb a ostatních zvíĜat.
26
V rámci živoþišné produkce þinila v roce 2010 produkce biomasa celkem 4,4 tis. tun a s výjimkou masa kozího (nárĤst o 31,6 %) stagnovala kolem úrovnČ roku 2009. NejvČtší podíl tvoĜí maso hovČzí (tj. 3,7 tis. tun, 85 %), necelých 10 % pak maso skopové/jehnČþí. Do roku 2009 byly zapoþítávány do objemu vyprodukovaného masa také zvíĜata prodávaná v živém jako zástav (nejþastČji skot). Od roku 2010 je prodej ekologických zvíĜat v živém evidován zvlášĢ (viz. Tab. 15). U hovČzího se jednalo o prodej 25 tis. kusĤ zástavu, což pĜi prĤmČrné hmotnosti a obvyklé výtČžnosti pĜedstavovalo cca dalších 2,8 tis. tun masa. V rámci mléþné produkce bylo vyprodukováno 17,9 mil. l mléka (nárĤst o témČĜ 36 % proti 13,2 mil. l v roce 2009), okolo 50 tun sýrĤ (stejnČ jako v roce 2009) a dalších cca 154 tun mléþných produktĤ (z toho 100 tun tvoĜila syrovátka). Meziroþní nárĤst produkce mléka je zpĤsoben pĜevážnČ rĤstem produkce mléka kravského, jehož podíl þinil 96 % a odpovídá nárĤstu poþtu dojnic v EZ. U produkce ovþího mléka je tĜeba zdĤraznit, že 25 % pokles produkce mléka je zpĤsoben jeho pĜesunem do výroby ovþího sýru, jehož objem vzrostl více jak dvojnásobnČ. Naopak produkce kravského i kozího sýru zaznamenala mírný pokles. S rostoucím poþtem nosnic (o 84 %) vzrostla také opČt produkce vajec, a to témČĜ dvojnásobnČ na celkových 2 674 tis. kusĤ (tj. pĜi uvažované prĤmČrné hmotnosti 62,5g na vejce okolo 167 tun vajec). Produkce medu stagnovala okolo 19 tun. Tab. 15 Živoþišná produkce na ekologických farmách v roce 2009 a 2010 Produkty Maso HovČzí HovČzí - maso HovČzí - zástav Skopové/JehnČþí Kozí VepĜové DrĤbeží Králiþí Další maso1) Mléþná produkce ýerstvé mléko - kravské - ovþí - kozí Sýr - kravský - ovþí - kozí Další mléþná produkce: Jogurt Tvaroh Máslo Smetana Syrovátka Vejce Med 1)
Živoþišná produkce z ekologických chovĤ 2009 2010
Jednotka
Poþet ekofarem
1 000 kg 1 000 kg 1 000 kg 1 000 kg 1 000 kg 1 000 kg 1 000 kg 1 000 kg 1 000 kg
806 n.d. n.d. 336 98 18 21 1 1
6 618,59 n.d. n.d. 399,58 22,49 143,64 80,75 0,45 0,60
6 515,59 3 734,46 2 781,13 407,41 29,60 144,61 77,93 0,45 0,62
-1,56 x x 1,96 31,60 0,68 -3,49 0,00 3,33
1 000 l 1 000 l 1 000 l 1 000 kg 1 000 kg 1 000 kg
56 8 32 2 8 14
12 768,13 105,00 358,26 2,50 3,80 43,79
17 344,11 78,55 428,95 2,30 7,75 39,24
35,84 -25,19 19,73 -8,00 103,95 -10,40
1 000 kg 1 000 kg 1 000 kg 1 000 l 1 000 l 1 000 kg 1 000 kg
1 5 2 1 1 33 4
50,00 42,97 1,12 1,50 0,16 86,99 18,96
41,30 10,38 1,82 0,20 100,00 167,12 19,20
-17,40 -75,84 62,50 -86,67 62 400,00 92,12 1,27
V rámci dalšího masa se jedná o produkci ryb (2009) a maso bizonĤ (2010).
Zdroj: Statistické šetĜení ÚZEI 2010 a 2009
27
Meziroþní zmČna (%)
3.3. ZpĤsoby uplatnČní produkce ekologických farem (2009) Z celkového poþtu 1 409 ekofarem, které mČly již možnost prodat v roce 2009 nČjaký svĤj produkt s certifikátem, jich zhruba 75 % uvedlo, že byly nuceny þást nebo i veškerou svoji bioprodukci prodat na konveþním trhu (témČĜ 80 % v roce 2008). PĜiþemž více jak polovina respondentĤ (53 %) uvedla, že v roce 2009 neprodali žádný svĤj bioprodukt s certifikátem a produkci realizovali pouze na konvenþním trhu. Naopak prodej veškeré své bioprodukce s certifikátem uskuteþnilo 119 ekofarem (8 %), dalších cca 22 % realizovalo prodej jak na konvenþním trhu tak trhu bioproduktĤ. Zhruba 17 % ekofarem uvedlo, že v daném roce nerealizovaly prodej vĤbec a svoji produkci nejþastČji spotĜebovaly pĜímo na farmČ6. NejþastČji pČstovanou plodinou v EZ jsou obiloviny. V roce 2009 dosáhla jejich produkce 42,2 tis. tun, z toho bylo zhruba 63 % prodáno (25,2 tis. tun) a to témČĜ vše v bio kvalitČ (90 %). Více jak polovina bioobilovin však smČĜovala do zahraniþí, exportovala se zejména pšenice (58 %), špalda (62 %) a žito (37 %). V zahraniþí skonþila také veškerá produkce prosa a až 80 % kukuĜice na zrno (viz. Tab. 16). Zhruba 37 % objemu obilovin nebylo prodáno a bylo spotĜebováno pĜímo na farmČ, nejþastČji jako krmivo. Výjimkou byla špalda, pohanka a kukuĜice na zrno, kde pĜevažovalo umístČní na skladČ ve formČ produkce, která zatím nebyla prodána. Mezi další plodiny, jejichž odbyt v bio kvalitČ smČĜoval pĜevážnČ do zahraniþí, patĜily luskoviny na zrno a brambory (78 % resp. 62 % jejich prodaného množství). PĜiþemž u luskovin meziroþnČ vzrostl podíl produkce ponechané na ekofarmČ (na 43 %), kde byla nejþastČji uplatnČna jako krmivo. Objem neprodaných brambor byl spotĜebován buć jako krmivo nebo pro vlastní spotĜebu farmáĜe, v malém množství pak také na sadbu. Ostatní plodiny (olejniny, byliny a osiva) byly taktéž pĜevážnČ prodávány v bio kvalitČ (v rozmezí 74 až 88 % jejich prodaného množství), avšak dominoval prodej na domácím trhu. PodobnČ je na tom pČstování zeleniny, jejíž produkce byla témČĜ celá prodávána v bio kvalitČ a uplatnČna v ýR. Výjimkou je však uplatnČní produkce mrkve a dýní, které trvale smČĜují do zahraniþí (90 % resp. 46 % prodaného množství). Produkce z trvalých kultur zĤstává také pĜevážnČ na þeském trhu, avšak v pĜípadČ peckovin dominuje stejnČ jako v roce 2008 prodej na konveþním trhu (76 % prodaného množství). TémČĜ polovina hroznĤ je také prodávána jako konvenþní produkt, zejména z dĤvodu trvajícího pĜechodného období u vinic. Z pohledu jiného užití u trvalých kultur se jednalo nejþastČji o vlastní spotĜebu zemČdČlcem. Avšak u hrušek byla pĜevážná þást tohoto neprodaného množství uplatnČna formou zpracování na farmČ (60 %), u jablek pak šlo o zkrmení úrody z dĤvodu nízkých výkupních cen (68 %). Neprodané množství hroznĤ (444 tun, 73 % celkové produkce), þasto ještČ z pĜechodného období, bylo zpracováno pĜímo na farmách na konvenþní víno.
6
SpotĜeba na farmČ zahrnuje spotĜebu ve formČ vstupĤ (krmiva, osiva) nebo ve formČ vlastní spotĜeby farmáĜe.
28
Tab. 16 ZpĤsob uplatnČní rostlinné produkce ekofarem v roce 2009 UplatnČní rostlinné produkce roku 2009 Poþet ekofarem
Celková produkce (tuny)
Podíl prodaného množství (%)
Z toho prodej v bio kvalitČ (%)
Z toho prodej bioproduktĤ na domácím trhu (%)
316
42 197
63
90
47
47
Pšenice
147
8 504
62
90
36
58
Špalda
58
5 089
79
100
37
62
Žito
59
4 268
53
69
46
37
Jeþmen
98
3 639
45
82
65
29
209
8 794
52
81
83
14
89
5 329
44
87
87
11
Luskoviny
41
1 432
57
91
14
78
Brambory
100
3 000
87
74
16
62
Olejniny
21
298
96
74
57
32
Byliny/koĜení
32
158
96
88
65
31
Osivo / sadba
16
82
78
84
11
Zelenina
59 29
2 609 1 465
100
99
87 45
99
100
10
54 90
Jablka
99
1 255
79
80
100
0
Hrušky
46
370
87
91
99
1
Peckoviny
93
386
68
24
75
6
Hrozny
25
675
27
53
100
8
Produkce RV
Obiloviny
Oves Tritikále
z toho mrkev
Podíl exportu na celkovém prodaném množství (%)
Zdroj: Statistické šetĜení ÚZEI 2010
VČtšina živoþišných bioproduktĤ, stejnČ jako v pĜedchozích letech, zĤstává pro další zpracování v ýR (viz. Tab. 17). Výjimkou byla produkce medu, kdy více jak tĜetina produkce byla exportována do zahraniþí. StejnČ jako v roce 2008 jde na export i þást produkce u skotu a ovcí, kdy je shodnČ cca 8 % jateþných zvíĜat a dále pak až tĜetina telat a 15 % jehĖat exportována do zahraniþí. V roce 2009 bylo navíc vyvezeno 12 % produkce jateþných prasat, avšak zde se jedná o promČnlivou hodnotu, protože v chovu prasat dominuje pouze 1 ekofarma a uplatnČní produkce záleží pak na situaci této jedné ekofarmy. MénČ uspokojivý zĤstává pomČr produkce prodaný skuteþnČ v bio kvalitČ, kdy u nejþastČji chovaných kategorií zvíĜat v EZ (tj. skotu a ovcí) poklesl podíl na 16 % resp. 6 % celkové produkce masa (37 % a 19 % v roce 2008) a do 10 % u zástavu. U kozího masa byla v roce 2009 dokonce veškerá bioprodukce realizována pouze na konveþním trhu. Lepší situace je u prodeje vepĜového a drĤbežího masa, mléka, vajec a medu, kdy je více jak polovina produkce prodána jako bioprodukt (u drĤbežího masa a vajec témČĜ celá produkce). Avšak pĜi srovnání s celkovou produkcí tČchto komodit v ýR zĤstává jejich objem stále zanedbatelný. V rámci jiného užití u masa skopového, kozího i drĤbežího se jednalo témČĜ ve všech pĜípadech o vlastní spotĜebu zemČdČlce. U masa hovČzího byla témČĜ polovina neprodané produkce dále zpracovávána na ekofarmČ, druhá polovina pak také sloužila pro vlastní spotĜebu zemČdČlce. Jiná situace je u vepĜového masa, kdy vysoký podíl jiného užití (58 %)
29
pĜedstavuje zejména jeho zpracování ve službČ a následný prodej masa a masných výrobkĤ jako biopotraviny ekofarmou. Jiné užití u kozího i ovþího mléka pĜedstavovalo pĜevážnČ zpracování na ekofarmČ. U mléka kravského dominovalo užití jako krmiva pro telata a následnČ vlastní spotĜeba zemČdČlce. TémČĜ celý neprodaný objem vajec (8 %) pĜestavoval poškozená nestandardní vejce, která byla vyhozena pĜíp. jen þásteþnČ využita pro vlastní spotĜebu zemČdČlce. U zástavu (telata, jehĖata) se jedná o produkci zvíĜat, která nebyla prodána a zĤstala do vlastního chovu ekofarmy. SejnČ jako dĜíve byla i v roce 2009 veškerá produkce medu prodána. Tab. 17 ZpĤsob uplatnČní živoþišné produkce ekofarem v roce 2009
Produkce ŽV1)
HovČzí maso (t) Telata – zástav (t) Skopové maso (t) Ovce – zástav (t) Kozí maso (t) VepĜové maso (t) DrĤbeží maso (t) Mléko ovþí (tis.l) Mléko kozí (tis.l) Mléko kravské (tis.l) Vejce (tis. ks) Med (kg) 1)
Poþet ekofarem 654 538 261 132 66 17 24 8 28 50 34 4
UplatnČní živoþišné produkce roku 2009 Z toho Podíl Z toho prodej Celková prodaného prodej v bio bioproduktĤ produkce množství kvalitČ (%) na domácím (%) trhu (%) 3 181,8 99 16 85 2 990,0 99 10 80 258,5 95 6 97 54,4 97 11 95 11,6 88 0 100 146,6 42 62 81 75,8 99 91 100 107,9 18 62 100 508,5 9 83 100 14 965,0 96 86 100 1 565,1 92 95 100 25 000 100 66 100
Podíl exportu na celkovém prodaném množství (%) 8 32 8 15 1 12 0 0 0 0 0 34
Celková produkce masa vþetnČ zástavu je uvádČna v tunách jateþné hmotnosti. Pro pĜepoþet z živé váhy byl pro skot použit koeficient výtČžnosti 0,55, ovce a kozy 0,5, prasata 0,8 a pro drĤbež 0,75.
Zdroj: Statistické šetĜení ÚZEI 2010
30
4. Výroba biopotravin 4.1. Poþet výrobcĤ biopotravin Ke konci roku 2010 bylo registrováno celkem 404 výrobcĤ biopotravin, respektive 618 výrobních provozoven (z toho však 194 provozoven tvoĜí jen prodejny obchodního ĜetČzce BILLA spol. s r.o.). BČhem roku 2010 ukonþilo svoji þinnost 70 výrobcĤ biopotravin, naopak novČ do výroby vstoupilo 79 subjektĤ, což pĜedstavuje jen 2% narĤst oproti roku 2009 (absolutní nárĤst o 9 výrobcĤ). Ve srovnání s 14% nárĤstem poþtu registrovaných výrobcĤ biopotravin v roce 2009 a 82% nárĤstem v roce 2008 došlo k významnému zpomalení. Navíc zhruba tĜetina výrobcĤ svou þinnost ve skuteþnosti vĤbec neprovozuje a to buć z dĤvodu bČžícího pĜechodného období (týká se zejména napĜ. novČ vstupujících vinaĜĤ)7 nebo z dĤvodu neexistence poptávky po zamýšlených biopotravinách. K nejþastČji zpracovávaným bioproduktĤm patĜí, dle pĜevažující þinnosti þeských výrobcĤ, zpracování masa a výroba masných výrobkĤ. Na druhé místo pĜed výrobu pekaĜských, cukráĜských a jiných mouþných výrobkĤ (pĜevážnČ þerstvého peþiva) se v roce 2010 dostalo zpracování mléka a mléþných výrobkĤ a zpracování zeleniny a ovoce (viz Tab. 18). Z pohledu velikosti obratu výroby dominují trvale tĜi kategorie: „Mléko a mléþné výrobky“, “PekaĜské, cukráĜské a jiné mouþné výrobky“ a „Ostatní zpracované potraviny“ zahrnující zejména dČtskou výživu. Z pohledu významu výroby biopotravin vzrĤstá poþet stĜedních a velkých potravináĜských firem, které do svého portfolia zaĜazují výrobu biopotravin (u 2/3 aktivních výrobcĤ tvoĜil obrat za biopotraviny ménČ než 10 % jejich celkového obratu). Na druhou stranu témČĜ polovinu celkového obratu výrobcĤ biopotravin v ýR tvoĜí tzv. „bio specialisté“, u nichž se prodej biopotravin podílí na jejich celkovém obratu více jak 75 %. V roce 2009 vyvezli þeští výrobci do zahraniþí biopotraviny za pĜibližnČ 352 mil. Kþ (tj. 30 % celkového obratu výroby) a nejvíce biopotravin smČĜovalo do Rakouska. Na þeském trhu výrobci prodávaly biopotraviny nejþastČji prostĜednictvím maloobchodních ĜetČzcĤ (41 %) a dále obchodĤ zdravé výživy (24 %).
7
Dle Zákona o EZ se mĤže výrobce biopotravin nejprve zaregistrovat a pak má až 24 mČsícĤ na to, aby získal aspoĖ 1 osvČdþení na biopotravinu.
31
Tab. 18 Výrobci biopotravin dle druhu ekonomické aktivity v letech 2009 a 2010 Kód 10.1 10.11 10.12 10.13 10.2 10.3 10.31 10.32 10.39 10.4 10.5 10.51 10.52 10.6 10.61 10.62 10.7 10.71 10.72 10.73 10.8 10.81 10.82 10.83 10.84 10.85 10.86 10.89 10.91 11.0 11.01 11.02 11.03 11.04 11.05 11.06 11.07 1) 2)
Ekonomická aktivita (dle NACE1)) Zpracování a konzervování masa a výroba masných výrobkĤ Zpracování a konzervování masa, kromČ drĤbežího Zpracování a konzervování drĤbežího masa Výroba masných výrobkĤ a výrobkĤ z drĤbežího masa Zpracování a konzervování ryb, korýšĤ a mČkkýšĤ Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny Zpracování a konzervování brambor Výroba ovocných a zeleninových šĢáv Ostatní zpracování a konzervování ovoce a zeleniny Výroba rostlinných a živoþišných olejĤ a tukĤ Výroba mléþných výrobkĤ Zpracování mléka, výroba mléþných výrobkĤ a sýrĤ Výroba zmrzliny Výroba mlýnských a škrobárenských výrobkĤ Výroba mlýnských výrobkĤ Výroba škrobárenských výrobkĤ Výroba pekaĜských, cukráĜských a jiných mouþných výrobkĤ Výroba pekaĜských a cukráĜských výrobkĤ, kromČ trvanlivých Výroba sucharĤ a sušenek; trvanlivých cukráĜských výrobkĤ Výroba makaronĤ, nudlí, kuskusu a podobných mouþných výrobkĤ Výroba ostatních potravináĜských výrobkĤ Výroba cukru Výroba kakaa, þokolády a cukrovinek Zpracování þaje a kávy Výroba koĜení a aromatických výtažkĤ Výroba hotových pokrmĤ Výroba homogenizovaných potrav. pĜípravkĤ a dietních potravin Výroba ostatních potravináĜských výrobkĤ j. n. Výroba prĤmyslových krmiv pro hospodáĜská zvíĜata Výroba nápojĤ Destilace, rektifikace a míchání lihovin Výroba vína z vinných hroznĤ Výroba jableþného vína a jiných ovocných vín Výroba ostatních nedestilovaných kvašených nápojĤ Výroba piva Výroba sladu Výroba nealko. nápojĤ; stáþení minerálních a ostatních vod Celkem
NACE – standardní klasifikace ekonomických þinností pro statistické úþely Údaj v závorce odpovídá poþtu všech provozoven.
Zdroj: Kontrolní organizace (ABCert, Biokont, KEZ); zpracoval ÚZEI
32
Poþet výrobcĤ biopotravin2) 2009 63 (69) 49 (54) 3 11 (12) 0 35 (37) 2 (3) 8 25 (26) 3 38 (92) 37 (91) 1 14 (16) 13 (14) 1 (2) 40 (72) 27 (56) 11 (12) 2 (4) 106 (111) 3 6 20 (24) 9 11 3 54 (55) 0 96 (97) 4 77 (78) 0 6 1 1 7 395 (497)
2010 65 (71) 39 (42) 4 (6) 22 (23) 0 45 (46) 3 (4) 7 35 4 45 (239) 44 (238) 1 15 (17) 14 (15) 1 (2) 42 (45) 27 11 (14) 4 94 (101) 3 (4) 6 21 (24) 9 13 2 40 (43) 1 93 (94) 3 80 0 2 (3) 1 1 6 404 (618)
Z regionálního hlediska se nejvíce registrovaných výrobcĤ biopotravin nachází v Jihomoravském kraji (témČĜ tĜetina všech výrobcĤ), avšak v 68 % se jedná o zpracovatele vlastních hroznĤ na výrobu vína (76 subjektĤ) (viz Tab. 19). Následuje kraj StĜedoþeský se 41 výrobci biopotravin, kde je vyvážená struktura výroby bez dominující kategorie. Naopak nejménČ výrobcĤ pĤsobí v Karlovarském kraji (tj. jen 11 subjektĤ), pĜestože jde o kraj s nejvyšším podílem ekologických ploch na celkové výmČĜe z.p. kraje (49,1 % ploch je v EZ). Tento kraj je také druhým po Jihoþeském kraji, kde pĜipadá na jednoho výrobce nejvíce ekozemČdČlcĤ. Tab. 19 Poþet výrobcĤ biopotravin v krajích ýR v roce 2010 Kraj Hl. m. Praha StĜedoþeský Jihoþeský PlzeĖský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysoþina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Celkem 1) 2)
Poþet ekofarem
Poþet registrovaných výrobcĤ biopotravin1) provozovny
13 228 458 362 199 213 218 181 126 310 296 223 345 343 3 515
subjekty
60 69 31 38 17 33 27 31 33 38 131 39 39 32 618
21 41 18 26 11 13 19 26 21 22 112 24 30 20 404
(%) 5,20 10,15 4,46 6,44 2,72 3,22 4,70 6,44 5,20 5,45 27,72 5,94 7,43 4,95 100,00
Poþet ekofarem pĜipadajících na jednoho výrobce2) 1 6 25 14 18 16 11 7 6 14 3 9 12 17 9
Výrobce biopotravin je zaĜazen dle adresy provozovny nikoli sídla. PĜepoþet je proveden ku poþtu výrobcĤ biopotravin po vylouþení maloobchodních ĜetČzcĤ.
Zdroj: MZe ýR (údaje vždy k 31.12. daného roku); zpracoval ÚZEI
4.2. Poþet faremních zpracovatelĤ Z celkového poþtu registrovaných výrobcĤ biopotravin k 31.12.2010 bylo 121 výrobcĤ (resp. 122 provozoven) souþasnČ registrováno i v kategorii ekozemČdČlec (tedy jde o tzv. faremní zpracovatele). To pĜedstavuje cca 30% podíl na celkovém poþtu registrovaných výrobcĤ. Z pohledu registrovaných ekozemČdČlcĤ však zpracování vlastních výrobkĤ pĜímo v místČ jejich produkce realizují necelá 4 % z nich. Navíc zhruba 60 % registrovaných faremních zpracovatelĤ s výrobou biopotravin doposud nezaþalo, nejþastČji z dĤvodu bČžícího pĜechodného období (týká se zejména novČ vstupujících vinaĜĤ). Proti roku 2009 vzrostl poþet faremních zpracovatelĤ o 27 subjektĤ (tj. 29 %), pĜiþemž k nejvČtšímu nárĤstu došlo opČt v kategorii výroby vína. K nejþastČji zpracovávaným bioproduktĤm na ekofarmách patĜí zpracování mléka a mléþných výrobkĤ, ovoce a zeleniny a masa (nejþastČji zpracování masa z velkých hospodáĜských zvíĜat ve faremních jatkách a bourárnách). Po pĜechodném období bude pravdČpodobnČ dominovat výroba (a i prodej) vína z biohroznĤ (viz Tab. 20).
33
Tab. 20 Poþet a zamČĜení faremních zpracovatelĤ bioproduktĤ v roce 2009 a 2010 Kód 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7 10.8 11.0 11.02
Výrobní zamČĜení (dle NACE1)) Zpracované a konzervované maso a výrobky z masa Zpracované a konzervované ryby, korýši a mČkkýši Zpracované a konzervované ovoce a zelenina Rostlinné a živoþišné oleje a tuky Mléþné výrobky a zmrzlina Mlýnské a škrobárenské výrobky PekaĜské, cukráĜské a jiné mouþné výrobky Ostatní potravináĜské výrobky Nápoje Víno z vinných hroznĤ
Poþet faremních zpracovatelĤ2) 2009 2010 11 (15) 13 0 0 10 (12) 15 (16) 0 0 18 21 0 1 1 1 16 16 38 54 36 53 94 (100)
Celkem 1) 2)
NACE – standardní klasifikace ekonomických þinností pro statistické úþely Údaj v závorce odpovídá poþtu všech provozoven.
Zdroj: Kontrolní organizace (ABCert, Biokont, KEZ); zpracoval ÚZEI
34
121 (122)
5. Obchod s biopotravinami Celkový obrat s biopotravinami þeských subjektĤ vþetnČ vývozu dosáhl v roce 2009 pĜibližnČ 2,13 mld. Kþ, z toho spotĜebitelé v ýeské republice utratili za biopotraviny 1,77 mld. Kþ, což je zhruba stejnČ jako v roce 2008. PrĤmČrná roþní spotĜeba na obyvatele þinila necelých 200 Kþ a podíl biopotravin na celkové spotĜebČ potravin a nápojĤ dosáhl 0,71 % podobnČ jako v roce pĜedchozím. Nejvíce biopotravin nakoupí þeští spotĜebitelé v maloobchodní ĜetČzcích (69 %, tj. za 1,2 mld. Kþ v 2009), dále pak v prodejnách zdravé výživy a biopotravin (17 %) a vzrĤstá podíl lékáren (7 % oproti 4 % v roce 2008). V nezávislých drobných prodejnách potravin se v roce 2009 prodalo biopotravin za 41 mil. Kþ (2 %). VýraznČ vzrostl podíl pĜímého prodeje biopotravin zahrnující pĜímý prodej jak ze dvora, tak i od výrobcĤ a distributorĤ (4 %). PĜibližnČ 0,8 % biopotravin se v roce 2009 prodalo prostĜednictvím gastronomických zaĜízení. PĜes významný nárĤst trhu s biopotravinami (více než 3,5krát od roku 2005), zĤstává celková i prĤmČrná spotĜeba na osobu daleko za prĤmČrem západní Evropy. Biopotraviny v ýR pravidelnČ kupuje jen malá þást spotĜebitelĤ, trh zĤstává nerozvinutý a více jak polovina spotĜebovaných biopotravin je do ýR dovážena ze zahraniþí. Zvýšení podílu domácích biopotravin na trhu brání nefungující odbyt bioproduktĤ, jehož slabinou je zejména marketing a distribuþní sítČ. Dále pak nedostateþnČ rozvinutý zpracovatelský sektor pro bioprodukty, kdy mnohé komodity vyprodukované v EZ konþí na konvenþním trhu. ZamČĜení se na podporu výroby, propagace a trhu biopotravin jako hlavní cesty pro budoucí rozvoj EZ vyjadĜuje schválený druhý Akþní plán ýR pro rozvoj EZ a také odhodlání MZe ýR poskytovat bodové zvýhodnČní výrobcĤm biopotravin a ekozemČdČlcĤm v rámci dalších opatĜení PRV.
35
6. Podpora ekologického zemČdČlství a výroby biopotravin 6.1. Vývoj státních podpor v EZ První finanþní prostĜedky na podporu vzniku ekologicky hospodaĜících podnikĤ byly uvolnČny již letech 1990 až 1992. Výrazný rozvoj EZ nastal po roce 1998, pĜedevším díky obnovení státní podpory, která byla až do roku 2003 poskytována na základČ naĜízení vlády, kterým se stanovily podpĤrné programy k podpoĜe mimoprodukþních funkcí zemČdČlství. V letech 2004 až 2006 byly podmínky státní podpory upraveny programových dokumentem „Horizontální plán rozvoje venkova“ (HRDP), který byl zpracován již dle pravidel EU (naĜízení Rady (ES) þ. 1257/1999), þímž byla zajištČna finanþní podpora ekozemČdČlcĤ i po vstupu ýR do EU. Ekologické zemČdČlství bylo jedním z podporovaných titulĤ v rámci tzv. Agroenvironmentálních opatĜení (AEO) a podrobné podmínky poskytování dotací do EZ byly stanoveny v naĜízení vlády þ. 242/2004 Sb., o provádČní AEO, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. V tČchto letech mohli ekologiþtí zemČdČlci také využívat zvýhodnČné bodové bonifikace pĜi žádostech o podporu z „Operaþního programu ZemČdČlství“ (OP). Od roku 2007 je podpora EZ zajišĢována programovým dokumentem „Program rozvoje venkova 2007-2013“ (PRV) zpracovaným dle naĜízení Rady (ES) þ. 1698/2005 o podpoĜe pro rozvoj venkova z EZFRV, který nahradil „HRDP“ a „OP“. Titul „ekologické zemČdČlství“ je podporován opČt v rámci AEO. Od roku 2007 mohou navíc subjekty registrované v EZ þerpat bodové zvýhodnČní u dalších opatĜení v rámci Osy I a III PRV a mají tak mnohem vyšší šanci, že jejich projekt bude schválen a financován. NovČ mohli ekologiþtí zemČdČlci þerpat finanþní prostĜedky také z národních dotací (tj. dle tzv. Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základČ §2 a §2d zákona þ. 252/1997 Sb., o zemČdČlství), kdy byl od roku 2009 rozšíĜen dotaþní titul „1.R. Podpora restrukturalizace ovocných sadĤ“ i na výsadbu ekologických ovocných sadĤ. Od roku 2004 je rozvoj EZ podporován také prostĜednictvím Akþního plánu pro EZ (AP). V souþasné dobČ je implementován druhý AP na období 2011-2015. 6.2. Základní dotace na plochu Podpora ekologických zemČdČlcĤ je realizována v rámci Osy II PRV „Zlepšování životního prostĜedí a krajiny“ pod titulem „II.1.3.1.1. Ekologické zemČdČlství“, který spoleþnČ s titulem pro integrovanou produkci spadá pod podopatĜení „II.1.3.1. Postupy šetrné k životnímu prostĜedí“ tzv. Agroenvironmentálních opatĜení. Aktuální podmínky poskytování dotací do EZ jsou stanoveny v naĜízení vlády þ. 79/2007 Sb., o provádČní AEO, ve znČní jeho novel. V rámci tohoto titulu je ekologickým podnikatelĤm vyplácena náhrada za ekonomické ztráty vzniklé tímto systémem hospodaĜení. Platba je poskytována na plochu ekologicky obhospodaĜované pĤdy s diferenciací dle užití ploch (tj. pČstovaných kultur). Shodnou výši plateb obdrží ekozemČdČlci i na plochy v tzv. pĜechodném období. Výše plateb je stanovena fixnČ v EUR na celé období let 2007 – 2013, a to následovnČ: x Orná pĤda 155 EUR/ha x Travní porosty - ekofarmy se soubČhem 71 EUR/ha x Travní porosty - ekofarmy bez soubČhu 89 EUR/ha x Trvalé kultury - intenzivní sady, vinice, chmelnice 849 EUR/ha x Trvalé kultury - extenzivní sady 510 EUR/ha x Zelenina a speciální byliny na orné pĤdČ 564 EUR/ha
36
Vyšší platba na travní porosty platná pro ekozemČdČlce obhospodaĜující veškerou plochu v EZ byla novČ zaveden v roce 2008. Od roku 2010 došlo také k rozdČlení výše platby pro podporu sadĤ, kdy souþasná platba 849 EUR/ha je poskytována tzv. intenzivnČ obhospodaĜovaným sadĤm (tj. s minimálním poþtem 200 ks/ha vyjmenovaných druhĤ stromĤ nebo 800 ks/ha vyjmenovaných druhĤ bobulovin). Nová nižší sazba 510 EUR/ha platí pro sady, které nesplĖují výše uvedenou limitní podmínku hustoty výsady. Vzhledem k tomu, že jsou dotace vypláceny v Kþ, liší se každoroþnČ jejich výše v závislosti na uplatnČném smČnném kurzu. KonkrétnČ v roce 2010 poklesla výše plateb v dĤsledku vývoje smČnného kurzu o 2 % ve srovnání s rokem 2009 (viz Tab. 21). Ze srovnání celkového vývoje výše plateb na hektar je patrné, že k nejvČtšímu nárĤstu plateb došlo v souvislosti se vstupem ýR do EU, tj. s implementací HRDP v roce 2004. K dalšímu zvýšení plateb došlo opČt pĜi zavedení programového dokumentu PRV (2007-2013), a to poprvé výraznČ u TTP (narĤst o 78 %) a dále nejvíce u trvalých kultur (nárĤst o 91 %). Tento skokový nárĤst je patrný i pĜi srovnání prĤmČrné platby na hektar. K rĤstu prĤmČrné platby na hektar v letech 2007 až 2009 došlo zejména v dĤsledku pĜechodu ekozemČdČlcĤ z dobíhajících pČtiletých závazkĤ HRDP do nových opatĜení PRV s vyššími sazbami. Graf 5 Vývoj dotací v EZ (1998-2010)
1 163 1 200 990 1 000 692
mil. Kþ
800 540
600 311
400
211
231
305 300
168 200
48
84
89
0 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Pozn.: Celková výše dotace pĜedstavuje od roku 2004 objem zažádaných namísto do té doby uvádČných vyplacených finanþních prostĜedkĤ, které jsou vypláceny vždy v prĤbČhu následujícího roku.
Zdroj: MZe ýR; zpracoval ÚZEI
V roce 2010 bylo podáno pĜes 4 700 žádostí o podporu EZ na plochu 422 415 ha (tj. 94 % veškeré plochy zaĜazené v EZ). Zažádáno bylo o 1 162,6 mil. Kþ, což pĜedstavuje nárĤst o 173 mil. Kþ (tj. meziroþnČ o 17 %), který byl zpĤsoben zejména rozšíĜením ploch v EZ. Proti roku 2006 vzrostl objem dotací témČĜ þtyĜnásobnČ a toto navýšení bylo zpĤsobeno jak rĤstem výmČry podporovaných ploch v EZ (o 85 %), tak také navýšením plateb v rámci PRV. V roce 2010 þinila prĤmČrná platba v EZ 2 750 Kþ/ha a proti roku 2006 se více jak zdvojnásobila.
37
38
1 245 84,2
2 000
48,1
PrĤmČrná platba Celková výše dotace1) (mil. Kþ)
1 080 168,0 / 230,8
2 000
3 500
x
3 500
x
1 000
2 000
III
2001-2003
1 340 310,9 / 299,7
11 050
11 050
x
12 235
x
1 100
3 520
IV
2004-2006
2 260 691,7
539,9
14 869
14 869
x
22 383
2 346
1 872
4 086
VI
2008
1 970
15 524
15 524
x
23 369
x
1 954
4 266
V
2007
989,6
2 710
15 129
15 129
x
22 774
2 387
1 905
4 158
VII
2009
1 162,6
2 750
14 825
14 825
13 405
22 316
2 339
1 866
4 074
VIII
2010
35
24
453
216
x
80
47
40
40
x
91
x
x 250
78
21
ZmČna V / IV (%)
10
76
ZmČna IV / III (%)
17
1
-2
-2
x
-2
-2
-2
-2
ZmČna VIII / VII (%)
Zdroj: MZe ýR, SZIF; zpracoval ÚZEI
38
Celková výše dotace pĜedstavuje od roku 2004 objem zažádaných namísto do té doby uvádČných vyplacených finanþních prostĜedkĤ, které jsou vypláceny vždy v prĤbČhu následujícího roku. Pozn.: SmČnný kurz platný pro rok 2007(27,525 Kþ/EUR), 2008 (26,364 Kþ/EUR), 2009 (26,825 Kþ/EUR) a 2010 (26,285 Kþ/EUR)..
1)
2 130
2 200
Speciální byliny
2 130
x
3 195
2 200
x
2 200
x
1 065
2 130
II
1999-2000
Zelenina
Trvalé kultury - extenzivní sady
Trvalé kultury
x
2 200
TTP
TTP - celá ekofarma
2 200
I
1998
Orná pĤda
Užití pĤdy
Tab. 21 Vývoj plateb na hektar plochy v EZ v letech 1998 - 2010
6.3. BodovČ zvýhodnČná opatĜení PRV S ohledem na nízkou produkci biopotravin v ýR se MZe ýR rozhodlo od roku 2007 zvýhodnit výrobce biopotravin a ekologické zemČdČlce pĜi bodovém hodnocení podaných projektĤ u pČti vybraných opatĜení PRV. Podmínky výbČru projektĤ a poskytnutí bodového zvýhodnČní jsou každoroþnČ upravovány a jsou stanoveny v tzv. „Pravidlech, kterými se stanovují podmínky pro poskytnutí dotace na projekty PRV ýR na období 2007-2013“. PODPORA
V RÁMCI OSY A LESNICTVÍ“
I PRV “ZLEPŠENÍ
KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMċDċLSTVÍ
I.1.1 Modernizace zemČdČlských podnikĤ Podpora je zamČĜena na investice, které zlepšují celkovou výkonnost zemČdČlského podniku za úþelem zvýšení jeho konkurenceschopnosti a vztahuje se na þinnosti související s produkcí, zpracováním nebo uvádČním na trh vybraných produktĤ. V roce 2010, stejnČ jako v pĜedchozích letech, platí pro ekozemČdČlce zvýhodnČní ve výši 27 bodĤ, pokud provozují EZ na celé výmČĜe zemČdČlské pĤdy, resp. 15 bodĤ pokud provozují EZ alespoĖ na 50 % výmČry obhospodaĜované pĤdy. I.1.3 PĜidávání hodnoty zemČdČlským a potravináĜským produktĤm Dotace je zamČĜena na podporu výkonnosti zpracovatelských podnikĤ, na rozvoj nových odbytišĢ pro zemČdČlské produkty, podporu marketingu zemČdČlských výrobkĤ, zlepšování kvality výrobkĤ a podporu vývoje aplikace nových produktĤ, postupĤ a technologií. V roce 2010 mohl výrobce biopotravin získat 10 bodĤ, pokud se zavázal, že po dobu 3 let po podání žádosti o proplacení dotace bude dosahovat jeho podíl pĜíjmu z produkce biopotravin / biokrmiv na jeho celkových pĜíjmech více než 75 % nebo více než 25 mil. Kþ za produkci biopotravin / biokrmiv. PĜípadnČ 5 bodĤ pokud tento podíl bude v rozmezí 10 -75 % anebo pĜíjem za biopotraviny dosáhne od 10 do 25 mil. Kþ. Dále musel žadatel nejpozdČji k žádosti o proplacení dotace pĜedložit platné osvČdþení na nČjaký výrobek (biopotravinu / biokrmivo), který byl pĜedmČtem projektu. Vzhledem k velkému zájmu o patĜení v letech 2007 a 2008 byly podmínky získání bodového zvýhodnČní od roku 2009 zpĜísnČny a zĤstaly v platnosti i pro rok 2010, avšak byla snížena výše bodĤ z 20 resp. 10 na polovinu. V letech 2007 a 2008 obdržel výrobce biopotravin jednak 20 bodĤ navíc proti konveþním žadatelĤm a dále zvýhodnČní 15 bodĤ, resp. 7 bodĤ pokud byl souþasnČ registrován jako ekozemČdČlec a obhospodaĜoval celou, resp. minimálnČ 50 % výmČry pĤdy v EZ. I.3.2 Zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ Dotace je zamČĜena na investice v zemČdČlské výrobČ. Je urþena mladým zaþínajícím zemČdČlským podnikatelĤm a je vyplacena formou taxativní þástky urþené k zahájení a rozvoji podnikatelské þinnosti a realizaci podnikatelského plánu. NovČ zaregistrovaný ekologický zemČdČlec neprovozující souþasnČ jinou zemČdČlskou výrobu mohl v roce 2010 získat 15 bodĤ, resp. 10 bodĤ pokud provozoval ekologické zemČdČlství na minimálnČ 50 % výmČry obhospodaĜované pĤdy. Navíc platí, že danou podmínku je tĜeba dodržet minimálnČ po dobu vázanosti projektu. Obdobné podmínky platily
39
i v pĜedchozích tĜech letech, pouze v roce 2007 bylo poskytováno vyšší bodové zvýhodnČní ve výši 27 resp. 15 bodĤ. PODPORA
V RÁMCI OSY III PRV “KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁěSTVÍ VENKOVA“
III.1.1 Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy – zámČr a) OpatĜení je zamČĜeno na realizaci jednotlivých aktivit ve venkovských oblastech v rámci diverzifikace þinností zemČdČlských subjektĤ smČrem k nezemČdČlským þinnostem. ZámČr a) je urþen k zahájení a rozvoji aktivit zejména v oblasti výroby a zpracování vþetnČ podpory tradiþních Ĝemesel. V roce 2010, stejnČ jako v pĜedchozích letech, byl ekozemČdČlec zvýhodnČn 15 body, pokud provozoval EZ na veškeré výmČĜe obhospodaĜované pĤdy, resp. 10 body pokud provozoval EZ na minimálnČ 50 % výmČry pĤdy. III.1.3 Podpora cestovního ruchu – zámČr b) OpatĜení je zamČĜeno na rozvoj aktivit v rámci rozvoje venkovské ekonomiky smČrem k þinnostem v cestovním ruchu, zejména na využití potenciálu zemČdČlských farem v oblasti agroturistiky. V zámČru b) je podporována zejména výstavba malokapacitních ubytovacích a stravovacích zaĜízení, pĤjþoven sportovního vybavení a objektĤ a ploch pro sportovnČ rekreaþní vyžití. V roce 2010 bylo poskytováno zvýhodnČní ekozemČdČlcĤm ve výši 10 bodĤ, pokud provozoval EZ na veškeré výmČĜe obhospodaĜované pĤdy, resp. 5 bodĤ pokud provozoval EZ na minimálnČ 50 % výmČry pĤdy. V letech 2007, 2008 a 2009 platila stejná pravidla pĜi vyšším bodovém zvýhodnČní 15 a 10 bodĤ.
V rámci tČchto pČti opatĜení bylo v roce 2010 témČĜ 45 % (638) žádostí s celkovou požadovanou dotací 1,149 mld. Kþ (tj. 28 % všech dotací) podáno subjekty registrovanými v EZ (viz Tab. 22). K nejþastČji využívanému opatĜení v roce 2010 (stejnČ jako 2009) patĜilo jednoznaþnČ opatĜení „Zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ“ s podílem pĜes 80 %. Dále trvale roste zájem o opatĜení „Podpora cestovního ruchu - zámČr b)“, u kterého byla ekozemČdČlci podána již více než polovina schválených projektĤ. V letech 2007 a 2008 naopak vedl zájem o opatĜení „PĜidávání hodnoty zemČdČlským a potravináĜským produktĤm“.
40
41
851 658 193 146 136 10 286 44 102 1 429
Poþet schválených žádostí 2 503 061 1 957 674 545 386 769 417 566 754 202 663 308 955 138 178 425 197 4 144 808
Požadovaná výše dotace (tis. Kþ)1) 308 272 36 23 23 0 238 12 57 638
36,2 41,3 18,7 15,8 16,9 0,0 83,2 27,3 55,9 44,6
526 158 441 054 85 104 109 217 109 217 0 261 655 27 844 224 096 1 148 970
Z toho subjekty uplatĖující bodové zvýhodnČní za EZ Poþet schválených žádostí Požadovaná výše dotace (abs.) (%) (tis. Kþ) (%) 21,0 22,5 15,6 14,2 19,3 0,0 84,7 20,2 52,7 27,7
1)
41
Požadovaná výše dotace je chápána jako výše požadovaných finanþních prostĜedkĤ po státu (tj. jen þást z celkové investice, protože dotace kryje jen urþité % vynaložených nákladĤ). V tabulce se neptáme na skuteþnČ vyplacené finanþní prostĜedky, protože k jejich þerpání dochází po realizaci investice a v rĤzných dobách. Zdroj: MZe ýR a SZIF; zpracoval ÚZEI
I.1.1 Modernizace zemČdČlských podnikĤ I.1.1a Investice do budov, staveb a technologií pro živoþišnou výrobu I.1.1b Investice do budov, staveb a technologií pro rostlinnou výrobu I.1.3 PĜidávání hodnoty zemČd. a potravin. produktĤm I.1.3.1 PĜidávání hodnoty zemČd. a potravin. produktĤm I.1.3.2 Spolupráce pĜi vývoji nových produktĤ, postupĤ a technologií I.3.2 Zahájení þinnosti mladých zemČdČlcĤ III.1.1 Diverzifikace þinností nezemČdČlské povahy - zámČr a) III.1.3 Podpora cestovního ruchu - zámČr b) Celkem
OpatĜení PRV Osy I a III
Tab. 22 Poþet schválených projektĤ a požadovaná výše dotace u bodovČ zvýhodnČných opatĜení PRV v roce 2010
6.4. Národní dotace V rámci národních dotací implementovaných ve formČ tzv. „Zásad, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na základČ §2 a §2d zákona þ. 252/1997 Sb., o zemČdČlství“ byl pro ekozemČdČlce v letech 2009 a 2010 dostupný dotaþní program „1.R. Podpora restrukturalizace ovocných sadĤ“, dĜíve urþený jen pro pČstitele v systému integrované produkce. V roce 2010 byla v rámci tohoto titulu podpoĜena výsadba ekologických sadĤ s vyplacenou dotací ve výši 12 559 tis. Kþ. V rámci „Zásad“, je také od roku 2010 poskytována podpora operaþních nákladĤ pro ýeskou technologickou platformu pro ekologické zemČdČlství (ýTPEZ) ve výši max. 1 mil. Kþ pod opatĜením „10.E. Podpora technologických platforem v pĤsobnosti rezortu MZE ýR“. 6.5. Akþní plán ýR pro rozvoj EZ Dne 14. 12. 2010 byl pĜijat druhý „Akþní plán pro rozvoj EZ na období 2011-2015“, který navazuje na první „Akþní plán ýR pro rozvoj ekologického zemČdČlství do roku 2010“ schválený vládou 17. 3. 2004. Jedná se o strategické dokumenty shrnující prioritní oblasti a cíle dalšího rozvoje EZ, které slouží jako argumentaþní základna pro diskuse o podpoĜe EZ a také jsou souþasnČ závazkem všech tvĤrcĤ AP k jejich naplnČní. První AP obsahoval 6 prioritních oblastí pro rozvoj EZ a jeho jediným kvantitativním cílem bylo dosažení 10 % podílu ekologicky obhospodaĜovaných ploch na zemČdČlské pĤdČ do roku 2010, þehož bylo dosaženo. Druhý AP nyní obsahuje: x 5 prioritních oblastí rozvoje EZ: o Trh s biopotravinami a dĤvČra spotĜebitele, o Poradenství, výzkum, šíĜení informací, o PĜínosy ekologického zemČdČlství pro životní prostĜedí a pohodu zvíĜat, o Ekonomická udržitelnost ekologického zemČdČlství, o Propagace a osvČta ekologického zemČdČlství a produkce biopotravin. x
x
vizi do roku 2020: „Ekologické zemČdČlství bude plnČ rozvinutým odvČtvím zemČdČlství se všemi odpovídajícími charakteristikami, jakými jsou stabilní trh, služby a státní politika podporující poskytování veĜejných statkĤ, vþetnČ aspektĤ týkajících se životního prostĜedí a pohody zvíĜat.“ A tĜi hlavní cíle: o Vybudování stabilního, dlouhodobČ prosperujícího a konkurenceschopného trhu s bioprodukcí, vyrábČnou efektivnČ a zároveĖ podle principĤ EZ, s ohledem na pohodu zvíĜat, životní prostĜedí a šetrné zpracovatelské metody, o VytvoĜení takové infrastruktury, která bude umožĖovat kontinuální a dlouhodobČ udržitelný rozvoj a zároveĖ bude vytváĜet podmínky k tomu, aby mohla být bioprodukce významnou položkou þeského EZ (významné zvýšení produkce þeských biopotravin), o Dosažení efektivního propojení prvovýroby a zpracovatelských aktivit zemČdČlského i nezemČdČlského charakteru v rámci celého EZ.
Dále AP stanovuje také následující kvantitativní cíle: ¾ Dosáhnout podílu ekologického zemČdČlství 15 % z celkové plochy zemČdČlské pĤdy v ýR, dosáhnout podílu minimálnČ 20% orné pĤdy z celkové výmČry pĤdy v EZ,
42
¾ Dosáhnout 3% podíl biopotravin na celkovém množství zpracovaných potravin, zvýšit podíl þeských biopotravin na 60 % na trhu s biopotravinami, ¾ Dosáhnout nárĤst spotĜeby biopotravin roþnČ minimálnČ o 20 %. Za realizaci AP lze pak považovat veškeré aktivity smČĜující k rozvoji EZ. Mimo PRV byl první AP realizován zejména prostĜednictvím speciálního programu „Ekologické zemČdČlství a biopotraviny“ financovaného MZe ýR. Program byl zamČĜen pĜevážnČ na oblast zpracování, marketingu a propagace a byl schválen 10. 5. 2007. Mezi jeho kvantitativní cíle patĜilo: ¾ dosažení 10% podílu ekologických ploch na celkové zemČdČlské pĤdČ do roku 2010, ¾ posílení povČdomí o EZ (80 % spotĜebitelĤ bude znát Bio logo), ¾ dosažení 1% podílu biopotravin na celkové spotĜebČ potravin v ýR a minimálnČ 25 % obyvatel bude nakupovat biopotraviny pravidelnČ (tj. 1x týdnČ), minimálnČ 60 % biopotravin na celkové spotĜebČ biopotravin bude domácího pĤvodu. Z tohoto programu byla financována první celonárodní propagaþní kampaĖ (2008-2010) zamČĜená na základní osvČtu a propagaci EZ a produkci biopotravin s celkovým rozpoþtem cca 25 mil. Kþ, pĜiþemž polovina nákladĤ byla hrazena z EU fondĤ. Zbylá þást rozpoþtu programu ve výši cca 22,3 mil. Kþ byla použita na podporu 3 projektĤ (2008-2011), a to: x
x
x
ZavádČní biopotravin do škol a pĜedškolních zaĜízení (doba trvání projektu je období 2009-2011). Cílem projektu je pomoci školním jídelnám s praktickým zavádČním biopotravin do jejich jídelníþkĤ a zároveĖ zajistit ekologickým zemČdČlcĤm a výrobcĤm biopotravin odbyt pro jejich produkty. V rámci projektu probíhají také vzdČlávací akce, biojarmarky, kurzy vaĜení ve školních stravovacích zaĜízeních apod. Více informaci je možné nalézt na webové stránce www.bioskoly.cz, Podpora rozvoje regionálního odbytu biopotravin (doba trvání projektu je 20092011). Projekt je zamČĜen pĜedevším na podporu odbytu biomléka a rozvoj trhu s biomlékem. Projekt je urþen pro ekologické zemČdČlce i konvenþní zemČdČlce, kteĜí uvažují o pĜechodu na ekologickou produkci mléka, i pro zpracovatele mléka. V rámci projektu je nabízeno bezplatné poradenství pro zájemce o danou problematiku, vzdČlávací semináĜe, exkurze na farmy s produkcí biomléka, praktické metodiky a další materiály. Více informací je možné nalézt na webové stránce www.bio-mleko.cz, Ekologické zemČdČlství a zpracování biopotravin (doba trvání projektu je 2008-2010). Projekt je zamČĜen pĜedevším na vzdČlávací akce pro zemČdČlce, výrobce a obchodníky s biopotravinami. V rámci projektu byly také zpracovány praktické metodiky pro faremní zpracování masa a mléka v podmínkách ekologického zemČdČlství, a to ve spolupráci se Státní veterinární správou. Metodiky, nejbližší chystané vzdČlávací akce a další informace o projektu je možné získat na webové stránce www.pro-bio.cz.
Mimo program poskytuje odhadem MZE ýR dalších zhruba 7 mil. Kþ roþnČ na podporu EZ: x aktivity podporované v rámci Plánu vzdČlávání a Plánu propagace MZe ýR, x podpora sbČru povinných údajĤ o EZ pro Eurostat provádČný UZEI, x nepravidelný pĜíspČvek nevládním organizacích a svazu.
43
Tab. 23: Aktivity v rámci Akþního plánu pro EZ v ýR podporované MZE ýR Aktivity Poradenství / školení VzdČlávání / informace Propagaþní aktivity
Institucionální podpora Výzkum
Popis Školení zamČstnancĤ kontrolních organizací PĜíspČvek na tisk propagaþních materiálĤ PĜíspČvek na tisk roþenky EZ Finanþní pĜíspČvek na národní propagaþní kampaĖ (2008-2010) PĜíspČvek na organizaci MČsíce biopotravin Podpora úþasti na veletrzích (Biofach…) Podpora biojarmarku na ToulcovČ dvoĜe Financování sbČru dat o EZ pro Eurostat - ÚZEI Nepravidelná podpora asociacím / svazĤm EZ Podpora 3 významných projektĤ v Programu „EZ a biopotraviny“ Výzkumné granty v rámci ERA-NET CORE Organic Výzkumné granty v rámci národních výzkumných projektĤ Finanþní pĜíspČvek na poĜádání konferencí (Bioakdemie)
Zdroj: MZe ýR; zpracoval ÚZEI
Propagace – zvyšování informovanosti spotĜebitele V roce 2010 byla ukonþena první státní reklamní kampaĖ na biopotraviny, která byla zahájena v roce 2008 a která zahrnovala billboardy, inzerci v tisku, ochutnávky biopotravin, tištČné materiály, informaþní a vzdČlávací poĜady v médiích, prezentaci na webu apod. Tato kampaĖ byla z poloviny financována Evropskou komisí, celkový rozpoþet kampanČ byl cca 25 mil. Kþ, web projektu byl www.jimebio.cz. V rámci tohoto projektu byly realizovány v listopadu 2008 a 2010 reprezentativní prĤzkumy spotĜebitelského chování a jejich zájmu o biopotraviny. NicménČ již v roce 2006 si MZE ýR nechalo vypracovat první oficiální prĤzkum povČdomí spotĜebitelĤ o biopotravinách. Proto je možné v následující tabulce pĜedstavit srovnání výsledkĤ tČchto tĜí prĤzkumĤ. Tab. 24 Srovnání výsledkĤ hlavních postojĤ a znalostí spotĜebitelĤ v oblasti biopotravin v letech 2006, 2008 a 2010 Postoj spotĜebitelĤ Vím, že se prodávají biopotraviny Kupuji biopotraviny Kupuji biopotraviny pravidelnČ Cena je pro mČ nejvČtší pĜekážkou pro nákup biopotravin Nedostatek informací je pro mČ nejvČtší pĜekážkou pro nákup biopotravin Vím, jak se biopotraviny oznaþují, znám národní BIO logo Znám ve svém okolí ekologického farmáĜe Znám ve svém okolí prodejce biopotravin
ýervenec 2006 (%) 54 29 3 31
Listopad 2008 (%) 92 39 14 29
Listopad 2010 (%) 96 37 14 40
32
2
1
32
56
54
6 22
15 74
23 témČĜ 100%
Evropská komise kromČ toho na stránkách www.organic-farming.eu vede vlastní internetovou propagaþní kampaĖ zamČĜenou na ekologické zemČdČlství, která má i þeskou jazykovou mutaci. V záĜí 2010 také probČhl 6. roþník informaþní akce pro spotĜebitele ZáĜí-MČsíc biopotravin“ s mottem „Rozmanitost každým kouskem“. Uskuteþnilo se témČĜ 80 rozmanitých akcí, pĜedevším šlo o exkurze na ekofarmy, biojarmarky, biodožínky, ochutnávky biopotravin a vzdČlávací akce. Web projektu je www.mesicbiopotravin.cz. 44
7. Právní úprava, kontrola a certifikace Pravidla ekologického zemČdČlství a výroby biopotravin jsou upravená národní i evropskou legislativou. V rámci EU platí od 1. 1. 2009 nové naĜízení Rady (ES) 834/2007 o ekologické produkci a oznaþování ekologických produktĤ a provádČcí naĜízení Komise (ES) 889/2008 (nahrazující naĜízení Rady (EHS) 2092/91 o ekologickém zemČdČlství). DĤležité je zmínit i naĜízení Komise (ES) 1254/2008, kterým se stanoví zejména pravidla pro používání kvasinek a produktĤ z kvasnic v EZ a dále naĜízení Komise (ES) 1235/2008, ve znČní jeho novel, kterým se stanoví provádČcí pravidla pro dovoz biopotravin ze tĜetích zemí. Na národní úrovni stále platí zákon þ. 242/2000 Sb., o ekologickém zemČdČlství (ve znČní novel), který upravuje zejména postup pro registraci v ekologickém zemČdČlství, nebo správní delikty pĜi porušení pravidel EZ. Zákon také stanoví ve své provádČcí vyhlášce þ. 16/2006 Sb., podobu národního loga pro biopotraviny, které se bude i nadále používat na obalu biopotravin spoleþnČ s logem Evropské unie pro ekologickou produkci. Kontrolu registrovaných ekologických podnikatelĤ, výrobcĤ biopotravin, obchodníkĤ a dalších registrovaných osob ve smyslu zákona þ. 242/2000 Sb., o ekologickém zemČdČlství, zajišĢují od roku 2006 tĜi kontrolní organizace povČĜené MZE ýR, a to: KEZ o. p. s. se sídlem v Chrudimi, ABCERT AG se sídlem v JihlavČ a Biokont CZ, s. r. o. se sídlem v BrnČ. Všechny uvedené organizace kromČ kontroly a certifikace zemČdČlských podnikĤ provádČjí osvČdþování bioproduktĤ a biopotravin a jsou akreditovány nezávislými akreditaþními instituty (v ýR je to ýIA). Na výkon kontroly navíc dohlíží jako zodpovČdný úĜad MZE ýR odbor environmentální a ekologického zemČdČlství. S ohledem na nové právní pĜedpisy (naĜízení Rady (ES) 834/2007) a stoupající poþet ekologických podnikĤ došlo v rámci kontrolního systému k rozdČlení kompetencí. Od 1. 1. 2010 dohlíží na dodržování právních pĜedpisĤ vedle soukromých kontrolních organizací také ÚstĜední kontrolní a zkušební ústav zemČdČlský (ÚKZÚZ), který zajišĢuje novČ povinnou úĜední kontrolu.
45
Tiráž: Vydavatel: ÚstĜední kontrolní a zkušební ústav zemČdČlský (ÚKZÚZ), Hroznová 2, 656 06 Brno Andrea Hrabalová (ed.): Roþenka ekologické zemČdČlství v ýeské republice 2010 autorem kapitoly: „Podpora ekologického zemČdČlství a výroby biopotravin“ je Ing. Martin Leibl, PhD. – Ministerstvo zemČdČlství ýR, odbor environmentální a ekologického zemČdČlství. Vydal: ÚKZÚZ Brno ve spolupráci s ÚZEI, Ministerstvem zemČdČlství ýR, Bioinstitutem a ýeskou technologickou platformou pro ekologické zemČdČlství. Fotografie: Ing. Markéta Sáblíková Grafická úprava: Andrea Hrabalová a ÚKZÚZ - oddČlení publikací, ÚKZÚZ, Hroznová 2, Brno Tisk: ÚKZÚZ Brno Distribuce: ýeská technologická platforma pro ekologické zemČdČlství, www.ctpez.cz Texty a data byly zpracovány v rámci tematického úkolu „Statistická šetĜení ekologického zemČdČlství (ekologické farmy – bioprodukce, zpracování, odbyt a trh s biopotravinami)“ zadaného ÚZEI Ministerstvem zemČdČlství ýR pro rok 2011. © Andrea Hrabalová a ÚZEI Praha, 2011 ISBN: 978-80-7401-053-8 48