2007
4 revue pro v˝zkum populaËnÌho v˝voje
ČLÁNKY – Ludmila Fialová: Změny charakteru mimomanželské plodnosti v českých zemích od 18. století ● Beatrice Chromková-Manea – Petr Fučík: Teorie konfliktních preferencí a plodnost v České republice ● XXXVII. konference České demografické společnosti „Regionální demografie“, Olomouc, 23. – 24. květen 2007 DISKUSE ● SČÍTÁNÍ LIDU ● RECENZE ● ZPRÁVY ● VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI DEMOGRAFIE ● PŘEHLEDY ● BIBLIOGRAFIE
obsah
»L¡NKY Ludmila Fialov·: ZmÏny charakteru mimomanûelskÈ plodnosti v Ëesk˝ch zemÌch od 18. stoletÌ ........ 230 Beatrice Chromkov·-Manea ñ Petr FuËÌk: Teorie konfliktnÌch preferencÌ a plodnost v »eskÈ republice ........................................................................................................................... 244 XXXVII. konference »eskÈ demografickÈ spoleËnosti ÑRegion·lnÌ demografieì, Olomouc, 23. ñ 24. kvÏten 2007 ......................................................................................................................... 253 Ludmila Nesl·dkov·: »innost historick˝ch demograf˘ na severnÌ MoravÏ ................................... 253 Ludmila Fialov·: Region·lnÌ rozdÌly ve v˝voji obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ v letech 1650ñ1800 ..... 254 Josef Grulich: Demografick˝ v˝voj jiûnÌch »ech v 17. a 18. stoletÌ .............................................. 254 VladimÌr Balcar: Obyvatelstvo mÏst v »eskÈ republice v letech 1869 a 2001 .............................. 254 Kryötof Zeman: NadÏje doûitÌ v okresech »eskÈ republiky v letech 1981ñ2005 podle ˙daj˘ »eskÈho statistickÈho ˙¯adu .................................................................................... 254 ä·rka Kasalov· DaÚkov· ñ Lenka Ju¯ÌËkov·: Region·lnÌ diferenciace p¯ÌËin smrti v »eskÈ republice ..................................................................................................................................... 255 Dagmar Dz˙rov· ñ Michala Lustigov·: ZdravÌ, ûivotnÌ styl a prost¯edÌ, vybran· mÏsta »eskÈ republiky, 1998ñ2002 ................................................................................................................. 255 Jitka Rychta¯Ìkov·: Region·lnÌ diferenciace plodnosti v pr˘¯ezovÈ a kohortnÌ perspektivÏ .......... 255 Dagmar BartoÚov·: Region·lnÌ aspekty zmÏn ve sloûenÌ obyvatelstva »eskÈ republiky podle rodinnÈho stavu koncem 20. a zaË·tkem 21. stoletÌ ................................................................... 255 Danuöa JurËov· ñ J·n MÈsz·ros ñ Iveta StankoviËov·: PopulaËn˝ v˝voj v okresoch Slovenskej republiky ..................................................................................................................................... 255 Jozef Ml·dek: St·rnutie obyvateæstva Slovenska a jeho interpret·cie v Atlase obyvateæstva Slovenska .................................................................................................................................... 256 Eva KaËerov· ñ Jitka Langhamrov· ñ Tom·ö Fiala: Anal˝za demografickÈho v˝voje a jeho d˘sledk˘ pro oblast ökolstvÌ v mal˝ch lokalit·ch na okraji Prahy .............................................. 256 Branislav Bleha: NieËo k presnosti populaËn˝ch prognÛz Slovenskej republiky a »eskej republiky ...... 256 Jan M¸ller: Aktu·lnÌ zmÏny v ˙zemnÌm ËlenÏnÌ »eskÈ republiky a demografick· data ............... 256 Tadeusz Siwek: Moûn˝ vliv zmÏny metodiky sËÌt·nÌ lidu v roce 2001 na n·rodnostnÌ strukturu »eskÈ republiky .......................................................................................................................... 257 Jakub Fischer ñ Petr Mazouch: Souvislosti vzdÏlanosti, nezamÏstnanosti a ekonomickÈho r˘stu z region·lnÌho hlediska ............................................................................................................... 257 Luboö Marek ñ Michal Vrabec: V˝voj mezd v krajÌch »eskÈ republiky podle vÏku a pohlavÌ ...... 257 Pavel Pt·Ëek ñ V·clav Touöek ñ VladimÌr Pol·öek: Region·lnÌ aspekty vnit¯nÌ migrace v »eskÈ republice v obdobÌ 1991ñ2004 ................................................................................................... 257 VladimÌr Pol·öek ñ Pavel PlaËek ñ V·clav Touöek: Migrace vysokoökol·k˘ v letech 1991ñ2004 v region·lnÌm pohledu ................................................................................................................ 258 Bohdana Hol·: Cizinci v »eskÈ republice ñ regionalizace dat a dalöÌ problÈmy a v˝zvy ............. 258 ZdenÏk »erm·k ñ Dagmar Dz˙rov·: Ileg·lnÌ migranti v praûskÈm regionu .................................. 258 Jaroslav Dufek ñ Bohumil Mina¯Ìk: V˝voj charakteristik pohybu obyvatelstva v krajÌch regionu Jihov˝chod ve srovn·nÌ s »eskou republikou ............................................................................. 259
contents ARTICLES Ludmila Fialov·: Changes in the Nature of Non-Marital Fertility in the Czech Lands since the 18th Century .................................................................................................................... 230 Beatrice Chromkov·-Manea ñ Petr FuËÌk: The Conflicting Preference Theory and Fertility in the Czech Republic ....................................................................................................................... 244 The 37th Conference of the Czech Demographic Society on ÑRegional Demographyì, Olomouc, 23ñ24 May 2007 ............................................................................................................ 253 DISCUSSION Ladislav Rabuöic: Some Comments on Czech Family Policy ........................................................... 262 P O P U L AT I O N C E N S U S Robert äanda: Economic Activity and Education of the Population in European Countries by the Results of the Census 2000 .................................................................................................. 273 BOOK REVIEWS Extra-marital Fertility in the Czech Republic since 1989í (Michaela PotanËokov·) ......................... 279 Children in 19th Century Bohemia (Petra Berrov·) .......................................................................... 280 History of the Population of England (Ludmila Fialov·) ................................................................... 281 REPORT ñ IMPORTANT PERSONALITIES OF DEMOGRAPHY ñ SURVEYS ñ BIBLIOGRAPHY
© »esk˝ statistick˝ ˙¯ad 2007 Vyd·v· »ESK› STATISTICK› ⁄ÿAD ve Studiu GSW, »s. arm·dy 31, 160 00 Praha 6. ÿÌdÌ redakËnÌ rada: Ing. Ji¯ina R˘ûkov·, CSc. (p¯edsedkynÏ redakËnÌ rady), Mgr. VÏra Hruökov·, CSc. (v˝konn· redaktorka), PhDr. Milan Aleö, RNDr. Ludmila Fialov·, CSc., Doc. Ing. Zuzana Finkov·, CSc., Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc., Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc., Ing. Milan KuËera, PhDr. VÏra Kucha¯ov·, CSc., Ing. Jitka Langhamrov·, CSc., Prof. Ing. ZdenÏk PavlÌk, DrSc., Prof. RNDr. Jitka Rychta¯Ìkov·, CSc., Doc. Ing. Eduard SouËek, CSc., Ing. Miroslav äimek, Ing. Josef äkrabal. Vych·zÌ Ëty¯ikr·t roËnÏ. Informace o p¯edplatnÈm pod·v· a objedn·vky p¯ijÌm· redakce. Adresa redakce: Praha 10 ñ Straönice, Na pades·tÈm 81, PS» 100 82, telefon: 274 052 834, e-mail:
[email protected] Informace o p¯edplatnÈm a objedn·vky vy¯izuje firma MYRIS TRADE s. r. o., P. O. Box 2, 142 00 Praha 4. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povolila »esk· poöta, s. p., OdötÏpn˝ z·vod Praha Ë. j. nov 6364/98 ze dne 9. 2. 1998 Sazba, grafickÈ zpracov·nÌ a tisk ñ Studio GSW, »s. arm·dy 31, Praha 6, tel./fax: 233 326 945, e-mail:
[email protected] Cena jednoho v˝tisku 48 KË, roËnÌ p¯edplatnÈ 192 KË + poötovnÈ. IndexovÈ ËÌslo 46 465 ï ISSN 0011-8265 ï Reg. zn. MK »R E 4781. Nevyû·danÈ rukopisy se nevracejÌ. »Ìslo 4/2007, roËnÌk 49. Rukopis p¯ed·n tisk·rnÏ 15. 9. 2007. Toto ËÌslo vyölo v listopadu 2007.
Obsah
Bohumil Mina¯Ìk ñ Jaroslav Dufek: DemografickÈ st·rnutÌ a v˝voj zatÌûenÌ produktivnÌ populace v regionu Jihov˝chod .................................................................................................................. 259 Jana KrajËov· ñ Jaroslav Venc·lek: Region·lnÌ demografickÈ aspekty dynamiky obyvatel MoravskoslezskÈho kraje (1971ñ2000) ...................................................................................... 259 Ivan äotkovsk˝: Srovn·nÌ populaËnÌho v˝voje Moravskoslezska s ostatnÌmi regiony soudrûnosti »eskÈ republiky po roce 1970 .................................................................................................... 259 Alena Sedl·kov·: VybrannÈ soci·lno-demografickÈ aspekty b˝vania v suburb·nnych zÛnach postkomunistick˝ch miest: K ot·zke existencie komunity v suburb·nnej zÛne Preöova ........... 260 Dagmar Popjakov·: Zmeny vekovej ötrukt˙ry migrantov v ostatnom decÈniu (prÌklad Petrûalky ñ urb·nnej ötruktury Bratislavy) .................................................................................................... 260 VladimÌr BaËÌk: Vyuûitie vybran˝ch technologiÌ pre distrib˙ciu v˝sledkov zo sËÌtania obyvateæov, domov a bytov na prÌklade bratislavsk˝ch obcÌ .......................................................................... 260 Ji¯Ì Kov·¯: Sestup obyvatelstva z hor (p¯Ìklad okresu JesenÌk) ...................................................... 261 DISKUSE Ladislav Rabuöic: NÏkolik pozn·mek k ËeskÈ rodinnÈ politice ......................................................... 262 S » Õ T¡ N Õ L I D U Robert äanda: Ekonomick· aktivita a vzdÏl·nÌ obyvatelstva evropsk˝ch zemÌ podle v˝sledk˘ sËÌt·nÌ lidu, dom˘ a byt˘ kolem roku 2000 ................................................................................................ 273 RECENZE Mimomanûelsk· plodnosù v »eskej republike po roku 1989 (Michaela PotanËokov·) ..................... 279 DÌtÏ v »ech·ch devaten·ctÈho stoletÌ (Petra Berrov·) ....................................................................... 280 DÏjiny obyvatelstva Anglie (Ludmila Fialov·) .................................................................................. 281 Z P R ¡V Y Z »eskÈ demografickÈ spoleËnosti ñ EurÛpska populaËn· konferencia, Liverpool 2006 ñ Mezin·rodnÌ semin·¯ aplikovanÈ demografie k problematice asistovanÈ reprodukce ñ Demografick˝ v˝voj v EvropskÈ unii a v »eskÈ republice: Hrozba? V˝zva? P¯Ìleûitost? ......................................... 282 V›ZNAMN… OSOBNOSTI DEMOGRAFIE Prof. Ing. VladimÌr RoubÌËek, CSc. (1930ñ2005) (Jitka Langhamrov·) ........................................... 286 P ÿ E H L E DY Sexu·lnÌ hr·tky dnes a sto let zp·tky (Hana Malinov·) ñ St¯ednÌ dÈlka ûivota p¯i narozenÌ ñ vybranÈ zemÏ ñ MÌra kojeneckÈ ˙mrtnosti ñ vybranÈ zemÏ ñ ⁄hrnn· plodnost ñ vybranÈ zemÏ ................... 290 B I B L I O G R A F I E .......................................................................................................................... 300
N·zory autor˘ se nemusÌ vûdy shodovat se stanovisky redakËnÌ rady. Demografie je recenzovan˝ odborn˝ Ëasopis. 229
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
2007 ï RO»NÕK 49 ï »ÕSLO 4
ZMÃNY V CHARAKTERU MIMOMANéELSK… PLODNOSTI V »ESK›CH ZEMÕCH OD 18. STOLETÕ LUDMILA FIALOV¡ Changes in the Nature of Non-Marital Fertility in the Czech Lands since the 18th Century The increase in the percentage of children born to unwed parents is one of the more significant changes that have occurred in the reproductive behaviour of the population of the Czech Republic since 1989. However, the increase is primarily a consequence of the substantial decrease in the marital fertility rate, and not a rise in the fertility rate of unmarried women. Demografie, 2007, 49: 230ñ243
Problematiku nemanûelskÈ plodnosti lze uchopit z r˘znÈho pohledu. Lze na ni pohlÌûet buÔ jako na urËit˝ spoleËensk˝ fenomÈn a v tom zejmÈna z hlediska postoje spoleËnosti k nemanûelsk˝m intimnÌm styk˘m a z toho odvozovan˝m postoj˘m ke svobodn˝m matk·m a jejich dÏtem (srv. Tinkov·, 2004), nebo jako na fenomÈn t˝kajÌcÌ se urËitÈho aspektu demografickÈho chov·nÌ ovlivÚujÌcÌho celkovou ˙roveÚ plodnosti (Horsk·, 1980; PavlÌk ñ Rychta¯Ìkov· ñ äubrtov·, 1986)1). Druh˝ p¯Ìstup je do znaËnÈ mÌry snadnÏjöÌ, protoûe dÌky v˝raznÏ negativnÌmu postoji zejmÈna katolickÈ cÌrkve k rozenÌ dÏtÌ mimo manûelstvÌ je moûnÈ tento jev sledovat soubÏûnÏ s manûelskou plodnostÌ v podstatÏ od poË·tku vedenÌ z·znam˘ o k¯tech aû do novÈ doby. Je pravdÏpodobnÈ, ûe pr·vÏ pro odmÌtav˝ postoj cÌrkve a ve¯ejnosti v˘bec k neprovdan˝m matk·m a jejich dÏtem, byla v minulosti p¯ev·ûn· vÏtöina dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ dÏtmi nechtÏn˝mi. P¯esto asi existovala vûdy urËit· Ë·st dÏtÌ, kterÈ p¯ivedly na svÏt neprovdanÈ ûeny z·mÏrnÏ. Za takovÈ p¯Ìpady je moûnÈ povaûovat dÏti, kterÈ se narodily ze svazk˘ osob, jeû z ¯ady d˘vod˘ sÚatek neuzav¯ely, ale ûily spolu ve spoleËnÈ dom·cnosti, a takÈ dÏti, kterÈ se narodily p·r˘m, kterÈ sÚatek uzav¯Ìt hodlaly, intimnÏ se st˝kaly a sÚatek uzav¯ely aû po narozenÌ dÌtÏte (dÏtÌ). Od syntetickÈ studie Pavly HorskÈ (1980) se problematika mimomanûelskÈ plodnosti v 19. a na poË·tku 20. stoletÌ netÏöÌ u n·s vÏtöÌ pozornosti, i kdyû se k nÏkter˝m aspekt˘m muselo p¯ihlÌûet p¯i rozboru celkovÈ ˙rovnÏ plodnosti jak v obdobÌ tzv. starÈho demografic1) ZajÌmav˝m tÈmatem by byla sama geneze postupnÈ zmÏny v pojmenov·nÌ vlastnÌho jevu: od ÑnemanûelskÈì k ÑmimomanûelskÈì plodnosti.
230
Ludmila Fialov·: ZmÏny v charakteru mimomanûelskÈ plodnosti v Ëesk˝ch zemÌch od 18. stoletÌ
kÈho reûimu (Dokoupil et al., 1999), tak bÏhem demografickÈ revoluce (Fialov·, 1990). Demografick˝ v˝zkum zaloûen˝ na agregovan˝ch datech nem˘ûe rozliöit skuteËnÈ pozadÌ narozenÌ jednotliv˝ch dÏtÌ, m˘ûe ale nÏkterÈ aspekty p¯eci jen vysledovat. Jiû z podÌlu dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ lze usuzovat na to, zda je ˙roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti jevem margin·lnÌm a jde tudÌû spÌöe o dÏti nechtÏnÈ, nebo zda naopak jejich vyööÌ podÌl naznaËuje, ûe jde o dÏti rozenÈ do neform·lnÌch svazk˘ rodiˢ, kte¯Ì z r˘zn˝ch d˘vod˘ o legalizaci svÈho svazku sÚatkem neusilovaly. RozhodujÌcÌ pro intenzitu mimomanûelskÈ plodnosti bylo soci·lnÌ a kulturnÌ prost¯edÌ, jak ukazuje nap¯Ìklad detailnÌ mikrosonda podniknut· AlicÌ Velkovou (2002) ve farnosti äù·hlavy nebo poslednÌ sociologickÈ v˝zkumy (Chaloupkov·, 2006). I na p¯Ìkladu studia mimomanûelskÈ plodnosti je patrnÈ, ûe se z·jem badatel˘ o urËitou problematiku zvyöuje v dobÏ, kdy se mÏnÌ jejÌ intenzita, resp. kdy se ve zmÏnÏ intenzity odr·ûÌ zmÏna chov·nÌ. V tomto p¯ÌpadÏ je to zvl·öù patrnÈ. O skladbu narozen˝ch dÏtÌ podle rodinnÈho stavu matky a s tÌm souvisejÌcÌ okolnosti se badatelÈ zaËali do hloubky zajÌmat na p¯elomu 70. a 80. let 20. stoletÌ, v dobÏ kdy se ve velkÈ Ë·sti zemÌ z·padnÌ Evropy zaËal zvyöovat podÌl dÏtÌ rozen˝ch neprovdan˝m ûen·m. HistoriËtÌ demografovÈ se snaûili najÌt urËitÈ paralely v minulosti, resp. je zajÌmaly rozdÌlnosti Ëi podobnosti tohoto jevu, kter˝ p¯estal b˝t margin·lnÌm. CharakteristickÈ je, ûe v dobÏ, kdy vyöel prvnÌ velk˝ mezin·rodnÌ sbornÌk vÏnovan˝ tÈto problematice (Laslett ñ Oesterveen ñ Smith, 1980), se podÌl mimomanûelsky narozen˝ch dÏtÌ v »eskÈ republice sice jiû mÌrnÏ zvyöoval, ale byl st·le jeötÏ niûöÌ neû 6 %. I to byl asi d˘vod, proË z˘stal p¯ÌspÏvek Pavly HorskÈ (1980) dlouho ojedinÏl˝m. A i kdyû byl rozbor mimomanûelskÈ plodnosti standardnÌ souË·stÌ vÏtöiny studiÌ zab˝vajÌcÌch se populaËnÌm v˝vojem, resp. v˝vojem plodnosti v Ëesk˝ch zemÌch v minulosti, neb˝val v˝raznÏji akcentov·n (Fialov·, 1981; Fialov· ñ PavlÌk ñ Vereö, 1990; DÏjiny, 1995). ObdobnÏ tomu bylo i v p¯Ìstupu sociolog˘. Teprve se zmÏnou reprodukËnÌho chov·nÌ od poË·tku 90. let se ˙roveÚ plodnosti neprovdan˝ch ûen stala ËastÏjöÌm n·mÏtem v˝zkumu, a to jak demograf˘, tak sociolog˘. Dot˝k· se jÌ v podstatÏ kaûd· anal˝za plodnosti p¯ÌpadnÏ rodinnÈho chov·nÌ; na rozdÌl od doby p¯edchozÌ je jÌ ale vÏnov·no vÌce mÌsta a nechybÌ snaha o pochopenÌ tohoto fenomÈnu a o jeho za¯azenÌ do öiröÌch souvislostÌ (Rychta¯Ìkov·, 2003; äalamounov· ñ N˝vlt, 2006). V tomto p¯ÌspÏvku se pokusÌm uk·zat na podobnosti Ëi rozdÌly v charakteru mimomanûelskÈ plodnosti v dlouhodobÏjöÌ perspektivÏ, neboù datov· z·kladna je dnes jiû pomÏrnÏ bohat· a poskytuje r·mcovÈ informace o ˙rovni mimomanûelskÈ plodnosti za pomÏrnÏ dlouhÈ obdobÌ. Jiû Pavla Horsk· (1980: 346) rozliöila ve v˝voji mimomanûelskÈ t¯i obdobÌ: ran˝ novovÏk (zhruba od poË·tku farnÌ evidence p¯irozenÈ mÏny do prvnÌ t¯etiny 19. stoletÌ), kdy se mimo manûelstvÌ rodilo v pr˘mÏru do 5 % dÏtÌ; od poË·tku druhÈ t¯etiny 19. stoletÌ do konce prvnÌ poloviny 20. stoletÌ, kdy se tento podÌl pohyboval mezi 12 % aû 15 %; po roce 1950, kdy se podÌl snÌûil na ˙roveÚ kolem 5 %. Z doby publikov·nÌ pr·ce Pavly HorskÈ v roce 1980 vypl˝v·, ûe se nemohla zab˝vat Ëtvrt˝m obdobÌm, kterÈ nastalo po roce 1990 a trv· dosud ñ v tÈto dobÏ podÌl dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ trvale roste (v roce 2006 jiû p¯es·hl 33 %). Prameny a metody v˝zkumu P¯i anal˝ze rodinnÈho chov·nÌ zajÌm· demografy rozö̯enÌ studovanÈho jevu v populaci, jeho intenzita, Ëasov·nÌ a diferenciace, p¯ÌpadnÏ i region·lnÌ rozdÌly. Nejinak je tomu i u mimomanûelskÈ plodnosti. Zpravidla se sleduje podÌl dÏtÌ rozen˝ch neprovdan˝m ûen·m, vÏkov· skladba matek tÏchto dÏtÌ a takÈ jejich dalöÌ charakteristiky. P¯i rozboru dlouhodobÏjöÌch trend˘ je zpravidla nutnÈ vyuûÌt pouze jednoduööÌch ukazatel˘ dostupnÏjöÌch pro delöÌ Ëasov· obdobÌ, navÌc srovnateln˝ch. Z toho d˘vodu se omezÌm v podstatÏ pouze na sledov·nÌ podÌlu dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ, pro novÏjöÌ obdobÌ takÈ na vÏkovou skladbu matek tÏchto dÏtÌ, resp. vÏkovÏ specifickou ˙roveÚ plodnosti neprovdan˝ch ûen. Demografick· statistika poskytuje data o ˙rovni mimomanûelskÈ plodnosti na dneönÌm ˙zemÌ 231
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
»eskÈ republiky od roku 17872). ⁄roveÚ plodnosti neprovdan˝ch ûen podle vÏku lze sledovat v obdobÌ 1900ñ1970 p¯ev·ûnÏ jen v letech sËÌt·nÌ lidu, pozdÏji je to moûnÈ kaûdoroËnÏ3). Kvalita a vypovÌdacÌ schopnost ukazatel˘ se sice liöÌ, p¯esto dokl·dajÌ zmÏny v postoji k nemanûelskÈ plodnosti u urËitÈ Ë·sti obyvatelstva a naznaËujÌ i vnit¯nÌ diferenciaci tÏchto rozdÌl˘. NÌzk· ˙roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti (obdobÌ do roku 1810) V obdobÌ ranÈho novovÏku lze na p¯ev·ûnou vÏtöinu dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ pohlÌûet jako na dÏti nechtÏnÈ, narozenÈ zpravidla svobodn˝m matk·m, Ëasto ûen·m ve sluûebnÈm postavenÌ. Data naznaËujÌ, ûe narozenÌ nemanûelskÈho dÌtÏte nebylo v˝jimeËnou ud·lostÌ, ale ûe z·roveÚ nebylo ud·lostÌ p¯Ìliö frekventovanou. Z hluböÌ anal˝zy ˙daj˘ zejmÈna z obdobÌ p¯ed polovinou 18. stoletÌ (tab. 1), lze usuzovat na urËitou podregistraci narozenÌ nelegitimnÌch dÏtÌ. Aby se zv˝raznilo neplnopr·vnÈ postavenÌ tÏchto dÏtÌ, nemÏly b˝t zapisov·ny do matrik spoleËnÏ s manûelsk˝mi dÏtmi. NÏkdy matrik·¯ na doporuËenÌ nedbal a zapisoval chronologicky vöechny dÏti bez ohledu na jejich legitimitu. »astÏji ale vedl seznamy dva, ale ne vûdy se oba zachovaly. Protoûe z·pis do matriky byl aû do roku 1770 placen˝, moûn· ûe i tato okolnost vedla k podregistraci z·pis˘ dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ, jejichû matky zpravidla pat¯ily k mÈnÏ majetnÈ soci·lnÌ vrstvÏ. K tomuto z·vÏru vedou velmi nÌzkÈ poËty evidovan˝ch dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ v nÏkter˝ch farnÌch obvodech. Nap¯Ìklad v matrice narozen˝ch ve farnosti Broumov se v letech 1725ñ1742 z 3498 evidovan˝ch k¯t˘ pouze jeden t˝kal nemanûelskÈho dÌtÏte, v DomaûlicÌch v letech 1760ñ1769 z 1267 ani jedin˝. Jak Eliöka »·Úov· (1981) tak Petr MuûÌk (1984), kte¯Ì data pro tyto lokality zpracov·vali, nÌzkÈ poËty vysvÏtlovali pr·vÏ podregistracÌ. Ale ani v p¯Ìpadech, kdy lze usuzovat na ˙plnÏjöÌ, p¯ÌpadnÏ ˙pln· data, neb˝val poËet dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ vysok˝, zvl·ötÏ ve venkovsk˝ch oblastech. Nap¯Ìklad v malÈm obvodu n·leûejÌcÌm k farnÌmu kostelu v PorubÏ (dneönÌ okres Karvin·) se v 18. stoletÌ jako nelegitimnÌ narodily jen v˝jimeËnÏ vÌce neû 4 dÏti roËnÏ (coû bylo mezi 2 a 5 % z ˙hrnu narozen˝ch dÏtÌ) a stejn˝ podÌl p¯ipadal na velk˝ obvod smeËensk˝, kde bylo tÏchto dÏtÌ roËnÏ jen z¯Ìdka vÌce neû 10, ale z 11 vesnic. ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe na venkovÏ byl podÌl nemanûelsk˝ch dÏtÌ v dlouhodobÈm pr˘mÏru st·l˝ a nÌzk˝, zpravidla niûöÌ neû 4 %. ⁄roveÚ nemanûelskÈ plodnosti vöak rostla v neklidn˝ch dob·ch, zvl·ötÏ bÏhem v·lek. To lze doloûit nap¯Ìklad daty z farnosti Dobrovice (okres Mlad· Boleslav), kde se z hladiny mÌrnÏ p¯evyöujÌcÌ 2 % zv˝öil ve 40. letech 18. stoletÌ, kdy byly »echy mÌstem v·leËnÈho st¯etnutÌ (v·lka o dÏdictvÌ habsburskÈ), podÌl nemanûelsk˝ch dÏtÌ na 5 % a v n·sledujÌcÌ dek·dÏ na 7 % (v·lka sedmilet·; Dokoupil et al., 1999: 49). PonÏkud jin˝ obraz poskytujÌ data z mÏstsk˝ch farnostÌ. PodÌly dÏtÌ narozen˝ch neprovdan˝m matk·m v nich b˝vajÌ zpravidla vyööÌ, i kdyû rozdÌly nebyly p¯Ìliö vysokÈ, zvl·ötÏ ölo-li o menöÌ mÏsto4). Z dostupn˝ch dat lze soudit, ûe aû do konce 50. let 18. stoletÌ byl jejich podÌl i ve vÏtöÌch mÏstech niûöÌ neû 5% a teprve potom se pomÏrnÏ rychle zv˝öil na dvojn·sobek (nap¯. Litomϯice, pravdÏpodobnÏ i PlzeÚ). UrËitou v˝jimku p¯edstavovala Praha, kde byly podÌly dÏtÌ rozen˝ch neprovdan˝m matk·m v˝znamnÏ vyööÌ. Jiû ve druhÈ polovinÏ 17. stoletÌ Ëinil jejich podÌl vÌce neû 5 %5). V prvnÌ 2)
Z dat demografickÈ statistiky lze odvodit podÌl dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ za ËeskÈ zemÏ v letech 1787 a 1792 a po tÈ od roku 1806 (do roku 1822 vöak zpravidla buÔ pouze za »echy nebo za Moravu Ëi Slezsko). Data ve studii pouûit· jsou pro obdobÌ p¯ed rokem 1918 p¯evzata buÔ z rozbor˘ farnÌch matrik nebo z edice V. Sekery (Sekera, 1978,1979). 3) V˝poËet je v·z·n na dostupnost dat o skladbÏ ûen podle vÏku a rodinnÈho stavu. Ta z˘st·vala pouze v rukopisech nebo v internÌch materi·lech statistickÈho ˙¯adu; poËÌnaje rokem 1986 jsou publikov·na v Pohybu obyvatelstva. 4) VÏtöina Ëesk˝ch a moravsk˝ch mÏst nebyla tak velk·, aby tvo¯ila samostatn˝ farnÌ obvod, respektive vÏtöina farnÌch obvod˘, jejichû sÌdlo se nach·zelo ve mÏstÏ, zahrnovala öiröÌ venkovskÈ z·zemÌ; ze zatÌm dostupn˝ch dat nelze rozliöit dÏti, jejichû rodiËe se v dobÏ narozenÌ dÌtÏte zdrûovali ve mÏstÏ, od tÏch z p¯ifa¯en˝ch vesnic. 5) Informace o ˙rovni mimomanûelskÈ plodnosti v Praze jsou zaloûeny na vzorku, kter˝ zahrnoval v druhÈ polovinÏ 17. stoletÌ zhruba polovinu dÏtÌ zapsan˝ch v praûsk˝ch matrik·ch, v 18. stoletÌ dvÏ t¯etiny aû t¯i Ëtvrtiny (Fialov·, 2006).
232
Ludmila Fialov·: ZmÏny v charakteru mimomanûelskÈ plodnosti v Ëesk˝ch zemÌch od 18. stoletÌ
Tab. 1 Podíl dětí evidovaných při křtu jako mimomanželské ve vybraných farních obvodech od 17. do 19. století (Percentage of children registered at christening as born out of wedlock – selected parishes between the 17th and 19th centuries)
Období 1601–1650 1651–1700 1701–1750 1751–1800 1801–1850 1851–1900
Králíky1 – – – 2,8 4,1 –
Smečno1 – – 4,2 4,2 – –
Období 1601–1650 1651–1700 1701–1750 1751–1800 1801–1850 1851–1900
Broumov1 0,4 0,5 0,4 0,4 – –
Domažlice5 0,1 1,0 0,4 2,1 4,2 –
a) Venkovské farní obvody Poruba1 Kralice na Hané1 – – – 2,1 4,5 3,7 1,9 4,2 7,7 – – – b) Městské farní obvody Plzeň1 Budyně nad Ohří1 – – – – – 4,8 9,8 5,0 – 9,7 – –
Vracov2 – 0,5 1,5 3,2 7,0 –
Lochenice3 – – – 1,5 9,2 7,9
Žitenice4 – – – – 18,5 17,8
Litoměřice6 – – 2,7 7,8 – –
Ústí nad Labem7 1,3 0,9 2,0 3,8 15,9 17,9
Praha8 2,0 5,8 13,5 18,8 – –
Pozn.: 1 Dlouhodobé populační trendy na území ČSR, předstatistické období. Praha: Acta demographica IV, 1981. 2 Nesládková, 2003: 156. 3 Kalousková, 2006: 98. 4 Vaňková, 2006: 164. 5 Mužík, 1986: 147 (období 1630–1830). 6 Rukopisné tabulky, excerpoval L. Dušek (období 1700–1799). 7 Dušek, 1974: 41; Dušková, 2000: 133 (období 1800–1850). 8 Souhrn dat pro vybrané farní obvody (Fialová, 2006).
polovinÏ 18. stoletÌ se podÌl zv˝öil na 14 % a ve druhÈ polovinÏ na 19 %. Na tomto vzr˘stu se ale postupnÏ st·le vÌce podÌlely dÏti k¯tÏnÈ v nalezincÌch6). UrËitou Ë·st matek tÏchto dÏtÌ z¯ejmÏ tvo¯ily ûeny, kterÈ se do Prahy uch˝lily z venkova, aby zde skryly sv˘j poklesek; lze na to usuzovat i z toho, ûe se v z·znamech praûsk˝ch matrik objevujÌ u matek tÏchto dÏtÌ zmÌnky typu Ñmatka p¯ÌchozÌì. Ve mÏstÏ bylo ale takÈ vyööÌ zastoupenÌ soci·lnÌ vrstvy, pro kterou nebylo uzav¯enÌ manûelstvÌ snadnÈ (mÏstsk· chudina, dom·cÌ sluûebnictvo). ZvyöujÌcÌ se podÌl nemanûelsk˝ch dÏtÌ v pr˘bÏhu 18. stoletÌ lze d·vat do souvislosti se zmÌrÚov·nÌm postoje st·tu k tÏmto dÏtem ñ resp. ve vytv·¯enÌ ÑlepöÌchì podmÌnek pro neprovdanÈ matky a moûnosti odloûenÌ jejich dÏtÌ v nalezinci (srv. Tinkov·, 2003). Celost·tnÌ data ze samÈho z·vÏru 18. a z poË·tku 19. stoletÌ s tÏmito zjiötÏnÌmi souhlasÌ. V letech 1787 a 1792 byl podÌl dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ v Ëesk˝ch zemÌch 4 %, a v roce 1806 Ëinil 5 %. V »ech·ch byl podÌl dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ v tÈto dobÏ o 0,5ñ1,5 procentnÌho bodu vyööÌ neû na MoravÏ a ve Slezsku. N·rodnostnÏ diferencovan· zv˝öen· ˙roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti v obdobÌ 1810ñ1937 PodÌl dÏtÌ rozen˝ch neprovdan˝m matk·m v Ëesk˝ch zemÌch v pr˘mÏru rostl od druhÈ dek·dy 19. stoletÌ a v roce 1817 p¯es·hl poprvÈ hranici 10 %, nad nÌû z˘stal aû do roku 19377). Z celozemsk˝ch ˙hrn˘ je patrnÈ, ûe se poËty nemanûelsky rozen˝ch dÏtÌ zvyöovaly zvl·ötÏ v letech 1810ñ1842. V roce 1842 byl podÌl vyööÌ neû 15 % a n·sledovalo obdobÌ, kdy se ˙roveÚ nezvyöovala, naopak hodnoty byly spÌöe niûöÌ. Maxim·lnÌ ˙roveÚ (16,3 %) byla za6)
NalezenÈ dÏti vöak tvo¯Ì zcela zvl·ötnÌ kategorii, neboù to mohly b˝t dÏti jak nemanûelskÈ, tak manûelskÈ. Do tohoto roku jsou ˙daje demografickÈ statistiky srovnatelnÈ; v letech 1938ñ1945 jsou k disposici pouze ˙daje za ËeskÈ obyvatelstvo Protektor·tu »echy a Morava. 7)
233
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Graf 1 Podíl dětí narozených mimo manželství na území ČR v letech 1810–2005 (Percentage of live-born children born out of wedlock in the Czech Lands 1810–2005)
Pozn.: V letech 1938–1944 za české obyvatelstvo Protektorátu Čechy a Morava.
znamen·na v letech 1865ñ1866. Od roku 1870 zpravidla podÌl nep¯esahoval 13 %. I v tÏchto letech se udrûoval rozdÌl mezi zemÏmi ñ v »ech·ch se vûdy rodilo relativnÏ vÌce dÏtÌ mimo manûelstvÌ neû na MoravÏ a ve Slezsku: do roku 1870 zhruba o 1ñ2 procentnÌ body, po roce 1868 o 3ñ4. Ve 20. stoletÌ se rozdÌl snÌûil na p¯edchozÌ hodnoty. RostoucÌ podÌly dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ v prvnÌch dek·d·ch 19. stoletÌ b˝vajÌ d·v·ny do souvislosti zpravidla s odkladem prvnÌch sÚatk˘. V prvnÌ polovinÏ 19. stoletÌ se vÏk p¯i prvnÌm sÚatku zv˝öil v pr˘mÏru zhruba o 2 aû 3 roky jak u muû˘, tak u ûen a v populaci stoupl podÌl trvale svobodn˝ch osob: v roce 1880 Ëinil ve vÏku 45ñ49 let podÌl svobodn˝ch ûen vÌce neû 10 %, svobodn˝ch muû˘ 6 %. S daty celost·tnÌ statistiky souhlasÌ v˝sledky z mikroregion˘, jak pokud jde o zv˝öenÌ ˙rovnÏ podÌlu, tak pokud jde o region·lnÌ diferenciaci, kter· byla ale ponÏkud sloûitÏjöÌ neû v obdobÌ p¯edch·zejÌcÌm. K diferenciaci mÏsto-venkov se p¯idruûily i rozdÌly danÈ odliönou reakcÌ obyvatelstva na zhoröujÌcÌ se moûnostÌ uzavÌr·nÌ sÚatku v z·vislosti na n·rodnosti, resp. p¯Ìsluönosti k n·rodnÌ kultu¯e. Vzestup podÌlu dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ byl v˝znamnÏjöÌ v oblastech ob˝van˝ch obyvatelstvem hovo¯ÌcÌm nÏmecky; nap¯Ìklad v okresech J·chymov a Kraslice v letech 1881ñ1882 Ëinil 27 %; oba okresy byly ob˝v·ny tak¯ka v˝hradnÏ nÏmecky hovo¯ÌcÌm obyvatelstvem: v roce 1880 zde bylo seËteno 99,9 % osob s nÏmeckou obcovacÌ ¯eËÌ. Tento podÌl dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ byl zhruba stejnÏ velk˝ jako v†rakousk˝ch alpsk˝ch zemÌch a nÏkter˝ch dalöÌch st¯edoevropsk˝ch regionech ob˝van˝ch NÏmci. Naopak hodnoty, kterÈ byly obvyklÈ v okresech s Ëeskou vÏtöinou (tj. v pr˘mÏru 5ñ10 % dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ), byly srovnatelnÈ s ˙rovnÌ Francie, It·lie Ëi D·nska (Shorter ñ Knodel ñ van de Walle, 1971). Na z·kladÏ sondy, kterou zpracovala Alice Velkov· pro farnost Star˝ Plzenec, lze doloûit, ûe se ˙roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti zvyöovala na p¯elomu 18. a 19. stoletÌ p¯edevöÌm v prost¯edÌ niûöÌch soci·lnÌch vrstev: v uvedenÈ farnosti porodila v letech 1791ñ1800 Ëtvrtina ûen dÌtÏ mimo manûelstvÌ a z tÏchto ûen se t¯i Ëtvrtiny pozdÏji provdaly, i kdyû ne vûdy za otce 234
Ludmila Fialov·: ZmÏny v charakteru mimomanûelskÈ plodnosti v Ëesk˝ch zemÌch od 18. stoletÌ
Tab. 2 Živě narozené děti podle legitimity na území ČR v letech 1823–2005 (průměry za uvedená období) [(Live-born children by legitimacy in the Czech Lands 1823–2005 (averages for the indicated periods)]
Období 1823–1829 1830–1839 1840–1849 1850–1859 1860–1869 1870–1879 1880–1889 1890–1899 1900–1909 1910–1919
Živě narození celkem 229 749 237 211 252 713 274 700 284 174 308 262 313 354 320 352 316 165 214 195
Živě narození mimo manželství abs. v% 29 135 12,7 30 715 12,9 36 204 14,3 38 936 14,2 41 356 14,6 33 743 10,9 36 381 11,6 40 755 12,7 36 221 11,5 24 595 11,5
Období 1920–1929 1930–1939 1940–1949 1950–1959 1960–1969 1970–1979 1980–1989 1990–1999 2000–2005
Živě narození celkem 228 688 162 758 165 824 164 956 140 437 175 360 137 553 106 643 94 662
Živě narození mimo manželství abs. v% 27 376 12,0 18 043 11,1 10 698 6,5 9 313 5,6 7 034 5,0 8 320 4,7 9 477 6,9 14 970 14,0 25 581 27,0
Pramen: Sekera, 1978, 1979, Pohyb obyvatelstva... Pozn.: 1937 (obyvatelstvo celkem) – 11,0 %, v letech 1938–1946 (české obyvatelstvo): 1938 a 1939 – 8,3 %, 1940 – 6,8 %, 1941 – 5,8 %, 1942 – 5,4 %, 1943 – 4,6 %, 1944 – 4,9 %, 1945 – 6,9 %, 1946 – 7,8 %, 1947 (obyvatelstvo celkem) – 9,6 %.
svÈho dÌtÏte (Velkov·, 2003: 220ñ221). K velmi podobn˝m z·vÏr˘m lze dojÌt i rozborem dat zÌskan˝ch pro Jablonec nad Nisou (tehdy s obyvatelstvem p¯ev·ûnÏ nÏmecky mluvÌcÌm) z let 1800ñ1869: podÌl uzavÌran˝ch manûelstvÌ, kdy byla nevÏstou ûena, kter· p¯ivedla na svÏt dÌtÏ za svobodna, stoupl z necel˝ch 5 % v letech 1800ñ1809 na 12 % v n·sledujÌcÌ dek·dÏ a v letech 1820ñ1859 se pohyboval mezi 14 a 18 %, v letech 1860ñ1869 dosahoval 24 %8). Doba uplynul· mezi narozenÌm dÌtÏte a p¯Ìpadn˝m sÚatkem matky Ëinila v Jablonci nad Nisou v letech 1800ñ 1859 v pr˘mÏru 2,1 roku. Zhruba 40 % ûen, kter˝m se narodilo za svobodna dÌtÏ, se vdalo do roka od porodu a 45 % bÏhem dalöÌch Ëty¯ let: svobodn˝ch tedy z˘stalo jen asi 15 % ûen. Z toho, ûe v matrice byl velmi Ëasto uveden jako otec dÌtÏte pozdÏjöÌ ûenich, vypl˝v·, ûe se jednalo o dÏti narozenÈ do vÌce mÈnÏ trvalÈho svazku. »·st mimomanûelsky narozen˝ch dÏtÌ vöak st·le pat¯ila k dÏtem nechtÏn˝m9). Teprve od roku 1895 je moûnÈ zÌskan· data ovϯovat celost·tnÌ statistikou. MarkÈta Srbov· (2003: 65) spoËetla, ûe v letech 1895ñ1913 p¯ipadlo na 100 dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ 35ñ 40 % dÏtÌ legimitizovan˝ch p¯i sÚatku rodiˢ a ûe zhruba kaûd˝ 6. sÚatek uzavÌrali snoubenci, kte¯Ì z·roveÚ p¯izn·vali ûijÌcÌ spoleËnÏ poËatÈ a narozenÈ dÌtÏ. I ona doloûila v˝raznÈ region·lnÌ rozdÌly, neboù vyööÌ ˙rovnÏ mimomanûelskÈ plodnosti a vyööÌ podÌl n·slednÏ legitimizovan˝ch mimo manûelstvÌ narozen˝ch dÏtÌ byl dosahov·n v oblastech s nÏmeck˝m obyvatelstvem (v letech 1900ñ1904 ölo o legitimizaci mÌsty i vÌce neû 50 % mimomanûelsky narozen˝ch dÏtÌ). RozdÌly v ˙rovni mimomanûelskÈ plodnosti podle n·rodnosti podle dat demografickÈ statistiky je moûnÈ sledovat aû od roku 1925. V tomto roce se ze ûivÏ narozen˝ch dÏtÌ matk·m nÏmeckÈ n·rodnosti narodilo mimo manûelstvÌ 18 %, ûen·m ËeskoslovenskÈ n·rodnosti 9,5 %; v roce 1937 byla situace obdobn·, i kdyû na niûöÌ ˙rovni (14,4 %, resp. 8,4 %). Vzhledem k tomu, ûe n·rodnostnÌ diferenciace Ëesk˝ch zemÌ byla z·roveÚ diferenciacÌ region·lnÌ (ËeskÈ obyvatelstvo bylo soust¯edÏno spÌöe ve st¯edu »ech a Moravy, nÏmeckÈ ob˝valo pohraniËnÌ oblasti, t¯ebaûe nÏkde jeho osÌdlenÌ zasahovalo hluboko do vnitrozemÌ), projevily se odliönÈ kulturnÌ vzorce i v region·lnÌ diferenciaci ˙rovnÏ mimomanûelskÈ plod8)
V˝sledky vych·zejÌ z rodinn˝ch list˘ zrekonstruovan˝ch Walburgou Wowkovou pro Jablonec nad Nisou (sÚatky uzav¯enÈ v letech 1800ñ1869, celkem 1512 rodinn˝ch list˘). Za moûnost vyuûitÌ tÏchto dat PhDr. Walburce WowkovÈ dÏkuji. Nep¯Ìmo tuto okolnost dokl·d· Alena Luxov· rozborem ûen odsouzen˝ch za zabitÌ narozenÈho dÌtÏte a vÏznÏn˝ch v trestnici v ÿepÌch: v letech 1865ñ1918 bylo z tÏchto ûen 93 % neprovdan˝ch, v letech 1919ñ1948 pak 87 %; poch·zely spÌöe z niûöÌ soci·lnÌ vrstvy (Luxov·, 2005: 147, 195). 9)
235
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Tab. 3 Četnosti okresů podle podílu dětí narozených mimo manželství ve vybraných letech na území ČR ve vybraných letech (Frequency by district of the percentage of children born out of wedlock in selected years in the Czech Lands) Podíl dětí narozených mimo manželství 0–4 5–10 10–14 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 Celkem Počet okresů
1880 2,2 48,9 30,7 11,7 3,6 2,1 – – – 0,8 – 100 127
1910 1,9 50,3 28,9 15,7 1,9 0,6 – – – 0,7 – 100 147
Podíl okresů v daném intervalu 1930 1950 – 53,3 31,8 33,0 37,2 12,6 17,6 1,1 9,5 – 2,0 – 1,4 – 0,7 – – – – – – – 100 100 148 182
1961 71,1 19,7 9,2 – – – – – – – – 100 76
2001 – – 11,7 35,1 22,1 10,4 5,2 7,8 5,2 1,3 1,3 100 77
Pramen: Bewegung der Bevölkerung... Pohyb obyvatelstva...
nosti. V polovinÏ okres˘ Ëinil podÌl dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ mÈnÏ neû 10 %, v kaûdÈm dvac·tÈm okrese Ëinil vÌce neû 20 % (v roce 1880, v roce 1910 jen v kaûdÈm pades·tÈm). V Praze zemsk· porodnice (s nalezincem) zvyöovala podÌl dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ aû do roku 1925, kdy se zmÏnil systÈm zpracov·nÌ dat a nad·le byly narozenÈ dÏti t¯ÌdÏny podle matËina bydliötÏ: v Praze se podÌl dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ snÌûil z 20 % v roce 1924 na 13 % v roce 1925. O rozsahu ˙rovnÏ mimomanûelskÈ plodnosti svÏdËÌ i pomÏrnÏ vysok· hodnota Coelova indexu ih, kter˝ Ëinil vÌce neû 0,10 (v tÈûe dobÏ byla ˙roveÚ Coleova indexu manûelskÈ plodnosti ig zhruba 0,70), tj. 10 % (resp. 70 %) manûelskÈ plodnosti hutterit˘; o omezov·nÌ manûelskÈ plodnosti svÏdËÌ pokles indexu ig zpravidla pod ˙roveÚ 0,60ñ0,65, z Ëehoû vypl˝v·, ûe v tÈto dobÏ se manûelsk· plodnost jeötÏ v Ëesk˝ch zemÌch v˝raznÏji neomezovala10). O podÌlu kontingentu neprovdan˝ch ûen v populaci v z·vislosti na jejich vÏku hovo¯Ì index podÌlu plodnosti vdan˝ch ûen (im), kter˝ na konci 19. stoletÌ Ëinil pouze 0,50; tj. aû polovina moûnÈ plodnosti nemohla b˝t realizovan· kv˘li tomu, ûe ûeny z˘st·valy neprovdanÈ. Kdyû se od 70. let 19. stoletÌ zaËala sniûovat ˙roveÚ realizovanÈ plodnosti v d˘sledku vÏdomÈho omezov·nÌ poËtu dÏtÌ v rodinÏ, projevilo se to i mÌrn˝m poklesem ˙rovnÏ mimomanûelskÈ plodnosti a takÈ mÌrn˝m poklesem podÌlu dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ. Vzhledem k tomu, ûe se ale ukazatel ust·lil na urËitÈ ˙rovni i bÏhem dalöÌho poklesu ˙rovnÏ realizovanÈ plodnosti, se zd·, ûe v podstatÏ p¯etrv·val p¯edchozÌ typ rodinnÈho chov·nÌ. Z dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ byla Ë·st p¯i n·slednÈm sÚatku rodiˢ legitimizov·na. Od roku 1895 lze sledovat i vÏkovou skladbu matek dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ ñ maximum p¯ipadalo na ûeny ve vÏku 20ñ24 let, kde byla takÈ nejvyööÌ ˙roveÚ vÏkovÏ specifickÈ mimomanûelskÈ plodnosti (tab. 6). ⁄roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti se v˝znamnÏji nezmÏnila ani bÏhem prvnÌch t¯Ì dek·d dvac·tÈho stoletÌ a v pr˘mÏru p¯edstavovala zhruba desetinu narozen˝ch dÏtÌ. V tÈûe dobÏ se vöak ˙roveÚ realizovanÈ plodnosti v˝raznÏ snÌûila: ˙roveÚ plodnosti vdan˝ch ûen se v letech 1900ñ1930 snÌûila o 55 %, nevdan˝ch o 53 %. 10)
Ke zp˘sobu konstrukce indexu a jeho vyuûitÌ p¯i anal˝ze plodnosti srv. Coale, A. J. ñ Watkins S. C. 1986. The Decline of Fertility in Europe. Princeton: Princeton University Press. K jejich aplikaci na v˝voj v Ëesk˝ch zemÌch blÌûe Fialov·, 1991.
236
Ludmila Fialov·: ZmÏny v charakteru mimomanûelskÈ plodnosti v Ëesk˝ch zemÌch od 18. stoletÌ
Graf 2 Intenzita plodnosti nevdaných žen podle věku na území ČR ve vybraných letech 20. století (Period fertility of unmarried women by age in the Czech Lands in selected years)
Od roku 1926 je moûno sledovat i rozdÌly v ˙rovni mimomanûelskÈ plodnosti podle velikosti mÌsta bydliötÏ matky. Uk·zalo se, ûe mÌrnÏ vyööÌ podÌl dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ byl vûdy ve vÏtöÌch obcÌch, i kdyû rozdÌl nebyl p¯Ìliö velk˝.
Tab. 4 Podíl živě narozených dětí mimo manželství z úhrnu živě narozených dětí podle velikosti obce bydliště matky (v %) na území ČR v letech 1921–2004 (Percentage of live-born children born out of wedlock from the total live-born children by size of the place of residence of the mother (%) in the Czech Lands 1921–2004)
Období 1920–1929 1930–1939* 1940–1949* 1950–1959 1960–1969 1970–1979 1980–1989 1990–1999 2000–2005
Celkem 12,0 11,1 6,5 5,6 5,0 4,7 6,9 14,0 27,0
V obcích do 10 tisíc obyvatel 11,8 10,8 6,3 5,2 4,8 4,3 5,3 10,6 23,8
V obcích nad 10 tisíc obyvatel 13,4 11,9 7,5 6,4 5,4 5,2 7,8 16,1 29,8
ObdobÌ nÌzkÈ ˙rovnÏ mimomanûelskÈ plodnosti (1945ñ1990) Bezprost¯ednÏ po podeps·nÌ MnichovskÈ dohody se zmÏnilo nejen st·topr·vnÌ postavenÌ »eskoslovenskÈ republiky, ale takÈ evidence p¯irozenÈ mÏny obyvatelstva, a t¯ebaûe se demografovÈ poPohyb obyvatelstva... kusili n·slednÏ data rekonstruovat, ne- Pramen: * Viz poznámka u tabulky 2. zda¯ilo se tak zcela. Za lÈta 1938ñ1945 jsou k disposici ˙daje o ˙rovni mimomanûelskÈ plodnosti pouze pro ËeskÈ obyvatelstvo Protektor·tu »echy a Morava11). ZmÏna ˙rovnÏ je patrn·, ale nemusela souviset pouze se zmÏnami v etnickÈ skladbÏ obyvatelstva: ˙roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti se za v·lky v˝znamnÏ snÌûila a niûöÌ p¯etrvala i bezprost¯ednÏ po ukonËenÌ v·leËn˝ch operacÌ. Byla niûöÌ neû ˙roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti ËeskÈho obyvatelstva v meziv·leËnÈm obdobÌ. PodÌly dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ se vr·tily zhruba na ˙roveÚ zn·mou z poslednÌch dek·d 18. stoletÌ, z·roveÚ p¯etrval rozdÌl mezi venkovsk˝m a mÏstsk˝m obyvatelstvem. Mimomanûelsk· plodnost se stabilizovala na nÌzkÈ ˙rovni (podÌl Ëinil zhruba pÏtinu situace z poË·tku 20. stoletÌ); ûeny rodÌcÌ dÏti mimo manûelstvÌ byly nejËastÏji ve vÏku 25ñ29 let; v pr˘mÏru to byla kaûd· 11)
St·tnÌ ˙¯ad statistick˝ sbÌral a zpracov·val data pouze za obyvatelstvo na ˙zemÌ druhÈ »eskoslovenskÈ republiky, od 15. b¯ezna 1939 pouze za obyvatelstvo Protektor·tu »echy a Morava, a to bez NÏmc˘, neboù na ty se jako na obËany T¯etÌ ¯Ìöe protektor·tnÌ z·kony nevztahovaly.
237
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Tab. 5 Podíl živě narozených dětí mimo manželství z úhrnu živě narozených dětí podle věku matky na území ČR ve vybraných letech (Percentage of live-born children born out of wedlock out of the total live-born children by the age of the mother in the Czech Lands) Věk
1900 1930 1950 1961 1991 Z úhrnu živě narozených dětí v dané věkové skupině bylo dětí mimo manželství v % celkem 11,9 12,0 6,3 4,6 9,8 15–19 58,0 45,6 15,7 11,4 20,0 20–24 25,6 18,0 5,9 3,2 6,8 25–29 8,1 7,6 4,7 3,0 7,1 30–34 3,91 5,1 5,6 4,2 11,2 35–39 4,8 5,9 6,5 17,2 40+ 3,3 5,5 6,6 12,1 24,2 Počet živě narozených dětí 39 925 24 926 11 884 6 007 12 684 mimo manželství
2005 31,7 86,6 50,6 25,2 23,8 31,6 36,5 21 259
Pozn.: 1 30–39 Pramen: Sekera, 1979; Pohyb obyvatelstva... Tab. 6 Plodnost žen podle věku a rodinného stavu na území ČR ve vybraných letech (živě narození na 1000 žen dané věkové skupiny a rodinného stavu) [(Women’s fertility by age and marital status in the Czech Lands in selected years (live-born children per 1000 women in the given age group and marital status)]
Věk
1900
1930
15–16 17–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 Celkem
134,4 554,1 419,3 395,0 256,31
511,7 442,7 296,4 182,1 108,6 62,4 23,5 2,4 109,0
15–16 17–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 Celkem
1,9 23,3 72,7 59,1 38,91
59,72 240,4
6,42 37,5
2,2 15,6 32,2 28,1 18,3 10,6 4,0 0,4 17,9
1950 Vdané ženy 467,9 466,6 322,8 191,0 113,3 57,0 19,8 1,6 111,6 Nevdané ženy 8,5 12,2 24,7 35,8 35,0 19,2 6,2 0,4 15,7
1961
1991
2001
780,6 465,5 276,7 127,1 55,2 20,5 6,0 0,0 79,4
759,7 520,2 261,5 115,5 38,1 11,1 1,7 0,2 74,0
500,0 468,9 228,2 132,3 52,5 14,8 2,4 0,2 58,0
2,4 8,1 18,3 27,8 19,4 9,6 4,7 0,1 9,3
2,8 16,6 30,7 39,1 25,0 10,9 2,2 0,0 14,7
2,1 12,4 23,0 34,8 34,8 16,4 2,9 0,1 18,0
Pozn.: 1 30–39 2 40+ Pramen : Sekera, 1979; Pohyb obyvatelstva...; data sčítání lidu.
pades·t· neprovdan· ûena, kterÈ se v tomto vÏku narodilo dÌtÏ (tab. 6). ObdobnÏ jako u jin˝ch demografick˝ch charakteristik, i zde se situace znaËnÏ zhomogenizovala, o Ëemû svÏdËÌ rozloûenÌ okres˘ podle podÌlu dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ (tab. 3). SnÌûenÌ poËt˘ dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ mohlo do urËitÈ mÌry odr·ûet vysokou ˙roveÚ tehdejöÌ sÚateËnosti, rostoucÌ rozvodovost a takÈ zmÏny v soci·lnÌch pomÏrech. Spektrum ûen, kterÈ p¯ivedly na svÏt dÌtÏ mimo manûelstvÌ, se v z·sadÏ asi p¯Ìliö nemÏnilo a zahrnovalo jak klasickÈ p¯Ìpady sveden˝ch (a opuötÏn˝ch) ûen, tak ûen nezodpovÏdn˝ch a ûen, 238
Ludmila Fialov·: ZmÏny v charakteru mimomanûelskÈ plodnosti v Ëesk˝ch zemÌch od 18. stoletÌ
kterÈ se ke svobodnÈmu mate¯stvÌ rozhodly zcela dobrovolnÏ. Od roku 1958 k nÌzkÈ ˙rovni mimomanûelskÈ plodnosti jistÏ p¯ispÏla i moûnost umÏlÈho ukonËenÌ tÏhotenstvÌ na û·dost ze soci·lnÌch d˘vod˘, neboù jednou z okolnostÌ, kter· zÌsk·nÌ povolenÌ k ukonËenÌ tÏhotenstvÌ usnadÚovala, byl pr·vÏ rodinn˝ stav (to, ûe ûena nebyla vdan·). A t¯ebaûe byla obecnÏ ˙roveÚ modernÌ antikoncepce nÌzk·, jejÌ postupnÈ rozöi¯ov·nÌ nelze podceÚovat. Pro nÌzkou ˙roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti vöak byly z¯ejmÏ rozhodujÌcÌ sÚatkovÈ pomÏry: vÏtöina neprovdan˝ch ûen se i po nep¯edpokl·danÈm otÏhotnÏnÌ staËila do termÌnu porodu provdat. Podle M. KuËery (1994: 105) se poË·tkem pades·t˝ch let rodilo do devÌti mÏsÌc˘ po sÚatku 40 % prvnÌch dÏtÌ, od poË·tku 70. let vÌce neû polovina, pozdÏji nÏkdy aû 60 %. V˘bec nejniûöÌ byl podÌl dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ v roce 1974 (4,3 %). NenÌ n·hodou, ûe to bylo v roce, kdy v »R vrcholila natalitnÌ vlna, k jejÌû v˝öi nezanedbatelnÏ p¯ispÏly v˝hody poskytovanÈ manûelsk˝m p·r˘m. Od roku 1975 se podÌl mimomanûelsky rozen˝ch dÏtÌ sice mÌrnÏ, ale trvale zvyöoval, do roku 1989 na 8 %. V tÈûe dobÏ vöak jiû nÏkterÈ z·padnÌ st·ty evidovaly 20ñ40 % dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ. MÌrnÏ se zvyöujÌcÌ podÌl signalizoval i v »eskÈ republice r˘st ˙rovnÏ plodnosti neprovdan˝ch ûen. Maximum z˘stalo ve vÏku 25ñ 29 let a lze ¯Ìci, ûe na konci 80. a na poË·tku 90. let se struktura plodnosti neprovdan˝ch ûen velmi blÌûila situaci z 30. let 20. stoletÌ. Z·roveÚ se ale v soci·lnÌch d·vk·ch (p¯Ìdavky na dÏti, dÈlka mate¯skÈ dovolenÈ apod.) zv˝hodÚovaly matky samoûivitelky (v tom mimo jinÈ takÈ nikdy neprovdanÈ ûeny). Lze proto p¯edpokl·dat, ûe Ë·st dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ byla dÏtmi chtÏn˝mi (a je moûnÈ, ûe se rodily do relativnÏ stabilnÌch svazk˘ nesezdan˝ch souûitÌ). Vzestup podÌlu mimomanûelskÈ plodnosti po roce 1990 V 90. letech pokraËoval trend vzestupu podÌlu dÏtÌ rozen˝ch neprovdan˝m matk·m: podÌl se zvyöoval tak¯ka pravidelnÏ z roku na rok a v roce 2006 p¯es·hl jiû 33 %. Avöak tÈto bezprecedentnÏ vysokÈ ˙rovnÏ je dosahov·no spÌöe neû r˘stem intenzity plodnosti nevdan˝ch ûen poklesem ˙rovnÏ manûelskÈ plodnosti. Porovn·meñli intenzitu plodnosti nevdan˝ch ûen ve vybran˝ch letech 20. stoletÌ, shled·me, ûe v roce 2001 byla zhruba na stejnÈ ˙rovni jako ve 30. letech ñ v dobÏ, kdy na ˙zemÌ »eskÈ republiky konËila prvnÌ demografick· revoluce, kdy reprodukce obyvatelstva probÌhala v podmÌnk·ch kapitalismu volnÈ soutÏûe a v podmÌnk·ch tradiËnÌ ˙rovnÏ sÚateËnosti. Byla ale dvojn·sobn· neû v roce 1961, kter˝ reprezentuje obdobÌ nejniûöÌ hladiny, a poloviËnÌ neû v roce 1900, kter˝ m˘ûeme povaûovat zase za reprezentanta situace znaËnÏ vysokÈ ˙rovnÏ plodnosti v 19. stoletÌ. A tÈmϯ se nezmÏnila ve srovn·nÌ s rokem 1991. To, ûe se kaûdÈ t¯etÌ dÌtÏ rodÌ neprovdanÈ ûenÏ, je tudÌû d˘sledkem jin˝ch zmÏn, shodou okolnostÌ p˘sobÌcÌch ve svÈ v˝slednici soubÏûnÏ: zmÏn ve vÏkovÈ skladbÏ ûenskÈ populace a zmÏnÏ ve sÚatkovÈm chov·nÌ. Od 90. let postupnÏ proch·zejÌ vÏkem nejvyööÌ plodnosti poËetnÏjöÌ generace narozenÈ v 70. letech 20. stoletÌ, ale tyto generace se vyznaËujÌ jin˝m sÚatkov˝m chov·nÌm neû generace p¯edchozÌ: vstup do manûelstvÌ je odkl·d·n do vyööÌho vÏku a je mÈnÏ intenzivnÌ neû d¯Ìve. Do manûelstvÌ vstupuje prozatÌm jen m·lo ûen v nÌzkÈm vÏku. Nap¯. z generace ûen narozen˝ch v roce 1979 se do dvaceti pÏti let vÏku vdalo jen 33 % ûen, zatÌmco z generace narozenÈ v roce 1964 to bylo 84 % ûen. Tato okolnost vede k tomu, ûe v ûenskÈ populaci je v souËasnÈ dobÏ ve vÏku nejvyööÌ plodnosti vysok˝ podÌl neprovdan˝ch, vÏtöinou jeötÏ svobodn˝ch ûen. A tak, t¯ebaûe v roce 2005 porodilo dÌtÏ ve vÏku 25ñ34 let pouze 4 % neprovdan˝ch ûen, staËilo to, aby se podÌl jejich dÏtÌ z ˙hrnu narozen˝ch zv˝öil na 32 %. ée vöak nejde o takto jednoduchou souvislost, dokl·d· jin˝ ˙hel pohledu: i kdyû takÈ v roce 2005 se relativnÏ nejvÌce dÏtÌ rodilo mimo manûelstvÌ mlad˝m ûen·m (ve vÏku 15ñ19 bylo 9 z deseti ûivÏ narozen˝ch dÏtÌ dÌtÏtem neprovdanÈ ûeny, ve vÏku 20ñ24 kaûdÈ druhÈ), Ëetnost rozenÌ mimo manûelstvÌ se v˝znamnÏ zv˝öila i ve vyööÌm vÏku. V roce 1900 se mimo manûelstvÌ narodilo ûen·m ve vÏku 30ñ39 let pouze 4 % dÏtÌ (a to za st·le jeötÏ vysokÈ ˙rovnÏ plodnosti v tomto vÏku) a tyto pomÏry se v n·sledujÌcÌch dek·d·ch v˝znamnÏji nemÏnily, p¯estoûe doölo k z·sadnÌm zmÏn·m 239
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Tab. 7 Živě narozené dětí mimo manželství podle pořadí a průměrné pořadí v ČR v letech 1950–2004 (pětileté průměry) [(Live-born children born out of wedlock by birth order and average order in the Czech Lands 1950–2004 (five-year averages)]
Období 1950–1954 1955–1959 1960–1964 1965–1969 1970–1974 1975–1979 1980–1984 1985–1989 1990–1994 1995–1999 2000–2004
Živě narození mimo manželství celkem 10 290 8 336 6 565 7 503 8 140 8 499 9 073 9 881 13 542 16 387 24 216
Z dětí narozených v příslušném pořadí bylo mimo manželství 1.
2.
3. +
8,1 7,3 5,5 6,1 5,9 6,4 8,4 9,4 13,9 21,9 32,2
3,9 3,3 2,5 2,7 2,5 2,2 3,0 3,7 6,1 11,1 16,9
4,9 5,5 6,5 7,8 7,7 6,0 8,6 10,8 14,4 23,0 28,6
Podíl dětí narozených v 1. pořadí z živě narozených mimo manželství 52,3 50,8 53,2 56,9 55,7 57,1 57,6 58,7 60,9 57,6 59,9
Průměrné pořadí dětí rozených mimo manželství 2,1 2,2 2,1 2,0 1,9 1,9 1,9 1,8 1,7 1,7 1,7
v reprodukËnÌm chov·nÌ populace. Teprve od 90. let se zaËaly zvyöovat podÌly dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ i ûen·m ve vyööÌm vÏku. V roce 2005 to jiû byla cel· Ëtvrtina narozen˝ch dÏtÌ. Mezi jejich matkami p¯evaûovaly ûeny rozvedenÈ, ve vÏku nad 35 let ze dvou t¯etin. Jak ned·vno upozornila Jitka Rychta¯Ìkov· (2006, 2007), faktorem, kter˝ m˘ûe v˝znamnÏ ovlivnit strukturu narozen˝ch dÏtÌ, je mimo jinÈ soci·lnÌ politika, jestliûe st·le rozliöuje v˝öi soci·lnÌch d·vek podle rodinnÈho stavu ûadatel˘ o tyto d·vky (tj. zv˝hodÚuje matky samoûivitelky). V p¯ÌpadÏ, ûe spoleËnost svobodnÈ matky nestigmatizuje a poskytovan˝ finanËnÌ p¯ÌspÏvek na v˝chovu dÌtÏte je pro nÏ v˝hodnÏjöÌ neû ten, kter˝ je urËen pro vdanÈ matky, m˘ûe tato okolnost p¯ispÏt k volbÏ svobodnÈho mate¯stvÌ. V tÈto souvislosti upozornila Jitka Rychta¯Ìkov· takÈ na skuteËnost, ûe k vzestupu podÌlu dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ v »eskÈ republice p¯ispÏly zvl·ötÏ dÏti svobodn˝ch ûen se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm, tj. ûen, kterÈ se obtÌûnÏji uplatÚujÌ na trhu pr·ce a soci·lnÌ d·vky (v tom i rodiËovskÈ) pro nÏ tedy mohou b˝t p¯i ztr·tÏ zamÏstn·nÌ v˝hodnÈ. K podobn˝m z·vÏr˘m se p¯ikl·nÏjÌ na z·kladÏ podrobnÈ anal˝zy finanËnÌ v˝hodnosti r˘zn˝ch forem souûitÌ v »eskÈ republice takÈ Soukupov· a Sunega (2006). RovnÏû v˝sledky rozboru rozs·hlÈho sociologickÈho v˝zkumu provedenÈho v roce 2006 a zamϯenÈho na zkoum·nÌ nemanûelskÈ plodnosti naznaËujÌ heterogenitu okolnostÌ vedoucÌch ve sv˝ch d˘sledcÌch ke svobodnÈmu mate¯stvÌ ñ v˝znamn· Ë·st neprovdan˝ch ûen neûila v dobÏ porodu dÌtÏte s otcem dÌtÏte a ölo zpravidla o ûeny mladöÌ a mÈnÏ vzdÏlanÈ. »·st tÏchto ûen z˘stala neprovd·na takÈ proto, ûe sÚatek odmÌtl partner, p¯ÌpadnÏ byl jejich partner ûenat˝. »·st neprovdan˝ch matek nepovaûovala p¯Ìpadn˝ svazek za perspektivnÌ (Chaloupkov·, 2006). I z toho je patrnÈ, ûe urËit˝ dÌl dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ budou vûdy tvo¯it dÏti narozenÈ matk·m ve sloûitÈ osobnÌ a takÈ soci·lnÌ situaci. Na totÈû lze usuzovat i z rozboru n·slednÈ sÚateËnosti svobodn˝ch ûen, jak ji p¯edstavil V. Pol·öek (2005): z ûen, kter˝m se v letech 1991ñ2005 narodilo prvnÌ dÌtÏ jako svobodn˝m, z˘st·v· st·le vÏtöÌ dÌl neprovdan˝ch: ze svobodn˝ch ûen, kterÈ porodily svÈ prvnÌ dÌtÏ v roce 1991, se do roka vdalo 16 %, ale z ûen, kterÈ porodily v roce 2003, to bylo jen 6 %; do pÏti let se v prvnÌm p¯ÌpadÏ vdalo 40 % ûen, ale z ûen, kterÈ porodily svÈ prvnÌ dÌtÏ v roce 1999, to bylo jen 28 %. Z·vÏr Ve vÏtöinÏ evropsk˝ch populacÌ se v jejich historii s fenomÈnem mimomanûelskÈ plodnosti setk·v·me, neboù souvisÌ i s typem sÚatkovÈho chov·nÌ v ¯adÏ zemÌ Evropy obvyklÈm ñ ËastÏji se vyskytoval v prost¯edÌ, kde p¯evl·dal vyööÌ vÏk p¯i vstupu do manûelstvÌ a kde Ë·st 240
Ludmila Fialov·: ZmÏny v charakteru mimomanûelskÈ plodnosti v Ëesk˝ch zemÌch od 18. stoletÌ
dospÏlÈ populace do manûelstvÌ ani nevstupovala, coû bylo obvyklÈ v novodobÈ historii i v podmÌnk·ch Ëesk˝ch zemÌ. ⁄roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti vöak byla zpravidla nÌzk·, jen v˝jimeËnÏ p¯es·hla 2ñ5 % (zvl·ötnÌm p¯Ìpadem byla jen Ë·st nÏmecky hovo¯ÌcÌho obyvatelstva v 19. stoletÌ). Na relativnÏ nÌzkÈ hladinÏ takÈ p¯etrvala i po ukonËenÌ demografickÈ revoluce (vyznaËujÌcÌ se poklesem p¯edevöÌm manûelskÈ plodnosti). DÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ bylo i na ˙zemÌ Ëesk˝ch zemÌ s v˝jimkou obdobÌ od poË·tku 19. stoletÌ do poloviny 20. stoletÌ zpravidla relativnÏ m·lo (do 5 %). Rodily se spÌöe mladöÌm ûen·m, coû odpovÌdalo vyööÌmu pr˘mÏrnÈmu sÚatkovÈmu vÏku. NejvyööÌ podÌl mimomanûelsky narozen˝ch dÏtÌ byl z dÏtÌ matek ve vÏku do 20 let. PodÌl mimomanûelsky narozen˝ch dÏtÌ se zaËal opÏt v˝znamnÏji zvyöovat aû v z·vÏru 80. let 20. stoletÌ, kdy se takÈ zmÏnila skladba jejich matek. NejvyööÌ podÌl tÏchto dÏtÌ sice st·le p¯ipad· na dÏti rozenÈ do 20 let vÏku matky, ale v˝znamnÏ vzrostl i jejich podÌl mezi dÏtmi staröÌch ûen. Kdyû se ve vyspÏl˝ch evropsk˝ch zemÌch zaËala v 60. letech 20. stoletÌ zvyöovat ˙roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti, b˝val tento v˝voj d·v·n do souvislosti s r˘stem nesezdan˝ch souûitÌ a vzestup podÌlu dÏtÌ rozen˝ch neprovdan˝m ûen·m byl povaûov·n do znaËnÈ mÌry za symptom reprodukËnÌho chov·nÌ nastupujÌcÌch generacÌ, vyznaËujÌcÌch se p¯ijÌm·nÌm nov˝ch vzor˘ rodinnÈho chov·nÌ. Mezi nimi p¯edstavovaly neform·lnÌ svazky jeden ze z·kladnÌch pil̯˘, byly ch·p·ny jako doklad liberalizace spoleËnosti a jejÌ demokratizace, rovnopr·vnÈho postavenÌ ûeny a v neposlednÌ ¯adÏ i hospod·¯skÈ vyspÏlosti zemÏ. P¯itom se vych·zelo mimo jinÈ z p¯edpokladu, ûe modernÌ antikoncepce by mÏla b˝t z·rukou, ûe narozenÈ dÏti jsou dÏtmi chtÏn˝mi, v tom i dÏti neprovdan˝ch ûen, a to ûen ûijÌcÌch s partnerem i bez partnera. NenÌ totiû pochyb o tom, ûe existujÌ takÈ ûeny, kterÈ chtÏjÌ mÌt dÌtÏ, aniû by se z·roveÚ chtÏly vd·t (ani za otce svÈho dÌtÏte ne). ChtÏjÌ mÌt dÌtÏ samy pro sebe, chtÏjÌ je samy vychov·vat a nÏkdy od otce svÈho dÌtÏte nechtÏjÌ û·dnÈ finanËnÌ Ëi jinÈ p¯ÌspÏvky. Vzhledem k tradiËnÏ obtÌûnÈmu soci·lnÌmu postavenÌ neprovdan˝ch matek a jejich dÏtÌ byly postupnÏ do systÈm˘ pÈËe o soci·lnÏ slaböÌ za¯azeny ve druhÈ polovinÏ 20. stoletÌ ve vÏtöinÏ evropsk˝ch zemÌch i tyto ûeny a jejich dÏti, stejnÏ jako se tak stalo jiû d¯Ìve v p¯ÌpadÏ ovdovÏl˝ch ûen a osi¯el˝ch dÏtÌ (legislativnÏ se jim zrovnopr·vnÏnÌ dostalo zpravidla d¯Ìve). Tato okolnost znesnadÚuje rozliöenÌ dÏtÌ rozen˝ch do trvalejöÌch svazk˘ rodiˢ, kte¯Ì majÌ o tento druh soci·lnÌch d·vek z·jem (nemusÌ se p¯itom ob·vat nep¯ÌznivÈho ohlasu ve svÈm okolÌ), od dÏtÌ ûen samoûivitelek. P¯esto se nÏkte¯Ì badatelÈ klonÌ k n·zoru, ûe fenomÈn Ñmimomanûelsk· plodnostì nemusÌ zdaleka odr·ûet jen n·hradu manûelstvÌ nesezdan˝m souûitÌm a vzestup emancipace ûen. Ne vöechny dÏti rozenÈ mimo manûelstvÌ jsou chtÏnÈ a tak i v souËasnÈ spoleËnosti m˘ûe p¯etrv·vat syndrom svobodnÈ matky (McLanahan, 2006; Chaloupkov·, 2006). Problematika je o to sloûitÏjöÌ, ûe pomoc matk·m samoûivitelk·m pat¯Ì k nejËastÏji se vyskytujÌcÌm soci·lnÌm d·vk·m v tÈmϯ vöech hospod·¯sky vyspÏl˝ch zemÌch a ûe m˘ûe jÌt o d·vku pro nÏkterÈ soci·lnÌ vrstvy v˝znamnou pro zajiötÏnÌ alespoÚ minim·lnÌ ûivotnÌ ˙rovnÏ. Jak˝ dÌl ûen jednotliv˝ch typ˘ kaûdoroËnÏ p¯ipad· na matky dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ vöak zjistit nelze. TakÈ v »eskÈ republice se vzestup podÌlu dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ p¯i¯azuje k v˝znamn˝m zmÏn·m reprodukËnÌho chov·nÌ obyvatelstva po roce 1989. P¯i bliûöÌm pohledu vöak zjiöùujeme, ûe se tak dÏje v podmÌnk·ch nÌzkÈ intenzity jak sÚateËnosti, tak manûelskÈ plodnosti. ⁄roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti je na p¯elomu 20. a 21. stoletÌ ve skuteËnosti niûöÌ, neû byla na p¯elomu 19. a 20. stoletÌ. Literatura »·Úov·, E. 1981. V˝sledek pr˘zkumu farnÌho obvodu mÏsta Broumova z let 1632ñ1781. Acta demographica IV, s. 63ñ73. DÏjiny obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ. 1995. Praha: Mlad· fronta. Dokoupil, L. et al. 1999. P¯irozen· mÏna obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ v 17. a 18. stoletÌ. Praha: Sociologick˝ ˙stav.
241
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Duöek, L. 1974. Obyvatelstvo mÏsta ⁄stÌ nad Labem do konce 18. stoletÌ (na z·kladÏ matrik). ⁄stÌ nad Labem. Duökov·, S. 2000. Demografick˝ v˝voj obyvatelstva v ⁄stÌ nad Labem v 19. stoletÌ. Historick· demografie 24, s. 109ñ162. Fialov·, L. 1991. ZmÏny ve v˝voji plodnosti v Ëesk˝ch zemÌch za demografickÈ revoluce. Historick· demografie 15, s. 143ñ189. Fialov·, L. 2006. V˝voj obyvatelstva Prahy v letech 1650ñ1800 na z·kladÏ matrik. Historick· demografie 30, s. 219ñ276. Fialov·, L. ñ PavlÌk, Z. ñ Vereö, P. 1990. Fertility Decline in Czechoslovakia During the Last Two Centuries. Population Studies 44, s. 89ñ106. Horsk·, P. 1980. K ot·zce vlivu nemanûelsk˝ch porod˘ na v˝voj plodnosti z hlediska historickÈ demografie. Demografie 22, 1980, s. 343ñ350. Chaloupkov·, J. 2006. NeprovdanÈ matky: Z·kladnÌ data z v˝zkumnÈho öet¯enÌ soci·lnÌ a ekonomickÈ podmÌnky mate¯stvÌ 2006. In Nemanûelsk· plodnost: jejÌ rizika a soci·lnÌ podmÌnky. InformaËnÌ bulletin z projektu Soci·lnÌ a ekonomickÈ charakteristiky mimomanûelskÈ plodnosti v »eskÈ republice po roce 1989, s. 10ñ13. Kalouskov·, V. 2006. Demografick˝ v˝voj farnosti Lochenice v letech 1784ñ1900. Historick· demografie 30, s. 67ñ144. KuËera, M. 1994. Populace »eskÈ republiky 1918ñ1991. Praha: »esk· demografick· spoleËnost a Sociologick˝ ˙stav AV »R. Laslett, P. ñ Oesterveen, K. ñ Smith, R. M. 1980. Bastardy and its Comparative History. London: Edward Arnold. Luxov·, A. 2005. ProblÈm infanticidy ve vzorku trestanek v ûenskÈ trestnici v ÿepÌch. Historick· demografie 29, s. 137 ñ 198. McLanahan, S. 2006. ProhlubujÌcÌ se rozdÌly aneb jak se vede dÏtem a druhÈho demografickÈho p¯echodu. Demografie 48, s. 77ñ 96. MuûÌk, P. 1986. Obyvatelstvo mÏsta Domaûlic v letech 1651ñ1830. SbornÌk archivnÌch pracÌ XXXVI, s. 103ñ207. Nesl·dkov·, L. 2003. Reprodukce kulturnÏ odliön˝ch skupin obyvatelstva jiûnÌ Moravy v novovÏku na p¯Ìkladu k¯esùan˘ a éid˘. Acta demographica XIV, 200 s. PavlÌk, Z. ñ Rychta¯Ìkov·, A. ñ äubrtov·, A. 1986. Z·klady demografie. Praha. Pol·öek, V. 2005. Svobodn· matka ñ a co je potom? Demografie 47, Ë. 4, s. 287ñ292. Rabuöic, L. 1996. O souËasnÈm v˝voji manûelskÈho a rodinnÈho chov·nÌ v »eskÈ republice. Demografie 32, 3, 173ñ180. Rychta¯Ìkov·, J. 2003. DiferenËnÌ plodnost v »eskÈ republice podle rodinnÈho stavu a vzdÏl·nÌ v kohortnÌ perspektivÏ. In Hamplov·, D. ñ Rychta¯Ìkov·, J. ñ Pik·lkov·, S. »eskÈ ûeny: vzdÏl·nÌ, partnerstvÌ, reprodukce a rodina. Praha: Sociologick˝ ˙stav AV »R, s. 41ñ83. Rychta¯Ìkov·, J. 2004. ZmÏny generaËnÌ plodnosti v »eskÈ republice se zamϯenÌm na vzdÏl·nÌ ûen. Demografie 46, Ë. 2, s. 77ñ90. Rychta¯Ìkov·, J. 2006. Je vysok˝ podÌl dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ v »R projevem westernizace? Zpravodaj »eskÈ demografickÈ spoleËnosti 40, s. 4ñ7. Rychta¯Ìkov·, J. 2007. Dvacet let svobodnÈho mate¯stvÌ v »eskÈ republice (1986ñ2005). Demografie 49, 1, s. 1ñ12. Sekera, V. 1978, 1979. Obyvatelstvo Ëesk˝ch zemÌch v letech 1754ñ1918. DÌl I. 1754ñ1865, dÌl II. 1866ñ1918. Shorter, E. ñ Knodel, J. ñ van de Walle, E. 1971. The decline of non-marital fertility in Europe, 1880ñ1940. Population Studies 25, s. 375ñ393. Soukupov·, E. ñ Sunega, P. 2006. ManûelstvÌ nebo nesezdanÈ souûitÌ: anal˝za finanËnÌ v˝hodnosti r˘zn˝ch forem souûitÌ. In Nemanûelsk· plodnost: jejÌ rizika a soci·lnÌ podmÌnky. InformaËnÌ bulletin z projektu Soci·lnÌ a ekonomickÈ charakteristiky mimomanûelskÈ plodnosti v »eskÈ republice po roce 1989. Praha: Sociologick˝ ˙stav AV »R, s. 15ñ26. Srbov·, M. 2003. Region·lnÌ diferenciace nemanûelskÈ plodnosti v Ëesk˝ch zemÌch v letech 1881ñ1913. Magistersk· pr·ce. Praha: P¯F UK. äalamounov·, P. ñ N˝vlt, O. 2006. Mimomanûeslk· plodnost ñ souËasnÈ trendy v EvropÏ. In Hamplov·, D. ñ äalamounov·, P. ñ äamanov·, G. eds. 2006. éivotnÌ cyklus. SociologickÈ a demografickÈ perspektivy. Praha: Sociologick˝ ˙stav AV »R, s. 118ñ140. äalamounov·, P. ñ äamanov·, G. 2006. Co vÌme o Ëesk˝ch neprovdan˝ch matk·ch. In Nemanûelsk· plodnost: jejÌ rizika a soci·lnÌ podmÌnky. InformaËnÌ bulletin z projektu Soci·lnÌ a ekonomickÈ charakteristiky mimomanûelskÈ plodnosti v »eskÈ republice po roce 1989, Praha: Sociologick˝ ˙stav AV »R, s. 1ñ 7. VaÚkov·, M. 2006. Demografick˝ v˝voj éitenic v 19. stoletÌ. Historick· demografie 30, s. 145ñ194. Tinkov·, D. 2003. Ilegitimita a Ñnov· ekonomie ûivotaì v osvÌcenskÈ HabsburskÈ monarchii. ProblÈm svobodn˝ch matek a nemanûelsk˝ch dÏtÌ mezi soci·lnÌ kontrolou a soci·lnÌ pÈËÌ na prahu obËanskÈ spoleËnosti. Historick· demografie 27, s. 133ñ 172. Tinkov·, D. 2004. H¯Ìch, zloËin, öÌlenstvÌ v Ëase odkouzlov·nÌ svÏta. Praha: Argo. Velkov·, A. 2003. NemanûelskÈ dÏti ve venkovskÈ spoleËnosti na p¯elomu 18. a 19. stoletÌ. In Jir·nek, T. ñ Kubeö, J. (eds.). DÌtÏ a dÏtstvÌ nap¯ÌË staletÌmi. SbornÌk p¯ÌspÏvk˘ z 2. pardubickÈho bien·le konanÈho ve dnech 4. aû 5. dubna 2002. Pardubice, s. 205ñ227. Zeman, K. 2006. V˝voj obyvatelstva »eskÈ republiky v roce 2005. Demografie 48, s. 153ñ165.
P¯ÌspÏvek byl zpracov·n v r·mci ¯eöenÌ vÏdeckÈho grantu GA »R ÑPopulaËnÌ v˝voj »R v letech 2001ñ2005 (403/07/0711) a v˝zkumnÈho z·mÏru MSM 0021620831 ÑGeografickÈ systÈmy a rizikovÈ procesy v kontextu glob·lnÌch zmÏn a evropskÈ integraceì. 242
Ludmila Fialov·: ZmÏny v charakteru mimomanûelskÈ plodnosti v Ëesk˝ch zemÌch od 18. stoletÌ
LUDMILA FIALOV¡, od roku 1997 odborn· asistentka katedry demografie a geodemografie P¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty UK v Praze; se specializuje na historickou demografii a populaËnÌ v˝voj »eskÈ republiky v dlouhodobÈ perspektivÏ. Je autorkou a spoluautorkou nÏkolika Ël·nk˘ s historicko-demografickou problematikou publikovan˝ch vÏtöinou ve sbornÌku Historick· demografie. Summary In the Czech Lands traditionally a relatively small proportion (up to 5%) of children have been born out of wedlock, and usually they have been born to young women aged 20 and under. The proportion of children born out of wedlock began to increase significantly only at the end of the 1980s, rising to where by the start of the 21st century they made up one-third of all children born. The characteristics of the mothers also began to change somewhat. While in most cases the children were born to mothers aged 20 and under, an increased proportion of them were born to older mothers. However, the rise in the percentage of children born out of wedlock at the end of the 20th century in the Czech Republic stems mainly from the substantial decline in marital fertility, as the number of children born per 1000 unmarried women aged 15ñ49 has doubled since 1961, while the number born per 1000 married women in the same age group fell by half in the same period. However, studying non-marital fertility is complicated by the lack of relevant data; it is likely that some of these children are born into informal but nonetheless permanent relationships, which take advantage of the social benefits targeting single mothers. In the Czech Republic the increase in the percentage of children born out of wedlock is one of the major changes that have occurred in the reproductive behaviour of the population in the Czech Republic since 1989.
STATISTICKÁ ROČENKA ČESKÉ REPUBLIKY 2007 Český statistický úřad v listopadu vydává Statistickou ročenku České republiky 2007 v rozsahu 784 stran. Ročenka v česko-anglické verzi obsahuje údaje za rok 2006 a dlouhodobé časové řady ročních ukazatelů z odvětvových a průřezových statistik. Materiál uspořádaný do 28 kapitol je doplněný grafy, kartogramy a věcným rejstříkem. Cena publikace: 1115,- Kč Cena CD: 550,- Kč Objednávky tištěné publikace přijímá:
Prodej za hotové a objednávky CD:
NAKLADATELSTVÍ SCIENTIA, spol. s r. o. obchodní oddělení Křížová 1018/6 150 05 Praha 5 – Smíchov
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD odbor informačních služeb Na padesátém 81 100 82 Praha 10 – Strašnice 243
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
TEORIE KONFLIKTNÕCH PREFERENCÕ A PLODNOST V »ESK… REPUBLICE1) BEATRICE CHROMKOV¡-MANEA ñ PETR FU»ÕK The Conflicting Preference Theory and Fertility in the Czech Republic Researchers and scholars have paid little attention to menís reproductive behaviour and the role men play in the decision-making process relating to reproduction. This article deals with the reproductive behaviour of men and women in the Czech Republic within the framework of the conflicting preference theory. The authorsí research results indicate that the conflicting preference theory does not yet apply to Czech society. Demografie, 2007, 49: 244ñ252
Teoretick˝ kontext Aû doned·vna vÏnoval v˝zkum na poli sociologie rodiny a populaËnÌch studiÌ m·lo pozornosti muû˘m a jejich roli p¯i rozhodov·nÌ o poËtu dÏtÌ v rodinÏ. Ani propopulaËnÏ zamϯen· soci·lnÌ politika mnohdy neakceptuje fakt, ûe poËet dÏtÌ v rodinÏ je v˝sledkem procesu oboustrannÈho vyjedn·v·nÌ mezi partnery. Nov˝ pohled na roli muûe p¯i vyjedn·v·nÌ o poËtu dÏtÌ v rodinÏ m˘ûe b˝t uûiteËn˝ p¯i snah·ch porozumÏt trvalÈmu poklesu porodnosti ve vyspÏl˝ch spoleËnostech. Nov· vysvÏtlenÌ mohou do debaty vnÈst dva teoretickÈ smÏry, rozvÌjejÌcÌ se po roce 2000. Na p¯elomu tisÌciletÌ p¯iöla britsk· socioloûka Catherine Hakimov· s preferenËnÌ teoriÌ, o nÌû se domnÌv·, ûe je pro pochopenÌ souËasn˝ch trend˘ v plodnosti velmi uûiteËn· (Hakim, 2000, 2002, 2003a, 2003b, 2003c). Hakimov· vytvo¯ila typologii ûen podle preferencÌ ve vztahu k rodinÏ a placenÈ pr·ci; z nÌ odvodila tendenci kaûdÈho typu ûen mÌt urËit˝ poËet dÏtÌ, coû by mÏlo umoûnit predikovat reprodukËnÌ chov·nÌ ûen v souvislosti se soci·lnÌ a rodinnou politikou st·tu. Testov·nÌ jejÌ teorie v »R vöak zatÌm ukazuje, ûe preferenËnÌ typy (ûeny orientovanÈ na pr·ci, na rodinu a smÌöen˝ typ) nemÏnÌ volbu velikosti rodiny (Rabuöic ñ Chromkov·-Manea, 2006; Chromkov·-Manea ñ Mr·zov· ñ Rabuöic, 2006; Chromkov·-Manea ñ Rabuöic, 2006, 2007). ProblÈm m˘ûe b˝t v obtÌûnÈ p¯enositelnosti typologie do jinÈho kulturnÌho kontextu, ale takÈ v samotnÈ operacionalizaci konceptu. V˝sledky dostupnÈ z v˝bÏrov˝ch öet¯enÌ realizovan˝ch v poslednÌm desetiletÌ ukazujÌ, ûe muûi a ûeny nemusejÌ mÌt nezbytnÏ stejnÈ p¯Ìstupy, preference a cÌle t˝kajÌcÌ se fertility. V kontextu preferenËnÌ teorie publikoval David Voas v roce 2003 staù, v nÌû p¯edstavil teorii konfliktnÌch preferencÌ (Voas, 2003). Teorie se p¯Ìmo zab˝v· rozdÌly v intencÌch a realitÏ poËtu dÏtÌ. Voas se domnÌv·, ûe pro poËet dÏtÌ v rodinÏ jsou d˘leûitÈ individu·lnÌ preference obou dvou manûel˘/partner˘ a zp˘sob, jak spolu tyto preference interagujÌ. Zd˘razÚuje, ûe dosud p¯evaûoval n·zor, ûe pro poËet dÏtÌ v rodinÏ je klÌËovÈ chov·nÌ ûeny, neboù ûena je vnÌm·na jako hlavnÌ Ëinitel kontroly poËtu dÏtÌ v rodinÏ. Voas vöak tuto perspektivu mÏnÌ a do debat o faktorech ovlivÚujÌcÌch reprodukËnÌ chov·nÌ vn·öÌ nov˝ prvek ñ prvek vlivu odliön˝ch partnersk˝ch preferencÌ na velikost rodiny. P¯ipustÌme-li, ûe p·r m· moûnost volby mezi tÌm zda mÌt Ëi nemÌt dÏti, pak nesmÌme p¯edpokl·dat, ûe jejich koneËn˝ poËet z·visÌ pouze na ûenÏ samotnÈ, ¯Ìk· Voas. 1) V˝zkum pro tento Ël·nek byl finanËnÏ podporov·n Grantovou agenturou »eskÈ republiky (GA»R), grant Ë. 403/05/ 0800 ÑRodina, pr·ce a reprodukËnÌ strategie v »eskÈ republiceì a grantem Ministerstva ökolstvÌ, ml·deûe a tÏlov˝chovy »R ñ v˝zkumn˝ z·mÏr ÑReprodukce a integrace spoleËnostiì (MSM002 1622408).
244
Beatrice Chromkov·-Manea ñ Petr FuËÌk: Teorie konfliktnÌch preferencÌ a plodnost v »eskÈ republice
Kombinace individu·lnÌch preferencÌ obou partner˘ je pro v˝slednou plodnost p·ru klÌËov·, neboù tato kombinace generuje podstatnÏ vyööÌ Ëi niûöÌ ˙roveÚ fertility. Jestliûe preference partner˘ totoûnÈ nejsou, musÌ dojÌt ke kompromisu Ëi de facto k v˝bÏru alternativy bez ohledu na to, co je v danÈ spoleËnosti povaûov·no za tradiËnÌ nebo modernÌ. P¯·nÌ ñ a samoz¯ejmÏ samotnÌ partne¯i ñ se v bÏhu Ëasu mÏnÌ, û·dnÈ rozhodnutÌ tedy nemusÌ b˝t nemÏnnÈ aû do konce reprodukËnÌho obdobÌ p·ru. Ve h¯e jsou ale takÈ soci·lnÌ normy. Kdyû se ñ podle Voase ñ partne¯i dostanou do konfliktu, kter˝ spoËÌv· v rozdÌln˝ch n·zorech na velikost rodiny, bude jejich rozhodnutÌ pravdÏpodobnÏ z·viset na tom, co je v danÈ spoleËnosti Ñnorm·lnÌì ñ jak pro p·r, tak pro majoritnÌ kulturu. P¯evaûujÌcÌ spoleËensk· norma v p¯ÌpadÏ, kdy preference nejsou v souladu, jednoho z partner˘ podpo¯Ì. Nap¯Ìklad v silnÏ pronatalitnÌ spoleËnosti bude ten, kdo chce omezit svou plodnost navzdory p¯·nÌ partnera, ˙spÏön˝ s daleko menöÌ pravdÏpodobnostÌ, neû ten, kdo bude usilovat o dalöÌ dÌtÏ, tvrdÌ Voas. A naopak, v modernÌch spoleËnostech je kladen akcent na individu·lnÌ autonomii, kter· je Ëasto v rozporu s rozenÌm dÏtÌ ñ soci·lnÌ tlak m· pak tendenci podporovat p¯·nÌ tÏch, kte¯Ì si p¯ejÌ vyhnout se rodiËovsk˝m povinnostem. Voas v tomto kontextu uvaûuje o nÏkolika moûn˝ch modelech situacÌ, z nichû kaûd˝ m· sv˘j specifick˝ dopad na zam˝ölenou a takÈ koneËnou plodnost manûel˘ Ëi partner˘. V tzv. partnerskÈm modelu se p¯edpokl·d·, ûe: 1. p¯·nÌ o poËtu dÏtÌ jsou mezi ûenami a muûi rozloûena stejn˝m zp˘sobem; 2. hled·nÌ partnera je nez·vislÈ na preferencÌch ohlednÏ velikosti rodiny; 3. v p¯ÌpadÏ neshody v individu·lnÌch preferencÌch se jedna z preferencÌ ñ niûöÌ Ëi vyööÌ ñ stane dominantnÌ. Voas ve sv˝ch ˙vah·ch bere samoz¯ejmÏ v potaz i model, kter˝ je zaloûen na p¯edpokladu v˝bÏrovÈho p·rov·nÌ. Pak namÌsto p¯edpokladu, ûe v˝bÏr partnera je nez·visl˝ na n·zorech t˝kajÌcÌch se velikosti pl·novanÈ rodiny, bychom mohli oËek·vat, ûe se lidÈ daleko pravdÏpodobnÏji berou (nebo ûe pl·nujÌ mÌt rodinu) s partnerem, kter˝ m· podobnÈ preference ohlednÏ poËtu dÏtÌ. Voasova teorie konfliktnÌch preferencÌ celkovÏ ukazuje, jak d˘leûitÈ mohou b˝t interakce rozdÌln˝ch preferencÌ o velikosti rodiny pro vysvÏtlenÌ danÈ plodnosti. Pokud realita skuteËnÏ funguje tak, jak naznaËujÌ jeho modely, m˘ûe to mÌt znaËn˝ dopad na ˙Ëinky p¯ÌpadnÈ populaËnÌ politiky. Tento Ël·nek se zab˝v· reprodukËnÌmi preferencemi muû˘ a ûen v »eskÈ republice. CÌlem je porozumÏt jejich rolÌm p¯i vz·jemnÈm vyjedn·v·nÌ a rozhodov·nÌ o budoucÌ reprodukci. Za tÌmto ˙Ëelem se zamϯujeme na jejich preference, t˝kajÌcÌ se velikosti rodiny nebo preference dalöÌho dÌtÏte (dÏtÌ) v rodinÏ, a takÈ se pt·me, zda v˘bec o velikosti rodiny vyjedn·vajÌ nebo jsou jejich reprodukËnÌ strategie v˝sledkem jin˝ch faktor˘. Tyto jevy zkoum·me prost¯ednictvÌm srovn·nÌ odpovÏdÌ muû˘ nebo ûen s odpovÏÔmi jejich partner˘ na stejnÈ ot·zky. Porovn·nÌ rozdÌl˘ nebo podobnostÌ dvou individualit tvo¯ÌcÌch p·r a fakt, ûe tyto p·ry v naöem p¯Ìstupu tvo¯Ì analytickou jednotku, p¯in·öÌ odliön˝ ˙hel pohledu a m˘ûe rozö̯it porozumÏnÌ reprodukËnÌm preferencÌm a procesu jejich vyjedn·v·nÌ. P·rov˝ p¯Ìstup nabÌzÌ p¯ÌmÈ porovn·nÌ preferencÌ tÏch, kte¯Ì hrajÌ p¯i rozhodov·nÌ o plodnosti nejd˘leûitÏjöÌ roli. Data a metody Pro anal˝zu pouûÌv·me data z v˝bÏrovÈho öet¯enÌ ManûelstvÌ, pr·ce, rodina, realizovanÈho v roce 2005 na reprezentativnÌm vzorku obyvatel »R ve vÏku 20ñ40 let. V˝bÏr obsahuje data za jednotlivce; pokud ûijÌ ve spoleËnÈ dom·cnosti jako manûelÈ Ëi v nesezdanÈm souûitÌ, byli dotazov·ni oba partne¯i. Vzorek je konstruov·n tak, aby podrobnÏ mapoval obdobÌ ûivota, spojenÈ se zakl·d·nÌm a rozöi¯ov·nÌm rodiny. DotaznÌk obsahoval sekci o preferencÌch, kter· zahrnovala nÏkolik okruh˘ ot·zek. Respondenti byli dotazov·ni na ide·lnÌ poËet dÏtÌ v jejich rodinÏ, na to, zda v budoucnu chtÏjÌ (dalöÌ) dÌtÏ a kolik by jich mÏlo b˝t. DalöÌ ot·zky smϯovaly k d˘vod˘m tÏchto rozhodnutÌ a takÈ jejich kontextu ñ zejmÈna zda o nich partne¯i vz·jemnÏ vyjedn·vali. DoplÚujÌcÌmi faktory jsou posto245
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Graf 1 Rozdíl v odpovědích na otázku „Pokud byste měl(a) ve svém životě úplně příznivé životní podmínky, jaký celkový počet dětí byste si přál(a)? „ (The difference in responses to the question: „If the conditions in your life in favour, how many children would you like to have?“)
Graf 2 Rozdíl v odpovědích na otázku „Zamýšlíte mít v budoucnu (další) dítě? (...) Pokud ano, kolik?“ (The difference in responses to the question: „Are you planning to have (more) children in the future?(...) If so, how many?“)
je k genderovÈ rovnosti, preferovan˝ rodinn˝ model a preference ûivotnÌho stylu. DotaznÌky pro ûeny a muûe byly formulov·ny shodnÏ, oba partne¯i vöak byli dotazov·ni oddÏlenÏ. Z teoretickÈho kontextu a dostupn˝ch dat vypl˝vajÌ dvÏ v˝zkumnÈ ot·zky, z nichû prvnÌ je zamϯena deskriptivnÏ: JakÈ odliönosti v preferencÌch poËtu dÏtÌ mezi partnery v »R existujÌ? Druh· ot·zka smϯuje k modelu, shrnujÌcÌmu vliv moûn˝ch faktor˘ na rozdÌlnÈ n·zory obou partner˘: JakÈ jsou determinanty rozdÌl˘ v preferencÌch? V tÈto souvislosti formulujeme dvÏ hypotÈzy. ZaprvÈ p¯edpokl·d·me, ûe rozdÌl v preferencÌch je ovlivnÏn faktem, ûe p·ry o poËtu dÏtÌ vyjedn·vajÌ, pl·nov·nÌm rodiËovstvÌ a v˝skytem r˘zn˝ch preferenËnÌch typ˘ ûen v rodinÏ (typologie podle HakimovÈ). Druh· hypotÈza shrnuje moûn˝ vliv odliön˝ch prost¯edÌ, z nichû mohou partne¯i poch·zet, kdyû ¯Ìk·: RozdÌly v preferencÌch jsou spojeny s vyööÌ vzdÏlanostnÌ a vÏkovou heterogamiÌ a s r˘zn˝mi sourozeneck˝mi konstelacemi. ObecnÏ lze tyto hypotÈzy ch·pat jako shrnutÌ vybran˝ch endogennÌch (prvnÌ hypotÈza) a exogennÌch (druh· hypotÈza) faktor˘ s moûn˝m vlivem na konflikty preferencÌ2). Text je podle povahy v˝zkumn˝ch ot·zek rozdÏlen do deskriptivnÌ a analytickÈ Ë·sti. V prvnÌ z nich p¯edstavÌme podrobnÈ ˙daje o fertilitnÌch preferencÌch a jejich odliönostech uvnit¯ p·r˘. V analytickÈ Ë·sti budeme hledat moûnÈ determinanty tÏchto rozdÌl˘. Pro vöechny v˝poËty pouûÌv·me upraven˝ datov˝ soubor, v nÏmû jsou pouze data za p·ry3). JakÈ rozdÌly v preferencÌch v »R existujÌ ñ deskripce Ide·lnÌ poËet dÏtÌ v rodinÏ JednÌm z Ëasto pouûÌvan˝ch indik·tor˘ reprodukËnÌch preferencÌ je ot·zka po poËtu dÏtÌ, kterÈ by si respondent p¯·l mÌt, pokud by si mohl vybrat. O v˝znamu a uûiteËnosti takovÈho indik·toru se diskutovalo jiû od 60. let 20. stoletÌ; mnozÌ v˝zkumnÌci zpochybÚovali jejich validitu. Jako hlavnÌ problÈmy jsou spat¯ov·ny nekonzistence a dodateËn· racionalizace. P¯es inkonzistenci a nestabilitu ukazatele na individu·lnÌ ˙rovni na agreg·tnÌ ˙rovni vykazuje pozoruhodnou konzistenci. MnozÌ v˝zkumnÌci proto povaûujÌ preferovan˝ poËet dÏtÌ za vhodn˝ indik·tor soci·lnÌch norem, t˝kajÌcÌch se velikosti rodiny, a vϯÌ, ûe zmÏny tohoto ukazatele odr·ûejÌ zmÏny v postojÌch, kterÈ mohou ovlivnit reprodukËnÌ chov·nÌ. 2) Z hlediska rodiny jako endogennÌ vnÌm·me faktory, kterÈ vznikajÌ interakcÌ obou partner˘ a exogennÌ faktory shrnujÌcÌ charakteristiky, kterÈ oba partne¯i do rodiny p¯in·öejÌ. 3) Na rozdÌl od p˘vodnÌho datovÈho souboru, kde p¯Ìpadem byl jednotlivec, zde tvo¯Ì analytickou jednotku p·r, p¯iËemû kaûd· promÏnn· se opakuje pro muûe a pro ûenu. Data byla p·rov·na podle ID dom·cnosti. N=838.
246
Beatrice Chromkov·-Manea ñ Petr FuËÌk: Teorie konfliktnÌch preferencÌ a plodnost v »eskÈ republice
Graf 3 Rozdíly v hypotetické konečné plodnosti (Differences in hypothetical lifetime fertility)
Graf 4 Shody a rozdíly v udávaných důvodech proč mít nebo nemít (další) dítě, v % [(Similarities and differences in the reasons cited for having or not having (more) children, in %)]
Pozn.: Respondenti byli dotázáni na tři nejdůležitější důvody proč mít nebo proč nemít další dítě.
V naöem öet¯enÌ jsme pouûili ot·zku ...pokud byste mÏl(a) ve svÈm ûivotÏ ˙plnÏ p¯ÌznivÈ ûivotnÌ podmÌnky, jak˝ celkov˝ poËet dÏtÌ byste si p¯·l(a)?, kter· byla poloûena muû˘m i ûen·m oddÏlenÏ. M˘ûeme tedy srovn·vat fertilitnÌ preference obou partner˘ v p·ru. Graf 1 zachycuje rozdÌl v preferencÌch mezi muûem a ûenou4). Je patrnÈ, ûe v 64 % se p·ry na preferovanÈm poËtu dÏtÌ shodujÌ, v 15,8 % je to muû, kter˝ chce vÌce dÏtÌ a v 19,3 % si vÌce dÏtÌ p¯eje ûena. Pokud rozdÌly v preferencÌch existujÌ, pohybujÌ se nejËastÏji v rozmezÌ jednoho dÌtÏte, u 10 % p·r˘ se vöak preference liöÌ o dvÏ a vÌce dÏtÌ. Hypotetick· koneËn· plodnost DalöÌ pouûÌvanou mÌrou reprodukËnÌch preferencÌ je z·mÏr respondenta mÌt, nebo nemÌt dalöÌ dÌtÏ/dÏti. Tato ot·zka je spolehliv˝m indik·torem kontracepËnÌho a reprodukËnÌho chov·nÌ na agreg·tnÌ ˙rovni i na ˙rovni p·ru. V öet¯enÌ ManûelstvÌ, pr·ce, rodina byla tato ot·zka formulov·na: Zam˝ölÌte mÌt v budoucnu (dalöÌ) dÌtÏ? Pokud ano, kolik? V tomto p¯ÌpadÏ se rozdÌly uvnit¯ p·ru jeötÏ sniûujÌ. Necel˝ch 80 % p·r˘ se v preferencÌch shoduje, zbyl˝ch 20,1 % je rovnomÏrnÏ rozloûeno ve smÏru vyööÌch preferencÌ u muûe i u ûeny (graf 2). V kombinaci s ot·zkou po poËtu dÏtÌ lze dospÏt k hypotetickÈ ukonËenÈ plodnosti u kaûdÈho p·ru5). Pr˘mÏrn· hodnota pro muûe a pro ûeny se neliöÌ a je tÈmϯ p¯esnÏ na dvou dÏtech (2,02, resp. 2,01). P¯i pohledu na distribuci rozdÌl˘, opÏt zjistÌme, ûe v takto konkrÈtnÏ definovan˝ch oËek·v·nÌch se p·ry shodujÌ v 80,5 %. U vöech ot·zek mϯÌcÌch preference poËtu dÏtÌ zjiöùujeme pomÏrnÏ velikÈ procento shody, kterÈ neodpovÌd· p¯edpoklad˘m Voasovy teorie. Odliönosti se teoretickÈmu modelu blÌûÌ pouze v p¯ÌpadÏ hypoteticky definovan˝ch ot·zek (jak˝ je ide·lnÌ poËet dÏtÌ), nicmÈnÏ v konkrÈtnÏji definovan˝ch ot·zk·ch (zam˝ölÌte mÌt v budoucnu dÏti?) zjiöùujeme odliönosti minim·lnÌ. VidÌme zde logick˝ trend smÏrem ke sniûov·nÌ rozdÌlu spolu se zkracov·nÌm ËasovÈho horizontu a jasnÏjöÌ definicÌ kontextu, za nÏjû jsou preference zjiöùov·ny. P·ry se v ide·lnÌm poËtu shodujÌ p¯ibliûnÏ v 60 %, v ot·zce kolik dalöÌch dÏtÌ zam˝ölejÌ mÌt, se shodujÌ v 80 %. PromÏnnÈ v kontextu fertilitnÌch preferencÌ V souvislosti s Voasovou teoriÌ konfliktnÌch preferencÌ je vöak uûiteËnÈ vöimnout si dalöÌch jev˘, vytv·¯ejÌcÌch kontext fertilitnÌch preferencÌ v rodinÏ (p·ru). V dotaznÌku ManûelstvÌ, pr·ce, 4) V˝poËet je d·n jako rozdÌl v (preference muûe) ñ (preference ûeny). KladnÈ hodnoty znaËÌ vyööÌ preferovan˝ poËet dÏtÌ u muûe, z·pornÈ hodnoty znamenajÌ, ûe v p·ru si vÌce dÏtÌ p¯eje ûena. 5) Jedn· se tedy o v˝poËet (souËasn˝ poËet dÏtÌ) + (tÏhotenstvÌ ñ je-li) + (pl·novan˝ poËet dÏtÌ do budoucna).
247
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Graf 5 Rozložení odpovědí na otázku: Vyjednávali jste nebo vyjednáváte o počtu dětí s Vaším manželem nebo partnerem? (Distribution of responses to the question: “Have you discussed or do you discuss the number of children with your husband or partner?”)
rodina byly za¯azeny ot·zky t˝kajÌcÌ se d˘vod˘ preference Ëi odmÌt·nÌ (dalöÌho) dÌtÏte, d·le ot·zky zjiöùujÌcÌ, zda partne¯i o poËtu dÏtÌ vyjedn·vajÌ a zda jejich prvnÌ dÌtÏ bylo pl·novanÈ. Pt·me-li se na d˘vody, proË lidÈ chtÏjÌ mÌt (dalöÌ) dÌtÏ, nejËastÏji vybÌrajÌ prostou odpovÏÔ dÏti d·vajÌ ûivotu smysl. Na agreg·tnÌ ˙rovni se nejËastÏjöÌ volba muû˘ a ûen neliöÌ (46 % a 50 % odpovÏdÌ). Jestliûe vöak srovn·me d˘vody u jednotliv˝ch p·r˘, zjistÌme, ûe partne¯i se shodujÌ v 36 % a jinÈ d˘vody vybÌrajÌ v 64 % p¯Ìpad˘. U d˘vod˘ nemÌt dalöÌ dÌtÏ je situace obdobn·. Muûi i ûeny volÌ nejËastÏji odpovÏÔ uû m·m tolik dÏtÌ, kolik jsem chtÏl(a) (54 % a 52 %), na ˙rovni p·ru se vöak shodujÌ v 46 % p¯Ìpad˘. ZatÌmco shoda v preferencÌch poËtu dÏtÌ je pomÏrnÏ velik·, je-li ¯eË o d˘vodech tohoto rozhodnutÌ, oba partne¯i se vyjad¯ujÌ jinak. V dotaznÌku byla moûnost vybrat t¯i nejd˘leûitÏjöÌ d˘vody mÌt a nemÌt dÌtÏ. V grafu 4 jsou shrnuty procentu·lnÌ podÌly p·r˘, kterÈ se shodly ve svÈ volbÏ. P¯esto, ûe shoda v d˘vodech, proË mÌt nebo nemÌt (dalöÌ) dÌtÏ nenÌ velik·, 72 % p·r˘ tvrdÌ, ûe o poËtu dÏtÌ v rodinÏ vyjedn·vali Ëi vyjedn·vajÌ. Nejen z ˙daj˘ o poËtu dÏtÌ, ale i ze samotn˝ch v˝povÏdÌ respondent˘ je patrnÈ, ûe svoje preference vz·jemnÏ vyjedn·vali a nakonec se p¯ibliûnÏ v 60 % p¯Ìpad˘ shodli, coû ud·vajÌ tÈmϯ shodnÏ vûdy oba partne¯i v p·ru (graf 5). V tomto kontextu je uûiteËnÈ zmÌnit odpovÏdi na ot·zku znÏjÌcÌ: MÏnila se v pr˘bÏhu Vaöeho ûivota Vaöe p¯edstava o tom, kolik chcete mÌt dÏtÌ? Zde zjiöùujeme, ûe 23 % ûen a 27 % muû˘ p¯ipouötÌ, ûe jejich p¯edstava o poËtu dÏtÌ se v pr˘bÏhu ûivota mÏnila. Pokud data sp·rujeme, zjistÌme, ûe 12 % p·r˘ shodnÏ tvrdÌ, ûe jejich p¯edstava o poËtu dÏtÌ se mÏnila. ZajÌmavÈ jsou v tÈto souvislosti i odpovÏdi na ot·zku Bylo vaöe prvnÌ dÌtÏ pl·novanÈ?, na niû odpovÌd· opÏt tÈmϯ shodnÏ 41 % ûen a muû˘ z·pornÏ. V˝sledky popisn˝ch statistik ukazujÌ, ûe v preferencÌch poËtu dÏtÌ panuje mezi partnery v »eskÈ republice pomÏrnÏ vysok· shoda, coû je v rozporu s Voasov˝mi p¯edpoklady. Partne¯i ve znaËnÈ m̯e tvrdÌ, ûe o poËtu dÏtÌ vz·jemnÏ vyjedn·vajÌ, pokud se vöak pt·me oddÏlenÏ na d˘vody jejich preferencÌ, shoda je v˝raznÏ niûöÌ. V˝sledky anal˝zy V n·sledujÌcÌ kapitole prezentujeme tabulky dvourozmÏrn˝ch vztah˘ jednotliv˝ch nez·visle promÏnn˝ch na rozdÌlech v preferencÌch hypotetickÈ koneËnÈ plodnosti a ide·lnÌho poËtu dÏtÌ. Vych·zÌme ze dvou hypotÈz volnÏ inspirovan˝ch Voasov˝m p¯Ìstupem. ZaprvÈ: rozdÌl v preferencÌch je ovlivnÏn faktem, ûe p·ry o poËtu dÏtÌ vyjedn·vajÌ, pl·nov·nÌm rodiËovstvÌ a v˝skytem r˘zn˝ch preferenËnÌch typ˘ ûen v rodinÏ (typologie podle HakimovÈ). ZadruhÈ: rozdÌly v preferencÌch jsou spojeny s vyööÌ vzdÏlanostnÌ a vÏkovou heterogamiÌ a s r˘zn˝mi sourozeneck˝mi konstelacemi. ObÏ hypotÈzy p¯edpokl·dajÌ existenci faktor˘ posilujÌcÌch shodu, nebo naopak prohlubujÌcÌch rozdÌly mezi partnery. VÏkov· a vzdÏlanostnÌ heterogamie znamen· odliönÈ kulturnÌ z·zemÌ obou partner˘ a lze p¯edpokl·dat, ûe kulturnÌ rozdÌly budou zvyöovat tendenci ke konfliktnÌm preferencÌm. Z dat se vöak ukazuje, ûe tento vliv je patrn˝ pouze v p¯ÌpadÏ vzdÏlanostnÌ heterogamie, projevuje se pouze u rozdÌl˘ v oËek·vanÈ koneËnÈ plodnosti p·r˘ (P¯Ìloha, tab. 1). V ostatnÌch p¯Ìpadech nem· heterogamie systematick˝ vliv. Vyjedn·v·nÌ o poËtu dÏtÌ, pl·novanÈ prvnÌ dÌtÏ a typologie podle HakimovÈ indikujÌ prost¯edÌ fertilitnÌch preferencÌ v rodinÏ. Pokud partne¯i 248
Beatrice Chromkov·-Manea ñ Petr FuËÌk: Teorie konfliktnÌch preferencÌ a plodnost v »eskÈ republice
dÏti pl·nujÌ a vyjedn·vajÌ o nich, p¯edpokl·d·me vyööÌ tendenci shodnout se na jejich poËtu. PreferenËnÌ typologie Catherine HakimovÈ (2000, 2002, 2003a, 2003b, 2003c) je konstruov·na pro ûeny a zde ji pouûÌv·me jako charakteristiku rodiny (tedy rodina, v nÌû se nach·zÌ dan˝ typ ûeny). Autorka rozliöuje ûeny orientovanÈ na rodinu, na pr·ci a adaptivnÌ typy. Data z öet¯enÌ MPR n·m dovolujÌ tuto typologii zkonstruovat a pouûÌt. P¯edpokl·d·me, ûe p¯Ìtomnost r˘zn˝ch preferenËnÌch typ˘ ûen v rodinÏ bude ovlivÚovat mÌru shody v poËtu dÏtÌ6). Z v˝sledk˘ je vöak patrnÈ, ûe tyto vztahy nelze v datech nalÈzt ñ s nÏkolika v˝jimkami. Systematicky menöÌ mÌru shody v preferencÌch nalÈz·me tam, kde se partne¯i neshodujÌ ani v odpovÏdÌch na ot·zky pl·nov·nÌ rodiËovstvÌ a vyjedn·v·nÌ o poËtu dÏtÌ (viz P¯Ìloha, tab. 1 a tab. 2). PoslednÌ t¯i promÏnnÈ (viz P¯Ìloha, tab. 1) mapujÌ öiröÌ sociodemografickÈ charakteristiky rodiny. Vöechny promÏnnÈ jsou konstruov·ny za p·ry a ani zde nenalÈz·me v˝znamnÈ vlivy. ObÏ hypotÈzy proto zamÌt·me jiû na z·kladÏ testu chÌ-kvadr·t a kontroly adjustovan˝ch reziduÌ7). é·dn· z promÏnn˝ch zahrnut˝ch do anal˝zy nem· statisticky ani vÏcnÏ v˝znamn˝ vliv na rozdÌlnost preferencÌ v rodinÏ. Vztahy neobjevujeme v p¯ÌpadÏ hypotetickÈ koneËnÈ plodnosti (tab. 1) ani v p¯ÌpadÏ preferencÌ ide·lnÌho poËtu dÏtÌ (P¯Ìloha, tab. 2), proto hypotÈzy zamÌt·me v obou p¯Ìpadech. Diskuse a z·vÏr Voasova teorie konfliktnÌch preferencÌ p¯edpokl·d· odliönost mezi muûem a ûenou v p·ru, pokud jde o preferovan˝ poËet dÏtÌ. V datech z »eskÈ republiky nalÈz·me tyto odliönosti v minim·lnÌ m̯e a neobjevujeme v nich û·dnou strukturu zp˘sobenou dalöÌmi promÏnn˝mi. ObÏ hypotÈzy odvozenÈ z teorie proto zamÌt·me. Na rozdÌl v preferencÌch mezi partnery nem· vliv vyjedn·v·nÌ o poËtu dÏtÌ, pl·nov·nÌ rodiËovstvÌ a preferenËnÌ typy podle HakimovÈ, ani vÏkov· a vzdÏlanostnÌ heterogamie p·ru. V dalöÌch anal˝z·ch by mohly b˝t hled·ny jinÈ faktory se signifikantnÌm vlivem na rozdÌl v preferencÌch, nicmÈnÏ m˘ûeme takÈ p¯ipustit, ûe hypotetick· koneËn· plodnost a ide·lnÌ poËet dÏtÌ v rodinÏ vhodn˝mi indik·tory pro vysvÏtlenÌ poklesu porodnosti na z·kladÏ rozdÌlu v preferencÌch nejsou. DefinitivnÌ odpovÏÔ by vöak mohl poskytnout aû öiröÌ v˝zkum Ëi sÈrie v˝zkum˘, p¯ÌpadnÏ zahrnujÌcÌ kvalitativnÌ metodologii k vysvÏtlenÌ v˝znamu preferencÌ a rolÌ obou partner˘ p¯i jejich vyjedn·v·nÌ. MoûnostÌ je takÈ rozö̯it sledovanÈ faktory o ekonomickÈ promÏnnÈ, rozö̯it vÏkovou definici zkoumanÈ populace, tedy zamϯit se na odliönÈ typy vliv˘, neû byly sledov·ny zde. Je takÈ moûnÈ, ûe vyjedn·v·nÌ o poËtu dÏtÌ a odliönosti v preferencÌch se objevujÌ pouze v ËasovÏ omezen˝ch obdobÌch partnerskÈ biografie. V tÏchto chvÌlÌch se preference obou partner˘ zv˝znamÚujÌ a m˘ûe doch·zet k jejich konflikt˘m. V konvenËnÌm typu v˝zkumu (v˝bÏrovÈ öet¯enÌ) vöak m˘ûeme p·ry zachytit nejËastÏji v meziËase, kdy preference poËtu dÏtÌ nejsou v˝znamn˝m tÈmatem. ProzatÌm vöak data ukazujÌ, ûe p·ry se v preferencÌch shodujÌ a Voasova teorie pro »eskou republiku neplatÌ. Literatura Hakim, C. 2000. Work-lifestyle choices in the 21st century: Preference theory. Oxford: Oxford University Press. Hakim, C. 2002. Lifestyle preferences as determinants of womenís differentiated labor market careers. Work and Occupations, 29, 4, pp. 428 ñ 459. Hakim, C. 2003a. The Search for Equality. Work and Occupations, 30, 4, pp. 401 ñ 411. Hakim, C. 2003b. Public morality versus personal choice: the failure of social attitude surveys. British Journal of Sociology, 54, 3, pp. 339 ñ 345. 6) Tento p¯edpoklad vych·zÌ z tvrzenÌ, ûe r˘znÏ orientovanÈ preferenËnÌ typy majÌ podle HakimovÈ r˘znÏ nastavenÈ ide·lnÌ poËty dÏtÌ, coû vytv·¯Ì vÏtöÌ prostor k rozdÌlnosti preferencÌ mezi partnery. 7) Z·roveÚ jsme takÈ odhadli model vÌcerozmÏrnÈ line·rnÌ regrese zahrnujÌcÌ zmÌnÏnÈ vysvÏtlujÌcÌ promÏnnÈ, jeho v˝sledky zde vöak neprezentujeme, neboù model data nereprodukuje uspokojivÏ a nep¯id·v· û·dnÈ dalöÌ informace, kterÈ by nebylo moûnÈ vidÏt i v tabulk·ch t¯ÌdÏnÌ druhÈho stupnÏ ñ pouûitÈ promÏnnÈ rozdÌly v preferencÌch neovlivÚujÌ.
249
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Hakim, C. 2003c. A New Approach to Explaining Fertility Patterns: Preference Theory. Population and Development Review, 29, pp. 349 ñ 374. Chromkov·-Manea, B. E. ñ Rabuöic, L. 2006. The Preference Theory ñ The case of the Czech Republic. P¯ÌspÏvek prezentovan˝ na European Conference Population, Liverpool. Chromkov·-Manea, B. E. ñ Mr·zov·, M. ñ Rabuöic, L. 2006. Teorie zaloûenÈ na lidsk˝ch preferencÌch jako moûn˝ p¯ÌspÏvek k vysvÏtlenÌ souËasnÈho reprodukËnÌho chov·nÌ. In ManûelstvÌ, rodina, pr·ce. 2005. V˝zkum ÑManûelstvÌ, rodina, pr·ceì byl realizov·n v roce 2005 (listopadñprosinec) v r·mci projektu GACR 403/05/0800 ÑRodina, pr·ce a reprodukËnÌ strategie v »eskÈ republiceì. Sirov·tka T. (ed.). ZamÏstn·nÌ, rodina a soci·lnÌ politika. Brno: Frantiöek äalÈ ñ ALBERT, s. 37ñ56. Rabuöic, L. 1990. K nÏkter˝m promÏn·m manûelstvÌ a rodiny v souËasn˝ch z·padnÌch spoleËnostech. SPFFBU, ¯ada G 33, s. 51 ñ 66. Rabuöic, L. 1996. O souËasnÈm v˝voji manûelskÈho a rodinnÈho chov·nÌ v »eskÈ republice. Demografie, 32, 3, s. 173ñ180. Rabuöic, L. 1997. Polemicky k souËasn˝m zmÏn·m charakteru reprodukce v »R (sociologick· perspektiva v demografii). Demografie, 39, 2, s. 114ñ119. Rabuöic, L. 2001a. Value Change and Demographic Behaviour in the Czech Republic. Czech Sociological Review, IX, 1, s. 99ñ122. Rabuöic, L. 2001b. Kde ty vöechny dÏti jsou? Praha: SLON. Rabuöic, L. ñ Chromkov·-Manea, B. E. 2006. Bude Ëesk· rodina pln· jedin·Ëk˘? (Kdo jsou ti, kdo majÌ nebo pl·nujÌ pouze jedno dÌtÏ). P¯ÌspÏvek prezentovan˝ na konferenci Soci·lnÌ reprodukce a integrace: ide·ly a meze. Brno: IVRIS FSS MU. Rabuöic, L. ñ Chromkov·-Manea, B. E. 2007. PreferenËnÌ teorie HakimovÈ v ËeskÈm kontextu. Demografie, 49, 2, s. 77ñ86. Voas, D. 2003. Coflicting Preferences: A Reason Fertility Tends to Be Too High or Too Low. Population and Development Review, 29, 4, s. 627 ñ 646.
BEATRICE CHROMKOV¡-MANEA pracuje od roku 2005 na FakultÏ soci·lnÌch studiÌ v BrnÏ a jejÌm Institutu pro v˝zkum reprodukce a integrace spoleËnosti jako odborn· pracovnice. Zab˝v· se populaËnÌmi studiemi, p¯edevöÌm tÈmatem nÌzkÈ plodnosti, v nÌû se orientuje na fenomÈn jednodÏtnosti. D·le se vÏnuje problematice skloubenÌ pr·ce/zamÏstn·nÌ a rodiny. V loÚskÈm roce publikovala jako spoluautorka kapitolu o preferenËnÌ teorii v knize T. Sirov·tky (ed.) Rodina, zamÏstn·nÌ a soci·lnÌ politika, kter· byla podkladem pro tuto demografickou staù. PETR FU»ÕK v souËasnosti studuje doktorsk˝ studijnÌ program sociologie na FakultÏ soci·lnÌch studiÌ Masarykovy univerzity v BrnÏ, je zamÏstnancem Institutu pro v˝zkum reprodukce a integrace spoleËnosti p¯i tÈûe fakultÏ. Jeho v˝zkumn˝m z·jmem je sociologie rodiny. Summary Researchers and scholars have paid little attention to menís reproductive behaviour and the role they play when decisions are made about how many children a family has. David Voas (2003) came up with a theory that adds to the understanding of the role men play in the reproductive decision-making process. This article deals with the reproductive behaviour of men and women in the Czech Republic. Its goal is to understand their role in the negotiation and decision processes. Voasís theory of conflicting preferences assumes that there are differences between men and women with regard to the preferred number of children a couple has. The authorsí analysis, based on Czech data, shows that the differences in preferences are small and no statistically significant determinants were found in the analysis. The negotiation process within a couple, planned parenthood, Hakimís typology of lifestyle preferences for paid work and family, age, and educational heterogamy have no influence on the differences in the preferences of a couple. The study indicates that the conflicting preference theory does not yet apply to Czech society.
250
Beatrice Chromkov·-Manea ñ Petr FuËÌk: Teorie konfliktnÌch preferencÌ a plodnost v »eskÈ republice
PŘÍLOHA Tab. 1 Rozdíly v hypotetické očekávané plodnosti párů podle věku, vzdělání, plánovaní prvního dítěte, vyjednávání o počtu dětí, rodiny podle typologie Hakimové, počtu sourozenců, místa bydliště a členství v církvi; data z roku 2005, v % [(Differences in the hypothetical expected fertility of couples by age, education, planning the first child, discussing the number of children, family by Hakim’s typology, the number of siblings, place of residence, and church membership; data for 2005, (%)] Ukazatel Věk Vzdělaní
Plánovaní prvního dítěte
Vyjednaní o počtu dětí
Rodina podle Hakimové typologie
Počet sourozenců
Velikost místa bydliště
Členství v církvi Celkem
homogamie heterogamie homogamie heterogamie – jeden stupeň heterogamie – dva stupně neplánovaní neshoda o plánovaní plánovaní nevyjednávali neshoda o vyjednaní vyjednávali orientované na práci adaptivní orientované na rodinu žena 2 a více sourozenců než muž žena 1 sourozenec víc než muž stejný počet sourozenců muž 1 sourozenec víc než žena muž 2 a více sourozenců než žena malá vesnice malé město středně velké město velké město ano, oba jen jeden partner ne
Žena více dětí než muž 9,2 9,9 8,0 9,9 19,2 6,3 21,8 3,9 7,5 18,6 7,8 11,0 9,3 8,2 3,4 9,0 10,7 10,1 6,6 9,0 8,8 9,7 10,8 8,8 13,2 8,5 9,4
Stejný počet dětí 82,1 75,0 82,7 79,6 61,5 85,1 52,7 90,0 85,0 69,1 82,3 80,5 80,4 81,4 86,4 83,4 79,9 79,2 77,0 83,0 79,7 80,7 77,5 85,0 72,1 81,2 80,5
Muž více dětí než žena 8,7 15,1 9,4 10,6 19,2 8,6 25,5 6,2 7,5 12,4 9,9 8,5 10,3 10,3 10,2 7,6 9,4 10,7 16,4 8,0 11,5 9,7 11,8 6,3 14,7 10,3 10,1
251
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Tab. 2 Rozdíly v ideálním počtu dětí párů podle věku, vzdělání, plánovaní prvního dítě, vyjednaní o počtu dětí, rodiny podle typologie Hakimové, současného počtu dětí, počtu sourozenců, místa bydliště a členství v církvi; data z roku 2005, v % [(Differences in the ideal number of children for couples by age, education, planning the first child, discussing the number of children, family by Hakim’s typology, number of siblings, place of residence, and church membership; data for 2005, (%)]
Ukazatel Věk Vzdělaní
Plánovaní prvního dítěte
Vyjednaní o počtu dětí
Rodina podle Hakimové typologie
Součastný počet dětí
Počet sourozenců
Velikost místa bydliště
Členství v církvi Celkem
252
homogamie heterogamie homogamie heterogamie – jeden stupeň heterogamie – dva stupně neplánovaní neshoda o plánovaní plánovaní nevyjednávali neshoda o vyjednaní vyjednávali orientované na práci adaptivní orientované na rodinu žádné dítě jedno dítě dvě děti tři a víc dětí žena 2 a více sourozenců než muž žena 1 sourozenec víc než muž stejný počet sourozenců muž 1 sourozenec víc než žena muž 2 a více sourozenců než žena malá vesnice malé město středně velké město velké město ano, oba jen jeden partner ne
Shoda
Rozdíl o 1 dítě
Rozdíl o 2 a více dětí
64,7 61,8 62,6 65,6 62,1 68,8 43,5 66,4 67,0 60,7 65,1 68,1 64,1 60,7 63,4 61,0 67,8 59,2 70,6 62,9 62,9 65,6 64,2 70,9 61,9 56,3 68,2 59,4 57,9 65,9 64,0
26,1 29,3 28,0 25,2 24,1 21,9 40,3 25,4 25,5 25,0 26,2 25,4 25,8 32,0 26,8 30,7 23,8 23,9 20,6 31,4 25,8 24,6 31,0 19,4 29,1 35,1 22,0 31,3 31,6 25,1 26,8
9,2 8,9 9,5 9,2 13,8 9,3 16,1 8,1 7,4 14,3 8,7 5,5 10,1 7,4 9,8 8,3 8,4 16,9 8,8 5,7 8,6 11,2 14,1 9,7 8,9 8,7 9,8 9,4 10,5 9,1 9,2
XXXVII. KONFERENCE »ESK… DEMOGRAFICK… SPOLE»NOSTI ÑREGION¡LNÕ DEMOGRAFIEì, OLOMOUC, 23. ñ 24. KVÃTEN 2007 »esk· demografick· spoleËnost kon· jiû tradiËnÏ kaûd˝ rok n·rodnÌ demografickÈ konference, jejichû tÈmatem je vybran· aktu·lnÌ problematika populaËnÌho v˝voje nebo demografickÈho v˝zkumu. Ve dnech 23. a 24. kvÏtna 2007 se v Olomouci uskuteËnila v po¯adÌ jiû 37. konference vÏnovan· region·lnÌ demografii. Uspo¯·d·nÌm byla povϯena poboËka v Olomouci, na organizaci se d·le podÌlely P¯ÌrodovÏdeck· fakulta Univerzity PalackÈho v Olomouci a krajskÈ pracoviötÏ »eskÈho statistickÈho ˙¯adu v Olomouci. VÏdeck˝ program konference byl rozdÏlen do öesti blok˘, v nichû vystoupilo tÈmϯ 40 referujÌcÌch, z nich 8 ze Slovenska. V bloku A dostali prostor historiËtÌ demografovÈ, kte¯Ì sezn·mili p¯ÌtomnÈ s organizacÌ historicko-demografickÈho v˝zkumu na severnÌ MoravÏ a s hlavnÌmi v˝sledky svÈho v˝zkumu v uplynul˝ch letech. OstatnÌ bloky byly vÏnov·ny buÔ souËasnÈ region·lnÌ diferenciaci vybran˝ch aspekt˘ populaËnÌho v˝voje v »eskÈ republice a na Slovensku, nebo demografickÈmu v˝voji region˘. Blok B byl zamϯen na problematiku region·lnÌ diferenciace zdravotnÌho stavu a ˙mrtnosti, blok C na diferenciaci rodinnÈho chov·nÌ. Do bloku D byly za¯azeny p¯ÌspÏvky na tÈma demografie mal˝ch ˙zemnÌch celk˘, do bloku E refer·ty, jejichû spoleËn˝m tÈmatem byla prostorov· mobilita obyvatelstva. Z·vÏreËn˝ blok F byl vÏnov·n p¯Ìpadov˝m studiÌm, v nichû naöli nejvÌce uplatnÏnÌ mÌstnÌ badatelÈ. Na rozdÌl od p¯edchozÌch let byl program n·rodnÌ konference 2007 sestaven ze spont·nnÌch p¯ÌspÏvk˘ ñ k tÈmatu vyhl·öenÈmu HlavnÌm v˝borem se seöla öirok· plej·da refer·t˘, kterÈ zajÌmav˝m zp˘sobem obohatily pozn·nÌ minulÈho i soudobÈho v˝voje obyvatelstva »eskÈ republiky a takÈ Slovenska v region·lnÌm pr˘mÏtu. Pr·vÏ Ëetnou ˙ËastÌ slovensk˝ch demograf˘ nav·zala konference na tradice »eskoslovenskÈ demografickÈ spoleËnosti. Pr˘bÏh konference z·roveÚ prok·zal, ûe zvolenÈ tÈma bylo vysoce aktu·lnÌ. Region·lnÌ demografie se zamϯuje jak na anal˝zu populaËnÌho v˝voje menöÌch ˙zemnÌch celk˘ (neû jsou celky p¯edstavovanÈ jednotliv˝mi st·ty), tak na region·lnÌ diferenciaci populaËnÌho v˝voje. K obojÌ problematice se seöly p¯ÌspÏvky nejen z akademick˝ch pracoviöù, ale i z praxe a jejich r˘znorodost potvrdila z·jem o tuto problematiku v souËasnosti. Tato okolnost a vysok· ˙roveÚ p¯ednesen˝ch refer·t˘ vedla redakËnÌ radu Demografie k n·zoru, ûe tentokr·t zve¯ejnÌ v oddÌle vÏnovanÈm studiÌm pouze anotace p¯ednesen˝ch p¯ÌspÏvk˘ a jejich ˙plnÈ znÏnÌ vyjde na CD-ROMu, kter˝ bude vlepen na zadnÌ stranÏ ob·lky Ëasopisu. PodÏkov·nÌ HlavnÌho v˝boru »eskÈ demografickÈ spoleËnosti a takÈ redakËnÌ rady Demografie pat¯Ì v prvÈ ¯adÏ VladimÌru Pol·ökovi, kter˝ st·l v Ëele organizaËnÌho v˝boru konference, a takÈ vöem ostatnÌm, kte¯Ì p¯ispÏli k vyd·nÌ sbornÌku a v neposlednÌ ¯adÏ samoz¯ejmÏ i vöem autor˘m jednotliv˝ch p¯ÌspÏvk˘.
»INNOST HISTORICK›CH DEMOGRAFŸ NA SEVERNÕ MORAVà LUDMILA NESL¡DKOV¡ P¯ÌspÏvek je zamϯen na z·kladnÌ p¯ehlednou informaci o aktivit·ch historick˝ch demograf˘ na severov˝chodnÌ MoravÏ v ËasovÈm ˙seku od poloviny 60. let 20. stoletÌ do souËasnosti. Nejprve popisuje okolnosti zad·nÌ a realizace v˝zkumnÈho pl·nu Geneze a rozvoj pr˘myslov˝ch oblastÌ v »eskoslovensku, kter˝ byl koncipov·n na danou dobu velmi progresivnÏ ñ tj. interdisciplin·rnÏ. Zde se poprvÈ v˝znamnÏ uplatnila historick· demografie v öirokÈm rejst¯Ìku ¯eöen˝ch problÈm˘. PotÈ se refer·t orientuje na obdobn˝ popis od roku 1974 uskuteËÚovanÈho projektu mapov·nÌ demografickÈho p¯echodu a jeho p¯ÌpravnÈ f·ze na ˙zemÌ »eskoslovenska. HistoriËtÌ demografovÈ se zab˝vali rekonstrukcÌ dlouhodob˝ch populaËnÌch trend˘ ˙mrtnosti od 30. let 17. stoletÌ do poloviny 19. stoletÌ. I na tomto ˙kolu participovali historiËtÌ demografovÈ ze severomoravskÈho regionu. ObdobnÏ garantovali Moravu a rakouskÈ Slezsko p¯i zpracov·v·nÌ velkÈho projektu (1996ñ1998) zamϯenÈho na rekonstrukci p¯irozenÈ mÏny obyvatel Ëesk˝ch zemÌ v 17. a 18. stoletÌ. Od poË·tku 90. let minulÈho stoletÌ byl zah·jen projekt vÏnovan˝ historicko-demografickÈmu v˝zkumu moravsk˝ch éid˘ od poloviny 17. stoletÌ do konce trv·nÌ rakouskÈ monarchie. Z·vÏr p¯ÌspÏvku se zab˝v· retrospektivou Ëinnosti SeveromoravskÈ poboËky »SDS a »DS. 253
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
REGION¡LNÕ ROZDÕLY VE V›VOJI OBYVATELSTVA »ESK›CH ZEMÕ V LETECH 1650ñ1800 LUDMILA FIALOV¡ V˝voj obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ v letech 1650ñ1800 byl diferencov·n rozdÌly dan˝mi hospod·¯sk˝m v˝vojem: rychleji poËetnÏ rostly protoindustri·lnÌ oblasti zvl·ötÏ na severu »ech a ve Slezsku, nejmÈnÏ se zvyöoval poËet obyvatel v chudöÌch zemÏdÏlsk˝ch oblastech (zvl·ötÏ v jiûnÌch a jihoz·padnÌch »ech·ch). DalöÌm diferenciaËnÌm faktorem byly mortalitnÌ krize, kterÈ postihovaly jednotlivÈ kraje r˘znou silou v odliön˝ch Ëasov˝ch horizontech, aù jiû to byly p¯Ìmo morovÈ epidemie v letech 1679ñ1680 a 1713ñ1715 nebo d˘sledky v·lek v polovinÏ 18. stoletÌ. DEMOGRAFICK› V›VOJ JIéNÕCH »ECH V 17. A 18. STOLETÕ JOSEF GRULICH BÏhem 17. i 18. stoletÌ populaËnÌ v˝voj urËovaly poËty narozen˝ch a zem¯el˝ch osob. MÏstskÈ i venkovskÈ obyvatelstvo migrovalo p¯edevöÌm z d˘vodu uzav¯enÌ sÚatku nebo zaopat¯enÌ lepöÌ obûivy. Druh· polovina 17. stoletÌ byla ve znamenÌ dlouhodobÈho zvyöov·nÌ poËtu obyvatelstva, kterÈ probÌhalo prakticky nep¯etrûitÏ od konce t¯icetiletÈ v·lky. Nikoliv z d˘vodu morovÈ n·kazy (1680, 1713), ale teprve v d˘sledku hladomor˘ doch·zelo bÏhem 18. stoletÌ k jeho v·ûnÏjöÌmu naruöenÌ. Stagnace ani pokles porodnosti vöak nemÌvaly dlouhÈho trv·nÌ. Na p¯edch·zejÌcÌ ˙roveÚ se poËty narozen˝ch dÏtÌ zpravidla vr·tily hned v n·sledujÌcÌm roce, pokud ölo o hluböÌ pokles, tak teprve o nÏkolik let pozdÏji. Na poË·tku 18. stoletÌ vymizel mor, avöak epidemie tyfu se st·vala neodmysliteln˝m pr˘vodcem vöech v·leËn˝ch kampanÌ. BÏhem 18. stoletÌ se zaËaly rozöi¯ovat ËernÈ neötovice ñ prvnÌ infekËnÌ choroba, proti kterÈ se lidstvo dok·zalo br·nit. Na rozdÌl od ˙mrtnosti kojenc˘ se ˙mrtnostnÌ pomÏry staröÌch osob zaËaly od poloviny 18. stoletÌ zlepöovat. Po celÈ sledovanÈ obdobÌ ñ od ukonËenÌ t¯icetiletÈ v·lky aû do konce 18. stoletÌ obyvatelstvo jiûnÌch »ech neust·le p¯ib˝valo. Tento r˘st zabezpeËila neomezen· manûelsk· plodnost, kter· se zaËala sniûovat aû v d˘sledku poklesu sÚateËnosti v 19. stoletÌ. Po celÈ sledovanÈ obdobÌ okamûit˝ r·z populaËnÌho v˝voje jiûnÌch »ech ud·vala ˙mrtnost. OBYVATELSTVO MÃST V »ESK… REPUBLICE V LETECH 1869 A 2001 VLADIMÕR BALCAR V »eskÈ republice byl stejnÏ jako jinde v EvropÏ v uplynul˝ch dvou staletÌch zaznamen·n dlouhodob˝ migraËnÌ trend venkovskÈho obyvatelstva do mÏst. Tato skuteËnost je dokumentov·na na datech, kter· se poda¯ilo nashrom·ûdit p¯i tvorbÏ ned·vno vydanÈho HistorickÈho lexikonu obcÌ »eskÈ republiky 1869ñ2005. TÏûiötÏm p¯ÌspÏvku je jednoduchÈ srovn·nÌ poËtu obyvatel na poË·tku a na konci sledovanÈho obdobÌ, tj. ze sËÌt·nÌ lidu v letech 1869 a 2001. Porovn·nÌ je provedeno formou ûeb¯ÌËk˘ deseti nejvÏtöÌch mÏst jak za republiku, tak za jednotlivÈ regiony ohraniËenÈ hranicemi souËasn˝ch kraj˘, p¯iËemû je poukazov·no na nÏkterÈ region·lnÌ zvl·ötnosti. Z hlediska skladby mÏstsk˝ch sÌdel doölo k nejvÏtöÌm obmÏn·m ûeb¯ÌËk˘ v tÏch krajÌch, kde byl rozvoj pr˘myslu kombinov·n s pov·leËn˝m vysÌdlenÌm p˘vodnÌho obyvatelstva, zatÌmco ve vnitrozemÌ se v˝Ëty nejvÏtöÌch mÏst p¯Ìliö nezmÏnily. NADÃJE DOéITÕ PÿI NAROZENÕ V†OKRESECH »ESK… REPUBLIKY V LETECH 1981ñ2005 PODLE ⁄DAJŸ »ESK…HO STATISTICK…HO ⁄ÿADU KRYäTOF ZEMAN »esk˝ statistick˝ ˙¯ad vyd·v· od roku 1985 v pravideln˝ch intervalech pÏtiletÈ ˙mrtnostnÌ tabulky za okresy »eskÈ republiky. Tento p¯ÌspÏvek analyzuje meziokresnÌ rozdÌly v ˙mrtnostnÌch pomÏrech pomocÌ ukazatele nadÏje doûitÌ p¯i narozenÌ za obdobÌ 2001ñ2005, zvl·öù za muûe a za ûeny. Analyzov·n je d·le p¯Ìr˘stek nadÏje doûitÌ bÏhem poslednÌch 25 let (od obdobÌ 1981ñ1985), zmÏny meziokresnÌch rozdÌl˘ a rozdÌly mezi pohlavÌmi. D˘raz je kladen na porovn·nÌ rozdÌl˘ mezi okresy, jejich typologii a moûnÈ d˘vody. 254
XXXVII. konference »eskÈ demografickÈ spoleËnosti ÑRegion·lnÌ demografieì, 23. ñ 24. kvÏten 2007
REGION¡LNÕ DIFERENCIACE PÿÕ»IN SMRTI V »ESK… REPUBLICE ä¡RKA KASALOV¡ DA“KOV¡ ñ LENKA JUÿÕ»KOV¡ P¯ÌspÏvek analyzuje region·lnÌ rozdÌly v »eskÈ republice z hlediska intenzity ˙mrtnosti podle p¯ÌËin smrti a souËasnÏ z hlediska struktury zem¯el˝ch podle p¯ÌËin smrti v letech 2001ñ 2005. Anal˝za uk·zala rozdÌly z hlediska struktury i intenzity ˙mrtnosti mezi »echami a Moravou. Souvislost mezi celkovou ˙rovnÌ ˙mrtnosti a zastoupenÌm vybran˝ch p¯ÌËin smrti nebyla prok·z·na. JednÌm z vysvÏtlujÌcÌch faktor˘ region·lnÌ diferenciace je i r˘zn· kvalita dat v jednotliv˝ch regionech. Zvl·öù pro obÏ pohlavÌ byla provedena hierarchick· shlukov· anal˝za, kter· uvedenÈ z·vÏry do znaËnÈ mÌry potvrdila. ZDRAVÕ, éIVOTNÕ STYL A PROSTÿEDÕ, VYBRAN¡ MÃSTA »ESK… REPUBLIKY, 1998ñ2002 DAGMAR DZ⁄ROV¡ ñ MICHALA LUSTIGOV¡ CÌlem p¯ÌspÏvku je anal˝za subjektivnÏ vnÌmanÈho zdravÌ obyvatel 24 mÏst »R ve vÏku 45ñ54 let v kontextu jejich (rizikovÈho) ûivotnÌho stylu a (ne)kvality mÏstskÈho prost¯edÌ. Datov˝ soubor vych·zÌ prim·rnÏ z öet¯enÌ HELEN (Health ñ Life Style ñ Environment) a lÈka¯sk˝ch vyöet¯enÌ vöech respondent˘ (N = 3297), d·le z dat St·tnÌho zdravotnÌho ˙stavu a »eskÈho statistickÈho ˙¯adu. Pouûitou statistickou metodou byla bin·rnÌ logistick· regrese, z·visle promÏnnou öpatnÈ a velmi öpatnÈ zdravÌ (standardizov·no vÏkovÏ a vzdÏlanostnÏ). V˝sledky anal˝zy potvrdily, ûe vnÌm·nÌ öpatnÈho zdravÌ se u respondent˘ zvyöuje s rizikem jejich ûivotnÌho stylu, u muû˘ pak v souvislosti s obezitou, u ûen s ku¯·ck˝mi zvyklostmi. REGION¡LNÕ DIFERENCIACE PLODNOSTI V PRŸÿEZOV… A KOHORTNÕ PERSPEKTIVà JITKA RYCHTAÿÕKOV¡ Po politick˝ch zmÏn·ch v roce 1989 n·sledovaly v »eskÈ republice s nÏkolikalet˝m Ëasov˝m posunem i zmÏny v oblasti soci·lnÌ, ekonomickÈ a demografickÈ. ⁄roveÚ plodnosti se propadla pod hodnotu 1,3 ûivÏ narozen˝ch dÏtÌ jednÈ ûenÏ, zmÏnilo se Ëasov·nÌ porod˘ a transformovala se ¯ada dalöÌch demografick˝ch struktur. Region·lnÌ diferenciace plodnosti na ˙rovni okres˘ se v transvers·lnÌm pohledu v˝raznÏ zmÏnila, porovn·v·me-li poË·tek devades·t˝ch let se situacÌ na zaË·tku 21. stoletÌ. KohortnÌ pohled vöak tuto zmÏnu nepotvrdil, neboù ˙zemnÌ konfigurace koneËnÈ plodnosti generace ûen 1950, kterÈ porodily svÈ dÏti za socialismu a generace 1970 majÌcÌ dÏti v nov˝ch podmÌnk·ch po roce 1989, spolu silnÏ koreluje. ⁄zemnÌ struktura podÌlu dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ se v Ëase nezmÏnila, i kdyû procento dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ v˝raznÏ narostlo. REGION¡LNÕ ASPEKTY ZMÃN VE SLOéENÕ OBYVATELSTVA »ESK… REPUBLIKY PODLE RODINN…HO STAVU KONCEM 20. A ZA»¡TKEM 21. STOLETÕ DAGMAR BARTO“OV¡ BÏhem 90. let 20. stoletÌ se sloûenÌ obyvatelstva podle rodinnÈho stavu znaËnÏ zmÏnilo. NejvÏtöÌ zmÏnou byl pokles podÌlu ûenat˝ch muû˘ a vdan˝ch ûen, vyvolan˝ p¯edevöÌm zmÏnami reprodukËnÌho chov·nÌ mladÈ generace. Ve vÏku 30 let bylo v roce 2001 svobodn˝ch 30 % muû˘ oproti pouh˝m 18 % v roce 1991, svobodn˝ch ûen v tomto vÏku bylo 14 %, resp. 7 %. NejvyööÌ zastoupenÌ osob v manûelstvÌ je v souËasnosti (2005) u muû˘ ve vÏku kolem 65 let (o nÏco vÌce neû 80 %), u ûen ve vÏku kolem 47 let (necel˝ch 80 %). DlouhodobÈ rozdÌly ve sloûenÌ obyvatelstva podle rodinnÈho stavu jsou v p¯ÌspÏvku analyzov·ny v souvislosti s diferencemi soci·lnÌho a reprodukËnÌho chov·nÌ na ˙rovni kraj˘ »eskÈ republiky. NejniûöÌ zastoupenÌ osob v manûelstvÌ vykazovala Praha a kraje Karlovarsk˝, ⁄steck˝ a Libereck˝, nejvyööÌ kraje VysoËina a Pardubick˝. POPULA»N› V›VOJ V OKRESOCH SLOVENSKEJ REPUBLIKY DANUäA JUR»OV¡ ñ J¡N M…SZ¡ROS ñ IVETA STANKOVI»OV¡ PrÌspevok prin·öa syntetick˝ pohæad na demografick˝ v˝voj v okresoch Slovenskej republiky. SyntÈzou vplyvu öiestich demografick˝ch procesov (sob·önosù, rozvodovosù, plodnosù, potratovosù, ˙mrtnosù a migr·cia) boli pomocou metÛdy hlavn˝ch komponentov a zhlukovej anal˝zy vytvorenÈ region·lne typy okresov. 255
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Z hæadiska demografickÈho spr·vania s˙ tieto typy navz·jom rozdielne a s˙Ëasne kaûd˝ typ tvoria okresy s podobn˝m spr·vanÌm. Tretinu ˙zemia SR (z·padnÈ a Ëasù strednÈho Slovenska) pokr˝vaj˙ okresy s nov˝mi Ërtami demografickÈho spr·vania (s nÌzkou sob·önosùou a plodnosùou a vyööÌm priemern˝m vekom pri prvom sob·öi a pÙrode). Region·lne typy na severe a v˝chode Slovenska eöte v prevaûnej miere nes˙ Ërty starÈho modelu. Samostatn˝ zhluk tvorÌ okres Senec ñ typick˝ suburb·nny priestor v z·zemÌ Bratislavy. NegatÌvnym javom na juhu SR je vysok· ˙mrtnosù a na juhov˝chode aj vysok· potratovosù. STARNUTIE OBYVATEºSTVA SLOVENSKA A JEHO INTERPRET¡CIE V ATLASE OBYVATEºSTVA SLOVENSKA JOZEF ML¡DEK Vedeck· anal˝za a kartografick· interpret·cia demografickej situ·cie na Slovensku s˙ hlavnÈ ciele publik·ciÌ Atlas obyvateæstva Slovenska a Demogeografick· anal˝za obyvateæstva Slovenska (2006). Ide o prvÈ komplexnÈ spracovanie vöetk˝ch z·kladn˝ch inform·ciÌ o v˝voji, rozmiestnenÌ, b˝vanÌ, dynamike, ötrukt˙rach a prognÛzach v˝voja obyvateæstva Slovenska. Procesy starnutia obyvateæstva Slovenska charakterizuje najm‰ starnutie zdola, prÌËinou ktorÈho je pokles fertility. EvidentnÈ je z·roveÚ i starnutie zhora. Starnutie obyvateæstva m· v˝razn˙ priestorov˙ diferencovanosù. V regiÛne z·padnÈho a juhoz·padnÈho Slovenska prebieha starnutie r˝chlejöie, severnÈ a v˝chodnÈ Slovensko m· mladöie obyvateæstvo. V oboch uveden˝ch publik·ci·ch sa problematike starnutia obyvateæstva venuje veæk· pozornosù. ANAL›ZA DEMOGRAFICK…HO V›VOJE A JEHO DŸSLEDKŸ PRO OBLAST äKOLSTVÕ V MAL›CH LOKALIT¡CH NA OKRAJI PRAHY EVA KA»EROV¡ ñ JITKA LANGHAMROV¡ ñ TOM¡ä FIALA »l·nek analyzuje demografick˝ v˝voj t¯Ì lokalit na jiûnÌm okraji Prahy: mÏstskÈ Ë·sti Praha-äeberov, sousednÌ obce Vestec a Zdimϯic (souË·st obce Jesenice). Anal˝za je zamϯena p¯edevöÌm na v˝voj poËtu dÏtÌ p¯edökolnÌho a ökolnÌho vÏku, neboù byla souË·stÌ demografickÈ studie slouûÌcÌ jako podklad pro rozhodov·nÌ O⁄, jak ¯eöit nedostateËnou kapacitu z·kladnÌ ökoly v Praze-äeberovÏ. PoËet obyvatel ve vyöet¯ovan˝ch lokalit·ch po roce 2000 znaËnÏ rostl p¯edevöÌm v d˘sledku velkÈho migraËnÌho p¯Ìr˘stku. Vzhledem k pokraËujÌcÌ bytovÈ v˝stavbÏ bude jeötÏ nÏkolik let pokraËovat i imigrace. ZnaËnou Ë·st imigrant˘ tvo¯Ì rodiny s dÏtmi nebo mladÌ lidÈ, kte¯Ì brzy po p¯istÏhov·nÌ budou mÌt dÏti. V d˘sledku toho se v˝raznÏ zv˝öil a nÏkolik let jeötÏ bude r˘st poËet dÏtÌ ve vÏku doch·zky do mate¯skÈ ökoly i poËet potenci·lnÌch û·k˘ z·kladnÌ ökoly. NIE»O K PRESNOSTI POPULA»N›CH PROGN”Z SLOVENSKEJ REPUBLIKY A »ESKEJ REPUBLIKY BRANISLAV BLEHA PrÌspevok sa zaober· hodnotenÌm presnosti region·lnej prognÛzy SR z roku 1994 a obdobnej prognÛzy »R z roku 1993. Obe boli pripravenÈ ofici·lnymi ötatistick˝mi org·nmi v pribliûne rovnakom obdobÌ umoûniac tak vz·jomnÈ porovnanie. Iölo z·roveÚ o obdobie markantn˝ch socio-ekonomick˝ch a s nimi s˙visiacich demografick˝ch zmien. Tieto sa znaËne prejavili aj vo v˝sledkoch hodnoten˝ch atrib˙tov oboch prognÛz. Moûno skonötatovaù podobn˝ charakter ch˝b, ako dÙsledkov predikciÌ v˝voja. Tieto chyby vypl˝vali najm‰ z podcenenia (nedocenenia) prepadu plodnosti, hoci sa uû o poklese v dobe vzniku prognÛz vedelo, a tieû niektor˝ch ch˝b odhadu migraËnÈho salda a jeho ötrukt˙ry na okresnej ˙rovni (napr. fenomÈn objavenia sa suburbanizaËn˝ch a dekoncentraËn˝ch tendenciÌ). Prejavil sa tak klasick˝, ùaûko odstr·niteæn˝ Ëi predvÌdateæn˝ Ñbod zlomuì, ktor˝ ako fenomÈn z hæadiska atrib˙tu presnosti bol skonötatovan˝ viacer˝mi autormi. AKTU¡LNÕ ZMÃNY V ⁄ZEMNÕM »LENÃNÕ »ESK… REPUBLIKY A DEMOGRAFICK¡ DATA JAN M‹LLER »l·nek pod·v· struËnou informaci o souËasnÈm ˙zemnÏ spr·vnÌm ËlenÏnÌ »R a podrobn˝ v˝Ëet zmÏn ve vymezenÌ ˙zemnÌch jednotek (kraj˘, okres˘, obcÌ) od SLDB 2001 do souËasnosti. Uv·dÌ rekapitulaci poËtu 256
XXXVII. konference »eskÈ demografickÈ spoleËnosti ÑRegion·lnÌ demografieì, 23. ñ 24. kvÏten 2007
a lidnatosti jednotliv˝ch kategoriÌ obcÌ z hlediska typu ˙¯adu (statut·rnÌ mÏsta, mÏsta, mÏstyse, obce). DoplnÏna je informace o zmÏn·ch v souboru z·kladnÌch sÌdelnÌch jednotek a jejich dÌl˘. Vöechny tyto informace jsou pod·v·ny z hlediska existujÌcÌch demografick˝ch dat a jejich srovnatelnosti v Ëasov˝ch ¯ad·ch. MOéN› VLIV ZMÃNY METODIKY S»ÕT¡NÕ LIDU V ROCE 2001 NA N¡RODNOSTNÕ STRUKTURU »ESK… REPUBLIKY TADEUSZ SIWEK P¯ÌspÏvek se zab˝v· ot·zkou, jak se zmÏnily v˝sledky sËÌt·nÌ lidu v roce 2001 v d˘sledku za¯azenÌ do sËÌt·nÌ obyvatelstva s p¯echodn˝m dlouhodob˝m pobytem. DÌky tomu stoupl poËet obyvatel »eska o 69 tisÌc a zmÏnily se poËty nÏkter˝ch menöin. Celkov˝ vliv na poËet obyvatel st·tu je zanedbateln˝, ale u nÏkter˝ch menöin zapoËtenÌ obyvatel s p¯echodn˝m pobytem jejich poËetnost v˝raznÏ nav˝öilo. Autor problematiku sleduje na p¯Ìkladu polskÈ menöiny. V jejÌm p¯ÌpadÏ se zmÏny promÌtly hlavnÏ do poËtu Pol·k˘ ûijÌcÌch rozpt˝lenÏ na celÈm ˙zemÌ st·tu, zatÌmco kompaktnÌ polsk· menöina ûijÌcÌ na TÏöÌnsku novou metodikou nebyla p¯Ìliö zasaûena. Ale i u nÌ se vyskytly zvl·ötnÌ p¯Ìpady, jako nap¯. v PetrovicÌch u KarvinÈ, kde ubytovna polsk˝ch hornÌk˘ zmÏnila pomÏrnÏ viditelnÏ obraz n·rodnostnÌ struktury tÈto obce. SOUVISLOSTI VZDÃLANOSTI, NEZAMÃSTNANOSTI A EKONOMICK…HO RŸSTU Z REGION¡LNÕHO HLEDISKA JAKUB FISCHER ñ PETR MAZOUCH P¯ÌspÏvek je vÏnov·n anal˝ze rozdÌlnosti ˙rovnÏ vzdÏlanosti v jednotliv˝ch regionech »eskÈ republiky, specifick˝ch mÏr nezamÏstnanosti v tÏchto regionech podle nejvyööÌho dosaûenÈho vzdÏl·nÌ a souvislosti hodnot tÏchto specifick˝ch mÏr s regionalizovan˝m hrub˝m dom·cÌm produktem (RHDP) na obyvatele v jednotliv˝ch regionech »R. Struktura vzdÏlanosti v regionech se v˝raznÏ neliöÌ s v˝jimkou Prahy a regionu Severoz·pad. MÌra nezamÏstnanosti se ve vöech regionech liöÌ podle vzdÏl·nÌ (ËÌm vyööÌ vzdÏl·nÌ, tÌm niûöÌ nezamÏstnanost). Vztah mezi mÌrami nezamÏstnanosti a RHDP vöak napovÌd·, ûe niûöÌ mÌra nezamÏstnanosti je tÈû v regionech s vyööÌ ˙rovnÌ p¯idanÈ hodnoty, a to ve vöech vzdÏlanostnÌch skupin·ch. Velikost rozdÌlnosti specifick˝ch mÏr nezamÏstnanosti ve vztahu k rozdÌlnosti RHDP se vöak v jednotliv˝ch vzdÏlanostnÌch skupin·ch liöÌ ñ citlivost jednotliv˝ch skupin kles· s ˙rovnÌ vzdÏl·nÌ. V›VOJ MEZD V KRAJÕCH »ESK… REPUBLIKY PODLE VÃKU A POHLAVÕ LUBOä MAREK ñ MICHAL VRABEC Tento p¯ÌspÏvek se zamϯuje na zkoum·nÌ v˝voje rozdÌl˘ u bÏûn˝ch charakteristik mzdov˝ch rozdÏlenÌ v »eskÈ republice v letech 1995ñ2006. HlavnÌ pozornost je vÏnov·na pr˘mÏrnÈ a medi·novÈ mzdÏ. ObÏ charakteristiky a jejich zmÏny v Ëase jsou sledov·ny jak za celou »R, tak za podsoubory tvo¯enÈ postupnÏ podle pohlavÌ, vÏkov˝ch skupin a geografickÈho ËlenÏnÌ »R. Pro moûnost lepöÌho porovn·nÌ rozdÌl˘ mezi pr˘mÏrem a medi·nem v jednotliv˝ch podsouborech, jsou uvedeny doplÚkovÈ charakteristiky variability a öikmosti. Za charakteristiku variability byla zvolena smÏrodatn· odchylka. Pro zd˘raznÏnÌ rozdÌl˘ ve v˝voji pr˘mÏru a medi·nu je pouûita jako mÌra öikmosti tzv. medi·novÈ zeöikmenÌ. ObÏ hlavnÌ charakteristiky jsou jak tabelizov·ny, tak jsou zobrazeny pomocÌ kartodiagram˘. Pouûit· data poch·zejÌ ze zdroj˘ ministerstva pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ. REGION¡LNÕ ASPEKTY VNITÿNÕ MIGRACE V »ESK… REPUBLICE V OBDOBÕ 1991ñ2004 PAVEL PT¡»EK ñ V¡CLAV TOUäEK ñ VLADIMÕR POL¡äEK »l·nek se zab˝v· problematikou vnit¯nÌ migrace v region·lnÌm a ËasovÈm pohledu na ˙zemÌ »R v obdobÌ 1991ñ2004. Nejprve je p¯edstaveno öiröÌ zar·mov·nÌ migrace v r·mci prostorovÈ mobility obyvatelstva a uvedeny z·kladnÌ trendy v prostorovÈ mobilitÏ obyvatelstva v »R po roce 1989. V dalöÌ 257
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Ë·sti jsou potom interpretov·ny ˙daje za jednotlivÈ ¯·dovostnÌ ˙rovnÏ migraËnÌho procesu ñ mezikrajskÈ, meziokresnÌ migraËnÌ vazby, v˝voj v r·mci obcÌ s rozö̯enou p˘sobnostÌ (ORP) a jednotliv˝ch obcÌ. SledovanÈ obdobÌ je rozdÏleno do Ëty¯ etap. TÌm se dajÌ lÈpe vysledovat trendy v migraËnÌm chov·nÌ. Za nejd˘leûitÏjöÌ znaky migrace ve sledovanÈm obdobÌ lze oznaËit pokles migraËnÌ mobility a postupn˝ zvrat v migraËnÌ bilanci podle velikostnÌch skupin obcÌ. V˝znamnou ˙lohu takÈ sehr·v· rozvoj suburbanizaËnÌch proces˘ a postupnÈ nahrazov·nÌ migraËnÌ mobility dalöÌmi formami, jako je nedennÌ dojÌûÔka za pracÌ, doËasn· a zahraniËnÌ migrace. MIGRACE VYSOKOäKOL¡KŸ V LETECH 1991ñ2004 V REGION¡LNÕM POHLEDU VLADIMÕR POL¡äEK ñ PAVEL PT¡»EK ñ V¡CLAV TOUäEK StatistickÈ hl·öenÌ o stÏhov·nÌ Obyv 5ñ12 bylo od roku 2005 nahrazeno ˙daji z informaËnÌho systÈmu evidence obyvatelstva ministerstva vnitra, ve kterÈm vöak nejsou ˙daje o vzdÏl·nÌ stÏhujÌcÌch se osob. Zde uveden· data o migraci vysokoökolsky vzdÏlan˝ch osob jsou tedy shrnutÌm za dostupnÈ obdobÌ a nebudou jiû mÌt pokraËov·nÌ za dalöÌ roky. Analyzov·ny jsou ˙daje za vnit¯nÌ stÏhov·nÌ, to je mezi obcemi »R. PodÌl vysokoökol·k˘ mezi migranty vzr˘st·, s rostoucÌm vzdÏl·nÌm se intenzita migrace zvyöuje. Podstatn· Ë·st z ˙hrnu vysokoökolsk˝ch migrant˘ p¯ipad· na osoby ve vÏku bezprost¯ednÏ nebo brzy po ukonËenÌ studia. NadpoloviËnÌ je podÌl stÏhov·nÌ mezikrajskÈho, p¯iËemû pouze HlavnÌ mÏsto Praha, St¯edoËesk˝ a Jihomoravsk˝ kraj jsou v bilanci stÏhov·nÌ vysokoökol·k˘ aktivnÌ. Ztr·ty jsou nejz¯etelnÏjöÌ z KarlovarskÈho, ⁄steckÈho, MoravskoslezskÈho kraje a z VysoËiny. V˝raznÏ nejvÏtöÌ mezikrajskÈ migraËnÌ proudy byly mezi Prahou a St¯edoËesk˝m krajem a to oboustrannÏ. V bilanci stÏhov·nÌ vysokoökolsky vzdÏlan˝ch osob m· velikostÌ aktivnÌho salda mezi obcemi zcela nesoumϯitelnÈ postavenÌ Praha. Z·porn· je vöak bilance Prahy s okolnÌm St¯edoËesk˝m krajem a obdobnÈ platÌ i pro dalöÌ velk· mÏsta pro stÏhov·nÌ v r·mci kraje. CIZINCI V »ESK… REPUBLICE ñ REGIONALIZACE DAT A DALäÕ PROBL…MY A V›ZVY BOHDANA HOL¡ P¯ÌspÏvek mapuje problÈmy »S⁄ p¯i p¯ebÌr·nÌ dat o cizincÌch z CizineckÈho informaËnÌho systÈmu, a to zvl·ötÏ v oblasti ˙zemnÌho detailu. V dalöÌ Ë·sti se p¯ÌspÏvek vÏnuje p¯ipravovanÈmu Na¯ÌzenÌ ke statistice zahraniËnÌ migrace a d˘sledk˘m jeho p¯ijetÌ pro Ëeskou statistiku zahraniËnÌ migrace a pobytu cizinc˘ v »R. Toto Na¯ÌzenÌ se sice p¯Ìmo region·lnÌch dat net˝k·, ale jeho promÌtnutÌ do ofici·lnÌ statistiky vliv na dostupn˝ region·lnÌ detail mÌt rozhodnÏ bude. ILEG¡LNÕ MIGRANTI V PRAéSK…M REGIONU ZDENÃK »ERM¡K ñ DAGMAR DZ⁄ROV¡ V p¯ÌspÏvku jsou prezentov·ny vybranÈ v˝sledky z projektu ministerstva pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ Mezin·rodnÌ migrace a neleg·lnÌ pracovnÌ aktivity migrant˘ v†»esku v öiröÌm evropskÈm kontextu ¯eöenÈm na kated¯e soci·lnÌ geografie a region·lnÌho rozvoje P¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty UK v Praze. N·ö kvantitativnÌ v˝zkum je zaloûen na nereprezentativnÌm dotaznÌkovÈm öet¯enÌ migrant˘ p˘sobÌcÌch neleg·lnÏ na trhu pr·ce v oblasti praûskÈ aglomerace. V˝zkum byl zamϯen na t¯i v˝znamnÈ a z·roveÚ typovÏ odliönÈ skupiny imigrant˘ v »eskÈ republice. PrvnÌ ñ nejpoËetnÏjöÌ ñ tvo¯ili obËanÈ republik b˝valÈho SovÏtskÈho svazu (p¯edevöÌm Ukrajinci), druhou imigranti z Vietnamu a »Ìny a t¯etÌ obËanÈ vyspÏl˝ch zemÌ. V prvnÌ ¯adÏ jsou sledov·ny charakteristiky samotn˝ch neleg·lnÌch migrant˘: jejich situace v zemi p˘vodu, d˘vody migrace, ûivotnÌ a pracovnÌ podmÌnky v »eskÈ republice.
258
XXXVII. konference »eskÈ demografickÈ spoleËnosti ÑRegion·lnÌ demografieì, 23. ñ 24. kvÏten 2007
V›VOJ CHARAKTERISTIK POHYBU OBYVATELSTVA V KRAJÕCH REGIONU JIHOV›CHOD VE SROVN¡NÕ S »ESKOU REPUBLIKOU JAROSLAV DUFEK ñ BOHUMIL MINAÿÕK P¯ÌspÏvek se zab˝v· v˝vojem vybran˝ch charakteristik demografickÈ dynamiky v obdobÌ let 1993ñ 2005 v regionu Jihov˝chod a jeho dvou kraj˘, to je JihomoravskÈho kraje a kraje VysoËina. V˝voj ukazatel˘ v »R, regionu i obou jeho kraj˘ m· zhruba stejn˝ pr˘bÏh co do smÏru a zmÏn, odliönosti se vöak vyskytujÌ z hlediska dosahovanÈ ˙rovnÏ. SÚateËnost z prudkÈho poklesu p¯eöla jen na mÌrn˝ pokles, v regionu je niûöÌ neû v »R, p¯iËemû rozdÌl mezi kraji je minim·lnÌ. RovnÏû rozvodovost, u kterÈ se projevuje mÌrn˝ n·r˘st s p¯echodn˝m poklesem v roce 1999, je v regionu niûöÌ, p¯iËemû je v˝razn˝ rozdÌl mezi kraji, kde je niûöÌ ˙roveÚ v kraji VysoËina oproti JihomoravskÈmu kraji. Porodnost se po prudkÈm poklesu stabilizovala a potÈ p¯eöla do mÌrnÈho r˘stu a v poslednÌch letech se v ˙rovni prakticky vyrovnala. ⁄mrtnost m· sestupnou tendenci, v regionu je niûöÌ, minim·lnÌ je v kraji VysoËina. V p¯irozenÈ mÏnÏ se projevuje ve vöech ˙zemnÌch celcÌch ˙bytek. DEMOGRAFICK… ST¡RNUTÕ A V›VOJ ZATÕéENÕ PRODUKTIVNÕ POPULACE V REGIONU JIHOV›CHOD BOHUMIL MINAÿÕK ñ JAROSLAV DUFEK P¯ÌspÏvek se zab˝v· v˝vojem charakteristik zatÌûenÌ produktivnÌ populace v podmÌnk·ch Jihov˝chodnÌho regionu »eskÈ republiky v obdobÌ 1993ñ2005 v d˘sledku demografickÈho st·rnutÌ. Obyvatelstvo regionu bylo rozdÏleno do vÏkov˝ch skupin a zatÌûenÌ produktivnÌ populace bylo analyzov·no pomocÌ koeficient˘ zatÌûenÌ, indexu st·¯Ì a koeficient˘ popisujÌcÌch dynamiku zmÏn zatÌûenÌ, konkrÈtnÏ pomocÌ koeficientu p¯Ìlivu, koeficientu odlivu a koeficientu v˝mÏny. Pr·ce konstatuje postupnÈ zhoröov·nÌ hodnot vöech koeficient˘ v souladu s trendem, kter˝ st·le vÌce kopÌruje situaci ve vyspÏl˝ch evropsk˝ch zemÌch. V p¯ÌötÌch letech se oËek·v· dalöÌ zhoröov·nÌ situace, kdy r˘st zatÌûenÌ produktivnÌ populace p˘jde (v d˘sledku oËek·vanÈho sniûov·nÌ podÌlu p¯edproduktivnÌ populace) st·le vÌce na vrub zatÌûenÌ poproduktivnÌ sloûkou populace. REGION¡LNÕ DEMOGRAFICK… ASPEKTY DYNAMIKY OBYVATEL MORAVSKOSLEZSK…HO KRAJE (1971ñ2000) JANA KRAJ»OV¡ ñ JAROSLAV VENC¡LEK P¯edloûen· studie analyzuje dynamiku obyvatelstva MoravskoslezskÈho kraje v obcÌch dvaadvaceti sp·dov˝ch obvod˘ mÏst s rozö̯en˝mi pravomocemi (Krnov, Opava, Krava¯e, HluËÌn, BÌlovec, Ostrava, BohumÌn, Orlov·, Hav̯ov, Karvin·, »esk˝ TÏöÌn, T¯inec, Jablunkov, Fr˝dek-MÌstek, Fr˝dlant nad OstravicÌ, Frenöt·t pod RadhoötÏm, Kop¯ivnice, Nov˝ JiËÌn, Odry, VÌtkov, Brunt·l a R˝ma¯ov) v obdobÌ 1971ñ2000. BilanËnÌ statistick· data byla zpracov·na v öesti pÏtilet˝ch ¯ad·ch a prost¯ednictvÌm Webbovy metody analyzov·n vliv p¯irozenÈho p¯Ìr˘stku a migraËnÌho salda obyvatel na lidnatostnÌ v˝voj obcÌ. To umoûnilo v MoravskoslezskÈm kraji modelovÏ zobrazit t¯i typy ˙zemÌ; s v˝raznou p¯evahou p¯Ìr˘stkov˝ch obcÌ, s v˝raznou p¯evahou ˙bytkov˝ch obcÌ a s v˝raznÏjöÌ oscilacÌ dynamiky obyvatel. SROVN¡NÕ POPULA»NÕHO V›VOJE MORAVSKOSLEZSKA S†OSTATNÕMI REGIONY SOUDRéNOSTI »ESK… REPUBLIKY PO ROCE 1970 IVAN äOTKOVSK› CÌlem pr·ce je najÌt rozdÌly mezi regiony soudrûnosti v »eskÈ republice z pohledu zmÏn v prostorovÈm chov·nÌ obyvatelstva na z·kladÏ reprodukËnÌho procesu a migraËnÌho chov·nÌ za poslednÌch 35 let. V »esku m·me osm region˘ soudrûnosti neboli ˙zemnÌch jednotek typu NUTS 2 podle metodiky EU. Anal˝za jejich velikostnÌ zmÏny prost¯ednictvÌm mÏr populaËnÌho v˝voje je vhodn· i z d˘vodu p¯ibliûnÏ 259
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
stejnÈ populaËnÌ velikosti. Pro srovn·v·nÌ Moravskoslezska a ostatnÌch region˘ soudrûnosti a zejmÈna z d˘vodu hled·nÌ typologick˝ch rozdÌl˘ pouûÌv·me ukazatele hrub˝ch mÏr p¯irozenÈho p¯Ìr˘stku, migraËnÌho salda a celkovÈho p¯Ìr˘stku populace v dlouhodobÈm ËasovÈm horizontu 35 let. VYBRAN… SOCI¡LNO-DEMOGRAFICK… ASPEKTY B›VANIA V SUBURB¡NNYCH Z”NACH POSTKOMUNISTICK›CH MIEST (K OT¡ZKE EXISTENCIE KOMUNITY V SUBURB¡NNEJ Z”NE PREäOVA) ALENA SEDL¡KOV¡ Suburb·nna zÛna s˙Ëasn˝ch postkomunistick˝ch miest prech·dza v posledn˝ch decÈni·ch v˝razn˝mi transformaËn˝mi procesmi. Na zmen·ch jej morfologicko-funkËnej i soci·lno-demografickej priestorovej ötrukt˙ry sa podieæa najm‰ rezidenËn· a komerËn· suburbaniz·cia. Z pohæadu sociolÛgov prin·öa suburbaniz·cia cel˙ ök·lu negatÌvnych spoloËensk˝ch javov. Obzvl·öù relevantnou ot·zkou v oblasti v˝skumu prÌmestskej zÛny zo soci·lneho aspektu je problematika existencie komunity. Autori argumentuj˙, ûe problÈm straty komunity sa st·va fenomÈnom ohrozuj˙cim s˙Ëasn˙ postmodern˙ spoloËnosù. Suburb·nny priestor a ûivot v Úom prin·öa Ëasto veæmi rozmanitÈ aû kontroverznÈ zistenia a z·very o jeho Ôalöom smerovanÌ. Ot·zka soci·lnej kohÈzie bola predmetom v˝skumu uû v staröÌch geografick˝ch Ëi sociologick˝ch pr·cach, avöak obava zo soci·lnej krÌzy susedstiev a nedostatku soci·lnej kohÈzie sa javÌ byù intenzÌvnejöia najm‰ v prÌpade, ak sa predmetom pozorovania st·vaj˙ novÈ suburb·nne sÌdelnÈ ötrukt˙ry. Procesy rezidenËnej suburbaniz·cie so zreteæom na ich soci·lny aspekt sa stali predmetom n·öho v˝skumu v prÌmestskej zÛne Preöova, kde je uû moûnÈ pozorovaù prvÈ prejavy rezidenËnej suburbaniz·cie. V˝skum predpokladal poËiatky formovania odliön˝ch soci·lnych ötrukt˙r a foriem ûivota alochtÛnnych obyvateæov suburb·nnej zÛny v porovnanÌ s jej autochtÛnnym obyvateæstvom. Jedn˝m z charakteristick˝ch znakov novej suburb·nnej spoloËnosti sa stala separ·cia, ako aj individualizmus, indiferentn˝ vz·jomn˝ vzùah medzi obyvateæmi, diferenci·cia z hæadiska soci·lneho statusu, vzdelania a celkovÈho spr·vania sa nov˝ch obyvateæov prÌmestskej zÛny mesta. ZMENY VEKOVEJ äTRUKT⁄RY MIGRANTOV V OSTATNOM DEC…NIU (PRÕKLAD PETRéALKY ñ URB¡NNEJ äTRUKT⁄RY BRATISLAVY) DAGMAR POPJAKOV¡ Petrûalka je öpecifick· mikroregion·lna ötrukt˙ra, mestsk· Ëasù Bratislavy, ktorej dynamick˝ populaËn˝ v˝voj bol v obdobÌ intenzÌvnej v˝stavby obytn˝ch s˙borov v 70. a 80. rokoch minulÈho storoËia ovplyvnen˝ imigraËn˝mi tokmi predovöetk˝m vekovo mladÈho obyvateæstva. Vytvorila sa tak öpecifick· vekov· ötrukt˙ra obyvateæstva tejto Ëasti Bratislavy s vysok˝m podielom predproduktÌvnej a produktÌvnej zloûky obyvateæstva. Cieæom predloûenÈho prÌspevku je porovn·vanÌm s predch·dzaj˙cim obdobÌm naznaËiù, ako sa postupne v priebehu posledn˝ch desaù rokov menila vekov· ötrukt˙ra migrantov Petrûalky Ëi s˙ a akÈ s˙ odliönosti vo vekovej ötrukt˙re imigrantov a emigrantov Petrûalky, ako sa odliöuje vekov· ötrukt˙ra migrantov a obyvateæov Petrûalky. VYUéITIE VYBRAN›CH TECHNOL”GIÕ PRE DISTRIB⁄CIU V›SLEDKOV ZO S»ÕTANIA OBYVATEºOV, DOMOV A BYTOV NA PRÕKLADE BRATISLAVSK›CH OBCÕ VLADIMÕR BA»ÕK ⁄loha internetu, ako prostredia na zdieæanie a öÌrenie d·t rozliËnÈho charakteru, je v s˙Ëasnej dobe nepopierateæn·. Celosvetov· poËÌtaËov· sieù umoûÚuje prepojenie öpecializovan˝ch pracovÌsk po celom svete, v˝sledkom Ëoho je moûnosù okamûitej konfront·cie odbornÌkov z prÌsluönej oblasti, ako aj distrib˙cia v˝sledkov v˝skumu t˝chto pracovÌsk verejnosti. V˝znamn˙ ˙lohu v tomto procese zohr·vaj˙ samotnÈ technologickÈ prostriedky, na z·klade ktor˝ch sa uskutoËÚuje spomenut· v˝mena inform·ciÌ. Cieæom prÌspevku je podaù z·kladn˝ prehæad o vybran˝ch technolÛgi·ch, ktorÈ s˙ vo svete internetu veæmi zn·me, v demografickej praxi sa im vöak nevenuje toæko pozornosti ako v in˝ch, predovöetk˝m technick˝ch vedn˝ch disciplÌnach. Medzi najzaujÌmavejöie z n·öho pohæadu moûno zaradiù vektorov˝ 260
XXXVII. konference »eskÈ demografickÈ spoleËnosti ÑRegion·lnÌ demografieì, 23. ñ 24. kvÏten 2007
form·t SVG (scalable vector graphics), ktor˝ sa v poslednej dobe st·va veæmi dÙleûit˝m a efektÌvnym n·strojom internetovÈho mapovania, ako aj datab·zovÈ systÈmy, ktorÈ predstavuj˙ veæmi efektÌvny n·stroj na spr·vu a zdieæanie demografick˝ch d·t. Na v˝znam oboch technologick˝ch n·strojov pouk·ûeme na prÌklade distrib˙cie v˝sledkov zo sËÌtania obyvateæov, domov a bytov z roku 2001 v prostredÌ internetu, na modelovom ˙zemÌ bratislavsk˝ch okresov. SESTUP OBYVATELSTVA Z HOR (PÿÕKLAD OKRESU JESENÕK) JIÿÕ KOV¡ÿ P¯ÌspÏvek na ˙dajÌch z dobov˝ch lexikon˘ sleduje rozmÌstÏnÌ obyvatelstva okresu JesenÌk od roku 1869 podle nadmo¯skÈ v˝öky jednotliv˝ch sÌdel, resp. Ë·stÌ obcÌ. Okres leûÌ v okrajovÈ Ë·sti st·tu zaklÌnÏn do ˙zemÌ Polska; po roce 1945 v nÏm probÏhla tÈmϯ ˙pln· v˝mÏna nÏmeckÈho obyvatelstva Ëesk˝m. P¯itom doölo k poklesu celkovÈho poËtu obyvatel na 66 % stavu v roce 1869. Shrom·ûdÏn· data ukazujÌ, ûe poËet obyvatel v horskÈ Ë·sti okresu (nad 500 m nadm. v.) po celÈ sledovanÈ obdobÌ klesal a pokles se zastavil aû na konci 20. stoletÌ. PoËet obyvatel ve st¯ednÌch nadmo¯sk˝ch v˝ök·ch (401ñ450 m) netypicky mÌrnÏ vzrostl, protoûe do tohoto p·sma pat¯Ì okresnÌ mÏsto JesenÌk. PoËet jeho obyvatel vzrostl za 130 let vÌce neû dvojn·sobnÏ. TakÈ v nejniûöÌch poloh·ch (do 350 m nadm. v.) leûÌcÌch p¯i hranici s Polskem se aû do konce 20. stoletÌ poËet obyvatel postupnÏ sniûoval. HlavnÌ p¯ÌËinou je znaËn· izolovanost tohoto ˙zemÌ. Okres tedy proöel procesem koncentrace obyvatelstva ponÏkud atypicky.
Upozorňujeme, že plné znění všech příspěvků najdete na CD-ROMu vlepeném na zadní straně obálky.
Summary The 37th Conference of the Czech Demographic Society on ÑRegional Demographyì, Olomouc, 23ñ24 May 2007 The Czech Demographic Society annually holds a national conference on demography, the theme of which is always a current issue in population trends or demographic research. On 23 and 24 May 2007 the 37th annual conference took place, this year focusing on regional demography. This yearís conference was organised by the societyís Olomouc branch, with the cooperation of the Faculty of Science of Palack˝ University in Olomouc and the regional branch of the Czech Statistical Office in Olomouc. The conference programme was divided into six sections, in which forty participants presented papers, eight of whom were participants from Slovakia. Section A was reserved for historical demographers, who informed participants about how historical-demographic research is organised in northern Moravia and about the main findings of their research in recent years. Other sections were devoted either to contemporary regional differences in selected aspects of population development in the Czech Republic and Slovakia or demographic development in the regions. Section B focused on regional differences in health and mortality rates, and section C on differences in family behaviour. In section D papers were presented on the topic of the demography of smaller regional units, and in section E papers on the area mobility of the population. The closing session, session F, was devoted to case studies, where most of the local researchers made presentations. Unlike in previous years, in 2007 the national conferenceís programme was made up of very spontaneous contributions ñ the range of papers on the conference theme was diverse and they informatively enriched the knowledge on past and current population trends in the Czech Republic and Slovakia in a regional perspective. The significant participation of Slovak demographers also constituted a continuation of the tradition of what was once the Czechoslovak Demographic Society. The conference proceedings revealed how relevant the selected theme is. Regional demography focuses on the analysis of population trends in small regional units (units smaller that states) and on regional differences in population trends. There were papers on both topics not just from academic worksites but also from the field, and their diversity confirmed the contemporary interest in the issue. This and the high standard of the papers presented led the editorial office of Demography to the decision to publish summaries of the papers in the journalís section on Studies and to publish the papers in full on a CD-ROM accompanying the published journal. The executive committee of the Czech Demographic Society and the editorial board of Demography are especially grateful to VladimÌr Pol·öek, who was the head of the conference committee, and to everyone who contributed to publishing this volume, and last but not least to all the authors and their contributions.
261
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Diskuse V Demografii vyšla v minulosti již řada studií věnovaných rodinné politice. Přesto vzhledem k závažnosti a aktuálnosti této problematiky v České republice se redakční rada rozhodla otevřít na stránkách časopisu na toto téma diskusi a vyzvat potenciální autory k zaslání jejich názorů. Zahajujeme ji tedy níže publikovaným zamyšlením prof. L. Rabušice. NÃKOLIK POZN¡MEK K »ESK… RODINN… POLITICE*) K seps·nÌ tohoto Ël·nku mÏ p¯imÏl fakt, ûe »esk· republika se z hlediska ˙hrnnÈ plodnosti pohybuje v poslednÌch deseti letech v oboru hodnot, kter˝ dostal n·zev extrÈmnÏ nÌzk· plodnost (lowest-low fertility), to je 1,3 a niûöÌ: v roce 1995 byla ˙hrnn· plodnost 1,28 dÏtÌ na jednu ûenu, aby po sestupu k jeötÏ niûöÌm hodnot·m v n·sledujÌcÌch letech se v roce 2005 vr·tila na stejnou ˙roveÚ (1,28). Teprve v roce 2006 jsme tuto hranici p¯ekroËili, neboù ˙hrnn· plodnost byla v tomto roce 1,33. NicmÈnÏ toto drobnÈ p¯ekon·nÌ jednÈ extrÈmnÌ hranice jeötÏ neznamen·, ûe »R zdolala druhou magickou hranici, kter· je st·le hranicÌ demograficky kritickou, a to ˙roveÚ plodnosti 1,5 dÏtÌ na ûenu. Takto nÌzk· intenzita ˙hrnnÈ plodnosti je povaûov·na za kritickou z toho d˘vodu, ûe kaûdoroËnÏ narozenÈ poËty dÏtÌ jsou natolik nÌzkÈ, ûe v dlouhodobÈ perspektivÏ vedou k velmi nÌzk˝m poËt˘m n·sledn˝ch generacÌ potenci·lnÌch rodiˢ, takûe ty jiû nebudou schopnÈ zvr·tit trval˝ ˙bytek obyvatelstva1). Do hry totiû vstoupÌ efekt negativnÌ demografickÈ setrvaËnosti, kter˝ m· na poËet obyvatel (p¯i absenci imigrace) sestupn˝ spir·lovit˝ efekt. Lutz a Skirbek (2005) a Lutz, Skirbek a Testa (2005) varujÌ v tomto kontextu p¯ed pastÌ nÌzkÈ plodnosti2). Tato jiû deset let trvajÌcÌ situace mÏ p¯imÏla, abych se opÏtovnÏ vr·til k ot·zce, jakÈ jsou moûnÈ cesty z tÈto pasti, jak· opat¯enÌ rodinnÈ (p¯ÌpadnÏ populaËnÌ) politiky by mÏla b˝t p¯ijata, aby se plodnost v »R zaËala zvyöovat. PobÌdka p¯iöla takÈ pod vlivem v˝zvy, kterou ve svÈm Ël·nku formulovala Kucha¯ov· (2006). To mÏ p¯ivedlo k reflexi toho, co jsem aû dosud o rodinnÈ politice napsal. Asi je o mnÏ dostateËnÏ zn·mo, ûe jsem byl aû dosud ve sv˝ch odpovÏdÌch na ot·zky typu Ñdo jakÈ mÌry a v jakÈm smyslu m˘ûe rodinn· politika ovlivnit demografick˝ v˝voj v »R?ì pomÏrnÏ znaËnÏ skeptick˝ a m· odpovÏÔ typicky znÏla: Ñjen velmi m·loì. D˘vody mÈ skepse, proË opat¯enÌ rodinnÈ Ëi i pronatalitnÌ politiky mohou mÌt jen mal˝ efekt, byly podle mÈho soudu jasnÏ argumentov·ny (nap¯. Rabuöic, 2001; 2002a; 2002b) a tyto argumenty mÏ vedly k n·zoru, ûe aktivnÌ pronatalitnÌ politika nem˘ûe stimulovat dobrovoln· rozhodnutÌ, jeû by vedla k podstatnÈmu zv˝öenÌ porodnosti. NynÌ ovöem, kdy uplynulo dalöÌch pÏt let od mÈho poslednÌho zam˝ölenÌ se nad moûnostmi populaËnÌ (a rodinnÈ) politiky, se musÌm pt·t s·m sebe: PlatÌ m· skepse i nad·le? NenÌ p¯ece jen v sil·ch politiky stimulovat mladÈ lidi k vyööÌ porodnosti? *)
Tento Ël·nek je upravenou verzÌ p¯ÌspÏvku p¯ednesenÈho na konferenci KomplexnÌ rodinn· politika jako priorita st·tu aneb je »esk· republika st·tem p¯·telsk˝m k rodinÏ? dne 28. 11. 2006 v Praze. V˝zkum pro tuto staù byl podporov·n grantem GrantovÈ agentury »R (GA»R), ËÌslo projektu 403/05/0800, n·zev projektu Rodina, pr·ce a reprodukËnÌ strategie aneb preferenËnÌ teorie v »R. 1) Podle Boteva (2006) to byl J. Burgeois-Pichat, kdo v polovinÏ 70. let pravdÏpodobnÏ jako prvnÌ upozornil na hranici 1,5 dÏtÌ na ûenu (viz Burgeios-Pichat, 1976). Hovo¯il o nÌ jako o limitujÌcÌ hodnotÏ, k nÌû se mohou evropskÈ zemÏ p¯iblÌûit, bylo to vöak v kontextu koneËnÈ plodnosti. O dvacet let pozdÏji roce 2005 McDonald (2005) vyslovil varov·nÌ, ûe jakmile ˙hrnn· plodnost klesne pod 1,5, objevuje se nebezpeËÌ, ûe nÌzk· z˘stane po dlouhou dobu. 2) Past nÌzkÈ plodnosti je v˝sledkem t¯Ì vz·jemnÏ se podporujÌcÌch mechanism˘: demografickÈho, tj. sniûov·nÌ poËtu potenci·lnÌch matek, kterÈ povede ke sniûov·nÌ poËtu narozen˝ch; sociologickÈho, kter˝ zp˘sobuje, ûe p¯edstavy o ide·lnÌm poËtu dÏtÌ v nejmladöÌch kohort·ch se sniûujÌ, coû je n·sledek nÌzkÈ plodnosti, kterou kolem sebe zaûÌvajÌ; ekonomickÈho, zaloûenÈho na hypotÈze relativnÌho p¯Ìjmu R. Easterlina, kter· p¯edpokl·d·, ûe plodnost je v˝sledkem aspiracÌ, a oËek·vanÈho p¯Ìjmu ñ u mlad˝ch kohort se aspirace zvyöujÌ, ale oËek·van˝ p¯Ìjem se sniûuje, takûe ¯eöenÌm tÈto nerovnosti je nÌzk˝ poËet dÏtÌ. Tyto t¯i procesy povedou podle Lutze, Skirbeka a Testy k sestupnÈ spir·le v poËtu narozen˝ch.
262
Diskuse
Graf 1 Specifická plodnost českých žen podle věkových skupin, 1976–2005 (Age specific fertility of Czech females 1990–2005)
Kontext Abych byl up¯Ìmn˝, z ËeskÈho demografickÈho v˝voje zaËÌn·m b˝t i j· ponÏkud nesv˘j. Jako sociolog, kter˝ pro objasnÏnÌ populaËnÌch trend˘ v modernÌ spoleËnosti vyuûÌv· v˝kladovÈho schÈmatu teorie druhÈ demografickÈ tranzice, jsem totiû oËek·val, ûe po prudkÈ politickÈ a ekonomickÈ zmÏnÏ se ve svobodnÈ a demokratickÈ spoleËnosti musÌ z·konitÏ na nÏjakou dobu plodnost snÌûit ñ v d˘sledku ot¯esu zaûit˝ch stereotyp˘ a strategiÌ a v d˘sledku novÏ se konstitujÌcÌch hodnotov˝ch vzorc˘. Proto jsem v˝voj porodnosti v 90. letech sledoval pomÏrnÏ klidnÏ ñ bylo to desetiletÌ, kdy se u n·s usazoval nov˝ demografick˝ reûim, kter˝ nahrazoval demografick˝ reûim re·lnÈho socialismu. Jeho p¯Ìm˝m d˘sledkem bylo odkl·d·nÌ uzavÌr·nÌ sÚatk˘ a odkl·d·nÌ porod˘ dÏtÌ, tzv. efekt Ëasov·nÌ, coû se v transverz·lnÌch ukazatelÌch projevilo v˝razn˝m snÌûenÌm ˙hrnnÈ plodnosti. OËek·val jsem ovöem, ûe z·kladnÌ transformaËnÌ procesy, kterÈ majÌ vliv na porodnost, se zhruba po deseti letech ust·lÌ, takûe po roce 2000 se zaËne Ëesk· porodnost zvyöovat ñ baby-boomov· generace z poloviny 70. let dos·hla v tÈ dobÏ vÏku 25 let, coû je z hlediska plodnosti jiû vÏk, kdy je velmi vhodnÈ zaËÌt rodit prvnÌ dÏti. Z tÏchto d˘vod˘ jsem zast·val liber·lnÌ laissez faire ñ Ñnechejme vÏcem voln˝ pr˘bÏhì ñ postoj. Podle mÈho soudu v dobÏ dynamicky probÌhajÌcÌch soci·lnÌch a kulturnÌch zmÏn s p¯etv·¯ejÌcÌmi se hodnotov˝mi strukturami a v dobÏ generaËnÌho p¯erodu nemÏlo p¯Ìliö smyslu investovat (a utr·cet st·tnÌ prost¯edky) do opat¯enÌ pronatalitnÌ politiky, kter· v tÈ dobÏ byla navÌc jejÌmi zast·nci setrvaËnÏ ch·p·na p¯edevöÌm jako opat¯enÌ finanËnÌ3). V tÈ dobÏ bylo podle mÈho n·zoru t¯eba p¯edevöÌm nastavit a usadit systÈm modernÌ soci·lnÌ politiky, a pokud ta bude fungovat podle zam˝ölen˝ch cÌl˘ (a povede k eliminaci chudoby, bude podporovat zamÏstnanost a vytvo¯Ì soci·lnÌ trampolÌnu, kter· bude pom·hat k odrazu od soci·lnÌho dna), populace se o sebe postar· sama a bude mÌt porodnost, kter· se nebude liöit od evropskÈho pr˘mÏru. 3) Jak· je pravdÏpodobnost, ûe velkoryse zam˝ölen· finanËnÌ opat¯enÌ, kter· rusk˝ prezident Putin navrhl v kvÏtnu 2006, aby zv˝öil ruskou porodnost (p¯Ìdavky na dÏti zv˝öit ze 700 rubl˘ u prvnÌho dÌtÏte na 1500 rubl˘ a u druhÈho dÌtÏte na 3000 rubl˘ mÏsÌËnÏ, ale p¯edevöÌm vybavit ûenu, kter· porodÌ druhÈ dÌtÏ, kapit·lem ve v˝öi 250 000 rubl˘, aby sobÏ a svÈmu dÌtÏti zajistila d˘stojnÈ podmÌnky k ûivotu) v soci·lnÏ a ekonomicky neusazenÈ ruskÈ spoleËnosti dojdou svÈho cÌle?
263
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Graf 2 Specifická a úhrnná plodnost českých, švédských a holandských žen podle věkových skupin v roce 2005 (Age specific fertility and TFR of Czech, Swedisch and Dutch females, 2005)
»esk· soci·lnÌ politika byla (ötÏd¯e) ustavena, porodnost se vöak na evropsk˝ pr˘mÏr (zatÌm) nezv˝öila. Baby-boomovÈ generaci je dnes jiû 30 let a k plozenÌ dÏtÌ se zaËÌn· odhodl·vat teprve nynÌ, jak ukazuje obr·zek v˝voje specifick˝ch plodnostÌ v »R v letech 1976ñ2005. Na z·kladÏ k¯ivek na grafu 1 je moûnÈ se pt·t: Ukazuje tento v˝voj, ûe v p¯ÌötÌch letech se k¯ivka z roku 2005 v tomto vÏkovÈm rozloûenÌ ust·lÌ a ûeny ve vÏku 25ñ29, 30ñ34 a 35ñ39 zaËnou ponÏkud vÌce rodit dÏti podle vzoru övÈdskÈ Ëi nizozemskÈ populace, v nichû se ˙hrnn· plodnost pohybuje kolem evropskÈho pr˘mÏru (graf. 2)? Z grafu 2 vypl˝v·, ûe Ëesk˝ vÏkov˝ vzorec plodnosti se jiû zaËal podobat vzorc˘m z·padnÌm se dvÏma rozdÌly. ZaprvÈ, vrcholn· intenzita plodnosti je st·le jeötÏ o jednu pÏtiletou vÏkovou skupinu nÌûe, takûe ËeskÈ ûeny nejvÌce rodÌ ve vÏku 25ñ29 let, zatÌmco ûeny nizozemskÈ a övÈdskÈ ve vÏku 30ñ34 let. ZadruhÈ, intenzita plodnosti ve vÏku 25ñ44 let je v »R v˝raznÏ niûöÌ neû v Nizozemsku a ävÈdsku. Je tak tento obr·zek sign·lem, ûe potÈ, kdy se vyrovnal Ëesk˝ vzorec plodnosti v mladÈm vÏku do 25 let, se zaËne takÈ v p¯ÌötÌch letech vyrovn·vat i ve vyööÌch vÏkov˝ch skupin·ch? Na tuto ot·zku dnes neexistuje odpovÏÔ, avöak m˘j kvalifikovan˝ odhad ¯Ìk· (a m·m jej Ë·steËnÏ podep¯en daty z v˝bÏrov˝ch öet¯enÌ o hypotetickÈ koneËnÈ plodnosti ñ nap¯. van Peer ñ Rabuöic, 2007), ûe tomu tak m˘ûe b˝t. Jenûe moûn· je i jin· ˙vaha a ot·zka zcela odliön·. Neznamen· souËasn˝ vÏkov˝ vzorec plodnosti naopak to, ûe se »R jako st¯edoevropsk· zemÏ zaËala ve svÈ plodnosti podobat evropsk˝m nÏmecky mluvÌcÌm zemÌm, kterÈ jsou zn·my svou dlouholetou velmi nÌzkou plodnostÌ (graf 3)? Je zn·mo, ûe z hlediska budoucÌho v˝voje populace je relativnÏ ÑbezpeËn·ì intenzita plodnosti na ˙rovni 1,7ñ1,9, kterou dnes zaznamen·v·me kromÏ jiû zmÌnÏnÈho ävÈdska a Nizozemska ve Francii, Norsku, D·nsku, Finsku a SpojenÈm kr·lovstvÌ. KlÌËovou pro naöi zemi, kde tÏchto hodnot nedosahujeme, tak z˘st·v· ot·zka, jak˝m zp˘sobem a zdali v˘bec je moûnÈ motivovat mladÈ ËeskÈ ûeny a muûe k tomu, aby svou plodnost zv˝öili. ObecnÏ se d· konstatovat, ûe nÌzk· plodnost pod hranicÌ reprodukce je imanentnÌm znakem vyspÏl˝ch spoleËnostÌ. Vznikla, ¯eËeno velmi obecnÏ slovy Petera McDonalda (2006), jako nezam˝ölen˝ d˘sledek dvou vln soci·lnÌch zmÏn: tou prvnÌ byla expanze spoleËenskÈho liberalismu, kter˝ se zaËal ö̯it od konce 60. let. Tou druhou pak vlna ekonomickÈ deregulace (nov˝ kapitalismus), kter· se zaËala ö̯it v pr˘bÏhu 80. let. StruËnÏ tyto procesy slovy McDonalda popiöme. SpoleËensk˝ liberalismus znamen· z·sadnÌ hodnotovou promÏnu: promÏnu existujÌcÌch spoleËensk˝ch norem, kterÈ vykon·vajÌ na jedince jiû mnohem menöÌ n·tlak, neboù je to jedinec s·m, kdo m· 264
Diskuse
Graf 3 Specifická a úhrnná plodnost českých, švýcarských, rakouských a německých žen podle věkových skupin v roce 2005 (Age specific fertility and TFR of Czech, Swiss, Austrian and German females, 2005)
nynÌ prostor je konstruovat. Sociologicky se zde pohybujeme v kontextu pojmu reflexivnÌ modernizace, kter· ¯Ìk·, ûe v souËasn˝ch spoleËnostech se modernizace dÏje tak, ûe jsou znovu prom˝öleny (reflektov·ny) a definov·ny z·sady, na kter˝ch je ûivot spoleËnosti a jedince ñ to p¯edevöÌm ñ zaloûen. Znamen· takÈ osvobozenÌ od institucion·lnÌch a soci·lnÌch omezenÌ, souËasnÏ vöak vede k vÏtöÌ odpovÏdnosti pro jedince, ale i k vÏtöÌ m̯e rizika ñ neboù jedinec je s·m o sobÏ zodpovÏdn˝ za svÈ Ëiny a za jejich n·sledky. Proto je reflexivnÌ modernizace takÈ spojov·na s konceptem rizikovÈ spoleËnosti. Jedinci jsou v takovÈ spoleËnosti citlivÌ na riziko a snaûÌ se rizik˘m vyh˝bat. Nastolen˝ spoleËensk˝ liberalismus vedl k p¯ijetÌ z·kon˘ o rozvodech, liberalizoval z·kony o umÏlÈm p¯eruöenÌ tÏhotenstvÌ, vedl k p¯ijÌm·nÌ princip˘ genderovÈ rovnosti ñ p¯edevöÌm v oblasti vzdÏl·v·nÌ, trhu pr·ce a p¯Ìjm˘. To vöe mÏlo obrovsk˝ efekt na demografickÈ chov·nÌ. Ekonomick· deregulace spoËÌvajÌcÌ v uzn·nÌ principu, ûe voln˝ trh je nejvÌce efektivnÌ formou organizace ekonomiky, vedly k tomu, ûe prvky starÈho kapitalismu (to je stabilita velk˝ch firem, celoûivotnÌ zamÏstn·nÌ, odbory, vysok· mÌra zdanÏnÌ a peËovatelsk˝ st·t) byly odvrûeny a byly nahrazeny prvky nov˝mi: rychl˝mi obmÏnami firem, poklesem rukodÏlnÈ pr·ce, poklesem v˝znamu velk˝ch odborov˝ch organizacÌ, n·r˘stu poûadavk˘ na kvalifikaci a lidsk˝ kapit·l. Vöak se takÈ hovo¯Ì o novÈm kapitalismu. Tento nov˝ kapitalismus klade d˘raz na inovaci a dobrou pr·ci, kterou n·leûitÏ odmÏÚuje. PracovnÌk nebo zamÏstnanec majÌ velkou svobodu nalÈzat si pr·ci, ale jsou takÈ vystaveni vÏtöÌmu riziku, ûe v tomto nalÈz·nÌ neuspÏjÌ. Hodnotov· modernizace a ekonomick· modernizace tak zp˘sobily, ûe je to spÌöe jedinec, neû spoleËnost, kter˝ nese odpovÏdnost a n·sledky. Pro mladÈ ûeny a mladÈ muûe tyto podmÌnky otev¯ely velkÈ moûnosti a nav˝öily jejich aspirace. SouËasnÏ ale p¯inesly menöÌ jistotu pr·ce a mnohem vÏtöÌ konkurenci mezi vrstevnÌky, coû je nutÌ k navyöov·nÌ aû maximalizaci svÈho lidskÈho kapit·lu. V tÏchto podmÌnk·ch se jedinci chovajÌ racion·lnÏ, velmi pragmaticky a z jejich hlediska pozitivnÏ: odkl·dajÌ zaloûenÌ rodiny a majÌ mal˝ poËet dÏtÌ. V˝sledkem tohoto individu·lnÏ racion·lnÌho chov·nÌ je vöak v agregovanÈ podobÏ plodnost v˝raznÏ pod reprodukËnÌ hranicÌ, kter· zpÏtnÏ takto se chovajÌcÌm jedinc˘m p¯in·öÌ negativnÌ konsekvence ñ populace st·rne, st·rne pracovnÌ sÌla, zmenöuje se poËet pracovnÌch sil, populace vymÌr·. McDonald (2006a) ¯Ìk·, ûe cÌlem reflexivnÌ modernizace je svoboda a nez·vislost, cÌlem novÈho kapitalismu je vÏtöÌ finanËnÌ jistota (byù ne vûdy se ji da¯Ì naplÚovat). ObÏ soci·lnÌ sÌly uvrhly instituci rodiny pod velk˝ tlak, z nÏhoû se rodina podle McDonalda nenÌ bez pomoci st·tu schopna dostat. Je to proto, ûe mladÌ 265
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Tab. 1 Úhrnná plodnost (úp) v Evropě v roce 2005 (TFR in European countries, 2005) Země Polsko Slovensko Slovinsko Litevsko Česká republika Řecko Bulharsko Lotyšsko Maďarsko Rumunsko Německo Španělsko Itálie Malta Portugalsko Rakousko Chorvatsko Švýcarsko Estonsko
Skupina A úp do 1,50 1,24 1,25 1,26 1,27 1,28 1,28 1,31 1,31 1,32 1,32 1,34 1,34 1,34 1,37 1,40 1,41 1,42 1,42 1,50
Země Lucembursko Belgie Nizozemsko Švédsko Dánsko Finsko Velká Británie Norsko Irsko Francie Island
Skupina B úp nad 1,51 1,70 1,72 1,73 1,77 1,80 1,80 1,80 1,84 1,88 1,94 2,50
Pramen: EUROSTAT: http://epp.rurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageit=1996,39140985&_dad=portal&_schema=PORTAL&screen =detailref&language=en&product=Yearlies_new_population&root=Yearlies_new_population/C/C1/C12/cab12048
lidÈ odkl·dajÌ zakl·d·nÌ rodin (a majÌ tak niûöÌ poËty dÏtÌ) ne z d˘vod˘ aktu·lnÌ ekonomickÈ situace, n˝brû z d˘vod˘ budoucÌch obav4). Obav z toho, zdali se mohou vyhnout ekonomick˝m rizik˘m a zdali se jim i s rodinou poda¯Ì naplnit jejich individu·lnÌ aspirace. Z·vÏr, kter˝ McDonald ËinÌ, je, ûe ѯeöenÌ pro nÌzkou fertilitu leûÌ v poskytov·nÌ vÏtöÌho pocitu jistoty mlad˝m ûen·m a mlad˝m muû˘m v tom, ûe kdyû uzav¯ou sÚatek a budou mÌt dÏti, budou spoleËnostÌ v tomto soci·lnÏ a individu·lnÏ d˘leûitÈm rozhodnutÌ podporov·niì. (McDonald, 2006a: 495). Z toho logicky vyvozuje, ûe je na Ëase, aby vl·dy st·t˘, jimû nenÌ dlouhodob· demografick· budoucnost jejich zemÌ lhostejn·, zaËaly jednat a zaËaly p¯ijÌmat pat¯iËn· politick· opat¯enÌ, kter· by vedla ke zv˝öenÌ porodnosti (McDonald, 2006b). Skepse z˘st·v· McDonaldovy v˝zvy k formulaci opat¯enÌ rodinnÈ politiky (autor explicitnÏ a opakovanÏ ve sv˝ch Ël·ncÌch hovo¯Ì o tom, ûe v ohnisku pozornosti opat¯enÌ by nemÏl b˝t pronatalismus, n˝brû podpora pro rodiny s dÏtmi) znÏjÌ velmi rozumnÏ a chtÏlo by se jim p¯itakat. Navzdory tomu a navzdory dosavadnÌmu do jistÈ mÌry znepokojivÈmu v˝voji ËeskÈ porodnosti z˘st·v·m ovöem i nad·le k moûnostem ˙ËinnÏ zv˝öit intenzitu plodnosti v »R prost¯ednictvÌm soci·lnÏ politick˝ch opat¯enÌ skeptick˝. SdÌlÌm totiû podobnÈ pochybnosti, kterÈ ve svÈm pojedn·nÌ vyj·d¯il ned·vno velmi p¯esvÏdËivÏ van de Kaa (2006). V dalöÌch Ë·stech tohoto Ël·nku se je pokusÌm vyj·d¯it. »esk· spoleËnost, dovoluji si tvrdit podobnÏ jako spoleËnosti z·padnÌ, takÈ pociùuje ve svÈ souËasnÈ existenci d˘sledky proces˘ spoleËenskÈho liberalismu a ekonomickÈ deregulace. Strategie mladÈ ËeskÈ populace se tedy formulujÌ v tomto kontextu. Co ale v tomto r·mci m˘ûe politika ovlivnit? Jakou podporu v eliminaci budoucÌch rizik jim m˘ûe st·t poskytnout? A je v˘bec pro mladÈ obyvatele »R nÌzk· porodnost problÈmem? PodÌv·me-li se na nejnovÏjöÌ transverz·lnÌ ˙daje o ˙hrnnÈ plodnosti v EvropÏ5) a rozdÏlÌme-li evrop4) U McDonalda zde tak rezonuje tÈma obavy z neprosperity, kterÈ do fertilitnÌch studiÌ vnesl Easterlin (1987), jakoûto faktor, kter˝ vede k nÌzkÈmu poËtu dÏtÌ v rodinÏ. 5) Pro ˙vahy o opat¯enÌch pro podporu rodin s dÏtmi, a nep¯Ìmo tudÌû pro zv˝öenÌ plodnosti, jsou transverz·lnÌ ukazatele zcela relevantnÌ, neboù je to pr·vÏ tato mÌra, kter· urËuje poËet ûivÏ narozen˝ch dÏtÌ v danÈm roce ñ poËet narozen˝ch pak urËuje tvar vÏkovÈ struktury, kter· je pro budoucÌ plodnost nesmÌrnÏ d˘leûit·.
266
Diskuse
skÈ zemÏ podle intenzity plodnosti do dvou skupin, pak zjistÌme, ûe to jsou skupiny velmi r˘znorodÈ (tab. 1). Pro obÏ skupiny, tedy jak pro tu, v nÌû je ˙hrnn· plodnost pod kritickou hranicÌ 1,5, tak pro tu, kde je ˙hrnn· plodnost relativnÏ vysok·, platÌ, ûe se v nich smÏöujÌ zemÏ ekonomicky velmi vyspÏlÈ a zemÏ mÈnÏ vyspÏlÈ, zemÏ s velmi rozdÌlnou historiÌ, s rozdÌlnou ˙rovnÌ sÌtÌ soci·lnÌho st·tu a zemÏ odliönÈho geografickÈho umÌstÏnÌ. Tato heterogenita podle mÈho soudu ned·v· p¯Ìliö dobrou nadÏji na to, abychom si vyp˘jËili model rodinnÈ a soci·lnÌ politiky z tÏch zemÌ, v nichû je intenzita plodnosti nejvyööÌ, a ten aplikovali na Ëeskou spoleËnost. ävÈdsko, Francie, Nizozemsko a Velk· Brit·nie jsou prototypem zcela odliön˝ch typ˘ welfare st·tu, a p¯itom dosahujÌ podobnÈ intenzity plodnosti. PodobnÏ, systÈm soci·lnÌ politiky v Rumunsku, NÏmecku a äpanÏlsku je diametr·lnÏ jin˝, nicmÈnÏ v˝sledek ñ intenzita plodnosti ñ je v podstatÏ identick·. ÿada Ëesk˝ch expert˘ zaËÌn· v poslednÌ dobÏ zcela jasnÏ vyz˝vat vl·du k z·sadnÌ akci (k p¯ijetÌ opat¯enÌ), kter· by zp˘sobila obrat v dosavadnÌm trendu plodnosti. V populaËnÌm diskurzu zaËÌn· p¯evaûovat tÈma, ûe pokud vl·da nejr˘znÏjöÌmi pobÌdkami nezv˝öÌ podporu rodin a neulehËÌ jejich existenci, velk· babyboomov· kohorta, kter· odkl·d· svÈ rodiËovstvÌ, nebude mÌt takovÈ poËty dÏtÌ, kterÈ se p¯edpokl·daly, ËÌmû nastraûÌ past nÌzkÈ plodnosti. »esk˝ populaËnÌ diskurz tak v kontextu znepokojujÌcÌho demografickÈho v˝voje zaËÌn· p¯ech·zet od rÈtoriky öiroce zaloûenÈ soci·lnÌ a rodinnÈ politiky, kterÈ poËty narozen˝ch dÏtÌ podporujÌ nep¯Ìmo, k p¯ÌmÈmu pronatalismu. AËkoliv i mne nenech·v· populaËnÌ v˝voj klidn˝m, ob·v·m se, ûe Ëesk· vl·da toho nem· v tÈto oblasti jiû p¯Ìliö mnoho co efektivnÏ nabÌdnout. D˘vod˘ je ¯ada a na nÏkterÈ z nich pouk·ûu. P¯edevöÌm v souËasn˝ch spoleËnostech reflexivnÌ modernizace vl·da uû nem· takovou p¯Ìmou moc k implementaci sv˝ch rozhodnutÌ a opat¯enÌ, jakou mÏla p¯ed nÏkolika desetiletÌmi. PozdnÌmu modernismu jsou cizÌ Ñvelk· vypr·vÏnÌì a velkÈ vize. LidÈ, obËanÈ ztratili do znaËnÈ mÌry vÌru v akceschopnost vl·dy a politick˝ch institucÌ, o Ëemû svÏdËÌ nap¯. nÌzk· mÌra participace p¯i volb·ch a nÌzk· mÌra d˘vÏry ve vl·du Ëi parlament. V politickÈm souboji v dobÏ voleb se modernÌ spoleËnosti p¯i odevzd·v·nÌ hlas˘ sv˝m politick˝m reprezentant˘m dÏlÌ na p¯ibliûnÏ dvÏ stejnÏ velkÈ skupiny, coû vede k patovÈmu v˝sledku ñ levice i pravice majÌ p¯ibliûnÏ stejnÏ velkÈ poËetnÌ zastoupenÌ k¯esel v n·rodnÌch parlamentech. TakovÈ mocenskÈ rozdÏlenÌ pak ned·v· moûnost razantnÌ politickÈ akce. SpoleËnost je diferencov·na z hlediska sv˝ch hodnotov˝ch vzorc˘ a vl·da nevÌ, chce-li b˝t p¯ÌötÏ opÏt zvolena, zda m· podporovat skupiny volajÌcÌ po konzervativnÌch opat¯enÌch, kterÈ by posÌlily instituci rodiny (sÚatky v d¯ÌvÏjöÌm vÏku, delöÌ mate¯sk· p¯ÌpadnÏ rodiËovsk· dovolen·, vyööÌ porodnÈ, vyööÌ rodiËovskÈ p¯Ìdavky umoûÚujÌcÌ ûen·m mÌt vÌce dÏtÌ a z˘stat s nimi v dom·cnosti, vyööÌ d˘chody podle poËtu vychovan˝ch dÏtÌ, apod.), nebo zda m· volit liber·lnÌ p¯Ìstup ve formÏ minim·lnÌch danÌ obyvatelstvu, v podpo¯e zamÏstn·v·nÌ matek, budov·nÌ p¯edökolnÌch za¯ÌzenÌ, zrovnopr·vnÏnÌ manûelstvÌ s nesezdan˝m souûitÌm, p¯ÌspÏvky na umÏlÈ oplodnÏnÌ neprovdan˝m ûen·m, kterÈ chtÏjÌ mÌt dÌtÏ, apod. ProblematickÈ navÌc je to, ûe v ËeskÈm kontextu jeötÏ nikdo vl·dÏ jasnÏ neprok·zal, kter· z tÏchto opat¯enÌ povedou jednoznaËnÏ k vyööÌm poËt˘m dÏtÌ, jeû ûeny p¯ivedou na svÏt. V pozadÌ vol·nÌ po souboru vl·dnÌch politik, kterÈ by zv˝öily Ëeskou porodnost, je opakovanÏ zjiöùovan˝ poznatek, ûe lidÈ v pr˘zkumech vyjad¯ujÌ p¯·nÌ mÌt vyööÌ poËty dÏtÌ, neû kolik pak ve skuteËnosti majÌ. Z toho se pak v »esku vyvozuje z·vÏr, ûe kdybychom odstranily p¯ek·ûky, kterÈ stojÌ v cestÏ p¯edstav·m o poËtu dÏtÌ, lidÈ by tyto poËty takÈ realizovali. V tÈto souvislosti ale musÌm poloûit stejnÏ v·ûnÈ ot·zky, kterÈ klade van de Kaa (2006: 206ñ207): ÑJe skuteËnÏ rozumnÈ p¯edpokl·dat, ûe kdyû odstranÌme p¯ek·ûky a umoûnÌme kombinovat rodiËovstvÌ s participacÌ na trhu pr·ce, bude v˝sledkem vyööÌ porodnost? Coûpak zkuöenost z minulosti neukazuje, ûe ûeny vyuûijÌ tÏchto lepöÌch moûnostÌ k nav˝öenÌ svÈ pracovnÌ participace? A je tomu skuteËnÏ tak, ûe p·ry vyuûijÌ zlepöen˝ch ûivotnÌch podmÌnek k tomu, aby si po¯Ìdily (dalöÌ) dÌtÏ namÌsto toho, ûe by zÌskanÈ prost¯edky vÏnovaly na uspokojenÌ jin˝ch priorit? Je moûnÈ skuteËnÏ tvrdit, ûe se v d˘sledku rodiËovsk˝ch opat¯enÌ snÌûÌ intenzita soutÏûe s jin˝mi prioritami, jako je tr·venÌ dovolenÈ, vylepöenÌ bydlenÌ nebo doprov·zenÌ oblÌbenÈho fotbalovÈho klubu po vöech koutech Evropy? A budou mladÌ lidÈ, jak informuje Dorbritz (2004), vnÌmat tato opat¯enÌ jinak, neû ûe jim majÌ udÏlat jejich ûivot ponÏkud lehËÌm?... A zmÏnÌ p·ry a jednotlivci, kte¯Ì se rozhodli z˘stat dobrovolnÏ bezdÏtn˝mi, sv˘j ˙mysl v perspektivÏ l·kav˝ch p¯ilepöenÌ?ì
Dok·ûeme na tyto pochybnosti nalÈzt argumenty, kterÈ by je vyvr·tily? Nenechejme se v »esku m·st faktem, ûe nÏkter· z opat¯enÌ rodinnÈ a soci·lnÌ politiky, kter· jsou implementov·na ve ävÈdsku (a ve Skandin·vii v˘bec) nebo ve Francii, jsou doprov·zena relativnÏ vysokou intenzitou plodnosti6). NevÌme totiû, je-li to d˘sledek tÏchto opat¯enÌ, nevÌme, existuje-li zde kauz·lnÌ vazba. O poËtu rozen˝ch dÏtÌ 6) Mimochodem jak övÈdsk˝, tak francouzsk˝ model p¯edpokl·d· vysokou mÌru p¯erozdÏlov·nÌ ve ve¯ejn˝ch financÌch. Jsou ËeskÈ ve¯ejnÈ finance v takovÈ pozici, aby si to mohly dovolit?
267
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Tab. 2 V ČR se v posledních letech rodí málo dětí. Vyvolává to ve Vás obavy? (The number of children born in the Czech Republic in recent years has been low. Does this worry you?) Obavy?
Pohlaví
ano 38,9 39,7 38,5 40,3 44,9 36,5 39,3
Muži (celkem) N = 1105 20–29 30–40 Ženy (celkem) N = 1242 20–29 30–40 Celkem
ne 24,9 22,4 26,4 35,4 28,3 41,4 30,4
neví 13,2 12,7 13,5 10,1 11,8 8,6 11,7
nestará se 23,0 25,3 21,6 14,2 15,0 13,5 18,6
Pramen: Výzkum Manželství, práce, rodina, 2005.
Tab. 3 Odpovědi na otázku: Kterému z následujících dvou názorů dáváte přednost? (1. Mít děti je naše zodpovědnost vůči společnosti. 2. Mít děti je záležitost každého člověka, do které nemá nikdo co mluvit. 3. Neví, nerozhodnut), v % [Responses to the question: Which of the following two opinions do you agree with more? (1. Having children is our duty to society. 2. Having children is a matter for each individual and is no one else’s business. 3. Don’t know, undecided), in %] Pohlaví Muži Ženy Celkem (N = 2521)
Odpovědnost vůči společnosti 12,4 12,7 12,6
Záležitost každého člověka 81,0 82,8 81,9
Neví 6,6 4,5 5,5
Pramen: Výzkum Manželství, práce, rodina, 2005.
v kaûdÈ konkrÈtnÌ zemi rozhoduje mimo jinÈ i populaËnÌ klima, kterÈ je formov·no historiÌ, tradicÌ a okolnostmi. Historie a tradice takÈ urËujÌ, zdali je v zemi akceptov·na siln· centralizovan· vl·da, zdali jejÌ populace je na svou zemi nacionalisticky hrd·, do jakÈ mÌry je s nÌ identifikov·na a zdali v poËtech obyvatelstva spat¯uje d˘leûit˝ prvek svÈ existence. »eöi nejsou nacionalisticky hrdÌ, siln· centr·lnÌ vl·da jim zatÌm sice nevadÌ (coû je zÌskan˝ stereotyp z doby totalitnÌho ¯ÌzenÌ), nemajÌ k nÌ vöak d˘vÏru, a ñ coû je d˘leûitÈ ñ potenci·lnÌ ˙bytek obyvatelstva jim nijak zvl·ötÏ nevadÌ, jak ukazujÌ fakta z ned·vno provedenÈho sociologickÈho v˝zkumu7). NÌzk· porodnost nenÌ v »esku vnÌm·na jako v˝razn˝ problÈm, neboù na ot·zku, zdali v respondentech vyvol·v· obavy skuteËnost, ûe se v »R v poslednÌch letech rodÌ m·lo dÏtÌ, bylo rozloûenÌ takovÈ, jak ukazuje tabulka 2. SouËasn· nÌzk· porodnost je zdrojem obav pouze pro 39 % Ëesk˝ch muû˘ a 40 % ûen. Pro p¯ibliûnÏ t¯etinu ûen a Ëtvrtinu muû˘ to zdrojem obav nenÌ, navÌc 23 % muû˘ a 14 % ûen se o tento problÈm v˘bec nestar·. NejvÌce vyjad¯ujÌ obavy z tÈto situace mladÈ ûeny ve vÏku 20ñ29 let (45 %), zatÌmco nejmenöÌ obavy majÌ ûeny ve vÏku 30ñ40 let ñ ty patrnÏ z toho d˘vodu, ûe znaËn· Ë·st z nich povaûuje svou reprodukËnÌ kariÈru de facto jiû za uzav¯enou, takûe ze svÈho hlediska k ¯eöenÌ problÈmu nemohou nijak p¯ispÏt (v pr˘mÏru mÏly v naöem souboru 1,5 dÏtÌ). Muûi v obou vÏkov˝ch skupin·ch se ve srovn·nÌ s ûenami statisticky signifikantnÏ ËastÏji o tento problÈm v˘bec nestarajÌ. Lze tedy konstatovat, ûe nÌzk· porodnost Ëeskou mladou populaci p¯Ìliö netr·pÌ, neboù pln˝ch 61 % respondent˘ obavy z tohoto fenomÈnu nevyj·d¯ilo. Ve svÏtle takov˝ch v˝sledk˘ musÌme logicky poloûit ot·zku, zda m˘ûe naöe mlad· populace slyöet na opat¯enÌ populaËnÌ/rodinnÈ politiky. DalöÌ d˘leûitou zpr·vou z hlediska p¯Ìpadn˝ch opat¯enÌ populaËnÌ/rodinnÈ politiky, kter· rovnÏû vypl˝v· z naöeho v˝öe zmÌnÏnÈho v˝zkumu, je, ûe vÏtöina mlad˝ch Ëesk˝ch respondent˘ povaûuje rozhodnutÌ o tom, zdali mÌt Ëi nemÌt dÏti za svou individu·lnÌ z·leûitost. Jak ukazuje tabulka 3, je to pln˝ch 82 % respondent˘ (muûi a ûeny se neliöÌ, vÏk rovnÏû nehraje roli). MÌt dÏti ch·pe jako v˝raz odpovÏdnosti v˘Ëi spoleËnosti pouze necel˝ch 13 % mlad˝ch Ëesk˝ch muû˘ a ûen. OpÏt si zde musÌme poloûit ot·zku: Jak v tomto kontextu motivovat populaci k vyööÌ plodnosti, kdyû mladÌ lidÈ p¯i rozhodov·nÌ o zakl·d·nÌ sv˝ch rodin berou (logicky a pochopitelnÏ) v ˙vahu pouze svou situaci? 7) Jedn· se o v˝zkum ÑManûelstvÌ, pr·ce, rodinaì, kter˝ byl realizov·na v listopadu roku 2005 na reprezentativnÌm souboru osob ve vÏku 20ñ40 let (N = 2546). SbÏr dat provedla agentura SC&C, autorem v˝zkumu byl t˝m FSS MU pod vedenÌm autora tohoto Ël·nku.
268
Diskuse
ProblÈm nÌzkÈ plodnosti je v celÈ EvropÏ zp˘soben tÌm, jak uk·zal Frejka se Sardonem (2006), ûe kles· podÌl ûen, kterÈ rodÌ svÈ prvnÌ dÌtÏ, coû je zp˘sobeno tÌm, ûe ûeny odkl·dajÌ svÈ prvnÌ poËetÌ do vyööÌho vÏku. Rozsah poklesu plodnosti prvnÌch dÏtÌ je v kohort·ch let 1960 a poË·tku let 70. v mnoha vyspÏl˝ch zemÌ tak velk˝, konstatujÌ auto¯i, ûe bude pot¯eba velkÈho n·r˘stu plodnosti u staröÌch ûen (datovou ilustraci viz Frejka ñ Sardon, 2006: tab. 1, s. 152). Pokud se tak nestane, koneËn· plodnost tÏchto kohort bude nÌzk·. Toto je samoz¯ejmÏ i problÈm nÌzkÈ ËeskÈ plodnosti, platÌ to vöak pro kohortu ûen zrozenou v letech ËeskÈho baby boomu 1974ñ1978. Co dÏlat? MÈ vidÏnÌ problÈmu mi napovÌd·, ûe zv˝öenÌ ËeskÈ plodnosti by se teoreticky mohlo ubÌrat dvÏma cestami: 1) Motivovat ûeny, aby neodkl·daly porody prvnÌch dÏtÌ do vyööÌho vÏku. TÌm by se nezkracovalo obdobÌ reprodukce a rodinn· politika by mohla sn·ze nabÌzet ûen·m moûnost mÌt dvÏ nebo snad i t¯i dÏti. 2) VÏk prvnÌho porodu neovlivÚovat, ale vytvo¯it podmÌnky pro to, aby ûeny rodily druhÈ pop¯. t¯etÌ dÌtÏ i v pozdÏjöÌm vÏku. PodÌvejme se na tyto moûnosti nynÌ podrobnÏji. Ad 1) Neodkl·dat porody prvnÌch dÏtÌ Z biologick˝ch d˘vod˘ je obecnÏ dobrÈ, aby ûena mÏla prvnÌ dÌtÏ nejpozdÏji do 25. roku vÏku. V »R se pr˘mÏrn˝ vÏk matky v dobÏ porodu prvnÌho dÌtÏte stabilnÏ zvyöuje od roku 1990. Tehdy byl 22,5 rok˘, v roce 2006 jiû 26,9, nicmÈnÏ i tento vÏk je ve srovn·nÌ s mnoha zemÏmi z·padnÌ Evropy jeötÏ relativnÏ nÌzk˝, takûe je moûnÈ p¯edvÌdat, ûe se bude nad·le zvyöovat8). D˘vodem jsou totiû faktory struktur·lnÌ povahy: k charakteristik·m spoleËnosti reflexivnÌ modernizace a novÈho kapitalismu se p¯id·vajÌ dalöÌ, totiû charakteristiky spoleËnosti vÏdÏnÌ, jejÌû ekonomika je taûen· znalostmi. Tento rys vytv·¯Ì znaËn˝ poûadavek na ˙roveÚ vzdÏl·nÌ souËasnÈ mladÈ generace. P˘vodnÌ zamÏstn·nÌ, pro kterÈ byla d¯Ìve dostaËujÌ st¯ednÌ ökola, nynÌ vyûadujÌ bakal·¯sk˝ stupeÚ nebo alespoÚ vyööÌ odbornÈ vzdÏl·nÌ (t˝k· se nap¯. zdravotnÌch sester Ëi uËitelek v mate¯sk˝ch ökol·ch). Jak ve svÈ zpr·vÏ uv·dÌ Kouck˝ a Zelenka (2006), je »R mezi zemÏmi OECD jiû nÏkolik let zemÌ, kde poËet absolvent˘ s terci·rnÌm vzdÏl·nÌm roste nejrychleji. »erstvÌ absolventi vysok˝ch a vyööÌch odborn˝ch ökol dnes tvo¯Ì p¯es Ëtvrtinu p¯ÌsluönÈ vÏkovÈ skupiny. Do roku 2010 se podÌl absolvent˘ v p¯ÌsluönÈ vÏkovÈ skupinÏ zv˝öÌ na 45 % a bÏhem dalöÌch pÏti let jiû dokonce p¯ekroËÌ polovinu. Tito absolventi a absolventky Vä ukonËÌ svÈ vzdÏl·v·nÌ ve vÏku 22ñ24 let a je u nich moûnÈ oËek·vat, ûe kdyû tak dlouho studovali a investovali nemalÈ finanËnÌ prost¯edky, budou chtÌt uplatnit svÈ vzdÏl·nÌ v odpovÌdajÌcÌm zamÏstn·nÌ. ObÏ pohlavÌ, aby obst·la v konkurenci pracovnÌho trhu ñ a ten je dnes kv˘li genderovÈ rovnosti a principu rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ velmi ostr˝ ñ budou muset nÏjakou dobu pracovat a akumulovat pracovnÌ zkuöenosti, neboù teprve vzdÏl·nÌ doplnÏnÈ o pracovnÌ zkuöenosti je ten prav˝ lidsk˝ kapit·l, kter˝ umoûÚuje zÌskat odpovÌdajÌcÌ pozice a p¯Ìjem. éeny si teprve pak budou moci dovolit odejÌt ze zamÏstn·nÌ na rodiËovskou dovolenou a porodit svÈ prvnÌ dÌtÏ ñ coû nebude moci b˝t d¯Ìve neû kolem 26.ñ27. roku vÏku9). A to jeötÏ budou mnohÈ takov˝to krok zvaûovat, neboù n·klady p¯ÌleûitostÌ, kterÈ ztratÌ bÏhem mate¯stvÌ, budou pro mnohÈ moûn· p¯Ìliö velkÈ. »esk· mlad· generace navÌc p¯i srovn·nÌ, jak naplÚujÌcÌ je b˝t v dom·cnosti nebo v zamÏstn·nÌ, se pomÏrnÏ jasnÏ vyjad¯uje ve prospÏch zamÏstn·nÌ (tab. 4). V naöem v˝zkumu (je pops·n v pozn. 8) na v˝rok B˝t v dom·cnosti naplÚuje stejnÏ jako placenÈ zamÏstn·nÌ souhlasnÏ reagovalo pouze 28 % respondent˘, ûeny s tÌmto v˝rokem nesouhlasily signifikantnÏ ËastÏji neû muûi. U ûen byl navÌc patrn˝ jasn˝ gradient s r˘stem vzdÏl·nÌ. S oËek·van˝m celkov˝m n·r˘stem vzdÏlanostnÌ ˙rovnÏ v ËeskÈ spoleËnosti je proto moûnÈ p¯edpokl·dat, ûe porody prvnÌch dÏtÌ se budou st·le vÌce posouvat do vyööÌch vÏkov˝ch skupin. Coû samoz¯ejmÏ v sobÏ skr˝v· nebezpeËÌ, ûe v mnoha p¯Ìpadech se prvnÌ dÏti v˘bec nenarodÌ. Z naöeho v˝zkumu m·me jeötÏ dalöÌ indik·tor toho, ûe pr·ce a zamÏstn·nÌ jsou pro Ëeskou ûenu d˘leûitÈ. S v˝rokem, ûe ûeny chtÏjÌ mÌt jak dÏti, tak zamÏstn·nÌ v naöem v˝zkumu souhlasilo pln˝ch 83 % ûen. ZajÌmavÈ je, ûe rozdÌl podle vzdÏl·nÌ zde byl minim·lnÌ a pohyboval se mezi 79 % u ûen se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm a 83 % u ûen se vzdÏl·nÌm st¯edoökolsk˝m. VyööÌ vÏk v dobÏ prvnÌho porodu je navÌc pro mladÈ lidi v˝hodn˝ v tom, ûe znamen· menöÌ kumulaci ûivotnÌch start˘ a jejich rozloûenÌ do delöÌho obdobÌ ûivotnÌ dr·hy ñ ukonËenÌ ökoly, usazov·nÌ se v zamÏstn·nÌ, za¯izov·nÌ bydlenÌ, trvalÈ souûitÌ Ëi sÚatek, zaloûenÌ rodiny. Naopak p¯Ìliö brzk˝ zaË·tek rodinnÈho ûivota (kolem 23ñ24 let) vede v modernÌ spoleËnosti ke kumulaci ûivotnÌch start˘, kterÈ 8) Jak uk·zali Kohler, Billari a Ortega (2002), jsou nynÏjöÌ trendy v porodnosti ve vyspÏl˝ch zemÌch charakteristickÈ tzv. Ñodkl·dacÌ tranzicÌì, kter· vede k dynamickÈmu, trvalÈmu a v podstatÏ nevratnÈmu odkl·d·nÌ v porodech dÏtÌ. 9) Teoreticky je moûnÈ uvaûovat o moûnosti, ûe by se student˘m vytvo¯ily podmÌnky proto, aby mÏli prvnÌ dÌtÏ jiû bÏhem studiÌ, coû by mohlo p¯ispÏt ke stabilizaci vÏku v dobÏ prvnÌho porodu. Ostr· konkurence na pracovnÌm trhu, kter· zaËÌn· jiû soutÏûÌ bÏhem studia, je ovöem p·dn˝m protiargumentem.
269
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Tab. 4 Být v domácnosti naplňuje stejně, jako mít placené zaměstnání podle vzdělání a pohlaví, v % (Being in the household is just as fulfilling as having paid employment, by education and sex, in %) Ukazatel Muži (celkem) N = 1157 Základní Střední vzdělání bez maturity Střední vzdělání s maturitou Vysokoškolské Ženy (celkem) N = 1199 Základní Střední vzdělání bez maturity Střední vzdělání s maturitou Vysokoškolské Celkem
Souhlasí 29,6 37,3 34,2 24,7 24,6 27,0 40,3 34,9 20,8 20,2 28,3
Ani, ani 37,0 35,3 34,8 38,7 41,2 28,0 22,1 25,3 30,6 28,9 32,5
Nesouhlasí 33,4 27,5 31,0 36,5 34,2 45,0 37,7 39,8 48,5 50,9 39,2
Pramen: Výzkum Manželství, práce, rodina, 2005.
zp˘sobujÌ mlad˝m rodiˢm a jejich rodin·m mnohÈ problÈmy (neusazen· dom·cnost, finanËnÌ potÌûe, starost o malÈ dÌtÏ, hled·nÌ se ve vztahu atd.). Vöechny v˝öe zmÌnÏnÈ struktur·lnÌ faktory signalizujÌ, ûe vÏk v dobÏ prvnÌho porodu velmi pravdÏpodobnÏ i v blÌzkÈ budoucnosti z˘stane vysok˝, takûe na tento prvek, jenû by mohl p¯ispÏt k nav˝öenÌ intenzity plodnosti, nelze spolÈhat. P¯Ìpadn· snaha motivovat ûeny k ËasnÏjöÌm porod˘m je s velkou pravdÏpodobnostÌ odsouzena k ne˙spÏchu. Ad 2) Vytvo¯it podmÌnky pro porody i v pozdÏjöÌm vÏku Pro z·padnÌ zemÏ, jak ve svÈ p¯ehledovÈ stati uv·dÏjÌ Billari, Kohler, Anderson a Lundstrˆm, (2007), je pr˘mÏrn˝ vÏk menopauzy v 50ñ51 letech (variuje ovöem v intervalu od 40 do 60 let) a nenÌ pozorov·no jeho zvyöov·nÌ, kterÈ by bylo analogickÈ prodluûov·nÌ st¯ednÌ dÈlce ûivota. Porod poslednÌho dÌtÏte b˝v· ovöem realizov·n mnohem d¯Ìve, neû je vÏk menopauzy, v populacÌch, kde se aplikuje antikoncepce, je pr˘mÏr poslednÌho porodu 41 let. Schopnost otÏhotnÏt se ovöem zaËÌn· v˝raznÏ sniûovat po 35. roku vÏku10). Porody ve vyööÌm vÏku11) jsou ve vyspÏl˝ch zemÌch st·le ËastÏjöÌ. Billari et al. (2007) ovöem ukazujÌ, ûe souËasn· plodnost ve vÏku 40+ a 45+ je zatÌm niûöÌ, neû jak· byla zaznamen·v·na na poË·tku 20. stoletÌ. Je zde teoreticky prostor pro vyplnÏnÌ tohoto rozdÌlu. Jeden z hlavnÌch rozdÌl˘ mezi zemÏmi s relativnÏ vyööÌ plodnostÌ a zemÏmi s velmi nÌzkou plodnostÌ spoËÌv· v tom, ûe v zemÌch s vyööÌ plodnostÌ ûeny ñ byù startujÌ pozdÏji ñ rodÌ do pozdÏjöÌho vÏku. PlatÌ to beze zbytku i pro »R, kde porody po 40. roce vÏku tvo¯Ì jen minim·lnÌ podÌl ze vöech ûivÏ narozen˝ch dÏtÌ: v roce 2005 se ûen·m ve vÏku 40+ narodilo 1276 dÏtÌ, tedy 1,3 %. V »R je ovöem relativnÏ nÌzk· porodnost jiû ve vÏku 35+, v roce 2005 se takto narodilo jen necel˝ch 9 % dÏtÌ. Jak vÌme z demografick˝ch dat, jsou pro vyspÏlÈ zemÏ typickÈ relativnÏ vysokÈ pr˘mÏrnÈ vÏky v dobÏ prvnÌho porodu a relativnÏ dlouhÈ meziporodnÌ intervaly. Tato fakta indikujÌ, ûe fertilita se realizuje v prost¯edÌ plnÏ antikoncepËnÌch spoleËnostÌ. NÌzk· plodnost tak v tÏchto spoleËnostech (»R nevyjÌmaje) jasnÏ indikuje, ûe dÏti se rodÌ pl·novitÏ, takûe vÏtöinou nejsou v˝sledkem n·hodn˝ch okolnostÌ. RozhodnutÌ mÌt dÏti p¯edevöÌm znamen· p¯estat uûÌvat antikoncepci. Pro porody v pozdnÌm vÏku je d˘leûitÈ, zdali se jedn· o porody prvnÌho nebo vyööÌho po¯adÌ. PÈËe vÏnovan· (asistovanÈ) reprodukci u tÏch, kdo chtÏjÌ mÌt prvnÌ dÌtÏ v pozdÏjöÌm vÏku, je velmi d˘leûit·, neboù kaûdÈ ˙spÏönÈ tÏhotenstvÌ u tÏchto ûen sniûuje podÌl bezdÏtn˝ch v populaci. Asistovan· reprodukce u dÏtÌ vyööÌho po¯adÌ je d˘leûit· nemÈnÏ. PoËty dÏtÌ narozen˝ch buÔ po IVF (asi t¯i tisÌce roËnÏ) nebo po aplikaci lÈËby neplodnosti (asi 6 tisÌc roËnÏ) nejsou v kontextu ËeskÈho populaËnÌho v˝voje v˘bec zanedbatelnÈ (KuËera, 2007: 1). Vazba na Ëeskou zdravotnÌ politiku je zde zcela jasn· a jak konstatuje KuËera (ibid), asistovan· reprodukce uû nenÌ jen soukromou z·leûitostÌ, ale st·v· se v˝znamnou z·leûitostÌ ve¯ejnou. Pro opat¯enÌ v tÈto oblasti (nap¯. aby asistovan· reprodukce vËetnÏ nezbytnÈ medikace byla plnÏ hrazen· zdravotnÌmi pojiöùovnami nebo, aby moûnost ÑdÏtÌ ze zkumavkyì a lÈËenÌ neplodnosti byla vÌce popularizov·na, ËÌmû by ztratila jist˝ n·dech nÏËeho nepat¯iËnÈho), vehementnÏ hlasuji. Kauz·lnÌ efekt je zde totiû velmi z¯eteln˝. 10 )
Nejsem si jist, do jakÈ mÌry je naöe mlad· generace s tÏmito biologick˝mi fakty obezn·mena. Billari et al. (2007) hovo¯Ì o Ñvelmi pozdnÌ plodnostiì, kdyû ûeny rodÌ ve vÏku 40+, a o ÑnejzazöÌ plodnostiì u porod˘ po 45. roce vÏku.
11)
270
Diskuse
U ûen, kterÈ rodÌ prvnÌ dÌtÏ ve vyööÌm vÏku, je asi d˘leûitÈ, aby mohly, pokud chtÏjÌ, skloubit rodiËovstvÌ s uplatnÏnÌm na trhu pr·ce. Na makro˙rovni, z anal˝z Ëasov˝ch ¯ad vztahu mezi podÌlem ûen na trhu pr·ce a ˙hrnnou plodnostÌ v evropsk˝ch zemÌch (nap¯. Kohler ñ Billari ñ Ortega, 2006) vypl˝v·, ûe negativnÌ korelace, p˘vodnÏ nalÈzan· v 70. a 80. letech, se v pr˘bÏhu let 90. obr·tila v korelaci pozitivnÌ. Tam, kde je vyööÌ participace ûen na trhu pr·ce, je i vyööÌ plodnost. ÿeËeno jinak, tam, kde podmÌnky trhu pr·ce umoûÚujÌ sladit pracovnÌ v˝kon s rodiËovstvÌm, se takÈ rodÌ vÌce dÏtÌ. Zde leûÌ velk· v˝zva ËeskÈ politice zamÏstnanosti. Jenûe opÏt, ani tak zd·nlivÏ nerozpornÈ opat¯enÌ, jÌmû by byla vÏtöÌ flexibilita trhu pr·ce umoûÚujÌcÌ matk·m mal˝ch dÏtÌ pracovat, nenÌ v ËeskÈ populaci p¯ijÌm·no jednoznaËnÏ. Na mezin·rodnÌ konferenci KomplexnÌ rodinn· politika jako priorita st·tu aneb je »esk· republika st·tem p¯·telsk˝m k rodinÏ? na podzim roku 2006 v Praze zaznÏla od Ëesk˝ch ˙Ëastnic ¯ada emotivnÌch diskusnÌch p¯ÌspÏvk˘ o tom, ûe matky se musÌ o malÈ dÏti starat doma, a ne chodit do pr·ce. Vytv·¯enÌ podmÌnek pro porody v pozdÏjöÌm vÏku je podle mÈho soudu cesta, kterou bychom se mÏli ubÌrat. Tento smÏr znamen· ˙zkou koordinaci zdravotnÌ, rodinnÈ a soci·lnÌ politiky. Z·vÏr Nechejme na z·vÏr do naöich ˙vah o moûnostech jak zv˝öit Ëeskou plodnost vstoupit optimistu a zast·nce vl·dnÌch intervencÌ Petera McDonalda. Ten konËÌ sv˘j inspirativnÌ Ël·nek (McDonald, 2006a) n·sledovnÏ: ¯Ìk·, ûe ¯eöenÌ nÌzkÈ plodnosti nespoËÌv· v tom, ûe bychom mÏli br·nit spoleËenskÈmu liberalismu nebo ûe bychom mÏli vyslyöet vol·nÌ starÈ levice po odstranÏnÌ ekonomickÈ deregulace. ObÏ soci·lnÌ zmÏny, spoleËensk˝ liberalismus a ekonomick· deregulace, jdou v intencÌch toho, po Ëem lidÈ touûÌ: chtÏjÌ ûÌt ve spoleËnosti, kter· nabÌzÌ soci·lnÌ svobodu a moûnosti individu·lnÌch voleb. VÏtöina d·v· p¯ednost pracovat v takovÈm ekonomickÈm prost¯edÌ, kterÈ oceÚuje podnikavost a ˙silÌ. VÏtöina vöak souËasnÏ chce mÌt i dlouhotrvajÌcÌ intimnÌ vztah a chce mÌt dÏti. ÿeöenÌ podle McDonalda leûÌ ve t¯etÌ vlnÏ soci·lnÌ zmÏny, v nÌû st·t a dalöÌ instituce poskytujÌ podporu rodinnÈmu ûivotu. K tomu je ale t¯eba, nab·d·, vypracovat novÈ vidÏnÌ rodiny, kter· funguje v podmÌnk·ch spoleËenskÈho liberalismu a novÈho kapitalismu, kterÈ jsou integr·lnÌ souË·stÌ ekonomiky a spoleËnosti 21. stoletÌ. Liber·l a realista van de Kaa ovöem ve svÈm pojedn·nÌ tvrdÌ, ûe vl·dy dÏlajÌ dob¯e, kdyû se drûÌ od natalitnÌch opat¯enÌ d·le, neboù podle nÏj Ñlidsk· reprodukce je pravdÏpodobnÏ mimo p¯Ìmou sfÈru vl·dnÌho vlivuì (2006: 204). A jak· doporuËenÌ pro situaci, kdy je v nÏkter˝ch spoleËnostech tak nÌzk· porodnost, ûe poËet budoucÌch generacÌ bude stÏûÌ vÏtöÌ neû polovina tÏch, kdoû jsou dnes ekonomicky aktivnÌ, formuluje? Nab·d·, v souladu s predikcemi futurolog˘, aby si dneönÌ vyspÏlÈ spoleËnosti vychovaly co nejlepöÌ budoucÌ elity, kterÈ budou schopny soutÏûit s elitami, kterÈ jiû dnes vyr˘stajÌ v Indii, »ÌnÏ a dalöÌch Ë·stech Asie. ÑNe poËty dÏtÌ budou rozhodujÌcÌm faktorem spoleËnÈ budoucnosti, ale kvalita a ˙roveÚ vzdÏl·nÌ tÏch, kte¯Ì se narodÌì, zd˘razÚuje van de Kaa. My v »esku mcdonaldovskÈ novÈ vidÏnÌ rodiny zatÌm nem·me ñ p¯ijÌman· opat¯enÌ rodinnÈ/natalitnÌ politiky jsou zaloûena tak trochu na pokusu a omylu (a obËas majÌ funkci p¯edevöÌm populistickou). Nem·me ovöem ani v˝zkumnÈ v˝sledky, jeû by jednoznaËnÏ uk·zaly, kterÈ prvky rodinnÈ politiky p¯ispÌvajÌ pozitivnÏ k vyööÌ intenzitÏ plodnosti. A nem·me ani strategii, jak vychovat skvÏle vzdÏlanÈ obyvatelstvo, neboù ËeskÈ ökolstvÌ, p¯edevöÌm to vysokÈ, trpÌ absencÌ jasnÈ ökolskÈ politiky. V ˙vodu tohoto Ël·nku jsem vyjevil sv˘j p˘vodnÌ rezervovan˝ postoj k moûnostem stimulovat populaËnÌ r˘st pobÌdkami rodinnÈ a soci·lnÌ politiky. Na z·kladÏ reflexe tÈto problematiky dospÌv·m k pozn·nÌ, ûe m˘j rezervovan˝ (aû skeptick˝) postoj p¯etrv·v·. A ûe tedy nemusÌm nic mÏnit na sv˝ch z·vÏrech, kterÈ jsem formuloval jiû v roce 2002: ÑJelikoû prim·rnÌm cÌlem chov·nÌ kaûdÈho ËlovÏka je naplÚovat jeho osobnÌ blaho, k nÏmuû pat¯Ì jak naplÚov·nÌ z·kladnÌch pot¯eb, tak realizace pot¯eb vyööÌho ¯·du, mÏl by se st·t snaûit o to, aby p¯edevöÌm eliminoval k¯iklavÈ projevy chudoby, aby zajistil moûnost vyööÌho vzdÏl·nÌ pro vöechny, kdo o nÏj projevÌ z·jem, aby zajistil svobodn˝ trh s byty, na nÏmû je moûnÈ s pomocÌ dostupn˝ch hypotÈk zÌskat bydlenÌ nejr˘znÏjöÌ finanËnÌ ˙rovnÏ, aby prost¯ednictvÌm aktivnÌ politiky zamÏstnanosti minimalizoval dlouhodobou nezamÏstnanost a aby umoûnil eliminovat nerovnosti muû˘ a ûen na trhu pr·ce. Takov˝ systÈm st·tnÌ asistence, kter˝ bude mÌt v citlivÈ symbiÛze jak prvky subsidiarity, tak takÈ univerzalismu, vytvo¯Ì podmÌnky ke svobodnÈmu rozvoji ... individua, kter˝ se o sebe, a tudÌû i o celou populaci, postar· vÌcemÈnÏ s·mì (Rabuöic, 2000b: 68). Literatura Billari, F. C. ñ Kohler, H. P. ñ Anderson, G. ñ Lundstrˆm, H. 2007. Pushing the limit: long-term trends in late fertility in Sweden. Max Planck Institute for Demographic Research Working Paper, 2007ñ004 (January). Botev, N. 2006. Is Europe trapped in/by low fertility? EntrÈe Nous, Ë. 63, s. 4ñ7. Burgeois-Pichat, J. 1976. Baisse de la fÈconditÈ et descendence finale. Population, 31, Ë. 6, s. 1045ñ1087.
271
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Dorbritz, J. 2004. Demographische Trends und Hauptergebnisse der deutschen Population Policy Acceptance Study (PPAS). Zeitschrift f¸r Bevˆlkerungswissenschaft, 29, Ë. 3ñ4, s. 315ñ328. Easterlin, R. A. 1987. Birth and Fortune: The Impact of Numbers on Personal Welafre. Second Edition. Chicago: University of Chicago Press. Frejka, T. ñ Sardon, JñP. 2006. First birth trends in developed countries: Persisting parenthood postponement. Demographic Research, 15, Ël·nek 6 (s. 147ñ180), dostupn˝ z: http://www.demographic-research.org/Volumes/Voll5/6/ Kohler, H. P. ñ F. C. Billari ñ J. A. Ortega. 2002. The emergence of lowest-low fertility in Europe during the 1990s. Population and Development Review, 28, Ë. 4, s. 641ñ681. Kohler, H. P. ñ F. C. Billari ñ J. A. Ortega. 2006. Low Fertility in Europe: Causes, Implications and Policy Options. In F. R. Harris (Ed.), The Baby Bust: Who will do the Work? Who Will Pay the Taxes? Lanham, MD: Rowman & Littlefield Publishers, s. 48ñ109. Kouck˝, J. ñ Zelenka, M. 2006. PostavenÌ vysokoökol·k˘ a uplatnÏnÌ absolvent˘ vysok˝ch ökol na pracovnÌm trhu 2006. St¯edisko vzdÏl·vacÌ politiky PedagogickÈ fakulty UK (rukopis). KuËera, T. 2007. 2. kuijstenovsk˝ semin·¯ aplikovanÈ demografie na AlbertovÏ: p¯ÌspÏvek do diskuse o roli asistovanÈ reprodukce v souËasnÈm populaËnÌm v˝voji. Zpravodaj »eskÈ demografickÈ spoleËnosti, Ë. 42, s. 1ñ2. Kucha¯ov·, V. 2006. Rodinn· politika v »R ñ proË a o Ëem. Demografie, 48, Ë. 4, s. 229ñ240. Lutz, W. ñ Skirbek, V. 2005. Policies addressing the tempo effect in low-fertility countries. Population and Development Review, 31, Ë. 4, s. 699ñ720. Lutz, W. ñ Skirbek, V. ñ Testa, M. R. 2005. The low fertility trap hypothesis: Forces that may lead to further postponement ond fewer births in Europe. European Demographic Research Papers, Ë. 4, 36 s. McDonald, P. 2005. Low fertility in Singapure: Cause, consequences and policie. Paper preparwed for the Forum on Population and Development in East Asia, Beijing. McDonald, P. 2006a. Low fertility and the state: The efficacy of policy. Population and Development Review, 32, Ë. 3, s. 485ñ510. McDonald, P. 2006b. An asessment of policies that support having children from the perspectives of equity, efficciency and efficacy. Vienna Yearbook of Population Research, 2006, s. 213ñ 334. Rabuöic, L. 2001. Kde ty vöechny dÏti jsou? Praha: Slon. Rabuöic, L. 2002a. K nÏkter˝m p¯edpoklad˘m formulace pronatalitnÌ politiky. Demografie, 44, Ë. 3, s. 177ñ187. Rabuöic, L. 2002b. PronatalitnÌ politika ñ spÌöe chimÈra neû sp·sa. In PropopulaËnÌ politika ñ ano Ëi ne. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku:, Ë. 21, s. 47ñ62. van de Kaa, D. J. 2006. Temporarily new: On low fertility and the prospekt of pro-natal policie. Vienna Yearbook of Population Research 2006, s. 193ñ211. van Peer, Ch. ñ Rabuöic, L. 2007. Shall we witness an upturn in European fertility in the near future?ìIn Avramov, D. ñ Hoehn, C. ñ Kotowska, I. People, Population Change and Policies: Lessons from the Population Policy Acceptance Study. Springer, (v tisku).
Ladislav Rabuöic
272
SËÌt·nÌ lidu EKONOMICK¡ AKTIVITA A VZDÃL¡NÕ OBYVATELSTVA EVROPSK›CH ZEMÕ PODLE V›SLEDKŸ S»ÕT¡NÕ LIDU, DOMŸ A BYTŸ KOLEM ROKU 2000 P¯ÌspÏvek navazuje na Ël·nek Mezin·rodnÌ v˝sledky sËÌt·nÌ lidu dom˘ a byt˘ kolem roku 2000, publikovan˝ v Demografii, 2007, s. 121ñ125. Analyzuje ekonomickou aktivitu a vzdÏlanostnÌ strukturu obyvatelstva 24 vybran˝ch evropsk˝ch st·t˘. Zdrojem ˙daj˘ byl soubor tabulek, kterÈ p¯ipravil Eurostat pro pot¯eby mezin·rodnÌho srovn·nÌ v˝sledk˘ cenz˘ (The Table Programme for the Community Programme of Population and Housing Censuses in 2001). Na z·kladÏ ˙daj˘ z tÏchto tabulek byla v »S⁄ vyd·na v roce 2006 publikace Mezin·rodnÌ v˝sledky sËÌt·nÌ lidu, dom˘ a byt˘1). Kriteriem pro v˝bÏr st·t˘ byla mÌra srovnatelnosti dat a jejich dostupnost v dobÏ tvorby publikace (nÏkterÈ zemÏ do tÈ doby jeötÏ nedodaly poûadovanÈ v˝sledky). Ekonomick· aktivita Ekonomick· aktivita obyvatelstva staröÌho 15 let (mÌra ekonomickÈ aktivity) se ve zkouman˝ch zemÌch pohybovala v pomÏrnÏ öirokÈm rozmezÌ 48ñ69 % (tab. 1). NejvyööÌ ˙rovnÏ, p¯es 65 %, dos·hla v Lichtenötejnsku, D·nsku, Norsku a ve äv˝carsku. Ve Ëty¯ech zemÌch (MaÔarsko, It·lie, Rumunsko a ÿecko) nebyla ekonomicky aktivnÌ ani polovina obyvatelstva staröÌho 15 let. Tyto rozdÌly zp˘sobovala zejmÈna ekonomick· aktivita ûen, jeû byla variabilnÏjöÌ neû aktivita muû˘. UrËit˝ vliv vöak mohla mÌt i ne zcela sjednocen· definice ekonomicky aktivnÌch (nap¯Ìklad se mÌrnÏ liöila vÏkov· hranice moûnÈho zah·jenÌ ekonomickÈ aktivity) Ëi odliön˝ zp˘sob zjiöùov·nÌ (sebesËÌt·nÌ vs. sËÌt·nÌ zaloûenÈ na registrech). Muûi byli ve sledovan˝ch st·tech ekonomicky aktivnÏjöÌ neû ûeny. V ÿecku byla mÌra ekonomickÈ aktivity ûen skoro o polovinu niûöÌ neû u muû˘ (z·roveÚ byla nejniûöÌ ze vöech zemÌ ñ 36,8 %). ZnaËn˝ rozdÌl (o vÌce neû t¯etinu) byl zaznamen·n tÈû v It·lii a v Lucembursku. NejvyrovnanÏjöÌ ekonomickou aktivitou muû˘ a ûen se vyznaËovaly skandin·vskÈ zemÏ (Norsko, Finsko, D·nsko) spoleËnÏ se Slovenskem, nicmÈnÏ i zde byl rozdÌl v˝razn˝ (o vÌce neû desetinu). ZmÏny ekonomickÈ aktivity s vÏkem mÏly ve vöech zemÌch podobnÈ z·kladnÌ rysy. MÌra ekonomickÈ aktivity intenzivnÏ rostla od dolnÌ hranice produktivnÌho vÏku a zhruba ve 30 letech se p¯iblÌûila maxim·lnÌm hodnot·m. Ve vÏku do 45 aû 50 let se ˙roveÚ ekonomickÈ aktivity mÏnila jen nepatrnÏ, v dalöÌch letech vÏku doch·zelo k postupnÏ se zrychlujÌcÌmu poklesu. Ve vÏkovÈ kategorii 35ñ49 let se hodnoty ekonomickÈ aktivity pohybovaly v rozmezÌ od zhruba 75 % v ÿecku, Irsku a Rumunsku aû po vÌce neû 90 % ve Slovinsku, na Slovensku a v »eskÈ republice. PoslednÌ t¯i uvedenÈ st·ty vynikaly p¯edevöÌm velmi vysokou aktivitou ûen ve st¯ednÌm vÏku. ZnaËnou variabilitou se vyznaËovala ekonomick· aktivita senior˘. Ta byla nejvyööÌ v D·nsku, kde bylo ekonomicky aktivnÌch p¯es 8 % osob staröÌch 65 let, n·sledovalo se 7 % Rumunsko (p¯estoûe ekonomick· aktivita st¯ednÌch vÏkov˝ch skupin zde byla velmi nÌzk·). Velmi m·lo bylo ekonomicky aktivnÌch senior˘ ve Slovinsku a ve Francii (pouze necelÈ procento). Muûi vykazovali vyööÌ ekonomickou aktivitu neû ûeny v celÈm vÏkovÈm spektru, nejmarkantnÏjöÌ rozdÌly byly pr·vÏ u osob 65let˝ch a staröÌch. Ve vÏtöinÏ st·t˘ byla ekonomick· aktivita muû˘-senior˘ v porovn·nÌ se stejnÏ star˝mi ûenami p¯ibliûnÏ dvakr·t aû t¯ikr·t vyööÌ, v It·lii, na Kypru a v Irsku vöak byla vÌce neû Ëty¯n·sobn· a v Nizozemsku dokonce öestin·sobn·. V Nizozemsku navÌc byly vöechny osoby staröÌ 75 let automaticky za¯azeny mezi ekonomicky neaktivnÌ, ËÌmû by uveden˝ rozdÌl pravdÏpodobnÏ snÌûen, protoûe ve vÏku 75 let a vyööÌm byly absolutnÌ poËty ekonomicky aktivnÌch muû˘ vÏtöinou vyööÌ neû poËty ekonomicky aktivnÌch ûen.V Nizozemsku byl podÌl ekonomicky aktivnÌch muû˘ ve vÏku 65 a vÌce let pÏtkr·t vyööÌ neû u stejnÏ star˝ch ûen. V d˘sledku rozdÌl˘ ve vÏkovÈ struktu¯e obyvatelstva a v rozloûenÌ ekonomickÈ aktivity podle vÏku se liöila i vÏkov· struktura pracovnÌ sÌly. NejstaröÌ pracovnÌ sÌlu mÏly skandin·vskÈ zemÏ a Estonsko, kde pr˘mÏrn˝ vÏk ekonomicky aktivnÌch p¯ekraËoval 40 let, nejmladöÌ Rakousko a Slovensko, v nichû tento ukazatel dos·hl pouze necel˝ch 38 let. 1) Mezin·rodnÌ v˝sledky sËÌt·nÌ lidu, dom˘ a byt˘. Praha: »S⁄, Obyvatelstvo, volby, 2006, 81 s. http://www.czso.cz/ csu/2006edicniplan.nsf/p/4134-06
273
274
75,1 81,2 65,5 65,6 69,3 70,8 68,3 66,5 82,2 63,6 69,6 72,4 65,6 78,5** 79,0** 65,0 73,7 82,0 67,6 69,4 71,3 65,7 82,0 80,9**
15–34
95,9 89,8 89,0 90,9 95,8 91,9 92,7 96,7 96,5 89,2 89,5 96,1 81,7 89,5 88,8 87,6 92,8 96,7 85,9 93,3 94,8 96,2 95,8 89,7
35–49
69,7 75,1 66,9 67,7 59,2 75,2 56,6 76,7 87,1 64,5 63,0 58,5 46,6 65,8 79,2 54,0 67,0 57,9 42,6 63,6 65,5 58,1 84,6 71,5
50–64 7,4 14,6 10,1 1,4 1,3 11,3 6,1 9,5 10,4 4,8 8,2 4,2 2,6 5,5 10,8 10,6 8,0 2,5 9,0 7,4 6,1 . 8,5 6,7
65+ 69,5 71,8 64,4 64,0 63,1 69,9 60,5 66,5 80,4 62,3 60,2 64,8 56,7 68,7 70,8 60,2 66,0 69,3 58,5 63,1 68,3 64,4 75,2 68,3
62,2 75,3 51,4 59,6 59,2 58,4 54,2 54,7 71,6 56,9 58,2 60,1 48,3 69,8** 73,9** 56,3 65,5 71,8 51,0 50,5 70,4 60,1 72,2 68,6**
celkem 15–34
Pozn.: *) Osoby 75leté a starší zahrnuty mezi ekonomicky neaktivní. **) Osoby ve věku 16–34 let.
Česká republika Dánsko Estonsko Finsko* Francie Irsko Itálie Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Nizozemsko* Norsko* Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Švýcarsko Velká Británie*
Země
Muži
91,2 86,6 86,3 88,9 81,0 61,6 62,4 67,4 72,0 88,0 85,4 67,0 75,8 66,6 82,8 81,3 74,9 80,7 67,6 57,5 92,6 92,1 77,5 75,4
35–49 47,1 62,7 54,0 67,5 46,3 39,8 27,7 35,7 53,1 47,9 42,7 33,9 30,8 35,0 68,4 37,7 41,5 34,8 27,0 26,3 39,9 31,4 58,0 53,2
50–64
Ženy
2,3 3,7 4,6 0,9 0,7 2,5 1,5 2,1 4,8 2,3 3,4 1,6 1,0 0,9 5,0 4,6 3,4 1,0 6,4 2,0 4,2 . 3,5 3,0
65+ 53,6 60,5 49,9 56,2 49,3 47,0 37,6 45,9 57,9 51,1 46,1 43,0 40,9 48,3 60,1 47,6 49,4 50,8 41,2 36,8 58,1 50,1 56,0 52,5
68,8 78,3 58,5 62,7 64,2 64,7 61,3 60,2 77,0 60,2 63,9 66,3 57,1 74,2** 76,5** 60,8 69,6 77,0 59,4 60,3 70,9 63,0 77,2 74,7**
celkem 15–34 93,6 88,3 87,6 89,9 88,3 76,6 77,5 81,7 84,2 88,6 87,4 82,0 78,7 78,2 85,9 84,4 83,7 88,8 76,7 75,3 93,7 94,2 86,7 82,4
35–49 58,0 68,9 59,7 67,6 52,6 57,6 41,7 55,8 70,5 55,2 51,5 46,6 38,0 50,5 73,8 45,3 53,5 46,1 34,4 44,3 51,8 44,6 71,2 62,2
50–64 4,3 8,3 6,4 1,1 1,0 6,3 3,4 5,4 7,0 3,2 4,9 2,7 1,6 2,8 7,4 6,9 5,3 1,5 7,4 4,4 4,9 0,7 5,5 4,5
65+
Muži a ženy úhrnem
Index maskulinity celkem ekonomicky aktivních 61,3 120,7 66,0 114,1 56,4 105,5 60,0 106,4 55,9 118,0 58,2 144,2 48,6 148,2 55,9 136,4 68,9 133,9 56,2 102,5 52,4 106,6 53,7 143,7 48,3 122,3 58,3 137,2 65,3 113,6 53,6 115,8 57,4 122,0 59,7 125,1 49,6 132,1 49,7 165,5 63,0 108,3 57,0 120,2 65,3 126,5 60,1 119,8
Průměrný věk ekonomicky aktivních 39,3 40,2 40,8 41,1 39,0 38,3 39,4 39,7 39,5 39,6 39,6 38,9 38,5 38,2 40,4 38,8 38,8 37,9 38,0 38,8 37,8 39,0 40,0 39,6
Tab. 1 Míra ekonomické aktivity obyvatelstva podle věku a pohlaví ve vybraných zemích; sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 (v %) [Economic activity rate by sex and age in selected countries population censuses; around 2000 (in %)]
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
SËÌt·nÌ lidu
Graf 1 Zaměstnání podle sektorů národního hospodářství ve vybraných zemích; sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 (v %) [Employed persons by industry in selected countries population censuses; around 2000 (in %)]
Pozn.: *Údaje o zaměstnanosti v sektorech národního hospodářství ve Švýcarsku nebyly k dispozici.
»esk· republika se mezi ostatnÌmi st·ty vyznaËovala pomÏrnÏ pozdnÌm zah·jenÌm ekonomickÈ aktivity. To bylo z¯ejmÏ z velkÈ Ë·sti zp˘sobeno velmi rozö̯en˝m st¯edoökolsk˝m vzdÏl·v·nÌm, kromÏ Norska totiû v û·dnÈ ze sledovan˝ch zemÌ nepokraËovalo po z·kladnÌ ökole ve studiu tolik lidÌ jako u n·s. Ve st¯ednÌm vÏku vöak jiû byla ekonomick· aktivita (zejmÈna ûen) velmi vysok·, kolem 50 let vÏku dokonce nejvyööÌ ze vöech zemÌ. ZamÏstnanost v sektorech a odvÏtvÌch n·rodnÌho hospod·¯stvÌ Nejv˝znamnÏjöÌm sektorem n·rodnÌho hospod·¯stvÌ z hlediska poËtu zamÏstnan˝ch byl ve sledovan˝ch zemÌch sektor sluûeb (terciÈr). Jedinou zemÌ, v nÌû nepracovalo ve sluûb·ch p¯es 50 % zamÏstnan˝ch, bylo Rumunsko (graf 1). V hospod·¯stvÌ Rumunska totiû st·le zaujÌmala v˝znamnou pozici zemÏdÏlsk· v˝roba, v prim·rnÌm sektoru bylo zamÏstn·no znaËnÈ procento pracujÌcÌch (28 %). P¯esto i v Rumunsku zamÏstn·val nejvÌce osob (38,6 % zamÏstnan˝ch) sektor sluûeb. KromÏ Rumunska zajiöùovalo zemÏdÏlstvÌ pomÏrnÏ hodnÏ pracovnÌch mÌst (p¯es 10 %) tÈû v Polsku, ÿecku a LitvÏ. Ve vÏtöinÏ ostatnÌch zemÌ p˘sobilo v zemÏdÏlstvÌ jen p¯ibliûnÏ 3ñ6 % pracujÌcÌch, ve VelkÈ Brit·nii, Lucembursku a Lichtenötejnsku dokonce mÈnÏ neû 2 %. Sektor pr˘myslu a stavebnictvÌ (sekundÈr) se na zamÏstnanosti podÌlel nejvyööÌ mÏrou v »eskÈ republice a ve Slovinsku (p¯es 38 %). I v ostatnÌch postkomunistick˝ch zemÌch tento sektor ñ a z nÏho p¯edevöÌm odvÏtvÌ pr˘myslu ñ dosud zamÏstn·val relativnÏ znaËn˝ poËet osob. OdvÏtvÌ pr˘myslu vöak bylo poËtem zamÏstnanc˘ nejvÏtöÌm odvÏtvÌm ekonomiky p¯ev·ûnÈ vÏtöiny st·t˘, neboù zahrnuje öirokou ök·lu ËinnostÌ. Terci·rnÌ sektor zamÏstn·val v ¯adÏ sledovan˝ch zemÌ p¯es dvÏ t¯etiny pracujÌcÌch, v Nizozemsku a ve VelkÈ Brit·nii dokonce p¯es 75 %. NejvÏtöÌm odvÏtvÌm tohoto sektoru byl v naprostÈ vÏtöinÏ zemÌ obchod, v˝jimkou byly pouze skandin·vskÈ zemÏ a Lichtenötejnsko. Ve Skandin·vii bylo dominantnÌm odvÏtvÌm terciÈru zdravotnictvÌ, veterin·rnÌ a soci·lnÌ sluûby, v Lichtenötejnsku odvÏtvÌ zahrnujÌcÌ Ëinnosti v oblasti nemovitosti, sluûby pro podniky a v˝zkum a v˝voj. Ve vÏtöinÏ zemÌ b˝valÈho v˝chodnÌho bloku zaujÌmalo v r·mci terciÈru v˝znamnou pozici odvÏtvÌ ökolstvÌ. ZejmÈna pobaltskÈ republiky vynikaly relativnÏ vysokou zamÏstnanostÌ v tomto odvÏtvÌ, p˘sobilo v nÏm zhruba 9ñ11 % vöech zamÏstnan˝ch (ve vÏtöinÏ ostatnÌch zemÌ to bylo 5ñ7 %). 275
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
éeny se ËastÏji neû muûi uplatÚovaly v terci·rnÌ sfȯe, p¯edevöÌm ve ökolstvÌ a zdravotnictvÌ. Ve zdravotnictvÌ ûeny tvo¯ily ve vöech zemÌch alespoÚ dvÏ t¯etiny zamÏstnan˝ch (ve Finsku dokonce 88 %), ve ökolstvÌ vÌce neû polovinu zamÏstnan˝ch (v postkomunistick˝ch zemÌch kromÏ Rumunska p¯es t¯i Ëtvrtiny). Muûi nach·zeli v˝raznÏ ËastÏji uplatnÏnÌ v prim·rnÌm a sekund·rnÌm sektoru, z jednotliv˝ch odvÏtvÌch zejmÈna ve stavebnictvÌ, kde tvo¯ili Ëasto p¯es 90 % pracovnÌ sÌly. Z terciÈru p¯evl·dali nad ûenami hlavnÏ v dopravÏ, poöt·ch a telekomunikacÌch. V »eskÈ republice pracovalo ve sluûb·ch 52,6 % vöech zamÏstnan˝ch, coû byl mezi sledovan˝mi zemÏmi jeden z nejniûöÌch podÌl˘. St·le totiû (jak bylo zmÌnÏno v˝öe) znaËnou Ë·st pracovnÌ sÌly zamÏstn·val pr˘mysl a stavebnictvÌ. PodÌl zamÏstnan˝ch v prim·rnÌm sektoru byl v evropskÈm kontextu zhruba pr˘mÏrn˝, Ëinil 4,5 %. RozdÌly v zamÏstnanosti muû˘ a ûen v sektorech a odvÏtvÌch byly podobnÈ jako ve vÏtöinÏ ostatnÌch st·t˘, jen ve ökolstvÌ byl ñ stejnÏ jako v dalöÌch postkomunistick˝ch zemÌch ñ zaznamen·n pomÏrnÏ vysok˝ podÌl ûen (77 %). NezamÏstnanost Mezi evropsk˝mi zemÏmi existovaly velice markantnÌ rozdÌly v nezamÏstnanosti. Tak jako v ¯adÏ jin˝ch ukazatel˘, i v m̯e nezamÏstnanosti se vÏtöina nov˝ch Ëlensk˝ch st·t˘ EU znatelnÏ liöila od zbytku Evropy. Velmi nep¯Ìzniv· byla situace na trhu pr·ce v Polsku a na Slovensku, kde mÌra nezamÏstnanosti p¯es·hla 20 %, po nich n·sledovaly Litva s tÈmϯ 20procentnÌ a Lotyösko se 17procentnÌ nezamÏstnanostÌ. Naopak v Norsku, v Nizozemsku a v Lichtenötejnsku se mÌra nezamÏstnanosti pohybovala pouze mezi 2ñ3 %, coû je v zemÌch s fungujÌcÌm trhem pr·ce tak¯ka minim·lnÌ re·lnÏ dosaûiteln· ˙roveÚ. Ve vÏtöinÏ zemÌ, zejmÈna v jiûnÌ a jihoz·padnÌ EvropÏ, byla nezamÏstnanost ûen vyööÌ neû nezamÏstnanost muû˘, v nÏkter˝ch st·tech (Lichtenötejnsko, äv˝carsko, It·lie, Portugalsko) dokonce vÌce neû o polovinu. NezamÏstnanost muû˘ byla vyööÌ hlavnÏ v pobaltsk˝ch republik·ch, Rumunsku, MaÔarsku a takÈ ve VelkÈ Brit·nii, kde zhruba o pÏtinu p¯evyöovala nezamÏstnanost ûen. MÌra nezamÏstnanosti byla obvykle nejvyööÌ mezi mlad˝mi lidmi, v jednotliv˝ch vÏcÌch do 20 let Ëasto v˝raznÏ p¯ekraËovala 30 %. D˘vodem byl p¯edevöÌm nedostatek praxe a u nejmladöÌch osob i nÌzkÈ vzdÏl·nÌ. S rostoucÌm vÏkem nezamÏstnanost klesala, zpoË·tku velmi razantnÏ, postupnÏ se pokles zmÌrÚoval, nÏkdy aû p¯ech·zel v stagnaci (vÏtöinou zhruba kolem 30. roku vÏku). ZejmÈna v ÿecku a v It·lii byly rozdÌly v nezamÏstnanosti mlad˝ch a staröÌch osob znaËnÈ. Slovensko vykazovalo druhou nejvyööÌ mÌru celkovÈ nezamÏstnanosti pr·vÏ kv˘li vysokÈ nezamÏstnanosti mlad˝ch lidÌ (nap¯. ve vÏku 15ñ19 let dosahovala mÌra nezamÏstnanosti na Slovensku zdaleka nejvyööÌ hodnoty 67 %). V nÏkter˝ch zemÌch vöak ke konci produktivnÌho vÏku doch·zelo k opÏtovnÈmu n·r˘stu nezamÏstnanosti. Ten byl velmi z¯eteln˝ ve Slovinsku a Finsku (p¯es deset procentnÌch bodu mezi kategoriemi 45ñ49 a 55ñ59 let). V jin˝ch st·tech, nap¯Ìklad v »eskÈ republice, Rumunsku Ëi Polsku, se ve vyööÌch vÏkov˝ch skupin·ch naopak zrychlil pokles nezamÏstnanosti, neboù lidÈ po ztr·tÏ zamÏstn·nÌ Ëasto jiû dalöÌ pr·ci nehledali a odch·zeli do d˘chodu (i p¯edËasnÏ). PonÏkud odliön˝ pr˘bÏh mÏla ˙roveÚ nezamÏstnanosti v mladöÌch vÏkov˝ch skupin·ch ve äv˝carsku, v D·nsku a v Norsku. V tÏchto t¯ech zemÌch mÌra nezamÏstnanosti od poË·tku produktivnÌho vÏku postupnÏ vzr˘stala do vÏku zhruba 20ñ25 let, avöak pouze na nÌzkou ˙roveÚ do 5 %. Tyto hodnoty vöak mohly b˝t do jistÈ mÌry ovlivnÏny vyuûÌv·nÌm administrativnÌch zdroj˘ dat p¯i sËÌt·nÌ lidu v tÏchto zemÌch. Nap¯Ìklad studenti, kte¯Ì si p¯i studiu (ofici·lnÏ) p¯ivydÏl·vajÌ, jsou v souladu s definicÌ ILO (International Labour Organisation) zapoËteni mezi ekonomicky aktivnÌ (a rozöi¯ujÌ tak jmenovatele), zatÌmco p¯i sebesËÌt·nÌ se Ëasto mohou chybnÏ za¯adit mezi ekonomicky neaktivnÌ. Tomu napovÌd· i pomÏrnÏ vysok· mÌra ekonomickÈ aktivity mlad˝ch lidÌ v uveden˝ch t¯ech zemÌch. MÌra nezamÏstnanosti v »eskÈ republice (9,3 %) byla nejniûöÌ z postkomunistick˝ch zemÌ a niûöÌ neû u nÏkter˝ch staröÌch Ëlen˘ EU (Francie, Finsko, It·lie, ÿecko). MÌra nezamÏstnanosti ûen (9,8 %) byla o jeden procentnÌ bod vyööÌ neû u muû˘, coû byl v porovn·nÌ s ostatnÌmi zemÏmi relativnÏ mal˝ rozdÌl. VzdÏl·nÌ ⁄roveÚ dosaûenÈho vzdÏl·nÌ rozliöoval Eurostat podle mezin·rodnÌ klasifikace ISCED 97 (International Standard Classification of Education 19972)). Zdaleka ne vöechny zemÏ vöak dok·zaly ˙daje v poûadovanÈ struktu¯e dodat. NejËastÏji se nepoda¯ilo oddÏlit ˙roveÚ vzdÏl·nÌ ISCED 5b (u n·s mu odpovÌd· vyööÌ odbornÈ vzdÏl·nÌ) od ˙rovnÏ ISCED 5a a ISCED 6 (vysokoökolskÈ vzdÏl·nÌ) Ëi jednotlivÈ typy st¯edoökolskÈho vzdÏl·nÌ. TÌm je moûnost srovn·nÌ vzdÏlanostnÌ struktury obyvatelstva znaËnÏ omezena. VysokoökolskÈ a vyööÌ odbornÈ vzdÏl·nÌ (resp. obdobnÈ vzdÏl·nÌ na stejnÈ ˙rovni) dohromady tvo¯Ì kategorii terci·rnÌho vzdÏl·nÌ. TÈto ˙rovnÏ dos·hlo relativnÏ nejvÌce osob v Estonsku, Irsku a ve Finsku, a to p¯es 23 % obyvatelstva staröÌho 15 let (graf 2). Z b˝val˝ch komunistick˝ch zemÌ se vedle Estonska vyznaËovala pomÏrnÏ vysok˝m podÌlem terci·rnÏ vzdÏlan˝ch takÈ Litva, v ostatnÌch zemÌch bylo jejich 2)
BlÌûe o klasifikaci vzdÏl·nÌ viz nap¯Ìklad Koschin, F. Klasifikace vzdÏl·nÌ. Demografie, 1999, 41, 4, s. 259ñ261.
276
SËÌt·nÌ lidu
Graf 2 Obyvatelstvo starší 15 let podle nejvyššího ukončeného vzdělání ve vybraných zemích; sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2000 (v %) [Population aged 15+ by the highest level of educational attainment in selected countries population censuses; around 2000 (in %)]
Pozn.: *Osoby se základním a neukončeným vzděláním jsou zahrnuty mezi ostatní a nezjištěno.
zastoupenÌ spÌöe podpr˘mÏrnÈ. V Rumunsku, It·lii a na Slovensku nemÏla terci·rnÌ vzdÏl·nÌ ani desetina obyvatelstva staröÌho 15 let, jen tÏsnÏ nad 10 % byla »esk· republika spoleËnÏ s Polskem. Velmi v˝raznÏ se zkoumanÈ zemÏ liöily v podÌlech osob se z·kladnÌm a st¯ednÌm vzdÏl·nÌm. Z v˝öe uveden˝ch d˘vod˘ vöak Ëasto nebylo moûnÈ odliöit st¯ednÌ vzdÏl·nÌ bez maturity od st¯ednÌho s maturitou a n·stavbovÈho. St¯edoökolskÈ vzdÏl·nÌ bylo nejrozö̯enÏjöÌ v »eskÈ republice, po nÌû aû s velk˝m odstupem n·sledovaly Polsko a Norsko. P¯es mal˝ poËet vysokoökol·k˘ proto »esk· republika pat¯ila k zemÌm s nejniûöÌm podÌlem osob se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm, jenû byl mÌrnÏ niûöÌ jiû jen v Norsku (pouze pÏtina osob staröÌch 15 let). Norsko bylo jedinou zemÌ, v nÌû osoby s terci·rnÌm vzdÏl·nÌm poËetnÏ p¯evaûovaly nad osobami se vzdÏl·nÌm z·kladnÌm. Ve VelkÈ Brit·nii byl podÌl st¯edoökol·k˘ velice nÌzk˝ (pouze 8 %), proto zde ñ p¯es nadpr˘mÏrn˝ poËet terci·rnÏ vzdÏlan˝ch ñ dosahoval podÌl osob se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm jednÈ z nejvyööÌch hodnot, 57,7 % obyvatelstva staröÌho 15 let. VyööÌ neû v Brit·nii bylo zastoupenÌ osob se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm pouze v Portugalsku (58,6 %), hodnotu 50 % p¯ekroËilo takÈ na Slovensku a v It·lii. Ve 14 z 24 sledovan˝ch zemÌ zÌsk·vali muûi terci·rnÌ vzdÏl·nÌ ËastÏji neû ûeny. Velice v˝razn˝ byl tento rozdÌl v Lichtenötejnsku a ve äv˝carsku. Tyto st·ty mÏly nejvyööÌ podÌl terci·rnÏ vzdÏlan˝ch muû˘ (obÏ mÌrnÏ p¯es 23 %). PodÌl ûen s terci·rnÌm vzdÏl·nÌm byl p¯itom v Lichtenötejnsku jeden z nejniûöÌch (Ëinil pouze 7,8 % a niûöÌ byl jiû jen v Rumunsku) a tÈû ve äv˝carsku byl relativnÏ nÌzk˝ (10,5 %). PodÌl ûen s terci·rnÌm vzdÏl·nÌm p¯evaûoval nad podÌlem stejnÏ vzdÏlan˝ch muû˘ nap¯Ìklad ve Skandin·vii a v PobaltÌ. NejvÏtöÌ byl rozdÌl v Estonsku, kde dosahoval tÈmϯ sedmi procentnÌch bod˘. St¯edoökol·ci byli v p¯ev·ûnÈ vÏtöinÏ st·t˘ ËetnÏjöÌ mezi muûi neû mezi ûenami (nejv˝raznÏji ve Slovinsku a Rakousku), v˝jimkou byly äv˝carsko, Irsko, Lotyösko a Slovensko. PodÌlem osob se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm vÏtöinou ûeny muûe p¯evyöovaly, ale vÌce neû ve t¯etinÏ st·t˘ byl pomÏr opaËn˝, nap¯Ìklad v Portugalsku, Irsku, na Slovensku a v pobaltsk˝ch republik·ch. Z ˙daj˘ o vzdÏl·nÌ obyvatelstva podle vÏku je z¯ejmÈ, ûe vzdÏlanost ve vöech sledovan˝ch zemÌch postupnÏ nar˘stala, mladöÌ vÏkovÈ skupiny byly obecnÏ vzdÏlanÏjöÌ neû staröÌ. ⁄roveÚ vzdÏl·nÌ se zvyöovala hlavnÏ u ûen. ZatÌmco v kategorii 65let˝ch a staröÌch muûi zÌsk·vali vyööÌ vzdÏl·nÌ ve vöech 277
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
zemÌch, ve vÏku 25ñ34 let byly jiû rozdÌly v ¯adÏ st·t˘ set¯eny. »esk· republika se vyznaËovala mimo¯·dnÏ vysok˝m podÌlem osob staröÌch 65 let s vyööÌm neû z·kladnÌm vzdÏl·nÌm. Byli mezi nimi p¯edevöÌm vyuËenÌ, relativnÏ velk· Ë·st z nich vöak zÌskala i vzdÏl·nÌ vysokoökolskÈ. »eötÌ senio¯i tak pat¯Ì mezi nejvzdÏlanÏjöÌ v EvropÏ. V mladöÌch vÏkov˝ch skupin·ch vöak jiû »esk· republika ˙rovnÌ vzdÏl·nÌ v˝raznÏji nevynikala. S rostoucÌm vzdÏl·nÌm intenzivnÏ nar˘stala ekonomick· aktivita. MÌra ekonomickÈ aktivity obyvatelstva se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm se vÏtöinou pohybovala mezi 30ñ50 % a jen v Portugalsku a VelkÈ Brit·nii p¯es·hla 60 %, ale mÌra ekonomickÈ aktivity vysokoökol·k˘ byla vÏtöinou vyööÌ neû 80 % a v û·dnÈ zemi neklesla pod 70 %. VyööÌ vzdÏl·nÌ takÈ znamenalo vÏtöÌ öanci na zÌsk·nÌ zamÏstn·nÌ. Ve vöech zemÌch byla mÌra nezamÏstnanosti vysokoökol·k˘ pod ˙rovnÌ 10 %. NejvyööÌ hodnoty dos·hla ve Francii (8,2 %), nejniûöÌ v Nizozemsku a Lucembursku (pod 2,0 %). Velmi z¯eteln˝ byl vliv vzdÏl·nÌ na nezamÏstnanost v »eskÈ republice. Zde byla mÌra nezamÏstnanosti osob se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm bezm·la jeden·ctkr·t vyööÌ neû mÌra nezamÏstnanosti vysokoökol·k˘, takto propastn˝ rozdÌl nebyl zaznamen·n v û·dnÈ dalöÌ zemi. Robert äanda
Sociologick˝ Ëasopis Czech Sociological Review ROČNÍK 43, ČÍSLO 4, SRPEN 2007
Editorial (Marek Skovajsa) ................................................................................................ 671 STATI ZdenÏk R. Neöpor: »esk· sociologie n·boûenstvÌ v letech 1948ñ89 .................................. 675 ZE SOCIOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ Ladislav Rabuöic, Beatrice Elena Chromkov·-Manea: JednodÏtnost v Ëesk˝ch rodin·ch. Kdo jsou ti, kdo majÌ nebo pl·nujÌ pouze jedno dÌtÏ ...................................................... 699 Anna äùastn·: DruhÈ dÌtÏ v rodinÏ ñ preference a hodnotovÈ orientace Ëesk˝ch ûen ........ 721 ZdenÏk Uherek: RomskÈ migrace ze Slovenska v kontextu evropsk˝ch migraËnÌch trend˘ ...... 747 ESEJE Ilja äruba¯: PatoËkova praktick· filozofie jako anal˝za modernity ................................... 775 Karel B. M¸ller: Formov·nÌ pozitivnÌch identit mezi minulostÌ a budoucnostÌ. P¯ÌspÏvek k projektu evropskÈ identity ........................................................................... 785 RECENZNÍ STATI – JUBILEUM – MEDAILON – SYMPOZIUM – RECENZE – ZPRÁVY Recenzovan˝ oborov˝ vÏdeck˝ Ëasopis vyd·van˝ Sociologick˝m ˙stavem AV »R »asopis je citov·n v Current Contents/Social&Behavioral Sciences (CC/S&BS), v poËÌtaËovÈ datab·zi Social SciSearch a v aktu·lnÌch ozn·menÌch Research Alert, publikacÌch Institute for Scientific Information (ISI), USA. Obsah Ëasopisu (od roku 1993) a stati v plnÈm znÏnÌ (do roku 2002) jsou uve¯ejnÏny na internetu na http://www.soc.cas.cz. Vych·zÌ 6x roËnÏ (4x Ëesky, 2x anglicky). Cena jednoho v˝tisku je 75 KË bez DPH. Informace o p¯edplatnÈm a objedn·vky vy¯izuje: Sociologick˝ Ëasopis/Czech Sociological Review ñ redakce, Jilsk· 1, 110 00 Praha 1, tel.: +420 222 221 761, +420 221 183 217, fax: +420 222 220 143, e-mail:
[email protected] 278
Recenze MIMOMANéELSK¡ PLODNOSç V »ESKEJ REPUBLIKE PO ROKU 19891) Piate minuloroËnÈ ËÌslo Sociologick˝ch studiÌ pomerne komplexne mapuje soci·lne, demografickÈ a†ekonomickÈ aspekty mimomanûelskej plodnosti v »eskej republike po roku 1989, t.j. v obdobÌ, kedy sa tento fenomÈn stal jedn˝m z najviac diskutovan˝ch a najdynamickejöie sa meniacich s˙ËastÌ premeny Ëeskej spoloËnosti. Publik·cia pozost·va z kapitol venovan˝ch demografickej anal˝ze v˝voja mimomanûelskej plodnosti (K. Zeman), anal˝ze n·slednÈho demografickÈho spr·vania nevydat˝ch matiek (V. Pol·öek), vzùahu vzdelania, ekonomickÈho statusu a slobodnÈho materstva (D. Hamplov·, B. ÿeh·kov·) a z anal˝zy soci·lneho systÈmu podpory matiekñsamoûiviteliek (E. Soukupov·). Publik·ciu otv·ra anal˝za z·kladn˝ch trendov mimomanûelskej plodnosti (K. Zeman), v ktorej sa autor venuje v˝voju podielu mimomanûelsky naroden˝ch a plodnosti nevydat˝ch ûien podæa poradia pÙrodu, vzdelania a trvalÈho bydliska matky. Prich·dza k z·veru, ûe vzdelanie je najdÙleûitejöÌm diferencuj˙cim znakom nemanûelskej plodnosti, ktor· z·roveÚ v priebehu 90-tych rokov prestala byù typick· pre veæmi mladÈ matky a presunula sa do öirokÈho vekovÈho p·sma 20ñ30 rokov. Autor tieû polemizuje na tÈmu rast nemanûelskej plodnosti v s˙vislosti s rozöÌrenÌm nemanûelsk˝ch foriem spoluûitia v Ëeskej popul·cii. »iastoËne tento problÈm objasÚuje veæmi cenn· tretia kapitola, v ktorej V. Pol·öek spracov·va datab·zy naroden˝ch, sob·öov, rozvodov a potratov »S⁄, na z·klade ktor˝ch sa mu podarilo zrekonötruovaù n·slednÈ reprodukËnÈ spr·vanie matiek mimomanûelsk˝ch detÌ. Oddelene analyzuje spr·vanie slobodn˝ch a rozveden˝ch matiek. Ako uû v ˙vode konötatuje editorka publik·cie, kapitola m· hodnotu pramennÈho diela a predklad· inform·cie, ktorÈ sa z beûnej demografickej ötatistiky nedaj˙ odvodiù. Z anal˝zy vypl˝va, ûe doch·dza k odkladaniu sob·öa do dlhöej doby po narodenÌ nemanûelskÈho dieùaùa, priËom ûeny s niûöÌm vzdelanÌm a predovöetk˝m veæmi mladÈ slobodnÈ matky vstupuj˙ do manûelstva menej Ëasto a po dlhöej dobe od pÙrodu. ZaujÌmav˝m zistenÌm je, ûe slobodnÈ matky maj˙ n·sledne vyööiu rozvodovosù neû cel· popul·cia »R. Autorky druhej kapitoly si klad˙ za cieæ objasniù vzùah nemanûelskej plodnosti a socioekonomickej situ·cie matiek na ˙rovni individu·lnej ako aj okresu, v ktorom tieto matky ûij˙. V ˙vode sa venuj˙ polemike preËo maj˙ nemanûelskÈ deti predovöetk˝m menej vzdelanÈ ûeny: je to dÙsledok vzdelanostnej homogamie, systÈmu soci·lnych d·vok alebo sa jedn· o ûivotn˙ stratÈgiu menej vzdelan˝ch ûien? Autorky prich·dzaj˙ k z·veru, ûe v Ëeskej spoloËnosti dominuje skupina nevydat˝ch matiek, pre ktorÈ je slobodnÈ materstvo jednou z m·la ûivotn˝ch alternatÌv ako rieöiù nepriazniv˙ ûivotn˙ situ·ciu. S t˝mto javom s˙visÌ tieû kumul·cia nemanûelskej plodnosti do ekonomicky menej vyspel˝ch regiÛnov. V z·vereËnej kapitole publik·cie Eva Soukupov· prispieva do diskusie, nakoæko a pre ktorÈ ûeny je ekonomicky v˝hodnejöie byù nevydatou matkou neû vst˙più do manûelstva, keÔûe niektorÌ odbornÌci pr·ve tento dÙvod povaûuj˙ za dÙleûit˝ faktor n·rastu podielu nemanûelsky naroden˝ch detÌ. Autorka detailne analyzuje nastavenie ËeskÈho soci·lneho systÈmu v oblasti opatrenÌ pre osamelÈ matky. Na z·klade modelov˝ch situ·ciÌ vyËÌsæuje nakoæko je pre kohabituj˙ce p·ry v porovnanÌ s manûelsk˝mi p·rmi Ñv˝hodnÈì predstieraù osamel˙ matku. Nepriazniv˝m aspektom soci·lnej podpory matiek samoûiviteliek je fakt, ûe nepodporuj˙ prechod z nezamestnanosti do pracovnÈho pomeru, predovöetk˝m v prÌpade, kedy by matka mala pracovaù za podpriemern˙ mzdu. Zo z·verov vypl˝va, ûe s˙ËasnÈ nastavenie systÈmu soci·lnych d·vok pre osamelÈ matky mÙûe maù vplyv na voæbu tejto ûivotnej stratÈgie predovöetk˝m v prÌpade podpriemerne zar·baj˙cich alebo nezamestnan˝ch osamel˝ch ûien a kohabituj˙cich p·rov. Autorom publik·cie sa podarilo kvalitn˝mi a rÙznorod˝mi pohæadmi na problematiku mimomanûelskej plodnosti v »R objasniù mnoûstvo ot·zok s˙visiacich s t˝mto javom, ktorÈho charakter aj rozsah preöli po roku 1989 v˝znamn˝mi zmenami. Napriek tomu zost·va niekoæko nezodpovedan˝ch, ale aj publik·ciou otvoren˝ch ot·zok. Za vöetky uveÔme t˙, ktor˙ si v z·vere kladie Kryötof Zeman: ÑAk˝ podiel mimomanûelskej plodnosti je tvoren˝ kohabituj˙cimi ûenami a ak˝ osamel˝mi matkami, a akÈ z toho plyn˙ dÙsledky predovöetk˝m pre deti narodenÈ mimo manûelstva?ì Poukazuje t˝m na oblasù, ktorej sa publik·cia priamo nevenuje, zrejme aj v dÙsledku nedostatku öpecializovan˝ch v˝berov˝ch zisùovanÌ. Michaela PotanËokov· 1) Hamplov·, Dana (ed.) ñ Zeman, Kryötof ñ ÿeh·kov·, Blanka ñ Pol·öek, VladimÌr ñ Soukupov·, Eva. Mimomanûelsk· plodnost v »eskÈ republice po roce 1989: soci·lnÌ a†ekonomickÈ souvislosti. SociologickÈ stududie 5/2006. Praha: Sociologick˝ ˙stav AV »R.
279
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
DÕTà V »ECH¡CH DEVATEN¡CT…HO STOLETÕ1) Kniha dvou vysokoökolsk˝ch pedagog˘, p˘sobÌcÌch na FilozofickÈ fakultÏ Univerzity Pardubice se zab˝v· postavenÌm dÌtÏte v »ech·ch bÏhem 19. stoletÌ. Je rozdÏlena do osmi kapitol. V ˙vodnÌ pas·ûi auto¯i konstatujÌ, ûe z d˘vodu kvantity dochovan˝ch pramen˘ osobnÌ povahy se pr·ce vÏnuje spÌöe hornÌm a st¯ednÌm vrstv·m na ˙kor vrstev dolnÌch, pro kterÈ jsou tyto prameny jen v˝jimeËnÏ k dispozici. PrvnÌ kapitola nazvan· Cesta na svÏt sleduje profesionalizaci a medikalizaci porod˘. »ten·¯ je sezn·men s v˝vojem n·zor˘ na podstatu tÏhotenstvÌ a poËetÌ, zmÌnÏn je v˝voj postoj˘ k tÏhotn˝m a tÏhotensk· mÛda. N·sleduje vylÌËenÌ pr˘bÏhu vlastnÌho porodu a öestinedÏlÌ, vËetnÏ ritu·l˘ a povÏr (vÏtöinou s racion·lnÌm j·drem) s tÌm spojen˝ch. AËkoliv by se mohlo zd·t, ûe p¯Ìtomnost otc˘ u porodu je p¯evratnou novinkou 20. stoletÌ, jiû v 19. stoletÌ toto nebylo podle autor˘ neobvyklÈ. Druh· kapitola ñ B·ba, babiË, lÈka¯ ñ p¯ibliûuje v˝voj poûadavk˘ na vzdÏl·nÌ porodnÌch babiËek. Auto¯i sledovali pr˘mÏrnÈ poËty porod˘ p¯ipadajÌcÌch na jednu porodnÌ babiËku i povahu trestnÈ Ëinnosti porodnÌch babiËek a sankce za ni ukl·danÈ. D·le je zmÌnÏno konstituov·nÌ porodnictvÌ jako lÈka¯skÈho oboru. T¯etÌ kapitola s n·zvem PÈËe o kojence p¯ibliûuje spoleËenskÈ ud·losti spojenÈ s narozenÌm dÌtÏte. Auto¯i zjiöùovali komplikace, ke kter˝m p¯i porodech doch·zelo a jejich ¯eöenÌ porodnÌ babiËkou, p¯Ìp. p¯ivolan˝m lÈka¯em. StruËnÏ je zmÌnÏna dobov· pÈËe o kojence, vËetnÏ v˝voje uûÌvan˝ch pom˘cek (mj. plen, zavinovaËek Ëi dÏtsk˝ch koË·rk˘ a vozÌtek). Pozornost je vÏnov·na pohledu spoleËnosti na kojenÌ, osob·m a v˝bÏru n·jemn˝ch kojn˝ch a rozöi¯ov·nÌ umÏlÈ v˝ûivy pro kojence. DÌtÏ v rodinÏ je n·zev ËtvrtÈ kapitoly knihy, ve kterÈ je rodina 19. stoletÌ uk·z·na z demografickÈho, spoleËenskÈho a pedagogickÈho hlediska. Je sledov·na jejÌ funkce p¯i socializaci jedince a vz·jemnÈ vztahy mezi jednotliv˝mi Ëleny. P·t· kapitola ñ Od jeslÌ k mÏöùance ñ se vÏnuje v˝voji institucionalizovanÈho p¯edökolnÌho vzdÏl·v·nÌ dÏtÌ v 19. stoletÌ. K dokreslenÌ vzdÏlanostnÌ ˙rovnÏ v Ëesk˝ch zemÌch vyuûili auto¯i i dat ze sËÌt·nÌ lidu 1890, t˝kajÌcÌch se zastoupenÌ negramotn˝ch ve sledovanÈ populaci. Atribut˘m svÏta dÏtÌ p¯edminulÈho stoletÌ se vÏnuje öest· kapitola nazvan· p¯ÌznaËnÏ DÏtsk˝ svÏt. Vedle hraËek a za¯ÌzenÌ dÏtskÈho pokoje je pozornost autor˘ zamϯena na Ëetbu pro dÏti a na dÏtskÈ obleËenÌ. Mezi dÏtstvÌm a dospÏlostÌ je n·zev p¯edpolednÌ kapitoly knihy ukazujÌcÌ zejmÈna pohled spoleËnosti p¯edminulÈho stoletÌ na obdobÌ dÌvËÌ a chlapeckÈ puberty. Auto¯i zmiÚujÌ moûnosti vzdÏl·v·nÌ dÌvek a chlapc˘ v tomto vÏku podle soci·lnÌho postavenÌ jejich rodin a zam˝ölÌ se nad teoriÌ a praxÌ tehdejöÌ pohlavnÌ v˝chovy. PoslednÌ osm· kapitola ñ Traumata dÏtstvÌ ñ si vöÌm· soci·lnÏ patologick˝ch jev˘ souvisejÌcÌch s dÏtmi a obdobÌm dÏtstvÌ. KonkrÈtnÏ je pozornost vÏnov·na postavenÌ nemanûelsk˝ch dÏtÌ, jejich Ëetnosti v tehdejöÌ spoleËnosti, teritori·lnÌmu zastoupenÌ, rovnÏû ˙rovni dÏtskÈ ˙mrtnosti, ovlivÚovanÈ i ˙rovnÌ nemanûelskÈ porodnosti. Ze soci·lnÏ patologick˝ch jev˘ je zmÌnÏno zabitÌ, odloûenÌ a opuötÏnÌ dÌtÏte, takÈ p¯Ìsluön· n·hradnÌ rodinn· a ˙stavnÌ pÈËe. Auto¯i sledujÌ postupnÈ odstranÏnÌ levnÈ dÏtskÈ pracovnÌ sÌly z pracovnÌho trhu. Jejich pozornost je zamϯena na delikty dÏtÌ, soci·lnÌ prost¯edÌ, z nÏhoû mladistvÌ delikventi poch·zeli a na sankce, kterÈ byly vÏtöinou ukl·d·ny. Nejsou opomenuty ani p¯Ìpady, kdy dÌtÏ bylo naopak obÏtÌ trestnÈ Ëinnosti. Tuto kapitolu uzavÌr· zmÌnka o postupnÈm formov·nÌ funkËnÌho systÈmu soci·lnÌ pÈËe o nezletilÈ u n·s. MÌsto z·vÏru auto¯i dÏkujÌ odborn˝m pracovnÌk˘m p¯Ìsluön˝ch institucÌ za pomoc a podporu, kterou jim p¯i p¯ÌpravÏ knihy poskytli. Kniha je zakonËena uvedenÌm pramen˘ a literatury, seznamu vyobrazenÌ a rejst¯Ìkem. B·danÌ o dÏtstvÌ se dosud vÏnovali pouze historiËtÌ demografovÈ, a to p¯edevöÌm v r·mci studia rodinn˝ch struktur. Kniha je prvnÌ ucelenÏjöÌ pracÌ na tÈma historie dÏtstvÌ 19. stoletÌ v Ëesk˝ch zemÌch. »tiv˝ text pod·vajÌcÌ obraz pojÌm·nÌ dÏtstvÌ Ëeskou spoleËnostÌ p¯edminulÈho stoletÌ, kterÈ bylo znaËnÏ odliönÈ od souËasnosti, doplÚujÌ barevnÈ a ËernobÌlÈ reprodukce v˝tvarn˝ch dÏl s motivy dÌtÏte a dobovÈ fotografie. Petra Berrov·
1) Lenderov·, Milena ñ R˝dl, Karel. RadostnÈ dÏtstvÌ? DÌtÏ v »ech·ch devaten·ctÈho stoletÌ. Praha: Paseka, 2006, 384 stran textu a 16 stran barevn˝ch p¯Ìloh.
280
Recenze
DÃJINY OBYVATELSTVA ANGLIE Anglie pat¯Ì k nÏkolika m·lo zemÌm v EvropÏ, dÏjiny jejÌhoû obyvatelstva v historickÈ dobÏ jsou jiû velmi dob¯e zn·my. P¯esto je recenzovan· pr·ce prvnÌm ucelen˝m shrnutÌm v˝voje obyvatelstva tÈto zemÏ v poslednÌm tisÌciletÌ1). Protoûe autor p¯edpokl·dal, ûe vÏtöina Ëten·¯˘ bude bez speci·lnÌho demografickÈho ökolenÌ, hned v ˙vodu vysvÏtlil z·konitosti reprodukce obyvatelstva vymezujÌcÌ moûnosti r˘stu p¯irozenou mÏnou. D·le do textu pr˘bÏûnÏ za¯adil deset Ñbox˘ì p¯ibliûujÌcÌch metody v˝poËtu demografick˝ch ukazatel˘ a jejich vypovÌdacÌ hodnotu. Kniha je rozdÏlena do t¯ech zhruba stejnÏ obs·hl˝ch Ë·stÌ. PrvnÌ Ë·st je vÏnov·na st¯edovÏku, druh· ranÈmu novovÏku a t¯etÌ populaËnÌmu v˝voji po roce 1750 (Anglick˝ demografick˝ p¯echod). Kaûd· Ë·st obsahuje dodatek ñ p¯ehled pramen˘, na z·kladÏ kter˝ch je danÈ obdobÌ zkoumatelnÈ z pozic demografie (t¯etÌ je v˝born˝m p¯ehledem v˝voje demografickÈ statistiky a populaËnÌch cenz˘ od 19. stoletÌ aû do souËasnosti). VlastnÌ dÏjiny obyvatelstva Anglie zaËÌn· A. Hinde rokem sestavenÌ Domesday Book (1086) a svou volbu zd˘vodÚuje tÌm, ûe n·slednÏ nebyla Anglie jiû nikdy nep¯·telsky obsazena a ûe tÌmto rokem z·roveÚ zaËÌnajÌ data vyuûiteln· pro historicko-demografick˝ v˝zkum. DalöÌ tÈmϯ dvÏ stoletÌ jsou sice na prameny st·le skoup·, ale poËÌnaje polovinou 14. stoletÌ je moûnÈ se op¯Ìt o st·le ËetnÏjöÌ r˘znorodÈ zdroje (vÏtöinou vzniklÈ za ˙Ëelem v˝bÏru danÌ Ëi v r·mci agendy cÌrkve), ale takÈ vyuûÌt rozs·hlÈ novodobÈ odbornÈ produkce t˝kajÌcÌ se hospod·¯skÈho v˝voje a soci·lnÌ situace anglickÈho obyvatelstva zaloûenÈ zpravidla na d˘kladnÈ anal˝ze v˝voje v˝nosu skliznÌ, chovu dobytka, produkce ¯emesel, cen a takÈ mezd. VyuûÌt lze i o zpracovanÈ genealogie a v˝sledky v˝zkum˘ kulturnÌ antropologie. Od konce 15. stoletÌ do poloviny 19. stoletÌ je k dispozici detailnÌ historicko-demografick· rekonstrukce v˝voje obyvatelstva Anglie zaloûen· na rozboru cÌrkevnÌch matrik a soupisech obyvatelstva, kterou sestavili badatelÈ sdruûenÌ v CambridgskÈ skupinÏ pro soci·lnÌ dÏjiny a historickou demografii. Od 19. stoletÌ jsou jiû kvalitnÌ data a takÈ rozs·hl· produkce demografick·, historick·, sociologick· i ekonomick·. To umoûnilo naËrtnout jak hlavnÌ tendence poËetnÌho r˘stu (Ëi ˙bytku) obyvatelstva v jednotliv˝ch obdobÌch, tak uvaûovat o charakteru reprodukce, obojÌ v souvislostech se soudob˝m v˝vojem ekonomiky a se soci·lnÌ situacÌ obyvatelstva. A. Hinde d·v· trvale do souvislosti vazby ekonomickÈ situace a moûnosti reprodukce, pr˘bÏûnÏ uv·dÌ n·zory jednotliv˝ch badatel˘, nez¯Ìdka s nimi polemizuje. Za zmÌnku stojÌ nap¯Ìklad pas·ûe k Malthusovi, kterÈ nepostr·dajÌ popis okolnostÌ, za kter˝ch Malthus svÈ eseje psal. Ale prostor d·v· i n·zor˘m dalöÌch anglick˝ch ekonom˘, sociolog˘ a demograf˘. P¯ehlednou formou je pod·n v˝voj bÏhem vytv·¯enÌ modernÌ spoleËnosti, trendy vnit¯nÌ i zahraniËnÌ migrace a zmÏny v rozmÌstÏnÌ obyvatelstva, vlivu a v˝znamu Lond˝na na populaËnÌ v˝voj Anglie. Pr·ce je dovedena aû do roku 2000 a obsahuje tak i v˝stiûn˝ popis souËasnÈ demografickÈ situace Anglie vËetnÏ d˘sledk˘ imigrace ve druhÈ polovinÏ 20. stoletÌ (Anglie se p¯emÏnila v ,Nov˝ Commonwealthë). Kniha rozhodnÏ nepostr·d· na zajÌmavosti a stojÌ za p¯eËtenÌ ñ prvnÌ dvÏ kapitoly zaujmou spÌöe historiky, t¯etÌ kapitola je zajÌmav· i pro demografy zab˝vajÌcÌ se populaËnÌm v˝vojem souËasn˝ch evropsk˝ch populacÌ. P¯itom nejde o pouhÈ shrnutÌ dosavadnÌch poznatk˘. A. Hinde leckde tyto poznatky komentuje, p¯ÌpadnÏ s n·zory jin˝ch badatel˘ polemizuje. SnaûÌ se d·t zjiötÏnÌ demografick˝ch b·d·nÌ do kontextu s tÌm, jak na danou problematiku pohlÌûejÌ historikovÈ Ëi antropologovÈ p¯ÌpadnÏ dalöÌ badatelÈ. Velmi zajÌmav˝ je samotn˝ z·vÏr, v nÏmû A. Hinde komentuje teorii druhÈho demografickÈho p¯echodu a poukazuje na to, ûe demografick· situace Anglie je na p¯elomu 20. a 21. stoletÌ v urËitÈ rovnov·ze. Konstatuje, ûe AngliËanÈ stejnÏ jako AngliËanky se vûdy snaûili rozhodovat o sv˝ch z·leûitostech sami, ale po vÏtöinu uplynulÈho tisÌciletÌ byla jejich svoboda redukov·na nutnostÌ zajistit na individu·lnÌ ˙rovni ekonomick˝ prospÏch jednotlivce a na ˙rovni celku udrûet rovnov·hu mezi populacÌ a zdroji, a s v˝jimkou nÏkolika v˝jimeËn˝ch obdobÌ v tom byli mimo¯·dnÏ ˙spÏönÌ. A lze jen konstatovat, ûe ˙spÏönÏ se svÈho z·mÏru zhostil takÈ A. Hinde. Ludmila Fialov·
1)
Hinde, Andrew. Englandís Population. A History Since the Domesday Survey. London: Hodder Arnold, 2003, 291 s.
281
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Zpr·vy Z »eskÈ demografickÈ spoleËnosti P¯edpr·zninov˝, 404. diskusnÌ veËer (20. 6. 2007) byl vÏnov·n historii öet¯enÌ Population Policy Acceptance Survey (PPA), tj. d˘vod˘m jeho vzniku a pr˘bÏhu dvou vln öet¯enÌ, kterÈ se konaly s desetilet˝m odstupem. P¯edn·öejÌcÌ Ji¯ina Kocourkov· (P¯F UK Praha) nejprve hovo¯ila o poË·tcÌch rozs·hlÈho projektu PPA, kterÈ spadajÌ do konce 80. let. Tehdy ve vÏtöinÏ z·padoevropsk˝ch zemÌch jiû probÌhaly zmÏny v reprodukËnÌm chov·nÌ oznaËovanÈ jako druh˝ demografick˝ p¯echod. ⁄roveÚ plodnosti poklesla hluboko pod hranici prostÈ reprodukce, ûeny zaËaly odkl·dat narozenÌ dÏtÌ do vyööÌho vÏku a st·le vÌce dÏtÌ se rodilo v neform·lnÌch svazcÌch. K tÏmto zmÏn·m zaËalo v jednotliv˝ch st·tech doch·zet v r˘znÈ dobÏ a zmÏny probÌhaly s r˘znou intenzitou, nicmÈnÏ jejich podobnost vyz˝vala k ot·zk·m, zda se jedn· o nastolov·nÌ stejnÈho charakteru reprodukËnÌho chov·nÌ a zda je tento v˝voj odrazem konvergence hodnotov˝ch systÈm˘ a ûivotnÌho stylu evropskÈ populace. OdbornÌci z ¯ady evropsk˝ch zemÌ si kladli ot·zky, zda v r˘zn˝ch zemÌch doch·zÌ k v˝öe uveden˝m zmÏn·m v d˘sledku obdobn˝ch p¯ÌËin, jak ve¯ejnost tyto zmÏny vnÌm· a p¯edevöÌm, zda jejich dopad povaûuje za spoleËensky nep¯Ìzniv˝ a zda oËek·v· p¯Ìpadn· opat¯enÌ. Sloûitost problematiky vysvÏtlov·nÌ demografick˝ch zmÏn a hled·nÌ faktor˘ stojÌcÌch v pozadÌ promÏn reprodukËnÌho chov·nÌ p¯ivedla demografy a sociology na myölenku p¯ipravit rozs·hlÈ öet¯enÌ populaËnÌho klimatu, kterÈ by se konalo ve vÌce evropsk˝ch zemÌch najednou a umoûnilo souËasnÏ analyzovat hodnoty a postoje souvisejÌcÌ s partnerstvÌm a rodiËovstvÌm a to, jak se promÌtajÌ do reprodukËnÌch pl·n˘ a jak jsou podmÌnÏny vnÏjöÌmi podmÌnkami pro zaloûenÌ rodiny. Z·kladem koncipov·nÌ öet¯enÌ PPA byl interdisciplin·rnÌ p¯Ìstup, kter˝ vyuûÌval takÈ poznatk˘ sociologick˝ch teoriÌ a soci·lnÌ psychologie, a to p¯edevöÌm behavioristickÈ koncepce. Konceptu·lnÌ schÈma dotaznÌku vych·zelo z teorie racion·lnÌ volby, jeû je zaloûena na p¯edpokladu, ûe chov·nÌ jedince a rodiny je v˝sledkem racion·lnÌho rozhodov·nÌ, p¯i nÏmû se z nÏkolika moûnostÌ chov·nÌ vybÌr· to, kterÈ je na z·kladÏ subjektivnÌho ocenÏnÌ n·klad˘ a v˝nos˘ povaûov·no za optim·lnÌ. CÌlem öet¯enÌ PPA bylo zmapovat znalost populaËnÌho v˝voje a postoje populacÌ ve vybran˝ch evropsk˝ch zemÌch k tehdejöÌm demografick˝m trend˘m, d·le zjistit d˘vody odkl·d·nÌ nebo odmÌt·nÌ rodiËovstvÌ a souvislosti tÏchto postoj˘ s hodnoto282
vou orientacÌ a preferovan˝m ûivotnÌm stylem respondent˘ a v neposlednÌ ¯adÏ prozkoumat, jak jsou vnÌm·na existujÌcÌ opat¯enÌ rodinnÈ politiky a jak· jsou oËek·v·nÌ ohlednÏ p¯ÌpadnÈ podpory st·tu. Velk˝ d˘raz byl kladen na zahrnutÌ institucion·lnÌho kontextu do zkoumanÈ problematiky, neboù jednÌm z v˝stup˘ projektu byly podklady pro rozhodov·nÌ politick˝ch Ëinitel˘ na n·rodnÌ ˙rovni i na ˙rovni EU. Do v˝zkumu bylo proto zahrnuto takÈ zkoum·nÌ interakce mezi st·tem a spoleËnostÌ jak z hlediska adekv·tnosti a ˙Ëinnosti existujÌcÌch opat¯enÌ rodinnÈ politiky, tak z hlediska pot¯eb a popt·vky po nov˝ch intervencÌch. ProvedenÈ anal˝zy se t˝kaly na jednÈ stranÏ opat¯enÌ preferovan˝ch obyvatelstvem (Ñbottom-upì) a na druhÈ stranÏ stanovenÌ opat¯enÌ ze stran decisnÌ sfÈry, kter· by mohla ovlivnit demografickÈ chov·nÌ (Ñtop-downì). D˘leûit˝m z·mÏrem bylo uspo¯·d·nÌ z·vÏreËnÈho semin·¯e o hlavnÌch v˝sledcÌch v˝zkumu a vyvol·nÌ diskuse s politickou reprezentacÌ. äet¯enÌ PPA lze povaûovat za v˝znamn˝ evropsk˝ komparativnÌ v˝zkum zab˝vajÌcÌ se podmÌnÏnostmi reprodukËnÌho chov·nÌ vyspÏl˝ch populacÌ. ProbÌhalo ve dvou kolech s desetilet˝m odstupem. PrvnÌho kola se z˙Ëastnilo devÏt evropsk˝ch zemÌ (Belgie, »eskoslovensko, It·lie, MaÔarsko, NÏmecko, Nizozemsko, Rakousko, äpanÏlsko a äv˝carsko) a uskuteËnilo se v letech 1990ñ1995 v r·mci projektu UN/ECE. HlavnÌmi koordin·tory byli M. Macura (UN/ECE), R. Palomba (IRP) a H. Moors (NIDI). Koordin·torem za »R byla J. Kocourkov· (P¯F UK Praha). DruhÈ kolo pod n·zvem PPA2 probÏhlo v letech 2000ñ2005 v patn·cti evropsk˝ch zemÌch (Belgie, »esk· republika, Estonsko, Finsko, It·lie, Kypr, Litva, MaÔarsko, NÏmecko, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, äv˝carsko). HlavnÌm koordin·torem byla Ch. Hoehn (BiB). Koordin·tory za »R byli L. Rabuöic (MU Brno) a J. Kocourkov· (P¯F UK Praha). Mezin·rodnÌ komparace probÌhala jako souË·st projektu DIALOG (Population Policy Acceptance Study ñ The Viewpoint of Citizen and Policy Actors Regarding the Management of Population Related Change) financovanÈho z prost¯edk˘ 5. r·mcovÈho programu EU. V obou p¯Ìpadech p¯edch·zela srovn·vacÌmu v˝zkumu dat n·rodnÌ empirick· öet¯enÌ. Tato öet¯enÌ byla provedena na reprezentativnÌm vzorku populace dan˝ch zemÌ a za pouûitÌ stejnÈho dotaznÌku. V˝sledky p¯ispÏly k rozö̯enÌ dosavadnÌch poznatk˘ o vz·jemnÈm vztahu postoj˘, reprodukËnÌch z·mÏr˘ a vliv˘ opat¯enÌ rodinnÈ politiky
Zpr·vy
na v˝slednÈ demografickÈ chov·nÌ. V˝sledkem obou projekt˘ jsou dvÏ dvoudÌlnÈ monografie, prvnÌ vydan· nakladatelstvÌm Clarendon Press v Oxfordu v letech 1995 a 1998 (Moors, H. ñ Palomba, R. Population, Family, and Welfare. A Comparative Survey of European Attitudes, Volume I a II),
a druh· vydan· nakladatelstvÌm Kluwer/Springer v†roce 2007 (Hoehn, Ch. ñ Avramov, D. ñ Kotowska, I. People, Population Change and Policies. Lessons from the Population Policy Acceptance Study, Volume I a II). JK
EurÛpska populaËn· konferencia, Liverpool 2006 TradiËn· eurÛpska konferencia sa po dvoch rokoch konala v Liverpoole, pod z·ötitou EurÛpskej asoci·cie pre öt˙dium popul·cie (EAPS) a Liverpoolskej univerzity v dÚoch 21.ñ24. j˙na 2006 pod titulom Population challenges in ageing societies (PopulaËnÈ v˝zvy v starn˙cich spoloËnostiach). Konferencie sa z˙Ëastnilo pribliûne 500 odbornÌkov zainteresovan˝ch v ot·zkach öt˙dia popul·cie, poch·dzaj˙cich z rÙznych vedn˝ch odborov a nielen z eurÛpskych krajÌn. Prezentovan˝ch bolo viac neû 300 odborn˝ch prÌspevkov, ktorÈ boli rozdelenÈ do 75 simult·nnych sedenÌ. V samotnej posterovej sekcii bolo prezentovan˝ch viac neû 100 posterov. Konferencia bola otvoren· plen·rnym zhromaûdenÌm Ëlenom EAPSu a ˙vodn˝ prÌspevok predniesla Emily Grundy z London School of Hygiene and Tropical medicine na tÈmu Starn˙ce spoloËnosti a starostlivosù o staröÌch obËanov. Kontext starn˙cich popul·ciÌ bol zjednocovacÌm prvkom jednotliv˝ch tÈm konferencie a cieæom bolo diskutovaù cel˙ öÌrku ot·zok a problÈmov, ktor˝m starn˙ce spoloËnosti Ëelia, Ëi bud˙ Ëeliù v bud˙cnosti. Nejednalo sa pritom samozrejme len o problematiku ˙mrtnosti a chorobnosti, ale aj o problematiku solidarity medzi gener·ciami, migr·cie, rodÌn a dom·cnostÌ a nÌzkej plodnosti, ktor· prispieva k dynamike procesu starnutia popul·ciÌ. JednotlivÈ sedenia konferencie boli organizovanÈ do 13 tÈm. K tÈme plodnosti prevaûovali prÌspevky s problematikou nÌzkej plodnosti, spoloËensk˝ch vplyvov na reprodukciu a vzùahu plodnosti a trhu pr·ce. SamostatnÈ sedenie bolo venovanÈ trendom v krajin·ch strednej a v˝chodnej EurÛpy. Blok k problematike rodiny a dom·cnostÌ priniesol sedenia zameranÈ na formovanie rodiny, rozpad rodinn˝ch zv‰zkov a medzigeneraËnÈ vzùahy. Samostatnou tÈmou bolo tieû reprodukËnÈ zdravie. PrÌspevky z oblasti ˙mrtnosti a chorobnosti sa
venovali vplyvom ekonomickÈho statusu na ˙mrtnosù, öpecifik·m ˙mrtnosti podæa pohlavia a vo vysokom veku, biodemografick˝m aspektom ˙mrtnosti, ˙mrtnosti migrantov a op‰ù samostatn˝m blokom boli trendy a determinanty ˙mrtnosti v krajin·ch v˝chodnej EurÛpy. V s˙visiacich sedeniach s tÈmou starnutia boli zast˙penÈ prÌspevky zameranÈ na gender, nerovnosti, region·lne a medzikult˙rne aspekty starnutia, ako aj vplyvy starnutia na ostatnÈ demografickÈ procesy. Problematika migr·cie bola prezentovan· v sedeniach zameran˝ch predovöetk˝m na medzin·rodn˙ migr·ciu a jej rÙzne aspekty, ako aj migr·ciu staröÌch æudÌ a dÙchodcov, zber d·t a metodologickÈ problÈmy. PrÌspevky k vn˙tornej migr·cii boli prezentovanÈ v tÈme region·lnej populaËnej dynamiky, ktor· tieû pojedn·vala o problematike populaËn˝ch procesov v urb·nnom prostredÌ a diskutovala problematiku region·lnych populaËn˝ch prognÛz. TÈmy v bloku Popul·cia a histÛria boli zameranÈ na ˙mrtnosù, reprodukciu a diferenËn˙ plodnosù v minulosti. Problematike populaËn˝ch a populaËne-relevantn˝ch politÌk neboli venovanÈ samostatnÈ sedenia, boli teda zahrnutÈ v otvorenom fÛre. ZaujÌmavÈ prÌspevky priniesla tÈma Popul·cia a kult˙ra, kde boli diskutovanÈ soci·lne normy, hodnotov· zmena a jej vplyv na formovanie rodÌn, vplyv n·boûenstva na demografickÈ spr·vanie. SamostatnÈ sedenia boli venovanÈ metodologick˝m problÈmom a nov˝m smerom v˝skumu. »esk· republika bola na konferencii zast˙pen· prÌspevkami Ladislava Rabuöica, Beatrice-Eleny Chromkovej-Manea a Lucie VidoviËovej z Masarykovej univerzite v Brne, spoluatorsk˝m prÌspevkom Ji¯iny Kocourkovej a postermi Jitky Rychta¯Ìkovej a Jaroslava Krausa, a Michaely PotanËokovej z katedry demografie a geodemografie P¯F UK v Prahe. pot
Mezin·rodnÌ semin·¯ aplikovanÈ demografie k problematice asistovanÈ reprodukce Ve st¯edu 24. ledna 2007 se na P¯ÌrodovÏdeckÈ fakultÏ Univerzity Karlovy v Praze konal 2. semin·¯ aplikovanÈ demografie pojmenovan˝ po nizo-
zemskÈm prof. Dr. Antonu C. Kuijstenovi (1944ñ 2000), kolegovi, kter˝ st·l u zav·dÏnÌ aplikovanÈ demografie do p¯Ìpravy demograf˘ u n·s. Program 283
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
semin·¯e byl tentokr·te vÏnov·n asistovanÈ reprodukci v öiröÌch soci·lnÏ demografick˝ch, ekonomick˝ch, pr·vnÌch a politick˝ch souvislostech. Spoluorganiz·tor˘m akce, demograf˘m z P¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty Univerzity Karlovy v Praze, Nadaci Antona C. Kuijstena z nizozemskÈho Haagu a spoleËnosti Organon s.r.o. se poda¯ilo zajistit reprezentativnÌ ˙Ëast p¯ednÌch dom·cÌch i zahraniËnÌch odbornÌk˘ na vybranÈ aspekty asistovanÈ reprodukce. Program se skl·dal ze t¯Ì vyû·dan˝ch prezentacÌ a panelovÈ diskuse. Tonko MardesiË ze Sanatoria Pronatal v Praze, n·ö p¯ednÌ odbornÌk v oblasti reprodukËnÌ medicÌny se ve svÈm p¯ÌspÏvku zamϯil na spojitost demografickÈho v˝voje a rozvoje sledovanÈho segmentu lÈka¯skÈ pÈËe. Diskutov·na byla takov· tÈmata jako z·kladnÌ tendence ve v˝voji neplodnosti, r˘st objemu, struktury a ˙Ëinnosti poskytovanÈ pÈËe u n·s a ve svÏtÏ, stejnÏ jako hlavnÌ v˝vojovÈ tendence hodnot vybran˝ch parametr˘. P¯edevöÌm ot·zce v˝skytu a vzestupu nedobrovolnÈ neplodnosti v EvropÏ a jejich p¯ÌËin·m a d˘sledk˘m se vÏnoval prof. William Ledger, vedoucÌ Centra reprodukËnÌ medicÌny a plodnosti na univerzitÏ v anglickÈm Sheffieldu. Ve svÈ p¯edn·öce se zamϯil zejmÈna na popis trend˘ nedobrovolnÈ bezdÏtnosti, jejich p¯ÌËin a takÈ na moûn· ¯eöenÌ problÈmov˝ch situacÌ vËetnÏ pouûitÌ metod mimotÏlnÌho oplodnÏnÌ a dalöÌch forem asistovanÈ reprodukce. Sezn·mil ˙ËastnÌky semin·¯e s moûnostmi, kterÈ se v r·mci ¯eöenÌ problÈm˘ neplodnosti nabÌzejÌ evropsk˝m vl·d·m snaûÌcÌm se o populaËnÏ orientovanou soci·lnÌ politiku. SouËasnÏ se na v˝sledcÌch ned·vno provedenÈho v˝zkumu pokusil n·zornÏ uk·zat, ûe podpora asistovanÈ reprodukce ze strany st·tu je nezbytn·, plnÏ racion·lnÌ a v˝hodn·, proËeû by mÏla b˝t nedÌlnou souË·stÌ vl·dnÌ populaËnÌ politiky. OdpovÏÔ na Ë·steËnÏ provokativnÌ ot·zku, zda asistovan· reprodukce vy¯eöÌ evropskou populaËnÌ krizi ve svÈm vystoupenÌ prezentoval Jonathan Grant, ¯editel RAND Europe z Cambridge ve VelkÈ Brit·nii. Posuzoval vliv asistovanÈ reprodukce na nÌzkou intenzitu plodnosti a st·rnutÌ populace v EvropÏ. Zab˝val se takÈ ot·zkou, pat¯Ì-li asistovanÈ reprodukci v˝znamnÏjöÌ mÌsto mezi opat¯enÌmi zamϯen˝mi na zv˝öenÌ plodnosti a pokud ano, tak jakÈ. P¯itom doöel k z·vÏru, ûe asistovan· re-
produkce stimuluje r˘st koneËnÈ plodnosti ûen a proto by mÏla b˝t organickou souË·stÌ populaËnÌ politiky, souboru jejÌch z·mÏr˘ a opat¯enÌ. Na pozadÌ z·vÏr˘ uveden˝ch t¯Ì prezentacÌ a takÈ v kontextu obecnÏji zn·m˝ch fakt˘ a poznatk˘ o asistovanÈ reprodukci a demografickÈm v˝voji a jejich postavenÌ z hlediska öiroce pojÌmanÈho soci·lnÌho a ekonomickÈho v˝voje pak probÏhla neobyËejnÏ ûiv· panelov· diskuse. JÌ se z˙Ëastnili v roli panelist˘ nÏkte¯Ì dalöÌ pozvanÌ hostÈ, a to nejen lÈka¯i a demografovÈ, ale takÈ psycholog, ekonom a pr·vnÌk, p¯iËemû na ot·zky odpovÌdala takÈ p¯edstavitelka jednÈ z nevl·dnÌch organizacÌ. Pozornost diskutujÌcÌch se soust¯edila na hled·nÌ odpovÏdi, zdali je asistovan· reprodukce z·leûitostÌ soukromou Ëi ve¯ejnou, resp. celospoleËenskou, a kdo by tedy mÏl a do jakÈ mÌry nÈst n·klady s nÌ spojenÈ. Jak prezentace panelist˘, tak i n·sledn· diskuse vyznÏly pomÏrnÏ jednoznaËnÏ ve smyslu, ûe asistovan· reprodukce je z·leûitostÌ, jejÌû nÏkterÈ str·nky jsou v˝sostnÏ priv·tnÌ vÏcÌ z˙ËastnÏn˝ch osob, ale z·roveÚ zahrnuje celou ¯adu v˝znamn˝ch moment˘ bezprost¯ednÏ spojen˝ch s ve¯ejn˝m z·jmem. Z jedn·nÌ semin·¯e byl po¯Ìzen obrazov˝ a zvukov˝ z·znam tak, aby z·vÏry, k nimû jedn·nÌ dospÏlo, mohly b˝t d·le komunikov·ny s odbornou i öiröÌ ve¯ejnostÌ a aby na nÏ bylo moûnÈ v budoucÌch diskusÌch snadnÏji nav·zat nejen na n·rodnÌ, ale i öiröÌ mezin·rodnÌ ˙rovni. Organiz·to¯i tohoto pracovnÌho setk·nÌ vϯÌ, ûe se jeho ˙ËastnÌk˘m poda¯ilo ujasnit a z·roveÚ dostateËnÏ ozvuËit nÏkterÈ podstatnÈ ot·zky souvisejÌcÌ s asistovanou reprodukcÌ a jejÌmi öiröÌmi, p¯edevöÌm demografick˝mi souvislostmi a tÌm p¯ispÏt k formov·nÌ odpovÌdajÌcÌho postoje st·tu i ve¯ejnosti k tomuto relativnÏ mladÈmu, dynamicky se rozvÌjejÌcÌmu a z·roveÚ velmi pot¯ebnÈmu odvÏtvÌ lÈka¯skÈ pÈËe. Diskuse danÈ problematiky vöak tÌmto semin·¯em ani nezaËÌn· ani nekonËÌ, ale pokraËuje. Organiz·to¯i doufajÌ a vϯÌ, ûe se jim alespoÚ Ë·steËnÏ poda¯ilo p¯ispÏt k jejÌmu rozö̯enÌ a zintenzivnÏnÌ. Z·roveÚ p¯edpokl·dajÌ, ûe kuijstenovskÈ semin·¯e aplikovanÈ demografie k nejaktu·lnÏjöÌm tÈmat˘m ve formÏ jednodennÌch akcÌ za ˙Ëasti öpiËkov˝ch dom·cÌch i zahraniËnÌch odbornÌk˘ a p¯ednÌch politik˘ a manaûer˘ budou pokraËovat v p˘vodnÏ zam˝ölenÈm dvouletÈm cyklu. Tom·ö KuËera
Demografick˝ v˝voj v EvropskÈ unii a v »eskÈ republice: Hrozba? V˝zva? P¯Ìleûitost? Takto zajÌmavÏ byla nazv·na konference uspo¯·dan· V˝borem pro z·leûitost EU Sen·tu Parlamentu »R dne 9. kvÏtna 2007. SÈrie osmi refer·t˘ 284
dala dobr˝ obraz nejen o situaci, ale takÈ o p¯Ìstupech referujÌcÌch, vËetnÏ mÌry jejich pozn·nÌ. V ˙vodnÌm vystoupenÌ komisa¯ EvropskÈ unie
Zpr·vy
V. äpidla charakterizoval populaËnÌ v˝voj Evropy (˙bytky obyvatelstva p¯irozenou mÏnou, zrychlujÌcÌ se st·rnutÌ) a jeho spoleËenskÈ a ekonomickÈ d˘sledky s tÌm, ûe jedin˝m zdrojem pro zmÌrnÏnÌ negativnÌch dopad˘ je r˘st produktivity pr·ce. Etick· p¯ijatelnost p¯Ìstup˘ musÌ p¯ev·ûit nad organizaËnÌmi, je nutnÈ se vr·tit k ot·zk·m rodiny a nutnÈ rodinnÈ politiky. Ministr pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ P. NeËas ve druhÈm refer·tu (Pohled na situaci v »R ñ stanovisko vl·dy) uk·zal na dlouhodobÈ p¯ÌËiny i d˘sledky, vzniklÈ prodluûov·nÌ ûivota, na vznik a n·sledky demografick˝ch vln (generace 70. let, resp. 90. let) a opakoval zn·mou tezi, ûe ËÌm je bohatöÌ spoleËnost, tÌm niûöÌ je porodnost (pokud tÌm myslel podle n·zvu konference situaci v evropsk˝ch zemÌch, z¯ejmÏ p¯ehlÈdl, ûe nejvyööÌ ˙hrnnou plodnost majÌ Irsko, Francie, Norsko, Finsko, SpojenÈ kr·lovstvÌ, D·nsko, ävÈdsko, tedy zemÏ naopak bohatöÌ neû zemÏ nov˝ch Ëlen˘ EU s ˙hrnnou plodnostÌ na ˙rovni kolem 1,3). Prof. J. Rychta¯Ìkov· v bohatÏ dokumentovanÈm refer·tu nazvanÈm SouËasn· demografick· situace »R v porovn·nÌ s EU a v˝hled do roku 2050 prok·zala marginalizaci ˙pln˝ch rodin s dÏtmi, vzestup poËtu a podÌlu mimomanûelsky narozen˝ch dÏtÌ a naznaËila Ñbudoucnostì »R: pluralizaci rodinn˝ch forem, r˘st n·rok˘ na pÈËi a v˝chovu dÏtÌ (proto se pÈËe o dÏti jako dosavadnÌ soukrom· priorita musÌ st·t ÑvÏcÌ ve¯ejnouì). P¯ipomnÏla v pr˘zkumech st·le zjiöùovan˝ paradox, ûe rodina je sice povaûov·na za cennou hodnotu, zatÌmco pl·novan· a jeötÏ vÌce skuteËn· ˙roveÚ plodnosti je velmi nÌzk·. V˝chodiskem je skloubenÌ rodinnÈ a pracovnÌ kariÈry nejen ûen, skuteËn· genderov· rovnost a stabilnÌ prost¯edÌ pro rodiny s dÏtmi. Rodinn· politika nesmÌ b˝t povaûov·na pouze za soci·lnÌ, m· vÏtöÌ v˝znam neû jen podporovat chudÈ. Velmi zajÌmav˝ pohled na populaËnÌ st·rnutÌ vnesl do konference prof. I. Tomeö (Pot¯eba zmÏn soci·lnÌch systÈm˘ v†reakci na st·rnutÌ populace). Postavil st·rnutÌ jako dobrou zpr·vu o ˙spÏönÈm dosaûenÌ delöÌho ûivota lidÌ. Varov·nÌ demograf˘ jiû ze 60. let bylo p¯ehlÌûeno, p¯i nutnosti komplexnÌho p¯Ìstupu nebyly respektov·ny zmÏny ûivotnÌho stylu, vËetnÏ posunu n·stupu do ekonomickÈ aktivity, pot¯ebnÈ ¯eöenÌ se jiû vÌce neû 15 let odsouv·. Soci·lnÌ st·t povaûuje prof. Tomeö
za souË·st evropskÈ civilizace a kultury, znovu je vöak nutnÈ oöet¯it jeho struktury. Z. Kalvach se zamϯil na zdravotnickÈ souvislosti st·rnutÌ populace: jde o dosaûenÌ souladu r˘stu nadÏje doûitÌ a nadÏje ûivota v plnÈm zdravÌ, o nutnost p¯Ìstup˘ zdravotnÏ soci·lnÌch a tÌm takÈ budov·nÌ spoleËn˝ch za¯ÌzenÌ typu lÈËeben dlouhodobÏ nemocn˝ch a domov˘ d˘chodc˘. P¯i zn·mÈ skuteËnosti, ûe k nejvyööÌmu r˘stu n·klad˘ na udrûenÌ ûivota doch·zÌ v poslednÌm roce ûivota, varoval p¯ed nÏkter˝mi extrÈmnÌmi p¯edstavami, ûe by se Ñp¯est·rlÌì mÏli mÈnÏ lÈËit... A. K¯Ìûkov· hovo¯ila o rovnosti p¯ÌleûitostÌ muû˘ a ûen v kontextu souËasn˝ch spoleËensk˝ch zmÏn. NejvÌce diskriminovanÈ jsou ûeny s dÏtmi v p¯edökolnÌm vÏku, z·mÏrn· bezdÏtnost ˙dajnÏ p¯edstavuje odbour·nÌ takovÈho handicapu. CÌlem do roku 2010 je zajistit pro t¯etinu dÏtÌ do 3 let institucion·lnÌ mimorodinnou pÈËi (na d·vn· MatÏjÌËkova zjiötÏnÌ o psychickÈ deprivaci v dÏtstvÌ se zapomÌn·?). O vybran˝ch demografick˝ch a ekonomick˝ch aspektech mezin·rodnÌ migrace v »esku referoval D. Drbohlav. Uk·zal, ûe chybÌ vize imigrace (proË, jak a kolik), ûe sch·zejÌ detailnÌ ekonomickÈ anal˝zy, ˙daje o v˝dÏlcÌch, ˙spor·ch a odsunu penÏz rodin·m imigrant˘. Ze z·vÏreËnÈho refer·tu P. MertlÌka (EkonomickÈ dopady demografickÈho st·rnutÌ) velmi dob¯e vyplynulo, ûe demografickÈ trendy p¯in·öejÌ zmÏny do ekonomiky, ûe majÌ fisk·lnÌ dopady a ûe souËasn˝ systÈm d˘chodovÈho zabezpeËenÌ je pro st·rnoucÌ populaci nevhodn˝ (obdobnÏ systÈmy soci·lnÌ a zdravotnÌ). Je nutnÈ zv˝öit efektivnost udrûov·nÌ soci·lnÌho st·tu, soci·lnÌ v˝daje se budou dost·vat do konkurence s ekologick˝mi. Z·vÏr hodnotÌcÌho ˙ËastnÌka: demografovÈ upozorÚovali na hrozby Ëi v˝zvy st·rnutÌ jiû vÌce neû p¯ed 20 lety. JeötÏ p¯ed nÏkolika lety povaûovali mladÌ liber·lnÌ ekonomovÈ st·rnutÌ za osobnÌ problÈm budoucÌch senior˘ (hodnÏ vydÏl·vat, vÌce odkl·dat na st·¯Ì ñ tÌm ûe bude vöe vy¯eöeno). Aû vstup problematiky st·rnutÌ na evropskÈ fÛrum otev¯el ¯adÏ lidÌ oËi. Kon·nÌ takov˝ch konferencÌ je prospÏönÈ, sejdou se vöak na nich zpravidla lidÈ, kterÈ nenÌ nutnÈ p¯esvÏdËovat. Kolik sen·tor˘ se konference z˙Ëastnilo, se mi nepoda¯ilo zjistit. Milan KuËera
285
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
V˝znamnÈ osobnosti demografie
Prof. Ing. VLADIMÕR ROUBÕ»EK, CSc. (1930ñ2005) VladimÌr RoubÌËek se narodil 11. 5. 1930. Po skonËenÌ gymn·zia vystudoval v letech 1949 ñ 1953 ekonomicko-statistickÈ inûen˝rstvÌ na VysokÈ ökole speci·lnÌch nauk a na ekonomicko-inûen˝rskÈ fakultÏ »eskÈho vysokÈho uËenÌ technickÈho v Praze. V srpnu roku 1953 nastoupil na katedru statistiky VysokÈ ökoly ekonomickÈ v Praze, kter· vznikla z hospod·¯skÈ fakulty VysokÈ ökoly politick˝ch a hospod·¯sk˝ch vÏd, jako asistent. Zde pat¯il VladimÌr RoubÌËek mezi mladÈ a velice ˙spÏönÈ pedagogy; jiû po dvou letech byl jmenov·n odborn˝m asistentem. Od roku 1956 p¯edn·öel kurzy demografickÈ statistiky a sestavil prvnÌ uËebnÌ text Demografick· statistika (1958), kter˝ se ve svÈ dobÏ stal z·kladnÌm uËebnÌm textem demografie a d˘leûit˝m krokem k uzn·nÌ demografie jako samostatnÈho vÏdeckÈho oboru. Demografie se na kated¯e statistiky nejprve vyuËovala v r·mci ekonomickÈ statistiky. RoubÌËek se v poË·teËnÌm obdobÌ zab˝val ekonomickou statistikou na kated¯e statistiky vedenÈ Bohumilem Kordou. Skripta Demografick· statistika se stala z·kladem pro v˝uku demografickÈ statistiky a RoubÌËek je p¯edloûil jako svoji kandid·tskou pr·ci. V roce l962 ji obh·jil na N·rodohospod·¯skÈ fakultÏ VäE (obor ekonomick· statistika) a v tomtÈû roce mu byla udÏlena hodnost kandid·ta ekonomick˝ch vÏd. Ve svÈ ˙spÏönÈ vÏdecko-pedagogickÈ pr·ci pokraËoval a v roce 1967 byl jmenov·n docentem na kated¯e statistiky VäE. Jeho habilitaËnÌ pr·ce byla vÏnov·na potenci·lnÌ demografii a jejÌ znaËn· Ë·st je publikov·na ve sbornÌku Statistika a demografie VII (l967) pod n·zvem PopulaËnÌ prognÛzy a potenci·lnÌ demografie. Z iniciativy tehdy doc. RoubÌËka vznikla v roce l968 Laborato¯ demografie na N·rodohospod·¯skÈ fakultÏ VäE. Status a za¯azenÌ Laborato¯e demografie se v dalöÌch letech Ëasto mÏnily (ne vûdy byla souË·stÌ katedry statistiky, po omezenou dobu pat¯ila ⁄stavu prognÛzov·nÌ p¯i VäE). Toto pracoviötÏ mÏlo v odborn˝ch kruzÌch velmi dobrou povÏst mj. z·sluhou pr·vÏ V. RoubÌËka. Ne vûdy vöak mÏl RoubÌËek ˙spÏönou a jednoduchou profesnÌ kariÈru. V roce 1968 se aktivnÏ zapojil do r˘zn˝ch politick˝ch iniciativ a aktivit. To vöak mÏlo v dalöÌch letech normalizace a po nÌ pro jeho osobu negativnÌ n·sledky. Byl mu zastaven dalöÌ postup, nesmÏl vÈst aspiranty, nemohl jezdit na konference do z·padnÌch zemÌ, apod. Po listopadu l989 se situace opÏt zmÏnila. Docent RoubÌËek, kter˝ p¯ed rokem 1989 z politick˝ch d˘vod˘ nemÏl moûnost dalöÌho pracovnÌho postupu, byl v roce 1990 jmenov·n profesorem na kated¯e statistiky N·rodohospod·¯skÈ fakulty VäE. V r·mci reorganizace tÈto vysokÈ ökoly v roce 1990 vznikly z p˘vodnÌ katedry statistiky t¯i novÈ katedry, a to katedra statistiky a pravdÏpodobnosti, katedra ekonomickÈ statistiky a katedra demografie, jejÌmû vedoucÌm byl jmenov·n profesor RoubÌËek. Od roku 1991 je katedra demografie jednou z d˘leûit˝ch kateder na novÏ z¯ÌzenÈ FakultÏ informatiky a statistiky VäE (FIS VäE). Profesor RoubÌËek byl jejÌm vedoucÌm aû do roku 1995. I nad·le zde aktivnÏ p˘sobil, i kdyû se pot˝kal s ¯adou zdravotnÌch problÈm˘. Prakticky aû do konce svÈho ûivota byl aktivnÌm Ëlenem katedry a ochotnÏ se vÏnoval sv˝m student˘m. Prof. Ing. VladimÌr RoubÌËek, CSc. pat¯Ì nespornÏ k naöÌm nejv˝znamnÏjöÌm Ëesk˝m pov·leËn˝m demograf˘m. Jeho publikaËnÌ Ëinnost je velmi bohat·. Z poË·tku, po svÈm p¯Ìchodu na katedru statistiky, byl jeho z·bÏr velice öirok˝. Nejprve se zamϯil na v˝poËetnÌ techniku, d·le na problematiku ekonomickÈ statistiky a se z·jmem se takÈ vÏnoval grafick˝m metod·m. Teprve n·slednÏ se specializoval na demografickou statistiku. Je to z¯ejmÈ i z jeho publikaËnÌ Ëinnosti. V roce 1955 vydal spolu s kolektivem katedry statistiky Soubor statÌ z teorie statistiky (SPN, 317 s.), v roce 1956 pak se stejn˝m kolektivem StatistickÈ metody (SPN, 382 s.). SamostatnÏ vydal SbÌrku p¯Ìklad˘ z ekonomickÈ statistiky (SPN, 1963, 157 s.) a GrafickÈ zn·zorÚov·nÌ ve statistice (SEVT, 1963, 218 s.). V letech 1959-1972 vyölo dalöÌch öest uËebnic a skript z ekonomickÈ statistiky, kde je jako autor v uûöÌm nebo öiröÌm kolektivu. ⁄Ëastnil se takÈ jako spoluautor na p¯ÌpravÏ StruËnÈho statistickÈho slovnÌku pro hospod·¯skÈ pracovnÌky (Svoboda, 1967, 341 s.). Mnohem v˝znamnÏjöÌ je pro demografii jeho publikaËnÌ Ëinnost v oblasti demografickÈ statistiky a demografie. Jak jiû bylo uvedeno, v roce 1958 vydal skripta Demografick· statistika. AntonÌn Boh·Ë 286
V˝znamnÈ osobnosti demografie
û·dn˝ uËebnÌ text z demografie nevydal podobnÏ jako pozdÏji Frantiöek Fajfr. KorË·kovy Z·klady populaËnÌ vÏdy byly jiû nedostupnÈ. RoubÌËkova Demografick· statistika se tedy stala z·kladnÌm uËebnÌm textem pro studenty demografie. Ve sv˝ch pracÌch se RoubÌËek zab˝val nÏkolika okruhy. Jsou to p¯edevöÌm tabulky ûivota, a to jak tabulky ˙mrtnosti (Demografie, 1959, s. 105ñ109), tak tabulky plodnosti (Demografick˝ sbornÌk, 1959, s. 101ñ118) a tabulky pracovnÌ aktivity (Statistick· revue, 1970, s. 49ñ76). Velmi v˝znamnÈ je jeho vyuûitÌ kohortnÌ anal˝zy ve studii Zkoum·nÌ plodnosti manûelsk˝ch kohort (Statistika a demografie, 1961, s. 347ñ370) a v pr·ci KohortnÌ anal˝za a problÈmy jejÌho vyuûitÌ pro odhady v˝voje specifick˝ch plodnostÌ (Statistika a demografie, 1965, s. 43ñ75). Jin˝m okruhem RoubÌËkova z·jmu byly populaËnÌ prognÛzy. Publikoval k nim ¯adu p¯ÌspÏvk˘ a aplikoval je i pro r˘znÈ zadavatele v praxi. Zab˝val se takÈ metodou potenci·lnÌ demografie, a to ve studii PopulaËnÌ prognÛzy a potenci·lnÌ demografie (Statistika a demografie, 1967, s. 117ñ147). VÏnoval se takÈ teoretick˝m ot·zk·m demografie (O symbolice aneb o p¯ehlednosti a smysluplnosti. Demografie, 2000, s. 299ñ302, O terminologii aneb o hrub˝ch a obecn˝ch mÌr·ch porodnosti, plodnosti a ˙mrtnosti a takÈ o filosofickÈ dichotomii obecn˝ ñ specifick˝. Demografie, 1999, s. 138ñ 140). ⁄Ëastnil se diskuse o marxistickÈ demografii organizovanÈ VladimÌrem Srbem v roce 1963 a 1964 p¯ÌspÏvkem O povaze demografie a demografick˝ch jev˘ (Demografie, 1964, s. 258ñ263). V souladu s KorË·kem vymezil p¯edmÏt demografie od st¯edu jejÌho z·jmu, to je od populaËnÌ reprodukce, ale tuto reprodukci rozöi¯uje i na migraci. DemografickÈ jevy povaûuje za jevy biosoci·lnÌ. Zab˝v· se tÈû aplikacÌ demografie jako prost¯edku k dosaûenÌ urËit˝ch cÌl˘ soci·lnÌ, resp. populaËnÌ politiky. Z·bÏr profesora RoubÌËka byl öirok˝, zajÌmal se o vöe co s demografiÌ souviselo. K rozvoji ËeskoslovenskÈ i ËeskÈ demografie p¯ispÏl ¯adou studiÌ. Z poslednÌch uveÔme alespoÚ Fertility in the Czech Republic in the Nineties. 1. vyd. Praha: VäE, 2001 a Mortality in the Czech Republic in the Nineties. 1. vyd., Praha: VäE, 1998. Byl takÈ Ëlenem autorskÈho kolektivu pro vyd·nÌ MnohojazyËnÈho demografickÈho slovnÌku (N»SAV 1965), vydal ¯adu uËebnÌch pom˘cek z demografie, v roce 1966 VybranÈ kapitoly z demografie I. (166 s.) a d·le Z·klady obecnÈ a ekonomickÈ demografie (VäE, 1970, 200 s.). Jeho kniha ⁄vod do demografie (1997) je prakticky vyvrcholenÌm jeho pedagogickÈ pr·ce (recenze v Demografii,1998, s. 196ñ198). PoslednÏ zmÌnÏn· vysokoökolsk· uËebnice demografie je systematick˝m v˝kladem z·kladnÌch pojm˘ a metod, kterÈ jsou nutnÈ pro pochopenÌ souvislostÌ populaËnÌho, spoleËenskÈho a hospod·¯skÈho v˝voje i pro ekonomickÈ ˙vahy a rozhodov·nÌ na vöech ˙rovnÌch ekonomiky. Ut¯Ìdil v nÌ pro studenty vöe, co za dobu svÈ bohatÈ pedagogickÈ Ëinnosti nashrom·ûdil a co povaûoval za d˘leûitÈ. Jak s·m v tÈto publikaci uv·dÌ, ÑJednÌm ze z·kladnÌch koncepËnÌch problÈm˘ kaûdÈho uËebnÌho textu je ¯azenÌ jednotliv˝ch problÈmov˝ch okruh˘ tak, aby ty, kterÈ jsou zapot¯ebÌ pro pochopenÌ jin˝ch navazujÌcÌch problÈmov˝ch okruh˘, pokud moûno, p¯edch·zely tÏm navazujÌcÌmì. Kniha byla jiû jeho öest˝m uËebnÌm textem, kter˝ se vÏnoval teoretick˝m a metodologick˝m ot·zk·m demografie. Na z·kladÏ p¯edchozÌch zkuöenostÌ se rozhodl nedodrûet obvyklÈ uspo¯·d·nÌ podobn˝ch uËebnÌch text˘. Do ˙vodnÌ Ë·sti za¯adil subkapitoly o standardizaci, ˙mrtnostnÌch tabulk·ch a demografick˝ch modelech. I kdyû je pro nÏkterÈ kolegy toto ¯azenÌ neobvyklÈ, j· osobnÏ ho povaûuji za zda¯ilÈ. RozhodnÏ se tato zmÏna osvÏdËila p¯i praktickÈ v˝uce zejmÈna na cviËenÌch. Kniha byla takÈ ohodnocena Cenou dÏkana za nejlepöÌ publikaci roku Fakulty informatiky a statistiky VysokÈ ökoly ekonomickÈ v Praze. VladimÌr RoubÌËek byl zakl·dajÌcÌm Ëlenem »eskoslovenskÈ demografickÈ spoleËnosti p¯i »SAV (dnes »esk· demografick· spoleËnost), jejÌm mÌstop¯edsedou a dlouhou dobu jejÌm vÏdeck˝m tajemnÌkem. Od poË·tku vzniku Ëasopisu Demografie v roce 1959 byl Ëlenem redakËnÌ rady. Pracoval takÈ v redakËnÌ radÏ Ëasopisu Acta Demographica. Od roku 1965 byl Ëlenem Mezin·rodnÌ unie pro vÏdeckÈ studium populace, od roku 1985 EvropskÈ asociace pro populaËnÌ studie. Profesor RoubÌËek byl p¯edevöÌm zkuöen˝m vysokoökolsk˝m uËitelem. Jako pedagog p˘sobil nejen na kated¯e demografie FIS VäE v Praze. P¯edn·öel i na dalöÌch vysok˝ch ökol·ch »eskÈ republiky (Soci·lnÏ ekonomick· fakulta University Jana Evangelisty PurkynÏ v ⁄stÌ nad Labem) a to jak pro studenty, tak i pro odbornou ve¯ejnost. Na kated¯e demografie FIS VäE byl garantem vÏtöiny demografick˝ch p¯edmÏt˘. P¯i vzniku katedry i p¯i akreditaci nov˝ch obor˘ poloûil z·klad v˝uce demografie na VäE. Jeho snahou bylo p¯iblÌûenÌ demografie a demografickÈ statistiky i ostatnÌm student˘m ökoly, nejenom tÏm, kte¯Ì studujÌ statistickÈ obory. Vûdy se ve svÈ v˝uce snaûil propojit teorii s praxÌ. Studenty netr·pil zbyteËn˝mi detaily, snaûil se, aby dok·zali spr·vnÏ pouûÌvat a vyuûÌvat demografickÈ ukazatele a metody ve svÈm oboru. Jeho z·jmy jiû v pr˘bÏhu jeho studia byly öirokÈ a neomezovaly se pouze na demografii, statistiku a v˝poËetnÌ techniku. Ne kaûd˝ z n·s vÌ, ûe VladimÌr RoubÌËek hr·l velmi r·d ochotnickÈ divadlo (i dobr˝ uËitel musÌ b˝t tak trochu herec, pokud chce studenty zaujmout a nenudit). Ve studentskÈm 287
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
amatÈrskÈm souboru hr·l jednu z hlavnÌch postav v Goldoniho Lh·¯i. MÏl v˝razn˝ hereck˝ talent a je jistÏ ötÏstÌm pro demografii, ûe se nakonec rozhodl pro vÏdecko-pedagogickou Ëinnost. Sv˘j nesporn˝ talent tak mohl uplatnit v odborn˝ch diskusÌch, kam Ëasto p¯ich·zel s velice origin·lnÌmi n·pady. P¯ipomeÚme si ûivÈ diskuse mezi PavlÌkem a RoubÌËkem, na kterÈ se tÏöili kaûdoroËnÏ ˙ËastnÌci konferencÌ DemografickÈ spoleËnosti. Schopnost p¯esvÏdËivÈ argumentace byla v˝razn˝m rysem profesora RoubÌËka. Vûdy p¯iöel s nÏËÌm, s ËÌm nikdo nepoËÌtal nebo to v˘bec nikoho ani nenapadlo. RoubÌËek se takÈ zaslouûil o zviditelnÏnÌ demografie jako oboru d˘leûitÈho pro praxi. Profesor RoubÌËek n·s opustil neËekanÏ 18. 1. 2005. Prakticky do poslednÌ chvÌle svÈho bohatÈho ûivota byl mezi sv˝mi studenty. A byl s nimi r·d. Jen m·lokter˝ z pedagog˘ se m˘ûe pochlubit tak obrovsk˝m z·jmem o diplomov· tÈmata, kter· RoubÌËek vypisoval. Obh·jenÈ diplomovÈ pr·ce s demografickou tÈmatikou konkurujÌ vöem ËistÏ statistick˝m. Pokud mohu hovo¯it za studenty, profesor RoubÌËek pat¯il k tÏm velice vst¯Ìcn˝m a ochotn˝m profesor˘m. I kdyû vyûadoval od student˘ aktivitu a p¯imϯenÈ znalosti, obËas i zv˝öil hlas, vöichni jsme obdivovali jeho bezmeznÏ lidsk˝ p¯Ìstup. Za dobu sv˝ch studiÌ jsem se nesetkala s takovou osobnostÌ, jakou byl pr·vÏ profesor RoubÌËek. ZajÌmal se o vöe, diskuse s nÌm byly pro vöechny z˙ËastnÏnÈ siln˝m z·ûitkem. To ostatnÏ vÏdÌ vöichni ËlenovÈ DemografickÈ spoleËnosti. NavÌc jen m·lokter˝ z pedagog˘ se mohl pochlubit trval˝m z·jmem sv˝ch b˝val˝ch student˘. S û·dostmi o praktickÈ rady z oblasti demografie se na nÏho obraceli jeötÏ ¯adu let po skonËenÌ studia. Osobnost profesora RoubÌËka je st·le mezi n·mi. »asto p¯i vyhled·v·nÌ pot¯ebn˝ch materi·l˘ narazÌm v archivu na jeho ruËnÏ psanÈ pozn·mky k danÈmu tÈmatu. Vöe mÏl peËlivÏ rozt¯ÌdÏnÈ a doplnÏnÈ o sv˘j n·zor na danou problematiku. »esk· demografie ztratila ve VladimÌru RoubÌËkovi svÈho ËelnÈho p¯edstavitele. ChybÌ jistÏ vöem, kte¯Ì ho blÌûe znali. Jitka Langhamrov· V˝bÏr nejd˘leûitÏjöÌch publikacÌ VladimÌra RoubÌËka Demografick· statistika. Praha: SPN, 1958, 293 s., UËebnÌ texty vysok˝ch ökol VäE Praha. Tabulky plodnosti. In Demografick˝ sbornÌk 1959. Praha: St·tnÌ ˙¯ad statistick˝, 1959. GrafickÈ zn·zorÚov·nÌ ve statistice. Praha: SEVT, 1963, 216 s., Kniûnice ⁄KLKS. Ekonomick· statistika. 2. p¯epracovanÈ vyd·nÌ, Praha: SNTL ñ Bratislava: SVTL, 1963, 412 s., spolu s kol. Organizace a technika statistickÈ pr·ce. Praha: SPN, 1966, 160 s. ñ UËebnÌ texty VäE Praha. StruËn˝ statistick˝ slovnÌk pro hospod·¯skÈ pracovnÌky. Praha: Svoboda, l967, 341 s. (spolu s kol.). Ekonomick· statistika. Praha: SNTL ñ Bratislava: Alfa 1969, 314 s. (spolu s Kaöparem, J. ñ JÌlkem, J. ñ MatÏjkou, M.). MnohojazyËn˝ demografick˝ slovnÌk. »esk˝ svazek, Praha: N»SAV, 1965, 154 s. (spolu s PavlÌkem, Z. ñ Srbem, V.). Konstrukce dvouproud˝ch tabulek pracovnÌ aktivity. Statistick· revue, sv. l, Praha: V⁄S⁄ 1970, s. 49ñ76. Ekonomick· encyklopedie. I. vyd·nÌ, Praha: Svoboda, 1972, II. vyd·nÌ, Praha: Svoboda, 1984. Oborov˝ redaktor pro obory demografie, statistika, autor a spoluautor hesel. CviËebnice demografickÈ anal˝zy. 1.ñ2. Praha: SPN, 1973, 231 s., UËebnÌ texty vysok˝ch ökol VäE Praha. K demografick˝m aspekt˘m reprodukce pracovnÌ sÌly. Praha: V˝zkumn˝ ˙stav pl·nov·nÌ a ¯ÌzenÌ n·rodnÌho hospod·¯stvÌ, 1977, 130 s., EkonomickÈ studie Ë. 40. DemografickÈ podmÌnky prostÈ reprodukce obyvatelstva »SSR do roku 2000. Inform·tor »SV⁄P/SV o problÈmech soci·lnÌ politiky, ¯ada B, 1978, Ë. 2, s. 13ñ32. K vöeobecnÈ koncepci anal˝zy pov·leËnÈho populaËnÌho v˝voje. ZmÏny v ˙rovni a struktu¯e ˙mrtnosti a smrtnosti. In Pov·leËnÈ populaËnÌ trendy v »eskoslovensku ñ SbornÌk statÌ vÏnovan˝ch populaËnÌmu v˝voji »SSR po 2. svÏtovÈ v·lce (redaktor sbornÌku a autor 2/3 textu). »eskoslovensk· demografick· spoleËnost p¯i »SAV, Praha: V⁄SEI, 1981, 179 s. ñ Acta demographica, sv. 3. VybranÈ kapitoly z demografie. 1989, 306 s., UËebnÌ texty vysok˝ch ökol VäE Praha. äedes·t let Vadima Peterky. Demografie, 1994, roË. 36, Ë. 2, s. 122ñ123. DlouhodobÈ trendy pov·leËnÈho v˝voje evropskÈ plodnosti a jejich hlavnÌ zlomy. Demografie, roË. 34, Ë. 1, 1992. HlavnÌ demografickÈ trendy po II. svÏtovÈ v·lce. Demografie, 1993, roË. 35, Ë. 1, s. 13ñ20. Z·kladnÌ problÈmy obecnÈ a ekonomickÈ demografie. 1. vyd. Praha: VäE, 1996. 271 s. ⁄vod do demografie. 1. vyd., Praha: Codex Bohemia, 1997, 349 s. PopulaËnÌ v˝voj »eskÈ republiky 1996. Rec.: PavlÌk, Z. ñ KuËera, M. aj. PopulaËnÌ v˝voj »eskÈ republiky. 1. vyd., Praha: Univerzita Karlova, 1997. Demografie, 1997, roË. 39, Ë. 4, s. 273ñ274. ⁄mrtnost v Ëesk˝ch zemÌch v devades·t˝ch letech. 1. vyd., Praha: VäE, 1998. 68 s. (spolu s Fialou, T. ñ Koschinem, F. ñ Langhamrovou, J.). Mortality in the Czech Republic in the Nineties. 1. vyd., Praha: VäE, 1998. 70 s. (spolu s Fialou, T. ñ Koschinem, F. ñ Langhamrovou, J.). O terminologii aneb Ñst¯ednÌ dÈlka ûivota nebo nadÏje doûitÌì? Demografie, 1998, roË. 40, Ë. 4, s. 297-299. Ned·vn˝, souËasn˝ a v˝hledov˝ v˝voj ˙mrtnosti obyvatelstva »eskÈ republiky. Semin·¯ ÑDemografick˝ v˝voj postkomunistick˝ch zemÌ v 90. letechì. Praha: VäE, 1998, 20 s. P¯ÌspÏvek nevyöel ve sbornÌku, byl rozd·n v tiötÏnÈ formÏ ˙ËastnÌk˘m konference.
288
V˝znamnÈ osobnosti demografie
Demografie (nejen) pro demografy. Rec.: Kalibov·, K. ñ PavlÌk, Z. ñ Vod·kov·, A. Demografie (nejen pro) demografy. 2. vyd., Praha: SLON, 1998. Demografie, 1999, roË. 41, Ë. 1, s. 55ñ56. O terminologii aneb o hrub˝ch a obecn˝ch mÌr·ch porodnosti, plodnosti a ˙mrtnosti a takÈ o filosofickÈ dichotomii obecn˝ ñ specifick˝. Demografie, 1999, roË. 41, Ë. 2, s. 138ñ140. O symbolice aneb o p¯ehlednosti a smysluplnosti. Demografie, 2000, roË. 42, Ë. 4, s. 299ñ302. Plodnost a potratovost obyvatelstva »eskÈ republiky v z·vislosti na regionu. Praha 7. 9. 2001 ñ 9. 9. 2001. In 2. Ëeskopolsk˝ semin·¯ ZmÏny v plodnosti v zemÌch s tranzitivnÌ ekonomikou. Praha: VäE, 2001. 7 s. Plodnost v Ëesk˝ch zemÌch v devades·t˝ch letech. 1. vyd., Praha: VäE, 2001, 50 s. (spolu s Fialou, T. ñ Koschinem, F. ñ Langhamrovou, J.). Fertility in the Czech Republic in the Nineties. 1. vyd., Praha: VäE, 2001. 52 s. (spolu s Fialou, T. ñ Koschinem, F. ñ Langhamrovou, J.). Z·kladnÌ problÈmy obecnÈ a ekonomickÈ demografie. 2. vyd. Praha: VäE, 2002, 275 s. Plodnost a potratovost obyvatelstva »eskÈ republiky v z·vislosti na velikostnÌch skupin·ch obcÌ. Demografie, 2002, roË. 44, Ë. 3, s. 171ñ176.
DÌlËÌ informace o vÏdeckÈ a pedagogickÈ pr·ci prof. VladimÌra RoubÌËka vych·zely takÈ p¯i p¯Ìleûitosti jeho ûivotnÌch jubileÌ v Ëasopisech Demografie a Statistika (Demografie, 1990, roË. 32, Ë. 3, s.164ñ165; roË. 37, 1995, Ë. 2, s. 135; roË. 42, 2000, Ë. 2, s. 142ñ143; roË. 47, 2005, Ë. 1 a Statistika, 1990, Ë. 5).
289
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
P¯ehledy SEXU¡LNÕ HR¡TKY DNES A STO LET ZP¡TKY*) Sex mÏl ve spoleËnostech vûdy jedineËnou hodnotu. Zvl·öù muûi byli a snad st·le jsou ochotni pro sex udÏlat neuvϯitelnÈ vÏci, v·ûenÌ docenti lezou oknem za studentkami na kolej, jinÌ osobnÌ odvahu kompenzujÌ penÏzi. Sex m· svou cenu. V ranku tzv. ûensk˝ch pracÌ je st·le cenÏn nejvÌce. Jak se nap¯Ìklad dovedla otev¯Ìt penÏûenka pana dom·cÌho, jenû aû dosud svou sluûku odÌral o kaûd˝ halȯ, v okamûiku, kdy mu otev¯ela sv˘j klÌn? Ano, jsme na poË·tku 20. stoletÌ. Prostituce v »ech·ch podlÈh· reglementaci, tzn. ve skuteËnosti libov˘li Ëlena mravnostnÌ policie nebo dokonce policejnÌho sluhy. Jejich ˙kolem bylo zkontrolovat, zda ûena m· ¯·dnÈ povolenÌ k provozov·nÌ prostituce, pokud toto povolenÌ nemÏla, pak ji po z·sluze potrestat. Kdyû byla provinil· ûena mlad·, hezk· a svoln·, mohl jÌ pot¯ebnÈ povolenÌ policista vydat, resp. za¯Ìdit vyd·nÌ kontrolnÌ knÌûky. DalöÌm snad jeötÏ v˝znamnÏjöÌm ˙kolem mravnostnÌ policie bylo spolu s lÈka¯i zjistit, zda nevÏstka p¯i svÈm povol·nÌ nechytla nÏjakou pohlavnÌ chorobu. Tato Ëinnost se samoz¯ejmÏ prov·dÏla nejsnadnÏji, pokud prostitutky byly shrom·ûdÏny na jednom mÌstÏ ñ nejlÈpe v nevÏstinci. P¯es veökerou dokonalost tohoto systÈmu se nakonec uk·zalo, ûe prostitutky, kterÈ svou ûivnost provozujÌ volnÏ ñ na ulici, event. doma atd., se nakazÌ pohlavnÌ chorobou pozdÏji, neû ûeny p˘sobÌcÌ v bordelech1). St·le mÈnÏ ûen se chtÏlo nechat Ñpatentovat na prostitutkyì, a proto tak kvetla prostituce tajn·, reglementovan˝ch prostitutek ub˝valo, a to i ve Francii ñ kolÈbce reglementaËnÌho z·zraku2). Nejprve trochu srovn·nÌ: kolik bylo nevÏstinc˘ Ëi noËnÌch klub˘ na ˙zemÌ »ech a Moravy na poË·tku minulÈho stoletÌ a dnes, kolik bylo prostitutek Ëi sexu·lnÌch pracovnic v nich zamÏstnan˝ch a kolik jich podnikalo a podnik· na vlastnÌ pÏst. Tab. 1 Srovnání počtu prostitutek v roce 1919 a 2003 (Comparison of the number of prostitutes in 1919 and 2003)
Oblast, kraj, město
Praha ostatní Čechy Brno Moravskoslezský kraj ostatní Morava Celkem
Počet veřejných domů 1919 18 291 18 19 19 365
2003a) 90 540 – 40 103 773
Pozn.: a) Počet erotických klubů. b) Počet prostitutek v klubech. c) Počet prostitutek v privátech a na ulici.
Počet prostitutek ve veřejných domech 1919 123 573 – 144 78 992
2003b) 1 287 6 726 – 259 769 9 041
Průměrný počet prostitutek na jeden veřejný dům 1919 7 2 4 8 4 3
2003 14 12 – 6 7 12
Počet ženských osob pod zdravotním policejním dohledem, nejsou ve veřejném domě 1919 2003c) 271 567 16 1 901 – – – 386 29 653 316 3 507
Průměrný počet prostitutek na 100 tis. obyvatel 1919 58 – – – – 13
2003 160 – – – – 123
Prameny: Hanosek, B. 1920. Prostituce a její hygiena. Hanosek, B. 1921. Prostituce a její hygiena – dokončení. Vopravil, J. et al. 2005. Data Collection: Illegal Activities.
*) Autorka textu PhDr. Hana Malinov·, CSc., je v˝konnou ¯editelkou obËanskÈho sdruûenÌ Rozkoö bez rizika, kterÈ vzniklo v roce 1992. Posl·nÌm sdruûenÌ je zmenöit soci·lnÌ a zdravotnÌ rizika postihujÌcÌ ûeny pracujÌcÌ sexbyznyse v »eskÈ republice a jeho cÌlem je snÌûit v˝skyt pohlavnÌch chorob a prevence HIV/AIDS, vËetnÏ snÌûenÌ negativnÌch soci·lnÌch d˘sledk˘ spojen˝ch s provozov·nÌm prostituce cestou prosazov·nÌ pr·v sexu·lnÌch pracovnic a jejich integrace do majoritnÌ spoleËnosti. VÌce na www.rozkosbezrizika.cz 1) Z projevu ministra ve¯ejnÈho zdravÌ a tÏlesnÈ v˝chovy dr. Proch·zky dne 25. 5. 1921. V p¯ÌpadÏ srovn·v·nÌ onemocnÏnÌ ûen voln˝ch a v bordelech jsou citov·ny Sperkovy petrohradskÈ statistiky. Vedle velkÈho mnoûstvÌ z·kaznÌk˘, p¯ispÏly takÈ k rozö̯enÌ pohlavnÌch chorob mezi prostitutkami v˝plachy ñ nevhodn· prevence sexu·lnÏ p¯enosn˝ch chorob. 2) Reglementace sice vznikla v 18. stoletÌ v ÿÌmÏ, ale dokonalosti dos·hla v Pa¯Ìûi v roce 1876, kdy bylo vyd·no policejnÌ na¯ÌzenÌ, podle nÏhoû se vykon·val dohled nejen nad jednotliv˝mi prostitutkami, ale i nad nevÏstinci, ÑpouûÌvajÌc namnoze osob na prostituci z˙ËastnÏn˝ch jako policejnÌch konfident˘ì. Ottova encyklopedie obecn˝ch vÏdomosti, heslo reglementace. DostupnÈ z: www.ottovaencyklopedie.cz
290
P¯ehledy
Pro souËasn˝ trend je typick˝ vysok˝ poËet prostitutek v jednom za¯ÌzenÌ, a to p¯edevöÌm v Praze, a tento trend m· tendenci se d·le zvyöovat. Vedle zde uveden˝ch statistik jsem naöla jeötÏ jin˝ zdroj dat3), kter· jsou vÌce mÈnÏ obdobn· s daty uveden˝mi v tÈto tabulce. RozdÌl je v poËtu prostituujÌcÌch se ûen v BrnÏ, kdy je uveden poËet prostituujÌcÌch se ûen v roce 1919 jako 116 (namÌsto v tab. 1 uveden˝ch 74), coû se blÌûÌ naöim souËasn˝m dat˘m 115 osob. Roli hraje velk· latence prostitutek hlavnÏ na poË·tku minulÈho stoletÌ, kdeûto my se dnes pohybujeme jenom mezi ÑlatentnÌmi prostitutkamiì, a tÌm se vÌce p¯ibliûujeme re·ln˝m ËÌsl˘m. Kdo byly prostitutky na poË·tku 20. stoletÌ? P¯Ìklad s panem dom·cÌm nebyl vybr·n n·hodnÏ, prostitutky se nejËastÏji rekrutovaly ze sluûek, neboli person·lu zamÏstnanÈho p¯i dom·cnosti (23 %), d·le z person·lu ûivnostÌ hostinsk˝ch (10 %), kde je k provozov·nÌ prostituce jiû tradiËnÏ p¯Ìleûitost. DalöÌ skupinu prostitutek tvo¯il pomocn˝ person·l v pr˘myslu (9 %), pojÌmajÌcÌ prostituci jako p¯ilepöenÌ a pozdÏji kompenzaci nam·havÈ a öpatnÏ placenÈ pr·ce v tov·rn·ch, a samoz¯ejmÏ mezi prostituujÌcÌ se ûeny pat¯ila i velk· skupina ûen bez zamÏstn·nÌ (12 %). O kom to zde mluvÌme? O prostitutk·ch v »ech·ch na poË·tku 20. stoletÌ podle informacÌ vydan˝ch v »eskoslovenskÈm statistickÈm vÏstnÌku. Srovn·vat budeme s internÌmi daty obËanskÈho sdruûenÌ Rozkoö bez rizika (d·le R-R), kterÈmu se bez asistence mravnostnÌ policie poda¯ilo zÌskat srovnatelnÈ mnoûstvÌ ˙daj˘ o prostitutk·ch v »ech·ch na poË·tku 21. stoletÌ. ZaËali jsme s ponÏkud obtÌûn˝m tÈmatem. Srovnat v delöÌ ËasovÈ perspektivÏ zamÏstn·nÌ ûen na poË·tku tohoto a minulÈho stoletÌ je obtÌûnÈ. Skupina povol·nÌ, ze kter˝ch se dnes prostitutky rekrutujÌ, je tak r˘znorod·, ûe je tÈmϯ nemoûnÈ ji klasifikovat, aniû se zpracovatel dostane do velk˝ch a nic nevypovÌdajÌcÌch obecnostÌ. O zpracov·nÌ tohoto tÈmatu se pokusÌme moûn· v budoucnosti. NynÌ se omezÌme na dvÏ jinÈ z·kladnÌ promÏnnÈ, pomocÌ nichû m˘ûeme oba soubory celkem bezpeËnÏ srovn·vat, a tou je vÏk a rodinn˝ stav. Porovn·vat je budeme ve vztahu ke dvÏma venerick˝m chorob·m, jeû prov·zejÌ n·ö sexu·lnÌ ûivot po staletÌ ñ kapavka a syfilida, resp. jejich v˝skyt mezi prostitutkami. Neû se pustÌme do anal˝zy v˝skytu obou chorob mezi prostitutkami podle vÏku a stavu na poË·tku obou stoletÌ, musÌme si nÏco ¯Ìci o metodice srovn·v·nÌ obou tÏchto skupin. V podstatÏ srovn·v·me nesrovnatelnÈ, v tomto p¯ÌpadÏ z medicÌnskÈho hlediska. Na poË·tku 20. stoletÌ p¯edstavovala promiskuita tÈmϯ stejnÈ smrtelnÈ riziko, jako je tomu dnes ñ v dobÏ existence onemocnÏnÌ HIV/AIDS. LÈËba syfilidy rtuùov˝mi a pozdÏji arsenov˝mi prepar·ty p¯edstavovala pro organismus jen o nÏco menöÌ zlo neû samotnÈ onemocnÏnÌ. Vyûadovala dlouhodobou hospitalizaci, sexu·lnÌ abstinenci atd., prostÏ vöechny p¯edpoklady nesluËitelnÈ se ûivotem prostitutky. Kapavka u prostitutek, ÑlÈËen·ì v˝plachy hypermanganem nebo dusiËnanem st¯Ìbrn˝m, mÏla Ëasto chronickou podobu a byla naz˝v·na ÑnemocÌ z povol·nÌì. PodobnÏ tomu bylo i se syfilidou. Testy z krve neexistovaly a diagnostikovalo se pouze podle klinick˝ch p¯Ìznak˘. Pokud byla syfilis v latentnÌm stadiu a ûena na tÏle nemÏla û·dnÈ manifestnÌ p¯Ìznaky, provozovala svÈ ¯emeslo d·l a p¯itom mohla b˝t i v tomto obdobÌ bezp¯ÌznakovÈ latence (ofici·lnÏ prohl·öen· za zdravou) zdrojem infekce. Ve statistik·ch z poË·tku minulÈho stoletÌ se rozliöuje PoËet p¯Ìpad˘ klinickÈho oöet¯enÌ na nÏkterou z uveden˝ch pohlavnÌch chorob a z toho KlinickÈ oöet¯ov·nÌ s Ëerstvou n·kazou. V dobÏ antibiotik se situace z·sadnÏ mÏnÌ. OnemocnÏnÌ je moûno lÈËit a vylÈËit v relativnÏ kr·tkÈ dobÏ. KaûdÈ onemocnÏnÌ kapavkou v souboru dat vytvo¯en˝ch R-R povaûujeme za ÑËerstvÈì (za dobu naöÌ existence se n·m vyskytl pouze jeden p¯Ìpad chronickÈ kapavky vyûadujÌcÌ hospitalizaci). Za syfiliticky pozitivnÌ povaûujeme ty klientky, u nichû je nutno zah·jit lÈËbu (event. p¯elÈËenÌ). SkuteËnÏ Ëerstv˝ch syfilid byl mezi naöimi klientkami jen velmi mal˝ poËet (2ñ3 roËnÏ). V d·le uvedenÈ tabulce je srovn·nÌ v˝skytu Ëerstv˝ch n·kaz mezi prostitutkami z poË·tku 20. stoletÌ a n·kaz kapavkou a infekËnÌ formy syfilis v souboru pacientek vyöet¯en˝ch v R-R. ObËas pro p¯edstavu skuteËnÈho rozsahu pohlavnÌch nemocÌ v »ech·ch na poË·tku minulÈho stolenÌ uvedu i ËÌsla t˝kajÌcÌ se poËtu oöet¯en˝ch na pohlavnÌ chorobu (nikoliv jen ËerstvÈ infekce). ZdravotnÌ stav prostitutek v »ech·ch dnes je oproti situaci zhruba p¯ed sto lety mnohem lepöÌ. KromÏ takov˝ch z·sadnÌch p¯evrat˘ v medicÌnÏ, jako je lÈËba antibiotiky, se do incidence pohlavnÌch chorob promÌtajÌ i r˘znÈ spoleËenskÈ jevy. Avöak vÌce neû reglementaËnÌ Ëi aboliËnÌ p¯Ìstup k prostituci zas·hly do zdravotnÌ situace v zemi takovÈ z·vaûnÈ spoleËenskÈ situace, jako byla prvnÌ svÏtov· v·lka. S nÌ p¯iöel pohyb obyvatel, odlouËenÌ muû˘ od ûen a n·por na sexu·lnÌ sluûby: ÑZa v·lky vidÏli jsme v Praze, ûe p¯ed bordely st·ly celÈ fronty voj·k˘ì4) . NejhoröÌ byl v tomto smÏru rok 1918, kdy u kaûdÈ ËtvrtÈ prostitutky byla zjiötÏna Ëerstv· syfilis, 3) 4)
Viz pozn. 1. Z projevu ministra ve¯ejnÈho zdravÌ a tÏlesnÈ v˝chovy dr. Proch·zky dne 25. 5. 1921. TamtÈû.
291
1 839 228 24 4 200 2 295
497 96 2 136 222 953
1 1 0 3 2 7
abs.
abs.
0,2 17 1,0 5 – 1 2,2 2 0,9 1 0,7 26
%
Kapavka
3,4 5,2 50,0 1,5 0,5 2,7
%
Syfilis
12,1 10,5 12,5 – 11,0 11,9
199 10,8 223 5 2,2 24 0 – 3 0 – 0 4 2,0 22 208 9,1 272
2002
%
%
abs.
abs.
448 43 8 2 42 543
506 110 2 120 73 811
Pramen: Hanosek, B. 1920. Prostituce a její hygiena. Hanosek, B. 1921. Prostituce a její hygiena – dokončení. Databáze R-R (středisko Praha).
svobodné vdané vdovy rozvedené neudáno Celkem
Rodinný stav
svobodné vdané vdovy rozvedené neudáno Celkem
Rodinný stav
Počet vyšetřených žen
Počet vyšetřených žen
Počet vyšetřených žen Počet vyšetřených žen
%
abs.
%
Syfilis
6 1 0 2 1 10
abs.
abs.
4,9 5,5 – 6,7 9,6 5,7
%
Syfilis
1,2 25 0,9 6 – 0 1,7 8 1,4 7 1,2 46
%
Kapavka
2003
36 8,0 49 10,9 0 – 2 4,7 1 12,5 0 – 0 – 0 – 1 2,4 5 11,9 38 7,0 56 10,3
abs.
1914 Kapavka
1 646 144 24 6 372 2 192
Počet vyšetřených žen
566 100 0 123 207 996
Počet vyšetřených žen
8 2 0 3 0 13
abs.
abs.
1,4 21 2,0 4 – 0 2,4 3 – 2 1,3 30
%
Kapavka
3,7 4,0 – 2,4 1,0 3,0
%
Syfilis
13,4 17,4 29,2 – 9,4 13,1
133 8,1 221 3 2,1 25 1 4,2 7 3 50,0 0 4 1,1 35 144 6,6 288
2004
%
%
abs.
abs.
1915–1917 Kapavka Syfilis
540 51 7 0 146 744
Počet vyšetřených žen
555 90 1 100 199 945
Počet vyšetřených žen
1910–1913 Kapavka Syfilis
3 0 0 0 1 4
abs.
0,5 – – – 0,5 0,4
%
Kapavka
2005
19 5 0 3 4 31
abs.
3,4 5,6 – 3,0 2,0 3,3
%
Syfilis
7,8 164 30,4 5,9 4 7,8 – 1 14,3 – 0 – 1,4 17 11,6 6,3 186 25,0
42 3 0 0 2 47
%
%
abs.
Syfilis
abs.
1918 Kapavka
944 65 10 2 251 1 272
571 128 2 113 80 894
Počet vyšetřených žen
292 Počet vyšetřených žen
%
abs.
2006
7 0 0 1 0 8
abs.
1,2 – – 0,9 – 0,9
%
Kapavka
%
7 1,2 0 – 1 50,0 1 0,9 1 1,3 10 1,1
abs.
Syfilis
21,0 4,6 20,0 50,0 28,3 21,6
%
Syfilis
81 8,6 198 1 1,5 3 1 10,0 2 0 – 1 11 4,4 71 94 7,4 275
abs.
1919 Kapavka
Tab. 2 Počty ošetřovaných žen a počty pozitivních nálezů podle rodinného stavu prostitutek (Number of prostitutes examined and the number that tested positive for a sexual disease, by marital status)
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
P¯ehledy
oöet¯eno na toto onemocnÏnÌ bylo 91 % prostituujÌcÌch se ûen a dÌvek. Kapavek se mezi prostitutkami vyskytovalo nejvÌce v dobÏ v·lky ñ 9 % Ëerstv˝ch, 37 % chronick˝ch forem. Ve sledovanÈm obdobÌ Ëinnosti R-R byl ÑnejproduktivnÏjöÌì rok 2003, kdy syfiliticky pozitivnÌ byla kaûd· dvac·t· vyöet¯en· klientka. Graf 1 Počet pozitivních výsledků vyšetřených prostitutek (Number of prostitutes examined that tested positive for syphilis)
Co jistÏ vöechny zajÌm·, i kdyû je to nad r·mec historickÈho srovn·v·nÌ: Jak je to s HIV? DÌky preventivnÌm aktivit·m se u n·s da¯Ì udrûet nÌzk˝ v˝skyt HIV (R-R diagnostikuje v pr˘mÏru dva p¯Ìpady roËnÏ, v loÚskÈm roce vöak byl v »R nejvyööÌ p¯Ìr˘stek HIV pozitivnÌch za celÈ obdobÌ sledov·nÌ). V zemÌch, kde prevence chybÌ nebo se dÏl· jen naoko, je podÌl HIV pozitivnÌch znaËnÏ vyööÌ. Mezi pouliËnÌmi prostitutkami v OdÏse jsme diagnostikovali 40 % HIV pozitivnÌch, v Zimbabwe dokonce 70 %. Jsou vdanÈ zdravÏjöÌ? Setkala jsem se s majitelem noËnÌho klubu, kter˝ mi tvrdil, ûe je v klidu, Ñprotoûe je m· nakryt˝ manûelamaì. VdanÈ ûeny tvo¯ily a tvo¯Ì jen malou Ë·st prostituujÌcÌch se ûen. V minulosti ñ p¯ed prvnÌ svÏtovou v·lkou ñ bylo mezi prostitutkami 10 % vdan˝ch ûen a bÏhem nÌ se poËty vdan˝ch prostitutek snÌûily na 5 %. U klientek R-R se poËet vdan˝ch ûen pohybuje trvale okolo 10 %. A co jejich choroby? No nenÌ öprochu, aby na nÏm nebylo pravdy trochu. SpÌöe neû diagnostick˝m schopnostem penisu p¯isuzuji tento stav vÏtöÌ opatrnosti a zkuöenosti vdan˝ch ûen a d˘slednÏjöÌmu dodrûov·nÌ z·sad bezpeËnÏjöÌho sexu. Tato Ñopatrnostì se projevila hlavnÏ niûöÌm poËtem nov˝ch n·kaz mezi prostitutkami z poË·tku minulÈho stoletÌ (obÏ infekce byly u vdan˝ch ûen zhruba o polovinu niûöÌ), ale poËet chronick˝ch onemocnÏnÌ byl na poË·tku minulÈho stoletÌ mezi vdan˝mi a svobodn˝mi prostitutkami srovnateln˝ ñ syfilida 90 %, kapavka kolem 18 %. Jak je to dnes? V datech R-R se v˝znamn˝ rozdÌl v incidenci chorob mezi vdan˝mi a svobodn˝mi prostitutkami neuk·zal, snad kromÏ roku 2006, kdy jsme mÏli omezenÈ finanËnÌ prost¯edky a nemohli vyöet¯ovat ÑrizikovÈ nepojiötÏnceì. SpÌö zde hraje roli poËet vyöet¯en˝ch cizinek bez ohledu na jejich stav. VÏk »Ìm mladöÌ, tÌm zkaûenÏjöÌ ñ hlavnÏ pozor na andÏlskÈ blond˝ny! VÏk pro provozov·nÌ prostituce nebyl jak za Rakousko-Uherska tak i v poË·tcÌch »eskoslovenskÈ republiky limitov·n, takûe mezi registrovan˝mi prostitutkami nalezneme dÌvky mladöÌ 14 let. V pr˘bÏhu 10 sledovan˝ch let tvo¯ily 14 a mÈnÏletÈ necelÈ jedno procento prostitutek, poËet jejich (Ëerstv˝ch) n·kaz byl v nÏkter˝ch letech aû dvojn·sobn˝. Bylo sice navrhov·no z·konnÈ ustanovenÌ, aby ÑnedospÏl· dÌvka nikdy se nesmÏla oddati prostituci a aby v p¯ÌpadÏ renitence byla aû do zletilosti chov·na v polepöovnÏ ñ a to pr·vÏ vzhledem ke skuteËnosti, ûe nepropadne-li ûena prostituci p¯ed 21 rokem, nepropadne jÌ uû zpravidla ani pozdÏjiì5), nicmÈnÏ jeho schv·lenÌ p¯edbÏhla abolice. 5)
Viz pozn. 3.
293
do 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let 19 let 20 let 21–25 let 26–30 let 31–35 let 36–40 let 41–45 let 46–50 let nad 50 let neudáno Celkem
Věk
Počet vyšetřených žen
20 1 27 5 72 14 144 25 184 28 229 27 230 20 758 63 309 15 124 5 74 3 37 1 24 0 51 0 12 1 2 295 208
abs.
Kapavka
abs.
5,0 0 18,5 1 19,4 10 17,4 17 15,2 22 11,8 35 8,7 30 8,3 94 4,9 36 4,0 9 4,1 10 2,7 2 – 2 – 3 8,3 1 9,1 272
%
Počet vyšetřených žen
Syfilis
– 7 3,7 5 13,9 14 11,8 28 12,0 54 15,3 58 13,0 60 12,4 168 11,7 61 7,3 37 13,5 10 5,4 7 8,3 6 5,9 11 8,3 17 11,9 543
%
%
0 – 1 20,0 0 – 2 7,1 7 13,0 9 15,5 4 6,7 12 7,1 1 1,6 1 2,7 0 – 0 – 0 – 0 – 1 5,9 38 7,0
abs.
Kapavka
2 0 1 7 4 5 3 24 4 2 0 1 1 1 1 56
abs.
Počet vyšetřených žen
Syfilis
28,6 7 – 14 7,1 46 25,0 90 7,4 158 8,6 203 5,0 211 14,3 819 6,6 325 5,4 108 – 68 14,3 39 16,7 27 9,1 20 5,9 57 10,3 2 192
%
%
abs.
0 – 0 3 21,4 1 5 10,9 5 10 11,1 10 13 8,2 11 20 9,9 31 13 6,2 19 53 6,5 131 19 5,8 51 5 4,6 10 1 1,5 10 1 2,6 1 0 – 1 0 – 0 1 1,8 7 144 6,6 288
abs.
1915–1917 Kapavka
1914 Počet vyšetřených žen
Syfilis
– 4 7,1 3 10,9 12 11,1 19 7,0 61 15,3 53 9,0 79 16,0 306 15,7 124 9,3 41 14,7 20 2,6 7 3,7 8 – 3 12,3 4 13,1 744
% 2 0 2 2 3 5 4 25 2 0 2 0 0 0 0 47
abs. 50,0 – 16,7 10,5 4,9 9,4 5,1 8,2 1,6 – 10,0 – – – – 6,3
%
1918 Kapavka
1910–1913
1 0 0 5 9 2 13 48 17 5 2 2 0 0 0 104
abs.
Počet vyšetřených žen
Syfilis
25,0 5 – 4 – 20 26,3 59 14,8 106 3,8 134 16,5 135 15,7 488 13,7 196 12,2 62 10,0 25 28,6 11 – 6 – 6 – 15 14,0 1 272
%
%
abs. 0 – 0 0 – 1 2 10,0 1 2 3,4 13 8 7,5 14 10 7,5 36 11 8,1 33 38 7,8 113 16 8,2 32 3 4,8 14 1 4,0 4 0 – 5 0 – 2 0 – 2 3 20,0 5 94 7,4 275
abs.
1919 Kapavka
294 % – 25,0 5,0 22,0 13,2 26,9 24,4 23,2 16,3 22,6 16,0 45,5 33,3 33,3 33,3 21,6
Syfilis
Tab. 3 Počty ošetřovaných žen a počty pozitivních nálezů podle věku nevěstek v letech 1910–1919, 2002–2006 (Number of prostitutes examined and number that tested positive for a sexual disease, by age, in 1910–1919, 2002–2006)
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Počet vyšetřených žen
0 0 2 6 29 51 82 349 259 114 33 12 7 4 5 953
0 0 0 0 0 0 2 0 5 0 0 0 0 0 0 7
abs.
Kapavka
– – – – – – 2,4 – 1,9 – – – – – – 0,7
%
0 0 0 0 1 1 2 6 9 6 1 0 0 0 0 26
abs.
Syfilis – 0 – 0 – 1 – 3 3,4 19 2,0 52 2,4 61 1,7 288 3,5 224 5,3 100 3,0 38 – 8 – 2 – 3 – 12 2,7 811
%
Počet vyšetřených žen
Pramen: Hanosek, B. 1920. Prostituce a její hygiena. Hanosek, B. 1921. Prostituce a její hygiena – dokončení. Databáze R-R (středisko Praha).
do 14 let 15 let 16 let 17 let 18 let 19 let 20 let 21–25 let 26–30 let 31–35 let 36–40 let 41–45 let 46–50 let nad 50 let neudáno Celkem
Věk
0 0 0 1 1 2 0 2 4 0 0 0 0 0 0 10
abs.
% – – – 33,3 5,3 3,8 – 0,7 1,8 – – – – – – 1,2
Kapavka
Syfilis %
0 – 0 – 0 – 2 66,7 0 – 2 3,8 9 14,8 13 4,5 11 4,9 7 7,0 1 2,6 0 – 0 – 1 33,3 0 – 46 5,7
abs.
Počet vyšetřených žen 3 25 49 92 371 246 104 45 12 3 6 40 996
0 0
0 0 0 0 1 1 4 3 2 0 1 0 0 0 1 13
abs. – – – – 4,0 2,0 4,3 0,8 0,8 – 2,2 – – – 2,5 1,3
%
2004
Kapavka
2003
0 0 0 0 1 1 3 11 7 5 2 0 0 0 0 30
abs.
Syfilis – – – – 4,0 2,0 3,3 3,0 2,8 4,8 4,4 – – – – 3,0
%
Počet vyšetřených žen 0 0 2 4 6 34 79 360 245 123 46 14 5 4 23 945
0 0 0 0 1 0 1 2 0 0 0 0 0 0 0 4
abs. – – – – 16,7 – 1,3 0,6 – – – – – – – 0,4
%
2005
Kapavka
2002
Syfilis %
0 – 0 – 0 – 0 – 1 16,7 1 2,9 4 5,1 8 2,2 7 2,9 6 4,9 2 4,3 1 7,1 0 – 0 – 1 4,3 31 3,3
abs.
Počet vyšetřených žen 0 0 2 5 15 26 46 314 257 124 55 15 15 7 13 894
0 0 0 0 0 0 2 5 1 0 0 0 0 0 0 8
abs.
– – – – – – 4,3 1,6 0,4 – – – – – – 0,9
%
2006
Kapavka
0 0 0 0 0 0 0 3 2 3 1 0 0 1 0 10
abs.
Syfilis – – – – – – – 1,0 0,8 2,4 1,8 – – 14,3 – 1,1
%
(dokonËenÌ)
P¯ehledy
295
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Jak to tedy je a bylo s†mladistv˝mi Ëi dokonce nezletil˝mi prostitutkami v minulosti a dnes? ObecnÏ lze ¯Ìci, ûe velkou roli v ¯emesle prostitutky hraje zkuöenost, osobnostnÌ zralost, uvÏdomÏnÌ si rizik a jejich n·sledk˘. MladöÌ ûeny a dÌvky do 20 let b˝vajÌ ËastÏji nakaûeny neû staröÌ ûeny, a to bez ohledu na skuteËnost, zda provozuje Ëi provozovala prostituci dnes nebo p¯ed zhruba sto lety. Na prvnÌ pohled je z¯ejmÈ, ûe ve skupinÏ dneönÌch prostitutek chybÌ velmi mladÈ roËnÌky. Klientky ve vÏku mÈnÏ neû 15 let spadajÌ dnes do ranku dÏtskÈ prostituce, kter· je u n·s trestn· a proto tajn·. Organizace jako o. s. Rozkoö bez rizika se k nezletil˝m prostituujÌcÌm se dÏvËat˘m prostÏ nedostane. Jen v˝jimeËnÏ se dost·v·me k dÌvk·m mladöÌm 18 let, i kdyû moûn· ËastÏji, neû vykazujÌ naöe statistiky. NÏkterÈ mladistvÈ prostitutky majÌ faleönÈ dokumenty Ëi n·m tvrdÌ, ûe jsou staröÌ a vypadajÌ na to. DÌvky mladöÌ 18 let, kterÈ n·m sv˘j vÏk p¯iznaly, je mezi klientkami R-R jen zlomek (29 za celÈ sledovanÈ obdobÌ). V minulosti vöak tomu b˝valo jinak. Prostitutky byly celkovÏ mladöÌ neû dnes, resp. ve skupinÏ prostitutek byly v˝znamnÏ ËastÏji v minulosti zastoupeny mladöÌ roËnÌky. DÌvky mladöÌ 18 let vËetnÏ tvo¯ily na poË·tku minulÈho stoletÌ okolo 20 % prostitutek, skupina ûen dvacetilet˝ch a mladöÌch se pohybovala mezi 30ñ40 %. Jejich promo¯enost pohlavnÌmi chorobami byla podstatnÏ vyööÌ. Zvl·öù kapavka byla pro mladöÌ roËnÌky typick· (aû 60 % zjiötÏn˝ch kapavek spadalo do vÏkovÈ skupiny do 20 let) poËet Ëerstv˝ch syfilid se pohyboval mezi 30ñ40 %. Za nejrizikovÏjöÌ pro p¯Ìjemce sexu·lnÌch sluûeb lze povaûovat skupinu 19let˝ch, z nichû v letech 1910ñ1913 mÏla kaûd· osm· Ëerstvou kapavku a kaûd· öest· Ëerstvou syfilis. Jak volnÏji se cÌtÌ nynÌ z·kaznÌk v Ëesk˝ch zemÌch ve srovn·nÌ se situacÌ zhruba p¯ed sto lety. DÌky antibiotik˘m se kapavce ¯Ìk· ÑZaplaù p·nb˘h!ì a ani syfilida dnes nep¯edstavuje smrtelnou hrozbu, jen trochu vÏtöÌ komplikace p¯i lÈËenÌ a Kainovo znamenÌ v podobÏ protil·tek p¯Ìtomn˝ch v krvi vÏtöinou po cel˝ zbytek ûivota. To znamen·, ûe p¯i kaûdÈm dalöÌm skreeningovÈm testu na syfilis se v˝sledek bude jevit jako pozitivnÌ. V pr˘bÏhu stoletÌ se sice mnohÈ zmÏnilo, ale st·le platÌ, ûe mladöÌ vÏkovÈ skupiny z˘st·vajÌ pro z·kaznÌka vÏtöÌm rizikem. PoËet dÌvek do dvaceti let vËetnÏ tvo¯Ì dnes mezi prostitutkami zhruba 10ñ15 %, avöak jejich podÌl na v˝skytu sledovan˝ch pohlavnÌch nemocÌ se pohybuje zhruba mezi 20ñ25 %. Incidence HIV u n·s i dÌky vËasnÈ a nadlidskÈ pr·ci neziskov˝ch organizacÌ nenÌ sice velk·, ale kaûdÈ onemocnÏnÌ konËÌ let·lnÏ a vϯte mi, ûe to nenÌ hezkÈ umÌr·nÌ. Nechr·nÏn˝ sex je ruleta a jak ¯Ìk· Albert Einstein: ÑRuleta nem· ani pamÏù ani svÏdomÌ!ì Za zpracov·nÌ dat dÏkuji Ing. Ji¯Ì Vopravilovi z »S⁄ Praha a za odbornou konzultaci MUDr. HanÏ Z·kouckÈ z N·rodnÌ referenËnÌ laborato¯e pro syfilis Praha. Hana Malinov· Literatura Projev Ministra ve¯ejnÈho zdravÌ a tÏlesnÈ v˝chovy dr. Proch·zky dne 25. 5. 1921. DostupnÈ z: http: //www.senat.cz/ zajimavosti/tisky/1vo/tisky/T0764_07.htm Ottova encyklopedie obecn˝ch vÏdomosti, heslo reglementace. DostupnÈ z: http://www.ottovaencyklopedie.cz Hanosek, B. 1920. Prostituce a jejÌ hygiena. »eskoslovensk˝ statistick˝ vÏstnÌk, s. 285ñ329. Hanosek, B. 1921. Prostituce a jejÌ hygiena ñ dokonËenÌ. »eskoslovensk˝ statistick˝ vÏstnÌk, s. 285ñ329. Vopravil, J. et al. 2005. Data Collection. Illegal Activities. Phare Multibeneficiery Statistical Co-operation Program Eurostat Grant Contract, 2004, 19100.005, Czech Republic (nepublikov·no, k dispozici na internetov˝ch str·nk·ch CIRCA). InternÌ data obËanskÈho sdruûenÌ Rozkoö bez rizika: st¯edisko Brno. InternÌ data obËanskÈho sdruûenÌ Rozkoö bez rizika: st¯edisko Praha.
296
P¯ehledy
Střední délka života při narození – vybrané země (země jsou seřazeny podle střední délky života bez rozlišení pohlaví) (Live expectancy at births – selected countries)
Pramen: Zdravotnická ročenka ČR 2004 (Rusko a Ukrajina), Eurostat (ostatní země).
297
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Míra kojenecké úmrtnosti – vybrané země (Infant mortality rates – selected countries) Země Evropská unie (25 členů) Evropská unie (původních 15 členů) Evropská unie (10 nových členů) Albánie Belgie Bosna a Hercegovina Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie Malta Německo (včetně býv. NDR od r. 1991) Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Velké Británie a Sev. Irska Srbsko a Černá Hora Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko
Pozn.: 611961, 881988 atd. Pramen: Eurostat.
298
1950 – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – 47,9 – – –
1960 34,361 33,3 43,661 83,0 23,9 107,0 45,1 20,0 21,5 31,1 21,0 27,7 70,4 29,3 13,1 43,3 39,961 20,0 38,0 26,9 31,6 47,6 114,5 38,1
1970 23,9 22,5 31,0 97,9 21,1 69,1 27,3 20,2 14,2 17,6 13,2 18,2 34,2 19,5 13,3 29,0 26,0 12,5 19,3 17,8 25,0 35,9 87,8 27,9
1980 14,8 12,7 22,5 51,9 12,1 31,5 20,2 16,9 8,4 17,1 7,6 10,0 20,6 11,1 7,8 14,6 14,4 7,5 14,5 15,4 11,4 23,2 54,2 15,2
1990 9,2 7,6 16,0 28,3 6,5 15,3 14,8 10,8 7,5 12,3 5,6 7,3 10,7 8,2 5,8 8,2 12,9 5,088 10,2 13,7 7,3 14,8 31,6 9,1
2000 5,997 5,297 7,8 15,098 4,8 12,597 13,3 4,1 5,3 8,4 3,8 4,4 7,4 6,2 3,0 4,5 5,6 7,598 8,6 10,4 5,1 9,2 11,8 6,0
2004 – – 6,3 8,403 4,3 6,8 11,6 3,7 4,4 6,3 3,3 3,9 6,1 4,9 2,8 4,1 3,5 2,7 7,9 9,4 3,9 6,6 13,2 5,9
60,2
35,0
22,5
12,4
7,0
4,4
4,1
– – – – 66,1 – – – –
16,5 15,9 56,1 77,5 37,5 75,8 40,1 28,6 35,1
12,7 11,3 36,4 55,5 25,9 49,4 29,6 25,7 24,6
8,6 8,1 25,4 24,2 14,3 29,3 17,9 20,9 15,3
7,1 6,9 19,4 11,0 7,8 26,9 9,7 12,0 8,3
5,1 3,8 8,1 5,5 4,8 18,6 5,9 8,6 4,9
4,1 3,2 6,8 4,0 4,5 16,8 3,9 6,8 3,7
–
22,5
18,5
13,9
7,9
5,6
5,1
– – – 31,2 –
84,7 35,4 16,6 21,1 –
54,4 20,7 11,0 15,1 –
33,3 12,3 6,9 9,1 –
22,8 7,6 6,0 6,8 –
13,2 3,9 3,4 4,9 –
7,5 3,5 3,1 4,2 21,5
P¯ehledy
Úhrnná plodnost – vybrané země (Total fertility rate – selected countries) Země Evropská unie (25 členů) Evropská unie (původních 15 členů) Evropská unie (10 nových členů) Albánie Andorra Arménie Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Bulharsko bývalá NSR Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Chorvatsko Irsko Island Itálie Kypr Lichtenštejnsko Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Makedonie Malta Moldávie Monako Německo (včetně býv. NDR od r. 1991) Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko San Marino Slovensko Slovinsko Spojené království Vel. Brit. a Sev. Ir. Srbsko a Černá Hora Španělsko Švédsko Švýcarsko Turecko Ukrajina Ázerbajdžán Gruzie Japonsko Kanada USA
1950 – – – – – – 2,34 – – – – – 2,57 – 2,9951 2,93 – – – 2,50 – – – – – – – – – – 2,1652 3,10 2,51 – – 2,0251 – – – – – – – – – 2,40 – – – – – – –
1960 2,59 2,59 – 6,85 – – 2,56 – – 2,31 2,37 2,11 2,57 – 2,72 2,73 2,21 3,76 4,17 2,41 3,51 – 2,60 – 2,28 2,02 4,11 3,62 – – 2,37 3,12 2,91 2,98 3,10 2,69 2,33 2,28 – 3,07 2,18 2,72 2,59 2,86 2,20 2,44 – – – – 2,00 – –
1970 2,34 2,38 – 5,16 – – 2,25 – – 2,18 1,99 1,91 1,95 2,16 1,82 2,47 1,80 3,93 2,81 2,42 2,54 – 2,40 2,01 1,98 1,98 2,95 2,02 – – 2,03 2,57 2,50 2,20 2,83 2,29 2,89 2,39 – 2,40 2,10 2,43 2,28 2,90 1,92 2,10 – – – – 2,10 – –
1980 1,88 1,82 – 3,62 – – 1,68 – 1,90 2,1579 1,45 2,10 1,55 2,02 1,63 1,95 1,93 3,25 2,48 1,64 2,46 1,75 2,00 1,90 1,49 1,92 2,45 1,99 – – 1,56 1,60 1,72 2,28 2,18 1,65 2,5079 2,21 – 2,32 2,11 1,90 2,26 2,20 1,68 1,55 4,36 – – – 1,75 1,6383 1,84
1990 1,64 1,57 – 3,03 – – 1,62 – 1,7089 1,81 1,45 1,89 1,67 2,04 1,78 1,78 1,69 2,11 2,30 1,33 2,42 – 2,03 2,01 1,61 1,87 2,06 2,05 – – 1,45 1,62 1,93 2,04 1,57 1,46 1,83 1,39 – 2,09 1,46 1,83 2,08 1,36 2,13 1,59 – – – – 1,54 1,71 2,08
2000 1,4497 1,4597 1,2402 2,1099 – – 1,66 – 1,28 1,30 – 1,14 1,77 1,34 1,73 1,88 1,40 1,90 2,08 1,24 1,64 1,58 1,39 1,24 1,76 1,32 1,88 1,72 – – 1,38 1,72 1,85 1,34 1,55 1,36 1,31 1,29 – 1,30 1,26 1,64 1,66 1,24 1,54 1,50 2,2003 – – – 1,36 1,60 2,06
2005 1,52 – 1,2704 – 1,23 1,37 1,6404 1,21 1,2204 1,31 – 1,28 1,80 1,4704 1,80 1,92 1,3504 1,9904 2,05 1,32 1,42 1,50 1,27 1,31 1,70 1,32 1,5204 1,37 1,2604 1,70 1,36 1,73 1,84 1,24 1,40 1,41 1,32 1,28 1,11 1,25 1,23 1,80 1,5303 1,33 1,77 1,42 2,19 1,2004 2,33 1,4404 1,3803 – 2,0703
Pozn.: 511951, 791979 atd. Pramen: Eurostat. Jitka Langhamrová – Tomáš Fiala
299
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
Bibliografie V˝bÏr z ËeskÈ demografickÈ literatury za 2. pololetÌ 2006 a 1. pololetÌ 2007 I. KniûnÌ publikace 1. Bockov·, Gisela. éeny v evropsk˝ch dÏjin·ch. Praha: NLN, 2007, 384 s. 2. »apka, Frantiöek ñ Slez·k, LubomÌr ñ VaculÌk, Jaroslav. NovÈ osÌdlenÌ pohraniËÌ Ëesk˝ch zemÌ po druhÈ svÏtovÈ v·lce. Brno: AkademickÈ nakladatelstvÌ Cerm, 2005, 359 s. 3. Goody, Jack. PromÏny rodiny v evropskÈ historii. Praha: NLN, 2006, 232 s. 4. Hamplov·, Dana (ed.) ñ Zeman, Kryötof ñ ÿeh·kov·, Blanka ñ Pol·öek, VladimÌr ñ Soukupov·, Eva. Mimomanûelsk· plodnost v »eskÈ republice po roce 1989: soci·lnÌ a ekonomickÈ souvislosti. Praha: Sociologick˝ ˙stav AV »R, 2006, 92 s. 5. Haökov·, Hana (ed.) ñ äalamounov·, Petra ñ VÌznerov·, Hana ñ Zamykalov·, Lenka. FenomÈn bezdÏtnosti v sociologickÈ a demografickÈ perspektivÏ. Praha: Sociologick˝ ˙stav AV »R, 2006, 153 s. 6. HlavaËka, Milan. Zlat˝ vÏk ËeskÈ samospr·vy. Samospr·va a jejÌ vliv na hospod·¯sk˝, soci·lnÌ a intelektu·lnÌ rozvoj »ech 1862ñ1913. Praha: Libri, 2006, 208 s. 7. Hol˝, Martin ñ Mikulec, Ji¯Ì (ed.). CÌrkev a smrt. Praha: H⁄ 2007, 301 s. 8. Hor·kov·, Milada. ZahraniËnÌ pracovnÌ migrace v »eskÈ republice dva roky po vstupu »R do EU. Praha: V⁄PSV, 2006, 88 s. 9. Kocourek, J. ñ Paûejov·, L. Menöinov· problematika v »R: komunitnÌ ûivot a reprezentace kolektivnÌch z·jm˘ (Slov·ci, Ukrajinci, Vietnamci a RomovÈ). Praha: Sociologick˝ ˙stav AV »R, 2006, 95 s. 10. Kucha¯ov·, VÏra ñ Svobodov·, Kamila. SÌù za¯ÌzenÌ dennÌ pÈËe o dÏti p¯edökolnÌho vÏku v »R. Praha: V⁄PSV, 2006, 57 s. 11. Leontiyeva, Yana. Postoje k imigrant˘m v »eskÈ republice a v EvropÏ. DostupnÈ z: http://archiv.soc.cas.cz/download/122/SDAinfo0601.pdf 12. Leontiyeva, Yana ñ Vojtkov·, Michaela. http:// www.vupsv.cz/zpravy.htm Zdroje dat o cizincÌch v »R. DostupnÈ z: http: //archiv.soc.cas.cz/ download/123/SDAinfo0602.pdf 13. Leontiyeva, Y. (ed.) ñ Ezzeddine-LuköÌkov·, P. ñ Hirt, T. ñ Jakoubek, M. ñ MalÌnsk·, Jana. Do politiky pr˝ ûena nesmÌ ñ proË? VzdÏl·nÌ a postavenÌ ûen v ËeskÈ spoleËnosti v 19. a na poË·tku 20. stoletÌ. Praha: Libri, Slon, 2005, 176 s. 300
14. Neöporov·, Olga. Rodiny p¯istÏhovalc˘ I. Praha: V⁄PSV, v.v.i. 2007, 62 s. 15. äafr, Ji¯Ì. Soci·lnÌ postavenÌ a ûivotnÌ styl v ËeskÈ spoleËnosti. Praha: 2006, Sociologick˝ ˙stav AV »R, 2006, 64 s. 16. Tup·, Barbora (ed.) ñ »ervinkov·, Alice ñ Linkov·, Marcela ñ ÿeh·Ëkov·, Dana ñ äaldov·, Kate¯ina. VlastnÌ pokoj: 10 pohled˘. Praha: Sociologick˝ ˙stav AV »R, 2004, 93 s. 17. VavreËkov·, Jana. Sledov·nÌ migraËnÌho pohybu Ëesk˝ch obËan˘ do st·t˘ EUñ15 s d˘razem na zemÏ s otev¯en˝m trhem pr·ce pro ËeskÈ obËany. Praha: V⁄PSV, 2006, 34 s. 18. VavreËkov·, Jana a kol. Riziko odlivu lÈka¯˘ a odbornÌk˘ IT/ICT z »eskÈ republiky do zahraniËÌ. Praha: V⁄PSV 2007, 88 s. II. Soubory ˙daj˘ 19. Demografick· roËenka vybran˝ch mÏst »R, 1991 aû 2006. Praha: »S⁄, 2007. 20. Demografick· roËenka »eskÈ republiky 2006. Praha: »S⁄, 2007. 21. Demografick· roËenka kraj˘ »eskÈ republiky 1991 aû 2006. Praha: »S⁄, 2007. 22. Demografick· roËenka okres˘ »eskÈ republiky 1991 aû 2006. Praha: »S⁄, 2007. 23. Demografick· roËenka spr·vnÌch obvod˘ obcÌ s rozö̯enou p˘sobnostÌ 1995 aû 2006. Praha: »S⁄, 2007. 24. Statistick˝ lexikon obcÌ 2007. Praha: »S⁄, 2007. 25. Stav a pohyb obyvatelstva v »R. Praha: »S⁄, 2007. 26. ⁄mrtnostnÌ tabulky za »R a kraje. Praha: »S⁄, 2007. 27. ⁄mrtnostnÌ tabulky za okresy »R v obdobÌ 2001 aû 2005. Praha: »S⁄, 2007. 28. VÏkovÈ sloûenÌ obyvatelstva »eskÈ republiky v roce 2006. Praha: »S⁄, 2007. 29. VnÏjöÌ p¯ÌËiny ˙mrtÌ v »R v letech 1994 aû 2006. Praha: »S⁄, 2007. 30. Vysokoökol·ci z demografickÈho pohledu. Praha: »S⁄, 2007. 31. V˝voj obyvatelstva »eskÈ republiky v roce 2006. Praha: »S⁄, 2007. 32. Zem¯elÌ podle podrobnÈho seznamu p¯ÌËin smrti, pohlavÌ a vÏku v »R (1919 aû 2006). Praha: »S⁄, 2007. III. V˝bÏr statÌ 33. Bart·k, Miloslav ñ Malina, AntonÌn ñ Hor·kov·, PavlÌna. Ekvita ve zdravÌ a zdravotnick˝ch sluûb·ch. Teoretick· v˝chodiska a situace v »eskÈ republice. ZdravotnictvÌ v »eskÈ republice (Z»R), 2007, roË. 10, Ë. 2, s. 60ñ65.
Bibliografie
34. Buûgov·, Radka. Respektov·nÌ autonomie p¯i dlouhodobÈ pÈËi o seniory. Kontakt (K), 2007, roË. 9, Ë. 1, s. 65ñ69. 35. CsÈmy, L. ñ Neöpor, K. ñ Broûov·, J. Delirium tremens v »eskÈ republice: strm˝ vzestup. »asopis lÈka¯˘ Ëesk˝ch (»L»), 2007, Ë. 1, s. 82ñ83. 36. Drbohlav, Duöan ñ Uherek, ZdenÏk. Reflexe migraËnÌch teoriÌ. Geografie, sbornÌk »eskÈ geografickÈ spoleËnosti (GS»GS), roË. 112, Ë. 2, s. 125ñ141. 37. Drbohlav, Duöan ñ Dz˙rov·, Dagmar ñ »ernÌk, Jan. Integrace cizinc˘, û·k˘ z·kladnÌch a st¯ednÌch ökol do ËeskÈ spoleËnosti: p¯Ìklad Prahy. GS»GS, roË. 112, Ë. 2, s. 161ñ184. 38. Dudov·, Radka. RozporuplnÈ diskursy otcovstvÌ. Gender, rovnÈ p¯Ìleûitosti, v˝zkum (GRPV), 2006, roË. 7, Ë. 2, s. 6ñ10. 39. di Fabio, Udo. Ochrana rodiny a mezigeneraËnÌ spravedlnost. Soci·lnÌ politika mezi principem svobody a utv·¯enÌ spoleËenstvÌ. Rodinn· politika (RP), 2006, roË. 1, Ë. 1, s. IñIV. 40. FuËÌk, Petr. VÏkov· homogamie Ëesk˝ch sÚatk˘ 1920ñ2000. Sociologick˝ Ëasopis (S»), 2006, roË. 42, Ë. 4, s. 719ñ739. 41. Grabm¸llerov·, Daniela. Aktu·lnÌ ot·zky bytovÈ politiky ve vazbÏ na EU. Urbanismus a ˙zemnÌ rozvoj (U⁄R), 2007, roË. 10, Ë. 2, s. 3ñ7. 42. Hampl, Martin. Soci·lnÌ geografie: promÏny tematickÈ orientace i p¯etrv·v·nÌ v˝chozÌch problÈm˘ studia. GS»GS, 2006, roË. 111, Ë. 4, s. 382ñ400. 43. HolËÌk, J. ñ ÿehulka, E. Pot¯eba a posl·nÌ zdravotnÌ v˝chovy. »L», 2007, roË. 146, Ë. 1, s. 3ñ8. 44. HolËÌk, J. Hodnoty a perspektivy pÈËe o zdravÌ. »L», 2007, roË. 146, Ë. 8, s. 635ñ641. 45. Hovorka, Daniel. Nov· ˙prava d·vek pomoci v hmotnÈ nouzi a ûivotnÌho minima z pohledu rodin s nezaopat¯en˝mi dÏtmi. Rodinn· politika (RP), roË. 9, Ë. 2, s. 16ñ20. 46. Chaloupkov·, Jana. Dohromady, nebo kaûd˝ zvl·öù? Hospoda¯enÌ s p¯Ìjmy manûelsk˝ch a nesezdan˝ch p·r˘. S», 2006, Ë. 5, s. 971ñ986. 47. Jansk·, Eva. Adaptace/integrace imigrant˘ do majoritnÌ spoleËnosti. Druh· generace cizinc˘ a jejich rodiˢ v »esku. GS»GS, roË. 112, Ë. 2, s. 142ñ160. 48. JeleËek, Leoö ñ Chrom˝, Pavel ñ MartÌnek, Ji¯Ì. V˝voj geografie na UniverzitÏ KarlovÏ v kontextu ËeskÈ geografie od poloviny 19. stoletÌ. GS»GS, 2006, roË. 111, Ë. 4, s. 343ñ367. 49. Jemelka, Martin. Stav a perspektivy v˝zkumu bydlenÌ a ûivota v dÏlnick˝ch koloniÌch. Slezsk˝ sbornÌk (SS), 2007, Ë. 1, s. 50. Jihomoravsk˝ kraj zav·dÌ systÈm Ñrodinn˝ch pas˘ì. RP, 2006, roË. 1, Ë. 1, s. 4. 51. Kalvach, Z. ñ Drbal, C. ñ Zav·zalov·, H. ñ änejdrlov·, M. ñ Ondruöov·, J. Geriatrick˝ pohled na zdravÌ a nemocnost ve st·¯Ì ñ zmÏna para-
digmatu? »L», 2006, roË. 145, Ë. 12, s. 909ñ 915. 52. Klamkov·, Hana. Rod a rasa: ,éensk· ot·zkaë v Tretej rÌöi. GRPV, 2007, roË. 8, s. 46ñ51. 53. Kodrikov·, Zuzana. Co prokazuje z·pis otce do matriky. PR, roË. 9, Ë. 2, s. 18ñ19. 54. Korbel·¯ov·, Irena ñ é·Ëek, Rudolf. StatistickÈ prameny cÌrkevnÌ provenience k dÏjin·m Slezska. SS, 104, 2006, Ë. 2, s. 81ñ89. 55. Ko¯·nov·, Marie ñ Kucha¯ov·, VÏra. Otcovsk· (rodiËovsk·) dovolen·. FÛrum soci·lnÌ politiky (FSP), 2007, roË. 1, Ë. 1, s. 16ñ20. 56. Kotrbov·, Kvetoslava ñ Kastnerov·, MarkÈta. SouËasn˝ stav z·sobov·nÌ jÛdem u ËeskÈ populace. K, 2007, roË. 9, Ë. 1, s. 172ñ178. 57. Kuchtov·, Regina ñ »eselsk˝, Jan. Bytov· v˝stavba v OstravÏ ñ minulost a souËasnost. U⁄R, 2007, roË. 10, Ë. 2, s. 36ñ41. 58. KupËÌk, Ivan. »eskÈ zemÏ na map·ch st¯ednÌ Evropy do poloviny 17. stoletÌ a jejich typologickÈ ËlenÏnÌ. GS»GS, 2006, roË. 111, Ë. 4, s. 436ñ453. 59. Kyzlinkov·, Renata ñ Svobodov·, Kamila. Pr·ce z domova a jejÌ z·sah do rodinnÈho ûivota. FSP, 2007, roË. 1, Ë. 1, s. 11ñ17. 60. Lachmanov·, Lenka. V˝voj a ˙spÏönost model˘ integrace imigrant˘ (na p¯Ìkladu Rakouska, Francie a Nizozemska). GS»GS, roË. 112, Ë. 2, s. 221ñ236. 61. Lux, Martin ñ Sunega, Petr. V˝voj finanËnÌ dostupnosti n·jemnÌho a vlastnickÈho bydlenÌ v pr˘bÏhu hospod·¯skÈ transformace v »eskÈ republice. S», 2006, Ë. 5, s. 851ñ881. 62. Lux, Martin ñ Sunega, Petr. Vliv podmÌnek bydlenÌ na zam˝ölenou migraci ËeskÈ populace za pracÌ. S», 2007, roË. 43, Ë. 2, s. 305ñ332. 63. MachaËov·, Jana ñ MatÏjËek, Ji¯Ì. ÑCo mÏl kdy kdo v hlavÏì. SkupinovÈ subkultury v Ëesk˝ch zemÌch. 1: 1781 ñ 1848 (1989). N·stin. SS, 2006, Ë. 3, s.; 2007, Ë. 1, s. 64. Maty·öov·, Barbora. Je mi Ëty¯icet a m·m dÌtÏ. DÏti a my (DM), 2007, roË. 37, Ë. 4, s. 36ñ37. 65. NeniËka, LubomÌr. D˘sledky uprchlickÈho problÈmu pro n·rodnostnÌ vztahy v MoravskÈ OstravÏ v obdobÌ druhÈ republiky. SS, 2006, Ë. 1. 66. Novotn˝, Josef ñ Jansk·, Eva ñ »erm·kov·, Dita. RozmÌstÏnÌ cizinc˘ v »esku a jeho podmiÚujÌcÌ faktory. Pokus o kvantitativnÌ anal˝zu. GS»GS, roË. 112, Ë. 2, s. 204ñ220. 67. Olomouck˝ kraj. Jak ¯eöÌ nezamÏstnanost regiony. Ve¯ejn· spr·va, 2007, roË. 18, Ë. 17, s. IñXII. 68. Otov·, B. ñ Kalvach, Z. ñ änejdrlov·, M. BiologickÈ mechanizmy st·rnutÌ. »L», 2006, roË. 145, Ë. 9, s. 668ñ694. 69. Pacovsk˝, V. Z dÏjin ËeskÈ gerontologie a geriatrie. »L», 2006, roË. 145, Ë. 9, s. 751ñ754. 301
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
70. Papouökov·, Radka. Migrace za studiem: cizinci na VysokÈ ökole ekonomickÈ v Praze. GS»GS, roË. 112, Ë. 2, s. 185ñ203. 71. PavlÌk, ZdenÏk. V˝voj demografie v kontextu pozn·nÌ objektivnÌ reality. GS»GS, 2006, roË. 111, Ë. 4, s. 401ñ425. 72. Plucar, BohumÌr ñ PatoËka, Ji¯Ì. Sto let od objevu Alzheimerovy choroby. K, 2007, roË. 9, Ë. 1, s. 183ñ184. 73. Proch·zka, B. Pozn·mky o statistice pro zdravotnickÈ obory. »L», 2006, roË. 145, Ë. 11, s. 884ñ885. 74. Pt·Ëek, Pavel ñ Szczyrba, ZdenÏk ñ FÚukal, Miloö. PromÏny prostorovÈ struktury mÏsta Olomouce s d˘razem na rezidenËnÌ funkce. U⁄R, 2007, roË. 10, Ë. 2, s. 19ñ26. 75. SlepiËkov·, Lenka. Nedobrovoln· bezdÏtnost jako sociologickÈ tÈma. S», 2006, Ë. 5, s. 937ñ951. 76. SluËitelnost rodiny a zamÏstn·nÌ, z·jem dÌtÏte a ûensk· a muûsk· identita. RP, 2007, Ë. 1+2, s. 4ñ8. 77. Svobodov·, Kamila. Gender a poskytov·nÌ pÈËe staröÌm osob·m. PR, 2007, roË. 9, Ë. 2, s. 20ñ23; Ë. 3, s. 22ñ24; Ë. 4, s. 20ñ24. 78. äamanov·, Gabriela. Hodnota dÌtÏte v individu·lnÌm ûivotÏ a pro spoleËnost. Naöe spoleËnost (Souvislosti), 2006, Ë. 2, dostupnÈ z: http:// www.cvvm.cas.cz/index.php?disp=nase_spolecno st&offset=103&shw=100061 79. äeveËek, Ond¯ej. BydlenÌ, bytov· ot·zka a bytovÈ pomÏry v BaùovÏ ZlÌnÏ v letech 1918ñ1938. SS, 104, 2006, Ë. 1, s. 18ñ48. 80. äva¯ÌËkov·-Slab·kov·, Radmila. Sluûebnictvo rakousko-ËeskÈ aristokracie v 19. stoletÌ. SS, 2006, Ë. 4, s. 81. Tomko, Luk·ö. Babyboxy poËet usmrcen˝ch dÏtÌ nesnÌûÌ. Rozhovor s p¯edsedou SpoleËnosti soci·lnÌ pediatrie MUDr. Frantiökem Schneibergem. RP, 2006, Ë. 3+4, s. 7ñ8. 82. Tomko, Luk·ö. ProgramovÈ prohl·öenÌ novÈ vl·dy a rodinn· politika. RP, 2007, Ë. 1+2, s. 1ñ2. 83. VavreËkov·, Jana. Mezin·rodnÌ migrace odbornÌk˘ a riziko odchodu Ëesk˝ch lÈka¯˘ do zahraniËÌ. FSP, 2007, roË. 1, Ë. 1, s. 6ñ10. 84. vb. Harmonizace rodinnÈho pr·va v EvropÏ? RP, 2006, roË. 1, Ë. 3+4, s. 1. 85. VeËernÌk, Ji¯Ì. P¯Ìstupy k transformaci a soci·lnÌ reforma v »eskÈ republice. FSP, 2007, roË. 1, Ë. 1, s. 2ñ6. 86. ZdravÌ pro vöechny. Evropsk· ˙¯adovna WHO zhodnotila a novelizovala politiku ÑZdravÌ pro vöechnyì. Z»R, 2007, roË. 10, Ë. 2, s. 42ñ46. Soupis excerpovan˝ch Ëasopis˘ a sbornÌk˘ »ASOPIS L…KAÿŸ »ESK›CH (»L») DÃTI A MY (DM) FORUM SOCI¡LNÕ POLITIKY (FSP) GENDER, ROVN… PÿÕLEéITOSTI, V›ZKUM (GRPV) 302
GEOGRAFIE, SbornÌk »eskÈ geografickÈ spoleËnosti (GS»GS) KONTAKT (K) NAäE SPOLE»NOST RODINN¡ POLITIKA (RP) SLEZSK› SBORNÕK (SS) SOCIOLOGICK› »ASOPIS (S») URBANISMUS A ⁄ZEMNÕ ROZVOJ (U⁄R) VEÿEJN¡ SPR¡VA ZDRAVOTNICTVÕ V »ESK… REPUBLICE (Z»R) hru Population. 2006, z·¯Ì ñ prosinec, Ë. 5ñ6. Vyd·v· INED, Paris. PoslednÌ dvojËÌslo roËnÌku 2006 pokraËuje jako v p¯edch·zejÌcÌch ËÌslech v mapov·nÌ v˝voje svÏtovÈ populace. Tentokr·te je v rubrice ÑDemografie svÏta: souËasn˝ stav a trendyì studie autor˘: J. M. Guzm·n, J. RodrÌgez, J. MartÌnez , J. M. Contreras a D. Gonz·lez Demografie LatinskÈ Ameriky a Karibiku od roku 1950. Ve vÌce neû stostr·nkovÈ pr·ci (vËetnÏ podrobnÈ statistickÈ p¯Ìlohy) rozebÌrajÌ v˝voj z·kladnÌch demografick˝ch ukazatel˘, jako je plodnost, ˙mrtnost, vËetnÏ dÏtskÈ, apod. Pozornost vÏnujÌ r˘zn˝m model˘m demografickÈ transformace a specifickÈmu v˝voji v jednotliv˝ch zemÌch. Zab˝vajÌ se podrobnÏ vÏkovou strukturou jednotliv˝ch zemÌ vËetnÏ problematiky st·rnutÌ populace. NechybÌ ani hodnocenÌ vnit¯nÌ i mezist·tnÌ migrace spojenÈ s v˝razn˝mi znaky postupujÌcÌ urbanizace. Samostatn· pas·û je vÏnov·na v˝voji vzdÏlanosti a odstraÚov·nÌ analfabetismu. Specifikou Francie, tedy p¯ÌtomnostÌ cizinc˘, imigrant˘ a jejich dÏtÌ, se zab˝vajÌ dva p¯ÌspÏvky. Pod n·zvem Posuzov·n podle jejich administrativy (A. S. Bruno ñ P. Rygiel ñ A. Spire a C. Zalc) je autory popisov·no Ñzpracov·nÌ ˙¯ednÌch spis˘ o pracovnÌch pobytech cizinc˘ ve Francii v letech 1917ñ 1984ì. Druh˝ p¯ÌspÏvek z tohoto oddÌlu m· n·zev Trvalost mezigeneraËnÌ nerovnosti sv·zan· s imigracÌ: trh pr·ce pro imigranty a jejich potomky ve Francii (D. Meurs, A. PailhÈ, P. Simon). V oddÌle informujÌcÌm o v˝zkumn˝ch pracÌch jsou za¯azeny dva p¯ÌspÏvky. PrvnÌm je Rozvoj sportovnÌ demografie: Metoda duration analysis aplikovan· na populace Ëlen˘ sportovnÌ federace (F. de Bruyn ñ A. BringÈ) a Pokles plodnosti v Ir·nu 1981ñ1999: aplikace metody pravdÏpodobnosti zv˝öenÌ po¯adÌ (M. Hosseini-Chavoshi, P. McDonald, M. J. Abbasi-Shavazi). Bibliografick· Ë·st m· tentokr·te souhrnn˝ n·zev ÑDemografick· kontinuita a diskontinuita v rozvojov˝ch zemÌchì. Ze zajÌmav˝ch titul˘ m˘ûeme uvÈst nap¯. recenze knih zab˝vajÌcÌch se HIV a AIDS v Africe, nebo problematikou ûen a ûenskÈ ot·zky v »ÌnÏ. lp
Bibliografie
Population et sociÈtÈs. 2007, Ë. 430, 431, 432, 433. Vyd·v· INED, Paris. V prvnÌm ËÌsle roËnÌku 2007 (430.) se auto¯i J. Bilsen, J. Cohen a L. Deliens z Belgie a Holandska zab˝vajÌ problematikou Konec ûivota v EvropÏ: z hlediska praktickÈ medicÌny. V materi·lu seznamujÌ s dnes Ëasto diskutovan˝mi ot·zkami odchodu ze ûivota, s p¯Ìstupem k euthanazii v jednotliv˝ch evropsk˝ch zemÌch i se z·konn˝mi opat¯enÌmi p¯ijat˝mi v tÈto souvislosti ve äv˝carsku Ëi Nizozemsku. Z·kladem materi·lu je informace vych·zejÌcÌ z ankety uskuteËnÏnÈ v roce 2002 mezi lÈka¯i simult·nnÏ v öesti zemÌch Evropy (Belgie, D·nsko, It·lie, Nizozemsko, ävÈdsko, äv˝carsko) na tÈma ñ Eureld (European End-of-Life Decisions). JednotlivÈ podkapitoly, kterÈ se zab˝vajÌ v˝sledky ankety, majÌ tyto n·zvy: U jednoho aû dvou ze t¯Ì p¯edpokl·dan˝ch ˙mrtÌ, mohlo smrt urychlit lÈka¯skÈ rozhodnutÌ, SnÌûenÌ bolesti nebo zastavenÌ oöet¯ov·nÌ, Euthanazie je m·lo rozö̯en·, Praktikov·nÌ siln˝ch lÈk˘ aû do smrti. ⁄norovÈ, 431. ËÌslo m· n·zev Baby-boom: PokraËov·nÌ a konec. Jeho autor A. Monnier se zde vÏnuje fenomÈnu baby-boomu objevujÌcÌmu se v demografii v poslednÌch zhruba öedes·ti letech. K n·r˘stu porodnosti doch·zelo zejmÈna v obdobÌ po druhÈ svÏtovÈ v·lce a to aû do zaË·tku sedmdes·t˝ch let. Jak se tato situace projevÌ dnes, kdy zaËÌn· prvnÌ generace dÏtÌ odch·zet do d˘chodu, se autor pt· v kapitol·ch: Odchod do d˘chodu dÏtÌ babyboomu bude redukovat nezamÏstnanost? a O kolik se bude muset zv˝öit poËet mÌst v za¯ÌzenÌch pro staröÌ osoby. PoslednÌ kapitola m· n·zev Rozpor baby-boomu ñ boom ˙mrtÌ. DvÏ dÏti na ûenu ve Francii roku 2006: jsou p¯ÌËinou migranti? ñ pod tÌmto n·zvem se auto¯i
432. ËÌsla bulletinu F. Heran a G. Pison zab˝vajÌ podrobnÏ velmi pozitivnÌm demografick˝m v˝vojem ve Francii, kter· se v plodnosti za¯azuje do öpiËky evropsk˝ch zemÌ. JednotlivÈ oddÌly jsou za¯azeny podle n·zv˘: Velk˝ p¯ÌspÏvek v p¯ÌpadÏ porod˘, slab˝ v p¯ÌpadÏ plodnosti, P¯Ìnos cizinc˘ k ˙rovni plodnosti v zemi: +0,1 dÌtÏte na ûenu, Imigrace nebo ne, v˝jimeËn· plodnost v EvropÏ. Cizinci p¯ispÌvajÌ porody ve Francii zhruba ve 12 % a imigranti, vËetnÏ cizinc˘, kte¯Ì se stali Francouzi, kolem 15 %. Plodnost cizinc˘ je vyööÌ neû u Francouz˘ (v roce 2004 tento pomÏr Ëinil 3,3 dÌtÏte oproti 1,8). Studii doplÚujÌ graf ukazujÌcÌ v˝voj plodnosti cizinc˘ a Francouz˘ v Ëase, aktu·lnÌ Ñstrom ûivotaì metropolitnÌ Francie a podrobn· tabulka z·kladnÌch demografick˝ch ˙daj˘ za obdobÌ 1950 aû 2006. Ve stati Afrika ñ monitorov·nÌ v˝voje populace v terÈnu pro lepöÌ pozn·nÌ demografick˝ch tendencÌ E. Guyavarch seznamuje Ëten·¯e 433. ËÌsla bulletinu s ËinnostÌ, kterou pracovnÌci N·rodnÌho institutu demografick˝ch studiÌ (INED) a Institutu v˝zkumu rozvoje (IRD) zajiöùujÌ ve t¯ech mÌstech Ñöet¯enÌ populace a zdravÌì ve st·tÏ Senegal v z·padnÌ Africe. Mimo demografick˝ch ˙daj˘ jako je narozenÌ, sÚatky, ˙mrtÌ a migrace, zjiöùujÌ i ot·zky spojenÈ s pÈËÌ o zdravÌ a fungov·nÌ rodiny. AnketnÌ ot·zky kvantitativnÌho charakteru jsou doplÚov·ny i kvalitativnÌm öet¯enÌm. V˝bÏr Senegalu se mj. v·ûe na skuteËnost, ûe pr·vÏ v oblasti jiûnÌ Sahary v Africe by se podle prognÛzy OSN mÏl do roku 2050 vÌce neû zdvojn·sobit poËet obyvatel. V uvedenÈm roce by zde mÏlo ûÌt celkem 1,8 miliardy obyvatel. ZjiötÏnÈ skuteËnosti autor pak zobecÚuje v podkapitol·ch zab˝vajÌcÌch se ot·zkou Jak snÌûit mate¯skou ˙mrtnost a P¯ek·ûky rozö̯enÌ antikoncepce v Africe. lp
303
Demografie, 2007, roË. 49, Ë. 4
POKYNY PRO AUTORY Redakce přijímá rukopisy v tištěné a elektronické podobě. V průvodním dopise uveďte úplnou kontaktní adresu, včetně e-mailu, a číslo účtu pro zaslání honoráře. Rozsah příspěvku: Textová část studie nesmí přesahovat 15 normostran (1 NS = 1800 znaků vč. mezer), tj. 27 000 znaků včetně mezer. Příspěvky do oddílů: Sčítání lidu, Diskuse a Přehledy nesmí přesahovat 8 NS, recenze 4 NS, zprávy a anotace literatury 2 NS. Je třeba, aby zaslaná studie obsahovala abstrakt do 5 řádků (Ř), resumé do 20 Ř, abecední seznam citované literatury a stručnou informaci o autorovi – jeho odborném zaměření a názvy nejdůležitějších prací (do 5 Ř). Rukopis je třeba zaslat v textovém editoru Word, zdrojová data pro tabulky a grafy v programu Excel, obrázky a mapy ve formátu *.tif, *.jpg, *.eps (blíže Zásady pro optimální podobu textu a citací). Tabulky, grafy a obrázky je třeba zařadit do textu, jednotlivé strany musí být očíslovány. Recenzní řízení provádí redakční rada, která se schází 3x do roka. Rozhodnutí o publikování rukopisu, resp. závěru redakční rady, je autorovi sděleno do 14 dnů po zasedání redakční rady. Redakce provádí jazykovou úpravu textu. Zásady pro optimální podobu textu a citací A. Texty Při psaní v textovém editoru PC Word je třeba dodržovat tyto zásady: 1. V nastavení odstavce používejte pouze zarovnání VLEVO (na levou zarážku) bez odsazení první řádky (k odlišení odstavce vynechat řádek). 2. Předsazení řádky, automatické úrovně číslování a vyznačování (např. u poznámek), nastavení typů odstavců pro různé druhy textů (titulky, podtitulky) je v dalším zpracování nepoužitelné (např. text poznámky, na kterou je v odstavci číselný odkaz, vypište za tento odstavec mezi dvě volné řádky). 3. Vyznačování v odstavci (kurzívou, tučně) a používání indexů bude do sazby korektně přeneseno. 4. Nepoužívejte (v nastavení vypněte) funkci, která nuceně přesunuje do další řádky jednohláskové předložky a spojky (a, s, z, v, k apod.), jež by jinak vyšly na konec řádky. Textový editor vsune do textu programové informace o tomto tzv. nuceném dělení, které nelze jinak než ručně pracně odstranit. 5. Nepoužívejte různé druhy podtisků a barev pro úpravu textů, titulků, podtitulků a tabulek (u tabulek nepoužívejte dvojité čáry) a grafů. Text bude v konečné úpravě zalomen v jiné velikosti a typu písma, do více sloupců a na jinou šířku sloupce než na tu, která je nastavena v textovém editoru, proto jakákoliv „grafická úprava“ v textu je zbytečná. Úroveň stupňů důležitosti, např. u titulků, podtitulků vyznačte (kurzíva – vlnovkou, tučně – podtržením) ve vytištěném rukopise. B. Grafy, obrazové soubory 1. Pro zpracování grafů je kromě požadovaného typu (sloupcový, spojnicový, bodový apod.) nutné připojit zdrojová data v programu Excel. 2. Všechny obrazové soubory – např. mapy, fotografie ukládejte mimo textový soubor samostatně ve formátech *.tif, *.jpg, *.eps s odkazem v textu (graf 1, schéma 1 apod.). 3. Pro další technologické zpracování je důležité, aby bitmapové soubory měly v požadované velikosti rozlišení 300 dpi (bodů na palec).
304
4. Podkladem pro tisk mohou být klasické fotografie (barevné i černobílé) na fotopapíru. C. Pravidla citací a popisky Příklady základních druhů citací: Monografie – Roubíček, Vladimír. 1997. Úvod do demografie. Praha: Codex Bohemia. (U publikace s více než třemi autory se uvádí jen příjmení prvního autora, na ním následuje zkratka aj., u zahraničních publikací et al.) – Hantrais, Linda (ed.). 2000. Gendered Policies in Europe. Reconciling Employment and Family Life. London: Macmillan Press. – Potraty. 2005. Praha: Ústav zdravotnických informací a statistiky. Články v časopisech – Bakalář, Eduard – Kovařík, Jiří. 2000. Otcové, otcovství v České republice. Demografie, 42, s. 266–272. Pokud je časopis stránkován průběžně v celém ročníku, není nutný údaj o čísle. Články ve sbornících Daly, Mary. 2004. Rodinná politika v evropských zemích. In Perspektivy rodinné politiky v ČR, s. 62–71. Praha: MPSV ČR. Elektronické dokumenty Je třeba uvést: 1. specifikaci média (on-line, CD ROM, databáze, datový soubor, disketa) 2. datum stažení (cit. 29. 10. 2005) 3. webovou adresu (dostupné z: http://www.czso.cz) Hoem, Jan M. Why does Sweden have such high fertility? Demographic Research (on-line), 13, (cit. 4. 9. 2005), dostupné z: http://demographic-research.org/Volumes/Vol13/22/ Přednášky z konferencí Maur, Eduard. Problémy studia migrací v českých zemích v raném novověku. Příspěvek přednesený na konferenci Dějiny migrací v českých zemích v novověku. Praha, 14. 10. 2005. Seznam literatury a odkazy Jednotlivé položky jsou řazeny podle abecedy, více prací od téhož autora je řazeno sestupně od nejstarší k nejnovější. Pokud má autor v seznamu v jednom roce více pložek, rozlišují se přidáním písmen a, b, c ... za rok vydání. Příklad: Syrovátka, Augustin. 1962a. Úrazy v domácnosti. Česká pediatrie, 17, s. 750–753. Syrovátka, Augustin. 1962b. Úmrtnost dětí v českých zemích na dopravní úrazy. Časopis lékařů českých, 101, s. 1513–1517. Odkazy v textu na seznam literatury (Srb, 2004); (Srb, 2004: 36–37); (Syrovátka aj.,1984). Popisky tabulek a grafů Tab. 1 Pohyb obyvatelstva, 1990–2005 Graf 1 Pravděpodobnost uzavření sňatku svobodných žen podle věku, 1991–2005 Adresa redakce: Český statistický úřad, redakce Demografie, Na padesátém 81, 100 82 Praha 10-Strašnice, telefon: 274 052 838, e-mail:
[email protected], http://.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ demografie