revue pro v zkum populaënìho v voje

2006

2 revue pro v˝zkum populaËnÌho v˝voje

»L¡NKY ñ Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdÌly aneb jak se vede dÏtem za druhÈho demografickÈho p¯echodu ● Ludmila Fialov·: Trendy ve sÚatkovÈm chov·nÌ obyvatelstva »eskÈ republiky ve 20. stoletÌ ● Kamila Svobodov·: St·rnutÌ obyvatelstva »eskÈ republiky podle pohlavÌ a genderu SČÍTÁNÍ LIDU ● RECENZE ● ZPRÁVY ● PŘEHLEDY ● BIBLIOGRAFIE

obsah

»L¡NKY Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdÌly aneb jak se vede dÏtem za druhÈho demografickÈho p¯echodu ........................................................................................................... 77 Ludmila Fialov·: Trendy ve sÚatkovÈm chov·nÌ obyvatelstva »eskÈ republiky ve 20. stoletÌ ....... 97 Kamila Svobodov·: St·rnutÌ obyvatelstva »eskÈ republiky podle pohlavÌ a genderu ................... 109 S » Õ T¡ N Õ L I D U Josef Jeûek ñ Pavel »trn·ct: SËÌt·nÌ lidu k 1. b¯eznu 1950: Digitalizace a vyuûitÌ nepublikovan˝ch rukopisn˝ch tabulek ...................................................................................... 119 RECENZE Historick· demografie nejen na Ostravsku ñ sbornÌk k ûivotnÌmu v˝roËÌ profesora Dokoupila (Ludmila Fialov·) ...................................................................................................................... 127 Demografick· roËenka spr·vnÌch obvod˘ obcÌ s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ (1995ñ2004) (Milan KuËera) .......................................................................................................................... 128 O muûskÈ identitÏ (MarkÈta Seligov·) .......................................................................................... 129 ZahraniËn· migr·cia v Slovenskej republike (Danuöa JurËov·) ................................................... 130 Vienna Yearbook of Population Research 2005 (Kryötof Zeman) ................................................. 132 Z P R ¡V Y Z »eskÈ demografickÈ spoleËnosti ñ Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc. öedes·tilet˝ ñ ZdenÏk PavlÌk pÏtasedmdes·tilet˝ ñ JUDr. VladimÌr Srb zem¯el ñ Konference Rodina a rodiËovstvÌ ñ O d˘chodovÈ reformÏ ñ Medzin·rodn· konferencia: Postponement of Childbearing in Europe 1. ñ 3. 12. 2005, ViedeÚ ñ Studenti demografie, Mal· Sk·la a region·lnÌ populaËnÌ v˝voj na severu »ech ............................................................................................................................... 134 P ÿ E H L E DY Co je automatizovanÈ kÛdov·nÌ p¯ÌËin smrti ................................................................................. 143 B I B L I O G R A F I E ..................................................................................................................... 149

N·zory autor˘ se nemusÌ vûdy shodovat se stanovisky redakËnÌ rady.

contents ARTICLES Saha McLanahan: Diverging Destinies: How Children Are Faring under the Second Demographic Transition .............................................................................................................. 77 Ludmila Fialov·: Trends in Marriage in Twentieth-Century Czech Republic ................................ 97 Kamila Svobodov·: The Ageing of the Population of the Czech Republic by Gender ................. 109 P O P U L AT I O N C E N S U S Josef Jeûek ñ Pavel »trn·ct: Population Census as of 1 March 1950: The Digitisation and Use of Tables from Unpublished Manuscripts ................................................................... 119 B O O K S A N D P U B L I C AT I O N S The Historical Demography Not Only for the Ostravaís Region ñ Proceedings to Life Jubilee of Professor Dokoupil (Ludmila Fialov·) ................................................................................. 127 Demographic Yearbook of the Administrative Districts of Municipalities with Extended Powers (1995ñ2004) (Milan KuËera) ........................................................................................ 128 On Male Identity (MarkÈta Seligov·) ............................................................................................ 129 Foreign Migration in the Slovak Republic (Danuöa JurËov·) ....................................................... 130 Vienna Yearbook of Population Research 2005 (Kryötof Zeman) ................................................. 132 REPORT ñ SURVEYS ñ BIBLIOGRAPHY

© »esk˝ statistick˝ ˙¯ad 2006 Vyd·v· »ESK› STATISTICK› ⁄ÿAD ve Studiu GSW, »s. arm·dy 31, 160 00 Praha 6. ÿÌdÌ redakËnÌ rada: Ing. Ji¯ina R˘ûkov·, CSc. (p¯edsedkynÏ redakËnÌ rady), Mgr. VÏra Hruökov·, CSc. (v˝konn· redaktorka), PhDr. Milan Aleö, RNDr. Ludmila Fialov·, CSc., Doc. Ing. Zuzana Finkov·, CSc., Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc., Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc., Ing. Milan KuËera, PhDr. VÏra Kucha¯ov·, CSc., Ing. Jitka Langhamrov·, CSc., Prof. Ing. ZdenÏk PavlÌk, DrSc., Prof. RNDr. Jitka Rychta¯Ìkov·, CSc., Doc. Ing. Eduard SouËek, CSc., JUDr. VladimÌr Srb, Ing. Miroslav äimek, Ing. Josef äkrabal. Vych·zÌ Ëty¯ikr·t roËnÏ. Informace o p¯edplatnÈm pod·v· a objedn·vky p¯ijÌm· redakce. Adresa redakce: Praha 10 ñ Straönice, Na pades·tÈm 81, PS» 100 82, telefon: 274 052 834, e-mail: [email protected] Informace o p¯edplatnÈm a objedn·vky vy¯izuje firma MYRIS TRADE s. r. o., P. O. Box 2, 142 00 Praha 4. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povolila »esk· poöta, s. p., OdötÏpn˝ z·vod Praha Ë. j. nov 6364/98 ze dne 9. 2. 1998 Sazba, grafickÈ zpracov·nÌ a tisk ñ Studio GSW, »s. arm·dy 31, Praha 6, tel./fax: 233 326 945, e-mail: [email protected] Cena jednoho v˝tisku 48 KË, roËnÌ p¯edplatnÈ 192 KË + poötovnÈ. IndexovÈ ËÌslo 46 465 ï ISSN 0011-8265 ï Reg. zn. MK »R E 4781. Nevyû·danÈ rukopisy se nevracejÌ. »Ìslo 2/2006, roËnÌk 48. Rukopis p¯ed·n tisk·rnÏ 14. 3. 2006. Toto ËÌslo vyölo v Ëervnu 2006.

2006 ï RO»NÕK 48 ï »ÕSLO 2

PROHLUBUJÕCÕ SE ROZDÕLY ANEB JAK SE VEDE DÃTEM ZA DRUH…HO DEMOGRAFICK…HO PÿECHODU* SARA MCLANAHAN** Diverging Destinies: How Children Are Faring under the Second Demographic Transition The study is a translation from the American demographic journal Demography, Nov 2004, 41, 4, pp 607ñ627. In this article the author argues that the trends associated with the second demographic transition are following two trajectories and leading to greater disparities in childrenís resources. Whereas children who were born to the most-educated women are gaining resources, in terms of parentsí time and money, those who were born to the least-educated women are losing resources. The forces behind these changes include feminism, new birth control technogies, changes in labor market opportunities, and welfare-state policies. She contends that Americans should be concerned about the growing disparity in parental resources and that the government can do more to close the gap between rich and poor children. Demografie, 2006, 48: 77ñ96

V tomto Ël·nku se snaûÌm dok·zat, ûe trendy prov·zejÌcÌ druh˝ demografick˝ p¯echod vedou dvÏma smÏry, kterÈ vytv·¯ejÌ vÏtöÌ rozdÌly v prost¯edcÌch rodiË˘ vynakl·dan˝ch na v˝ûivu a v˝chovu dÏtÌ. ZatÌmco dÏti, kterÈ se narodily nejvÌce vzdÏlan˝m ûen·m***, zÌsk·vajÌ od rodiË˘ vÌce Ëasu a penÏz, dÏti, kterÈ se narodily nejmÈnÏ vzdÏlan˝m ûen·m, dost·vajÌ naopak mÈnÏ. V pozadÌ tohoto v˝voje stojÌ feminismus, novÈ antikoncepËnÌ technologie, zmÏny p¯Ì*

»l·nek je p¯ekladem: Sara McLanahan. Diverging Destinies: How Children Are Faring Under the Second Demographic Transition. Demography, Nov 2004, roË. 41, Ë. 4, s. 607ñ627. Redakce Demografie dÏkuje redakci americkÈho demografickÈho Ëasopisu Demography za laskavÈ svolenÌ s publikov·nÌm. ** Sara McLanahan, katedra sociologie a institut ve¯ejn˝ch a mezin·rodnÌch z·leûitostÌ Woodrowa Wilsona, Princetonsk· universita, 265 Wallace Hall, Princeton, NJ 08544; e-mail: [email protected]. P¯edchozÌ verze tohoto Ël·nku byla uvedena jako projev na v˝roËnÌm zased·nÌ DemografickÈ spoleËnosti USA Population Association of America konanÈm 1.ñ3. dubna 2004 v Bostonu. PodnÏtn˝mi koment·¯i k p¯edch·zejÌcÌ verzi Ël·nku p¯ispÏli ËlenovÈ asociace MacAthur Network zab˝vajÌcÌm se projektem ÑRodina a Ekonomikaì, d·le Anne Case, Andrew Cherlin, Angus Deaton, Greg Duncan, Irv Garfinkel, Josh Goldstein, John Hobcraft, Christopher Jencks, Kathleen Kiernan, Dan Lichter, Robert Moffitt, Robert Pollak a Judith Seltzer, kter˝m tÌmto vyjad¯uji svou vdÏËnost. PomocÌ Ëi radou p¯ispÏli i Kevin Bradway, Marcia Carlson, Christine Connelly, Jean Knab, Regina Leidy, Cynthia Osborne, Christine Percheski a Brenda Szittya. *** Pozn. p¯ekl.: Zde i d·le bylo t¯eba ponÏkud upravit termÌny pouûÌvanÈ autorkou pro stupnÏ vzdÏl·nÌ. Vzhledem k tomu, ûe se systÈmy vzdÏl·v·nÌ v USA a v »R vz·jemnÏ liöÌ a ûe autorka nÏkdy nepouûÌv· jednoznaËn˝ch termÌn˘, p¯ekl·d·me jÌ pouûÌvan˝ termÌn most-educated jako nejvÌce vzdÏlanÈ, least-educated jako nejmÈnÏ vzdÏlanÈ; termÌn college-educated byl p¯eloûen jako terci·rnÌ vzdÏl·nÌ.

77

Demografie, 2006, roË. 48, Ë. 2

leûitostÌ na trhu pr·ce a st·tnÌ soci·lnÌ politika. DomnÌv·m se, ûe by AmeriËanÈ mÏli b˝t znepokojeni tÏmito prohlubujÌcÌmi se rozdÌly mezi rodiËi, pokud jde o objem prost¯edk˘ vynakl·dan˝ch na v˝chovu dÏtÌ, a ûe by vl·da mÏla z·sadnÏji p¯ispÌvat ke zmenöov·nÌ propasti mezi bohat˝mi a chud˝mi dÏtmi. BÏhem prvnÌho demografickÈho p¯echodu, kter˝ zaËal v z·padnÌch pr˘myslov˝ch zemÌch na poË·tku 19. stoletÌ a pokraËoval jeötÏ v prvnÌch desetiletÌch 20. stoletÌ, klesla ˙mrtnost a plodnost a rostly n·klady na v˝chovu dÌtÏte (Coale ñ Watkins, 1986; Notestein, 1945). Pro dÏti snÌûenÌ ˙mrtnosti znamenalo, ûe jich mÈnÏ ztratilo rodiËe, a snÌûenÌ plodnosti mÏlo za n·sledek, ûe mÏly mÈnÏ sourozenc˘, se kter˝mi by se musely dÏlit. RostoucÌ z·jem rodiË˘ o kvalitu ûivota dÏtÌ znamenal vyööÌ n·klady na ökolnÌ vzdÏl·nÌ. DÏti dospÌvajÌcÌ v pades·t˝ch letech 20. stoletÌ ûily ËastÏji v tradiËnÌ ˙plnÈ rodinÏ, tÏöily se lepöÌmu zdravÌ a ËastÏji chodily do ökoly, neû ty, kterÈ vyr˘staly p¯ed sto lety. Tyto zmÏny zas·hly celou spoleËnost a tÏûily z nich dÏti bohatÈ i chudÈ. Jak se vede dÏtem narozen˝m za druhÈho demografickÈho p¯echodu, kter˝ zaËal kolem roku 1960, tak jasnÈ nenÌ. K z·kladnÌm trend˘m druhÈho demografickÈho p¯echodu pat¯Ì odkl·d·nÌ plodnosti a uzavÌr·nÌ sÚatk˘, zvyöujÌcÌ se poËet kohabitacÌ a rozvod˘, rostoucÌ poËet dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ a d·le rostoucÌ ekonomick· aktivita matek mal˝ch dÏtÌ (Lesthaeghe, 1995; Lesthaeghe ñ Surkyn, 1988; Mason ñ Jensen, 1995). NÏkterÈ z tÏchto trend˘, jako nap¯Ìklad odkl·d·nÌ narozenÌ dÏtÌ do vyööÌho vÏku, majÌ za n·sledek r˘st objemu prost¯edk˘, kter˝mi rodiËe disponujÌ, zatÌmco jinÈ, jako vzestup rozvodovosti nebo rozenÌ dÏtÌ mimo manûelstvÌ, znamenajÌ naopak zmenöov·nÌ tohoto objemu. DalöÌ, nap¯. zv˝öenÌ ekonomickÈ aktivity matek mal˝ch dÏtÌ, mohou znamenat jak ztr·tu tak zisk. Mnoho vÏdc˘ tvrdÌ, ûe trendy spojenÈ s druh˝m demografick˝m p¯echodem majÌ spoleËn˝ z·klad a ûe vych·zejÌ ze spoleËnÈho jmenovatele, kter˝m je modernizace a r˘st ekonomickÈ nez·vislosti ûen1). RovnÏû tvrdÌ, ûe lidÈ, zvl·ötÏ ûeny, p¯ijÌmajÌcÌ novÈ spoleËenskÈ jevy jako prvnÌ, jsou na nÏ nejlÈpe p¯ipraveni, ze zmÏn nejvÌce zÌsk·vajÌ a nejlÈpe se vyrovnajÌ s jejich d˘sledky2). VÏtöina lidÌ si myslÌ, ûe za zmÏny v utv·¯enÌ rodiny jsou odpovÏdnÈ nejvÌce vzdÏlanÈ ûeny. NÏkdejöÌ viceprezident Dan Quayle zÌskal öirokou podporu ve¯ejnosti, kdyû pok·ral Murphy Brownovou ñ postavu z televiznÌ komedie za to, ûe mÏla nemanûelskÈ dÌtÏ. Pro mnoho AmeriËan˘ se ale Murphy Brownov· stala symbolem novÈ, profesion·lnÌ ûeny, kter· dala p¯ednost kariÈ¯e p¯ed manûelstvÌm (Morrow, 1992). V tomto Ël·nku ukazuji, ûe tlaky, jeû jsou hnacÌ silou druhÈho demografickÈho p¯echodu, rozdÏlujÌ ûeny na dvÏ skupiny, kterÈ majÌ pro jejich dÏti rozdÌlnÈ d˘sledky. Tendence, jako je odkl·d·nÌ rozenÌ dÏtÌ a r˘st ekonomickÈ aktivity matek s dÏtmi, vedou k r˘stu objemu prost¯edk˘, kterÈ tyto ûeny mohou na dÏti vynaloûit, zatÌmco r˘st rozvodovosti a vzestup podÌlu dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ vedou naopak ke zmenöov·nÌ objemu tÏchto prost¯edk˘. PrvnÌm smÏrem se navÌc vyd·vajÌ ûeny, kterÈ jiû nejvÌce p¯ÌleûitostÌ a prost¯edk˘ majÌ, zatÌmco ûeny s nejmenöÌmi p¯Ìleûitostmi a prost¯edky se vyd·vajÌ tÌm druh˝m3). V d˘sledku toho doch·zÌ bÏhem druhÈho demografickÈho p¯echodu mezi jednotliv˝mi spoleËensk˝mi t¯Ìdami k prohlubov·nÌ rozdÌl˘ v objemu prost¯edk˘ na v˝chovu dÏtÌ (Cherlin, 1996; Haveman et al., 2004; Hernandez, 1993). DÏti, poch·zejÌcÌ z prost¯edÌ s nejvÏtöÌmi 1) Lesthaege (1995) po¯Ìdil vynikajÌcÌ p¯ehled r˘zn˝ch vysvÏtlenÌ tÏchto trend˘ vËetnÏ vysvÏtlenÌ ekonomickÈho a ideologickÈho. 2) Toto tvrzenÌ platilo u prvnÌho p¯echodu a p¯edpokl·dajÌ ho i teorie druhÈho p¯echodu vËetnÏ tÏch, ve kter˝ch je kladen d˘raz na zmÏny hodnotovÈho systÈmu (Aries, 1980), a tÏch, kterÈ kladou d˘raz na zmÏny ekonomickÈ (Becker, 1981). Nap¯Ìklad Blossfeld et al. (1995: 203) studoval vztah mezi dosaûen˝m vzdÏl·nÌm a rozvodovostÌ a tvrdil, ûe ÑlidÈ s vyööÌm vzdÏl·nÌm spÌöe ukonËÌ neöùastnÈ manûelstvÌ rozvodem a jsou schopnÏjöÌ se s d˘sledky takovÈho rozvodu vyrovnat.ì RovnÏû uvedl hypotÈzu, ûe vzdÏlanostnÌ gradient bude v zemÌch se ötÏd¯ejöÌmi soci·lnÌmi d·vkami slaböÌ. 3) Mnoho myölenek uveden˝ch v tomto Ël·nku bylo inspirov·no projektem nazvan˝m ÑSpoleËenskÈ dimenze nerovnostiì, kter˝ financovaly nadace Russel Sage a Carnegieho nadace (Neckerman, 2004).

78

Sara McLanahan: ProhlubujÌcÌ se rozdÌly aneb jak se vede dÏtem za druhÈho demografickÈho p¯echodu

v˝hodami, zÌsk·vajÌ dalöÌ znaËnÈ prost¯edky. Ve srovn·nÌ s dÏtmi ze stejnÈ spoleËenskÈ skupiny z obdobÌ p¯ed 40 lety jsou jejich matky vyzr·lejöÌ a ËastÏji pracujÌ v dob¯e placen˝ch zamÏstn·nÌch. Tyto dÏti se narodily do stabilnÌch svazk˘ a se sv˝mi otci tr·vÌ vÌce Ëasu. Na rozdÌl od nich dÏti, kterÈ se rodÌ matk·m s nejniûöÌm spoleËensk˝m statutem, dost·vajÌ od sv˝ch rodiË˘ mÈnÏ, pop¯ÌpadÏ nic. Jejich matky pracujÌ v zamÏstn·nÌch s nÌzk˝mi platy. Vz·jemnÈ vztahy jejich rodiË˘ nejsou stabilnÌ a o mnohÈ z nich se jejich biologiËtÌ otcovÈ starajÌ jen minim·lnÏ. AËkoliv jsou jejich rodiËe vzdÏlanÏjöÌ neû p¯ed 40 lety, zÌsk·vajÌ tyto dÏti od sv˝ch rodiË˘ mÈnÏ (Coleman, 1988). DomnÌv·m se, ûe k nar˘st·nÌ rozdÌl˘ v objemu prost¯edk˘ poskytovan˝ch dÏtem p¯ispÌvajÌ Ëty¯i okolnosti: druh· vlna feministickÈho hnutÌ, v˝voj nov˝ch antikoncepËnÌch technologiÌ, zmÏny podmÌnek na trhu pr·ce a zmÏny st·tnÌ soci·lnÌ politiky. Tyto zmÏny zp˘sobily, ûe se zlepöily moûnosti jen pro nÏkterÈ skupiny ûen. Nov˝ch p¯ÌleûitostÌ se chopily a nejlÈpe jich vyuûily zvl·ötÏ ûeny z prost¯edÌ, kterÈ jiû p¯ed tÌm sk˝talo v˝hody, zatÌmco ûeny z mÈnÏ v˝hodnÈho prost¯edÌ d·le zaost·valy. Wilson (1980) doöel k podobnÈmu z·vÏru, kdyû sledoval dopady hnutÌ za obËansk· pr·va na AfroameriËany. D·le se domnÌv·m, ûe by AmeriËany mÏl znepokojovat r˘st tÏchto rozdÌl˘, p¯edevöÌm zvyöov·nÌ poËtu osamÏl˝ch matek s niûöÌm vzdÏl·nÌm. AËkoliv nÏkte¯Ì analytici tvrdÌ, ûe mate¯stvÌ neprovdan˝ch ûen ukazuje vÏtöÌ ekonomickou nez·vislost a rovnocennÈ postavenÌ ûen s muûi, skuteËnost, ûe takovÈ chov·nÌ odmÌtajÌ ûeny s nejvyööÌm vzdÏl·nÌm, svÏdËÌ o nÏËem jinÈm. A koneËnÏ se domnÌv·m, ûe vl·da musÌ hr·t d˘leûitou roli ve zvl·d·nÌ zmÏn v rodinnÈm chov·nÌ a zabraÚovat tomu, aby dÏti ztr·cely objem prost¯edk˘, kterÈ mohou od rodiË˘ zÌskat. StejnÏ tak jako se vl·da vypo¯·dala se zmÏnami, jeû souvisely s prvnÌm demografick˝m p¯echodem zavedenÌm starobnÌch d˘chod˘, musÌ vytvo¯it instituce, kterÈ by zajistily poskytov·nÌ pÈËe a podporu dÏtem, a tak p¯eklenout dopad zmÏn, kterÈ p¯in·öÌ druh˝ demografick˝ p¯echod. Struktura tohoto Ël·nku je n·sledujÌcÌ: Nejprve uv·dÌm doklady pro svÈ tvrzenÌ, ûe uvedenÈ trendy jsou odrazem v ˙vodu zmÌnÏn˝ch dvou trajektoriÌ a rostoucÌch rozdÌl˘ v objemu prost¯edk˘ urËen˝ch dÏtem. ⁄daje za SpojenÈ st·ty a ostatnÌ z·padoevropskÈ zemÏ hovo¯Ì stejnÏ. Potom pojedn·v·m o p¯ÌËin·ch a souvislostech trend˘ a p¯edkl·d·m ˙daje zÌskanÈ z v˝zkumu nesezdan˝ch souûitÌch ñ Fragile Families and Child Wellbeing Study (V˝zkum ohroûen˝ch rodin a materi·lnÌho zabezpeËenÌ dÏtÌ). Na z·vÏr uvedu, co by se mÏlo udÏlat pro to, aby vöechny dÏti dostaly pot¯ebn˝ objem prost¯edk˘ na obûivu a v˝chovu. I kdyû vÏtöina uv·dÏn˝ch trend˘ se t˝k· vöech dospÏl˝ch osob, tedy nejen rodiË˘ s dÏtmi, zamÏ¯uji se na rodiËe, protoûe m˝m prvo¯ad˝m z·jmem je to, co se stane v dalöÌ generaci. Trendy K posuzov·nÌ trend˘ toho, jakÈ prost¯edky na v˝chovu dÏti dost·vajÌ, jsem pouûila Ëty¯i ukazatele: vÏk matky, zamÏstn·nÌ matky, rodinn˝ stav matky a zapojenÌ otce do v˝chovy dÏtÌ. Kaûd˝ ukazatel mÏ¯Ì alespoÚ jeden z obou druh˘ prost¯edk˘, kterÈ rodiËe dÏtem poskytujÌ ñ Ëas nebo penÌze ñ nÏkterÈ mÏ¯Ì oba. K hodnocenÌ soci·lnÏ-ekonomickÈho postavenÌ jsem vych·zela z rozloûenÌ ûen podle ˙rovnÏ vzdÏl·nÌ matky: zda spad· do hornÌho nebo dolnÌho kvartilu nebo do dvou kvartil˘ st¯ednÌch. Vych·zela jsem z relativnÌ ˙rovnÏ vzdÏl·nÌ, protoûe jsem v jednotliv˝ch desetiletÌch chtÏla srovn·vat ûeny ze stejnÈ soci·lnÌ vrstvy4). VzdÏl·nÌ matek se za poslednÌch 40 let dramaticky zv˝öilo a dÏti z toho mÏly samoz¯ejmÏ prospÏch (Haveman et al., 2004). V tomto Ël·nku se vöak v prvÈ ¯adÏ zamÏ¯uji na relativnÌ zmÏny, kterÈ v prost¯edcÌch poskytovan˝ch na v˝chovu dÏtÌ nastaly. P¯edpokl·d· se, ûe rostoucÌ nerovnosti v prost¯edcÌch rodin s nÌzk˝mi p¯Ìjmy povedou ke snÌûenÌ ûivotnÌch öancÌ dÏtÌ z tÏchto rodin, coû je odlouËÌ od z·kladnÌch spoleËensk˝ch institucÌ a zpochybnÌ z·vazky spoleËnosti v˘Ëi nim (Neckerman, 2004). 4) NÏkterÈ matky z mÈho zkoumanÈho vzorku nemÏly ukonËenÈ vzdÏl·nÌ. Toto vymezenÌ ale pravdÏpodobnÏ neovlivnÌ relativnÌ strukturu ûen.

79


Data vypovÌdajÌ st·le to samÈ: dÏti matek nach·zejÌcÌch se v hornÌm socioekonomickÈm kvartilu zÌsk·vajÌ prost¯edky rychleji (nebo je ztr·cejÌ pomaleji) neû dÏti matek v dolnÌm kvartilu. ZaËnu se zkoum·nÌm vÏku matek (graf 1)5), kter˝ pokl·d·m za ukazatel kvality rodiËovskÈ pÈËe. StaröÌ matky jsou vzdÏlanÏjöÌ a duöevnÏ vyzr·lejöÌ neû mladöÌ matky a s vÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ p¯iv·dÏjÌ na svÏt a vychov·vajÌ dÏti ve stabilnÌch svazcÌch (Martin, 2004b). Vöechny tyto faktory pozitivnÏ souvisejÌ s kvalitou rodiËovskÈ pÈËe (nap¯. vnÌm·nÌ podnÏt˘ a laskavÈ jedn·nÌ), coû je ovöem zpÏtnÏ spojeno s pozn·vacÌm procesem dÏtÌ a jejich soci·lnÌm v˝vojem (BrooksñGunn, v tisku; Heckeman ñ Krueger ñ Friedman, 2004; Philips et al., 1998). ZvyöujÌcÌ se vÏk matek je tak vnÌm·n jako zvyöov·nÌ rodiËovsk˝ch prost¯edk˘ na v˝chovu dÌtÏte6). Graf 1 Vývoj mediálního věku matek dětí do 5 let, 1960–2000 (Trends in Mothers’ median age, 1960 to 2000)

Pozn.: Nejméně vzdělané matky patří do spodního kvartilu, matky středně vzdělané jsou v postředních dvou kvartilech a nejvíce vzdělané matky spadají do horního kvartilu vzdělání. Pramen: PUMS (1960–2000).

Na grafu 1 je zachycen v˝voj vÏkovÈho medi·nu matek mal˝ch dÏtÌ (do 5 let). U matek v hornÌm kvartilu vzdÏl·nÌ v letech 1960ñ1970 vÏkov˝ medi·n sice nepatrnÏ klesl v d˘sledku poklesu poËtu narozen˝ch dÏtÌ vyööÌho po¯adÌ, avöak od roku 1970 se trvale zvyöoval z 26 let v roce 1970 na 32 let v roce 2000. U matek ve spodnÌm kvartilu vzdÏl·nÌ byl v˝voj odliön˝. Po poklesu z 24 na 22 let v 60. letech z˘stal vÏkov˝ medi·n relativnÏ nÌzk˝, mezi lety 1970 a 2000 stoupl jen o jeden rok. V˝sledkem bylo rozöÌ¯enÌ rozdÌlu mezi vÏkem matek v hornÌm a spodnÌm kvartilu. D·le se podÌv·me na v˝voj v zamÏstnanosti ûen s mal˝mi dÏtmi, kter· je definov·na jako pr·ce mimo domov minim·lnÏ 27 t˝dn˘ v roce po 15 hodin·ch t˝dnÏ7). Zv˝öenÌ zamÏstnanosti matky znamen· pro dÌtÏ zv˝öenÌ objemu finanËnÌch prost¯edk˘ ñ a moûnou ztr·tu Ëasu, jak se 5) Data pro grafy 1ñ3, kter· poskytla Tara Watson, vych·zejÌ z ˙daj˘ Public-Use Microdata Samples (PUMS) StatistickÈho ˙¯adu USA za obdobÌ 1960ñ2000. V˝bÏr zahrnuje matky do 50 let vÏku s dÏtmi do 6 let. 6) VÏtöina v˝zkum˘ o vlivu matËina vÏku byla zamÏ¯ena na sledov·nÌ -n·ctilet˝ch matek (blÌûe Maynard, 1997). 7) PracovnÌ hodiny znamenajÌ poËet hodin odpracovan˝ch v poslednÌm t˝dnu v letech 1960ñ1990 a obvyklÈ pracovnÌ hodiny v roce 2000. PracovnÌ t˝dny se vztahujÌ na p¯edchozÌ rok.

80


zmÌnÌm pozdÏji. P¯edpokl·d· se, ûe se tak zv˝öÌ ûivotnÌ ˙roveÚ dÏtÌ, neboù jejich rodiËe je mohou po hmotnÈ i spoleËenskÈ str·nce lÈpe zabezpeËit, tj. zajistit jim kvalitnÌ zdravotnÌ pÈËi, kvalitnÌ v˝chovu a vzdÏl·nÌ (Becker, 1981; Bergstrom, 1997) a z·roveÚ snÌûÌ rodinn˝ stres (McLoyd, 1990). T¯ebaûe se odbornÌci neshodujÌ na tom, zda na penÏzÌch v˘bec z·leûÌ a kolik finanËnÌch prost¯edk˘ je vlastnÏ t¯eba (Blau, 1999; Mayer, 1997), poslednÌ pr˘zkumy ukazujÌ, ûe zv˝öenÌ p¯Ìjmu rodin s nÌzk˝mi p¯Ìjmy s p¯edökolnÌmi dÏtmi vedlo n·slednÏ ke zlepöenÌ ökolnÌch ˙spÏch˘ tÏchto dÏtÌ (Morris ñ Duncan ñ Rodrigues, 2004). Graf 2 Vývoj zaměstnanosti žen s malými dětmi, 1960–2000 (Trends in Mothers’ Employment, 1960 to 2000)

Pozn.: Zaměstnanost je definována jako práce nejméně 27 týdnů v roce po 15 hodinách týdně. Pramen: PUMS (1960–2000).

V roce 1960 pracovalo mimo domov jen m·lo matek mal˝ch dÏtÌ a rozdÌly mezi matkami v hornÌm a dolnÌm vzdÏlanostnÌm kvartilu byly malÈ (graf 2) ñ v hornÌm kvartilu bylo zamÏstn·no jen 12 % matek a v dolnÌm kvartilu 8 % matek. V letech 1960ñ1970 zamÏstnanost matek vzrostla ve vöech vzdÏlanostnÌch skupin·ch. Ale po roce 1970 se trendy zaËaly rozch·zet. U matek v hornÌm kvartilu se zamÏstnanost vÌce neû ztrojn·sobila ñ z 18 % v roce 1970 vzrostla na 65 % v roce 2000. ZamÏstnanost matek v dolnÌm kvartilu se vÌce jak zdvojn·sobila, k r˘stu z velkÈ Ë·sti doölo koncem 90. let. Avöak mnohem vÏtöÌ plat, kterÈho dosahujÌ v pr˘mÏru matky v hornÌm kvartilu, podstatnÏ prohloubil rozdÌl mezi finanËnÌmi prost¯edky vytv·¯en˝mi zamÏstnan˝mi matkami. P¯itom nez·leûÌ na tom, zda uvaûujeme Ñjakoukoliv pr·ciì nebo Ñpr·ci na pln˝ ˙vazekì. A co vÌce, zv˝öenÌ finanËnÌch prost¯edk˘, kterÈ dÏti dÌky zamÏstn·nÌ matek zÌsk·vajÌ, neznamen· ztr·tu Ëasu, kter˝ by jinak matky vÏnovaly dÏtem. Bianchi (2000) zjistila, ûe aËkoli ûeny v dom·cnosti tr·vily doma zhruba dvakr·t tolik Ëasu neû ekonomicky aktivnÌ ûeny, vÏtöina z tohoto Ëasu navÌc p¯ipadala spÌöe na va¯enÌ a dom·cÌ pr·ce neû na hranÌ s dÏtmi nebo jejich vzdÏl·v·nÌ. Anal˝zy jÌ a dalöÌmi vÏdci prov·dÏnÈ uk·zaly, ûe doba, kterou matky tr·vÌ spoleËnÏ s dÏtmi, nemusÌ b˝t ovlivnÏna rozsahem jejich zamÏstnanosti (Sandberg ñ Hofferth, 2001)8). 8) BlÌûe o vlivu zamÏstnanosti matek na dÏti naleznete v oddÌle Literatura u autor˘ Waldfogel ñ Han ñ Brooks-Gunn, 2002 a Brooks-Gunn ñ Waldfogel ñ Han, 2002.

81


Graf 3 Vývoj podílu osamělých matek, 1960–2000 (Trends in single motherhood, 1960 to 2000)

Pozn.: Osamělé matky jsou definovány jako neprovdané nebo nežijící se svými manželi. Pramen: PUMS (1960–2000)

Na grafu 3 je zobrazen v˝voj podÌlu osamÏl˝ch matek, jeû jsou definov·ny jako ûeny s dÏtmi, kterÈ nejsou vdanÈ nebo neûijÌ se sv˝mi manûeli9). Zvyöov·nÌ poËtu i podÌlu osamÏl˝ch matek se z pohledu dÌtÏte povaûuje za ztr·tu finanËnÌch prost¯edk˘, kterÈ jsou k dispozici pro jeho v˝chovu. DÏti, kterÈ ûijÌ s osamÏlou matkou, dost·vajÌ od jejich biologick˝ch otc˘ mÈnÏ finanËnÌch prost¯edk˘ a takÈ mÈnÏ l·sky (Garfinkel ñ McLanahan, 1986) a vyr˘stajÌ v nestabilnÌm Ëasto stresujÌcÌm prost¯edÌ. V d˘sledku toho dosahujÌ niûöÌho vzdÏl·nÌ, majÌ horöÌ duöevnÌ zdravÌ a v dospÏlosti labilnÏjöÌ rodinnÈ vztahy (Amato ñ Keith, 1991; McLanahan ñ Sandefur, 1994)10). Tento trend, kter˝ p¯edstavuje ztr·tu prost¯edk˘ pro v˝chovu dÏtÌ, byl nejz¯etelnÏjöÌ u dÏtÌ matek v dolnÌm vzdÏlanostnÌm kvartilu. V roce 1960 bylo osamÏl˝ch matek v dolnÌm kvartilu 14 % a v hornÌm kvartilu 4,5 %. Do roku 2000 jejich podÌl stoupl p¯ibliûnÏ na 43 %, resp. 7 %. Po Ëty¯iceti letech tedy rozdÌl v podÌlu osamÏl˝ch matek vzrostl z 10 procentnÌch bod˘ na 36. Problematikou osamÏl˝ch matek se podrobnÏji zab˝vali Ellwood a Jencks (2004). V˝voj sÚateËnosti a rozvodovosti je podobn˝ v˝voji osamÏlÈho mate¯stvÌ (graf 4). Goldstein a Kenney (2001) zjistili, ûe ûeny, kterÈ majÌ alespoÚ terci·rnÌ vzdÏl·nÌ (college-educated), se vdajÌ s vÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ neû ostatnÌ ûeny, a Martin (2004a) uk·zal, ûe majÌ 9) Nezahrnuji sem neprovdanÈ matky, kterÈ ûily s partnery v nesezdanÈm souûitÌ, protoûe tato data nebyla dostupn· p¯ed rokem 1980. V kohabitaci v roce 1998 ûilo 13 % svobodn˝ch matek proti 5 % z roku 1978 (Bianchi ñ Casper, 2000). Kdybychom povaûovali kohabitujÌcÌ matky za vdanÈ, snÌûil by se podÌl (a snÌûil r˘st) svobodn˝ch matek, ale nezmenöilo by to rozdÌly v ˙rovni kohabitace v tom smyslu, ûe nejvÌce znev˝hodnÏnÈ matky takÈ kohabitujÌ nejvÌce. 10) BlÌûe o vlivech na rodinou strukturu naleznete v oddÌle Literatura u autor˘ Sigle-Rushton ñ McLanahan (2004). VÏtöina tÈto literatury je zaloûena na regresnÌ anal˝ze dat ze öet¯enÌ. V nÏkolika studiÌch byly pouûity statistickÈ metody pro kontrolu nevidÏn˝ch rozdÌl˘, jeû mohou vyvolat nepravdivÈ vazby mezi strukturou rodiny a v˝sledky dÌtÏte. Z·vÏr z tÏchto studiÌ, kterÈ vyuûÌvaly sourozeneck· srovn·v·nÌ (Bjorklund ñ Sundstrom, 2004; Case ñ Lin ñ McLanahan, 2001; Ermish ñ Francesconi, 2001; Gennetian (v tisku); Ginther ñ Pollak, 2004), pomocnÈ promÏnnÈ (Gruber, 2000; Johnson ñMazingo, 2000), vlastnÌ pokusy (Gertler et al., 2004) a anal˝zy r˘stovÈ k¯ivky (Cherlin ñ Chase-Lansdale ñ McRae, 1998) je r˘zn˝, nÏkte¯Ì vÏdci negativnÌ dopady rodinnÈ struktury potvrdili, jinÌ ne.

82


Graf 4 Vývoj rozvodovosti do deseti let trvání manželství podle sňatkových kohort, 1960–1964 až 1985–1989 (Trends in divorce during the first 10 years of marriage for marriage cohorts, 1960–1964 to 1985–1989)

Pramen: Martin (2004a).

takÈ niûöÌ pravdÏpodobnost rozvodu. P¯i studiu ˙rovnÏ rozvodovosti sÚatkov˝ch kohort ûen, kterÈ mÏly terci·rnÌ vzdÏl·nÌ, a ûen bez tohoto vzdÏl·nÌ Martin zjistil, ûe mÌra rozvodovosti u obou skupin rostla (aËkoli o nÏco vÌce u mÈnÏ vzdÏlan˝ch ûen) od poË·tku 60. let aû do konce 70. let. Po roce 1980 se ale trendy rozeöly: u ûen s terci·rnÌm vzdÏl·nÌm mÌra rozvodovosti klesala a u mÈnÏ vzdÏlan˝ch ûen trvale vzr˘stala. Trendy ve sÚateËnosti, rozvodovosti a osamÏlÈm mate¯stvÌ zcela proti¯eËÌ tvrzenÌ, ûe ûeny, kterÈ jsou nejvÌce ekonomicky nez·vislÈ, volÌ roli svobodnÈ matky spÌöe neû manûelstvÌ. »tvrt˝m ukazatelem, kter˝m lze mÏ¯it rozsah prost¯edk˘ poskytovan˝ch dÏtem rodiËi, je doba proûit· dÌtÏtem s otcem definovan· jako Ëas, kter˝ dÌtÏ str·vÌ s otcem nebo p¯Ìmo v jeho pÈËÌ. P¯edpokl·d· se, ûe dÌtÏ od otce zÌsk·v· lepöÌ stimulaci pozn·vacÌ schopnosti a srdeËnost ñ dva faktory souvisejÌcÌ s kvalitnÌm rodiËovstvÌm a takÈ s pozn·vacÌm procesem a soci·lnÌm v˝vojem dÌtÏte11). Graf 5 ukazuje v˝voj v ˙rovni zapojenÌ otc˘ do v˝chovy jejich dÏtÌ v obdobÌ 1965ñ1998 v rozdÏlenÌ otc˘ podle toho, zda dos·hli terci·rnÌho vzdÏl·nÌ. PlnÈ Ë·ry p¯evzatÈ p¯esnÏ od Bianchi (2000) zn·zorÚujÌ v˝voj u ûenat˝ch otc˘. P¯eruöovanÈ Ë·ry jsou BianchiovÈ odhady pro otce, kte¯Ì ûijÌ od sv˝ch dÏtÌ oddÏlenÏ. OtcovÈ s terci·rnÌm vzdÏl·nÌm tr·vÌ se sv˝mi dÏtmi mnohem vÌce Ëasu neû ostatnÌ otcovÈ, coû je plnÏ v souladu s p¯edchozÌmi zjiötÏnÌmi. NavÌc zapojenÌ otc˘ do v˝chovy dÏtÌ se od roku 1965 zv˝öilo. P¯ed rokem 1985 byl v˝voj zapojenÌ otc˘ obou vzdÏlanostnÌch skupin reciproËnÌ: u otc˘ s terci·rnÌm vzdÏl·nÌm se Ëas tr·ven˝ s dÏtmi zkracoval a pak rostl a u otc˘ s niûöÌm vzdÏl·nÌm byl charakteristick˝ nejprve r˘st a potom pokles. NicmÈnÏ po roce 1985 jsou trendy soubÏûnÈ ñ u obou skupin Ëas tr·ven˝ s dÏtmi znaËnÏ roste. P¯itom se zd·, ûe se u ûenat˝ch otc˘ (pln· Ë·ra) rozdÌly mezi terci·rnÏ vzdÏlan˝mi otci a otci s niûöÌm vzdÏl·nÌm sniûujÌ. Ale u vöech otc˘ dohromady (p¯eruöovan· Ë·ra) z˘st·vajÌ rozdÌly vÌcemÈnÏ konstantnÌ. 11)

V oddÌle Literatura o teorii a v˝zkumu otcovskÈ spoluodpovÏdnosti blÌûe Lamb ñ Tamis-LeMonda (2004).

83


Graf 5 Vývoj zapojení otců do výchovy dětí, 1965–1998 (Trends in fathers’ involvement, 1965 to 1998)

Pramen: Bianchi (2000).

Z grafu je patrnÈ, ûe rozdÌly v rozsahu Ëasu, kter˝ otcovÈ sv˝m dÏtem vÏnujÌ, z˘st·vajÌ konstantnÌ, takûe by se prost¯edky na v˝chovu dÏtÌ v 90. letech nesnÌûily, kdyby nestoupl podÌl osamÏl˝ch matek (blÌûe Sandberg ñ Hofferth, 2001; Yeung et al., 2001). A koneËnÏ p¯ispÏl ke vzestupu rozdÌl˘ objemu prost¯edk˘ na v˝chovu dÏtÌ v poslednÌch Ëty¯iceti letech takÈ r˘st sÚatkovÈ endogamie. V letech 1960ñ1990 se sÚatkov· endogamie zvyöovala (Mare, 1991), coû znamen·, ûe dnes majÌ dÏti matek z hornÌho vzdÏlanostnÌho kvartilu takÈ otce z hornÌho vzdÏlanostnÌho kvartilu ËastÏji, neû tomu bylo v minulosti. PodobnÏ to platÌ i pro dÏti matek z dolnÌho vzdÏlanostnÌho kvartilu, i ty majÌ pravdÏpodobnÏ ËastÏji neû p¯ed Ëty¯iceti lety otce ze spodnÌho kvartilu. NÏkter· data naznaËujÌ, ûe n·r˘st sÚatkovÈ endogamie vedl ke zvyöov·nÌ nerovnosti v p¯Ìjmech rodin a ke snÌûenÌ mezigeneraËnÌ mobility (Fernandez ñ Rogerson, 2001; Kremer, 1997). Jestliûe vöe zrekapitulujeme, pak zmÏny demografickÈho v˝voje souvisejÌcÌ s n·r˘stem prost¯edk˘ na v˝chovu dÏtÌ ñ vÏk ûen p¯i narozenÌ dÏtÌ a jejich ekonomick· aktivita, zapojenÌ otc˘ do v˝chovy dÏtÌ ñ probÌhajÌ nejrychleji u dÏtÌ z nejvyööÌch spoleËensk˝ch vrstev, zatÌmco zmÏny souvisejÌcÌ s poklesem prost¯edk˘ ñ osamÏlÈ mate¯stvÌ a rozvodovost ñ postihujÌ p¯edevöÌm dÏti rodiË˘ s nejniûöÌm soci·lnÏ-ekonomick˝m postavenÌm. Tyto trendy vedou k vÏtöÌm rozdÌl˘m v prost¯edcÌch na v˝chovu dÏtÌ, za kterÈ jsou povaûov·ny spoleËnÏ str·ven˝ Ëas a finanËnÌ zabezpeËenÌ. DvojÌ dostupnost Ëasu spoleËnÏ str·venÈho je dokumentov·na grafem 3, kter˝ ukazuje vzr˘st ne˙pln˝ch rodin v Ëele s matkou. RozdvojenÌ p¯Ìjm˘ dokl·d· graf 6, kde je zobrazen v˝voj medi·nu p¯Ìjm˘ rodin. ZatÌmco p¯Ìjmy dÏtÌ rodiË˘ (v dolarech) v dolnÌm vzdÏlanostnÌm kvartilu se v letech 1960ñ2000 skoro nezmÏnily, p¯Ìjmy rodin dÏtÌ rodiË˘ z hornÌho kvartilu se tÈmÏ¯ zdvojn·sobily12). Data o mÌ¯e chudoby jsou podobn·. PodÌl chudoby u dÏtÌ rodiË˘ z dolnÌho vzdÏlanostnÌho kvartilu v roce 2000 (38 %) z˘stal p¯ibliûnÏ stejn˝ jako v roce 1960 (37 %). 12)

VÌce o p¯ÌjmovÈ nerovnosti u americk˝ch dÏtÌ viz Lichter (1997) a Lichter ñ Eggebeen (1993).

84


Graf 6 Medián příjmu rodin – vývoj v letech 1960–2000 (Trends in median family income, 1960 to 2000)

Pramen: PUMS (1960–2000).

Naproti tomu podÌl chud˝ch dÏtÌ rodiË˘ z hornÌho vzdÏlanostnÌho kvartilu klesl o vÌce neû 50 % ñ ze 7 % na 3 %. Mezin·rodnÌ srovn·nÌ Vzhledem k tomu, ûe zmÏny souvisejÌcÌ s druh˝m demografick˝m p¯echodem jsou spoleËnÈ vöem z·padnÌm zemÌm, lze oËek·vat, ûe nalezneme podobnÈ rozdÌly i v ostatnÌch zemÌch. Z·roveÚ existujÌ d˘vody, proË se situace m˘ûe liöit. V mnoha zemÌch je ˙roveÚ sÚateËnosti niûöÌ a ˙roveÚ mimomanûelskÈ plodnosti vyööÌ a nÏkte¯Ì badatelÈ tvrdÌ, ûe lidÈ s vyööÌm vzdÏl·nÌm d·vajÌ p¯ednost kohabitaci p¯ed sÚatkem. Data z tabulky 1 ukazujÌ rozdÌly mezi jednotliv˝mi zemÏmi, pokud jde o vÏk matek a jejich ekonomickou aktivitu a podÌl osamÏl˝ch matek. V kaûdÈ zemi jsou matky rozdÏleny do t¯Ì vzdÏlanostnÌch skupin ñ nejmÈnÏ vzdÏlanÈ, st¯ednÏ vzdÏlanÈ a nejvÌce vzdÏlanÈ. Na rozdÌl od Spojen˝ch st·t˘ tyto skupiny p¯edstavujÌ spÌöe stupnÏ vzdÏl·nÌ neû kvartily a jednotlivÈ zemÏ nejsou zcela srovnatelnÈ. NicmÈnÏ dost dob¯e ukazujÌ diference mezi zemÏmi, pokud jde o rozdÌly prost¯edk˘ na v˝chovu dÏtÌ na konci 90. let. StejnÏ jako u graf˘ za SpojenÈ st·ty jde o odhady t˝kajÌcÌ se rodin s mal˝mi dÏtmi. Z tabulky 1 vypl˝v·, ûe aËkoliv se vÏk matek v jednotliv˝ch zemÌch liöÌ, vzdÏlanostnÌ rozdÌly podle vÏku matek jsou obdobnÈ. TotÈû platÌ pro ekonomickou aktivitu matek, kter· je definov·na jako ÑjakÈkoliv zamÏstn·nÌì. StejnÏ jako ve Spojen˝ch st·tech jsou matky s nejniûöÌm vzdÏl·nÌm asi mnohem mÈnÏ ekonomicky aktivnÌ neû matky s nejvyööÌm vzdÏl·nÌm. Ve t¯ech zemÌch ñ ävÈdsku, Nizozemsku a VelkÈ Brit·nii ñ je mnohem vÏtöÌ rozdÌl mezi matkami ve skupinÏ s nejniûöÌm vzdÏl·nÌm a ostatnÌmi matkami neû rozdÌl mezi matkami ve st¯ednÌ a hornÌ skupinÏ, tj. stejnÏ jako tomu bylo ve Spojen˝ch st·tech13). StejnÈ rysy jsou patrnÈ i u osamÏl˝ch matek. V tabulce uveden· data stavÌ na roveÚ manûelskÈ p·ry a nesezdan· souûitÌ a za osamÏlÈ matky 13)

VÌce informacÌ o zamÏstnanosti matek v evropsk˝ch zemÌch viz Bradshaw et al. (1996).

85


Tab. 1 Věk matek a jejich ekonomická aktivita a osamělé matky podle vzdělání, mezinárodní srovnání (International comparisons of mothers’ age, employment, and single motherhood, by mothers’ education) Proměnné

Švédsko

Finsko

nejméně vzdělané středně vzdělané nejvíce vzdělané

24 30 32

26 30 32


51,4 85,9 89,4

33,3 44,9 63,2


24,8 14,1 6,2

14,0 14,4 4,5

Německo Nizozemsko Věk matek (medián) 27 29 31 31 34 33 Zaměstnanost matek 44,0 57,7 49,7 78,9 57,2 84,2 Počet osamělých matek 31,9 8,9 8,3 4,5 6,9 2,1

Kanada

Velká Británie

Spojené státy

26 29 31

25 29 31

23 26 32

40,2 60,4 78,8

43,1 55,7 62,8

52,3 74,5 75,5

31,8 19,6 10,0

43,4 26,0 14,0

29,9 20,4 7,7

Pramen: Výpočty provedli Timothy Smeeding a Susanna Sundstrom s použitím údajů z Výzkumu příjmů Lucemburska (Luxembourg Income Study).

jsou povaûov·ny matky, kterÈ nejsou vdanÈ a ani nekohabitujÌ. Znovu se osamÏlÈ matky nejËastÏji vyskytujÌ mezi matkami s nejniûöÌm vzdÏl·nÌm. V˝jimkou je pouze Finsko. A i tady je nejmÈnÏ pravdÏpodobnÈ, ûe se nejvzdÏlanÏjöÌ ûeny stanou osamÏl˝mi matkami14). S pouûitÌm jinÈho souboru dat a nepatrnÏ odliönÈho souboru zemÌ je patrnÈ, ûe pravdÏpodobnost, ûe dÌtÏ bude do sv˝ch 15 let ûÌt pouze s matkou, sleduje stejn˝ model (tab. 2). DÏti mÈnÏ vzdÏlan˝ch matek spÌöe proûijÌ dÏtstvÌ do sv˝ch 15 let pouze s matkou neû dÏti vzdÏlanÏjöÌch matek. StejnÏ jako ve Spojen˝ch st·tech takÈ v jin˝ch z·padnÌch zemÌch preferovaly nejvzdÏlanÏjöÌ ûeny ûivot v p·ru p¯ed osamÏl˝m mate¯stvÌm. P¯estoûe v mnoha zemÌch vzdÏlanÈ ûeny odkl·dajÌ vstup do manûelstvÌ a majÌ dÏti mimo manûelstvÌ, toto mimomanûelskÈ souûitÌ by se nemÏlo zamÏÚovat s osamÏl˝m mate¯stvÌm. RovnÏû platÌ, ûe ve vöech zemÌch tr·vÌ otcovÈ s nejvyööÌm vzdÏl·nÌm se sv˝mi dÏtmi vÌce Ëasu neû otcovÈ z nejniûöÌch skupin (tab. 3). V nÏkolika zemÌch otcovÈ ze st¯ednÌch vzdÏlanostnÌch skupin uv·dÏjÌ vyööÌ nebo niûöÌ mÌru zapojenÌ do v˝chovy sv˝ch dÏtÌ, neû jak se oËek·valo. Podstata je ale stejn·. NesmÌme zapomenout, ûe tyto odhady p¯edstavujÌ Ëas vÏnovan˝ dÏtem ûenat˝mi otci. Kdybychom zapoËÌtali dÏti, kterÈ neûijÌ se sv˝mi otci, rozdÌl mezi nejvyööÌ a nejniûöÌ vzdÏlanostnÌ skupinou by byl vÏtöÌ. StruËnÏ ¯eËeno, na konci 20. stoletÌ byly rozdÌly v z·padnÌch zemÌch podobnÈ rozdÌl˘m ve Spojen˝ch st·tech. DemografickÈ chov·nÌ souvisejÌcÌ s vytv·¯enÌm nejvyööÌch objem˘ prost¯edk˘ na v˝chovu dÏtÌ se soust¯eÔovalo na nejvzdÏlanÏjöÌ rodiËe, kdeûto chov·nÌ souvisejÌcÌ s vytv·¯enÌm nejmenöÌch prost¯edk˘ (anebo i s jejich ˙bytkem) se soust¯eÔovalo na nejmÈnÏ vzdÏlanÈ rodiËe. P¯ÌËiny HlubokÈ zmÏny, kter˝mi ve dvac·tÈm stoletÌ proöly p¯edstavy o samostatnosti jednotlivce, rovnosti pohlavÌ a pracovnÌch p¯Ìleûitostech pro ûeny, bezpochyby p¯ispÏly ke zmÏn·m v n·zorech na ekonomickou aktivitu ûen a na svobodnÈ mate¯stvÌ15). Ale tÏmito obecn˝mi trendy nelze vysvÏtlit dramatickÈ zmÏny po roce 1960. A takÈ jimi nelze vysvÏtlit tak znaËnÈ rozdÌly ûivotnÌch drah ûen podle jejich soci·lnÌho postavenÌ. Abych tyto modely chov·nÌ vy14)

VÌce informacÌ o vytv·¯enÌ rodiny a svobodnÈm mate¯stvÌ v evropsk˝ch zemÌch viz Kiernan (1992), (2002) a (2004). O dalöÌch diskusÌch zamÏ¯en˝ch na tyto trendy a jejich p¯ÌËin·ch blÌûe Bianchi ñ Casper (2000), Goldin (1990) a Goldscheider ñ Waite (1991).

15)

86


Tab. 2 Pravděpodobnost toho, že dítě prožije dětství do 15 let se svobodnou matkou podle vzdělání matek – mezinárodní srovnání (International comparisons of exposure to single motherhood by age 15, by mothers’ education)

Vzdělání matek nejméně vzdělané středně vzdělané nejvíce vzdělané

Švédsko 36,0 30,0 25,0

Finsko 29,0 19,0 19,0

Norsko 36,0 27,0 23,0

Německo 39,0 31,0 29,0

Rakousko 36,0 33,0 33,0

Francie 28,0 26,0 24,0

Itálie 9,0 10,0 11,0

Spojené státy 63,0 51,0 33,0

Pramen: Výpočty provedli Larry Bumpass a Hsien-Heu Lu s použitím údajů ze Šetření manželské plodnosti (Family Fertility Surveys). Tab. 3 Čas ženatých otců (průměrný počet hodin) strávený s dětmi podle vzdělání matek – mezinárodní srovnání (International comparisons of married fathers’ time (in mean hours) with children, by mothers’ education)

Vzdělání matek nejméně vzdělané středně vzdělané nejvíce vzdělané

Švédsko 0,7 0,9 0,8

Norsko 0,6 0,9 0,8

Německo 0,5 0,6 0,6

Rakousko 0,7 0,6 0,9

Itálie 0,3 0,5 0,6

Kanada 0,5 0,6 0,8

Spojené státy 0,0 0,8 1,1

Pramen: Gauthier (2004), s použitím údajů z Nadnárodního šetření o trávení času (Multinational Time Use Survey).

svÏtlila, zamÏ¯Ìm se na Ëty¯i p¯ÌËiny: a to na feminismus, novÈ antikoncepËnÌ technologie, zmÏny na trhu pr·ce a na soci·lnÌ politiku. TvrdÌm, ûe tyto faktory a jejich vz·jemnÈ interakce mohou vysvÏtlit mnohÈ z odliönÈho chov·nÌ ûen ve Spojen˝ch st·tech a stejnÏ tak mohou napomoci k objasnÏnÌ mezin·rodnÌch rozdÌl˘. AËkoliv m·m m·lo Ñtvrd˝chì dat, domnÌv·m se, ûe druh· vlna feminismu, kter· zaËala v polovinÏ 60. let a bÏhem 60. a 70. let se rozöÌ¯ila na kolejÌch americk˝ch univerzit, hr·la v propagaci zmÏn demografickÈho chov·nÌ d˘leûitou roli a ovlivnila zvl·ötÏ ûeny v hornÌm vzdÏlanostnÌm kvartilu (Chafetz, 1995; Chafetz ñ Dworkin, 1986). Feminismus podporoval nez·vislost ûen a genderovou rovnost na mnoha front·ch. NabÌdl ûen·m jinou identitu, neû b˝t jen Ñmanûelkouì a Ñmatkouì, a podporoval investice do vzdÏl·nÌ a kariÈry. Kritizoval tradiËnÌ rozdÏlenÌ rolÌ mezi muûi a ûenami, jeû bylo hlavnÌ oporou tradiËnÌho manûelstvÌ. NabÌdl novÈ normy chov·nÌ pro rovnocennÏjöÌ vztah v manûelstvÌ a vystupoval proti stigmatizaci svobodn˝ch matek. Feminismus takÈ vedl ke zrodu politickÈho hnutÌ, jeû bojovalo proti diskriminaci ûen na trhu pr·ce a za vyööÌ vzdÏl·nÌ ûen a tvrdilo, ûe vl·da by mÏla podporovat pr·vo ûen nez·visle rodit dÏti a z¯Ìdit dom·cnosti. Podle mÈho n·zoru si feminismus zaslouûÌ ocenÏnÌ za to, ûe se vzdÏlanÏjöÌ muûi stali tÏmto myölenk·m p¯ÌstupnÏjöÌ a vst¯ÌcnÏjöÌ, a za to, ûe lÈpe pochopili poûadavky ûen na rovnocennÈ partnerstvÌ v manûelstvÌ. ZatÌmco feminismus motivoval ûeny ke vzdÏl·nÌ a kariÈ¯e, novÈ zp˘soby antikoncepce jim to umoûnily. P¯ed zavedenÌm hormon·lnÌ antikoncepce bylo riziko otÏhotnÏnÌ vysokÈ a odkl·d·nÌ sÚatku a investov·nÌ do vyööÌho vzdÏl·nÌ bylo pro ûeny odv·ûnou volbou. PotÈ, co se hormon·lnÌ antikoncepce stala dostupnÏjöÌ a byly legalizov·ny potraty, ûeny mÏly mnohem vÏtöÌ kontrolu poËetÌ a riziko otÏhotnÏnÌ se snÌûilo. Hormon·lnÌ antikoncepce souËasnÏ ûeny povzbudila ke snaze zÌsk·vat odbornÈ vzdÏl·nÌ (Goldin ñ Katz, 2002). Goldin a Katz upozornili, ûe aËkoliv ⁄¯ad pro kontrolu potravin a lÈk˘ schv·lil antikoncepci v roce 1960, ve vÏtöÌm mÏ¯Ìtku ji svobodnÈ ûeny neuûÌvaly aû do konce 60. let, kdy teprve zaËaly jednotlivÈ st·ty Unie mÏnit vÏk zletilosti. Uvedli takÈ, ûe rozöÌ¯enÌ hormon·lnÌ antikoncepce bylo v tomto obdobÌ bezprost¯ednÌ p¯ÌËinou zv˝öenÌ vstupu ûen na odbornÈ ökoly. NovÈ moûnosti, tj. hormon·lnÌ antikoncepce a legalizace potratu, jeû ûen·m poskytly kontrolu poËetÌ, na druhou stranu usnadnily muû˘m vyh˝bat se sv˝m rodiËovsk˝m povinnostem. P¯ed hormon·lnÌ antikoncepcÌ si ûena nemohla dovolit pohlavnÌ styk s muûem bez p¯Ìslibu manûelstvÌ (Akerlof ñ Yellen ñ Katz, 1996). Po zavedenÌ hormon·lnÌ antikoncepce takov˝ p¯Ìslib uû nebyl nutn˝, protoûe riziko otÏhotnÏnÌ bylo malÈ a byl takÈ dostupn˝ potrat. Ochota 87


st·le vÏtöÌho poËtu ûen vÈst sexu·lnÌ ûivot bez p¯Ìslibu manûelstvÌ tak omezila jejich vyjedn·vacÌ pozici, jestliûe se chtÏly vd·t a mÌt dÏti. Ke zmÏn·m tÈto vyjedn·vacÌ pozice p¯ispÏly zmÏny spoleËensk˝ch norem t˝kajÌcÌ se p¯ijatelnosti svobodnÈho mate¯stvÌ a pr·va ûen na potrat, coû obecnÏ zv˝öilo moûnosti ûen kontrolovat poËetÌ a poËet dÏtÌ. T¯etÌm vysvÏtlenÌm zmÏn v demografickÈm chov·nÌ jsou zmÏny podmÌnek na trhu pr·ce v 70. a 80. letech. Nejprve p¯iöla v roce 1974 recese, pak tÏsnÏ na sebe navazujÌcÌ recese konce 70. a poË·tku 80. let. M·lo kvalifikovanÌ muûi byli tÏmito recesemi zasaûeni nejtvrdÏji, coû je v oËÌch ûen uËinilo mÈnÏ schopn˝mi ke vstupu do manûelstvÌ (Oppenheimer ñ Kalmijn ñ Lim, 1997; Wilson, 1987). Pak doölo ke zv˝öenÌ mzdovÈ nerovnosti koncem 70. let a k jejÌmu pokraËov·nÌ tÈmÏ¯ po cel· 80. lÈta. PomÏr mezd nejvÌce vzdÏlan˝ch muû˘ ke mzd·m muû˘ se st¯ednÌm vzdÏl·nÌm vyk·zal dvoucifern˝ n·r˘st, p¯iËemû u ûen doölo jeötÏ k vÏtöÌmu zv˝öenÌ (Katz ñ Autor, 1999). P¯itom se v pr˘bÏhu 80. let zuûovala propast mezi mzdami muû˘ a ûen (Spain ñ Bianchi, 1996). ObÏ zmÏny byly pro ûeny siln˝m impulsem pro zÌsk·nÌ vyööÌho vzdÏl·nÌ a ke vstupu na pracovnÌ trh. Ve stejnÈ dobÏ rostoucÌ mzdov· nerovnost zhoröovala vyhlÌdky muû˘ s nÌzk˝m vzdÏl·nÌm. ZmÏnÏnÈ podmÌnky na trhu pr·ce nejenûe urychlily rozhodnutÌ ûen investovat do kariÈry, ale takÈ ovlivnily rodinnÈ chov·nÌ ûen, kterÈ se rozhodly jÌt touto cestou. NÏkterÈ z tÏchto ûen se vzdaly mate¯stvÌ jednou provûdy (Martin, 2004b); jinÈ odkl·daly dÏti aû do doby, kdy dos·hly dobrÈho postavenÌ v zamÏstn·nÌ. Kdyû pak chtÏly mÌt dÏti, byly tyto ûeny v relativnÏ mnohem lepöÌ vyjedn·vacÌ pozici v˘Ëi muû˘m neû ûeny s nÌzk˝m vzdÏl·nÌm. Nejenûe mÏly vÌce moûnostÌ, neû jakÈ nabÌzelo mate¯stvÌ, ale kromÏ toho byly zralejöÌ a informovanÏjöÌ o typu partnerstvÌ, kter˝ chtÏly (Oppenheimer, 1988). A sv˝m potenci·lnÌm partner˘m mohly nabÌdnout dost, pokud uvaûujeme v ekonomickÈ rovinÏ. TudÌû nep¯ekvapÌ, ûe tyto ûeny byly schopnÈ partnerstvÌ a ûe jim muûi byli ochotni poskytovat citovou podporu a pom·hat jim s pÈËÌ o dÌtÏ, coû obojÌ tak oceÚovalo feministickÈ hnutÌ. PoslednÌm vysvÏtlenÌm zmÏn demografickÈho chov·nÌ je zmÏna postoje soci·lnÌ politiky v˘Ëi svobodn˝m matk·m. D˘leûitÈ jsou dva aspekty tÈto politiky: ˙roveÚ podpory a z·vislost na v˝öi p¯Ìjmu. »Ìm vyööÌ je ˙roveÚ podpory, tÌm m· chud· svobodn· matka s dÌtÏtem menöÌ vyd·nÌ. »Ìm progresivnÏji se s v˝öÌ p¯Ìjmu d·vka sniûuje, tÌm vÏtöÌ je cena placenÈ pr·ce a manûelstvÌ. PenÏûnÌ d·vky pro svobodnÈ matky se v letech 1955ñ1975 zvyöovaly, p¯iËemû koncem 60. let se jejich dosaûitelnost znaËnÏ rozöÌ¯ila. BÏhem tohoto obdobÌ p¯idala feder·lnÌ vl·da jeötÏ k balÌku soci·lnÌch d·vek Medicaid and food stamps (st·tnÌ podpora pro pracujÌcÌ s nÌzk˝mi p¯Ìjmy ñ pozn. red.) a p¯i poskytov·nÌ dotacÌ na bydlenÌ a dÏtskou pÈËi byly rodiny svobodn˝ch matek preferov·ny. V druhÈ polovinÏ 70. let re·ln· cena penÏûitÈ podpory poklesla, naproti tomu se zv˝öila hodnota natur·lnÌch d·vek. Vöechny novÏ p¯izn·vanÈ d·vky z·visely na v˝öi p¯Ìjmu, a kdyû se slouËily p¯Ìjem a d·vka dohromady, pak byla daÚov· sazba (snÌûenÌ d·vky) uvalen· na tyto programy mnohem vÏtöÌ neû nejvyööÌ sazba danÏ z p¯Ìjmu. Jin˝mi slovy, aù uû matky s nÌzk˝m p¯Ìjmem (tj. ûeny v dolnÌm kvartilu) pracovaly nebo byly vdanÈ, z v˝öe jejich soci·lnÌch d·vek jim byla sraûena vÏtöina penÏz v z·vislosti na tom, kolik vydÏlali ony nebo jejich partner. Podle ekonom˘ by s rozvojem soci·lnÌ pÈËe mÏlo p¯ib˝vat dÏtÌ rozen˝ch mimo manûelstvÌ, protoûe se muûi sn·ze vyhnou svÈ rodiËovskÈ odpovÏdnosti (Willis ñ Haaga, 1996). O ˙ËincÌch vlivu soci·lnÌ pÈËe na formov·nÌ a rozpad partnerstvÌ existuje rozs·hl· empirick· literatura. I kdyû existuje vöeobecn· shoda v tom, ûe ˙Ëinky soci·lnÌch program˘ jsou malÈ, neznamen· to, ûe jsou nulovÈ (Moffitt, 1998). é·dn· z uveden˝ch studiÌ totiû nezjiöùovala ˙Ëinky vöech program˘ dohromady. Kdyû by se navÌc braly v ˙vahu i dalöÌ faktory ñ nap¯Ìklad pokles v˝dÏlk˘ mÈnÏ kvalifikovan˝ch muû˘ a snÌûenÌ ochoty muû˘ podporovat svÈ dÏti ñ p¯ÌznivÈ ˙Ëinky soci·lnÌ pÈËe by byly pravdÏpodobnÏ jeötÏ vÏtöÌ. To, ûe ekonomicky nejvÌce nez·vislÈ matky majÌ nejvyööÌ mÌru sÚateËnosti a ekonomickÈ aktivity, napovÌd· tomu, ûe p¯idÏlov·nÌ soci·lnÌch d·vek v z·vislosti na v˝öi p¯Ìjmu (progre88


sivnÌ mÌra zdanÏnÌ) m· na odrazov·nÌ od pr·ce a od manûelstvÌ vÏtöÌ vliv neû ötÏdrost podpory. Ned·vnÈ v˝zkumy skuteËnÏ naznaËujÌ, ûe zv˝öenÌ velkorysosti v soci·lnÌ pÈËi kombinovanÈ s pot¯ebou zamÏstn·nÌ mohou sÚateËnost zv˝öit (Gennetian ñ Knox, 2004; Harknett ñ Gennetian, 2003). RozdÌly v systÈmu soci·lnÌ politiky mohou b˝t takÈ d˘vodem nÏkter˝ch mezin·rodnÌch rozdÌl˘ v podÌlu svobodn˝ch matek a v rozsahu, v jakÈm jsou svobodnÈ matky soust¯edÏny mezi ûenami s nÌzk˝m vzdÏl·nÌm. Nap¯Ìklad anglicky mluvÌcÌ zemÏ majÌ niûöÌ soci·lnÌ d·vky a vyööÌ zdanÏnÌ p¯Ìjmu neû Skandin·vie a zemÏ kontinent·lnÌ Evropy. MajÌ takÈ nejvyööÌ podÌl svobodn˝ch matek. Z·vÏr: Chov·nÌ ûen nejvyööÌch a nejniûöÌch vrstev ovlivÚovaly r˘znÈ tlaky. éen·m z nejvÌce zv˝hodnÏnÈho prost¯edÌ poskytl novou identitu feminismus, hormon·lnÌ antikoncepce jim umoûnila vyuûÌt zvyöov·nÌ ekonomick˝ch p¯ÌleûitostÌ k odkl·d·nÌ sÚatku a narozenÌ dÌtÏte a k investicÌm do kariÈry. Na druhÈ stranÏ p¯Ìslib novÈ identity a nov· antikoncepce nemÏly takov˝ v˝znam pro ûeny z nejniûöÌch vrstev ñ k odkl·d·nÌ mate¯stvÌ a budov·nÌ kariÈry je stimulovaly m·lo. SouËasnÏ zmÏny v podmÌnk·ch na trhu pr·ce zp˘sobily, ûe nekvalifikovanÌ muûi se stali pro tyto ûeny ke vstupu do manûelstvÌ mÈnÏ vyhled·van˝mi, neboù v d˘sledku zmÏn norem jejich vyjedn·vajÌcÌ pozice a soci·lnÌ podpora zp˘sobily, ûe muûi se mohli sn·ze vyhnout sv˝m otcovsk˝m povinnostem. V tomto okamûiku si nemyslÌm, ûe vÌme, do jakÈ mÌry je zv˝öenÌ svobodnÈho mate¯stvÌ sv·z·no s neochotou ûen vstoupit do svazku s nekvalifikovan˝mi muûi a do jakÈ mÌry je zp˘sobeno neochotou muû˘ zav·zat se v˘Ëi ûen·m a dÏtem. Co vöak vÌme, je, ûe druh˝ demografick˝ p¯echod zmÏnil jak rozsah p¯ÌleûitostÌ, kterÈ muûi a ûeny v ûivotÏ majÌ, tak rovnov·hu mezi nimi. D·le vÌme, ûe nov· situace zaloûen· na vz·jemnÈm rovnopr·vnÏjöÌm postavenÌ vyhovuje muû˘m a ûen·m s nejvyööÌm vzdÏl·nÌm a prost¯edky (Goldscheider ñ Waite, 1991). ProË na tom z·leûÌ? Dosud jsem uvedla nÏkolik trend˘, jeû souvisely s druh˝m demografick˝m p¯echodem, a doloûila r˘st rozdÌl˘ v prost¯edcÌch rodin na v˝chovu dÏtÌ. D·le jsem zmÌnila nÏkolik p¯ÌËin tÏchto trend˘ a rozdÌl˘. NynÌ pojedn·m o tom, proË by n·s tyto zmÏny mÏly znepokojovat, a co by vl·da mohla dÏlat ke zmenöenÌ jejich dopadu. NÏkte¯Ì badatelÈ vÌce mÈnÏ tvrdÌ, ûe dokud absolutnÌ hodnota prost¯edk˘ pro dÏti nekles·, nemÏli bychom si s rostoucÌmi rozdÌly dÏlat p¯Ìliö velkÈ starosti. Podle jejich n·zoru ti, kte¯Ì vyuûÌvajÌ novÈ p¯Ìleûitosti, uËinÌ v obdobÌ soci·lnÌch zmÏn vÏtöÌ pokroky neû zb˝vajÌcÌ Ë·st populace. »asem se rozdÌl zmenöÌ, neboù ostatnÌ skupiny si osvojÌ chov·nÌ nositel˘ tÏchto zmÏn a p¯ivlastnÌ si je. Takov˝ model platil pro prvnÌ demografick˝ p¯echod a ve druhÈm tomu m˘ûe b˝t stejnÏ. Jakkoliv m· teorie konvergence svÈ klady, domnÌv·m se, ûe existujÌ d˘vody, proË bychom se tentokr·t mÏli znepokojovat. Tak p¯edevöÌm, nerovnost m˘ûe vÈst k soci·lnÌ izolaci (nebo soci·lnÌmu vylouËenÌ, jak tomu ¯ÌkajÌ v EvropÏ), kter· (kdyû k tomu dojde) m˘ûe mÌt negativnÌ zpÏtnou vazbu. Nap¯Ìklad, kdyû budou uzavÌrat sÚatky pouze lidÈ s nejvyööÌmi p¯Ìjmy, p·ry z nejniûöÌch soci·lnÌch vrstev by to mohly vnÌmat jako nÏco, co je pro nÏ mÈnÏ dostupnÈ, neboù si s touto obecnou institucÌ spojujÌ ztr·tu jak˝chkoli soci·lnÌch podpor (Waite, 1995). Tato p¯edstava odpovÌd· tomu, co nesezdanÌ rodiËe uvedli v äet¯enÌ ohroûen˝ch rodin (Fragile Families Study; McLanahan et al., 2001)16). Kdyû odpovÌdali na ot·zku, proË se nevzali, rodiËe Ëasto uv·dÏli, ûe ËekajÌ, aû dos·hnou urËitÈho ûivotnÌho stylu, kter˝ spojujÌ s manûelstvÌm. Jeden mlad˝ dvacetilet˝ hisp·nsk˝ otec to vysvÏtlil takto: ÑChci b˝t zajiötÏn˝..., nechci se oûenit a nemÌt penÌze, b˝t bez niËeho. Nechci ûÌt tady. Chci mÌt mal˝ domek na Long Islandu, vÌte, plot z bÌl˝ch latÏk, gar·û pro dvÏ auta, nabourat popel16)

Studie ohroûenÈ rodiny (The Fragile Families Study) sleduje kohortu asi 5000 dÏtÌ, kterÈ se narodily ve Spojen˝ch st·tech ve mÏstech s p¯ibliûnÏ 200 000 obyvateli v obdobÌ 1998ñ2000. äet¯enÌ obsahuje p¯es 3700 nesezdan˝ch p·r˘. Tady uv·dÏnÈ ˙daje poch·zejÌ ze Studie TLC3, ve kterÈ jsou uv·dÏny hloubkovÈ rozhovory s podskupinou p·r˘, jeû jsou souË·stÌ vÏtöÌho öet¯enÌ.

89


nice, kdyû zabrzdÌm u vjezdu. VÌte... jako to d·vajÌ v televizi (Gibson ñ Edin ñ McLanahan, 2004). Touto ot·zkou jsem se zab˝vala spoleËnÏ s Tarou Watson (Watson ñ McLanahan, 2004), s nÌû jsme rozpracovaly a ovÏ¯ovaly platnost modelu identity manûelstvÌ. Tento model, kter˝ byl p¯evzat˝ z pr·ce Akerlofa a Krantona (2000), p¯edpokl·d·, ûe manûelstvÌ je spojeno se souborem norem chov·nÌ a ûivotnÌch z·sad a ûe psychologickÈ v˝hody manûelstvÌ z·leûÌ v tom, jak tÏsnÏ jsou lidÈ schopni se k tÏmto ide·l˘m p¯iblÌûit. Na datech ze sËÌt·nÌ z let 1970ñ2000 jsme uk·zaly, ûe v situaci, kdy z˘st·v· pr˘mÏrn˝ plat konstantnÌ, zvyöujÌ se poËty muû˘ s p¯Ìjmem niûöÌm, neû je medi·lnÌ p¯Ìjem muû˘ danÈ skupiny a pravdÏpodobnost, ûe se oûenÌ, kles·. ChtÏla bych takÈ zd˘raznit, ûe by n·s mÏl zajÌmat znaËn˝ poËet svobodn˝ch matek, zvl·ötÏ mezi ûenami niûöÌch soci·lnÌch vrstev. AËkoli je urËit˝ poËet osamÏl˝ch matek pro danou spoleËnost dobrou vizitkou, neboù ukazuje, ûe ûeny mohou svobodnÏ opustit nevyhovujÌcÌ partnersk˝ vztah, vysok˝ stupeÚ absence otc˘ je spÌöe zn·mkou soci·lnÌ dezorganizace a izolace (Wilson, 1987). A co vÌc, na jednÈ stranÏ rozdÌly ve vÏku matky a ˙rovnÏ ekonomickÈ aktivity p¯in·öejÌ vÏtöÌ p¯Ìjmy a tÌm prost¯edky dÏtem ûen z hornÌho vzdÏlanostnÌho kvartilu ûen oproti dÏtem ûen v nejniûöÌm kvartilu, na druhÈ stranÏ rozdÌly v podÌlu svobodn˝ch matek p¯in·öejÌ vÏtöÌ ztr·ty tÏchto prost¯edk˘ pro dÏti ûen dolnÌho vzdÏlanostnÌho kvartilu neû ûen nejvyööÌho kvartilu. A dÏti ûen dolnÌho kvartilu si tyto ztr·ty mohou ztÏûÌ dovolit17). Graf 7 Mezinárodní rozdíly míry chudoby podle typu rodiny (Cross-national differences in poverty rates, by family status)

Pozn.: Chudoba je definována jako příjem, který je menší než 50 % příjmového mediánu domácnosti. Pramen: Rainwater – Smeeding (2003).

JeötÏ d˘leûitÏjöÌ je, ûe ve vöech z·padnÌch pr˘myslov˝ch zemÌch jsou dÏti osamÏl˝ch matek ËastÏji chudöÌ neû dÏti z ˙pln˝ch rodin (graf 7). I kdyû se ˙roveÚ chudoby v jednotliv˝ch zemÌch znaËnÏ liöÌ, t˝k· se vûdy vÌce rodin osamÏl˝ch matek neû rodin manûelsk˝ch p·r˘ 17)

V nÏkter˝ch v˝zkumech se uv·dÌ, ûe svobodnÈ mate¯stvÌ nem· dlouhodobÈ n·sledky. Musick a Mare (2004) nap¯. ud·vajÌ, ûe svobodnÈ mate¯stvÌ v jednÈ generaci nesouvisÌ se svobodn˝m mate¯stvÌm v n·sledujÌcÌ generaci. Bohuûel, jejich anal˝za se ¯Ìdila p¯Ìjmem a nepoËÌtala s nep¯Ìm˝mi d˘sledky rodinnÈ struktury prost¯ednictvÌm ztr·t ekonomick˝ch prost¯edk˘.

90


(Rainwater ñ Smeeding, 2003). To platÌ, p¯estoûe mnoho zemÌ poskytuje osamÏl˝m matk·m znaËnou podporu. K vysokÈ ˙rovni chudoby lze jeötÏ dodat n·sledujÌcÌ: svobodnÈ mate¯stvÌ samo o sobÏ p¯edstavuje velkÈ mnoûstvÌ rizikov˝ch faktor˘, kterÈ dÏtem nevÏstÌ nic dobrÈho. ⁄daje ze äet¯enÌ ohroûen˝ch rodin ukazujÌ, ûe neprovdanÈ matky s nÌzk˝m vzdÏl·nÌm (st¯edoökolsk˝m nebo niûöÌm) trpÌ mnohem ËastÏji depresÌ, ËastÏji uûÌvajÌ drogy nebo bÏhem tÏhotenstvÌ kou¯Ì neû provdanÈ matky s obdobnou ˙rovnÌ vzdÏl·nÌ. OtcovÈ jejich dÏtÌ majÌ takÈ vÌce problÈm˘ vËetnÏ toho, ûe i oni ve vÏtöÌ mÌ¯e uûÌvajÌ ökodlivÈ l·tky, nepracujÌ, dopouötÏjÌ se dom·cÌho n·silÌ a b˝vajÌ ËastÏji ve vÏzenÌ18). Tab. 4 Rizikové faktory méně vzdělaných rodin podle vztahu rodičů (Risk factors among less-educated families, by parents’ relationship status) Rizikový faktor

sezdaný pár

Typ vztahu nesezdaný pár

osamělé matky

10,2 1,0 10,4

15,0a 6,3a 25,5a

14,9a 8,8a,b 25,9a

4,3 5,8 2,0 12,2

4,1a 7,5a 3,5 31,6a

7,6a,b 6,6 6,1a,b 39,2a,b

33,5a 40,8a 19,5a 1,46a 30,9a 47,6a

44,1a,b 41,5a 39,2a,b 1,13a,b 65,1a,b 78,2a,b

47,5a 4,48a 9,06a

38,9a,b 4,29a,b 9,03a

Zdraví matek deprese prenatální užívání drog prenatální kouření Zdraví otců užívání návykových látek invalidita násilí uvěznění Struktura rodiny otec má dítě s jinou partnerkou matka má dítě s jiným partnerem otec nepracuje koeficient příjmu/potřeb ukončení vztahu s otcem do 1 roku věku dítěte ukončení vztahu s otcem do 3 let věku dítěte dítě bylo kojeno dítě nebylo trestáno stimulace k řeči

19,0 21,6 7,8 2,28 8,9 16,9 Kvalita mateřské péče 62,4 4,79 9,29

Pramen: Vlastní výpočet s použitím dat z Výzkumu ohrožených rodin a materiálního zabezpečení dětí (Fragile Families and Child Wellbeing Study). Pozn.: Vzorek je omezen na matky se středoškolským nebo nižším vzděláním. a Rozdíly od ženatých/vdaných jsou signifikantní na hladině významnosti 0,05. b Rozdíly od kohabitujících jsou signifikantní na hladině významnosti 0,05.

Jak je patrnÈ z tab. 4, jsou vztahy v rodin·ch nesezdan˝ch partner˘ komplikovanÏjöÌ a mÈnÏ stabilnÌ. V tÏchto rodin·ch ûijÌ mnohem ËastÏji dÏti z r˘zn˝ch partnersk˝ch vztah˘19) a partnerskÈ vztahy jsou k¯ehËÌ. Skoro polovina matek ûijÌcÌch v kohabitaci (a tÈmÏ¯ 80 % neprovdan˝ch matek bez partnera) ukonËila vztah s otci sv˝ch dÏtÌ, d¯Ìve neû byly dÏtem t¯i roky. Rodiny nesezdan˝ch partner˘ jsou takÈ charakteristickÈ ËastÏjöÌ chudobou a nezamÏstnanostÌ. KromÏ toho je kvalita rodiËovskÈ pÈËe o dÏti nesezdan˝ch rodiË˘ horöÌ. Matky kojÌ svÈ dÏti mÈnÏ a mÈnÏ s nimi komunikujÌ, naopak rodiËe s dÏtmi ËastÏji zach·zejÌ hrubÏ. 18)

Tyto rozdÌly podle rodinnÈho stavu existujÌ jak u bÌl˝ch a Ëern˝ch tak u Hisp·nc˘. BlÌûe Carlson ñ Furstenberg (2003) a Mincy (2002) ohlednÏ sloûitosti vztah˘ a Wu ñ Martinson (1993) ohlednÏ jejich labilnosti.

19)

91


AËkoliv nem˘ûeme ¯Ìci, zda tyto rozdÌly ve struktu¯e podle rodinnÈho stavu zp˘sobuje manûelstvÌ samo o sobÏ nebo cosi, co se vytvo¯Ì kolem rodiË˘, kte¯Ì uzav¯ou sÚatek, existujÌ teoretickÈ d˘vody pro domnÏnku, ûe nep¯Ìtomnost otc˘ a vysok· ˙roveÚ nestability svazk˘ jsou pro dÏti ökodlivÈ. Nap¯Ìklad teorie, kterÈ se zab˝vajÌ v˝vojem dÌtÏte, uv·dÏjÌ, ûe otcovÈ, kte¯Ì se sv˝mi dÏtmi nebydlÌ, k nim majÌ slaböÌ vztah (Lamb ñ Tamis-LeMonda, 2004), podle sociolog˘ nep¯Ìtomnost otce sniûuje moûnosti dÏtÌ v p¯Ìstupu ke spoleËenskÈmu kapit·lu (Coleman, 1988; Seltzer, 1991) a nÏkte¯Ì ekonomovÈ tvrdÌ, ûe omezen˝ kontakt otc˘ a jejich dÏtÌ oslabuje altruismus (Folbre, 2004; Mulligan, 1997). KromÏ toho skuteËnost, ûe ûenatÌ otcovÈ tr·vÌ se sv˝mi dÏtmi vÌce Ëasu, naznaËuje, ûe pro dÏti svobodn˝ch matek se dospÌv·nÌ bez otc˘ m˘ûe st·t v·ûnÏjöÌm problÈmem. Co lze dÏlat? StejnÏ tak jako byl zaveden starobnÌ d˘chod jako ¯eöenÌ prodluûujÌcÌ se dÈlky ûivota, coû byl d˘sledek prvnÌho demografickÈho p¯echodu, nynÌ vytv·¯Ì vÏtöina zemÌ instituce, kterÈ by mÏly ¯eöit dopady druhÈho demografickÈho p¯echodu. P¯i ˙vah·ch o tÏchto opat¯enÌch m˘ûe b˝t uûiteËnÈ znovu p¯ipomenout v˝öe uvedenÈ p¯ÌËiny. Z·kladnÌm problÈmem je toto: jak· opat¯enÌ mohou podnÌtit ûeny a muûe z nejniûöÌho vzdÏlanostnÌho kvartilu, aby si osvojili chov·nÌ rodiË˘ nejvyööÌho kvartilu? A p¯edevöÌm, jak p˘sobit na ûeny v nev˝hodnÈm postavenÌ, aby odloûily narozenÌ dÏtÌ a investovaly do svÈho vzdÏl·nÌ a svÈ v˝chovy a nauËily se vytv·¯et stabilnÌ partnerskÈ vztahy? PodobnÏ, jak p¯imÏt muûe ze stejnÈho prost¯edÌ, aby byli odpovÏdni v˘Ëi sv˝m dÏtem? Vzhledem k podmÌnk·m na trhu pr·ce tvrdÌm, ûe rostoucÌ mzdov· nerovnost favorizovala ûeny z nejvyööÌch vrstev spoleËnosti, ale muûe a ûeny z dolnÌch vrstev vy¯adila ze ÑsÚatkovÈho trhuì. Proti tomuto trendu, kter˝ je z velkÈ Ë·sti zp˘soben poklesem popt·vky po mÈnÏ kvalifikovan˝ch dÏlnÌcÌch, pot¯ebujeme opat¯enÌ, kter· vr·tÌ tyto lidi do pr·ce a umoûnÌ muû˘m a ûen·m z niûöÌch vrstev dosaûenÌ tÈ ûivotnÌ ˙rovnÏ, kterou povaûujÌ za adekv·tnÌ uzav¯enÌ manûelstvÌ. Takov˝m opat¯enÌm je Earned Income Tax Credit (sleva na dani z pracovnÌho p¯ijmu ñ pozn. red.). DalöÌ v˝hody, kterÈ p¯Ìmo zvyöujÌ prost¯edky na v˝chovu dÏtÌ, jsou dotovan· a kvalitnÌ pÈËe o dÌtÏ, ökolky a ve¯ejnÏ prospÏönÈ pr·ce (Magnuson ñ Waldfogel, v tisku). Takov· öiroce koncipovan· opat¯enÌ realizuje mnoho evropsk˝ch zemÌch. SpojenÈ st·ty za vÏtöinou evropsk˝ch zemÌ v rozvÌjenÌ tÏchto opat¯enÌ zaost·vajÌ navzdory svÈ pr˘kopnickÈ roli v poskytov·nÌ z·kladnÌho a st¯ednÌho vzdÏl·nÌ a zvl·ötÏ v masovÈm terci·rnÌm vzdÏl·nÌ. Uvedla jsem, ûe hormon·lnÌ antikoncepce a legalizace potratu p¯ispÏly k neochotÏ muû˘ p¯ijmout spoluodpovÏdnost za svÈ dÏti. Samoz¯ejmÏ nechceme, aby se vr·tilo obdobÌ sÚatk˘ vynucen˝ch tÏhotenstvÌm snoubenky. M˘ûeme vöak zavÈst opat¯enÌ, jeû povedou muûe k odpovÏdnosti za dÏti, kterÈ zplodili. Pr·vÏ k tomu vede vym·h·nÌ p¯ÌspÏvku na dÌtÏ a lze doloûit, ûe jejich p¯ÌsnÏjöÌ vym·h·nÌ omezuje plodnost mimo manûelstvÌ (Aizer ñ McLanahan, 2003; Case, 1988; Garfinkel et al., 2003). Ve Spojen˝ch st·tech se za poslednÌch dvacet let vym·h·nÌ p¯ÌspÏvku na dÌtÏ znaËnÏ zv˝öilo (Case et al., 2003; Garfinkel, 2001; Garfinkel et al., 2003). U opat¯enÌ t˝kajÌcÌch se p¯Ìdavk˘ k p¯Ìjmu jsem uvedla, ûe nÌzk˝ p¯Ìjem je v·ûnou p¯ek·ûkou sÚatku a ûe systÈm zaloûen˝ na z·pornÈ progresivnÌ sazbÏ podle v˝öe p¯Ìjmu pr·ci znechucuje a od sÚatku odrazuje. Jedin˝ zp˘sob, kter˝ odstranÌ ÑudÏlenÌ trestnÈho boduì manûelstvÌ (vypl˝vajÌcÌho z dosavadnÌho systÈmu), je poskytov·nÌ podpor zaloûen˝ch spÌöe na n·roku jednotlivce neû rodiny. Aù uû se p·r rozhodne ke kohabitaci nebo k manûelstvÌ, d·vky zÌsk· podle v˝hodnÏjöÌho v˝poËtu. P¯estoûe jsou takovÈ programy draûöÌ (protoûe soci·lnÌ d·vky n·rokuje vÌce p·r˘), jejich dlouhodob˝ p¯Ìnos by vzhledem k vÏtöÌmu poËtu rodin tyto n·klady mohl vyrovnat. KoneËnÏ i feminismus udÏlil nÏkolik uûiteËn˝ch lekcÌ politik˘m, kte¯Ì se zab˝vajÌ poklesem sÚateËnosti mezi nÌzkop¯Ìjmov˝mi p·ry. Bushova st·tnÌ spr·va ned·vno zah·jila pÏtilet˝ 92


program na podporu sÚateËnosti u rodiË˘ s nÌzk˝mi p¯Ìjmy, kter˝ financuje Ë·stkou 1,5 miliard dolar˘ (Garfinkel ñ McLanahan, 2003). Tento program se zamÏ¯uje na zlepöenÌ komunikaËnÌ dovednosti mezi partnery, aby si vz·jemnÏ lÈpe rozumÏli a aby si d˘vÏ¯ovali. NenÌ podstatnÈ, ûe nÏkte¯Ì lidÈ uûiteËnost tÏchto program˘ pro p·ry s nÌzk˝mi p¯Ìjmy zpochybÚujÌ nebo jejich uûiteËnost dokonce popÌrajÌ. CÌl Ñbudov·nÌ vz·jemnÈho porozumÏnÌ a d˘vÏryì je v souladu s nov˝mi normami manûelskÈho chov·nÌ, jak je p¯edvÌd· feminismus. Na z·kladÏ kvalitativnÌch rozhovor˘ veden˝ch s nesezdan˝mi rodiËi v r·mci äet¯enÌ ohroûen˝ch rodin, je z debat o nevÏ¯e a ned˘vÏ¯e mezi partnery z¯ejmÈ, ûe pro mnoho p·r˘ s nÌzk˝mi p¯Ìjmy to jsou v·ûnÈ problÈmy (Edin ñ England ñ Linnenberg, 2003). PodobnÈ z·vÏry uvedl i Cherlin (v tisku) v äet¯enÌ soci·lnÌ pÈËe t¯Ì mÏst (Three City Welfare Study). Pokud se programy propagace manûelstvÌ zamÏ¯Ì tÌmto smÏrem, mohou stabilitu svazku nÏkter˝ch rodiË˘ z nÌzkop¯Ìjmov˝ch skupin zv˝öit (McLanahan, v tisku). V z·vÏru si dovolÌm rekapitulaci sv˝ch hlavnÌch argument˘: Za prvÈ tvrdÌm, ûe trendy souvisejÌcÌ s druh˝m demografick˝m p¯echodem se ubÌrajÌ dvÏma smÏry, jeû vedenou k vÏtöÌm rozdÌl˘m v objemu prost¯edk˘ na v˝ûivu a v˝chovu dÏtÌ; za druhÈ uv·dÌm, ûe ûeny, kterÈ dos·hly nejvyööÌ ekonomickÈ nez·vislosti jsou vËele, ale nikoli pokud jde o ˙roveÚ svobodnÈho mate¯stvÌ, ale naopak ve stabilitÏ sv˝ch partnersk˝ch svazk˘, kterÈ jsou zaloûeny na vÏtöÌ odpovÏdnosti obou rodiË˘ za v˝chovu dÏtÌ; za t¯etÌ tvrdÌm, ûe vl·da musÌ v novÈm prost¯edÌ vytv·¯enÈm mÏnÌcÌm se rodinn˝m chov·nÌm sehr·t d˘leûitou roli, neboù musÌ zajistit dostateËnÈ prost¯edky dÏtem. Po prvnÌm demografickÈm p¯echodu jsme to udÏlali pro staröÌ spoluobËany, nynÌ si to ve stejnÈ mÌ¯e zasluhujÌ naöe dÏti. Literatura Aizer, A. and S. McLanahan. 2003. The Impact of Child Support on Fertility, Parental Investments and Child Health and Well-being. P¯ÌspÏvek byl p¯ednesen na v˝roËnÌm zased·nÌ Population Association of America, May 1ñ3, Minneapolis, MN. Akerlof, G. A. and R. E. Kranton. 2000. Economics and identity. Quarterly Journal of Economics 115: 715ñ53. Akcelof, G. A., J. L. Yellen, and M. L. Katz. 1996. An Analysis of Out-of-Wedlock Childbearing in the United States. Quarterly Journal of Economics 111: 277ñ317. Amato, R. R. and B. Keith. 1991. Parental Divorce and Adult Well-being: A Meta-Analysis. Journal of Marriage and the Family 55: 23ñ41. Aries, P. 1980. Two Successive Motivations for Declining Birth Rates in the West. Population and Development Review 6: 645ñ50. Becker, G. S. 1981. A Treatise on the Family. Cambridge, MA: Harvard University Press. Bergstrom, T. 1997. A Survey of Theories of the Family. Pp. 21ñ79 in Handbook of Population and Family Economics, Vol. l, M. R. Rozenzweig and O. Stark (eds). Amsterdam: Elsevier. Bianchi, S. M. 2000. Maternal Employment and Time With Children: Dramatic Change or Surprising Continuity? Demography 37: 401ñ14. Bianchi, S. M. and L. M. Casper. 2000. American Families. Population Bulletin 55(4). Bjorklund A. and M. Sundstrom. 2004. Parental Separation and Childrenís Educational Attainment: A Siblings Analysis on Swedish Register Data. Working Paper 4/2004. Swedish Institute for Social Research, Stockholm. Available on-line at http://www.sofi.su.sc/wp/WP04-4.pdf Blau, D. M. 1999. The Effect of Income on Child Development. Review of Economics and Statistics 8: 261ñ76. Blossfield, H., A. De Rose, J. M. Hoem, and G. Rohwer. 1995. Education, Modernization, and the Risk of Marriage Disruption in Sweden, West Germany and Italy. Pp. 200ñ22 in Gender and Family Change in Industrialized Countries, K. O. Mason and A. M. Jensen (eds). Oxford, England: Clarendon Press. Bradshaw, J., S. Kennedy, M. Kilkey, S. Hutton, A. Corden, T. Eardley, H. Holmes, and J. Neale. 1996. The Employment of Lone Parents: A Comparison of Policy in 20 Countries. The Family and Parenthood: Policy and Practice. London: Family Policy Studies Centre. Brooks-Gunn, J. Forthcoming. Test Score Gaps and School Readiness: The Contribution of Parenting and the Home Environment. The Future of Children. Brooks-Gunn, J., J. Waldfogel, and W. Han. 2002. Maternal Employment and Child Cognitive Outcomes in the First Three Years of Life: The NICHD Study of Early Child Care. Child Development 73: 1052ñ72. Carlson, M. and F. Furstenberg, Jr. 2003. Complex Families: Documenting the Prevalence and Correlates of MultiPartnered Fertility in the United States. Working Paper 2003ñ14ñFF. Center for Research on Child Wellbeing, Princeton University, Princeton, NJ. Case, A. 1998. The Effects of Stronger Child Support Enforcement on Nonmarital Fertility. Pp. 191ñ215 in Fathers Under Fire: The Revolution in Child Support Enforcement, Garfinkel, S. S. McLanahan, D. R. Meyer, and J. A. Seltzer (eds). New York: Russell Sage Foundation.

93


Case, A., I. Lin, and S. McLanahan. 2001. Educational Attainment of Siblings in Stepfamilies. Evolution and Human Behavior 22: 269ñ89. óó. 2003. Explaining Trends in Child Support: Economic, Demographic, and Policy Effects. Demography 40: 171ñ89. Chafetz, J. S. 1995. Chicken or Egg? A Theory of the Relationship Between Feminist Movements and Family Change. Pp. 63ñ81 in Gender and Family Change in Industrialized Countries, K. O. Mason and A. M. Jensen (eds). Oxford, England: Clarendon Press. Chafetz, J. S. and A. G. Dworkin. 1986. Femate Revolt: Womenís Movements in World and Hisiorical Perspective. Totowa, NJ: Rowman and Allanheld. Cherlin, A. J. 1996. Public and Private Families: An Introduciton. New York: McGraw-Hili, Inc. óó. 2004: The Deinstitutionalization of American Marriage. Journal of Marriage and the Family 66: 848ñ61. Cherlin, A. J., P. L. Chase-Lansdale, and C. McRae. 1998. Effects of Parental Divorce on Mental Health Throughout the Life Course. American Sociological Review 63: 239ñ49. Coale, A. and S. Watkins, eds. 1986. The Decline of Fertility in Europe. Princeton, NJ: Princeton University Press. Coleman, J. S. 1988. Social Capital in the Creation of Human Capital. American Journal of Sociology 94: S95ñS120. Edin, K., P. England, and K. Linnenberg. 2003. Love and Distrust Among Unmarried Parents. Paper presented at National Poverty Center Conference on Marriage and Family Formation Among LowñIncome Couples, September 4ñ5, Washington, DC. Ellwood, D. and C. Jencks. 2004. The Uneven Spread of Single-Parent Families: What Do We Know? Where Do We Look for Answers? Pp. 3ñ77 in Social Inequality, edited by K. M. Neckerman. New York: Russell Sage Foundation. Ermisch, J. F. and J. Francesconi. 2001. Family Structure and Childrenís Achievement. Journal of Population Economics 14: 249ñ70. Fernandez, R. and R. Rogerson. 2001. Sorting and Long-Run Inequality. Quarterly Journal of Economics 116: 1305ñ41. Folbre, N. 2004. Our Children, Ourselves: Rethinking the Economics of the Family. Unpublished manuscript. University of Massachusetts at Amherst. Garfinkel, I. 2001. Assuring Child Support in the New World of Welfare. Pp. 442ñ60 in The New World of Welfare, edited by R. Blank and R. Haskins. Washington, DC: Brookings Institution. Garfinkel, I., C. Huang, S. McLanahan, and D. Gaylin. 2003. The Role of Child Support Enforcement and Welfare in Non-Marital Childbearing. Journal of Population Economics 16(1): 55ñ70. Garfinkel, I.. and S. McLanahan. 1986. Single Mothers and Their Children: A New American Dilemma. Washington, DC: Urban Institute. ó. 2003. Strengthening Fragile Families. Pp. 76ñ92 in One Percent for the Kids: New Policies, Brighter Futures for Americaís Children, edited by I. Sawhill. Washington, DC: Brookings Institution. Gauthier, A. H. 2004. Parental Time in Selected Industrialized Countries: Individual and Societal Variations. Paper presented at Supporting Children; English-Speaking Countries in International Context Conference, January 8ñ9, Princeton, NJ. Gennetian, L. 2005. One or Two Parents? Half or Step Siblings? The Effect of Family Composition on Young Childrenís Achievement. Journal of Population Economics 18:415ñ36. Gennetian, L. and V. Knox. 2004. The Effects of a Minnesota Welfare Program on Marital Stability Six Years Later. Population Research and Policy Review 23: 567ñ93. Gertler, P., S. Martinez, D. Levine, and S. Bertozzi. 2004. Lost Presence and Presents: How Parental Death Affects Children. Unpublished manuscript. University of California, Berkeley. Gibson, C., K. Edin, and S. McLanahan. 2004. High Hopes but Even Higher Expectations: The Retreat From Marriage Among LowñIncome Couples. Working Paper 2003ñ06, Center for Research on Child Wellbeing, Princeton University, Princeton, NJ. Ginther, D. K. and R. A. Pollak. 2004. Family Structure and Childrenís Educational Outcomes: Blended Families, Stylized Facts, and Descriptive Regressions. Demography 41: 671ñ696. Goldin, C. 1990. Understanding the Gender Gap. New York: Oxford University Press. Goldin, C. and L. F. Katz. 2002. The Power of the Pill: Oral Contraceptives and Womenís Career and Marriage Decisions. Journal of Political Economy 110: 730ñ70. Goldscheider, F. K. and L. Waite. 1991. New Families, No Families? The Transformation of the American Home. Berkeley: University of California Press. Goldstein, J. R. and C. T. Kenney. 2001. Marriage Delayed or Marriage Forgone? New Cohort Forecasts of First Marriage for U.S. Women. American Sociological Review 66: 506ñ19. Gruber, J. 2000. Is Making Divorce Easier Bad for Children? The Long Run Implications of Unilateral Divorce. Working Paper 7968, National Bureau of Economic Research, Cambridge, MA. Harknett, K. and L. Gennetian. 2003. How an Earnings Supplement Can Affect Union Formation Among Low Income Single Mothers. Demography 40: 451ñ78. Haveman, R., G. Sandefur, B. Wolfe, and A. Voyer. 2004. Trends in Childrenís Attainments and Their Determinants as Family Income Inequality Has Increased. Pp. 149ñ88 in Social Inequality, K. Neckerman (ed). New York: Russell Sage Foundation. Heckman, J., A. B. Krueger, and B. M. Friedman, eds. 2004. Inequality in America. Cambridge, MA: MIT Press. Hernandez, D. J. 1993. Americaís Children: Resources From Family, Government, and the Economy. New York: Russell Sage Foundation. Johnson, J. H. and C. J. Mazingo. 2000. The Economic Consequences of Unilateral Divorce for Children. Social Science Research Network Electronic Paper Collection. Available on-line at http://papers.ssrn.com/paper.taf? abstract_id=236227

94


Katz, L. F. and D. H. Autor. 1999. Changes in the Wage Structure and Earnings Inequality. Pp. 1463ñ555 in Handbook of Labor Economics, Vol. 3 A, O. Ashenfelter and D. Card (eds). Amsterdam: North-Holland. Kiernan, K. E. 1992. The Impact of Family Disruption in Childhood on Transitions Made in Young Adult Life. Population Studies 46: 213ñ34. ó. 2002. Demography and Disadvantage: Chicken and Egg? Pp. 84ñ96 in Understanding Social Exclusion, J. Hills, J. Le Grand, and D. Piachaud (eds). Oxford, England: Oxford University Press. óó. 2004. Cohabitation and Divorce Across Nations and Generations. In Human Development Across Lives and Generations: The Potential for Change, P. L. Chase-Lansdale, K. E. Kiernan, and R. J. Friedman (eds). New York: Cambridge University Press. Kremer, M. 1997. However Much Does Sorting Increase Inequality? Quarterly Journal of Economics 112: 115ñ39. Lamb, M. and C. Tamis-LeMonda. 2004. The Role of the Father: An Introduction. Pp. 1ñ31 in The Role of the Father in Child Development, 4th ed., M. E. Lamb (ed). New York: John Wiley and Sons. Lesthaeghe, R. 1995. The Second Demographic Transition in Western Countries: An Interpretation. Pp. 17ñ62 in Gender and Family Change in Industrialized Countries, K. O. Mason and A.ñM. Jensen (eds). Oxford, England: Clarendon Press. Lesthaeghe, R. and J. Surkyn. 1988. Cultural Dynamics and Economic Theories of Fertility Change. Population and Development Review 14: 1ñ45. Lichter, D. T. 1997. Poverty and Inequality Among Children. Annual Review of Sociology 23: 121ñ45. Lichter, D. T. and D. J. Eggebeen. 1993. Rich Kids, Poor Kids: Changing Income Inequality Among American Children. Social Forces 71: 761ñ80. Magnuson, K. and J. Waldfogel. Forthcoming. Early Childhood Care and Education, and Ethnic and Racial Test Score Gaps at School Entry. The Future of Children. Mare, R. D. 1991. Five Decades of Educational Assortative Mating. American Sociological Review 56: 15ñ32. Martin, S. P. 2004a. Growing Evidence of a Divorce Divide? Education and Marital Rates in the U.S. Since the 1970s. Working Paper. Russell Sage Foundation, New York. óó. 2004b. Womenís Education and Family Timing: Outcomes and Trends Associated With Age at Marriage and First Birth. Pp. 79ñ118 in Social Inequality, K. M. Neckerman (ed). New York: Russell Sage Foundation. Mason, K. O. and A.ñM. Jensen. 1995. Introduction. Pp. 1ñ16 in Gender and Family Change in Industrialized Countries, K. O. Mason and A. M. Jensen (eds). Oxford, England: Clarendon Press. Mayer, S. 1997. What Money Canít Buy: Family Income and Childrenís Life Chances. Cambridge, MA: Harvard University Press. Maynard, R. A., ed. 1997. Kids Having Kids: Economic Costs and Social Consequences of Teen Pregnancy. Washington, DC: Urban Institute Press. McLanahan, S. Forthcoming. Fragile Families and the Marriage Initiative. In Fragile Families and the Marriage Agenda, edited by L. Kowaleski-Jones and N. Wolfinger. Secaucus, NJ: Kluwer Academie Press. McLanahan, S., L Garfinkel, N. Reichman, and J. Teitler. 2001. Unwed Parents or Fragile Families? Pp. 202ñ28 In Out of Wedlock: Trends, Causes, and Consequences of Nonmarital Fertility, L. Wu, B. Wolfe, and R. H. Haveman (eds). New York: Russell Sage Foundation. McLanahan, S. and G. D. Sandefur. 1994. Growing Up With a Single Parent: What Hurts, What Helps. Cambridge MA: Harvard University Press. McLoyd, V. 1990. The Impact of Economic Hardship on Black Families and Children: Psychological Distress, Parenting, and Socio-emotional Development. ChiId Development 61: 311ñ46. Mincy, R. B. 2002. Who Should Marry Whom? Multiple Partner Fertility Among New Parents. Working Paper 02ñ03ñFF. Center for Research on Child Wellbeing, Princeton University, Princeton, NJ. Moffitt, R. A. 1998. The Effect of Welfare on Marriage and Fertility: What Do We Know and What Do We Need to Know? Pp. 59ñ97 In Welfare, the Family, and Reproductive Behavior: Research Perspectives, R. A. Moffitt (ed). Washington, DC: National Academy Press. Morris, P., G. J. Duncan, and C. Rodrigues. 2004. Does Money Really Matter? Estimating Impacts of Family Income on Childrenís Achievement With Data From Random-Assignment Experiments. Unpublished manuscript. Northwestern University. Mulligan, C. B. 1997. Parental Priorities and Economic Inequality. Chicago: University of Chicago Press. Morrow, L. 1992. But Seriously, Folks ... Time Magazine, June l, pp. 29ñ31. Musick, K. and R. D. Mare. 2004. Recent Trends in the Inheritance of Poverty and Family Structure. Working Paper 002ñ 04. California Center for Population Research, University of CaliforniañLos Angeles. Neckerman, K. M., ed. 2004. Social Inequality. New York: Russell Sage Foundation. Notestein, F. 1945. Population-The Long View. Pp. 36ñ41 in Food for the World, T. W. Schultz (ed). Chicago: University of Chicago Press. Oppenheimer, V. K. 1988. A Theory of Marriage Timing: Assortative Mating Under Varying Degrees of Uncertainty. American Journal of Sociology 94: 563ñ91. Oppenheimer, V. K., M. Kalmijn, and N. Lim. 1997. Menís Career Development and Marriage Timing During a Period of Rising Inequality. Demography 34: 311ñ30. Phillips, M., J. Brooks-Gunn, G. J. Duncan, P. Klevanov, and J. Crane. 1998. Pp. 103ñ48 in The Black-White Test Score Gap, C. Jencks and M. Phillips (eds). Washington, DC: Brookings Institution. Rainwater, L. and T. M. Smeeding. 2003. Poor Kids in a Rich Country: Americaís Children in Comparative Perspective. New York: Russell Sage Foundation. Sandberg, J. F. and S. L. Hofferth. 2001. Changes in Childrenís Time With Parents: United States, 1981ñ1997. Demography 38: 423ñ36.

95


Seltzer, J. 1991. Relationships Between Fathers and Children Who Live Apart: The Fatherís Role After Separation. Journal of Marriage and the Family 53: 79ñ101. Sigle-Rushton, W. and S. McLanahan. 2004. Father Absence and Child Well-being: A Critical Review. Pp. 116ñ55 in The Future of the Family, D. P. Moynihan, L. Rainwater, and T. M. Smeeding (eds). New York: Russell Sage. Spain, D. and S. M. Bianchi. 1996. Balancing Act: Motherhood, Marriage, and Employment Among American Women. New York: Russell Sage Foundation. Waite, L. 1995. Does Marriage Matter? Demography 32: 438ñ507. Waldfogel, J., W. J. Han, and J. Brooks-Gunn. 2002. The Effects of Early Maternal Employment on Child Cognitive Development. Demography 39: 369ñ92. Watson, T. and S. McLanahan. 2004. Income, Identity, and Marriage. P¯ÌspÏvek byl p¯ednesen na v˝roËnÌm zased·nÌ Population Association of American, April 1ñ3, Boston. Willis, R. J. and J. G. Haaga. 1996. Economic Approaches to Understanding Nonmarital Fertility. Population and Development Review 22: 67ñ68. Wilson, W. J. 1980. The Declining Significance of Race: Blacks and Changing American Institutions, 2nd ed. Chicago: University of Chicago Press. óó. 1987. The Truly Disadvantaged: The Inner City, the Underclass, and Public Policy. Chicago: University of Chicago Press. Wu, L. L. and B. C. Martinson. 1993. Family Structure and the Risk of a Premarital Birth. American Sociological Review 58: 210ñ32. Yeung, W. J., J. F. Sandberg, P. E. Davis-Kean, and S. L. Hofferth. 2001. Childrenís Time With Fathers in Intact Families. Journal of Marriage and the Family 63: 136ñ54.

SARA MCLANAHAN, profesorka sociologie a ve¯ejn˝ch vÏcÌ, je v souËasnÈ dobÏ ¯editelkou Centra pro v˝zkum zabezpeËenÌ dÏtÌ (Center for Research on Child Wellbeing) a öÈfredaktorkou Ëasopisu Future of Children (Budoucnost dÏtÌ), kter˝ se zab˝v· v˝zkumem a anal˝zou zajiöùov·nÌ ˙Ëinn˝ch program˘ zamÏ¯en˝ch na dÏti. Byla prezidentkou DemografickÈ spoleËnosti USA (Population Association of America). McLanahan je rovnÏû Ëlenkou sdruûenÌ MacArthur Network se zamÏ¯enÌm na rodinu a ekonomiku, p˘sobÌ v poradnÌm v˝boru N·rodnÌho centra pro chudobu (National Poverty Center), d·le v dozorËÌ radÏ nadace Williama T. Granta (William T. Grant Foundation) a ve v˝bÏrovÈ komisi soutÏûe pro mladÈ studenty W. T. Grant Young Scholars Award. Od SdruûenÌ pro sociologii USA, sekce rodiny (American Sociological Association Family Section) dostala cenu pro vynikajÌcÌ vÏdce Distinguished Scholar Award a byla jmenov·na Ëlenem AmerickÈ akademie politick˝ch a spoleËensk˝ch vÏd (American Academy of Political and Social Science). Je rovnÏû autorkou nÏkolika Ël·nk˘ vydan˝ch v editovan˝ch svazcÌch a odborn˝ch Ëasopisech, jako nap¯Ìklad: Demography, Journal of Marriage and Family, American Sociological Review, Population Research and Policy Review a dalöÌch.

96

TRENDY VE S“ATKOV…M CHOV¡NÕ OBYVATELSTVA »ESK… REPUBLIKY VE 20. STOLETÕ1) LUDMILA FIALOV¡ Trends in Marriage in Twentieth-Century Czech Republic In the 20th century the significance of marriage for the reproductive behaviour of the population changed. However, the example of the Czech Republic is particularly interesting in that over the course of the century the marriage rate first increased significantly, accompanied by a simultaneous decline in the mean age at first marriage (at the start of the 1940s), and later the marriage rate fell again (in the 1990s), so that by the end of the 20th century young people were marrying at a later age and lower rate than they were a century earlier. Demografie, 2006, 48: 97ñ108

Vzhledem k v˝znamu rodiny a manûelstvÌ pro jednotlivce i spoleËnost byla sÚateËnosti v demografickÈm v˝zkumu vûdy vÏnov·na sice p¯imÏ¯en· pozornost, dlouho vöak byla jejÌ ˙roveÚ povaûov·na vÌce mÈnÏ za odraz soudobÈ ekonomickÈ situace: ËÌm byl p¯ÌznivÏjöÌ ekonomick˝ v˝voj, tÌm vÌce mlad˝ch lidÌ zÌsk·valo sumu prost¯edk˘ pot¯ebnou pro zaloûenÌ novÈ dom·cnosti a tÌm vyööÌ pak byly poËty uzavÌran˝ch sÚatk˘. A naopak, v obdobÌch hospod·¯skÈ recese byly p¯i obtÌûnÏjöÌm shromaûÔov·nÌ pot¯ebn˝ch prost¯edk˘ poËty sÚatk˘ niûöÌ2). P¯itom nez·leûelo na tom, zda vznikem novÈho manûelskÈho p·ru bude zaloûena zcela nov· dom·cnost nebo zda bude nov˝ manûelsk˝ p·r pokraËovat v hospod·¯skÈ Ëinnosti dom·cnosti rodiË˘ jednoho z manûel˘. Tento v˝voj byl modifikov·n v podstatÏ pouze zmÏnou vÏkovÈ struktury sÚatkuschopnÈho obyvatelstva3). To se p¯Ìliö nezmÏnilo ani v dobÏ, kdy rodinn· hospod·¯stvÌ postupnÏ ztr·cela svÈ rozhodujÌcÌ postavenÌ a st·le vÏtöÌ Ë·st obyvatelstva se ûivila n·mezdnou pracÌ ñ v nutnosti zabezpeËit ekonomiku vlastnÌ dom·cnosti to znamenalo pouze hledat zdroje obûivy jinde. Tento p¯Ìstup byl zaloûen na obecnÈm povÏdomÌ skuteËnosti, ûe to byla zpravidla rodina, orientaËnÌ nebo vlastnÌ, kter· umoûÚovala jednotlivci d˘stojnou existenci a postavenÌ ve spoleËnosti, a ûe to byl sÚatek, kter˝ znamenal pr·vnÌ zakotvenÌ novÏ zakl·danÈ rodiny a tudÌû jejÌ akceptov·nÌ spoleËnostÌ. Aktu·lnÌ ˙roveÚ sÚateËnosti je v˝slednicÌ p˘sobenÌ ¯ady faktor˘, mezi kterÈ pat¯Ì celkov· hospod·¯sk· situace danÈho ˙zemÌ a jednotliv˝ch spoleËensk˝ch vrstev obyvatelstva zvl·ötÏ, d·le obecnÈ postoje obyvatelstva, p¯edevöÌm vöak neûenat˝ch a neprovdan˝ch osob k instituci manûelstvÌ, celkovÈ populaËnÌ klima a v neposlednÌ ¯adÏ p¯edchozÌ ˙roveÚ sÚateËnosti a takÈ rozvodovosti. PrvnÏ jmenovanÈ faktory p˘sobÌ na to, v jakÈ mÌ¯e majÌ lidÈ moûnost a z·jem uzavÌrat manûelstvÌ a v jakÈm vÏku, dalöÌ, jak velk˝ kontingent osob do manûelstvÌ m˘ûe v urËitÈm vÏku vstupovat. V˝sledkem jsou pak roËnÌ poËty uzav¯en˝ch sÚatk˘ a struktura snoubenc˘. Z charakteru uveden˝ch faktor˘ vöak z·roveÚ vypl˝v·, ûe jejich v·hu nelze p¯esnÏ zhodnotit. 1) P¯ÌspÏvek byl zpracov·n v†r·mci ¯eöenÌ v˝zkumnÈho z·mÏru MSM 0021620831 GeografickÈ systÈmy a rizikovÈ procesy v kontextu glob·lnÌch zmÏn a evropskÈ integrace. 2) Tento jev jiû v z·vÏru 18. stoletÌ vyuûil T. R. Malthus p¯i formulov·nÌ sv˝ch n·zor˘ na moûnosti omezov·nÌ p¯ÌliönÈho r˘stu obyvatelstva. I kdyû byla jeho esej bezprost¯ednÌ reakcÌ na zmÏnu chudinskÈho z·kona v Anglii (Hinde, 2003:111 ad.), vystihla podstatu vazeb sÚateËnosti a ekonomickÈho rozvoje v˝stiûnÏ. 3) V˝jimkou potvrzujÌcÌ pravidlo byla obdobÌ tzv. demografick˝ch krizÌ, kdy v˝kyvy v ˙rovni sÚateËnosti byly d˘sledkem vyööÌ ˙rovnÏ ˙mrtnosti dospÏl˝ch, i kdyû v z·sadÏ byl mechanismus stejn˝.

97


SÚateËnost z˘st·vala p¯i anal˝z·ch populaËnÌho v˝voje Ëesk˝ch zemÌ ponÏkud v ˙stranÌ, aËkoli byla nedÌlnou souË·stÌ kaûdÈ soubornÏjöÌ pr·ce o v˝voji obyvatelstva (nap¯. Boh·Ë, 1936; SrbñKuËera, 1959; Srb, 1975; KuËera, 1994). Ve druhÈ polovinÏ 20. stoletÌ vznikla jednak ¯ada studiÌ sledujÌcÌch hlavnÌ trendy ve v˝voji sÚateËnosti (R˘ûiËkañKuËera, 1967; KoneËn·, 1977a; KoneËn·, 1977b; Lesn˝, 1981; Rychta¯Ìkov·, 1986; Vereö, 1991), tak p¯ÌspÏvk˘ zamÏ¯en˝ch na metody jejÌho studia (Zbo¯ilov·, 1977; PavlÌkñRychta¯Ìkov·ñäubrtov·, 1984). PostupnÈ zkvalitÚov·nÌ datovÈ z·klady umoûnilo od öedes·t˝ch let 20. stoletÌ retrospektivnÏ konstruovat tabulky sÚateËnosti (Tabulky, 1989; Pik·lek, 1998). Druh· polovina 20. stoletÌ, resp. jeho sam˝ z·vÏr p¯inesla z·sadnÌ obrat v p¯Ìstupu ke sÚateËnosti, kter˝ byl zp˘soben d˘sledky p˘sobenÌ vnÏjöÌho ekonomickÈho, ale takÈ kulturnÌho prost¯edÌ na rodinu a na instituci manûelstvÌ. S urËit˝m p¯edstihem to rozpoznali sociologovÈ, kte¯Ì vyuûili zmÏn ve sÚateËnosti pro objasnÏnÌ probÌhajÌcÌch zmÏn ve skladbÏ rodin (Alan, 1989). Radik·lnÌ zmÏna v Ëasov·nÌ a v intenzitÏ vstupu do manûelstvÌ bÏhem 90. let se odrazila vzestupem poËtu p¯ÌspÏvk˘ na toto tÈma, zejmÈna v·zajÌcÌch se k r˘stu poËtu neform·lnÌch partnersk˝ch svazk˘ a podÌlu dÏtÌ rodÌcÌch se mimo manûelstvÌ. Z mnoûstvÌ p¯ÌspÏvk˘ snad staËÌ jmenovat ty nejv˝znamnÏjöÌ: kaûdoroËnÌ zpr·vu o v˝voji obyvatelstva vyd·vanou »esk˝m statistick˝m ˙¯adem a postupnÏ publikovanou v Demografii z pera VladimÌra Srba, Milana Aleöe, Milana KuËery, Miroslava äimka a nynÌ Terezie KretschmerovÈ, a d·le anal˝zy, kterÈ vych·zely v letech 1994ñ2002 pod redakcÌ ZdeÚka PavlÌka, z nichû poslednÌ obsahuje syntetickÈ shrnutÌ v˝voje let 1990ñ2002 (PavlÌk, 2002). Stranou ponech·v·m rostoucÌ produkci sociologickÈ obce, kter· by si zaslouûila samostatn˝ p¯ÌspÏvek vzhledem k raketovÈmu vzestupu poËtu Ël·nk˘ vych·zejÌcÌch na tÈma rodiny, Ëasto pojÌman˝ch v r·mci Ñgender studiesì, a takÈ rozs·hlou diskusi na tÈma druhÈho demografickÈho p¯echodu, probÌhajÌcÌ dlouhodobÏ na str·nk·ch Ëasopisu Demografie. Z vÏtöÌch publikacÌ jmenuji pouze pr·ci Rabuöicovu (2001), P¯edstavy mlad˝ch lidÌ o manûelstvÌ a rodiËovstvÌ (2000) a publikaci o souËasn˝ch Ëesk˝ch ûen·ch Dany HamplovÈ, Jitky Rychta¯ÌkovÈ a Simony Pik·lkovÈ (2003), kterÈ majÌ öiröÌ demografick˝ podtext. Problematika sÚateËnosti je dnes natolik souË·stÌ rozbor˘ dalöÌch demografick˝ch proces˘, ûe by bylo nutno zmÌnit velkou Ë·st demografickÈ produkce poslednÌch zhruba deseti let. ZatÌmco po dlouhou dobu k vysvÏtlenÌ p¯ÌpadnÈho kolÌs·nÌ ˙rovnÏ sÚateËnosti totiû vûdy postaËoval buÔ struËn˝ odkaz na ekonomick˝ v˝voj nebo na zmÏny ve vÏkovÈ skladbÏ obyvatelstva ve vÏku nejvyööÌ sÚateËnosti, pat¯Ì dnes vysvÏtlenÌ zmÏn ve sÚatkovÈm chov·nÌ obyvatelstva z¯ejmÏ z†vÏtöÌ Ë·sti pr·vÏ do okruhu sociologick˝ch studiÌ, neboù odr·ûejÌ nejen p˘sobenÌ ekonomickÈ situace, ale takÈ zmÏny hodnotovÈho systÈmu p¯evaûujÌcÌ Ë·sti populace a takÈ zmÏnu postoj˘ k†instituci manûelstvÌ. Proto je zajÌmavÈ, jak lze tento v˝voj dokumentovat stroh˝mi demografick˝mi daty. »esk· statistika jich poskytuje relativnÏ dost, i kdyû ne v dostateËnÏ pot¯ebnÈ podobÏ pro celÈ 20. stoletÌ. Data bÏûnÈ evidence p¯irozenÈho pohybu obyvatelstva sice informujÌ o kaûdoroËnÌch poËtech sÚatk˘ po celÈ sledovanÈ obdobÌ, ale jejich sdÏlenÌ o skladbÏ snoubenc˘ jsou r˘znorod· a mÏnila se v Ëase. Nap¯. teprve od roku 1961 lze poËÌtat tabulky prvosÚateËnosti na z·kladÏ poËtu sÚatk˘ podle vÏku snoubenc˘ (Tabulky..., 1989)4). Proto je nutnÈ vypom·hat si struktur·lnÌmi daty dostupn˝mi ze sËÌt·nÌ, kterÈ pokr˝vajÌ 20. stoletÌ celÈ. Vzhledem k v˝znamu vstupu do prvnÌho manûelstvÌ je nejvÏtöÌ pozornost vÏnov·na sÚatk˘m svobodn˝ch osob, i kdyû nelze nijak pominout nebo podceÚovat v˝znam opakovan˝ch sÚatk˘ jak ovdovÏl˝ch tak rozveden˝ch osob. Z dat sËÌt·nÌ lidu lze pomÏrnÏ dob¯e sledovat dopad v˝voje sÚateËnosti na skladbu obyvatelstva podle vÏku a rodinnÈho stavu, kterÈ ukazujÌ jak intenzitu vstupu do manûelstvÌ, tak 4) Stranou ponech·v·m dalöÌ charakteristiky, kter˝mi je moûnÈ blÌûe popisovat snoubence ñ jejich n·rodnost, n·boûenskÈ vyzn·nÌ, soci·lnÌ postavenÌ Ëi ökolnÌ vzdÏl·nÌ, kterÈ jsou dlouhodobÏ obtÌûnÏ srovnatelnÈ, i kdyû mohou poskytnout podporu pro hluböÌ anal˝zu sÚatkovÈho chov·nÌ.

98

Ludmila Fialov·: Trendy ve sÚatkovÈm chov·nÌ obyvatelstva »eskÈ republiky ve 20. stoletÌ

Tab. 1 Vybrané charakteristiky úrovně prvosňatečnosti obyvatelstva na území ČR ve 20. století (podle dat sčítání lidu) (Selected characteristics of the firstmarriages among the population of the Czech Republic in the 20th century according to the population census) Pohlaví

1900

1910

muži ženy

27,7 25,2

27,8 24,9

muži ženy

100,0 97,9

100,0 97,8

muži ženy

46,1 36,3

47,2 31,8

muži ženy

6,6 9,7

7,2 10,3

1921 1930 1950 1961 1970 Průměrný věk při prvním sňatku (obyvatelstvo do 50 let)* 28,6 27,6 26,1 25,1 24,4 26,2 25,9 21,8 20,9 21,1 Podíl svobodných ve věku 15–19 let 99,9 100,0 99,2 99,2 98,8 97,9 97,2 91,0 91,5 91,4 Podíl svobodných ve věku 25–29 let 54,6 45,8 34,1 24,9 20,9 41,1 32,9 17,3 9,1 9,3 Podíl svobodných ve věku 45–49 let 7,1 6,3 6,0 5,9 5,9 10,1 10,9 9,3 6,0 4,6

1980

1991

2001

24,8 21,4

25,1 21,8

28,3 25,8

98,7 91,5

98,4 92,6

99,8 99,1

23,3 8,9

27,6 10,9

53,2 31,5

5,8 3,0

6,3 3,2

8,8 3,6

Pozn.: Vypočteno tzv. Hajnalovou metodou. Pramen: Data sčítání, vlastní výpočet.

jeho Ëasov·nÌ. StaËÌ porovnat podÌly osob, z˘st·vajÌcÌch v urËitÈm vÏku svobodnÈ, nap¯Ìklad ve vÏku 15ñ19 let, z nÌû lze vyËÌst intenzitu sÚateËnosti v nÌzkÈm vÏku, ve vÏku 25ñ29 let, neboù tento vÏkov˝ interval naznaËuje intenzitu vstupu do manûelstvÌ ve vÏku vysokÈ fyziologickÈ ˙rovnÏ plodnosti. TradiËnÏ se povaûuje podÌl osob, kterÈ z˘st·vajÌ mimo manûelstvÌ ve vÏku kolem 50 let (nap¯. 45ñ49 let) za ukazatel do ned·vnÈ doby naznaËujÌcÌ, jak˝ podÌl muû˘ nebo ûen z˘st·val definitivnÏ mimo reprodukci. Z dat sËÌt·nÌ lze takÈ poËÌtat pr˘mÏrn˝ vÏk p¯i prvnÌm sÚatku (za p¯edpokladu, ûe neuvaûujeme migraci). Tab. 2 Snoubenci podle vzájemného rodinného stavu v ČR ve vybraných letech (Marrying partners by marital status in the Czech Republic in selected years)

Období

1901–1910 1931–1937 1961–1970 1991–2000

ženich svobodný svobodná ovdovělá rozvedená nevěsta nevěsta nevěsta 83,8 85,4 79,8 67,2

2,7 1,5 0,6 0,3

0,0 1,6 4,6 8,3

Ze 100 sňatků připadlo na sňatek typu ženich ovdovělý ženich rozvedený svobodná ovdovělá rozvedená svobodná ovdovělá rozvedená nevěsta nevěsta nevěsta nevěsta nevěsta nevěsta 9,5 5,4 0,7 0,2

3,9 1,5 0,8 0,3

0,0 0,6 1,0 0,8

0,1 3,0 6,0 8,7

0,0 0,4 0,9 1,0

0,0 0,6 5,6 13,2

Pramen: Pohyb obyvatelstva, vlastní výpočet. Tab. 3 Skladba snoubenců podle pohlaví a rodinného stavu v ČR ve vybraných obdobích (Marrying partners by gender and marital status in the Czech Republic in selected periods)

Období 1901–1910 1931–1937 1961–1970 1991–2000

svobodní 86,5 88,5 85,0 75,8

Muži ovdovělí 13,4 7,5 2,5 1,3

rozvedení 0,1 4,0 12,5 22,9

svobodné 93,4 93,8 86,5 76,1

Ženy ovdovělé 6,6 3,4 2,3 1,6

rozvedené 0,0 2,8 11,2 22,3

Pramen: Pohyb obyvatelstva, vlastní výpočet.

99


äet¯en· data doplnÏn· o vybranÈ ukazatele zÌskanÈ z pohybu obyvatelstva vcelku jednoznaËnÏ rozdÏlÌ 20. stoletÌ na t¯i obdobÌ. MeznÌky mezi tÏmito obdobÌmi (resp. p¯echodn˝mi obdobÌmi) lze p¯ibliûnÏ kl·st na p¯elom 30. a 40. let a na poË·tek 90. let. Tyto meznÌky z·roveÚ souvisÌ se z·vaûn˝mi historick˝mi ud·lostmi celospoleËenskÈho v˝znamu, kterÈ z·sadnÌm zp˘sobem ovlivnily nejen politickou, ale takÈ hospod·¯skou a soci·lnÌ situaci »eskÈ republiky a jejÌch obyvatel. Proto je vhodnÈ pouûÌt je i jako meznÌk˘ pro anal˝zu v˝voje sÚateËnosti, i kdyû prvnÌ i druhÈ obdobÌ lze povaûovat vÌce mÈnÏ za otev¯enÈ intervaly ñ poË·tek 20. stoletÌ byl logick˝m pokraËov·nÌm v˝voje p¯edchozÌho, jeho z·vÏr pak z¯ejmÏ p¯edznamen·v· situaci v budoucnu. Graf 1 Hrubá míra sňatečnosti v České republice ve 20. století (Crude marriage rate in the Czech Republic in the 20th century

ObdobÌ doznÌv·nÌ tzv. evropskÈho typu sÚateËnosti (Ñodkladu sÚatk˘ì) Sledujeme-li poËty uzavÌran˝ch sÚatk˘, resp. jejich p¯epoËet na 1000 obyvatel st¯ednÌho stavu v†prvnÌch Ëty¯ech dek·d·ch 20. stoletÌ, zjistÌme, ûe p¯es v˝kyvy danÈ v˝znamnÏjöÌmi vnÏjöÌmi impulsy ölo o pomÏrnÏ stabilnÌ ˙roveÚ a ûe hrub· mÌra sÚateËnosti kolÌsala mezi 8 a 10 â. S v˝jimkou dopadu prvnÌ svÏtovÈ v·lky (hms se snÌûila pod 4 â) a n·slednÈ kompenzaËnÌ vlny (hms aû 14 â) byly hodnoty obdobnÈ jako po vÏtöÌ Ë·st 19. stoletÌ. BÏhem prvnÌch dek·d 20. stoletÌ se charakter sÚatkov˝ch pomÏr˘ v˝raznÏji nemÏnil. Pomineme-li nenorm·lnÌ pomÏry prvnÌ svÏtovÈ v·lky, ukazatele ˙rovnÏ sÚateËnosti se od 20. let ust·lily na ˙rovni z konce 19. stoletÌ, o kter˝ch hovo¯Ì data ze sËÌt·nÌ 1900 a 1910. PrvnÌ sÚatky uzavÌrali muûi nejËastÏji aû ve vÏku nad 25 let a ûeny kolem 25 let; 10 % ûen a 6 % muû˘ z˘st·valo trvale svobodn˝ch. älo p¯itom o rozhodujÌcÌ Ë·st sÚatk˘, neboù svobodn˝ch ûenich˘ bylo zpravidla kolem 85 % a svobodn˝ch nevÏst kolem 93 % (s v˝jimkou v·leËn˝ch let a pov·leËnÈ kompenzaËnÌ vlny). Zbytek byly sÚatky ovdovÏl˝ch osob, do opÏtovnÈho manûelstvÌ vstupovala v tÈto dobÏ jen zanedbateln· Ë·st rozveden˝ch snoubenc˘. Vstup do prvnÌho manûelstvÌ aû tÈmÏ¯ ve 30 letech u muû˘ a kolem 25 let u ûen nebyl povaûov·n za nijak vysok˝ a odpovÌdal i dobovÈ normÏ, naopak, mladöÌ ûenichovÈ a nevÏsty p¯Ìliö preferov·ni nebyli. V roce 1936 povaûoval AntonÌn Boh·Ë za p¯edËasnÈ takovÈ sÚatky, kdy byl ûenich mladöÌ neû 25 let nebo nevÏsta mladöÌ neû 21 rok (Boh·Ë, 1936). V roce 1937 bylo moûno 100


takto oznaËit pouze pÏtinu sÚatk˘ muû˘ a osminu sÚatk˘ ûen. Dodejme, ûe v roce 1918 se sice snÌûil minim·lnÌ sÚatkov˝ vÏk z 24 let na 21 rok, ale ve v˝öi sÚatkovÈho vÏku se tato okolnost v˝raznÏji neprojevila, pravdÏpodobnÏ vzhledem k p¯etrv·vajÌcÌ povinnosti vojenskÈ sluûby, kterou mladÌ muûi konËili zpravidla ve vÏku 22ñ24 let, p¯ÌpadnÏ ponÏkud pozdÏji. Obdobn· ˙roveÚ sÚateËnosti byla v 18. a po p¯ev·ûnou Ë·st 19. stoletÌ charakteristick· pro obyvatelstvo ¯ady evropsk˝ch zemÌ a John Hajnal, kter˝ na tuto okolnost upozornil jako prvnÌ (Hajnal, 1953), nazval tento typ vstupu do manûelstvÌ evropsk˝m typem sÚateËnosti (Hajnal, 1965). PozdÏji byl prok·z·n v˝znam vÏku p¯i sÚatku pro diferenciaci ˙rovnÏ manûelskÈ plodnosti v EvropÏ obecnÏ (CoaleñWatkins, 1986) a uk·zalo se, ûe ËeskÈ zemÏ lze do tohoto typu sÚateËnosti rovnÏû p¯i¯adit (Fialov·, 1981, PavlÌkñFialov·ñVereö, 1990), a to bez z¯etele k jejich n·rodnostnÌ heterogenitÏ (Boh·Ë, 1936). ÑOdklad sÚatk˘ì bylo moûno povaûovat za zp˘sob regulace ˙rovnÏ manûelskÈ plodnosti a po p¯echodu k pl·novanÈmu rodiËovstvÌ v z·vÏru demografickÈ revoluce jeho ˙loha postupnÏ konËila. KlesajÌcÌ podÌl sÚatk˘ ovdovÏl˝ch osob odr·ûel p¯edevöÌm zlepöujÌcÌ se ˙mrtnostnÌ pomÏry, neboù jen v obdobÌ 1910ñ1930 se nadÏje doûitÌ muû˘ ve 20 letech prodlouûila ze 40,83 let na 45,39 let a ûen z 42,88 let na 47,99 let (DÏjiny..., 1996: 396); sniûovaly se tak poËty ovdovÏl˝ch ve st¯ednÌm vÏku a tudÌû i poËet tÏch, kte¯Ì se po ˙mrtÌ partnera snaûili vstoupit do dalöÌho manûelstvÌ. OpakovanÈ sÚatky rozveden˝ch osob do ˙rovnÏ sÚateËnosti tÈmÏ¯ nezasahovaly, i kdyû se bÏhem let prvnÌ republiky jejich podÌl v d˘sledku postupnÏ se zvyöujÌcÌ rozvodovosti mÌrnÏ zvyöoval (v letech 1920ñ1924 Ëinila hrub· mÌra rozvodovosti jen 0,46 â, v letech 1935ñ1937 pouze 0,65 â). Graf 2 Pravděpodobnost uzavření prvního sňatku v ČR v letech 1930, 1961, 1989 a 2000 muži, ženy (First-marriage probabilities in the Czech Republic in the years 1930, 1961, 1989 and 2000 men, women)

ObdobÌ ÑzlatÈho vÏkuì rodiny (v podmÌnk·ch st·tnÌho socialismu) V z·vÏru 30. let se vöak situace zaËala mÏnit. Jednak se zcela z·sadnÏ rozvolnily vazby ˙rovnÏ sÚateËnosti a ˙rovnÏ manûelskÈ plodnosti, neboù p¯ev·ûn· Ë·st populace jiû p¯evzala myölenky pl·novanÈho rodiËovstvÌ a tudÌû poËet dÏtÌ narozen˝ v rodin·ch nap¯ÌötÏ z·visel na vÏdomÈm rozhodov·nÌ rodiË˘ a nemusel b˝t tedy jiû p¯Ìliö ovlivÚov·n ˙rovnÌ sÚatkovÈho vÏku zvl·ötÏ ûen). D·le se zmÏnila hospod·¯sk· a takÈ politick· situace, kdyû po hospod·¯skÈ krizi 30. let n·sledovalo ekonomickÈ oûivenÌ. Sloûit˝ a v˝razn˝ byl vöak dopad politickÈ krize, kter· vyvrcholila nejprve odtrûenÌm pohraniËÌ v z·¯Ì 1938 a poslÈze vznikem tzv. Protektor·tu »echy a Morava a jeho souËasnou okupacÌ v b¯eznu 1939. 101


Z let 1939ñ1944 jsou vÏrohodn· data o p¯irozenÈm pohybu obyvatelstva pouze za ËeskÈ obyvatelstvo Protektor·tu, ta vöak naznaËujÌ obrat, k nÏmuû v tÏchto letech ve sÚateËnosti doölo. ⁄roveÚ sÚateËnosti mlad˝ch lidÌ se bÏhem okupace zvyöovala s v˝razn˝m vzestupem hned na poË·tku 40. let (KuËera, 1994: 46). V roce 1937 byl vÏkov˝ medi·n svobodn˝ch snoubenc˘ vöeho obyvatelstva (bez rozliöenÌ n·rodnosti) 27,5 roku u muû˘ a 24,9 roku u ûen. V roce 1938 pro ËeskÈ obyvatelstvo Protektor·tu byl tento ukazatel 28,1 roku u muû˘ a 25,0 let u ûen ñ do roku 1944 se vöak snÌûil na 26,4 roku u muû˘ a 22,5 roku u ûen. I kdyû lze uvaûovat s urËit˝m vlivem deformacÌ vÏkovÈ struktury, kdyû do vÏku vysokÈ sÚateËnosti p¯ispÌvaly nejvÌce roËnÌky narozenÈ v kompenzaËnÌ vlnÏ z poË·tku 20. let, data naznaËujÌ zmÏnu sÚatkovÈho chov·nÌ. D˘vod˘ tÈto zmÏny bylo nÏkolik, i kdyû nelze p¯esnÏ rozliöit rozsah p˘sobenÌ jednoho kaûdÈho z nich, proto n·slednÈ po¯adÌ nenÌ smÏrodatnÈ pro jejich v˝znam. PrvnÌm d˘vodem mohla b˝t kompenzace nÌzkÈ sÚateËnosti prvnÌ poloviny 30. let vyvolanÈ d˘sledky hospod·¯skÈ krize, vliv mÏlo urËitÏ zv˝öenÌ zamÏstnanosti v z·vÏru 30. let a pln· zamÏstnanost od poË·tku Protektor·tu vyvolan· povinnostÌ zajiötÏnÌ zbrojnÌ a dalöÌ v˝roby pro NÏmecko. Nelze opomenout ani rozpuötÏnÌ ËeskoslovenskÈ arm·dy a zruöenÌ brannÈ povinnosti a uzav¯enÌ Ëesk˝ch vysok˝ch ökol v roce 1939, coû se t˝kalo sice p¯ev·ûnÏ muû˘, ale vzhledem k tomu, ûe si ûeniöi vybÌrali zpravidla snoubenky v mladöÌm vÏku, mohlo to ovlivnit i sÚatkov˝ vÏk ûen. Z·roveÚ byly na ˙zemÌ Protektor·tu najÌm·ny pracovnÌ sÌly na pr·ce do NÏmecka ñ jednou z moûnostÌ, jak se tot·lnÌmu nasazenÌ mimo ˙zemÌ Ëesk˝ch zemÌ vyhnout, byl pr·vÏ sÚatek. PronuptialitnÌ postoje byly z¯ejmÈ zejmÈna na p¯elomu 30. a 40. let: v roce 1939 byla hrub· mÌra sÚateËnosti druh· nejvyööÌ ve 20. stoletÌ, s pokraËujÌcÌ okupacÌ se ale sniûovala. Trend zapoËat˝ bÏhem v·leËn˝ch let vöak pokraËoval i po ukonËenÌ v·lky. V obdobÌ socialismu lze pozorovat dvojak˝ vztah st·tu k rodinÏ. Na jednÈ stranÏ usiloval st·t o oslabenÌ rodiny, kdyû vyvlastnÏnÌm soukromÈho majetku se vöichni postupnÏ stali zamÏstnanci st·tu a rodiny tak p¯estaly b˝t v˝znamn˝mi v˝robnÌmi jednotkami. Na druhÈ stranÏ p¯etrv·vala nejprve spÌöe pouze proklamativnÌ, ale poslÈze i hmotn· podpora manûelstvÌ, kter· vych·zela z p¯eûÌv·nÌ hodnotovÈho systÈmu p¯edchozÌ doby, kdy instituce manûelstvÌ mÏla vysok˝ kredit a vÏtöina osob o manûelstvÌ usilovala (Hamplov·, 2001). Po p¯evratu v roce 1948 celost·tnÏ uplatÚovan· jednotn· mzdov· soustava nivelizovala mzdovou hladinu a p¯ispÏla k v˝raznÈmu trendu k homogenizaci spoleËnosti, kterou pozdÏji konstatovali sociologovÈ (Machonin, 2005: 127). Ve spoleËnosti p¯etrv·val postoj k manûelstvÌ ve smyslu snahy alespoÚ jednou v ûivotÏ do manûelstvÌ vstoupit, kter˝ podporovala i p¯etrv·vajÌcÌ vyööÌ spoleËensk· prestiû ûenat˝ch muû˘ a vdan˝ch ûen (zvl·ötÏ ve srovn·nÌ se svobodn˝mi). Nivelizace ûivotnÌ ˙rovnÏ jako by umoûÚovala tento ide·l snadno uskuteËÚovat. Neölo o v˝jimeËnou situaci: vysok· prestiû manûelstvÌ a odstraÚov·nÌ bariÈr mezi spoleËensk˝mi vrstvami byla po skonËenÌ druhÈ svÏtovÈ v·lky zjiöùov·na na celÈm evropskÈm kontinentu ñ sociologovÈ tuto dobu dokonce oznaËujÌ za Ñzlat˝ vÏkì rodiny a manûelstvÌ (nap¯. Sullerot, 1991). RelativnÏ ËasnÈ sÚatky umoûÚovala ¯ada dalöÌch okolnostÌ, z nichû uveÔme na p¯Ìklad plnou zamÏstnanost, jen pomalu se zvyöujÌcÌ podÌl mlad˝ch lidÌ studujÌcÌch na vysok˝ch ökol·ch, snÌûenÌ vÏku zletilosti na 18 let, zkr·cenÌ vojenskÈ sluûby na dva roky, kdyû vÏtöina muû˘ ji absolvovala ve vÏku do 21 roku. V 70. letech k tomu p¯ispÏlo i ÑuzavÌr·nÌ seì do rodiny, kdyû jinÈ spoleËenskÈ vyûitÌ reûim znemoûnil (Moûn˝, 1991). P¯esto kr·tkodobÈ v˝kyvy v ˙rovni sÚateËnosti v »R v prvnÌ dek·dÏ po ukonËenÌ druhÈ svÏtovÈ v·lky dokumentujÌ p¯etrv·vajÌcÌ ˙zkou spojitost sÚatkov˝ch pomÏr˘ se soci·lnÌm v˝vojem a ekonomickou situacÌ obyvatelstva. Nejprve se ˙roveÚ sÚateËnost opÏt v˝raznÏ zv˝öila, aby v†letech 1948ñ1952 p¯es·hla hladinu 10 â (coû bylo ve 20. stoletÌ pot¯etÌ). N·sledovalo obdobÌ, kdy jejÌ ˙roveÚ kolÌsala mezi 7 a 9 â a teprve od roku 1969 se zv˝öila nad 9 â; v roce 1973 hms po ËtvrtÈ a naposledy p¯es·hla ˙roveÚ 10 â (10, 03). Od tÈ doby trvale spÌöe klesala, v 80. letech setrv·vala na ˙rovni zhruba 7, 5ñ8 â. Vzestupy ˙rovnÏ sÚateËnosti 102


tedy i v tÈto dobÏ odpovÌdaly obdobÌm spÌöe p¯ÌznivÏjöÌho populaËnÌho klimatu (zejmÈna na poË·tku 70. let, kdy se ve vysok˝ch poËtech sÚatk˘ odrazily jednak zmÏny vÏkovÈ struktury, neboù do vÏku nejvyööÌ sÚateËnosti dospÏly osoby narozenÈ v pov·leËnÈ natalitnÌ vlnÏ), jednak pronatalitnÌ opat¯enÌ podporujÌcÌ sÚatky mlad˝ch lidÌ do 30 let, v tom takÈ bytov· politika zamÏ¯en· na velkoploönou v˝stavbu panelov˝ch bytov˝ch dom˘ (srvn. nap¯. KuËera, 1994), poklesy pak souvisely se zhoröenÌm ekonomickÈ situace (50. a 60. lÈta), a od poloviny 70. let byl patrn˝ trval˝ mÌrn˝ pokles ˙rovnÏ sÚateËnosti obecnÏ. Pro toto obdobÌ byly charakteristickÈ sÚatky mladöÌch muû˘ (nejËastÏji kolem 25 let Ëi mladöÌch) a ûen (nejËastÏji ve vÏku 20ñ22 let) ñ mimo manûelstvÌ z˘stal jen velmi nÌzk˝ podÌl ûen (mÈnÏ neû 3 %). O poklesu pr˘mÏrnÈho sÚatkovÈho vÏku svobodn˝ch v tomto svÏdËÌ mimo jinÈ hodnoty ˙hrnu redukovan˝ch mÏr sÚateËnosti svobodn˝ch, kterÈ v letech 1945ñ 1952 a 1955ñ1963 p¯esahovaly ˙roveÚ 1. Ale od 70. let tato data naznaËovala, ûe se trend obr·til a ûe podÌly osob vstupujÌcÌch do manûelstvÌ jiû nerostly, coû doloûily zvyöujÌcÌ se tabulkovÈ poËty svobodn˝ch muû˘ i ûen podle vÏku (tab. 5). Lze pozorovat dalöÌ pokles ˙rovnÏ sÚateËnosti ovdovÏl˝ch osob (tab. 2 a 3), a to v podmÌnk·ch stagnujÌcÌ ˙rovnÏ ˙mrtnosti muû˘ ve st¯ednÌm vÏku a jen mÌrnÏ se zlepöujÌcÌ ˙mrtnosti ûen (v letech 1950ñ1990 nadÏje doûitÌ ve 30 letech u muû˘ klesla o 0,2 roku, u ûen se zv˝öila o 3,5 roku). Naopak se relativnÏ rychle zvyöovaly podÌly snoubenc˘ rozveden˝ch, kte¯Ì se st·le ËastÏji ûenili i vd·valy se svobodn˝mi snoubenkami/snoubenci. To bylo odrazem rychle rostoucÌ rozvodovosti, kterou byly postiûeny svazky jeötÏ relativnÏ mlad˝ch lidÌ. V letech 1984ñ1989 byla nejvyööÌ ˙roveÚ rozvodovosti ve 3.ñ5. roce trv·nÌ manûelstvÌ (˙hrnn· rozvodovost jiû dosahovala tÈmÏ¯ 40 %; PavlÌk, 2002: 33). DÌky p¯etrv·vajÌcÌ prestiûi (a v˝hod·m) manûelstvÌ vöak rozvedenÌ (zvl·ötÏ muûi) pomÏrnÏ brzy po rozvodu uzavÌrali novÈ sÚatky, ËÌmû p¯ispÌvali nejen k v˝öi ˙rovnÏ sÚateËnosti, ale takÈ k vysokÈmu podÌlu osob ûijÌcÌch v manûelstvÌ. Model sÚatkov˝ch pomÏr˘, kdy do manûelTab. 4 Úhrnná redukovaná sňatečnost podle pohlaví a index podílu plodnosti vdaných žen na celkové plodnosti (im) v ČR ve 20. století (ve vybraných stvÌ vstupovalo alespoÚ jednou za ûivot tÈmÏ¯ letech) (Cumulated first marriage frequencies by gender and the 97 % ûen a 94 % muû˘ za relativnÏ vysokÈ ˙rovindex od marital fertility (im) in the Czech Republic in the 20th nÏ opakovanÈ sÚateËnosti, takûe v manûelstvÌ century (for selected years) ûilo zpravidla kolem 80 % obyvatelstva ve st¯ednÌm vÏku (p¯ibliûnÏ ve vÏku 25ñ45 let, ale Rok Muži Ženy im s menöÌmi rozdÌly mezi muûi a ûenami), byl pro 1900 . . 0,519 spoleËnost »eskÈ republiky charakteristick˝ aû 1910 . . 0,529 do konce 80. let. Byl velmi blÌzk˝ pomÏr˘m 1921 1,49 1,23 0,462 v dalöÌch zemÌch v˝chodnÌ Evropy. S tÌm rozdÌ1930 0,94 0,93 0,536 lem, ûe v tÏchto zemÌch ölo o tradiËnÌ model 1937 0,84 0,99 0,5751 a k podstatnÏjöÌm zmÏn·m v charakteru sÚateË1950 1,20 1,21 0,680 nosti po druhÈ svÏtovÈ v·lce v nich nedoölo: sÚa1960 1,05 1,05 0,727 teËnost v nÌzkÈm vÏku a nÌzk˝ podÌl trvale svo1970 0,92 0,93 0,704 1980 0,84 0,88 0,733 bodnÈho obyvatelstva zde byl charakteristick˝ 1989 0,88 0,91 0,6742 dlouhodobÏ zvl·ötÏ ve staröÌ dobÏ (proto b˝v· 2000 0,53 0,46 0,5033 oznaËov·n v historickoñdemografickÈ literatu¯e jako Ñmimoevropsk˝ì typ sÚateËnosti, HajPozn.: 1) 1936, 2) 1991, 3) 2001. nal, 1965). ZajÌmav· z tohoto hlediska byla konvergence pomÏr˘ v Ëesk˝ch zemÌch a na Slovensku, kdyû se sÚatkovÈ pomÏry dÌky v˝voji v »eskÈ republice velmi sblÌûily (Fialov·, 1991). Ve vÏtöinÏ zemÌ z·padnÌ a severnÌ Evropy, kde se sice po druhÈ svÏtovÈ v·lce ˙roveÚ sÚateËnosti takÈ zv˝öila, k tak podstatnÈ a dlouhodobÈ zmÏnÏ sÚatkov˝ch pomÏr˘ nedoölo a od 60. let bylo moûno pozorovat n·stup jin˝ch tendencÌ naznaËujÌcÌch pokles ˙rovnÏ sÚateËnosti za rostoucÌho pr˘mÏrnÈho sÚatkovÈho vÏku (Sullerot, 1992). 103


I kdyû tento model vypadal na prvnÌ pohled stabilnÏ (v 80. letech jiû trval de facto druhou generaci), byl ve svÈ podstatÏ velice k¯ehk˝ ñ nejvyööÌ poËet prvnÌch sÚatk˘ se v »eskÈ republice uskuteËÚoval bÏhem nÏkolika m·lo let vÏku mlad˝ch lidÌ na samÈm poË·tku jejich ûivotnÌ dr·hy. SÚatky uzavÌrali mladÌ lidÈ Ëasto bezprost¯ednÏ po ukonËenÌ st¯edoökolsk˝ch studiÌ (Ëi vyuËenÌ) za situace, kdy vysokoökolsk· studia absolvovala zhruba necel· desetina z nastupujÌcÌ mladÈ generace. Pln· zamÏstnanost zaruËovala pravideln˝ p¯Ìjem, systÈm soci·lnÌ pÈËe a p¯idÏlov·nÌ byt˘ umoûÚoval po urËitÈ dobÏ i zÌsk·nÌ samostatnÈho bytu. Nelze opomenout ani dalöÌ z d˘leûit˝ch faktor˘ Ñvyvol·vajÌcÌchì vyööÌ ˙roveÚ ËasnÈ sÚateËnosti ñ nÌzkou ˙roveÚ antikoncepce, coû za vysokÈ prestiûe instituce manûelstvÌ a uvolÚujÌcÌch se intimnÌch styk˘ st·le mladöÌch lidÌ zvyöovalo poËty nechtÏn˝ch tÏhotenstvÌ; preference porodu dÌtÏte p¯ed interrupcÌ a snaha o to, aby se dÌtÏ narodilo v manûelstvÌ, tak zvyöovala poËty sÚatk˘ (v 50. letech se do devÌti mÏsÌc˘ po sÚatku rodilo kolem 40 % prvnÌch dÏtÌ, v 60. letech zhruba polovina a od 70. letech nÏkdy aû 60 % (KuËera, 1994: 105). ⁄roveÚ sÚateËnosti tak byla i v tomto obdobÌ s ˙rovnÌ plodnosti v˝znamnÏ sv·z·na. ObdobÌ odkl·dan˝ch a odmÌtan˝ch sÚatk˘ ZmÏna politickÈho systÈmu v roce 1989 se v ˙rovni sÚateËnosti neprojevila okamûitÏ ñ naopak jeötÏ v roce 1990 se poËty uzavÌran˝ch sÚatk˘ ponÏkud zv˝öily (i tentokr·t ölo o urËit˝ druh pragmatickÈ reakce na ozn·menÌ bankovnÌch dom˘, ûe budou poskytovat nÌzko˙roËenÈ novomanûelskÈ p˘jËky jen do konce kalend·¯nÌho roku 1990). Od roku 1991 vöak poËet sÚatk˘ trvale klesal. Na mÌsto d¯Ìve obvykl˝ch 70 tisÌc sÚatk˘ klesl jejich roËnÌ poËet od roku 1995 na zhruba 55 tisÌc (zatÌmnÌho minima bylo dosaûeno v roce 2003, kdy bylo uzav¯eno jen necel˝ch 49 tisÌc sÚatk˘, hms tudÌû klesla na 4,8 â). Na tomto poklesu se rozhodujÌcÌ mÏrou podÌlel pokles intenzity sÚateËnosti svobodn˝ch v mladöÌm vÏku: u svobodn˝ch muû˘ klesla ve vÏku do 25 let na t¯etinu (nap¯. ve vÏku 23 let, kter˝ byl v roce 1989 vÏkem nejvyööÌ sÚateËnosti, kdyû se ûenilo 187 muû˘ z 1000 svobodn˝ch, se v roce 2002 oûenilo pouze 40 muû˘ z tisÌce svobodn˝ch; vÏk nejvyööÌ sÚateËnosti se p¯esunul do 28. aû 29. roku, kdy se z 1000 svobodn˝ch ûenilo 78). ObdobnÏ se p¯esunula nejvÏtöÌ intenzita sÚateËnosti svobodn˝ch ûen z 20 let vÏku (240 nevÏst z 1000 svobodn˝ch ûen v roce 1989) do vÏku 25ñ27 let (97 nevÏst z 1000 svobodn˝ch ûen v roce 2002). U obou pohlavÌ tÈmÏ¯ vymizely sÚatky do 20 let (u muû˘ klesly v roce 2002 jiû na pouhÈ 1 %, u ûen na 6 % z poËtu tÈmÏ¯ 53 tisÌce sÚatk˘) a st·le vÏtöÌ v·hu zÌsk·vajÌ sÚatky snoubenc˘ staröÌch neû 30 let ñ v roce 2002 byla v tomto vÏku uû vÌce neû t¯etina svobodn˝ch ûenich˘ a vÌce neû pÏtina svobodn˝ch nevÏst (Kretschmerov·, 2004: 157). Pr˘mÏrn˝ vÏk p¯i prvnÌm sÚatku stoupl do roku 2000 na 28,8 roku u muû˘ a na 26,4 roku u ûen. Za souËasnÈ ˙rovnÏ sÚateËnosti by ve vÏku 35 z˘st·vala podle tabulek sÚateËnosti v roce 2000 svobodn· jiû vÌce neû t¯etina vöech muû˘ a tÈmÏ¯ t¯etina ûen V 90. letech, kter· lze oznaËit jako p¯echodnou f·zi k pozdnÌm sÚatk˘m, vöak o zmÏnÏ intenzity Ëasov·nÌ vstupu do prvnÌho manûelstvÌ vypovÌdajÌ lÈpe neû transverz·lnÌ data (transverz·lnÌ ukazatelÈ jsou st·le ponÏkud ovlivnÏny p¯edchozÌ dlouhodobou vysokou ˙rovnÌ sÚateËnosti v nÌzkÈm vÏku) hodnoty odvozenÈ z longitudin·lnÌho sledov·nÌ jednotliv˝ch kohort. Z narozen˝ch v roce 1954 uzav¯elo do 25 let alespoÚ jednou sÚatek 66 % muû˘ a 87 % ûen, kdeûto z narozen˝ch roku 1974 to bylo pouze 34 % muû˘ a 58 % ûen. V˝znamnÏ se snÌûil podÌl protogamnÌch sÚatk˘ ñ na konci 20. stoletÌ jich uû bylo mÈnÏ neû dvÏ t¯etiny vöech (tab. 2). K poklesu celkovÈ ˙rovnÏ sÚateËnosti p¯ispÏl takÈ pokles intenzity sÚateËnosti rozveden˝ch osob a do urËitÈ mÌry i osob ovdovÏl˝ch. U ovdovÏl˝ch lze tento jev z Ë·sti vysvÏtlit dalöÌm zvyöov·nÌm nadÏje doûitÌ osob ve st¯ednÌm vÏku. U rozveden˝ch, kter˝ch p¯i neklesajÌcÌ ˙rovni rozvodovosti v populaci d·le p¯ib˝v· (v roce 2001 jiû bylo ze 100 osob staröÌch 15 let 10 % rozveden˝ch muû˘ a 11 % rozveden˝ch ûen), stojÌ v pozadÌ niûöÌ atraktivity opÏtovnÈho manûelstvÌ Ëasto asi stejnÈ d˘vody jako u svobodn˝ch. KromÏ tÈ Ë·sti rozveden˝ch, kter· po ztroskot·nÌ p¯edchozÌho manûelstvÌ na dalöÌ svazek zklamanÏ 104


Graf 3 Alespoň jednou ženatí a vdané podle věku podle generace, ČR (Ever married men and women by age and generation, Czech Republic)

rezignuje, to jsou pravdÏpodobnÏ rychle postupujÌcÌ zmÏny v celkovÈ hodnotovÈ orientaci prov·zejÌcÌ otevÌr·nÌ se ËeskÈ spoleËnosti soudobÈ evropskÈ spoleËnosti se vöemi pr˘vodnÌmi jevy, vËetnÏ zmÏnÏnÈ hospod·¯skÈ situace (n·vratem k trûnÌ ekonomice a k nezamÏstnanosti a k z·sadnÌmu p¯ehodnocenÌ odpovÏdnosti jednotlivce za vlastnÌ ekonomickou situaci). Pro nastolenÌ velmi nÌzkÈ ˙rovnÏ sÚateËnosti bylo z¯ejmÏ fat·lnÌ to, ûe sÚatek je v prvÈ ¯adÏ pr·vnÌ akt p¯esnÏ definujÌcÌ pr·va a povinnosti manûel˘, tÌm je u Ë·sti populace preferujÌcÌ liberalismus v jeho nejöiröÌ podobÏ pociùov·n jako akt ztr·ty Ë·sti vlastnÌ svobody Ëi identity. SÚatek povaûujÌ za samoz¯ejm˝ p¯edstupeÚ zaloûenÌ rodiny z mladöÌ generace v podstatÏ pouze praktikujÌcÌ k¯esùanÈ, dalöÌ Ë·st o nÏm uvaûuje pouze v p¯ÌpadÏ, ûe se jejich partnersk˝ svazek vyda¯Ì, pro nÏkterÈ jiû nenÌ atraktivnÌ v˘bec (P¯edstavy..., 2000: 69). A je moûnÈ, ûe v populaci roste takÈ podÌl osob, kterÈ vÏdomÏ rezignujÌ na navazov·nÌ jak˝chkoli partnersk˝ch svazk˘. K poklesu ˙rovnÏ sÚateËnosti p¯ispÏla Ë·steËnÏ asi i tolerance ËeskÈ spoleËnosti v˘Ëi neform·lnÌm svazk˘m. Podle zjiötÏnÌ v˝bÏrov˝ch öet¯enÌ aû 70 % svobodn˝ch povaûuje p¯edmanûelskou kohabitaci za vhodn˝ poË·tek partnerskÈho ûivota (P¯edstavy..., 2000: 68). Nelze opomenout ani kvalitativnÌ zmÏnu a öirokÈ rozöÌ¯enÌ pouûÌv·nÌ antikoncepce, coû snÌûilo riziko nechtÏnÈho tÏhotenstvÌ pr·vÏ mezi mlad˝mi lidmi. Od poË·tku 90. let je tak patrnÈ jednak obecnÈ odkl·d·nÌ sÚatk˘ do vyööÌho vÏku, jednak u Ë·sti populace tendence k odmÌt·nÌ vstupu do manûelstvÌ v˘bec. Tab. 5 Počty svobodných dožívajících se příslušného věku podle tabulek sňatečnosti svobodných, ČR (Proportion remaining single in the relevant age according to singles marriage-rate tables, Czech Republic)

l25

Rok 1930 1961 1970 1980 1990 2000

muži 68 856 30 792 31 150 38 765 31 114 79 259

l30 ženy 41 793 11 218 13 380 14 172 13 125 62 288

muži 26 790 10 705 13 300 19 343 14 915 51 759

l35 ženy 20 080 5 184 6 404 6 168 6 544 38 181

muži 12 135 6 531 8 842 13 887 11 151 38 813

l50 ženy 13 614 3 512 4 691 4 108 4 824 30 725

muži 4 995 4 170 5 830 10 259 8 910 30 430

ženy 9 719 2 346 3 491 3 103 3 804 25 503

Pramen: Tabulky, 1989; Pavlík, 2002; rok 1930 vlastní výpočet.

105


Z·vÏr V˝voj ˙rovnÏ sÚateËnosti obyvatelstva ûijÌcÌho na ˙zemÌ »eskÈ republiky lze ve 20. stoletÌ povaûovat p¯edevöÌm za odraz v˝znamu sÚatku pro zaloûenÌ rodiny (a dom·cnosti). Nelze totiû opomenout, ûe jde v prvÈ ¯adÏ o akt pr·vnÌ, takûe z·leûÌ i na tom, jak˝ v˝znam spoleËnost p¯ikl·d· tomu, aby partnersk˝ svazek byl pr·vnÏ ukotven. Pokud bylo postavenÌ jednotliv˝ch Ëlen˘ rodiny v orientaËnÌ Ëi vlastnÌ rodinÏ do znaËnÈ mÌry prov·zanÈ s jejich pozicÌ ve spoleËnosti, pokud na nÏm p¯Ìmo z·visel p¯Ìstup nap¯. do vyööÌ spoleËnosti, k zÌsk·nÌ v˝hodnÏjöÌho uplatnÏnÌ na pracovnÌm trhu, za¯azenÌ mezi dÏdice atd., bylo pro jednoho kaûdÈho uzav¯enÌ sÚatku û·doucÌ. A jestliûe byla reprodukce navÌc vtÏsn·na do manûelstvÌ, pak mÏla ˙roveÚ sÚateËnosti bezprost¯ednÌ vliv na ˙roveÚ plodnosti a mohla b˝t ñ a byla ñ v˝znamn˝m faktorem spolurozhodujÌcÌm o ˙rovni reprodukce danÈ populace. Tato vazba se postupnÏ rozvolÚovala, jak se rozöi¯ovaly myölenky vÏdomÈho omezov·nÌ ˙rovnÏ plodnosti p¯edevöÌm v manûelstvÌ, u n·s od poloviny 19. stoletÌ. Konec tÈto etapy spad· pr·vÏ do prvnÌ poloviny 20. stoletÌ. NemÏlo by se opomenout, ûe ˙roveÚ sÚateËnosti tak odr·ûela spÌöe moûnosti, jakÈ populace mÏla; tÈmÏ¯ kaûdÈ 10. ûenÏ a kaûdÈmu 15. muûi se z rozliËn˝ch d˘vod˘ do manûelstvÌ vstoupit nechtÏlo nebo nepoda¯ilo. RoËnÌ poËty uzavÌran˝ch sÚatk˘ v tomto obdobÌ sice mohly kolÌsat (jak dokl·d· hrub· mÌra sÚateËnosti), ˙roveÚ sÚateËnosti se vöak dlouhodobÏji nemÏnila. ObdobÌ n·sledujÌcÌ, kterÈ bychom mohli oznaËit jako obdobÌ ÑzlatÈho vÏkuì rodiny, ale modifikovanÈho specifickou situacÌ spoleËnosti za Protektor·tu a za socialismu, je doba, v nÌû se ˙roveÚ sÚateËnosti a plodnosti d·le navz·jem podmiÚovaly, ale v ponÏkud jinÈ rovinÏ. V˝znam sÚatku jako d˘leûitÈho aktu p¯i zakl·d·nÌ rodiny p¯etrv·val (pravdÏpodobnÏ p¯edevöÌm dÌky kulturnÌ tradici formovanÈ k¯esùanstvÌm), ale protoûe se uvolÚoval pohled na p¯edmanûelskÈ intimnÌ styky, byla vysok· ˙roveÚ sÚateËnosti nejen odrazem p¯etrv·vajÌcÌho v˝znamu, kter˝ populace sÚatku p¯ikl·dala pro zaloûenÌ rodiny, ale takÈ v˝znamu, kter˝ p¯ikl·dala tomu, aby se dÏti rodily jako legitimnÌ, i kdyû pr·vnÌ ¯·d postupnÏ nerovnopr·vnost dÏtÌ danou p˘vodem zruöil. D·lo se tak za podmÌnek celkovÈ v˝raznÈ homogenizace spoleËnosti, kdy se nepociùovaly za v˝znamnÈ rozdÌly soci·lnÌho p˘vodu a manûelstvÌ bylo zakl·d·no na z·kladÏ romantickÈ l·sky (aû v polovinÏ p¯Ìpad˘ i kv˘li tÏhotenstvÌ snoubenky). ⁄roveÚ sÚateËnosti tak byla opÏt Ñsv·z·naì s charakterem reprodukce. V 90. letech se ale situace promÏnila tak¯ka dramaticky. Pro toto obdobÌ je p¯ÌznaËnÈ, ûe demografick˝ model, kter˝ se vytvo¯il v 50. letech, po p·du socialismu bÏhem nÏkolika m·lo let zcela odeznÏl (i kdyû se ve struktur·ch obyvatelstva bude projevovat jeötÏ po dlouhou dobu) a v demografickÈm chov·nÌ je patrn· tendence k Ñn·vratuì k situaci p¯edchozÌ. V tomto v˝voji je z¯ejmÈ opÏtovnÈ postupnÈ Ñp¯iËleÚov·nÌì se k soudobÈmu zp˘sobu reprodukce ve vyspÏl˝ch evropsk˝ch zemÌch, k nimiû se v dobÏ p¯edv·leËnÈ blÌûila nejvÌce, a to vËetnÏ nov˝ch aspekt˘ reprodukËnÌho chov·nÌ (odklad sÚatk˘ do vyööÌho vÏku, vzestup rozvodovosti, posun rozenÌ dÏtÌ do vyööÌho vÏku soubÏûnÏ s ËastÏjöÌm rozenÌm dÏtÌ mimo manûelstvÌ, nÌzk· ˙roveÚ potratovosti, prodluûujÌcÌ se dÈlka ûivota). To plnÏ odpovÌd· ˙zkÈ vazbÏ demografickÈho chov·nÌ na vnÏjöÌ prost¯edÌ. SouËasnÈ evropskÈ a v tom i ËeskÈ populaËnÌ klima je z vÏtöÌ Ë·sti odrazem podmÌnek vytv·¯en˝ch hospod·¯skou situacÌ stejnÏ jako öiröÌho spoleËenskÈho v˝voje se st·le v˝znamnÏjöÌm vlivem liberalismu a individualismu. Z toho z·roveÚ vypl˝v·, ûe pro Ë·st populace je sÚatek ze svÈ podstaty pr·vnÌho aktu nezajÌmav˝ ne-li nep¯ijateln˝ (i kdyû ta Ë·st populace, kter· d·l vyzn·v· k¯esùanskÈ hodnoty, jeho v˝znam nezpochybÚuje). Jestliûe na poË·tku 20. stoletÌ byla ˙roveÚ sÚateËnosti povaûov·na za faktor, kter˝ m˘ûe mÌt dlouhodob˝ vliv na ˙roveÚ plodnosti (a proto jÌ byla demografy v˘bec vÏnov·na pozornost), v†jeho z·vÏru se stala v˝znamn˝m indik·torem zmÏn reprodukËnÌho chov·nÌ se vöemi pr˘vodnÌmi jevy ñ vËetnÏ z·jmu, kterÈmu se jejÌ v˝zkum zaËal tÏöit.

106


Literatura Alan, Josef. 1989. Etapy ûivota oËima sociologie. Praha: Panorama, 440 s. Boh·Ë, AntonÌn. 1936. Obyvatelstvo v »eskoslovenskÈ republice. In »eskoslovensk· vlastivÏda II., N·rodopis. Coale J.A. ñ Watkins, S.C. (eds.). 1986. The Decline of Fertility in Europe. Princenton: Princeton University Press. DÏjiny obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ. 1996. Praha: Mlad· fronta. Fialov·, Ludmila. 1992. V˝voj sÚateËnosti v »eskoslovensku v letech 1918ñ1988. In Historick· demografie 16, s. 117ñ134. Hajnal, John. 1953. Age at Marriage and Proportion Marrying. Population Studies 7, s. 111ñ136. Hajnal, John. 1965. European marriage Patterns in perspective. In D. V. Glass ñ D. E. C. Eversley (eds.). Population in History. Essays in historical demography. London, s. 101ñ143. Hamplov·, Dana. 2001. StruËnÈ pozn·mky o ideov˝ch p¯Ìstupech k rodinÏ v obdobÌ socialismu. Cahiers di CEFRES 22, s. 107ñ118. Hamplov·, Dana ñ Rychta¯Ìkov·, Jitka ñ Pik·lkov·, Simona. 2003. »eskÈ ûeny. VzdÏl·nÌ, partnerstvÌ, reprodukce. Praha: Sociologick˝ ˙stav AV »R. Hinde, Andrew. 2003. Englandís Population. A History since the Domesday Survey. Horsk·, Pavla ñ KuËera, Milan ñ Maur, Eduard ñ Stloukal, Milan. DÏtstvÌ, rodina a st·¯Ì v dÏjin·ch Evropy. Praha: Panorama, 1990, 470 s. KoneËn·, Alena. 1977a. N·rodnostnÌ homogamie a heterogamie v »SSR. Demografie, roË. 19, Ë. 1, s. 1ñ10. KoneËn·, Alena. 1977b. SezÛnnost sÚateËnosti v »SSR. Demografie, roË. 19, Ë. 3, s. 215ñ222, 302ñ307. Kretschmerov·, Terezie. 2001. V˝voj obyvatelstva »eskÈ republiky v roce 2000. Demografie, roË. 43, Ë. 3, s. 173ñ186. Kretschmerov·, Terezie. 2004. V˝voj obyvatelstva »eskÈ republiky v roce 2003. Demografie, roË. 46, Ë. 3, s. 153ñ165. KuËera, Milan. 1988. »eskoslovensko 1918ñ1988. Demografie, roË. 30, Ë. 1, s. 3ñ9. KuËera, Milan. 1994. Populace »eskÈ republiky 1918ñ1991. Praha: »DSñS⁄ AV »R. Lesn˝, Ivan. 1981. SÚateËnost svobodn˝ch ûen v »SSR po druhÈ svÏtovÈ v·lce a jejÌ vztah k plodnosti prvnÌho po¯adÌ. Demografie, roË. 21, Ë. 1, s. 15ñ21. Machonin, Pavel. 2005. »esk· spoleËnost a sociologickÈ pozn·nÌ. Praha: NakladatelstvÌ ISV. Moûn˝, Ivo. 1991. ProË tak snadno? Praha: SLON. PavlÌk, ZdenÏk (ed.). 2002. PopulaËnÌ v˝voj »eskÈ republiky 1990ñ2002. Praha: Katedra demografie a geodemografie P¯F UK, 98 s. PavlÌk, ZdenÏk ñ Rychta¯Ìkov·, Jitka ñ äubrtov·, Alena. 1984. Z·klady demografie. Praha: Academia. PavlÌk, ZdenÏk ñ Fialov·, Ludmila ñ Vereö, Pavel. 1991. Fertility Decline in Czechoslovakia During the Last Two Centuries. Population Studies 44, s. 89ñ 106. Pik·lek, Darek.1998. PÏtiletÈ tabulky sÚateËnosti za roky 1966ñ 1995. Demografie, roË. 40, Ë. 2, s. 140ñ146. P¯edstavy mlad˝ch lidÌ o manûelstvÌ a rodiËovstvÌ. 2000. Praha: SLON. Rabuöic, Ladislav. 2002. Kde ty vöechny dÏti jsou? Praha: SLON. R˘ûiËka, Ladislav ñ KuËerov·, Marie. 1967. SÚateËnost svobodn˝ch v »eskoslovensku. Demografie, roË. 9, Ë. 3, s. 205ñ215. Rychta¯Ìkov·, Jitka. 1986. SÚateËnost a plodnost nezletil˝ch v »SR. Demografie, roË. 28, Ë. 2, s. 97ñ109. Srb, VladimÌr. 1975. Obyvatelstvo v »SSR. Praha: V⁄SEI. Srb, VladimÌr. 1978. Obyvatelstvo »eskoslovenska v letech 1918ñ1978. Demografie, roË. 20, Ë. 4, s. 289ñ316. Srb, VladimÌr ñ KuËera, Milan. 1959. V˝voj obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ v XIX. stoletÌ. In Statistika a demografie I, Praha. Sullerot, Evelyne. 1992. Krize rodiny. In Historick· demografie 16, s. 11ñ46. Tabulky sÚateËnosti svobodn˝ch »SSR, »R a SR za roky 1961ñ1988. 1989. »eskoslovensk· statistika, po¯. ËÌslo v roce 83, ¯ada Dem, po¯. ËÌslo v ¯adÏ 6, Praha: FS⁄. Vereö, Pavel. 1991. SÚateËnost. Demografie, 43, Ë. 1, s. 2ñ4. Zbo¯ilov·, Jitka. 1977. Metody konstrukce tabulek ûivota a jejich pouûitÌ p¯i anal˝ze sÚateËnosti. In Statistick· revue 5, s. 23ñ40.

LUDMILA FIALOV¡, od roku 1997 odborn· asistentka katedry demografie a geodemografie P¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty UK v Praze; se specializuje na historickou demografii a populaËnÌ v˝voj »eskÈ republiky v dlouhodobÈ perspektivÏ. Je autorkou a spoluautorkou nÏkolika Ël·nk˘ s historickoñdemografickou problematikou publikovan˝ch vÏtöinou ve sbornÌku Historick· demografie. Summary Research on marriage in the 20th century in the Czech Republic is interesting in two regards. First, it reveals how the relationship of demographers to the study of marriage in the population changed from a marginal degree of interest at the start of the century to a virtual explosion of articles on this topic by the end of the century. It also shows the interesting changes than have occurred in the marriage behaviour of the population during this period. Developments relating to marriage rates in the Czech Republic in the 20th century can be divided into three periods. The first can be described as the waning of the ÑEuropean patternì of marriage behaviour, wherein typically the mean age of men at first marriage is 28 and the mean age of women 25; up to 85 % of all marriages are first marriages; approximately 7% of men and 10% of women never married. The end of this period falls around the end of the 1930s and the beginning of the 1940s. The next period could be called the Ñgolden ageì of the family, modified

107


however by the specific situation society was in under the German Protectorate and then under the Communist regime. The average age of men at first marriage fell to 24 and the average age of women to 21, while there continued to be approximately 7% of men who never married but only 3% of women; the proportion of marriages between divorced persons somewhat increased. With these low values the population of the Czech Republic drifted away from trends in the majority of European countries at that time. In the 1990s the situation changed dramatically; the mean age at first marriage increased ñ to over 28 years of age for men and 25 for women, while there was a simultaneous decrease in the proportion of first marriages, which fell to make up two-thirds of all marriages. At the same time the proportion of men and women who decided not to marry increased. The populationís behaviour again began to resemble that of other European countries. The marriage rate also became a significant indicator of reproductive behaviour.

Sociologick˝ Ëasopis Czech Sociological Review ROČNÍK 42, ČÍSLO 1, ÚNOR 2006 Editorial (Marek Skovajsa) ......................................................................................................................................... 5 TEMATICKÝ BLOK THE EUROPEAN SOCIAL SURVEY (ESS) ⁄vodem k tematickÈmu bloku The European Social Survey (ESS) (Kl·ra Vlachov·) ................................................ 8 Kl·ra Vlachov·, Tom·ö Lebeda: AktivnÌ obËanstvÌ a spokojenost s demokraciÌ v EvropÏ ....................................... 11 Dana Hamplov·: éivotnÌ spokojenost, ötÏstÌ a rodinn˝ stav v 21 evropsk˝ch zemÌch .............................................. 35 Jana Chaloupkov·, Petra äalamounov·: Postoje k imigrant˘m a dopad˘m migrace v evropsk˝ch zemÌch ............ 57 ZE SOCIOLOGICKÝCH VÝZKUMŮ Marcel Tom·öek: Singles a jejich vztahy; kvalitativnÌ pohled na nesezdanÈ a nekohabitujÌcÌ jednotlivce v »eskÈ republice ............................................................................................................................... 81 METODOLOGICKÁ RUBRIKA Blanka ÿeh·kov·: MÏ¯enÌ hodnotov˝ch orientacÌ metodou hodnotov˝ch portrÈt˘ S. H. Schwartze ..................... 107 Ji¯Ì Vinopal: Empirick· p¯Ìstupnost levo-pravÈ politickÈ orientace ....................................................................... 129 PŘEHLEDOVÁ STAŤ Jind¯ich KrejËÌ: Mezin·rodnÌ soci·lnÏvÏdnÌ komparativnÌ v˝zkum a »esk· republika: P¯ehled v˝zkum˘ a dostupn˝ch dat ................................................................................................................................................. 149 DOKUMENTY – MEDAILON – JUBILEUM – RECENZE – ZPRÁVY Recenzovan˝ oborov˝ vÏdeck˝ Ëasopis vyd·van˝ Sociologick˝m ˙stavem AV »R »asopis je citov·n v Current Contents/Social&Behavioral Sciences (CC/S&BS), v poËÌtaËovÈ datab·zi Social SciSearch a v aktu·lnÌch ozn·menÌch Research Alert, publikacÌch Institute for Scientific Information (ISI), USA. Obsah Ëasopisu (od roku 1993) a stati v plnÈm znÏnÌ (do roku 2002) jsou uve¯ejnÏny na internetu na http://www.soc.cas.cz. Vych·zÌ 6x roËnÏ (4x Ëesky, 2x anglicky). Cena jednoho v˝tisku je 66 KË + DPH. Informace o p¯edplatnÈm a objedn·vky vy¯izuje: Sociologick˝ Ëasopis/Czech Sociological Review ñ redakce, Jilsk· 1, 110 00 Praha 1, tel. +420 222 221 761, +420 221 183 217, fax +420 222 220 143, e-mail: [email protected]

108

ST¡RNUTÕ OBYVATELSTVA »ESK… REPUBLIKY PODLE POHLAVÕ A GENDERU KAMILA SVOBODOV¡

The Ageing of the Population of the Czech Republic by Gender It is necessary to look at older people as a heterogeneous group with numerous differentiating features. Therefore, this article deals with the lives of seniors from the perspective of gender. Among the aspects the author focuses on are marital status, housing, education, and the economic situation of older men and women. Demografie, 2006, 48: 109ñ118

St·rnutÌ spoleËnosti se v souËasnosti st·v· jednÌm z celosvÏtov˝ch problÈm˘. Tento proces, kter˝ od poloviny 20. stoletÌ postihuje ve vÏtöÌ Ëi menöÌ mÌ¯e vöechny zemÏ, je dnes nevyhnuteln˝. Podle dlouhodob˝ch prognÛz budoucÌho v˝voje poËtu a vÏkovÈ struktury obyvatelstva bude podÌl staröÌch lidÌ v populaci st·le nar˘stat, podstatn˝m prvkem se stane p¯edevöÌm n·r˘st podÌlu osob ve vÏku nad 70 let. O staröÌch lidech a jejich zvyöujÌcÌm se poËtu se v z·padnÌch spoleËnostech Ëasto hovo¯Ì jako o soci·lnÌm problÈmu, p¯edevöÌm v souvislosti s d˘chodov˝m systÈmem. RostoucÌ mÌra z·vislosti, tj. zvyöujÌcÌ se podÌl osob v postproduktivnÌm vÏku p¯ipadajÌcÌ na populaci v produktivnÌm vÏku, vyvol·v· obavy, ûe spoleËnost v budoucnosti nevytvo¯Ì dostateËnÈ zdroje pro financov·nÌ d˘chodov˝ch systÈm˘. DalöÌ obavy se pojÌ s r˘stem n·klad˘ na soci·lnÌ zabezpeËenÌ a zdravotnÌ pÈËi. St¯edem probÌhajÌcÌ diskuse u n·s, podobnÏ jako ve vÏtöinÏ jin˝ch zemÌ, je teze, ûe po odchodu do d˘chodu se staröÌ lidÈ st·vajÌ Ñhrozbouì z hlediska finanËnÌ a soci·lnÌ podpory a ûe mlad· generace nebude schopna vyprodukovat tolik, aby Ñuûivilaì neust·le se zvÏtöujÌcÌ poËet senior˘. Tento p¯Ìstup je vöak ponÏkud omezen˝. StaröÌ lidÈ totiû nejsou homogennÌ kategoriÌ, naopak, v˝raznÏ se liöÌ z mnoha hledisek, nap¯. rozdÌln˝m zdravotnÌm stavem, ekonomickou situacÌ, vzdÏl·nÌm, ûivotnÌmi podmÌnkami, soci·lnÌm postavenÌm, rodinnou strukturou apod. Se st·l˝m prodluûov·nÌm dÈlky ûivota zaËÌn· v kategorii Ñstar˝chì vedle sebe ûÌt vÌce vÏkov˝ch kohort s podstatnÏ odliön˝mi ûivotnÌmi z·ûitky a zkuöenostmi, proto i vÏk pat¯Ì mezi hlediska, kter· staröÌ lidi jako celek podstatnÏ diferencujÌ. NeposlednÌm, velmi podstatn˝m kritÈriem, kterÈ populaci staröÌch osob v˝raznÏ odliöuje, je pohlavÌ, resp. gender1). éeny se v pr˘mÏru doûÌvajÌ vyööÌho vÏku neû muûi, proto je mezi staröÌmi lidmi mnohem vÌce ûen, a ty jsou, p¯edevöÌm v tÏch nejstaröÌch vÏkov˝ch skupin·ch, vÏtöinou vdovami, kterÈ ËastÏji neû muûi ËelÌ samotÏ. Dokladem toho je mnohem vyööÌ podÌl ûen ûijÌcÌch v dom·cnostech jednotlivc˘, neû je tomu u muû˘. GenderovÈ rozdÌly nalezneme i v oblastech vzdÏl·nÌ a ekonomickÈ aktivity, Ëehoû je d˘sledkem takÈ horöÌ ekonomick· 1) Gender je soci·lnÏ zkonstruovan· kategorie, k nÌû jsou v·z·ny p¯ipisovanÈ Ëi oËek·vanÈ soci·lnÌ role, chov·nÌ, ale i p¯edsudky, stereotypy, hodnocenÌ a sebehodnocenÌ, p¯edstavy o tom, co je a co nenÌ vhodnÈ a spr·vnÈ pro muûe a co pro ûenu. S rozdÌln˝m oËek·v·nÌm, n·roky na roli muûe a ûeny se setk·v·me nejen mezi odliön˝mi spoleËnostmi a kulturami, ale i mezi odliön˝mi soci·lnÌmi skupinami uvnit¯ spoleËnosti ñ aù jiû v tÈmûe Ëase Ëi v r˘zn˝ch historick˝ch obdobÌch. P¯edpoklady vztahujÌcÌ se k genderu lidÈ obecnÏ p¯ijÌmajÌ jako platnÈ Ëi spr·vnÈ a zakl·dajÌ na nich sv˘j, nÏkdy vyslovenÏ protikladn˝, p¯Ìstup k osob·m muûskÈho a ûenskÈho pohlavÌ. V d˘sledku tohoto rozliöenÌ zaujÌmajÌ muûi a ûeny rozdÌlnÈ pozice v manûelstvÌ a rodinÏ, na pracovnÌm trhu, v soci·lnÌm systÈmu, politice a dalöÌch oblastech.

109


situace staröÌch ûen. Nejsou to vöak jen objektivnÌ faktory, kterÈ v souvislosti s genderem ovlivÚujÌ ûivot ve st·¯Ì rozdÌln˝m zp˘sobem, ale je tomu tak i v oblasti osobnÌch pocit˘ a postoj˘. Nejenûe muûi a ûeny vnÌmajÌ rozdÌlnÏ proces ukonËenÌ svÈ ekonomickÈ aktivity, ale liöÌ se rovnÏû podle zp˘sobu organizace svÈho ûivota po odchodu do d˘chodu a takÈ podle hodnot, jakÈ p¯isuzujÌ öiröÌm rodinn˝m vazb·m. TÈmatem p¯ÌspÏvku je tedy heterogenita ûivota ve st·¯Ì, zejmÈna ve vztahu k existujÌcÌm genderov˝m rozdÌl˘m. DemografickÈ st·rnutÌ v »eskÈ republice V »eskÈ republice je od poË·tku devades·t˝ch let patrnÈ neust·lÈ sniûov·nÌ zastoupenÌ dÏtskÈ sloûky (tj. osob mladöÌch 15 let) v populaci v d˘sledku poklesu porodnosti, coû p¯ispÌv· k v˝raznÈmu st·rnutÌ naöÌ populace. V roce 1997 u n·s poprvÈ doölo k p¯evaze populace staröÌ 60 let nad dÏtskou sloûkou, a tato p¯evaha se od tÈ doby st·le zvÏtöuje. Tab. 1 Složení obyvatelstva podle hlavních věkových skupin, ČR, vybrané roky (v %) (Structure of the population by main age groups, Czech Republic, selected years (in %)

Věková skupina 0–14 15–59 60+

1991 21,1 61,1 17,8

1995 18,8 63,2 18,0

2000 16,6 65,2 18,2

2001 16,2 65,4 18,4

2002 15,7 65,5 18,8

2003 15,4 65,5 19,1

2004 15,1 65,4 19,5

Pramen: Populační vývoj České republiky 1990–2002, s. 15; www.czso.cz

Proces demografickÈho st·rnutÌ lze charakterizovat rovnÏû pomocÌ indexu st·¯Ì a d·le pomocÌ index˘ z·vislosti. Jin˝m vyj·d¯enÌm demografickÈho st·rnutÌ populace je zvyöov·nÌ pr˘mÏrnÈho vÏku a vÏkovÈho medi·nu. Tab. 2 Charakteristiky věkové skladby a indexy zatížení produktivní složky obyvatelstva, ČR, vybrané roky (Age structure characteristics, dependency ratios and index of ageing, Czech Republic, selected years) Ukazatel průměrný věk věkový medián index stáří1 index závislosti I2 index závislosti II3 index ek. zatížení4

1991 36,3 35,4 84,4 34,6 29,2 63,8

1995 37,0 36,2 95,4 29,8 28,5 58,3

2000 38,5 37,3 109,7 25,5 27,9 53,4

2001* 38,8 37,4 113,8 24,7 28,2 52,9

2002* 39,1 37,6 119,5 24,0 28,7 52,8

2003* 39,4 37,9 124,1 23,5 29,2 52,7

2004* 39,6 38,1 129,4 23,1 29,8 52,9

1)

Index stáří – počet osob ve věku 60 a více let na 100 dětí ve věku 0–14 let Index závislosti I – počet dětí ve věku 0–14 let na 100 osob ve věku 15–59 let 3) Index závislosti II – počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 15–59 let 4) Index ekonomického zatížení – počet dětí ve věku 0–14 let a počet osob ve věku 60 a více let na 100 osob ve věku 15–59 let Pramen: Populační vývoj České republiky 1990–2002, s. 15 * Vlastní výpočty z www.czso.cz 2)

Ve sledovanÈm obdobÌ, poËÌnaje rokem 1987, doch·zÌ v »eskÈ republice k v˝raznÈmu zlepöov·nÌ ˙rovnÏ ˙mrtnosti a n·r˘stu nadÏje doûitÌ p¯i narozenÌ. Na snÌûenÌ celkovÈ ˙rovnÏ ˙mrtnosti bÏhem tohoto obdobÌ mÏl znaËn˝ vliv pokles intenzity ˙mrtnosti osob ve st¯ednÌm vÏku (zejmÈna na nemoci obÏhovÈho systÈmu) a pokles ˙rovnÏ kojeneckÈ ˙mrtnosti. V letech 1987ñ 2004 se prodlouûila nadÏje doûitÌ p¯i narozenÌ o 4,6 roku pro muûe a 3,9 roku pro ûeny (n·r˘st nadÏje doûitÌ ve vÏku 60 let p¯edstavoval 2,9, resp. 2,7 roku). TermÌn feminizace ûivota ve st·¯Ì je uûÌv·n k vystiûenÌ situace, kdy ve staröÌm vÏku poËetnÏ p¯evaûujÌ ûeny nad muûi stejn˝ch vÏkov˝ch kategoriÌ, a z·roveÚ k vyj·d¯enÌ, jak se tato p¯evaha ûen zvyöuje s rostoucÌm vÏkem. VyööÌ poËet ûen v d˘chodovÈm vÏku je zp˘soben p¯edevöÌm 110

Kamila Svobodov·: St·rnutÌ obyvatelstva »eskÈ republiky podle pohlavÌ a genderu

Tab. 3 Vývoj naděje dožití v letech 1987–2004, ČR, vybrané roky (Development of life expectancy between 1987–2004, Czech Republic, selected years)

Ukazatel naděje dožití při narození naděje dožití ve věku 60 let

Pohlaví muži ženy muži ženy

1987 67,9 75,1 14,7 18,9

1991 68,3 75,7 15,0 19,5

1995 69,7 76,6 15,9 20,0

1996 70,4 77,3 16,3 20,4

1997 70,5 77,5 16,4 20,7

1998 71,1 78,1 16,7 21,0

1999 71,4 78,1 16,9 21,0

2000 71,7 78,4 17,0 21,2

2001 72,1 78,4 17,3 21,2

2002 72,1 78,5 17,3 21,3

2003 72,0 78,5 17,2 21,3

2004 72,5 79,0 17,6 21,6

Pramen: www.czso.cz

skuteËnostÌ, ûe nadÏje doûitÌ p¯i narozenÌ se v modernÌch spoleËnostech liöÌ v pr˘mÏru o 5ñ7 rok˘ ve prospÏch ûen. Jak v roce 1991, tak v roce 2004 se poËty muû˘ po öedes·tÈm roce vÏku ve srovn·nÌ s poËty ûen v »eskÈ republice v˝raznÏ sniûovaly. Nap¯Ìklad ve vÏkovÈ skupinÏ 60ñ69 let p¯ipadalo v roce 2004 na 100 muû˘ 119 ûen, ve vÏkovÈ skupinÏ 80 a vÌce let to byl ale uû tÈmÏ¯ dvojn·sobek, tj. 230 ûen na 100 muû˘. Mezi lety 1991 a 2004 vöak m˘ûeme pozorovat p¯Ìzniv˝ trend sniûov·nÌ pomÏru pohlavÌ ve vöech kohort·ch, ovlivnÏn˝ zejmÈna poklesem intenzity ˙mrtnosti muû˘. Tab. 4 Poměr pohlaví (počet žen na 100 mužů), ČR, vybrané roky (Gender ratio (number of women per 100 men), Czech Republic, selected years)

StaröÌ ûeny a muûi podle rodinnÈho stavu a zp˘sobu bydlenÌ StaröÌ ûeny jsou s vysokou pravdÏpodobnostÌ Věková skupina spÌöe vdovy neû vdanÈ na rozdÌl od staröÌch muû˘, Rok 60–69 70–79 80+ kte¯Ì jsou spÌöe ûenatÌ neû vdovci. Tyto rozdÌly jsou zp˘sobeny nejen faktem, ûe muûi d¯Ìve umÌ1991 129,8 165,4 240,7 rajÌ, ale takÈ tÌm, ûe ËastÏji uzavÌrajÌ po rozvodu 1995 126,2 163,7 235,7 i ovdovÏnÌ dalöÌ sÚatek, p¯i kterÈm si z·roveÚ 2004* 118,7 154,8 230,4 berou vÏtöinou mladöÌ ûenu (stejnÏ tak je tomu Pramen: Populační vývoj České republiky 1990–2002, s. 18 i u vÏtöiny prvnÌch sÚatk˘), ËÌmû se pravdÏpo* Vlastní výpočty z www.czso.cz dobnost, ûe svou manûelku nep¯eûijÌ, a tak nebudou ûÌt osamoceni, jeötÏ zvyöuje. PodÌl vdov v kaûdÈ vÏkovÈ skupinÏ nad 50 let postupnÏ nar˘st· a ve srovn·nÌ s muûi je nÏkolikan·sobnÏ vyööÌ. Nap¯Ìklad ve vÏkovÈ skupinÏ 50ñ59 let byly v roce 2004 pouze 2 % vdovc˘, avöak 9,3 % vdov. V kategorii osob ve vÏku 80 let a staröÌch bylo v tÈmûe roce uû vdovc˘ 33, 7 % a vdov dokonce 79,1 %. Naopak poËet ûenat˝ch muû˘ dosahoval v roce 2004 ve vÏkovÈ skupinÏ nad 80 let 60,2 %, stejnÏ star˝ch vdan˝ch ûen bylo vöak pouze 11,9 %. V dneönÌ dobÏ se ovöem kromÏ poËtu vdov zvyöuje i poËet ûen, kterÈ se nikdy nevdajÌ, coû m˘ûe v budoucnu v˝raznÏ p¯ispÏt k rostoucÌmu podÌlu osamÏle ûijÌcÌch staröÌch svobodn˝ch ûen. O potenci·lnÌ mÌ¯e osamÏlosti star˝ch ûen vypovÌdajÌ takÈ ˙daje o sloûenÌ dom·cnostÌ jednotlivc˘. Podle v˝sledk˘ sËÌt·nÌ v roce 2001 ûilo v dom·cnostech jednotlivc˘ staröÌch 60 let 128 415 muû˘, coû Ëinilo 16,8 % ze vöech muû˘ nad 60 let. éen ve vÏku nad 60 let ûilo v dom·cnostech jednotlivc˘ 443 583, tedy 39,6 % ze vöech ûen nad 60 let. SamostatnÏ bydlÌcÌch muû˘ ve vlastnÌm bytÏ bez dalöÌch osob bylo 110 769 (tj. 86,3 % ze vöech muû˘ ûijÌcÌch v dom·cnostech jednotlivc˘), ûen bylo 391 611 (tj. 88,3 %), tedy 3,5kr·t vÌce (SLDB 2001, 2003)2). P¯evaha osamÏle ûijÌcÌch staröÌch ûen nad osamÏle ûijÌcÌmi muûi v obdobnÈm vÏku je celoevropsk˝ jev. Podle podÌlu senior˘ ûijÌcÌch v osamÏnÌ se »esk· republika ¯adÌ na prvnÌ mÌsto mezi postkomunistick˝mi zemÏmi. P¯itom u staröÌch senior˘ (80 a vÌce let) je odpovÌdajÌcÌ rozdÌl vÏtöÌ neû u senior˘ mladöÌch (65ñ79 let). 2)

OstatnÌ ûeny a muûi sice hospoda¯ili samostatnÏ, ale ûili v bytÏ s dalöÌ osobou (osobami).

111


Tab. 5 Skladba obyvatelstva staršího 50 let podle věkových skupin, rodinného stavu a pohlaví, ČR (v %) (Structure of the population over 50 by age group, family status, and gender, Czech Republic (in %) Věková skupina

Svobodní/é 1991 2004

Ženatí/Vdané 1991 2004

Rozvedení/é 1991 2004

Ovdovělí/é 1991 2004

Muži 50–59 60–69 70–79 80+

5,0 4,3 3,7 3,4

6,8 4,1 3,1 2,9

84,3 82,5 72,3 50,2

50–59 60–69 70–79 80+

2,8 3,4 4,2 5,6

3,1 2,5 2,5 3,2

73,6 53,3 26,1 8,4

75,9 81,1 76,9 60,2

8,3 5,7 4,0 2,4

15,2 9,4 5,2 3,2

2,4 7,5 20,0 44,0

2,0 5,5 14,9 33,7

9,7 7,7 5,1 3,2

16,6 11,2 7,9 5,8

13,9 35,6 64,6 82,2

9,3 25,8 54,6 79,1

Ženy 71,0 60,4 35,0 11,9

Pramen: Populační vývoj České republiky 1990–2002, s. 22 www.czso.cz

S rostoucÌ nadÏjÌ doûitÌ p¯i narozenÌ se z·roveÚ mÏnÌ rodinn· struktura tÌm zp˘sobem, ûe ve stejnou dobu vedle sebe ûije vÌce generacÌ a poËet rodinn˝ch p¯ÌsluönÌk˘ p¯ipadajÌcÌch do stejnÈ generace se sniûuje. Tento druh˝ aspekt je ovlivnÏn klesajÌcÌ mÌrou porodnosti, kter· ve spojenÌ se zmÏnami demografickÈho chov·nÌ a s celkov˝mi spoleËensk˝mi zmÏnami rovnÏû p¯ispÌv· k nar˘stajÌcÌmu poËtu staröÌch svobodn˝ch a bezdÏtn˝ch ûen. Pokud bude pokraËovat takÈ dneönÌ trend vysokÈ rozvodovosti, mnohÈ matky (a stejnÏ tak jejich dcery) mohou str·vit pomÏrnÏ velkou Ë·st svÈho ûivota bez partnera. A jelikoû rozvod povÏtöinou oslabuje p¯ÌbuzenskÈ svazky s otcem a jeho p¯Ìbuzn˝mi, nastane zintenzivnÏnÌ p¯Ìbuzensk˝ch vztah˘ po mate¯skÈ linii. StaröÌ obyvatelstvo podle ˙rovnÏ vzdÏl·nÌ Populace star˝ch osob je velmi heterogennÌ z hlediska vzdÏlanostnÌch struktur. Mezi staröÌmi lidmi je v souËasnÈ dobÏ absolutnÌ poËet, resp. podÌl (z celkovÈho poËtu osob staröÌch 15 let, p¯ÌsluönÈho vzdÏl·nÌ a pohlavÌ) ûen se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm nebo ûen bez vzdÏl·nÌ mnohem vyööÌ neû podÌl stejnÏ star˝ch muû˘, coû se dÏje na ˙kor vzdÏl·nÌ vyööÌho odbornÈho a vysokoökolskÈho. D·le kategorie nejvyööÌho dokonËenÈho st¯edoökolskÈho vzdÏl·nÌ bez maturity (vyuËenÌ i st¯ednÌ odbornÈ) a uËebnÌ obory s maturitou jsou zpravidla vÌce zastoupeny muûi neû ûenami, naopak je tomu u vzdÏl·nÌ ˙plnÈho st¯edoökolskÈho s maturitou (vöeobecnÈho i odbornÈho). Z tabulky je rovnÏû patrnÈ, ûe vÏkovÈ skupiny 50ñ59 let u obou pohlavÌ jsou vzdÏlanÏjöÌ neû skupiny nad 60 let. Ve srovn·nÌ se SËÌt·nÌm lidu, dom˘ a byt˘ 1991 (SLDB 1991) se v˝raznÏ snÌûil poËet staröÌch osob se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm a naopak se zv˝öil poËet osob se vzdÏl·nÌm vysokoökolsk˝m. Jiû nynÌ je z¯ejmÈ, ûe ˙roveÚ vzdÏl·nÌ v populaci se zvyöuje, coû znamen·, ûe i n·sledujÌcÌ kohorty staröÌch osob budou celkovÏ vzdÏlanÏjöÌ neû dneönÌ senio¯i. V d˘sledku toho budou staröÌ lidÈ takÈ aktivnÏjöÌ, n·roËnÏjöÌ, sebevÏdomÏjöÌ a se öiröÌmi z·jmy neû kdykoliv d¯Ìve. ObdobÌ st·rnutÌ nebude pro nÏ jiû jenom ûivotnÌ f·zÌ pouhÈho doûÌv·nÌ nebo dokonce Ëek·nÌ na smrt, n˝brû obdobÌm uvolnÏnÌ k realizaci r˘zn˝ch z·jm˘, na kterÈ jim d¯Ìve nezb˝val Ëas. StaröÌ muûi a ûeny z hlediska ekonomickÈ Ëinnosti Pocit st·¯Ì je samoz¯ejmÏ velmi subjektivnÌ, nicmÈnÏ obecnÏ platÌ, ûe pr·vÏ akt odchodu do d˘chodu je Ëasto povaûov·n za zaË·tek Ñofici·lnÌho st·¯Ìì (Rabuöic, 1997). V˝znamnou dÏlÌcÌ liniÌ v kategorii staröÌch osob je rozliöenÌ podle pohlavÌ. Vezmeme-li za hranici st·¯Ì vÏk od112


Tab. 6 Složení obyvatelstva staršího 50 let podle nejvyššího dokončeného stupně vzdělání a pohlaví, ČR, 2001 (Structure of the population over 50 by education and gender, Czech Republic, 2001)

Muži Nejvyšší dokončené vzdělání základní (vč. bez vzdělání) středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou nástavbové, vyšší odborné vysokoškolské

Ženy

50–59 abs. 73 640 370 458 147 400 21 135 87 288

60+ v% 10,5 52,9 21,1 3,0 12,5

abs. 155 903 343 811 134 810 31 903 88 144

50–59 v% 20,7 45,6 17,9 4,2 11,7

abs. 195 254 248 523 202 504 34 181 57 898

v% 26,4 33,7 27,4 4,6 7,8

60+ abs. 572 185 336 692 137 315 25 685 35 503

v% 51,7 30,4 12,4 2,3 3,2

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001, s. 93 (upraveno)

chodu do d˘chodu, pak podle v˝sledk˘ SLDB 2001 ûilo na ˙zemÌ »eskÈ republiky celkem 762 627 muû˘ ve vÏku 60 a vÌce let, neboli 15,3 % z celkovÈho poËtu muû˘ »eskÈ republiky. Avöak ani z tohoto hlediska se nejedn· o homogennÌ kategorii. Z celkovÈho poËtu tÏchto muû˘ bylo 664 806 nepracujÌcÌch d˘chodc˘, tj. 87,2 %, a 65 699 d˘chodc˘ pracujÌcÌch (8,6 %). S p¯ib˝vajÌcÌm vÏkem se zvyöuje podÌl nepracujÌcÌch d˘chodc˘ a sniûuje podÌl ekonomicky aktivnÌch d˘chodc˘. U ûen je podÌl osob v d˘chodovÈm vÏku vyööÌ neû u muû˘, coû je zp˘sobeno nejen niûöÌ vÏkovou hranicÌ odchodu do d˘chodu pro ûeny, ale takÈ tÌm, ûe ûeny ûijÌ v pr˘mÏru dÈle neû muûi, proto takÈ str·vÌ delöÌ Ëas ve f·zi d˘chodu. éen ve vÏku 55 let a staröÌch bylo v roce 2001 v »eskÈ republice 1 453 379, neboli 27,7 % z celkovÈho poËtu ûen. Z nich bylo celkem 1 294 475 nepracujÌcÌch d˘chodkyÚ (tj. 89,1 %) a 82 064 pracujÌcÌch d˘chodkyÚ (tj. 5,7 %). S rostoucÌm vÏkem lze pozorovat pokles intenzity ekonomickÈ aktivity u osob obou pohlavÌ, v˝raznÏjöÌ je tento pokles ovöem u ûen. Vyj·d¯eno v absolutnÌch ËÌslech, ûen, kterÈ v d˘chodovÈm vÏku jeötÏ pracujÌ, je sice vÌce neû muû˘, ale intenzita ekonomickÈ aktivity3) je u ûen ve vÏku 60 let a staröÌch niûöÌ neû u muû˘, coû z·roveÚ znamen·, ûe i ve srovnateln˝ch vÏkov˝ch kategoriÌch je v d˘chodu vÌce ûen neû muû˘. Podle sËÌt·nÌ z roku 2001 klesal ukaTab. 7 Ekonomicky aktivní osoby starší 50 let podle pohlaví a věkových skupin, ČR, 2001 (Economic activity of people over 50 by gender and age group, Czech Republic, 2001)

Věková skupina

Celkem abs.

v%

abs.

50–54 55–59 60–64 65–69 70+

358 502 227 565 54 967 26 958 13 440

89,4 74,0 25,0 14,1 3,8

50–54 55–59 60–64 65–69 70+

335 525 99 834 32 189 14 323 5 724

81,4 30,1 12,7 5,9 0,9

z toho pracující důchodci v % z počtu ekonom. aktivních

Muži 5 909 8 821 27 989 25 032 12 678

1,6 3,9 50,9 92,9 94,3

3 690 33 019 29 749 13 798 5 498

1,1 33,1 92,4 96,3 96,1

Ženy

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001, s. 65 (částečně upraveno) 3) Intenzita ekonomickÈ aktivity osob v d˘chodovÈm vÏku vyjad¯uje, kolik obyvatel bylo z 1000 osob v danÈ vÏkovÈ skupinÏ nad 50 let celkem ekonomicky aktivnÌch a kolik z nich p¯edstavovali pracujÌcÌ d˘chodci.

113


zatel intenzity ekonomickÈ aktivity u ûen z 814 ekonomicky aktivnÌch na 1000 osob ve vÏkovÈ skupinÏ 50ñ54 let na 59 ekonomicky aktivnÌch osob ve vÏkovÈ skupinÏ 65ñ69 let. U muû˘ ve stejn˝ch vÏkov˝ch kategoriÌch byl tento pokles z 894 na 141 ekonomicky aktivnÌch osob z 1000 osob v danÈm vÏku. RozdÌly mezi intenzitou ekonomickÈ aktivity jsou v˝raznÏ genderovÏ podmÌnÏny. éeny a muûi po dovröenÌ d˘chodovÈho vÏku pokraËujÌ v pr·ci rozdÌln˝m zp˘sobem a stejnÏ jako v produktivnÌm vÏku i u nich m˘ûeme zaznamenat tendence ke genderov˝m nerovnostem. V pr˘bÏhu celÈ ekonomickÈ aktivity postihujÌ tyto nerovnosti ûenskou pracovnÌ sÌlu a zap¯ÌËiÚujÌ niûöÌ soci·lnÌ a pracovnÌ kompetence (nap¯Ìklad mal˝ podÌl ûen na vedoucÌch mÌstech) a niûöÌ pr˘mÏrnÈ v˝dÏlky zamÏstnan˝ch ûen. PracovnÌ systÈm v »eskÈ republice rovnÏû rozliöuje a oddÏluje muûskÈ, ûenskÈ Ëi z hlediska genderu smÌöenÈ profese. PodÌl ûen v urËitÈ profesi je znakem, kter˝ danou profesi determinuje, a to nap¯Ìklad pr·vÏ niûöÌ pr˘mÏrnou mzdou nebo mal˝m z·jmem muû˘, tj. feminizovan· odvÏtvÌ, mezi kter· ¯adÌme nap¯Ìklad administrativu, ökolstvÌ, zdravotnictvÌ apod. (»erm·kov·, 1997). éeny s niûöÌmi p¯Ìjmy se tak Ëasto st·vajÌ pracujÌcÌmi d˘chodkynÏmi a v tom p¯ÌpadÏ pak o nich patrnÏ platÌ, ûe jsou stejnÏ jako v p¯edch·zejÌcÌm obdobÌ ochotny pracovat za niûöÌ mzdu a za absolutnÏ nÌzkou mzdu v˘bec (Bartoöov·, 1997). Ovöem obecnÏ je moûno konstatovat, ûe celkov· mÌra ekonomickÈ aktivity je u ûen nad 60 let niûöÌ neû u stejnÏ star˝ch muû˘. Ekonomick· situace Ekonomick· situace staröÌch ûen, ke kter˝m ¯adÌme v tÈto souvislosti ûeny ve vÏku nad 55 let, je dalöÌm faktorem, kter˝ Ëasto p¯iv·dÌ ûeny do horöÌho postavenÌ ve st·¯Ì neû muûe. Je ovlivnÏna ¯adou aspekt˘, mezi kterÈ pat¯Ì zejmÈna postavenÌ ûeny ve spoleËnosti4), demografick˝ v˝voj a systÈm d˘chodovÈho pojiötÏnÌ. V dneönÌ dobÏ, kdy st·le pro ûeny platÌ niûöÌ vÏkov· hranice odchodu do d˘chodu neû pro muûe, je obdobÌ pobÌr·nÌ d˘chodu pro ûeny ve srovn·nÌ s muûi mnohem delöÌ (okolo 7 let)5). Odchod do starobnÌho d˘chodu vûdy znamen· pokles p¯Ìjm˘, v pr˘mÏru na mÈnÏ neû polovinu. Pokud d˘chody vznikajÌ z nÌzk˝ch p¯Ìjm˘, je sice tento pokles niûöÌ, zhruba na 70 % p˘vodnÌch p¯Ìjm˘, ale v˝sledn· nÌzk· ˙roveÚ d˘chod˘ odvozen˝ch z nÌzk˝ch p¯Ìjm˘ m˘ûe b˝t d˘vodem ekonomick˝ch problÈm˘, a to zvl·ötÏ v p¯ÌpadÏ staröÌch ûen. StarobnÌ d˘chody ûen dosahujÌ v pr˘mÏru 82 % starobnÌch d˘chod˘ muû˘6) (Klimentov·, 1999). Nutno zmÌnit p¯ÌËiny vöeobecnÏ niûöÌ ˙rovnÏ starobnÌch d˘chod˘ ûen, kterÈ jsou v z·sadÏ dvÏ. Pro v˝poËet d˘chod˘ je rozhodn˝ pr˘mÏrn˝ v˝dÏlek, kter˝ majÌ ûeny vÏtöinou niûöÌ neû muûi, p¯edstavuje zhruba 70 % v˝dÏlku muûe. éeny obecnÏ majÌ niûöÌ ˙roveÚ vzdÏl·nÌ (vysokoökolskÈho) a kvalifikace, coû je determinuje k niûöÌm p¯Ìjm˘m, ale takÈ (a narozdÌl od muû˘) nejsou vÏtöinou p¯Ìliö ambiciÛznÌ p¯i v˝bÏru zamÏstn·nÌ a v p¯ÌpadÏ nutnosti p¯ijÌmajÌ i pr·ce, kterÈ neodpovÌdajÌ jejich kvalifikaci a jsou mÈnÏ placenÈ anebo majÌ horöÌ pracovnÌ podmÌnky. CelkovÏ lze konstatovat, ûe ûeny jsou z hlediska v˝öe p¯Ìjm˘ Ëasto oproti muû˘m diskriminov·ny (»erm·kov·, 1997; Kucha¯ov·, 1999). Druh˝m faktorem ovlivÚujÌcÌm ˙roveÚ d˘chod˘ je poËet let pojiötÏnÌ, resp. zamÏstn·nÌ. éeny v pr˘mÏru pracujÌ kratöÌ dobu, jejich poËet odpracovan˝ch let je nejmÈnÏ o pÏt let niûöÌ neû u muû˘, coû je zp˘sobeno zejmÈna niûöÌ vÏkovou hranicÌ odchodu do d˘chodu. Tento faktor sniûuje d˘chody ûen oproti d˘chod˘m muû˘ nejmÈnÏ o dalöÌch 5ñ6 % (Klimentov·, 1999). P¯i posuzov·nÌ ekonomickÈ situace staröÌch ûen je vöak nutnÈ si uvÏdomit, ûe ani z tohoto hlediska se nejedn· o homogennÌ kategorii. éeny pobÌrajÌcÌ starobnÌ, pop¯ÌpadÏ vdovsk˝ d˘4) V naöÌ spoleËnosti p¯evaûujÌcÌ p¯edstava muûe jako hlavnÌho ûivitele rodiny nutÌ ûeny p¯ijmout strategie, kterÈ je ËinÌ mÈnÏ konkurence schopnÈ, nap¯Ìklad na pracovnÌm trhu nebo ve spoleËenskÈ sfÈ¯e. 5) Toto obdobÌ je takÈ ovlivnÏno ËastÏji se vyskytujÌcÌm p¯edËasn˝m odchodem do d˘chodu u ûen neû u muû˘ a takÈ tÌm, ûe se ûeny doûÌvajÌ vyööÌho vÏku neû muûi. 6) K prosinci roku 2005 p¯edstavovala pr˘mÏrn· mÏsÌËnÌ v˝öe vypl·cen˝ch starobnÌch d˘chod˘ (nekr·cen˝ch) pro muûe 8860 KË, pro ûeny 7227 KË (Pramen: www.cssz.cz).

114


chod, m˘ûeme s ohledem na jejich soci·lnÌ postavenÌ a ˙roveÚ a druh d˘chodu rozdÏlit do nÏkolika skupin. Do prvnÌ pat¯Ì ûeny, kterÈ nebyly bÏhem svÈ profesnÌ kariÈry nijak omezov·ny, vÏtöinou svobodnÈ a bezdÏtnÈ. V˝öe jejich d˘chod˘ je na pomÏrnÏ dobrÈ ˙rovni, v d˘sledku vyööÌ ˙rovnÏ pracovnÌch p¯Ìjm˘ a dosaûenÈ delöÌ doby pojiötÏnÌ. Druhou skupinou jsou ûeny, kterÈ bezprost¯ednÏ po odchodu do d˘chodu ûijÌ ve dvouËlenn˝ch dom·cnostech s manûelem. D˘chodovÈ p¯Ìjmy takovÈ dom·cnosti jsou Ëasto jeötÏ doplÚov·ny p¯Ìjmy z ekonomickÈ aktivity, d·le se tyto p·ry vÏtöinou vybavÌ do dalöÌho ûivota jeötÏ p¯ed odchodem do d˘chodu a nemusÌ tedy po urËitou dobu p¯Ìliö investovat do vybavenÌ dom·cnosti a takÈ n·klady na jednu osobu ûijÌcÌ v dvouËlennÈ dom·cnosti jsou niûöÌ. TÏmto ûen·m tedy nevznikajÌ z·vaûnÏjöÌ ekonomickÈ problÈmy. DalöÌ skupinou jsou ûeny, kterÈ ovdovÏly. Pokud majÌ vedle svÈho starobnÌho d˘chodu n·rok jeötÏ na d˘chod vdovsk˝, jejich ekonomick· situace nemusÌ b˝t p¯Ìliö öpatn·; naopak tomu je v p¯ÌpadÏ, kdy ûena nem· na sv˘j d˘chod n·rok a je odk·z·na pouze na d˘chod vdovsk˝ (tento jev nenÌ u n·s p¯Ìliö Ëast˝). Nejh˘¯e na tom jsou ty ûeny, kterÈ z˘stanou po celoûivotnÌ pÈËi o rodinu odk·z·ny na nÌzk˝ starobnÌ d˘chod, bez n·roku na d˘chod vdovsk˝, nap¯Ìklad v p¯ÌpadÏ d¯ÌvÏjöÌho rozvodu (Klimentov·, 1999). Postoje k ûivotu ve st·¯Ì v souvislosti s genderem ÿada badatel˘ upozorÚuje na souvislosti mezi genderem nebo p¯esnÏji genderovÏ podmÌnÏnou zkuöenostÌ a rozdÌln˝mi ûivotnÌmi situacemi, s nimiû se muûi a ûeny setk·vajÌ v pozdÏjöÌm vÏku. V n·sledujÌcÌ Ë·sti pouk·ûeme na nÏkterÈ rozdÌly, kterÈ m˘ûeme pozorovat, pokud srovn·me staröÌ muûe a ûeny ve vnÌm·nÌ svÈho ûivota ve st·¯Ì. Ne vöichni staröÌ lidÈ se bez obtÌûÌ p¯izp˘sobÌ ztr·tÏ statusu, p¯Ìjmu nebo soci·lnÌch kontakt˘ spojen˝ch s odchodem do d˘chodu. Zkuöenosti ñ a postoje ñ s odchodem z placenÈ pracovnÌ Ëinnosti jsou nicmÈnÏ jinÈ pro muûe a pro ûeny. V˝zkumy na toto tÈma, poËatÈ p¯ed t¯iceti lety, a odbornÌci, kte¯Ì se zamÏ¯ili na p¯edpokl·danÈ d˘sledky genderovÏ podmÌnÏnÈ socializace, zjistili, ûe muûi a ûeny majÌ rozdÌlnÈ postoje k odchodu do d˘chodu, a to bez ohledu na druh povol·nÌ nebo jinÈ okolnosti (Blau, 1973). ZejmÈna se vyskytuje n·zor, ûe z·vazky muû˘ k zamÏstn·nÌ jsou zdrojem jejich ËastÏjöÌho nez·jmu o odchod do d˘chodu7). Z v˝zkumu, kter˝ se pokusil zmapovat pocity staröÌch lidÌ p¯i odchodu do d˘chodu v naöÌ populaci (Rabuöic, 1998), vypl˝v·, ûe s radostn˝m pocitem podle odpovÏdÌ respondent˘ odch·zelo do d˘chodu jen 40 % seniorskÈ populace, statisticky v˝znamnÏ ËastÏji ûeny neû muûi. OdliönÈ byly tyto pocity u senior˘ s r˘zn˝m stupnÏm vzdÏl·nÌ. ZatÌmco do d˘chodu odch·zelo r·do 42 % senior˘ se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm a 40 % senior˘ vyuËen˝ch, u staröÌch lidÌ s vyööÌm vzdÏl·nÌm (st¯ednÌm a vysokoökolsk˝m) byl tento podÌl uû jen 33 %. Cel˝ch 60 % senior˘ (z toho 65 % muû˘ a 57 % ûen) tak nebylo v dobÏ dovröenÌ svÈho d˘chodovÈho vÏku p¯esvÏdËeno o tom, ûe majÌ do d˘chodu odejÌt. P¯i odchodu do d˘chodu v·halo 24 % respondent˘, 36 % pak odejÌt vyloûenÏ nechtÏlo. To, ûe nakonec odeöli, bylo zp˘sobeno buÔ zdravotnÌmi d˘vody ñ 21 % (p¯iËemû muûi statisticky v˝znamnÏ ËastÏji neû ûeny, lidÈ s nejniûöÌm vzdÏl·nÌm ËastÏji neû lidÈ s vzdÏl·nÌm nejvyööÌm), nebo tÌm, ûe pro nÏ jiû v Ñjejichì podniku nebylo mÌsto ñ 15 % (v tomto p¯ÌpadÏ opÏt statisticky v˝znamnÏ ËastÏji u muû˘ neû u ûen). Z uveden˝ch ˙daj˘ je vidÏt, ûe znaËn· Ë·st staröÌch lidÌ v dobÏ, kdy se naplÚuje jejich d˘chodov˝ vÏk, s odchodem do d˘chodu v·h· nebo by ho dokonce r·da odloûila. 7) NÏkterÈ studie vöak poukazujÌ na to, ûe nep¯ÌznivÏ pociùujÌ odchod do d˘chodu spÌöe ûeny, uv·dÏn˝m d˘vodem jsou okolnosti jejich pracovnÌ aktivity. Ve srovn·nÌ s muûi majÌ totiû ûeny ËastÏji kratöÌ, mÈnÏ souvisl˝ model pracovnÌ Ëinnosti a v d˘sledku toho mohou mÌt mÈnÏ p¯ÌleûitostÌ dos·hnout sv˝ch cÌl˘ v kariÈ¯e (a proto mohou mÈnÏ p¯ÌznivÏ pohlÌûet na odchod do d˘chodu). Protoûe p¯i svÈ pracovnÌ Ëinnosti rovnÏû Ëasto pociùujÌ horöÌ finanËnÌ situaci, mohou b˝t zejmÈna vÌce zranitelnÈ finanËnÌ ztr·tou spojenou s odchodem do d˘chodu. Mezera mezi pr˘mÏrn˝mi p¯Ìjmy muû˘ a ûen b˝v· vÏtöÌ po odchodu do d˘chodu, jelikoû d˘chodovÈ p¯Ìjmy jsou zaloûenÈ na dÈlce pracovnÌ Ëinnosti a v˝öi p¯Ìjmu p¯ed odchodem do d˘chodu. KoneËnÏ, mnoho ûen rovnÏû pracuje v takov˝ch zamÏstn·nÌch, kter· nabÌzejÌ jen malÈ d˘chodovÈ p¯ÌspÏvky.

115


V˝zkumy, kterÈ se zab˝vajÌ genderov˝mi rozdÌly vzhledem k odchodu do d˘chodu, vöak uû mÈnÏ Ëasto zkoumajÌ manûelskÈ a rodinnÈ okolnosti jako prvotnÌ nez·vislÈ promÏnnÈ. NicmÈnÏ, nÏkolik studiÌ zamÏ¯en˝ch na p¯edËasnÈ odchody do d˘chodu zd˘razÚuje vliv rodinn˝ch rolÌ na rozhodnutÌ ûen odejÌt. Ve Spojen˝ch st·tech, kde neexistuje vÏkov˝ rozdÌl mezi muûi a ûenami pro odchod do penze, je d˘chodov˝ vÏk u vdan˝ch ûen ˙zce spojen s odchodem jejich manûel˘ do d˘chodu. Toto spojenÌ je podle mnoha v˝zkumnÌk˘ odrazem vöeobecnÏ rozöÌ¯enÈho p¯·nÌ vyhnout se p¯evr·cenÌ tradiËnÌch genderov˝ch rolÌ (muû doma a ûena v zamÏstn·nÌ). JinÈ studie poukazujÌ, ûe rodinnÈ zkuöenosti mohou mÌt rovnÏû p¯Ìm˝ vliv na postoje muû˘ a ûen k odchodu do d˘chodu a na jejich oËek·v·nÌ spojenÈ s ûivotem ve st·¯Ì (Quinn-Burkhauser, 1994). Odchod z pracovnÌ Ëinnosti m˘ûe mÌt tedy pro staröÌ muûe a ûeny rozdÌlnÈ nejen ekonomickÈ, ale takÈ psychickÈ d˘sledky, zejmÈna vezmeme-li v ˙vahu jejich ûivotnÌ spokojenost. StaröÌ ûeny si Ëasto stÏûujÌ, ûe s jejich manûeli je obtÌûnÈ se domluvit v dobÏ, kdy se muûi musejÌ vyrovnat s odchodem do d˘chodu, a ûe b¯emeno poskytov·nÌ emocion·lnÌ podpory v tÈto situaci pad· p¯edevöÌm na nÏ ñ manûelky (Baker, 1993). Z·roveÚ b˝v· poukazov·no na to, ûe pÈËe o manûela je pr·vÏ ˙kolem staröÌch ûen a je od nich po odchodu do d˘chodu oËek·v·na (podobnÏ jako v pr˘bÏhu jejich p¯edchozÌho ûivota). éeny ûijÌcÌ s muûi v d˘chodu Ëasto pociùujÌ, ûe zatÌmco jejich manûelÈ si uûÌvajÌ volnÈho Ëasu a nov˝ch aktivit, ony dÏlajÌ tu samou dom·cÌ pr·ci bez nadÏje na jejÌ symetrickÈ rozdÏlenÌ (Baker, 1993; »erm·kov· a kol., 2000). äpatn˝ zdravotnÌ stav rovnÏû klade tÏûkÈ b¯emeno na toho partnera, kter˝ se o druhÈho star·. Z d˘vodu odliönÈ nadÏje doûitÌ a vÏkovÈho rozdÌlu mezi manûeli to jsou ËastÏji ûeny, kterÈ peËujÌ o nemohoucÌho partnera. NÏkterÈ pr˘zkumy ukazujÌ, ûe tyto ûeny jsou na tom Ëasto emocion·lnÏ a soci·lnÏ h˘¯e neû vdovy, protoûe nemohou nechat svÈho manûela o samotÏ, a proto musÌ omezit mnoho sv˝ch vlastnÌch aktivit. DalöÌm faktorem vztahujÌcÌm se k ûivotnÌ spokojenosti staröÌch lidÌ je vnÌm·nÌ podpory ze strany p¯Ìbuzenstva. I zde je opÏt moûno pozorovat genderovÈ odliönosti ñ ûeny p¯ikl·dajÌ vÏtöÌ hodnotu p¯Ìbuzensk˝m vazb·m z obou stran a takÈ vztah˘m s p¯·teli. ZatÌmco rodinnÈ vazby na stranÏ ûeny b˝vajÌ silnÈ po cel˝ ûivot, zejmÈna mezi sestrami, muûi, kte¯Ì ve st¯ednÌm vÏku tr·vÌ m·lo Ëasu se sv˝mi sourozenci, se v pozdÏjöÌm vÏku snaûÌ tyto vztahy obnovit (Knipscheer et al., 1995). TakÈ kontakty mezi dÏtmi a prarodiËi z·visÌ jak na genderu tak na soci·lnÌ t¯ÌdÏ. éeny, zejmÈna s niûöÌm socioekonomick˝m statusem, radÏji neû muûi ûijÌ se sv˝mi dÏtmi nebo je navötÏvujÌ, aby jim pomohly s pÈËÌ o vnouËata, dom·cnost, s n·kupy apod. Ve srovn·nÌ se zahraniËÌm je v Ëesk˝ch rodin·ch v˝pomoc prarodiË˘ velmi siln·, p¯edevöÌm v ûenskÈ linii (pomoc matek dcer·m)8). P¯estoûe vöichni vÌme, ûe lidsk˝ ûivot netrv· vÏËnÏ, ne kaûd˝ pl·nuje, jak str·vÌ sv˘j ûivot ve st·¯Ì. éeny, jeû soust¯edÌ sv˘j ûivot na manûela a rodinu, Ëasto pociùujÌ v·ûnou krizi identity, kdyû jejich manûel zem¯e. Mnoho ûen rovnÏû vnÌm· ovdovÏnÌ jako pokles svÈho statusu (Baker, 1993). Vdovy si mnohem ËastÏji neû vdovci myslÌ, ûe jsou ÑstarÈì a majÌ sklony b˝t neöùastnÈ, ustaranÈ a v blÌzkÈ budoucnosti oËek·vat smrt (Baker, 1993). Naproti tomu vdovy ËastÏji neû vdanÈ starÈ ûeny pociùujÌ finanËnÌ problÈmy a snaûÌ se rozpt˝lit tÌm, ûe tr·vÌ vÌce Ëasu s rodinou a p¯·teli, vdovci se obvykle brzy po ovdovÏnÌ znovu oûenÌ. Podle mnoha studiÌ opakovan˝ sÚatek Ëasto znovu oûivÌ ûivoty star˝ch lidÌ a poskytne jim novÈ moûnosti spoleËensk˝ch vztah˘, l·sku, fyzickou a emocion·lnÌ podporu a rovnÏû podporu finanËnÌ. Ovöem jelikoû ve staröÌm vÏku ûeny poËetnÏ p¯evl·dajÌ nad muûi, majÌ ûeny ve st·¯Ì podstatnÏ menöÌ moûnosti nalÈzt novÈho partnera.

8) Ve v˝zkumu provedenÈm na toto tÈma povaûovala vÏtöina ûen za samoz¯ejmÈ, ûe budou pom·hat p¯i pÈËi o vnouËata (Ond¯ichov·, 2003).

116


Z·vÏr StaröÌ lidÈ nejsou homogennÌ kategoriÌ, o kterÈ se Ëasto hovo¯Ì p¯edevöÌm v souvislosti s obavami z n·klad˘ na soci·lnÌ zabezpeËenÌ a zdravotnÌ pÈËi. Je t¯eba na nÏ pohlÌûet jako na heterogennÌ skupinu osob s mnoha diferencujÌcÌmi charakteristikami nejen na z·kladÏ dÏlenÌ podle pohlavÌ a vÏku, ale takÈ nap¯Ìklad z hlediska rozdÌlnÈho vzdÏl·nÌ, zp˘sobu bydlenÌ, rodinn˝ch struktur, ûivotnÌho stylu, zkuöenostÌ apod. Z d˘vodu nad˙mrtnosti muû˘ poËetnÏ p¯evaûujÌ ve staröÌch roËnÌcÌch ûeny, coû m· mnoho d˘sledk˘ jak pro jejich osobnÌ ûivot, tak pro spoleËnost. Za poË·tek st·¯Ì b˝v· obvykle povaûov·n odchod do d˘chodu, jenû je velmi v˝znamn˝m meznÌkem v ûivotÏ staröÌch osob. Nejenûe muûi a ûeny u n·s zatÌm st·le odch·zejÌ do d˘chodu v jinÈm vÏku, ale zejmÈna (a to nejen) ve vztahu k tomuto aktu svÈ st·¯Ì jinak vnÌmajÌ a proûÌvajÌ. Bylo snahou doloûit, ûe se staröÌ ûeny z mnoha d˘vod˘ Ëasto nach·zejÌ v obtÌûn˝ch ûivotnÌch situacÌch. P¯ÌËinou m˘ûe b˝t nap¯Ìklad samota, jeû je v jejich ûivotÏ prov·zÌ ËastÏji neû muûe. Na rozdÌl od star˝ch muû˘, kte¯Ì jsou spÌöe ûenatÌ neû ovdovÏlÌ, ûijÌ staröÌ ûeny mnohem ËastÏji jako vdovy neû vdanÈ. Dokladem toho je tÈû vyööÌ podÌl ûen ûijÌcÌch v dom·cnostech jednotlivc˘. StaröÌ ûeny se rovnÏû mnohdy nach·zejÌ v horöÌ ekonomickÈ situaci, coû je ovlivnÏno ¯adou aspekt˘, mezi nÏû pat¯Ì p¯edevöÌm p¯edchozÌ model pracovnÌ aktivity a rozdÌly ve v˝öi p¯Ìjm˘ muû˘ a ûen. Tyto faktory se n·slednÏ odr·ûejÌ ve v˝öi starobnÌch d˘chod˘. Z toho vöeho vypl˝v·, ûe rostoucÌ vÏk mÌv· rozdÌlnÈ ekonomickÈ, soci·lnÌ a psychologickÈ n·sledky pro muûe a ûeny. Ve¯ejn· politika do znaËnÈ mÌry opomÌjÌ tyto odliönosti nebo je odsouv· do pozadÌ, a rozdÌly staröÌch lidÌ podle genderu zabraÚujÌ vÏtöinou ûen·m (ale takÈ nÏkter˝m muû˘m) ve vypracov·nÌ vhodnÏjöÌch strategiÌch jejich ûivota ve st·¯i. Pot¯eba speci·lnÌch program˘, kterÈ by pomohly p¯ipravit lidi na jejich ûivot po odchodu z pracovnÌ Ëinnosti, se v naöÌ spoleËnosti st·v· st·le d˘leûitÏjöÌ. Nap¯Ìklad programy zamÏ¯enÈ na genderovÏ podmÌnÏnÈ aspekty fyzickÈho nebo soci·lnÌho prost¯edÌ, ve kterÈm staröÌ lidÈ ûijÌ, by mohly p¯ispÏt k vytv·¯enÌ podmÌnek pot¯ebn˝ch pro zlepöenÌ kvality ûivota ve st·¯Ì jak pro muûe tak pro ûeny. Literatura Baker, M. 1993. Families in Canadian Society. An Introduction. Toronto: McGraw-Hill Ryerson Ltd. Bartoöov·, M. 1997. VybranÈ zajÌmavosti z ekonomickÈ Ëinnosti Ëesk˝ch senior˘. In Rabuöic, L. (ed.) »esk· spoleËnost a senio¯i. Brno: äSS FF MU, s. 91ñ101. Blau, Y. S. 1973. Old Age in a Changing Society. New York: New Viewpoints. »erm·kov·, M. 1997. PostavenÌ ûen na trhu pr·ce. Sociologick˝ Ëasopis, roË. 33, s. 389ñ404. »erm·kov·, M. a kol. 2000. Relations and Changes of Gender Differences in the Czech Society in the 90ës. Praha: So⁄ AV »R. Gist, Y. J. ñ Velkoff, V. A. 1997. Gender and Ageing: Demographic dimension. An International Brief. Washington, DC.: US. Department of Commerce/Bureau of the Census. Knipscheer, C. P. M. et al. (eds.). 1995. Living Arrangements and Social Networks of Older Adults. Amsterdam: VU University Press. Klimentov·, J. 1999. Soci·lnÏekonomick· situace star˝ch ûen. Soci·lnÌ politika, Ë. 11, s. 6ñ8. Kucha¯ov·, V. 1999. Women and employment. Czech Sociological Review, roË. 7, s. 179ñ194. Ond¯ichov·, L. 2003. O seniory se m· starat st·t, soudÌ t¯etina »ech˘. LidovÈ noviny, 8. srpna. PopulaËnÌ v˝voj »eskÈ republiky 1990ñ2002. 2002. Praha: Katedra demografie a geodemografie P¯F UK. Quinn, J. F. ñ Burkhauser, R. V. 1994. Retirement and labour force behaviour of the elderly. In Martin, L. G., Preston, S. H. (eds.) Demography of Ageing. Washington, DC: National Academy Press, s. 50ñ101. Rabuöic, L. (ed.). 1997. »asovÈ dimenze vstupu do d˘chodu. In Rabuöic, L. (ed.) »esk· spoleËnost a senio¯i. Brno: äSS FF MU, s. 10ñ29. Rabuöic, L. 1998. »asovÈ aspekty ËeskÈho d˘chodovÈho vÏku. Sociologick˝ Ëasopis, roË. 34, s. 267ñ283. SËÌt·nÌ lidu, dom˘ a byt˘ k 1. 3. 2001. 2003. Praha: »S⁄. Svobodov·, K. 2005. LidÈ ve st·¯Ì z pohledu genderu. Magistersk· pr·ce, Praha: FF UK. Szinovacz, M. (ed.). 1982. Womenís Retirement: Policy Implications for Recent Research. Beverly Hills, CA: Sage. www.czso.cz www.cssz.cz

117


KAMILA SVOBODOV¡ absolvovala v roce 2003 studium demografie na P¯ÌrodovÏdeckÈ fakultÏ UK a v roce 2005 studium sociologie na FilozofickÈ fakultÏ UK. V souËasnÈ dobÏ pokraËuje v doktorandskÈm studiu demografie na P¯F UK a pracuje ve V˝zkumnÈm ˙stavu pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ ve v˝zkumnÈ skupinÏ rodinnÈ politiky. Summary The elderly do not represent a homogenous category, as often described in connection with concerns about the costs of social security and health care. It is necessary to look at them as a heterogeneous group of persons with many differentiating features. The authorís aim is to describe the heterogeneity of the lives of older people and point out the differences between men and women based on age and gender, but also on the basis of education, housing, family structure, economic situation, attitudes, etc. Owing to excess male mortality, at higher ages in the population women predominate, a fact that has a considerable impact on their lives. The start of old age is usually considered to be a personís retirement from work, which is a very important step in the life of a senior citizen. Not only do men and women still retire at a different age in the Czech Republic, but in connection with this move (and not only it) they also perceive and experience their old age in different ways. The author indicates that it is primarily elderly women who for many reasons find themselves in difficult living situations. The cause of this may be the solitude that accompanies their lives more often than it does the lives of men. Unlike elderly men, who are more often married than they are widowers, elderly women are more often widows. This is evident, for example, in the higher proportion of women who live in single-person households. Elderly women are also often in worse-off economic situations, as a result of numerous factors, one of which in particular is the previous employment model and the differences in menís and womenís income levels, as these factors are subsequently reflected in the level of old-age pensions. This indicates that the economic, social and psychological consequences of ageing tend to differ for men and women. Public policy largely overlooks these distinctions or puts them aside. Differences among seniors by gender usually prevent women (but also some men) from finding better strategies for their lives during old age, and for this reason (among others) it is necessary to create special programmes aimed at helping to prepare people for their lives in old age, i.e. for what comes after retirement. For example, programmes focusing on the gendered aspects of the environment in which seniors live could contribute to the formation of the necessary conditions for an improvement in the quality of their lives.

Sčítání lidu, domů a bytů 2001. Pramenné dílo Český statistický úřad vydal na 426 stranách souhrn základních výsledků ze sčítání lidu 2001 členěný na datovou a analytickou část, retrospektivní přehled vybraných ukazatelů, metodiku a další informace ze sčítání lidu 2001. Cena 450 Kč Publikaci dostanete v prodejnÏ »S⁄, tel.: 274 052 400, e-mail: [email protected] nebo si ji m˘ûete objednat, tel.: 274 052 555, e-mail: [email protected] 118

SËÌt·nÌ lidu S»ÕT¡NÕ LIDU K 1. BÿEZNU 1950: DIGITALIZACE A VYUéITÕ NEPUBLIKOVAN›CH RUKOPISN›CH TABULEK SËÌt·nÌ lidu, dom˘ a byt˘ vûdy p¯inesla nezastupitelnÈ statistickÈ ˙daje o spoleËnosti a jejÌm v˝voji, navÌc v nejpodrobnÏjöÌm ˙zemnÌm detailu. VypovÌdacÌ schopnost tÏchto dat byla tak vysok·, ûe nÏkterÈ publikovanÈ ˙daje tzv. n·rodnÌho sËÌt·nÌ 1950 byly utajeny (a odtajnÏny aû v roce 1962) a jinÈ (zejmÈna za obce a osady) nebyly publikov·ny v˘bec. RukopisnÈ tabulky s oznaËenÌm ÑTajnÈì byly archivov·ny v »eskÈm statistickÈm ˙¯adu (»S⁄). Katastrof·lnÌ povodeÚ v srpnu 2002 zniËila vöechny tyto unik·tnÌ dokumenty, kterÈ z d˘vodu jejich rukopisnÈ podoby nebyly nikdy ani po odtajnÏnÌ odpovÌdajÌcÌm zp˘sobem analyticky vyuûity. Doölo tak k nenahraditelnÈ ztr·tÏ dokument˘ statistickÈ historie naöÌ spoleËnosti. JednÌm z ˙kol˘ »S⁄ je z·chrana a doplnÏnÌ zniËenÈho kniûnÌho a archivnÌho fondu ⁄st¯ednÌ statistickÈ knihovny a jeho digitalizace. CÌlem popisovanÈho projektu bylo umoûnit digitalizaci, archivaci a vyuûitÌ unik·tnÌch ñ byù ne˙pln˝ch ñ ˙daj˘ ze sËÌt·nÌ 1950, zachovan˝ch v soukromÈm archivu Josefa Jeûka. Zpracov·nÌ a publikace ˙daj˘ sËÌt·nÌ 1950 Koncepce zpracov·nÌ v˝sledk˘ sËÌt·nÌ 1950 kladla d˘raz zejmÈna na rozöÌ¯enÌ obecnÌho a okresnÌho t¯ÌdÏnÌ. NovÏ bylo zpracov·no t¯ÌdÏnÌ krajskÈ. TÌm se program zpracov·nÌ liöil od p¯edchozÌho sËÌt·nÌ provedenÈho roku 1930. Z·kladem zpracov·nÌ v˝sledk˘ sËÌt·nÌ lidu k 1. b¯eznu 1950, podobnÏ jako v Ëeskoslovensk˝ch sËÌt·nÌch k 15. ˙noru 1921 a k 1. prosinci 1930, bylo obyvatelstvo p¯ÌtomnÈ. ⁄daje o poËtu obyvatel˘ trvale p¯Ìtomn˝ch, doËasnÏ nep¯Ìtomn˝ch i o poËtu obyvatel˘ bydlÌcÌch byly publikov·ny pouze za ˙zemÌ tehdejöÌ »SR, za »eskou republiku (v dobovÈ terminologii »eskÈ zemÏ) a za Slovensko. Tyto kategorie obyvatelstva byly definov·ny shodnÏ jako v uveden˝ch sËÌt·nÌch 1921 a 1930, avöak odliönÏ ve srovn·nÌ se sËÌt·nÌm lidu, dom˘ a byt˘ k 1. b¯eznu 1961 a cenzy n·sledujÌcÌmi. Osoby v z·kladnÌ vojenskÈ sluûbÏ byly tehdy vedeny jako obyvatelstvo bydlÌcÌ a trvale p¯ÌtomnÈ v obci trvalÈho pobytu. V˝sledky cenzu z roku 1950 byly vyd·ny ve Ëty¯ech dÌlech ¯ady A »eskoslovenskÈ statistiky, Pramenn· dÌla, v letech 1957 a 1958. Pramenn· dÌla obsahovala zejmÈna zemskÈ, krajskÈ a okresnÌ t¯ÌdÏnÌ, v menöÌ mÌ¯e pak ˙daje za velikostnÌ skupiny obcÌ a za krajsk· mÏsta. ObecnÌ tabulky nebyly zve¯ejnÏny v˘bec. Zde je na mÌstÏ citovat p¯edmluvu k 1. svazku pramennÈho dÌla ze sËÌt·nÌ 1950, kter˝ vyöel aû v roce 1957: ÑAËkoliv zpracov·nÌ koneËn˝ch v˝sledk˘ sËÌt·nÌ z roku 1950 bylo ukonËeno jiû k polovinÏ roku 1953, zdrûelo se znaËnÏ jejich vytiötÏnÌ, neboù nebylo dlouho jasno, zda v˘bec a v jakÈm rozsahu majÌ b˝t vyd·ny tiskem. Jejich vytiötÏnÌ se uk·zalo nakonec nezbytn˝m, neboù nelze dopustit, aby v ¯adÏ naöich sËÌt·nÌ chybÏly v˝sledky z roku 1950, kterÈ budou p¯i p¯ÌötÌch sËÌt·nÌch v˝chodiskem rozbor˘ a ˙vah o pov·leËnÈm v˝voji naöeho obyvatelstva.ì (SËÌt·nÌ lidu..., 1957). Tato pramenn· dÌla vöak byla aû do roku 1962 tajn·. Deset let byly utajeny pochopitelnÏ rovnÏû rukopisnÈ tabulky ze sËÌt·nÌ 1950, avöak ani po odtajnÏnÌ nebyly nikdy publikov·ny. Je ötÏstÌm, ûe se Josefu Jeûkovi poda¯ilo uchovat fotokopie Ë·sti nepublikovan˝ch rukopisn˝ch obecnÌch tabulek ze sËÌt·nÌ lidu k 1. 3. 1950 i k 1. 3. 1961. Tyto fotokopie tabulek v˝sledk˘ sËÌt·nÌ lidu 1950 a 1961 byly po¯Ìzeny v letech 1975 a 1976 nÏkdejöÌm Urbanistick˝m st¯ediskem KrajskÈho projektovÈho ˙stavu v ⁄stÌ nad Labem v r·mci v˝zkumnÈho projektu ProstorovÈ ËlenÏnÌ a perspektivnÌ ¯eöenÌ severnÌch a severov˝chodnÌch »ech pro pot¯eby ¯ÌzenÌ. Zadavatelem tohoto projektu byla tehdejöÌ St·tnÌ komise pro technick˝ a investiËnÌ rozvoj. ⁄daje ze sËÌt·nÌ lidu 1950 a 1961 byly pouûity pro sledov·nÌ v˝voje obyvatelstva podle obcÌ a jejich Ë·stÌ v obdobÌ 1930ñ1970. Byly takÈ zpracov·ny charakteristiky v˝voje obyvatelstva p¯irozenou mÏnou a migracÌ i charakteristiky zmÏn struktury obyvatelstva podle vÏku, ekonomickÈ aktivity a p¯Ìsluönosti k hospod·¯sk˝m odvÏtvÌm. V˝sledky sËÌt·nÌ 1950 V »eskÈ republice rozdÏlenÈ novÏ do t¯in·cti kraj˘ a 187 okres˘ k 1. 3. 1950 existovalo 11 641 obcÌ (k 1. lednu 1955 jiû jen 10 871 obcÌ). ZatÌmco poË·tkem roku 1949 mÏly postavenÌ okresu jak HlavnÌ 119


mÏsto Praha, tak i statut·rnÌ mÏsta PlzeÚ, Liberec, Brno, Olomouc, Ostrava a Opava, k datu sËÌt·nÌ lidu 1950 existoval jiû pouze okres Brno ñ mÏsto a HlavnÌ mÏsto Praha se nezapoËÌt·valo ani do poËtu okres˘. ⁄daje o n·rodnosti p¯ÌtomnÈho obyvatelstva byly publikov·ny nejpodrobnÏji podle okres˘ v n·sledujÌcÌm ËlenÏnÌ (tab. 2). Zp˘sob publikov·nÌ dat o p¯ÌtomnÈm obyvatelstvu podle pomÏru k povol·nÌ a ˙sek˘ objektivnÌho povol·nÌ ilustrujÌ n·sledujÌcÌ p¯ehlednÈ tabulky. Pouze za celou »SR, za »eskou republiku a za Slovensko byla publikov·na data o rozdÏlenÌ veökerÈho obyvatelstva podle p¯Ìsluönosti k hospod·¯sk˝m odvÏtvÌm v ËÌslech absolutnÌch i v ËÌslech relativnÌch (SËÌt·nÌ lidu..., 1957). Osoby bez v˝dÏleËnÈho povol·nÌ zahrnujÌ jednak osoby zdrûenÈ od povol·nÌ, jednak osoby na odpoËinku a osoby ûijÌcÌ z rent a podpor. V 1. svazku pramennÈho dÌla ze sËÌt·nÌ 1950 byly ˙daje o skladbÏ v˝dÏleËnÏ Ëinn˝ch podle hospod·¯sk˝ch odvÏtvÌ za cel˝ st·t, za »eskou republiku a Slovensko, za kraje a za okresy zve¯ejnÏny pouze v relativnÌch ËÌslech. Jako samostatn˝ svazek publikace v˝sledk˘ sËÌt·nÌ lidu k 1. b¯eznu 1950 byl vyd·n Hospod·¯sk˝ lexikon obcÌ (1958). Bylo to poprvÈ v Ëeskoslovensk˝ch sËÌt·nÌch, kdy vedle bÏûnÈho statistickÈho lexikonu obcÌ byl jeötÏ vyd·n lexikon obcÌ se Ñz·kladnÌmi hospod·¯sk˝mi daty o obyvatelstvu a to o p¯Ìsluönosti obyvatelstva k pr˘myslu, k v˝robnÌm ¯emesl˘m, k zemÏdÏlstvÌ, lesnictvÌ a ryb·¯stvÌ a k ostatnÌm hospod·¯sk˝m odvÏtvÌmì. U kaûdÈ z tÏchto Ëty¯ skupin je uveden jednak poËet vöech obyvatel˘ p¯Ìsluön˝ch k hospod·¯skÈmu odvÏtvÌ, jednak poËet v˝dÏleËnÏ Ëinn˝ch. PoËet v˝dÏleËnÏ Ëinn˝ch se d·le Ëlenil na zamÏstnance a osoby samostatnÏ v˝dÏleËnÏ ËinnÈ, a z nich poËet samostatn˝ch zemÏdÏlc˘. Obce jsou v Hospod·¯skÈm lexikonu obcÌ uvedeny podle stavu administrativnÌho rozdÏlenÌ k datu sËÌt·nÌ 1950. ChybÌ zde vöak obce, kterÈ sice k 1. b¯eznu 1950 existovaly, leûely vöak na ˙zemÌ pozdÏjöÌch vojensk˝ch ˙jezd˘ (nap¯. Boletice, Dobr· Voda, HradiötÏ, Ralsko atd.). Ve StatistickÈm lexikonu obcÌ 1955, tj. k 31. prosinci 1954, jsou takovÈto obce oznaËeny jako zaniklÈ. Data za kraje a okresy Hospod·¯sk˝ lexikon obcÌ neobsahuje. N·boûenskÈ vyzn·nÌ se p¯i sËÌt·nÌ lidu k 1. b¯eznu 1950 zapisovalo podle toho, ke kterÈ cÌrkvi sËÌtan· osoba n·leûela. CÌrkevnÌ p¯Ìsluönost nebylo moûnÈ mÏnit z·pisem do sËÌtacÌho archu. Nebyla-li sËÌtan· osoba ve svazku û·dnÈ cÌrkve nebo n·boûenskÈ spoleËnosti, bylo uvedeno Ñbez vyzn·nÌì. Data o n·boûenskÈm vyzn·nÌ p¯ÌtomnÈho obyvatelstva podle v˝sledk˘ sËÌt·nÌ lidu k 1. b¯eznu 1950 byla publikov·na pouze v tzv. zemskÈm t¯ÌdÏnÌ, pro cel˝ st·t, pro »eskou republiku a pro Slovensko, a to v kombinaci s ˙daji o n·rodnosti p¯ÌtomnÈho obyvatelstva. 120

Tab. 1 Územní členění a obyvatelstvo České republiky podle sčítání k 1. 3. 1950 (Territorial units and population of the Czech Republic as of the census of 1 March 1950)

Počet krajů1 Počet okresů1 Počet obcí2 Počet přítomných obyvatelů (tis.) Počet obyvatel (tis.) – trvale přítomných – dočasně přítomných – dočasně nepřítomných – bydlících

13 180 11 641 8 896 8 370 526 441 8 811

Pozn.: 1 bez Hlavního města Prahy; 2 včetně Hlavního města Prahy. Pramen: Hospodářský lexikon obcí, 1958. Tab. 2 Publikované výsledky sčítání 1950 podle národnosti (Published results of the 1950 census by nationality) Národnost česká slovenská ukrajinská a ruská polská německá maďarská jiná neudaná ČR Úhrnem

Počet přítomných obyvatelů v tisících v% 8 344 93,8 258 2,9 19 0,2 71 0,8 160 1,8 13 0,2 20 0,2 11 0,1 8 896 100,0

Pramen: Sčítání lidu..., 1957. Tab. 3 Obyvatelstvo podle poměru k povolání a úseků objektivního povolání (Population by status employment and by profession) Přítomné obyvatelstvo úhrnem (tis.) z toho: činní celkem výdělečně činní pomáhající členové rodiny v živnosti pomáhající členové rodiny v zemědělství Podle příslušnosti k hospodářským odvětvím: průmysl a výrobní řemesla – k povolání příslušní – výdělečně činní zemědělství, lesnictví a rybářství – k povolání příslušní – výdělečně činní ostatní – k povolání příslušní (v tom i osoby bez výděl. činnosti) – výdělečně činní

Pramen: Sčítání lidu..., 1957.

8 896 4 068 3 461 18 589

2 946 1 539 1 634 607

4 298 1 315

SËÌt·nÌ lidu

Tab. 4 Přítomné obyvatelstvo podle příslušnosti k hospodářským odvětvím (Present population by classification in sectors of the economy) Odvětví průmysl výrobní řemesla zeměděství, lesnictví a rybářství stavebnictví doprava obchod a penežnictví veřejné služby obchod a domácí služby osoby bez výdělečné činnosti neudáno Celkem

V tisících 2 536 428 1 634 399 660 693 797 89 1 537 123 8 896

V‰ 285,1 48,2 183,5 44,8 74,2 77,9 89,6 10,0 172,8 13,9 1000,0

Pramen: Sčítání lidu..., 1957. Tab. 5 Příslušnost výdělečně činných k odvětví národního hospodářství (Classification of economically active in sectors of the national economy)

Z 1000 výdělečně činných v ČR příslušelo k hospodářskému odvětví průmysl 384,2 výrobní řemesla 60,6 zeměděství, lesnictví a rybářství 175,4 stavebnictví 52,5 doprava 73,0 obchod a penežnictví 108,1 veřejné služby 118,1 obchod a domácí služby 18,2 osoby bez výdělečné činnosti – neudáno 9,5 Hospodářské odvětví

Pramen: Sčítání lidu..., 1957.

SËÌtacÌ arch n·rodnÌho sËÌt·nÌ 1950 rovnÏû obsahoval ot·zku: ÑJestliûe sËÌtan˝ nebydlÌ v obci trvalÈho pobytu od narozenÌ ñ kdy se p¯istÏhoval do obce? ñ odkud se p¯istÏhoval (okres, obec)? ñ je reemigrant?ì O v˝sledky tohoto zjiöùov·nÌ migrace ve sËÌt·nÌ 1950 se opÌrajÌ dvÏ tabulky publikovanÈ v dodatku Hospod·¯skÈho lexikonu obcÌ (1958): Tabulka 1. StÏhov·nÌ obyvatelstva do krajsk˝ch mÏst podle roku p¯istÏhov·nÌ a Tabulka 2. StÏhov·nÌ obyvatelstva do krajsk˝ch mÏst »esk˝ch zemÌ podle okres˘ a kraj˘ vystÏhov·nÌ. Za reemigranty byli povaûov·ni ti »eöi a Slov·ci trvale usedlÌ v cizinÏ, kte¯Ì se vr·tili po osvobozenÌ na ˙zemÌ »SR, nikoli vöak repatrianti. Zjiöùoval se p¯itom jednak st·t, ze kterÈho se p¯istÏhovali do »SR, jednak byl takÈ poûadov·n ˙daj, kdy se p¯istÏhovali do »SR. Naprost· vÏtöina tÏchto reemigrant˘ poch·zela z Evropy. OsadnÌ t¯ÌdÏnÌ v˝sledk˘ sËÌt·nÌ lidu 1950 (t¯ÌdicÌ tabulka OS 1) ⁄daje za obce a osady byly zachyceny v rukopisn˝ch tabulk·ch s n·zvem Obyvatelstvo podle p¯Ìtomnosti v obci, oznaËen˝ch OS 1, jeû obsahujÌ poËet obyvatel˘ p¯Ìtomn˝ch a bydlÌcÌch, poËet obyvatel˘ trvale a doËasnÏ nep¯Ìtomn˝ch v t¯ÌdÏnÌ podle obcÌ a osad. Zde je takÈ uveden poËet p¯Ìtomn˝ch obyvatel v obcÌch i v osad·ch podle soupisu obyvatelstva podle povol·nÌ ke dni 22. kvÏtna 1947 ñ tato data byla publikov·na pouze podle obcÌ, nikoli vöak podle osad (Seznam obcÌ..., 1948, 1949). Zachovaly se fotokopie 462 list˘ tÏchto nepublikovan˝ch rukopisn˝ch tabulek OS 1, jeû pokr˝vajÌ 70,5 % ˙zemÌ »R ñ podle tehdejöÌ terminologie »esk˝ch zemÌ a 66,0 % ˙hrnu p¯ÌtomnÈho obyvatelstva.

ObecnÌ t¯ÌdÏnÌ v˝sledk˘ sËÌt·nÌ lidu 1950 (t¯ÌdÌcÌ tabulky OB 1, OB 2 a OB 3) V Tabulce OB 1 P¯ÌtomnÈ obyvatelstvo podle pohlavÌ, vÏku a n·rodnosti byly zjiöùov·ny tyto ukazatele: 1. PohlavÌ x charakteristickÈ vÏkovÈ skupiny (0ñ5, 6ñ14, 15ñ19, 20ñ34, 35ñ49, 50ñ59, 60ñ64, 65 a vÌce let). 2. PohlavÌ x n·rodnost. V tabulk·ch nebyly vyplnÏny sloupce s ˙daji o v˝mÏ¯e obce, poËtu dom˘, byt˘ a dom·cnostÌ. Data o n·rodnosti p¯ÌtomnÈho obyvatelstva obcÌ a okres˘ v nepublikovan˝ch rukopisn˝ch tabulk·ch OB 1 jsou v ËlenÏnÌ podle pohlavÌ a klasifikace n·rodnostÌ, jeû je podrobnÏjöÌ neû v tabulk·ch pramennÈho dÌla (SËÌt·nÌ lidu..., 1957) viz tab. 10. Tabulka OB 2 3. Soci·lnÌ p¯Ìsluönost v˝dÏleËnÏ Ëinn˝ch a osob bez v˝dÏleËnÈ Ëinnosti a jejich rodinn˝ch p¯ÌsluönÌk˘ bez vlastnÌho povol·nÌ v t¯ÌdÏnÌ podle pohlavÌ. Tato tabulka se v˘bec nezachovala. Tabulka OB 3 P¯ÌtomnÈ osoby podle pomÏru k povol·nÌ a ˙seku objektivnÌho povol·nÌ, podle n·boûenskÈho vyzn·nÌ a p¯istÏhov·nÌ do obce 4. V˝dÏleËnÏ ËinnÌ, pom·hajÌcÌ ËlenovÈ rodiny a ostatnÌ rodinnÌ p¯ÌsluönÌci bez vlastnÌho povol·nÌ v kombinaci s ˙seky objektivnÌho povol·nÌ, osoby bez v˝dÏleËnÈ Ëinnosti a jejich rodinnÌ p¯ÌsluönÌci bez vlastnÌho povol·nÌ, 121


Tab. 6 Příklad údajů o ekonomické struktuře obyvatelstva obcí k 1. 3. 1950 (A sample of data on the economic structure of the population of municipalities as of 1 March 1950) Město Liberec Počet osob Počet přítomných obyvatel 55 435 Podle příslušnosti k hospodářskému odvětví: průmysl 16 903 výrobní řemesla 2 371 zemědělství, lesnictví a rybářství 948 ostatní 35 213 výdělečně činní celkem 25 505 Podle příslušnosti k hospodářskému odvětví: průmysl 9 929 výrobní řemesla 1 219 zemědělství, lesnictví a rybářství 401 ostatní 13 957 Sociální složení výdělečně činných: zaměstnanci 24 710 osoby samostatně výdělečně činné 781 z toho: zemědělci 119

Pramen: Hospodářský lexikon obcí. Tab. 7 Přítomné obyvatelstvo podle náboženského vyznání k 1. 3. 1950 (Present population by religious confession as of 1 March 1950) Náboženské vyznání osoby bez vyznání katolické ritu římského řeckého evangelické – českobratrské – německé – augšpurské ve východním Slezsku – augšpurské na Slovensku – reformované na Slovensku Jednoty bratrské Bratrské jednoty Chelčického Jednoty českobratrské metodistů ostatních denominací pravoslavné československé izraelské jiné neudané Celkem

Počet obyvatel 519 962 6 792 046 32 862 401 729 6 401 57 741 22 403 4 350 5 401 2 745 5 373 2 917 1 312 50 365 946 813 8 038 12 786 22 889 8 896 133

Tab. 8 Reemigranti (Re-emigrants) Rok přistěhování 1945 1946 1947 1948 1949, 1950 neudán Celkem z toho: s novým bydlištěm v ČR na Slovensku Země předchozího bydliště z úhrnu reemigrantů: Evropa celkem z toho: Sovětský svaz Rumunsko Polsko Německo Maďarsko Jugoslávie Francie

Počet reemigrantů 28 837 28 921 80 920 19 455 10 615 669 169 417 113 758 55 659

111 984 37 080 21 209 11 781 9 845 8 234 5 716 5 402

Pramen: Sčítání lidu... (Hospodářský lexikon obcí), 1958.

Tab. 9 Přehled dochovaných tabulek OS 1 (Overview of surviving Tables of OS /locality tables/ 1) Kraj Hlavní město Praha Pražský Českobudějovický Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Hradecký Pardubický Jihlavský z kraje Brněnského: okresy Moravská Třebová, Svitavy z kraje Olomouckého: okresy Šumperk, Zábřeh ČR celkem Dochované listy celkem

Počet obcí 1 1 621 1 195 1 254 683 776 662 875 739 1 026

Počet listů tabulek OS 1 4 88 70 54 33 35 40 46 37 42

101

5

152 11 459 –

8 – 462

Pramen: Sčítání lidu..., 1957

5. N·boûenskÈ vyzn·nÌ obyvatelstva, 6. Osoby ûijÌcÌ v obci od narozenÌ a do obce p¯istÏhovalÌ; reemigranti. ⁄daje o ekonomickÈ aktivitÏ v tabulce OB 3 obsahujÌ t¯ÌdÏnÌ obyvatelstva do pÏti kategoriÌ pomÏru k povol·nÌ. ⁄daje jsou d·le t¯ÌdÏny do deseti ˙sek˘ objektivnÌho povol·nÌ, resp. deseti hospod·¯sk˝ch 122

SËÌt·nÌ lidu

Tab. 10 Klasifikace národností v tabulce OB 1 (Nationality categories in Table OB /municipality tables/ 1)

1. 2. 3. 4. 5. 6.

česká slovenská ruská polská bulharská srbochorvatská

7. 8. 9. 10. 11. 12.

maďarská německá židovská cikánská ostatní neudaná

odvÏtvÌ v˝dÏleËnÏ Ëinn˝ch. ⁄daje o n·boûenskÈm vyzn·nÌ (tj. cÌrkevnÌ p¯Ìsluönosti) p¯ÌtomnÈho obyvatelstva v tabulce OB 3 jsou v n·sledujÌcÌm uûöÌm ËlenÏnÌ (tab. 11). DochovanÈ tabulky OB tedy pokr˝vajÌ 10,6 % ˙zemÌ »eskÈ republiky a 12,4 % jejÌho obyvatelstva.

Metoda a postup pr·ce Pro z·chranu fotokopiÌ rukopisn˝ch ˙daj˘, jejich archivaci a dalöÌ vyuûitÌ byly pouûity tyto postupy: Tab. 11 Klasifikace náboženského vyznání v tabulce OB 3 (Categories of 1. po¯ÌzenÌ digit·lnÌch kopiÌ zachovanÈho materi·lu na skeneru, 2. p¯epis rukopisn˝ch tabulek sËÌt·nÌ 1950 religion in Table OB /municipality tables/ 3) s n·slednou kontrolou dat. P¯ev·ûn· Ë·st z·kladnÌch pracÌ byla provedena ex1 katolického ritu 7 evangelické ternÌmi pracovnÌky »S⁄ na podzim roku 2004 a v ledřímského českobratrské nu 2005. Kontroly p¯epsanÈho materi·lu probÌhaly do 2 katolického ritu 8 reformované prosince 2005. älo o n·roËnou pr·ci. Form·t p˘vodřeckého na Slovensku nÌch rukopisn˝ch tabulek byl A2, form·t fotokopiÌ A4. 3 bez vyznání 9 augšpurské Doölo tedy ke znaËnÈmu zmenöenÌ, kterÈ zhoröovalo na Slovensku Ëitelnost. NÏkterÈ fotokopie byly znaËnÏ nekvalitnÌ, 4 československé 10 ostatních neostrÈ a v okrajov˝ch Ë·stech zkreslenÈ, protoûe nedenominací byla pouûita optim·lnÌ optika. Rukopisn˝ origin·l obsahoval velkÈ mnoûstvÌ oprav, ökrt˘, vpisk˘ a neËitel5 pravoslavné 11 neudáno n˝ch ˙daj˘, zejmÈna vÌcecifern˝ch ËÌsel vmÏstnan˝ch 6 izraelské do ˙zk˝ch sloupc˘ makety (P¯Ìloha). Nejprve byly na skeneru po¯Ìzeny a archivov·ny Tab. 12 Přehled dochovaných tabulek OB 1 a OB 3 (Overview of surviving kopie tabulek sËÌt·nÌ 1950 ve form·tu jpg, jeû byly Tables of OB1 and OB 3) softwarovÏ obrazovÏ upraveny, aby byla zajiötÏna jejich co moûn· nejlepöÌ Ëitelnost. DalöÌ f·zÌ byl ruËnÌ Tabulka, území Čísla listů Počet listů Počet obcí p¯epis tabulek do form·tu MS Excel, p¯i nÏmû byly OB 1 152 – 196 43 1398 ˙daje podrobeny z·kladnÌm souËtov˝m kontrol·m kraj Ústecký 152 – 176 24 776 a prvnÌ f·zi dohled·v·nÌ chyb, a to jak chyb na origikraj Liberecký 177 – 196 19 622 n·lech, tak chyb p¯episu. Nebylo moûnÈ pouûÌt p¯ÌOB 3 151 – 200 45 1398 m˝ softwarov˝ p¯evod skenovanÈho materi·lu na kraj Ústecký 151 – 175 24 776 datovÈ soubory s ohledem na jeho rukopisn˝ charakkraj Liberecký 176 – 195 19 622 ter a öpatnou Ëitelnost. Ve druhÈ f·zi byly ˙¯ednÌ n·zvy obcÌ a osad kontkraj Hradecký, rolov·ny podle seznam˘ obcÌ z roku 1949 a 1952 199 a 200 2 46 okres Broumov a Hospod·¯skÈho lexikonu obcÌ. V dobÏ sËÌt·nÌ 1950 Celkem dochováno 88 1444 totiû byly u nÏkter˝ch obcÌ a osad ˙¯ednÏ platnÈ jeötÏ nÏmeckÈ podoby jejich n·zv˘, kterÈ jiû Statistick˝ lexikon obcÌ 1955 neuv·dÌ. RovnÏû ¯ada obcÌ a mnoho desÌtek osad bylo mezi sËÌt·nÌm 1950 a vyd·nÌm lexikonu slouËeno nebo zruöeno. Rekonstrukce tedy zachycuje stav k 1. 3. 1950 a je t¯eba ¯Ìci, ûe nÏkdy nebylo snadnÈ skuteËn˝ stav v dobÏ sËÌt·nÌ v˘bec vyp·trat, protoûe administrativnÌ z·znamy o ˙zemnÌch zmÏn·ch nebyly ¯·dnÏ publikov·ny. Pro ˙Ëely nynÏjöÌho zve¯ejnÏnÌ zachovan˝ch osadnÌch i obecnÌch tabulek a zachov·nÌ jejich logiky a srozumitelnosti bylo nutnÈ vypracovat ËÌselnÌk okres˘, obcÌ a osad obdobn˝ ËÌselnÌku ze sËÌt·nÌ 1961. ⁄daje za obce, vybran· mÏsta a okresnÌ ˙hrny byly porovn·ny s ˙daji publikovan˝mi v pramenn˝ch dÌlech a Hospod·¯skÈm lexikonu obcÌ 1955. Tyto d¯Ìve ˙¯ednÏ publikovanÈ ˙daje byly p¯itom povaûov·ny za spr·vnÈ a podle nich byly provedeny v nutn˝ch p¯Ìpadech opravy ˙daj˘ za obce a osady. Moûnosti vyuûitÌ materi·lu ObrazovÈ kopie tabulek sËÌt·nÌ 1950 a p¯epsanÈ a opravenÈ osadnÌ a obecnÌ tabulky sËÌt·nÌ 1950 jsou nynÌ v elektronickÈ podobÏ ve¯ejnosti k dispozici v ⁄st¯ednÌ statistickÈ knihovnÏ »S⁄. Jejich vyuûitelnost spat¯ujeme p¯edevöÌm v dokumentaci v˝voje obyvatelstva podle obcÌ, jeho ekonomick˝ch, etnick˝ch a kulturnÌch charakteristik. AlespoÚ zË·sti je tak zaplnÏna mezera mezi ˙daji sËÌt·nÌ 1930 a 1970. Vyuûitelnost je v˝znamnÏ zv˝öena p¯evodem datov˝ch ˙daj˘ do soubor˘ form·tu MS Excel. 123


SËÌt·nÌ 1950 odr·ûÌ p¯edevöÌm p¯evratn˝ v˝voj osÌdlenÌ po roce 1945. P¯in·öÌ takÈ ˙daje o n·boûenskÈm vyzn·nÌ, zjiöùovanÈ potom aû v roce 1991 (i kdyû definice a formulace ot·zky nejsou zcela srovnatelnÈ). Na vyuûitÌ ËekajÌ ˙daje o ekonomickÈm a soci·lnÌm sloûenÌ obyvatelstva, kde ovöem b·d·nÌ nar·ûÌ na pozdÏjöÌ ËastÈ zmÏny klasifikacÌ a ËÌselnÌk˘, kterÈ jsou pops·ny vûdy v ˙vodu p¯Ìsluön˝ch pramenn˝ch dÏl. V detailu za obce, resp. osady dosud nemohly b˝t adekv·tnÏ vyuûity nap¯Ìklad ˙daje o mÌstu narozenÌ, migraci a poËtu reemigrant˘, ale i o n·rodnosti a n·boûenskÈm vyzn·nÌ. Dnes jde jiû o historickÈ dokumenty p¯ekotn˝ch spoleËensk˝ch zmÏn, kterÈ vöak p¯esto nepostr·dajÌ zajÌmavost, zvl·ötÏ ve vztahu k v˝mÏnÏ obyvatelstva v pohraniËÌ v letech 1945 a 1946. ⁄daje sËÌt·nÌ 1950 je vöak p¯edevöÌm nutnÈ posuzovat v kontextu doby, ve kterÈ vznikly, charakterizovanÈm celkovÏ zmateËn˝m a neuspo¯·dan˝m stavem spoleËnosti a jejÌho ¯ÌzenÌ vËetnÏ st·tnÌ administrativy. Literatura Seznam obcÌ v zemi »eskÈ podle stavu z poË·tku roku 1948. 1948. Praha: St·tnÌ ˙¯ad statistick˝. Seznam obcÌ v zemi MoravskoslezskÈ podle stavu z poË·tku roku 1948. 1948. Praha: St·tnÌ ˙¯ad statistick˝. Seznam obcÌ v zemÌch Ëesk˝ch podle spr·vnÌho rozdÏlenÌ z 1. ˙nora 1949. 1949. Praha: St·tnÌ ˙¯ad statistick˝. Soupisy obyvatelstva v »eskoslovensku v letech 1946 a 1947. 1951. Praha: St·tnÌ ˙¯ad statistick˝, »s. statistika, sv. 184. Seznam obcÌ v zemÌch Ëesk˝ch podle stavu ke dni 1. Ëervence 1952. Jen pro ˙¯ednÌ pot¯ebu vydalo ministerstvo vnitra. Praha: 1952. Statistick˝ lexikon obcÌ Republiky ËeskoslovenskÈ 1955 podle spr·vnÌho rozdÏlenÌ 1. ledna 1955, sËÌt·nÌ lidu a sËÌt·nÌ dom˘ a byt˘ 1. b¯ezna 1950. 1955. Praha: St·tnÌ ˙¯ad statistick˝ a ministerstvo vnitra. SËÌt·nÌ lidu a soupis dom˘ a byt˘ v Republice ËeskoslovenskÈ ke dni 1. III. 1950 ñ dÌl I. Nejd˘leûitÏjöÌ v˝sledky sËÌt·nÌ lidu a soupisu dom˘ a byt˘ za kraje, okresy a mÏsta. 1957. Praha: St·tnÌ ˙¯ad statistick˝, »s. statistika, ¯ada A, svazek 3. SËÌt·nÌ lidu v »eskoslovenskÈ republice ke dni 1. b¯ezna 1950. Podrobn· data o p¯Ìsluönosti obyvatelstva k hospod·¯sk˝m odvÏtvÌm za kraje, okresy a krajsk· mÏsta. 1957. Praha: St·tnÌ ˙¯ad statistick˝, »s. statistika, ¯ada B, rok 1957, svazek 11. SËÌt·nÌ lidu v Republice ËeskoslovenskÈ ke dni 1. III. 1950 ñ dÌl III. Plodnost ûen. 1958. Praha: St·tnÌ ˙¯ad statistick˝, »s. statistika, ¯ada A, svazek 6. SËÌt·nÌ lidu v Republice ËeskoslovenskÈ ke dni 1. III. 1950 ñ dÌl II. VÏkovÈ sloûenÌ a povol·nÌ obyvatelstva. 1958. Praha: St·tnÌ ˙¯ad statistick˝, »s. statistika, nov· ¯ada (pramenn· dÌla), sv. 26. SËÌt·nÌ lidu v Republice ËeskoslovenskÈ ke dni 1. III. 1950 ñ dÌl IV. Hospod·¯sk˝ lexikon obcÌ. 1958. Praha: St·tnÌ ˙¯ad statistick˝, »s. statistika, nov· ¯ada (pramenn· dÌla), sv. 27.

Josef Jeûek ñ Pavel »trn·ct

124

Obr. 1 NÏkterÈ tabulky byly öpatnÏ ËitelnÈ.

P¯Ìloha Uk·zky zachovan˝ch tabulek ze sËÌt·nÌ 1950 ze soukromÈho archÌvu Josefa Jeûka

SËÌt·nÌ lidu

125

Obr. 2 Tabulka OS 1 (v˝¯ez).


126

SËÌt·nÌ lidu

Recenze HISTORICK¡ DEMOGRAFIE NEJEN NA OSTRAVSKU ñ SBORNÕK K éIVOTNÕMU V›RO»Õ PROFESORA DOKOUPILA Je potÏöitelnÈ, ûe se p¯es nejr˘znÏjöÌ zmÏny prov·zejÌcÌ spoleËensk˝ i demografick˝ v˝voj »eskÈ republiky v poslednÌch dek·d·ch udrûela tradice vyd·v·nÌ tematick˝ch tisk˘ u p¯Ìleûitosti ûivotnÌho jubilea v˝znamnÈ osobnosti danÈ vÏdnÌ discipliny. SvÏtlo svÏta tak mohou spat¯it vÌce mÈnÏ monotematickÈ sbornÌky, neboù si do nich pokl·dajÌ za Ëest p¯ispÏt v prvÈ ¯adÏ nejbliûöÌ spolupracovnÌci oslavence a jeho û·ci. Nejinak je tomu i v p¯ÌpadÏ publikace, kterou vydala Ostravsk· univerzita u p¯Ìleûitosti sedmdes·t˝ch narozenin profesora LumÌra Dokoupila, jednoho z nejv˝znamnÏjöÌch p¯edstavitel˘ ËeskÈ historickÈ demografie1). ⁄vodem dluûno zd˘raznit, ûe profesnÌ z·bÏr profesora LumÌra Dokoupil je mnohem öiröÌ ñ je odbornÌkem mimo jinÈ takÈ v didaktice dÏjepisu, zab˝v· se dÏjinami ökolstvÌ a vzdÏl·vacÌch institucÌ v˘bec, zanedbateln˝ nenÌ ani jeho podÌl na v˝zkumu dÏjin severov˝chodnÌ Moravy a Slezska ñ regionu, v nÏmû cel˝ ûivot p˘sobÌ. Z toho d˘vodu neobsahuje sbornÌk vydan˝ k jeho sedmdes·tin·m pouze pr·ce s tematikou historicko-demografickou, na kterÈ je tato recenze zamÏ¯ena. To, ûe zabÌrajÌ tÈmÏ¯ dvÏ t¯etiny sbornÌku, vöak naznaËuje, ûe to byla historick· demografie, kter· byla profesoru Dokoupilovi asi nejbliûöÌ a na jejÌmû poli zÌskal nejvÌce p¯Ìznivc˘ a n·sledovnÌk˘. PrvnÌ oddÌl, nazvan˝ Historickodemografick· problematika protostatickÈho obdobÌ uv·dÌ p¯ÌspÏvek Eduarda Maura o populaËnÌm a soci·lnÌm v˝voji provens·lskÈ vsi v ranÈm novovÏku, kter˝ se z r·mce ostatnÌch ponÏkud vymyk· sv˝m z·bÏrem mimo prost¯edÌ Ëesk˝ch zemÌ. Ale jak autor s·m upozorÚuje, je pro Ëeskou historiografii obdobnÈ srovn·nÌ uûiteËnÈ a p¯ÌnosnÈ. Kr·tk˝ p¯ÌspÏvek Ji¯Ìho Stibora P˘vod opavsk˝ch ûenich˘ (Rozbor oddacÌ matriky z let 1626ñ1719) vracÌ pozornost Ëten·¯e do Slezska a p¯edstavuje jednak moûnosti vyuûitÌ farnÌch matrik pro studium mobility obyvatelstva, jednak rozöi¯uje naöe znalosti intenzity a smÏr˘ tÈto mobility na p¯Ìkladu v˝znamnÈho slezskÈho mÏsta. Jin˝ typ historicko-demografickÈ anal˝zy p¯edstavuje Michaela Holubov·, jejÌû Ël·nek VenkovskÈ poddanskÈ obyvatelstvo podle vÏku a rodinnÈho stavu v 2. polovinÏ 17. stoletÌ a v polovinÏ 19. stoletÌ (Anal˝za poddansk˝ch soupis˘ pro panstvÌ Dobrovice) poskytuje informace nejen o struktur·ch obyvatelstva na panstvÌ na Mladoboleslavsku ve dvou pr˘¯ezov˝ch letech, ale takÈ o skladbÏ rodin a dom·cnostÌ a zajÌmavÈ informace o ûivotnÌch cyklech venkovan˘ v 17. a 19. stoletÌ. Radek Lipovski obr·til svou pozornost k zatÌm m·lo prob·danÈ kapitole v˝voje obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ, a to k vlivu v·lek na populaËnÌ v˝voj. Jeho p¯ÌspÏvek Vliv v·lek o rakouskÈ dÏdictvÌ na obyvatelstvo Fr˝dku a MÌstku z·roveÚ ukazuje, ûe dopad v·leËn˝ch ud·lostÌ na populaci rozhodnÏ nebyl jednoduch˝ a ûe si detailnÏjöÌ rozbor zasluhuje. P¯ekvapivÈ je mimo jinÈ zjiötÏnÌ, ûe se v·leËn· lÈta v˝znamnÏji promÌtla v ˙rovni sÚateËnosti (v˝razn˝m poklesem uzavÌran˝ch sÚatk˘) neû v hladinÏ ˙mrtnosti, kde by byla oËek·vatelnÏjöÌ (vzestup poËtu zem¯el˝ch nebyl v tomto regionu p¯Ìliö v˝razn˝). TakÈ studie Josefa Grulicha Migrace ËeskobudÏjovickÈho obyvatelstva ve svÏtle propouötÏcÌch list˘ (1756ñ1770) zajÌmav˝m zp˘sobem rozöi¯uje naöe znalosti, tentokr·t o moûnostech zmÏny bydliötÏ poddanskÈho obyvatelstva. Autor dokl·d· znaËnou mobilitu jak venkovskÈho tak p¯edevöÌm mÏstskÈho obyvatelstva, kterou ale dobovÈ pr·vnÌ p¯edpisy umoûÚovaly. Z jeho zjiötÏnÌ nap¯Ìklad vypl˝v·, ûe vrchnostenskÈ ˙¯ady zpravidla migracÌm poddan˝ch nebr·nily, i kdyû vyûadovaly dodrûov·nÌ p¯edpis˘ a p¯Ìpadn· poruöenÌ sankcionovaly. Studie Josefa Grulicha obsahuje kromÏ analytickÈ Ë·sti takÈ dob¯e pojatou Ë·st metodickou vËetnÏ uvedenÌ do studia tÈto problematiky. N·sledujÌcÌ oddÌl, kte¯Ì edito¯i nazvali PopulaËnÌ v˝voj ve statistickÈm obdobÌ, je uveden p¯ÌspÏvkem ZdeÚky StoklasovÈ ÑKaûdÈmu individuu jeho mÌstoì. Proces soci·lnÌho uk·znÏnÌ v Rakousku 1750ñ1835. Jde o kr·tkÈ, ale zajÌmavÈ sdÏlenÌ pojedn·vajÌcÌ okolnosti poË·tk˘ vytv·¯enÌ sÌtÏ soci·lnÌho zabezpeËenÌ (vöeobecnÈ nemocnice, starobince a chudobince) na ˙zemÌ habsburskÈ monarchie. Ve svÏtle souËasn˝ch diskusÌ o tÈûe problematice neËekanÏ vynik· jeho aktu·lnost. Za uk·zku klasickÈ studie o populaËnÌm v˝voji na ˙rovni lokality ve statistickÈm obdobÌ je moûno povaûovat p¯ÌspÏvek Martina 1) Historie, Historica/12. Profesoru LumÌru Dokoupilovi k sedmdes·tin·m. SbornÌk pracÌ FilozofickÈ fakulty OstravskÈ univerzity, 219/2005, Ostrava: Filozofick· fakulta OstravskÈ univerzity, 2005, 332 s. ISBN 80ñ7368ñ004ñ0, ISSN 1213-8452.

127


Jemelky PopulaËnÌ v˝voj hutnickÈ kolonie na AlbertovÏ (VerdunskÈ) ulici ve VÌtkovicÌch (1890ñ 1930) zaloûen˝ na datech sËÌt·nÌ lidu a rozöi¯ujÌcÌ okruh jiû zpracovan˝ch sond na ˙zemÌ ostravskÈho pr˘myslovÈho regionu. ObdobnÏ je zamÏ¯ena takÈ informace Kamila Rodana Soubor ûidovskÈho obyvatelstva MoravskÈ Ostravy v†roce 1921 ve svÏtle vybran˝ch demografick˝ch faktor˘. Ond¯ej äeveËek se na druhou stranu zamÏ¯il na BydlenÌ a bytovou ot·zku ve ZlÌnÏ p¯ed prvnÌ svÏtovou v·lkou, tj. v dobÏ, kdy se toto mÏsto p¯etv·¯elo z ¯emeslnicko-zemÏdÏlskÈho mÏsteËka v malÈ pr˘myslovÈ mÏsto. Jaroslav VaculÌk p¯ispÏl do sbornÌku statÌ K zahraniËnÌm styk˘m Sokola do roku 1938. Tuto Ë·st sbornÌku uzavÌr· studie Heleny NoskovÈ N·rodnostnÌ menöiny a migrace po roce 1945 na p¯Ìkladu »ech˘, Pol·k˘ a Slov·k˘, dodejme ûe na ˙zemÌ b˝valÈho »eskoslovenska, v nÌû autorka shrnuje hlavnÌ fakta t˝kajÌcÌ se n·rodnostnÌ skladby obyvatelstva a upozorÚuje na rozdÌly v soci·lnÌ skladbÏ jednotliv˝ch etnik a takÈ na mÏnÌcÌ se p¯Ìstup ˙¯ad˘ k jednotliv˝m menöin·m (ale takÈ ke krajan˘m v zahraniËÌ); za zmÌnku stojÌ, ûe ji zajÌmajÌ nejen Pol·ci a Slov·ci na ˙zemÌ Ëesk˝ch zemÌ, ale takÈ »eöi na Slovensku. DalöÌ t¯i oddÌly sbornÌku se jiû demografickÈ problematiky net˝kajÌ bezprost¯ednÏ, ale mohou zaujmout nejednoho Ëten·¯e; jsou to V˝voj ökolstvÌ a vzdÏl·vacÌch institucÌ (zde zmÌnÌm nap¯. staù Jany MachaËovÈ a Ji¯Ìho MatÏjËka, kte¯Ì se zam˝ölejÌ nad okolnostmi zav·dÏnÌ povinnÈ ökolnÌ doch·zky v z·vÏru 18. a na poË·tku 19. stoletÌ, nebo Niny PavelËÌkovÈ, p¯ibliûujÌcÌ problematiku vzdÏl·v·nÌ Rom˘ na Ostravsku v pades·t˝ch letech 20. stoletÌ), Biografie nezpracovan˝ch osobnostÌ (mÌnÏny zatÌm nepublikovanÈ biografie v†BiografickÈm slovnÌku Slezska, o nÏjû se prof. Dokoupil takÈ v˝znamnÏ zaslouûil) a Aktu·lnÌ problÈmy speci·lnÌ didaktiky dÏjepisu. Vzhledem k enormnÌmu z·jmu p¯ipojit se do okruhu p¯ispÏvatel˘ bylo v recenzovanÈm sbornÌku nakonec publikov·no 27 studiÌ ñ tato okolnost vedla z¯ejmÏ jeho editory k tomu, ûe jde povÏtöinÏ o p¯ÌspÏvky menöÌho rozsahu, v nÏkter˝ch p¯Ìpadech spÌöe o uvedenÌ do studovanÈ problematiky. VÏtöina je p¯esto velmi zajÌmav· po str·nce obsahovÈ a podnÏtn· po str·nce metodickÈ. RozhodnÏ rozöi¯uje naöi ne p¯Ìliö rozs·hlou historicko-demografickou produkci poslednÌch let. Ludmila Fialov·

DEMOGRAFICK¡ RO»ENKA SPR¡VNÕCH OBVODŸ OBCÕ S ROZäÕÿENOU PŸSOBNOSTÕ (1995ñ2004) Tuto publikaci1) povaûuji za v˝born˝ doplnÏk kaûdoroËnÏ vyd·vanÈho Pohybu obyvatelstva v »R ñ rok. Bohat˝ datov˝ fond o registrovanÈm pohybu obyvatelstva za dlouhÈ desetiletÈ obdobÌ (tj. i za roky jeötÏ p¯ed vznikem tÏchto ˙zemnÌch celk˘) je nov˝m podkladem pro ˙zemnÌ anal˝zy a hlavnÏ pro srovn·nÌ shod i rozdÌl˘ ve v˝voji obyvatelstva 205 spr·vnÌch obvod˘. Obce s rozöÌ¯enou p˘sobnostÌ jsou v publikaci uspo¯·d·ny v r·mci jednotliv˝ch region˘ abecednÏ a tÌm souËasnÏ podle kÛd˘, v p¯ÌpadÏ proveden˝ch ˙zemnÌch zmÏn po p¯epoËtu podle stavu k 1. 1. 2005. Publikace umoûÚuje p¯i spoleËnÈm pouûitÌ Pohybu obyvatelstva »R s t¯ÌdÏnÌm v A tabulce podle okres˘ a mÏst kvalifikovan˝ pohled Ñdo vnit¯kuì ˙zemnÌch celk˘. Data za kaûd˝ spr·vnÌ obvod jsou uvedena na dvou str·nk·ch vedle sebe, jsou p¯ehlednÏ uspo¯·d·na a vytiötÏna pÏkn˝m typem pÌsma. ZaËÌnajÌ stavy obyvatelstva k 1. 7., resp. 31. 12. podle dob¯e vybran˝ch t¯Ì vÏkov˝ch skupin, navazujÌ na nÏ celkov· data o poËtech demografick˝ch ud·lostÌ a prov·zejÌ je relativnÌ ˙daje na 1000 obyv. MyslÌm, ûe by bylo vhodnÏjöÌ mÌsto indexu st·¯Ì d·t podÌl osob staröÌch 65 let, d·le ûe by mohly b˝t spojeny nevelkÈ poËty rozveden˝ch a ovdovÏl˝ch nevÏst (obdobnÏ i matek). JedniËkovÈ ˙daje mohou b˝t sice zajÌmavÈ, ale jsou nehodnotitelnÈ. Spr·vnÏ jsou vyËlenÏna umÏl· p¯eruöenÌ mimodÏloûnÌch tÏhotenstvÌ. AbsolutnÌ a relativnÌ p¯Ìr˘stky obyvatelstva p¯ehled ukazatel˘ vhodnÏ uzavÌrajÌ. Velmi se mi lÌbÌ struËn˝ metodick˝ v˝klad ñ i to, ûe je uveden souËasnÏ anglicky, obdobnÏ jako legenda ukazatel˘ na pravÈ stranÏ. Postr·d·m ovöem cenu souËasnÏ vyd·vanÈ roËenky na CD-ROM. Demografick· roËenka je v˝znamn˝m obohacenÌm publikovanÈho datovÈho fondu z obs·hlÈho zpracov·nÌ demografickÈ statistiky. Je dobrÈ, ûe publikace m· b˝t kaûdoroËnÏ Ñoûivenaì na CD doplnÏnÌm dat za dalöÌ rok. Milan KuËera

1)

Vydal »esk˝ statistick˝ ˙¯ad v ¯adÏ 4 Obyvatelstvo, volby, Praha: 2005, 419 s., cena 350 KË.

128

Recenze

O MUéSK… IDENTITÃ1) V loÚskÈm roce obohatil Ëesk˝ kniûnÌ trh p¯eklad bezm·la Ëtrn·ct let starÈho bestselleru francouzskÈ historiËky a socioloûky Elizabeth BadinterovÈ, vÏnovanÈho oûehavÈmu tÈmatu krize muûskÈ identity v poslednÌch desetiletÌch. Autorka, jinak uzn·van· specialistka na dÏjiny 18. stoletÌ a zejmÈna problematiku osvÌcenstvÌ, se zde zamÏ¯ila na fenomÈn, kter˝ jen okrajovÏ a zbÏûnÏ sleduje v jeho historickÈ dimenzi; krizi tradiËnÌho muûstvÌ nahlÌûÌ p¯edevöÌm prizmatem psychologie, sociologie, medicÌny, genetiky a v neposlednÌ ¯adÏ beletrie. P¯estoûe Badinterov· v knize nevystupuje jako reprezentantka z·padoevropskÈho feminismu a v knize se v˘Ëi postoj˘m a n·zor˘m feministek vyhraÚuje leckdy kriticky, nepostr·d· pr·ce urËit˝ ideologick˝ n·boj, obËas vedoucÌ k snad aû p¯ÌliönÈ generalizaci, schematizaci a zjednoduöenÌ. V˝chodiskem autorËin˝ch tezÌ jsou poznatky ¯ady vÏdnÌch disciplÌn, kterÈ shodnÏ naznaËujÌ, ûe maskulinita nenÌ nÏco automatickÈho a samoz¯ejmÈho, nÏco, s ËÌm se ËlovÏk rodÌ, n˝brû nÏco, co se dlouze a komplikovanÏ utv·¯Ì za cenu velkÈho ˙silÌ, psychickÈ i fyzickÈ bolesti. Jiû v prenat·lnÌ f·zi je vznik z·rodku s muûsk˝m pohlavÌm na p¯ÌrodÏ jaksi vyvzdorov·n. RelativnÏ ned·vn· zjiötÏnÌ genetik˘ uk·zala, ûe lidsk· embrya jsou pohlavnÏ bipotenci·lnÌ: z·kladnÌ embryon·lnÌ program je v principu nastaven tak, aby produkoval samiËky a jen p¯Ìtomnost chromozomu Y u z·rodk˘, z nichû se pozdÏji vyvinou jedinci muûskÈho pohlavÌ, zvr·tÌ p˘vodnÌ nasmÏrov·nÌ. Jeden z gen˘ na chromozomu Y vyvol·v· v osmÈm t˝dnu po oplodnÏnÌ zv˝öenou produkci hormonu testosteronu, kter˝ zajistÌ vytvo¯enÌ muûsk˝ch pohlavnÌch org·n˘. Pokud chromozom Y chybÌ, vyvÌjÌ se embryo jako samiËka. Jenûe p¯Ìtomnost chromozomu Y a muûsk˝ch pohlavnÌch org·n˘ k vymezenÌ lidskÈho samce nestaËÌ. Chlapec musÌ projÌt dlouhou a trnitou cestou, neû se stane muûem a neû zaËne b˝t jako muû sv˝m okolÌm uzn·v·n. MusÌ p¯ekonat svou protofeminitu, kter· je d·na prvotnÌm vöestrann˝m splynutÌm kojence s matkou. Jin˝mi slovy na rozdÌl od dÏvË·tek musÌ chlapec jiû v rannÈm vÏku kolem dvou let zdolat n·roËnou p¯ek·ûku, spoËÌvajÌcÌ v nutnosti odliöit se od matky a vzd·t se slastnÈ pasivity, kter· je v protikladu s tÌm, co se obecnÏ pokl·d· za n·leûitÈ maskulinnÌ chov·nÌ. ⁄spÏön· separace od matky je klÌËovou podmÌnkou pro zÌsk·nÌ muûskÈ identity, ovöem zdaleka neznamen· konec vöem zkouök·m: cel˝ ûivot muûe ñ snad aû na pozdnÌ st·¯Ì, kdy lidsk˝ samec na svÈ muûstvÌ jiû rezignuje ñ je ve znamenÌ vymezov·nÌ se v˘Ëi opaËnÈmu pohlavÌ, dokazov·nÌ svÈ muûnosti. A platÌ to zejmÈna o dobÏ, kdy chlapec zaËleÚov·nÌm do muûskÈho svÏta a odluËov·nÌm od svÏta ûenskÈho zÌsk·v· muûskou identitu (psychologickou a spoleËenskou) a definitivnÏ v sobÏ potlaËuje ûenstvÌ. Prost¯ednictvÌm leckdy tvrd˝ch iniciaËnÌch zkouöek dokazuje, ûe nenÌ ûena, dÌtÏ ani homosexu·l. Ovöem ona rodov· identita, kterou muûi tak pracnÏ zÌsk·vajÌ, nenÌ cosi nemÏnnÈho, jednou pro vûdy danÈho. Maskulinita nenÌ biologick· danost, ale kulturnÌ konstrukt a jako takov˝ se mÏnÌ v z·vislosti na dobÏ, mÌstÏ, ale i soci·lnÌ Ëi etnickÈ skupinÏ. NavÌc tento kulturnÏ podmÌnÏn˝ model muûstvÌ existuje v tÏsnÈ vazbÏ na stejnÏ tak kulturnÏ podmÌnÏn˝ model ûenstvÌ a platÌ, ûe dojde-li ke zmÏnÏ jednoho, mÏnÌ se i druhÈ. Elizabeth Badinterov· soudÌ, ûe obraz muûstvÌ, jenû je typick˝ pro patriarch·lnÌ spoleËnost a jenû se vyznaËuje radik·lnÌm potlaËenÌm vöech ûensk˝ch vlastnostÌ, misogynstvÌm, heterosexualitou a homofobiÌ, se v poslednÌch desetiletÌch nach·zÌ v tÏûkÈ krizi. Tato krize byla zp˘sobena tÌm, ûe ûeny nejpozdÏji v druhÈ polovinÏ 19. stoletÌ zaËaly odmÌtat tradiËnÌ roli matek a ochr·nkynÌ dom·cÌho krbu, kterou jim p¯isoudila patriarch·lnÌ spoleËnost, a zatouûily po sfÈr·ch ve¯ejnÈ p˘sobnosti, vyhrazenÈ do tÈ doby jen muû˘m. P¯ehodnocov·nÌ dosavadnÌho obrazu ûenstvÌ mÏlo za n·sledek zpochybnÏnÌ z·kladnÌho principu, na nÏmû st·la tradiËnÌ maskulinita: nad¯azenosti muûe nad ûenou. Podle BadinterovÈ p¯ivodil postupn˝ rozklad patriarch·lnÌch hodnot ztr·tu identity u celÈ pov·leËnÈ generace muû˘. Aù uû muûi zareagovali tak, ûe se v panice st·hli do ulity tradiËnÌho muûstvÌ a hledali lÈk v ide·lu hypervirility, anebo tak, ûe se pokusili vyhovÏt p¯edstav·m feministek, rezignovali na kariÈru a seberealizaci a cele se obÏtovali rodinÏ, vûdy bylo v˝sledkem ÑzmrzaËenÈì muûstvÌ. Muû-tvrÔ·k ve snaze poËÌnat si jako supersamec se mrzaËÌ potlaËov·nÌm svÈ ûenskosti, muû-mÏkkota je zmrzaËen˝ v d˘sledku nedospÏlosti a absence virility. Jak z tÈto krize ven? Autorka vidÌ jedinou moûnou cestu ve smÌru muû˘ s vlastnÌ ûenskostÌ a ve zrodu muûe-androgyna, kter˝ bude schopen podle okolnostÌ zmobilizovat v sobÏ buÔ ûenstvÌ (zejmÈna ve vztahu ke kojenci) nebo muûstvÌ (ve vztahu k partnerce nebo dospÌvajÌcÌmu synovi). Tato promÏna se jistÏ nem˘ûe odehr·t ze dne na den; bude trvat nÏkolik generacÌ, neboù zmrzaËen˝ muû nenÌ schopen nabÌdnout svÈmu synovi p¯itaûliv˝ a napodobenÌ hodn˝ model muûstvÌ a mladÌci, postr·dajÌcÌ maskulinnÌ vzor, t·pou a hledajÌ. 1) Badinterov·, Elizabeth. XY. O muûskÈ identitÏ. P¯eloûila Zuzana DlabaËov·, doslov napsala Pavla Horsk·, Praha ñ Litomyöl: Paseka, 2005.

129


Koncepce Elizabeth BadinterovÈ je nepochybnÏ intelektu·lnÏ podnÏtn· a provokativnÌ, i kdyû v nÏkter˝ch bodech diskutabilnÌ: zejmÈna tam, kde autorka p¯edkl·d· zjednoduöenÈ generalizace a schÈmata. Nap¯. typ autoritativnÌho a tyranskÈho otce p¯ipisuje dobÏ tradiËnÌho muûstvÌ, naproti tomu typ otce boj·cnÈho, pod¯ÌzenÈho, v˘Ëi synovi milujÌcÌho nebo lhostejnÈho je situov·n do obdobÌ, kdy muûstvÌ proch·zelo krizÌ. Lze vöak roli otce v rodinÏ a vztah otce a syna vyloûit jako nÏco, co je beze zbytku podmÌnÏno dobov˝m modelem muûstvÌ? Nemohou tyto vztahy takÈ a moûn· p¯ev·ûnÏ vypl˝vat z charakteru a temperamentu individua, kterÈ jsou jen volnÏ z·vislÈ na dobÏ, v nÌû dotyËn˝ ûije? Ot·zka, nakolik je urËit˝ kulturnÌ vzorec rozöÌ¯en a nakolik ovlivÚuje realitu, se t˝k· i p¯edstavy, ûe krize muûstvÌ, kter· zachv·tila z·padnÌ spoleËnost nap¯ed na sklonku 19. stoletÌ a pozdÏji s†novou silou v 60. letech stoletÌ minulÈho, byla naprosto vöeobecn·. Formulacemi typu Ñpatriarch·lnÌ systÈm zplodil zmrzaËenÈho muûeì (s. 119), Ñfeministickou kritikou patriarch·lnÌho muûe se jeho rozpolcenost osobnosti stala ne˙nosnouì (s. 122), Ñnov· rovnice samec = zlo p¯ivodila ztr·tu identity u celÈ generace muû˘ì (s. 122) Badinterov· ñ jistÏ vÏdomÏ ñ zjednoduöuje, protoûe svÈ teze stavÌ na reflexi intelektu·lnÌch debat, kterÈ mÌvajÌ ve spoleËnosti jen omezen˝ dosah. SchÈmata tohoto typu se navÌc mohou p¯i d˘kladnÏjöÌm pohledu obr·tit proti z·kladnÌ logice celÈ pr·ce. Kdyû Elizabeth Badinterov· p·tr· v minulosti po obdobÌch, kdy doölo k pokusu o zpochybnÏnÌ patriarch·lnÌho obrazu muûstvÌ, hovo¯Ì o È¯e osvÌcenstvÌ jako o ÑnejvÌce feministickÈm obdobÌ ve francouzsk˝ch dÏjin·chì (s. 23). M· tÌm na mysli skuteËnost, ûe nad tradiËnÌmi rysy muûnosti nabyla v tÈ dobÏ vrchu vybranost mluvy a chov·nÌ, tedy rysy, kterÈ autorka presentuje jako ûenskÈ. NenÌ ale pr·vÏ tak schÈmatickÈ a v principu tradiËnÌ p¯ipisovat muû˘m hrubost a sÌlu jako ûen·m jemnost a kultivovanost? Nejde o stejn˝ postoj, jak˝ je v knize p¯edmÏtem kritiky? OstatnÏ na jinÈm mÌstÏ si autorka vöÌm· paradoxu, ûe zatÌmco v p¯ÌpadÏ muû˘ se st·le vol· po zjemnÏnÌ, zv˝öenÌ citlivosti a tolerance, u ûen roste v˝bojnost a agresivita, touha po nez·vislosti, ˙spÏchu, seberealizaci ñ to vöe za cenu psychick˝ch obtÌûÌ a samoty (s. 140). Uznejme vöak, ûe v knize urËenÈ öirokÈmu publiku, m· ostrÈ vymezenÌ svÈ opodstatnÏnÌ. PodnÏtnÈ je i autorËino p·tr·nÌ po ko¯enech krize patriarch·lnÌ maskulinity v minulosti. PrvnÌ n·znaky zpochybnÏnÌ tradiËnÌho muûstvÌ vidÌ v hnutÌ francouzsk˝ch preciozek v polovinÏ 17. stoletÌ, kterÈ mÏlo svou paralelu i v Anglii. Za horizont Francie potaûmo z·padnÌ Evropy se autorka ve svÈm historickÈm exkursu nepouötÌ a ani to od popul·rnÌ, pro francouzskÈho Ëten·¯e psanÈ pr·ce nelze oËek·vat. Ale moûn· by st·lo za ˙vahu, zda podobnÈ rysy zjemnÏnÌ a senzuality neneslo i pozdnÏ st¯edovÏkÈ dvorskÈ prost¯edÌ, ve kterÈm se uplatnil ide·l oddanÈ, Ëasto nenaplnÏnÈ l·sky k vzneöenÈ panÌ, nebo zda urËit˝ druh revolty v˘Ëi tradiËnÌ ûenskÈ roli nep¯edstavovaly st¯edovÏkÈ krouûky zboûn˝ch ûen, jeû byly terËem dobovÈ kritiky a nen·vistnÈho posmÏchu (bekynÏ). Z hlediska demografickÈho stojÌ za pozornost, kdy z pohledu autorky dozr·vajÌ muûi k otcovstvÌ: Elizabeth Badinterov· pokl·d· za ide·lnÌ vÏk kolem Ëty¯icÌtky, kdy muû dos·hne urËitÈho spoleËenskÈho postavenÌ, vymanÌ se ze zajetÌ p¯edstavy, ûe je nutnÈ okolÌ i sobÏ soustavnÏ dokazovat svÈ muûstvÌ a p¯estane se koncentrovat bezv˝hradnÏ na vlastnÌ ego. Tehdy je schopen zhostit se role otce se vöÌ odpovÏdnostÌ a z·roveÚ radostÌ. Co se t˝Ëe psychickÈ zralosti jedince, je tento postoj zajistÈ opr·vnÏn˝, ale z mnoha jin˝ch hledisek je takovÈ otcovstvÌ pozdnÌ. »ty¯icetilet˝ muû by buÔ musel mÌt podstatnÏ mladöÌ partnerku, coû by zakl·dalo velkou vÏkovou nerovnost mezi manûeli, anebo by jeho vrstevnice musela rodit ve vÏku, kter˝ je z biologickÈho hlediska hraniËnÌ. Dodejme jeötÏ, ûe toto pozdnÌ otcovstvÌ s sebou nese i dalöÌ nev˝hody: potomek zplozen˝ kolem Ëty¯icÌtky bude dospÌvat v dobÏ, kdy bude jeho otci ub˝vat fyzick˝ch i psychick˝ch sil. A je ot·zka, zda bude za tÏchto okolnostÌ pro syna n·sledov·nÌ hodn˝m vzorem muûstvÌ, jak po tom Elizabeth Badinterov· vol·. MarkÈta Seligov·

ZAHRANI»N¡ MIGR¡CIA V SLOVENSKEJ REPUBLIKE Slovensk˝ geograf Boris Divinsk˝ zameriava v posledn˝ch rokoch svoju pozornosù na oblasù zahraniËnej migr·cie Slovenskej republiky. Je to oblasù, ktorej sa na Slovensku eöte st·le nevenuje dostatoËn· pozornosù, a to napriek objektÌvnym glob·lnym podmienkam, ktorÈ do stredoeurÛpskeho priestoru priv·dzaj˙ rast˙ce poËty migrantov, ktorÌ sa ñ na kratöiu Ëi dlhöiu dobu, alebo aj natrvalo ñ st·vaj˙ s˙Ëasùou kaûdodennÈho ûivota spoloËnosti. MonotematickÈ prÌspevky v tejto oblasti s˙ teda na Slovensku sporadickÈ. PrÌspevky o migr·cii sa viac-menej objavuj˙ len vo forme Ël·nkov alebo ako s˙Ëasù komplexnejöie zameran˝ch pr·c s demografickou, Ëi geografickou tematikou. Dve pr·ce B. DivinskÈho, publikovanÈ v posledn˝ch dvoch rokoch, s˙ v tomto smere v˝nimkou. Jednou z nich je spr·va o migraËn˝ch trendoch Slovenskej republiky1), ktor˙ vydala v roku 2004 Medzin·rodn· organiz·cia pre migr·ciu ako piaty zv‰zok publik·cie MigraËnÈ trendy vo vybran˝ch kandid·tskych krajin·ch EurÛpskej ˙nie v r·mci jednÈho z projektov EurÛpskej komisie. 130

Recenze

Druhou monotematickou pr·cou je recenzovan· publik·cia2). Autor si v nej kladie n·roËnÈ ciele ñ podaù Ëo najkomplexnejöÌ obraz o zahraniËnej migr·cii v SR tak, aby publik·cia predstavovala referenËn˝ zdroj ˙dajov, poskytla anal˝zu migraËnej situ·cie za obdobie rokov 1993ñ2004, prÌpadne aj za prv˝ polrok 2005, identifikovala problÈmovÈ miesta zahraniËnej migr·cie a iniciovala tvorbu spoloËensk˝ch, inötitucion·lnych a pr·vnych opatrenÌ na zlepöenie situ·cie v tejto oblasti. äiroko postavenÈ ciele na jednej strane a limitovan˝ rozsah publik·cie na strane druhej vöak neumoûnili autorovi Ìsù do hÂbky rovnako vo vöetk˝ch kapitol·ch, a tak maj˙ niektorÈ kapitoly viac-menej popisn˝ charakter. Ich informaËn· hodnota je vöak nesporn·. Pr·ca je rozdelen· do desiatich kapitol. Prv· kapitola je venovan· ˙vodu, druh· sa zober· teoretick˝mi aspektmi zahraniËnej migr·cie ñ jej definÌciou a typolÛgiou, veæmi struËne naËrt·va teÛrie migr·cie, ako aj prÌËiny a dÙsledky migr·cie vo vysielaj˙cich i hostiteæsk˝ch krajin·ch. Tretia kapitola charakterizuje migr·ciu v EurÛpe a vo svete a tvorÌ r·mec pre nosn˙ ötvrt˙ kapitolu, ktorej obsahom je anal˝za zahraniËnej migr·cie v SR. Autor v nej pod·va takmer vyËerp·vaj˙ci obraz o zahraniËnej migr·cii Slovenskej republiky v s˙Ëasnosti. M·me moûnosù stretn˙ù sa so z·kladn˝mi typmi zahraniËnej migr·cie ñ od migr·cie spojenej so zmenou trvalÈho pobytu, cez migr·ciu cudzincov s povolenÌm na pobyt, azylantov, aû po migr·ciu za pr·cou. Autor upozorÚuje na problÈmy, spojenÈ s evidenciou migrantov, ako aj na potrebu zintenzÌvnenia spolupr·ce medzi inötit˙ciami, ktorÈ evidenciu zabezpeËuj˙. Pozornosù venuje neleg·lnej migr·cii, prev·dzaËstvu, naturaliz·cii cudzincov a nevynech·va ani zahraniËn˝ch Slov·kov, ktorÌ vlastne migrantmi v pravom slova zmysle nie s˙. V kontexte migr·cie v EurÛpe sa Slovensko eöte st·le javÌ ako tranzitn· krajina. PoËty cudzincov s˙ veæmi nÌzke vo vöetk˝ch typoch migr·cie. NaprÌklad na tisÌc obyvateæov SR pripadaj˙ iba 4 cudzinci s povolenÌm na trval˝ alebo prechodn˝ pobyt, vr·tane obËanov EHP, k˝m naprÌklad v »eskej republike je to pribliûne 19 osÙb. NÌzke s˙ aj poËty udelen˝ch azylov, a to napriek pomerne vysokÈmu poËtu ûiadateæov o azyl (8ñ11 tisÌc v rokoch 2001ñ 2004). éiadatelia o azyl vöak Ëasto nejavia skutoËn˝ z·ujem o zotrvanie na ˙zemÌ SR a hranice sa snaûia prekroËiù neleg·lne, aj opakovane, eöte poËas trvania azylovej proced˙ry. äkoda, ûe na kvalitatÌvnu anal˝zu migr·cie, ktor· sa objavuje v n·zve tejto kapitoly, sa nedostalo viac priestoru. Piata kapitola je venovan· formovaniu verejnej mienky a postojov obyvateæstva SR k cudzincom. Autor vych·dza z projektov, öt˙diÌ, v˝skumu verejnej mienky i vlastn˝ch prieskumov. Veæmi kriticky hodnotÌ postoje obyvateæstva SR ñ ako Ëasto xenofÛbne a intolerantnÈ, Ëo len podËiarkuje, ûe opatrenia öt·tu na zamedzenie tak˝chto prejavov s˙ nedostatoËnÈ. Na druhej strane autor konötatuje, ûe na pozadÌ celoeurÛpskych trendov ÑSlovensko v tomto kontexte ñ napriek vöetk˝m prezentovan˝m nelichotiv˝m faktom ñ nepredstavuje ûiadny negatÌvny extrÈm...ì (s. 95). œalöia kapitola prezentuje vplyv migrantov na slovensk˙ spoloËnosù ñ pozitÌva i negatÌva, ako aj moûnosti na zlepöenie spoloËensk˝ch a kult˙rnych vzùahov medzi dom·cou popul·ciou a migrantmi. Nasleduj˙ce dve kapitoly mapuj˙ pr·vne predpisy a inötit˙cie, ktorÈ sa ak˝mkoævek spÙsobom zaoberaj˙ problematikou migrantov. ZaujÌmav˝ je aj prehæad zdruûenÌ a organiz·ciÌ migrantov na Slovensku. MigraËn· a integraËn· politika öt·tu je predmetom 9. kapitoly. Jadro kapitoly tvorÌ Koncepcia migraËnej politiky SR, schv·len· uznesenÌm vl·dy SR Ë. 11/2005, nadv‰zuj˙ca na Z·sady migraËnej politiky SR z roku 1993. Koncepcia migraËnej politiky predstavuje dlho oËak·van˝ kvalitatÌvny posun v tejto oblasti. Je v˝chodiskom pre realiz·ciu partikul·rnych politÌk na zabezpeËenie ûelanÈho v˝voja zahraniËnej migr·cie v SR. Ako nedostatok vidÌ autor absenciu inötitucion·lneho rozmeru zahraniËnej migr·cie na parlamentnej alebo vl·dnej ˙rovni. Za nedostatoËn˙ povaûuje aj pozornosù, ktor˙ venuje öt·t integr·cii migrantov, Ëo potvrdzuje aj jeho dotaznÌkov˝ prieskum. Z·ver pr·ce je venovan˝ prognÛzam zahraniËnej migr·cie a odpor˙Ëaniam pre prax. Moûno len s˙hlasiù s autorom, ûe pole najv‰Ëöej pÙsobnosti opatrenÌ by malo byù v jasne formulovanej migraËnej doktrÌne SR, komplexnej integraËnej politike, ale aj v zlepöenÌ spolupr·ce medzi vöetk˝mi subjektami, pÙsobiacimi v oblasti zahraniËnej migr·cie. Pr·ca B. DivinskÈho poskytuje kvalifikovanÈ pohæady na zahraniËn˙ migr·ciu v SR (v z·sade sa venuje imigr·cii). Je aj dobr˝m informaËn˝m zdrojom, najm‰ keÔ sa na Slovensku nevyd·va publik·cia typu Cizinci v »eskÈ republice. Moûno si len priaù, aby t·to pr·ca o zahraniËnej migr·cii nebola na Slovensku na dlh˙ dobu tou poslednou. Danuöa JurËov· 1) Divinsk˝, B. Migration Trends in Selected EU Applicant Countries. Volume V ñ Slovakia. An Acceleration of Challenges for Society. IOM, 2004, 126 s. ISBN 92ñ9068ñ185ñ3. 2) Divinsk˝, B. ZahraniËn· migr·cia v Slovenskej republike. Stav, trendy, spoloËenskÈ s˙vislosti. Bratislava: Friedrich Ebert Stiftung, V˝skumnÈ centrum slovenskej spoloËnosti pre zahraniËn˙ politiku, n. o., 2005, 216 s. ISBN 80ñ89149ñ04ñ9.

131


VIENNA YEARBOOK OF POPULATION RESEARCH 20051) VÌdeÚsk· roËenka populaËnÌho v˝zkumu je sbornÌkem recenzovan˝ch Ël·nk˘ a statÌ v anglickÈm Ëi nÏmeckÈm jazyce a soust¯eÔuje se zejmÈna na populaËnÌ v˝voj v Rakousku. LoÚskÈ vyd·nÌ obsahuje na 264 stran·ch Ëty¯i statÏ, osm p˘vodnÌch Ël·nk˘, a dvÏ anal˝zy populaËnÌho v˝voje v Rakousku. PrvnÌ Ëty¯i p¯ÌspÏvky (dvakr·t Alexia Prskawetz, Vegard Skirbekk, Thomas Lindh) shrnujÌ poznatky zÌskanÈ na sympÛziu konanÈm 2.ñ4. prosince 2004 ve VÌdni na tÈma St·rnutÌ populace a ekonomick· produktivita. Tomuto tÈmatu se vÏnujÌ tÈû dva delöÌ p¯ÌspÏvky, jeden v nÏmËinÏ od Ralfa Kronbergera, druh˝ od Wolfganga Lutze a Sergeie Scherbova. ZajÌmav˝ Ël·nek od Franka Trovato se zab˝v· rozdÌlem mezi nadÏjÌ doûitÌ ûen a muû˘. Tento rozdÌl se aû do roku 1980 zvyöoval, zatÌmco v poslednÌch dvaceti letech se sniûuje. Autor jev analyzuje na p¯Ìkladu Kanady a Rakouska pomocÌ dekompozice a zjiöùuje, ûe nejvÏtöÌ p¯ÌspÏvky k poklesu rozdÌlu mezi nadÏjemi doûitÌ jsou d·ny sbliûov·nÌm ˙rovnÏ ˙mrtnosti na nemoci obÏhovÈ soustavy, rakovinu plic a vnÏjöÌ p¯ÌËiny (vËetnÏ sebevraûd) u obou pohlavÌ. Autor vyzdvihuje zejmÈna roli kou¯enÌ, jakkoli se nepotvrdila hypotÈza, ûe zv˝öenÈ kou¯enÌ ûenskÈ Ë·sti populace souvisÌ se zmÏnami genderov˝ch rolÌ a poklesem tradicionalismu; jde spÌöe o prost˝ Ñdif˙znÌì proces. P¯itom je zajÌmavÈ, ûe ke sniûov·nÌ zmÌnÏnÈho rozdÌlu p¯ispÌv· spÌöe pokles kou¯enÌ u muû˘, neûli n·r˘st kou¯enÌ u ûen. Christoph B¸hler a Dimiter Philipov p¯ispÏli Ël·nkem o soci·lnÌm kapit·lu ve spojitosti s plodnostÌ v Bulharsku. Studie analyzuje pr˘zkum zam˝ölenÈ a pl·novanÈ plodnosti, kter˝ v roce 2002 absolvovalo 2016 bulharsk˝ch ûen. Z v˝sledk˘ vypl˝v·, ûe dostupnost ekonomick˝ch prost¯edk˘ hraje pozitivnÌ roli jak v z·mÏru porodit dÌtÏ druhÈho Ëi t¯etÌho po¯adÌ, tak p¯i Ëasov·nÌ prvnÌho a druhÈho porodu. Podobn˝ vliv m· vöak tÈû zakotvenÌ v p¯ÌbuzenskÈm podp˘rnÈm systÈmu, zejmÈna pak mezigeneraËnÌ transfer a podpora od rodiË˘. M·rie NÌ Bhrolch·in a Laurent Toulemon se zam˝ölejÌ, zda souËasn˝ trend ve vyspÏl˝ch zemÌch, kdy mÌry plodnosti klesajÌ v mladöÌm vÏku a stoupajÌ ve vyööÌm vÏku ûen, opravdu souvisÌ s odkl·d·nÌm (tzv. Ñpostponementì) plodnosti. Auto¯i na p¯Ìkladu Francie ukazujÌ, ûe souËasn˝ trend nelze bez p¯Ìstupu k delöÌm generaËnÌm ¯ad·m ukazatel˘ plodnosti interpretovat kauz·lnÏ jako odkl·d·nÌ rozenÌ dÏtÌ v behavior·lnÌm smyslu. PonÏkud vÌce prostoru si zaslouûÌ Ël·nek Tom·öe Sobotky a kolektivu autor˘, kter˝ p¯edstavuje nov˝ monitorovacÌ systÈm plodnosti v Rakousku. Nov˝ koncept vych·zÌ z myölenky, ûe v dobÏ prudk˝ch zmÏn Ëasov·nÌ plodnosti ztr·cÌ tradiËnÌ ukazatel ˙rovnÏ plodnosti, tedy ˙hrnn· plodnost (TFR) svou v˝povÌdacÌ hodnotu, neboù je vinou odkl·d·nÌ plodnosti do vyööÌho vÏku (Ñpostponementì) zkreslov·n a podhodnocov·n. »l·nek nabÌzÌ nÏkolik zp˘sob˘ v˝poËtu jin˝ch ukazatel˘, p¯ÌpadnÏ jejich ˙pravy (Ñadjustmentì). Ten nejjednoduööÌ nabÌdl jiû p¯ed osmi lety Bongaarts a Feeney. Jde o ˙pravu ˙hrnnÈ plodnosti koeficientem, jenû zahrnuje meziroËnÌ zmÏnu v pr˘mÏrnÈm vÏku matky. DalöÌ moûnostÌ je poËÌtat tabulkovou ˙hrnnou plodnost (PATFR), coû je syntetick˝ ukazatel vych·zejÌcÌ z tabulek plodnos- Tab. 1 Ukazatele plodnosti v roce 2003 v Rakousku a v České republice ti. U tabulek plodnosti nevstupujÌ do v˝poËtu mÌry (Indicators of fertility in Austria and in the Czech Republic, 2003) plodnosti podle vÏku matky, ale tzv. intenzity plodTFR PATFR 2003 TFR PATFR PAP nosti podle vÏku matky a po¯adÌ narozenÈho dÌtÏte, adj. adj. nutn˝m p¯edpokladem je proto dostupnost vÏkovÈ Rakousko 1,38 1,60 1,41 1,58 1,57 struktury ûen podle poËtu narozen˝ch dÏtÌ (nap¯Ìklad Česká republika 1,18 1,63 1,30 1,76 1,55 ze SËÌt·nÌ lidu). T¯etÌ moûnostÌ je poËÌtat takzvanÈ parity progression ratios (PPR) a z nich pr˘mÏrnou Pozn.: Rakousko – recenzovaná publikace, ČR – vlastní výpočet. paritu (period average parity, PAP). Tento koncept vych·zÌ z podobnÈ metodiky jako tabulky plodnosti, u prvnÌho po¯adÌ je dokonce v˝poËet stejn˝ (v Ëitateli jsou narozenÌ prvnÌho po¯adÌ podle vÏku matky a ve jmenovateli jsou bezdÏtnÈ ûeny podle vÏku), u druhÈho po¯adÌ jsou v Ëitateli poËty narozen˝ch dÏtÌ druhÈho po¯adÌ podle doby od narozenÌ dÌtÏte prvnÌho po¯adÌ x a ve jmenovateli poËty dÏtÌ narozen˝ch v prvnÌm po¯adÌ p¯ed x lety. Pro vyööÌ po¯adÌ je v˝poËet obdobn˝. V˝hodou je dostupnost dat o narozen˝ch podle po¯adÌ a roku p¯edchozÌho porodu. Podle Ël·nku bude publikace uveden˝ch ukazatel˘ souË·stÌ projektu ÑGeburtenbarometerì2) a v˝poËet bude prov·dÏt VÌdeÚsk˝ institut demografie ve spolupr·ci s n·rodnÌm statistick˝m ˙¯adem dokonce v mÏsÌËnÌch intervalech. Pro ilustraci je p¯ipojena tabulka s vynesen˝mi hodnotami uveden˝ch ukazatel˘ za rok 2003. 1) Vienna Yearbook of Population Research 2005. Vienna: Vienna Institute of Demography, Austrian Academy of Sciences, 2005. RoËenku lze shlÈdnout a objednat na internetovÈ adrese http://www.oeaw.ac.at/vid/yearbook 2) Viz poslednÌ ˙daje na adrese http://www.oeaw.ac.at/vid/barometer/

132

Recenze

N·sleduje anal˝za plodnosti druhÈho po¯adÌ v Rakousku od Alexie Prskawetz a Barbary Zagaglia, kter· aplikuje metody vÌcerozmÏrnÈ regresnÌ anal˝zy na data z rakouskÈho äet¯enÌ rodiny a reprodukce (Family and Fertility Survey) z let 1995ñ1996. DalöÌ p¯ÌspÏvek od Martina Spielauera se zab˝v· diferenciacÌ plodnosti podle nejvyööÌho ukonËenÈho vzdÏl·nÌ a podle rozdÏlenÌ na mÏstskÈ a venkovskÈ obyvatelstvo a jeho koncentraci, zn·zorÚovanou Lorenzovou k¯ivkou a mÏ¯enou Giniho koeficientem. Z·vÏr roËenky je vÏnovan˝ anal˝z·m populaËnÌch trend˘ v Rakousku. Richard Gisser se vÏnuje souËasn˝m demografick˝m trend˘m do roku 2004, zatÌmco Tom·ö Sobotka analyzuje samostatnÏ plodnost p¯ibliûnÏ od roku 1960 do souËasnosti a kohortnÌ plodnost generacÌ narozen˝ch po roce 19103). Kryötof Zeman

SLOVENSKÁ ŠTATISTIKA A DEMOGRAFIE 15. ročník, 3–4/2005 I. ČLÁNKY Z OBLASTI ŠTATISTIKY A DEMOGRAFIE 1. Ján MÉSZÁROS Stredná dĺžka života v okresoch Slovenskej republiky v období od 1995 do 2003 ........................................................................ 3 2. Eva KOTLEBOVÁ Využitie bayesovskej štatistiky v analýze rozptylu .................................. 14 3. Martina LUKÁČOVÁ Plodnosť žien vo veľmi nízkom veku ....................................................... 23 4. Ľudmila IVANČÍKOVÁ Zisťovanie o príjmoch a životných podmienkach domácností 2005 (EU SILC) ................................................................... 32 5. Marián HROTKA Dynamické modelovanie rizika v neživotnom poistení ............................ 45 6. Ján MÉSZÁROS Úmrtnosť podľa rodinného stavu v Slovenskej republike ........................ 54 7. Mária PAŽITNÁ, Ľudmila IVANČÍKOVÁ, Eva RUBLÍKOVÁ Metodika zisťovania chudoby v Európskej únii a na Slovensku .............. 61 II. NÁZORY A POLEMIKY III. ČLÁNKY ÚVVM IV. INDEX ČLÁNKOV, ROČNÍK 2005 Vydává Štatistický úrad Slovenskej republiky, Miletičova 3, 824 67 Bratislava 26, Slovenská republika; rozšiřuje a objednávky přijímá Informační servis – tamtéž. Cena: 50 Sk, roční předplatné 200 Sk.

3) ZmÌnÏnÈ anal˝zy vËetnÏ rozs·hlÈho datovÈho souboru za plodnost v Rakousku v excelovskÈm souboru jsou dostupnÈ na adrese http: //www.oeaw.ac.at/vid/p_austriandataandtrends

133


Zpr·vy Z »eskÈ demografickÈ spoleËnosti TÈmatem prvnÌho letoönÌho 391. diskusnÌho veËera (18. ledna 2006) bylo porovn·nÌ plodnosti v »R, SR a Rakousku. ReferujÌcÌmi byli Tom·ö Fiala a Felix Koschin, oba z katedry demografie Fakulty informatiky a statistiky VäE v Praze. T. Fiala podal struËn˝ p¯ehled v˝voje plodnosti ve v˝öe uveden˝ch zemÌch od roku 1925 do souËasnosti. Ukazuje se, ûe po dlouhou dobu byl v˝voj plodnosti v »R velmi podobn˝ v˝voji plodnosti v SR. V˝voj plodnosti v Rakousku byl naproti tomu odliön˝ (zejmÈna v nÏkter˝ch obdobÌch ölo o odliönost pomÏrnÏ v˝raznou). V poslednÌch letech se situace mÏnÌ v tom smyslu, ûe plodnost v »R i v SR se st·le vÌce blÌûÌ plodnosti rakouskÈ. Toto p¯ibliûov·nÌ probÌh· v »R rychleji neû v SR, takûe hodnoty nÏkter˝ch charakteristik plodnosti Ëesk˝ch ûen jsou jiû bliûöÌ hodnot·m rakousk˝m neû slovensk˝m. F. Koschin se zamÏ¯il na srovn·nÌ plodnosti ve v˝öe jmenovan˝ch zemÌch za poslednÌch zhruba 15 let, p¯edevöÌm na porovn·nÌ v˝voje pravdÏpodobnosti narozenÌ dalöÌho dÌtÏte. V˝voj v »R je dosti podobn˝ v˝voji v Rakousku, v˝voj na Slovensku je odliön˝. ZatÌmco v Rakousku i v »R se jiû poË·teËnÌ pokles pravdÏpodobnostÌ narozenÌ dalöÌho dÌtÏte zastavil a v poslednÌ dobÏ pozorujeme jeho mÌrn˝ r˘st, na Slovensku pokles st·le pokraËuje. Teprve budoucnost vöak uk·ûe, zda v˝voj plodnosti na Slovensku se pouze o nÏco opoûÔuje za v˝vojem v »R a v Rakousku Ëi zda se bude liöit delöÌ dobu. PrezentovanÈ p¯ÌspÏvky byly vypracov·ny v r·mci mezin·rodnÌho projektu Rodina a trendy plodnosti v Rakousku, »eskÈ republice a na Slovensku. SmÏrem ke konvergenci?, na kterÈm se kromÏ F. Koschina a T. Fialy podÌlely dalöÌ dvÏ pracovnice katedry demografie FIS VäE: Jitka Langhamrov· a Eva KaËerov·. DalöÌmi ˙ËastnÌky projektu byl Institut informatiky a statistiky INFOSTAT Bratislava a Vienna Institute of Demography. Projekt byl financov·n formou grantu Austrian Science and Research Liaison Office. Z·vÏreËnÈ v˝sledky byly publikov·ny ve sbornÌku Family and fertility trends in Austria, the Czech Republic and Slovakia: Towards a convergence? (Praha: Oeconomic, 2005, ISBN 80ñ245ñ0990ñ3). Ve st¯edu 15. ˙nora 2006 (392. veËer) p¯ednesl Jan M¸ller (⁄RS PRAHA, a.s.) nÏkterÈ informace na tÈma Aktu·lnÌ trendy v rozmÌstÏnÌ obyvatelstva. HlavnÌ sledovanou ot·zkou bylo, jak se mÏnÌ v souËasnosti rozmÌstÏnÌ obyvatelstva na ˙rovni obcÌ, zejmÈna z hlediska vztahu mezi mÏs134

tem a venkovem a v jednotliv˝ch prostorech »R. K tomu byl hodnocen v˝voj celkov˝ch poËt˘ obyvatel podle obcÌ za obdobÌ 1991ñ2004, resp. aû do 1. 11. 2005. Do roku 1990 byly hlavnÌmi trendy: podpora nÏkter˝ch region˘ (severnÌ »echy, Ostravsko, jiûnÌ »echy), snaha o rovnomÏrnou podporu vöech okres˘ (nivelizace mezi okresy), podpora soust¯edÏnÌ obyvatel v r·mci okresu do vybran˝ch mÏst a vÏtöÌch obcÌ (koncentrace uvnit¯ okres˘). HlavnÌm n·strojem byla KBV (komplexnÌ bytov· v˝stavba). Po roce 1990 KBV skonËila a celkovÈ trendy se zmÏnily hlavnÏ tÌm, ûe lidÈ z venkova p¯estali b˝t Ñl·k·niì do mÏst prost¯ednictvÌm bytu na sÌdliöti. PodÌl obyvatel v r˘znÏ definovan˝ch mÏstech v letech 1961ñ1991 plynule rostl a v obdobÌ 1991ñ2004 (2005) plynule kles·. Pro obce s mÏstsk˝m ˙¯adem jsou to hodnoty 62,0ñ71,5ñ70,1 %; pro obce s 2000 a vÌce obyvatel hodnoty 65,5ñ74,8ñ 73,7 %, pro mÏsta s 10 000 a vÌce obyvateli 45,9ñ 55,1ñ53,5 %. Venkov p¯edstavuje doplnÏk do 100 %. Zd·lo by se, ûe d¯ÌvÏjöÌ trend stÏhov·nÌ obyvatel z venkova do mÏst byl nahrazen trendem opaËn˝m. SkuteËnost je vöak sloûitÏjöÌ a ned· se vyj·d¯it pouze zmÌnÏnou klasifikacÌ obcÌ, je nutno vzÌt do ˙vahy d˘leûitÏjöÌ hledisko, kter˝m je poloha obcÌ, zejmÈna ve vztahu k nejv˝znamnÏjöÌm centr˘m osÌdlenÌ. NejvhodnÏjöÌ metodou je grafickÈ vyj·d¯enÌ pomocÌ barevn˝ch kartogram˘ za obce. Jiû z·kladnÌ kartogram celkovÈho p¯Ìr˘stku (˙bytku) poËtu obyvatel 1991ñ2004 v % v˝chozÌho stavu ukazuje zejmÈna vytv·¯enÌ suburbanizaËnÌch zÛn kolem Prahy a v menöÌ mÌ¯e i dalöÌch velk˝ch mÏst (Brno, Ostrava, PlzeÚ aj.). DalöÌmi ˙zemÌmi soust¯edÏnÈho r˘stu poËtu obyvatel jsou centr·lnÌ jiûnÌ »echy a v podstatÏ souvisl˝ p·s z·padnÌch, severoz·padnÌch a severnÌch »ech. NejvÌce ztr·tov· ˙zemÌ jsou tzv. perifernÌ ˙zemÌ (vnit¯nÌ periferie) na hranicÌch mezi st¯ednÌmi »echami a jiûnÌmi, z·padnÌmi, v˝chodnÌmi »echami a VysoËinou, mezi jiûnÌ a st¯ednÌ Moravou, aj. Kartogramy celkovÈho p¯Ìr˘stku (˙bytku), migraËnÌho salda a salda p¯irozenÈ mÏny ukazujÌ st·le odliön˝ (p¯ÌznivÏjöÌ) demografick˝ v˝voj pohraniËnÌch ˙zemÌ (b˝val˝ch Sudet) p¯irozenou mÏnou, kter· zp˘sobuje, ûe tato ˙zemÌ vÏtöinou nepat¯Ì mezi perifernÌ. Ve vnit¯nÌch periferiÌch se kombinuje nep¯Ìzniv˝ v˝voj p¯irozenÈ mÏny s nep¯Ìzniv˝m v˝vojem migraËnÌm, p¯iËemû do velkÈ mÌry je to jev dlouhodob˝, jak uk·zalo porovn·nÌ v˝voje 1970ñ1991 a 1991ñ2004. Kartogram nezamÏstnanosti k dubnu 2005 podle obcÌ ukazuje malou z·vislost s v˝vojem obyvatel, vel-

Zpr·vy

k· z·vislost je naopak s ˙daji o novÈ bytovÈ v˝stavbÏ podle obcÌ 1997ñ2004. ZajÌmav˝ obraz pod·v· kartogram, kter˝ ukazuje konkrÈtnÌ rok z obdobÌ 1997ñ2005, kdy v kaûdÈ jednotlivÈ obci byl nejvyööÌ poËet obyvatel. PerifernÌ ˙zemÌ mÏla nejvyööÌ poËet obyvatel na poË·tku obdobÌ, od tÈ doby poËet st·le kles·. ⁄zemÌ s p¯Ìr˘stky obyvatel majÌ nejvÏtöÌ r˘st v centrech tÏchto prostor˘. Podle p¯edn·öejÌcÌho to znamen· zvyöujÌcÌ se selektivnost rozvoje uvnit¯ tÏchto prostor˘. Na p¯edn·öku nav·zala ûiv· diskuse. M. äimek z »S⁄ podal informaci o tom, jakÈ dopady mÏla snaha mÏsta Jihlavy o dosaûenÌ hranice 50 000 obyvatel k 1. 1. 2006 na poËty obyvatel v jin˝ch obcÌch. DalöÌ diskuse se t˝kala jak dalöÌch faktor˘, jeû ovlivÚujÌ poËet obyvatel obcÌ, tak problematiky periferiÌ a rozvoje nÏkter˝ch konkrÈtnÌch ˙zemÌ (p¯ÌhraniËÌ s NÏmeckem aj.).

Dne 15. b¯ezna se konal dalöÌ 393. diskusnÌ veËer DemografickÈ spoleËnosti, na kterÈm byl prezentov·n projekt Atlas sËÌt·nÌ 2001. Prezentaci projektu p¯ipravili edito¯i atlasu Jitka Rychta¯Ìkov· a Jaroslav Kraus. Nejprve byl p¯edstaven autorsk˝ kolektiv grantovÈho projektu, kter˝ tvo¯Ì Pavel »trn·ct, jenû se zab˝val ˙zemnÏ-spr·vnÌ strukturou a osÌdlenÌm, Dagmar Dz˙rov·, kter· se vÏnovala vybran˝m demografick˝m charakteristik·m, plodnostÌ ûen se zab˝vala Jitka Rychta¯Ìkov· a dojÌûÔkou ZdenÏk »erm·k. TÈmatickÈ mapy zpracoval Jaroslav Kraus a redakci dÌla provedla Ludmila Fialov·. CÌlem projektu bylo zachycenÌ procesu ˙zemnÌ diferenciace ve v˝sledcÌch sËÌt·nÌ 2001 a p¯ipravit si tak prost¯edÌ pro budoucÌ prostorovÈ anal˝zy. Atlas byl zpracov·n v tiötÏnÈ podobÏ a rovnÏû je k dispozici na internetu. TF, JM, kra

Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc. öedes·tilet˝ Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc. se narodil 15. ˙nora 1946. Vystudoval obor matematick· statistika na UniverzitÏ KarlovÏ v Praze. Zde takÈ v roce 1969 promoval. V roce 1981 zÌskal titul RNDr. v oboru pravdÏpodobnost a matematick· statistika. Titul CSc. v oboru ekonomick· statistika obh·jil v roce 1984 na VäE v Praze, kde je od roku 1994 docentem v oboru demografie. Sv˘j ûivot po studiÌch spojil s VäE v Praze. Od roku 1969 do roku 1979 pracoval na kated¯e statistiky, v letech 1979 aû 1983 ve V˝zkumnÈm pracoviöti VäE Praha, v letech 1983ñ1990 opÏt na kated¯e statistiky. SouË·stÌ tehdejöÌ katedry statistiky byla i Laborato¯ demografie, kde se od jejÌho poË·tku v˝znamnÏ podÌlel na vöech analytick˝ch v˝stupech tohoto pracoviötÏ. V roce 1990 vznikla na VäE samostatn· katedra demografie tehdy jeötÏ pod vedenÌm prof. VladimÌra RoubÌËka. Felix Koschin na tÈto kated¯e pracuje do souËasnÈ doby. Od roku 1994 je takÈ externÌm expertem ⁄stavu pro informace ve vzdÏl·v·nÌ a z·stupcem »R v jednÈ z komisÌ OECD. Pracoval takÈ v ¯adÏ akademick˝ch funkcÌch. V roce 1990 byl prodÏkanem pro pedagogiku N·rodohospod·¯skÈ fakulty VäE v Praze. V letech 1990ñ1995 byl z·stupcem vedoucÌho katedry demografie VäE v Praze, od roku 1995 aû doposud je jejÌm vedoucÌm. Od roku 2006 pracuje na VäE jako prorektor pro studijnÌ a pedagogickou Ëinnost. Felix Koschin je mÌstop¯edsedou »eskÈ demografickÈ spoleËnosti, mezi aktivnÌ Ëleny pat¯Ì jiû od doby svÈho ukonËenÌ studia v roce 1969. Je Ëlenem dalöÌch organizacÌ jako nap¯Ìklad: Jednota »esk˝ch matematik˘ a fyzik˘, »esk· statistick· spoleËnost, »esk· spoleËnost aktu·r˘. D·le je Ële-

nem SlovenskÈ ötatistickÈ a demografickÈ spoleËnosti a EAPS (European Association for Population Studies). Jako pedagog odvedl obrovsk˝ kus pr·ce. Byl p¯edn·öejÌcÌm i cviËÌcÌm kurz˘ statistiky a p¯edn·öÌ demografii na vöech typech studia VäE. Je takÈ garantem vÏtöiny kurz˘ katedry demografie VäE. Od roku 1993 je Ëlenem redakËnÌ rady Ëasopisu Demografie. Je autorem a spoluautorem t¯Ì monografiÌ, Ëlen autorskÈho kolektivu Ëty¯ encyklopediÌ, publikoval okolo 100 Ël·nk˘ a p¯ÌspÏvk˘ na n·rodnÌch i mezin·rodnÌch konferencÌch, desÌtky vysokoökolsk˝ch uËebnÌch text˘, ¯adu v˝zkumn˝ch studiÌ, odborn˝ch p¯eklad˘, recenzÌ i odborn˝ch posudk˘. U p¯Ìleûitosti jeho v˝znamnÈho ûivotnÌho jubilea mu p¯ejeme hodnÏ zdravÌ, spokojenost v osobnÌm ûivotÏ a mnoho ˙spÏch˘ v dalöÌ vÏdeckÈ a pedagogickÈ Ëinnosti. Jitka Langhamrov· V˝bÏrov· bibliografie Felixe Koschina 1. GompertzñMakeham˘v z·kon aneb o p¯esnosti. Demografie, 1981, roË. 23, Ë. 3, s. 207ñ220. 2. MetodickÈ detaily konstrukce projekcÌ. Demografie, 1982, roË. 24, Ë. 3, s. 231ñ238. Praha, FS⁄. 3. DvÏ pozn·mky ke kvocient˘m a mÌr·m v demografii. Demografie, 1984, roË. 26, Ë. 2, s. 143.ñ144. 4. Statgraphics aneb statistika pro kaûdÈho. Praha: Grada, 1992 (vedoucÌ autorskÈho kolektivu, 43%). 5. TabulkovÈ procesory ñ Quattro pro. Praha: Grada, 1992. 135


6. Historie statistiky (a trochu i demografie) (recenze). Demografie, 1993, roË. 35, Ë. 1, s. 41. 7. VÌcestavov· demografie. Praha: VäE, 1994. 8. Aktu·rsk· demografie (˙mrtnost a ûivotnÌ pojiötÏnÌ). Praha: VäE, 1994. 9. VybranÈ demografickÈ modely. Praha: VäE, 1995. 10. Co to je? (Pozn·mky k demografickÈ terminologii). Demografie, 1995, roË. 37, Ë. 1, s. 48ñ49. 11. ⁄mrtnost a pojiötÏnÌ. In StatistickÈ a pravdÏpodobnostnÌ postupy v ekonomii. Acta oeconomica pragensia (vÏdeck˝ sbornÌk VysokÈ ökoly ekonomickÈ v Praze) 1, Praha: VäE, 1995. 12. Demografick· terminologie podruhÈ. Demografie, 1995, roË. 37, Ë. 3, s. 200. 13. Vöeobecn· encyklopedie ve 4 svazcÌch (hesla z oblasti demografie a statistiky). Praha: Nakladatelsk˝ d˘m OP, 1996. 14. ⁄mrtnost v Ëesk˝ch zemÌch v devades·t˝ch letech. Praha: VäE, 1998, 68 s. ISBN 80ñ7079ñ 574ñ3. 15. Druh˝ demografick˝ p¯echod. Demografie, 1998, roË. 40, Ë. 4, s. 257ñ259. 16. Jak vysok· je intenzita ˙mrtnosti na poË·tku lidskÈho ûivota? Demografie, 1998, roË. 40, Ë. 1, s. 103ñ112. 17. Atlas st¯ednÌho ökolstvÌ. Praha: ⁄IV, 1998. (VedoucÌ autorskÈho kolektivu.) 18. Mortality in oldest-old age. Hague. 30. 8. 1999 ñ 3. 9. 1999. Voorburg: EPC, 1999. 19. Jak vysok· je intenzita ˙mrtnosti na konci lidskÈho ûivota? Demografie, 1999, roË. 41, Ë. 2, s. 105ñ119. 20. Demografie poprvÈ. 1. vyd. Praha: VäE, 2000, 99 s. ISBN 80ñ245ñ 0125ñ2. 21. Jsme v pubertÏ nebo v p¯echodu? Demografie, 2000, roË. 42, Ë. 1, s. 55. 22. Plodnost v Ëesk˝ch zemÌch v devades·t˝ch letech. 1. Vyd. Praha: VäE, 2001, 50 s. ISBN 80ñ245ñ0254ñ2. 23. Bratsk· ˙mrtnosù (»R a SR). In S˙Ëasn˝ populaËn˝ v˝voj na Slovensku v EurÛpskom kontexte. RajeckÈ Teplice 10. 9. 2001ñ12. 9. 2001. Bratislava: Slovensk· ötatistick· a demogra-

24.

25. 26. 27. 28.

29.

30.

31.

32.

33. 34. 35.

fick· spoloËnosù, 2001, s. 75ñ77. ISBN 80ñ88946ñ11ñ5. Cohort view of fertility in the 90ís and what emerges from this. In 2. »esko-polsk˝ semin·¯ ZmÏny v plodnosti v zemÌch s tranzitivnÌ ekonomikou. Praha 7. 9. 2001ñ9. 9. 2001. Praha: VäE, 2001, s. 28ñ33. ISBN 80ñ425ñ0218ñ6. Struktura plodnosti v 90. letech a co z toho plyne. Demografie, 2001, roË. 43, Ë. 4, s. 277ñ284. Soubor hesel k oboru Ñdemografieì. In é·k, Milan, aj. Velk· ekonomick· encyklopedie. Praha: Linde, 2002. ISBN 80ñ7201ñ381ñ 5. Z poË·tk˘ demografie. Demografie, 2002, roË. 44, Ë. 4, s. 296ñ 304. Soubor hesel k oboru Ñstatistikaì. In Ottova vöeobecn· encyklopedie ve dvou svazcÌch: AñL, MñZ. Praha: Ottovo nakladatelstvÌ, 2003. ISBN 80ñ7181ñ959ñX. Another way of describing the development of fertility and what emerges from this for Europe. In Kotowska, Irena E., JÛzwiak, Janina (ed.) Population of Central and Eastern Europe: Challenges and Opportunities. Warsaw: Statistical Publishing Establishment, 2003, s. 189ñ200. Modernizace. Tajov 17. 9. 2003 ñ 19. 9. 2003. In 9. slovensk· demografick· konferencia Rodina. Bratislava: SäDS, 2003, s. 14ñ 17. ISBN 80ñ88946ñ28ñX. How to solve the economic consequences of population ageing. Warsaw 26. 8. 2003 ñ 30. 8. 2003. In European Population Conference 2003. Warsaw: Statistical Publishing Establishment, 2003, s. 244. Will there be enough workers? Bangkok 1. 12. 2004 ñ 3. 12. 2004. In BICABR - Bangkok International Conference on Applied Busines Research [CDñROM]. Bangkok: Kasetsart University, 2004, 7 s. ISBN 974ñ537ñ621ñ3. Z poË·tk˘ demografie II. Demografie, 2004, roË. 46, Ë. 1, s. 63ñ 73. Naöe populace st·rne ñ uûivÌme se? Demografie, 2005, roË. 47, Ë. 4, s. 245ñ250. Kapitoly z ekonomickÈ demografie. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2005, 52 s. ISBN 80ñ245ñ 0959ñ8.

ZdenÏk PavlÌk pÏtasedmdes·tilet˝ Setkal jsem se s profesorem PavlÌkem poprvÈ v roce 1991. DÏlal jsem tehdy v jeho pracovnÏ p¯ijÌmacÌ pohovor na P¯ÌrodovÏdeckou fakultu UK. Pamatuji si, ûe mÏ tenkr·t vlastnÏ nijak osobnÏ nep¯ekvapil ñ p¯esnÏ zapadal do m˝ch tehdejöÌch p¯edstav o vysokoökolskÈm vÏdci a pedagogovi. Ten dojem jsem si uchoval dodnes. Vûdy jsem mÌval a st·le m·m r·d jeho p¯edn·ö136

ky: KvantitativnÌ metody, SvÏtov˝ populaËnÌ v˝voj, DÏjiny populaËnÌho myölenÌ, Teoretick· demografie... Jsou neopakovatelnÈ. Zvl·ötÏ ty poslednÌ dvÏ. Tam je profesor PavlÌk ve svÈm ûivlu. Nikdy se nespokojil s Ëist˝m popisem ñ hled· p¯ÌËiny, d˘sledky, souvislosti. Studuje öiröÌ podmÌnÏnosti populaËnÌho v˝voje, zab˝v· se ot·zkami demografickÈ teorie a metodologie, zkoum· budov·-

Zpr·vy

nÌ demografickÈ teorie jako takovÈ. Tyto p¯edn·öky jsou opravdu v˝jimeËnÈ ñ vedou studenty k nov˝m pohled˘m na sloûitÈ ot·zky populaËnÌho v˝voje. I proto m· v˘Ëi n·m ñ sv˝m û·k˘m ñ velk˝ dluh: skripta teoretickÈ demografie. Jsem mu vdÏËn˝ i za jinÈ vÏci. MÏl jsem moûnost b˝t ˙ËastnÌkem letnÌ demografickÈ ökoly. Byla to ide·lnÌ p¯Ìleûitost poznat zahraniËnÌ studenty ñ a hlavnÏ zahraniËnÌ lektory demografie z ¯ady prestiûnÌch demografick˝ch pracoviöù. DÌky nÏmu jsem absolvoval dvÏ studentskÈ zahraniËnÌ st·ûe. I to pat¯Ì k pr·ci pedagoga ZdeÚka PavlÌka. P¯edevöÌm jeho z·sluhou je demografie jiû 15 let samostatn˝m bakal·¯sk˝m a magistersk˝m studijnÌm programem. Z jeho student˘ se tak postupnÏ st·vajÌ kolegovÈ, kte¯Ì se demografii vÏnujÌ na st·le vÏtöÌm poËtu vÏdeck˝ch a akademick˝ch pracoviöù. Nezn·m lepöÌ zp˘sob ocenÏnÌ pr·ce pedagoga a vÏdce. Milan KuËera a VladimÌr RoubÌËek jiû p¯ed deseti, resp. pÏti lety p¯ipomnÏli, ûe PavlÌkovy pracovnÌ aktivity s rostoucÌm vÏkem nijak neklesajÌ, spÌöe naopak. PlatÌ to dodnes. Jeho dlouholetÈ p¯ed-

sednictvÌ v DemokratickÈm klubu je toho z¯ejm˝m d˘kazem. MarnÏ vol· po mladöÌch n·stupcÌch, Ëinnost klubu je st·le z·visl· p¯edevöÌm na jeho tv˘rËÌch i organizaËnÌch schopnostech. Nepolevuje nijak v˝znamnÏ ani intenzita jeho zahraniËnÌch aktivit, nemluvÏ o jeho nejvÏtöÌm ÑkonÌËkuì poslednÌch let: prof. PavlÌk je od roku 2003 dÏkanem Soci·lnÏ ekonomickÈ fakulty Univerzity J. E. PurkynÏ v ⁄stÌ nad Labem. A tak k jeho uû tak nemal˝m Ëinnostem p¯ibyly jeötÏ pravidelnÈ cesty z Prahy na sever »ech a zpÏt. ZdenÏk PavlÌk se 31. b¯ezna 2006 doûil sedmdes·ti pÏti let. O jeho Ëinnosti a obrovskÈm v˝znamu nejen pro Ëeskou demografii se jiû v tomto Ëasopisu zmiÚovali uvedenÌ kolegovÈ. PavlÌkovy aktivity jsou st·le velmi intenzivnÌ a svÈ bohatÈ zkuöenosti sv˝m n·sledovnÌk˘m p¯ed·v· d·l. Jsem r·d, ûe mohu b˝t jednÌm z nich. P¯eji spolu se vöemi profesoru PavlÌkovi jeötÏ hodnÏ let pevnÈho zdravÌ ñ a n·m ostatnÌm, aù jeötÏ dlouho m·me moûnost po jeho boku pracovat a uËit se od nÏj. Marek Tietze

JUDr. VladimÌr Srb zem¯el V nedÏli 26. b¯ezna 2006 byl uzav¯en po nÏkolikaletÈ v·ûnÈ nemoci dlouh˝ ûivot dr. Srba, d¯ÌvÏjöÌho vedoucÌho oddÏlenÌ demografickÈ statistiky St·tnÌho, pozdÏji Feder·lnÌho statistickÈho ˙¯adu, spoluzakladatele »s. demografickÈ spoleËnosti a revue Demografie. Zem¯el ve vÏku 88 let. Dlouh˝ch patn·ct let byl p¯edsedou redakËnÌ rady Demografie (1958ñ1972), Ëast˝m autorem Ël·nk˘ a recenzÌ, nekrolog˘ a jin˝ch text˘. SpoleËnÏ s Frantiökem Fajfrem ñ tehdejöÌm p¯edsedou S⁄S, dal od poË·tku Demografii vysokou odbornou ˙roveÚ a p¯itom öirok˝ z·bÏr, p¯itahujÌcÌ autory i z p¯Ìbuzn˝ch vÏdnÌch obor˘. Dlouh· desetiletÌ V. Srb organizoval a p¯Ìmo ¯Ìdil zpracov·nÌ dat o pohybu obyvatelstva. PeËoval takÈ o jejich publikov·nÌ: jedinÏ jeho z·sluhou zaËala po nÏkolikaletÈm p¯eruöenÌ zp˘sobenÈm utajov·nÌm dat vych·zet pramenn· dÌla o pohybu obyvatelstva. Dr. Srb zaloûil tradici kaûdoroËnÌch anal˝z pohybu obyvatelstva (ve Zpr·v·ch a rozborech a takÈ v revue Demografie), s·m jich napsal vÏtöÌ poËet. Udrûel vysokou ˙roveÚ naöÌ demografickÈ statistiky, po letech absence ji vr·til do evropskÈho kontextu. Byl spoluautorem prvnÌ pov·leËnÈ demografickÈ prognÛzy, inici·torem prvnÌho naöeho pr˘zkumu pl·nov·nÌ rodiËovstvÌ i pozdÏjöÌch prognÛz a pr˘zkum˘. NeocenitelnÈ z·sluhy zÌskal V. Srb svou aktivitou v »s. demografickÈ spoleËnosti, ale jejÌm p¯edsedou mohl b˝t jen nÏkolik let. PravidelnÈ diskusnÌ veËery s pestrou ök·lou refer·t˘ a kaûdoroËnÌ

konference umoûnily setk·v·nÌ lidÌ, kte¯Ì byli vy¯azeni zvl·ötÏ po roce 1970 z jejich vlastnÌch obor˘ Ëinnosti. Aktivity VladimÌra Srba byly jen m·lo omezeny jeho snÌûenou pohyblivostÌ (v ml·dÌ prodÏlal obrnu) i nutnostÌ d·vat neust·le pozor na moûnÈ n·sledky neskr˝van˝ch n·zor˘ nebo publikovan˝ch statÌ. D· se ¯Ìci, ûe tÈmÏ¯ cel˝ sv˘j ûivot Ñnar·ûelì ñ takÈ proto nad nÌm st·li tÈmÏ¯ st·le ÑkvalifikovanÌì ¯editelÈ, zpravidla se mÏnÌcÌ a jen s minim·lnÌmi znalostmi. Dr. Srb byl po cel˝ sv˘j ûivot naöÌm nejv˝znamnÏjöÌm propag·torem aktivnÌ pronatalitnÌ populaËnÌ politiky. Je to z¯ejmÈ z celÈ jeho bohatÈ publikaËnÌ Ëinnosti. Napsal ¯adu knih a delöÌch studiÌ v r˘zn˝ch sbornÌcÌch a nespoËet Ël·nk˘ v Demografii, v Ëasopise »esk˝ lid a dalöÌch. ZnaËnou pozornost vÏnoval romskÈ problematice. Jako kaûd˝ ve¯ejnÏ vystupujÌcÌ ËlovÏk Ëi autor se musel nÏkdy Ñp¯izp˘sobitì, nÏkdy se n·zorovÏ liöil od jin˝ch demograf˘, nÏkdy se m˝lil. V˝znam jeho ûivotnÌho dÌla tÌm nenÌ nijak znehodnocen. é·dn˝ z jeho spolupracovnÌk˘ a p¯·tel ze statistickÈho ˙¯adu Ëi demografickÈ spoleËnosti nebude moci zapomenout na r˘zn· setk·nÌ s nÌm, na spoleËnÈ akce, na jeho d˘raznÈ postoje a n·zory. Zapomenuto nebude ani jeho rozs·hlÈ dÌlo zachycenÈ v ¯adÏ vlastnÌch nebo spoleËn˝ch pracÌ. Vûdyù prvnÌ jeho studie byly publikov·ny kniûnÏ jiû v roce 1947 a ta poslednÌ velk· pr·ce ñ 1000 let obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ, je z roku 2004. 137


VladimÌr Srb se stal spolu s Boh·Ëem, KorË·kem, Fajfrem a Sekerou nejv˝znamnÏjöÌm p¯edstavitelem ËeskÈ demografie a demografickÈ statistiky druhÈ poloviny minulÈho stoletÌ. »est jeho pam·tce!

Rozs·hlejöÌ hodnocenÌ jeho ûivotnÌho dÌla bude publikov·no ve 4. ËÌsle letoönÌho roËnÌku. Milan KuËera

Konference Rodina a rodiËovstvÌ D˘leûitou komponentou N·rodnÌ koncepce rodinnÈ politiky, vypracovanÈ Ministerstvem pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ »R v roce 2005, jsou n·vrhy na zkoum·nÌ öirokÈ ök·ly obecn˝ch v˝chodisek rodinnÈ politiky a konkrÈtnÌch problÈm˘ v z·jmu zÌsk·nÌ podklad˘ pro formulaci ˙kol˘ pro ministerstva a vl·du i n·mÏt˘ pro Ëinnost dalöÌch v˝znamn˝ch aktÈr˘. Tomuto cÌli m· slouûit i z·mÏr po¯·dat jednou roËnÏ konferenci, kde by v˝sledky v˝zkumu a dalöÌ tÈmata byly projedn·v·ny formou diskuse odbornÌk˘, politik˘ a zainteresovanÈ ve¯ejnosti. TÈmatem letoönÌ konference s reprezentativnÌm zahraniËnÌm zastoupenÌm, konanÈ 10.ñ11. listopadu 2005 v Praze, bylo Rodina a rodiËovstvÌ na prahu 21. stoletÌ ñ Podoba a promÏny rodiny, partnerstvÌ a rodiËovstvÌ v souËasnÈ spoleËnosti jako v˝zva pro politickou praxi. Jedn·nÌ pak probÌhalo na t¯ech forech, do nichû bylo zahrnuto pÏt tematick˝ch blok˘. PrvnÌ fÛrum nazvanÈ PromÏny rodinnÈho a demografickÈho chov·nÌ a reakce rodinn˝ch politik mÏlo dvÏ tÈmata. 1. tÈma: Souvislosti souËasn˝ch demografick˝ch trend˘ a mÏnÌcÌ se struktury rodiny. T. Kretschmerov· z »S⁄ (ZmÏny rodinnÈho chov·nÌ v »eskÈ republice z†pohledu demografickÈ statistiky) uvedla sÈrii aktu·lnÌch dat o v˝vojov˝ch trendech v demografickÈm chov·nÌ a pouk·zala na nÏkterÈ jejich p¯ÌËiny a souvislosti. D˘leûitou souË·stÌ p¯ÌspÏvku bylo mezin·rodnÌ srovn·nÌ jednotliv˝ch forem demografickÈho chov·nÌ. JejÌ z·vÏry lze struËnÏ shrnout takto: lze oËek·vat pokraËov·nÌ urËitÈho vzestupu ˙rovnÏ plodnosti i dalöÌ zvyöov·nÌ podÌlu dÏtÌ rodÌcÌch se nevdan˝m ûen·m; ˙roveÚ sÚateËnosti by se mohla stabilizovat na nÌzkÈ ˙rovni, p¯ÌpadnÏ se mÌrnÏ zv˝öit; i v˝öe rozvodovosti by se mohla postupnÏ stabilizovat na souËasnÈ (vysokÈ) ˙rovni; ˙roveÚ indukovanÈ potratovosti se m˘ûe jeötÏ sniûovat. J. Rychta¯Ìkov· z P¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty UK (DÏti v »eskÈ republice z pohledu generace, vzdÏl·nÌ, rodinnÈho stavu a velikosti obce matky) se zab˝vala v˝vojem manûelskÈ a mimomanûelskÈ porodnosti pod vlivem snÌûenÈ sÚateËnosti a trvale vysokÈ rozvodovosti. Argumentovala statistick˝mi i v˝bÏrov˝mi daty o struktu¯e porodnosti takÈ podle vzdÏl·nÌ a velikosti obce. V z·vÏru varovala p¯ed v˝vojem, kter˝ z jejÌho rozboru vypl˝v· a kter˝ by p¯i zachov·nÌ souËasn˝ch trend˘ vedl k n·r˘stu podÌlu dÏtÌ ûijÌcÌch v ne˙pln˝ch rodin·ch 138

s matkou s nÌzk˝m vzdÏl·nÌm. Doch·zelo by k rostoucÌmu ohroûenÌ p¯ÌsluönÈ dÏtskÈ populace chudobou. D. Gerhardt, z·stupce gener·lnÌho ¯editelstvÌ pro zamÏstnanost a soci·lnÌ vÏci EvropskÈ komise, hovo¯il na tÈma DemografickÈ trendy a spoleËenskÈ zmÏny v EU. Upozornil na vöeobecnÈ zmÏny ve vzorcÌch rodinnÈho chov·nÌ, partnerstvÌ a rodiËovstvÌ objevujÌcÌ se tÈmÏ¯ univerz·lnÏ v evropsk˝ch spoleËnostech. P¯ipomnÏl mj. n·r˘st podÌlu osamÏle ûijÌcÌch lidÌ Ëi diskrepanci mezi re·ln˝m a deklarovan˝m ide·lnÌm poËtem dÏtÌ. Hodnotil popisovanÈ trendy z pozice anal˝z a dokument˘, kterÈ byly vypracov·ny v EvropskÈ unii. Po pozdravnÈm vystoupenÌ mÌstop¯edsedy vl·dy a ministra pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ Z. äkromacha pokraËoval program druh˝m tÈmatem: PostavenÌ otce v rodinÏ. V n·sledujÌcÌch t¯ech p¯ÌspÏvcÌch se zde poda¯ilo propojit t¯i zcela specifickÈ pohledy na toto tÈma. P. Goldman (Otec ñ hlava rodiny?) p¯ipomnÏl v˝vojovÈ zmÏny v postavenÌ otc˘ v rodinÏ a ˙skalÌ spojen· s v˝konem tÈto Ñfunkceì p¯i dneönÌ p¯evl·dajÌcÌ podobÏ otcovstvÌ. P¯ÌspÏvek byl dobrou inspiracÌ k v·ûnÈmu zamyölenÌ nad komplexitou p¯ÌËin nestability dneönÌch rodin a sniûov·nÌ sÚateËnosti. O. Neöporov· z V˝zkumnÈho ˙stavu pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ (Rodiny s otci peËujÌcÌmi o dÏti formou rodiËovskÈ dovolenÈ) informovala o v˝sledcÌch kvalitativnÌho v˝zkumu, kde respondenty byli jak otcovÈ, tak jejich partnerky. P¯estoûe metodickÈ problÈmy umoûnily provÈst öet¯enÌ spÌöe v rodin·ch, v nichû situace, kdy rodiËem na rodiËovskÈ dovolenÈ byl otec, byla dob¯e zvl·dnut·, p¯inesl v˝zkum poznatky obecnÏjöÌ platnosti. P¯ev·ûila pozitivnÌ zjiötÏnÌ o dopadech ¯eöenÌ st¯etu rodinn˝ch a profesnÌch rolÌ na otce, dÏti i matky a stabilitu rodiny. OtcovstvÌ v kontextu problematiky rozvod˘ a partnersk˝ch rozchod˘ hodnotila ve svÈm p¯ÌspÏvku (⁄skalÌ otcovstvÌ po partnerskÈm rozchodu: otcovÈ a vyûivovacÌ povinnost) R. Dudov· z oddÏlenÌ Gender a sociologie SociologickÈho ˙stavu AV »R. DruhÈ fÛrum SpoleËnost p¯Ìzniv· rodinÏ ñ iluze nebo realita? bylo takÈ rozdÏleno na dvÏ Ë·sti ñ t¯etÌ a ËtvrtÈ tÈma. 3. tÈma bylo nazv·no: Podoba a hodnota rodiny a rodiËovstvÌ. V. Kucha¯ov· z V˝zkumnÈho ˙stavu pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ (DneönÌ podoba rodiny a vztahy spolupr·ce v rodinÏ) se zam˝ölela nad moûnostmi manûelskÈ a partnerskÈ spolu-

Zpr·vy

pr·ce a mezigeneraËnÌ solidarity v dneönÌch rodin·ch a alternativnÌch form·ch souûitÌ, jak se utv·¯ejÌ pod vlivem zmÏn demografickÈho chov·nÌ. Postoje k tÏmto aspekt˘m rodinnÈho ûivota konfrontovala s re·ln˝m chov·nÌm tak, jak je deklarov·no ve v˝bÏrov˝ch sociologick˝ch öet¯enÌch. Ke koncepËnÌm a teoretick˝m p¯ÌspÏvk˘m pat¯ilo vystoupenÌ J. Zemana z N·rodnÌho centra pro rodinu (SpoleËenskÈ determinanty angaûovanÈho rodiËovstvÌ). P¯edn·öejÌcÌ na z·kladÏ ch·p·nÌ rodiËovstvÌ jako instituce a jako hlubokÈ psychologickÈ pot¯eby srovn·val dva p¯Ìstupy k jeho ÑpraktickÈ realizaciì: tzv. minim·lnÌ rodiËovstvÌ (termÌnem oznaËuje n·zory, kterÈ hledajÌ ÑnezbytnÈ minimum rodiËovsk˝ch aktivit smÏ¯ujÌcÌch k dÌtÏti s cÌlem dÌtÏti neuökodit, ale z·roveÚ maximalizovat prostor svobody rodiËeì) a tzv. angaûovanÈ rodiËovstvÌ (Ñje realizacÌ psychickÈ pot¯eby rodiËeì vychovat dÏti). J. äiklov· z katedry soci·lnÌ pr·ce FF UK ve svÈm vystoupenÌ (ZmÏny rolÌ v rodinÏ) hovo¯ila o zmÏn·ch muûsk˝ch a ûensk˝ch rodinn˝ch rolÌ p¯ev·ûnÏ z pohledu v˝voje genderov˝ch specifik v pr˘bÏhu rodinnÈho a ûivotnÌho cyklu. Pouk·zala na problÈmy osamÏlosti staröÌch lidÌ, p¯edevöÌm ûen, a navrhla doplnit jiû uzn·vanÈ koncepty gender mainstreamingu a (novÏjöÌho) age mainstreamingu o komplexnÏjöÌ p¯Ìstup gender-age mainstreaming. V z·vÏru vystoupila B. Cizek z rakouskÈho Institutu pro v˝zkum rodiny na tÈma R˘znorodÈ formy rodiny ñ kdo myslÌ na dÏti?, kter· koncipovala svÈ vystoupenÌ z hlediska pr·v dÏtÌ a poukazovala na dopady r˘zn˝ch rodinn˝ch a alternativnÌch uspo¯·d·nÌ partnerskÈho souûitÌ na ûivotnÌ podmÌnky dÏtÌ a uspokojov·nÌ jejich pot¯eb. 4. tÈma: Programy k podpo¯e rodiny a rodiËovstvÌ zah·jil kritick˝m pohledem na N·rodnÌ koncepci rodinnÈ politiky I. Tomeö z katedry soci·lnÌ pr·ce UK v p¯ÌspÏvku (Jak soci·lnÌ st·t (ne)podporuje rozvoj rodiny?). Kritizoval na tÈto koncepci zejmÈna dva aspekty ñ jednak to, ûe dostateËnÏ nerespektuje skuteËnost, ûe mnohÈ nedostatky jsou v˝sledkem situace ve spoleËnosti a celÈ soci·lnÌ politiky, a jednak to, ûe setrv·v· na konzervativnÌch p¯Ìstupech k problÈm˘m. Z kritick˝ch post¯eh˘ autora lze povaûovat za zvl·öù z·vaûnÈ n·mitky proti absenci jednak cÌlenÌ rodinnÈ politiky na rodiny s dÏtmi ve st¯ednÌm p¯ÌjmovÈm p·smu a jednak d˘slednÈho zohlednÏnÌ ˙Ëinnosti souËasnÈ struktury soci·lnÌch d·vek a daÚov˝ch v˝hod. Podle I. Tomeöe Koncepce nedoceÚuje, ûe vöechny oblasti st·tnÌ soci·lnÌ politiky se vz·jemnÏ ovlivÚujÌ a ûe rozsah podpory rodin se nedosahuje jen explicitnÌ podporou, ale i implicitnÌm zatÏûov·nÌm rodiny neadekv·tnÌm rozvojem jin˝ch oblastÌ soci·lnÌ politiky. B. Gudbrandsson z Islandu (Vl·dnÌ agentura pro ochranu dÏtÌ) se vÏnoval pohledu do vnit¯nÌho ûivota rodin a moûnostem intervence st·tu do tÈto soukromÈ sfÈry. V p¯ÌspÏv-

ku Moûnosti podpory rodin a rodiËovsk˝ch dovednostÌ prezentoval pojetÌ rodinnÈ politiky jako perspektivy a pouk·zal na nedostatky formulace jejÌch n·stroj˘ v dobÏ z·sadnÌch promÏn rodiny. Informoval o nov˝ch p¯Ìstupech k rodiËovstvÌ a uvedl p¯Ìklady dobrÈ praxe v pomoci rodin·m majÌcÌm problÈmy s v˝chovou dÏtÌ. C. Jahn ze övÈdskÈho ministerstva zdravotnictvÌ a soci·lnÌch vÏcÌ hovo¯ila na tÈma Podpora rodiË˘ a problÈmy dÏtsk˝ch pr·v. Zab˝vala se ot·zkou pomoci a ÑvzdÏl·v·nÌì rodiË˘ k zÌsk·nÌ rodiËovsk˝ch dovednostÌ a uv·dÏla p¯Ìklady takovÈho vzdÏl·v·nÌ, kterÈ m· ve ävÈdsku dlouholetou tradici (zamÏ¯uje se na rodiËe dÏtÌ r˘znÈho vÏku nebo r˘zn˝ch soci·lnÌch skupin, nap¯. soci·lnÏ znev˝hodnÏn˝ch, imigrant˘ mimoevropsk˝ch zemÌ aj.) T¯etÌ fÛrum mÏlo jedno tÈma: SouËasnÈ trendy v rodinn˝ch politik·ch v evropsk˝ch zemÌch, inspirace pro rodinnou politiku v »R? ñ odbornÌci se zab˝vali trendy v rodinn˝ch politik·ch v EvropÏ s d˘razem na sluËitelnost profesnÌch a rodinn˝ch rolÌ. V p¯ÌspÏvku NovÈ trendy evropskÈ rodinnÈ politiky G. Munkov· (katedra pracovnÌho pr·va a pr·va soci·lnÌho zabezpeËenÌ Pr·vnickÈ fakulty UK) charakterizovala obecnÈ v˝vojovÈ trendy v demografickÈm chov·nÌ probÌhajÌcÌ od 60. let minulÈho stoletÌ, kterÈ se rodinnÈ politiky v evropsk˝ch zemÌch snaûÌ vÌce mÈnÏ ˙spÏönÏ reflektovat. P¯ipomenula mj. d˘leûitost realizace rodinnÈ politiky jak na celost·tnÌ ˙rovni, tak na ˙rovni obcÌ. G. Danhel, ¯editel rakouskÈho Institutu pro manûelstvÌ a rodinu, vystoupil s p¯ÌspÏvkem Rodinn· politika v mezin·rodnÌm srovn·nÌ z hlediska sluËitelnosti rodinn˝ch a pracovnÌch povinnostÌ. OznaËil rodinnou politiku za trvalou investici do ûivotnÌch podmÌnek a rodinu za nejvÏtöÌ obranu proti dezintegraËnÌm tendencÌm st·tu. Pouk·zal mj. na to, ûe harmonizace rodiny a zamÏstn·nÌ nesmÌ b˝t ch·p·na jako individu·lnÌ problÈm, ale jako p¯edmÏt z·jmu st·tu a zd˘raznil hledisko svobody volby mezi pracÌ v rodinÏ a v˝dÏleËnou pracÌ stejnÏ tak pro muûe, jako pro ûeny. M. Pot˘Ëek z Centra pro soci·lnÌ a ekonomickÈ strategie p¯i Institutu sociologick˝ch studiÌ FHS UK (⁄Ëinn· rodinn· politika v mÏnÌcÌm se svÏtÏ) se zamÏ¯il na situaci u n·s. Apeloval na pot¯ebu reagovat n·stroji rodinnÈ a soci·lnÌ politiky na v˝voj v oblasti rodinnÈho ûivota a stejnÏ jako jeho p¯edch˘dce zd˘raznil roli st·tu. Uvedl nap¯., ûe pÈËe o dÏti a jejich v˝chova nenÌ jen soukromou z·leûitostÌ rodiË˘. Hovo¯il o nutnosti zmÏn ve t¯ech z·kladnÌch oblastech ñ politickÈ, ekonomickÈ a kulturnÌ ñ jako nevyhnutelnÈm p¯edpokladu rodinnÈ politiky reagujÌcÌ na aktu·lnÌ demografick˝ v˝voj a ûivotnÌ podmÌnky rodin. Z·kladnÌm cÌlem rodinnÈ politiky je pak vytvo¯enÌ vöestrannÏ p¯ÌznivÏjöÌho spoleËenskÈho klimatu a politick˝ch a ekonomick˝ch podmÌnek pro rodinu. T. Sirov·tka z ka139


tedry soci·lnÌ politiky a soci·lnÌ pr·ce MU Brno (M˘ûe soci·lnÌ politika pomoci ovlivnit rodinnÈ chov·nÌ?) se pokusil analyticky p¯iblÌûit jednu ze z·kladnÌch ot·zek koncepce rodinnÈ politiky: vztah porodnosti a zamÏstnanosti ûen, resp. moûnosti sladÏnÌ dvou d˘leûit˝ch cÌl˘ soudob˝ch evropsk˝ch spoleËnostÌ ñ lisabonskÈ v˝zvy po zvyöov·nÌ zamÏstnanosti ûen a poûadavku zabr·nit dalöÌmu st·rnutÌ spoleËnosti a sniûov·nÌ jejÌ poËetnosti. V. Haberlov· ze St¯ediska empirick˝ch v˝zkum˘ zaloûila sv˘j p¯ÌspÏvek s n·zvem SobÏstaËnost rodiny a rodinn· politika na datech v˝bÏrov˝ch sociologick˝ch öet¯enÌ. Pouk·zala na klady a z·pory intervence spoleËnosti do rodinnÈho ûivota. Uvedla, ûe podle deklarovan˝ch postoj˘ lidÈ v z·sadÏ poûadujÌ, aby jim st·t vytvo¯il podmÌnky pro co nejvyööÌ moûnou (ve specifickÈ situaci) mÌru sobÏstaËnosti. K problematice rodiËovskÈ dovolenÈ se vr·til F. Deven z Centra pro studium populace a rodiny v Belgii. V refer·tu Koncepce rodiËovsk˝ch dovolen˝ch se zvl·ötnÌm zamÏ¯enÌm na roli otc˘

p¯ipomnÏl, ûe dovolenÈ na pÈËi o dÌtÏ jsou jen jednÌm z n·stroj˘ rodinnÈ politiky zamÏ¯en˝ch na slaÔov·nÌ rodiny a zamÏstn·nÌ. Uvedl, ûe zatÌmco mate¯sk· dovolen· existuje v ¯adÏ evropsk˝ch zemÌ uû vÌce neû p˘l stoletÌ, otcovsk· a rodiËovsk· dovolen· je z·leûitostÌ v˝raznÏ novÏjöÌ a nab˝v· na v˝znamu. Efekt rodiËovsk˝ch dovolen˝ch hodnotil ve Ëty¯ech dimenzÌch pozitivnÌho p˘sobenÌ ñ ˙Ëast na trhu pr·ce, formov·nÌ rodin, genderovÈ vztahy a zdravÌ Ëi ûivotnÌ pohodu. P¯ÌspÏvky p¯ednesenÈ na konferenci p¯inesly d˘leûitÈ informace a ¯adu inspirativnÌch post¯eh˘ a p¯Ìpad˘ dobrÈ praxe. Konference byla p¯edevöÌm obsahovÏ, ale i organizaËnÏ dob¯e p¯ipravena. R·da bych pochv·lila vyv·ûenost a konzistentnost na nÌ p¯ednesen˝ch dÌlËÌch tÈmat. MÏla by se st·t inspirativnÌm zdrojem pro organizaci dalöÌch konferencÌ tohoto typu v n·sledujÌcÌch letech. Organiz·to¯i zp¯Ìstupnili p¯ÌspÏvky na webovÈ str·nce MPSV a pl·nujÌ vyd·nÌ jejich rozpracovanÈ podoby na CD. VÏra Kucha¯ov·

O d˘chodovÈ reformÏ Ve dnech 5.ñ6. prosince 2005 se v »ernÌnskÈm pal·ci uskuteËnil N·rodnÌ tripartitnÌ semin·¯ o d˘chodovÈ reformÏ v »eskÈ republice po¯·dan˝ Ministerstvem pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ »R (MPSV) ve spolupr·ci s Mezin·rodnÌ organizacÌ pr·ce (ILO). BÏhem dvoudennÌho semin·¯e vystoupili odbornÌci zab˝vajÌcÌ se problematikou d˘chodovÈ reformy z »R, Slovenska, MaÔarska, Polska, Estonska, Slovinska, Francie a USA a d·le p¯edstavitelÈ ILO a OECD. V ˙vodnÌm vystoupenÌ ZdenÏk äkromach zrekapituloval v˝voj po roce 1989 a p¯iblÌûil souËasnou situaci d˘chodovÈ reformy v »R. PotÈ Ji¯Ì Kr·l (¯editel Odboru soci·lnÌho pojiötÏnÌ MPSV »R) shrnul reformnÌ opat¯enÌ, kter· byla v »R po roce 1990 realizov·na. N·sledovalo vystoupenÌ VladimÌra BezdÏka (poradce bankovnÌ rady »NB), kter˝ byl koordin·torem t˝mu 6 ekonom˘, jeû od ¯Ìjna 2004 do Ëervna 2005 zpracov·vali analytickÈ podklady k p¯Ìpadn˝m variant·m d˘chodovÈ reformy v »R. V˝sledkem jejich Ëinnosti je tzv. BezdÏkova zpr·va, podle nÌû souËasn˝ pr˘bÏûn˝ systÈm financov·nÌ d˘chod˘ (PAYG) m˘ûe sice bez z·vaûnÏjöÌch problÈm˘ fungovat jeötÏ dalöÌch 20 let, ale pokud by se nynÌ nep¯ikroËilo k d˘chodovÈ reformÏ znamenalo by to v budoucnu velkÈ nebezpeËÌ nejen pro obËany, ale i pro st·t. Nutnost d˘chodovÈ reformy vypl˝v· z ekonomick˝ch d˘vod˘, kterÈ souvisÌ s nep¯Ìzniv˝m demografick˝m v˝vojem v zemi. JednÌm z moûn˝ch ¯eöenÌ je posun vÏku odchodu do d˘chodu (v »R jiû postupnÈ zvyöov·nÌ d˘chodovÈho vÏku probÌh·), s tÌm sou140

visÌ zmÏny na trhu pr·ce a vytv·¯enÌ pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ pro staröÌ obËany. DopolednÌ Ë·st uzav¯elo vystoupenÌ p¯edstavitel˘ politick˝ch stran, kte¯Ì prezentovali n·vrhy d˘chodovÈ reformy z pohledu »SSD, KDUñ»SL, KS»M, ODS a USñ DEU. KromÏ postoje KS»M, kter· nesouhlasÌ s d˘chodovou reformou jako takovou, byla mezi ostatnÌmi politick˝mi stranami shoda v nutnosti provedenÌ d˘chodovÈ reformy, d·le ve vybudov·nÌ zb˝vajÌcÌho pilÌ¯e d˘chodovÈho systÈmu, neboù souËasnÈ pr˘bÏûnÈ financov·nÌ d˘chod˘ je dlouhodobÏ finanËnÏ neudrûitelnÈ, i v dalöÌm prodluûov·nÌ d˘chodovÈho vÏku na 65 let (dnes podle z·kona Ë. 155/1995 Sb. bude v roce 2013 d˘chodov˝ vÏk u muû˘ a bezdÏtn˝ch ûen 63 let a u ostatnÌch ûen v rozmezÌ od 59 do 63 let podle poËtu vychovan˝ch dÏtÌ). V odpolednÌch vystoupenÌch byli ˙ËastnÌci semin·¯e sezn·meni s d˘chodovou reformou, kter· v ned·vnÈ dobÏ probÏhla na Slovensku (M·ria SvoreÚov·, Konfederace slovensk˝ch odborov˝ch svaz˘). JejÌ podstatou bylo na z·kladÏ z·kona Ë. 43/2004 Z. z. vytvo¯enÌ 2. pilÌ¯e d˘chodovÈho systÈmu, kter˝ je na rozdÌl od pr˘bÏûnÏ financovanÈho 1. pilÌ¯e zaloûen na d˘chodovÈm spo¯enÌ. Mezi hlavnÌ cÌle reformy pat¯ilo p¯izp˘sobenÌ se st·rnutÌ obyvatelstva a garance p¯imÏ¯en˝ch d˘chod˘. N·slednÏ po spuötÏnÌ reformy vöak byla zjiötÏna ¯ada nedostatk˘, kterÈ musÌ b˝t urychlenÏ ¯eöeny. D·le odeznÏly p¯ÌspÏvky s v˝chodisky, principy a realizacÌ d˘chodov˝ch reforem v MaÔarsku (Andr·s Horv·th, Ministerstvo financÌ), ve Slovinsku (Tine Stanovnik,

Zpr·vy

Institut pro ekonomick˝ v˝zkum), v Polsku (Agnieszka Chlon-Dominczak, Ministerstvo pro soci·lnÌ politiku) a v Estonsku (Lauri Leppik, nez·visl˝ konzultant). Z p¯ednesen˝ch materi·l˘ vyplynulo, ûe ve vöech sledovan˝ch zemÌch doölo v r·mci realizace d˘chodovÈ reformy shodnÏ ke zv˝öenÌ vÏku odchodu do d˘chodu a k vybudov·nÌ vÌcepilÌ¯ovÈ struktury d˘chodov˝ch systÈm˘. P¯edn·öejÌcÌ rovnÏû shodnÏ konstatovali pot¯ebu zajiötÏnÌ zv˝öenÌ zamÏstnanosti staröÌch osob (nap¯. zavedenÌm v˝hod pro zamÏstnavatele Ëi podporou zamÏstn·v·nÌ staröÌch osob na Ë·steËn˝ ˙vazek). Druh˝ den semin·¯e byl zah·jen vystoupenÌm

Elisabeth Lion (Ministerstvo zdravotnictvÌ a solidarity), zamÏ¯en˝m na p¯iblÌûenÌ d˘chodovÈho systÈmu ve Francii. N·sledovalo vystoupenÌ Virginie P. Reno (N·rodnÌ akademie pro soci·lnÌ pojiötÏnÌ, Washington) vÏnovanÈ d˘chodovÈ reformÏ v USA. DopolednÌ blok byl zakonËen prezentacÌ n·zor˘ ze strany p¯edstavitel˘ penzijnÌch fond˘ a pojiöùoven, »eskomoravskÈ konfederace odborov˝ch svaz˘ a Svazu pr˘myslu a dopravy »R. Semin·¯ p¯ispÏl k zÌsk·nÌ nov˝ch informacÌ z okolnÌch zemÌch, kter˝mi je moûnÈ se inspirovat. Petra Brabcov·

Medzin·rodn· konferencia: Postponement of Childbearing in Europe 1. ñ 3. 12. 2005, ViedeÚ1) Organiz·tormi stretnutia boli Vienna Institute of Demography (VID), Univerzita Bocconi v Mil·ne a IIASA v spolupr·ci s pracovnou skupinou Second Demographic transition in Europe pod EAPS2). TÈma konferencie bola nanajv˝ö aktu·lna, o Ëom svedËÌ ˙Ëasù stovky odbornÌkov a najm‰ prezent·cie popredn˝ch odbornÌkov v oblasti v˝skumu plodnosti v r·mci demografie (Bongaarts, Billari, McDonald, Toulemon a ÔalöÌ). TÈma odkladania plodnosti do vyööieho veku (nielen) v eurÛpskych krajin·ch bola poÚat· v öirokom z·bere. ZnaËn˝ dÙraz bol venovan˝ ot·zke merania odkladania plodnosti do vyööieho veku a konötrukcie vhodn˝ch ukazovateæov, priËom tejto ot·zke bol venovan˝ cel˝ prv˝ blok konferencie. Popri ot·zke vyËÌslenia odkladania plodnosti a dopadov na miery plodnosti ËiastoËne ust˙pila do ˙zadia ot·zka definÌcie odkladania plodnosti. Kedy mÙûeme hovoriù o odkladanÌ plodnosti? Existuje vÙbec odkladanie plodnosti do vyööieho veku? Toulemon sa vr·til ku Calotovej definÌcii odkladania plodnosti: o odkladanÌ mÙûeme hovoriù len pokiaæ s˙ pÙrody neuskutoËnenÈ v niûöom veku skutoËne len odloûenÈ a neskÙr dÙjde k ich realiz·cii. Pokiaæ sa podstatn· Ëasù pÙrodov neuskutoËnÌ, nemÙûeme hovoriù o odkladanÌ plodnosti, ale jedn· sa pravdopodobne o in˝ proces. Naproti tomu Billari sa vr·til k öiröiemu poÚatiu problÈmu: narastaj˙ci priemern˝ vek pri pÙrode prvÈho dieùaùa je dostatoËn˝m indik·torom odkladania plodnosti. 1) Program konferenie, ppt prezent·cie a niektorÈ Ël·nky je moûnÈ n·jsù na: http//:www.oeaw.ac.at/vid/meeting_postponement_prog.shtml, niektorÈ prÌspevky bud˙ vo forme Ël·nkov publikovanÈ vo Vienna Yearbook of Population Research 2006: Postponement of childbearing. 2) Link: http//:www..eaps.nl/activities/wgcurr/2ndtransition.html

O odkladanie by sa nejednalo, len pokiaæ by sa objavil n·rast preferenciÌ bezdetnosti, Ëo sa zatiaæ neudialo a podiely æudÌ, ktorÌ chc˙ ostaù dobrovoæne celoûivotne bezdetnÌ, s˙ v eurÛpskych krajin·ch st·le nÌzke. Obe definÌcie sa opieraj˙ o makro pohæad a neobjavila sa problematika (seba)definovania odkladania plodnosti na mikro˙rovni ñ priamo individu·lnymi aktÈrmi, respondentmi v˝skumov. Jednou z hlavn˝ch tÈm bol dopad odkladania plodnosti na jej ˙roveÚ v bud˙cnosti. Priestor bol venovan˝ rÙznym modelom reûimov plodnosti podæa veku a ich moûn˝m dopadom na celkov˙ ˙roveÚ plodnosti (Goldstein, Lutz). V s˙vislosti s dÙsledkami odkladania plodnosti bol zaraden˝ blok zameran˝ na bio-medick˙ dimenziu zvyöuj˙ceho sa veku matiek. V troch predn·ökach boli diskutovanÈ metÛdy a limity asistovanej reprodukcie, problematika vekovÈho reûimu plodivosti ûien a biologickÈ rizik· s˙visiace s vyööÌm vekom primip·r. Objektom diskusie boli predovöetk˝m ûeny, priËom problematika rast˙cej infertility muûov zostala len okrajovou tÈmou. Typicky demografickej tÈme ñ preferenci·m a intenci·m ñ bol venovan˝ jeden blok, v r·mci ktorÈho bola veæmi zaujÌmav· öt˙dia Rity-Testy a Toulemona, ktorÌ sk˙mali pomocou opakovanÈho zisùovania naplnenie intenciÌ z prvej vlny v˝berovÈho zisùovania. Do öiröieho kontextu spoloËensk˝ch procesov zasadili sk˙man˙ problematiku prÌspevky zameranÈ sa vplyv globaliz·cie, ekonomickÈho v˝voja, harmoniz·cie particip·cie na trhu pr·ce a materstva a spoloËensk˝ch zmien v krajin·ch strednej a v˝chodnej EurÛpy (Liefbroer, van Imhoff; Blossfeld; SpÈder, Kapit·ny; Koeppen). Prekvapivo mal˝ priestor a z·ujem bol v porovnanÌ s dÙrazom na meranie a dÙsledky odkladania plodnosti venovan˝ prÌËin·m tohoto procesu. ZdÙrazÚovan˝mi boli hlavne biologicko-fyziologickÈ aspekty, ekonomickÈ prÌËiny (v˝voj na trhu pr·141


ce, problematika aktÌvnej particip·cie ûien na trhu pr·ce), soci·lne procesy (problÈm anÛmie a vplyv neistoty na v˝voj v post-komunistick˝ch krajin·ch). Predovöetk˝m v prezentovan˝ch posteroch bol viac zdÙraznen˝ mikro-pohæad na problematiku. PrezentovanÈ bolo mnoûstvo kvalitatÌvnych a kombinovan˝ch öt˙diÌ, ktorÈ sa snaûia zodpovedaù na ot·zky, preËo mladÌ EurÛpania odkladaj˙ rodiËovstvo do vyööieho veku, pr·ve z pohæadu soci·lnych aktÈrov. Z·ver konferencie bol venovan˝ populaËn˝m politik·m a (ne) moûnosti t˝chto politÌk ovplyvniù v˝voj plodnosti. McDonald, Demeny, Neyer pred-

stavili svoje predstavy akÈ politiky maj˙ na z·klade naöich poznatkov n·dej na ˙spech. Konferencia predstavila problematiku odkladania plodnosti do vyööieho veku v öirokom z·bere s˙ËasnÈho v˝skumu plodnosti. V z·vere organiz·tori zdÙraznili, ûe v prÌpade odkladania plodnosti sa jedn· o dlhodob˝ proces a†s˙ËasnÈ trendy v† krajin·ch EurÛpy nenaznaËuj˙, ûe trend odkladania rodiËovstva do vyööieho veku sa v bud˙cnosti zmenÌ. Krajiny sa musia pripraviù na oËak·vanÈ dÙsledky nÌzkej plodnosti. Michaela PotanËokov·

Studenti demografie, Mal· Sk·la a region·lnÌ populaËnÌ v˝voj na severu »ech V poslednÌch letech se na Malou Sk·lu postupnÏ vracÌ demografie. Obec, kde se za ˙Ëasti p¯ednÌch svÏtov˝ch demograf˘ a posluchaË˘ ze Ëty¯ desÌtek zemÌ uskuteËnilo v letech 1991 aû 1996 öest roËnÌk˘ Mezin·rodnÌ letnÌ ökoly demografie a geodemografie a nÏkolik dalöÌch odborn˝ch akcÌ zamÏ¯en˝ch na demografickou a soci·lnÏ geografickou problematiku, p¯ivÌtala poË·tkem ledna v po¯adÌ jiû 4. studentsk˝ semin·¯ region·lnÌ demografie. Semin·¯ s pracovnÌm n·zvem SeveroËesk· oblast: obyvatelstvo, regiony, obce a rozvoj byl organizov·n katedrou demografie a geodemografie P¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty Univerzity Karlovy v Praze ve dnech 5.ñ7. ledna 2006. Jeho jedn·nÌ se ˙Ëastnilo 16 student˘ navazujÌcÌho magisterskÈho a doktorskÈho studia demografie, t¯i pedagogovÈ, vËetnÏ dvou z·stupc˘ TechnickÈ univerzity v Liberci, a dvÏ absolventky albertovskÈ demografie p˘sobÌcÌ v LibereckÈm kraji ve struktur·ch st·tnÌ statistiky ñ v »eskÈm statistickÈm ˙¯adu a v ⁄stavu zdravotnick˝ch informacÌ a statistiky. Na semin·¯i zaznÏlo celkem 12 p¯ÌspÏvk˘ vÏnovan˝ch r˘zn˝m ot·zk·m a souvislostem populaËnÌho v˝voje na ˙zemÌ ⁄steckÈho a LibereckÈho kraje. KromÏ nÏkter˝ch tradiËnÌch demografick˝ch a geodemografick˝ch tÈmat doveden˝ch do region·lnÌ, resp. lok·lnÌ ˙rovnÏ p¯ipravili ˙ËastnÌci takÈ nÏkolik aplikaËnÏ ladÏn˝ch vystoupenÌ spojujÌcÌch demografickÈ podmÌnky a zmÏny s rozvojem specifick˝ch oblastÌ ekonomiky (pracovnÌm trhem, investiËnÌ ËinnostÌ, l·zeÚstvÌm apod.). V dan˝ch geografick˝ch r·mcÌch nebylo moûnÈ opomenout ani d˘sledky odsunu nÏmeckÈho obyvatelstva po druhÈ svÏtovÈ v·lce, tÈma kterÈ prodÏl·v· v demografii svou renesanci, ani ne tak z d˘vod˘ kulturnÌch Ëi politick˝ch, jak by se snad mohlo na prvnÌ pohled zd·t, ale p¯edevöÌm v souvislosti s aktu·lnÌm procesem st·rnutÌ obyvatelstva v pohraniËnÌch regionech republiky. VÏkov· struktura i reûim reprodukce region·lnÌch a lok·lnÌch populacÌ v pohraniËÌ totiû dodnes nese nep¯ehlÈdnutelnÈ stopy populaËnÌch, soci·lnÌch a kulturnÌch zmÏn v ˙zemÌ, 142

kterÈ probÏhly p¯ed öesti desÌtkami let a v letech n·sledujÌcÌch. Vöechny p¯ÌspÏvky mÏly tradiËnÏ dobrou Ëi velmi dobrou odbornou ˙roveÚ, coû odr·ûÌ jak skuteËnost, ûe jejich autory byli posluchaËi navazujÌcÌho magisterskÈho studia demografie, tak takÈ fakt, ûe v pozadÌ semin·¯e stojÌcÌ kurzy Region·lnÌ demografie a Anal˝zy ne˙pln˝ch dat jsou v r·mci studijnÌho programu kurzy voliteln˝mi. NavÌc zmÏna prost¯edÌ a dostatek prostoru pro prezentaci a n·slednou diskusi i n·klady spojenÈ s ˙ËastÌ na semin·¯i nesenÈ z vÏtöÌ Ë·sti samotn˝mi studenty kvalitu v˝stup˘ podporujÌ. V letoönÌm roËnÌku byl takÈ uËinÏn velmi ˙spÏön˝ inovaËnÌ krok, neboù k ˙Ëasti byli poprvÈ pozv·ni obornÌci na danou problematiku z regionu. Pozv·nÌ p¯ijali kolegovÈ z katedry geografie na PedagogickÈ fakultÏ libereckÈ technickÈ univerzity a dvÏ absolventky magisterskÈho studijnÌho programu demografie p˘sobÌcÌ v Liberci. Odbornost a detailnÌ znalost situace v regionu prezentovan· hosty skrze jejich aktivnÌ ˙Ëast v diskusÌch k jednotliv˝m vystoupenÌm v˝znamnÏ p¯ispÏla k velmi ˙spÏönÈmu pr˘bÏhu celÈho semin·¯e. Student˘m tak setk·nÌ poskytlo kromÏ vhodnÈho prostoru pro prezentaci v˝sledk˘ vlastnÌho v˝zkumu tÈû p¯Ìleûitost k bliûöÌmu sezn·menÌ se s jednÌm z region˘ »eska a k nav·z·nÌ nov˝ch odborn˝ch kontakt˘. Za velmi p¯Ìnosnou lze povaûovat takÈ v˝mÏnu zkuöenostÌ s absolventy stejnÈho studijnÌho oboru, kte¯Ì jiû majÌ za sebou kratöÌ Ëi delöÌ p˘sobenÌ v praxi. PozitivnÌ ohlas akce mezi studenty to potvrzuje a je souËasnÏ stimulem i jist˝m z·vazkem pro organiz·tory. P¯ÌötÌ, jiû 5. studentsk˝ semin·¯ Region·lnÌ demografie by se mÏl na MalÈ Sk·le uskuteËnit v z·vÏru prvnÌho nebo druhÈho lednovÈho t˝dne v roce 2007. K ˙Ëasti budou pozv·ni posluchaËi p¯Ìbuzn˝ch studijnÌch program˘ z vysok˝ch ökol v celÈ »eskÈ republice a jako hostÈ jejich uËitelÈ a z·stupci praxe. Tom·ö KuËera

P¯ehledy CO JE AUTOMATIZOVAN… K”DOV¡NÕ PÿÕ»IN SMRTI Data o ˙mrtnosti podle p¯ÌËin smrti jsou Ëasto pouûÌvan· pro mezin·rodnÌ srovn·nÌ zdravotnÌ ˙rovnÏ jednotliv˝ch populacÌ. Je zde tedy pot¯eba kvalitnÌch a srovnateln˝ch ˙daj˘. V˝sledn· kvalita tÏchto ˙daj˘ z·visÌ 1) na certifikaci, tj. zaznamen·v·nÌ p¯ÌËin smrti lÈka¯em na LÈka¯skÈ osvÏdËenÌ o p¯ÌËinÏ smrti, a 2) na kÛdov·nÌ, tj. v˝bÏru z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti podle pravidel stanoven˝ch SvÏtovou zdravotnickou organizacÌ (WHO). Homogenita kÛdovacÌch procedur podle urËitÈho standardu je tak jednÌm z hlavnÌch aspekt˘ produkce kvalitnÌch a mezin·rodnÏ srovnateln˝ch dat o ˙mrtnosti podle p¯ÌËin smrti. Jednotnost v˝bÏru z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti lze ze znaËnÈ mÌry zajistit skrze pouûÌv·nÌ systÈmu automatizovanÈho kÛdov·nÌ (ACS; z angl. Automated Coding System). Statistika ˙mrtnosti je v souËasnÈ dobÏ zaloûena p¯edevöÌm na konceptu z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti, kter· je SvÏtovou zdravotnickou organizacÌ definov·na jako a) choroba nebo trauma, kter· inicializovala ¯etÏzec chorobn˝ch stav˘ p¯Ìmo vedoucÌch k smrti nebo b) okolnosti p¯Ìhody nebo n·silÌ, kterÈ p¯ivodily smrtelnÈ poökozenÌ. V˝bÏr z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti je zaloûen na diagnÛz·ch uveden˝ch lÈka¯em, kter˝ ohled·val mrtvÈho a vyplÚoval LÈka¯skÈ osvÏdËenÌ o p¯ÌËinÏ smrti (u n·s na Listu o prohlÌdce mrtvÈho, na jehoû z·kladÏ je matriËnÌm ˙¯adem vyhotoveno statistickÈ hl·öenÌ o ˙mrtÌ, kterÈ zpracov·v· »esk˝ statistick˝ ˙¯ad). V˝bÏr se ¯ÌdÌ pravidly a pokyny WHO a v p¯ÌpadÏ manu·lnÌho kÛdov·nÌ je prov·dÏn kÛdovaËi. Pro tuto Ëinnost je t¯eba d˘kladnÈ a obs·hlÈ zaökolenÌ a praktickÈ zkuöenosti. LÈka¯skÈ osvÏdËenÌ o p¯ÌËinÏ smrti a pravidla pro kÛdov·nÌ LÈka¯skÈ osvÏdËenÌ je uspo¯·d·no tak, aby usnadnilo v˝bÏr z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti. V Ë·sti I se zaznamen·v· ¯etÏzec p¯ÌËin p¯Ìmo vedoucÌch ke smrti, Ë·st II slouûÌ k uv·dÏnÌ stav˘ sice p¯ispÌvajÌcÌch ke smrti, ale bez vztahu k z·kladnÌmu ¯etÏzci. LÈka¯ vyplÚujÌcÌ LÈka¯skÈ osvÏdËenÌ o p¯ÌËinÏ smrti tak musÌ s·m rozhodnout, kterÈ choroby bezprost¯ednÏ vedly ke smrti a uvÈst p¯edchozÌ stavy, kterÈ bezprost¯ednÌ p¯ÌËinu zp˘sobily. P¯i spr·vnÏ vyplnÏnÈm OsvÏdËenÌ by tak z·kladnÌ p¯ÌËina smrti mÏla b˝t uvedena na nejniûöÌm ¯·dku Ë·sti I. NicmÈnÏ aplikacÌ pravidel WHO pro v˝bÏr m˘ûe dojÌt k tomu, ûe je jako z·kladnÌ p¯ÌËina urËena jin· p¯ÌËina. Pravidla stanovujÌ jednotnÈ postupy pro v˝bÏr a zakÛdov·nÌ z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti ze vöech stav˘ uveden˝ch na OsvÏdËenÌ. Pokud je uvedena vÌce neû jedna p¯ÌËina a OsvÏdËenÌ je spr·vnÏ vyplnÏno, je aplikov·na Obecn· z·sada (General Principle). Jestliûe vöak nem˘ûe b˝t Obecn· z·sada pouûita, kÛduje se podle dalöÌch 3 pravidel v˝bÏru (Pravidlo 1 aû 3), nap¯. p¯i situaci, kdy je na nejniûöÌm uûitÈm ¯·dku uvedena vÌce neû jedna p¯ÌËina (Pravidlo 1) nebo jestliûe je posloupnost p¯ÌËin smrti uvedena obr·cenÏ (Pravidlo 2) nebo jestliûe je p¯ÌËina vybr·na Obecnou z·sadou Ëi Pravidlem 1 nebo 2 p¯Ìm˝m n·sledkem jinÈho stavu uvedenÈho kdekoli na OsvÏdËenÌ (Pravidlo 3). D·le se aplikujÌ modifikaËnÌ pravidla (Pravidlo A aû F), kter· pom·hajÌ p¯i v˝bÏru a zakÛdov·nÌ ñ vybran· p¯ÌËina smrti na z·kladÏ ObecnÈ z·sady a pravidel v˝bÏru totiû nemusÌ vûdy nutnÏ b˝t stavem nejvhodnÏjöÌm a nejinformativnÏjöÌm. Pravidlo A ñ PokroËil˝ vÏk a jinÈ nep¯esnÏ vymezenÈ stavy ñ ¯eöÌ situace, kdy je podle ObecnÈ z·sady vybr·na nejasnÏ definovan· p¯ÌËina (nap¯. senilita) a na OsvÏdËenÌ se z·roveÚ vyskytuje i jin· p¯ÌËina. Od tÈto nejasnÏ urËenÈ p¯ÌËiny je pak odhlÈdnuto a znova se prov·dÌ v˝bÏr. Pravidlo B ¯eöÌ stejn˝m zp˘sobem trivi·lnÌ stavy. DalöÌ modifikaËnÌ pravidlo (Pravidlo C ñ Vazba) vede nap¯. k tomu, ûe doch·zÌ ke spojenÌ vÌce p¯ÌËin v jeden kÛd. P¯Ìklad: je uvedena nepr˘chodnost st¯ev jako d˘sledek femor·lnÌ hernie. Z·kladnÌ p¯ÌËinou smrti je pak femor·lnÌ k˝la s nepr˘chodnostÌ st¯ev. Pravidlo D je nazvanÈ Specifita a aplikuje se tehdy, jestliûe je na OsvÏdËenÌ spolu s vybranou p¯ÌËinou uvedena z·roveÚ specifiËtÏjöÌ p¯ÌËina ñ zakÛduje se ta informativnÏjöÌ. DalöÌ pravidlo ¯eöÌ ËasnÈ a pozdnÌ stadium onemocnÏnÌ (Pravidlo E) ñ pokud jsou uvedena obÏ stadia, vybere se to pokroËilejöÌ. PoslednÌ modifikaËnÌ pravidlo (Pravidlo F ñ N·sledky) se uplatÚuje p¯i situacÌch, kdy je z¯ejmÈ, ûe smrt nastala v d˘sledku rezidu·lnÌch ˙Ëink˘ urËitÈho stavu, kÛduje se pak Ñn·sledekì p¯ÌsluönÈho stavu. DÌl II. MKN-10 je InstrukËnÌ p¯ÌruËka obsahujÌcÌ kromÏ jinÈho z·kladnÌ pokyny pro kÛdov·nÌ, pravidla v˝bÏru a modifikaËnÌ pravidla, vËetnÏ p¯Ìklad˘, p¯ehled˘ vazeb (pro pravidlo C) a kÛd˘, kterÈ se nesmÌ pouûÌvat ke kÛdov·nÌ z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti. NenÌ vöak zde ˙pln˝ v˝Ëet moûn˝ch kauz·lnÌch vztah˘ mezi dvÏma p¯ÌËinami, tj. zda stav A mohl zap¯ÌËinit stav B. 143


Obr. 1 Mezinárodní formulář Lékařského osvědčení o příčině smrti (The international form for Medical Certification of Cause of Death)

Americk˝ systÈm automatizovanÈho kÛdov·nÌ p¯ÌËin smrti: Mortality Medical Data System Software Mortality Medical Data System Software (MMDS) byl prvnÌm systÈmem tohoto druhu uûÌvan˝ pro statistiku ˙mrtnosti. Vyvinul ho National Center for Health Statistics (NCHS) a prvnÌ Ë·st ñ ACME ñ byla poprvÈ pouûita pro data za rok 1968. DalöÌ komponenty systÈmu byly vyvinuty v po¯adÌ: TRANSAX, MICAR a SuperMICAR. ACME byl vytvo¯en s tÏmito t¯emi cÌly: 1) pouûÌv·nÌ softwaru (kter˝ m˘ûe b˝t modifikov·n a aktualizov·n) obsahujÌcÌho sadu p¯esnÏ dan˝ch pravidel a vztah˘ pro v˝bÏr z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti; tento v˝bÏr m· b˝t prov·dÏn vÌce konzistentnÏ neû v p¯ÌpadÏ manu·lnÌho v˝bÏru, 2) zjednoduöit vstupnÌ data a tÌm snÌûit n·klady na ökolenÌ pracovnÌk˘ prov·dÏjÌcÌch kÛdov·nÌ a 3) produkovat data nejen o z·kladnÌ p¯ÌËinÏ smrti, ale rovnÏû data o sdruûen˝ch p¯ÌËin·ch (z angl. multiple cause data). Program ACME vyhovÏl dvÏma tÏmto dÌl˘m ñ prvnÌmu a t¯etÌmu. Instrukce pro spr·vnÈ vstupy do ACME jsou totiû nejmÈnÏ tak komplexnÌ, jako je samotnÈ kÛdov·nÌ z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti. NicmÈnÏ v˝hody vypl˝vajÌcÌ ze dvou dosaûen˝ch bod˘ vedly k obh·jenÌ zavedenÌ novÈho systÈmu kÛdov·nÌ. ACME (Automated Classifiaction of Medical Entities) P¯i zpracov·nÌ p¯ÌËin smrti v ACME se aplikujÌ stejn· pravidla pro v˝bÏr z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti jako p¯i manu·lnÌm kÛdov·nÌ. Automatizovan˝ systÈm se zakomponovan˝mi jasnÏ urËen˝mi pravidly vöak eliminuje rozdÌly mezi pracovnÌky prov·dÏjÌcÌmi v˝bÏr a kÛdov·nÌ, kterÈ jsou nevyhnutelnÈ. Vstupy do ACME jsou kÛdy vöech stav˘ uveden˝ch na LÈka¯skÈm osvÏdËenÌ o p¯ÌËinÏ smrti, vËetnÏ jejich pozice. Ta je p¯i uplatÚov·nÌ pravidel z·sadnÌ. P¯i zad·v·nÌ vstup˘ do ACME je ale t¯eba uvaûovat mnoho detailnÌch instrukcÌ popsan˝ch v NCHS manu·lu (nÏkolik set stran). Pravidla pro v˝bÏr jsou uplatÚov·na prost¯ednictvÌm tzv. rozhodovacÌch tabulek (ACME decision tables), kterÈ poskytujÌ ˙pln˝ v˝Ëet vöech vztah˘ mezi onemocnÏnÌmi (obsaûen˝mi v MKN), jenû je pot¯eba pro aplikaci pravidel v˝bÏru z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti. Nap¯. pro uplatnÏnÌ ObecnÈ z·sady je t¯eba vÏdÏt, zda onemocnÏnÌ A m˘ûe Ëi nem˘ûe zap¯ÌËinit onemocnÏnÌ B. Tyto informace jsou pr·vÏ uloûeny v rozhodovacÌch tabulk·ch, kterÈ obsahujÌ vöechna moûn· Ñp·rov·nÌì stavu A s ostatnÌmi stavy, kterÈ m˘ûe zp˘sobit. CelkovÏ existuje 7 rozhodovacÌch tabulek: A. p¯ÌpustnÈ MKN kÛdy pro sdruûenÈ p¯ÌËiny smrti a z·kladnÌ p¯ÌËinu smrti; B. p¯ÌpustnÈ MKN kÛdy pro sdruûenÈ p¯ÌËiny; C. neplatnÈ MKN kÛdy pro sdruûenÈ p¯ÌËiny smrti a z·kladnÌ p¯ÌËinu smrti; D. kauz·lnÌ vztahy: Obecn· z·sada a Pravidlo 1 a 2; E. modifikaËnÌ tabulky: pravidlo 3, A, C a D; F. d˘vody pro ambivalentnÌ vztahy v modifikaËnÌch tabulk·ch (tzv. maybies); G. konverze kÛd˘ (NCHS vytvo¯il pro pot¯eby ACME nÏkolik 5mÌstn˝ch kÛd˘); H. Trivi·lnÌ stavy. RozhodovacÌ tabulky byly vyvinuty NCHS na z·kladnÏ zkuöenostÌ manu·lnÌho kÛdov·nÌ a jako v˝sledek pravidelnÈho nez·vislÈho ovÏ¯ov·nÌ. S ohledem na novÈ informace o vazb·ch mezi onemocnÏnÌmi jsou tabulky periodicky aktualizov·ny, reagujÌ takÈ na novÈ p¯ÌËiny (nap¯. HIV). Program ACME je v souËasnosti povaûov·n de facto za mezin·rodnÌ standard automatizovanÈho systÈmu kÛdov·nÌ z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti. 144

P¯ehledy

TRANSAX (TRANSlation of AXis) Jak jiû bylo uvedeno, jednÌm z cÌl˘ zavedenÌ ACS byla produkce statistiky ˙mrtnosti na z·kladÏ sdruûen˝ch p¯ÌËin smrti. Statistika ˙mrtnosti je standardnÏ zaloûena (publikov·na a analyzov·na) na z·kladnÌ p¯ÌËinÏ smrti. »asto jsou vöak lÈka¯em na OsvÏdËenÌ poskytov·ny dalöÌ cennÈ diagnostickÈ informace jako p¯ÌËiny p¯ispÌvajÌcÌ ke smrti. KÛdov·nÌ sdruûen˝ch p¯ÌËin smrti spoËÌv· v zakÛdov·nÌ vöech p¯ÌËin smrti uveden˝ch na hl·öenÌ o ˙mrtÌ Ë·sti I i Ë·sti II. Pot¯eba dat ˙mrtnosti nejen podle z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti se st·v· st·le aktu·lnÏjöÌ v souvislosti s nab˝v·nÌm na v˝znamu chronick˝ch onemocnÏnÌ a populaËnÌho st·rnutÌ ñ nÏkolik p¯ÌËin m˘ûe vÈst k ˙mrtÌ a st·v· se obtÌûnÈ vybrat pouze jednu jako z·kladnÌ p¯ÌËinu smrti. Jako doplnÏk k ACME byl koncem 70. let vyvinut TRANSAX, systÈm, kter˝ produkuje sdruûenÈ p¯ÌËiny smrti. Program TRANSAX pracuje se stejn˝mi vstupy jako ACME a generuje dva typy v˝stup˘ pro anal˝zu ˙mrtnosti. PrvnÌ z nich zachov·v· diagnostick˝ detail a umÌstÏnÌ p¯ÌËin na OsvÏdËenÌ a je vyuûiteln˝ zvl·ötÏ pro anal˝zu certifikaËnÌch procedur z lÈka¯skÈho hlediska (jedn· se vlastnÏ o vstupy do ACME). Druh˝ p¯Ìstup odr·ûÌ vztahy mezi vöemi uveden˝m stavy (linkuje souvisejÌcÌ p¯ÌËiny) a odstraÚuje rozpory, duplicity a nadbyteËnÈ p¯ÌËiny. Je tak vhodnÏjöÌ pro anal˝zu ˙mrtnosti. MICAR (Mortality Medical Indexing, Classification and Retrieval) Program MICAR byl v USA zaveden v roce 1990 a mÏl splÚovat, v poË·teËnÌ f·zi zavedenÌ ACS nedosaûen˝ cÌl, a sice redukci n·klad˘ p¯i po¯izov·nÌ vstupnÌch dat. PracovnÌci zad·vajÌcÌ data do MICAR pot¯ebujÌ pouze rozumÏt z·kladnÌ terminologii a konceptu kÛdov·nÌ sdruûen˝ch p¯ÌËin. Vstupy do MICAR jsou buÔ standardizovanÈ texty diagnÛz nebo tzv. ERNs (entity reference numbers). Standardizovan˝ text onemocnÏnÌ nenÌ vûdy p¯esnÏ ten, kter˝ je uveden na OsvÏdËenÌ, ale ten, kter˝ je uveden v MICAR slovnÌku (p·r set tisÌc pojm˘; soubor ERNs je detailnÏjöÌ neû kÛdy MKN: MKN-10 obsahuje okolo 12 tis. 4mÌstn˝ch kÛd˘). Nap¯. jestliûe je na OsvÏdËenÌ zaps·no Ñcancer of the lungì (rakovina plic), slovnÌk MICAR akceptuje pouze vyj·d¯enÌ ÑLung cancerì. Je tedy t¯eba upravit vstupy do tÏchto standardizovan˝ch n·zv˘. Jinou situacÌ je nap¯., jestliûe je uvedeno Ñcancer of lung and liverì, oper·tor musÌ text rozklÌËovat na dva z·znamy Ñlung cancerì a Ñliver cancerì. Kaûd˝ z·znam je asociov·n s ËÌslem nazvan˝m ERN. ERN je jednoduch˝ 6mÌstn˝ kÛd pro p¯ÌËinu smrti jako vstupu do zpracov·nÌ. ERNs jsou NCHS p¯i¯azov·ny postupnÏ (prvnÌch 200 bylo vyhrazeno pro Ëasto se vyskytujÌcÌ stavy) bez vazby na kÛdy MKN (nap¯. ERN pro akutnÌ infarkt myokardu je 000001). Znamen· to, ûe MKN kÛd I21.9 zahrnuje vÌce ERNs, vöechny z nich se vztahujÌ k srdeËnÌm stav˘m popsan˝ch tÌmto kÛdem nebo synonymnÌch s akutnÌm infarktem myokardu. PouûÌv·nÌ meziËl·nkov˝ch ERNs mÌsto MKN kÛd˘ ËinÌ MICAR nez·visl˝ na revizÌch Mezin·rodnÌ klasifikace nemocÌ. P¯evod z·znam˘ o p¯ÌËin·ch smrti uveden˝ch na OsvÏdËenÌ do ERNs probÌh· v prvnÌm modulu ñ MICAR100, druh˝ modul ñ MICAR200 p¯ev·dÌ ERNs pomocÌ specifick˝ch kÛdovacÌch pravidel na MKN kÛdy. SuperMICAR SuperMICAR je poslednÌ modul MMDS a p¯edstavuje vylepöenÌ MICAR. Na rozdÌl od MICAR, kter˝ vyûaduje od oper·tora vyhled·nÌ nebo znalost standardizovanÈho n·zvu onemocnÏnÌ nebo ERN, SuperMICAR povoluje doslovn˝ p¯epis text˘ diagnÛz tak, jak jsou zaznamen·na lÈka¯em vyplÚujÌcÌm OsvÏdËenÌ o p¯ÌËinÏ smrti. Nap¯. jestliûe je lÈka¯em uvedeno Ñcancer of liver and lungì, Super-MICAR s·m rozdÏlÌ tento v˝raz na dva standardizovanÈ v˝razy ñ Ñliver cancerì a Ñlung cancerì akceptovanÈ MICAR. Program SuperMICAR byl v USA zaveden v roce 1993. ⁄pln˝ MMDS se tedy skl·d· ze 4 komponent˘: 1) SuperMICAR, kter˝ p¯ev·dÌ text popisujÌcÌ stav, tak jak je uveden na lÈka¯skÈm OsvÏdËenÌ na standardizovanÈ v˝razy, 2) MICAR, kter˝ p¯ev·dÌ standardizovanÈ v˝razy na kÛdy Mezin·rodnÌ klasifikace nemocÌ a prov·dÌ editov·nÌ, 3) ACME, kterÈ vybÌr· z·kladnÌ p¯ÌËinu smrti, 4) TRANSAX, kter˝ produkuje kÛdy pro anal˝zu sdruûen˝ch p¯ÌËin smrti. Vöechny Ëty¯i Ë·sti mohou b˝t uûÌv·ny samostatnÏ, samoz¯ejmÏ za p¯edpokladu spr·vn˝ch form·t˘ vstupnÌch dat. SytÈm nezpracuje ˙plnÏ vöechny z·znamy, ve Spojen˝ch st·tech programem ACME ˙spÏönÏ projde 98ñ99 % z·znam˘ (zb˝vajÌcÌ musÌ b˝t kÛdov·ny manu·lnÏ), MICAR okolo 90 %, SuperMICAR p¯ibliûnÏ 80 %. Mezi obtÌûnÏji zpracov·vanÈ p¯Ìpady automatizovan˝m systÈmem pat¯Ì zejmÈna tzv. vnÏjöÌ p¯ÌËiny. ZatÌmco pro vyj·d¯enÌ nemocÌ zp˘sobujÌcÌch p¯irozen· ˙mrtÌ se v z·sadÏ pouûÌvajÌ ust·lenÈ lÈka¯skÈ v˝razy, resp. pomÏrnÏ omezen˝ soubor v˝raz˘, kter˝ lze obs·hnout do slovnÌku, vnÏjöÌ p¯ÌËiny jsou Ëasto pops·ny Ñneodborn˝mì jazykem a nelze je tak snadno p¯Ìmo propojit se zabudovan˝m slovnÌkem. 145


P¯i pouûÌv·nÌ automatizovanÈho kÛdov·nÌ p¯ÌËin smrti je tak pot¯eba mÈnÏ kÛdovaË˘, avöak s vysokou ˙rovnÌ odbornosti. OdmÌtnutÈ z·znamy (tzv. rejects) jsou vÏtöinou ty nejkomplikovanÏjöÌ. Language independent systÈm (IRIS) MMDS byl plnÏ uplatnÏn v anglicky mluvÌcÌch zemÌch (USA, SpojenÈ kr·lovstvÌ, Austr·lie, Kanada (MICAR a ACME)), v neanglicky mluvÌcÌch zemÌch lze relativnÏ snadno pouûÌvat pouze ACME, kterÈ je Ñlanguage independentì (pracuje s kÛdy MKN). UûÌv·nÌ ACME bez MICAR m· ale jiû zmÌnÏnÈ problÈmy ñ pro zad·v·nÌ vstup˘ je t¯eba uvaûovat mnoho specifick˝ch instrukcÌ, zatÌmco MICAR aplikuje tato pravidla automaticky. ZemÏ, kterÈ chtÏjÌ pouûÌvat ACME, tak musÌ buÔ aplikovat tyto instrukce manu·lnÏ Ëi zakomponovat funkce MICAR do jejich vlastnÌho softwaru. Panuje obecn· shoda, ûe pouûÌv·nÌ obou modul˘ ACS ñ modulu pro kÛdov·nÌ na z·kladÏ textovÈho vyj·d¯enÌ p¯ÌËin smrti a modulu pro v˝bÏr z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti, je nejlepöÌ cestou jak docÌlit zkvalitnÏnÌ a srovnatelnosti dat o ˙mrtnosti podle p¯ÌËin smrti. ProblÈm jazyka je st·le tou hlavnÌ p¯ek·ûkou. KaûdÈ slovnÌ vyj·d¯enÌ diagnÛzy v anglickÈm jazyce m· vazbu na Ñentity reference numberì, k tÏmto v˝raz˘m s p¯Ìsluön˝m ERN vöak nelze vûdy najÌt shodn˝ v˝raz v jinÈm jazyce. Pro vy¯eöenÌ tohoto problÈmu a tÌm umoûnÏnÌ rozöÌ¯enÌ uûÌv·nÌ plnÈho systÈmu se Lars Age Johansson (National Board of Health and Welfare ñ ävÈdsko) a GÈrard Pavillon (INSERM ñ Francie) zab˝vajÌ moûnostmi zabudov·nÌ kÛdovacÌch funkcÌ MICAR ÑjazykovÏ-nez·visl˝mì zp˘sobem (z angl. language independent). CÌlem tedy je vyvinout systÈm, kter˝ lze pouûÌvat v zemÌch mluvÌcÌch r˘zn˝mi jazyky (mÏnil by se pouze slovnÌk p¯ÌËin smrti/stav˘) a kter˝ by byl plnÏ kompatibilnÌ s MICAR. SouËasn· idea tohoto programu (p˘vodnÏ auto¯i zam˝öleli jin˝ p¯Ìstup) je zaloûena na p¯edpokladu, ûe vÏtöina MKN kÛd˘ se pojÌ pouze s jednÌm ERN. MKN kÛdy jsou mezin·rodnÌ a jsou definov·ny diagnÛzou v mnoha r˘zn˝ch jazycÌch. Proto se zd· uskuteËniteln˝ vstup do MICAR p¯es MKN kÛdy. ÑZ·vislÈ na jazykuì by pak byly pouze n·rodnÌ mutace slovnÌku Ñtextov· vyj·d¯enÌ diagnÛz s p¯Ìsluön˝mi kÛdy podle Mezin·rodnÌ klasifikace nemocÌì. SystÈm pak p¯evede MKN kÛd na ERN (p¯ev·dÏcÌ tabulky mezi MKN kÛdy a ERNs jsou tvo¯eny ve spolupr·ci s tv˘rci americkÈho systÈmu). MICAR je tak zakomponov·n v samotnÈm systÈmu a produkuje vstupy do ACME, jehoû v˝sledkem jsou pak z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti. BÏhem roku 2005 byl tento software, kterÈ se jmenuje IRIS, testov·n. V˝sledky uk·zaly, ûe i p¯es urËitÈ problÈmy, kterÈ je t¯eba jeötÏ do¯eöit, systÈm funguje. KÛdov·nÌ p¯ÌËin smrti v »eskÈ republice Statistick· data o zem¯el˝ch osob·ch sbÌr· a zpracov·v· »esk˝ statistick˝ ˙¯ad (z·kon Ë. 89/1995 Sb., o st·tnÌ statistickÈ sluûbÏ). LÈka¯, kter˝ ohled·val mrtvÈho vyplÚuje List o prohlÌdce mrtvÈho (LPM), na jehoû z·kladÏ vyplnÌ matriËnÌ ˙¯ad statistickÈ hl·öenÌ o ˙mrtÌ (Obyv 3ñ12). Ta jsou pak zasÌl·na »S⁄ k centr·lnÌmu zpracov·nÌ a kÛdov·nÌ. Jednu kopii LPM by mÏl matriËnÌ ˙¯ad zaslat takÈ krajsk˝m spr·v·m ⁄stavu zdravotnick˝ch informacÌ (⁄ZIS). Listy o prohlÌdce mrtvÈho jsou zde zpracov·v·ny v r·mci ÑInformaËnÌho sytÈmu LPMì, kter˝ vöak neslouûÌ pro tvorbu statistiky zem¯el˝ch, ale pro kontrolnÌ mechanismy v r·mci N·rodnÌho zdravotnickÈho informaËnÌho systÈmu (NZIS). List o prohlÌdce mrtvÈho spravuje Ministerstvo zdravotnictvÌ (MZ), ⁄ZIS jako organizace z¯Ìzen· MZ m· d˘leûitou ˙lohu, pokud jde o obsah LPM. LPM vöak nebyl revidov·n od roku 1966. OddÌl t˝kajÌcÌ se certifikace p¯ÌËin smrti odr·ûÌ strukturu mezin·rodnÌho formul·¯e, avöak v Ë·sti I. je umoûnÏno uvÈst posloupnost pouze t¯ech, nikoli Ëty¯ech, p¯ÌËin vedoucÌch p¯Ìmo ke smrti1). LÈka¯ vyplÚujÌcÌ diagnostickou Ë·st LPM by mÏl vöechny stavy uvÈst jak slovnÏ tak i odpovÌdajÌcÌm kÛdem podle MKN. Anal˝za souËasnÈ praxe certifikace p¯ÌËin smrti vöak ukazuje na ne p¯Ìliö vysokou kvalitu ñ form·lnÏ v »R neexistuje û·dnÈ zaökolov·nÌ lÈka¯˘ a student˘ lÈka¯stvÌ jak vykazovat p¯ÌËiny smrti na LPM, diagnÛzy jsou v nÏkter˝ch p¯Ìpadech öpatnÏ ËitelnÈ, pouûÌvajÌ se i mÈnÏ obvyklÈ zkratky, kter˝m je obtÌûnÈ rozumÏt, objevujÌ se takÈ obr·cenÏ uvedenÈ posloupnosti (z·kladnÌ p¯ÌËina nenÌ uvedena na ¯·dku c/, ale na a/) Ëi ned˘slednÈ rozliöov·nÌ stav˘ p¯Ìmo vedoucÌch k smrti a dalöÌch z·vaûn˝ch stav˘, kterÈ ale nejsou v p¯ÌËinnÈ souvislosti s ˙mrtÌm, aj. To vöe stÏûuje spr·vn˝ v˝bÏr z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti podle pravidel WHO. Z·kladnÌ p¯ÌËina smrti se vybÌr· a kÛduje manu·lnÏ v oddÏlenÌ zpracov·nÌ demografie »eskÈho statistickÈho ˙¯adu (ÑpapÌrov·ì statistick· hl·öenÌ demografick˝ch ud·lostÌ se zde po¯izujÌ do elektronickÈ podoby). V tomto oddÏlenÌ je v souËasnÈ dobÏ zamÏstn·no 16 pracovnic (v minulosti jich bylo i vÌce, nap¯. v lednu 2005 to bylo 23), kÛdujÌ vöechny. Tento systÈm se jevÌ ve srovn·nÌ s dalöÌmi evropsk˝mi zemÏmi jako prakticky ojedinÏl˝. Takto vysok˝ poËet pracovnÌk˘ prov·dÏjÌcÌ v˝bÏr z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti sebou p¯in·öÌ riziko diferenciace postup˘ p¯i kÛdov·nÌ, nap¯. p¯i interpretaci nejednoznaËnÏ vyplnÏnÈho OsvÏdËenÌ, p¯i uplatÚov·nÌ pravidel, pro kterÈ instrukËnÌ p¯ÌruËka neposkytuje vyËerp·vajÌcÌ 1)

ZavedenÌ ËtvrtÈho ¯·dku je pl·nov·no na rok 2008.

146

P¯ehledy

Obr. 2 Část listu o prohlídce mrtvého pro certifikaci příčin smrti (Part of the Death Certificate for cause-of-death certification)

v˝Ëet moûnostÌ a dalöÌ. Kaûd· pracovnice navÌc stabilnÏ zpracov·v· doöl· hl·öenÌ za urËitou Ë·st ˙zemÌ »R (nÏkolik okres˘). ZmÏny nast·vajÌ pouze v p¯ÌpadÏ systÈmov˝ch zmÏn (nap¯. redukce poËtu pracovnic v souvislosti se zruöenÌm hl·öenÌ o stÏhov·nÌ (Obyv 5ñ12). Pokud by rozdÌly mezi jednotliv˝mi pracovnicemi byly v˝znamnÈ, tak by spolu s rozdÌln˝mi certifikaËnÌmi postupy lÈka¯˘ mohly b˝t do urËitÈ mÌry ovlivnÏny i p¯irozenÈ region·lnÌ rozdÌly v ˙rovni ˙mrtnosti na nÏkterÈ skupiny p¯ÌËin smrti. Z·kladnÌ pom˘ckou pro v˝bÏr z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti je InstrukËnÌ p¯ÌruËka, kter· p¯edstavuje druh˝ svazek Mezin·rodnÌ klasifikace nemocÌ a p¯idruûen˝ch zdravotnÌch problÈm˘. PracovnÌci prov·dÏjÌcÌ v˝bÏr z·kladnÌ p¯ÌËiny a jejÌ zakÛdov·nÌ nemajÌ lÈka¯skÈ vzdÏl·nÌ, p¯ibliûnÏ kaûd˝ druh˝ rok je pro nÏ organizov·no jednodennÌ ökolenÌ. äkolenÌ zabezpeËuje ⁄stav zdravotnick˝ch informacÌ a statistiky, jeû spravuje Ëeskou verzi MKN a vykon·v· aktivity s nÌ spojenÈ. Do elektronickÈ podoby se po¯izuje pouze z·kladnÌ p¯ÌËina smrti2). Vzhledem k relativnÏ kr·tkÈ dobÏ archivace papÌrov˝ch hl·öenÌ o ˙mrtÌ (p¯ibliûnÏ 1ñ2 roky) se prakticky nelze zab˝vat kvalitou statistiky p¯ÌËin smrti jako takovou z hlediska certifikace i kÛdov·nÌ, natoû v˝vojem za delöÌ ËasovÈ obdobÌ. ZavedenÌ ACS v »R? Z aktivit Eurostatu (tzv. road map for causes of death3) obsahujÌcÌ takÈ aktivity spojenÈ s automatizovan˝m kÛdov·nÌm, pravideln· jedn·nÌ skupiny zamÏ¯enÈ na statistiku p¯ÌËin smrti, granty Ëi äet¯enÌ o kÛdov·nÌ p¯ÌËin smrti v evropsk˝m zemÌ (1998), v jehoû z·vÏreËnÈ zpr·vÏ je uvedeno 30 doporuËenÌ t˝kajÌcÌ se ACS, p¯iËemû to prvnÌ znÌ ÑpouûÌvat ACSì), aj.) je z¯ejm· snaha o harmonizaci kÛdovacÌch procedur v jednotliv˝ch Ëlensk˝ch zemÌch spoËÌvajÌcÌ v zavedenÌ ACME (zlepöenÌ statistiky p¯ÌËiny smrti je obecnÏ rozdÏleno na 3 oblasti: certifikace, kÛdov·nÌ a diseminace dat). PrvotnÌm z·mÏrem bylo zavedenÌ ACME v Ëlensk˝ch zemÌch do roku 2005. Ze st·t˘ EU se automatizovan˝ systÈm pro kÛdov·nÌ p¯ÌËin smrti v souËasnosti pouûÌv· (podle dostupn˝ch informacÌ) v D·nsku, Francii, MaÔarsku, Lucembursku, Portugalsku, ävÈdsku a zemÌch SpojenÈho kr·lovstvÌ. PouûÌv·nÌ ACS v roce 2006 pl·nuje Irsko, v roce 2007 NÏmecko a Finsko. V˝Ëet tÏchto zemÌ nep¯edstavuje ani polovinu st·t˘ pat¯ÌcÌch do EvropskÈ unie. V »eskÈ republice se p¯i podmÌnce zachov·nÌ souËasnÈ organizace pr·ce pro zpracov·nÌ statistick˝ch hl·öenÌ demografick˝ch ud·lostÌ (tzn. vysokÈho poËtu pracovnÌk˘ prov·dÏjÌcÌ kÛdov·nÌ p¯ÌËin smrti) nejevÌ zavedenÌ pouze ACME z¯ejmÏ jako to ˙plnÏ nejvhodnÏjöÌ ¯eöenÌ. Jak bylo uvedeno, zad·v·nÌ spr·vn˝ch vstup˘ do ACME vyûaduje aplikaci mnoha specifick˝ch instrukcÌ, jejichû uvaûov·nÌ je skoro tak obtÌûnÈ jako v˝bÏr z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti podle pravidel WHO. V˝bÏr z·kladnÌ p¯ÌËiny by sice probÌhal jednotnÏ, potenci·lnÌ diferenciacÌ postup˘ by vöak mohlo b˝t ovlivnÏno zad·v·nÌ vstup˘ do ACME. NicmÈnÏ i tak by v˝sledkem byla z¯ejmÏ lepöÌ data neû p¯i manu·lnÌm kÛdov·nÌ. V˝raznÏjöÌ eliminaci lidskÈho faktoru p¯i kÛdov·nÌ p¯in·öÌ pouûÌv·nÌ ˙plnÈho systÈmu, kdy vstupy jsou p¯ÌËiny a stavy ve znÏnÌ tak, jak je zaznamenal lÈka¯ na OsvÏdËenÌ o p¯ÌËinÏ smrti. Vzhledem k vyvÌjenÌ ÑLanguage independent systemì, kter˝ by rovnÏû mÏl zajiöùovat mezin·rodnÌ sjednocenÌ kÛdovacÌch procedur se jako dalöÌ moûnost jevÌ ÑpoËkat siì na tento systÈm (pozn.: tento systÈm vöak nenÌ zmÌnÏn v tzv. road map, viz v˝öe). Znamenalo by to vytvo2) ⁄ZIS v r·mci zpracov·nÌ LPM kÛduje a po¯izuje p¯ÌËiny smrti uvedenÈ na ¯·dcÌch a, b, c a maxim·lnÏ 3 p¯ÌËiny v Ë·sti II (tzn. tÈmÏ¯ vöechny p¯ÌËiny) a rovnÏû vybÌr· z·kladnÌ p¯ÌËinu, oznaËenou jako p¯ÌËina ⁄ZIS. 3) Road map uv·dÌ p¯ehled pl·novan˝ch aktivit v oblasti certifikace, kÛdov·nÌ a diseminace statistiky ˙mrtnosti podle p¯ÌËin smrti v rozdÏlenÌ na kr·tkodobÈ, st¯ednÏdobÈ a dlouhodobÈ cÌle. Kr·tkodobÈ cÌle (2005-2007) jsou navÌc d·le ËlenÏny na Ñkdoì, Ñkdyì, Ñco je oËek·v·no od Ëlensk˝ch zemÌì a ÑdalöÌ informaceì.

147


¯enÌ pot¯ebnÈho slovnÌku slovnÌch vyj·d¯enÌ diagnÛz a odpovÌdajÌcÌch kÛd˘ podle MKN (tento slovnÌk lze pr˘bÏûnÏ rozöi¯ovat). D˘kladnÏjöÌ zkoum·nÌ hl·öenÌ o ˙mrtÌ, kterÈ p¯ich·zejÌ »S⁄ ke zpracov·nÌ vöak ukazuje znaËnou nejednotnost a problematiËnost vykazov·nÌ p¯ÌËin smrti lÈka¯i, coû by vedlo k vyööÌmu podÌlu z·znam˘, kterÈ by systÈmem neproöly (nezn·mÈ zkratky, kombinace latinsk˝ch a Ëesk˝ch n·zv˘ diagnÛz, diagnÛza napsan· ne˙plnÏ, neËitelnÏ apod.). I kdyû lÈka¯i majÌ uv·dÏt i kÛd onemocnÏnÌ podle MKN, ne vûdy tomu tak je (zejmÈna pokud jde o stavy zaznamenanÈ v Ë·sti II.), kÛd takÈ v nÏkter˝ch p¯Ìpadech neodpovÌd· slovnÌmu vyj·d¯enÌ, z¯ejmÏ nelze za souËasnÈ situace uvaûovat o pr·ci pouze s MKN kÛdy. VylepöenÌ certifikace p¯ÌËin smrti lÈka¯i se tak ukazuje jako velmi d˘leûit˝ p¯edpoklad pro dosaûenÌ kvalitnÌ, ËasovÏ a mezin·rodnÏ srovnatelnÈ statistiky. KvalitnÏjöÌ vstupy tak umoûnÌ snazöÌ aplikaci dalöÌch navazujÌcÌch harmonizaËnÌch postup˘ t˝kajÌcÌ se kÛdov·nÌ z·kladnÌ p¯ÌËiny smrti a sdruûen˝ch p¯ÌËin. Problematika certifikace p¯ÌËin smrti lÈka¯i spad· v podmÌnk·ch »R do p˘sobnosti ⁄ZIS, nÏkter· opat¯enÌ jiû byla zavedena (nap¯. distribuce let·ku poskytujÌcÌho struËn˝ n·vod jak spr·vnÏ a d˘kladnÏ certifikovat p¯ÌËiny smrti lÈka¯˘m), dalöÌ se pl·nujÌ. P¯echodu na ACS by mÏla p¯edch·zet i tzv. p¯emosùovacÌ studie (z angl. bridge code study). P¯emosùovacÌ studie v oblasti kÛdov·nÌ p¯ÌËin smrti obecnÏ znamen· kÛdov·nÌ urËitÈho souboru z·znam˘ alternativnÌmi zp˘soby. TradiËnÏ se tato studie dÏl· pro kvantitativnÌ vyhodnocenÌ vlivu p¯echodu z jednÈ revize MKN na vyööÌ. Mnoho zemÌ (nikoli »R) tak p¯ed zavedenÌm novÈ revize kÛduje vÏtöÌ poËet z·znam˘ jak podle klasifikace a pravidel p¯edchozÌ revize, tak i podle tÈ novÈ. Na z·kladÏ rozdÌl˘ pak lze statisticky vyj·d¯it vliv pouûÌv·nÌ novÈ revize na statistiku ˙mrtnosti podle p¯ÌËin smrti. Tento typ studie je logicky vhodnÈ provÈst rovnÏû p¯i p¯echodu z manu·lnÌho na automatizovanÈ kÛdov·nÌ. Tato zmÏna totiû m˘ûe mÌt relativnÏ podstatn˝ dopad na trendy v ˙mrtnosti4). M˘ûe se uk·zat vliv rozdÌlnÈ interpretace nÏkter˝ch pravidel Ëi vliv ÑzavedenÈì certifikace. NÏkterÈ p¯Ìpady mohou b˝t v danÈ zemi certifikovanÈ urËit˝m zp˘sobem a p¯i automatizovanÈm uplatÚov·nÌ pravidel pro v˝bÏr pro z·kladnÌ p¯ÌËiny m˘ûe dojÌt k naruöenÌ trend˘ v ˙mrtnosti na nÏkterÈ p¯ÌËiny smrti. Zp˘soby certifikace je vöak obecnÏ obtÌûnÈ mÏnit. Literatura Mezin·rodnÌ statistick· klasifikace nemocÌ a p¯idruûen˝ch zdravotnÌch problÈm˘ ñ 10, decenn·lnÌ revize. II. dÌl ñ InstrukËnÌ p¯ÌruËka. Praha: ⁄stav zdravotnick˝ch informacÌ a statistiky »R, 1996. Proceedings of the International Collaborative Effort on Automating Mortality Statistics. Volume I. Centers for Disease Control and Prevention, National Center for Health Statistics. 1999. Proceedings of the International Collaborative Effort on Automating Mortality Statistics. Volume II. Centers for Disease Control and Prevention, National Center for Health Statistics. 2001. Pavillon, GÈrard ñ Coleman, Michel ñ Johansson, Lars Age ñ Jougla, Eric ñ Karduan, Jan. Coding of Causes of Death in European Community. Final report, June 1998. Johansson, Lars Age ñ Pavillon, GÈrard. IRIS: A language independent coding system based on the NCHS system MMDS. Document Tech-CoD/05/12-3, Technical Group Causes of Death, Bonn, 19ñ20 May 2005. Document Tech-CoD/05/10-1 Implementation of ICD10 and ACME, Technical Group Causes of Death, Bonn, 19ñ20 May 2005.

Terezie Kretschmerov·

4)

Nap¯. v Anglii zavedenÌ ACME vy˙stilo v diskontinuitu ve v˝voji ˙mrtnosti na urËitÈ p¯ÌËiny smrti. Interpretace pravidel pouûÌvan· p¯i manu·lnÌm kÛdov·nÌ byla v nÏkter˝ch p¯Ìpadech rozdÌln·, neû je zakomponov·no v programu ACME. ZejmÈna se jednalo o diferenci v pravidlu C (anglick˝ statistick˝ ˙¯ad jej v roce 1984 upravil, coû se projevilo ve zmÏnÏ ˙rovnÏ ˙mrtnosti na nÏkterÈ skupiny p¯ÌËin smrti). Po zavedenÌ automatizovanÈho systÈmu kÛdov·nÌ p¯ÌËin doölo opÏt ke zmÏn·m v trendech ñ v opaËnÈm smÏru neû p¯i ˙pravÏ pravidla C. Jednalo se zejmÈna o nemoci d˝chacÌho ˙strojÌ, diabetes Ëi demence. Jin· v˝razn· zmÏna se t˝kala vnÏjöÌch p¯ÌËin smrti. Tato problematika byla vöak z r˘zn˝ch d˘vod˘ komplikovanÏjöÌ.

148

Bibliografie LANGHAMROV¡, JITKA ñ KA»EROV¡, EVA. Z·klady demografie (p¯ÌruËka ke cviËenÌm). Praha: Oeconomia, 2006. Na zaË·tku letoönÌho roku vyöla skripta pro z·kladnÌ kurs demografie na VäE. ObsahujÌ 10 kapitol. V prvnÌch Ëty¯ech jsou velmi podrobnÏ vysvÏtleny z·kladnÌ demografickÈ pojmy a symboly i vybranÈ demografickÈ ukazatele. KromÏ definice pojm˘ a ukazatel˘ uv·dÏjÌ autorky ¯adu praktick˝ch pozn·mek, jak˝m zp˘sobem zÌsk·v· »esk˝ statistick˝ ˙¯ad prim·rnÌ demografick· data a jak se prov·dÌ v˝poËet hodnot jednotliv˝ch ukazatel˘. P·t· kapitola obsahuje velmi podrobn˝ popis konstrukce vÏkovÈ pyramidy v tabulkovÈm procesoru Excel. Vzhledem k tomu, ûe se jedn· o nestandardnÌ a p¯itom v demografii pomÏrnÏ Ëasto pouûÌvan˝ typ grafu, povaûuji za velmi p¯ÌnosnÈ, ûe i tato problematika byla do skript za¯azena. DalöÌ dvÏ kapitoly se t˝kajÌ z·kladnÌch metod demografick˝ch v˝poËt˘: standardizace a v˝poËtu ˙mrtnostnÌch tabulek. Osm· kapitola je vÏnov·na populaËnÌm prognÛz·m, coû je jedna z oblastÌ demografie, kter· m· velk˝ v˝znam pro praxi. Je zde vöak pouze struËn˝ popis metodologie populaËnÌch prognÛz. PodrobnÏjöÌ popis tÈto relativnÏ sloûitÈ problematiky by v˝raznÏ p¯es·hl r·mec tÏchto z·kladnÌch skript. Z·vÏreËn· kapitola se t˝k· migrace obyvatelstva. Je to velmi aktu·lnÌ tÈma neboù v˝voj nasvÏdËuje tomu, ûe (alespoÚ v nejbliûöÌch letech, spÌöe Ëi desetiletÌch) v demografickÈm v˝voji obyvatelstva »R i ostatnÌch evropsk˝ch zemÌ bude hr·t migrace st·le v˝znamnÏjöÌ roli. Z·vÏreËnÈ p¯Ìlohy obsahujÌ uk·zky internetov˝ch str·nek »S⁄, tabulky z·kladnÌch charakteristik demografickÈho v˝voje v »R v poslednÌch vÌce neû pades·ti letech i uk·zky nÏkter˝ch formul·¯˘ pouûit˝ch p¯i poslednÌm sËÌt·nÌ lidu v »R. »ten·¯ tak zÌsk· alespoÚ z·kladnÌ informace o praktickÈ str·nce t˝kajÌcÌ se zjiöùov·nÌ statistick˝ch ˙daj˘ o obyvatelstvu »R. Skripta jsou uûiteËnou pom˘ckou nejen pro studenty, ale pro vöechny, kte¯Ì pot¯ebujÌ z·kladnÌ teoretickÈ i praktickÈ informace o demografickÈ problematice. Tom·ö Fiala VESEL¡, RENATA A KOL. Rodina a rodinnÈ pr·vo (historie, souËasnost a perspektivy). Praha: Eurolex Bohemia, 2003, 262 s. Publikace seznamuje Ëten·¯e s pr·vnÌ ˙pravou rodinnÈho pr·va, s p¯edpisy a z·roveÚ rozebÌr· so-

ciologii a psychologii rodiny a historickÈ aspekty rodiny. V ˙vodu J. Padrnos nastiÚuje rodinu jako specifickou soci·lnÌ skupinu, dot˝k· se jejÌho smyslu, jejÌch funkcÌ a cÌl˘ smÏrov·nÌ. R·mcovÏ se zab˝v· problematikou manûelskÈho souûitÌ a vystiûenÌm charakteristick˝ch rys˘ rodiny 90. let 20. stoletÌ a novÈho tisÌciletÌ. Po historickÈm exkursu R. VeselÈ ñ K. Schelleho n·sleduje pas·û o souËasnÈ pr·vnÌ ˙pravÏ rodinnÈho pr·va ñ vznik a z·nik manûelstvÌ, vztahy mezi manûely, urËenÌ rodiËovstvÌ, osvojenÌ, pr·vnÌ ˙prava vztah˘ mezi rodiËi a dÏtmi, vztahy dÌtÏte ke t¯etÌm osob·m, pÏstounsk· pÈËe a svÏ¯enÌ dÌtÏte do v˝chovy jinÈ fyzickÈ osoby, poruËenstvÌ, opatrovnictvÌ, intervence st·tu do vztah˘ mezi rodiËi a dÏtmi (M. Hruö·kov·). Z·vÏreËn· Ë·st je vÏnov·na rozvodovÈmu ¯ÌzenÌ a pÈËi soudu o nezletilÈ (D. ätefancov·) a ochranÏ rodiny prost¯edky trestnÌho pr·va (Z. Sov·k). tes LENDEROV¡, MILENA. Chytila patrola ...aneb prostituce za Rakouska i republiky. Praha: Karolinum, 2002, 223 s. Kniha je rozËlenÏna do ⁄vodu, pojedn·nÌ o pramenech a literatu¯e k dÏjin·m prostituce v Ëesk˝ch zemÌch a do 8 kapitol, v nichû se autorka vÏnuje p¯edevöÌm postoj˘m okolnÌ spoleËnosti k prostituci, p¯iblÌûenÌ prost¯edÌ nevÏstek, jejich klient˘ a kuplÌ¯˘. V poslednÌ 8. kapitole se zab˝v· prostitucÌ a pohlavnÌmi chorobami. Pr·ce vych·zÌ jak z Ëesk˝ch a zahraniËnÌch studiÌ a z dobov˝ch legislativnÌch, lÈka¯sk˝ch a policejnÌch p¯ÌruËek, tak i beletrie a dochovan˝ch statistik, jak dokl·d· p¯ipojen˝ pozn·mkov˝ apar·t. Kniha M. LenderovÈ je objektivnÌm pohledem na vnÌm·nÌ prostituce spoleËnostÌ p¯edevöÌm v 19. a v prvnÌch desetiletÌch 20. stoletÌ. Prost¯ednictvÌm statistik autorka p¯ibliûuje soci·lnÌ prost¯edÌ, z nÏhoû se nevÏstky nejvÌce rekrutovaly a vyuûÌv· je ke studiu jejich mobility. Ukazuje klady a z·pory reglementace uplatÚovanÈ na naöem ˙zemÌ v dobÏ Rakousko-Uherska a abolicionistickÈho p¯Ìstupu k prostituci, kter˝ zvÌtÏzil po vzniku »SR. P¯ijat˝ z·kon Ë. 241 o potÌr·nÌ pohlavnÌch nemocÌ, kter˝ byl schv·len 11. Ëervence 1922, byl prvnÌm aboliËnÌm z·konem ve st¯ednÌ EvropÏ ñ jÌm byla zruöena reglementace prostituce na naöem ˙zemÌ, a takÈ jÌm bylo zak·z·no z¯izov·nÌ a udrûov·nÌ nevÏstinc˘. AbolicÌ se prostituce neodstranila, naopak odpadnutÌ d¯ÌvÏjöÌ zdravotnÌ a policejnÌ kontroly vedlo ke zv˝öenÌ poËtu pohlavnÏ nemocn˝ch. 149


DosavadnÌ zkuöenosti potvrzujÌ, ûe jakÈkoli snahy po vym˝cenÌ prostituce nebyly ˙spÏönÈ a ûe z ¯ady hledisek je ˙ËinnÏjöÌ uplatÚovat v˘Ëi prostituci reglementaci neû abolicionistick˝ p¯Ìstup. Kniha M. LenderovÈ Ëtivou formou a bez moralizov·nÌ poskytuje ucelenÏjöÌ pohled na prostituci, kter· je soci·lnÏ patologick˝m jevem spoleËnosti. Knihu doplÚuje obrazov· p¯Ìloha tvo¯en· fotografiemi nevÏstek, reprodukcemi maleb a kreseb zachycujÌcÌch prost¯edÌ prostituce a dochovan˝mi dobov˝mi dokumenty. Petra Brabcov· NULAND, SHERWIN, B. äpinavÈ ruce (Mikrobi, horeËka omladnic a podivuhodn˝ p¯ÌbÏh Ign·ce Semmelweise). Praha: Argo, 2005, 198 s. V loÚskÈm roce uplynulo 140 let od ˙mrtÌ objevitele p¯ÌËiny horeËky omladnic Ign·ce Semmelweise a nakladatelstvÌ Argo p¯i tÈto p¯Ìleûitosti vydalo knihu o jeho ûivotÏ s p¯ÌznaËn˝m n·zvem äpinavÈ ruce. Ign·c Semmelweis (1818-1865) se narodil v rodinÏ obchodnÌka v hlavnÌm mÏstÏ Uherska ñ BudÏ. Z pÏti dÏtÌ pouze on poruöil rodinnou obchodnickou tradici a po studiu na katolickÈm gymn·ziu se zapsal v roce 1837 na VÌdeÚskou univerzitu nejprve ke studiu pr·v, odkud p¯eöel na medicÌnu. LÈka¯sk· studia dokonËil v roce 1844. Po zamÌtnutÌ û·dosti o mÌsto asistenta na patologickÈ anatomii se zamÏ¯il na porodnictvÌ. Pod dohledem ¯editele ˙stavu patologickÈ anatomie Karla von Rokitanskeho (p˘vodem z »ech) se z˙ËastÚoval pitev ûen, kterÈ zem¯ely na n·sledky gynekologick˝ch obtÌûÌ. PoË·tkem roku 1847 byl jmenov·n asistentem porodnictvÌ VÌdeÚskÈ VöeobecnÈ nemocnice. I. oddÏlenÌ VöeobecnÈ nemocnice bylo tehdy proslulÈ vysokou ˙mrtnostÌ ûen na horeËku omladnic a I. Semmelweis na p¯ÌËinu tohoto ˙mrtÌ p¯iöel n·hodou v souvislosti se smrtÌ p¯Ìtele Jakoba Kolletschka ñ rod·ka z Moravy. Kolletschka byl neöùastnou n·hodou poranÏn studentem p¯i demonstraËnÌ pitvÏ a bÏhem nÏkolika dnÌ zem¯el na celkovou otravu. P¯i pitvÏ se uk·zalo, ûe org·ny zem¯elÈho kolegy vypadaly stejnÏ jako org·ny öestinedÏlek, kterÈ podlehly horeËce omladnic. Zjistil, ûe p¯Ìm˝m zdrojem n·kazy byly öpinavÈ ruce student˘ a lÈka¯˘, kte¯Ì z nemocniËnÌho oddÏlenÌ p¯ech·zeli p¯Ìmo do pitevny, aby zkoumali tÏla zem¯el˝ch ûen. Semmelweis dospÏl k z·vÏru, ûe k likvidaci smrtÌcÌch Ë·stic zp˘sobujÌcÌch otravu krve je t¯eba uûÌt roztoku chloru, uûÌvanÈho do tÈ doby v nemocnicÌch k odstranÏnÌ hnilobnÈho z·pachu. Na¯Ìdil lÈka¯˘m a student˘m um˝v·nÌ rukou v chlÛrovÈm roztoku a ˙mrtnost ûen na horeËku omladnic na I. oddÏlenÌ v˝raznÏ poklesla. Po neshod·ch s vedenÌm vÌdeÚskÈ porodnice se vracÌ do Uher, do Peöti na univerzitu. St·v· se neplacen˝m ¯editelem porodnÌho oddÏlenÌ Nemocnice sv. Ro150

cha, kde zav·dÌ preventivnÌ mytÌ rukou v chlÛrovÈ vodÏ a dezinfekci pouûÌvan˝ch n·stroj˘. V˝sledek je stejn˝ jako ve VÌdni ñ pokles ˙mrtnosti ûen na horeËku omladnic. Neust·lÈ setk·v·nÌ se s nepochopenÌm objevu p¯ÌËin puerper·lnÌ sepse jej nakonec vedlo k seps·nÌ knihy Etiologie, pojem a prevence onemocnÏnÌ puerper·lnÌ sepsÌ (1861), kde se vedle popisu metody jak p¯edch·zet infekci, otev¯en˝m dopisem obr·til na zn·mÈ evropskÈ porodnÌky a vyzval je, aby si i oni osvojili jeho z·sady (doslova napsal ÑI vraûdÏnÌ öestinedÏlek musÌ p¯estat!ì). Avöak i po jeho smrti se mezi lÈka¯i vedly spory zda si m˝t nebo nem˝t ruce, a teprve po 25 letech byl jeho objev vöeobecnÏ uzn·n za platn˝. Kniha B. Sherwina Nulanda, kter· je v˝sledkem jeho 25letÈho z·jmu o osobnost a dÌlo Ign·ce Semmelweise, je doplnÏna bibliografick˝mi pozn·mkami o publikovan˝ch ûivotopisech a z·kladnÌ literatu¯e o horeËce omladnic. Petra Brabcov· Population, 2004, roË. 59, Ë. 3ñ4 (kvÏtenñsrpen); Ë. 5 (z·¯Ìñ¯Ìjen); Ë. 6 (listopadñprosinec). Pa¯Ìû: N·rodnÌ institut demografick˝ch studiÌ (INED). SpoleËn˝m tÈmatem dvojËÌslÌ 3.ñ4. je Antikoncepce a potratovost ve Francii v roce 2000. Po ˙vodu autor˘ (N. Bajos, ñ H. Leridon ñ N. JobSpira), kter˝ shrnuje problematiku vËetnÏ definov·nÌ skupiny Cocon (zkratka Cohorte sur la Contraception), n·sledujÌ p¯ÌspÏvky: N. Razafindratsim ñ N. Kishimb Ztr·ta v kohortÏ Cocon mezi roky 2000 a 2002, C. Rossier ñ H. Leridon Or·lnÌ antikoncepce nebo prezervativ, substituce nebo spojenÌ. Anal˝za antikoncepËnÌch biografiÌ mlad˝ch ûen ve Francii v letech 1978ñ2000, N. Bajos ñ P. Oustry ñ H. Leridon ñ J. Bouyer ñ N. Job-Spira ñ D. Hassoun Soci·lnÌ nerovnost p¯Ìstupu k antikoncepci ve Francii a C. Moreau ñ N. Bajos ñ J. Bouyer Zmatky v ¯eËi zapomenutÌ ñ deklarace IVG (zkratka ñ dobrovolnÈ p¯eruöenÌ tÏhotenstvÌ) v kvantitativnÌ anketÏ u†obecnÈ populace. D. Tabutin a B. Schoumaker se v pomÏrnÏ rozs·hlÈm, zhruba stostr·nkovÈm Ël·nku (sekce Demografie region˘ svÏta) vÏnujÌ svÏtadÌlu Afrika. Auto¯i jej nazvali Demografie Afriky na jih od Sahary v letech 1950 ñ2000. SyntÈza zmÏn a statistick· bilance (jen pro p¯edstavu, jde o 48 st·t˘, 50 zemÌ, kterÈ mÏly v roce 2004 700 miliÛn˘ obyvatel a celkovou rozlohu pohybujÌcÌ se kolem 22 miliÛn˘ km2). Podrobn˝ rozbor demografick˝ch parametr˘, vËetnÏ prognÛzy p¯edpokl·danÈho v˝voje do roku 2040, je doplnÏn hodnocenÌm urbanizace, rozs·hl˝m popisem migrace a imigrace a v˝vojem vzdÏl·nÌ, vË. souËasnÈho stavu analfabetismu. Pr·ce je doprov·zena ¯adou tabulek a graf˘ v textu a sadou p¯Ìlohov˝ch tabulek.

Bibliografie

PodzimnÌ, 5. ËÌslo je z vÏtöÌ Ë·sti vÏnov·no migraci. Aktu·lnÌ tÈma uv·dÌ p¯eklad Ël·nku americk˝ch autor˘ (M. Irvin ñ T. Blanchard ñ C. Tolbert ñ A. Nucci ñ T. Lyson) ProË nÏkte¯Ì neemigrujÌ: dopad v lok·lnÌm kontextu usedlÈho zp˘sobu ûivota v USA. DalöÌ dva p¯ÌspÏvky se zab˝vajÌ demografickou situacÌ Francie. V prvnÌm F. Prioux (SouËasn˝ demografick˝ v˝voj ve Francii) rozebÌr· jednotlivÈ demografickÈ ˙daje o v˝voji poËtu obyvatel a jeho struktu¯e podle vÏku, imigrace, plodnosti, potratovosti, sÚateËnosti a spoluûitÌ (tato Ë·st je nejrozs·hlejöÌ), rozvodovosti, ˙mrtnosti a konËÌ celkov˝m zhodnocenÌm demografickÈ situace Francie. Pr·ce je doplnÏna bohatou tabulkovou p¯Ìlohou. Druh˝ p¯ÌspÏvek X. Therry nazval SouËasn˝ v˝voj imigrace ve Francii a srovn·nÌ s Velkou Brit·niÌ. PodrobnÏ analyzuje imigraci ve Francii v letech 1994ñ2002, tj. jejÌ v˝voj, proces integrace a zmÏny a v˝voj p¯Ìlivu imigrant˘ podle zemÏ p˘vodu (geografickÈ zÛny). P¯edmÏtem jeho z·jmu jsou i motivy imigrace a zmÏny v d˘vodech pobytu.V druhÈ Ë·sti pr·ce autor srovn·v· imigraci Francie a VelkÈ Brit·nie. OddÌl Informace z v˝zkumu obsahuje zpr·vu O p¯ÌpravÏ a testov·nÌ projektu ankety o adopci ve Francii (J. Halifax, C. Villeneuve-Gokalp), kter· se uskuteËnila v roce 2004. DalöÌ p¯ÌspÏvek se zab˝v· zkoum·nÌm ot·zky sbÏru dat a jejich rekonstrukcÌ v rozvojov˝ch zemÌch v p¯ÌpadÏ ukazatele plodnosti ñ OsobnÌ p¯Ìstup k anal˝ze historie plodnosti (B. Schoumaker). T¯etÌ zpr·va Odhad vnit¯nÌ migrace za obdobÌ 1990 ñ1999 a srovn·nÌ s p¯edch·zejÌcÌmi periodami (D. Courgeau, E. Lelievre) tuto Ë·st Ëasopisu uzavÌr·. PoslednÌ, 6. ËÌslo roËnÌku 2004 potvrzuje öirok˝ tematick˝ z·bÏr Ëasopisu ñ mimo tradiËnÌ demografickÈ ot·zky zamÏ¯enÈ na Francii se p¯ÌspÏvky zab˝vajÌ i problematikou Ruska, Indie a Koreje. ⁄vodnÌ p¯ÌspÏvek dvou rusk˝ch a jednoho francouzskÈho autora (A. Avdejev, A. Blum, I. Trojitskaja) SÚatky rusk˝ch rolnÌk˘ v 19. stoletÌ pat¯Ì do oblasti historickÈ demografie. Na p¯Ìkladu t¯Ì vesnick˝ch sÌdel v blÌzkosti Moskvy se badatelÈ mj. zab˝vajÌ vÏkem p¯i sÚatku, vz·jemnou konkurencÌ ovdovÏl˝ch a svobodn˝ch, sezÛnnostÌ sÚatk˘, vlivem religiozity apod. V dalöÌm Ël·nku se G. Pison a N. Couvert zab˝vajÌ FrekvencÌ porod˘ dvojËat ve Francii, tj. p¯edevöÌm vlivem t¯Ì sloûek a to biologie, medicÌny a rodinn˝ch postoj˘. V metodologickÈm materi·lu ExplikativnÌ v˝zkum, aplikace na biografickou anal˝zu X. Bry a P. Antoine spojujÌ faktorovou anal˝zu s obecnou line·rnÌ regresÌ a dÌky tomuto propojenÌ pak prov·dÏjÌ anal˝zu rozvod˘ v Dakaru. Aspekt˘m diskriminace mal˝ch dÏvË·tek v Asii jsou vÏnov·ny dva p¯ÌspÏvky. PrvnÌ ñ Region·lnÌ rozdÌly v diskriminaci a nad˙mrtnosti dÏvË·tek v Indii (P. Arokaiasamy) se zab˝v· podrobnÏ

na pozadÌ kulturnÌho kontextu region·lnÌmi nerovnostmi mezi pohlavÌmi a jejich dopadem na dÏtskou ˙mrtnost. Druh˝ ñ Deficit dÌvek v jiûnÌ Koreji: v˝voj, ˙roveÚ a region·lnÌ rozdÌly je v˝zkumnou zpr·vou z univerzity v Soulu. D. S. Kim se po historickÈm ˙vodu do problÈmu vÏnuje vztahu spoleËnosti v˘Ëi pohlavÌ dÏtÌ a region·lnÌm rozdÌl˘m z hlediska† indexu maskulinity. Z·vÏreËnou Ë·st seöitu tvo¯Ì kritickÈ bibliografie na tÈma identita a etnicita. ldp Population, 2005, roË. 60, Ë. 1 ñ 2 (leden ñ duben); Ë. 3 (kvÏtenñËerven); Ë. 4 (Ëervenecñsrpen). Pa¯Ìû: N·rodnÌ institut demografick˝ch studiÌ (INED). PrvnÌ p¯ÌspÏvek V. de Lucy Francie znovu objevuje ideu rodiny up¯esÚuje podtitul: Propaganda podporujÌcÌ porodnost a rodinu ve ökole a v kas·rn·ch (1920ñ1939), s.13ñ38. Autor podrobnÏ popisuje jakÈ prost¯edky a postupy byly pouûÌv·ny pro öÌ¯enÌ a posÌlenÌ v˝znamu a ˙lohy rodiny v tÈ dobÏ. V Ël·nku NabÌdka potenci·lnÌch manûelstvÌ ve VelkÈ Brit·nii a Spojen˝ch st·tech s podtitulem OcenÏnÌ a diference mezi pohlavÌmi (s. 39ñ70) si anglickÈ autorky M. NÌ Bhrolch·in a W. SigleRusthon kladou ot·zku, zda existujÌ rozdÌly mezi nabÌdkou moûn˝ch manûelstvÌ u muû˘ a ûen liöÌcÌch se vÏkem a zemÌ; jde o hled·nÌ odpovÏdi na fungov·nÌ ÑmanûelskÈho trhuì. A. Desesquellese (Handicap vÏzeÚskÈho prost¯edÌ ve Francii, (s. 71ñ98) seznamuje s v˝sledky ankety uskuteËnÏnÈ ve t¯iceti vÏzeÚsk˝ch za¯ÌzenÌch se zhruba 1300 osobami.Text konËÌ typologiÌ vÏzeÚskÈ populace (handicaps, incapacites, dependance). N·sleduje staù A. PailhÈho PodmÌnky pr·ce. Jak· je ochrana n·mezdnÏ pracujÌcÌch podle vÏku (s. 99ñ125). PoslednÌ Ël·nkem je ⁄mrtnost ve Francii a ve starÈm NÏmecku (NSR) v letech 1950ñ1995. Analogie a divergence (s. 127ñ154) z pera B. Haudidiera. Autor ˙mrtnost obou sousednÌch zemÌ podrobnÏ analyzuje a srovn·v·. Zab˝v· se mj. dÏtskou ˙mrtnostÌ, v˝vojem diferencÌ u jednotliv˝ch diagnÛz, vË. ËlenÏnÌ podle pohlavÌ, vÏnuje pozornost sebevraûd·m, kardio-vaskul·rnÌm nemocem dominujÌcÌm ve Francii a nechybÌ ani srovn·nÌ ve v˝skytu rakoviny. Informaci z v˝zkumu p¯edstavuje Ël·nek I. Schockaerta Pr·ce ûen a plodnost v LatinskÈ Americe (s. 157ñ177). Bibliografick· Ë·st zahrnuje anotace publikacÌ z oblasti mobility a urbanizace. T¯etÌ ËÌslo, kvÏtenñËerven, zahajuje p¯ÌspÏvek A. DesgrÈes du Lou DvojÌ tv·¯ AIDS v subsaharskÈ Africe. Informace partner˘, sexualita a plozenÌ (s. 221ñ242). Autorka seznamuje s v˝sledky 151


svÈho v˝zkumu uskuteËnÏnÈho mezi ûenami na klinice v Abidjanu v Mauret·nii. Pro p¯edstavu o jak˝ problÈm se jedn·, jen uveÔme, ûe z 38 miliÛn˘ osob infikovan˝ch virem HIV ve svÏtÏ ûije 25 miliÛn˘ lidÌ v tomto regionu a z nich 13 miliÛn˘ jsou ûeny. ZajÌmav˝m p¯ÌspÏvkem (Ekonomick· krize a ˙mrtnost. P¯Ìpad Antananarivo 1976ñ2000, s. 243ñ276) je text b˝valÈ studentky univerzity na Madagaskaru D. Waltisperger a pracovnÌka INEDu F. MeslÈho. Auto¯i na p¯ÌkladÏ hlavnÌho mÏsta ostrovnÌho st·tu ñ Madagaskaru ukazujÌ na souvislosti mezi ekonomick˝m v˝vojem a ˙mrtnostÌ. Autorky I. Ville a F. GuÈrin-Pace v p¯ÌspÏvku Dotazov·nÌ po identitÏ: zpracov·nÌ ankety ve Francii (s. 277ñ305) popisujÌ etapy provedenÈho v˝zkumu o konstrukci identity. V dalöÌm Ël·nku se A. Dittgen vÏnuje BydlenÌ a struktu¯e dom·cnostÌ ve v˝voji lok·lnÌ populace (s. 307ñ347) na p¯Ìkladu Pa¯Ìûe za poslednÌch pades·t let. P¯ÌspÏvek je doplnÏn Ëetn˝mi grafy a tabulkami. V jednotliv˝ch kapitol·ch se autor zab˝v· Obyvatelstvem, byty a zp˘soby bydlenÌ, Obyvatelstvem a velikostÌ rodin, Strukturou podle vÏku, pohlavÌ, migrace a bydlenÌ, Rodinou podle druhu bydlenÌ a st·¯Ì bytu. Text konËÌ pohledem na v˝voj obyvatelstva a byt˘ v jednotliv˝ch okresech. Do oddÌlu Informace z v˝zkumu byl za¯azen materi·l Dopad z·kona 1948 na v˝voj rezidenËnÌho bydlenÌ v okolÌ Pa¯Ìûe ñ Ile de France (s. 352ñ366) autorek M. Loiseau a C. Bonvalet. Bibliografie je tentokr·te vÏnov·na problÈm˘m ˙mrtnosti a zdravÌ ñ p¯ÌËin·m v˝voje, faktor˘m nerovnosti. I 4. ËÌslo (Ëervenecñsrpen) zachov·v· tradici Ëasopisu informovat o demografickÈm v˝voji v rozvojov˝ch zemÌch. Tentokr·t je vstupnÌ Ël·nek vÏnov·n RwandÏ, resp. podrobnÈmu popisu demografick˝ch souvislostÌ masakru v roce 1994. Autorka M. Verpoorten z katolickÈ univerzity v Lovani jej nazvala Cena lidskÈho ûivota: za rwandskÈ genocidy: p¯Ìpad provincie Gikongoro (s. 401ñ 439). DalöÌ dva p¯ÌspÏvky se v oddÌle Demografick· konjunktura ve Francii zab˝vajÌ demografick˝mi problÈmy metropolitnÌ Francie. V prvnÌm ñ Nov˝ demografick˝ v˝voj ve Francii F. Prioux (s. 443ñ 487) po sezn·menÌ s v˝sledky sËÌt·nÌ v roce 2004 rozebÌr· imigraci, plodnost, potratovost, sÚatky a ruöenÌ svazk˘ a ˙mrtnost. Mimo grafy a tabulky v textu je Ël·nek doplnÏn Ëtrn·cti podrobn˝mi p¯ehledov˝mi tabulkami. »esk˝ Ëten·¯ zab˝vajÌcÌ se rodinnou politikou jistÏ ocenÌ Ël·nek DvÏ nebo t¯i dÏti? Vliv rodinnÈ politiky a vybran˝ch sociodemografick˝ch faktor˘ (s. 489ñ522). Auto¯i F. Prioux a D. Breton se v nÏm zamÏ¯ujÌ na v˝kon-

152

nost rodinnÈ politiky, kter· letech 1978ñ1982 byla zamÏ¯ena na podporu rodin se t¯emi dÏtmi a srovn·vajÌ ji s ˙rovnÌ plodnosti ve FranciÌ a z·padnÌ EvropÏ. ZajÌmav· je pas·û, kde podrobnÏ rozebÌrajÌ, kdo jsou ti muûi a ûeny, kte¯Ì mÏli t¯etÌ dÌtÏ. V metodologickÈ Ë·sti je za¯azen p¯ÌspÏvek P. Perettiho-Watel Jak zjiöùovat data u populace Ñseropozitiveì ve Francii ? (s. 525ñ549). Informace z v˝zkumu prezentuje materi·l Zranitelnost a ûivot s VIH v Thajsku. Zpr·va o biografickÈm p¯Ìstupu od kolektivu autor˘ z francouzskÈho a thajskÈho demografickÈho institutu veden˝ch SophiÌ Le Coeur (s. 551ñ568). Bibliografick˝ blok je zamÏ¯en na tÈma ñ RozdÌly v p¯Ìstupu k osob·m bez domova (vËetnÏ nap¯. recenzovanÈ knihy ñ Ztroskotanci. S klochardy v Pa¯Ìûi). ldp Standard Country Report: Fertility and Family Surveys in Countries of the ECE Region ñ Sweden. New York, Geneva: United Nations, 1997, 99 s. Publikace je vÏnovan· populaci ävÈdska ñ v nÏkolika kapitol·ch auto¯i popisujÌ ekonomickÈ, soci·lnÌ, kulturnÌ a populaËnÌ trendy tÈto zemÏ. DalöÌ Ë·st je vÏnov·na v˝sledk˘m pr˘zkumu plodnosti a rodiny a v˝hledu do budoucnosti. NejpodrobnÏji jsou rozebÌr·ny v˝sledky v˝zkumu plodnosti a rodiny z n·rodnÌho öet¯enÌ: sloûenÌ dom·cnostÌ, rodiËovsk˝ domov, tvorba a z·nik partnerstvÌ, dÏti, oËek·van· plodnost a vzdÏlanost a zamÏstnanost ûen. Kniha je doplnÏna p¯Ìlohou obsahujÌcÌ mnoûstvÌ tabulek a graf˘. wie RALLU, J.-L. ñ BEDFORD, R. D. ñ SODTER, F. ñ BAUDCHON, G. Population, migration et developpement dans le Pacifique Sud. Paris: UNESCO, 1997, 390 s. OstrovnÌ regiony se Ëasto pot˝kajÌ s intenzivnÌ vnÏjöÌ migracÌ. NavÌc ostrovy vzhledem k omezenÈmu poËtu vnÏjöÌch vliv˘ umoûÚujÌ p¯esnÏjöÌ anal˝zu faktor˘ demografickÈho a ekonomickÈho v˝voje, neû je tomu u kontinent·lnÌch zemÌ. Rozsah a sloûenÌ proud˘ migrace, situace migrant˘ v hostitelsk˝ch zemÌch, n·vraty, migrace v kruhu apod. majÌ hlubokÈ d˘sledky pro zemÏ p˘vodu a ty pak zpÏtnÏ ovlivÚujÌ migraci. Studie dokl·d·, ûe trval˝ v˝voj hostitelskÈho st·tu nem˘ûe b˝t zaloûen˝ jen na migraci m·lo kvalifikovan˝ch osob a m·lo poËetnÈ elitÏ. TAM

revue pro v zkum populaënìho v voje

Recommend Documents