revue pro v zkum populaënìho v voje

2004

3 revue pro v˝zkum populaËnÌho v˝voje

»L¡NKY ñ Terezie Kretschmerov·: V˝voj obyvatelstva »eskÈ republiky v roce 2003 ● Miroslav Hiröl: P¯ÌspÏvky ËeskÈho st·tu rodin·m na n·klady spojenÈ s v˝chovou dÏtÌ ● Michaela PotanËokov·: Zmena prokreatÌvnÈho spr·vania slovensk˝ch ûien po roku 1990 v transverz·lnom a longitudin·lnom pohæade ● Eva KaËerov·: Mezin·rodnÌ srovn·nÌ sezÛnnosti sÚateËnosti ●

S»ÕT¡NÕ LIDU ● RECENZE ● ZPR¡VY ● PÿEHLEDY ● BIBLIOGRAFIE

obsah

»L¡NKY Terezie Kretschmerov·: V˝voj obyvatelstva »eskÈ republiky v roce 2003 ................................... 153 Miroslav Hiröl: P¯ÌspÏvky ËeskÈho st·tu rodin·m na n·klady spojenÈ s v˝chovou dÏtÌ ............... 166 Michaela PotanËokov·: Zmena prokreatÌvnÈho spr·vania slovensk˝ch ûien po roku 1990 v transverz·lnom a longitudin·lnom pohæade ........................................................................... 177 Eva KaËerov·: Mezin·rodnÌ srovn·nÌ sezÛnnosti sÚateËnosti ....................................................... 186 S » Õ T¡ N Õ L I D U Eva »·kiov·: VzdÏl·nÌ a zamÏstnanost v »eskÈ republice podle v˝sledk˘ SLDB 2001 z pohledu gender ....................................................................................................................... 199 RECENZE 1000 let obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ (Milan KuËera) ..................................................................... 205 K¯esùanÈ a ûidÈ jiûnÌ Moravy v letech 1784ñ1850 (Petra Brabcov·) ........................................... 205 CelosvÏtov˝ pokles fertility 1990ñ2000 (VladimÌr Srb) ............................................................... 207 Co jsme zaË, my EvropanÈ (Felix Koschin) ................................................................................... 208 Z P R ¡V Y Z »eskÈ demografickÈ spoleËnosti ñ K zaloûenÌ »eskoslovenskÈ demografickÈ spoleËnosti v roce 1964 ñ P·t· Ëesko-nÏmecko-rakousk· konference o rodinnÈ politice v Sen·tu P»R ñ Rusk· federace: 143,1 mil. obyvatel v roce 2002 ñ Evropsk˝ soud: lidsk˝ plod nem· stejn· pr·va jako narozen˝ ËlovÏk ñ Hisp·nci nejvÏtöÌ etnickou menöinou v USA ñ CelosvÏtov· komise pro migrace ....................................................................................................................... 210 P ÿ E H L E DY MigraËnÌ potenci·l obyvatelstva »R v procesu evropskÈ integrace ñ Pohyb obyvatelstva v »eskÈ republice v roce 2003 podle kraj˘ a okres˘ ñ Pohyb obyvatelstva v »eskÈ republice ve mÏstech nad 20 tisÌc obyvatel v roce 2003 ............................................................................... 215 B I B L I O G R A F I E ..................................................................................................................... 216 N·zory autor˘ se nemusÌ vûdy shodovat se stanovisky redakËnÌ rady.

contents ARTICLES Terezie Kretschmerov·: Population Development of the Czech Republic in 2003 ....................... 153 Miroslav Hiröl: Contributions Provided by the Czech State to Families Raising Children .......... 166 Michaela PotanËokov·: Change in the Pro-creative Behaviour of Slovak Women after 1990 from the Transversal and Longitudinal Points of View ............................................................. 177 Eva KaËerov·: International Comparison of Seasonal Nuptiality ................................................. 186 P O P U L AT I O N C E N S U S Eva »·kiov·: Education and Employment in the Czech Republic as Measured by the Population and Housing Census 2001 from the Gender Point of View .......................... 199 B O O K S A N D P U B L I C AT I O N S Millennium of the population of the Czech Lands (Milan KuËera) .............................................. 205 Christians and Jews in southern Moravia, 1784ñ1850 (Petra Brabcov·) ..................................... 205 Worldwide decrease in fertility 1990ñ2000 (VladimÌr Srb) .......................................................... 207 The Seven Daughters of Eve (Felix Koschin) ................................................................................ 208 REPORT ñ SURVEYS ñ BIBLIOGRAPHY

© »esk˝ statistick˝ ˙¯ad 2004 Vyd·v· »ESK› STATISTICK› ⁄ÿAD ve Studiu GSW, »s. arm·dy 31, 160 00 Praha 6. ÿÌdÌ redakËnÌ rada: Ing. Ji¯ina R˘ûkov·, CSc. (p¯edsedkynÏ redakËnÌ rady), Mgr. VÏra Hruökov·, CSc. (v˝konn· redaktorka), PhDr. Milan Aleö, RNDr. Ludmila Fialov·, CSc., Doc. Ing. Zuzana Finkov·, CSc., Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc., Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc., Ing. Milan KuËera, PhDr. VÏra Kucha¯ov·, CSc., Ing. Jitka Langhamrov·, CSc., Prof. Ing. ZdenÏk PavlÌk, DrSc., Prof. Ing. VladimÌr RoubÌËek, CSc., Doc. RNDr. Jitka Rychta¯Ìkov·, CSc., Doc. Ing. Eduard SouËek, CSc., JUDr. VladimÌr Srb, Ing. Miroslav äimek. Vych·zÌ Ëty¯ikr·t roËnÏ. Informace o p¯edplatnÈm pod·v· a objedn·vky p¯ijÌm· redakce. Adresa redakce: Praha 10 ñ Straönice, Na pades·tÈm 81, PS» 100 82, telefon: 274 052 834, e-mail: [email protected] Informace o p¯edplatnÈm a objedn·vky vy¯izuje firma MYRIS TRADE s. r. o., P. O. Box 2, 142 00 Praha 4. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povolila »esk· poöta, s. p., OdötÏpn˝ z·vod Praha Ë. j. nov 6364/98 ze dne 9. 2. 1998 Sazba, grafickÈ zpracov·nÌ a tisk ñ Studio GSW, »s. arm·dy 31, Praha 6, tel./fax: 233 326 945, e-mail: [email protected] Cena jednoho v˝tisku 33 KË, roËnÌ p¯edplatnÈ 132 KË + poötovnÈ. IndexovÈ ËÌslo 46 465 ï ISSN 0011-8265 ï Reg. zn. MK »R E 4781. Nevyû·danÈ rukopisy se nevracejÌ. »Ìslo 3/2004, roËnÌk 46. Rukopis p¯ed·n tisk·rnÏ 30. 7. 2004. Toto ËÌslo vyölo v ¯Ìjnu 2004.

2004 ï RO»NÕK 46 ï »ÕSLO 3

V›VOJ OBYVATELSTVA »ESK… REPUBLIKY V ROCE 20031) TEREZIE KRETSCHMEROV¡

Population Development of the Czech Republic in 2003 The contribution analyses demographic population development of the Czech Republic in 2003, setting it in long-term population trends. The important changes in demographic behaviour of the Czech population have been less dramatic for several years; nevertheless they were sometimes even more distinct in 2003. Nuptiality was at the lowest level ever recorded, the contrary holds for the divorce rate. Putting off marriage and raising family till later in life, rising share of extramarital births, increasing intensity of marriage break-ups, (particularly after a longstanding duration), and decreasing induced abortion rates remain the main tendencies of population development in the Czech Republic. The analysis is based on data produced by the Czech Statistical Office. Demografie, 2004, 46: 153ñ165

Rok 2003 p¯inesl zv˝öenÌ poËtu obyvatel »eskÈ republiky. P¯ÌËinou bylo vysokÈ saldo zahraniËnÌ migrace, kterÈ v sobÏ jiû t¯etÌm rokem zahrnuje i pohyb cizinc˘ s tzv. dlouhodob˝m pobytem. V˝razn˝m rysem populaËnÌho v˝voje loÚskÈho roku byl rovnÏû pokles poËtu uzav¯en˝ch sÚatk˘, a tÌm sÚateËnosti a pokraËov·nÌ opaËnÈho trendu u rozvodovosti. AbsolutnÌ i relativnÌ ukazatele, vyjad¯ujÌcÌ intenzitu obou tÏchto proces˘, dos·hly v roce 2003 rekordnÌch hodnot. MÌrnÈ zv˝öenÌ poËtu narozen˝ch dÏtÌ ovlivnilo hodnotu ˙hrnnÈ plodnosti pouze o jednu setinu, mladÌ lidÈ tak posouvajÌ zaloûenÌ rodiny do st·le pozdÏjöÌho vÏku a ËastÏji nahrazujÌ manûelstvÌ nesezdan˝mi souûitÌmi, minim·lnÏ v poË·tcÌch partnerskÈho ûivota. Zv˝öen˝ poËet zem¯el˝ch v prvnÌm ËtvrtletÌ znamenal, ûe nadÏje doûitÌ p¯i narozenÌ z˘stala na ˙rovni roku 2002, resp. se nepatrnÏ zkr·tila. Historicky nejniûöÌ byla ale kojeneck· ˙mrtnost. 1) KaûdoroËnÌ podrobnou zpr·vu o demografickÈm v˝voji publikuje »S⁄ pod n·zvem V˝voj obyvatelstva »eskÈ republiky v roce...

153

Demografie, 2004, roË. 46, Ë. 3

PoËet obyvatel, vÏkovÈ sloûenÌ Rok 2003 byl po devÌti letech populaËnÌho ˙bytku prvnÌm rokem, kdy byl zaznamen·n celkov˝ p¯Ìr˘stek obyvatelstva. Tempo poklesu poËtu obyvatel se snÌûilo jiû bÏhem p¯edchozÌho roku, nicmÈnÏ v obou letech bylo p¯ÌËinou pouze kladnÈ saldo zahraniËnÌ migrace. To navÌc v sobÏ od roku 2001 zahrnuje rovnÏû stÏhov·nÌ cizinc˘ p¯es hranice naöeho ˙zemÌ s povolenÌm k p¯echodnÈmu pobytu na z·kladÏ vÌza nad 90 dn˘ (spolu s osobami, jimû byl p¯izn·n azyl; tÏchto cizinc˘ je vöak pouze zanedbateln· Ë·st). ⁄bytek obyvatel p¯irozenou mÏnou dos·hl v loÚskÈm roce v˝öe 17,6 tis., tedy o 2,1 tis. vÌce neû v roce 2002. I tak byl v˝znamnÏ niûöÌ neû v letech 1995ñ1997, kdy dosahoval hodnot kolem 22 tis. O nÏco vÏtöÌ rozdÌl ûivÏ narozen˝ch a zem¯el˝ch v roce 2003 oproti roku 2002 byl zp˘soben nav˝öenÌm poËtu zem¯el˝ch zejmÈna v d˘sledku ch¯ipkovÈ epidemie z ˙nora a b¯ezna. P¯i uvaûov·nÌ p¯ibliûnÏ stejnÈho poËtu zem¯el˝ch v tÏchto mÏsÌcÌch jako v roce 2002 by byla ztr·ta zhruba o t¯i tisÌce niûöÌ, a tÌm by se stala po roce 1994 druhou nejmenöÌ. NicmÈnÏ, ˙bytek obyvatel p¯irozenou mÏnou byl v loÚskÈm roce kompenzov·n, resp. o tÈmÏ¯ 8,2 tis. p¯ev˝öen p¯Ìr˘stkem mezin·rodnÌho stÏhov·nÌ. Tab. 1 Pohyb obyvatelstva, 1991–2003 (Population development, 1991–2003) Ukazatel

1991

1996

1997

Živě narození 129354 90446 90657 Zemřelí 124290 112782 112744 Sňatky 71973 53896 57804 Rozvody 29366 33113 32465 Potraty celkem 120050 59962 56973 z toho interrupce 106042 48086 45022 Přistěhovalí 14096 10857 12880 Vystěhovalí 11220 728 805 Přirozený přírůstek 5064 –22336 –22087 Přírůstek stěhováním 2876 10129 12075 Celkový přírůstek 7940 –12207 –10012 Počet obyvatel (1.7.) 10308682 10315353 10303642 Živě narození Zemřelí Sňatky Rozvody Potraty celkem z toho interrupce Přistěhovalí Vystěhovalí Přirozený přírůstek Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek

12,5 12,1 7,0 2,8 11,6 10,3 1,4 1,1 0,5 0,3 0,8

8,8 10,9 5,2 3,2 5,8 4,7 1,1 0,1 –2,2 1,0 –1,2

8,8 10,9 5,6 3,2 5,5 4,4 1,3 0,1 –2,1 1,2 –1,0

1998

1999 2000 2001 2002 2003 Absolutní počet 90535 89471 90910 90715 92786 93685 109527 109768 109001 107755 108243 111288 55027 53523 55321 52374 52732 48943 32363 23657 29704 31586 31758 32824 55654 52103 47370 45057 43743 42304 42959 39382 34623 32528 31142 29298 10729 9910 7802 12918 44679 60015 1241 1136 1263 21469 32389 34226 –18992 –20297 –18091 –17040 –15457 –17603 9488 8774 6539 –8551 12290 25789 –9504 –11523 –11552 –25591 –3167 8186 10294943 10282784 10272503 10287482 10189423 10201651 Na 1000 obyvatel 8,8 8,7 8,8 8,8 9,1 9,2 10,6 10,7 10,6 10,5 10,6 10,9 5,3 5,2 5,4 5,1 5,2 4,8 3,1 2,3 2,9 3,1 3,1 3,2 5,4 5,1 4,6 4,4 4,3 4,1 4,2 3,8 3,4 3,2 3,1 2,9 1,0 1,0 0,8 1,3 4,4 5,9 0,1 0,1 0,1 2,1 3,2 3,4 –1,8 –2,0 –1,8 –1,7 –1,5 –1,7 0,9 0,9 0,6 –0,8 1,2 2,5 –0,9 –1,1 –1,1 –2,5 –0,3 0,8

V poslednÌm desetiletÌ bylo vÏkovÈ sloûenÌ nejvÌce ovlivnÏno poklesem a n·slednou stagnacÌ poËtu narozen˝ch. TÌm se snÌûil podÌl dÏtskÈ sloûky v populaci aû na 15,2 % v roce 2003. Na opaËnÈm konci vÏkovÈ pyramidy doch·zelo ke zmÏn·m jen velmi pozvolna. PoËty osob ve vÏku nad 65 let se zvyöovaly jen pomalu a jejich zastoupenÌ z˘stalo i v loÚskÈm roce pod Ëtrn·cti procenty. Tuto vÏkovou hranici totiû jeötÏ st·le p¯ekraËovaly osoby ze slab˝ch popu154

Terezie Kretschmerov·: V˝voj obyvatelstva »eskÈ republiky v roce 2003

laËnÌch roËnÌk˘. Osob v produktivnÌm vÏku rovnÏû mÌrnÏ p¯ib˝valo, a to p¯ibliûnÏ stejn˝m tempem jako osob staröÌch 65 let. Spolu s poklesem poËtu dÏtÌ to znamenalo sniûov·nÌ zatÌûenosti ekonomicky aktivnÌho obyvatelstva, ale jiû v relativnÏ blÌzkÈ budoucnosti se tato situace bude mÏnit. Z·roveÚ se bude mÏnit struktura z·visl˝ch osob ñ mnohem vyööÌ podÌl budou p¯edstavovat osoby v poproduktivnÌm vÏku. Tab. 2 Charakteristiky věkového složení, 1991–2003 (k 31. 12.) (Age distribution characteristics, 1991–2003 (on 31 December) 1991

1996

1997

Celkem 0–14 15–64 65+ 80+

10313 2121 6877 1315 264

10309 1843 7078 1388 263

10299 1795 7102 1402 248

0–14 15–64 65+ 80+

20,6 66,7 12,7 2,6

17,9 68,6 13,5 2,6

17,4 69,0 13,6 2,4

Index stáří1) Index ekonomického zatížení2) Průměrný věk Věkový medián

62,0 50,0 36,5 35,6

75,3 45,6 37,6 36,6

78,1 45,0 37,9 36,8

1998 1999 2000 Absolutní počet (v tis.) 10290 10278 10267 1751 1707 1664 7127 7153 7179 1411 1418 1423 234 237 250 Složení v % 17,0 16,6 16,2 69,3 69,6 69,9 13,7 13,8 13,9 2,3 2,3 2,4 Syntetické ukazatele 80,6 83,1 85,5 44,4 43,7 43,0 38,2 38,5 38,8 37,1 37,3 37,6

2001

2002

2003

10206 1622 7170 1415 260

10203 1590 7196 1418 277

10211 1554 7234 1423 293

15,9 70,2 13,9 2,6

15,6 70,5 13,9 2,7

15,2 70,9 13,9 2,9

87,2 42,3 39,0 37,9

89,2 41,8 39,3 38,2

91,6 41,2 39,5 38,5

1)

Počet osob ve věku 65 a více let na 100 dětí ve věku 0–14 let. Počet dětí ve věku 0-14 let a osob starších 65 let na 100 osob ve věku 15–64 let. Pozn.: Data od roku 2001 vycházejí z výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001. 2)

V˝znamn˝ch zmÏn doznala v poslednÌch letech struktura obyvatelstva podle rodinnÈho stavu. Tyto zmÏny se v roce 2003 jeötÏ vÌce prohloubily. V d˘sledku v˝raznÈho poklesu sÚateËnosti opÏt p¯ibylo svobodn˝ch, narostl i poËet a podÌl rozveden˝ch. Jenom nap¯Ìklad za poslednÌ dva roky se zv˝öil poËet svobodn˝ch muû˘ staröÌch 15 let o 55 tis., svobodn˝ch ûen o 51 tis. Osob s rodinn˝m stavem rozveden˝/· p¯ibylo ve stejnÈm obdobÌ celkem 57 tis. (26 tis. muû˘ a 31 tis. ûen). JeötÏ v˝raznÏji jsou trendy spoËÌvajÌcÌ ve zmÏnÏ pomÏru svobodn˝ch osob a osob ûijÌcÌch v manûelstvÌ patrnÈ v mladöÌch vÏkov˝ch skupin·ch. Od poË·tku 90. let se u obou pohlavÌ nejvÏtöÌ mÏrou zv˝öil podÌl svobodn˝ch ve vÏkovÈm rozpÏtÌ 20ñ34 let, ˙plnÏ nejvÌce pak u 25ñ29let˝ch. ZastoupenÌ svobodn˝ch muû˘ v tomto vÏku se mezi roky 1991 a 2003 zv˝öilo jiû 2,3kr·t (z 28 na 65 %; 61 % v roce 2002), u ûen byl vzestup jeötÏ v˝raznÏjöÌ ñ z 11 na 43 % (39 % v roce 2002). V souvislosti s v˝vojem plodnosti byl v˝znamn˝ ˙bytek vdan˝ch ûen v reprodukËnÌm obdobÌ. PodÌl ûen ve vÏku 15ñ49 let ûijÌcÌch v manûelstvÌ se mezi lety 1991 a 2003 snÌûil o vÌce neû dvacet procent. SÚateËnost Vedle zv˝öenÌ poËtu obyvatel »eskÈ republiky byl dalöÌ v˝znamnou charakteristikou demografickÈho v˝voje loÚskÈho roku meziroËnÌ pokles poËtu uzav¯en˝ch manûelstvÌ a tÌm celkovÈ intenzity sÚateËnosti. Podle ˙daj˘ tabulek sÚateËnosti svobodn˝ch uzav¯elo v roce 2003 do pades·ti let sÚatek pouze 62, 5 % muû˘ a 68,7 % ûen. Pokles byl tedy zaznamen·n u obou pohlavÌ, a to i p¯ibliûnÏ stejnou mÏrou ñ mezi dvÏma poslednÌmi roky o pÏt procentnÌch bod˘. PravdÏpodobnost uzav¯enÌ sÚatku se aû na p·r v˝jimek snÌûila v celÈm intervalu 15ñ49let˝ch, nejvÌce u tÏch nejmladöÌch. Pokles intenzity vstupu do manûelstvÌ mlad˝ch muû˘ a ûen doku155


Tab. 3 Struktura obyvatelstva staršího 15 let podle rodinného stavu, 1991–2003 (k 31. 12.) (Structure of population aged 15 and more by marital status, 1991–2003 (on 31 December) 1991

1996

1997

Svobodní Ženatí Rozvedení Ovdovělí

997 2549 248 126

1156 2487 309 116

1180 2473 321 114

Svobodní Ženatí Rozvedení Ovdovělí

25,5 65,0 6,3 3,2

28,4 61,1 7,6 2,9

28,9 60,5 7,8 2,8

Svobodné Vdané Rozvedené Ovdovělé

689 2551 338 694

833 2487 407 672

856 2472 421 666

Svobodné Vdané Rozvedené Ovdovělé

16,1 59,7 7,9 16,3

18,9 56,6 9,2 15,3

19,4 56,0 9,5 15,1

Rodinný stav

Rodinný stav

1998

1999 2000 Muži absolutní počet (tis.) 1205 1229 1251 2457 2447 2432 334 339 350 112 110 109 složení v % 29,3 29,8 30,2 59,8 59,3 58,7 8,2 8,2 8,5 2,7 2,7 2,6 Ženy absolutní počet (tis.) 878 901 923 2455 2445 2430 436 442 455 661 656 652 složení v % 19,8 20,3 20,7 55,4 55,0 54,5 9,8 9,9 10,2 15,0 14,8 14,6

2001

2002

2003

1277 2374 364 121

1299 2355 377 120

1331 2335 391 120

30,9 57,4 8,8 2,9

31,3 56,7 9,1 2,9

31,9 55,9 9,3 2,9

939 2380 471 659

961 2362 485 654

989 2340 501 650

21,1 53,5 10,6 14,8

21,5 52,9 10,9 14,7

22,1 52,2 11,2 14,5

Pozn.: Data od roku 2001 vycházejí z výsledků sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001.

mentujÌ n·sledujÌcÌ ˙daje z tabulek sÚateËnosti: podÌl svobodn˝ch muû˘ ve vÏku 30 let Ëinil v loÚskÈm roce 63 %, o rok d¯Ìve 58 %, ale jeötÏ poË·tkem devades·t˝ch let neuzav¯ela manûelstvÌ do tohoto vÏku Ñjenì jedna Ëtvrtina muû˘. T¯icetilet˝ch svobodn˝ch ûen bylo v uplynulÈm roce 47 %, 43 % v roce 2002 a p¯ed vÌce neû deseti lety mÈnÏ neû patn·ct procent. PokraËoval tak trend posunu uzavÌr·nÌ manûelstvÌ do pozdÏjöÌho vÏku ñ pr˘mÏrn˝ vÏk svobodn˝ch ûenich˘ a nevÏst se mezi roky 2002 a 2003 zv˝öil o p˘l roku, kdyû byl pro loÚsk˝ rok vypoËten na 30,2, resp. 27,7 roku. TÌm se stal jiû zhruba o 5,5 roku vyööÌm neû na poË·tku devades·t˝ch let. Pokles ˙rovnÏ sÚateËnosti mezi roky 2002 a 2003 byl zaznamen·n i v p¯ÌpadÏ sÚateËnosti rozveden˝ch. Po snÌûenÌ v prvnÌ polovinÏ 90. let se intenzita tohoto procesu u muû˘ i ûen v z·sadÏ stabilizovala (s nepatrn˝m nav˝öenÌm v roce 2000), a to na hladinÏ 0,41ñ0,44. V loÚskÈm roce je p¯ece jen ale patrnÈ jejÌ mÌrnÈ snÌûenÌ (u obou pohlavÌ). Podle doby uplynulÈ od rozvodu pokraËoval i v roce 2003 zejmÈna trend poklesu ˙rovnÏ uzavÌr·nÌ manûelstvÌ v prvnÌch dvou dokonËen˝ch letech od rozpadu manûelstvÌ. Ten byl rovnÏû hlavnÌ p¯ÌËinou celkovÈho snÌûenÌ tÈto intenzity v prvnÌ polovinÏ devades·t˝ch let. Pr˘mÏrn˝ interval mezi rozvodem a dalöÌm sÚatkem tak postupnÏ nar˘stal a pro rok 2003 Ëinil 6 rok˘ u muû˘ a 6,1 roku u ûen. PoË·tkem 90. let byl rozdÌl mezi obÏma pohlavÌmi sice o nÏco m·lo v˝raznÏjöÌ, celkovÏ vöak zhruba o necelÈ dva roky niûöÌ neû v souËasnosti. To, ûe se ˙roveÚ sÚateËnosti rozveden˝ch snÌûila i p¯es zvyöujÌcÌ se podÌl tÏchto osob v populaci neznamen·, ûe tito lidÈ neûijÌ v partnersk˝ch souûitÌch. Nesezdan· souûitÌ jsou pr·vÏ v tÈto kategorii nejËastÏjöÌ a v˝sledky obou poslednÌch sËÌt·nÌ uk·zaly v mezidobÌ jejich n·r˘st. 156


Tab. 4 Vybrané ukazatele sňatečnosti, 1991–2003 (Selected nuptiality indicators, 1991–2003)

Ukazatel Tabulková prvosňatečnost mužů (v %) Tabulková prvosňatečnost žen (v %) Průměrný věk mužů při 1. sňatku Průměrný věk žen při 1. sňatku Úhrnná sňatečnost rozvedených mužů Úhrnná sňatečnost rozvedených žen

1991 84,9 91,4 24,7 22,2 0,51 0,51

1996 71,4 77,1 27,1 24,9 0,42 0,41

1997 73,1 78,7 27,6 25,4 0,47 0,47

1998 70,8 75,7 28,1 25,7 0,43 0,42

1999 68,8 74,1 28,5 26,2 0,42 0,42

2000 69,5 74,4 28,8 26,4 0,44 0,44

2001 66,0 72,5 29,2 26,9 0,43 0,41

2002 66,2 72,4 29,7 27,2 0,43 0,42

2003 62,5 68,7 30,2 27,7 0,40 0,39

Rozvodovost V loÚskÈm roce, Ëty¯i roky po novelizaci z·kona o rodinÏ, dos·hl poËet rozvod˘ svÈho historickÈho maxima. Celkem bylo rozvedeno 32,8 tis. manûelstvÌ, coû bylo o 1,1 tis. vÌce neû v roce 2002 a o 359 vÌce neû v roce 1997 (p¯edchozÌ maximum). TÌm logicky doölo i k vzestupu intenzitnÌch charakteristik rozvodovosti. VyööÌ poËet rozvod˘ a niûöÌ poËty uzav¯en˝ch sÚatk˘ v uplynul˝ch letech znamenaly ve v˝sledku ˙hrnnou rozvodovost na ˙rovni 0,48. Z hlediska dÈlky trv·nÌ manûelstvÌ se v roce 2003 ve srovn·nÌ s p¯edchozÌm rokem zv˝öila intenzita rozvodovosti v 0ñ2, 6ñ7 a 10 a vÌce letech uplynul˝ch od sÚatku. NicmÈnÏ, i p¯es patrnÈ rozöi¯ov·nÌ vrcholu maxim·lnÌ intenzity rozvodovosti z˘stala i v loÚskÈm roce zachov·na jejÌ nejvyööÌ mÌra ve t¯etÌm a ËtvrtÈm roce dÈlky trv·nÌ manûelstvÌ. Pr˘mÏrn· dÈlka manûelstvÌ, kter· skonËila rozvodem v roce 2003, byla 12 rok˘ (11,7 roku v roce 2002). V uplynul˝ch letech se zvyöoval i podÌl ¯ÌzenÌ ukonËen˝ch rozvodem. V roce 2003 dos·hl jiû bezm·la 87 %; pro srovn·nÌ, zaË·tkem devades·t˝ch let p¯edstavovaly povolenÈ rozvody pod osmdes·t procent vöech ukonËen˝ch ¯ÌzenÌ. P¯ibliûnÏ ze dvou t¯etin jsou stabilnÏ navrhoGraf 1 Míry rozvodovosti podle délky trvání manželství, vybrané roky (Divorce rates by duration of marriage, chosen years)

157


vatelkami rozvodu ûeny (66,4 % v roce 2003), a ani podÌl prvnÌch rozvod˘ se v loÚskÈm roce nikterak v˝raznÏ neliöil od let p¯edchozÌch ñ u obou pohlavÌ to bylo 81 %. Mezi p¯ÌËinami rozvratu manûelstvÌ st·le dominuje na stranÏ muûe i ûeny, a to zhruba v polovinÏ p¯Ìpad˘, ÑrozdÌlnost povah, n·zor˘ a z·jm˘ì. V poslednÌch letech jsou vöak st·le ËastÏji uv·dÏny ÑostatnÌ p¯ÌËinyì (jiû vÌce neû jedna Ëtvrtina). I v roce 2003 pokraËoval trend zvyöov·nÌ podÌlu rozvod˘ bezdÏtn˝ch p·r˘, kter˝ je d˘sledkem zp¯ÌsnÏnÌ podmÌnek rozvodu s nezletil˝mi dÏtmi, poklesu plodnosti v p¯edchozÌch letech a prodluûov·nÌ pr˘mÏrnÈ dÈlky trv·nÌ manûelstvÌ. Z hlediska intenzity doch·zelo ale i v obdobÌ platnosti novelizace z·kona o rodinÏ k vzestupu rozvodovosti jak v p¯ÌpadÏ manûelsk˝ch p·r˘ bez nezletil˝ch dÏtÌ, tak i s nimi. Tab. 5 Vybrané ukazatele rozvodovosti, 1991–2003 (Selected divorce rate indicators, 1991–2003)

Ukazatel Úhrnná rozvodovost Průměrná délka trvání manželství Míra rozvodovosti manželství Podíl rozvodů bezdětných párů Podíl rozvodů párů s 1 dítětem Podíl rozvodů párů se 2 a více dětmi

1991 0,35 10,3 11,4 28,3 39,6 32,1

1996 0,42 10,9 13,3 29,2 41,4 29,4

1997 0,42 10,9 13,1 30,4 40,9 28,7

1998 0,43 11,0 13,1 33,1 39,0 27,9

1999 0,32 11,0 9,7 40,1 34,6 25,3

2000 0,41 11,3 12,2 35,8 37,3 26,9

2001 0,45 11,5 13,1 34,9 37,8 27,3

2002 0,46 11,7 13,4 35,7 37,0 27,3

2003 0,48 12,0 14,0 36,9 35,8 27,3

Vzhledem k jiû pomÏrnÏ dlouhÈ dobÏ uplynulÈ od ˙pravy rozvodovÈ legislativy lze pozvoln˝, ale trval˝ vzestup intenzity rozvodovosti obyvatelstva »eskÈ republiky oznaËit za jednu ze z·kladnÌch charakteristik demografickÈho v˝voje poslednÌch let. P¯i hodnocenÌ ˙rovnÏ rozpadu souûitÌ p·r˘ je t¯eba uvaûovat i ˙roveÚ rozpadu nemanûelsk˝ch souûitÌ, kter· bude pravdÏpodobnÏ jeötÏ o nÏco vyööÌ. Porodnost PoËet narozen˝ch dÏtÌ v roce 2003 byl nejvyööÌ za poslednÌch osm let. Celkem se ûivÏ narodilo 93,7 tis. dÏtÌ (o 899 vÌce neû v roce 2002), z toho 26,7 tisÌc mimo manûelstvÌ, coû znamenalo, ûe se roËnÌ poËty narozen˝ch zvyöovaly od minima z roku 1999 jiû Ëtvrt˝m rokem v ¯adÏ. Tento n·r˘st byl opÏt zp˘soben vzestupem poËtu dÏtÌ narozen˝ch mimo manûelstvÌ, a to zejmÈna prvnÌho po¯adÌ ñ tÏchto dÏtÌ se v loÚskÈm roce narodilo o 2,3 tis. vÌce neû v roce p¯edch·zejÌcÌm. Trend zvyöov·nÌ poËtu prvnÌch mimomanûelsky narozen˝ch dÏtÌ je v˝razn˝ a nep¯etrûit˝ jiû od roku 1997. N·r˘st ale pokraËoval i v p¯ÌpadÏ dÏtÌ dalöÌch po¯adÌ. Celkov˝ podÌl ûivÏ narozen˝ch dÏtÌ mimo manûelstvÌ se tak v roce 2003 vyöplhal aû na 28,5 %, p¯iËemû ze 77 % se jednalo o dÏti narozenÈ svobodn˝m ûen·m. P¯i uvaûov·nÌ pouze dÏtÌ prvnÌho po¯adÌ p¯ekroËil podÌl dÏtÌ narozen˝ch nevdan˝m ûen·m jiû 35 % (31 % v roce 2002). DÏtÌ narozen˝ch ûen·m ûijÌcÌm v manûelstvÌ ub˝valo absolutnÏ i relativnÏ i nad·le, takÈ pokraËoval pokles podÌlu tzv. p¯edmanûelsk˝ch koncepcÌ a dÏtÌ narozen˝ch v prvnÌch letech po uzav¯enÌ manûelstvÌ. TÌm se postupnÏ prodluûoval pr˘mÏrn˝ interval mezi sÚatkem a narozenÌm prvnÌho dÌtÏte (1,9 roku v roce 2003, 1,3 v roce 1995). Z hlediska vÏku ûeny probÌhal v loÚskÈm roce dalöÌ pokles intenzity plodnosti ûen do 25 let a n·r˘st u ûen staröÌch. KonkrÈtnÏ mezi roky 2002 a 2003 doölo k vzestupu specifick˝ch mÏr u 26ñ43let˝ch ûen, p¯iËemû o nÏco v˝raznÏji u staröÌch t¯iceti let. ⁄roveÚ plodnosti svobodn˝ch ûen se zvyöovala v poslednÌch zhruba öesti sedmi letech prakticky v celÈm rozsahu reprodukËnÌho obdobÌ (rovnÏû mezi roky 2002 a 2003). U vdan˝ch nebyl pokles plodnosti mlad˝ch ûen kompenzov·n vzestupem ve vyööÌm vÏku, a tÌm doch·zelo k celkovÈmu sniûov·nÌ intenzity jejich plodnosti, kterÈ se rozhodujÌcÌ mÏrou podÌlelo na poklesu ˙rovnÏ plodnosti vöech ûen. Pohled na plodnost ûen podle roËnÌku narozenÌ jednoznaËnÏ ukazuje na pokraËujÌcÌ transformaci modelu reprodukËnÌho chov·nÌ spoËÌvajÌcÌ v posunu rozenÌ dÏtÌ do vyööÌho vÏku 158


Graf 2 Struktura živě narozených dětí 1. pořadí v nynějším manželství podle doby uplynulé od sňatku, vybrané roky (Structure of live-born children of the 1st birth order in present marriage by duration of marriage, chosen years)

Tab. 6 Vybrané ukazatele plodnosti a reprodukce, 1991–2003 (Selected fertility and reproduction indicators, 1991–2003)

Ukazatel Úhrnná plodnost Úhrnná plodnost 1. pořadí Průměrný věk matek při narození dítěte Průměrný věk matek při narození 1. dítěte Podíl živě narozených mimo manželství Podíl prvních dětí narozených v nynějším manželství do 8 měsíců od sňatku Hrubá míra reprodukce Čistá míra reprodukce

1991 1,86 0,91 24,7 22,4 9,8

1996 1,19 0,52 26,1 23,7 16,9

1997 1,17 0,53 26,4 24,0 17,8

1998 1,16 0,53 26,6 24,4 19,0

1999 1,13 0,53 26,9 24,6 20,6

2000 1,14 0,54 27,2 24,9 21,8

2001 1,15 0,53 27,5 25,3 23,5

2002 1,17 0,56 27,8 25,6 25,3

2003 1,18 0,57 28,1 25,9 28,5

50,6

49,0

48,1

45,4

43,0

41,6

39,5

37,6

33,6

0,90 0,89

0,58 0,57

0,57 0,56

0,56 0,56

0,55 0,55

0,55 0,55

0,56 0,55

0,57 0,56

0,57 0,57

Pozn.: Průměrný věk matek při narození dítěte je počítán ze specifických měr.

a rovnomÏrnÏjöÌm rozloûenÌ plodnosti do celÈho fertilnÌho vÏku (tento proces se pak v transverz·lnÌm pohledu projevuje nÌzkou ˙hrnnou plodnostÌ). Nap¯Ìklad û·dn· z generacÌ ûen narozen˝ch po roce 1970 nemÏla do vÏku 25 let vyööÌ plodnost neû generace p¯edchozÌ. A ûeny ve vÏku nad 25 let narozenÈ poË·tkem sedmdes·t˝ch let vykazujÌ zase obecnÏ mÌrnÏ niûöÌ ˙roveÚ plodnosti neû ûeny narozenÈ o nÏco pozdÏji. KoneËn· plodnost 25let˝ch ûen z generace 1965 byla 1,30, z generace 1970 jeötÏ 1,11, ale z generace 1977 jiû jen 0,53. Ve t¯iceti letech p¯ipadalo na jednu ûenu narozenou v roce 1965 1,70 dÌtÏte, na ûenu narozenou v roce 1970 1,49 a na ûenu s rokem narozenÌ 1972 1,38. Je tak jiû velmi pravdÏpodobnÈ, ûe ûeny generacÌ 70. let ˙rovnÏ koneËnÈ plodnosti p¯edchozÌch generacÌ nedos·hnou. 159


Graf 3 Míry plodnosti svobodných žen, vybrané roky (Fertility rates of unmarried women, chosen years)

Graf 4 Míry plodnosti vdaných žen, vybrané roky (Fertility rates of married women, chosen years)

160


Tab. 7 Živě narození podle rodinného stavu a věku ženy, vybrané roky (Live births by marital status and age of women, selected years)

Věk ženy 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

svobodná 1029 784 638 487 366 365 292 266 202 154 121 98 67 82 67 57 46 41 24 18

1991 vdaná rozvedená 11664 52 11502 96 10935 130 10185 157 9572 186 8594 192 7876 220 6606 235 4945 200 3796 208 3051 182 2421 155 1966 152 1762 162 1498 168 1165 122 915 113 701 92 482 84 404 74

ovdovělá 1 4 14 4 11 12 18 20 21 19 19 26 15 18 24 24 24 20 15 10

svobodná 1369 1417 1549 1501 1512 1408 1298 1207 961 729 586 392 333 238 181 143 112 76 67 42

2002 2003 vdaná rozvedená ovdovělá svobodná vdaná rozvedená ovdovělá 1168 11 . 1478 907 10 1 1812 41 . 1510 1409 20 2 2804 48 2 1501 2042 44 . 3891 98 2 1634 3051 79 3 5217 158 7 1639 4443 142 4 6419 208 4 1600 5449 228 10 7349 302 14 1576 6709 307 13 7426 370 10 1440 7245 341 11 7062 389 22 1255 7221 427 13 5638 430 11 1118 6590 478 17 4632 394 17 797 5326 519 22 3598 417 18 582 3888 463 20 2724 390 19 453 3086 438 14 2079 352 22 311 2268 375 20 1704 295 30 223 1771 364 24 1355 260 16 171 1341 311 26 1075 228 15 124 1047 273 15 809 229 19 84 742 236 13 612 139 15 72 639 203 18 429 138 9 58 455 167 13

Potratovost I v p¯ÌpadÏ poËtu potrat˘ a intenzity potratovosti byl rok 2003 rekordnÌm rokem. Potratem bylo ukonËeno celkem 42,3 tis. tÏhotenstvÌ, z necel˝ch sedmdes·ti procent se jednalo o umÏl· p¯eruöenÌ tÏhotenstvÌ (29,3 tis). Oba tyto poËty byly nejniûöÌ od roku 1958, kdy zaËal platit z·kon legalizujÌcÌ interrupce na û·dost ûeny. Zato poËet samovoln˝ch potrat˘ registrovan˝ch v loÚskÈm roce, byl nejvyööÌ od roku 1993. PodÌl tÏchto potrat˘ na vöech ukonËen˝ch tÏhotenstvÌch nar˘st· mÌrn˝m tempem jiû nÏkolik let ñ z 5,6 % v roce 1991 na 8,6 % v roce 2003. Intenzita samovolnÈ potratovosti je vyööÌ u staröÌch matek a tak lze, vzhledem k posunu reprodukËnÌho ûivota do pozdÏjöÌho vÏku, jejich pozvolna rostoucÌ podÌl na vöech ukonËen˝ch tÏhotenstvÌch d·t pr·vÏ do souvislosti s pr˘mÏrnÏ vyööÌm vÏkem ûeny p¯i otÏhotnÏnÌ. MeziroËnÌ ˙bytek indukovan˝ch potrat˘ ve v˝öi 1,8 tis. byl d·n zejmÈna jejich dalöÌm poklesem u vdan˝ch ûen. PodÌl umÏl˝ch p¯eruöenÌ tÏhotenstvÌ (UPT) p¯ipadajÌcÌ na tyto ûeny se poprvÈ dostal pod hranici pades·ti procent (73,7 % v roce 1991, 50,5 % v roce 2002). I p¯es pokles absolutnÌho poËtu se tak zv˝öil podÌl interrupcÌ svobodn˝ch ûen na 37,5 % (17 % v roce 1991, 35,5 % v roce 2002). PokraËoval i trend (nejv˝raznÏjöÌho) sniûov·nÌ indukovan˝ch potrat˘ u ûen s vÌce ûivÏ narozen˝mi dÏtmi, kter˝ je pr·vÏ charakteristick˝ zejmÈna pro ûeny ûijÌcÌ v manûelstvÌ. NicmÈnÏ UPT vdan˝ch ûen, kter˝m se jiû narodily minim·lnÏ dvÏ dÏti p¯edstavujÌ st·le sedmdes·t procent interrupcÌ proveden˝ch tÏmto ûen·m a vÌce neû jednu t¯etinu vöech interrupcÌ. ZnaËn˝ pokles poËtu potrat˘, resp. interrupcÌ mezi dvÏma poslednÌmi roky se p¯irozenÏ projevil v pokraËujÌcÌm sniûov·nÌ hodnot intenzitnÌch ukazatel˘. ⁄hrnn· indukovan· potratovost klesla v roce 2003 na 0,39 (zmÏna oproti roku 2002 o 6 %). Tato hodnota je tak jiû 3,8kr·t niûöÌ, neû byla v roce 1991. Tento pokles lze do znaËnÈ mÌry vysvÏtlit dalöÌm rozöÌ¯enÌm uûÌv·nÌ modernÌch antikoncepËnÌch prost¯edk˘. Podle ˙daj˘ ⁄ZIS uûÌvalo v roce 2002 ûenskou antikoncepci p¯edepsanou lÈka¯em 44,8 % ûen fertilnÌho vÏku, oproti 16,7 % v roce 1991. DalöÌ pokles ˙hrnnÈ indukovanÈ potratovosti byl z hlediska vÏku ûeny umoûnÏn snÌûenÌm specifick˝m mÏr v öirokÈm inter161


valu 19ñ40let˝ch; celkovÏ ale doölo od devades·t˝ch let k v˝znamnÈ redukci v celÈm reprodukËnÌm vÏku, nejv˝raznÏji v mladöÌch vÏkov˝ch kategoriÌch. TÌm se nejvyööÌ intenzita indukovanÈ potratovosti p¯esunula z vÏku 24ñ26 let (1991) na vÏk 31ñ32 let (2003). Tab. 8 Vybrané ukazatele potratovosti, 1991–2003 (Selected abortion rate indicators, 1991–2003)

Ukazatel Interrupce Samovolné potraty Podíl interrupcí na všech potratech Podíl samovolných potratů na všech potratech Úhrnná potratovost Úhrnná indukovaná potratovost

1991 106042 13985 88,3

1996 48086 10296 80,2

1997 45022 10392 79,0

1998 42959 11128 77,2

1999 39382 11173 75,6

2000 34623 11300 73,1

2001 32528 11116 72,2

2002 31142 11256 71,2

2003 29298 11660 69,3

11,6

17,2

18,2

20,0

21,4

23,9

24,7

25,7

27,6

1,69 1,50

0,81 0,65

0,77 0,61

0,75 0,58

0,70 0,53

0,63 0,47

0,60 0,44

0,58 0,42

0,56 0,39

⁄mrtnost Pro ˙roveÚ ˙mrtnosti v roce 2003 byla pravdÏpodobnÏ rozhodujÌcÌ ch¯ipkov· epidemie z poË·tku roku. ZejmÈna v jejÌm d˘sledku se zv˝öil celkov˝ poËet zem¯el˝ch, a to celkem o vÌce neû t¯i tisÌce oproti roku 2002. V˝sledkem byla jiû t¯Ìlet· stagnace nadÏje doûitÌ p¯i narozenÌ obou pohlavÌ, resp. mezi poslednÌmi dvÏma roky jejÌ nepatrnÈ zkr·cenÌ. Od roku 2001 se tak zv˝öila nadÏje doûitÌ u ûen o pouhou jednu desetinu roku, u muû˘ se naopak o necelou polovinu desetiny snÌûila. U ûen je navÌc trend zpomalenÈho zlepöov·nÌ ˙mrtnostnÌch pomÏr˘ patrn˝ jiû od roku 1998. HlavnÌ p¯ÌËinou stagnace intenzity ˙mrtnosti, kterou ukazuje srovn·nÌ pravdÏpodobnostÌ ˙mrtÌ v p¯esn˝ch vÏcÌch, byl jejich urËit˝ vzestup u staröÌch osob, zejmÈna ve vÏku nad 80 let. Mezi roky 2002 a 2003 doölo navÌc k urËitÈmu zhoröenÌ ˙mrtnosti i v dalöÌch vÏkov˝ch kategoriÌch. NejvÏtöÌ vliv na Ñzkr·cenÌì mÏlo v p¯ÌpadÏ muû˘ zv˝öenÌ ˙mrtnosti 55ñ59 a 75 a vÌcelet˝ch, u ûen 55ñ59 a 85 a vÌcelet˝ch. Tab. 9 Vybrané ukazatele úmrtnosti, 1991–2003 (Selected mortality indicators, 1991–2003)

Ukazatel Naděje dožití ve věku 0 – muži Naděje dožití ve věku 0 – ženy Naděje dožití ve věku 65 let – muži Naděje dožití ve věku 65 let – ženy Naděje dožití ve věku 80 let – muži Naděje dožití ve věku 80 let – ženy Zemřelí do 1 roku Zemřelí do 28 dnů Míra kojenecké úmrtnosti (‰) Míra novorozenecké úmrtnosti (‰) Míra perinatální úmrtnosti (‰)1) 1)

1991 68,2 75,7 12,0 15,5 5,2 6,3 1343 902 10,4 7,0 9,2

1996 70,4 77,3 13,1 16,4 5,9 6,7 547 347 6,0 3,8 6,0

1997 70,5 77,5 13,2 16,6 6,0 7,0 531 326 5,9 3,6 5,0

1998 71,1 78,1 13,4 16,9 6,1 7,1 472 289 5,2 3,2 5,2

1999 71,4 78,1 13,6 16,9 6,0 7,0 413 261 4,6 2,9 5,3

2000 71,6 78,3 13,7 17,1 6,1 7,1 373 231 4,1 2,5 4,5

2001 72,1 78,4 13,9 17,1 6,2 7,0 360 212 4,0 2,3 4,3

2002 72,1 78,5 13,9 17,2 6,0 6,9 385 251 4,1 2,7 4,5

2003 72,0 78,5 13,8 17,1 5,9 6,9 365 221 3,9 2,4 4,5

Mrtvě narození a zemřelí v 0–6 dnech života na 1000 celkem narozených.

DalöÌ p¯Ìzniv˝ v˝voj naopak nastal u kojeneckÈ, resp. novorozeneckÈ ˙mrtnosti (ponovorozeneck· se lehce zv˝öila). Na meziroËnÌm poklesu a tÌm dosaûenÌ jejÌ/jejich historicky nejniûöÌ hladiny, se vzhledem k nejvyööÌm Ëetnostem, podÌlel pokles ˙mrtnosti do prvnÌch dvou dn˘ vËetnÏ po narozenÌ. ⁄mrtnost dÏtÌ do jednoho roku se jiû Ëty¯i roky pohybuje okolo hladiny Ëty¯ promile, coû je ˙roveÚ jen mÌrnÏ vyööÌ neû ve skandin·vsk˝ch zemÌch ñ zemÌch s jejÌ nejniûöÌ intenzitou v EvropÏ. 162


V˝voj celkovÈ ˙rovnÏ ˙mrtnosti je odrazem jejÌho v˝voje podle p¯ÌËin smrti. K zastavenÌ (p¯eruöenÌ) dlouhodobÏjöÌho trendu poklesu doölo v loÚskÈm roce u obou pohlavÌ v p¯ÌpadÏ ˙mrtnosti na nejËetnÏjöÌ t¯Ìdu p¯ÌËin smrti ñ nemoci obÏhovÈ soustavy. V r·mci tÈto kategorie vöak pokraËoval pozitivnÌ v˝voj ˙mrtnosti na akutnÌ infarkt myokardu. ⁄mrtnost na druhou skupinu nejËastÏjöÌch p¯ÌËin smrti v r·mci obÏhovÈho systÈmu ñ cÈvnÌ onemocnÏnÌ mozku (spolu s akutnÌm infarktem myokardu p¯edstavujÌ necelou jednu polovinu ˙mrtÌ na tuto t¯Ìdu) ñ z˘stala u ûen p¯ibliûnÏ na ˙rovni roku 2002, u muû˘ se nepatrnÏ zv˝öila. MÌrnÈ zhoröenÌ ˙mrtnosti ukazujÌ standardizovanÈ mÌry ˙mrtnosti pro loÚsk˝ rok i v p¯ÌpadÏ nemocÌ d˝chacÌ Tab. 10 Úmrtnost podle hlavních příčin smrti, vybrané roky (Mortality by causes of death, chosen years)

Příčina smrti

1991

Novotvary Nemoci oběhové soustavy Akutní infarkt myokardu Cévní onemocnění mozku Nemoci dýchací soustavy Nemoci trávicí soustavy Vnější příčiny Dopravní nehody Sebevraždy Ostatní příčiny Zemřelí úhrnem

15754 32724 9908 9045 3013 2737 5194 973 1393 3920 63342


24,9 51,7 15,6 14,3 4,8 4,3 8,2 1,5 2,2 6,2 100,0


356,0 791,4 226,9 221,7 73,2 61,7 112,9 19,5 29,3 92,3 1487,5

Muži 2002

Ženy 2003 1991 2002 Absolutní počet 16058 16278 12504 12835 25652 26110 36764 31500 5528 5292 6909 4279 6479 6621 12454 10057 2563 2822 2207 2150 2512 2591 1937 1923 4593 4848 3592 2245 1089 1097 352 389 1192 1365 511 310 2999 3231 3944 3213 54377 55880 60948 53866 Složení v % 29,5 29,1 20,5 23,8 47,2 46,7 60,3 58,5 10,2 9,5 11,3 7,9 11,9 11,8 20,4 18,7 4,7 5,1 3,6 4,0 4,6 4,6 3,2 3,6 8,4 8,7 5,9 4,2 2,0 2,0 0,6 0,7 2,2 2,4 0,8 0,6 5,5 5,8 6,5 6,0 100,0 100,0 100,0 100,0 Standardizovaná míra úmrtnosti (na 100 tis. obyvatel) 323,3 321,1 191,8 175,3 560,6 568,5 492,1 379,5 113,1 106,1 96,0 52,4 144,7 148,0 163,8 119,5 55,6 59,7 30,8 27,2 50,3 50,8 28,7 26,0 91,4 96,3 53,4 32,8 20,5 20,7 6,1 6,9 22,8 26,2 8,9 5,1 65,1 68,5 63,4 45,1 1146,3 1164,9 860,1 685,9

2003 13086 31955 3945 10172 2464 2016 2447 362 354 3440 55408 23,6 57,7 7,1 18,4 4,4 3,6 4,4 0,7 0,6 6,2 100,0 177,5 384,4 48,1 120,6 30,9 27,5 35,4 6,4 5,8 48,0 703,6

163


soustavy a vnÏjöÌch p¯ÌËin, kdy byla jejich hodnota nejvyööÌ od roku 1995, resp. 1997. Pro ˙roveÚ ˙mrtnosti na novotvary je jiû tak pÏt öest let charakteristick· stagnace. Intenzita ˙mrtnosti muû˘ na zhoubn˝ novotvar plic se sniûovala (u ûen pozvolnÏ stoupala), naopak ˙mrtnost na zhoubn˝ novotvar tlustÈho st¯eva a koneËnÌku z˘st·v· st·le vysok·. ZahraniËnÌ migrace V roce 2003, kdy bylo jiû t¯etÌm rokem rozöÌ¯eno zpracov·nÌ demografick˝ch dat o cizince s p¯echodn˝m pobytem na ˙zemÌ »eskÈ republiky na z·kladÏ vÌza nad 90 dn˘, dos·hl objem i saldo zahraniËnÌ migrace nejvyööÌ ˙rovnÏ za poslednÌch vÌce neû pades·t let. Celkov˝ objem byl v loÚskÈm roce 1,2kr·t vyööÌ neû v roce p¯edchozÌm a dokonce vÌce neû 2,7kr·t vyööÌ neû v roce 2001. RozdÌl p¯istÏhoval˝ch a vystÏhoval˝ch Ëinil pro uplynul˝ rok 25,8 tis. ñ byl tedy zhruba dvojn·sobn˝ oproti roku p¯edch·zejÌcÌmu. NenÌ vöak p¯ekvapivÈ, ûe struktura migrant˘ z˘stala velmi podobn· tÈ z roku 2002. Naprost· vÏtöina imigrant˘ k n·m st·le p¯ich·zÌ ze zemÌ b˝valÈho v˝chodnÌho bloku, konkrÈtnÏ v po¯adÌ Slovensko, Ukrajina, Vietnam a Rusko. Se vöemi tÏmito zemÏmi mÏla »esk· republika v roce 2003 kladnÈ migraËnÌ saldo (v t¯ÌdÏnÌ podle zemÏ i podle st·tnÌho obËanstvÌ), p¯iËemû nejvyööÌ v p¯ÌpadÏ Ukrajiny ñ 10,3 tis. DruhÈ bylo Slovensko s hodnotou 6,1 tis. Z hlediska sloûenÌ podle vÏku se jednalo o nejvyööÌ p¯Ìr˘stky ve vÏkovÈ kategorii 19ñ26let˝ch ñ v kaûdÈm vÏku v pr˘mÏru vÌce neû jeden tisÌc osob. Tab. 11 Zahraniční stěhování podle zemí a státního občanství, 2003 (External migration by countries and citizenship, 2003)

Země Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Moldavsko Polsko USA Ostatní Celkem

Podle země příchodu/odchodu Přistěhovalí Vystěhovalí 15692 5441 24385 18262 3583 930 1834 1011 1194 485 1653 1040 1172 741 10502 6316 60015 34226

Saldo 10251 6123 2653 823 709 613 431 4186 25789

Státní občanství Ukrajina Slovensko Vietnam Česko Rusko Moldavsko Polsko Ostatní Celkem

Podle státního občanství Přistěhovalí Vystěhovalí 15490 5428 23735 18162 3580 931 2577 1023 1841 1007 1198 491 1580 1040 10014 6144 60015 34226

Saldo 10062 5573 2649 1554 834 707 540 3870 25789

Na ˙rovni kraj˘ zÌskala zahraniËnÌ migracÌ nejvÌce obyvatel Praha, celkem 6,6 tis. Bylo to nejvÌce i v p¯epoËtu na celkov˝ poËet obyvatel kraje. St¯edoËesk˝ kraj mÏl menöÌ saldo o necelÈ dva tisÌce osob a jedin˝m vyööÌm ˙zemnÏ samospr·vn˝m celkem se z·porn˝m rozdÌlem p¯istÏhoval˝ch a vystÏhoval˝ch mezin·rodnÌm stÏhov·nÌm byl v loÚskÈm roce kraj Pardubick˝. NejvÌce obËan˘ Ukrajiny zÌskaly Praha, St¯edoËesk˝ a JihoËesk˝ kraj (vöichni saldo na ˙rovni dvou tisÌc osob), osoby s vietnamsk˝m st·tnÌm obËanstvÌm mÌ¯ily tradiËnÏ nejËastÏji na severoz·pad republiky a takÈ do Prahy. Praha spolu se St¯edoËesk˝m krajem byla takÈ nejvÌce atraktivnÌ pro Slov·ky. Vnit¯nÌ migrace Objem vnit¯nÌho stÏhov·nÌ se v uplynulÈm roce na rozdÌl od zahraniËnÌho nezv˝öil, byl naopak o 11,6 tis. niûöÌ neû v roce p¯edch·zejÌcÌm. MÌrnÏ, absolutnÏ i relativnÏ, narostl vöak poËet cizinc˘ legislativnÏ mÏnÌcÌch mÌsto svÈho bydliötÏ v r·mci republiky. Celkov˝ podÌl osob s cizÌm st·tnÌm obËanstvÌm na celkovÈm objemu vnit¯nÌ migrace byl v loÚskÈm roce 4,9 % procent (4,4 % v roce 2002). ⁄plnÏ nejËastÏji se po ˙zemÌ »R stÏhovali Ukrajinci (vÌc neû polovina vöech p¯Ìpad˘ stÏhov·nÌ cizinc˘), n·sledovali Vietnamci. KromÏ nÌzkÈ, ofici·lnÏ registrovanÈ migraËnÌ mobility, platÌ pro »eskou republiku st·le jednoznaËn· p¯evaha stÏhov·nÌ na kr·tkÈ vzd·lenosti. I v roce 2003 p¯ipadla vÌce neû jedna 164


polovina vöech p¯Ìpad˘ stÏhov·nÌ na zmÏnu bydliötÏ mezi obcemi v r·mci jednoho okresu (vËetnÏ stÏhov·nÌ mezi urbanistick˝mi obvody Prahy). Necel˝ch 32 % pak tvo¯ilo stÏhov·nÌ mezi kraji. NicmÈnÏ skuteËn˝ pohyb, nezaloûen˝ na zmÏnÏ trvalÈho bydliötÏ Ëesk˝ch obËan˘, bude v˝raznÏ vÏtöÌ. CelkovÏ pozitivnÌ bilanci vnit¯nÌ migrace mÏlo v loÚskÈm roce öest kraj˘, p¯iËemû zdaleka nejv˝raznÏjöÌ opÏt St¯edoËesk˝ kraj, a to zejmÈna dÌky pokraËujÌcÌm suburbanizaËnÌm tendencÌm v z·zemÌ hlavnÌho mÏsta. Ty jsou nejvÌce patrnÈ v okrese Praha-z·pad a Praha-v˝chod. Nap¯Ìklad ˙plnÏ nejvÏtöÌ absolutnÌ p¯Ìr˘stek obyvatel vnit¯nÌ migracÌ za poslednÌch pÏt let zaznamenala obec Jesenice (okres Praha z·pad; vÌce neû tisÌc obyvatel), d·le ÿÌËany, Hostivice a Ps·ry (vöechny okolo 650 obyvatel). ObdobnÈ procesy probÌhajÌ i v blÌzkosti dalöÌch velk˝ch mÏst, zejmÈna Brna a PlznÏ. Na opaËnÈm konci pomyslnÈho ûeb¯ÌËku kraj˘ podle v˝öe p¯Ìr˘stku, resp. ˙bytku vnit¯nÌm stÏhov·nÌm z˘stal jiû tradiËnÏ Moravskoslezsk˝ kraj s vÌce neû dvoutisÌcov˝m ˙bytkem. MÌrnÏ ziskov· vnit¯nÌ migracÌ byla stejnÏ jako v roce 2002 i Praha, ale opÏt jen dÌky kladnÈmu saldu stÏhov·nÌ cizinc˘. Z·vÏr Po obdobÌ prudk˝ch zmÏn z prvnÌ poloviny 90. let se populaËnÌ v˝voj »eskÈ republiky v poslednÌch nÏkolika letech v z·sadÏ stabilizoval, resp. pozvolna probÌhal ve smÏru trend˘ zapoËat˝ch p¯ed zhruba 10ñ12 lety. V˝znamnou zmÏnou uplynulÈho roku byl celkov˝ poËetnÌ p¯Ìr˘stek obyvatelstva, kter˝ byl d˘sledkem vysokÈho zisku zahraniËnÌho stÏhov·nÌ, i kdyû prakticky jen dÌky migraËnÌ v˝mÏnÏ se zemÏmi b˝valÈho v˝chodnÌho bloku. Rok 2003 navÌc p¯inesl i urËitÈ prohloubenÌ trendu poklesu ˙rovnÏ sÚateËnosti a naopak vzestupu u rozvodovosti. Intenzita plodnosti i ˙mrtnost z˘stala p¯ibliûnÏ na ˙rovni roku p¯edchozÌho, nad·le pokraËoval p¯Ìzniv˝ pokles indukovanÈ potratovosti. TEREZIE KRETSCHMEROV¡ vystudovala demografii na P¯ÌrodovÏdeckÈ fakultÏ Univerzity Karlovy. Od roku 1999 pracuje v »eskÈm statistickÈm ˙¯adÏ v odboru statistiky obyvatelstva, kde se zab˝v· zejmÈna anal˝zou demografickÈho v˝voje obyvatelstva »eskÈ republiky a populaËnÌmi prognÛzami.

Summary After nine years of the population decrease, 2003 was the first year when a total population increase was recorded. This was preceded by a lower rate of population decrease in 2002; nevertheless the positive external migration balance was the only cause in both years. In addition, since 2001 the balance contains, besides migration based on different country of permanent residence, also migration of foreigners across the Czech Republicís borders who have temporary residence permits on the basis of a visa over 90 days (together with those who were granted asylum). Among other distinct features of population development in 2003 was a falling number of marriages (and hence nuptiality), whereas the contrary trend of the divorce rate continued. Absolute and relative figures measuring the intensity of both these processes reached recordñ breaking levels in 2003. According to nuptiality tables of the unmarried, 62.5% of men and 68.7% of women got married till the age of 50 for the first time. The total divorce rate came out 0.48. A slight increase in births raised the total fertility rate by only a hundredth (to 1.18 children per woman), young people put off raising a family more and more till later in life and increasingly often use consensual unions instead of marriages, at least at the beginning of cohabitation. Life expectancy at birth of both sexes remained at the 2002 level (72 years for men and 78.5 years for women), and infant mortality reached the lowest level ever recorded (3.9 per mille).

165


PÿÕSPÃVKY »ESK…HO ST¡TU RODIN¡M NA N¡KLADY SPOJEN… S V›CHOVOU DÃTÕ MIROSLAV HIRäL Contributions Provided by the Czech State to Families Raising Children The article deals with the trend of social benefits and tax relief for families with children in 1989ñ2002. The author points out their deep fall, which is, in his opinion, one of the factors of a steep decrease in the fertility level in the Czech Republic. Demografie, 2004, 46: 166ñ176

JednÌm z d˘leûit˝ch faktor˘, kter˝m se vytv·¯ejÌ podmÌnky pro rozhodov·nÌ mlad˝ch lidÌ o tom, zda budou mÌt dÏti, resp. kolik jich budou mÌt, je materi·lnÌ postavenÌ rodin s dÏtmi. Jde o to, jakou ûivotnÌ ˙roveÚ majÌ rodiny s dÏtmi, a to jak ve smyslu absolutnÌ ˙rovnÏ (pr˘mÏrn˝ p¯Ìjem na spot¯ebnÌ jednotku), tak i relativnÌ, vyjad¯ovanÈ pomÏrem k pr˘mÏrn˝m p¯Ìjm˘m manûel˘ bez dÏtÌ p¯i r˘znÈm poËtu dÏtÌ. D˘leûitÈ je i to, jak se mÏnÌ tyto relace v pr˘bÏhu let. V˝znamnou ˙lohu v tom hrajÌ soci·lnÌ d·vky pro rodiny s dÏtmi, a to p¯edevöÌm z hlediska mÌry hrazenÌ n·klad˘ na dÏti ze strany spoleËnosti, zvl·ötÏ pak u typickÈ ËeskÈ rodiny se dvÏma z·visl˝mi dÏtmi. Kolik p¯ispÌval st·tnÌ rozpoËet ˙plnÈ rodinÏ s dvÏma dÏtmi na ˙hradu n·klad˘ na dÏti v letech 1989ñ2002 P¯Ìdavky na dvÏ dÏti v roce 1989 Ëinily 650 KË mÏsÌËnÏ. Nomin·lnÌ hodnota z·kladnÌch soci·lnÌch d·vek, tj. vËetnÏ st·tnÌho vyrovn·vacÌho p¯ÌspÏvku (SVP), dos·hla vrcholu v roce 1995. Bylo to 1540 KË, z toho p¯ipadalo na SVP 640 KË. V re·lnÈm vyj·d¯enÌ to sice bylo o 14 % mÈnÏ neû koncem 80. let, nejednalo se vöak dosud o hlubok˝ propad. V roce 1996 pr˘mÏrnÏ vydÏl·vajÌcÌ ˙pln· rodina s dvÏma dÏtmi a obÏma pracujÌcÌmi rodiËi nezÌskala n·rok na soci·lnÌ p¯Ìplatek. P¯ÌspÏvek st·tu na v˝chovu dÏtÌ tak klesl i nomin·lnÏ. Od roku 1996 do z·¯Ì 2002 sice p¯Ìdavek na dvÏ dÏti vzrostl z 987 na 1250 KË mÏsÌËnÏ, avöak v re·lnÈm vyj·d¯enÌ byla jeho kupnÌ sÌla v porovn·nÌ s rokem 1989 jiû mÈnÏ neû poloviËnÌ. Od ¯Ìjna 2002, kdy pro vznik n·roku na p¯Ìdavek na dÌtÏ se stal rozhodujÌcÌm p¯Ìjem z roku 2001, celkov˝ Ëist˝ pracovnÌ p¯Ìjem v tomto typu rodiny p¯ekroËil 1,8n·sobek ûivotnÌho minima. V d˘sledku toho Ë·stka p¯Ìdavku na dvÏ dÏti klesla z 1250 na 626 KË mÏsÌËnÏ. Je to i nomin·lnÏ mÈnÏ neû v roce 1989 a v re·lnÈm vyj·d¯enÌ to p¯edstavuje pouze 24 % p˘vodnÌ kupnÌ sÌly tÈto d·vky. DaÚovÈ zv˝hodnÏnÌ dÏtÌ se vyvÌjelo velmi nerovnomÏrnÏ. Od roku 1989 do roku 1992 se zv˝öilo z 429 na 695 KË mÏsÌËnÏ, p¯i poklesu kupnÌ sÌly tÈto Ë·stky o 15 %. P¯echod od danÏ ze mzdy na daÚ z p¯Ìjm˘ fyzick˝ch osob znamenal drastickÈ omezenÌ daÚovÈho odpoËtu z d˘vod˘ pÈËe o nezaopat¯enÈ dÏti. Proto ani v roce 2002 nebylo dosaûeno p˘vodnÌ nomin·lnÌ v˝öe tÈto slevy, jako Ëinila v roce 1992. V re·lnÈm vyj·d¯enÌ tak v tomto roce daÚov· sleva tvo¯ila pouze 38 % jejÌ p˘vodnÌ ˙rovnÏ z konce 80. let. Pro hospoda¯enÌ dom·cnostÌ s dÏtmi m· v˝znam souhrnnÈ vyj·d¯enÌ st·tnÌho p¯ÌspÏvku na v˝chovu dÏtÌ. Od ¯Ìjna 2002 dost·v· n·mi sledovan· rodina na dvÏ dÏti formou p¯Ìdavku na dÏti a daÚovÈ ˙levy 1288 KË mÏsÌËnÏ, coû je pouze o 209 KË vÌce neû koncem 80. let. P¯i vÌce neû Ëty¯n·sobnÈm r˘stu cenovÈ hladiny to znamen· ztr·tu 71 % p˘vodnÌ kupnÌ sÌly st·tnÌ podpory. V porovn·nÌ s pr˘mÏrn˝m pracovnÌm v˝dÏlkem obou rodiË˘ tyto zdroje p¯id·vajÌ 166

Miroslav Hiröl: P¯ÌspÏvky ËeskÈho st·tu rodin·m na n·klady spojenÈ s v˝chovou dÏtÌ

dnes pouze 5 %, zatÌmco v roce 1989 to bylo 21 %. V letech 1990ñ1992, kdy v˝voj inflace byl bou¯liv˝ a re·ln· mzda v˝raznÏ klesla, podÌl st·tnÌho p¯ÌspÏvku na dÏti v pomÏru ke mzdÏ vzrostl aû na 25 %. V˝raznÈ snÌûenÌ tohoto podÌlu od roku 1993 do roku 1995 na 15 % bylo zp˘sobeno nomin·lnÌm snÌûenÌm slevy na dÏti na dani z p¯Ìjmu. Nelze v tÈto souvislosti nep¯ipomenout, ûe pr·vÏ v letech 1994ñ1996 klesl poËet narozen˝ch dÏtÌ v »eskÈ republice o 30 tis. roËnÏ, tj. o Ëtvrtinu, a dos·hl mimo¯·dnÏ nÌzkÈ ˙rovnÏ, kter· se od tÈ doby trvale udrûuje. Po p¯ijetÌ z·kona o st·tnÌ soci·lnÌ podpo¯e, kter˝ znamenal pro pr˘mÏrnÈ rodiny se dvÏma dÏtmi ztr·tu soci·lnÌho p¯Ìplatku, klesla relace p¯ÌspÏvku st·tu ke mzdÏ na 8ñ9 % a od ¯Ìjna 2002 d·le v˝raznÏ klesla. Pokud pouûijeme standardnÌ ök·lu spot¯ebnÌch jednotek, urËujÌcÌ ekvivalentnÌ ˙roveÚ spot¯eby v z·vislosti na vÏku dÏtÌ a po¯adÌ Ëlen˘ dom·cnosti, potom v roce 1989 p¯Ìdavek na dÌtÏ a sleva na dani ze mzdy hradila 18,3 % celkov˝ch p¯Ìjm˘ v n·mi sledovanÈm typu rodiny. Jelikoû podle ekvivalentnÌ ök·ly spot¯ebnÌch jednotek byl podÌl dÏtÌ v uvedenÈm vÏku na celkovÈ spot¯ebÏ dom·cnostÌ 34,8 %, potom st·tnÌ p¯ÌspÏvek v uvedenÈ v˝öi hradil 53 % jejich p¯edpokl·dan˝ch standardnÌch pot¯eb. V letech 1990ñ1992 se podÌl p¯ÌspÏvku st·tu na ˙hradÏ pot¯eb dÏtÌ zv˝öil na 57ñ 62 %. V dalöÌm obdobÌ trvale klesal, a to v letech 1993ñ1995 na 38ñ39 %, po roce 1996 do z·¯Ì 2002 na 21ñ23 %. Od ¯Ìjna 2002 st·t hradÌ tÈto klasickÈ dvoudÏtnÈ rodinÏ pouze 15 % p¯edpokl·dan˝ch n·klad˘ na dÏti. Je to jen Ëtvrtina toho, kolik Tab. 1 Příspěvek státního rozpočtu úplné rodině s dvěma nezaopatřenými dětmi (měsíčně v Kč) (Contribution from the state budget to two–parent family with two dependent children (CZK per month)

Rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002a) 2002b)

Průměrná hrubá mzda A 3168 3286 3792 4644 5817 6896 8172 9676 10691 11693 12666 13490 14642 15707 15707

Dvojnásobek čisté mzdy B 5236 5416 6212 7552 9226 10838 12682 15078 16686 18280 19892 21154 22930 24566 24566

Základní soc. dávky1) C 650 790 (140) 1023 (373) 1090 (440) 1132 (440) 1390 (490) 1540 (640) 987 1036 1120 1148 1172 1198 1250 626

Daňové zvýhodnění2) D 429 450 540 695 225 270 400 377 360 450 540 560 615 662 662

Úhrnem E 1079 1240 1563 1785 1357 1660 1940 1364 1396 1570 1688 1732 1813 1912 1288

Relace E/B (C/B) v% 20,6 (12,4) 22,9 (14,6) 25,2 (16,5) 23,6 (14,4) 14,7 (12,3) 15,3 (12,8) 15,3 (12,1) 9,0 (6,5) 8,4 (6,2) 8,6 (6,1) 8,5 (5,8) 8,2 (5,5) 7,9 (5,2) 7,8 (5,1) 5,2 (2,5)

Reálné vyjádření úhrnu E3) 100 104,8 84,3 86,7 54,5 60,7 65 42 39,6 40,2 42,4 40,8 41,8 43,3 29,2

Pozn.: Pro výpočet průměrné čisté mzdy používáme údaje o vývoji průměrné hrubé mzdy zaměstnanců ve středních a velkých podnicích bez ozbrojených složek. Za delší časovou řadu dosud nejsou k dispozici údaje o mzdách, které zahrnují mzdu všech zaměstnanců, tj. včetně malých podniků a ozbrojených složek. Takový průměr je zhruba o 5–6 % nižší než námi zde používaný. Převod z hrubé na čistou mzdu je proveden podle míry zdanění pracovních příjmů zaměstnanců uvedené v rodinných účtech. Jde o domácnosti, ve kterých oba rodiče pracují a pobírají dohromady dvojnásobek průměrné hrubé mzdy zaměstnanců ve středních a velkých podnicích bez započtení ozbrojených sil. Nezaopatřené děti jsou ve věku 10–15 let. 1) = součet přídavku na dítě a sociálního příplatku. Do roku 1995 šlo o státní vyrovnávací příspěvek, jehož výše je uvedena v závorce. V letech 1996–2002 domácnost nepobírá sociální příplatek. 2) = daňové odpočty na děti uplatňuje muž při předpokladu, že jeho mzda je o 33 % vyšší než mzda ženy. 3) = pro vyjádření reálné hodnoty příspěvku pro rodinu byl použit index spotřebitelských cen, jehož hodnota byla v roce 2002 408,9 (100 = 1989). a) = stav v lednu až září 2002. b) = stav v říjnu až prosinci 2002.

167


Ëinil podÌl st·tu koncem 80. let. Nelze to oznaËit jinak neû jako jeden z velmi v˝znamn˝ch faktor˘ ovlivÚujÌcÌch nep¯ÌznivÏ demografick˝ v˝voj.1) V d˘sledku re·lnÈho propadu ˙rovnÏ st·tnÌ podpory pr˘mÏrn˝m rodin·m od roku 1996 zaost·v· index re·lnÈ v˝öe celkov˝ch p¯Ìjm˘ rodin s dvÏma dÏtmi za pohybem jejich re·lnÈ mzdy. V letech 1996ñ2001 Ëinilo toto zaost·v·nÌ 5 procentnÌch bod˘. KupnÌ sÌla ËistÈ mzdy p¯ekroËila stav z roku 1989 jiû v roce 1999, zatÌmco celkovÈ re·lnÈ p¯Ìjmy tÈto dom·cnosti p¯ekonaly tuto hranici aû v roce 2001. Ztr·ta poloviny Ë·stky p¯Ìdavk˘ na dÏti od ¯Ìjna 2002 znamenala, ûe tento rozdÌl se zv˝öil na 10 procentnÌch bod˘. CelkovÈ re·lnÈ p¯Ìjmy n·mi sledovanÈ dom·cnosti byly v roce 2002 jen o 5 % vyööÌ neû v roce 1989, zatÌmco ËistÈ re·lnÈ pracovnÌ p¯Ìjmy rodiË˘ byly ve srovn·nÌ se stejn˝m rokem jiû o 15 % vyööÌ. P¯Ìdavek na dÌtÏ a daÚovÈ zv˝hodnÏnÌ rodin s dÏtmi s r˘zn˝m poËtem dÏtÌ a r˘znou ˙rovnÌ p¯Ìjmu v roce 2002 Pro rok 2002 m·me k dispozici ˙daje o pÏti typech dom·cnostÌ s dÏtmi, a to o Ëty¯ËlennÈ ˙plnÈ rodinÏ s dvÏma dÏtmi ve vÏku 10ñ15 let, o pÏtiËlennÈ ˙plnÈ rodinÏ s t¯emi dÏtmi, z toho jedno do 6 let a dvÏ ve vÏku 6ñ10 let, o ˙plnÈ t¯ÌËlennÈ rodinÏ s jednÌm dÌtÏtem ve vÏku 6ñ10 let, o ˙plnÈ sedmiËlennÈ rodinÏ s 5 dÏtmi a takÈ o dvouËlennÈ ne˙plnnÈ rodinÏ s jednÌm dÌtÏtem ve vÏku 6ñ10 let. V ˙pln˝ch rodin·ch pracujÌ oba rodiËe. V tabulce 2 jsou vypoËteny Ë·stky daÚovÈho zv˝hodnÏnÌ a p¯Ìdavku na dÏti pro celou dom·cnost na öesti hladin·ch pracovnÌch p¯Ìjm˘ obou rodiË˘, a to 1,1n·sobku ûivotnÌho minima (éM), 1,8 éM a 3,0 éM a d·le dohromady za oba rodiËe dvojn·sobku, trojn·sobku a Ëty¯n·sobku pr˘mÏrnÈ hrubÈ mzdy v roce 2002.2) V souËasnÈ dobÏ, tj. od ¯Ìjna 2003, pro posouzenÌ n·roku na p¯Ìdavek na dÌtÏ se stal rozhodujÌcÌm Ëist˝ p¯Ìjem dom·cnosti v roce 2002. ⁄pln· rodina s dvÏma dÏtmi proto ztr·cÌ n·rok na tento p¯Ìdavek, jestliûe p¯ekroËila trojn·sobek ûivotnÌho minima, pokud oba rodiËe dohromady vydÏlali vÌce neû 3,16n·sobek hrubÈ pr˘mÏrnÈ mzdy v minulÈm roce. Jinak ¯eËeno, jejich mzdy p¯ekroËily o 58 % pr˘mÏrnou mzdu v roce 2002. V ˙plnÈ rodinÏ se t¯emi dÏtmi a v ne˙plnÈ rodinÏ s jednÌm dÌtÏtem je touto hranicÌ p¯ekroËenÌ pr˘mÏrnÈho v˝dÏlku o 73ñ75 %. Daleko z·vaûnÏjöÌ vöak je to, ûe ztr·ta z·kladnÌ sazby p¯Ìdavku na dÌtÏ a jeho snÌûenÌ na polovinu, tj. na ˙roveÚ pouze 14 % osobnÌho ûivotnÌho minima, se v souËasnÈ dobÏ jiû t˝k· tÏch rodin s dvÏma dÏtmi, ve kter˝ch na jednoho vydÏl·vajÌcÌho p¯ipad· vÌce neû 90 % pr˘mÏrnÈ mzdy. V rodin·ch se t¯emi dÏtmi a v ne˙plnÈ rodinÏ s jednÌm dÌtÏtem je tato hranice vyj·d¯ena pr˘mÏrnou mzdou. V ˙plnÈ rodinÏ s jednÌm dÌtÏtem je tato hranice p¯ekroËena jiû v p¯ÌpadÏ, ûe na kaûdÈho vydÏl·vajÌcÌho p¯ipad· vÌce neû 70 % pr˘mÏrnÈ mzdy. V ˙pln˝ch rodin·ch s pÏti dÏtmi je limit ztr·ty z·kladnÌ v˝öe p¯Ìdavku d·n 130 % pr˘mÏrnÈ mzdy. Na zv˝öen˝ p¯Ìdavek na dÌtÏ vznik· n·rok pouze v p¯ÌpadÏ, kdyû na jednoho vydÏl·vajÌcÌho v ˙plnÈ rodinÏ s jednÌm dÌtÏtem p¯ipad· mÈnÏ neû 41 % pr˘mÏrnÈho v˝dÏlku, s dvÏma dÏtmi 52 % a v rodin·ch s t¯emi dÏtmi a v ne˙plnÈ rodinÏ je tato hranice 58 % a s pÏti dÏtmi 76 % pr˘mÏru. S tÌm, jak hranice ûivotnÌho minima st·le vÌce zaost·v· za pohybem pr˘mÏrnÈ mzdy 1) PrvnÌ Ëlen dom·cnosti m· p¯i¯azenu hodnotu 1,0 spot¯ebnÌ jednotky, dalöÌ dospÏl˝ Ëlen nebo dÌtÏ ve vÏku 13 let a staröÌ p¯edstavuje 0,5 spot¯ebnÌ jednotky a dÌtÏ mladöÌ 13 let 0,3 spot¯ebnÌ jednotky. Pokud vyjdeme z p¯edpokladu, ûe jedno dÌtÏ v naöÌ rodinÏ je staröÌ neû 13 let a druhÈ mladöÌ, potom Ëty¯Ëlenn· rodina m· celkovou hodnotu 2,3 spot¯ebnÌ jednotky (1,0 + 0,5 + 0,5 + 0,3). StandardnÌ spot¯eba dÏtÌ (0,8/2,3) tedy ËinÌ 34,8 % celkovÈ spot¯eby dom·cnosti. V roce 1989 byl celkov˝ p¯Ìjem sledovanÈ rodiny 5886 KË mÏsÌËnÏ a celkov˝ st·tnÌ p¯ÌspÏvek na dÏti 1079 KË. PodÌl st·tnÌho p¯ÌspÏvku byl tedy 18,3 % z celkov˝ch p¯Ìjm˘ rodiny. Jelikoû standardnÌ pot¯eby dÏtÌ v takovÈ dom·cnosti p¯edstavujÌ 34,8 %, potom podÌl st·tnÌho p¯ÌspÏvku na n·kladech na dÏti Ëinil 53 % (18,3/34,8). 2) Jako z·klad v˝poËtu jsme pouûili pr˘mÏrnou hodnotu hrubÈ mzdy vöech zamÏstnanc˘ v n·rodnÌm hospod·¯stvÌ, tj. vËetnÏ mal˝ch podnik˘ a ozbrojen˝ch sloûek. Ta Ëinila v roce 2002 14 928 KË mÏsÌËnÏ, tj. byla o 779 KË niûöÌ, neû je dosud bÏûnÏ pouûÌvan˝ ukazatel mzdy ve st¯ednÌch a velk˝ch podnicÌch bez ozbrojen˝ch sloûek. Pokud do tohoto pr˘mÏru mezd ve st¯ednÌch a velk˝ch podnicÌch za¯adÌme i zamÏstnance ozbrojen˝ch sloûek, potom se rozdÌl v porovn·nÌ s n·mi pouûÌvan˝m ukazatelem zv˝öÌ na 929 KË mÏsÌËnÏ.

168


v n·rodnÌm hospod·¯stvÌ, budou se nynÌ platnÈ relace mzdov˝ch p¯Ìjm˘ a hranic n·rok˘ na jednotlivÈ sazby p¯Ìdavk˘ na dÏti st·le sniûovat. V listopadu 2003 dos·hl podÌl p¯Ìdavk˘ na dÌtÏ vypl·cen˝ch v nejniûöÌ sazbÏ (tj. pouze 14 % éM dÌtÏte ñ tj. p¯ibliûnÏ 300 KË mÏsÌËnÏ) jiû tÈmÏ¯ t¯etiny vöech vypl·cen˝ch p¯Ìdavk˘ a byl o 10 procentnÌch bod˘ vyööÌ neû v ¯Ìjnu 1999. Ve stejnÈm obdobÌ klesl jak podÌl p¯Ìdavku s nejvyööÌ sazbou (z 36 na 32 %), tak se z·kladnÌ sazbou (ze 42 na 36 %). Celkem bylo v tomto mÏsÌci vypl·ceno, podle evidence »eskÈ n·rodnÌ banky, 1 939 tis. p¯Ìdavk˘. To znamen·, ûe p¯Ìdavky nepobÌralo jen 19 % vöech dÏtÌ. Mezi dÏtmi ûijÌcÌmi v dom·cnostech s dvÏma dÏtmi to bylo 15 %, s t¯emi dÏtmi 9 % a u poËetnÏjöÌch rodin bylo bez p¯Ìdavku pouze 2 % vöech dÏtÌ. ZmÏna Ëist˝ch penÏûnÌch p¯Ìjm˘ rodin s pr˘mÏrnou mzdou a r˘zn˝m poËtem dÏtÌ v letech 1989ñ2002 V roce 2002 bylo relativnÌ postavenÌ rodin s dvÏma a vÌce dÏtmi, ve kter˝ch oba rodiËe pracovali a dohromady vydÏl·vali dvÏ hrubÈ pr˘mÏrnÈ mzdy, v˝raznÏ horöÌ neû v roce 1989, a to jak v porovn·nÌ s dom·cnostmi pouze s jednÌm dÌtÏtem, tak zvl·ötÏ s bezdÏtn˝m manûelsk˝m p·rem. Bylo to zp˘sobeno nep¯Ìzniv˝mi zmÏnami v daÚovÈm zatÌûenÌ dom·cnostÌ s dÏtmi a zhoröenÌm st·tnÌ podpory rodin·m s dÏtmi. Pokud bezdÏtnÈ p·ry i vöechny typy ˙pln˝ch rodin vydÏl·valy v tÏchto dvou letech dvÏ pr˘mÏrnÈ mzdy, znamen· to, ûe v roce 1989 Ëinil jejich spoleËn˝ Ëist˝ pracovnÌ p¯Ìjem mÏsÌËnÏ 6045 KË a v roce 2002 29 856 KË. R˘st hrubÈ re·lnÈ mzdy byl ve vöech p¯Ìpadech stejn˝, o 20,7 %. MÌra zdanÏnÌ (vËetnÏ soci·lnÌho a zdravotnÌho pojiötÏnÌ) se vöak vyvÌjela nep¯ÌznivÏ pro rodiny s dÏtmi.V bezdÏtn˝ch rodin·ch stagnovala, v rodin·ch s dÏtmi rostla, a to tÌm vÌce, ËÌm bylo vÌce dÏtÌ. Ukazuje to n·sledujÌcÌ tab. 4. Tato skuteËnost ovlivnila pohyb ËistÈ re·lnÈ mzdy v porovn·nÌ s pohybem hrubÈ re·lnÈ mzdy. Index ËistÈ mzdy se u bezdÏtn˝ch o nÏco zlepöil a u rodin s dÏtmi se naopak zhoröil o 6ñ9 procentnÌch bod˘ (tab. 5). NejvÏtöÌ Ë·st zhoröenÌ ukazatele re·ln˝ch Ëist˝ch penÏûnÌch p¯Ìjm˘ u rodin s dvÏma dÏtmi v porovn·nÌ s bezdÏtn˝mi nastala proto, ûe mimo¯·dnÏ klesla re·ln· hodnota p¯Ìdavku na dÌtÏ. Tato d·vka si zachovala v rodin·ch s dvÏma dÏtmi jen necelou Ëtvrtinu (24 %) p˘vodnÌ kupnÌ sÌly a v rodin·ch s t¯emi a vÌce dÏtmi necelou t¯etinu (31 %). V d˘sledku toho p¯i r˘stu hrubÈ re·lnÈ mzdy o 21 % se ËistÈ re·lnÈ p¯Ìjmy rodin s jednÌm aû dvÏma dÏtmi zv˝öily v˝raznÏ pomaleji neû ËistÈ re·lnÈ penÏûnÌ p¯Ìjmy dom·cnostÌ bezdÏtn˝ch. V rodin·ch se t¯emi a vÌce dÏtmi dokonce ani nedos·hly re·lnÈ ˙rovnÏ z roku 1989 (tab. 6). Odhad krytÌ standardnÌch pot¯eb dÏtÌ st·tnÌm p¯ÌspÏvkem v dom·cnostech s pr˘mÏrn˝mi p¯Ìjmy v roce 2002 v porovn·nÌ s rokem 1989 V dom·cnostech existujÌ spoleËnÈ n·klady, kterÈ majÌ p¯ev·ûnÏ fixnÌ charakter nebo se zvyöujÌ s r˘stem poËtu Ëlen˘ jen v malÈ mÌ¯e. Jedn· se p¯edevöÌm o n·klady na bydlenÌ. StandardnÌ n·klady Ëty¯ËlennÈ dom·cnosti nejsou proto Ëty¯ikr·t vÏtöÌ neû n·klady osamÏle ûijÌcÌho jednotlivce. Proto se p¯i anal˝ze ûivotnÌ ˙rovnÏ dom·cnostÌ pouûÌvajÌ mÌsto p¯Ìjmu na osobu (na hlavu) ve st·le vÏtöÌ mÌ¯e p¯Ìjmy v p¯epoËtu na tzv. spot¯ebnÌ jednotku. TÌm se bere v ˙vahu existence spoleËn˝ch n·klad˘ dom·cnosti i rozdÌly v pot¯eb·ch podle vÏku dÏtÌ. V souËasnÈ dobÏ se pro mezin·rodnÌ srovn·nÌ nejËastÏji pouûÌvajÌ dvÏ r˘znÈ stupnice spot¯ebnÌch jednotek ñ OECD a Eurostatu. Stupnice OECD poËÌt· prvnÌho dospÏlÈho Ëlena dom·cnosti jako 1,0 spot¯ebnÌ jednotky, dalöÌ dospÏlÈ osoby a dÏti staröÌ 13 let jako 0,7 spot¯ebnÌ jednotky a dÏti mladöÌ jako 0,5 spot¯ebnÌ jednotky. Je pouûÌv·na tÈû v publikacÌch »S⁄ (mikrocenzy, rodinnÈ ˙Ëty). SpoleËnÈ n·klady dom·cnosti jsou v tomto p¯ÌpadÏ vyj·d¯eny hodnotou 0,3 spot¯ebnÌ jednotky. Tato stupnice odpovÌd· spÌöe stavu v roce 1989, kdy n·klady na bydlenÌ byly v˝raznÏ niûöÌ neû n·klady na v˝ûivu a spoleËnÈ n·klady dom·cnostÌ byly pomÏrnÏ malÈ. 169


Tab. 2 Srovnání daňového zvýhodnění rodin s dětmi a vyplaceného přídavku na dítě a sociálního příplatku v roce 2002, měsíčně v Kč (Comparing tax relief for families with children and child benefit and social benefit in 2002, CZK per month) Mzda rodičů, příspěvek státního rozpočtu Čtyřčlenná rodina (2 děti 10–15 let) Hrubá mzda muže Hrubá mzda ženy Hrubá mzda celkem Čistá mzda celkem relace čisté mzdy/ŽM Daňové zvýhodnění Přídavek na dítě Sociální příplatek Celkem Zvýhodnění rodiny při péči o dvě děti k hrubým mzdám v %1) Pětičlenná rodina (1 dítě 6 let, 2 děti 6–10 let) Hrubá mzda muže Hrubá mzda ženy Hrubá mzda celkem Čistá mzda celkem relace čisté mzdy/ŽM Daňové zvýhodnění Přídavek na dítě Sociální příplatek Celkem Zvýhodnění rodiny při péči o tři děti k hrubým mzdám v %1) Dvoučlenná rodina (1 dítě 6–10 let) Hrubá mzda rodiče Čistá mzda relace čisté mzdy/ŽM Daňové zvýhodnění Přídavek na dítě Sociální příplatek2) Celkem Zvýhodnění rodiny při péči o jedno dítě k hrubé mzdě v %2) Tříčlenná rodina (1 dítě 6–10 let) Hrubá mzda muže Hrubá mzda ženy Hrubá mzda celkem Čistá mzda celkem relace čisté mzdy/ŽM Daňové zvýhodnění

170

1,1

Čistý příjem rodiny v násobku ŽM (pro nárok na přídavek na dítě) 1,3 1,4 1,8

Součet hrubých mezd rodičů v násobku k průměrné mzdě v NH 2x 3x 4x

3

ŽM rodiny = 11980 8942,0 6707,0 15649,0 13178,0 1,1 588,0 1428,0 1062,0 3078,0

10783,0 8087,0 18870,0 15574,0 1,3 588,0 1250,0 545,0 2383,0

11704,0 8778,0 20482,0 16772,0 1,4 588,0 1250,0 267,0 2105,0

15385,0 11539,0 26924,0 21564,0 1,8 648,0 1250,0 – 1898,0

26920,0 20190,0 47110,0 35939,0 3,0 893,0 626,0 – 1519,0

17060,0 12795,0 29855,0 23744,0 2,0 721,0 626,0 – 1347,0

25590,0 19193,0 44783,0 34310,0 2,9 835,0 626,0 – 1461,0

34121,0 25591,0 59712,0 44481,0 3,7 980,0 – – 980,0

19,7

12,6

10,3

7,0

3,2

4,5

3,3

1,6

ŽM rodiny = 13340 9865,0 7399,0 17264,0 14610,0 1,1,0 819,0 1751,0 1277,0 3847,0

11772,0 8829,0 20601,0 17155,0 1,3 882,0 1534,0 680,0 3096,0

22,3

15,0

12703,0 9527,0 22230,0 18367,0 1,4 882,0 1534,0 370,0 2786,0

17040,0 12780,0 29820,0 24012,0 1,8 1014,0 1534,0 – 2548,0

29932,0 22449,0 52381,0 40021,0 3,0 1417,0 767,0 – 2184,0

17060,0 12795,0 29855,0 24038,0 1,8 1015,0 1534,0 – 2549,0

25590,0 19193,0 44783,0 34702,0 2,6 1227,0 767,0 – 1994,0

34121,0 25591,0 59712,0 44971,0 3,4 1470,0 – – 1470,0

8,5

4,2

8,5

4,5

2,5

ŽM rodiny = 6530 8625,0 7184,0 1,1 294,0 605,0 661,0 1560,0

10379,0 8489,0 1,3 294,0 530,0 452,0 1276,0

11257,0 9142,0 1,4 294,0 530,0 341,0 1165,0

14770,0 11755,0 1,8 327,0 530,0 – 857,0

25870,0 19590,0 3,0 455,0 265,0 – 720,0

29856,0 22241,0 3,4 490,0 – – 490,0

44784,0 31585,0 4,8 627,0 – – 627,0

59712,0 40467,0 6,2 627,0 – – 627,0

18,1

12,3

10,4

5,8

2,8

1,6

1,4

1,1

6996,0 5247,0 12243,0 10351,0 1,1 294,0

8442,0 6332,0 14774,0 12233,0 1,3,0 294,0

9165,0 6874,0 16039,0 13174,0 1,4 294,0

ŽM rodiny = 9410 12056,0 20947,0 9042,0 15710,0 21098,0 36657,0 16937,0 28230,0 1,8 3,0 294,0 392,0

17060,0 12795,0 29855,0 23415,0 2,5 392,0

25590,0 19193,0 44783,0 33918,0 3,6 443,0

34121,0 25591,0 59712,0 43991,0 4,7 490,0


(dokonËenÌ) Mzda rodičů, příspěvek státního rozpočtu

1,1 Přídavek na dítě 605,0 Sociální příplatek 515,0 Celkem 1414,0 Zvýhodnění rodiny při péči o jedno 11,5 dítě k hrubým mzdám v %1) Sedmičlenná rodina (2 děti do 6 let, 2 děti 6–10 let, 1 dítě 10–15 let) Hrubá mzda muže 12920,0 Hrubá mzda ženy 9690,0 Hrubá mzda celkem 22610,0 Čistá mzda celkem 18987,0 relace čisté mzdy/ŽM 1,1 Daňové zvýhodnění 1220,0 Přídavek na dítě 3006,0 Sociální příplatek 2337,0 Celkem 6564,0 Zvýhodnění rodiny při péči o tři 29,0 děti k hrubým mzdám v %1)

Čistý příjem rodiny v násobku ŽM (pro nárok na přídavek na dítě) 1,3 1,4 1,8 530,0 530,0 530,0 288,0 170,0 – 1112,0 994,0 824,0 7,5

6,2

3 265,0 – 657,0

3,9

1,8

Součet hrubých mezd rodičů v násobku k průměrné mzdě v NH 2x 3x 4x 265,0 – – – – – 657,0 443,0 490,0 2,2

1,0

0,8

ŽM rodiny = 17260 15380,0 11535,0 26915,0 22439,0 1,3 1529,0 2633,0 1058,0 5220,0

16705,0 12529,0 29234,0 24164,0 1,4 1587,0 2633,0 341,0 4561,0

22095,0 16571,0 38666,0 31068,0 1,8 1823,0 2633,0 – 4456,0

39197,0 29398,0 68595,0 51780,0 3,0 2697,0 1317,0 – 4014,0

17060,0 12795,0 29855,0 24626,0 1,4 1603,0 2633,0 – 4236,0

25590,0 19193,0 44783,0 35486,0 2,1 2011,0 1317,0 – 3328,0

34121,0 25591,0 59712,0 45885,0 2,7 2384,0 1317,0 – 3701,0

19,4

15,6

11,5

5,9

14,2

7,4

6,2

Pozn.: Vycházíme z průměrné hrubé mzdy v roce 2002 uvádění ČSÚ za všechny zaměstnance, tj. včetně malých organizací, ve výši 14 928 Kč měsíčně. Mzda ženy se předpokládá ve výši 75 % mzdy muže. 1) Daňové zvýhodnění, přídavek a soc. příplatek v relaci k součtu hrubých mezd obou rodičů. 2) Včetně zohlednění osamělosti rodiče koef. 1,05. Při výpočtu sociálního příplatku se do rozhodného příjmu rodiny zahrnuje i vyplacený přídavek na dítě.

Tab. 3 Daňové zvýhodnění rodin s dětmi a přídavky na děti v roce 1989 (Tax relief for families with children and child benefits in 1989)

Mzda rodičů, příspěvek státního rozpočtu

Muž pobíral Celk. hr. mzda rodičů průměrnou hrubou ve výši dvojnásobku mzdu v NH hrubé m. v NH

Čtyřčlenná rodina (2 děti 10–15 let) Hrubá mzda muže 3168,0 Hrubá mzda ženy 2123,0 Hrubá mzda celkem 5291,0 Čistá mzda celkem 4548,0 Daňové zvýhodnění 429,0 Přídavky na děti 650,0 Celkem 1079,0 Zvýhodnění rodiny při péči o 2 děti k hrubým mzdám v %1) 20,4 Pětičlenná rodina (1 dítě do 6 let, 2 děti 6–10 let) Hrubá mzda muže 3168,0 Hrubá mzda ženy 2123,0 Hrubá mzda celkem 5291,0 Čistá mzda celkem 4643,0 Daňové zvýhodnění 524,0

Čistá mzda rodičů ve výši dvojnásobku čisté m. v NH

3620,0 2425,0 6045,0 5155,0 511,0 650,0 1161,0 19,2

3680,0 2466,0 6146,0 5236,0 522,0 650,0 1172,0 19,1

3620,0 2425,0 6045,0 5269,0 625,0

3594,0 2408,0 6002,0 5236,0 616,0

171


(dokonËenÌ)

Mzda rodičů, příspěvek státního rozpočtu

Muž pobíral Celk. hr. mzda rodičů průměrnou hrubou ve výši dvojnásobku mzdu v NH hrubé m. v NH

Přídavek na dítě 1210,0 1210,0 Celkem 1734,0 1835,0 Zvýhodnění rodiny při péči o 3 děti k hrubým mzdám v %1) 32,8 30,4 Dvoučlenná rodina (1 dítě 6–10 let) Hrubá mzda rodiče 3168,0 6336,0 Čistá mzda 2692,0 5229,0 Daňové zvýhodnění 238,0 554,0 Přídavek na dítě 200,0 200,0 Celkem 438,0 754,0 13,8 11,9 Zvýhodnění rodiny při péči o 1 dítě k hrubé mzdě v %1) Úplná tříčlenná rodina (1 dítě 6–10 let) Hrubá mzda muže 3168,0 3620,0 Hrubá mzda ženy 2123,0 2425,0 Hrubá mzda celkem 5291,0 6045,0 Čistá mzda celkem 4405,0 4985,0 Daňové zvýhodnění 286,0 341,0 Přídavek na dítě 200,0 200,0 Celkem 486,0 541,0 9,2 8,9 Zvýhodnění rodiny při péči o 1 dítě k hrubým mzdám v %1) Sedmičlenná rodina (2 děti do 6 let, 2 děti 6–10 let, 1 dítě 10–15 let) Hrubá mzda muže 3168,0 3620,0 Hrubá mzda ženy 2123,0 2425,0 Hrubá mzda celkem 5291,0 6045,0 Čistá mzda celkem 4738,0 5383,0 Daňové zvýhodnění 619,0 739,0 Přídavky na děti 2070,0 2070,0 Celkem 2689,0 2809,0 Zvýhodnění rodiny při péči o 5 dětí k hrubým mzdám v %1) 50,8 46,5

Čistá mzda rodičů ve výši dvojnásobku čisté m. v NH 1210,0 1826,0 30,4 6345,0 5236,0 555,0 200,0 755,0 11,9 3813,0 2555,0 6368,0 5236,0 362,0 200,0 562,0 8,8 3514,0 2354,0 5868,0 5236,0 707,0 2070,0 2777,0 47,3

Pozn.: Vycházíme z průměrné hrubé mzdy zaměstnanců ve středních a velkých podnicích bez započtení ozbrojených sil. Mzda ženy je ve výši 67 % mzdy muže, daňové odpočty na děti uplatňuje muž. 1) tj. daňové zvýhodnění a přídavky na děti v relaci k součtu hrubých mezd obou rodičů.

Stupnice Eurostatu poËÌt· rovnÏû prvnÌho Ëlena dom·cnosti jako 1,0 spot¯ebnÌ jednotky, avöak dalöÌ dospÏl˝ a dÌtÏ staröÌ 13 let je pouze 0,5 spot¯ebnÌ jednotky a mladöÌ dÌtÏ 0,3 spot¯ebnÌ jednotky. SpoleËnÈ n·klady na dom·cnost jsou pak vyj·d¯eny hodnotou 0,5 spot¯ebnÌ jednotky. Tato stupnice tedy vÌce odpovÌd· situaci souËasnÈ, kdy n·klady na bydlenÌ jsou jiû s n·klady na v˝ûivu vyrovn·ny. PodÌl pot¯eb dÏtÌ na celkov˝ch standardnÌch n·kladech dom·cnosti je p¯i pouûitÌ stupnice Eurostatu niûöÌ neû podle stupnice OECD. Z ˙daj˘ uveden˝ch pro lÈta 1989 a 2002 v tabulk·ch 2 a 3 m˘ûeme zjistit, jak˝ byl podÌl p¯ÌspÏvku st·tu (tj. p¯Ìdavku na dÌtÏ a daÚovÈho zv˝hodnÏnÌ) na celkov˝ch Ëist˝ch p¯Ìjmech dom·cnostÌ s pr˘mÏrn˝mi p¯Ìjmy a r˘zn˝m poËtem dÏtÌ. Porovn·nÌ tohoto podÌlu se standardizovan˝mi pot¯ebami dÏtÌ v tÏchto dom·cnostech podle stupnice OECD a Eurostatu ukazujÌ data tab. 7. 172


Tab. 4 Míra zdanění (% hrubé mzdy) (Taxation rate (% of gross earnings) in 1989 and 2002)

Rok 1989 2002 rozdíl

Bezdětní 23,2 22,9 –0,3

ÚR 1 d 17,5 21,6 +4,1

ÚR 2 d 14,7 20,5 +5,8

ÚR 3 d 12,8 19,5 +6,5

ÚR 5 d 11,0 17,5 +6,5

NR 1 d 15,0 21,3 +6,3

Pozn.: ÚR = úplná rodina, NR = neúplná rodina, d = dítě. Do míry zdanění zahrnujeme daň z příjmů (v roce 1989 daň ze mzdy) a sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnancem. Tab. 5 Čistá reálná mzda v roce 2002 (1989 = 100,0) (Real earnings in 2002 (1989 = 100.0)

Bezdětní 121,1

ÚR 1 d 114,8

ÚR 2 d 112,5

ÚR 3 d 111,5

ÚR 5 d 111,8

NR 1 d 111,8

Tab. 6 Čisté reálné peněžní příjmy v roce 2002 (1989 = 100,0) (Real earnings in 2002 (1989 = 100.0)

Bezdětní 121,1

ÚR 1 d 111,6

ÚR 2 d 102,6

ÚR 3 d 96,4

ÚR 5 d 89,4

NR 1 d 108,4

Tab. 7 Podíl potřeb dětí na standardních nákladech domácnosti podle stupnic spotřebních jednotek (Share of children’s needs in standard costs of the household by scales of consumer units)

Typ domácnosti ÚR 1 d 6–10 let ÚR 2 d 10–15 let ÚR 3 d 1 d do 6 let; 2 d 6–10 let ÚR 5 d 2 d do 6 let; 2 d 6–10 let; 1 d –15 let NR 1 d 6–10 let

OECD počet jednotek Celkem z toho děti %

Eurostat počet jednotek Celkem z toho děti %

2,2

0,5

23

1,8

0,3

17

2,9

1,2

41

2,3

0,8

35

PodÌl krytÌ standardnÌch pot¯eb dÏtÌ st·tnÌm p¯ÌspÏvkem (tj. p¯Ìdavkem na dÌtÏ a daÚov˝m zv˝hodnÏnÌm) podle stupnice spot¯ebnÌch jednotek Eurostatu je v ˙pln˝ch rodin·ch o 4ñ5 procentnÌch bod˘ vyööÌ neû podle stupnice OECD. Avöak trend a mÌra poklesu pokrytÌ tÏchto pot¯eb v obdobÌ 1989ñ2002 jsou p¯i pouûitÌ tÏchto r˘zn˝ch stupnic zcela shodnÈ (tab. 8). V ˙pln˝ch rodin·ch s jednÌm aû dvÏma dÏtmi bylo ztraceno 73 % p˘vodnÌ podpory st·tu, s t¯emi dÏtmi 65 %, s pÏti dÏtmi 59 % a v ne˙pln˝ch rodin·ch s jednÌm dÌtÏtem 55 %. Potvrzuje se tak velmi hlubok˝ propad p¯ÌspÏvk˘ st·tu na ˙hradu n·klad˘ na v˝chovu a v˝ûivu dÏtÌ, kter˝ byl jiû prok·z·n v p¯edch·zejÌcÌm textu. Dosud jsme se zab˝vali pouze dom·cnostmi s pr˘mÏrn˝mi p¯Ìjmy. D·le se vÏnujeme zmÏn·m situace rodin s dÏtmi s velmi nÌzk˝mi pracovnÌmi v˝dÏlky, pokud pracujÌ oba rodiËe nebo situacÌ, kdy vydÏl·v· v ˙plnÈ rodinÏ pouze jeden z nich.

RozdÌly v mÌ¯e podpory rodin s dÏtmi v z·vislosti na v˝öi jejich p¯Ìjmu v letech 1989ñ2002 Jak ukazuje tab. 9, v roce 1989 4,4 2,7 61 3,2 1,7 53 p¯Ìdavek na dÌtÏ a daÚovÈ zv˝hodnÏnÌ byly v rodin·ch s pr˘mÏrn˝mi p¯Ìjmy vyj·d¯eny absolutnÌ 1,5 0,5 33 1,3 0,3 23 vyööÌ Ë·stkou neû v dom·cnostech se stejn˝m poËtem dÏtÌ a velmi nÌzk˝mi pracovnÌmi p¯Ìjmy. RozdÌl v jejich prospÏch Ëinil 117 aû 332 KË mÏsÌËnÏ. V relativnÌm vyj·d¯enÌ to bylo v ˙plnÈ rodinÏ s jednÌm dÌtÏtem s pr˘mÏrn˝mi p¯Ìjmy dokonce o 80 % vÌce neû ve stejnÈ dom·cnosti s nÌzk˝mi p¯Ìjmy. NejmenöÌ rozdÌl (9 %) byl v dom·cnostech s pÏti dÏtmi. V souËasnÈ dobÏ je situace zcela opaËn·. V˝öe podpory rodin s nejniûöÌmi p¯Ìjmy (se zapoËtenÌm soci·lnÌho p¯Ìplatku a bez zapoËtenÌ p¯ÌspÏvku na bydlenÌ) je vûdy vyööÌ neû v dom·cnostech s pr˘mÏrn˝mi p¯Ìjmy. V dom·cnostech s jednÌm dÌtÏtem ËinÌ rozdÌl v jejich prospÏch 1100ñ1200 KË mÏsÌËnÏ, s dvÏma a t¯emi dÏtmi 2200ñ2300 KË a v dom·cnostech s pÏti dÏtmi dokonce 4000 KË. Je to d˘sledek toho, ûe p¯ÌspÏvky st·tu na dÏti se vyvÌjely v rodin·ch s velmi nÌzk˝mi p¯Ìjmy ve zkoumanÈm obdobÌ mÈnÏ nep¯ÌznivÏ neû v rodin·ch s pr˘mÏrn˝mi p¯Ìjmy. V roce 2002 byla re·ln· v˝öe tohoto p¯ÌspÏvku v dom·cnostech s jednÌm dÌtÏtem a velmi nÌzk˝m p¯Ìjmem dokonce vyööÌ neû 3,2

1,5

47

2,4

0,9

38

173


Tab. 8 Míra krytí standardních potřeb dětí příspěvkem státu v domácnostech s průměrnými příjmy a různým počtem dětí (ČR 1989 a 2002) v % (Rate of coverage of children’s standard needs by contribution of the state in households with average income and various numbers of children (CR, 1989 and 2002) in %)

Typ domácnosti ÚR 1 d ÚR 2 d ÚR 3 d ÚR 5 d NR 1 d

A 10,4 20,0 28,3 37,7 15,4

1989 B A/B v % 22,7 45,8 41,4 48,3 46,9 60,3 61,4 61,4 33,3 46,2

A 2,8 5,5 10,0 15,5 7,0

ÚR 1 d ÚR 2 d ÚR 3 d ÚR 5 d NR 1 d

10,4 20,0 28,3 37,7 15,4

16,7 34,8 37,5 53,1 23,1

2,8 5,5 10,0 15,5 7,0

62,2 57,5 75,5 71,0 66,7

Stupnice OECD 2002 B A/B v % 22,7 12,3 41,4 13,3 46,9 21,3 61,4 25,2 33,3 21,0 Stupnice Eurostatu 16,7 16,8 34,8 15,8 37,5 26,7 53,1 29,2 23,1 30,3

Rozdíl 2002/1989 proc. body 2002 (1989 = 100,0) –33,5 27,0 –35,0 28,0 –39,0 35,0 –36,2 41,0 –25,2 45,0 –45,4 –41,7 –48,8 –41,8 –36,4

27,0 27,0 35,0 41,0 45,0

Pozn.: Za příspěvek státu k nákladům na děti považujeme přídavek na dítě a slevu na dani v porovnání s daněmi placenými bezdětnými domácnostmi. A = podíl příspěvku státu na celkových čistých příjmech domácnosti v %. B = podíl potřeb dětí na standardizovaných celkových potřebách domácnosti v %.

v roce 1989, a to v ˙pln˝ch rodin·ch o 15 % a v ne˙pln˝ch o 23 %. Rodiny s nÌzk˝mi p¯Ìjmy a dvÏma dÏtmi ztratily v tomto obdobÌ 29 % kupnÌ sÌly tÈto podpory, zatÌmco dom·cnosti se stejn˝m poËtem dÏtÌ a pr˘mÏrn˝mi pracovnÌmi p¯Ìjmy utrpÏly ztr·tu 72 % kupnÌ sÌly tÏchto d·vek. V dom·cnostech s t¯emi a vÌce dÏtmi a nÌzk˝mi p¯Ìjmy ËinÌ ztr·ta na d·vk·ch v re·lnÈm vyj·d¯enÌ jednu t¯etinu a ve stejn˝ch dom·cnostech s pr˘mÏrn˝mi p¯Ìjmy jiû dvÏ t¯etiny. S v˝jimkou dom·cnostÌ s jednÌm dÌtÏtem ve vöech rodin·ch s dÏtmi s velmi nÌzk˝m p¯Ìjmem klesl podÌl podpory st·tu na dÏti na ËistÈ mzdÏ, a to zvl·ötÏ v rodin·ch s pÏti a vÌce dÏtmi z 60 na 33 %. P¯estoûe zavedenÌm systÈmu st·tnÌ soci·lnÌ podpory byla velk· Ë·st d·vek p¯esunuta ve prospÏch rodin s dÏtmi s velmi nÌzk˝mi a nÌzk˝mi p¯Ìjmy ani v tÏchto dom·cnostech, s v˝jimkou rodin s jednÌm dÌtÏtem, nebylo v roce 2002 dosaûeno re·lnÈ hodnoty tÏchto d·vek z konce 80. let. To vedlo k v˝raznÈmu poklesu podÌlu vöech d·vek ve prospÏch rodin s dÏtmi na hrubÈm dom·cÌm produktu »eskÈ republiky, kter˝ v roce 2003 Ëinil jiû jen 1,3 % HDP a byl v˝raznÏ pod pr˘mÏrem zemÌ EvropskÈ unie. Z·vÏr Rozbor v˝voje z·kladnÌch soci·lnÌch d·vek pro rodiny s dÏtmi v letech 1989ñ2002 prok·zal, ûe p¯es nomin·lnÌ vzestup v˝öe p¯Ìdavk˘ a daÚovÈho zv˝hodnÏnÌ rodiË˘ v˝raznÈ zv˝öenÌ cenovÈ hladiny zp˘sobilo hlubok˝ pokles re·lnÈ hodnoty p¯ÌspÏvku st·tu zvl·ötÏ pro pr˘mÏrnÈ rodiny. Tyto se tak v porovn·nÌ s bezdÏtn˝mi dostaly do relativnÏ horöÌ situace neû v roce 1989, zvl·ötÏ od konce roku 2002. Tento pokles se t˝kal soci·lnÌch p¯Ìjm˘ vöech rodin s dÏtmi bez z¯etele na v˝öi jejich celkov˝ch Ëist˝ch p¯Ìjm˘ i bez ohledu na poËet dÏtÌ. Re·lnÈ p¯Ìjmy bezdÏtn˝ch manûel˘ s pr˘mÏrn˝m v˝dÏlkem p¯ekonaly hranici roku 1989 o 21 %, zatÌmco re·ln· ˙roveÚ Ëist˝ch penÏûnÌch p¯Ìjm˘ rodin s dvÏma dÏtmi se stejn˝m pracovnÌm v˝dÏlkem se zv˝öila pouze v malÈ mÌ¯e (o 3 %) a v rodin·ch s vÌce dÏtmi byla dokonce niûöÌ neû koncem 80. let. Bylo to zp˘sobeno vyööÌm r˘stem mÌry zdanÏnÌ pracovnÌch p¯Ìjm˘ rodiË˘ v porovn·nÌ s bezdÏtn˝mi a poklesem re·lnÈ ˙rovnÏ z·kladnÌch soci·lnÌch d·vek pro dÏti. KrytÌ standardnÌch pot¯eb dÏtÌ p¯ÌspÏvkem st·tu kleslo v rodin·ch s dvÏma dÏtmi a pr˘mÏrn˝m v˝dÏlkem na Ëtvrtinu p˘vodnÌ ˙rovnÏ. U rodin s vÌce dÏtmi byl pokles poloviËnÌ. Re·ln· 174


Tab. 9 Příspěvek státu na děti (1989 a 2002) (Contribution of the state to children in 1989 and 2002)

Typ domácnosti

ÚR 1 d ÚR 2 d ÚR 3 d ÚR 5 d NR 1 d

Výše příspěvku (měsíčně v Kč) výdělek průměrný velmi nízký 1989 2002 1989 2002 541 657 300 1414 1161 1347 858 3078 1835 2549 1503 3847 2809 4236 2579 6564 427 857 310 1560

Reálná hodnota 2002 (1989 = 100,0) výdělek průměrný

velmi nízký

29,7 28,4 34,0 36,9 49,0

115,2 87,6 62,5 62,2 122,9

Pozn.: ÚR = úplná rodin, NR = neúplná rodina, d = dítě. Příspěvek státu na výchovu a výživu dětí v roce 1989 zahrnuje přídavek na děti a daňovou slevu a v roce 2002 u domácností s nízkými příjmy také sociální příplatek. V úplné rodině pracují oba rodiče a dohromady vydělávají dvě průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. V neúplné rodině živitelka vydělává průměrnou mzdu. Domácnosti s velmi nízkým výdělkem jsou takové, ve kterých příjem v roce 2002 nepřekročil 1,1násobek jejich životního minima. V porovnání s průměrnou hrubou mzdou v tomto roce, pokud pracovali oba rodiče, to znamenalo v domácnosti s jedním dítětem, že každý vydělával jen 41 % průměrné mzdy v národním hospodářství, v domácnostech s dvěma dětmi 52 %, se třemi dětmi 58 %, s pěti dětmi 76 % a v neúplné jednodětné rodině 58 % uvedené mzdy. Pokud v úplné rodině vydělával jenom jeden člen, potom k dosažení uvedené hladiny příjmu bylo třeba dvojnásobného výdělku, než je uvedeno v předcházející větě. Do rozhodného příjmu domácnosti se započítává případná podpora v nezaměstnanosti vyplácená druhému rodiči. Při posuzování částek čistého příjmu vyjadřujících jednotlivé hladiny životního minima pro rok 2002 je třeba si uvědomit, že pro vznik nároku a stanovení výše přídavku na dítě v období leden až září 2002 byly rozhodující čisté příjmy v roce 2000. Od října 2002 to již byly příjmy z roku 2001. Existuje tedy časové zpoždění při posuzování výše příjmu v rozmezí tři čtvrtě až jeden a půl roku. Pro sociální příplatek jsou rozhodující čisté příjmy v předcházejícím čtvrtletí, a to včetně pobíraného přídavku na dítě.

˙roveÚ tohoto p¯ÌspÏvku se udrûela pouze u rodin s jednÌm dÌtÏtem s velmi nÌzk˝mi p¯Ìjmy (do 1,1 ûivotnÌho minima). ZmÏny ˙rovnÏ st·tnÌch p¯ÌspÏvk˘ rodin·m s dÏtmi ukazujÌ trend v˝voje skuteËn˝ch hmotn˝ch ûivotnÌch podmÌnek, ve kter˝ch rodiny s dÏtmi ûijÌ, a kter˝ v˝raznÏ ovlivÚuje rozhodov·nÌ mlad˝ch lidÌ o tom, zda v˘bec mÌt dÏti a kolik. Uveden˝ rozbor prokazuje, ûe snÌûen· ˙roveÚ soci·lnÌch d·vek pro rodiny s dÏtmi pat¯Ì v ¯adÏ faktor˘, kterÈ vedly k prudkÈmu zhoröenÌ ˙rovnÏ plodnosti v »eskÈ republice, na p¯ednÌ mÌsto a silnÏ ovlivnila reprodukËnÌ chov·nÌ mladÈ generace. Literatura V˝voj vybran˝ch ukazatel˘ ûivotnÌ ˙rovnÏ v »eskÈ republice 1990ñ 2002. Praha: MPSV, 2002. Z·kladnÌ ukazatele z oblasti pr·ce a soci·lnÌho zabezpeËenÌ v »eskÈ republice ve v˝vojov˝ch ¯ad·ch a grafech. Praha: MPSV, 2003. P¯Ìjmy, vyd·nÌ a spot¯eba dom·cnostÌ statistiky rodinn˝ch ˙Ët˘ za rok 2002. II. dÌl ñ typy dom·cnostÌ, kÛd 3002ñ03. Pr·ce soci·lnÌ statistiky. Praha: »S⁄, 2003. Indexy spot¯ebitelsk˝ch cen (ûivotnÌch n·klad˘). PodrobnÈ ËlenÏnÌ za jednotliv· lÈta, ¯ada Ceny. Praha: »S⁄.

MIROSLAV HIRäL se dlouhodobÏ vÏnuje ekonomick˝m problÈm˘m soci·lnÌ politiky. Do roku 1989 se zab˝val p¯edevöÌm existenËnÌm a soci·lnÌm minimem a podÌlem chud˝ch na obyvatelstvu »SSR. Analyzoval rovnÏû ûivotnÌ ˙roveÚ rodin s†dÏtmi a d˘chodc˘, zvl·ötÏ z†hlediska vlivu soci·lnÌ politiky na ûivotnÌ podmÌnky tÏchto skupin obyvatelstva. V letech 1988ñ1992 pracoval jako externÌ spolupracovnÌk PrognostickÈho ˙stavu »SAV, potÈ jako expert »MKOS pro soci·lnÌ politiku (1993ñ2001) a od roku 1998 je externÌm poradcem ministra pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ a p¯edsedy vl·dy. Je autorem ¯ady studiÌ a anal˝z. »lenem »eskÈ demografickÈ spoleËnosti je od roku 1970.

175


Summary An analysis of the trends of basic social benefits and tax relief for families with children in 1989ñ2002 showed that the real value of state support provided to this section of population in the Czech Republic went extremely down, which applies particularly to households with average income. The decrease in real terms hit all families with children, irrespective of their income level and number of children, with the exception of families with one child on very low income (up to 1.1 subsistence minimum). Society reduced its share in financing the standard costs of children from 58ñ76% in 1989 to a mere 16ñ30% in 2002. This was a very heavy factor affecting an exceptional fall in fertility to 1.2 children since 1994, which ranks the Czech Republic among the worst countries.

176

ZMENA PROKREATÕVNEHO SPR¡VANIA SLOVENSK›CH éIEN PO ROKU 1990 V TRANSVERZ¡LNOM A LONGITUDIN¡LNOM POHºADE MICHAELA POTAN»OKOV¡ Change in the Pro-creative Behaviour of Slovak Women after 1990 from the Transversal and Longitudinal Points of View The article focuses on the effect of deep fertility decline since 1990 on cohort fertility trends. Since 2000 total fertility rate has dropped below the level of 1.3 children per woman and postponing of childbearing to the higher ages become the main reproductive strategy of the 1970ties generations. Changing patterns of procreative behaviour are discussed with regard to the experience of other European populations and contemporary lowest-low fertility framework. Demografie, 2004, 46: 177ñ185

Poklesom ˙hrnnej plodnosti pod ˙roveÚ 1,3 dieùaùa na ûenu sa Slovensko poËn˙c rokom 2000 zaradilo medzi krajiny s tzv. lowest-low fertility (najniûöou nÌzkou plodnosùou). FenomÈn poklesu ˙hrnnej plodnosti na extrÈmne nÌzke hodnoty je typick˝m pre krajiny juûnej EurÛpy, ale aj pre niektorÈ z·padoeurÛpske öt·ty (Nemecko, FÌnsko) a v priebehu 90-tych rokov tieû pre krajiny b˝valÈho v˝chodnÈho bloku. PrÌËinou prepadu ˙hrnnej plodnosti na veæmi nÌzku ˙roveÚ je odkladanie pÙrodov do vyööieho veku sprev·dzanÈ rastom priemernÈho veku matky pri pÙrode, najm‰ prvÈho dieùaùa (Billari-Kohler, 2002). Pokles pÙrodnosti a zmena Ëasovania pÙrodov je reakciou na zmenu socio-ekonomick˝ch podmienok, je tieû prejavom celkovej zmeny ûivotnÈho öt˝lu mladöÌch gener·ciÌ (Billari-Kohler, 2002; Lesthaeghe-Moors, 2000). Medzi hlavn˝mi faktormi fenomÈnu odkladania plodnosti do vyööieho veku Billari a Kohler (2002) uv·dzaj˙ investovanie do vyööieho vzdelania, potrebu presadenia sa na trhu pr·ce, stratu ûivotn˝ch istÙt a vysokÈ n·klady na zriadenie vlastnej dom·cnosti. Pokiaæ je pokles ˙hrnnej plodnosti len kr·tkodob˝, jeho efekt na koneËn˙ plodnosù je minim·lny a skutoËne sa jedn· len o presun pÙrodov do vyööieho veku (prÌpad Holandska). Ak vöak ˙hrnn· plodnosù dlhodobo zotrv·va na nÌzkej ˙rovni, je moûnÈ, ûe koneËn· plodnosù niektor˝ch gener·ciÌ ûien v˝znamne poklesne, hypoteticky aû na ˙roveÚ ˙hrnnej plodnosti, resp. aj pod t˙to ˙roveÚ. Ukazovateæ ˙hrnnej plodnosti ud·va priemern˝ poËet detÌ, ktorÈ by sa narodili ûene, ak by reprodukËnÈ pomery danÈho kalend·rneho roku pretrvali poËas celÈho jej reprodukËnÈho obdobia. Pri konötrukcii ukazovateæa totiû pracujeme s fiktÌvnou kohortou ûien, pozost·vaj˙cou z 35 gener·ciÌ, priËom kaûd· z nich m· vlastn˙ neopakovateæn˙ reprodukËn˙ histÛriu. Ku kvantifikovaniu skutoËnej zmeny intenzity plodnosti je nevyhnutnÈ pouûitie generaËn˝ch d·t a aplikovanie metÛd longitudin·lnej anal˝zy plodnosti. ⁄hrnn˙ plodnosù ûien mÙûeme povaûovaù za funkciu intenzity plodnosti a Ëasovania pÙrodov (Sardon, 1990), k˝m koneËn· plodnosù je od efektu Ëasovania oËisten· a jej trend je omnoho vyrovnanejöÌ (graf 1). Transverz·lny ukazovateæ v odbobÌ zniûovania priemernÈho veku matiek mÙûe znaËne presiahnuù koneËn˙ plodnosù t˝ch gener·ciÌ ûien, ktor˝ch plodnosù bola v obdobÌ n·rastu ˙hrnnej plodnosti najvyööia. T·to situ·cia bola typick· pre obdobie povojnovÈho Ñbaby-boomuì, kedy ˙hrnn· plodnosù presahovala 3 deti na ûenu napriek tomu, ûe koneËn· plodnosù ûien naroden˝ch poËas 30-tych rokov, ktorÈ boli v Ëase povojnovÈho 177


vzostupu plodnosti vo veku najvyööej plodnosti, nepresiahla 2,9 dieùaùa na ûenu. Podobne zv˝öenie ˙hrnnej plodnosti poËas 70-tych rokov bolo len prejavom zmeny Ëasovania pÙrodov (ÔalöÌ pokles priemernÈho veku matky pri pÙrode ñ graf 2), keÔûe nedoölo k zv˝öeniu koneËnej plodnosti ûien. Naopak v prÌpade zvyöovania priemernÈho veku matiek a odkladania pÙrodov do vyööieho veku ˙hrnn· plodnosù kles· a koneËn· plodnosù ju prevyöuje. Graf 1 Porovnanie vývoja úhrnnej a konečnej plodnosti žien, SR 1955–2001 (Comparing the development of total and completed fertility rates of women, Slovak Republic, 1955–2001)

KoneËn· plodnosù slovensk˝ch ûien neust·le kles·. K˝m ûeny narodenÈ v roku 1930 mali priemerne 2,87 dieùaùa, ûeny narodenÈ v roku 1955 uû len 2,21 dieùaùa. U gener·ciÌ naroden˝ch v priebehu 60-tych rokov intenzita plodnosti Ôalej kles·, hoci jej ötrukt˙ra ost·va zachovan· (graf 3, 4). V s˙lade s rozloûenÌm plodnosti podæa veku typick˝m pre predoöl˝ reprodukËn˝ reûim predpoklad·me, ûe tieto ûeny maj˙ svoju reprodukciu na 95 % ukonËen˙, na z·klade Ëoho oËak·vame uvedenÈ odhadovanÈ hodnoty koneËnej plodnosti (graf 1). Gener·cia 1965 bude podæa vöetkÈho poslednou, ktorej koneËn· plodnosù presiahne 2 deti na ûenu. éeny narodenÈ poËas natalitnej vlny v priebehu 70-tych rokov s˙ inici·torkami novÈho modelu prokreatÌvneho spr·vania a odhad ich koneËnej plodnosti je uû znaËne öpekulatÌvny. Tieto gener·cie ûien mÙûeme tieû nazvaù prechodov˝mi. Ich reprodukËnÈ spr·vanie totiû nie je homogÈnne (Rychta¯Ìkov·, 1998). »asù popul·cie t˝chto ûien sa spr·va v s˙lade s predoöl˝m reprodukËn˝m modelom, k˝m Ôalöia Ëasù narodenie dieùaùa odklad·. Zd· sa, ûe tie ûeny, ktorÈ si zaloûili rodinu v nÌzkom veku a skoro tieû mali prvÈ dieùa, sa spr·vaj˙ rovnako ako ich matky. Profil generaËn˝ch öpecifick˝ch plodnostÌ (graf 3) u jednotliv˝ch gener·ciÌ naznaËuje, ûe zast˙penie t˝chto ûien u mladöÌch gener·ciÌ kles·, ËÌm sa zniûuje intenzita plodnosti vo veku 20-24 rokov. Naopak sa zvyöuje zast˙penie t˝ch ûien, ktorÈ sob·ö a narodenie dieùaùa odkladaj˙ do vyööieho veku. S t˝m s˙visÌ postupnÈ narastanie priemernÈho veku matky pri pÙrode (graf 2) a najm‰ pri prvom pÙrode, keÔûe odkladanie sa t˝ka najm‰ doposiaæ bezdetn˝ch ûien. V bud˙cnosti oËak·vame ÔalöÌ n·rast tohoto ukazovateæa, keÔûe predpoklad·me, ûe tie ûeny, ktorÈ s˙ nositeækami novÈho reprodukËnÈho reûimu, zaËn˙ svoju plodnosù realizovaù vo zv˝öenej miere aû okolo roku 2005 a neskÙr. 178

Michaela PotanËokov·: Zmena prokreatÌvneho spr·vania slovensk˝ch ûien po roku 1990 v transverz·lnom a longitudin·lnom pohæade

Graf 2 Porovnanie priemerného veku matky pri pôrode, SR 1955–2001 (Comparing mean age of women at birth, Slovak Republic, 1955–2001)

Pozn.: Kohortné miery sú vynesené do grafu s posunom o priemerný vek matiek pri pôrode.

Graf 3 Generačná špecifická plodnosť slovenských žien, vybrané generácie (Cohort specific fertility rate of Slovak women, selected generations)

179


Zmena Ëasovania a pokles intenzity plodnosti u 20-30 roËn˝ch ûien z gener·ciÌ 70-tych rokov naznaËuje celkov˙ zmenu reprodukËn˝ch stratÈgiÌ. Pre ûeny narodenÈ v priebehu 50-tych a 60-tych rokov bola typick· vysok· intenzita plodnosti v nÌzkom veku, s vrcholom vo veku 21-23 rokov, a koncentr·cia pÙrodov do ˙zkeho ËasovÈho intervalu. éeny iniciovali svoju reprodukciu v mladom veku. éelan˙ veækosù rodiny sa snaûili realizovaù Ëo najskÙr, v dÙsledku Ëoho malo vo veku 30 rokov svoju reprodukciu ukonËen˝ch 84 % ûien, vo veku 35 rokov 95 %. UvedenÈ spr·vanie bolo do veækej miery vyprovokovanÈ opatreniami soci·lnej a populaËnej politiky poËas 70-tych a 80-tych rokov. Tab. 1 Zastúpenie vekových skupín na úhrnnej plodnosti, SR 1986– 2001 (Share of age groups in total fertility rate, Slovak Republic, 1986-2001)

Podiel vekových skupín na úhrnnej plodnosti (%)

Vek

1985 11,3 45,1 27,7 11,4 3,8 2,25

15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 Úhrnná plodnosť

1990 11,6 44,9 27,9 11,2 3,6 2,09

1995 10,6 40,9 29,8 13,1 4,6 1,52

2000 9,1 32,5 33,9 17,0 6,1 1,29

2001 8,6 30,3 35,0 18,2 6,6 1,16

Premena socio-ekonomick˝ch pomerov sa nevyhnutne musela dotkn˙ù reprodukËnÈho spr·vania gener·ciÌ, ktorÈ boli na poËiatku svojho reprodukËnÈho obdobia. Odkladanie plodnosti do vyööieho veku oslabilo v·hu vekovej skupiny 20-24 roËn˝ch na ˙hrnnej plodnosti (tab. 1), predovöetk˝m na ˙kor 25-29 a 30-34 roËn˝ch ûien. V‰Ëöina pÙrodov sa v s˙Ëasnosti koncetruje vo vekovej skupine 25-29 roËn˝ch ûien. V˝znamne vzr·stol podiel 30-35 roËn˝ch. Rozloûenie plodnosti podæa veku uû nie je natoæko koncetrovanÈ do jednej vekovej skupiny ako v minulosti. V generaËnom pohæade je nemoûnÈ konötruovaù analogick˝ ukazovateæ pre gener·cie, ktor˝ch koneËn˙ plodnosù nepozn·me. Priebeh kumulovan˝ch generaËn˝ch plodnostÌ (graf 4) potvrdzuje redukciu intenzity plodnosti v nÌzkom veku, ktor· narast· u mladöÌch gener·ciÌ ûien. Uû u gener·ciÌ ûien naroden˝ch v prvej polovici 60-tych rokov je badateæn˝ pokles intenzity plodnosti, avöak k zmene jej rozloûenia podæa veku nedoölo. V jednotliv˝ch vekoch maj˙ tieto ûeny pribliûne rovnak˝ priemern˝ poËet detÌ ako ûeny narodenÈ v 50-tych rokoch (tab. 2). Uû ûeny narodenÈ v r. 1965 maj˙ niûöiu intenzitu plodnosti vo veku nad 25 rokov. V roku 1990 mali tieto ûeny 25 rokov a je pravdepodobnÈ, ûe zmena socio-ekonomick˝ch pomerov zaprÌËinila, ûe nie vöetky ûeny dosiahli ûiadan˙ veækosù rodiny a doölo k redukcii plodnosti 2. poradia. Tento predpoklad vöak mÙûu potvrdiù len generaËnÈ d·ta. U gener·ciÌ ûien naroden˝ch od roku 1970 sa dosiahnut· plodnosù v jednotliv˝ch vekoch dramaticky zniûuje. Tab. 2 Kumulované miery plodnosti vo vybraných vekoch, SR vybrané generácie (Cumulated fertility rates at selected age, Slovak Republic, selected generations)

Vek do 20 do 25 do 30 do 35 Konečná plodnosť

180

1950 0,29 1,33 1,99 2,23 2,31

1955 0,30 1,33 1,92 2,14 2,22

1960 0,33 1,34 1,90 2,10

Generácia 1965 1970 0,33 0,34 1,28 1,13 1,76 1,56 1,95

1973 0,31 0,93

1976 0,22 0,69

1979 0,16


Graf 4 Kumulované generačné špecifické plodnosti, SR, vybrané generácie (Cumulated cohort specific fertility rates, Slovak Republic, selected generations)

Zmena ötrukt˙ry plodnosti mlad˝ch ûien je evidentn· pri porovnanÌ s referenËnou gener·ciou. V naöom prÌpade sme zvolili kohortu ûien naroden˝ch v roku 1950, a to najm‰ z toho dÙvodu, ûe tieto ûeny mÙûeme povaûovaù sa typickÈ reprezentantky predoölÈho typu prokreatÌvneho spr·vania. Popul·cia ûien naroden˝ch v priebehu 70-tych rokov sa vöak nespr·va homogÈnne. Pokles intenzity plodnosti sa neprejavil vo vöetk˝ch vekov˝ch skupin·ch rovnako, u ûien do 18 rokov doölo k miernemu n·rastu intenzity plodnosti voËi referenËnej gener·cii. N·rast intenzity plodnosti u veæmi mlad˝ch matiek naznaËuje, ûe sa jedn· o öpecifick˙ subpopul·ciu ûien s odliön˝m reprodukËn˝m spr·vanÌm. Vzostup intenzity plodnosti 15-18 roËn˝ch ûien kles· smerom ku gener·cii 1980. U gener·cie 1975 poklesla plodnosù 20 roËn˝ch a staröÌch pod ˙roveÚ intenzity plodnosti gener·cie 1950, u gener·cie 1980 doölo k poklesu uû u 18 roËn˝ch (graf 5). Pr·ve ûeny narodenÈ koncom 70-tych rokov a v priebehu rokov 80-tych uû pravdepodobne bud˙ plne nositeækami novÈho reprodukËnÈho modelu. Podobn˝ priebeh zmien v ötrukt˙re plodnosti, charakterizovan˝ n·rastom intenzity v mladom veku a n·sledne poklesom vo veku 20-30 rokov, sa stal typick˝m pre Taliansko, k˝m v Holandsku doölo k poklesu pod ˙roveÚ referenËnej gener·cie vo vöetk˝ch vekov˝ch skupin·ch do 30 rokov (Billari-Kohler, 2002). V dÙsledku odkladania pÙrodov do vyööieho veku nadob˙da krivka relatÌvnych kumulovan˝ch öpecifick˝ch plodnostÌ typick˝ U tvar, keÔûe sa v podstate jedn· o ich prenos (uveden˝ priebeh dokumentuje graf relatÌvnych generaËn˝ch fx pre Holandsko in: Billari-Kohler, 2002). R˝chlo rast˙ci rozdiel kumulovanej kohortnej plodnosti voËi referenËnej kohorte u mladöÌch ûien a najm‰ vo veku, v ktorom zvykla intenzita plodnosti dosahovaù maximum, naz˝vame deficitom plodnosti (Billari-Kohler, 2002). Deficit plodnosti mÙûe byù pomerne znaËn˝, plodnosù mÙûe poklesn˙ù aû na menej neû polovicu pÙvodnej intenzity, vo veku nad 30 rokov sa vöak relatÌvny pokles zastavuje a pri dostatoËnej kompenz·cii sa koneËn· plodnosù mÙûe priblÌûiù koneËnej plodnosti referenËnej kohorty (prÌpad Holandska, in: Billari-Kohler, 2002). 181


Graf 5 Porovnanie generačných kumulovaných plodností vybraných kohort s referenčnou generáciou 1950 (Comparing cohort cumulated fertility rates of chosen cohorts with the reference generation of 1950)

U gener·ciÌ slovensk˝ch ûien vidÌme, ûe deficit plodnosti sa u mladöÌch gener·ciÌ prehlbuje a nastupuje v Ëoraz niûöom veku. Kumulovan· plodnosù 30-roËn˝ch ûien z gener·cie 1970 dosahuje 78 % plodnosti kohorty 1950 (graf 5) a je moûnÈ, ûe v prÌpade zv˝öenia intenzity plodnosti vo vyööom veku, sa ich koneËn· plodnosù priblÌûi hodnote 2 deti na ûenu. Intenzita plodnosti 26 roËn˝ch ûien z gener·cie 1975 dosahuje 57 % referenËnej kohorty a zd· sa, ûe dosiahla platÛ. Plodnosù 21 roËn˝ch ûien gener·cie 1980 dosahuje len 45 % referenËnej kohorty a tento deficit sa bude naÔalej prehlbovaù. Ak u t˝chto gener·ciÌ ûien nedÙjde v bud˙cnosti k v˝znamnej kompenz·cii deficitu a intenzita plodnosti vo veku nad 30 rokov nevzrastie, koneËn· plodnosù prechodov˝ch gener·ciÌ mÙûe klesn˙ù pod 1,5 dieùaùa na ûenu. OËak·vame vöak, ûe ötrukt˙ra plodnosti sa skutoËne zmenÌ a gener·cie 80-tych rokov uû bud˙ maù plodnosù menej koncentrovan˙ do ˙zkeho intervalu s maximom pribliûne vo veku 30 rokov. OËak·vame tieû zv˝öenie intenzity plodnosti vo veku nad 30 rokov. Nakoæko intenzÌvna bude kompenz·cia, zost·va naÔalej ot·zkou bud˙cnosti. V s˙vislosti s premenou matrimoni·lneho spr·vania ñ odkladanie sob·öov, pokles intenzity sob·önosti slobodn˝ch ñ mÙûeme oËak·vaù tieû zmenu ötrukt˙ry plodnosti podæa poradia. V priebehu 70-tych a 80-tych rokov sa zosilÚovala preferencia dvojdetnÈho modelu rodiny, bezdetnosù bola nÌzka ñ pod 10 % (graf 7, tab. 3). Pokles ˙hrnnej plodnosti aj koneËnej plodnosti do roku 1990 bol spÙsoben˝ najm‰ poklesom plodnosti vyööÌch poradÌ. Bohuûiaæ nem·me k dispozÌcii generaËnÈ d·ta podæa poradia narodenÈho dieùaùa a veku matky. Pri pouûitÌ transverz·lnych d·t je evidentn˝ vplyv odkladania pÙrodov do vyööieho veku v priebehu 90-tych rokov na ötrukt˙ru plodnosti podæa poradia (graf 6). V priebehu celÈho obdobia pravdepodobnosù narodenia prvÈho dieùaùa (a0) v˝znamne kles·. PrÌËinu mÙûeme hæadaù v klesaj˙com zast˙penÌ vydat˝ch ûien v jednotliv˝ch veko182


Graf 6 Pravdepodobnosť rozširovania rodiny, SR 1986–2000 (Probability of enlarging the family, Slovak Republic, 1986–2000)

Graf 7 Rozloženie žien podľa počtu živo narodených detí, SR 1986–2000 (Distribution of women by number of live births, Slovak Republic, 1986–2000)

183


Tab. 3 Transverzálne ukazovatele štruktúry plodnosti podľa poradia, SR 1986–2000 (Transversal indicators of fertility structure by birth order, Slovak Republic, 1986–2000)

Rok 1986 1990 1995 1998 2000

a0 0,904 0,878 0,630 0,575 0,570

Pravdepodobnosť rozširovania rodiny a1 a2 a3+ 0,859 0,434 0,545 0,841 0,405 0,567 0,832 0,412 0,704 0,800 0,401 0,835 0,729 0,389 0,898

0 9,6 12,2 37,0 42,5 43,0

Rozloženie 1 12,8 14,0 10,6 11,5 15,4

žien podľa počtu detí 2 3 43,9 15,3 43,9 12,9 30,8 6,4 27,6 3,0 25,4 1,6

4+ 18,3 17,0 15,2 15,4 14,5

v˝ch skupin·ch. éeny, ktorÈ uû mali prvÈ dieùa si v priebehu prvej polovice 90-tych rokov kompletizuj˙ rodinu, n·sledne mierne kles· aj pravdepodobnosù narodenia druhÈho dieùaùa (pravdepodobnosù prechodu z 1 dieùaùa na 2 deti, a1). Naopak v˝znamne narast· pravdepodobnosù narodenia detÌ vo ötvrtom a vyööom poradÌ (a3+). V prÌpade n·rastu pravdepodobnosti narodenia detÌ vyööÌch poradÌ je nevyhnutnÈ podotkn˙ù, ûe sa jedn· o pomerne öpecifick˙ subpopul·ciu ûien, ktorÈ sa svojimi reprodukËn˝mi stratÈgiami odliöuj˙ od ostatnej, majoritnej popul·cie. K˝m plodnosù niûöÌch poradÌ kles· a v dÙsledku odkladania pÙrodov sa zniûuje pravdepodobnosù narodenia detÌ 1. a 2. poradia, intenzita plodnosti 4. a vyööieho poradia zost·va pomerne stabiln· a v·ha tejto skupiny narast·. Pri zachovanÌ uvedenej ötrukt˙ry plodnosti podæa poradia by bolo v bud˙cnosti 40 % ûien bezdetn˝ch, 25 % by malo dve deti a 15 % jedno dieùa (graf 7). KeÔûe sa jedn· o transverz·lne trendy koneËn· bezdetnosù ûien bude podæa vöetkÈho niûöia, aj keÔ mÙûe dosiahnuù ˙roveÚ pribliûne 15-20 %, Ëo je ˙roveÚ beûn· napr. v Nemecku (Pinnelli ñ Hoffmann-Nowotny ñ Fux, 2001). Takto vysok· bezdetnosù je spÙsoben· najm‰ n·rastom dobrovoænej bezdetnosti. Nakoæko siln˝ bude odklon od dvojdetnej rodiny, Ëi k nemu vÙbec dÙjde a Ëi sa v koneËnom dÙsledku zmenÌ ötrukt˙ra ûien podæa poËtu detÌ, uk·ûe bud˙cnosù. S˙Ëasn˝ stav jednoznaËne dokazuje, ûe zmena eöte st·le prebieha a†koneËn˙ podobu novÈho prokreatÌvneho modelu eöte st·le nepozn·me. S˙hrn Premena prokreatÌvneho spr·vania v priebehu 90-tych rokov, badateæn· z transverz·lnych ukazovateæov, je odrazom odliönÈho spr·vania gener·ciÌ ûien naroden˝ch v poËas 70-tych a 80-tych rokov. Ani v r·mci t˝chto gener·ciÌ zmena neprebieha homogÈnne, Ëasù popul·cie ûien sa naÔalej spr·va podæa starÈho reprodukËnÈho modelu. Avöak podiel ûien s tradiËn˝mi reprodukËn˝mi stratÈgiami v mladöÌch gener·ci·ch neust·le kles· a prevl·daj˙cou stratÈgiou sa st·va odkladanie zaloûenia rodiny a narodenia dieùaùa do vyööieho veku. S˙ËasnÈ intenzitnÈ ukazovatele plodnosti s˙ t˝mto odkladanÌm jednoznaËne poznaËenÈ. KeÔûe oËak·vame, ûe zmena sa zaËne plne prejavovaù aû po roku 2005, nedok·ûeme presne popÌsaù nov˝ model prokreatÌvneho spr·vania. Predpoklad·me, ûe sa v mnoh˝ch charakteristik·ch, najm‰ v ötrukt˙re plodnosti podæa veku, priblÌûi tzv. z·padnÈmu modelu. Odkladanie pÙrodov do vyööieho veku vûdy negatÌvne ovplyvnÌ koneËn˙ plodnosù ûien, keÔûe Ëasù pÙrodov sa nikdy nezrealizuje. OËak·vame preto n·rast bezdetnosti na ˙roveÚ beûn˙ v krajin·ch z·padnej EurÛpy, tj. 15ñ20 %. Dopad zmien v matrimoni·lnom a prokreatÌvnom spr·vanÌ na veækosù a ötrukt˙ru rodiny tieû nedok·ûeme doposiaæ pos˙diù. Pod rovnakou hodnotou koneËnej alebo ˙hrnnej plodnosti sa mÙûe skr˝vaù niekoæko typov ötrukt˙ry plodnosti podæa poradia. Nakoæko siln˝ bude odklon od dvojdetnÈho modelu, typickÈho pre minul˝ reprodukËn˝ reûim, a ak· bude koneËn· podoba novÈho reprodukËnÈho modelu, zost·va st·le ot·zkou bud˙cnosti. Porovnanie s krajinami, ktorÈ v minulosti preöli podobnou sk˙senosùou, n·m umoûÚuje do istej miery predpokladaù koneËn˝ efekt nast˙pen˝ch zmien.

184


Literat˙ra Billari, F. ñ Kohler, H-P. 2002. Patterns of Lowest-low Fertility in Europe. MPIDR Working Paper WP ñ 2002-040. Lesthaeghe, R. ñ Moors, G. 2002. Recent Trends in Fertility and Household Formation in the Industrialized World. Review of Population and Social Policy, Ë. 9, s. 121-170. PavlÌk, Z. ñ Rychta¯Ìkov·, J. ñ äubrtov·, A. 1986. Z·klady demografie. Praha: Academia. Pinnelli, A. ñ Hoffmann-Nowotny, H. ñ Fux, B. 2001. Fertility and New Types of Households and Family Formation in Europe. Population Studies, Ë. 35, Council of Europe, Strasbourg. PotanËokov·, M. 2001. Mimomanûelsk· plodnosù na Slovensku ñ öpecifik· a anal˝za demografickÈho javu. In S˙Ëasn˝ populaËn˝ v˝voj na Slovensku v eurÛpskom kontexte. 8. demografick· konferencia, RajeckÈ Teplice 10. ñ 12. 9. 2001. ZbornÌk prÌspevkov. SäDS Bratislava, s. 165-170. Rychta¯Ìkov·, J. 1998. SouËasnÈ trendy a vzorce populaËnÌho chov·nÌ v˝chodnÌ a z·padnÌ Evropy. Demografie, roË. 40, Ë. 3, s. 252-257. Rychta¯Ìkov·, J. 1996. SouËasnÈ zmÏny charakteru reprodukce v »eskÈ republice a mezin·rodnÌ situace. Demografie, roË. 38, Ë. 2, s. 77-89. Sardon, J. 1990. Cohort Fertility in Member States of the Council of Europe. Council of Europe, Strasbourg. ⁄daje poskytnutÈ Vedeck˝m demografick˝m centrom (VDC) pri INFOSTATu v Bratislave. www.infostat.sk/slovakpopin

MICHAELA POTAN»OKOV¡ vyötudovala demografiu na P¯ÌrodovÏdeckÈ fakulte UK v Praze, kde v s˙Ëasnosti pokraËuje v postgradu·lnom öt˙diu. Z·roveÚ spolupracuje s Vedeck˝m demografick˝m centrom v Bratislave. ZaujÌma sa o problematiku plodnosti ûien, longitudin·lne prÌstupy k öt˙diu plodnoti, zmeny formovania rodiny, ûivotnÈho öt˝lu a reprodukËn˝ch stratÈgiÌ ûien v postmodernej spoloËnosti a öt˙dium bezdetnosti. Summary The change of procreative behaviour during the 1990ties, which is apparent from the period fertility measures, is the consequence of different procreative strategies of women born during the 1970ties. The share of women behaving according to former reproductive strategy ñ entering marriage and chilbearing in early ages ñ decreases in younger cohorts. Postponing of marriage and chilbearing became typical for the new reproductive behaviour and caused the decline of period fertility measures as well as fertility deficit in the cohort age-specific fertlity rates in former most fertile ages. The deficit gets deeper towards the younger generations. We can expect decline in completed fertility of the generations in transition according to the experience of other European populations. The rise in (voluntary) childlesness is also one of possible consequences of contemporary lowest-low fertlity. While the change of patterns of procreative behaviour of Slovak women is still in progress we do not know how will this new pattern exactly look like. Especially the impact on family structure and two-children family model is difficult to assume yet.

185


MEZIN¡RODNÕ SROVN¡NÕ SEZ”NNOSTI S“ATE»NOSTI EVA KA»EROV¡ International Comparison of Seasonal Nuptiality Distribution of nuptiality by season in various countries is strongly affected by traditions prevailing in these societies. Of a big influence is religious year. However, it is not only religion and traditions that influence the choice of date suitable for wedding. The popularity of individual months depends on the climatic calendar and the distribution of working activity related to the prevailing industry of national economy, which affects the time of holidays. And last but not least to mention is anyoneís impalpable preference. Demografie, 2004, 46: 186ñ198

Sledov·nÌ sezÛnnÌho rozloûenÌ demografick˝ch ud·lostÌ m˘ûe do urËitÈ mÌry p¯ispÏt k lepöÌmu pochopenÌ nÏkter˝ch vnit¯nÌch podmÌnÏnostÌ lidskÈ reprodukce. Z tohoto hlediska je zajÌmavÈ sledovat sezÛnnost sÚateËnosti, na nÌû se pravdÏpodobnÏ rozhodujÌcÌ mÏrou podÌlÌ vÏdomÈ rozhodov·nÌ aktÈr˘. Vzhledem k tomu, ûe v p¯ev·ûnÈ Ë·sti lidsk˝ch pospolitostÌ pat¯Ì sÚatek k nejd˘leûitÏjöÌm moment˘m lidskÈho ûivota, b˝v· stanovenÌ jeho data vÏnov·na obzvl·ötnÌ pÈËe ñ snoubenci se rozhodujÌ jak s ohledem na svÈ vlastnÌ z·jmy (aby se sÚatek konal v dobÏ, kter· je nejv˝hodnÏjöÌ pro nÏ, resp. pro jejich budoucÌ svazek), tak s ohledem na svÈ rodiËe, öiröÌ p¯Ìbuzenstvo Ëi zn·mÈ. V˝znam sÚatku je vyzdviûen i tÌm, ûe se aû na v˝jimky kon· v souladu s p¯Ìsluönou n·boûenskou tradicÌ a jeho prost¯ednictvÌm se rodina Ëi öiröÌ dom·cnost reprezentuje. Z toho d˘vodu mohou b˝t d˘leûitou okolnostÌ p¯i rozhodov·nÌ o kon·nÌ svatby v zemÌch, kde jsou znaËnÈ rozdÌly v poËasÌ bÏhem roku, klimatickÈ podmÌnky. Proto se v sezÛnnosti sÚateËnosti mohou u kaûdÈ populace objevovat specifickÈ znaky a z·roveÚ lze p¯edpokl·dat, ûe sezÛnnÌ rozloûenÌ sÚatk˘ m˘ûe do urËitÈ mÌry zpÏtnÏ vypovÌdat o tom, do jakÈ mÌry souËasnÈ generace mlad˝ch lidÌ akceptujÌ tradice nejËastÏji formulovanÈ v r˘zn˝ch cÌrkevnÌch ritu·lech. SezÛnnost sÚateËnosti Ëesk˝ch zemÌ upout·vala pozornost badatel˘ sv˝m charakteristick˝m, v˝raznÏ nerovnomÏrn˝m pr˘bÏhem (KoneËn·, 1985). Bylo prok·z·no, ûe Ëasov·nÌ svateb odpovÌdalo k¯esùanskÈ tradici (podle doporuËenÌ tridentskÈho koncilu), kter· byla mÌrnÏ modifikov·na p¯evaûujÌcÌm agr·rnÌm charakterem obûivy obyvatelstva aû do poË·tku 20. stoletÌ. Svatby se tÈmÏ¯ nekonaly v dobÏ p¯ed nejvÏtöÌmi cÌrkevnÌmi sv·tky ñ v adventu a v postu ñ a bylo jich mÈnÏ bÏhem senoseËe a ûnÏmi (Vereö, 1989; KaËerov·, 2001). BÏhem 20. stoletÌ se vytvo¯il model sÚateËnosti, v nÏmû byl set¯en vliv cÌrkevnÌch doporuËenÌ a v˝raznÏ se projevil p¯Ìklon k ÑpovÏrËivostiì. V letnÌch mÏsÌcÌch se namÌsto polnÌch pracÌ projevuje vliv dovolen˝ch. Vyvst·v· vöak ot·zka, nakolik je souËasn˝ model jedineËn˝. N·mÏtem p¯edkl·danÈ studie je mezin·rodnÌ srovn·nÌ sezÛnnÌho rozloûenÌ sÚatk˘. Rozbor byl do znaËnÈ mÌry ovlivnÏn dostupnostÌ statistick˝ch ˙daj˘, ale i tak se poda¯ilo shrom·ûdit ˙daje za zemÏ s r˘znou kulturnÌ tradicÌ i z r˘zn˝ch klimatick˝ch oblastÌ. NejËetnÏji je zastoupena Evropa (Belgie, Bulharsko, »esk· republika, Estonsko, Francie, It·lie, Lotyösko, Lucembursko, MaÔarsko, NÏmecko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, ävÈdsko, äv˝carsko), tedy svÏtadÌl s tradicÌ zformovanou k¯esùanstvÌm, ale z·roveÚ nejvÌce sekularizovan˝. JednotlivÈ evropskÈ zemÏ se kromÏ toho nach·zejÌ v r˘zn˝ch klimatick˝ch podmÌnk·ch. Z mimoevropsk˝ch zemÌ se poda¯ilo zÌskat data za Izrael, Japonsko, Mauritius, Panamu a Tunisko. Aû na v˝jimky byla zpracov·na data pro 90. lÈta 20. stoletÌ. 186

Eva KaËerov·: Mezin·rodnÌ srovn·nÌ sezÛnnosti sÚateËnosti

Vzhledem ke skuteËnosti, ûe uvaûovanÈ poËty ud·lostÌ se vztahujÌ k nestejnÏ dlouh˝m Ëasov˝m ˙sek˘m (mÏsÌc˘m gregori·nskÈho kalend·¯e), byly v˝chozÌ absolutnÌ ˙daje standardizov·ny p¯epoËtem na stejn˝ poËet dn˘. SezÛnnÌ koeficienty jsou d·ny pomÏrem standardizovanÈho poËtu ud·lostÌ v mÏsÌci k celkovÈmu souËtu standardizovan˝ch ud·lostÌ za p¯Ìsluön˝ kalend·¯nÌ rok. Vyn·sobeny 12 d·vajÌ tyto koeficienty v souËtu za rok dvan·ct. Hodnota pr˘mÏrnÈho mÏsÌce tedy odpovÌd· jednÈ. Jako charakteristika promÏnlivosti, resp. rovnomÏrnosti rozloûenÌ ud·lostÌ bÏhem roku byl pouûit variaËnÌ koeficient (Vx) uv·dÏn˝ v procentech. Komparace byla vöak ponÏkud ztÌûena okolnostÌ, ûe pro Ëasov·nÌ svatby se v nÏkter˝ch zemÌch pouûÌv· jinÈho neû gregori·nskÈho kalend·¯e (v Izraeli a Japonsku se pouûÌv· lun·rnÌ kalend·¯, do nÏhoû je kaûdÈ t¯i roky vloûen p¯estupn˝ mÏsÌc, v isl·mskÈm lun·rnÌm kalend·¯i p¯estupn˝ mÏsÌc vkl·d·n nenÌ). Tab. 1 Měsíční indexy sňatků ve vybraných zemích, 1996 (Monthly nuptiality indices in selected countries, 1996) Země

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Vx

Belgie Bulharsko* Česká republika Estonsko Francie Izrael Itálie Jugoslávie Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Mauritius Německo Nizozemsko Panama** Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko* Slovensko Slovinsko Švédsko Švýcarsko

0,41 0,65 0,44 0,62 0,25 0,54 0,32 0,74 1,00 0,31 0,38 0,58 0,33 0,44 0,98 0,63 0,54 0,38 0,59 0,60 0,36 0,40 0,44

0,55 0,75 0,57 0,67 0,38 0,86 0,36 0,75 0,97 0,49 0,53 0,70 0,46 0,52 1,09 0,74 0,47 0,51 0,86 0,95 0,63 0,40 0,54

0,67 0,75 0,93 0,96 0,44 1,15 0,40 0,81 0,87 0,67 0,74 0,63 0,69 0,65 0,83 0,28 0,64 0,58 0,55 0,45 0,36 0,45 0,77

1,00 1,02 1,47 0,83 0,73 0,19 1,02 0,91 1,18 0,69 0,95 1,14 0,83 0,84 1,04 1,62 0,66 0,85 0,65 1,31 1,01 0,72 0,77

1,24 1,44 0,29 0,91 0,96 1,00 1,08 1,15 0,84 1,32 1,41 1,04 1,54 1,42 0,99 0,35 0,90 1,69 1,03 0,92 1,78 1,36 1,41

1,45 1,07 1,96 1,42 2,47 1,59 1,88 0,98 0,87 1,71 1,14 1,04 1,41 1,86 1,10 1,34 1,02 1,60 0,96 1,32 1,37 2,53 1,43

1,53 1,20 0,93 1,37 1,94 0,96 1,38 0,91 1,03 1,59 1,41 1,05 1,18 0,96 0,99 1,17 1,37 1,28 1,18 0,76 1,20 2,00 1,17

1,43 1,12 1,26 1,45 1,86 1,40 1,08 1,30 1,06 1,55 1,64 1,13 1,52 1,23 1,04 1,37 2,22 1,30 1,14 1,13 1,30 1,57 1,66

1,69 1,42 1,52 1,04 1,34 1,59 2,35 1,34 1,03 1,36 1,58 1,03 1,27 1,82 1,06 1,76 1,53 1,71 1,55 1,62 1,90 0,96 1,33

0,84 1,02 1,16 0,83 0,67 1,27 1,29 1,23 1,06 0,81 0,93 1,05 0,98 0,94 0,97 1,43 0,92 0,90 1,66 1,44 0,96 0,51 1,24

0,51 0,80 0,86 0,86 0,46 0,78 0,21 1,02 1,03 0,53 0,61 1,42 0,69 0,61 0,98 0,45 0,61 0,56 1,27 1,01 0,53 0,43 0,56

0,67 0,77 0,61 1,04 0,50 0,66 0,63 0,87 1,03 0,98 0,67 1,19 1,08 0,71 0,93 0,85 1,11 0,64 0,56 0,49 0,58 0,67 0,68

43,2 25,3 47,4 26,8 70,0 40,9 63,5 20,0 9,3 46,4 41,3 23,5 38,8 46,3 7,1 49,2 48,5 47,1 36,2 36,3 50,3 68,1 39,9

*údaje za rok 1995, **údaje za rok 1994. Pramen: Monthly Bulletin of Statistics, United Nations, New York, 1995–1997. Pozn.: V roce 1994 připadala velikonoční neděle na 3. dubna, v roce 1995 na 16. dubna a v roce 1996 na 7. dubna.

Jiû z prostÈho srovn·nÌ rozloûenÌ sÚatk˘ bÏhem kalend·¯nÌho roku a z ˙rovnÏ variaËnÌho koeficientu je z¯ejmÈ, ûe sledovanÈ zemÏ lze rozdÏlit do nÏkolika skupin. Do jednÈ skupiny lze za¯adit zemÏ s velmi nÌzkou variabilitou sledovanÈho jevu, do druhÈ zemÏ, kde se naopak sÚatky soust¯eÔujÌ do jednoho nebo vÌce mÏsÌc˘. Za prvo¯ad˝ vliv na Ëasov·nÌ sÚatk˘ je zpravidla povaûov·na n·boûenskÈ tradice. V naöem souboru lze povaûovat za zemÏ se siln˝m vlivem ¯ÌmskokatolickÈ cÌrkve (zemÏ katolickÈ tradice, vÌce dodrûujÌcÌ p˘vodnÌ ritu·ly neû zemÏ reformovan˝ch cÌrkvÌ) It·lii, Polsko a Slovensko. Judaismus je tÈmÏ¯ st·tnÌm n·boûen187


stvÌm v Izraeli, zatÌmco isl·m do znaËnÈ mÌry ovlivÚuje ûivot v Tunisku, stejnÏ jako se st·le projevuje vliv buddhismu a öintoismu v Japonsku. VöimnÏme si proto nejd¯Ìve, jakÈ je rozloûenÌ sÚatk˘ v tÏchto zemÌch. DalöÌm krokem bude posouzenÌ situace v zemÌch, kde je vliv n·boûenskÈ tradice set¯en a v sezÛnnosti lze pozorovat v˝znamnÏjöÌ vliv jin˝ch faktor˘. K¯esùansk· tradice Katolick· cÌrkev p¯edepisuje p¯ed hlavnÌmi sv·tky urËitou dobu usebr·nÌ ñ Ëty¯t˝dennÌ advent p¯ed v·nocemi a Ëty¯icetidennÌ p˘st p¯ed velikonocemi. Tato doba je vyhrazena pro tichÈ rozjÌm·nÌ, nemÏly by se tedy po¯·dat û·dnÈ oslavy. Zde je na mÌstÏ zd˘raznit, ûe Kodex kanonickÈho pr·va kon·nÌ svateb v postu a adventu nikterak nezakazuje, pouze nedoporuËuje kon·nÌ svatebnÌch oslav. Graf 1 Sezónnost sňatečnosti v Itálii, 1997 (Seasonal nuptiality in Italy, 1997)

Graf 2 Sezónnost sňatečnosti v Itálii, 1992 (Seasonal nuptiality in Italy, 1992)

2,5

2,5 občanský církevní

2,0 1,5

1,5

1,0

1,0

0,5

0,5

0,0

I.

II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

Pramen: Matrimoni, divorzi, separazioni. Řím: ISTAT, 1998.

občanský církevní

2,0

0,0

I.



PrvnÌ nedÏle adventnÌ m˘ûe p¯ipadnout nejd¯Ìve na 27. listopad a nejpozdÏji na 3. prosinec. PonÏkud sloûitÏjöÌ je to s velikonocemi, kterÈ jsou st¯edem cÌrkevnÌho roku. »ty¯icetidennÌ p˘st zaËÌn· PopeleËnÌ st¯edou, a ta m˘ûe b˝t nejd¯Ìve 4. ˙nora a nejpozdÏji 10. b¯ezna. VelikonoËnÌ nedÏle se pohybuje mezi 22. b¯eznem a 25. dubnem. Pokud prvnÌ nedÏle po jarnÌm ˙plÚku p¯ipadne na pozdÏjöÌ datum, velikonoce se p¯esouvajÌ o t˝den zpÏt (Friedrich, 1997). P¯edstavu o sezÛnnÌm pr˘bÏhu sÚateËnosti v zemÌch se siln˝m vlivem katolickÈ tradice si m˘ûeme udÏlat podle situace v It·lii, Polsku, Slovensku a v PanamÏ. P¯estoûe se 95 % Ital˘ hl·sÌ k ¯ÌmskokatolickÈ cÌrkvi, 12 % sÚatk˘ je obËansk˝ch, tj. nenÌ uzavÌr·no v kostele, ale p¯ed p¯edstavitelem st·tu. SezÛnnÌ pr˘bÏh sÚatk˘ je ovlivnÏn pr˘myslov˝m, resp. zemÏdÏlsk˝m rokem, u cÌrkevnÌch sÚatk˘ bychom oËek·vali ovlivnÏnÌ cÌrkevnÌm kalend·¯em. Proto zde m˘ûeme pozorovat jak sezÛnnost cÌrkevnÌch, tak obËansk˝ch sÚatk˘ zvl·öù. SezÛnnost cÌrkevnÌch sÚatk˘ vykazuje tÈmÏ¯ t¯ikr·t vÏtöÌ variabilitu (Vx1997 = 71,00 %), neû je tomu u sÚatk˘ obËansk˝ch (Vx1997 = 26, 97 %). K¯ivka vyjad¯ujÌcÌ sezÛnnost cÌrkevnÏ uzavÌran˝ch sÚatk˘ je mnohem rozkolÌsanÏjöÌ. V roce 1992 m˘ûeme pozorovat mÌrn˝ n·r˘st svateb od ledna do b¯ezna. VelikonoËnÌ nedÏle tohoto roku p¯ipadla na 20. dubna, do postnÌho obdobÌ tedy spadala Ë·st b¯ezna a dubna. V roce 1997 byla VelikonoËnÌ nedÏle uû 31. b¯ezna, postnÌ obdobÌ zaËalo jiû v polovinÏ ˙nora a trvalo po cel˝ b¯ezen. O to vÌce potom vzrostl index sÚateËnosti v dubnu. Prosinec se z velkÈ Ë·sti kryje s adventem, a tak se 40 % vöech prosincov˝ch svateb kon· v obdobÌ mezi 27. a 31. prosincem. 188


Celkov˝ pr˘bÏh sezÛnnÌ sÚateËnosti je v It·lii ovlivnÏn rozdÌln˝mi typy sezÛnnÌ sÚateËnosti jednotliv˝ch region˘. Lombardie je typick˝m z·stupcem severnÌ It·lie. SezÛnnÌ trendy obËansky uzavÌran˝ch sÚatk˘ jsou v tomto regionu prakticky stejnÈ jako v celÈ It·lii. NejmÈnÏ oblÌben˝m mÏsÌcem pro vstup do manûelstvÌ nenÌ listopad (Ilistopad = 0,71), ale srpen (Isrpen = 0,58). Lombardie je totiû nejpr˘myslovÏjöÌm regionem celÈ It·lie, a je tu takÈ nejvÌce institucÌ a firem, kterÈ majÌ napl·novanou celopodnikovou dovolenou ñ ta p¯ipad· vûdy na srpen. V ˙noru roku 1997 doölo ke zv˝öenÌ indexu cÌrkevnÏ uzavÌran˝ch manûelstvÌ oproti lednu a n·slednÈmu mÌrnÈmu poklesu v b¯eznu. P¯estoûe se pouze 80 % LombarÔan˘ hl·sÌ k ¯ÌmskokatolickÈ cÌrkvi (nejmÈnÏ ze vöech region˘ It·lie), je zde dodrûov·nÌ postnÌ tradice pomÏrnÏ silnÈ. Graf 3 Sezónnost sňatečnosti v Lombardii, 1997 (Seasonal nuptiality in Lombardy, 1997)

Graf 4 Sezónnost sňatečnosti v Lombardii, 1992 (Seasonal nuptiality in Lombardy, 1992)

3,0


2,5 2,0

2,0

1,5

1,5

1,0

1,0

0,5

0,5

0,0

I.




2,5

0,0

I.



Podobn˝ pr˘bÏh sezÛnnÌ sÚateËnosti majÌ i ostatnÌ regiony nach·zejÌcÌ se p¯ev·ûnÏ v severnÌ a st¯ednÌ It·lii: Piemont, Valle díAosta, Trentino ñ Alto Adige, Ben·tsko, Friulsko-julskÈ Ben·tsko, Ligurie, Emilia-Romagna, Tosk·nsko, Umbrie, Marche, Lazio, Abruzzo, ale i Kamp·nie. Graf 5 Sezónnost sňatečnosti v Apůlii, 1997 (Seasonal nuptiality in Apulia, 1997)

Graf 6 Sezónnost sňatečnosti v Apůlii, 1992 (Seasonal nuptiality in Apulia, 1992)

2,5


2,0 1,5

1,5

1,0

1,0

0,5

0,5

0,0

I.




2,0

0,0

I.



189


NejoblÌbenÏjöÌm mÏsÌcem pro vstup do manûelstvÌ v jihoitalsk˝ch regionech nenÌ z·¯Ì, ale srpen, kter˝ je v jiûnÌch regionech dobou skliznÏ oliv a vÌna. LidÈ si v tomto obdobÌm sice tÈmÏ¯ neberou dovolenou, ale z·roveÚ se v tuto dobu kon· mnoho lidov˝ch slavnostÌ, kterÈ se tradiËnÏ spojujÌ se svatebnÌm veselÌm. TÈmÏ¯ v˘bec û·dnÈ sÚatky se nekonajÌ v listopadu, jenû je nejdeötivÏjöÌm mÏsÌcem v roce. Tato okolnost zabraÚuje kon·nÌ svatebnÌch hostin mimo d˘m na zahradÏ, kterÈ jsou v jiûnÌch regionech velmi oblÌbenÈ. V prosinci jiû tolik nepröÌ, a tak je ze zimnÌch mÏsÌc˘ pro po¯·d·nÌ svateb nejoblÌbenÏjöÌ. Podobn˝, i kdyû trochu vÌce rozkolÌsan˝ pr˘bÏh sezÛnnÌho indexu sÚateËnosti, majÌ regiony Abruzzo, Molise, Kal·brie a Basilicata. Ostrovy SicÌlie a Sardinie jsou po severu a jihu ApeninskÈho poloostrova dalöÌ svÈbytnou kulturnÏ-geografickou Ë·stÌ It·lie. SicÌlie je pomÏrnÏ pr˘myslovÏ vyspÏl·, za coû vdÏËÌ svÈ poloze ve St¯edozemnÌm mo¯i, a tak je i sezÛnnÌ pr˘bÏh sÚateËnosti podobn˝ region˘m severnÌ It·lie. VÏtöÌ vliv na volbu termÌnu svatby m· hospod·¯stvÌ ostrova neû klimatick˝ kalend·¯. Pr˘bÏh sezÛnnosti sÚateËnosti na Sardinii vykazuje jin˝ charakter. K¯ivka indexu obËansk˝ch sÚatk˘ je s v˝jimkou ˙nora roku 1992 shodn· s pr˘bÏhem v celÈ It·lii. Na k¯ivce indexu cÌrkevnÌch sÚatk˘ m˘ûeme pozorovat v b¯eznu roku 1997 z¯eteln˝ pokles sezÛnnÌho indexu sÚateËnosti (Ib¯ezen = 0,15) oproti ˙noru (I˙nor = 0,30). VelikonoËnÌ nedÏle roku 1997 p¯ipadla na 31. b¯ezna, a tak byl cel˝ tento mÏsÌc pokryt postnÌ dobou. Sardinie je jedin˝m regionem It·lie, kde posun postnÌho obdobÌ v˝raznÏ ovlivÚuje sezÛnnost sÚateËnosti. Advent takov˝ vliv zdaleka nem·. Graf 7 Sezónnost sňatečnosti na Sardinii, 1997 (Seasonal nuptiality in Sardinia, 1997)

Graf 8 Sezónnost sňatečnosti na Sardinii, 1992 (Seasonal nuptiality in Sardinia, 1992)

2,5


2,0

2,0

1,5

1,5

1,0

1,0

0,5

0,5

0,0

I.




0,0

I.



Polsko a Slovensko jsou zemÏ se siln˝mi katolick˝mi tradicemi, kterÈ se mimo jinÈ projevujÌ dodrûov·nÌm postnÌ doby, tedy obdobÌm, v nÏmû by se sÚatky nemÏly konat, proto je b¯eznov˝ sezÛnnÌ index sÚateËnosti velmi nÌzk˝. V Polsku podobnÏ jako v »eskÈ republice se m˘ûeme takÈ setkat s povÏrou o neöùastnÈm konci manûelstvÌ, kterÈ bylo uzav¯eno v kvÏtnu (ÑV m·ji na m·ryì). Ze sledovan˝ch zemÌ vykazuje Panama nejrovnomÏrnÏjöÌ rozloûenÌ sÚatk˘ (Vx = 7,10 %), coû by tuto zemi mohlo za¯azovat do skupiny s rovnomÏrn˝m rozdÏlenÌm sÚatk˘ bÏhem roku. Ale lok·lnÌ a glob·lnÌ minimum je v prosinci a v b¯eznu, tedy v adventu a postnÌ dobÏ (VelikonoËnÌ nedÏle 3. 4. 1994), je tedy z¯ejmÈ, ûe sezÛnnost sÚatk˘ je zË·sti ovlivnÏna cÌrkevnÌm kalend·¯em. 190


Graf 9 Sezónnost sňatečnosti v Polsku, 1996 (Seasonal nuptiality in Poland, 1996)

Graf 10 Sezónnost sňatečnosti na Slovensku, 1996 (Seasonal nuptiality in Slovakia, 1996)

I.

I. XII. XI.

X.

XII.

II.

2,0 1,6 1,3 1,0 0,6 0,3 0,0

XI.

III.

IV.

IX.

V. VIII.

X.

II.

2,0 1,6 1,3 1,0 0,6 0,3 0,3 0,0

III.

IV.

IX.

VI.

V. VIII.

VI.

VII.

VII.

Pramen: Monthly Bulletin of Statistics. New York: United Nations, 1996.


Graf 11 Sezónnost sňatečnosti v Panamě, 1994 (Seasonal nuptiality in Panama, 1994)

Graf 12 Sezónnost sňatečnosti v Izraeli v letech 1995–1997 (Seasonal nuptiality in Israel, 1995–1997)

I. XII.

XI.

X.

2,0 1,6 1,3 1,0 1,0 0,6 0,3 0,0

I.

II.

XII.

III.

XI.

IV.

IX.

V. VIII.

VI.

X.

III.

IV.

IX.

V. VIII.

VI. VII.

VII. Pramen: Monthly Bulletin of Statistics. New York: United Nations, 1996.

II.

2,0 1,6 1,3 1,0 0,6 0,3 0,0

1995

1996

1997

Pramen: Monthly Bulletin of Statistics. New York: United Nations, 1995–1997.

éidovsk· tradice v Izraeli Mezi zemÏ, kde se v kaûdodennÌm ûivotÏ vÏ¯ÌcÌch i nevÏ¯ÌcÌch v˝znamnÏ projevuje n·boûensk· tradice, pat¯Ì Izrael. V Izraeli nenÌ moûnÈ uzav¯Ìt obËansk˝ sÚatek a rabÌn nepoûehn· sÚatku v dobÏ, kdy je nevhodnÈ po¯·dat svatebnÌ veselÌ. D·le se zde dodrûuje tradice, podle nÌû je nutno bÏhem svatebnÌho ob¯adu podepsat svatebnÌ smlouvu, proto nenÌ moûnÈ konat svatbu o sobot·ch a sv·tcÌch, kdy je zak·z·na veöker· pr·ce. Svatby se rovnÏû nesmÌ konat v obdobÌ smutku, tj. t¯i t˝dny p¯ed Tiöa be-Av a v obdobÌ omeru mezi Pesachem a äavuíot s v˝jimkou dne Lag be-omer (NewmannñSivan, 1992). VlastnÌ svatebnÌ ob¯ad se kon· vÏtöinou 191


Tab. 2 Data židovských svátků (Dates of Jewish holidays)

Rok

Pesach

Šavu’ot

1995 23. března 10. května 1996 2. dubna 21. května 1997 13. dubna 2. června Pramen: Interní předpisy Federace židovských obcí.

Tiša be-Av

Nový rok

Den smíření

Svátek stanů

13. července 24. července 4. srpna

6. září 13. září 24. září

16. září 23. září 5. října

20. září 27. září 8. října

v ˙ter˝. V biblickÈm p¯ÌbÏhu o stvo¯enÌ svÏta totiû B˘h o tomto dni dvakr·t ¯ekl, ûe Ñbyl dobr˝ì. Mezin·rodnÌ komparace je ztÌûena tÌm, ûe ûidovsk˝ kalend·¯ se liöÌ od gregori·nskÈho; podle sluneËnÌho cyklu se v nÏm poËÌtajÌ jen roky, ale mÏsÌce se urËujÌ podle cyklu lun·rnÌho. Lun·rnÌ rok je v pr˘mÏru o jeden·ct dnÌ kratöÌ neû rok sluneËnÌ. RozdÌl se vyrovn·v· jednou za t¯i roky vloûenÌm t¯in·ctÈho mÏsÌce. Celkov˝ pr˘bÏh sezÛnnÌho indexu sÚateËnosti v Izraeli je bÏhem roku znaËnÏ rozkolÌsan˝. S v˝jimkou Ëervence je vÌce neû polovina manûelstvÌ uzavÌr·na v obdobÌ od Ëervna do z·¯Ì. Protoûe ale na Ëervenec, p¯ÌpadnÏ na zaË·tek srpna, p¯ipad· Tiöa be-av a t¯i t˝dny p¯ed nÌm jsou dny n·rodnÌho polosmutku, je Ëervenec ze vöech letnÌch mÏsÌc˘ nejmÈnÏ oblÌben. Posun dev·tÈho dne mÏsÌce av vzhledem k sol·rnÌmu kalend·¯i ovlivÚuje takÈ maxima v p¯edeölÈm a n·sledujÌcÌm mÏsÌci. V roce 1995 p¯ipadl Tiöa be-av na 13. Ëervence, takûe Ë·st obdobÌ polosmutku se dotkla i Ëervna, coû zp˘sobilo, ûe poËet sÚatk˘ v tomto mÏsÌci nebyl tak velk˝, jako je tomu v letech, kdy p¯ipomÌnka tragick˝ch ud·lostÌ v dÏjin·ch ûidovskÈho n·roda p¯ipadne na pozdÏjöÌ datum gregori·nskÈho kalend·¯e, nap¯. v roce 1997 (4. srpna). V takovÈm roce hodnota ËervencovÈho indexu dosahuje 1,39, coû jen dokl·d·, ûe ËervencovÈ lok·lnÌ minimum je podle z·sad judaismu skuteËnÏ nevhodnou dobou pro kon·nÌ n·boûenskÈho svatebnÌho ob¯adu. Vzhledem k tÈto skuteËnosti bychom oËek·vali hlubok˝ propad ËervencovÈho indexu, ten se vöak udrûuje tÏsnÏ pod hranicÌ pr˘mÏru. To je pravdÏpodobnÏ zp˘sobeno oblibou letnÌch mÏsÌc˘ mezi k¯esùany, muslimy a tÏmi, kte¯Ì se rozhodnou pro obËansk˝ sÚatek mimo ˙zemÌ Izraele. Po oblÌben˝ch letnÌch mÏsÌcÌch p¯ich·zÌ v·ûnÈ novoroËnÌ obdobÌ. P¯ipadne-li Nov˝ rok na jedno z nejpozdÏjöÌch moûn˝ch dat vzhledem k sol·rnÌmu kalend·¯i (jak tomu bylo v roce 1997), st·v· se ¯Ìjen dobou, kdy poËet svateb v˝raznÏ kles·. Naopak, pokud Nov˝ rok p¯ipadne na poË·tek z·¯Ì (jak tomu bylo v roce 1995), z·¯ijovou sÚateËnost to v˘bec neovlivnÌ, protoûe poËet svateb ve dnech, na kterÈ se nevztahuje p¯Ìkaz odpoËinku, se zv˝öÌ. Na duben vÏtöinou p¯ipadajÌ Sv·tky p¯ekroËenÌ, kterÈ pat¯Ì v celÈm ûidovskÈm n·boûenskÈm roku k nejd˘leûitÏjöÌ. Kaûd· dom·cnost se na Pesach n·leûitÏ chyst·, blÌûÌcÌm se sv·tk˘m pod¯izuje bÏh dom·cÌch pracÌ, a tak na p¯Ìpravu svatby nezb˝v· Ëas. Cel˝ duben b˝v· pokryt dobou omeru, coû je obdobÌ 49 dn˘ smutku mezi slavnostmi Pesach a äavuíot. Pokud oslava vyvedenÌ Izraelit˘ ze zemÏ otroctvÌ p¯ipadne na pozdÏjöÌ datum, jako tomu bylo v roce 1997, pak je dubnov· sÚateËnost pr˘mÏrn· a naopak m˘ûeme pozorovat pokles v kvÏtnu, kter˝ je v takovÈm roce cel˝ pokryt obdobÌm omeru. Ani zimnÌ mÏsÌce nejsou pro vstup do manûelstvÌ oblÌbenÈ; to pravdÏpodobnÏ souvisÌ s v˝skytem Ëast˝ch deöùov˝ch sr·ûek, kterÈ by znemoûnily kon·nÌ svatebnÌch oslav pod öir˝m nebem. V tÏchto mÏsÌcÌch se svatby konajÌ zejmÈna v oblasti Eilatu a na pob¯eûÌ MrtvÈho mo¯e, kde v pr˘bÏhu celÈho roku tÈmÏ¯ nepröÌ a i v zimnÌch mÏsÌcÌch zde pr˘mÏrn· teplota dosahuje 25 ∞C. SezÛnnost sÚateËnosti v Izraeli je spÌöe neû klimatick˝m nebo hospod·¯sk˝m rokem ovlivÚov·na rokem n·boûensk˝m. St·le vÏtöÌ poËet mlad˝ch snoubenc˘ se vöak rozhoduje pro obËansk˝ sÚatek, kv˘li kterÈmu odjÌûdÏjÌ z Izraele na Kypr. V Izraeli potom ohl·sÌ na ˙¯adÏ, ûe uzav¯eli manûelstvÌ. Tyto sÚatky nejsou evidov·ny na Kypru ale v Izraeli. SÚatky uzavÌranÈ mezi k¯esùany Ëi muslimy, kte¯Ì majÌ v manûelskÈm pr·vu autonomii, se konajÌ nap¯. i v obdobÌ omeru nebo t¯i t˝dny p¯ed Tiöa be-av. 192


Buddhistick· a öintoistick· tradice v Japonsku JaponskÈ zvyklosti p¯i uzavÌr·nÌ manûelstvÌ se dosti znaËnÏ odliöujÌ od naöich. NejËastÏji se p¯itom hovo¯Ì o manûelstvÌch zprost¯edkovan˝ch dohazovaËi a uzav¯en˝ch na z·kladÏ Ñsmlouvyì mezi rodiËi mladÈho p·ru. P˘vodnÏ se tento zvyk t˝kal jen aristokracie, samuraj˘ a nejbohatöÌch lidÌ ve vsÌch a mÏstech. PozdÏji se vöak sÚatky pomocÌ zprost¯edkujÌcÌ osoby ñ naz˝vanÈ nakÛdo ñ rozöÌ¯ily po celÈ zemi a dodnes lze mezi takovÈ uzavÌranÈ sÚatky zahrnout asi t¯etinu vöech nov˝ch manûelstvÌ. D˘leûitou souË·stÌ modernÌch sÚatk˘ se zprost¯edkovatelem je tzv. miai, vz·jemn· sch˘zka p¯ÌpadnÈho budoucÌho ûenicha a nevÏsty, kterou nakÛdo uspo¯·d· v restauraci, divadle apod. Je-li miai ˙spÏönÈ, doch·zÌ k v˝mÏnÏ p¯edsvatebnÌch dar˘, mezi obÏma stranami, coû je dodnes souË·stÌ kaûdÈ svatby. SloûenÌ dar˘ bylo d¯Ìve tradicÌ p¯esnÏ p¯edeps·no, nynÌ se p¯ed·v· obvykle pouze znaËn· penÏûit· Ë·stka ñ asi öestin·sobek mÏsÌËnÌho platu. PrvnÌ p¯ed·v· tento dar ûenich rodinÏ nevÏsty. V nÏkter˝ch oblastech obdrûÌ ûenich na opl·tku podobn˝ dar v p¯ibliûnÏ poloviËnÌ hodnotÏ. Form·lnÌ n·leûitosti pro uzav¯enÌ sÚatku jsou v Japonsku zcela jednoduchÈ. Nevyûaduje se û·dn˝ ob¯ad na st·tnÌm ˙¯adÏ Ëi ve svatyni. StaËÌ pouze uzav¯enÌ sÚatku dodateËnÏ ohl·sit a poû·dat o zmÏnu p¯ÌjmenÌ pro manûelku. Z·kladem svatebnÌho ob¯adu je tzv. sansankudo no sakazuki (doslova: t¯ikr·t t¯i, devÌtin·sobn˝ p¯Ìpitek sakÈ, p¯i nÏmû novomanûelÈ spolu vypr·zdnÌ t¯i poh·rky sakÈ ñ kaûd˝ t¯emi douöky. Po tomto ˙konu Ëasto n·sledujÌ dalöÌ ob¯ady, nap¯Ìklad v öintoistickÈ svatyni, ty uû ale nejsou povinnÈ (Jaroö, 1986). Ofici·lnÌ kalend·¯ Japonska je totoûn˝ s gregori·nsk˝m kalend·¯em, kter˝ byl v Japonsku zaveden 1. ledna 1873. V soukromÌ se st·le mnoho Japonc˘ ¯ÌdÌ tradiËnÌm kalend·¯em. Dodnes japonskÈ kalend·¯e st·le bÏûnÏ uv·dÏjÌ u kaûdÈho dne nejen oznaËenÌ podle sol·rnÌho kalend·¯e, ale i ˙daj o datov·nÌ podle kalend·¯e lun·rnÌho, kter˝ kaûdÈ t¯i roky vkl·d· Ñp¯estupn˝ì mÏsÌc, aby nov˝ rok st·le zaËÌnal v zimÏ. VÏtöinu tradiËnÌch sv·tk˘ takÈ dodnes Japonci slavÌ nadvakr·t ñ nap¯Ìklad Buddhovy narozeniny buÔ 8. dubna, nebo v 8. den 4. lun·rnÌho mÏsÌce, tedy zhruba v polovinÏ kvÏtna. PracovnÌ ûivot dneönÌho Japonska probÌh· poGraf 13 Měsíční index sňatečnosti v Japonsku v letech 1980–1995 (Monthly dobnÏ jako v EvropÏ v sedmidennÌch pracovnuptiality index in Japan, 1980–1995) nÌch cyklech s nedÏlÌ jako dnem pracovnÌho klidu (soboty jsou v Japonsku pracovnÌ). KromÏ I. toho kalend·¯e uv·dÏjÌ jeötÏ postavenÌ dne v öesXII. II. 1,8 tidennÌm cyklu öùastn˝ch a neöùastn˝ch dn˘. 1,5 Tento systÈm byl d˘leûitou souË·stÌ lun·rnÌho 1,2 kalend·¯e a mezi lidmi se natolik vûil, ûe se jÌm XI. III. 0,9 mnozÌ jeötÏ dodnes ¯ÌdÌ. 0,6 RozloûenÌ sezÛnnÌho indexu sÚateËnosti vy0,3 kazuje dvÏ lok·lnÌ minima: v lednu a v srpnu 0,0 X. IV. (resp. v z·¯Ì roku 1993). LednovÈ lok·lnÌ minimum je jednak zp˘sobeno p¯Ìpravami na slavnost NovÈho roku a jednak tÌm, ûe ti, kte¯Ì pl·novali uzav¯Ìt manûelstvÌ, tak uËinili v dobÏ na IX. V. konci p¯edeölÈho kalend·¯nÌho roku, kter· je tradiËnÏ povaûovan· za nejvhodnÏjöÌ ke sÚatku. SrpnovÈ lok·lnÌ minimum je zp˘sobeno leVIII. VI. gendou, kter· ¯Ìk·, ûe v 8. mÏsÌci lun·rnÌho kaVII. lend·¯e (tj. srpen a z·¯Ì) odch·zejÌ vöechna öin1980 1991 1992 toistick· boûstva na jakÈsi shrom·ûdÏnÌ do 1994 1995 1993 svatynÏ v Izumo, a tedy v jejich nep¯Ìtomnosti Pramen: Monthly Bulletin of Statistics. New York: United Nations, v mÌstnÌch svatynÌch nenÌ dobrÈ vstupovat do manûelstvÌ. Tato tradice je navÌc posilov·na 1981, 1992–1996. 193


i pravideln˝m p¯Ìchodem monzunov˝ch deöù˘ pr·vÏ v obdobÌ Ëervence, srpna a z·¯Ì. Z·roveÚ je toto obdobÌ i dobou dovolen˝ch, kterÈ Japonci obvykle tr·vÌ v zahraniËÌ. Za nejöùastnÏjöÌ obdobÌ se naopak pokl·dal 10. a 11. mÏsÌc lun·rnÌho kalend·¯e (tj. ¯Ìjen, listopad a Ë·st prosince). Pr˘bÏh sezÛnnosti sÚateËnosti v roce 1993 je tak¯ka totoûn˝ s pr˘bÏhem v ostatnÌch letech, ale doölo k posunu srpnovÈho lok·lnÌho minima na z·¯Ì v d˘sledku vloûenÌ p¯estupnÈho t¯in·ctÈho mÏsÌce na konec p¯edchozÌho lun·rnÌho roku a tÌm i k posunu slavnosti shrom·ûdÏnÌ boûstev ve svatyni v Izumo. Vyrovn·v·nÌ pr˘bÏhu sezÛnnosti v poslednÌch letech souvisÌ nejenom s mizejÌcÌm vlivem tradic, ale zejmÈna s tÌm, ûe restauratÈ¯i poskytujÌ v˝raznÈ slevy na kon·nÌ svatebnÌch hostin v obdobÌ dovolen˝ch. JaponötÌ novomanûelÈ zaËÌnajÌ ve st·le vÏtöÌ mÌ¯e tÏchto slev vyuûÌvat, neboù uspo¯·d·nÌ svatebnÌ hostiny nenÌ levnou z·leûitostÌ. Isl·msk· tradice Za z·stupce zemÌ muslimskÈ kultury bylo vybr·no Tunisko. Zcela jistÏ by mÏlo vÏtöÌ vypovÌdacÌ hodnotu o tÈto odliönÈ kultu¯e, kdyby bylo moûnÈ provÈst anal˝zu sezÛnnosti sÚateËnosti v zemÌch, kde isl·mskÈ pr·vo öarÌía je totoûnÈ se st·tnÌm pr·vem. Bohuûel pro takovÈ st·ty nejsou k dispozici poËty sÚatk˘ t¯ÌdÏnÈ podle mÏsÌc˘. Pro anal˝zu sezÛnnosti sÚateËnosti byly vybr·ny roky 1989, 1992 a 1995, kdy se poË·tek postnÌho mÏsÌce ramad·nu tÈmÏ¯ shodoval se zaË·tkem kalend·¯nÌch mÏsÌc˘ gregori·nskÈho kalend·¯e (6. dubna 1989, 5. b¯ezna 1992 a 1. ˙nora 1995). Isl·msk˝ kalend·¯ vych·zÌ z p¯edisl·mskÈho lun·rnÌho kalend·¯e, k nÏmuû se p¯ipoËÌt·val tzv. 13. mÏsÌc, majÌcÌ Ñsladitì lun·rnÌ rok s rokem sol·rnÌm. Muhammad kalend·¯ zreformoval. Zruöil 13. mÏsÌc a zp˘sobil tak, ûe kalend·¯ isl·msk˝ se v˝raznÏ odliöuje od sol·rnÌho, tj. p¯edevöÌm k¯esùanskÈho kalend·¯e. Isl·msk˝ rok m· 12 mÏsÌc˘ po 29 nebo 30 dnech. Kaûd˝ lun·rnÌ rok je tak o 11ñ12 dnÌ kratöÌ neû rok sol·rnÌ. UrËitÈ ud·losti v isl·mskÈm svÏtÏ se tedy z pohledu gregori·nskÈho kalend·¯e kaûdoroËnÏ konajÌ o 11ñ12 dnÌ d¯Ìve. JednoznaËnÏ nejoblÌbenÏjöÌm mÏsÌcem pro Graf 14 Měsíční index sňatečnosti v Tunisku v letech 1978–1995 (Monthly vstup do manûelstvÌ v Tunisku je srpen (vÌce nuptiality index in Tunisia, 1978–1995 neû 3,5n·sobek pr˘mÏrnÈho mÏsÌce v roce 1995). Z rozhovoru s pracovnÌkem tuniskÈho I. velvyslanectvÌ vyplynulo, ûe tento jev souvisÌ XII. II. 3,6 s klimatick˝mi pomÏry a zamÏstn·nÌm obyva3,0 tel: srpen je nejteplejöÌm mÏsÌcem v roce (pr˘2,4 mÏrnÈ teploty dosahujÌ 40,2 ∞C), proto v nÏm XI. III. 1,8 v˝raznÏ kles· poËet turist˘, kte¯Ì p¯ijÌûdÏjÌ na 1,2 pob¯eûÌ St¯edozemnÌho mo¯e. V turistickÈm 0,6 ruchu je zamÏstn·no 40 % Tunisan˘, a tak se 0,0 X. IV. mohou v tuto dobu uvolnit ze zamÏstn·nÌ a vÏnovat se p¯Ìprav·m svatby, kter· je velkou rodinnou ud·lostÌ. PoËty sÚatk˘ jsou vyööÌ i v Ëervenci a z·¯Ì ñ na 3. ËtvrtletÌ p¯ipad· v Tunisku IX. V. tÈmÏ¯ 60 % vöech svateb. I p¯es v˝raznÈ srpnovÈ maximum se v roËnÌm rytmu sÚateËnosti projevuje takÈ vliv raVIII. VI. mad·nu. V roce 1989 p¯ipadl zaË·tek ramad·VII. nu na 6. duben a sezÛnnÌ index sÚateËnosti se 1978 1993 1989 1995 snÌûil z 0,80 v b¯eznu na 0,29 v dubnu, aby vzrostl na 0,78 v mÏsÌci kvÏtnu. V roce 1992 Pramen: Monthly Bulletin of Statistics, United Nations, New York, 1981, 1992–1996; Annuarie Statistique de la Tunisie, Institut zaËal ramad·n 5. b¯ezna. To se projevilo poklesem b¯eznovÈho indexu sÚateËnosti oproti National de la Statistique, Tunis, 1979. 194


˙noru z 0,42 na 0,22. V dubnu, kter˝ jinak nenÌ p¯Ìliö oblÌben˝m mÏsÌcem svateb, doölo k n·r˘stu na 0,60. PoË·tek ramad·nu v roce 1995 p¯ipadl na 1. ˙nora. Protoûe mÏsÌc ramad·n v isl·mskÈm kalend·¯i m· 29 dnÌ, byl jÌm tedy s v˝jimkou jedinÈho dne pokryt cel˝ mÏsÌc ˙nor. OpÏt lze v ˙noru pozorovat pokles sezÛnnÌho indexu sÚateËnosti z lednovÈ hodnoty 0,39 na 0,16 v ˙noru, a vzestup v b¯eznu na 0,64. A jak se zmÏnÌ sezÛnnost uzavÌr·nÌ sÚatk˘ v roce, kdy ramad·n zaËÌn· v prvnÌch dnech mÏsÌce srpna? »asovÏ nejbliûöÌm rokem, v nÏmû tato situace nastala, byl rok 1978. Tehdy p¯ipadl poË·tek ramad·nu na 5. srpna. SezÛnnÌ index sÚateËnosti v srpnu prudce klesl, neboù prvnÌ Ëty¯i dny, v nichû byl jeötÏ mÏsÌc öaíb·n, nemohly kompenzovat zb˝vajÌcÌch 27 dnÌ tÈmÏ¯ bez sÚatk˘. »·st sÚatk˘ se p¯esunula jiû na Ëerven a takÈ v Ëervenci a z·¯Ì se poËet svateb zv˝öil proti dlouhodobÈmu pr˘mÏru. PostnÌ mÏsÌc ramad·n tedy v˝razn˝m zp˘sobem ovlivÚuje pr˘bÏh sezÛnnosti sÚateËnosti. Ve vöech Ëty¯ech typech sezÛnnosti sÚateËnosti tak vliv n·boûenskÈ tradice Ëasov·nÌ sÚatk˘ v˝znamnÏ modifikuje a p˘sobÌ jeho v˝raznou nerovnomÏrnost. Jestliûe se od uveden˝ch typ˘ pr˘bÏh sÚateËnosti v nÏkter˝ch zemÌch odliöuje, lze z toho usuzovat, ûe vliv n·boûenskÈ tradice byl jiû set¯en a na Ëasov·nÌ sÚatk˘ majÌ vliv jinÈ faktory. Ty lze nejjednoduöeji rozpoznat pomocÌ statistickÈho rozloûenÌ. Proto byly zemÏ rozdÏleny podle pr˘bÏhu sÚateËnosti na t¯i skupiny: st·ty s rovnomÏrn˝m rozdÏlenÌm, s jednÌm vrcholem a s vÌce vrcholy. RovnomÏrnÈ rozdÏlenÌ RovnomÏrn˝m rozloûenÌm se vyznaËujÌ Lotyösko a Mauritius. Lotyösko je jedinou zemÌ, kter· na evropskÈm kontinentu vykazuje minim·lnÌ sezÛnnost, rozdÏlenÌ poËtu sÚatk˘ v roce je zde tÈmÏ¯ rovnomÏrnÈ, variaËnÌ koeficient dos·hl pouh˝ch 9,3 %. MÏsÌËnÌ indexy se pohybujÌ od 0,84 v kvÏtnu do 1,18 v dubnu. O v˝jimeËnÈm postavenÌ tohoto modelu vypovÌd· fakt, ûe ve sledovanÈ skupinÏ evropsk˝ch zemÌ druh˝ nejmenöÌ variaËnÌ koeficient Ëinil aû 20,4 %. Snad tato okolnost souvisÌ s tÌm, ûe Lotyösko pat¯ilo v 18. a 19. stoletÌ mezi zemÏ, kde p¯evl·dala evangelick· n·boûensk· tradice, kter· vöak byla bÏhem let sovÏtskÈ nadvl·dy znaËnÏ potlaËena. Na Mauritiu sezÛnnÌ indexy sÚateËnosti prvnÌch t¯Ì mÏsÌc˘ v roce klesajÌ pod ˙roveÚ 0,7, v tÈto hodnotÏ jsou s v˝jimkou listopadu (1,42) aû do prosince. Tento model m· blÌzko k rovnomÏrnÈmu Graf 15 Sezónnost sňatečnosti v Lotyšsku, 1996 (Seasonal nuptiality in Latvia, 1996)

Graf 16 Sezónnost sňatečnosti na Mauritiu, 1996 (Seasonal nuptiality in Mauritius, 1996)

I. XII.

XI.

X.

2,0 1,6 1,3 1,0 0,6 0,3 0,0

I. II.

XII. III.

XI.

IV.

IX.

V. VIII.

VI.

X.

1,50 1,25 1,00 0,75 0,50 0,25 0,00

II. III.

IV.

IX.

V. VIII.

VI.

VII.

VII.



195


rozdÏlenÌ sÚatk˘ v roce, jak ukazuje variaËnÌ koeficient Vx = 23,5 %. V tomto p¯ÌpadÏ asi souvisÌ rovnomÏrnÈ rozloûenÌ s klimatick˝mi pomÏry (tropy s nev˝razn˝mi rozdÌly teplot i vlhkosti bÏhem roku) a p¯etrv·v·nÌm p¯edk¯esùanskÈ tradice u mÌstnÌho obyvatelstva. RozdÏlenÌ s jednÌm v˝razn˝m vrcholem Ve vÏtöinÏ zemÌ nenÌ pr˘bÏh indexu sÚateËnosti v roce p¯Ìliö vyrovnan˝, ale v jeho pr˘bÏhu se vÌce neû vliv n·boûenskÈ tradice odr·ûÌ dopad zcela jin˝ch faktor˘. Lze nalÈzt jak zemÏ s malou mÌrou variability, tak zemÏ, kde rozdÌly mezi jednotliv˝mi mÏsÌËnÌmi indexy jsou tÈmÏ¯ desetin·sobnÈ. NejfrekventovanÏjöÌ obdobÌ nem· konstantnÌ ËasovÈ urËenÌ, pohybuje se od kvÏtna do listopadu. NejvÏtöÌ variaËnÌ koeficient (Vx = 70,0 %) vykazuje Francie; minim·lnÌ index se zde nach·zÌ v lednu (0,25) a maxim·lnÌ v Ëervnu (2,47). Ve Francii je obliba uzavÌr·nÌ sÚatk˘ v lÈtÏ z¯ejmÏ posÌlena zdejöÌm daÚov˝m systÈmem, neboù Francouzi vyplÚujÌ daÚovÈ p¯izn·nÌ nikoliv jednou za rok, ale dvakr·t. A protoûe se v˝poËet danÌ liöÌ pro svobodnÈ a ûijÌcÌ v manûelstvÌ, pro nÏû jsou danÏ v˝hodnÏjöÌ, je takto nep¯Ìmo posÌlena obliba uzavÌr·nÌ sÚatku v Ëervnu a Ëervenci. Tento typ sezÛnnosti m˘ûeme d·le sledovat Graf 17 Sezónnost sňatečnosti ve Francii, 1996 (Seasonal nuptiality in v Estonsku (Vx = 26,7 %, vrchol v Ëervnu aû srpFrance, 1996) nu), v Rumunsku (Vx = 36,2 %, vrchol na podzim), v NÏmecku (Vx = 38,8 %, vrchol p¯ed pr·zdI. ninami), v MaÔarsku (Vx = 41,2 %, vrchol v srpXII. II. 3,0 nu a z·¯Ì), v Belgii (Vx = 43,2 %, vrchol v Ëerven2,5 ci aû z·¯Ì), v Lucembursku (Vx = 46,4 %, vrchol 2,0 XI. III. v kvÏtnu aû Ëervenci), v Portugalsku (Vx = 48,6 %, 1,5 vrchol v srpnu), ve ävÈdsku (Vx = 68,3 %, vrchol 1,0 v Ëervnu). Estonsko jako zemÏ s nejmenöÌm vari0,5 aËnÌm koeficientem v tÈto skupinÏ m· minim·lnÌ 0,0 X. IV. index 0,62 (leden) a maxim·lnÌ 1,45 (srpen). Vöechny tyto evropskÈ zemÏ aû na Portugalsko se nach·zejÌ v mÌrnÈm klimatickÈm p·su. Zd· se, ûe IX. V. v˝razn· obliba nÏkter˝ch mÏsÌc˘ souvisÌ i klimatick˝mi podmÌnkami a ûe vliv n·boûenskÈ tradice postupnÏ ust·v·. Svatby se zde konajÌ v klimaticVIII. VI. ky nejp¯ÌznivÏjöÌ Ë·sti roku. Pozorovateln· p¯eci VII. jen menöÌ obliba letnÌch mÏsÌc˘ souvisÌ z¯ejmÏ p¯edevöÌm s dobou pr·zdnin a dovolen˝ch, kterÈ ve Pramen: Monthly Bulletin of Statistics. New York: United NativÏtöinÏ evropsk˝ch zemÌ b˝vajÌ v Ëervenci nebo ons, 1996. srpnu. VÌcevrcholov· rozdÏlenÌ Do tÈto skupiny pat¯Ì vÏtöina sledovan˝ch evropsk˝ch zemÌ. Lze v nich pozorovat souvislost rozloûenÌ sÚatk˘ s klimatick˝mi podmÌnkami a aktivitami jejich obyvatelstva. Zd· se, ûe urËit· tendence k rovnomÏrnÈmu rozloûenÌ sÚatk˘ bÏhem roku je modifikov·na poklesem obliby zimnÌch a letnÌch mÏsÌc˘, takûe se vytv·¯Ì r˘znÏ v˝razn· maxima Ëi podruûn· maxima na ja¯e a na podzim. Je to d·no tÌm, ûe lÈto je ve vÏtöinÏ evropsk˝ch zemÌ obdobÌm s nejoblÌbenÏjöÌm klimatick˝m reûimem ñ sluneËnÈ s menöÌ frekvencÌ sr·ûek, kdy si dospÏlÌ vybÌrajÌ dovolenou a dÏti majÌ ökolnÌ pr·zdniny. ObdobÌm pr·zdnin je tak zpravidla p¯eruöen r˘st poËtu svateb, ke kterÈmu doch·zÌ od jara. A tak nalezneme maximum v kvÏtnu a z·¯Ì v Jugosl·vii, Bulharsku, Rakousku a Slovinsku, ale takÈ v Nizozemsku. Ve äv˝carsku kulminujÌ sÚatky v Ëervnu a srpnu. Do tÈto skupiny pat¯Ì i »esk· republika, p¯iËemû jedineËnost jejÌho typu sezÛnnosti spoËÌv· v extrÈmnÏ nÌzk˝ch kvÏtnov˝ch hodnot·ch.

196


Graf 18 Sezónnost sňatečnosti v Nizozemsku, 1996 (Seasonal nuptiality in the Netherlands, 1996)

Graf 19 Sezónnost sňatečnosti v České republice, 1996 (Seasonal nuptiality in Czech Republic, 1996)

I. XII. XI.

X.

2,0 1,6 1,3 1,0 0,6 0,3 0,0

I. II.

XII. III.

XI.

IV.

IX.

V. VIII.

VI.

X.

2,0 1,6 1,3 1,0 0,6 0,3 0,0

II. III.

IV.

IX.

V. VIII.

VI.

VII.

VII.



Z·vÏr SezÛnnÌ pr˘bÏh sÚateËnosti v r˘zn˝ch zemÌch je v˝raznÏ ovlivnÏn odliön˝mi kulturnÌmi tradicemi r˘zn˝ch spoleËnostÌ. Velk˝ vliv na roËnÌ pr˘bÏh sÚateËnosti m· n·boûensk˝ rok. NenÌ to ale jenom n·boûenstvÌ a tradice, kterÈ ovlivÚujÌ v˝bÏr vhodnÈho data pro svatbu. Obliba jednotliv˝ch mÏsÌc˘ takÈ z·visÌ na klimatickÈm kalend·¯i (zemÏdÏlskÈm roce), rozvrûenÌ pracovnÌ aktivity v z·vislosti na p¯evl·dajÌcÌm odvÏtvÌm n·rodnÌho hospod·¯stvÌ, kterÈ nap¯. ovlivÚuje dobu dovolen˝ch. K »eskÈ republice m· nejblÌûe v rozloûenÌ sezÛnnosti sÚateËnosti Polsko, pravdÏpodobnÏ proto, ûe i v tÏchto st·tech p˘sobÌ zmÌnÏn· m·jov· povÏra. Prameny, literatura Annuarie Statistique de la Tunisie. 1979. Tunis: Institut National de la Statistique. Bible. 1991. Praha: Zvon. Codex Iuris Canonici. 1992. P¯el. F. Pol·öek, Olomouc: MCM. Fialov·, L. 1995. SezÛnnost demografick˝ch ud·lostÌ v Ëesk˝ch zemÌch v 17. aû 20. stoletÌ. Demografie, roË. 37, Ë. 1, s. 9ñ21. Fialov·, L. et al. 1996. DÏjiny obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ. Praha. Friedrich, G. 1997. RukovÏù k¯esùanskÈ chronologie. Praha: Paseka. Heb·k, P. 1995. Testov·nÌ statistick˝ch hypotÈz. Praha: VäE. Jaroö, J. 1986. 99 zajÌmavostÌ z Japonska. Praha: Albatros. Kor·n. 2000. Praha: Academia. KaËerov·, E. 2001. SezÛnnost sÚateËnosti. Bakal·¯sk· pr·ce. Praha: P¯ÌrodovÏdeck· fakulta UK. 57 s. Kejkula, J. 1979. P¯ehled hlavnÌch metod shlukov·nÌ a moûnosti vyuûitÌ shlukovÈ anal˝zy. Statistika, 12, s. 536ñ551. KoneËn·, A. 1977. SezÛnnost sÚateËnosti v »SSR. Demografie, roË. 19, Ë.3 a 4, s. 215ñ222, 302ñ307. Krastin, O. ñ Meûgaljik, J. 1989. Sezonnosù osnovnych demografiËeskich javlenij v Latvijskoj SSSR. Vestnik statistiky, Ë. 3. KuËera, M. 1994. Populace »eskÈ republiky 1918ñ1991. Acta demographica XII. Praha: UK. Lutinier, B. 1987. La saison des mariages. Economie et Statistique, Ë. 204. Matrimoni, divorzi, separazioni. 1993 a 1998. ÿÌm: ISTAT. Monthly Bulletin of Statistics. 1980ñ1997. New York: United Nations. Newman, J. ñ Sivan, G. L. 1992. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer. Pohyb obyvatelstva v »R. 1996. Praha: »S⁄. RouËka, M. ñ SkoËdopolov·, R. 1990. V˝voj sezÛnnÌ sÚateËnosti v »eskoslovensku po druhÈ svÏtovÈ v·lce a souËasn· situace v mezin·rodnÌm srovn·nÌ. Demografie, roË. 32, Ë. 2 , s. 116ñ125. Swoboda, H. 1977. ModernÌ statistika. Praha: Svoboda. Vereö, P. 1987. SezÛnnost sÚatk˘ v Ëesk˝ch zemÌch v letech 1851 aû 1984. »esk˝ lid, roË.74, Ë. 1., s. 32ñ35. Z·kon Ë. 380/1991 Sb. o rodinÏ.

197


EVA KA»EROV¡ je absolventkou demografie P¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty UK, kterou ukonËila diplomovou pracÌ: Demografick˝ v˝voj farnosti Panny Marie pod ¯etÏzem v Praze v 17. a 18. stoletÌ. NynÌ pokraËuje v doktorandskÈm studiu na P¯F UK a souËasnÏ pracuje jako asistentka na kated¯e demografie FIS VysokÈ ökoly ekonomickÈ v Praze. Summary Although choice of the countries was affected by data availability, we were able to gather data for countries with various cultural traditions, from various climatic areas: Belgium, Bulgaria, Czech Republic, Estonia, France, Italy, Latvia, Luxembourg, Hungary, Germany, the Netherlands, Poland, Portugal, Austria, Romania, Slovakia, Slovenia, Sweden, Switzerland, Israel, Japan, Mauritius, Panama, and Tunisia. With the exception of Panama, Latvia and Mauritius, the distribution of nuptiality in all other countries during a year is more or less uneven. The maximum is usually reached in the parts of year when the climate is more suitable for celebrations. In Poland, Slovakia and Italy, the timing of nuptials is influenced by the catholic tradition ñ celebrations are not suitable at the time of fast and advent. Religious nuptials are obligatory in Israel, there are a large number of days according to the Jewish tradition, on which it is impossible of unsuitable not only to hold celebrations, but also to marry. In Tunisia, the annual distribution of nuptials is influenced by the climatic calendar and by the shift of the month of fasting Ramadan in relation to the Gregorian calendar. Also bridal couples in industrial Japan choose the date of wedding not only by the yearís time; also the Buddhist and Shintoistic traditions play a role.

198

SËÌt·nÌ lidu VZDÃL¡NÕ A ZAMÃSTNANOST V »ESK… REPUBLICE PODLE V›SLEDKŸ SLDB 2001 Z POHLEDU GENDER SËÌt·nÌ lidu, dom˘ a byt˘ (SLDB) je vûdy p¯ÌleûitostÌ k anal˝ze v˝sledk˘ z r˘zn˝ch ˙hl˘ pohled˘. »esk˝ statistick˝ ˙¯ad vydal publikaci VzdÏl·nÌ a zamÏstnanost ûen v »eskÈ republice podle v˝sledk˘ SLDB 2001, kter· je p¯ÌspÏvkem k problematice genderu a analyzuje v˝sledky poslednÌho sËÌt·nÌ z hlediska postavenÌ ûen a muû˘. VÏnuje se dvÏma d˘leûit˝m oblastem, kterÈ jsou stÏûejnÌ z hlediska rovnosti muû˘ a ûen ñ zamÏstn·nÌ a vzdÏl·nÌ. P¯in·öÌme nÏkterÈ z·vÏry tÈto anal˝zy1). VzdÏl·nÌ SLDB je pro zjiötÏnÌ ˙rovnÏ vzdÏl·nÌ obyvatelstva klÌËovÈ. Je totiû jedin˝m zdrojem, kde lze tento ˙daj reprezentativnÏ zjistit. Protoûe SLDB b˝v· vûdy za deset let, jsou v mezidobÌ, zhruba v pÏtiletÈm intervalu, data korigov·na v˝sledky Mikrocenzu. To m· pr·vÏ u vzdÏl·nÌ, kterÈ je v modernÌ dobÏ velice dynamick˝m ukazatelem, d˘leûit˝ v˝znam. V genderov˝ch anal˝z·ch se vzdÏl·nÌ projevuje jako velmi signifikantnÌ a nejvÌce rozliöujÌcÌ mezi ostatnÌmi soci·lnÏ demografick˝mi charakteristikami. Ukazuje se, ûe ûeny se ËastÏji neû muûi po ukonËenÌ povinnÈ ökolnÌ doch·zky buÔ d·le jiû nevzdÏl·vajÌ nebo ñ v p¯ÌpadÏ, ûe pokraËujÌ d·l ve svÈm vzdÏl·v·nÌ, tak dosahujÌ st¯edoökolskÈ vzdÏl·nÌ s maturitou nebo navÌc absolvujÌ jeötÏ vyööÌ vzdÏl·nÌ buÔ na st¯ednÌ odbornÈ ökole nebo v nÏkterÈm druhu n·stavbovÈho studia. Muûi naproti tomu ËastÏji neû ûeny nez˘st·vajÌ pouze u z·kladnÌ ökoly, ale vyuËÌ se nebo absolvujÌ st¯ednÌ ökolu bez maturity. Ti, kte¯Ì se odhodlajÌ d·le se vzdÏl·vat, ËastÏji neû ûeny ukonËÌ svÈ vzdÏl·nÌ aû vysokoökolsk˝m diplomem. Maturita je tedy vzdÏl·vacÌ metou ËastÏji pro ûeny, pro muûe se jÌ st·v· spÌöe vysok· ökola. St·le proto platÌ, ûe ûeny v »eskÈ republice majÌ vzdÏl·nÌ zejmÈna na st¯edoökolskÈ ˙rovni a rezervy z hlediska genderu jsou v jejich zastoupenÌ mezi vysokoökol·ky. Doch·zÌ vöak k postupnÈmu vyrovn·v·nÌ diskrepancÌ i v tÈto oblasti ñ mezi studujÌcÌmi na vysok˝ch ökol·ch se rozdÌly v podÌlech sniûujÌ (problÈm ale z˘st·v· p¯edevöÌm v nerovnÈm zastoupenÌ podle zamÏ¯enÌ oboru studia). Graf 1 Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktury žen a mužů podle vzdělání) (Population aged 20 and more (structurs of women and men by educational attainment)

VzdÏlanostnÌ Ñboomì lze dob¯e vysledovat p¯i porovn·nÌ dosaûenÈ ˙rovnÏ nejvyööÌho vzdÏl·nÌ v jednotliv˝ch vÏkov˝ch skupin·ch. Jestliûe v generaci dneönÌch sedmdes·tnÌk˘ nebo staröÌch m· tÈmÏ¯ polovina (45,9 %) pouze z·kladnÌ vzdÏl·nÌ, tak v kategorii dvac·tnÌk˘ bylo ve SLDB zjiötÏno pouh˝ch 7,4 % osob se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm, tedy 6,2kr·t mÈnÏ. V souvislosti s tÌm s ub˝vajÌcÌm vÏkem stoup· 1)

»esk˝ statistick˝ ˙¯ad zam˝ölÌ vydat dalöÌ genderovou anal˝zu v˝sledk˘ SLDB, kter· na tuto publikaci nav·ûe. ZamÏ¯Ì se na rodinu a dom·cnost a budou zde k dispozici nap¯. i ˙daje o dojÌûÔce do zamÏstn·nÌ. To vöe z†pohledu postavenÌ muû˘ a ûen.

199


poËet lidÌ s maturitou a i vysokoökol·k˘ je mezi mladöÌmi vÌce, neû tomu b˝valo d¯Ìve: generace nejstaröÌ ñ 70 let a vÌce, je dnes jedinou kategoriÌ, kde lidÈ se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm p¯evaûujÌ. Rozmach ˙rovnÏ vzdÏl·nÌ poslednÌch generacÌ postihl p¯edevöÌm ûeny. Jestliûe u muû˘ je ve vöech vÏkov˝ch kategoriÌch nejsilnÏji zastoupeno vzdÏl·nÌ ÑvyuËenÌ nebo st¯ednÌ ökola bez maturityì, u ûen byl v˝voj velice dynamick˝. V generaci nejstaröÌch ûen, ve vÏku 70 a vÌce let, a jeötÏ i ve vÏku 60ñ69 let, p¯evaûovalo pouze z·kladnÌ vzdÏl·nÌ. Ale v kategorii 50ñ59let˝ch se situace mÏnÌ a obdobnÏ jako u muû˘ je zde p¯evaha v kategorii ÑvyuËenÌ nebo st¯ednÌ bez maturityì. TotÈû platÌ i o kategorii ve vÏku 40ñ49 let. Avöak od 39 let vÏku a nÌûe ûeny muûe Ñp¯edbÏhlyì ñ na prvnÌm mÌstÏ ve v˝öi podÌl˘ dosaûenÈho vzdÏl·nÌ se umÌstily ty s maturitou. I kdyû celkovÏ v populaci vysokoökol·ci nad vysokoökolaËkami st·le p¯evl·dajÌ, mladöÌ generace ûen rozdÌl vyrovnaly a ty nejmladöÌ dokonce muûe p¯edehnaly. Doölo tomu v generaci dneönÌch t¯ic·tnÌk˘. Graf 2 Věk a dosažené vzdělání žen a mužů (Age and educational attainment of women and men)

Co doh·nÏt vöak majÌ ûeny v oblasti vÏdeckÈ p¯Ìpravy. Zde je jejich zapojenÌ st·le v˝raznÏ niûöÌ neû u muû˘, nenÌ ani ËtvrtinovÈ. Neexistuje odvÏtvÌ ekonomickÈ Ëinnosti, kde by podÌl absolvent˘ vÏdeckÈ p¯Ìpravy mezi zamÏstnan˝mi vysokoökolaËkami p¯evyöoval podÌl, namÏ¯en˝ muû˘m. Kde ûeny s vysokou ökolou nach·zejÌ p¯edevöÌm svÈ uplatnÏnÌ? Nebylo jistÏ p¯ekvapenÌm zjiötÏnÌ SLDB, ûe domÈnou ûen s vysokoökolsk˝m vzdÏl·nÌm je tradiËnÏ ökolstvÌ, kde je jejich podÌl mezi zamÏstnanci s vysokou ökolou 69, 9 %, a oblast zdravotnictvÌ, veterin·rnÌ nebo soci·lnÌ Ëinnosti, kde jich je 57,5 %. To jsou vöak jedinÈ dvÏ oblasti, kde je podÌl ûen nadpoloviËnÌ. O nerovnomÏrnÈm zastoupenÌ ûen s vysokoökolsk˝m diplomem napovÌd· porovn·nÌ podÌlu vysokoökol·k˘ v jednotliv˝ch odvÏtvÌch Ëinnosti. V tomto p¯ÌpadÏ nebyl podÌl vysokoökolaËek vyööÌ neû podÌl muû˘ s vysokou ökolou ani v tÏch odvÏtvÌch, kde ûeny v˝raznÏ p¯evl·dajÌ. I zde pracovnÌ mÌsta, vyûadujÌcÌ niûöÌ vzdÏl·nÌ, zast·vajÌ p¯edevöÌm ûeny. (Nap¯Ìklad mezi muûi, zamÏstnan˝mi ve ökolstvÌ, je 59,7 % vysokoökol·k˘, mezi ûenami ve ökolstvÌ m· vysokou ökolu jen 40,8 %. Ve zdravotnictvÌ, veterin·rnÌch a soci·lnÌch sluûb·ch je mezi zamÏstnan˝mi muûi 46,5 % vysokoökol·k˘, mezi ûenami je to 14,7 %. V bankovnictvÌ a penÏûnictvÌ je mezi zamÏstnanci 40,4 % vysokoökol·k˘, mezi zamÏstnankynÏmi m· vysokou ökolu jen 15,4 %. Vöude tedy muûi p¯evaûujÌ, v˝jimkou je pouze oblast stavebnictvÌ, kde je zamÏstn·no m·lo ûen a ty, kterÈ tam pracujÌ, mÌvajÌ ËastÏji vysokou ökolu (16,6 % ze vöech zde zamÏstnan˝ch ûen) neû muûi (jen 8,4 %). Ekonomick· aktivita Podle v˝sledk˘ SLDB je v »eskÈ republice do pracovnÌho procesu zapojeno celkem 5 253 400 osob, coû p¯edstavuje 51,8 % obyvatelstva. ZapojenÌ ûen do pracovnÌho procesu je u n·s tradiËnÏ vysokÈ. Ekonomicky aktivnÌch je 2 379 878 (tj. 45,6 %) ûen a 2 873 522 ( tj. 58,2 %) muû˘. Podstatnou vÏtöinu ekonomicky aktivnÌch tvo¯Ì zamÏstnanci, zamÏstnavatelÈ a osoby samostatnÏ v˝dÏleËnÏ ËinnÈ ñ OSV» (85,7 %). Mezi ûenami je to 82,8 %, mezi muûi 88,0 %. Druhou nejvÏtöÌ skupinou jsou nezamÏstnanÌ (9,3 %). V dobÏ sËÌt·nÌ bylo bez pr·ce 9,8 % ûen a 8,8 % muû˘. PracujÌcÌch d˘chodc˘ je mezi osobami ekonomicky aktivnÌmi celkem 3,4 % (tj. 3,0 % ûen a 3,9 % muû˘), ûeny na mate¯skÈ tvo¯Ì 1,6 % ze vöech ûen, coû p¯edstavuje 3,5 % ze vöech ekonomicky aktivnÌch ûen. I kdyû ve vöech vÏkov˝ch skupin·ch podÌly ekonomicky aktivnÌch muû˘ p¯evyöujÌ podÌly ûen, v pr˘bÏhu ûivota zaznamenala statistika podle pohlavÌ odliönou dynamiku zapojenÌ jednotliv˝ch 200

SËÌt·nÌ lidu

vÏkov˝ch skupin do pracovnÌho procesu. Odliönosti se projevujÌ ve vÏku 20ñ34 let, kdy ekonomick· aktivita muû˘ p¯evyöuje aktivitu ûen aû o 20,3 procentnÌch bod˘ a p¯edevöÌm pak v kategorii 55ñ59 let, kdy byl namÏ¯en rozdÌl nejvyööÌ, a to 44,4 bod˘. Neberemeñli v ˙vahu nejmladöÌ vÏkovou kategorii, kter· se na povol·nÌ teprve p¯ipravuje a kde jsou rozdÌly minim·lnÌ, nejvÌce se zapojenÌ ûen do pracovnÌho procesu p¯iblÌûilo ˙rovni muû˘ ve vÏku 40ñ49 let. V poslednÌm desetiletÌ je v »eskÈ republice z·vaûn˝m soci·lnÌm a ekonomick˝m problÈmem rostoucÌ nezamÏstnanost. V dobÏ SËÌt·nÌ lidu, dom˘ a byt˘, tj. k 1. b¯eznu 2001, bylo bez pr·ce 9,3 % ze vöech ekonomicky Ëinn˝ch osob. Mezi ûenami vöak bylo toto procento vyööÌ (9,8 %) neû u muû˘ (8,8 %). Na moûnost zÌskat pr·ci m· znaËn˝ vliv v˝öe dosaûenÈho vzdÏl·nÌ. Pohled na strukturu podle pohlavÌ v jednotliv˝ch stupnÌch vzdÏl·nÌ, kterÈ nezamÏstnanÌ obËanÈ ve SLDB uvedli, ukazuje, ûe pr·vÏ stupeÚ Ñs maturitou a vyööÌì je oblastÌ, kde ûeny p¯evaûujÌ: mezi nezamÏstnan˝mi s takov˝m vzdÏl·nÌm je jich 60,1 %. Podle odvÏtvÌ ekonomickÈ Ëinnosti nach·zejÌ ûeny uplatnÏnÌ p¯edevöÌm ve zdravotnictvÌ, veterin·rnÌ a soci·lnÌ Ëinnosti (mezi zamÏstnan˝mi v tomto odvÏtvÌ je 80,9 % ûen), d·le ve ökolstvÌ (77,2 % ûen) a v penÏûnictvÌ Ëi pojiöùovnictvÌ (65,8 %). Graf 3 Zaměstnání v jednotlivých odvětvích ekonomické činnosti (Employment by CZ–NACE activity)

Podle postavenÌ v zamÏstn·nÌ pracuje vÏtöina zamÏstnan˝ch osob jako zamÏstnanci. Muûi podnikajÌ (tj. jsou zamÏstnavateli nebo osobami samostatnÏ v˝dÏleËnÏ Ëinn˝mi) ËastÏji neû ûeny ñ mezi ûenami je podnikatelek 10,7 %, mezi muûi 20,6 %. JeötÏ n·zornÏji to dokumentuje anal˝za struktury podle pohlavÌ: mezi zamÏstnanci je 52,4 % muû˘ a 47,6 % ûen, mezi podnikateli je ûen pouze 29,5 %, muû˘ 70,5 %. Struktura deseti sledovan˝ch hlavnÌch skupin zamÏstn·nÌ podle pohlavÌ zamÏstnan˝ch je rozdÏlila nap˘l: v pÏti skupin·ch p¯evaûujÌ ûeny a v pÏti muûi. Graf 4 Zaměstnání podle hlavních tříd zaměstnání (Employment by major group of ISCO–88)

201


Ekonomick· aktivita v d˘chodu Spolu s problÈmem st·rnutÌ naöÌ populace vyvst·v· i ot·zka zapojenÌ d˘chodc˘ do pracovnÌho procesu. ProblÈm nenÌ jednoduch˝: na jednÈ stranÏ je t¯eba, aby lidÈ co nejdÈle pracovali, protoûe v ekonomicky aktivnÌm vÏku bude st·le menöÌ Ë·st populace, na druhÈ stranÏ dÌky souËasnÈ vysokÈ nezamÏstnanosti je tlak na jejich odchod z pracovnÌho trhu, aby tak uvolnili mÌsto mladöÌm. ée nejde o zanedbatelnou pracovnÌ sÌlu, naznaËujÌ i v˝sledky z poslednÌho sËÌt·nÌ lidu. Podle nich pracovalo v roce 2002 celkem 180 146 d˘chodc˘, z toho bylo 91 438 ûen (50,8 %) a 88 708 muû˘ (49,2 %). PracujÌcÌ d˘chodci tvo¯Ì 3,4 % z ekonomicky aktivnÌ populace »eskÈ republiky a celkovÏ to p¯edstavuje 7,4 % ze vöech d˘chodc˘, p¯itom mezi d˘chodci ñ muûi pracovalo 9,6 %, mezi d˘chodkynÏmi to bylo 6,1 %, tzn., ûe zapojenÌ d˘chodkyÚ je o 3, 5 procentnÌch bod˘ niûöÌ neû zapojenÌ d˘chodc˘. Ve vöech vÏkov˝ch kategoriÌch (s v˝jimkou 55ñ59 let) pracujÌ v d˘Graf 5 Podíl pracujících mezi důchodci (Share of workers among pensioners) chodu muûi ËastÏji neû ûeny. Ve vÏku 70 let a vÌce pracujÌ muûi v d˘chodu vÌce neû dvakr·t ËastÏji neû ûeny (v tomto vÏku bylo 14,3 % muû˘ a 6,0 % ûen), dokonce 2 % pracujÌcÌch muû˘ñd˘chodc˘ je ve vÏku 75 let a vÌce. Muûi tedy pracujÌ dÈle neû ûeny ñ v pr˘mÏru o pÏt let. Z pohledu struktury podle pohlavÌ pat¯Ì mezi odvÏtvÌ, kde mezi pracujÌcÌmi d˘chodci p¯evl·dajÌ ûeny, p¯eGraf 6 Věkové skupiny pracujících důchodců (Age groups of working pensioners) devöÌm zdravotnictvÌ, veterin·rnÌ a soci·lnÌ Ëinnost, kde ûeny tvo¯Ì 74,2 % tÏchto zamÏstnanc˘, takÈ pohostinstvÌ a ubytov·nÌ (71,2 % ûen) a ökolstvÌ (68,5 % ûen). D·le ûeny p¯evl·dajÌ mezi d˘chodci zamÏstnan˝mi v obchodÏ, opravn·ch motorov˝ch vozidel a spot¯ebnÌho zboûÌ (60,5 %) a v ostatnÌch ve¯ejn˝ch a osobnÌch sluûb·ch (56,1 %). Ze dvan·cti oblastÌ ekonomickÈ Ëinnosti ûeny p¯evaûujÌ v öesti. NejmÈnÏ je ûen mezi d˘chodci pracujÌcÌmi ve stavebnictvÌ (22,3 % ûen) a ve v˝zkumu a v˝voji (35,4 % ûen). I v d˘chodu podnikajÌ muûi ËastÏji neû ûeny. Mezi zamÏstnavateli a OSV» je vÏtöina (62,6 %) muû˘ a mezi zamÏstnanci naopak mÌrnÏ p¯evl·dajÌ ûeny (53,7 %). Neexistuje vÏkov· kategorie, kdy by ûenyñ d˘chodkynÏ podnikaly ve vÏtöÌ mÌ¯e neû muûiñd˘chodci. Graf 7 Pracující důchodci v jednotlivých odvětvích (struktura podle pohlaví) (Working pensioners by CZ–NACE activity (structure by sex)

202

SËÌt·nÌ lidu

NejvyööÌ zastoupenÌ ûen mezi pracujÌcÌmi d˘chodci je v kategorii administrativnÌch pracovnÌk˘ (˙¯ednÌk˘). Zde je 66,4 % ûen. NadpoloviËnÌ zastoupenÌ majÌ jeötÏ ûeny mezi pomocn˝mi a nekvalifikovan˝mi pracovnÌky (61,2 %), provoznÌmi pracovnÌky ve sluûb·ch a obchodÏ (59,4 %) a mezi technick˝mi, zdravotnick˝mi a pedagogick˝mi pracovnÌky (57,8 %). NepatrnÏ (50,4 %) takÈ ûeny p¯evl·dajÌ mezi vÏdeck˝mi a odborn˝mi duöevnÌmi pracovnÌky. NejmÈnÏ d˘chodkyÚ pracuje v arm·dÏ (5,7 %), m·lo jich takÈ najdeme p¯i obsluze stroj˘ a za¯ÌzenÌ (21,0 %) Ëi mezi ¯emeslnÌky a kvalifikovan˝mi v˝robci, zpracovateli a oprav·¯i (22,5 %). V menöinÏ jsou pracujÌcÌ d˘chodkynÏ d·le mezi z·konod·rci, vedoucÌmi a ¯ÌdÌcÌmi pracovnÌky (31,6 %) a kvalifikovan˝mi dÏlnÌky v zemÏdÏlstvÌ, lesnictvÌ a p¯Ìbuzn˝ch oborech (43,8 %). Graf 8 Postavení důchodců v zaměstnání (Status in employment of pensioners)

Graf 9 Pracující důchodci podle hlavních tříd zaměstnání (struktura podle pohlaví) (Working pensioners by major group of ISCO–88 (structure by sex)

ZamÏstn·nÌ, vzdÏl·nÌ, rodina a mate¯stvÌ ZamÏstn·nÌ, rodina a dÏti ñ to je vÏËnÈ dilema ûeny. Je to oblast, kde vznik· nejvÌce problÈm˘. Mate¯stvÌ je st·le hlavnÌm limitujÌcÌm faktorem rovnÈho zapojenÌ ûen do trhu pr·ce. P¯ek·ûkou je i p¯etrv·vajÌcÌ tradiËnÌ dÏlba pr·ce v dom·cnosti a pÈËe o dÏti, kter· st·le spoËÌv· p¯edevöÌm na ûenÏ. Data ze SLDB p¯irozenÏ nemohou pomoci objasnit zdroje a p¯ÌËiny problÈm˘ tak, jako cÌlen· v˝bÏrov· öet¯enÌ a sociologickÈ pr˘zkumy. P¯esto zejmÈna ˙daje o ekonomickÈ aktivitÏ v souvislosti s rodinn˝m stavem, poËtem dÏtÌ a jejich vÏkem mohou pomoci vytvo¯it si obraz o re·lnÈm stavu zapojenÌ ûen ñ matek do pracovnÌho procesu. Podle SËÌt·nÌ lidu, dom˘ a byt˘ v b¯eznu 2001 bylo seËteno mezi obyvateli »eskÈ republiky celkem 5 247 989 ûen. Z toho jich bylo 2 379 463 (tj. 45,3 %) ekonomicky aktivnÌch. Na jeden tisÌc ze vöech ûen p¯ipadlo tak v »eskÈ republice 453 ekonomicky aktivnÌch. Ve fertilnÌm vÏku 15ñ44 let bylo 2 179 410 ûen (coû p¯edstavuje 41,5 % ze vöech ûen). Ekonomicky aktivnÌch a ve fertilnÌm vÏku bylo napoËÌt·no 1 532 582 ûen (to je 29,2 % ze vöech ûen). Ekonomicky aktivnÌch ûen bylo ve vÏkovÈ skupinÏ 15ñ44 let 70,3 %. Na kaûd˝ tisÌc vdan˝ch ûen p¯ipadlo ekonomicky aktivnÌch 634 ûen, na kaûd˝ tisÌc rozveden˝ch ûen p¯ipadlo 684 ekonomicky aktivnÌch. Z ûen ekonomicky aktivnÌch a ve fertilnÌm vÏku jich bylo 58,6 % vdan˝ch, 29,1 % svobodn˝ch, 11,4 % rozveden˝ch a 1 % vdov. Na mate¯skÈ dovolenÈ bylo v dobÏ sËÌt·nÌ celkem 81 666 ûen, coû je 1,6 % ze vöech ûen, 3,7 % z†ûen ve fertilnÌm vÏku a 5,3 % z ûen ekonomicky aktivnÌch a ve fertilnÌm vÏku. Podle vÏku tvo¯Ì nejsilnÏjöÌ skupinu ûen na mate¯skÈ dovolenÈ ty, kter˝m je 25ñ29 let (44,1 %), d·le jsou to skupiny ve vÏku 20ñ24 let (27,0 %) a 30ñ34 let (18,7 %). Mezi ûenami na mate¯skÈ dovolenÈ je jeötÏ 6,5 % ûen ve st·¯Ì 35ñ39 let. Do kategorie devaten·cti let Ëi mÈnÏ spadlo 2,5 % ûen na mate¯skÈ dovolenÈ a ve vÏku 40 let Ëi jeötÏ vÌce jich bylo 1,3 %. 203


AlespoÚ jedno z·vislÈ dÌtÏ m· celkem 1 391 255 ûen, z†toho t¯i Ëtvrtiny m· dÌtÏ ve st·¯Ì 15 let Ëi mladöÌ. Celkem 81 % (tj. 1 126 869) ûen se z·visl˝mi dÏtmi je ekonomicky aktivnÌch, z tÏch 72,3 % (tj. 815 084) m· dÌtÏ do 15 let vÏku vËetnÏ. RozdÌly mezi ekonomicky aktivnÌmi a ekonomicky neaktivnÌmi se zvyöujÌ s poËtem nezletil˝ch dÏtÌ. S jednÌm dÌtÏtem je podÌl mezi ekonomicGraf 11 Ženy na mateřské dovolené (struktura podle věku) (Women on maternity leave (structure ky aktivnÌmi a neaktivnÌmi prakticby age) ky shodn˝ (47,7 % a 47,9 %, tj. rozdÌl 0,2 procentnÌch bod˘ ve prospÏch aktivnÌch), u dvou dÏtÌ je bodov˝ rozdÌl 5,6 % ve prospÏch neaktivnÌch (44,7 %:39,4 %) a u t¯Ì dÏtÌ Ëi vÌce je to 5,5 % ve prospÏch neaktivnÌch (12,9 %:7,4 %). PostavenÌ ûen v zamÏstn·nÌ vÏk jejich dÏtÌ p¯Ìliö neovlivnil: mezi tÏmi, kterÈ majÌ alespoÚ jedno dÌtÏ ve vÏku 15 let a mladöÌ, je 11,4 % zamÏstnavatelek Ëi OSV», mezi ûenaGraf 12 Ženy se závislými dětmi podle ekonomické aktivity a počtu dětí (Women with dependent mi se staröÌmi dÏtmi podnik· ûen pouchildren by economic activity and number of children) ze o jedno procento vÌce, 12,5 %2). DÌtÏ do 15 let vËetnÏ m· 70,5 % zamÏstnankyÚ a 68,2 % podnikatelek. RozdÌly jsou tedy nev˝raznÈ. Obzvl·öù sloûit· je situace ûen se z·visl˝mi dÏtmi, kterÈ ztratily zamÏstn·nÌ. A to zvl·ötÏ proto, ûe ËeskÈ rodiny vÏtöinou pot¯ebujÌ k ekonomickÈmu zajiötÏnÌ dva platy. ée nezamÏstnanost se nevyh˝b· ani matk·m z·visl˝ch dÏtÌ, dokl·dajÌ i zjiötÏnÌ SLDB. NezamÏstnan˝ch se z·visl˝mi dÏtmi bylo seËteno 112 143 ûen, z toho bylo 84,4 % s dÏtmi do 15 let vËetnÏ. Mezi ûenami se z·visl˝mi dÏtmi bylo v dobÏ kon·nÌ SLDB 8,1 % bez pr·ce (mezi matkami dÏtÌ alespoÚ s jednÌm dÌtÏtem ve vÏku 15 let a mladöÌm nemÏlo pr·ci 5,0 %)3). Z celkem 233 300 ûen, kterÈ byly v dobÏ sËÌt·nÌ nezamÏstnanÈ, bylo 41,8 % matek s alespoÚ jednÌm dÌtÏtem ve vÏku do 15 let vËetnÏ. Eva »·kiov· Graf 10 Ekonomicky aktivní ženy ve věku 15–44 let podle rodinného stavu (Economically active women aged 15–44 by marital status)

2) 3)

Ze vöech ekonomicky aktivnÌch ûen podnik· 10,2 %. Mezi vöemi ekonomicky aktivnÌmi ûenami bylo nezamÏstnan˝ch 9,8 %.

204

Recenze 1000 LET OBYVATELSTVA »ESK›CH ZEMÕ1) Neb˝v· zvykem, aby o jednÈ demografickÈ publikaci vyöly v demografickÈ revue dva texty ñ jedna recenze a pozdÏji jeötÏ upozornÏnÌ na ni. Tu recenzi po ÑsoukromÈmì vyd·nÌ v omezenÈm poËtu v xeroxovanÈ podobÏ, p¯edanou p¯·tel˘m autora, napsala Alena äubrtov· (Demografie, 1999, Ë. 2, s. 145ñ149). K tÈto podrobnÈ recenzi na Ëty¯ech tiskov˝ch stran·ch nenÌ t¯eba nic dodat ñ pohledy historickÈ demografky a demografa 20. stoletÌ (tj. moje) by se mohly liöit jen v detailech d˘raz˘ na tu kterou textovou Ë·st nebo tabulku. Tento text nenÌ naps·n jako opakovan· recenze. Je p¯edevöÌm vyj·d¯enÌm radosti, ûe obsaûnÈ dÌlo VladimÌra Srba p¯ipravovanÈ ¯adu let vyölo tiskem v d˘stojnÈ knize v renomovanÈm nakladatelstvÌ jako mnohem vÌce neû pokraËov·nÌ syntetick˝ch pohled˘ na naöi populaci zapoËat˝ch vyd·nÌm jiû klasickÈ DemografickÈ p¯ÌruËky z roku 1967. Obsaûnou publikaci V. Srba povaûuji za Ñfin·lnÌì celoûivotnÌ dÌlo ËlovÏka, kter˝ demografii vÏnoval celÈ svÈ vÌce neû pades·tiletÈ ˙silÌ, a to hlavnÏ sv˝m d˘razem na praktickÈ vyuûÌv·nÌ demografick˝ch dat a anal˝z struktur a v˝voje populace »eskoslovenska a zvl·ötÏ Ëesk˝ch zemÌ ñ tÏch nÏkdy jiû d·vno zapomenut˝ch a Srbem p¯ipomÌnan˝ch (viz seznam literatury), aktu·lnÌch v r˘zn˝ch mezidobÌch druhÈ poloviny 20. stoletÌ, a souËasnÏ takÈ prognÛz vypoËÌtan˝ch v r˘zn˝ch obdobÌch. Podle V. Srba nelze povaûovat demografii za nÏjak˝ ÑËist˝ì vÏdeck˝ obor, kter˝ jen konstatuje a popisuje, n˝brû za oblast pozn·nÌ, kterÈ m· slouûit sv˝mi anal˝zami jednak k pochopenÌ demografick˝ch proces˘, jednak k vyuûitÌ v öirokÈ sfÈ¯e rozvÌjenÌ spoleËnosti. A samoz¯ejmÏ k hodnocenÌ p¯ÌËin a re·ln˝ch moûn˝ch d˘sledk˘ v˝voje obyvatelstva. DesÌtky Srbov˝ch studiÌ a Ël·nk˘ a p¯edevöÌm tato vydan· kniha je toho nejlepöÌm d˘kazem: nelze se jednoduöe smÌ¯it s re·ln˝m populaËnÌm v˝vojem, kdyû vÌme, ûe za urËit˝ch okolnostÌ by mohl i mÏl b˝t jin˝. Je proto logickÈ, ûe p¯edposlednÌ kapitola je nadepsan· PopulaËnÌ politika. Ta byla st¯edem z·jmu V. Srba od prvnÌch publikovan˝ch studiÌ z roku 1947 (VymÌrajÌcÌ n·rod?) Publikace 1000 let... p¯ipraven· pro vyd·nÌ v roce 80. v˝roËÌ vzniku »eskoslovenska vych·zÌ z celoûivotnÌho Srbova studia, kdyû osm str·nek s uveden˝mi prameny p¯edstavuje jen velmi malou Ë·st literatury, kter· proöla Srbov˝ma rukama a hlavou za dlouh· desetiletÌ. Rozsah a hloubku Srbov˝ch 1000 let, nep¯edstaviteln˝ rozsah informacÌ a zasvÏcen˝ch koment·¯˘ k nim je v recenzi v podstatÏ nepostiûiteln˝. Takovouto publikaci musÌ prostÏ kaûd˝ demograf zn·t (a lze ¯Ìci, ûe nejen demograf) a peËlivÏ studovat d¯Ìve, neû se dostane k samostatnÈ pr·ci na demografii alespoÚ navazujÌcÌ. TakÈ proto, ûe publikace obsahuje mnoho vysvÏtlenÌ r˘zn˝ch str·nek v˝voje obyvatelstva »eskÈ republiky aû do poslednÌch let, a to i ze souËasnÈ Srbovy Ëinnosti vyuûÌv·nÌ dat ve sfÈ¯e ˙zemnÌho pl·nov·nÌ. Povaûuji za svoji milou povinnost knihu VladimÌra Srba jednak doporuËit ke studiu n·m staröÌm, ale p¯edevöÌm student˘m demografie a jednak mu za ni podÏkovat. V. Srb se stal v naöÌ demografii prvnÌm öùastn˝m ËlovÏkem, kterÈmu se poda¯ilo d˘stojnÏ uzav¯Ìt svÈ ûivotnÌ dÌlo (Boh·Ë se toho nedoËkal ñ jak pro nep¯ejÌcnost 50. let, tak pro n·hlÈ ˙mrtÌ). V obdivuhodnÈ duöevnÌ aktivitÏ v z·vidÏnÌhodnÈm vÏku V. Srb ve svÈ milovanÈ demografii ovöem zdaleka jeötÏ nekonËÌ, jak je z¯ejmÈ tÈmÏ¯ z kaûdÈho novÈho ËÌsla tÈto revue. Milan KuËera

KÿESçAN… A éID… JIéNÕ MORAVY V LETECH 1784ñ1850 Monografie Ludmily Nesl·dkovÈ vyöla jako XIV. svazek edice Acta demographica2). Z·mÏrem pr·ce bylo srovn·nÌ v˝voje p¯irozenÈ mÏny k¯esùanskÈho a ûidovskÈho obyvatelstva jiûnÌ Moravy v letech 1784ñ1850 prost¯ednictvÌm v˝sledk˘ excerpce vybran˝ch dochovan˝ch matrik a ˙daj˘ konskripcÌ. P¯i mapov·nÌ demografickÈho chov·nÌ majoritnÌ populace vych·zela autorka z dat za 30 sond z r˘zn˝ch oblastÌ z hlediska v˝robnÌch i soci·lnÌch typ˘. Jedn· se o data vzorku obyvatelstva zpracovanÈho v letech 1996ñ1998 doplnÏn· o ˙daje z jiû zpracovan˝ch lok·lnÌch monografiÌ z danÈho regionu ñ 1)

Srb, VladimÌr. 1000 let obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ. Praha: Univerzita Karlova, nakl. Karolinum, 2004, 274 s., cena 290 KË. Nesl·dkov·, Ludmila. Reprodukce kulturnÏ odliön˝ch skupin obyvatelstva jiûnÌ Moravy v novovÏku na p¯Ìkladu k¯esùan˘ a ûid˘. Acta demographica XIV. Praha: »esk· demografick· spoleËnost, 2003, 256 s. 2)

205


vesnice KomÌn (dnes souË·st Brna) farnost sv. Petra a Pavla v BrnÏ a mÏsteËko Vracov. Pro minoritnÌ ûidovskou populaci byly k dispozici ˙daje za t¯i moravskÈ farnosti (PodivÌn, IvanËice a BuËovice), jejichû dochovanÈ matriky jsou dnes uloûeny ve St·tnÌm ˙st¯ednÌm archivu v Praze. V ˙vodnÌ Ë·sti publikace se Ëten·¯ seznamuje se sÌdelnÌmi pomÏry a lidnatostÌ Moravy v obdobÌ od poloviny 17. do poloviny 19. stoletÌ. Autorka se zam˝ölÌ nad dopady t¯icetiletÈ v·lky a dokl·d· citelnÏjöÌ postiûenÌ v·leËn˝m konfliktem p¯ev·ûnÏ poddansk˝ch mÏst (mj. z p¯edv·leËn˝ch 16, kter· mÏla vÌce neû 300 osedl˝ch, jich z˘stalo jen 5 a ze 7 s vÌce neû 400 osedl˝mi z˘stal pouze Mikulov, kter˝ se stal nejvÏtöÌm poddansk˝m mÏstem v tÈto dobÏ). D˘sledky t¯icetiletÈ v·lky na ekonomickou a soci·lnÌ charakteristiku jihomoravskÈho ˙zemÌ p¯ibliûuje na z·kladÏ v˝voje mÏsta Uhersk˝ Brod, kter˝ poslouûil jako modelovÈ mÏsto leûÌcÌ na komunikaci ve smÏru na Uhry i VÌdeÚ. Pro zmapov·nÌ v·leËn˝ch ztr·t na celÈm moravskÈm ˙zemÌ byly uûity ˙daje tzv. l·novÈ vizitace, kter· se uskuteËnila v letech 1656ñ1657, resp. z l·nov˝ch rejst¯Ìk˘ z druhÈ l·novÈ vizitace po¯Ìzen˝ch v letech 1669ñ1679. Autorka rovnÏû vyuûila v˝sledk˘ prvnÌch konskripcÌ. Soupisy potvrdily niûöÌ zastoupenÌ mÏst, mÏöùan˘ a ¯emeslnÌk˘ ve vöech moravsk˝ch krajÌch v porovn·nÌ s Ëesk˝mi zemÏmi. Je t¯eba p¯epokl·dat moûnÈ podhodnocenÌ, kterÈ souvisÌ s tÌm, ûe tyto prameny nevznikaly k demografick˝m, ale ke kontribuËnÌm ˙Ëel˘m. V˝voj moravskÈ spoleËnosti ovlivnily zmÏny, ke kter˝m doölo za vl·dy cÌsa¯ovny Marie Terezie a jejÌho syna Josefa II. N·sledn˝ rozvoj industrializace vedl k postupnÈmu formov·nÌ jednotliv˝ch pr˘myslov˝ch oblastÌ. Oproti k¯esùanskÈmu obyvatelstvu byla pro postavenÌ ûidovskÈ populace ve spoleËnosti charakteristick· latentnÌ existenËnÌ nejistota a neust·l˝ strach z moûn˝ch pogrom˘. Autorka struËnÏ rekapituluje v˝znamnÈ meznÌky v dÏjin·ch ûid˘ na MoravÏ. Do ûivota ûidovsk˝ch komunit zas·hlo vyd·nÌ cÌsa¯skÈho translokaËnÌho reskriptu v roce 1726, kter˝m bylo ûid˘m na¯Ìzeno p¯estÏhov·nÌ do zvl·ötnÌch ulic a Ë·stÌ mÏst ñ ghett. Jednalo se o systematickou st·tnÌ akci, kter· probÌhala nÏkolik let. V tÈto dobÏ doölo rovnÏû ke stanovenÌ tzv. numeru clausu ñ v »ech·ch mohlo od tÈto doby bydlet 8541 rodin a na MoravÏ 5106 rodin. Na toto na¯ÌzenÌ navazoval familiantsk˝ z·kon, kter˝ mÏl charakter regul·toru p¯irozenÈ ûidovskÈ reprodukce, neboù aû smrtÌ otce p¯ech·zelo ËÌslo familianta na nejstaröÌho syna, kter˝ se mohl jako jedin˝ oûenit. Mezi stanovenÈ tvrdÈ sankce za poruöov·nÌ tohoto z·kona pat¯ilo biËov·nÌ Ëi vypovÏzenÌ ze zemÏ. Za poË·tek ûidovskÈ emancipace, kter· byla definitivnÏ zavröena na naöem ˙zemÌ v roce 1867 dosaûenÌm pln˝ch obËansk˝ch pr·v, jsou pokl·d·ny josefÌnskÈ reformy, vych·zejÌcÌ z racion·lnÌch snah zajistit st·tu uûitek z ûidovskÈ minoritnÌ populace. St·le vöak byla zachov·na existence ghett a moûnÈ pole ekonomick˝ch aktivit bylo pro ûidy striktnÏ regulov·no. NavÌc z˘stal v platnosti familiantsk˝ z·kon a s nÌm i numerus clausus. P¯esto tyto reformy p¯ispÏly k postupnÈmu vytv·¯enÌ vrstvy ûidovsk˝ch podnikatel˘, kte¯Ì zaËÌnali tÈmÏ¯ z niËeho. Na ˙vodnÌ Ë·st knihy, vÏnujÌcÌ se vylÌËenÌ p¯ev·ûnÏ politick˝ch pomÏr˘ doby, navazuje popis demografickÈ situace (opÏt nejprve k¯esùanskÈho a n·slednÏ ûidovskÈho obyvatelstva). Autorka p¯ibliûuje sÚateËnost k¯esùanskÈ populace z hlediska sÚatkovÈho vÏku a vÏkov˝ch rozdÌl˘ mezi snoubenci, skladby snoubenc˘ podle rodinnÈho stavu a sezÛnnosti sÚatk˘. Zam˝ölÌ se mj. nad tehdejöÌ porodnostÌ a plodnostÌ, poËtem a postavenÌm nemanûelsk˝ch dÏtÌ Ëi sezÛnnosti narozen˝ch. Popis uzavÌr· pohled na umÌr·nÌ, smrt a poh¯eb ñ poslednÌ pozemskÈ z·leûitosti ËlovÏka. Autorka zmiÚuje demografickÈ krize, kterÈ postihly ˙zemÌ Moravy, jejich rozsah a intenzitu, takÈ ˙mrtnost obyvatelstva podle vÏku a pohlavÌ, pr˘mÏrn˝ vÏk zem¯el˝ch a sezÛnnost zem¯el˝ch na jiûnÌ MoravÏ. Ke studiu demografickÈho v˝voje ûidovskÈ populace bylo uûito stejn˝ch metod jako v p¯ÌpadÏ k¯esùanskÈ populace, ovöem v˝sledky ze t¯Ì dosud analyzovan˝ch farnostÌ nevytv·¯ejÌ dostateËnou z·kladnu k obecnÏjöÌm v˝rok˘m, jak sama autorka podot˝k·. ZjiötÏnou niûöÌ ˙roveÚ porodnosti, sÚateËnosti a ˙mrtnosti oproti majoritnÌ populaci vysvÏtluje nedostateËnou matriËnÌ registracÌ, i kdyû urËitou roli sehr·ly jiû zmÌnÏnÈ st·tnÌ z·sahy, kterÈ p¯ispÏly k tomu, ûe demografick˝ v˝voj ûidovskÈ populace na naöem ˙zemÌ ve sledovanÈ dobÏ neprobÌhal zcela p¯irozenÏ. Nap¯Ìklad mezi lety 1847ñ1849, kdy st·le byl v platnosti familiantsk˝ z·kon, bylo zaps·no v holeöovskÈ ûidovskÈ matrice 23,5 % z narozen˝ch nemanûelsk˝ch dÏtÌ, za stejnou dobu z narozen˝ch k¯esùansk˝ch dÏtÌ bylo jen 15,5 % ilegitimnÌch porod˘. RozdÌlnÈ ekonomickÈ a n·boûenskÈ z·zemÌ ûidovskÈ populace se projevilo v odliönÈm sezÛnnÌm rozloûenÌ demografick˝ch ud·lostÌ v porovn·nÌ s k¯esùanskou populacÌ. NejvÏtöÌ a nejz·sadnÏjöÌ rozdÌlnosti byly doloûeny u sezÛnnÌho pr˘bÏhu sÚatk˘. Byla zjiötÏna t¯i maxima ñ v lednu, absolutnÌ v srpnu a podruûnÈ v listopadu, a dvÏ minima ñ v kvÏtnu a Ëervenci (v k¯esùanskÈ populaci byly svatby nejvÌce kon·ny poË·tkem roku ñ v mÏsÌcÌch leden a ˙nor, druhÈ podruûnÈ maximum p¯ipadalo na mÏsÌce ¯Ìjen, listopad, naopak minimum svateb probÏhlo v mÏsÌcÌch b¯ezen a prosinec). SezÛnnÌ rozloûenÌ sÚatk˘ u ûidovskÈ oproti k¯esùanskÈ populaci bylo mnohem pravidelnÏjöÌ, aËkoli i v tomto p¯ÌpadÏ je t¯eba poËÌtat s urËitou mÌrou podregistrace vypl˝vajÌcÌ z platnosti familiantskÈho z·kona. Pr·ce L. Nesl·dkovÈ prezentuje v˝sledky dosud uskuteËnÏn˝ch historicko-demografick˝ch v˝zkum˘, kterÈ probÏhly v poslednÌch dvou dek·d·ch a potvrdily, ûe bÏhem celÈho sledovanÈho obdobÌ byly 206

Recenze

pro populaËnÌ chov·nÌ obyvatelstva urËujÌcÌ znaky starÈho demografickÈho reûimu. KromÏ nov˝ch poznatk˘ p¯in·öÌ up¯esnÏnÌ st·vajÌcÌch znalostÌ, nap¯. ze zjiötÏn˝ch ˙daj˘ vyplynulo, ûe ¯ada katastrof, u kter˝ch se p¯edpokl·dal celozemsk˝ rozsah, byla pouze lok·lnÏ ohraniËenou mÌstnÌ z·leûitostÌ. D·le tato pr·ce potvrdila moûnou rekonstrukci p¯irozenÈ mÏny ûidovskÈho obyvatelstva na z·kladÏ ûidovsk˝ch matrik, kterÈ vöak zaËaly b˝t vedeny teprve ˙ËinnostÌ matriËnÌ reformy cÌsa¯e Josefa II. aû od roku 1784. Dosud zÌskanÈ ˙daje doloûily negativnÌ vliv diskriminaËnÌch st·tnÌch opat¯enÌ na v˝voj ûidovskÈ populace v tÈto dobÏ. Text publikace je doplnÏn p¯ehledn˝mi tabulkami a grafy. Petra Brabcov·

CELOSVÃTOV› POKLES FERTILITY 1990ñ2000 Za reprodukËnÌ revoluci oznaËujÌ auto¯i anal˝zy v˝voje ukazatel˘ plodnosti jejÌ pr˘bÏh ve vÏtöinÏ rozvojov˝ch zemÌ od roku 1990 do souËasnosti na z·kladÏ 120 n·rodnÌch öet¯enÌ ve speci·lnÌm ËÌsle Population Reports z roku 20031). Od roku 1990 bylo provedeno v 71 rozvojov˝ch zemÌch na 120 öet¯enÌ zamÏ¯en˝ch na v˝voj realizovanÈ plodnosti vdan˝ch ûen ve vÏku 15ñ49 let, event. jejich manûel˘. Stalo se tak v r·mci Demographic and Health Surveys (DHS) a Reproductive Health Surveys (RHS). I kdyû se mÌra ˙hrnnÈ plodnosti liöÌ od 2,3 ve Vietnamu aû k 7,2 v Nigeru s pr˘mÏrem 4,5 dÏtÌ, obecnÏ lze konstatovat, ûe v poslednÌm desetiletÌ minulÈho stoletÌ ukazatel klesl tÈmÏ¯ ve vöech tÏchto zemÌch, coû mÏlo vliv i na snÌûenÌ celosvÏtovÈho ukazatele p¯irozenÈ reprodukce obyvatelstva. SnÌûenÌ realizovanÈ plodnosti je spojov·no s rozöi¯ujÌcÌ se politikou a praxÌ kontroly poËetÌ, prosazujÌcÌ se postupnÏ i v zemÌch, kterÈ k tomu nemÏly p˘vodnÏ dost vhodn˝ch p¯edpoklad˘. Anal˝za konstatuje, ûe nev·ûenÈ pr˘mÏrnÈ ukazatele zjistily, ûe v celosvÏtovÈm mÏ¯Ìtku uûÌvajÌ ûeny ve vÏku 15ñ49 let v pr˘mÏru 57 % nÏkterÈ z antikoncepËnÌch metod, z toho 51 % metod modernÌch a 6 % metod ÑtradiËnÌchì, za nÏû je oznaËov·na p¯eruöovan· souloû a metoda neplodn˝ch dn˘. Ve vyspÏl˝ch zemÌch jsou ukazatele v pomÏru 55 : 50 : 5, v rozvojov˝ch zemÌch 68 : 56 : 12. NejmÈnÏ p¯ÌznivÈ ukazatele jsou zjiöùov·ny za oblast subsaharskÈ Afriky: 15 : 12 : 4, nejp¯ÌznivÏjöÌ za Austr·lii a Nov˝ ZÈland: 76 : 72 : 3. NepochopitelnÈ v anal˝ze je spojov·nÌ zemÌ v˝chodnÌ Evropy a St¯ednÌ Asie do jednoho regionu, pro nÏjû byly zjiötÏny kontracepËnÌ vztahy 62 : 41 : 21. Nejd˘leûitÏjöÌ poznatky anal˝zy byly formulov·ny do nÏkolika bod˘: ñ CelosvÏtovÏ se odhaduje, ûe nÏkterÈ kontracepËnÌ metody uûÌv· 600 miliÛn˘ vdan˝ch ûen, z toho p¯ipad· na rozvojovÈ zemÏ 500 miliÛn˘ vËetnÏ ûen ûijÌcÌch ve faktick˝ch manûelstvÌch. Od roku 1990 se ve vöech rozvojov˝ch zemÌch zv˝öil podÌl vdan˝ch ûen uûÌvajÌcÌch nÏkterÈ z kontracepËnÌch metod. U nevdan˝ch ûen vzrostl tento podÌl ve 21 zemÌch z 25 sledovan˝ch. Za modernÌ kontracepci se povaûujÌ Ëty¯i metody: ûensk· sterilizace, or·lnÌ kontracepce, injekËnÌ kontracepce a nitrodÏloûnÌ tÏlÌska. P¯edstavujÌ t¯i Ëtvrtiny uûÌvan˝ch metod. ñ ReprodukËnÌ pl·ny ûen jsou charakterizov·ny z·mÏrem snÌûit poËet narozen˝ch dÏtÌ p¯ipadajÌcÌch na kaûdou ûenu. T˝k· se to 60 % vdan˝ch ûen s v˝jimkou zemÌ subsaharskÈ Afriky. ñ Podle odhadu si 105 miliÛn˘ vdan˝ch ûen p¯eje mÌt k dispozici kontracepËnÌ metody, aniû zatÌm uûÌvajÌ nÏkterÈ z nich. ñ P¯edmanûelsk· sexu·lnÌ aktivita nevdan˝ch ûen ve vÏku 15ñ24 let vzrostla. Tyto mladÈ ûeny uûÌvajÌ ve vÏtöÌ mÌ¯e neû d¯Ìve nÏkterÈ z kontracepËnÌch metod, a to zejmÈna kondom˘. VyskytujÌ se vöak u nich Ëast· nechtÏn· tÏhotenstvÌ spojen· s rizikem HIV/AIDS. ñ Kojeneck· a dÏtsk· ˙mrtnost klesla od roku 1990 ve sledovan˝ch zemÌch v pr˘mÏru o 30 %, ne vöak v subsaharskÈ Africe, kde kromÏ toho navÌc souËasnÏ roste podÌl obyvatelstva postiûenÈho HIV/AIDS. NÏkterÈ zemÏ si daly za cÌl dos·hnout imunizace dÏtÌ oËkov·nÌm u 80 % dÏtÌ do roku 2000. ñ PÈËe o zdravÌ matek zaËÌn· i v rozvojov˝ch zemÌch st·le ËastÏji uû v tÏhotenskÈm obdobÌ. Od roku 1990 se zv˝öil poËet porod˘ ve zdravotnick˝ch za¯ÌzenÌch a pÈËe o ûenu v poporodnÌm obdobÌ. Avöak v ¯adÏ zemÌ severnÌ Afriky, v Asii a nÏkter˝ch subsaharsk˝ch zemÌch d·vajÌ ûeny nad·le p¯ednost porodu doma p¯ed porodem v ˙stavu. »tvrtinÏ ûen v rozvojov˝ch zemÌch vöak nebyla poskytnuta v prenat·lnÌm obdobÌ û·dn· odborn· pÈËe. V souvislosti s hraniËnÌmi ukazateli ˙hrnnÈ plodnosti v rozvojov˝ch zemÌch a jejÌm pr˘mÏrem 4,5 se uv·dÌ pot¯ebnÈ snÌûenÌ tÈto mÌry na hladinu 3,5 ñ 4, 0, aby bylo dosaûeno stacion·rnÌho poËtu obyvatelstva tÏchto zemÌ. Ve srovn·nÌ s touto hladinou se p¯ipomÌn·, ûe ve vyspÏl˝ch zemÌch je ukazatel 1)

The Reproductive Reproduction Continues. In Population Reports, Special Topica, Vol. XXXI, Number 2, 2003.

207


k zachov·nÌ st·lÈho poËtu obyvatelstva 2,1 dÏtÌ, kterÈho vöak vÏtöina ekonomicky vyspÏl˝ch zemÌ nedosahuje. V rozvojov˝ch zemÌch klesala po roce 1990 fertilita v pr˘mÏru o 1 procento roËnÏ. P¯iËÌt· se to rozvÌjejÌcÌ se antikoncepËnÌ propagandÏ. VÏtöina ûen v plodnÈm vÏku vÌ nÏco o kontracepci, i kdyû jÌ nepouûÌv· nebo jÌ nenÌ p¯Ìstupn· buÔ technicky (nap¯. z organizaËnÌch d˘vod˘ zdravotnictvÌ) nebo finanËnÏ, i kdyû je vÏtöinou dotov·na z ve¯ejn˝ch prost¯edk˘. äÌ¯enÌ kontracepËnÌch znalostÌ a praxe je povaûov·no odborn˝mi kruhy za pomalÈ. P¯esto se uzn·v·, ûe proti sedmdes·t˝m a osmdes·t˝m let˘m lze hovo¯it o ˙spÏchu. P¯itom realizovan· plodnost a v˝sledn˝ poËet porod˘ p¯ipadajÌcÌch na jednu ûenu je vyööÌ, neû by si ûeny podle demografick˝ch v˝zkum˘ p¯·ly. V rozvojov˝ch zemÌch dosahujÌ nejvyööÌ hladiny realizace plodnosti ûeny ve vÏku 20ñ24 let, v subsaharsk˝ch zemÌch vöak p¯ekraËuje vysok· plodnost aû do vÏku kolem 30 let. Tam, kde se poda¯ilo realizovanou fertilitu snÌûit, tam se to t˝kalo jednak ûen v nejmladöÌm vÏku plodnosti, ale takÈ ve vyööÌm vÏku neû ve st¯ednÌm vÏkovÈm p·smu ûen. Tempo sniûov·nÌ a jeho v˝sledn˝ efekt souvisÌ s nÏkter˝mi soci·lnÏ ekonomick˝mi aspekty. Na prvnÌm mÌstÏ se uv·dÌ vzdÏl·nÌ ûen. »Ìm vyööÌ vzdÏl·nÌ, tÌm radik·lnÏjöÌ pokles fertility a v˝sledn· niûöÌ ˙hrnn· plodnost. RozdÌly mezi venkovsk˝mi a mÏstsk˝mi ûenami jsou v uvedenÈm smÏru p˘sobenÌ menöÌ. Avöak tam, kde je zaznamen·v·n ˙bytek realizovanÈ plodnosti, tam se jiû rozdÌly r˝sujÌ, a to ve prospÏch mÏstsk˝ch ûen. Vliv preference pohlavÌ narozen˝ch dÏtÌ na rozsah kontracepce se zjiöùuje jen v nÏkter˝ch rozvojov˝ch zemÌch, nap¯. na BlÌzkÈm v˝chodÏ, v severnÌ Africe a v Ë·sti jiûnÌ Asie, ne vöak v subsaharskÈ Africe, v LatinskÈ Americe nebo v Karibiku, kde Ñgender preferencesì nem· mÌsto. Tam, kde se preferuje rozenÌ chlapc˘, tam je niûöÌ mÌra omezov·nÌ plodnosti s oËek·v·nÌm narozenÌ chlapce. Citovan· anal˝za sniûov·nÌ realizace plodnosti po roce 1990 se zab˝v· i dalöÌmi souvisejÌcÌmi fenomÈny jako podrobn˝mi poznatky o metod·ch kontracepce, o vlivu r˘zn˝ch faktor˘ na öÌ¯enÌ znalostÌ o tÏchto metod·ch, chtÏn˝mi i nechtÏn˝mi tÏhotenstvÌmi atd. V tabulk·ch jsou uv·dÏny i informace za »esko na z·kladÏ öet¯enÌ z roku 1993. Naöe republika je vöak za¯azov·na do regionu v˝chodnÌ Evropa a St¯ednÌ Asie, p¯iËemû z v˝chodnÌ Evropy zde figuruje uû jen Moldavsko (1997), Rumunsko (1999) a Ukrajina (1999). VladimÌr Srb

CO JSME ZA», MY EVROPAN…? Autor knihy Sedm dcer Evin˝ch Bryan Sykes1) je genetik a genetika m· s demografiÌ nepochybnÏ ¯adu styËn˝ch bod˘. Jeho kniha je vöak o genetice trochu jinÈ, mohli bychom ¯Ìci o Ñpaleogeneticeì. Zab˝v· se Ñdob˝v·nÌmì genetick˝ch informacÌ z historick˝ch a prehistorick˝ch n·lez˘ a jejich vyuûitÌm pro ¯eöenÌ souËasn˝ch problÈm˘. A nejsou to problÈmy nezajÌmavÈ ñ Sykesovi se nap¯Ìklad poda¯ilo rozhodnout spor, zda obyvatelÈ tichomo¯sk˝ch ostrov˘ p¯iöli z Ameriky, nebo z Asie (jistÏ si mnozÌ vzpomenou na Thora Heyerdala a jeho plavbu na VelikonoËnÌ ostrov) Ëi zda v mÏlkÈm hrobÏ objevenÈm poË·tkem 90. let na Urale skuteËnÏ byly ostatky poslednÌho cara a jeho rodiny. Tyto zajÌmavosti vöak nejsou hlavnÌm tÈmatem knihy, tÌm je ot·zka, kdo jsou EvropanÈ, kde se vzali a kdy p¯iöli. Dosud existovaly r˘znÈ teorie a d˘kazy, pro a proti byly jen chabÈ, ale Sykesovi se ñ zd· se ñ poda¯ilo tuto ot·zku definitivnÏ rozhodnout. Jak? ExistujÌ zvl·ötnÌ tÏlÌska, kterÈ nesou genetickou informaci, tak zvanÈ mytochondrie. Mytochondrie se vöak dÏdÌ jen v mate¯skÈ linii, takûe mytochondri·lnÌ DNK (deoxyribonukleov· kyselina) nenÌ kombinacÌ mate¯skÈ a otcovskÈ informace, a dovoluje tedy sledovat jedinou genetickou posloupnost. DalöÌ jejÌ zvl·ötnostÌ je, ûe obsahuje ˙sek, kter˝ nenÌ nijak zvl·öù d˘leûit˝, takûe mutace, ke kter˝m Ëas od Ëasu doch·zÌ (asi jedou za 20 000 let), se p¯ÌrodnÌm v˝bÏrem nezniËÌ, a je tedy moûnÈ je sledovat aû hluboko do historie. A z Ëetnosti mutacÌ je navÌc moûnÈ odhadnout, i kdy k nim asi doölo. Ukazuje se, ûe kolÈbkou lidstva je Afrika a ûe prvnÌ EvropanÈ ñ byli to lovci a sbÏraËi ñ p¯iöli nÏkdy p¯ed 50 000 lety pr·vÏ odtamtud; zn·me je pod n·zvem kromaÚonsk˝ ËlovÏk. V tÈ dobÏ ûili v EvropÏ neandert·lci, ale ti zjevnÏ byli vyspÏlejöÌmi kromaÚonci vytlaËeni (nedoölo ke k¯ÌûenÌ, resp. moûn· doölo, ale potomstvo bylo asi neplodnÈ, protoûe je pravdÏpodobnÈ, ûe neandert·ci a kromaÚonci nemÏli stejn˝ poËet chromozom˘ ñ ze stejnÈho d˘vodu je nap¯Ìklad neplodn· mula). NÏkdy p¯ed 10 000 lety pak p¯iöli z BlÌzkÈho v˝chodu zemÏdÏlci, kte¯Ì vöak lovce a sbÏraËe nevytla1) Vydalo nakladatelstvÌ Paseka v roce 2004, ISBN 80-7185-619-3, jako p¯eklad z anglickÈho origin·lu The Seven Daughters of Eve. London: Bantam Press, 2001.

208

Recenze

Ëili, ale Ñp¯evychovaliì. Z dneönÌch Evropan˘ je potomky tÏchto zemÏdÏlc˘ jen asi jedna pÏtina ñ zbyl˝ch asi 80 % jsou p¯ÌmÌ potomci kromaÚonc˘. (Pozoruhodnou v˝jimkou jsou BaskovÈ, mezi nimiû prakticky û·dnÌ potomci zemÏdÏlc˘ nejsou!) Pro demografa m˘ûe b˝t zajÌmavÈ, ûe v tÈ dobÏ doölo k nÏËemu, co bychom mohli oznaËit jako nult˝ demografick˝ p¯echod. Se zmÏnou struktury spoleËnosti (spoleËensk· struktura zemÏdÏlc˘ byla nepochybnÏ jin· neû spoleËensk· struktura lovc˘ a sbÏraË˘), jejÌ kultury a technologie opat¯ov·nÌ potravy doölo i ke zmÏnÏ demografickÈho chov·nÌ. Najednou byl relativnÌ dostatek prost¯edk˘ k ûivobytÌ, kterÈ navÌc nebyly tak z·vislÈ na n·hodÏ, takûe Evropan˘ mohlo p¯ib˝vat. Prozradil jsem vlastnÏ cel˝ obsah knihy, kter· by se dala ËÌst i jako detektivka. Ale kv˘li z·pletce ji asi nikdo ËÌst nebude. Za p¯eËtenÌ stojÌ proto, ûe nabÌzÌ fascinujÌcÌ p¯ÌbÏh modernÌ vÏdy, kter˝ se navÌc ud·l v ned·vnu ñ v poslednÌch deseti letech. Autor n·s postupnÏ seznamuje s celou genezÌ svÈho v˝zkumu, poËÌnaje prvnÌm impulsem p¯es p¯ek·ûky, kterÈ se postupnÏ vyno¯ovaly, a n·pady a n·hody, kterÈ je p¯ekon·valy, aû po souboj o uzn·nÌ s vÏdeckou komunitou (trochu si p¯itom vy¯izuje ˙Ëty se sv˝mi odp˘rci, ale jen velmi jemnÏ). KromÏ toho n·s seznamuje i se z·kladnÌmi poznatky genetiky, aby i genetiËtÌ laici mohli p¯ÌbÏh (ano, jde vlastnÏ o p¯ÌbÏh) sledovat. NenÌ to tedy kniha vyslovenÏ pro demografy, ale i ti ñ stejnÏ jako vöichni, kte¯Ì se nÏjak˝m zp˘sobem zab˝vajÌ v˝zkumem ñ si ji jistÏ se z·jmem p¯eËtou. A proË se to jmenuje Sedm dcer Evin˝ch? Protoûe Sykes doöel k z·vÏru, ûe prakticky vöichni dneönÌ EvropanÈ (asi 95 %) pat¯Ì k nÏkterÈmu ze sedmi klan˘, kterÈ majÌ vûdy jednu spoleËnou pramatku. A samoz¯ejmÏ i tÏchto sedm ûen m· jednu spoleËnou pramatku, pramatku celÈho dneönÌho lidstva, kterou nazval mytochondri·lnÌ Evou. éila v Africe nÏkdy p¯ed 150 000 lety. Felix Koschin

209


Zpr·vy Z »eskÈ demografickÈ spoleËnosti KaûdoroËnÏ v kvÏtnu po¯·dan· (letos jiû 34.) demografick· konference »eskÈ demografickÈ spoleËnosti byla vÏnov·na svÏtovÈmu populaËnÌmu v˝voji (Demografick˝ pohled na svÏt). Tentokr·t jejÌ r·z poznamenala vzpomÌnka na 40. v˝roËÌ vzniku »eskÈ/ËeskoslovenskÈ demografickÈ spoleËnosti (22. ˙nora 1963). Po ˙vodu J. Rychta¯ÌkovÈ p¯ÌtomnÌ pamÏtnÌci ñ tehdejöÌ zakladatelÈ SpoleËnosti: V. RoubÌËek, V. Srb (vz. M. KuËery), M. KuËera a Z. PavlÌk, p¯ipomnÏli okolnosti, kterÈ vedly v 60. letech minulÈho stoletÌ k r˘stu z·jmu politik˘ a ve¯ejnosti o demografii ñ ve svÏtÏ i u n·s doch·zelo ke sniûov·nÌ plodnosti (ze stejnÈ p¯ÌËiny ñ extrÈmnÏ nÌzkÈ plodnosti vypl˝v· i dneönÌ z·jem) a kaûd˝ ze svÈho ˙hlu pohledu uv·dÏl klÌËovÈ okamûiky ze ûivota »DS. PotÈ vystoupili s refer·ty: Z. PavlÌk ñ Nejv˝znamnÏjöÌ tendence populaËnÌho v˝voje svÏtovÈ populace, L. Fialov· ñ Charakter demografickÈ reprodukce p¯ed demografickou revolucÌ, M. Tietze ñ Demografick· situace v zemÌch po demografickÈ revoluci a T. KuËera ñ PrognÛzy svÏtovÈ populace. P¯ÌspÏvky budou spolu s ohl·öen˝m, ale nep¯ednesen˝m materi·lem D. Drbohlava ñ HlavnÌ trendy migracÌ ve svÏtÏ, publikov·ny v Demografii 4/2004. Po bloku refer·t˘ p¯istoupil HlavnÌ v˝bor p¯ed p¯ÌtomnÈ s n·vrhy na udÏlenÌ ËestnÈho ËlenstvÌ »DS öesti v˝znamn˝m osobnostem, kterÈ se zaslouûily o rozvoj a popularizaci ËeskÈ demografie: E. Maurovi, M. Illnerovi, A. Fauve-Chamoux, J. Vallinovi, L. R˘ûiËkovi a T. Frejkovi, p¯iËemû o kaûdÈm byla z ˙st pamÏtnÌk˘ a koleg˘ ¯eËena kr·tk· p¯ipomÌnka jeho dosavadnÌho dÌla. N·sledujÌcÌ diskuse se soust¯edila na dvÏ tÈmata, a sice do jakÈ mÌry je moûnÈ pro konstrukci z·kladnÌch demografick˝ch charakteristik p¯edstatistick˝ch populacÌ vych·zet z poznatk˘ kulturnÌch antropolog˘ a etnograf˘ o demografickÈm chov·nÌ p¯ÌrodnÌch n·rod˘ a aplikovat je na tyto populace, nap¯. na lovce a sbÏraËe z obdobÌ paleolitu. A druh˝ okruh ot·zek byl zamÏ¯en na souËasn˝ populaËnÌ v˝voj ve st¯ednÌ a jihov˝chodnÌ Asii, resp. na to, do jakÈ mÌry a zda v˘bec lze hovo¯it o jeho westernizaci (prudk˝ pokles plodnosti a sÚateËnosti). V z·vÏru konference byl zd˘raznÏn podÌl Ñotc˘ zakladatel˘ì ñ demograf˘ generace 50., 60. a 70. let na dneönÌm ˙spÏönÈm v˝voji oboru a za tuto pr·ci jim bylo nynÏjöÌmi p¯edstaviteli st¯ednÌ generace podÏkov·no. P¯edpr·zdninov· 377. diskusnÌ st¯eda byla vÏnov·na Nehod·m v datech ËeskÈ statistiky. P¯edn·öejÌcÌ A. M. »elko z OddÏlenÌ epidemiologie 210

Centra preventivnÌho lÈka¯stvÌ 3. lÈka¯skÈ fakulty UK nejprve p¯ipomnÏl mezin·rodnÌ akci SvÏtov˝ den zdravÌ, kterou kaûdoroËnÏ po¯·d· WHO a kter· letos byla zamÏ¯ena na bezpeËnost silniËnÌho provozu. Po¯adatelÈ letoönÌho SvÏtovÈho dne zdravÌ se zamÏ¯ili na t¯i aspekty boje proti celosvÏtovÏ vzr˘stajÌcÌ dopravnÌ nehodovosti: 1) p¯edevöÌm chtÏjÌ u ve¯ejnosti zv˝öit povÏdomÌ o zdravotnÌm dopadu a soci·lnÌch a ekonomick˝ch n·kladech, 2) upozornit na nejËastÏjöÌ obÏti silniËnÌho provozu ñ dÏti a seniory a 3) zamÏ¯it se na prevenci dopravnÌ nehodovosti. Z tÏchto t¯Ì v˝chodisek v z·sadÏ vych·zela i informace referujÌcÌho. A. M. »elko nehodovost v »R sledoval za obdobÌ 1989ñ 2003, kter· v uplynul˝ch 15 letech stoupla o 183 %, kdyû poËty zem¯el˝ch n·sledkem dopravnÌch nehod se k roku 2003 zv˝öily o 34 % ñ nejvyööÌho vrcholu vöak dos·hly v roce 1994, kdy doölo 43% n·r˘stu. Jako z·kladnÌ rizikovÈ faktory, kterÈ jsou nejËastÏjöÌ p¯ÌËinou dopravnÌch nehod, uvedl dva ñ behavior·lnÌ (na nehodovosti se podÌlÌ 85ñ90 %) a struktur·lnÌ (10ñ15 %). Mezi behavior·lnÌ faktory za¯adil nap¯. nespr·vn˝ zp˘sob jÌzdy, nep¯imÏ¯enou rychlost, jÌzdu pod vlivem alkoholu, nepouûÌv·nÌ z·drûn˝ch p·s˘, p¯ileb a nedisciplinovanost chodc˘. Do struktur·lnÌch faktor˘ za¯adil kvalitu silniËnÌ infrastruktury, nevyhovujÌcÌ dopravnÏ inûen˝rsk· opat¯enÌ, nap¯. chybÏjÌcÌ cyklistickÈ stezky, bezpeËnÈ p¯echody a p¯ejezdy, kruhovÈ objezdy apod. a nakonec zastaral˝ vozov˝ park ñ pr˘mÏrn˝ vÏk vozidel v »R je 16,5 let. V˝stiûnou charakteristikou, kter· jeötÏ vÌce p¯ibliûuje zbyteËnost smrteln˝ch dopravnÌch ˙raz˘, jsou tzv. ztracen· lÈta potenci·lnÌho ûivota (Potential Years Life Lost ñ PYLL), kter· jsou sledov·na do 65 let fiktivnÌho vÏku muûe/ûeny, kdyby tito nezem¯eli. Jen za rok 2001 to bylo u muû˘ 247†225 ztracen˝ch let, p¯iËemû na poranÏnÌ a otravy z toho p¯ipad· 33 % PYLL. V ˙mrtnosti n·sledkem dopravnÌ nehody v »R byla v letech 1997ñ2003 na prvnÌm mÌstÏ vÏkov· skupina 16ñ24 let, pak n·sledovali senio¯i nad 65 let a potÈ dÏti do14 let. V tÏchto letech dÏti do 14 let nejËastÏji umÌraly jako spolujezdci v osobnÌch autech, chodci a cyklistÈ. U senior˘ nad 65 let se n·sledky dopravnÌch nehod podÌlejÌ na ˙mrtnosti na zevnÌ p¯ÌËiny (˙razy, otravy) asi 10 %. NejËastÏjöÌ obÏti dopravnÌch nehod z ¯ad senior˘ jsou chodci (42 %), ¯idiËi (29 %) a spolujezdci (13 %). V tÈto souvislosti je zajÌmav˝ ˙daj o zavinÏnÌ nehody z hlediska dÈlky ¯idiËskÈ praxe: v roce 2002

Zpr·vy

¯idiËi v 1. roce praxe zavinili 12 % dopravnÌch nehod, do 2 let praxe 21,6 % dopravnÌch nehod a ¯idiËi s praxÌ do 5 let zavinili 43,5 % vöech dopravnÌch nehod. ZastavenÌ negativnÌho v˝voje dopravnÌ

nehodovosti vidÌ A. M. »elko v legislativÏ, dopravnÌ v˝chovÏ a ve vytvo¯enÌ bezpeËnÏjöÌho dopravnÌho prost¯edÌ. hru

K zaloûenÌ »eskoslovenskÈ demografickÈ spoleËnosti v roce 1964 Dne 22. dubna 2004 uplynulo 40 let od zaloûenÌ »eskoslovenskÈ demografickÈ spoleËnosti p¯i »SAV. P¯in·öÌme p¯i tÈ p¯Ìleûitosti t¯i kr·tkÈ p¯ÌspÏvky k jejÌ historii. P¯edevöÌm je to republikace zpr·vy o jejÌm ustavenÌ, d·le p¯ÌspÏvek o podnÏtech k jejÌmu zaloûenÌ od jednoho ze spoluzakladatel˘ SpoleËnosti a koneËnÏ p¯ÌspÏvek jednoho z prvnÌch aktivnÌch Ëlen˘ pat¯ÌcÌ k tehdy nejmladöÌ generaci demograf˘. UstavenÌ »eskoslovenskÈ demografickÈ spoleËnosti1) Dne 22. dubna 1964 se konalo ustavujÌcÌ shrom·ûdÏnÌ »s. demografickÈ spoleËnosti. Po zpr·vÏ o Ëinnosti P¯ÌpravnÈho v˝boru, po zpr·vÏ a schv·lenÌ organizaËnÌho ¯·du SpoleËnosti a schv·lenÌ Ëlensk˝ch p¯ÌspÏvk˘ (z·pisnÈ 15, ñ KËs, roËnÌ p¯ÌspÏvek 10,ñ KËs) byla provedena volba hlavnÌho v˝boru, n·hradnÌk˘ a revizor˘ ˙Ët˘. P¯edsedou hlavnÌho v˝boru SpoleËnosti byl zvolen dr. Frantiöek Fajfr. DalöÌmi Ëleny v˝boru byli zvoleni dr. Pavla Horsk· CSc., prof. dr. JaromÌr KorË·k, inû. Milan KuËera, dr. Ji¯Ì Musil CSc., prom. ekonom ZdenÏk PavlÌk CSc., Ëlen koresp. prof. dr. Karel Raöka Dr.Sc., inû. VladimÌr RoubÌËek CSc., dr. VladimÌr Srb, prof. dr. J·n SvetoÚ, prom. filosofka Helena ävarcov·, akademik Otakar Teyschl. N·hradnÌky byli zvoleni inû. V·clav DolejöÌ, dr. Juraj Grunt CSc., J·n HanzlÌk CSc., inû. Ota Ullmann, doc. dr. Miroslav Vojta. Revizory ˙Ëtu byli zvoleni dr. inû. Jaroslav Douöa, inû. Ladislav R˘ûiËka CSc., inû. dr. VladimÌr Wynnyczuk. SpoleËnost bude vyvÌjet vÏdeckou a popularizaËnÌ Ëinnost. JejÌm hlavnÌm ˙kolem je usilovat o prohloubenÌ znalostÌ v oboru demografie, poskytovat sv˝m Ëlen˘m pomoc v jejich v˝zkumnÈ a odbornÈ pr·ci, p¯ispÌvat ke zv˝öenÌ jejich odbornÈ a ideologickÈ ˙rovnÏ se zvl·ötnÌm z¯etelem k mlad˝m pracovnÌk˘m a p¯ispÌvat k rozvÌjenÌ pokrokovÈ vÏdy v »SSR. SpoleËnost bude po¯·dat pracovnÌ diskuse, p¯edn·öky a symposia, ˙ËastnÌ se mezin·rodnÌch kongres˘, nav·ûe styk s mezin·rodnÌmi demografick˝mi organizacemi, p¯edevöÌm ze socialistick˝ch zemÌ, podle moûnostÌ bude vyd·vat demografickou dokumentaci a bude peËovat o odkaz Ës. demograf˘. P¯i rozvÌjenÌ svÈ Ëinnosti bude spolupracovat s »s. akademiÌ vÏd, ⁄st¯ednÌ komisÌ lidovÈ kontroly a statistiky, minis1)

Demografie, 1964, roË. 6, Ë. 2, s. 174.

terstvem zdravotnictvÌ, St·tnÌ populaËnÌ komisÌ aj. SpoleËnost bude postupnÏ zakl·dat poboËky. Zvl·ötnÌ postavenÌ bude mÌt Slovensk· demografick· spoleËnost, jejÌû P¯Ìpravn˝ v˝bor jiû zaËal pracovat. SpoleËnost je 27. vÏdeckou spoleËnostÌ p¯i »SAV. OrganizaËnÏ je pod¯Ìzena vÏdeckÈmu kolegiu geologieñgeografie. Adresa SpoleËnosti je Praha 1, T¯. politick˝ch vÏzÚ˘ 7, kde si lze vyû·dat p¯ihl·öku do SpoleËnosti. Po ustavujÌcÌm valnÈm shrom·ûdÏnÌ se konala p¯edn·öka prof. dr. J. KorË·ka ÑDemografie a geografieì. Prof. KorË·k se zab˝val p¯edevöÌm styËn˝mi body obou vÏd a nastÌnil perspektivy rozvoje demografie a formy dalöÌho Ëerp·nÌ vÏdnÌch fond˘ obou vÏd navz·jem. V. S. K zaloûenÌ »eskoslovenskÈ demografickÈ spoleËnosti v roce 1964 Myölenka zaloûit »eskoslovenskou demografickou spoleËnost jako jednu z vÏdeck˝ch spoleËnostÌ »s. akademie vÏd vznikla hned po odtajnÏnÌ demografick˝ch a dalöÌch soci·lnÏ ekonomick˝ch dat v roce 1963. Vznikla p¯i pravideln˝ch rozhovorech mezi mnou a tehdejöÌm p¯edsedou St·tnÌho statistickÈho ˙¯adu dr. Frantiökem Fajfrem na demografickÈ tÈma. Oba jsme byli zast·nci n·zoru, ûe demografick· statistika nem· konËit zpracov·nÌm demografick˝ch dat, ale m· se st·t v˝chozÌ z·kladnou pro analytickÈ pr·ce. Oba jsme byli zast·nci n·zoru, ûe demografie je politick· vÏda a ûe Ñdemographie pureì je jejÌm omezenÌm a Ëasto samo˙Ëeln·. ZÌskat pro myölenku zaloûenÌ »eskoslovenskÈ demografickÈ spoleËnosti dalöÌ v˝znamnÈ osobnosti nebyl obtÌûn˝ problÈm. SloûitÏjöÌ byla jedn·nÌ s politick˝mi org·ny, ale takÈ se statut·rnÌmi org·ny »eskoslovenskÈ akademie vÏd. Tam se totiû nevÏdÏlo, zda doba je vhodn· a d·le se nevÏdÏlo, pod kterÈ kolegium novou spoleËnost za¯adit. To svÏdËilo o nÌzkÈ kompetenci rozhodujÌcÌch org·n˘ v Akademii vËetnÏ neznalosti povahy vÏdeckÈ discipliny zvanÈ Ñdemografieì. AdministrativnÌ nejasnosti o zaloûenÌ, za¯azenÌ a fungov·nÌ novÈ spoleËnosti v org·nech Akademie vedly k tomu, ûe od pod·nÌ û·dosti o jejÌ schv·lenÌ a za¯azenÌ, do skuteËnÈho schv·lenÌ, k nÏmuû doölo 22. dubna 1964, uplynulo nÏkolik mÏsÌc˘. »eskoslovensk· demografick· spoleËnost p¯i »SAV, dneönÌ »esk· demografick· spoleËnost p¯i 211


AV »R, nepat¯Ì v »esku k nejstaröÌm, rozhodnÏ vöak aû dosud k pomÏrnÏ vit·lnÌm. Jak tomu bude v budoucnu, je vöak obtÌûnÈ p¯edpovÏdÏt. VladimÌr Srb P·r pozn·mek k zaloûenÌ a dlouhodobÈ Ëinnosti »DS O zaloûenÌ »eskoslovenskÈ demografickÈ spoleËnosti (»SDS) p¯ed 40 lety se zaslouûili tehdejöÌ p¯edseda S⁄S dr. Frantiöek Fajfr a vedoucÌ oddÏlenÌ demografie tohoto ˙¯adu dr. VladimÌr Srb, za vydatnÈ podpory tehdejöÌho pracovnÌka EkonomickÈho ˙stavu »SAV ZdeÚka PavlÌka. Tito t¯i tvo¯ili p¯Ìpravn˝ v˝bor, kter˝ p¯ipravil ustavujÌcÌ shrom·ûdÏnÌ a volbu 12ËlennÈho HlavnÌho v˝boru s ¯adou n·hradnÌk˘ a reviznÌ komisÌ. HlavnÌ v˝bor p¯edstavovala jednak generace tÏch staröÌch, jednak generace osob ve vÏku 30ñ35 let: abecednÏ to byla historiËka Pavla Horsk·, sociolog Ji¯Ì Musil a t¯i demografovÈ ñ ZdenÏk PavlÌk, VladimÌr RoubÌËek a j·. Protoûe jsem pracoval v bezprost¯ednÌ blÌzkosti Ñotc˘ zakladatel˘ì, musÌm p¯ipomenout sloûitosti tÈ doby ñ na nutnost schv·lenÌ kandid·tky stranick˝mi org·ny (v HV museli mÌt ti staröÌ, ËlenovÈ KS», p¯evahu nad mlad˝mi nestranÌky), na ideologickÈ tlaky, aby se prosazovala demografie jako marxistick· spoleËensk· vÏda. Zvl·ötÏ n·m tehdy mlad˝m se to v˘bec nelÌbilo, ale odolali jsme. Aktivita HV a celÈ spoleËnosti spoËÌvala p¯edevöÌm v mÏsÌËnÌch, systematick˝ch, jen pr·zd-

ninami p¯eruöovan˝ch cyklech diskusnÌch veËer˘, nÏkdy za ˙Ëasti aû 30ñ40 osob. Ten prvnÌ se uskuteËnil jiû 16. ¯Ìjna 1963, tedy v dobÏ jeötÏ p¯ed schv·lenÌm, a V. Srb tehdy p¯ednesl refer·t na tÈma NovÈ rysy v reprodukci obyvatel »SSR. Tyto veËery byly prokl·d·ny celodennÌmi kvÏtnov˝mi konferencemi, nÏkolikr·t s mezin·rodnÌ ˙ËastÌ. Demografick· spoleËnost p¯itahovala jako vûdy svobodnÈ diskusnÌ forum i ¯adu lidÌ, kte¯Ì byli zvl·ötÏ po roce 1970 vy¯azeni ze spoleËenskÈho ûivota. Smysl Ëinnosti spoleËnosti spoËÌval i v tom, ûe z·vÏry diskusÌ jsme byli schopni p¯en·öet do praxe statistickÈho ˙¯adu, a to zvl·ötÏ p¯i d¯ÌvÏjöÌ aktivitÏ jednotliv˝ch odborn˝ch skupin. P¯ispÏli jsme tÌm nap¯. k tomu, ûe zpracov·nÌ ˙daj˘ demografickÈ statistiky a v˝sledk˘ sËÌt·nÌ dos·hlo vysokÈ ˙rovnÏ, kter· tÈmÏ¯ plnÏ vyhovuje dodnes. ProstÏ demografick· spoleËnost byla vûdy oporou st·tnÌ demografickÈ statistiky. MyslÌm, ûe takÈ my tehdy mladÌ jsme v pr˘bÏhu tÏch 40 let p¯ispÌvali k dobrÈmu jmÈnu a hlavnÏ stavu spoleËnosti, i p¯i logickÈm ˙bytku poËtu Ëlen˘ a ˙ËastnÌk˘ diskusnÌch veËer˘ v poslednÌm desetiletÌ. SpoleËnost spoleËnÏ s Ëasopisem Demografie dob¯e reprezentuje naöi demografii. Dnes tvo¯Ì HlavnÌ v˝bor lidÈ o generaci mladöÌ. P¯eji jim, aby takÈ oni se mohli jednou dÌvat s uspokojenÌm na mnohaletou Ëinnost demografickÈ spoleËnosti. Milan KuËera

P·t· Ëesko-nÏmecko-rakousk· konference o rodinnÈ politice v Sen·tu P»R Konference se konala ve dnech 25.ñ26. 5. 2004, po¯·dalo ji N·rodnÌ centrum pro rodinu spoleËnÏ s V˝borem pro zdravotnictvÌ a soci·lnÌ politiku Sen·tu a s partnery z NÏmecka a Rakouska. LetoönÌ tÈma bylo Rodina z perspektivy dÏtÌ ñ chudoba jako objektivnÌ a subjektivnÌ problÈm. PodobnÏ jako v minul˝ch roËnÌcÌch se k rodinnÈ politice vyjad¯ovali renomovanÌ auto¯i r˘znÈho vÏdeckÈho zamÏ¯enÌ. Publikum (110 ˙ËastnÌk˘) bylo r˘znorodÈ a v diskusnÌch fÛrech aktivnÌ. Vedle nÏkolika sen·tor˘, poslanc˘ a region·lnÌch politik˘ zde byli na problematiku rodiny zamÏ¯enÌ odbornÌci, pracovnÌci st·tnÌ spr·vy a neziskov˝ch organizacÌ. Soci·lnÌ pedagog Karl August ChassÈ z University Jena referoval o rozs·hlÈm v˝zkumu Znev˝hodnÏnÌ v ûivotnÌ situaci dÏtÌ, kter˝ vych·zÌ z kognitivnÌ teorie socializace. Znev˝hodnÏnÌ dospÏl˝ch m· vliv na jejich chov·nÌ, znev˝hodnÏnÌ dÏtÌ ovlivÚuje jejich v˝voj. Jitka Rychta¯Ìkov· z UK Praha interpretovala zn·mÈ demografickÈ ˙daje z ned·vnÈ historie i souËasnosti jako d˘sledek hlubokÈho re·lnÈho poklesu podpory st·tu bÏûnÈ ˙plnÈ rodinÏ od roku 1989. Povaûuje za vel212

mi d˘leûitÈ, aby si Ëesk· spoleËnost uvÏdomila z·vaûnost extrÈmnÏ nÌzkÈ porodnosti. Svoji snahu dok·zala formulovat zp˘sobem, kter˝ v mÈdiÌch vyvolal nÏkolik t˝dn˘ trvajÌcÌ diskusi. Ekonom LubomÌr MlËoch z UK Praha uvaûoval p¯edevöÌm o d˘sledcÌch posunu v ch·p·nÌ samotnÈho pojmu ekonomie, a to od starovÏkÈho v˝znamu Ñspr·vnÈ vedenÌ domuì po souËasnÈ koncepce zisku a uûitku, kterÈ podle nÏho znamenajÌ ÑvÌtÏzstvÌ maximalizaËnÌho chov·nÌ nad prost˝m lidsk˝m ötÏstÌmì. SouËasn· ekonomie pot¯ebuje rozöÌ¯it sv˘j utilitarismus o mor·lnÌ dimenzi. Spr·vnÏ veden˝ d˘m bez nÌ nem˘ûe existovat. VojtÏch Belling z MPSV se pokusil o anal˝zu systÈm˘ rodinnÈ politiky ve VelkÈ Britanii, Francii a ävÈdsku, kterÈ reprezentujÌ sv˝m zp˘sobem z·kladnÌ modely rodinnÈ politiky v EvropÏ. Z hlediska zamÏ¯enÌ celÈ konference je cennÈ autorovo shrnutÌ odbornÈ diskuse o pojmech chudoba versus soci·lnÌ vylouËenÌ a pozornost vÏnovan· problematice Ñinfantilizace chudobyì. Pr·vnÌk J¸rgen Borchert z Heidelbergu je v NÏmecku zn·m˝ svojÌ z·kladnÌ tezÌ, ûe na nÏmeckÈm pov·leËnÈm hospod·¯skÈm

Zpr·vy

z·zraku se podstatnou mÏrou podÌlelo kr·tkozrakÈ drancov·nÌ lidskÈho potenci·lu. P¯emÌstÏnÌ zdroj˘ z neplacenÈ v˝chovnÈ pr·ce do Ñspeci·lnÌho konzumuì vedlo ke ÑkolektivnÌ iluziì, ûe trend r˘stu HDP je trval˝. SouËasn· situace to vyvracÌ, coû autor v˝stiûnÏ charakterizuje: od struktur·lnÌ bezohlednosti v˘Ëi rodinÏ smÏ¯ujeme ke struktur·lnÌ bezmocnosti v˘Ëi chybÏnÌ lidsk˝ch zdroj˘. Clems Sedmak z University v Salcburku nabÌdl vystoupenÌ filozofa, kterÈ od poË·tku zaujalo vysokou rÈtorickou ˙rovnÌ, z·hy vöak i hloubkou myölenek. V˝zkum chudoby objevuje i jejÌ jistÈ ÑspoleËenskÈ funkceì: identita nechud˝ch by nemohla vzniknout bez existence chud˝ch. Identita nechud˝ch nenÌ v dostupnosti zboûÌ, ale v uplatnitelnosti schopnostÌ a adekv·tnÌch postojÌch. ObojÌ vytv·¯Ì jiû v dÏtech nehandicapovan· rodina. Marie Kudlov· z MPSV vyöla z konstatov·nÌ, ûe Ëesk· ve¯ejnost na jednÈ stra-

nÏ jednoznaËnÏ odmÌt·, ûe by penÏûnÌ d·vky mÏly vliv na porodnost, a odmÌt· zasahov·nÌ st·tu, na druhÈ stranÏ jsou hlasy pro Ñvytvo¯enÌ podmÌnekì, aby lidÈ mohli mÌt dÏti, velmi silnÈ. N·sledujÌcÌ anal˝za naöeho d·vkovÈho systÈmu smÏ¯ovanÈho na rodiny s dÏtmi p¯inesla nÏkter· pozoruhodn· zjiötÏnÌ. Z·vÏreËnÈ diskuse p¯edn·öejÌcÌch a naöich politik˘ se z˙Ëastnili poslanci T. Kvapil a A. P·ralov·. Oproti minul˝m roËnÌk˘m se evidentnÏ zvedla vöeobecn· ˙roveÚ diskuse. Pojem rodinn· politika dost·v· u n·s i dÌky tradici tÏchto konferencÌ konkrÈtnÌ strukturu, zlepöuje se obecnÈ povÏdomÌ o rozsahu moûn˝ch postoj˘ politick˝ch aktÈr˘ v˘Ëi rodinÏ. Z konference je vyd·v·n sbornÌk text˘, kter˝ je moûnÈ si objednat na adrese po¯adatele, p¯ÌpadnÏ jej zÌskat na jeho domovsk˝ch str·nk·ch www.rodiny.cz, kde bude k dispozici od ¯Ìjna tr. Josef Zeman

Rusk· federace: 143,1 mil. obyvatel v roce 2002 Podle zpr·vy ruskÈho statistickÈho ˙¯adu mÏla Rusk· federace koncem roku 2002 celkem 143,1 mil. obyvatel. V uvedenÈm roce se v Rusku narodilo 1 396 800 dÏtÌ (9,8 na 1000 obyvatel), zem¯elo 2 331 400 obyvatel (ñ6,5). Proti roku 2001 se snÌûil jak poËet narozen˝ch dÏtÌ, tak poËet zem¯el˝ch obyvatel, a to v rozsahu, kter˝ znamenal i tehdy p¯irozen˝ ˙bytek 942 400 obyvatel; poËet narozen˝ch totiû Ëinil 2 254 000 a poËet zem¯el˝ch 1 311 600 obyvatel. MigraËnÌ statistika vyk·zala za rok 2002 184 600 (1,3 na 1000 obyvatel) p¯istÏhoval˝ch a 106 700 (0,7) vystÏhoval˝ch. MigraËnÌ p¯Ìr˘stek byl 77 900 (+0,6) obyvatel. V roce 2001 se do Ruska p¯istÏhovalo 193 400 obyvatel, vystÏhovalo se 121 100

obyvatel, takûe aktivnÌ migraËnÌ saldo bylo 72 300 obyvatel. Podle odhadu ruskÈho ministerstva vnitra je na ˙zemÌ RuskÈ federace 505 700 uteËenc˘ (bezdomovc˘) a to zË·sti ze zahraniËÌ a z Ë·sti z ˙zemÌ RuskÈ federace (kolem 80 000 z »eËenska). Na zahraniËnÌch uprchlÌcÌch se podÌlÌ Kazachst·n (217 300), Uzbekist·n (65 200) a T·dûikist·n (45 000) nejvÏtöÌmi podÌly. PoËet pracovnÌch migrant˘ je odhadov·n rusk˝m Svazem pr·ce na 3,5 aû 5 mil. osob. Jen 350 000 je vöak ofici·lnÏ registrov·no. Rusk· vl·da chce tento problÈm neregistrace zvl·dnout nov˝m z·konod·rstvÌm. Podrobn· data uve¯ejÚuje rusk˝ Statistick˝ ˙¯ad na: www.gks.ru/eng. E. Charv·t

Evropsk˝ soud: lidsk˝ plod nem· stejn· pr·va jako narozen˝ ËlovÏk Evropsk˝ soud 8. 7. 2004 rozhodl, ûe lidsk˝ plod nem· stejn· pr·va jako narozen˝ ËlovÏk. ZamÌtl ûalobu ûeny, kter· se dom·hala soudnÌ cestou odökodnÏnÌ za to, ûe kv˘li chybÏ francouzsk˝ch lÈka¯˘ musela v öestÈm mÏsÌci tÏhotenstvÌ potratit. Soud pro lidsk· pr·va ve ätrasburku Ëtrn·cti hlasy proti t¯em rozhodl, ûe Francie neporuöila druh˝ Ël·nek evropskÈ konvence o lidsk˝ch pr·vech, kter˝ se t˝k· pr·va na ûivot. Dan˝ lÈka¯sk˝ z·krok tak nelze oznaËit za zabitÌ. ÑSoud je p¯esvÏdËen, ûe nynÌ nenÌ ani û·doucÌ, ani moûnÈ abstraktnÏ odpovÌdat na ot·zku, zda dÌtÏ, kterÈ se m· narodit, je jiû osoba ve smysli druhÈho Ël·nku konvenceì, uv·dÌ se ve v˝nosu.

StÏûovatelka Thin-Nho Vo p¯iöla o plod v roce 1991. Francouzka vietnamskÈho p˘vodu tehdy p¯iöla do nemocnice na kontrolu v öestÈm mÏsÌci tÏhotenstvÌ. V ten sam˝ den vöak v nemocnici Ëekala podobnÏ jmenujÌcÌ se ûena na vyjmutÌ nitrodÏloûnÌho tÏlÌska. Thin-Nho se nedomluvila francouzsky, a tak doölo k tragickÈmu omylu ñ gynekolog Francois Golfier jÌ zp˘sobil v˝tok plodovÈ vody a tÏhotenstvÌ muselo b˝t p¯eruöeno. Doktor Golfier byl potÈ obvinÏn z ne˙myslnÈho zabitÌ, a dokonce i odsouzen k podmÌnÏnÈmu öestimÏsÌËnÌmu vÏzenÌ a pokutÏ 10 tisÌc frank˘ (asi 45 tisÌc korun). KasaËnÌ soud vöak v roce 1999 rozsudek odvolacÌho soudu v Lyonu zruöil. 213


Soud odmÌtl uznat, ûe se lÈka¯ provinil ne˙mysln˝m zabitÌm, a neuznal ani to, ûe by plod mohl b˝t jiû lidsk˝m tvorem zasluhujÌcÌm si pr·vnÌ ochranu. Britsk· Asociace pro pl·nov·nÌ rodiny v˝rok ötrasburskÈho soudu p¯ivÌtala. Upozornila p¯itom na nebezpeËÌ v p¯ÌpadÏ, ûe by poökozen· soud vyhr·la: rozhodnutÌ soudu by pak mohlo zruöit platnost britsk˝ch z·kon˘ o umÏlÈm p¯eruöenÌ tÏhotenstvÌ. ZpochybnÏno by bylo i pouûÌv·nÌ tablet, kterÈ si ûeny berou po pohlavnÌm styku. ÑByl to jistÏ tragick˝ individu·lnÌ p¯Ìpad, jsme ale r·di, ûe soudci odmÌtli rozöÌ¯it lidsk· pr·va na plod,ì prohl·sila Anne Wymanov· z Asociace pro pl·nov·nÌ rodiny. ätrasbursk˝ rozsudek podle nÌ

znamen·, ûe se evropskÈ z·kony o interrupcÌch nebudou muset mÏnit. OpaËn˝ n·zor ale majÌ odp˘rci interrupcÌ: ÑNenÌ to p¯ekvapivÈ rozhodnutÌ. Je ale nechutnÈ. Je to mor·lnÌ ˙padek,ì stÏûovala si Nuala Scarisbrickov· z britskÈ charitativnÌ organizace Life. VÏtöina st·t˘ EvropskÈ unie m· ale jin˝ n·zor a potraty povoluje, i kdyû jen do urËitÈho stadia tÏhotenstvÌ. Nap¯Ìklad ve VelkÈ Brit·nii mohou podle stanice BBC ûeny podstoupit potrat do 24 t˝dn˘ po otÏhotnÏnÌ. PozdÏji je p¯eruöenÌ tÏhotenstvÌ povoleno jen v p¯ÌpadÏ, ûe by se dÌtÏ narodilo s tÏûk˝mi zdravotnÌmi poruchami. Pramen: LidovÈ noviny z 9. 7. 2004.

Hisp·nci nejvÏtöÌ etnickou menöinou v USA Podle odhad˘ z poloviny roku 2001 p¯edstihl poËet Hisp·nc˘ poËet Afro-AmeriËan˘ k Ëervenci 2001 o 1,3 mil. osob. Od sËÌt·nÌ lidu v dubnu 2000 se jejich poËet zv˝öil o 4,7 % na nynÏjöÌch 37,0 miliÛn˘, kdeûto poËet Afro-AmeriËan˘ vzrostl jen o 1,5 % na 35,7 miliÛn˘. Celkov˝ poËet obyvatel USA se v tÈ dobÏ zv˝öil o 1,2 %. Hisp·nci tak p¯edstavujÌ 13,0 % obyvatelstva USA a Afro-AmeriËanÈ 12,7 %. D˘vody rychlejöÌho vzr˘stu poËtu Hisp·nc˘ vidÌ ameriËtÌ demografovÈ jednak v tom, ûe podÌl ûen v plodnÈm vÏku je vyööÌ neû u Afro-AmeriËan˘, jednak vykazujÌ vysok˝ poËet p¯istÏhovalc˘. P¯esto jsou ˙daje o obou etnik·ch problematickÈ. Americk· sËÌt·nÌ totiû sËÌtajÌ a t¯ÌdÌ obyvatelstvo nejen podle ras (ÑbÌlÌì, ÑËernÌì, ÑAfro-AmeriËanÈì, ÑAmeriËtÌ indi·niì, ÑAsijciì, ÑHawajanÈì), ale takÈ podle Ñn·rodnostiì, a to jako Ñhisp·nskÈhoì nebo Ñnehisp·nskÈho p˘voduì. Pojem Hisp·nec nebo Latino se vztahuje pouze na osoby latin-

skoamerickÈho nebo karibskÈho p˘vodu, resp. osoby öpanÏlskÈ mate¯skÈ ¯eËi bez ohledu na za¯azenÌ podle rasy. Proto mohou b˝t Hisp·nci za¯azeni do kterÈkoli shora uvedenÈ n·rodnostnÌ skupiny. Komplikace vznikajÌ navÌc tÌm, ûe sËÌtanÌ mohou b˝t za¯azeni do vÌce Ñrasov˝ch skupinì. Nap¯. 1,5 mil. Afro-AmeriËan˘ p¯ÌsluöÌ kromÏ ke skupinÏ ÑËern˝chì i k dalöÌm rasov˝m skupin·m. Hisp·nci sice ûijÌ v kompaktnÏjöÌch komunit·ch p¯edevöÌm na jihu USA, avöak st·le ËastÏji se rozptylujÌ po cel˝ch USA. P¯Ìr˘stky Hisp·nc˘ budou mÌt vliv i na zmÏny v politickÈm spektru zemÏ. ZatÌm sice kolem 60 % Hisp·nc˘ nem· volebnÌ pr·vo, avöak do vÏku 18 let s volebnÌm pr·vem jich dor˘st· st·le vÏtöÌ poËet. O jejich p¯ÌzeÚ se proto uch·zejÌ jak republik·ni, tak demokratÈ. Podle R. Traunm¸llera, Migration und Bevˆlkerung 2/2003.

A. A. ñ V. S.

CelosvÏtov· komise pro migrace V ˙noru 2004 byla ve Stockholmu zaloûena CelosvÏtov· komise pro mezin·rodnÌ migrace (Global Commission on International Migration). Za p¯edsednictvÌ JihoafriËanky Mamphely Ramphele ze SvÏtovÈ banky a Jana Karlssona, b˝valÈho övÈdskÈho ministra pro rozvoj, vypracovalo 15 nominovan˝ch Ëlen˘ Komise pracovnÌ program pro p¯ÌötÌch 18 mÏsÌc˘. Program zahrnuje pÏt region·lnÌch konferencÌ a vypracov·nÌ zpr·vy pro gener·lnÌho sekret·¯e OSN

214

Kofi Annana o hlavnÌch problÈmech migracÌ v souËasnÈm svÏtÏ s termÌnem p¯edloûenÌ v lÈtÏ 2005. ZaloûenÌ komise je jednou z mezin·rodnÌch aktivit pro sledov·nÌ masov˝ch pohyb˘ obyvatelstva p¯es st·tnÌ hranice st·t˘ nejen z pracovnÌch, soci·lnÌch a politick˝ch d˘vod˘, ale takÈ d˘vod˘ krimin·lnÌch, kterÈ budou obtÌûnÏji kontrolovatelnÈ p¯i otevÌr·nÌ st·tnÌch hranic v politicky se sjednocujÌcÌm svÏtÏ. E. Charv·t

P¯ehledy MIGRA»NÕ POTENCI¡L OBYVATELSTVA »R V PROCESU EVROPSK… INTEGRACE Jiû nÏkolik let jsou v souvislosti se vstupem »eskÈ republiky do EvropskÈ unie p¯edmÏtem anal˝z a terÈnnÌch öet¯enÌ V˝zkumnÈho ˙stavu pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ (V⁄PSV) ot·zky t˝kajÌcÌ se pracovnÌ migrace obËan˘ »eskÈ republiky do zahraniËÌ. P¯edloûen˝ p¯ÌspÏvek informuje o postojÌch obyvatelstva »R k pracovnÌ migraci do zahraniËÌ a analyzuje posun jejich migraËnÌ p¯ipravenosti v souvislosti se vstupem »R do Unie. ZpracovanÈ v˝zkumnÈ projekty1) V⁄PSV jsou ËlenÏny do nÏkolika vz·jemnÏ se doplÚujÌcÌch Ë·stÌ a p¯edstavujÌ ojedinÏl˝ poznatkov˝ zdroj. Metodologicky vych·zejÌ z nÏkolika pramen˘ od statistick˝ch anal˝z, ekonometrick˝ch p¯Ìstup˘ aû po sociologickÈ metody v podobÏ terÈnnÌch öet¯enÌ obyvatelstva »R. K 31. 12. 2003 Ëinil celkov˝ soubor dot·zan˝ch osob v »R jiû 9345 respondent˘, coû samo o sobÏ vytv·¯Ì vÏrohodnou, solidnÌ z·kladnu pro hodnocenÌ migraËnÌch z·mÏr˘ ËeskÈ populace. PrvnÌ rozs·hlÈ öet¯enÌ migraËnÌch z·mÏr˘ obyvatelstva »R se uskuteËnilo v z·¯Ì a ¯Ìjnu 2000 ve spolupr·ci s »esk˝m statistick˝m ˙¯adem v dom·cnostech vedoucÌch denÌk rodinn˝ch ˙Ët˘. äet¯enÌ zahrnovalo vöechny Ëleny dom·cnosti od 18 do 60 let; z·kladnÌ soubor (4777 osob) reprezentoval obyvatelstvo »eskÈ republiky v danÈm vÏkovÈm rozmezÌ. äet¯enÌ bylo celoploönÏ rozloûeno do vöech 77 Ëesk˝ch okres˘ a probÌhalo metodou face to face p¯Ìmo v dom·cnostech respondent˘. CÌlem dalöÌho öet¯enÌ v p¯ÌhraniËnÌch oblastech s NÏmeckem a Rakouskem bylo zjiötÏnÌ, zda postoje v tÏchto lokalit·ch odpovÌdajÌ migraËnÌm tendencÌm ostatnÌho obyvatelstva, nebo vzhledem k atraktivitÏ nÏmeckÈho nebo rakouskÈho souseda, budou migraËnÌ sklony obyvatelstva vyööÌ a odliönÏ orientovanÈ. ReprezentativnÌ vzorek obyvatel p¯ÌhraniËnÌch Ëesko-rakousk˝ch okres˘2) (1197 respondent˘, realizace v 2. polovinÏ 2000) byl vybr·n kvÛtnÌm v˝bÏrem se z·kladnÌmi kvÛtnÌmi znaky ñ velikost okresu, pohlavÌ, vÏk, vzdÏl·nÌ a vzd·lenost bydliötÏ od st·tnÌch hranic. Postoje obyvatelstva v bezprost¯ednÌm okolÌ Ëesko-nÏmeck˝ch hranic3) reprezentoval v˝bÏrov˝ soubor 2277 osob (realizace v 2. polovinÏ 2001), vybran˝ch rovnÏû kvÛtnÌm v˝bÏrem s identick˝mi kvÛtnÌmi znaky. SoubÏûnÏ byla analyzov·na skuteËn· migrace Ëesk˝ch obËan˘ do NÏmecka a Rakouska, vËetnÏ vyuûitÌ leg·lnÌch forem zamÏstn·v·nÌ Ëesk˝ch obËan˘ v obou st·tech na z·kladÏ uzav¯en˝ch bilater·lnÌch dohod. Pro komplexnost p¯Ìstupu byly v p¯ÌhraniËÌ prov·dÏny i kvalitativnÌ metody öet¯enÌ ñ ¯ÌzenÈ, polostandardizovanÈ rozhovory s vybran˝mi experty na mÌstnÌch ˙¯adech pr·ce, region·lnÌ st·tnÌ spr·vÏ i samospr·vÏ (v tomto p¯ÌpadÏ rozhovory se starosty vybran˝ch p¯ÌhraniËnÌch obcÌ4)). Neölo pochopitelnÏ o reprezentativnÌ v˝bÏr, ale o urËitou kontrolnÌ skupinu pracovnÌk˘, jeû m· s migracÌ obyvatel v p¯ÌhraniËÌ konkrÈtnÌ zkuöenosti. Intenzita potenci·lnÌ pracovnÌ migrace obyvatel »R do zahraniËÌ v†letech 2000 a 2001 Z v˝sledk˘ proveden˝ch öet¯enÌ jednoznaËnÏ vypl˝v·, ûe t¯ebaûe je v˝konnost ËeskÈ ekonomiky z¯etelnÏ niûöÌ v porovn·nÌ s ekonomickou prosperitou Ëlensk˝ch st·t˘ (vËetnÏ naöich EU-soused˘), nelze apriori p¯edpokl·dat hromadn˝ exodus Ëesk˝ch obËan˘ do tÏchto zemÌ. SouhrnnÏ lze konstatovat, ûe drtiv· vÏtöina obyvatel »R o zahraniËnÌ pracovnÌ migraci neusiluje a preferuje pobyt a pr·ci v »eskÈ republice. Obecn˝ kladn˝ postoj k migraci, tj. v budoucnu pracovat v zahraniËÌ, na p¯elomu roku 2000/2001 potvrdilo 681 dot·zan˝ch, tj. 14,3 % ze 4774 osob z·kladnÌho souboru. 1) Viz osm dÌlËÌch studiÌ v r·mci grantovÈho projektu MZV ñ Baöt˝¯, I. a kol. D˘sledky vstupu »R do EU na vztahy s Rakouskem se zamÏ¯enÌm na zamÏstnanost, trh pr·ce a migraci. Praha: V⁄PSV, 2000, a ˙stavnÌ v˝zkumn· studie: VavreËkov·, J. a kol. MigraËnÌ potenci·l p¯ÌhraniËÌ »eskÈ republiky s NÏmeckem. Praha: V⁄PSV, 2002. 2) KonkrÈtnÏ se jednalo o okresy: Prachatice, »esk˝ Krumlov, »eskÈ BudÏjovice, Jind¯ich˘v Hradec, T¯ebÌË, Znojmo a B¯eclav. 3) Do öet¯enÌ bylo zahrnuto vöech 14 okres˘ sousedÌcÌch s NÏmeckem. V po¯adÌ od severu k jihu je to Liberec, »esk· LÌpa, DÏËÌn, ⁄stÌ nad Labem, Teplice, Most, Chomutov, Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Tachov, Domaûlice, Klatovy, Prachatice (kterÈ jsou hraniËnÌm okresem s NÏmeckem i Rakouskem). 4) KritÈriem pro v˝bÏr obce (4 obce z kaûdÈho okresu) byla velikost obce k poËtu obyvatel a jejÌ vzd·lenost od st·tnÌch hranic.

215


Postoje majoritnÌ Ë·sti populace, jeû neuvaûuje o pr·ci v cizinÏ silnÏ ovlivÚuje soci·lnÏ psychologick· vazba k tomu, co se v öiröÌm smyslu naz˝v· domov. RozumÌme tÌm vztah k rodinÏ, p¯·tel˘m, krajinÏ, kulturnÌm hodnot·m ap. ZnaËn˝ v˝znam je p¯isuzov·n i dobrÈmu pracovnÌmu uplatnÏnÌ v »R a materi·lnÌm hodnot·m, zÌskan˝m v »R ñ vlastnictvÌ rodinnÈho domku, zahrady ap. Vazby k rodinÏ, domovu a materi·lnÌm hodnot·m s p¯ib˝vajÌcÌm vÏkem nepochybnÏ rostou. »·st populace vyluËuje migraci i z urËitÈ bezradnosti, kterou v souvislosti s ûivotem a pracÌ v cizinÏ pociùuje. MÌru tÏchto fenomÈn˘ charakterizuje n·sledujÌcÌ ök·la odpovÏdÌ sestaven· podle po¯adÌ d˘leûitosti. P¯i posuzov·nÌ potenci·lnÌ migrace do zahraniËÌ povaûujeme za podstatnÈ, ûe mezi skupinou potenci·lnÌch migrant˘, tj. tÏmi, kte¯Ì vyj·d¯ili obecn˝ kladn˝ postoj k migraci, existujÌ z·sadnÌ rozdÌly z hlediska realizace deklarovanÈho ˙myslu. ⁄mysl (p¯·nÌ), Tab. 1 Postoj většiny populace ČR k migraci za prací do zahraničí v roce 2000 (Attitude of nez·vazn· kladn· odpovÏÔ na ot·zku majority of the population of the Czech Republic ruling out migration abroad in 2000) ÑPom˝ölÌte v budoucnu pracovat a ûÌt v zahraniËÌ?ì zdaleka neznamen· proDůvody odmítnutí migrace % mÏnu kladnÈho postoje v re·ln˝ Ëin. ZahraniËnÌ migrace je totiû ovlivnÏna cerodinné zázemí, přátelé, známí 95,4 lou ¯adou tÏûko p¯edvÌdateln˝ch okoljsem tady doma, tady to znám 88,2 nostÌ. Tyto okolnosti mohou b˝t objekvlastním zde rodinný domek, zahradu nebo jiný majetek 56,9 tivnÌho i subjektivnÌho charakteru a mám zde dobré pracovní místo 54,9 mohou se v˝znamnou mÏrou podÌlet na nemám v zahraničí žádné kontakty 49,4 p¯emÏnÏ nekonkrÈtnÌ ˙vahy ve skuteËnost. Kladn· odpovÏÔ k p¯·nÌ migrovat práce v zahraničí mě neláká, nevím, co bych si tam počal 39,7 byla proto revidov·na kontrolnÌ ot·zkou závažné osobní, zdravotní, rodinné důvody 38,8 k zjiötÏnÌ konkrÈtnÌch krok˘, kterÈ byly příliš vysoké náklady spojené s migrací 32,6 nebo nebyly respondentem k realizaci obtížné vyřizování nezbytných formalit 30,1 vyslovenÈho z·mÏru podniknuty. TÌmto zp˘sobem byl zjiötÏn podÌl obyvatelTab. 2 Potenciální migrace populace ČR v roce 2000 (Potential migration of the population of stva ze vzorku dot·zan˝ch, kter˝ v southe CR in 2000) vislosti s ¯eöenÌm individu·lnÌ ûivotnÌ perspektivy o ûivotÏ a pr·ci v zahraniËÌ 2000 v·ûnÏ uvaûuje. Filtrem k urËenÌ mÌry z dotázaných pravdÏpodobnosti a re·lnosti migraËnÌOdpovědi1) abs. % celkem v % ho z·mÏru se stala klÌËov· ot·zka: ÑUËi(N=4774) nil jste jiû konkrÈtnÌ kroky pro realizaci Vaöich z·mÏr˘ pracovat v zahraniËÌ?ì 1. nedělám nic, není to aktuální 403,0 59,2 8,5 Struktura odpovÏdÌ je n·sledujÌcÌ: 2. zatím nedělám nic, ale chystám se k tomu 196,0 28,8 4,1 Jak jiû bylo uvedeno kladn˝ postoj 3. obstaral(la) jsem si potřebné informace 57,0 8,3 1,2 k migraci vyj·d¯ilo 14 % respondent˘ 4. získal(la jsem příslib pracovního místa 21,0 3,1 0,5 (681 osob z v˝bÏrovÈho vzorku 4774 5. žádost o povolení k pobytu dot·zan˝ch). Pokud vöak tuto skupinu 2,0 0,3 – a prac. povolení podrobÌme filtrujÌcÌmu dotazu o realizaci konkrÈtnÌch krok˘, pak se jejÌ po6. postaral jsem se o bydlení 2,0 0,3 – Ëet zredukuje tÈmÏ¯ o 60 % (59,2). Celkem 681,0 100,0 14,3 Zb˝vajÌcÌ skupiny p¯edstavujÌ miPozn.: 1) V případě, že bylo respondenty zaškrtnuto více variant, byla evidována graËnÌ potenci·l, skl·dajÌcÌ se z jedinodpověď s reálnějším záměrem. c˘, kte¯Ì mohou za urËit˝ch okolnostÌ s vÏtöÌ Ëi menöÌ mÌrou pravdÏpodobnosti ˙mysl migrovat v budoucnu realizovat. Skupina 28,8 % je oznaËov·na jako hypoteticko-pravdÏpodobn˝ potenci·l, jedinci, kte¯Ì sice zatÌm neudÏlali nic, ale chystajÌ se k tomu. Zb˝v· mÈnÏ neû desetina kladnÏ vypovÌdajÌcÌch, tj. okruh osob, u kter˝ch lze se st·le vÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ realizaci zahraniËnÌ migrace p¯edpokl·dat. Skupina hypotetick˝ch migrant˘ (8,3 %) zahrnuje jedince, kte¯Ì se jiû informovali o cÌlovÈ zemi, o moûnostech uplatnÏnÌ na jejÌm pracovnÌm trhu apod. Vy˙stÏnÌm v˝öe uvedenÈ redukce je tzv. skuteËn·, resp. re·ln· migrace sËÌtajÌcÌ osoby, s vy¯Ìzen˝mi form·lnÌmi n·leûitostmi v˝jezdu do zahraniËÌ (pracovnÌ povolenÌ, povolenÌ k pobytu), zÌsk·nÌ p¯Ìslibu pracovnÌho mÌsta, nebo bydlenÌ. Jak z uveden˝ch dat vypl˝v·, mÌra re·lnÈ migrace p¯edstavuje pouze 3,7 % z celkovÈho poËtu obecn˝ch kladn˝ch odpovÏdÌ na moûnost v budoucnu pracovat v zahraniËÌ, tj. tak zvan˝ch potenci·lnÌch migrant˘ a mÈnÏ neû p˘l procenta ze vöech dot·zan˝ch osob. Samoz¯ejmÏ v situaci odstranÏnÌ dosud existujÌcÌch form·lnÌch p¯ek·ûek m˘ûeme p¯edpokl·dat ponÏkud odliönÈ tendence v chov·nÌ obyvatel i zmÏny v motivaËnÌ hierarchii, podmÌnÏnÈ jin˝m soci·lnÏ216

P¯ehledy

ekonomick˝m prost¯edÌm. RozhodnÏ vöak platÌ, ûe zjiötÏnÈ hodnoty nep¯edpokl·dajÌ v·ûnÈ ohroûenÌ zahraniËnÌch trh˘ pr·ce Ëesk˝mi obËany. Obyvatelstvo sledovan˝ch p¯ÌhraniËnÌch region˘ vykazovalo tytÈû migraËnÌ trendy jako celkov· Ëesk· populace. Rozsah potenci·lnÌch migrant˘ v p¯ÌhraniËÌ je podle p¯edpokladu o 3 aû 4 % vyööÌ. Do v˝sledk˘ se s velkou pravdÏpodobnostÌ promÌt· p¯eshraniËnÌ pendlov·nÌ za pracÌ, kterÈ je domÈnou hraniËnÌch lokalit. I zde je vöak prok·z·na prudk· redukce migraËnÌho potenci·lu ve vztahu ke konkrÈtnÌm aktivit·m, kterÈ jsou se zahraniËnÌ migracÌ spojeny (obstar·nÌ si pracovnÌho mÌsta, bydlenÌ, pracovnÌho povolenÌ a povolenÌ k pobytu). Tab. 3 Potenciální migrace populace ČR (2000) a příhraničních okresů (2001) (Potential migration of the population of the CR (2000) and border districts (2001)

Postoj k migraci potenciální migranti dotázaných celkem

Území ČR abs. 681,0 4774,0

% 14,3 100,0

Okresy při hranici s Německem abs. % 396,0 17,4 2277,0 100,0

Okresy při hranici s Rakouskem abs. % 220,0 18,4 1197,0 100,0

Postoje populace »R k zahraniËnÌ pracovnÌ migraci v roce 2003 V r·mci monitorov·nÌ zmÏn migraËnÌch postoj˘ ËeskÈ populace v pr˘bÏhu poslednÌch let (v obdobÌ p¯Ìstupov˝ch jedn·nÌ vstupu »R do EU) bylo uskuteËnÏno dalöÌ terÈnnÌ öet¯enÌ v 2. pololetÌ 2003. TerÈnnÌ pr˘zkum zahrnoval 1101 dot·zan˝ch ve vÏku od 18 do 60 let. Byl rozvrûen na celÈ ˙zemÌ »R, vËetnÏ p¯ÌhraniËnÌch okres˘; v˝bÏrov˝ vzorek byl stanoven na z·kladÏ kvÛtnÌho v˝bÏru5). DotaznÌk byl obsahovÏ z˙ûen na relevantnÌ indik·tory, umoûÚujÌcÌ aktualizovat a verifikovat zjiötÏnÈ migraËnÌ proudy. Celkov· filozofie p¯Ìstupu a metodika öet¯enÌ nebyla oproti öet¯enÌ v roce 2000/01 pozmÏnÏna. »asov˝ odstup mezi uveden˝mi empirick˝mi pr˘zkumy nebyl sice enormnÌ, ale v kontextu spoleËensk˝ch, ekonomick˝ch a politick˝ch ud·lostÌ, vypl˝vajÌcÌch z p¯Ìpravy vstupu »R do EU, mohlo dojÌt i v tomto pomÏrnÏ kr·tkÈm ËasovÈm horizontu k podstatn˝m zmÏn·m. K jak velkÈmu posunu v postojovÈ orientaci obyvatel »R k zahraniËnÌ pracovnÌ migraci v pr˘bÏhu uplynul˝ch dvou aû t¯Ì let doölo? ZjiötÏnÈ poznatky d¯Ìve realizovan˝ch pr˘zkum˘ umoûnily formulaci n·sledujÌcÌch hypotÈz: ñ MajoritnÌ Ë·st obyvatelstva »R (z vnitrozemÌ i p¯ÌhraniËÌ) bude nad·le charakterizovat siln· vazba k domovu a preference ûivota a pr·ce v »R. ñ Rozsah migraËnÌho sklonu bude vykazovat v˝raznÈ rozdÌly (prudk˝ pokles) ve vztahu k deklarovanÈ z·vaznosti migraËnÌch ˙vah (vykonan˝ch realizaËnÌch ËinnostÌ). ñ Vzhledem k medi·lnÌ kampani vstupu »R do EU, projedn·vanÈ kapitole volnÈho pohybu pracovnÌk˘, referendu o vstupu »R do EU lze oproti roku 2000 p¯edpokl·dat mÌrnÏ zv˝öen˝ migraËnÌ sklon. ñ Mezi potenci·lnÌmi migranty bude jednoznaËnÏ p¯evl·dat migrace doËasn· p¯ed migracÌ trvalou. ñ Teritori·lnÌ zamÏ¯enÌ zahraniËnÌ pracovnÌ migrace bude opÏt vykazovat öirok˝ rozptyl z·jm˘ s preferencÌ anglofonnÌch zemÌ a NÏmecka. ñ U Ëasov˝ch p¯edpoklad˘ zahraniËnÌ migrace (dÈlka migrace a termÌn odchodu z »R) bude identifikov·na poËetn· skupina nerozhodnut˝ch migrant˘. ñ Oproti roku 2000 nedojde k dramatickÈmu n·r˘stu rozsahu p¯eshraniËnÌho pendlov·nÌ ani k podstatn˝m zmÏn·m socio-demografick˝ch znak˘ potenci·lnÌch migrant˘. Z·kladnÌ postoj k zahraniËnÌ pracovnÌ migraci byl zjiöùov·n totoûnou ot·zkou jako u p¯edchozÌch v˝zkum˘ ÑPom˝ölÌte na to, ûÌt a pracovat v zahraniËÌ?ì V tomto p¯ÌpadÏ byla sledov·na mÌra vöeobecnÈ pracovnÌ migrace, tj. souhrn pozitivnÌch postoj˘, vËetnÏ migraËnÌch ˙vah zcela nez·vazn˝ch. Poznatky z terÈnnÌho öet¯enÌ v roce 2003 verifikujÌ z·kladnÌ trend zjiötÏn˝ p¯ed t¯emi lety. Drtiv· vÏtöina ËeskÈ populace, reprezentovan· vzorkem dot·zan˝ch, o pracovnÌm uplatnÏnÌ v cizinÏ neuvaûuje (82,3 %); rozsah migraËnÌho potenci·lu se vöak oproti roku 2000 mÌrnÏ zv˝öil. Vzhledem k medi·lnÌ, informaËnÌ kampani v souvislosti s celon·rodnÌm referendem o vstupu »R do EU, kterÈ se konalo v tomtÈû roce, nenÌ v˝sledek p¯ekvapujÌcÌ; posun je nev˝razn˝, pohybuje se v rozmezÌ 3 %. P¯i anal˝ze je nutnÈ mÌt na pamÏti, ûe souhrnn· ËÌsla p¯edstavujÌ rozsah obecnÈ pracovnÌ migrace (nez·vazn· kladn· odpovÏÔ na poloûenou ot·zku) a jsou tudÌû znaËnÏ nadhodnocena. Celkov˝m rozsahem migraËnÌho potenci·lu se hodnoty zjiötÏnÈ v 2. polovinÏ roku 2003 blÌûÌ hodnot·m zjiötÏn˝m v roce 2000/01 v p¯ÌhraniËÌ s NÏmeckem a Rakouskem (tab. 3). 5) Reprezentativnost souboru ve vztahu ËeskÈmu obyvatelstvu zajiöùujÌ kvÛtnÌ znaky pohlavÌ, vÏku, vzdÏl·nÌ a velikosti obce. SbÏrem dat byla povÏ¯ena renomovan· mezin·rodnÌ agentura SOFRES-FACTUM; öet¯enÌ probÌhalo metodou face to face v dom·cnostech respondent˘.

217


MÌra re·lnosti (pravdÏpodobnosti) migraËnÌch ˙vah MÌru pravdÏpodobnosti uvedenÈ 2000 2003 perspektivy jsme zjiöùovali osvÏdËePostoj k migraci nou ot·zkou ÑUËinil jste jiû konkrÈtnÌ abs. % abs. % kroky pro realizaci Vaöich z·mÏr˘?ì potenciální migranti 681 14,3 195 17,7 Struktura odpovÏdÌ migraËnÌ z·mÏr dotázaných celkem 4774 100 1101 100 s r˘znou intenzitou relativizuje a umoûÚuje tak srovn·nÌ s d¯Ìve proTab. 5 Potenciální migrace populace ČR v roce 2003 (Potential migration of the population of veden˝m pr˘zkumem. the CR in 2003) Z komparace obou pr˘zkum˘ vypl˝v·, ûe i v roce 2003 je mezi po2000 tenci·lnÌmi migranty zastoupena v˝z dotázaných 1) razn· skupina jedinc˘, pro kterÈ z˘Odpovědi abs. % celkem v % st·v· migraËnÌ z·mÏr pouze v rovinÏ (N=1101) teoretick˝ch ˙vah (varianta Ë. 1, 2). ObdobnÏ jako ve srovn·vanÈm pr˘1. nedělám nic, není to aktuální 84,0 43,1 7,6 zkumu roku 2000 tvo¯Ì tato skupina 2. zatím nedělám nic, ale chystám se k tomu 62,0 31,8 5,6 majoritnÌ Ë·st migraËnÏ orientova3. obstaral(la) jsem si potřebné informace 31,0 15,9 2,8 n˝ch osob (75 %), t¯ebaûe jejÌ podÌl 4. získal(la jsem příslib pracovního místa 11,0 5,6 1,0 zaznamenal mÌrn˝ pokles. Rozsah potenci·lnÌ migrace opÏt prudce kle5. žádost o povolení k pobytu 6,0 3,1 0,6 s· v kontextu vykonan˝ch realizaËa prac. povolení nÌch aktivit. Oproti situaci v roce 6. postaral jsem se o bydlení 1,0 0,5 0,1 2000 doch·zÌ k zv˝öenÌ podÌlu osob, Celkem 195,0 100,0 17,7 kterÈ si obstaraly k migraci do zahraPozn.: 1) V případě, že bylo respondenty zaškrtnuto více variant, byla evidována niËÌ nutnÈ informace, p¯iËemû je t¯eba mÌt na pamÏti, ûe zÌsk·nÌ informacÌ odpověď s reálnějším záměrem. o pr·ci v zahraniËÌ je nesrovnatelnÏ snazöÌ. V polovinÏ loÚskÈho roku probÌhala navÌc v Ëesk˝ch mÈdiÌch ve¯ejn· diskuse v souvislosti s voln˝m pohybem pracovnÌk˘ v r·mci Unie. V tÏchto souvislostech z¯ejmÏ doölo i k urËitÈmu zv˝öenÌ podÌlu osob s p¯Ìslibem pracovnÌho mÌsta v zahraniËÌ. UvedenÈ poznatky souhrnnÏ dokumentuje tab. 6. Tab. 4 Aktuální migrační sklon populace ČR v letech 2000 a 2003 (Current migration trends of the population of the CR in 2000 and 2003)

P¯edpokl·dan· doba zahraniËnÌ migrace Pl·nov· dÈlka zahraniËnÌho pobytu v nemalÈ mÌ¯e souvisÌ s charakterem zahraniËnÌ migrace i se strukturou migraËnÌch motiv˘. Impulsem pro trvalou migraci jsou kromÏ vyööÌ ûivotnÌ ˙rovnÏ v cÌlovÈm st·tÏ, Ëasto i mimoekonomickÈ motivy, osobnÌ, rodinnÈ, partnerskÈ, svÏton·zorovÈ a nemalÈ mÌ¯e i neTab. 6 Struktura migračních záměrů populace ČR v roce 2000 a 2003 v % (Structure of migration intentions of the population of the CR in 2003 and 2000) 2000 Postoje k migraci

dotázaní celkem

dotázaní celkem z toho – záporný postoj k migraci – kladný postoj k migraci uvažuje o migraci – zcela teoreticky1) – značně hypoteticky2) – s určitou mírou pravděpodobnosti3) – reálně4) Pozn.:

1) 2)

218

tab. 5, varianta č. 1 tab. 5, varianta č. 2

3) 4)

abs. 4774,0

% 100,0

4089,0 681,0

85,7 14,3

403,0 196,0 57,0 25,0

8,4 4,1 1,2 0,4

tab. 5, varianta č. 3 tab. 5, varianta č. 4, 5, 6

2003 potenciální migranti %

dotázaní celkem

potenciální migranti %

abs. 1101,0

% 100,0

100,0

906,0 195,0

82,3 17,7

100,0

59,2 28,8 8,3 3,7

84,0 62,0 31,0 18,0

7,6 5,6 2,9 1,6

43,1 31,8 15,9 9,1

P¯ehledy

d˘vÏra v budoucÌ ekonomick˝ rozvoj vlastnÌ zemÏ. DoËasnÈ zahraniËnÌ pobyty jsou zase vÌce motivovanÈ touhou po pozn·nÌ, dobrodruûstvÌ, zdokonalenÌ jazyka apod. I z tohoto hlediska je struktura dÈlky p¯edpokl·danÈ migrace v souvislosti s porovn·nÌm v˝sledk˘ minul˝ch let zajÌmav·. Na prvnÌ pohled je z¯ejmÈ, ûe zahraniËnÌ pracovnÌ migrace Ëesk˝ch obËan˘ m· v dobÏ pr˘zkumu v˝raznÏ p¯evaûujÌcÌ doËasn˝ charakter. Za v˝znamnÈ povaûujeme zjiötÏnÌ, ûe se v pr˘bÏhu t¯Ì let podÌl trval˝ch migrant˘ snÌûil (p¯ibliûnÏ o t¯i procentnÌ body). Z celkovÈho poËtu migraËnÏ orientovan˝ch osob ËinÌ necel˝ch 8 %; z poËtu osloven˝ch mÈnÏ neû 1,5 %. V porovn·nÌ s rokem 2000 se pl·novan· dÈlka zahraniËnÌho pobytu sice proTab. 7 Předpokládaná délka zahraničního pobytu potenciálních migrantů v roce 2000 a 2003 v % dlouûila, avöak nikterak dramaticky. (Expected length of stay abroad of potential migrants in 2003 and 2000 (%) JejÌ tÏûiötÏ p¯edstavuje zahraniËnÌ pobyt v trv·nÌ do 2 let (36 %); v roce Délka migrace potenciálních migrantů 2000 2003 2000 byla nejfrekventovanÏjöÌ doba zahraniËnÌ migrace jeden rok. PodÌl migrace trvalá 10,9 7,7 nerozhodnut˝ch migrant˘ ve srovn·migrace dočasná 89,1 92,3 nÌ s rokem 2000 v˝raznÏ neklesl a z toho z˘st·v· zhruba na stejnÈ ˙rovni. – do 1 roku – 1–2 roky – déle než 2 roky – nevím Celkem

36,7 29,1 9,6 23,8 100,0

11,7 36,1 29,4 22,8 100,0

Tab. 8 Volba cílové migrační země potenciálních migrantů v roce 2000 a v roce 2003 v % (Choice of target country for potential migrants in 2003 and 2000) Volba Německo Rakousko Velká Británie Francie jiné země EU USA, Kanada jiné země světa nevím Celkem

2000 25,4 4,8 12,4 3,2 7,0 13,4 7,5 26,3 100,0

2003 37,7 7,1 11,1 2,0 5,5 11,1 3,6 23,0 100,0

Volba cÌlovÈ zemÏ V souvislosti s probÌhajÌcÌmi p¯Ìpravn˝mi procesy vstupu »R do EU a celkov˝m spoleËensko-politick˝m dÏnÌm v zemi doölo k urËit˝m zmÏn·m v preferencÌch cÌlovÈ migraËnÌ zemÏ. ObdobnÏ jako p¯ed t¯emi lety byl mezi potenci·lnÌmi migranty evidov·n vysok˝ rozptyl z·jm˘ a v˝raznÈ zastoupenÌ skupiny nerozhodnut˝ch migrant˘. Navzdory informacÌm, ûe nÏkterÈ zemÏ EU, na rozdÌl od NÏmecka a Rakouska, nebudou kl·st Ëesk˝m z·jemc˘m o pr·ci p¯ek·ûky, se orientace na NÏmecko a Rakousko posÌlila. VyööÌ frekvence byly zaznamen·ny paradoxnÏ na ˙kor jin˝ch Ëlensk˝ch zemÌ Unie i jin˝ch zemÌ svÏta. Nep¯Ìliö zjevn˝ pokles je zaznamen·n v z·jmu o anglofonnÌ st·ty, kterÈ vöak v souhrnu st·le p¯edstavujÌ vÌce jak pÏtinov˝ podÌl (22,2 %).

TermÌn odchodu do zahraniËÌ ⁄daje o zamyölenÈm zah·jenÌ pracovnÌ Ëinnosti v zahraniËÌ nepochybnÏ korespondujÌ s mÌrou re·lnosti tÏchto p¯edstav. P¯edpokl·d·me, ûe ËÌm vzd·lenÏjöÌ je pl·novan˝ odchod ze zemÏ, tÌm vÏtöÌ je hypotetiËnost tohoto z·mÏru. Deklarovan˝ z·mÏr zaËÌt pracovat za hranicemi bÏhem p¯ÌötÌch öesti mÏsÌc˘ bude z¯ejmÏ ve vÏtöinÏ p¯Ìpad˘ podloûen jiû konkrÈtnÌ p¯Ìpravou. Rozsah migraËnÌho potenci·lu strukturovan˝ zamyölenou dobou odchodu tak p¯edstavy o exodu Ëesk˝ch obËan˘ do ciziny d·le koriguje. Pokud za v·ûnÏ mÌnÏnÈ ˙vahy povaûujeme odchod z »R bÏhem jednoho roku ñ pak se skupina potenci·lnÌch migrant˘ redukuje na necelou Ëtvrtinu (23,3 %) p¯Ìpad˘. Kaûd˝ t¯etÌ z potenci·lnÌch migrant˘ nem· o zah·jenÌ zahraniËnÌho pobytu û·dnou Ëasovou p¯edstavu. Ze srovn·vacÌ anal˝zy posuzovan˝ch öet¯enÌ je z¯ejmÈ, ûe skupina dosud nerozhodnut˝ch potenci·lnÌch migrant˘ poklesla vÌce jak o polovinu a ûe se z¯etelnÏ zv˝öila frekvence osob se zah·jenÌm migrace v delöÌm ËasovÈm horizontu. Za zmÌnku stojÌ n·r˘st potenci·lnÌch migrant˘ za p¯edpokladu, ûe budou odstranÏny omezujÌcÌch opat¯enÌ volnÈho pohybu v r·mci Unie. Socio-demografick· a profesnÌ podmÌnÏnost potenci·lnÌ zahraniËnÌ migrace U zahraniËnÌ pracovnÌ migrace p¯evaûujÌ muûi, nicmÈnÏ se zd·, ûe bÏhem v˝voje se rozdÌl postupnÏ vyrovn·v·. Z jiû d¯Ìve proveden˝ch öet¯enÌ vÌme, ûe signifikantnÌm znakem rozsahu zahraniËnÌ migrace je vÏk. RealizovanÈ pr˘zkumy tento p¯edpoklad jednoznaËnÏ potvrdily. Pr·ce v zahraniËÌ je domÈnou mlad˝ch lidÌ; s p¯ib˝vajÌcÌm vÏkem sklon k migraci prudce kles·. Projeven˝ z·jem o pracovnÌ uplatnÏnÌ v cizinÏ 219


byl v roce 2003 u dot·zan˝ch osob do 24 let tÈmÏ¯ dvojn·sobnÏ vyööÌ neû u n·sledujÌcÌ vÏkovÈ kategorie a celOdchod 2000 2003 kov˝ pr˘mÏr potenci·lnÌch migrant˘ p¯evyöuje trojn·sobnÏ. Srovn·vacÌ do 6 měsíců 4,6 6,5 anal˝za potvrdila, ûe z·jem o pr·ci do 1 roku 10,7 16,8 v cizinÏ se bÏhem poslednÌch let jeöza 1–2 roky 29,0 24,9 tÏ vÌce p¯esouv· k mladÈ generaci. 1) po schválení volného pobytu 12,9 26,1 VÏkov· skupina do 29 let tvo¯Ì v celnevím 42,8 25,6 kovÈ struktu¯e dvÏ t¯etiny potenci·lnÌch migrant˘; tÈmÏ¯ stejn˝ rozsah Celkem 100,0 100,0 p¯ipad· na jedince bez rodinn˝ch z·1) Pozn.: V roce 2000 zněla odpověď – po přijetí ČR do EU. V té době nebylo vazk˘ se statutem svobodn˝/·. předpokládáno oddálení volného pohybu. Je mimo pochybnost, ûe v˝znamnou Tab. 10 Sociodemografická struktura potenciálních migrantů v roce 2000 a 2003 v % (Socio- determinantu pracovnÌ migrace do zahraniËÌ p¯edstavuje vzdÏl·nÌ respondemographic structure of potential migrants in 2003 and 2000 (%) denta, vËetnÏ jeho jazykov˝ch p¯edpoklad˘. Pro ËeskÈho potenci·lnÌho Rok Ukazatel migranta je typick· relativnÏ vyso2000 2003 k· ˙roveÚ vzdÏlanÌ; vÌce jak poloviPohlaví na obËan˘ (57,6 %) uvaûujÌcÌ o pr·muži 55 53,1 ci v zahraniËÌ m· st¯edoökolskÈ a vyööÌ vzdÏl·nÌ a dalöÌ vÌce jak t¯etina ženy 45 46,9 z nich je vyuËena v oboru. ZajÌmavÈ Věk zjiötÏnÌ p¯edstavuje zv˝öen˝ z·jem –24 46 48 (oproti roku 2000) o pr·ci v zahraniËÌ 25–29 12,4 17,4 u nefavorizovanÈ (nekvalifikovanÈ) 30–39 23,2 20,9 skupiny osob. S v˝jimkou sezÛnnÌch 40–49 13,8 9,2 pracÌ je vöak velmi pravdÏpodobnÈ, ûe u tÈto skupiny z˘stane potenci·lnÌ od50+ 4,6 4,6 chod do zahraniËÌ v ˙rovni teoretick˝ch Vzdělání p¯·nÌ, neboù popt·vka na zahraniËnÌm základní a nižší 5,3 8,2 pracovnÌm trhu jednoznaËnÏ smÏ¯uje vyučení a střední bez maturity 35,4 34,4 ke kvalifikovan˝m lidem. maturita 48,8 45,5 PodÌl nezamÏstnan˝ch se p¯itom vysoká škola 10,5 11,9 mezi jedinci s kladn˝m postojem k migraci v pr˘bÏhu t¯Ì let nezmÏnil (v obou pr˘zkumech mÈnÏ neû pÏt procent) a verifikuje tak nev˝znamnou vazbu mezi nezamÏstnanostÌ dot·zan˝ch a jejich p¯·nÌm hledat uplatnÏnÌ v cizinÏ. ZahraniËnÌ pracovnÌ migrace z˘st·v· nad·le z·leûitostÌ zamÏstnanÈ populace a student˘, jejichû poËet se v letech 2000 aû 2003 tÈmÏ¯ zdvojn·sobil. Tab. 9 Předpokládaný odchod potenciálních migrantů do zahraničí v roce 2000 a 2003 v % (Potential migrants expected to leave the country in 2003 and 2000)

Z·vÏr V˝sledky proveden˝ch terÈnnÌch öet¯enÌ opakovanÏ prokazujÌ, ûe majoritnÌ Ë·st ËeskÈ populace o pracovnÌ migraci do zahraniËÌ neuvaûuje a preferuje ûivot a pr·ci v mate¯skÈ zemi (podle öet¯enÌ ËeskÈ populace v roce 2003 se jedn· o 82,5 %). Skupina potenci·lnÌch migrant˘ je silnÏ redukov·na ve vztahu k mÌ¯e pravdÏpodobnosti a re·lnosti jejich migraËnÌho z·mÏru. Ob·vanÈ trvalÈ p¯istÏhovalectvÌ do st·t˘ ÑstarÈ Evropyì ze strany Ëesk˝ch obyvatel nehrozÌ, sousednÌ st·ty NÏmecko a Rakousko nevyjÌmaje. Rozsah potenci·lnÌ trvalÈ migrace se v pr˘bÏhu poslednÌch t¯Ì let dokonce snÌûil a p¯edstavuje zanedbateln˝ch necel˝ch 8 % z potenci·lnÌch migrant˘ (tj. vöech osob s pozitivnÌm postojem k pr·ci v zahraniËÌ). SniûujÌcÌ se trend trval˝ch (dlouhodob˝ch) potenci·lnÌch migrant˘ do zahraniËÌ m˘ûe demonstrovat i vyööÌ d˘vÏru obËan˘ »R v budoucÌ ekonomickou prosperitu vlastnÌ zemÏ. V nadch·zejÌcÌm obdobÌ bude t¯eba zmapovat pravdÏpodobnost moûnÈho odchodu vysoce kvalifikovan˝ch odbornÌk˘ z »eskÈ republiky do zahraniËÌ. Za rizikovou skupinu lze povaûovat, nejen v EvropÏ û·danÈ poËÌtaËovÈ experty, ale i p¯edstavitele obor˘ s öirok˝m mezin·rodnÌm uplatnÏnÌm (nap¯. lÈka¯i a zdravotnÌ person·l v˘bec, vÏdci, Vä uËitelÈ a dalöÌ specialistÈ), kterÈ jsou v »R dlouhodobÏ p¯ÌjmovÏ podceÚov·ny. Pro »eskou republiku to bude v kaûdÈm p¯ÌpadÏ znamenat negativnÌ jev s rozs·hl˝mi celospoleËensk˝mi d˘sledky, na kterÈ bude nutno d¯Ìve Ëi pozdÏji reagovat. Jana VavreËkov· 220

48 943

6 467

5 587 425 395 752 481 321 455 607 400 531 444 515 261

2 918 865 308 387 338 249 326 445

2 585 305 387 885 272 312 194 230

Hlavní město Praha

Středočeský kraj Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha – východ Praha – západ Příbram Rakovník

Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň – město Plzeň – jih Plzeň – sever Rokycany Tachov

Sňatky

Česká republika

Území

1 874 183 237 688 193 214 169 190

2 001 628 186 276 186 149 233 343

3 837 247 217 560 318 224 355 372 297 413 298 324 212

3 884

32 824

Rozvody

4 934 560 797 1 415 598 690 374 500

5 736 1 639 612 826 660 479 607 913

10 633 827 682 1 474 956 610 915 1 008 810 1 006 887 970 488

10 057

93 685

Živě narození

2 582 244 376 850 305 326 199 282

2 568 769 345 322 273 222 235 402

4 551 366 321 746 372 272 459 412 262 405 336 399 201

4 688

42 304

Potraty

6 208 667 1 044 1 880 770 813 537 497

6 521 1 726 540 988 772 546 766 1 183

13 050 1 086 897 1 693 1 249 800 1 019 1 188 1 073 1 209 915 1 260 661

13 488

111 288

celkem

24 2 2 6 5 5 2 2

20 7 2 4 2 – 2 3

33 3 4 4 5 1 6 3 1 1 4 – 1

25

365

roku

do 1

Zemřelí

10 1 1 3 2 2 1 –

9 1 – 4 1 – 1 2

14 1 – 2 2 – 1 3 1 1 2 – 1

19

221

dnů

do 28

–1 274 –107 –247 –465 –172 –123 –163 3

–785 –87 72 –162 –112 –67 –159 –270

–2 417 –259 –215 –219 –293 –190 –104 –180 –263 –203 –28 –290 –173

–3 431

–17 603

2 013 113 140 –58 663 749 165 241

1 229 607 52 77 40 134 247 72

9 538 431 887 574 556 305 551 802 887 2 015 2 147 67 316

7 074

25 789

přirozený stěhováním

Přírůstek (úbytek)

739 6 –107 –523 491 626 2 244

444 520 124 –85 –72 67 88 –198

7 121 172 672 355 263 115 447 622 624 1 812 2 119 –223 143

3 643

8 186

celkový

4,7 5,2 4,4 5,4 4,0 4,2 4,3 4,5

4,7 4,8 5,2 4,2 4,8 4,8 4,7 4,3

4,9 4,6 5,2 5,0 5,0 4,4 4,8 5,3 4,7 5,3 5,1 4,8 4,8

5,6

4,8

Živě narození Zemřelí

3,4 3,1 2,7 4,2 2,8 2,9 3,7 3,7

3,2 3,5 3,1 3,0 2,6 2,9 3,3 3,3

3,4 2,7 2,8 3,7 3,3 3,1 3,7 3,3 3,5 4,2 3,4 3,0 3,9

3,3

3,2

9,0 9,5 9,1 8,6 8,8 9,4 8,2 9,7

9,2 9,2 10,2 8,9 9,4 9,3 8,7 8,9

9,4 8,9 8,9 9,8 10,0 8,3 9,6 8,8 9,5 10,1 10,1 9,1 9,0

8,7

9,2

11,3 11,3 11,9 11,4 11,3 11,1 11,8 9,7

10,4 9,7 9,0 10,6 11,0 10,6 11,0 11,5

11,5 11,7 11,7 11,3 13,1 10,9 10,7 10,4 12,6 12,2 10,4 11,8 12,2

11,6

10,9

na 1000 obyvatel

Sňatky Rozvody

Pohyb obyvatelstva v České republice v roce 2003 podle krajů a okresů (Movement of population in the Czech Republic in 2003 / regions and districts) Celkový

1,3 0,1 –1,2 –3,2 7,2 8,5 0,0 4,7

0,7 2,9 2,1 –0,9 –1,0 1,3 1,3 –1,9

6,3 1,8 8,8 2,4 2,7 1,6 4,7 5,5 7,3 18,2 24,1 –2,1 2,6

3,1

0,8

přírůstek

4,9 3,6 2,5 4,2 8,4 7,2 5,3 4,0

3,5 4,3 3,3 4,8 3,0 0,0 3,3 3,3

3,1 3,6 5,9 2,7 5,2 1,6 6,6 3,0 1,2 1,0 4,5 0,0 2,0

2,5

3,9

kojenecká

2,0 1,8 1,3 2,1 3,3 2,9 2,7 0,0

1,6 0,6 0,0 4,8 1,5 0,0 1,6 2,2

1,3 1,2 0,0 1,4 2,1 0,0 1,1 3,0 1,2 1,0 2,3 0,0 2,0

1,9

2,4

zenecká

novoro–

Úmrtnost

P¯ehledy

221

222

1 584 440 659 485

3 996 723 525 639 419 483 592 615

2 067 545 399 832 291

2 618 793 361 552 352 560

2 260 435 757 470 598

2 398 405 538

Ústecký kraj Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily

Královéhradecký kraj Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov

Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava

Sňatky

Karlovarský kraj Cheb Karlovy Vary Sokolov

Území

1 252 265 277

1 433 247 548 218 420

1 661 459 233 355 240 374

1 504 451 305 547 201

3 126 515 460 377 278 496 533 467

1 238 380 455 403

Rozvody

4 775 839 1 012

4 645 951 1 404 960 1 330

5 093 1 370 689 1 076 827 1 131

4 045 1 084 827 1 494 640

8 344 1 401 1 262 1 092 884 1 094 1 293 1 318

2 887 846 1 128 913

Živě narození

1 847 345 446

1 714 374 414 428 498

2 371 801 301 474 294 501

2 127 608 462 784 273

4 753 793 715 494 430 668 912 741

1 719 564 608 547

Potraty

5 409 1 019 1 124

5 354 1 164 1 678 1 105 1 407

6 014 1 682 897 1 208 848 1 379

4 460 994 980 1 633 853

9 260 1 475 1 322 1 312 1 023 1 300 1 534 1 294

3 095 891 1 366 838

celkem

14 2 2

16 3 4 6 3

18 6 – 5 2 5

15 6 3 4 2

53 7 10 6 9 7 4 10

24 10 6 8

roku

do 1

Zemřelí

8 1 1

11 1 3 4 3

9 2 – 3 1 3

9 4 2 1 2

34 4 7 5 6 3 3 6

17 7 4 6

dnů

do 28

–634 –180 –112

–709 –213 –274 –145 –77

–921 –312 –208 –132 –21 –248

–415 90 –153 –139 –213

–916 –74 –60 –220 –139 –206 –241 24

–208 –45 –238 75

515 260 214

–339 19 –380 4 18

47 –26 –94 107 28 32

816 30 139 558 89

2 072 177 172 676 206 151 709 –19

237 541 –436 132



–119 80 102

–1 048 –194 –654 –141 –59

–874 –338 –302 –25 7 –216

401 120 –14 419 –124

1 156 103 112 456 67 –55 468 5

29 496 –674 207

celkový

4,6 4,3 5,0

4,5 4,1 4,7 4,6 4,3

4,8 5,0 4,7 4,9 4,5 4,7

4,8 5,1 4,5 5,3 3,9

4,9 5,4 4,2 5,6 4,9 4,1 4,7 5,2

5,2 4,9 5,4 5,2


2,4 2,8 2,6

2,8 2,4 3,4 2,1 3,0

3,0 2,9 3,0 3,2 3,0 3,1

3,5 4,3 3,5 3,5 2,7

3,8 3,9 3,7 3,3 3,2 4,3 4,2 4,0

4,1 4,3 3,8 4,3

9,2 8,9 9,3

9,2 9,1 8,7 9,4 9,6

9,3 8,6 8,9 9,6 10,5 9,4

9,5 10,2 9,4 9,4 8,5

10,2 10,5 10,1 9,5 10,3 9,4 10,2 11,2

9,5 9,5 9,3 9,8

10,5 10,8 10,4

10,6 11,1 10,5 10,8 10,1

11,0 10,6 11,6 10,7 10,7 11,5

10,4 9,4 11,1 10,3 11,4

11,3 11,0 10,6 11,4 11,9 11,1 12,1 11,0

10,2 10,0 11,3 9,0

na 1000 obyvatel

Sňatky Rozvody

Celkový

–0,2 0,8 0,9

–2,1 –1,9 –4,1 –1,4 –0,4

–1,6 –2,1 –3,9 –0,2 0,1 –1,8

0,9 1,1 –0,2 2,6 –1,7

1,4 0,8 0,9 4,0 0,8 –0,5 3,7 0,0

0,1 5,5 –5,6 2,2

přírůstek

2,9 2,4 2,0

3,4 3,2 2,8 6,3 2,3

3,5 4,4 0,0 4,6 2,4 4,4

3,7 5,5 3,6 2,7 3,1

6,4 5,0 7,9 5,5 10,2 6,4 3,1 7,6

8,3 11,8 5,3 8,8

kojenecká

1,7 1,2 1,0

2,4 1,1 2,1 4,2 2,3

1,8 1,5 0,0 2,8 1,2 2,7

2,2 3,7 2,4 0,7 3,1

4,1 2,9 5,5 4,6 6,8 2,7 2,3 4,6

5,9 8,3 3,5 6,6

zenecká

novoro–

Úmrtnost

(pokračování) Demografie, 2004, roË. 46, Ë. 3

323 496 636

5 441 490 2 022 755 555 681 388 550

2 871 189 1 069 498 603 512

2 496 437 626 586 847

5 655 411 1 058 1 171 742 817 1 456

Jihomoravský kraj Blansko Brno – město Brno – venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

Olomoucký kraj Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk

Zlínský kraj Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

Moravskoslezský kraj Bruntál Frýdek – Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava – město

Sňatky

Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

Území

4 350 386 584 1 052 470 398 1 460

1 584 326 358 350 550

1 887 174 700 265 408 340

3 193 300 1 214 396 309 385 252 337

157 305 248

Rozvody

11 552 951 2 054 2 360 1 527 1 650 3 010

5 147 878 1 263 1 291 1 715

5 830 375 2 091 1 001 1 212 1 151

10 007 974 3 367 1 498 1 034 1 281 771 1 082

638 1 122 1 164

Živě narození

4 885 462 788 1 178 482 656 1 319

2 023 377 439 537 670

2 323 152 773 414 507 477

4 153 354 1 458 504 486 564 319 468

275 415 366

Potraty

13 389 1 068 2 448 2 922 1 670 1 888 3 393

6 345 1 245 1 608 1 523 1 969

6 614 405 2 233 1 303 1 392 1 281

12 081 1 121 4 117 1 798 1 300 1 603 971 1 171

836 1 224 1 206

celkem

48 4 8 8 4 11 13

19 5 1 8 5

19 2 8 3 5 1

37 4 9 5 5 8 1 5

– 3 7

roku

do 1

Zemřelí

29 4 2 4 3 9 7

13 5 1 5 2

12 2 4 2 4 –

27 3 7 3 2 7 1 4

– 2 4

dnů

do 28

–1 837 –117 –394 –562 –143 –238 –383

–1 198 –367 –345 –232 –254

–784 –30 –142 –302 –180 –130

–2 074 –147 –750 –300 –266 –322 –200 –89

–198 –102 –42

–546 –256 665 –359 –7 42 –631

–66 291 239 –115 –481

347 –73 319 217 –116 –

2 852 329 –196 2 284 74 –196 415 142

140 –45 –54



–2 383 –373 271 –921 –150 –196 –1 014

–1 264 –76 –106 –347 –735

–437 –103 177 –85 –296 –130

778 182 –946 1 984 –192 –518 215 53

–58 –147 –96

celkový

4,5 3,9 4,7 4,2 4,7 4,5 4,6

4,2 4,1 4,3 4,0 4,4

4,5 4,5 4,8 4,5 4,5 4,1

4,9 4,6 5,5 4,7 4,5 4,3 4,5 4,8

4,4 4,2 5,1


3,4 3,7 2,6 3,8 2,9 2,2 4,7

2,7 3,0 2,5 2,4 2,8

3,0 4,1 3,1 2,4 3,0 2,7

2,8 2,8 3,3 2,4 2,5 2,4 2,9 3,0

2,2 2,6 2,0

9,2 9,1 9,1 8,5 9,6 9,1 9,6

8,7 8,1 8,8 8,8 8,8

9,2 8,9 9,3 9,1 9,0 9,2

8,9 9,1 9,1 9,2 8,4 8,1 8,9 9,5

8,8 9,6 9,3

10,6 10,2 10,8 10,6 10,5 10,5 10,8

10,7 11,5 11,2 10,4 10,1

10,4 9,6 10,0 11,9 10,3 10,2

10,8 10,4 11,1 11,1 10,6 10,1 11,2 10,3

11,5 10,5 9,6

na 1000 obyvatel

Sňatky Rozvody

Celkový

–1,9 –3,6 1,2 –3,3 –0,9 –1,1 –3,2

–2,1 –0,7 –0,7 –2,4 –3,8

–0,7 –2,4 0,8 –0,8 –2,2 –1,0

0,7 1,7 –2,6 12,2 –1,6 –3,3 2,5 0,5

–0,8 –1,3 –0,8

přírůstek

4,2 4,2 3,9 3,4 2,6 6,7 4,3

3,7 5,7 0,8 6,2 2,9

3,3 5,3 3,8 3,0 4,1 0,9

3,7 4,1 2,7 3,3 4,8 6,2 1,3 4,6

0,0 2,7 6,0

kojenecká

2,5 4,2 1,0 1,7 2,0 5,5 2,3

2,5 5,7 0,8 3,9 1,2

2,1 5,3 1,9 2,0 3,3 0,0

2,7 3,1 2,1 2,0 1,9 5,5 1,3 3,7

0,0 1,8 3,4

zenecká

novoro–

Úmrtnost

(dokončení)

P¯ehledy

223

224

Střední stav obyvatel

1 161 851 369 715 313 568 164 214 101 328 97 564 95 582 95 377 94 204 89 390 85 084 79 477 70 106 67 936 63 900 60 458 60 404 52 113 52 022 51 168 50 359 50 093 47 569 47 457 44 829 43 406 38 914 38 877 38 467 36 359 35 405 35 358 34 435

Název města

Praha Brno Ostrava Plzeň Olomouc Liberec České Budějovice Hradec Králové Ústí nad Labem Pardubice Havířov Zlín Kladno Most Karviná Opava Frýdek–Místek Děčín Karlovy Vary Teplice Chomutov Jihlava Prostějov Přerov Jablonec nad Nisou Mladá Boleslav Česká Lípa Třebíč Třinec Tábor Znojmo Příbram Orlová

6 467 2 022 1 456 885 534 528 484 509 495 428 354 367 365 289 301 271 314 303 319 262 236 272 241 241 218 256 232 171 185 174 178 185 155

Sňatky 3 884 1 214 1 460 688 375 361 383 319 432 318 357 287 304 306 266 175 211 243 222 233 204 160 163 170 184 195 221 142 112 147 130 135 152

Živě narození 10 057 3 367 3 010 1 415 895 911 838 802 1 057 755 676 686 700 614 569 548 605 584 423 515 484 455 414 377 453 397 431 350 314 336 331 319 310

Rozvody 4 688 1 458 1 319 850 380 489 467 558 636 244 347 299 396 345 354 299 292 312 219 398 273 256 204 176 253 190 236 179 145 178 196 140 152

Potraty 13 488 4 117 3 393 1 880 992 969 895 933 1 052 942 815 840 732 687 707 610 548 558 645 582 494 518 607 407 461 394 311 318 421 369 352 365 279

celkem


25 9 13 6 4 2 4 4 8 2 1 – 2 7 2 3 4 2 2 2 3 1 – 1 1 2 2 1 1 1 4 – 1

–3 431 –750 –383 –465 –97 –58 –57 –131 5 –187 –139 –154 –32 –73 –138 –62 57 26 –222 –67 –10 –63 –193 –30 –8 3 120 32 –107 –33 –21 –46 31

7 074 –196 –631 –58 –259 151 –684 –429 –444 –797 –218 –510 –293 –50 –331 –417 –370 –123 –330 140 –253 –11 –111 –241 –105 137 –312 –210 –8 –163 –251 –211 –237

do 1 roku přirozený stěhováním

Zemřelí

3 643 –946 –1 014 –523 –356 93 –741 –560 –439 –984 –357 –664 –325 –123 –469 –479 –313 –97 –552 73 –263 –74 –304 –271 –113 140 –192 –178 –115 –196 –272 –257 –206

celkový 5,6 5,5 4,6 5,4 5,3 5,4 5,1 5,3 5,3 4,8 4,2 4,6 5,2 4,3 4,7 4,5 5,2 5,8 6,1 5,1 4,7 5,4 5,1 5,1 4,9 5,9 6,0 4,4 4,8 4,8 5,0 5,2 4,5

Sňatky

3,3 3,3 4,7 4,2 3,7 3,7 4,0 3,3 4,6 3,6 4,2 3,6 4,3 4,5 4,2 2,9 3,5 4,7 4,3 4,6 4,1 3,2 3,4 3,6 4,1 4,5 5,7 3,7 2,9 4,0 3,7 3,8 4,4

Rozvody

8,7 9,1 9,6 8,6 8,8 9,3 8,8 8,4 11,2 8,4 7,9 8,6 10,0 9,0 8,9 9,1 10,0 11,2 8,1 10,1 9,6 9,1 8,7 7,9 10,1 9,1 11,1 9,0 8,2 9,2 9,3 9,0 9,0

11,6 11,1 10,8 11,4 9,8 9,9 9,4 9,8 11,2 10,5 9,6 10,6 10,4 10,1 11,1 10,1 9,1 10,7 12,4 11,4 9,8 10,3 12,8 8,6 10,3 9,1 8,0 8,2 10,9 10,1 9,9 10,3 8,1

Živě Zemřelí narození na 1000 obyvatel

Pohyb obyvatelstva ve městech nad 20 000 obyvatel v roce 2003 (Movement of population in the Czech Republic in towns with population above 20 thous. in 2003)

3,1 –2,6 –3,2 –3,2 –3,5 1,0 –7,8 –5,9 –4,7 –11,0 –4,2 –8,4 –4,6 –1,8 –7,3 –7,9 –5,2 –1,9 –10,6 1,4 –5,2 –1,5 –6,4 –5,7 –2,5 3,2 –4,9 –4,6 –3,0 –5,4 –7,7 –7,3 –6,0

Celkový přírůstek 2,5 2,7 4,3 4,2 4,5 2,2 4,8 5,0 7,6 2,6 1,5 0,0 2,9 11,4 3,5 5,5 6,6 3,4 4,7 3,9 6,2 2,2 0,0 2,7 2,2 5,0 4,6 2,9 3,2 3,0 12,1 0,0 3,2

Kojenecká úmrtnost


Cheb Trutnov Kolín Písek Kroměříž Šumperk Vsetín Valašské Meziříčí Litvínov Nový Jičín Hodonín Uherské Hradiště Český Těšín Břeclav Krnov Sokolov Litoměřice Havlíčkův Brod Žďár nad Sázavou Chrudim Strakonice Kopřivnice Bohumín Klatovy Jindřichův Hradec Vyškov Kutná Hora Náchod Jirkov Blansko

Název města

33 256 31 487 29 822 29 764 29 079 28 871 28 655 27 496 27 077 26 616 26 475 26 468 26 173 25 930 25 618 24 923 24 572 24 321 24 072 23 742 23 582 23 429 23 119 22 888 22 765 22 258 21 272 21 257 20 993 20 393

Střední stav obyvatel

170 172 163 138 112 121 136 111 106 118 122 119 113 121 103 123 138 97 116 111 119 117 97 107 113 97 102 115 94 103

Sňatky 147 117 120 90 106 91 106 77 111 94 108 97 93 99 87 128 110 92 58 87 99 93 77 75 85 88 76 86 82 80

Živě narození 323 309 291 292 222 231 274 262 239 279 204 261 258 213 249 242 228 208 208 196 228 217 201 200 232 171 199 187 258 161

Rozvody 257 146 135 152 129 129 159 124 130 115 114 107 92 132 109 152 128 110 91 102 102 59 96 124 81 83 91 140 153 82

Potraty 288 319 345 301 349 321 251 279 346 306 263 249 242 299 325 225 239 252 192 203 215 178 306 226 241 221 210 214 239 201

celkem


3 1 1 1 2 – 1 2 – 1 – – – 1 3 4 3 – 2 1 – – 3 1 – – 1 – 4 –

35 –10 –54 –9 –127 –90 23 –17 –107 –27 –59 12 16 –86 –76 17 –11 –44 16 –7 13 39 –105 –26 –9 –50 –11 –27 19 –40

15 –180 –73 –40 73 –215 –179 –22 –7 –67 –171 –118 –41 –109 –31 –115 –108 80 –14 –171 20 –136 64 25 26 –7 –30 –69 181 49

do 1 roku přirozený stěhováním

Zemřelí

50 –190 –127 –49 –54 –305 –156 –39 –114 –94 –230 –106 –25 –195 –107 –98 –119 36 2 –178 33 –97 –41 –1 17 –57 –41 –96 200 9

celkový 5,1 5,5 5,5 4,6 3,9 4,2 4,7 4,0 3,9 4,4 4,6 4,5 4,3 4,7 4,0 4,9 5,6 4,0 4,8 4,7 5,0 5,0 4,2 4,7 5,0 4,4 4,8 5,4 4,5 5,1

Sňatky

4,4 3,7 4,0 3,0 3,6 3,2 3,7 2,8 4,1 3,5 4,1 3,7 3,6 3,8 3,4 5,1 4,5 3,8 2,4 3,7 4,2 4,0 3,3 3,3 3,7 4,0 3,6 4,0 3,9 3,9

9,7 9,8 9,8 9,8 7,6 8,0 9,6 9,5 8,8 10,5 7,7 9,9 9,9 8,2 9,7 9,7 9,3 8,6 8,6 8,3 9,7 9,3 8,7 8,7 10,2 7,7 9,4 8,8 12,3 7,9

8,7 10,1 11,6 10,1 12,0 11,1 8,8 10,1 12,8 11,5 9,9 9,4 9,2 11,5 12,7 9,0 9,7 10,4 8,0 8,6 9,1 7,6 13,2 9,9 10,6 9,9 9,9 10,1 11,4 9,9

Živě Zemřelí narození na 1000 obyvatel

Rozvody

9,3 3,2 3,4 3,4 9,0 0,0 3,6 7,6 0,0 3,6 0,0 0,0 0,0 4,7 12,0 16,5 13,2 0,0 9,6 5,1 0,0 0,0 14,9 5,0 0,0 0,0 5,0 0,0 15,5 0,0

Kojenecká úmrtnost

Miroslav Šimek

1,5 –6,0 –4,3 –1,6 –1,9 –10,6 –5,4 –1,4 –4,2 –3,5 –8,7 –4,0 –1,0 –7,5 –4,2 –3,9 –4,8 1,5 0,1 –7,5 1,4 –4,1 –1,8 0,0 0,7 –2,6 –1,9 –4,5 9,5 0,4

Celkový přírůstek

(dokončení)

P¯ehledy

225


Bibliografie Fertility and Family Surveys in Countries of the ECE Region. Standard Country Report: Austria. Geneva: New York ñ United Nations, 1998. Tato zpr·va je jiû osmou v ¯adÏ publikacÌ FFS (Fertility and Family Surveys in Countries of the ECE Region) vydan˝ch Ekonomickou komisÌ pro Evropu (Economic Commission for Europe) v souvislosti s v˝zkumn˝m projektem uspo¯·dan˝m organizacÌ Population Activitis Unit. Na zaË·tku tÈto zpr·vy jsou pod·ny z·kladnÌ informace, struËn˝ p¯ehled o ekonomick˝ch trendech (v˝voj zamÏstnanosti v jednotliv˝ch sektorech n·rodnÌho hospod·¯stvÌ), ale takÈ o trendech soci·lnÌch a kulturnÌch v Rakousku. DalöÌ Ë·st zpr·vy je vÏnov·na demografick˝m trend˘m (plodnosti, manûelstvÌ, nesezdanÈmu souûitÌ, ˙mrtnosti, populaËnÌ struktu¯e a populaËnÌ politice) sledovan˝m od pov·leËnÈho obdobÌ Rakouska aû do souËasnosti. Pozornost je vÏnov·na i skladbÏ dom·cnostÌ, procesu vytv·¯enÌ a rozpadu partnerstvÌ, omezov·nÌ plodnosti, vzdÏlanosti ûen a jejich vztah k rodinn˝m povinnostem. Vöechny v˝sledky jsou klasifikov·ny podle pohlavÌ a roku narozenÌ respondenta, stejnÏ jako v ostatnÌch FFS Standard Country Report. Na z·vÏr je uveden technick˝ popis metodiky zÌskan˝ch dat. krn Fertility and Family Surveys in Countries of the ECE Region ñ Standard Country Report ñ Spain. Geneva: New York ñ UNECE, UNPF, 1999. Publikace prezentuje v˝sledky öet¯enÌ z roku 1995, jehoû cÌlem bylo zÌskat detailnÌ a mezin·rodnÏ porovnateln· data, vedoucÌ k lepöÌmu porozumÏnÌ souËasn˝m trend˘m, kterÈ ovlivÚujÌ reprodukËnÌ chov·nÌ öpanÏlskÈ populace. D˘raz byl kladen na ot·zky t˝kajÌcÌ se partnersk˝ch vztah˘, v˝chovy dÏtÌ, antikoncepËnÌch metod, ˙rovnÏ vzdÏl·nÌ a vlivu zamÏstnanosti ûen na v˝voj porodnosti. Studie upozorÚuje na dva rozpoluplnÈ proudy, jeû utv·¯ejÌ vzorce chov·nÌ. Na jednÈ stranÏ probÌhajÌ ve äpanÏlsku stejnÈ demografickÈ procesy jako v ostatnÌch modernÌch z·padoevropsk˝ch zemÌ. MÌry sÚateËnosti, posun vÏku p¯i narozenÌ prvnÌho dÌtÏte a mÌry porodnosti pat¯Ì k nejniûöÌm v EvropÏ. Na stranÏ druhÈ je zde st·le v˝razn˝ vliv tradiËnÌch hodnot a mÌry zastoupenÌ nemanûelsk˝ch souûitÌ, rozvod˘, rodin pouze s jednÌm rodiËem a bezdÏtnosti z˘st·vajÌ, ve srovn·nÌ s ostatnÌmi evropsk˝mi zemÏmi na velmi nÌzkÈ ˙rovni. Pr·ce je rozdÏlena do nÏkolika kapitol analyzujÌcÌch jednotlivÈ faktory. PrvnÌ Ë·st je zamÏ¯ena na ekonomickÈ a socio-kulturnÌ faktory jako vliv HDP, 226

nezamÏstnanost, vzdÏl·nÌ a ˙roveÚ bydlenÌ. DalöÌ kapitola se zamÏ¯uje na rozbor populaËnÌch trend˘ jako porodnost, sÚateËnost a rozvodovost, ˙mrtnost a rodinn· populaËnÌ politika. Ve t¯etÌ kapitole jsou prezentov·ny vlastnÌ v˝sledky v˝zkumu, mezi nÏû pat¯Ì zkoum·nÌ vlivu rodiËovstvÌ na zakl·d·nÌ nov˝ch dom·cnostÌ, formov·nÌ partnersk˝ch vztah˘ a rozchody, regulace porodnosti, preference a hodnotovÈ ûeb¯ÌËky a vzdÏl·nÌ a zamÏstnanost ûen. PoslednÌ rozs·hl· kapitola obsahuje v˝chozÌ statistick· data pro uvedenÈ hypotÈzy. äIM SHNEIDMAN, E. Krizov· intervence. Praha: Port·l, 2003. Sebevraûda je tÏûk· a ohroûujÌcÌ pr·vÏ pro svou nesrozumitelnostÌ. VÏtöinou je opravdu tÈmÏ¯ nemoûnÈ pochopit, kudy se ubÌral vnit¯nÌ proces ËlovÏka, kter˝ sv˘j ûivot svou vlastnÌ rukou skonËil. P¯edevöÌm je nutnÈ zbavit se p¯edsudk˘ a m˝t˘ o sebevraûd·ch, zejmÈna toho, ûe je to z·leûitost slab˝ch, slaboösk˝ch, patologick˝ch, duöevnÏ nemocn˝ch, nÏËÌm poznamenan˝ch a divn˝ch jedinc˘. Americk˝ suicidolog E. Shneidman vystopoval na z·kladÏ mnohaletÈ zkuöenosti v pr·ci se sebevrahy deset spoleËn˝ch charakteristik sebevraûd. Znalost sebevraûednÈho terÈnu ñ jako nejefektivnÏjöÌ prevence sebevraûd ñ je mimo odbornÌk˘ d˘leûit· takÈ pro laickou ve¯ejnost. Jak tedy vypad· psychologick· mapa tohoto nebezpeËnÈho ˙zemÌ. 1. Nesnesiteln· psychick· bolest Nikdo se nedopouötÌ sebevraûdy z rozmaru. éivot je ohroûov·n bolestÌ a pr·vÏ bolest je to, p¯ed ËÌm ËlovÏk hled· ˙niku. 2. FrustrovanÈ psychickÈ pot¯eby Pot¯eba bezpeËÌ, ˙spÏchu, d˘vÏry a p¯·telstvÌ tvo¯Ì znaËnou Ë·st mapy naöeho vnit¯nÌho ûivota. I kdyû nastane mnoho zbyteËn˝ch ˙mrtÌ, z tohoto hlediska nedoch·zÌ ke zbyteËn˝m sebevraûd·m. Jsou-li rozpozn·ny a dosycov·ny tyto psychickÈ pot¯eby, k sebevraûdÏ nedojde. 3. Snaha vyprostit se Sebevraûda nenÌ n·hodn·, vûdycky m· svou pointu a sv˘j smysl. Je to zp˘sob, jak se zbavit problÈmu, jak uniknout nesnesitelnÈ situaci, krizi. 4. Snaha zbavit se vÏdomÌ UkonËit vÏdomÌ, zastavit uvÏdomov·nÌ si bolestnÈ existence, vypnout vypÌnaË ûivota, to je cÌlem sebevraûdy. 5. Bezmoc a skleslost Stud, vina, ztr·ta v˝konnosti, zklam·nÌ ze vztah˘ a ¯ada dalöÌch pocit˘ mnohdy vypadajÌ jako ta ÑskuteËn·ì p¯ÌËina sebevraûdy. Ale pod tÌm

Bibliografie

vöÌm se skr˝vajÌ pocity slabosti a nemohoucnosti, kterÈ spolu s bolestÌ vedou k p¯esvÏdËenÌ, ûe nic kromÏ sebevraûdy udÏlat nejde. 6. Z˙ûenÈ moûnosti Suicid·lnÌ jedinci p¯est·vajÌ br·t v ˙vahu rozmanitÈ moûnosti ¯eöenÌ sv˝ch problÈm˘ a zaËÌnajÌ se pohybovat pouze mezi dvÏma krajnÌmi alternativami: absolutnÌ vy¯eöenÌ, nebo absolutnÌ skonËenÌ. 7. Ambivalence (vnit¯nÌ rozpolcenost) Ty jsou zcela norm·lnÌ. My vöichni m˘ûeme cÌtit souËasnÏ l·sku i nen·vist ke sv˝m rodiË˘m, partner˘m, dÏtem, v˘Ëi sobÏ sam˝m, ale pro sebevraha ambivalence znamen· ûivot i smrt. »lovÏk si pod¯Ìzne hrdlo a z·roveÚ vol· o pomoc, obojÌ je opravdovÈ. 8. SdÏlov·nÌ svÈho z·mÏru Okolo 80 % lidÌ odhodl·vajÌcÌch se k sebevraûdÏ ¯ekne nebo naznaËÌ nÏkomu ze svÈho okolÌ sv˘j z·mÏr zabÌt se. DajÌ najevo svou bezmoc, doufajÌ v pomoc, v z·chranu. 9. ⁄niky Odchody z domova, opouötÏnÌ zamÏstn·nÌ, rozchody s partnery, to vöechno jsou ˙niky, ale sebevraûda je ˙nik koneËn˝, je to nekompromisnÌ pl·n, ˙nik jednou provûdy. 10. CeloûivotnÌ modely zvl·d·nÌ P¯i identifikaci potenci·lnÌho sebevraha se m˘ûeme op¯Ìt o tendenci k z·chvat˘m rozruöenÌ, o sklon k uzav¯enosti a k proûÌv·nÌ psychickÈ bolesti, ale takÈ o myölenÌ ÑbuÔ, aneboì. B˝vajÌ to odchody ze zamÏstn·nÌ spÌöe neû propuötÏnÌ, ˙niky z manûelstvÌ spÌöe neû rozvod. Jsou to zp˘soby ¯eöenÌ ostr˝m ¯ezem. Podle profesora Shneidmana û·dn· z uveden˝ch deseti charakteristik nenÌ smrteln· sama o sobÏ, avöak dohromady tvo¯Ì zk·zonosnou kombinaci. V tomto stavu pak ËlovÏk vidÌ ztr·tu ûivota, konec, ˙nik do jinÈho svÏta jako p¯ijatelnÏjöÌ moûnost neû tr˝zeÚ z nenaplnÏnÌ tÈ konkrÈtnÌ pot¯eby, o kterou jde. Bohumil Tesa¯Ìk Fertility and Family Surveys in Countries of the ECE Region. Country Report ñ Denmark. New York and Geneva: United Nations, 2001. Zpr·va je dalöÌ v ¯adÏ publikacÌ FFS vyd·van˝ch Ekonomickou komisÌ pro Evropu. Obsahuje z·kladnÌ demografickÈ ˙daje o D·nsku, ekonomickÈ, soci·lnÌ a kulturnÌ trendy jeho souËasnÈho v˝voje. Zab˝v· se populaËnÌ strukturou, ˙mrtnostÌ, porodnostÌ, sÚateËnostÌ, rozvodovostÌ, celkovou populaËnÌ politikou, zamÏstnanostÌ, vzdÏl·nÌm a n·rodnostnÌm sloûenÌm zemÏ. StÏûejnÌ Ë·st pr·ce se ale vztahuje k plodnosti, jejÌû data jsou po¯Ìzena z D·nskÈho centra pro demografick˝ v˝zkum (Danish Centre for Demographic Research) a jsou zaloûen· na ˙dajÌch o plodnosti ûen a p·r˘ (Fertility of Woman and Couples Data ñ FWCD).

ZajÌmavÈ je konstatov·nÌ o v˝raznÈ zmÏnÏ rodiny. Faktick· manûelstvÌ jsou Ëast· i mezi p·ry, kterÈ majÌ dÏti. Velice m·lo mlad˝ch lidÌ vstupuje hned do manûelstvÌ. Ke sÚatku u nich doch·zÌ pozdÏji a u takov˝ch vztah˘ b˝v· manûelstvÌ stabilnÏjöÌ. tdr ILLIFFE, JOHN. Afrika a AfriËanÈ. DÏjiny kontinentu. Praha: Vyöehrad, 2001. Publikace je p¯ekladem anglickÈho origin·lu Africans, The History of a Continent nakladatelstvÌ Cambridge University Press z roku 1996, po¯Ìzen˝m Luboöem Krop·Ëkem. Autor p¯i popisu dÏjin ÑËernÈho kontinentuì postupuje chronologicky od evoluce lidstva ve v˝chodnÌ a jiûnÌ Africe, p¯es diferenciaci jednotliv˝ch etnik a kmen˘, zemÏdÏlsk˝ch a pasteveck˝ch komunit aû ke spoleËenstvÌm vyuûÌvajÌcÌm kov. PotÈ n·sleduje obdobÌ öÌ¯enÌ k¯esùanstvÌ a isl·mu souvisejÌcÌ s kolonizacÌ, obchodu s otroky a jeho dopadu na africkou spoleËnost. V dalöÌch kapitol·ch upozorÚuje na znaËnou region·lnÌ rozmanitost kontinentu. Popisuje rozdÏlov·nÌ Afriky mezi koloni·lnÌmi mocnostmi v 19. a poË·tku 20. stoletÌ, vöÌm· si p¯emÏn v rozdÏlenÌ a fungov·nÌ koloniÌ v 1. polovinÏ 20. stoletÌ a problÈm˘ nez·vislÈ Afriky. Publikace je takÈ cenn· z demografickÈho hlediska ñ nabÌzÌ p¯ehled demografickÈho v˝voje kontinentu. TÈmÏ¯ vöechny kapitoly obsahujÌ pas·ûe o demografickÈ situaci v tÈ kterÈ popisovanÈ dobÏ a anal˝zu jejich p¯ÌËin a d˘sledk˘. ZajÌmavÈ jsou Ë·sti nabÌzejÌcÌ pohled do kuchynÏ africkÈ rodiny, sm˝ölenÌ a jedn·nÌ lidÌ. Autor dÏjiny Afriky vidÌ v celosvÏtov˝ch souvislostech. Z·jemci o danou problematiku ocenÌ anotovanou bibliografii a rejst¯Ìk. Stanislav Straka MASAÿÕK, HUBERT. V promÏn·ch Evropy. PamÏti ËeskoslovenskÈho diplomata. Praha: Paseka, 2003, 392 s., 16 obr. p¯Ìloh. PamÏti dr. Huberta Masa¯Ìka (1896ñ1982) p¯edstavitele meziv·leËnÈ ËeskoslovenskÈ diplomacie a jednoho z p¯edstavitel˘ dom·cÌho odboje za nÏmeckÈ okupace jsou svÏdectvÌm o ËeskoslovenskÈ zahraniËnÌ politice 1918ñ1939 a zaË·tk˘ organizovanÈho dom·cÌho odboje vedenÈho gener·lem A. Eli·öem, doc. J. Havelkou a dr. H. Masa¯Ìkem aû do jejich zatËenÌ v ¯Ìjnu 1941. PamÏti p¯in·öejÌ novÈ a zasvÏcenÈ pohledy na Ës. zahraniËnÌ politiku v meziv·leËnÈ dobÏ, profily v˝znamn˝ch Ës. politik˘ a kritickÈ zhodnocenÌ jejich p˘sobenÌ, vËetnÏ povahov˝ch rys˘ a z toho vypl˝vajÌcÌch jejich rozhodov·nÌ a skutk˘. Kritick˝ pohled je vÏnov·n E. Beneöovi, kter˝ byl sice dom·cÌm odbojem povaûov·n jednoznaËnÏ za p¯edstavitele ËeskoslovenskÈ rezistence v zahraniËÌ, ale Ëasto zasahoval do 227


dom·cÌho dÏnÌ nezodpovÏdnÏ, jako nap¯. mÏnÌcÌm se stanoviskem k nutnosti rezignace dr. E. H·chy a protektor·tnÌ vl·dy, v˝zv·m k brannÈmu odboji v nejnevhodnÏjöÌch okamûicÌch apod. Kriticky je hodnocena Ëinnost M. Hodûi jako p¯edsedy vl·dy v mnichovsk˝ch t˝dnech, ot¯esn· politika R. Berana a agr·rnÌk˘ p¯i spolupr·ci a henleinovci. OsobnÌ styk s protektorem K. von Neurathem a K. H. Frankem umoûnil podat jejich osobnÌ a politickÈ charakteristiky. K. H. Frank byl dom·cÌm navrhovatelem likvidace ËeskÈho n·roda a nikdy se tÌm netajil. PamÏti umoûÚujÌ Ëten·¯i udÏlat si nov˝ n·zor na nejv˝znamnÏjöÌ Ës. politiky, ale takÈ na Chamberlaina, Daladiera, Mussoliniho a Hitlera na z·kladÏ podrobn˝ch charakteristik Masa¯Ìkov˝ch. V˝znamn· Ë·st pamÏtÌ je pochopitelnÏ vÏnov·na jeho spolupr·ci s gen. Eli·öem a doc. Havelkou. Tito t¯i politici si vzali za ˙kol zachraÚovat ñ v plnÈ dohodÏ se zahraniËnÌm odbojem ñ zdraûovacÌ politikou z·mÏry okupaËnÌ moci. V prvnÌch letech mÏli i podporu prezidenta H·chy, kter˝ vöak postupnÏ propadal fyzicky a psychicky d˘sledk˘m procesu senility. H. Masa¯Ìk byl po v·lce souzen z podnÏtu E. Beneöe, kter˝ ho nen·vidÏl pro jeho Ëast· negativnÌ stanoviska k Beneöov˝m rozhodnutÌm, N·rodnÌm soudem, ale v roce 1946 byl nejen plnÏ rehabilitov·n, ale i mor·lnÏ vyznamen·n. PamÏti mÏly b˝t vyd·ny jiû v roce 1970. Z d˘vod˘ sovÏtskÈ okupace k tomu p¯irozenÏ nemohlo dojÌt a tak Ëekaly na svÈ vyd·nÌ aû do souËasnÈ doby. PamÏti povaûuji za mimo¯·dnÏ cenn˝ p¯ÌspÏvek k hluböÌmu pozn·nÌ ËeskoslovenskÈ zahraniËnÌ a vnit¯nÌ politiky nejen let 1918ñ1939, ale protoûe autor svÈ pamÏti mÌsty aktualizoval i dÏnÌm souËasn˝m, i za moûnost srovn·vacÌch v˝chodisek meziv·leËnÈ i souËasnÈ politiky naöeho st·tu. VladimÌr Srb NIESSEN, JAN. Rozmanitost a soudrûnost: novÈ ˙koly v oblasti integrace imigrant˘ a menöin. Praha: Ministerstvo vnitra »R (ve spolupr·ci s Radou Evropy), 2000, 116 s. Zpr·va, zab˝vajÌcÌ se problematikou imigrant˘ a menöim, je v˝sledkem konzultacÌ uvnit¯ Rady Evropy a je urËena p¯edevöÌm vl·d·m, i kdyû autor vÏ¯Ì, ûe podnÌtÌ öiröÌ debatu nap¯. i nevl·dnÌch organizacÌ. V p¯edmluvÏ oslovuje Ëten·¯e tehdy jeötÏ prezident V·clav Havel a v ˙vodu gener·lnÌ tajemnÌk Rady Evropy Walter Schwimmer. V prvnÌ kapitole je nastÌnÏn problÈm ñ evropskÈ dÏjiny podle Niessena svÏdËÌ o tom, ûe mÌr a stabilitu mezi komunitami nelze povaûovat za samoz¯ejmost. Rovnost a odmÌt·nÌ diskriminace jsou sice zakotveny v n·rodnÌch a mezin·rodnÌch z·konech, ale nesn·öenlivost vede k poruöov·nÌ z·kon˘ a k ˙tlaku tÏch, kte¯Ì jsou vnÌm·ni jako odliönÌ. P¯itom pro Evropu je charakteristick· glob·lnÌ v˝mÏna lidÌ a jejich kultur. V druhÈ kapitole se 228

autor zab˝v· hranicemi Evropy ñ nenÌ totiû vûdy snadnÈ je p¯esnÏ urËit. Jsou tady takÈ naËrtnuty hlavnÌ soci·lnÌ, ekonomickÈ, politickÈ a kulturnÌ trendy a souËasnÈ migraËnÌ pohyby. T¯etÌ kapitola shrnuje v˝voj politick˝ch debat o spoleËenskÈ integraci imigrant˘ a menöin a zkoum· novÈ orientace migraËnÌ politiky. V dalöÌ kapitole jsou formulov·ny strategickÈ cÌle Ëlensk˝ch st·t˘ Rady Evropy a p¯Ìstupy, s jejichû pomocÌ lze cÌl˘ dos·hnout. Mezi tyto p¯Ìstupy pat¯Ì koordinace politiky v˘Ëi imigrant˘m a menöin·m, ¯ÌzenÌ migrace a zaËlenÏnÌ problematiky migrace a menöin do mezin·rodnÌch vztah˘. V p·tÈ kapitole je vyzdvihov·na d˘leûitost mezivl·dnÌ spolupr·ce v r·mci Rady Evropy a EvropskÈ unie a autor se zab˝v· pr·vnÌmi n·stroji pro danou problematiku. V öestÈ kapitole je probÌr·na ˙loha r˘zn˝ch Ël·nk˘ vl·dnÌ moci, st·tnÌch ˙¯ad˘ a nevl·dnÌch organizacÌ (politickÈ strany, soukrom˝ sektor, odbory, cÌrkve, umÏlci apod.). V sedmÈ kapitole jsou uv·dÏny p¯Ìklady vl·dnÌ a nevl·dnÌ politiky a praxe v oblasti spoleËensko-ekonomickÈ integrace a kulturnÌ rozmanitosti. Zde se vych·zÌ z praktick˝ch zkuöenosti Ëlensk˝ch zemÌ. Osm· kapitola se zab˝v· monitorov·nÌm a mÏ¯enÌm v˝sledk˘ danÈ politiky. V p¯Ìloh·ch jsou uv·dÏny statistickÈ ˙daje o migraci a seznam souvisejÌcÌch publikacÌ, kterÈ vydala Rada Evropy. JKL MUELLER, URLICH ñ HEINZEL-GUTENBRUNNER, MONIKA. Krankenheit und Beschwerden (subjektive Gesundheit) unter Bewertung der eigenen Gesundheit. Materiallen zur Bevˆlkerungswissenschaft, heft 102c, Wiesbaden: BiB, 2001, 224 s. Jde o jednu publikaci z ¯ady studiÌ vyd·van˝ch Spolkov˝m institutem pro populaËnÌ v˝zkum. Pr·ce se zab˝v· z·vislostÌ mezi ûivotnÌm stylem, podmÌnkami ûivota a zdravotnÌm stavem obyvatelstva. Na zaË·tku se auto¯i zab˝vajÌ ot·zkou zdravÌ a nemocnosti. UpozorÚujÌ nap¯. na to, ûe nemoc nenÌ jen v˝sledkem p¯ÌËin objektivnÌch (funkËnÌch) poökozenÌ, ale i subjektivnÌch (nap¯. tr·penÌ, zdravÌ). D·le se zab˝vajÌ faktory, kterÈ ovlivÚujÌ zdravotnÌ stav a dÈlku ûivota (finanËnÌ p¯Ìjmy, bydliötÏ, soci·lnÌ jistoty, ûivotnÌ styl, mÌra zneËiötÏnÌ ûivotnÌho prost¯edÌ, nezamÏstnanost apod.) a uv·dÏjÌ nÏkterÈ moûnÈ zp˘soby mÏ¯enÌ zdravotnÌho stavu. Druhou, hlavnÌ Ë·st knihy tvo¯Ì v˝sledky öet¯enÌ z·vislosti subjektivnÌho zdravotnÌho stavu obyvatelstva na r˘zn˝ch faktorech (nap¯. pohlavÌ, vzdÏl·nÌ, rodinn˝ stav, styl ûivota, druh zamÏstn·nÌ apod.). Datovou z·kladnu tvo¯ily ˙daje za osoby, kterÈ se podrobily öet¯enÌ na tÈma éivot + zdravÌ v NÏmecku 1984/86 (v˝zkum pouze v SRN), pop¯ÌpadÏ 1991/92 (öet¯enÌ v NDR) a v roce 1998 byly Spolkov˝m institutem t·z·ny znovu. CÌlem bylo zachycenÌ zmÏn mezi lety obou v˝zkum˘. EP

revue pro v zkum populaënìho v voje

Recommend Documents