revue pro v zkum populaënìho v voje

2004

1 revue pro v˝zkum populaËnÌho v˝voje

»L¡NKY ñ Peter F. McDonald: Moûnosti st·tnÌ politiky k udrûenÌ plodnosti ● Ji¯ina Kocourkov·: P¯Ìdavky na dÏti v »eskÈ republice: Preference a realita ● Ivan äotkovsk˝ ñ Lubor Tvrd˝: V˝voj p¯irozenÈho a migraËnÌho p¯Ìr˘stku v obcÌch MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû 2001 ●

S»ÕT¡NÕ LIDU ● RECENZE ● ZPR¡VY ● PÿEHLEDY ● BIBLIOGRAFIE

obsah

»L¡NKY Peter F. McDonald: Moûnosti st·tnÌ politiky k udrûenÌ plodnosti ..................................................... 1 Ji¯ina Kocourkov·: P¯Ìdavky na dÏti v »eskÈ republice: Preference a realita ................................ 22 Ivan äotkovsk˝ ñ Lubor Tvrd˝: V˝voj p¯irozenÈho a migraËnÌho p¯Ìr˘stku v obcÌch MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû 2001 .......................................................... 33 S » Õ T¡ N Õ L I D U Milan Aleö: Plodnost a sÚateËnost ................................................................................................... 47 RECENZE Sebevraûednost obyvatelstva »eskÈ republiky v obdobÌ transformace spoleËnosti (VladimÌr Srb) ... 52 Plodnost a kojeneck· ˙mrtnost v Nizozemsku v 19. stoletÌ (Alena äubrtov·) ................................ 53 DemografickÈ metody a koncepce (Lado R˘ûiËka) ......................................................................... 55 Z P R ¡V Y Z »eskÈ demografickÈ spoleËnosti ñ V˝znamnÈ ûivotnÌ jubileum doc. RNDr. Boûeny Nov·kovÈ-H¯ibovÈ, CSc. ñ PÏtasedmdes·tiny doc. Ing. Miroslava Hiröla, CSc. ñ Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc. ñ 60 let ñ Tiskov· konference »S⁄ ñ éeny a muûi v datech ñ 12. konference uûivatel˘ geografick˝ch informaËnÌch systÈm˘ ESRI a ERDAS ................................................................... 56 P ÿ E H L E DY Z poË·tk˘ demografie II .................................................................................................................. 63 B I B L I O G R A F I E ....................................................................................................................... 74 N·zory autor˘ se nemusÌ vûdy shodovat se stanovisky redakËnÌ rady.

contents ARTICLES Peter F. McDonald: Sustaining Fertility through Public Policy: The Range of Options .................. 1 Ji¯ina Kocourkov·: Child Allowances in the Czech Republic: Preferences and Reality ................ 22 Ivan äotkovsk˝ ñ Lubor Tvrd˝: The Development of the Natural and Migration Increase in Moravian-Silesian Municipalities between 1992 and 2001 .................................................... 33 P O P U L AT I O N C E N S U S Milan Aleö: Fertility and Nuptiality ................................................................................................. 47 B O O K S A N D P U B L I C AT I O N S Suicidal Tendencies of the Population of the Czech Republic in the Course of the Transformation (VladimÌr Srb) .......................................................................................... 52 Fertility and Infant Mortality in the Netherlands in the 19th Century (Alena äubrtov·) ................. 53 Demographic Methods and Concepts (Lado R˘ûiËka) .................................................................... 55 REPORT ñ SURVEYS ñ BIBLIOGRAPHY

© »esk˝ statistick˝ ˙¯ad 2004 Vyd·v· »ESK› STATISTICK› ⁄ÿAD ve Studiu GSW, »s. arm·dy 31, 160 00 Praha 6. ÿÌdÌ redakËnÌ rada: Ing. Ji¯ina R˘ûkov·, CSc. (p¯edsedkynÏ redakËnÌ rady), Mgr. VÏra Hruökov·, CSc. (v˝konn· redaktorka), PhDr. Milan Aleö, RNDr. Ludmila Fialov·, CSc., Doc. Ing. Zuzana Finkov·, CSc., Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc., Doc. RNDr. Felix Koschin, CSc., Ing. Milan KuËera, PhDr. VÏra Kucha¯ov·, CSc., Ing. Jitka Langhamrov·, CSc., Prof. Ing. ZdenÏk PavlÌk, DrSc., Prof. Ing. VladimÌr RoubÌËek, CSc., Doc. RNDr. Jitka Rychta¯Ìkov·, CSc., Doc. Ing. Eduard SouËek, CSc., JUDr. VladimÌr Srb, Ing. Miroslav äimek. Vych·zÌ Ëty¯ikr·t roËnÏ. Informace o p¯edplatnÈm pod·v· a objedn·vky p¯ijÌm· redakce. Adresa redakce: Praha 10 ñ Straönice, Na pades·tÈm 81, PS» 100 82, telefon: 274 052 834, e-mail: [email protected] Informace o p¯edplatnÈm a objedn·vky vy¯izuje firma MYRIS TRADE s. r. o., P. O. Box 2, 142 00 Praha 4. Pod·v·nÌ novinov˝ch z·silek povolila »esk· poöta, s. p., OdötÏpn˝ z·vod Praha Ë. j. nov 6364/98 ze dne 9. 2. 1998 Sazba, grafickÈ zpracov·nÌ a tisk ñ Studio GSW, »s. arm·dy 31, Praha 6, tel./fax: 233 326 945, e-mail: [email protected] Cena jednoho v˝tisku 33 KË, roËnÌ p¯edplatnÈ 132 KË + poötovnÈ. IndexovÈ ËÌslo 46 465 ï ISSN 0011-8265 ï Reg. zn. MK »R E 4781. Nevyû·danÈ rukopisy se nevracejÌ. »Ìslo 1/2004, roËnÌk 46. Rukopis p¯ed·n tisk·rnÏ 28. 1. 2004. Toto ËÌslo vyölo v b¯eznu 2004.

2004 ï RO»NÕK 46 ï »ÕSLO 1

MOéNOSTI ST¡TNÕ POLITIKY K UDRéENÕ PLODNOSTI PETER F. MCDONALD*)

Sustaining Fertility through Public Policy: The Range of Options The study is a translation of the English version published in the French demographic journal Population-E, 2002, volume 57, No 3, pp 417ñ446. The contribution aims to describe a wide range of approaches that may be used to support fertility rates at a moderate level, i.e. around an average of 1.7ñ1.9 births per woman. The precise formulation of these approaches, based on an analysis of specific conditions prevailing in a given country, should become a basis of the countryís fertility policy. Demografie, 2004, 46: 1ñ21

Podle v˝sledk˘ pravidelnÈho öet¯enÌ Organizace spojen˝ch n·rod˘ v roce 1999 zamÏ¯enÈho na populaËnÌ politiku (OSN, 2000), 28 zemÌ s plodnostÌ pod ˙rovnÌ prostÈ reprodukce povaûovalo svou mÌru plodnosti za Ñp¯Ìliö nÌzkouì. Od p¯edeölÈho öet¯enÌ v roce 1996 se plodnost v dalöÌch sedmi zemÌch, podle jejich vlastnÌho pohledu, posunula z ˙rovnÏ Ñuspokojiv·ì na ˙roveÚ Ñp¯Ìliö nÌzk·ì. TÏmito sedmi zemÏmi byly ArmÈnie, »esk· republika, It·lie, Litva, Polsko, Rakousko a äpanÏlsko. Vöechny anglicky mluvÌcÌ zemÏ a severskÈ st·ty, spolu s BelgiÌ a Nizozemskem, jsou se svou mÌrou plodnosti spokojenÈ, stejnÏ jako t¯i v˝chodoevropskÈ zemÏ Jugosl·vie, Moldavsko a Slovinsko. St·le vÌce zemÌ odpovÌd· kladnÏ na ot·zku, zda pro nÏ nÌzk· plodnost p¯edstavuje problÈm. Je to tedy urËit˝ posun od relativnÌ spokojenosti st·t˘, kterou konstatoval Demeny (1997) p¯ed t¯emi roky. VÏtöÌ jistota v tÈto ot·zce nicmÈnÏ nenÌ doprov·zena jistotou ve smyslu, jakou politiku je t¯eba volit k ¯eöenÌ nÌzkÈ plodnosti. *)

»l·nek je doslovn˝m p¯ekladem: Peter F. McDonald. Sustaining Fertility through Public Policy: The Range of Options. Population-E, 2002, roË. 57, Ë. 3, s. 417ñ446. P¯eloûil Jan Hub·lek. Redakce Demografie dÏkuje redakci francouzskÈho demografickÈho Ëasopisu Population za laskavÈ svolenÌ k publikov·nÌ. Kontakt na autora: Peter McDonald, Demography and Sociology Program, RSSS, Australian National University, Canberra, ACT, 0200, Australia, tel: 61261252129, fax: 61261253031, e-mail: [email protected].

1

Demografie, 2004, roË. 46, Ë. 1

CÌlem tohoto Ël·nku je popsat öirokou ök·lu p¯Ìstup˘ pouûiteln˝ch k podpo¯e r˘stu mÌry plodnosti na rozumnou ˙roveÚ, tj. v pr˘mÏru kolem 1,7ñ1,9 porod˘ na jednu ûenu. Je vöak t¯eba p¯edem podotknout p·r skuteËnostÌ: ñ NÌzk· plodnost je v zemÌch s velmi rozdÌln˝mi institucion·lnÌmi strukturami. Politika na podporu plodnosti musÌ vych·zet z tÏchto p¯edem dan˝ch struktur. Je-li nap¯Ìklad skuteËnost, ûe o dÏti peËujÌ öpatnÏ placenÌ nep¯ihl·öenÌ imigranti, faktorem souvisejÌcÌm s vyööÌ mÌrou plodnosti ve Spojen˝ch st·tech, neznamen· to, ûe takovou politiku by mÏlo sledovat ävÈdsko, kterÈ m· dlouholet˝, vysoce kvalitnÌ a st·tem dotovan˝ systÈm pÈËe o dÌtÏ. Jin˝mi slovy, nem˘ûe existovat jeden ˙spÏön˝ model pro vöechny st·ty. Kaûd· zemÏ musÌ hledat sv˘j vlastnÌ institucion·lnÏ vhodn˝ p¯Ìstup. Kaûd· zemÏ se takÈ musÌ vypo¯·dat s realitou svÈ vlastnÌ hospod·¯skÈ situace. Ned· se prov·dÏt strategie, kter· nenÌ zaloûena na soci·lnÌm smÌru. Kdyû nap¯Ìklad tvrdÌm, ûe zmÏny v mÌ¯e rovnosti pohlavÌ uvnit¯ rodiny jsou podstatn˝m prvkem strategie plodnosti v kaûdÈ zemi, organizace rodiny je z·kladem kulturnÌ identity a revoluËnÌ zmÏna je sotva provediteln· (McDonald, 2000a; McDonald, 2000b). ñ Z·kladem pro formulaci politiky na podporu plodnosti by mÏla b˝t teorie vysvÏtlujÌcÌ, proË plodnost v konkrÈtnÌch podmÌnk·ch klesla na nÌzkou ˙roveÚ. Protoûe pronatalitnÌ politika b˝v· v tom Ëi onom smÏru n·kladn·, pochopenÌ podstaty nÌzkÈ plodnosti jejÌ realizaci zefektivnÌ. ZhodnocenÌ nÏkolika moûn˝ch obecn˝ch teoriÌ se vztahem k nÌzkÈ plodnosti je uvedeno nÌûe. ñ ZemÏ by mÏly mÌt urËitou p¯edstavu o tom, kam smÏ¯ujÌ a Ëeho chtÏjÌ dos·hnout. Demografick· udrûitelnost (tj. minim·lnÏ nulov˝ r˘st populace) se nevyhnutelnÏ st·v· koneËn˝m cÌlem pro vöechny zemÏ. Je t¯eba si poloûit ot·zku: Jak daleko do budoucnosti je tento cÌl ÑkoneËn˝ì? Nebo jinak: Do jakÈ mÌry je zemÏ ochotna p¯ipustit ˙bytek populace nebo pracovnÌch sil d¯Ìve, neû dos·hne demografickÈ udrûitelnosti? K ilustraci tohoto problÈmu pouûiji p¯Ìklad It·lie. DosaûenÌ demografickÈ udrûitelnosti na p¯Ìkladu It·lie Demografick· udrûitelnost je dosaûena, jestliûe se plodnost zv˝öÌ zpÏt na hranici prostÈ reprodukce a na tÈto ˙rovni z˘stane. Pro It·lii by to znamenalo, ûe v pr˘mÏru asi 80 % vöech ûen by muselo mÌt o jedno dÌtÏ vÌce, neû majÌ podle souËasn˝ch pr˘¯ezov˝ch mÏr plodnosti. Vzhledem k tomu, ûe jedin˝mi vyspÏl˝mi zemÏmi, kterÈ dnes majÌ plodnost na ˙rovni prostÈ reprodukce, jsou SpojenÈ st·ty a Nov˝ ZÈland1), dosaûenÌ plodnosti zajiöùujÌcÌ prostou reprodukci by se mohlo jevit jako nerealistick˝ cÌl. M·-li plodnost z˘stat pod ˙rovnÌ prostÈ reprodukce, demografick· udrûitelnost se d· dos·hnout pouze migraËnÌm p¯Ìr˘stkem. Espenshade, Bouvier a Arthur (1982) dok·zali, ûe pokud je plodnost pod ˙rovnÌ prostÈ reprodukce, konstantnÌ poËet a vÏkov· struktura imigrant˘ (s fixnÌ plodnostÌ a ˙mrtnostÌ) vede nakonec ke stabilnÌ, nemÏnnÈ populaci. »Ìm niûöÌ je mÌra plodnosti a ËÌm niûöÌ je migraËnÌ p¯Ìr˘stek, tÌm mÈnÏ poËetn· je samoz¯ejmÏ koneËn· stabilnÌ populace. NynÌ pouûiji sedm r˘zn˝ch kombinacÌ budoucÌ ˙hrnnÈ plodnosti (˙p), total fertility rate (TFR) a migrace ke zn·zornÏnÌ budoucÌ potenci·lnÌ populace v It·lii. Sedm moûn˝ch scÈn·¯˘:2) 1. ˙p je konstantnÌ na ˙rovni 1,2; roËnÌ migraËnÌ p¯Ìr˘stek roste z 80 000 v roce 1999 na 400 000 do roku 2029, d·le z˘st·v· st·l·. 2. ˙p se zvyöuje z 1,2 v roce 1999 na 1,6 v roce 2019 a potom z˘st·v· nemÏnn·; roËnÌ migraËnÌ p¯Ìr˘stek je konstantnÌ 200 000. 3. ˙p se zved· z 1,2 v roce 1999 na 1,8 v roce 2024; roËnÌ migraËnÌ p¯Ìr˘stek je konstantnÌ 150 000. 1) V USA ˙hrnnou plodnost znaËnÏ zvyöuje vyööÌ plodnost hisp·nsk˝ch ûen a dÌvek. Na NovÈm ZÈlandu p¯ispÌv· k ˙hrnnÈ plodnosti (+0,2) vyööÌ plodnost Maor˘. 2) Vöechny scÈn·¯e majÌ spoleËn˝ p¯edpoklad ˙mrtnosti, kde se st¯ednÌ dÈlka ûivota zvyöuje kaûd˝ch deset let o jeden rok, poËÌnaje st¯ednÌ dÈlkou ûivota 75,5 pro muûe a 82,0 pro ûeny v roce 1999.

2

Peter F. McDonald: Moûnosti st·tnÌ politiky k udrûenÌ plodnosti

4. ˙p roste z 1,2 v roce 1999 na 1,4 v roce 2009 a d·le z˘st·v· na stejnÈ ˙rovni; roËnÌ migraËnÌ p¯Ìr˘stek je konstantnÌ 200 000. 5. ˙p se zvyöuje z 1,2 v roce 1999 na 1,6 v roce 2019 a d·le z˘st·v· stejn·; roËnÌ migraËnÌ p¯Ìr˘stek roste z 20 000 v roce 1999 na 150 000 v roce 2034 a pak je nemÏnn˝. 6. ˙p roste z 1,2 v roce 1999 na 1,6 v roce 2019 a d·le z˘st·v· nemÏnn·; roËnÌ migraËnÌ p¯Ìr˘stek je konstantnÌ 100 000. 7. ˙p je konstantnÌ na ˙rovni 1,2; roËnÌ migraËnÌ p¯Ìr˘stek je konstantnÌ 100 000. D˘sledky tÏchto sedmi scÈn·¯˘ na celkov˝ poËet obyvatel ukazuje graf 1, graf 2 zobrazuje v˝sledky pro Ë·st populace ve st·¯Ì 65 a vÌce let. Graf 1 Projekt celkového počtu obyvatel při různých scénářích úhrnné plodnosti a ročního migračního přírůstku v Itálii 1999– 2099, v miliónech (Projected total population size under different fertility and migration assumptions, Italy, 1999–2099 (millions)

*)

rmp – roční migrační přírůstek Pramen: Výpočty autora na základě věkové struktury podle pohlaví za Itálii v roce 1999 vydané OSN (1999b).

Je-li cÌlem udrûet celkovou populaci okolo souËasnÈho stavu, platÌ scÈn·¯e 1, 2 a 3. ScÈn·¯e, kde plodnost roste, vedou podle oËek·v·nÌ k niûöÌmu procentu populace ve vÏku 65+ neû projekce, kde se konstantnÌ populace dosahuje pouze pomocÌ migrace. V p¯ÌpadÏ scÈn·¯e 1 by It·lie musela absorbovat dva miliÛny imigrant˘ kaûd˝ch pÏt let aû do nekoneËnÈ budoucnosti, coû je vysoce nepravdÏpodobn· eventualita. Tento scÈn·¯ napovÌd·, ûe pokud se chce It·lie vyhnout ˙bytku poËtu obyvatel, musÌ nutnÏ dojÌt k n·r˘stu plodnosti3). I kdyby vöak ˙hrnn· plodnost vzrostla z 1,2 na 1,6 (scÈn·¯ 2), It·lie by k udrûenÌ souËasnÈho poËtu obyvatel pot¯ebovala jeötÏ roËnÌ migraci ve v˝öi 200 000 (poËÌnaje ihned). Absorbovat jeden miliÛn p¯istÏhovalc˘ kaûd˝ch pÏt let (opÏt aû do nekoneËnÈ budoucnosti) by takÈ asi bylo p¯Ìliö velk˝m soustem pro zemi, kter· nep¯ivykla vysokÈ imigraci4). Pokud ani tato imigrace nenÌ re·lnou moûnostÌ, jedinou cestou k udrûenÌ konstantnÌho stavu populace by byla jeötÏ vyööÌ mÌra plodnosti. ScÈn·¯ 3 p¯edpokl·dajÌcÌ ˙hrnnou plodnost 1,8 m· mÌru migrace 150 000 roËnÏ, coû je v historickÈ perspektivÏ velmi vysok· ˙roveÚ, ale v souladu s poslednÌm v˝vojem. 3) JinÈ zemÏ s plodnostÌ pod ˙rovnÌ prostÈ reprodukce, nap¯. Austr·lie, mohou dos·hnout urËitÈho r˘stu populace ¯Ìzenou migracÌ bez zv˝öenÌ plodnosti. Pro tyto zemÏ je z·sadnÌ udrûet plodnost na souËasnÈ ˙rovni. 4) Pro srovn·nÌ, roËnÌ migraËnÌ p¯Ìr˘stek 200 000 by pro It·lii znamenal mÌru migrace 0,35% za rok. To je podstatnÏ mÈnÏ, neû absorbovaly zemÏ jako Kanada nebo Austr·lie za poslednÌch 50 let. Pr˘mÏrn˝ roËnÌ migraËnÌ p¯Ìr˘stek v It·lii v letech 1999 a 2000 Ëinil 150 000 roËnÏ.

3


Graf 2 Projekce počtu obyvatel ve věku 65+ při různých scénářích úhrnné plodnosti a ročního migračního přírůstku v Itálii, 1999–2099, v % (Projected percentage 65+ under different fertility and migration assumptions, Italy, 1999–2099)

*) rmp – roční migrační přírůstek Pramen: Výpočty autora na základě věkové struktury podle pohlaví za Itálii v roce 1999 vydané OSN (1999b).

UrËit˝m problÈmem scÈn·¯e 3 je pravdÏpodobnost p¯edpokl·danÈho v˝voje plodnosti v budoucnosti. Prakticky ve vöech evropsk˝ch zemÌch je ˙hrnn· plodnost pod hranicÌ 1,8. Podle scÈn·¯e je ale na dosaûenÌ tÈto plodnosti 25 let Ëasu. Pokud se zdajÌ p¯Ìr˘stky plodnosti a migrace v It·lii pro udrûenÌ souËasnÈho stavu poËtu obyvatel p¯Ìliö vysokÈ, alternativou je nechat poËet obyvatel klesat tak dlouho, aû se ust·lÌ na ˙rovni, kter· bude niûöÌ neû dnes. Za p¯edpokladu, ûe by tato zemÏ byla nap¯Ìklad ochotna p¯ipustit bÏhem p¯ÌötÌch zhruba 100 let redukci populace o 10 miliÛn˘, mohly by se naplnit scÈn·¯e 4 nebo 5. Z nich je pravdÏpodobnÏ p¯ijatelnÏjöÌ scÈn·¯ 5, tzn. zv˝öenÌ ˙hrnnÈ plodnosti na 1,6 plus pomal˝ r˘st migraËnÌho p¯Ìr˘stku na 150 000 roËnÏ, neû jeho okamûit˝ r˘st na 200 000 za rok podle scÈn·¯e 4. KromÏ toho by byl podÌl obyvatel ve vÏku 65 a vÌce let podle scÈn·¯e 5 v˝znamnÏ niûöÌ neû podle scÈn·¯e 4. Dopad populaËnÌho poklesu na nabÌdku pracovnÌch sil m˘ûe b˝t kompenzov·n n·r˘stem mÌry intenzity zamÏstnanosti (McDonald ñ Kippen, 2001). Pro toto ¯eöenÌ existuje znaËn˝ prostor, neboù mÌra intenzity zamÏstnanosti v It·lii je nÌzk·. V p¯ÌpadÏ, ûe by se It·lie rozhodla pro scÈn·¯ 5, nabÌdka pracovnÌ sÌly by se udrûela na souËasnÈ ˙rovni, pokud by se mÌra intenzity zamÏstnanosti muû˘ v zemi vr·tila tam, kde byla p¯ed t¯iceti lety, a pokud by mÌra intenzity zamÏstnanosti italsk˝ch ûen vzrostla na ˙roveÚ dneönÌch ävÈdek. SouËasn˝ n·r˘st plodnosti a mÌry intenzity zamÏstnanosti ûen by vöak vyûadoval zmÏny v dneönÌ organizaci pr·ce a rodiny v It·lii, coû je p¯Ìstup, kter˝ je podrobnÏ rozebÌr·n v tomto Ël·nku nÌûe. A koneËnÏ, It·lie by mohla zamÌ¯it i smÏrem ke konstantnÌ populaci na jeötÏ niûöÌ ˙rovni. Podle scÈn·¯e 6 by celkov˝ poËet obyvatel v n·sledujÌcÌch 100 letech pomalu klesal aû na zhruba 43 miliÛny v roce 2099. PoËet obyvatel by se p¯itom d·le zmenöoval i po roce 2099 a nakonec by se ust·lil nÏkde na 28 miliÛnech. ScÈn·¯ 7 (pokraËov·nÌ souËasnÈho demografickÈho v˝voje v It·lii) p¯edpokl·d·, ûe by celkov˝ poËet obyvatel bÏhem p¯ÌötÌch 100 let pomÏrnÏ rychle klesal a v roce 2099 by byl asi 29 miliÛn˘. Podle tohoto scÈn·¯e by It·lie nakonec dos·hla konstantnÌ populace 15 miliÛn˘. ScÈn·¯ 6 je pouËn˝ v tom smyslu, ûe mnoho demograf˘ by jeho sloûky ñ n·r˘st celkovÈ plodnosti na 1,6 ve spojenÌ s roËnÌ migracÌ 100 000 ñ povaûovalo za dobr˝ v˝sledek pro It·lii ve srovn·nÌ s jejÌm souËasn˝m demografick˝m v˝vojem. 4


ItalovÈ se mohou sami rozhodnout, jak˝ v˝voj poËtu obyvatel je pro nÏ nejv˝hodnÏjöÌ. PodmÌnky se bÏhem tak dlouhÈho obdobÌ v budoucnosti budou samoz¯ejmÏ mÏnit, je vöak moûnÈ a ˙ËelnÈ prov·dÏt pr˘bÏûnÈ p¯ehodnocov·nÌ a ˙pravy p¯edpokl·danÈho postupu. P¯etrv·v·nÌ plodnosti pod ˙rovnÌ prostÈ reprodukce obyvatelstva znamen·, ûe zemÏ musejÌ p¯em˝ölet o budoucÌ populaËnÌ strategii, kter· p¯inese demografickou udrûitelnost. MusÌ se stanovit p¯imÏ¯enÈ cÌle budoucÌ plodnosti a migrace i p¯esto, ûe budou stejnÏ nep¯esnÈ jako p¯edstavy o û·doucÌm poËtu obyvatel v budoucnosti. Tyto ˙vahy asi nemohou nechat stranou cÌlovÈ mÌry intenzity zamÏstnanosti muû˘ a ûen. Minul˝ p¯ÌspÏvek pouk·zal na to, ûe optim·lnÌ strategie se v jednotliv˝ch vyspÏl˝ch zemÌch budou asi podstatnÏ liöit (McDonald ñ Kippen, 2001). Ve vÏtöinÏ evropsk˝ch zemÌch vöak bude zv˝öenÌ plodnosti urËitÏ souË·stÌ souboru opat¯enÌ. Teorie nÌzkÈ plodnosti5) MajÌ-li zemÏ zaËÌt realizovat strategii zvyöov·nÌ plodnosti (nebo zastavenÌ jejÌho dalöÌho poklesu), je d˘leûitÈ, aby plnÏ pochopily moûnÈ d˘vody nÌzkÈ plodnosti. NÌûe jsou pops·na Ëty¯i teoretick· hlediska: teorie racion·lnÌ volby, teorie averze v˘Ëi riziku, teorie postmaterialistick˝ch hodnot a teorie rovnosti pohlavÌ. Na tyto teorie, i kdyû jsou prezentov·ny oddÏlenÏ, by se nemÏlo pohlÌûet jako na vz·jemnÏ se vyluËujÌcÌ alternativy. Vöechny jsou d˘leûitÈ a do znaËnÈ mÌry se vz·jemnÏ p¯ekr˝vajÌ. Teorie racion·lnÌ volby Teorie racion·lnÌ volby ¯Ìk·, ûe lidÈ, kte¯Ì se rozhodnou mÌt dÌtÏ, tak ËinÌ na z·kladÏ uv·ûenÈ kalkulace, ûe p¯Ìnos dÌtÏte p¯ev·ûÌ n·klady, kterÈ na nÏj byly vynaloûenÈ. ZatÌmco vÏtöina n·klad˘ se d· spoËÌtat v dolarech, p¯Ìnos nikoli. P¯Ìnos se skl·d· z psychologick˝ch dimenzÌ, kterÈ se nedajÌ snadno kvantifikovat. Coleman (1998) naz˝v· tento p¯Ìnos ÑimanentnÌ hodnotouì. Jednou z moûnostÌ, jak uvaûovat o p¯Ìnosu dÌtÏte v tÈto souvislosti, je pojem pr·h ËistÈho p¯Ìnosu (psychologick˝ p¯Ìnos minus psychologickÈ n·klady). To znamen·, ûe lidÈ majÌ urËitou p¯edstavu o psychologickÈm Ñziskuì, kter˝ jim p¯inese dalöÌ dÌtÏ. Ten je vöak u kaûdÈho ËlovÏka v˝raznÏ jin˝. Jestliûe ekonomickÈ n·klady na dÏti budou stoupat, psychologick˝ pr·h nÏkter˝ch jednotlivc˘ bude p¯ekroËen a lidÈ se budou rozhodovat, zda mÌt Ëi nemÌt uû dalöÌ dÏti. Velikost psychologickÈho p¯Ìnosu dÌtÏte se mÏnÌ podle jeho po¯adÌ v rodinÏ. PrvÈ dÌtÏ poskytuje status rodiËe, Ñzakl·d· rodinuì, je jejÌm pokraËovatelem, naplÚuje oËek·v·nÌ, d·v· radost a l·sku, naplÚuje dÏtskÈ sny a poskytuje zprost¯edkovanou radost ze sv˝ch ˙spÏch˘. RozhodnutÌ mÌt druhÈ dÌtÏ m˘ûe b˝t ovlivnÏno n·zorem, ûe kaûdÈ dÌtÏ by mÏlo mÌt alespoÚ jednoho sourozence, nebo touhou po dÌtÏti opaËnÈho pohlavÌ. RodiËe, kte¯Ì majÌ t¯etÌ dÌtÏ, moûn· povaûujÌ za skuteËnou rodinu nejmÈnÏ t¯i dÏti nebo se pokouöÌ o dÌtÏ pohlavÌ, kterÈ jeötÏ nemajÌ. LidÈ, kte¯Ì majÌ ËtvrtÈ dÌtÏ, moûn· prostÏ majÌ r·di dÏti. Je pravdÏpodobnÈ, ûe pr·h ËistÈho psychologickÈho p¯Ìnosu kles· s rostoucÌm po¯adÌm dÌtÏte, tj. nejvyööÌ psychologick˝ pr·h je p¯i prvnÌm dÌtÏti. Je takÈ pravdÏpodobnÈ, ûe pr·h kles· s tÌm, jak lidÈ st·rnou. Jsou-li tedy ostatnÌ okolnosti stejnÈ, ûena je asi vÌce naklonÏna myölence mÌt druhÈ dÌtÏ ve vÏku 29 neû ve vÏku 39 let. PsychologickÈ n·klady se z¯ejmÏ zvyöujÌ s vÏkem, nebo moûn· vyööÌ vÏk vede ke snÌûenÈmu vnÌm·nÌ p¯Ìnosu. Z toho plyne, ûe s rostoucÌm vÏkem rodiËek se lidÈ mÈnÏ rozhodujÌ pro dalöÌ dÌtÏ. Demografick˝ v˝zkum se dosud velmi m·lo vÏnoval Ëinitel˘m urËujÌcÌm poËet dÏtÌ, kterÈ ûena p¯ivede na svÏt, a jeho zmÏn·m, tzn. podÌl˘m ûen, kterÈ nemajÌ û·dnÈ dÌtÏ, jedno dÌtÏ, dvÏ dÏti, atd. Zd· se, ûe rozdÌly mezi pr˘mÏrnou plodnostÌ v souËasn˝ch pr˘myslov˝ch 5) Diskutovan· tvrzenÌ jsou z velkÈ Ë·sti p¯evzata z p¯ÌspÏvk˘ McDonalda (2000c; 2000d), oba byly prezentov·ny p¯i debatÏ o nÌzkÈ plodnosti v Austr·lii.

5


zemÌch se t˝kajÌ spÌöe podÌlu tÏch, kterÈ majÌ t¯i a vÌce dÏtÌ neû podÌlu bezdÏtn˝ch ûen (McDonald, 2000a). StojÌ nap¯Ìklad za ˙vahu, ûe je-li v urËitÈ skupinÏ ûen 25 % bezdÏtn˝ch a 15 % m· jedno dÌtÏ, tato skupina docÌlÌ pr˘mÏrnÈ plodnosti na ˙rovni prostÈ reprodukce tehdy, jestliûe zb˝vajÌcÌch 60 % ûen bude mÌt v pr˘mÏru 3,2 dÏtÌ. Zkuöenost ne nepodobnou tomuto scÈn·¯i zaûily generace ûen narozen˝ch v poË·tcÌch 20. stoletÌ, nicmÈnÏ v p¯edvÌdatelnÈ budoucnosti je srovnateln˝ scÈn·¯ krajnÏ nepravdÏpodobn˝. Teorie racion·lnÌ volby znamen·, ûe chceme-li docÌlit pozitivnÌho vlivu na rozhodov·nÌ o poËtu dÏtÌ, mÏli bychom se pokusit zv˝öit pr·h psychologickÈho p¯Ìnosu nebo snÌûit ekonomickÈ n·klady na dÏti. Prv· moûnost se ned· snadno ovlivnit politikou, i kdyû obecnÈ povÏdomÌ, ûe spoleËnost je orientovan· na dÏti nebo p¯·telsk· k dÏtem, m· pravdÏpodobnÏ urËit˝ vliv na zv˝öenÌ prahu. Je-li obraz dÏtÌ st·le negativnÌ (ohroûenÌ dobr˝ch partnersk˝ch vztah˘, p¯ek·ûka br·nÌcÌ uûÌvat ûivota, potenci·lnÌ narkomani nebo delikventi) nebo pokud spoleËenskÈ instituce neberou ohledy na to, ûe lidÈ majÌ dÏti (Ñps˘m a dÏtem vstup zak·z·nì), pr·h psychologickÈho p¯Ìnosu m· tendenci klesat. JednÌm ze zp˘sob˘, jak se d· zv˝öit, by mohla b˝t i podpora niûöÌho vÏku rodiËek. NenÌ pochyb o tom, ûe znaËnÏ odliön˝ v˝voj plodnosti ve Spojen˝ch st·tech v 90. letech 20. stoletÌ a jejÌ udrûenÌ na vyööÌ ˙rovni neû v kterÈkoli jinÈ vyspÏlÈ zemi, m· souvislost s mnohem ËasnÏjöÌm poË·tkem plodnosti v USA (Lesthaeghe ñ Moors, 2000; Frejka ñ Calot, 2000). V Singapuru ned·vno zvaûovali moûnost zavedenÌ znaËn˝ch daÚov˝ch ˙lev pro ûeny, kterÈ porodÌ prvnÌ dÌtÏ p¯ed dovröenÌm vÏku 28 let. Coleman (1998) vÏnuje hlavnÌ pozornost druhÈ stranÏ tÈto rovnice, a sice niûöÌm n·klad˘m na dÏti. StavÌ vedle sebe p¯Ìstup soci·lnÌho st·tu k dosaûenÌ tohoto ˙Ëelu (ävÈdsko) a trûnÌ p¯Ìstup (USA). V trûnÌm p¯Ìstupu se n·klady sniûujÌ redukcÌ n·klad˘ na Ëinitele produkce zboûÌ a sluûeb souvisejÌcÌch s dÏtmi. Ve druhÈm p¯Ìstupu soci·lnÌ st·t prov·dÌ z·sahy do trhu tÌm, ûe p¯esouv· penÌze ve prospÏch lidÌ s dÏtmi pomocÌ systÈmu daÚov˝ch odvod˘, nebo rodiË˘m poskytuje bezplatnÈ Ëi subvencovanÈ sluûby, kterÈ se t˝kajÌ dÏtÌ. Hoem ñ Hoem (1997) tvrdÌ, ûe plodnost ve ävÈdsku koncem 80. let 20. stoletÌ reagovala pozitivnÏ na opat¯enÌ soci·lnÌho st·tu, a naopak v 90. letech reagovala v opaËnÈm smÏru p¯i oslabov·nÌ ˙lohy soci·lnÌho st·tu. Coleman (1998) obhajuje myölenku, ûe p¯Ìpad ävÈdska naznaËuje, ûe z·vislost na opat¯enÌch soci·lnÌho st·tu nemusÌ b˝t trvale udrûiteln· a ûe za tÏchto okolnostÌ m˘ûe b˝t lepöÌ volbou rozvoj trûnÌho p¯Ìstupu. NaznaËuje, ûe poskytov·nÌ pÈËe o dÌtÏ ve Spojen˝ch st·tech trûnÌ formou je p¯Ìkladem takovÈ moûnosti. Folbre (1999) uk·zal, ûe z hlediska p¯ebÌr·nÌ n·klad˘ na dÏti ze strany st·tu jsou USA ve skuteËnosti vÌce soci·lnÌ st·t, neû si mnozÌ lidÈ myslÌ. V oblasti pÈËe o dÌtÏ mohou daÚovÈ dobropisy a ˙Ëty p¯ed zdanÏnÌm sponzorovanÈ zamÏstnavatelem p¯inÈst americk˝m rodiË˘m n·hrady v rozmezÌ od 480 do 2000 dolar˘ za rok (Folbre, 1999). Ve Spojen˝ch st·tech je takÈ d˘leûit· ot·zka kvality pÈËe o dÌtÏ. Tuto pÈËi z velkÈ Ë·sti poskytujÌ nep¯ihl·öenÌ p¯istÏhovalci v r·mci ËernÈ ekonomiky, kde jsou velmi nÌzkÈ mzdy. KromÏ toho je zmÏna z p¯Ìstupu soci·lnÌho st·tu na trûnÌ systÈm omezena znaËnou institucion·lnÌ a kulturnÌ setrvaËnostÌ. Nap¯Ìklad, jak je uvedeno v˝öe, rodiËe ve ävÈdsku si zvykli na urËit˝ systÈm pÈËe o dÌtÏ, kter˝ povaûujÌ za dostupn˝ a vysoce kvalitnÌ. P¯echod k trûnÌmu systÈmu, kde by o dÏti peËovali nep¯ihl·öenÌ p¯istÏhovalci, by asi tÏûko zÌsk·val jejich podporu. Pro rodiËe, kte¯Ì chtÏjÌ udrûet kvalitnÌ pÈËi o dÌtÏ, znamen· oslabov·nÌ ˙lohy soci·lnÌho st·tu zase n·klady navÌc. N·klady na dÌtÏ se dajÌ rozdÏlit na dvÏ kategorie: p¯ÌmÈ a nep¯ÌmÈ. P¯ÌmÈ n·klady se rovnajÌ skuteËn˝m v˝daj˘m na dÌtÏ v dolarech minus vöechna penÏûnÌ zv˝hodnÏnÌ prost¯ednictvÌm systÈmu daÚov˝ch odvod˘ na z·kladÏ existence dÌtÏte. BezplatnÈ nebo subvencovanÈ sluûby sniûujÌ v˝daje rodiË˘, kterÈ by jinak museli vynaloûit. MyslÌm, ûe rodiËe a potenci·lnÌ rodiËe jsou p¯ÌznivÏ naklonÏni zmÏn·m v p¯Ìm˝ch n·kladech na dÏti v r·mci svÈ vlastnÌ spoleËnosti. Pokud budou mÌt pocit, ûe n·klady na dÏti se zv˝öily, pr·h psychologickÈho p¯Ìnosu bude podroben zkouöce. Nep¯ÌmÈ n·klady na dÌtÏ tvo¯Ì v˝dÏlek, o kter˝ rodiËe p¯iöli kv˘li Ëasu str·venÈmu porodem a v˝chovou. V˝zkum v nÏkolika zemÌch uk·zal, ûe nejvÌce se nep¯Ìm˝ch n·klad˘ na dÏti 6


realizuje p¯i prvnÌm dÌtÏti (Joshi, 1998; Beggs ñ Chapman, 1988). P¯ÌmÈ n·klady jsou takÈ vyööÌ u prvnÌho dÌtÏte, ale jejich k¯ivka se s poËtem dalöÌch dÏtÌ zploöùuje vÌce neû k¯ivka nep¯Ìm˝ch n·klad˘. Nep¯ÌmÈ n·klady klesajÌ, je-li spoleËnost organizov·na zp˘sobem, kter˝ rodiË˘m umoûÚuje spojit pr·ci s pÈËÌ o rodinu. To Ë·steËnÏ objasÚuje, proË zemÏ s vysokou mÌrou intenzity zamÏstnanosti matek majÌ relativnÏ vysokou plodnost, a zemÏ s nÌzkou participacÌ matek majÌ velmi nÌzkou plodnost (Coleman, 1998). Existuje p·dnÈ tvrzenÌ, ûe p¯i rozhodov·nÌ, zda ûena bude mÌt prvnÌ dÌtÏ, nep¯ÌmÈ n·klady majÌ vÏtöÌ d˘leûitost neû n·klady p¯ÌmÈ, zatÌmco p¯ÌmÈ n·klady hrajÌ vÏtöÌ roli p¯i rozhodov·nÌ o dalöÌch dÏtech. Chapman a kol. (1999) uk·zali, ûe mezi 80. a 90. lÈty 20. stoletÌ klesly v Austr·lii nep¯ÌmÈ n·klady, protoûe se mohlo do pr·ce zapojit vÌce matek, a tudÌû snÌûit ztr·ty na v˝dÏlku, kterÈ utrpÏly tÌm, ûe rodily dÏti. Je pravdÏpodobnÈ, ûe tento trend udrûel porodnost dÏtÌ prvÈho po¯adÌ na vyööÌ ˙rovni, neû kdyby tomu tak nebylo. V˝öe uvedenÈ skuteËnosti mohou vÈst i jin˝m smÏrem. Racion·lnÌ volba by mohla b˝t ovlivnÏna i ˙vahami o moûnosti mÌt nemanûelskÈ dÌtÏ Ëi rozhodnutÌm, zda v˘bec vstupovat do stavu manûelskÈho. Teorie averze v˘Ëi riziku Teorie averze v˘Ëi riziku dod·v· teorii racion·lnÌ volby nov˝ rozmÏr. Teorie racion·lnÌ volby je o rozhodov·nÌ tv·¯Ì v tv·¯ riziku a p¯edpokl·d·, ûe lidÈ majÌ p¯imÏ¯enÈ znalosti nebo p¯edstavy o n·kladech na dalöÌ dÌtÏ i o p¯Ìnosu, kter˝ jim p¯inese ñ jinak by volba nebyla racion·lnÌ. Teorie averze v˘Ëi riziku zaËÌn· z pozice, ûe vöechny n·klady i p¯Ìnosy p¯ijdou teprve v budoucnosti, a ûe se tedy m˘ûeme m˝lit v jejich odhadu. ZrozenÌm dÌtÏte rodiËe vyj·d¯ili rozhodnutÌ zmÏnit sv˘j bÏh ûivota, a proto toto rozhodnutÌ z·visÌ na jejich budoucÌ orientaci (McDonald, 1996). MajÌ-li pocit, ûe ekonomick·, soci·lnÌ, soukrom· nebo osobnÌ situace je v budoucnosti nejist·, lidÈ mohou pro jistotu uËinit chybnÈ rozhodnutÌ, aby se vyhnuli riziku. Hobcraft (1996) a Coleman (1998) poukazujÌ na vzr˘stajÌcÌ ekonomickou nejistotu. M·lokdo si dnes m˘ûe b˝t jist˝, ûe bude mÌt pr·ci po cel˝ sv˘j aktivnÌ ûivot, st¯ÌdajÌ se konjunktur·lnÌ cykly. Moûn· se bude muset kv˘li zamÏstn·nÌ stÏhovat. D· se oËek·vat, ûe ˙rokovÈ mÌry se budou bÏhem kr·tk˝ch obdobÌ silnÏ mÏnit. Ceny bydlenÌ kolÌsajÌ a problÈm je v tom, ûe nikdy p¯esnÏ nevÌme, v kterÈ f·zi cyklu se pr·vÏ nalÈz·me. Teorie averze v˘Ëi riziku znamen·, ûe je t¯eba investovat do faktor˘, smÏ¯ujÌcÌch k ekonomickÈ jistotÏ (vzdÏl·nÌ, vztah k zamÏstn·nÌ, mnoho hodin pr·ce, ˙spory) a ne p¯ispÌvat k nejistotÏ, kter· doprov·zÌ rodiËovstvÌ (urËit˝ Ëas nÌzk˝ p¯Ìjem, nejist˝ n·vrat do pr·ce, vyööÌ spot¯ebnÌ v˝daje, ekonomick· odpovÏdnost za nezaopat¯enÈ dÏti). B. Hoem (2000) zjistil, ûe 14% podÌl övÈdsk˝ch ûen ñ studentek ve vÏku 21ñ24 let, kterÈ se v roce 1989 p¯ipravovaly na budoucÌ zamÏstn·nÌ, vzrostl do roku 1996, tedy bÏhem hospod·¯skÈho poklesu ve ävÈdsku, na 41 %. U ûen mezi 25. a 28. rokem vÏku tento podÌl vzrostl z 9 % na 22 %. To je urËitÏ investice do svÈ vlastnÌ osoby a do budoucÌ jistoty. Hoem jeötÏ dod·v·, ûe rozs·hlÈ ökrty ve ve¯ejn˝ch sluûb·ch vytvo¯ily mezi mlad˝mi lidmi ovzduöÌ pesimismu, kterÈ je tlaËilo k p¯ijetÌ modelu chov·nÌ averze v˘Ëi riziku. Averze v˘Ëi riziku by se dala pouûÌt i na soci·lnÌ, soukromou a osobnÌ sfÈru. Existuje urËitÈ riziko, ûe dÏti naruöÌ vztah mezi rodiËi. Existuje urËitÈ riziko, ûe dÏti p˘jdou smÏrem, kter˝ bude vzbuzovat znaËnÈ obavy rodiË˘. Existuje urËitÈ riziko, ûe dÌtÏ potk· neötÏstÌ. Existuje urËitÈ riziko, ûe se rodiËe rozejdou a matka (Ëi nÏkdy otec) z˘stane na dÌtÏ sama. Existuje urËitÈ riziko, ûe budeme mÌt dost problÈm˘ zvl·dnout obtÌûn˝ ûivot sami, natoû pak s dÏtmi. Existuje urËitÈ riziko, ûe bude pokraËovat soci·lnÌ v˝voj smÏrem ke spoleËnosti, kter· nem· r·da dÏti. Existuje urËitÈ riziko, ûe spoleËensk· podpora pro rodiny s dÏtmi bude sl·bnout. LidÈ, a obzvl·ötÏ ûeny, se mohou vöem tÏmto rizik˘m vyhnout, kdyû omezÌ poËet sv˝ch dÏtÌ. Averze v˘Ëi riziku m˘ûe ovlivnit i to, zda se lidÈ ûenÌ a vd·vajÌ. I kdyû se poËty nemanûelsk˝ch dÏtÌ zvyöujÌ, poËty legitimnÌch dÏtÌ jsou st·le mnohem vyööÌ. KlesajÌcÌ podÌl lidÌ uzavÌrajÌcÌch 7


manûelstvÌ proto z¯ejmÏ p¯inese niûöÌ porodnost. MladÈ ûeny v Japonsku povaûujÌ samotn˝ sÚatek za rizikov˝ prvek pro svÈ budoucÌ zamÏstn·nÌ. V It·lii se m· za to, ûe vnÌm·nÌ ekonomickÈho rizika je rozhodujÌcÌm Ëinitelem nÌzkÈ sÚateËnosti. Averze v˘Ëi riziku se ned· snadno ovlivnit politick˝mi iniciativami. Obvykl˝m opat¯enÌm proti jin˝m form·m rizika je pojiötÏnÌ. To ale urËitÏ nenÌ bÏûn˝m ¯eöenÌm rizik spojen˝ch s plozenÌm, v˝ûivou a v˝chovou dÏtÌ. Rodiny s dÏtmi obecnÏ utratÌ tÈmÏ¯ vöechny svÈ penÌze nebo utratÌ jeötÏ vÌce, neû majÌ. Proto je pro nÏ tÏûkÈ uvaûovat o znaËn˝ch v˝dajÌch na pojiötÏnÌ proti öirokÈmu spektru rizik vztahujÌcÌch se na jejich dÏti. ObvyklejöÌm zp˘sobem p¯Ìstupu k tÏmto rizik˘m je dob¯e rozvinut˝ soci·lnÌ st·t. P¯i ztr·tÏ zamÏstn·nÌ nastoupÌ opat¯enÌ soci·lnÌho zabezpeËenÌ, sluûby pro dÏti jsou bezplatnÈ nebo dotovanÈ, nep¯edpokl·danÈ zdravotnÌ n·klady jsou hrazeny, a tak d·le. Soci·lnÌ politika se vöak dnes ubÌr· smÏrem k p¯enesenÌ rizik a v˝daj˘ ze st·tu na jednotlivce a rodinu. VÏtöÌ jistota zamÏstn·nÌ by takÈ zmenöila rizika spojen· s rodiËovstvÌm, ale i zde se hospod·¯skÈ politika snaûÌ ulehËit zamÏstnavateli jeho z·vazky v˘Ëi zamÏstnanci. Soci·lnÌ a hospod·¯sk· politika tÈmÏ¯ ve vöech vyspÏl˝ch zemÌch nesniûuje, ale naopak zvyöuje rizika, kter˝m lidÈ ËelÌ. Teorie postmaterialistick˝ch hodnot Teorie postmaterialistick˝ch hodnot je spojov·na s teoriÌ druhÈho demografickÈho p¯echodu (Lesthaeghe ñ Moors, 1996; van de Kaa, 2001). Tato teorie ¯Ìk·, ûe ke zmÏn·m v soci·lnÌm a demografickÈm chov·nÌ doch·zÌ dÌky n·r˘stu hodnoty individu·lnÌ seberealizace, uspokojov·nÌ osobnÌch preferencÌ, liberalizace a uvolnÏnÌ se z tradiËnÌch vazeb autorit, zejmÈna n·boûenstvÌ. Podle Ingleharta (1977) byl tento v˝voj umoûnÏn tÌm, ûe se lidÈ v modernÌ prosperujÌcÌ spoleËnosti osvobodili od materi·lnÌch starostÌ. Na tyto hodnoty se Ëasto poukazuje v souvislosti s vyööÌ rozvodovostÌ, rostoucÌm podÌlem nemanûelsk˝ch svazk˘ a porod˘ nemanûelsk˝ch dÏtÌ. NenÌ pochyb o tom, ûe tyto formy chov·nÌ jsou mnohem z¯etelnÏjöÌ v liber·lnÏjöÌ spoleËnosti seversk˝ch nebo anglicky mluvÌcÌch zemÌch, neû v kultu¯e orientovanÈ spÌöe na rodinu, kterou p¯edstavujÌ nap¯Ìklad germ·nskÈ a jihoevropskÈ zemÏ Ëi asijskÈ rozvojovÈ zemÏ. Avöak, jak tvrdÌ Coleman (1998), je z¯ejmÈ, ûe mezi vyspÏl˝mi zemÏmi je plodnost vyööÌ v liber·lnÌ kultu¯e neû v tradiËnÌ rodinnÈ. Zd· se tedy, ûe spoleËnost s tradiËnÌm chov·nÌm je v˝raznÏ mÈnÏ schopn· zajistit vlastnÌ reprodukci neû spoleËnost liber·lnÏjöÌ. DomnÌv·m se, ûe teorie rovnosti pohlavÌ uveden· nÌûe vysvÏtluje, proË zemÏ, kterÈ udrûujÌ tradiËnÌ rodinn˝ systÈm, vykazujÌ velmi nÌzkou plodnost. Na z·kladÏ teorie rovnosti pohlavÌ jsem pevnÏ p¯esvÏdËen, ûe pokusy o obnovenÌ ÑtradiËnÌch rodinn˝ch hodnotì ñ muû je ûivitel rodiny ñ nÌzkou plodnost zakonzervujÌ. V minulosti b˝valo bÏûnou reakcÌ na klesajÌcÌ plodnost, ûe byly ûeny lÌËeny jako sobeckÈ bytosti vzpÌrajÌcÌ se plnit svou n·rodnÌ povinnost. Tato reakce byla chybn· a dnes je kontraproduktivnÌ, protoûe je rozvratn· a protoûe trivializuje ˙roveÚ politickÈ debaty, kterou pak snadno paroduje bulv·rnÌ tisk. P¯esto tento n·zor v nÏkter˝ch zemÌch st·le p¯etrv·v·. SdÏlovacÌ prost¯edky v Japonsku Ëasto referujÌ o mlad˝ch lidech, kte¯Ì ot·lejÌ se sÚatkem a porodem, jako o ÑparazitujÌcÌch jedincÌchì, a ministr rakouskÈ vl·dy vyzval ûeny k plnÏnÌ povinnosti reprodukce n·roda. Plodnost v Japonsku i Rakousku vykazuje st·le velmi nÌzkÈ hodnoty. DalöÌ zjiötÏnÌ, kterÈ jde proti teorii, ûe nÌzkou plodnost zp˘sobil n·r˘st postmaterialistick˝ch hodnot, p¯ineslo öet¯enÌ v mnoha vyspÏl˝ch zemÌch, podle kterÈho se ûeny ve vÏku zhruba 20ñ23 let vyj·d¯ily, ûe chtÏjÌ mÌt poËet dÏtÌ, kter˝ je v pr˘mÏru nad ˙rovnÌ prostÈ reprodukce (van de Kaa, 2001; McDonald, 1998; Van Peer, 2000). Tento poËet postupnÏ kles· s tÌm, jak se tyto ûeny blÌûÌ ke t¯icÌtce, ale je st·le o pozn·nÌ vyööÌ neû poËet dÏtÌ, kterÈ pak skuteËnÏ majÌ. éeny tedy chtÏjÌ mÌt vÌce dÏtÌ, neû nakonec majÌ. OmezujÌcÌm faktorem poËtu dÏtÌ nejsou pro ûeny hodnoty, kterÈ rozvÌjejÌ p¯ed dosaûenÌm vÏku 20 let, ale kombinace v˝öe v˝daj˘, nejistoty a charakteru soci·lnÌch institucÌ. Teorie, ûe postmaterialistickÈ hodnoty majÌ vliv na nÌzkou plodnost, je klamn·. V r·mci jakÈkoli spoleËnosti vykazujÌ niûöÌ plodnost ûeny, kterÈ jsou vzdÏlanÏjöÌ, mÈnÏ n·boûensky 8


zaloûenÈ, ûijÌ spÌöe ve mÏstÏ a majÌ liber·lnÏjöÌ n·zory, neû ty, kterÈ jsou mÈnÏ vzdÏlanÈ, vÌce n·boûensky zaloûenÈ, ûijÌ spÌöe na venkovÏ a jsou konzervativnÏjöÌ. Toto zjiötÏnÌ potom vede ke klamnÈmu z·vÏru, ûe liber·lnÏjöÌ spoleËnost bude mÌt niûöÌ plodnost neû konzervativnÏjöÌ. PouËenÌm z tohoto klamnÈho tvrzenÌ je, ûe k problÈmu nÌzkÈ plodnosti by se nemÏlo p¯istupovat v˝bÏrov˝m svalov·nÌm viny na ûeny s nÌzkou plodnostÌ. NÌzk· plodnost je spoleËensk˝ jev s vazbou na strukturu soci·lnÌch institucÌ. N·znaky ˙lohy soci·lnÌch institucÌ p¯i v˝kladu nÌzkÈ plodnosti vypl˝vajÌ z v˝öe uvedenÈ teorie racion·lnÌ volby a teorie averze v˘Ëi riziku. Teorie rovnosti pohlavÌ od˘vodÚuje d˘raz na strukturu soci·lnÌch institucÌ v p¯Ìstupu k nÌzkÈ plodnosti. Teorie rovnosti pohlavÌ SpojitostÌ mezi rovnostÌ pohlavÌ a plodnostÌ jsem se zab˝val ve sv˝ch dvou novÏjöÌch publikacÌch (McDonald, 2000a; 2000b). Podstatn˝m rysem tÏchto pracÌ je rozdÏlenÌ rovnosti pohlavÌ do dvou souË·stÌ: rovnost pohlavÌ v institucÌch orientovan˝ch na rodinu a rovnost pohlavÌ v institucÌch orientovan˝ch na jednotlivce. Dovoluji si tvrdit, ûe plodnost kles· z vysokÈ ˙rovnÏ na niûöÌ spolu s posunem od nÌzkÈ ˙rovnÏ rovnosti pohlavÌ uvnit¯ rodiny k ˙rovni vyööÌ. HlavnÌm rysem p¯itom je, ûe i ûeny mohou mluvit do rozhodov·nÌ, zejmÈna o poËtu dÏtÌ. NiûöÌ plodnost a moûnost ûen o nÌ rozhodovat pak vede k rychlÈmu n·r˘stu rovnosti pohlavÌ v institucÌch orientovan˝ch na jednotlivce, coû zase nakonec vede k velmi nÌzkÈ plodnosti. Kombinace vysokÈ rovnosti pohlavÌ v institucÌch orientovan˝ch na jednotlivce (vzdÏl·nÌ a zamÏstn·nÌ) a p¯etrv·vajÌcÌ niûöÌ rovnost pohlavÌ v institucÌch orientovan˝ch na rodinu (p¯edevöÌm v rodin·ch samotn˝ch) plodnost sniûuje. Je p¯edpoklad, ûe plodnost vzroste z velmi nÌzkÈ ˙rovnÏ pouze pokud se rovnost pohlavÌ v institucÌch orientovan˝ch na rodinu dostane na vysokou ˙roveÚ, tj. pokud model rodiny s muûem ûivitelem p¯estane b˝t p¯edpokladem, na kterÈm jsou zaloûeny instituce orientovanÈ na rodinu. Proces p¯echodu od velmi nÌzkÈ plodnosti k nÌzkÈ plodnosti bude snazöÌ pro liber·lnÌ zemÏ. NÏkterÈ zemÏ, kterÈ jsou ve svÈ orientaci na rodinu liber·lnÏjöÌ, moûn· velmi nÌzkou plodnost nikdy nepoznajÌ (za hlavnÌho z·stupce tÈto skupiny je povaûov·no Norsko). Soci·lnÌ instituce ve vyspÏl˝ch zemÌch byly aû doned·vna zaloûeny na p¯edpokladu modelu rodiny s muûem ûivitelem, ve kterÈm otec chodÌ do pr·ce a matka se doma star· o dÏti. Tento model stojÌ na principu, kter˝ ¯Ìk·, ûe mezi muûem a ûenou jsou fyziologickÈ rozdÌly p¯edurËujÌcÌ muûe k funkci ûivitele a ochr·nce, zatÌmco ûena m· na starosti rodinu a reprodukci. ZejmÈna od 60. let 20. stoletÌ jsou ûeny, pokud jde o individu·lnÌ pr·va v oblastech, jako jsou vzdÏl·nÌ a zamÏstn·nÌ, do tÈ mÌry asertivnÌ, ûe tyto obory charakterizuje vysok˝ stupeÚ rovnosti pohlavÌ. StÏûejnÌ myölenkou teorie rovnosti pohlavÌ je, ûe se dneönÌ velmi nÌzk· ˙roveÚ plodnosti ve vyspÏl˝ch zemÌch d· vysvÏtlit rozdÌlnostÌ ve vnÌm·nÌ rovnosti pohlavÌ v r˘zn˝ch soci·lnÌch institucÌch. V zemÌch s velmi nÌzkou plodnostÌ se poûaduje, aby byla vysok· rovnost pohlavÌ v institucÌch, kterÈ majÌ co do ËinÏnÌ s lidmi-jednotlivci, nap¯. vzdÏl·nÌ a zamÏstn·nÌ, zatÌmco nÌzk· rovnost pohlavÌ b˝v· v institucÌch ve styku s lidmi jako s Ëleny rodiny, nap¯. pracovnÌ vztahy (podmÌnky zamÏstn·nÌ), sluûby pro rodiny, daÚov˝ systÈm, soci·lnÌ zabezpeËenÌ a rodina sama. ÿeËeno zjednoduöenÏ a zp˘sobem, jak˝ pouûil Chesnais (1996, 1998) a Esping-Andersen (1996), jestliûe majÌ ûeny ve vzdÏl·nÌ a v zamÏstn·nÌ tÈmÏ¯ stejnÈ moûnosti a p¯Ìleûitosti jako muûi, ale tyto moûnosti a p¯Ìleûitosti se velmi citelnÏ oslabÌ tÌm, kdyû majÌ dÏti, omezÌ ûeny poËet sv˝ch dÏtÌ do tÈ mÌry, ûe plodnost je dlouhodobÏ na velmi nÌzkÈ ˙rovni. V ot·zce rovnosti pohlavÌ v institucÌch orientovan˝ch na jednotlivce udÏlaly vöechny vyspÏlÈ zemÏ pokrok, soci·lnÌ instituce orientovanÈ na rodinu vöak st·le stojÌ na modelu muûe ûivitele. »Ìm je spoleËnost tradiËnÏjöÌ v oblasti systÈmu rodiny, tÌm vÏtöÌ je rozdÌlnost mezi soci·lnÌmi institucemi, a je tÌm niûöÌ plodnost. To by d·valo odpovÏÔ na ot·zku, proË nejniûöÌ plodnost na svÏtÏ vykazujÌ zemÏ jiûnÌ Evropy a nap¯Ìklad Japonsko, kde majÌ tradiËnÌ systÈm rodiny s dominantnÌm postavenÌm muûe. 9


Nov· trûnÌ ekonomika a jejÌ dopad na plodnost D· se argumentovat, ûe organizace novÈ trûnÌ ekonomiky ztÏûuje dosaûenÌ p¯Ìr˘stku plodnosti. SvÏtovÈ vyspÏlÈ zemÏ od 80. let 20. stoletÌ restrukturalizujÌ svÈ hospod·¯stvÌ podle filozofie, ûe volnÈ fungov·nÌ trhu je nejefektivnÏjöÌ formou ekonomiky. Zredukovaly regulace a omezenÌ, takûe kapit·l m˘ûe snadno tÈci smÏrem, ve kterÈm p¯in·öÌ nejvÏtöÌ efektivnost a nejvyööÌ zisk. Teorie ¯Ìk·, ûe prosperujÌcÌ podnik·nÌ zlepöuje zamÏstnanost a mzdy, a tÌm i hospod·¯sk˝ blahobyt. Pro nov˝ ekonomick˝ reûim jsou charakteristickÈ nevelk· rozpoËtov· sfÈra a nÌzkÈ zdanÏnÌ, voln˝ tok kapit·lu p¯es hranice st·t˘, voln˝ obchod, volnost zamÏstnavatel˘ a pracovnÌk˘ urËovat mzdy a pracovnÌ podmÌnky, a omezov·nÌ soci·lnÌ podpory hrazenÈ st·tem. Co se t˝k· rozdÏlov·nÌ, tento systÈm odmÏÚuje inovace a poctivou pr·ci, coû znamen·, ûe obÏ stimuluje. VedenÌ, jak na n·rodnÌ tak nadn·rodnÌ ˙rovni, tomuto systÈmu napom·h· a reguluje ho. Tento systÈm v 90. letech 20. stoletÌ snÌûil v mnoha vyspÏl˝ch zemÌch nezamÏstnanost a zv˝öil prosperitu. Je vöak ot·zkou, co p¯inesl v oblasti rozdÏlov·nÌ. SystÈm je nemilosrdn˝ k obÏtem, aù jsou to jednotlivci, podniky Ëi st·ty. Podniky a st·ty za ne˙spÏch platÌ rychl˝m odlivem kapit·lu. Jednotlivci platÌ ztr·tou zdroje p¯Ìjm˘. V˝nos v tomto systÈmu m˘ûe b˝t vÏtöÌ neû v d¯ÌvÏjöÌm ochran·¯skÈm systÈmu, ale i rizika jsou vÏtöÌ. VÏtöina zemÌ poskytuje tÏm, kte¯Ì na trhu ztroskotali, systÈm podpor, ale ten je st·le vÌce ohroûen. Nejsou-li si lidÈ jistÌ, ûe je zachytÌ soci·lnÌ siù, osvojujÌ si chov·nÌ averze v˘Ëi riziku. P¯izp˘sobit se fungov·nÌ novÈ trûnÌ ekonomiky bylo a st·le je problematickÈ hlavnÏ pro zemÏ kontinent·lnÌ Evropy, protoûe jiû p¯edtÌm zde byly vysokÈ fixnÌ n·klady pr·ce a nÌzk· mÌra intenzity zamÏstnanosti ñ dva poz˘statky organizace soci·lnÌch st·t˘ (Esping-Andersen, 1996, s. 78ñ84). Esping-Andersen v˝stiûnÏ tvrdÌ, ûe soci·lnÌ st·ty kontinent·lnÌ Evropy zabr·nily r˘stu zamÏstnanosti, zejmÈna v sektoru sluûeb a pr·ce na zkr·cen˝ ˙vazek tÌm, ûe se p¯izp˘sobily novÈ trûnÌ ekonomice. BÏûnÌ zamÏstnanci si sv· pr·va v tomto soci·lnÌm systÈmu nechtÏjÌ nechat vzÌt. V˝sledkem je pracovnÌ trh rozdÏlen˝ na ÑlÈpe postavenÈì (insiders) a Ñh˘¯e postavenÈì (outsiders). Do prvnÌ skupiny pat¯Ì spÌöe muûi ve st¯ednÌch letech, zatÌmco do druhÈ spÌöe ûeny a mladÌ pracovnÌci. NejjistÏjöÌ strategie pro ûeny a mladÈ lidi je dostat se do prvnÌ skupiny a odloûit zaloûenÌ vlastnÌ rodiny nebo se mu zcela vyhnout. Tento systÈm je jednÌm z konzervativnÌch, zaloûen˝ch na rodinnÈ mzdÏ a soci·lnÌm st·tu a st·le p¯edpokl·d· model rodiny s muûem ûivitelem. Esping-Andersen vidÌ pesimisticky moûnost tÏchto st·t˘ vymanit se z tÈto situace, protoûe tomu br·nÌ osobnÌ z·jmy muû˘ ve skupinÏ ÑlÈpe postaven˝chì. TrûnÌ p¯Ìstup povaûuje jednotlivce za vstupy do systÈmu produkce. Proto jednotlivci v z·jmu ochrany p¯ed rizikem musÌ maximalizovat svou trûnÌ hodnotu. To znamen·, ûe se zamÏ¯ujÌ na zÌsk·v·nÌ dovednostÌ, pracovnÌch zkuöenostÌ a renomÈ, kterÈ se na trhu dajÌ dob¯e prodat. SouËasnÏ akumulujÌ ˙spory nebo bohatstvÌ jako osobnÌ z·chrannou sÌù. TakÈ musÌ b˝t ËasovÏ a mÌstnÏ pruûnÌ, aby mohli reagovat na novÈ p¯Ìleûitosti. Ve svÏtÏ, kter˝ odmÏÚuje trûnÌ produkci, je pro jednotlivce s averzÌ v˘Ëi riziku nemoudrÈ vyd·vat Ëas nebo penÌze na soci·lnÌ reprodukci. Soci·lnÌ reprodukce vyûaduje altruismus, tj. vÏnovat Ëas a penÌze jin˝m nebo celÈ spoleËnosti. SnaûÌ-li se ËlovÏk ve svobodnÈ trûnÌ ekonomice vyhnout riziku, altruismus je hol˝m nerozumem. Rodina je centrum soci·lnÌ reprodukce, kde se laskav˝ vztah k druhÈmu vyskytuje ve velkÈ mÌ¯e. NÏkte¯Ì lidÈ a politici si myslÌ, ûe ve¯ejn˝ svÏt trûnÌ ekonomiky a soukrom˝ svÏt rodiny jsou dva oddÏlenÈ svÏty, a ûe jedinec m˘ûe b˝t na trhu vysoce konkurenceschopn˝ a individualistick˝, s nechutÌ v˘Ëi riziku, ale z·roveÚ velmi obÏtav˝, altruistick˝ a schopn˝ podstoupit riziko v r·mci rodiny. DomnÌv·m se, ûe jedin˝m vysvÏtlenÌm je, ûe tito lidÈ st·le vidÌ ˙lohu muûe a ûeny oddÏlenÏ, pro nÏ je trûnÌ produkce vÏcÌ muûe a soci·lnÌ reprodukce vÏcÌ ûeny. PracovnÌk, kter˝ m· rodinu, m˘ûe b˝t pruûn˝, co se t˝k· n·rok˘ trûnÌ produkce, pokud m· manûelku, kter· je doma a star· se o soci·lnÌ reprodukci. KonzervativnÌ reakce na nÌzkou plodnost se nÏkdy ubÌr· tÌmto smÏrem. 10


MladÈ ûeny jsou vöak dnes s ohledem na poûadavky trûnÌ produkce vybaveny nejmÈnÏ stejnÏ dob¯e jako mladÌ muûi a zamÏstnavatelÈ je r·di zamÏstn·vajÌ. Kde platÌ z·kony lidskÈho kapit·lu, voln˝ trh zamÏstn· spÌöe kvalifikovanou ûenu neû nekvalifikovanÈho muûe, a dokonce spÌöe ûenu neû muûe, kter˝ m· jen o nÏco niûöÌ kvalifikaci neû ûena. DneönÌ ûena s nechutÌ riskovat se snaûÌ, aby se sama uûivila, a kdyby jejÌ vztah mÏl jednou ztroskotat, velmi nerada se ocit· v postavenÌ z·vislÈm na muûi. Muû i ûena dob¯e vÏdÌ, ûe kdyû oba pracujÌ, je to jist· ochrana proti ztr·tÏ zamÏstn·nÌ jednoho z nich, a banky toto vÏdomÌ posilujÌ tÌm, ûe poskytujÌ hypotÈky na z·kladÏ dvou p¯Ìjm˘. RodiËe a ökoly p˘sobÌ na mladÈ ûeny, aby zÌskaly co nejvÌce znalostÌ a dovednostÌ a udrûely se na pracovnÌm trhu. Proto dnes velmi m·lo mlad˝ch ûen vidÌ svou budoucnost v tom, ûe naleznou muûe, a potom uû nikdy nebudou zamÏstn·ny. Posilov·nÌ modelu rodiny s muûem ûivitelem nenÌ ¯eöenÌm dilematu udrûenÌ soci·lnÌ reprodukce ve spojenÌ s trûnÌ ekonomikou. Z·kladem soci·lnÌ reprodukce je porod, v˝ûiva a socializace p¯ÌötÌ generace. Naöe neschopnost poloûit tento z·klad dokazuje ne˙spÏch dneönÌho soci·lnÌho a ekonomickÈho systÈmu. Za poslednÌch dvacet let je porodnost v tÈmÏ¯ vöech vyspÏl˝ch zemÌch pod ˙rovnÌ prostÈ reprodukce obyvatelstva. Vyvst·v· ot·zka: Co je to za spoleËnost, kter· nenÌ schopn· reprodukovat sama sebe? OdpovÏÔ znÌ: SpoleËnost zaloûen· na novÈ trûnÌ ekonomice. Trh se o tento problÈm nezajÌm·, protoûe trh je orientov·n velice kr·tkodobÏ. Podniky a vl·dy se do tÈto kr·tkodobÈ p¯edstavy zaplÈtajÌ, protoûe finanËnÌ trhy je za kr·tkodobou chybu velice Ëasto trestajÌ. ÿÌk· se, ûe Angel˘v pl·n realizovan˝ v roce 1994 v Japonsku, kter˝ podporoval pracovnÌ politiku s ohledem na rodinu, selhal kv˘li postoj˘m podnik˘ (JOICFP News, srpen 2000, s. 7). Rada pro populaËnÌ problÈmy japonskÈ vl·dy (1997, s. 21) upozorÚuje na nutnost postavit se proti praktik·m personalist˘ diskriminujÌcÌm ty, kte¯Ì kladou rodinu na prvnÌ mÌsto. Protoûe se podniky a vl·dy soust¯edÌ na kr·tkodobÈ aspekty, nevÏnujÌ pozornost dlouhodob˝m investicÌm. V novoklasickÈm ekonomickÈm modelu je soci·lnÌ organizace exogennÌ a m· p¯edpoklad stejn˝ch podmÌnek. DlouhodobÈ hledisko je v rukou novoklasickÈho boha, kter˝m je cenov˝ mechanismus. M˘ûeme vÏ¯it, ûe ve spr·vn˝ Ëas napravÌ vöe, co pot¯ebujeme. Protoûe jsou dÏti st·le vz·cnÏjöÌ, jejich hodnota pro spoleËnost poroste a budeme vÌce platit tÏm, kdo je ÑprodukujÌì. Moûn· tomu tak bude, ale jestliûe trh zareaguje na nedostatek pracovnÌk˘ zp˘soben˝ nÌzkou porodnostÌ, bude trvat zhruba 20ñ25 let, neû n·r˘st porod˘ nedostatek pracovnÌch sil nahradÌ. P¯eklenovacÌ doba tedy m˘ûe b˝t velmi dlouh· a mezitÌm mohou vzniknout v·ûnÈ demografickÈ problÈmy. PopulaËnÌ politika je bÏh na velmi dlouhÈ trati. M˘ûeme dÏlat projekce, kterÈ n·m uk·ûÌ, ûe velmi nÌzk· porodnost, jakou m· dnes nap¯Ìklad Japonsko a vÏtöina Evropy, povede k neudrûitelnÈ vÏkovÈ struktu¯e. V˘bec nic nenapovÌd·, ûe mechanismus trûnÌch cen tuto situaci v Japonsku Ëi EvropÏ napravÌ. Dokonce opak je pravdou. Trh nad·le produkuje pracovnÌky s nechutÌ riskovat, pro kterÈ jsou dÏti znaËn˝m rizikem. V mnoha zemÌch z˘st·vajÌ struktury zamÏstnanosti pevnÏ spojenÈ s modelem rodiny muûe ûivitele a rodinnÈ mzdy. I kdyby mÏl trh dos·hnout vysoce p¯ÌznivÈ v˝sledky ñ nap¯Ìklad poklesu nezamÏstnanosti na velmi nÌzkou ˙roveÚ a r˘stu re·ln˝ch p¯Ìjm˘ ñ nemuselo by to b˝t podnÏtem k n·r˘stu plodnosti. D˘vodem je skuteËnost, ûe rozhodov·nÌ o rodiËovstvÌ v trûnÌ ekonomice z·visÌ mnohem vÌce na relativnÌm neû na absolutnÌm blahobytu. Bez ohledu na to, jak je trh ˙spÏön˝, v dneönÌch podmÌnk·ch ve vÏtöinÏ zemÌ bude vûdy p¯ÌvÏtivÏjöÌ k bezdÏtn˝m neû k tÏm, co majÌ dÏti. PodobnÏ bude trh skoupÏjöÌ s p¯ib˝vajÌcÌm poËtem dÏtÌ. Kolaps porodnosti ve vÏtöinÏ vyspÏl˝ch zemÌch vypovÌd· o selh·nÌ trûnÌho p¯Ìstupu p¯i zajiötÏnÌ soci·lnÌ reprodukce. Existuje n·zor, ûe je nutn· nov· soci·lnÌ smlouva, kter· umoûnÌ trûnÌ p¯Ìstup a kter· z·roveÚ poskytne spravedlivou odmÏnu za soci·lnÌ reprodukci. I kdyû v n·sledujÌcÌ Ë·sti popisuji spektrum politick˝ch iniciativ, pouûiteln˝ch ke zv˝öenÌ velmi nÌzkÈ plodnosti, v tÈto a v p¯edchozÌ Ë·sti zast·v·m n·zor, ûe ˙spÏön· politika bude jistÏ zahrnovat zmÏny v soci·lnÌ 11


a ekonomickÈ organizaci v mnohem vÏtöÌm mÏ¯Ìtku. Tyto zmÏny musÌ zahrnovat posÌlenÌ koncepce tzv. horizont·lnÌ rovnosti, tzn., ûe spoleËnost se musÌ pokouöet vyrovnat ekonomickÈ v˝sledky pro r˘znÈ skupiny rodin, aniû by potlaËila potenci·l v˝dÏleËn˝ch p¯Ìjm˘. To je v podstatÏ p·dnÈ tvrzenÌ, ûe dÏti nejsou pouze soukromÈ potÏöenÌ, ale soci·lnÌ dobro. Nov· soci·lnÌ smlouva musÌ b˝t takÈ budov·na na z·kladÏ rovnosti pohlavÌ, a ne na modelu rodiny, kde muû je ûivitelem. Folbre (1997) tvrdÌ, ûe jsou nutn· nov· soci·lnÌ opat¯enÌ, kter· odmÏnÌ altruismus. NicmÈnÏ m·-li b˝t trh schopn˝ zlepöit ekonomickou situaci ûen a mlad˝ch lidÌ, jako tomu bylo ve znaËnÈ mÌ¯e v USA, je to velmi û·doucÌ cÌl. Pro mnoho evropsk˝ch zemÌ, zejmÈna ve v˝chodnÌ EvropÏ, vöak platÌ, ûe nÌzk· plodnost se v·ûe na chudÈ ekonomickÈ pomÏry. NÏkterÈ z·sady ¯eöenÌ Restrukturilazace ekonomick˝ch v˝sledk˘ a rovnost pohlavÌ mezi tÏmi, kte¯Ì majÌ dÏti i tÏmi co ne, nezbytnÏ zahrnuje vl·dnÌ intervence, hlavnÏ kdyû z·leûÌ na kvalitÏ v˝sledk˘ pro dÏti. Jak je uvedeno v˝öe, trh s·m o sobÏ je z¯ejmÏ velmi nep¯imÏ¯en˝ mechanismus k dosaûenÌ û·doucÌho v˝sledku. K tÈto vÏci podot˝k· Demeny (1986, s. 476), ûe chov·nÌ, co se t˝k· plodnosti, je ÑlegitimnÌ p¯edmÏt z·jmu pro kolektivnÌ ¯eöenÌ, zejmÈna ze strany st·tuì: ÑKdyû se soci·lnÏ v˝hodn· ˙prava demografickÈho chov·nÌ dostane mimo dosah soukromÈho trhu, nab˝v· charakter ve¯ejnÈho statku, kter˝ se musÌ zÌskat, je-li t¯eba, na politickÈm trhuì. I kdyû se vedoucÌ ˙lohy musÌ chopit vl·da, ide·lnÌ je partnerstvÌ mezi vl·dou, zamÏstnavateli a rodinami, tj. celospoleËensk˝ p¯Ìstup. Politika nebude fungovat, pokud bude nar·ûet na nepoddajn˝ podnikov˝ sektor nebo pokud zab¯edne do rozvratnÈ soci·lnÌ debaty. Jak je zmÌnÏno v˝öe, cÌlov· ˙roveÚ plodnosti, kterou chceme dos·hnout, by mÏla mÌt öirok˝ rozsah. Nap¯Ìklad pro It·lii by cÌlem mohlo b˝t zv˝öenÌ ˙hrnnÈ plodnosti z 1,2 na 1,6 bÏhem p¯ÌötÌch 15ñ20 let. Demografickou udrûitelnost m˘ûe nastolit i skromnÏjöÌ cÌl, kter˝ bude pravdÏpodobnÏ soci·lnÏ p¯ijatelnÏjöÌ a dostateËnÏ ˙spÏön˝. Zv˝öenÌ ˙hrnnÈ plodnosti z 1,2 na 1,6 znamen·, ûe v pr˘mÏru 40 % ûen bude mÌt o jedno dÌtÏ vÌce, nebo vûdy dalöÌch 10 % ûen v kaûdÈm pÏtiletÈm obdobÌ bÏhem p¯ÌötÌch 20 let. Tento relativnÏ skromn˝ cÌl povede ke snaze vÏnovat vÏtöÌ pozornost lidem, kte¯Ì by r·di mÏli dÌtÏ nebo dalöÌ dÌtÏ, kdyby byly p¯ÌznivÏjöÌ podmÌnky. To dokazuje i Rada pro populaËnÌ problÈmy japonskÈ vl·dy (1997, s. 20) ve svÈ zpr·vÏ o budoucÌ pronatalitnÌ politice v Japonsku. V˝sledky öet¯enÌ potvrzujÌ, ûe takov˝ch lidÌ je dnes ve vÏtöinÏ zemÌ s nÌzkou plodnostÌ dost (Retherford a kol., 1996; Kiernan, 1998; Coleman, 1998; van de Kaa, 2001; McDonald, 1998; Ichimura ñ Ogawa, 2000; Van Peer, 2000). Chesnais (1998, s. 83) ¯Ìk· o tÈto skupinÏ ponÏkud ironicky, ûe m· ÑlatentnÌ pot¯ebu ûivit rodinuì. V˝sledky tÈto politiky vezmou rychle za svÈ, jestliûe se lidÈ, kte¯Ì nechtÏjÌ mÌt û·dnÈ nebo dalöÌ dÌtÏ, stanou terËem politickÈ debaty. Polemika by se nemÏla t˝kat mor·lnÌho tlaku na bezdÏtnÈ, aby mÏli dÌtÏ, ale z·konn˝ch prost¯edk˘, kterÈ spoleËnost pouûÌv· na podporu tÏch, kte¯Ì dÏti majÌ. Budeme-li oznaËovat bezdÏtnÈ nebo skupiny spoleËnosti s nÌzkou plodnostÌ za sobce a poûitk·¯e, nepovede to k ˙spÏchu6). Poskytov·nÌ ekonomick˝ch v˝hod, zabezpeËenÏjöÌ budoucnost a rovnost pohlavÌ znamenajÌ u tÏch, kte¯Ì chtÏjÌ mÌt jedno nebo vÌce dÏtÌ, öanci na ˙spÏch. Na rozdÌl od dneönÌ situace se nov· opat¯enÌ na podporu plodnosti budou nevyhnutelnÏ t˝kat lidÌ ˙spÏön˝ch i ne˙spÏön˝ch. Jak uû bylo uvedeno, moûn· bude t¯eba p¯esvÏdËit muûe st¯ednÌho vÏku, aby se vzdali nÏkter˝ch sv˝ch v˝sad. Moûn· bude t¯eba i uvaûovat o restrukturalizaci vztah˘ mezi generacemi. SystÈmy soci·lnÌho zabezpeËenÌ majÌ sklon poskytovat znaËnÈ v˝hody lidem st¯ednÌho vÏku a staröÌm na ˙kor mlad˝ch. St·rnutÌ populace vyvÌjÌ na tyto systÈmy velmi siln˝ finanËnÌ tlak. JednÌm z politick˝ch p¯Ìstup˘ k tomuto problÈmu je 6)

Typick˝m p¯Ìkladem je kampaÚ, kterou vede japonsk˝ tisk Ñproti parazitujÌcÌm jedinc˘mì.

12


snaha omezit ve¯ejnÈ v˝daje na sluûby rodin·m a dÏtem, zv˝öit danÏ nebo p¯ÌspÏvky na soci·lnÌ zabezpeËenÌ nebo omezit v˝hody poskytovanÈ zamÏstnavatelem. Vöechny tyto p¯Ìstupy vöak rozhodnÏ nep˘sobÌ smÏrem k podpo¯e plodnosti. Anal˝za v˝daj˘ na soci·lnÌ zabezpeËenÌ v Japonsku v roce 1997 uk·zala, ûe podpora rodin a dÏtÌ Ëinila 2,3 bilionu jen˘ ve srovn·nÌ s 45,1 bilionem jen˘ d·vek poskytnut˝ch star˝m lidem (podle JOICFP News, Ë. 314, srpen 2000, s. 7). Pokud bychom tyto Ë·stky porovnali na jednoho obyvatele, byl by v˝sledek jeötÏ vÌce p¯ekvapujÌcÌ. Stejn˝ Ël·nek konstatuje, ûe ˙hrnn· plodnost v Japonsku v roce 1999 klesla na 1,34. Massimo Livi-Bacci je v listu The New York Times (zvl·ötnÌ zpr·va Michaela Spectera z 10. 7. 1998) oznaËov·n za ËlovÏka, kter˝ charakterizuje Evropany jako ÑbohatÈ starÈ lidi, kterÈ ûivÌ tvrd· pr·ce chud˝ch mlad˝ch. NenÌ divu, ûe nikdo nechce mÌt dÏtiì. Rafinovanou ranou mlad˝m je klesajÌcÌ progresivnost danÌ z p¯Ìjm˘. MÈnÏ progresivnÌ daÚovÈ systÈmy poskytujÌ relativnÏ vÌce lidem, kte¯Ì majÌ vyööÌ v˝dÏlky, a tÏmi vÏtöinou neb˝vajÌ mladÌ lidÈ uvaûujÌcÌ o zaloûenÌ rodiny7). Dobr· politika na podporu plodnosti zahrnuje i vöeobecn˝ p¯Ìstup k celÈmu spektru metod ¯ÌzenÌ plodnosti. I kdyû Pontifik·lnÌ koncil pro problÈmy rodiny (1998) ve svÈm prohl·öenÌ t˝kajÌcÌ se nÌzkÈ plodnosti ost¯e odsoudil öirokÈ pouûÌv·nÌ chemick˝ch metod antikoncepce, Rada pro populaËnÌ problÈmy svolan· japonskou vl·dou (1997) prohl·sila, ûe japonskÈ ûeny se p¯Ìliö nechtÏjÌ vd·vat, protoûe dostupnÈ metody antikoncepce jsou pouze muûskou z·leûitostÌ. Pokud ûeny nebudou v situaci, kdy mohou ¯Ìdit svou vlastnÌ plodnost, asi se do vztahu s muûem p¯Ìliö nepohrnou. LepöÌ p¯Ìstup k antikoncepËnÌm pilulk·m je tak v Japonsku povaûov·n za pronatalitnÌ politiku, protoûe by zv˝öil sÚateËnost. Na z·vÏr, politika na podporu plodnosti by mÏla b˝t zvaûov·na v souvislosti s obecnou populaËnÌ politikou a s politikou nabÌdky pracovnÌch sil. Pro vÏtöinu zemÌ z¯ejmÏ p¯inese soubor opat¯enÌ zahrnujÌcÌch n·r˘st plodnosti, imigraci a mÌru intenzity zamÏstnanosti lepöÌ v˝sledky, neû kdyby se snaûily zv˝öit pouze jednu z tÏchto t¯Ì oblastÌ. Ve vöech zemÌch se vöak vöem tÏmto snah·m budou v r˘znÈ mÌ¯e br·nit r˘znÈ skupiny obyvatelstva. Nedostatek soci·lnÌ akceptace navrûenÈ politiky m˘ûe b˝t nakonec vÏtöÌ p¯ek·ûkou pokroku neû problÈmy formulace tÈto politiky. PolitickÈ n·stroje ⁄Ëelem oböÌrnÈ diskuse p¯ed vlastnÌm tÈmatem tohoto Ël·nku byl n·Ërt mÈho p¯esvÏdËenÌ, ûe k docÌlenÌ obratu ve v˝voji plodnosti je t¯eba nalÈzt zcela nov˝ mechanismus, a ne pouze n·stroje, kterÈ udrûÌ souËasn˝ mechanismus v chodu. Podobn˝m zp˘sobem Demeny (1997, s. 10) ¯Ìk·, ûe spoleËnost, kter· ËelÌ depopulaci, musÌ p¯ejÌt Ñod oblasti obyËejn˝ch ekonomick˝ch poËt˘ k politickÈ ekonomii: od p¯esvÏdËov·nÌ formou p¯erozdÏlov·nÌ k dohodÏ na z·kladnÌch zmÏn·ch ˙stavnÌ smlouvy, kter· stanovÌ pravidla spoleËenskÈ interakce v r·mci politickÈho z¯ÌzenÌì. Spr·vnÈ n·stroje pouûitÈ na öpatnÈm mechanismu vöak budou k niËemu. Jin˝mi slovy, spr·vnÈ n·stroje neposlouûÌ niËemu, dokud nebude dosaûeno vöeobecnÈ spoleËenskÈ podpory toho, co tento mechanismus produkuje. Caldwell a kol. (1998, s. 10 a 18) doch·zÌ k z·vÏru, ûe je dnes velice m·lo dostupn˝ch n·stroj˘, kterÈ jeötÏ v nÏjakÈ souvislosti nebyly pouûity, a uv·dÌ dlouh˝ seznam p¯ÌspÏvk˘ a zpr·v zab˝vajÌcÌch se podrobnÏ moûnostmi pronatalitnÌ politiky. K dalöÌm studiÌm uv·dÏjÌcÌm seznam moûn˝ch druh˘ politiky pat¯Ì nap¯. OSN (1999), Hoem a kol. (1999) a Hugo (2000). Seznam je dostateËnÏ dlouh˝, aby pro nÏj mohlo b˝t pouûito urËitÈ t¯ÌdÏnÌ. Heitlingerov· (1991, s. 350ñ359) hodnotila r˘zn· t¯ÌdÏnÌ pouûÌvan· v literatu¯e. JejÌ vlastnÌ t¯ÌdÏnÌ (Heitlingerov·, 1991, s. 353) je s nÏkter˝mi modifikacemi st·le pouûitelnÈ. Pops·ny mohou b˝t t¯i kategorie pronatalitnÌ politiky: 7) Nap¯Ìklad nov˝ daÚov˝ systÈm zaveden˝ v Austr·lii v roce 2000 poskytuje znaËnÏ vÏtöÌ v˝hody tÏm, kte¯Ì majÌ vysok˝ v˝dÏlek, neû lidem s p¯Ìjmem odpovÌdajÌcÌm zaË·tku kariÈry. Ned· se oËek·vat, ûe bude mÌt kladn˝ vliv na klesajÌcÌ plodnost v Austr·lii.

13


1. FinanËnÌ pobÌdky, 2. Podpora rodiË˘, aby mohli spojit pr·ci s pÈËÌ o rodinu, 3. Soci·lnÌ zmÏna na podporu dÏtÌ a rodiË˘. I kdyû se vz·jemnÏ tyto t¯i kategorie znaËnÏ p¯ekr˝vajÌ, d· se ¯Ìci, ûe odpovÌdajÌ v po¯adÌ 1. teorii racion·lnÌ volby, 2. teorii rovnosti pohlavÌ a 3. teorii averze v˘Ëi riziku. FinanËnÌ pobÌdky PravidelnÈ hotovostnÌ platby ZahrnujÌ vöechny platby v hotovosti vztahujÌcÌ se k dÌtÏti. MajÌ v z·sadÏ podobu pravideln˝ch plateb na kaûdÈ dÌtÏ jeho rodiË˘m. »·stky se mohou liöit podle vÏku dÌtÏte. M˘ûe se nap¯Ìklad postupovat tak, ûe vyööÌ Ë·stky se poskytujÌ, kdyû je dÌtÏ velmi malÈ, aby se nahradila oËek·van· ztr·ta p¯Ìjm˘ rodiË˘. StejnÏ tak Ë·stky mohou b˝t vyööÌ, kdyû jsou dÏti vÏtöÌ a n·roËnÏjöÌ na n·klady. »·stka se m˘ûe mÏnit i podle po¯adÌ dÌtÏte. Jestliûe se s ohledem na populaËnÌ politiku pokl·d· za d˘leûitÈ t¯etÌ dÌtÏ, m˘ûe b˝t platba na nÏ (a dalöÌ dÏti v po¯adÌ) znaËnÏ vyööÌ. Hoem a kol. (1999) na p¯Ìkladu ävÈdska a Rakouska rozebÌr· d˘leûitost opat¯enÌ na podporu t¯etÌho dÌtÏte. Tyto platby jsou v podstatÏ formou horizont·lnÌ rovnosti, tj. spoleËenskÈ uzn·nÌ n·klad˘ na v˝chovu dalöÌch dÏtÌ prost¯ednictvÌm systÈmu p¯evodu danÌ. Do urËitÈ mÌry by mohla b˝t uplatnÏna i vertik·lnÌ rovnost, pokud by Ë·stky byly vztaûeny k v˝öi v˝dÏlku, tj. s rostoucÌm p¯Ìjmem by se zmenöovaly nebo zanikaly. Zde je vöak t¯eba poznamenat, ûe tyto platby mohou p˘sobit demotivaËnÏ na druhÈho v˝dÏleËnÏ ËinnÈho Ëlena rodiny, coû by zase vytv·¯elo z·brany k rodiËovstvÌ. HotovostnÌ platby majÌ tu v˝hodu, ûe mohou b˝t p¯esnÏ nasmÏrov·ny na hlavnÌ osobu, kter· o dÌtÏ peËuje. I kdyû, zde je asi nejvyööÌm cÌlem rovnost pohlavÌ, v ot·zce rodiËovskÈ pÈËe studie provedenÈ v Austr·lii naznaËujÌ, ûe hotovostnÌ platby poskytnutÈ matce se pouûijÌ ku prospÏchu dÌtÏte spÌöe neû daÚovÈ ˙levy, kterÈ dostane jeho otec. Heitlingerov· (1991, s. 353) poukazuje, ûe p¯ÌmÈ finanËnÌ pobÌdky zv˝hodÚujÌ jednotlivce s vyööÌm p¯Ìjmem, tedy vÏtöinou muûe. ÑVe svÈ podstatÏ tato politika spÌöe zohledÚuje empiricky nespr·vn˝ p¯edpoklad, ûe p¯Ìjem na hlavu je v rodin·ch spravedlivÏ vytv·¯en a spravedlivÏ rozdÏlov·nì. Jednor·zovÈ platby a p˘jËky Mohou zahrnovat platby p¯i narozenÌ dÌtÏte (podpora p¯i narozenÌ dÌtÏte, porodnÈ), p¯i n·stupu dÌtÏte do ökoly nebo platby p¯i jinÈ p¯Ìleûitosti. P˘jËka pro zaloûenÌ rodiny se d· poskytnout p¯i vstupu do manûelstvÌ s tÌm, ûe s narozenÌm kaûdÈho dÌtÏte se urËit· Ë·st p˘jËky odepÌöe. Existuje moûnost nadaËnÌch systÈm˘, do kter˝ch p¯ispÌv· st·t i rodina a kterÈ slouûÌ k celoûivotnÌmu rozprost¯enÌ n·klad˘ na dÏti. Spl·cenÌ p˘jËky m˘ûe b˝t v·z·no na urËitÈ malÈ procento v˝dÏleËnÈho p¯Ìjmu, tzn. ûe n·klady na dÏti se dajÌ spl·cet postupnÏ, jak rostou p¯Ìjmy. NarozenÌ dÌtÏte se m˘ûe povaûovat za ekvivalent jednor·zovÈho p¯ÌspÏvku na soci·lnÌ nebo penzijnÌ pojiötÏnÌ. OkamûitÈ v˝hody majÌ vöak vÏtöÌ nadÏji na ˙spÏch neû v˝hody ËasovÏ odloûenÈ. Proto pomoc poskytnut· p¯i hrazenÌ souËasn˝ch n·klad˘ bydlenÌ ovlivnÌ rozhodov·nÌ o dÌtÏti spÌöe neû p¯Ìslib bezplatnÈho vysokoökolskÈho vzdÏl·nÌ nebo vyööÌho starobnÌho d˘chodu. DaÚovÈ rabaty, ˙vÏry a odpoËty ZahrnujÌ daÚovÈ ˙levy a ˙vÏry zaloûenÈ na existenci dÌtÏte. Tato opat¯enÌ mohou b˝t opÏt zamÏ¯ena na dÏti r˘znÈho vÏku nebo r˘znÈho po¯adÌ. Rabaty a ˙vÏry berou v ˙vahu soci·lnÌ rovnost; odpoËty jsou v obecnÈ rovinÏ soci·lnÏ nespravedlivÈ, protoûe z nich majÌ nejvÏtöÌ prospÏch bohatÌ. Jak je uvedeno v p¯edeölÈm odstavci, daÚov· opat¯enÌ nejsou tak efektivnÌ jako hotovostnÌ platby, protoûe jsou smÏrov·na vÌce na otce neû na matku. Ve SpojenÈm kr·lovstvÌ byl ned·vno zaveden tzv. daÚov˝ ˙vÏr pracujÌcÌch rodin ñ Working Families Tax Credit (⁄¯ad vl·dy, SpojenÈ kr·lovstvÌ, 1998) a australsk· vl·da rozöÌ¯ila daÚovÈ rabaty na z·kladÏ 14


rodiËovstvÌ. V p¯ÌpadÏ Austr·lie jsou vöak rabaty mnohem v˝hodnÏjöÌ pro rodiny s jednÌm p¯Ìjmem neû se dvÏma, coû znaËnÏ demotivuje od pr·ce druhou v˝dÏleËnÏ Ëinnou osobu, kter· tudÌû nenÌ p¯Ìliö naklonÏn· podpo¯e plodnosti. Klasick˝m p¯Ìpadem pouûitÌ daÚov˝ch rabat˘ je Singapur (Inland Revenue Authority of Singapore, 2000), kter˝ poskytuje velmi velkÈ daÚovÈ rabaty rodin·m majÌcÌ druhÈ dÌtÏ d¯Ìve, neû matka dovröÌ vÏk 32 let. Pokud se druhÈ dÌtÏ narodÌ d¯Ìve, neû matka dos·hne 28 let, rabat ËinÌ 20 tisÌc singapursk˝ch dolar˘. DalöÌ rabaty dostanou pracujÌcÌ matky za t¯etÌ a ËtvrtÈ dÌtÏ, pokud si ûena p¯eje, aby byl jejÌ p¯Ìjem danÏn oddÏlenÏ. Na tyto rabaty je n·rok po dobu devÌti let po narozenÌ dÌtÏte. I kdyû hotovostnÌ platby se dajÌ p¯esnÏji nasmÏrovat tam, kde jsou zapot¯ebÌ (aby byly skuteËnÏ pouûity na dÌtÏ) neû v˝hody plynoucÌ z daÚovÈho systÈmu, daÚovÈ v˝daje jsou mÈnÏ viditelnÈ pro toho, kdo m· finanËnÌ problÈmy neû v˝daje v hotovosti. V urËit˝ch souvislostech jsou proto daÚovÈ p¯Ìstupy politicky udrûitelnÏjöÌ neû hotovostnÌ. BezplatnÈ nebo dotovanÈ sluûby a zboûÌ pro dÏti SpÌöe neû hotovostnÌ platby Ëi daÚovÈ v˝hody se p¯Ìdavky na dÏti dajÌ poskytovat formou bezplatn˝ch nebo dotovan˝ch sluûeb. V ˙vahu p¯ipad· vzdÏl·nÌ na vöech stupnÌch, lÈka¯skÈ sluûby, ve¯ejn· doprava i sluûby spojenÈ s rekreacÌ, nap¯Ìklad sportovnÌ, z·bavnÌ a umÏleckÈ aktivity. PÈËe o dÌtÏ do tÈto kategorie sice spad·, ale je asi spr·vnÏjöÌ ji za¯azovat do podpory v oblasti pr·ce a rodiny. DotovanÈ zboûÌ m˘ûe zahrnovat uËebnice, ökolnÌ pom˘cky nebo vybavenÌ pro sport a voln˝ Ëas. Mohly by sem pat¯it slevy na sluûby jako elekt¯ina, benzÌn, evidence a pojiötÏnÌ motorov˝ch vozidel, atd. Rodiny by moûn· mohly nosit kartu opravÚujÌcÌ k r˘zn˝m v˝hod·m (z·visl˝m na poËtu dÏtÌ), nap¯. niûöÌ spot¯ebnÌ danÏ, i kdyû takov˝ systÈm by asi p¯Ìliö nefungoval. Dotace na bydlenÌ äet¯enÌ zahrnujÌcÌ mladÈ lidi v EvropÏ ukazujÌ, ûe n·klady bydlenÌ jsou hlavnÌm faktorem p¯i rozhodov·nÌ o zaloûenÌ rodiny. Nap¯Ìklad jedna t¯etina respondent˘ ve vÏku 20 aû 39 let rakouskÈho öet¯enÌ akceptace populaËnÌ politiky uvedla, ûe nep¯imÏ¯enÈ bytovÈ podmÌnky jsou hlavnÌm d˘vodem, proË nemajÌ dÏti nebo dalöÌ dÌtÏ (Hoem a kol., 1999, s. 23). Proto je dotacÌm na bydlenÌ vÏnov·n samostatn˝ odstavec. Dotace na bydlenÌ mohou mÌt vöechny formy dotacÌ uveden˝ch v˝öe: pravidelnÈ hotovostnÌ platby jako p¯ÌspÏvek na bydlenÌ (N·rodnÌ rada soci·lnÌho pojiötÏnÌ, ävÈdsko, 1999), jednor·zovÈ hotovostnÌ platby (podpora p¯i prvnÌ koupi domu nebo bytu Ëi snÌûenÌ hypotÈky p¯i narozenÌ kaûdÈho dÌtÏte), daÚovÈ rabaty nebo odpoËty na n·klady bydlenÌ, nebo dotace na sluûby spojenÈ s bydlenÌm. DalöÌ moûnostÌ je osvobozenÌ od danÏ, pokud existujÌ danÏ spojenÈ s bydlenÌm. St·t m˘ûe takÈ dotovat n·klady na v˝stavbu byt˘ nebo poskytovat st·tnÌ bydlenÌ, kde majÌ prioritu lidÈ s dÏtmi. Moûn˝m ¯eöenÌm je snÌûenÌ hypoteËnÌch ˙rokov˝ch sazeb nebo prodlouûenÌ hypoteËnÌch spl·tek na cel˝ ûivot. TakÈ mohou b˝t pouûity daÚovÈ pobÌdky tÏm, kte¯Ì poskytujÌ bydlenÌ (nap¯. negativnÌ p·kov˝ ˙Ëinek n·jemnÌch nemovitostÌ) nebo st·tnÌ intervence v oblasti trhu s byty za ˙Ëelem ovlivnÏnÌ cen. NÏkter· opat¯enÌ z tohoto systÈmu podpor bydlenÌ se moûn· obtÌûnÏ smÏrujÌ na cÌlovou skupinu nebo jsou povaûov·na za p¯Ìliö intervenËnÌ s ohledem na fungov·nÌ trhu. Iniciativy v oblasti pr·ce a rodiny RodiËovsk· dovolen· Pr·vo na n·vrat do pracovnÌ funkce po skonËenÌ rodiËovskÈ dovolenÈ spojenÈ s narozenÌm dÌtÏte je bÏûnou formou podpory pr·ce a rodiny. Tato politika m· mnoho nuancÌ jako nap¯Ìklad dÈlka dovolenÈ, zda je placen· a do jakÈ mÌry, kolik dovolenÈ mohou vybrat matky a kolik otcovÈ, zda jsou otcovÈ Ñnuceniì vzÌt si urËitou Ë·st dovolenÈ a zda existuje pr·vo na n·vrat na Ë·steËn˝ pracovnÌ ˙vazek. V Norsku je nap¯Ìklad povolen n·vrat na Ë·steËn˝ ˙vazek s pokraËu15


jÌcÌmi Ë·steËn˝mi rodiËovsk˝mi p¯ÌspÏvky. Norsko zast·v· n·zor, ûe iniciativy v oblasti pr·ce a rodiny fungujÌ mnohem spolehlivÏji neû finanËnÌ stimuly (Berget, 1996). Norsko ÑnutÌì otce vyuûÌvat tuto dovolenou s od˘vodnÏnÌm, ûe nÏkterÈ v˝hody rodiËovskÈ dovolenÈ nem˘ûe matka vyuûÌt. TvrdÌ se, ûe to m· sv˘j p¯Ìnos pro oûivenÌ diskuse mezi matkou a otcem o odpovÏdnosti za pÈËi o dÌtÏ. ProblÈmem je ot·zka omezenÌ n·roku na rodiËovskou dovolenou. PracovnÌci Ëasto zÌsk·vajÌ n·rok na tuto dovolenou, jenom pokud pro zamÏstnavatele pracovali urËitou dobu a pokud jsou ¯·dn˝mi nebo st·l˝mi zamÏstnanci na rozdÌl od p¯Ìleûitostn˝ch nebo smluvnÌch zamÏstnanc˘. KritÈria n·roku vöak mohou mÌt ten ˙Ëinek, ûe zamÏstnavatelÈ nep¯ijmou lidi do funkcÌ, kterÈ jim p¯inesou n·rok na rodiËovskou dovolenou, pokud si myslÌ, ûe by mohli mÌt dÏti. Je-li dovolen· placen·, mÏl by ji platit zamÏstnavatel, soci·lnÌ pojiötÏnÌ, nebo p¯Ìmo st·t? Jestliûe ji platÌ zamÏstnavatel, p¯edstavuje to v·ûnou p¯ek·ûku pro malÈ subjekty. Protoûe tÏhotn· pracovnice znamen· velkÈ n·klady, ale malÈ riziko, placen· rodiËovsk· dovolen· se obvykle ¯eöÌ pojiötÏnÌm. NemÏla by v p¯Ìpadech, kdy otec ani matka nebyli p¯ed narozenÌm dÌtÏte zamÏstn·ni, pro nÏ b˝t nÏjak· forma z·kladnÌ platby jako uzn·nÌ rovnosti? SmÏrnice EvropskÈ unie stanovila minim·lnÌ poûadavky na rodiËovskou dovolenou Ñjako d˘leûitÈho prost¯edku, jak uvÈst v soulad povinnosti v zamÏstn·nÌ a v rodinÏ a podpo¯it rovnÈ p¯Ìleûitosti pro muûe a ûeny a rovnÈ zach·zenÌ s nimiì (Evropsk· unie, 1998). Jsou k dispozici materi·ly, kterÈ dokazujÌ, ûe v˝hody spojenÈ s aû t¯Ìletou rodiËovskou dovolenou majÌ na porodnost vÏtöÌ dopad neû v˝hody roËnÌ dovolenÈ. Toto pozn·nÌ mÏlo urËit˝ vztah ke zmÏn·m politiky ve ävÈdsku v 80. letech 20. stoletÌ a moûn· i ve Francii koncem 90. let. PÈËe o dÌtÏ Jin˝m z·kladnÌm p¯Ìstupem je poskytov·nÌ kvalitnÌ bezplatnÈ nebo dotovanÈ pÈËe o dÌtÏ. NejlepöÌm p¯Ìkladem je asi francouzsk· mate¯sk· ökola (Ècole maternelle). TÌmto smÏrem se vydaly vl·dy v zemÌch, jako je Norsko a ävÈdsko. Stejnou moûnost pÈËe o dÌtÏ by vöak mÏli mÌt i lidÈ, kte¯Ì nejsou zamÏstnanÌ, protoûe jim to m˘ûe umoûnit zvyöov·nÌ kvalifikace nebo lepöÌ hled·nÌ zamÏstn·nÌ. KromÏ toho se poskytov·nÌ kvalitnÌ pÈËe o dÌtÏ a prvnÌ kr˘Ëky ve vzdÏl·nÌ dajÌ povaûovat za pr·vo dÌtÏte, a proto by mezi dÏtmi nemÏla b˝t û·dn· diskriminace na z·kladÏ postavenÌ jejich rodiË˘ v zamÏstn·nÌ. HlavnÌ formy podpory, kromÏ pÈËe poskytovanÈ zdarma, jsou kapit·lovÈ dotace dÏtsk˝m za¯ÌzenÌm a dotovanÈ poplatky za pÈËi o dÌtÏ. Jako alternativu nÏkterÈ zemÏ poskytujÌ daÚovÈ ˙levy na n·klady na pÈËi o dÌtÏ (USA). N·klady na pÈËi o dÌtÏ by takÈ mohly b˝t osvobozeny od danÌ na zboûÌ a sluûby anebo, pokud je hradÌ zamÏstnavatel, od danÌ na zamÏstnaneckÈ poûitky. Singapur vybÌr· poplatky za dod·v·nÌ sluûek z ciziny, ale rodiny s dÏtmi na nÏ dost·vajÌ vysokÈ rabaty (Inland Revenue Authority of Singapore, 2000). V USA takÈ poskytujÌ pÈËi o dÏti öpatnÏ placenÌ nep¯ihl·öenÌ p¯istÏhovalci. Mohla by b˝t p¯ijata opat¯enÌ usnadÚujÌcÌ pÈËi o dÌtÏ ze strany prarodiË˘. N·roky p¯i pÈËi o dÌtÏ jsou Ëasto v·z·ny na vÏk dÌtÏte zejmÈna tam, kde se klade d˘raz na rodiËovskou dovolenou v nejranÏjöÌch letech dÌtÏte. Je tÈû t¯eba ¯eöit tuto rovnov·hu mezi rodiËovskou dovolenou a poskytov·nÌm pÈËe o dÌtÏ podle obecnÌch norem. PÈËe o dÌtÏ zahrnuje i pot¯ebu pÈËe bÏhem doby, kdy dÌtÏ nenÌ ve ökole. Ta m˘ûe b˝t poskytov·na v dÏtskÈm za¯ÌzenÌ v sousedstvÌ nebo ve ökole, kam dÌtÏ doch·zÌ. Pruûn· pracovnÌ doba a kr·tkodob· dovolen· pro rodinnÈ ˙Ëely Kde je to moûnÈ, zamÏstnavatel by se mÏl dohodnout se zamÏstnanci na pracovnÌ dobÏ s ohledem na jejich povinnosti k rodinÏ. Nap¯Ìklad v Norsku majÌ rodiËe mal˝ch dÏtÌ pr·vo na snÌûenÌ pracovnÌ doby na 80 % norm·lnÌ pracovnÌ doby. Dalo by se udÏlovat i kr·tkodobÈ pracovnÌ volno kv˘li pÈËi o nemocnÈ dÌtÏ nebo v p¯ÌpadÏ ökolnÌch akcÌ a nevyhnuteln˝ch n·vötÏv, nap¯Ìklad u zubnÌho lÈka¯e. Pokud charakter pr·ce dovolÌ jejÌ v˝kon doma, m˘ûe se vydat ustanovenÌ, kterÈ to obËas umoûnÌ, zejmÈna je-li dÌtÏ malÈ. 16


Z·kony zabraÚujÌcÌ diskriminaci a rovnost pohlavÌ v pracovnÌ praxi MusÌ existovat pracovnÌ legislativa zakazujÌcÌ diskriminaci v zamÏstn·nÌ na z·kladÏ pohlavÌ, p¯ÌbuzenskÈho vztahu nebo rodinnÈho stavu. KromÏ z·kon˘ je t¯eba zajistit, aby se tato diskriminace neprov·dÏla utajenÏ formou hrozeb nebo n·tlaku. Aby doölo k zamezenÌ v˝skytu demotivaËnÌch faktor˘ pro druhou v˝dÏleËnÏ Ëinnou osobu, v rodinÏ lÈpe funguje individu·lnÌ zdanÏnÌ neû spoleËnÈ, a proto by se mÏlo vÌce vyuûÌvat. PracovnÌ doba PracovnÌ doba zamÏstnanc˘ by se, aniû by to pracovnÌk vÏdÏl s dostateËn˝m p¯edstihem, nemÏla mÏnit, kv˘li komplikacÌm v organizaci rodiny. RovnÏû porady a pracovnÏ-spoleËenskÈ akce by se nemÏly pl·novat v Ëase, kter˝ nevyhovuje zamÏstnanc˘m peËujÌcÌm o malÈ dÏti. Tyto porady a akce vidÌ problematicky zpr·va Rady pro populaËnÌ problÈmy japonskÈ vl·dy (1997, s. 21). RozöÌ¯enÌ etiky p¯esËasov˝ch hodin poskytovan˝ch zamÏstnavateli bezplatnÏ sniûuje konkurenceschopnost pracovnÌk˘ s rodinn˝mi povinnostmi na trhu pr·ce. PracovnÌ doba by mÏla b˝t v souladu s vyuËovacÌ dobou ve ökol·ch, coû je vnÌm·no jako problÈm v Rakousku a NÏmecku (Hoem a kol., 1999, s. 32). P¯etv·¯enÌ soci·lnÌ sfÈry ve prospÏch dÏtÌ a jejich rodiË˘ Iniciativy v oblasti zamÏstnanosti Pocit zajiötÏnosti se d· podpo¯it stimulacÌ pracovnÌch mÌst pro ûeny a mladÈ lidi, zejmÈna v sektoru sluûeb. Moûnost volby se pro rodiËe rozöÌ¯Ì i nabÌdkou pr·ce na Ë·steËn˝ ˙vazek s alikvotnÌm v˝dÏlkem a zajiötÏnÌm pr·ce. N·vrat do pracovnÌho procesu po absenci zp˘sobenÈ pÈËÌ o dÌtÏ by mÏl b˝t snadn˝. Mohl by b˝t ulehËen tÌm, ûe by nezanikl vztah k zamÏstn·nÌ, i kdyû by byl na niûöÌ ˙rovni bÏhem obdobÌ, kdy jsou dÏti velmi malÈ, nebo dÌky dalöÌmu zvyöov·nÌ kvalifikace bÏhem rodiËovskÈ dovolenÈ. To se dnes d· docÌlit vyuûitÌm elektronick˝ch prost¯edk˘ v dom·cnostech (Rada pro populaËnÌ problÈmy japonskÈ vl·dy, 1997, s. 25). K ovzduöÌ zajiötÏnÌ pr·ce p¯ispÌv· i ochrana pracovnÌk˘ p¯ed okamûit˝m propuötÏnÌm a poskytov·nÌ moûnosti rekvalifikace pro navracejÌcÌ se pracovnÌky. Prost¯edÌ p¯·telskÈ k dÏtem Vytvo¯enÈ prost¯edÌ musÌ b˝t p¯·telskÈ k dÏtem. To m˘ûe zahrnovat zklidnÏnÌ dopravy, zajiötÏnÌ bezpeËnÈho okolÌ, moûnosti ve¯ejnÈ rekreace (nap¯. pÌskoviötÏ a h¯iötÏ), dÏtskÈ koutky v z·bavnÌch podnicÌch a n·kupnÌch centrech, atd. »Ìm je zamÏstn·nÌ umÌstÏno blÌûe k domovu, tÌm lÈpe mohou rodiËe spojit svÈ povinnosti v pr·ci i k rodinÏ. V tomto smÏru hraje roli takÈ umÌstÏnÌ za¯ÌzenÌ dÏtskÈ pÈËe a ökol. PronatalitnÌ politikou tak m˘ûe b˝t i urbanistickÈ pl·nov·nÌ s ohledem na vytv·¯enÌ prost¯edÌ p¯·telskÈho k dÏtem. Rovnost pohlavÌ Ukazuje se, ûe dÏlba povinnostÌ v dom·cnosti a obecn· rovnost pohlavÌ v rodinÏ majÌ vliv na rozhodov·nÌ o utv·¯enÌ rodiny (Mathews, 1999; McDonald, 2000b). Na zvyöov·nÌ plodnosti p¯ÌznivÏ p˘sobÌ posilov·nÌ rovnosti pohlavÌ ve vöech spoleËensk˝ch institucÌch a hlavnÏ v rodinÏ samÈ. To zahrnuje obsazov·nÌ pracovnÌch mÌst bez ohledu na pohlavÌ uchazeËe, stejnou politiku daÚov˝ch odvod˘ pro ûeny a muûe, vËetnÏ soci·lnÌho zabezpeËenÌ, podpora pracovnÌk˘, kte¯Ì majÌ povinnosti k rodinÏ, aù jsou to ûeny nebo muûi, odstranÏnÌ institucion·lnÌch poz˘statk˘ modelu rodiny s muûem ûivitelem, vÏtöÌ uzn·nÌ a podpora otc˘ jako rodiË˘, vËetnÏ jejich akceptace ze strany poskytovatel˘ sluûeb. Mathews (1999, s. 27) tvrdÌ, ûe je t¯eba vytvo¯it spoleËnost, kter· akceptuje ÑangaûovanÈì otce. Rovnost pohlavÌ je v˝znaËn˝m faktorem populaËnÌ politiky v EvropÏ a zÌskala d˘leûitÈ mÌsto jako jedna ze souË·stÌ reformy v Japonsku. TÈmÏ¯ v˘bec jÌ vöak nerespektuje pronatalitnÌ politika v Singapuru. Moûn· tam obch·zejÌ nezbytnost rovnosti pohlavÌ na stranÏ matek snadnou dostupnostÌ zahraniËnÌch sluûek. 17


Podpora manûelsk˝ch a jin˝ch partnersk˝ch vztah˘ Je jasnÈ, ûe v Japonsku a zejmÈna v zemÌch jiûnÌ Evropy nÌzk· plodnost souvisÌ s pomal˝m formov·nÌm vztah˘. I jinÈ p¯Ìstupy zmÌnÏnÈ v˝öe mohou mladÈ lidi vÌce motivovat k utv·¯enÌ vztah˘, ale existujÌ i dalöÌ iniciativy. PartnerskÈ vztahy se dajÌ zaËlenit do v˝uky ve ökol·ch a m˘ûe pomoci i partnerskÈ poradenstvÌ. Vl·da v Singapuru p¯ipravila setk·nÌ, na kter˝ch se seznamujÌ mladÌ lidÈ. DajÌ se pouûÌt i ekonomickÈ pobÌdky vstupu do manûelstvÌ, nap¯. podpora bydlenÌ. Svatba v mladöÌm vÏku Ëasto znamen· d¯ÌvÏjöÌ porod a tudÌû vÏtöÌ pravdÏpodobnost t¯etÌho dÌtÏte. Plodnost m˘ûe snÌûit i rozvod, pokud rozvedenÌ nenav·ûou nov˝ vztah. Vysok· rozvodovost navÌc m˘ûe sniûovat sÚateËnost. Rozvoj pozitivnÌch postoj˘ spoleËnosti k dÏtem a rodiËovstvÌ Chesnais (1998) zd˘razÚuje politick˝ charakter populaËnÌ debaty. Uv·dÌ, ûe je nutno dos·hnout spoleËenskÈ shody na finanËnÌ a politickÈ prioritÏ demografickÈ udrûitelnosti. Svou ˙lohu zde m˘ûe hr·t i v˝zkum trhu. P¯Ìstupy by mÏly b˝t ve shodÏ se spoleËenskou popt·vkou, a pokud moûno v souladu s p¯evl·dajÌcÌ ekonomikou a kulturou. Je t¯eba se vyhnout diskriminaci bezdÏtn˝ch bez ohledu na to, zda nechtÏli nebo nemohli mÌt dÏti, protoûe by se tÌm mobilizovala politick· opozice. Na druhÈ stranÏ se ale musÌme postavit proti tvrzenÌm, ûe dÏti jsou pouze soukromÈ potÏöenÌ, kterÈ z·leûÌ na naöÌ ˙vaze, a od lidÌ bez dÏtÌ by se proto nemÏlo oËek·vat, ûe budou p¯ispÌvat na n·klady na dÏti, kterÈ majÌ druzÌ. O odpovÌdajÌcÌ ˙loze matek se m˘ûe rozvinout i politick· debata mezi konzervativci a liber·ly. Tato debata by vöak mohla dobrou politiku znehodnotit, protoûe nikdo nebude chtÌt urazit û·dnou ze stran. To platÌ zejmÈna pro Austr·lii, kde st·t poskytuje maxim·lnÌ dÏtskÈ p¯Ìdavky tÏm, kte¯Ì si vybrali jednu z krajnÌch moûnostÌ, buÔ z˘stat v dom·cnosti a vÏnovat se dÏtem po celÈ obdobÌ jejich dÏtstvÌ, anebo se p¯i prvnÌ p¯Ìleûitosti vr·tit k pr·ci na pln˝ ˙vazek. Protoûe vÏtöina Australan˘ m· daleko k tomu, aby volila nebo chtÏla volit jednu z tÏchto krajnÌch moûnostÌ, efekt tÈto politiky je negativnÌ. Na z·vÏr podot˝k·m, ûe je t¯eba podrobit populaËnÌ politiku standardnÌm test˘m uplatÚovan˝m ve ve¯ejnÈ politice, tzn. musÌ obst·t v tÏchto aspektech: jednoduchost, efektivnost, rovnost, kvalita, finanËnÌ dosaûitelnost a p¯Ìstupnost. Spr·vn˝m politick˝m p¯Ìstupem je jednoduchÈ a jasnÈ poselstvÌ, ûe spoleËnost v·s podpo¯Ì, kdyû budete mÌt dÏti. Je pozoruhodnÈ, ûe se mladÌ lidÈ v demokratick˝ch vyspÏl˝ch zemÌch velmi m·lo politicky mobilizujÌ pro zlepöenÌ svÈ situace. Z·vÏr Bylo naps·no mnoho studiÌ popisujÌcÌch ök·lu n·stroj˘, kterÈ jsou k dispozici lidem formujÌcÌm politiku k docÌlenÌ vyööÌ plodnosti, ale jen velmi m·lo jich opravdu zhodnotilo efektivnost tÈto politiky. V˝jimkami jsou n·sledujÌcÌ pr·ce: Ekert (1986), Hohn (1987), Buttner ñ Lutz (1990), Sundstrom ñ Stafford (1992), Gauthier ñ Hatzius (1997), Chesnais (1998), Olah (1999) a Hoem a kol. (1999). Vöechny tyto studie vidÌ urËitÈ ˙spÏchy, kterÈ p¯inesly jednotlivÈ iniciativy v r˘zn˝ch zemÌch a v r˘znÈ dobÏ. Asi by skuteËnÏ nebylo p¯ÌhodnÈ pokouöet se hodnotit efekt jednotliv˝ch p¯Ìstup˘, protoûe efektivnost kaûdÈ politiky z·leûÌ na jejÌm zasazenÌ do öiröÌch souvislostÌ. PodmÌnka ceteris paribuss, tj. stejn˝ch okolnostÌ, se z¯ejmÏ ned· splnit ve vöech dob·ch a vöech kultur·ch. Efektivnost se d· hodnotit tÌm, zda se plodnost vyvÌjÌ podle pl·novanÈ k¯ivky. Jak je zmÌnÏno v˝öe, nakonec vöak nez·leûÌ tolik na individu·lnÌch politick˝ch p¯Ìstupech jako spÌöe na charakteru spoleËnosti jako celku. Nap¯Ìklad soubor brilantnÌch opat¯enÌ na podporu rovnosti pohlavÌ nebude efektivnÌ, pokud je vysok· mÌra nezamÏstnanosti mlad˝ch lidÌ ve vÏku, kdy plodÌ dÏti. Opat¯enÌ v oblasti pr·ce a rodiny mohou fungovat pouze tehdy, je-li pr·ce. PodobnÏ stejn· opat¯enÌ na podporu rovnosti pohlavÌ budou problematick·, pokud budou p¯ÌmÈ n·klady na dÏti velmi vysokÈ nebo kdyû obecn˝ charakter jejich zasazenÌ ve spoleËnosti bude v˘Ëi dÏtem nep¯·telsk˝. St·ty s velmi nÌzkou plodnostÌ musÌ zkoumat jejÌ konkrÈtnÌ d˘vody. DalöÌm krokem je stanovenÌ öirokÈ 18


ök·ly opat¯enÌ k jejÌmu zv˝öenÌ. Z·kladem pro tato opat¯enÌ m˘ûe b˝t öet¯enÌ provedenÈ u mlad˝ch lidÌ. Fin·lnÌm krokem je mobilizace politickÈ podpory pro nov· opat¯enÌ. StejnÏ jako doporuËenÌ Rady pro populaËnÌ problÈmy japonskÈ vl·dy (1997), p¯edpokl·danÈ zmÏny budou pravdÏpodobnÏ jak komplexnÌ, tak radik·lnÌ. (Text zv˝raznila redakce Demografie.)

Literatura Beggs, J. ñ Chapman, B. 1988. The forgone earnings from child-rearing. Centre for Economic Policy Research, Discussion Paper No. 190, Australian National University. Berget, G. 1996. Family Policy in Norway. Speech of the Minister of Children and Family Affairs, The Hague, 26 June (http://odin.dep.no/bfd/taler/96/960626.html). Buttner, T. ñ Lutz, W. 1990. Estimating fertility responses to policy measures in the German Democratic Republic. Population and Development Review, 16(3), s. 539ñ555. Cabinet Office, United Kingdom. 1998. Family-friendly employment policies, (http://www.womens-unit.gov.uk/1998/ factsheet/1ffep.htm). Caldwell, J. ñ Caldwell, P. ñ McDonald, P. 1998. Consequences of low fertility and policy responses. Paper presented at the International Symposium on Population and Development Policies in Low Fertility Countries, Korean Institute of Health and Social Affairs (KIHASA), Seoul, 7ñ12 May. Chapman, B. ñ Dunlop, Y. ñ Gray, M. ñ Liu, A. ñ Mitchell, D. 1999. The forgone earnings from child rearing revisited. Centre for Economic Policy Research Discussion, Paper No. 407, Australian National University, 14ñ15 July. Chesnais, J.-C. 1996. Fertility, family and social policy in contemporary Western Europe. Population and Development Review, 22(4), s. 729ñ739. Chesnais, J.-C. 1998. Below-replacement fertility in the European Union (EUñ15): Facts and policies, 1960ñ1997. Review of Population and Social Policy, 7, s. 83ñ101. Coleman, D. 1998. Reproduction and survival in an unknown world: what drives todayís industrial populations and to what future?, NIDI Hofstee Lecture Series, No. 5, The Hague: Netherlands Interdisciplinary Demographic Institute. Council on Population Problems of the Government of Japan. 1997. On the basic viewpoint regarding the trend towards fewer children ñ A society of decreasing population: Responsibilities and choices for the future. Ministry of Health and Welfare, Japan, 27 October 1997, s. 12 (http: //www.mhw.go.jp/search/doce/other/council/c01262.html). Demeny, P. 1986. Population and the invisible hand. Demography, 23(4), s. 473ñ487. Demeny, P. 1997. Policy interventions. Paper presented to the Expert Group Meeting on Below Replacement Fertility, Population Division, Department of Economic and Social Affairs, United Nations Secretariat, New York, 4ñ6 November. Ekert, O. 1986. Effets et limites des aides financières aux familles: une expÈrience et un modèle. Population, 41(2), s. 327ñ348. Espenshade, T. ñ Bouvier, L. ñ Arthur, B. 1982. Immigration and the stable population model. Demography, 19(1), s. 125ñ133. Esping-Andersen, G. 1996. Welfare states without work: the impasse of labour shedding and familialism in Continental European social policy. In G. Esping-Andersen. Welfare States in Transition: National Adaptations in Global Economies. London: Sage Publications, s. 66ñ87. European Union. 1998. Equal treatment for women and men: Parental leave and leave for family reasons, (http:// europa.eu.int/scadplus/leg/en/cha/c10911.htm). Folbre, N. 1997. The future of the elephant bird. Population and Development Review, 23(3), s. 647ñ654. Folbre, N. 1999. Public support for parents. Pre-publication mimeo, November. Frejka, T. ñ Calot, G. 2000. The cohort fertility story: industrialized countries in the second half of the 20th and in the early 21st century. Paper presented to the Annual Meeting of the Population Association of America, Los Angeles, March 23ñ 25. Gauthier, A. ñ Hatzius, J. 1997. Family benefits and fertility: An econometric analysis. Population Studies, 51(3), s. 295ñ306. Heitlinger, A. 1991. Pronatalism and womenís equality policies. European Journal of Population, 7, s. 343ñ375. Hobcraft, J. 1996. Fertility in England and Wales: a fifty-year perspective. Population Studies, 50(3), s. 485ñ524. Hoem, B. 2000. Entry into motherhood in Sweden: the influence of economic factors on the rise and fall in fertility, 1986ñ1997. Demographic Research, 2(4), 28 s. Hoem, B. ñ Hoem, J. 1997. Fertility trends in Sweden up to 1996. Stockholm: Stockholm University Demographic Unit. Hoem, J. ñ Prskawetz, A. ñ Neyer, G. 1999. Third births in Austria: The effect of public policies, educational attainment, and labour force attachment. Stockholm Research Reports in Demography, 134, Stockholm University Demography Unit. Hohn, C. 1987. Population policies in advanced societies: Pronatalist and migration strategies. European Journal of Population, 3, s. 459ñ481. Hugo, G. 2000. Declining fertility and policy intervention in Europe: Some lessons for Australia. Paper presented at

19


the Workshop on Population, Gender and Reproductive Choise: The Motherhood Questions, University of South Australia, Adelaide. Ichimura, S. ñ Ogawa, N. 2000. Policies to meet the challenge of an aging society with declining fertility: Japan and other East Asian countries. Paper presented at the 2000 Annual Meeting of the Population Association of America, Los Angeles, 23ñ25 March. Inglehart, R. 1977. The Silent Revolution: Changing Values and Political Styles Among Western Publics, Princeton: Princeton University Press. Inland Revenue Authority of Singapore. 2000. Tax Rebates/Tax Reliefs, (http: //www.iras.gov.sg/info/rebates/re.html). Joshi, H. 1998. The opportunity costs of childbearing: More than motherís business. Journal of Population Economics, 11, s. 161ñ183. Kiernan, K. 1998. Parenthood and family life in the United Kingdom. Review of Population and Social Policy, 7, s. 63ñ81. Lesthaeghe, R. ñ Moors, G. 1996. Living arrangements, socio-economic position and values among young adults: a pattern description of France, West Germany, Belgium, and the Netherlands 1990. In D. Coleman (ed.). Europeís Population in the 1990s. Oxford: Oxford University Press, s. 163ñ221. Lesthaeghe, R. ñ Moors, G. 2000. Recent trends in fertility and household formation in the industrialized world. Review of Population and Society, 9, s. 121ñ170. Mathews, B. 1999. The gender system and fertility: An exploration of the hidden links. Canadian Studies in Population, 26(1), s. 21ñ38. McDonald, P. 1996. Demographic life transitions: an alternative theoretical paradigm. Health Transition Review, Supplement 6, s. 385ñ392. McDonald, P. 1998. Contemporary fertility patterns in Australia: First data from the 1996 Census. People and Place, 6(1), s. 1ñ12. McDonald, P. 2000a. Gender equity, social institutions and the future of fertility. Journal of Population Research, 17(1), s. 1ñ16. McDonald, P. 2000b. Gender equity in theories of fertility. Population and Development Review, 26(3), s. 427ñ439. McDonald, P. 2000c. Low fertility in Australia: evidence, causes and policy responses. People and Place, 8(2), s. 6ñ20. McDonald, P. 2000d. The shape of an Australian population policy. Australian Economic Review, 33(3), s. 272ñ280. McDonald, P. ñ Kippen, R. 2001. Labor supply in 16 developed countries 2000ñ2050. Population and Development Review, 27(1), s. 1ñ32. National Social Insurance Board, Sweden 1999. Social Insurance in Sweden 1999, Stockholm (http://www.rfv.se). Olah, L. 1999. Do public policies influence fertility?: Evidence from Sweden and Hungary from a gender prespective. Stockholm Research Reports in Demography, No. 130, Stockholm University Demography Unit. Pontifical Council for the Family. 1998. On decrease of fertility in the world. Declaration of 27 February 1998, s. 3 (http: //www.cin.org/docs/fertility.html). Retherford, R. ñ Ogawa, N. ñ Sakamoto, S. 1996. Values and fertility change in Japan. Population Studies, 50(1), s. 5ñ25. Sundstrom, M. ñ Stafford, F. 1992. Female labour force participation, fertility and public policy in Sweden. European Journal of Population, 8, s. 199ñ215. United Nations, 1999a. Population in Europe and North America on the Eve of the Millenium: Dynamics and Policy Responses. New York and Geneva: United Nations. United Nations, 1999b. World Population Prospects. The 1998 Revision. Vol. II: Sex and Age. New York: United Nations. United Nations. 2000. Global Population Policy: Database, 1999. Population Division, Department of Economic and Social Affairs. New York: United Nations Secretariat. Van de Kaa, D. 2002. Postmodern fertility preferences: from changing value orientation to new behaviour. In R. Bulatao ñ J. Casterline (eds). Global Fertility Transition, A Supplement to Volume 27, Population and Development Review, s. 290ñ331. Van Peer, C. 2000. Comparative analysis of differences in desired and realized fertility. Paper presented at the FFS Flagship Conference, Brussels, 29ñ31 May, (http://www.unece.org/ead/pau/flag/papers/vanpeer.pdf).

DR. PETER F. MCDONALD je profesorem demografie AustralskÈ n·rodnÌ univerzity (ANU) a od roku 1996 je vedoucÌm oddÏlenÌ pro demografii a sociologii V˝zkumnÈho ˙stavu soci·lnÌch vÏd na tÈto univerzitÏ. Katedra demografie ANU je jednÌm z nejstaröÌch a nejvÏtöÌch ˙stav˘ pro studium populace ve svÏtÏ. Prof. McDonald je rovnÏû ¯editelem AustralskÈho st¯ediska pro populaËnÌ v˝zkum; je Ëlenem Akademie soci·lnÌch vÏd v Austr·lii a zased· v radÏ Mezin·rodnÌ unie pro vÏdeckÈ studium populace, kde p¯edsed· v˝boru pro vÏdeckou Ëinnost. VÏdeck˝ z·jem prof. McDonalda se soust¯eÔuje na objasnÏnÌ nÌzkÈ ˙rovnÏ porodnosti ve vyspÏl˝ch zemÌch. D˘sledky populaËnÌ dynamiky pro st·rnutÌ populace a pro podmÌnky a rozsah pracovnÌho trhu jsou dalöÌ oblasti jeho vÏdeckÈho z·jmu, zejmÈna se z¯etelem na tendence v Austr·lii. Studium populaËnÌch ot·zek v rozvojov˝ch zemÌch, zejmÈna IndonÈsie, Koreje a Õr·nu, m· rovnÏû v˝znamnÈ mÌsto v jeho programu. Z ned·vn˝ch publikaci je t¯eba uvÈst pr·ci Transformation of Australiaís Population, 1970ñ2030, ke kterÈ dal podnÏt a jejÌû je spoluautorem.

20


Summary This paper describes the range of policies that might by used to support fertility rates at a moderate level, that is, around an average of 1.7ñ1.9 births per woman. The paper argues that in selecting from the range of policy options, consideration must be given to the existing socialinstitutional framework in the particular country. In other words, there can be no single crossnational model for success. Each country must seek its own institutionally appropriate approach. Also, each country must deal with the realities of its own political economy. Strategies will not be accepted if they are not based upon a social consensus. In addition, as far as possible, policies to support fertility should be based upon a theory or theories as to why fertility has fallen to low levels in a particular setting. Given that fertilitysupport policies are likely to be expensive in one way or another, some understanding of the nature of low fertility will provide greater efficiency in policy implementation. The paper reviews several possible general theories relating to low fertility. Finally, it is argued that countries should have some notion about what it is that they are aiming to achieve. Inevitably, demographic sustainability (at least zero population growth) is an ultimate aim for all countries. The question is how far into the future is Ñultimateì? Or expressed differently, how moch of a decline in the size of the population or the labour force is the country willing to sustain before demographic sustainability is achieved? The example of Italy is used to illustrate this point.

21


PÿÕDAVKY NA DÃTI V »ESK… REPUBLICE: PREFERENCE A REALITA1) JIÿINA KOCOURKOV¡

Child Allowances in the Czech Republic: Preferences and Reality The paper focuses on child allowances as the main cash benefit for families in the Czech Republic. Current provisions and opinions towards proposed changes in the scheme of child allowances are compared. The analysis draws partly on results of the survey ÑThe Acceptance of Population-Related Policiesì (PPA2) conducted in the Czech Republic in 2001. Demografie, 2004, 46: 22ñ32

P¯Ìdavky na dÏti pat¯Ì ve vyspÏl˝ch zemÌch mezi d˘leûit· opat¯enÌ, kter˝mi st·t finanËnÏ podporuje rodiny. Tato d·vka slouûÌ jako kompenzace n·klad˘ rodin spojen˝ch s v˝ûivou a v˝chovou dÏtÌ. Z celkovÈho objemu d·vek urËen˝ch rodin·m s dÏtmi tvo¯Ì p¯Ìdavky na dÏti v »eskÈ republice zhruba 45 % (Kot˝nkov·, 2002), proto se jedn· o nejv˝znamnÏjöÌ d·vku. V »eskÈ republice obdobnÏ jako ve vÏtöinÏ evropsk˝ch zemÌch jsou v˝öe p¯Ìdavk˘ na dÏti a kritÈria pro jejich vypl·cenÌ p¯edmÏtem Ëast˝ch politick˝ch diskusÌ a n·vrhy pro jejich ˙pravu souË·stÌ volebnÌch program˘ politick˝ch stran. V »eskÈ republice se ot·zky t˝kajÌcÌ se p¯Ìdavk˘ na dÏti staly velmi aktu·lnÌ p¯edevöÌm v souvislosti se snahou p¯edstavitel˘ »SSD o zavedenÌ jejich ploönÈho vypl·cenÌ, tj. vöem bez ohledu na p¯Ìjmovou situaci rodiny. V programovÈm prohl·öenÌ ËeskÈ vl·dy z roku 2002, kterÈ vych·zÌ z volebnÌch tezÌ soci·lnÌ demokracie, byla rodinn· politika oznaËena za jednu z priorit2). Velk˝ d˘raz je kladen na zavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ na dÏti. Vl·da se zav·zala, ûe p¯ipravÌ koncepci rodinnÈ politiky, jejÌû souË·stÌ bude n·vrh, aby p¯Ìdavek na dÌtÏ n·leûel vöem dÏtem bez rozdÌlu, ve stejnÈ v˝öi a diferencovan˝ pouze podle vÏku dÌtÏte3). V souvislosti s tÌm vyvst·v· ot·zka, zda v˘bec existuje spoleËensk· popt·vka po tomto opat¯enÌ. ZatÌmco zavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ na dÏti vyûaduje nezanedbatelnÈ prost¯edky ze st·tnÌho rozpoËtu, v˝znam p¯Ìdavku na dÌtÏ z hlediska celkov˝ch p¯Ìjm˘ rodiny se p¯Ìliö p¯eceÚuje. V ˙plnÈ rodinÏ s obÏma ekonomicky aktivnÌmi rodiËi a s jednÌm nebo dvÏma dÏtmi tvo¯Ì p¯Ìdavek na dÌtÏ pouze 2ñ5 % ËistÈho p¯Ìjmu rodiny (Kot˝nkov·, 2002). Do jakÈ mÌry by Ëesk· ve¯ejnost zavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ podporovala lze zjistit ze öet¯enÌ populaËnÌho klimatu4), kterÈ bylo souË·stÌ mezin·rodnÌho projektu PPA2 a kterÈ 1) Zpracov·no za podpory GrantovÈ agentury »R (projekt 403/01/1099 Ve¯ejnost, demografickÈ procesy a populaËnÌ politika ñ »esk· republika 2001) 2) ÑVl·da povaûuje za krajnÏ nezbytnÈ p¯ispÏt k p¯ekon·nÌ kritickÈho stavu demografickÈho v˝voje obyvatelstva, kter˝ ohroûuje budoucnost naöÌ spoleËnosti. Vl·da pokl·d· za sv˘j nalÈhav˝ ˙kol p¯ijmout opat¯enÌ, kter· povedou k vytvo¯enÌ podmÌnek pro lepöÌ fungov·nÌ a stabilitu rodin a manûelstvÌ a kter· podpo¯Ì rodiny s dÏtmiì. (Soci·lnÌ politika, 2002: 3). 3) SouË·stÌ p¯Ìdavku na dÌtÏ by mÏl b˝t jednor·zov˝ ökolnÌ p¯ÌspÏvek zvyöujÌcÌ se podle stupnÏ ökolnÌho vzdÏl·nÌ. 4) Mezin·rodnÌ öet¯enÌ nazvanÈ The Acceptance of Population-related Policies (PPA2) probÏhlo v letech 2001ñ2003 ve vybran˝ch evropsk˝ch st·tech. Koordin·tory v˝zkumu v »R v roce 2001 byli Ladislav Rabuöic a Ji¯ina Kocourkov·. Data byla po¯Ìzena prost¯ednictvÌm agentury SC&C na z·kladÏ stratifikovanÈho n·hodnÈho v˝bÏru 1094 respondent˘ ve vÏku 18 ñ 75 let. Jednalo se jiû o druhou vlnu v˝zkumu, kter· navazovala na obdobnÈ öet¯enÌ PPA z prvnÌ poloviny 90. let. V˝sledky ze öet¯enÌ PPA byly publikov·ny ve dvou monografiÌch: Moors, H. ñ Palomba, R. 1995 a 1998. Population, Family, and Welfare. A comparative survey of european attitudes. Volume I a II, Clarendon Press, Oxford.

22

Ji¯ina Kocourkov·: P¯Ìdavky na dÏti v »eskÈ republice: Preference a realita

v »eskÈ republice probÏhlo v roce 2001. Tento v˝zkum se vyznaËuje znaËn˝m z·bÏrem, neboù umoûÚuje analyzovat souvislosti mezi postoji obyvatelstva, reprodukËnÌm chov·nÌm a populaËnÌ politikou5). N·zory a preference t˝kajÌcÌ se systÈm˘ p¯Ìdavk˘ na dÏti byly zkoum·ny na vzorku 769 respondent˘ ve vÏku 18ñ54 let a p¯i jejich hodnocenÌ byly vyuûity v˝sledky mezin·rodnÌho srovn·nÌ dat z prvnÌ vlny öet¯enÌ PPA. Metoda bin·rnÌ logistickÈ regrese (ÿeh·kov·, 2000) byla pouûita ke zjiötÏnÌ rozdÌl˘ v n·zorech podle individu·lnÌch charakteristik: vÏku, pohlavÌ, rodinnÈho stavu, vzdÏl·nÌ, p¯Ìjmu, ekonomickÈ aktivity a poËtu dÏtÌ. V˝voj p¯Ìdavk˘ na dÏti v »eskÈ republice od poË·tku 90. let P¯ed rokem 1989 byly p¯Ìdavky na dÏti v »eskoslovensku d˘leûit˝m n·strojem pronatalitnÌ politiky vl·dy. Jejich v˝öe byla odvisl· od poËtu dÏtÌ v rodinÏ s tÌm, ûe nejvÏtöÌ zv˝öenÌ d·vky zaznamen·valy rodiny po narozenÌ druhÈho a t¯etÌho dÌtÏte. V »eskoslovensku p¯Ìdavky na dvÏ dÏti p¯edstavovaly asi 20 % pr˘mÏrnÈ mÏsÌËnÌ mzdy. Mezi socialistick˝mi zemÏmi bylo v pop¯edÌ MaÔarsko, kde p¯Ìdavky na dvÏ dÏti tvo¯ily aû 25 % pr˘mÏrnÈ mzdy. Graf 1 Vývoj relativní výše přídavků na dvě děti k průměrné hrubé měsíční mzdě v letech 1990–2001 (Child allowances for a two-child family relative to average per capita monthly income, 1990–2001)

Na poË·tku 90. let v politickÈm mÌnÏnÌ p¯ev·ûil n·zor, ûe ovlivÚov·nÌ populaËnÌho v˝voje s p·dem komunistickÈ vl·dy ztratilo svÈ opodstatnÏnÌ a cÌlem liber·lnÏ-konzervativnÌ vl·dy v »eskÈ republice bylo omezit st·tnÌ paternalismus, snÌûit z·vislost rodin na soci·lnÌch d·vk·ch a finanËnÌ podporu poskytovat pouze tÏm, kte¯Ì ji skuteËnÏ pot¯ebujÌ. Tento p¯Ìstup se v˝raznÏ promÌtl do novÈ koncepce p¯Ìdavku na dÌtÏ v z·konÏ o st·tnÌ soci·lnÌ podpo¯e (SSP) z roku 1995. VedlejöÌm d˘sledkem zavedenÌ adresnosti ve vypl·cenÌ p¯Ìdavk˘ na dÏti bylo zv˝öenÌ soci·lnÌch p¯Ìjm˘ u rodin s nejniûöÌmi p¯Ìjmy. V rodin·ch s nÌzk˝mi p¯Ìjmy doch·zÌ ke kumulaci n·roku na r˘znÈ typy d·vek, p¯edevöÌm doch·zÌ k soubÏhu vypl·cenÌ p¯Ìdavk˘ na dÏti a soci·lnÌho p¯Ìplatku. K z·sadnÌm zmÏn·m doölo pouze v systÈmu rodinn˝ch p¯Ìdavk˘, porodnÈ a rodiËovsk˝ p¯ÌspÏvek jsou nad·le vypl·ceny vöem rodin·m bez ohledu na p¯Ìjmovou situaci6). 5)

NÏkterÈ v˝sledky jiû byly v tomto Ëasopise publikov·ny L. Rabuöicem (Demografie, 2003, Ë. 2, s. 88ñ98) a D. Hamplovou (Demografie, 2003, Ë. 3, s. 166ñ176). 6) RelativnÌ v˝öe porodnÈho se do roku 1995 nezmÏnila a st·le p¯edstavovala 60 % pr˘mÏrnÈ mzdy. RelativnÌ v˝öe rodiËovskÈho p¯ÌspÏvku k pr˘mÏrnÈ mzdÏ klesla z 27 % v roce 1990 na 23 % v roce 1995.

23


P¯Ìdavky na dÏti ztratily sv˘j v˝znam pronatalitnÌho opat¯enÌ v roce 1993, kdy p˘vodnÌ z·vislost na poËtu dÏtÌ v rodinÏ byla nahrazena z·vislostÌ na vÏku. Tato ˙prava mÏla charakter p¯erozdÏlenÌ a nep¯edstavovala v˝znamnÈ zv˝öenÌ. SkuteËn˝ v˝voj rodinn˝ch p¯Ìdavk˘ m˘ûe p¯iblÌûit aû porovn·nÌ jejich v˝öe k pr˘mÏrnÈ mÏsÌËnÌ mzdÏ (graf 1). Tento podÌl klesl do roku 1995 pod 10 %, tedy na mÈnÏ neû polovinu ve srovn·nÌ s rokem 1990. ZavedenÌ Ëty¯ vÏkov˝ch p·sem pro odliöenÌ v˝öe p¯Ìdavk˘ bylo vyj·d¯enÌm skuteËnosti, ûe n·klady rodin spojenÈ s pÈËÌ a v˝chovou dÏtÌ se s vÏkem dÌtÏte zvyöujÌ. RelativnÌ v˝öe p¯Ìdavk˘ na dvÏ dÏti staröÌ 15 let byla zmÌnÏnou ˙pravou v roce 1993 doËasnÏ zv˝öena nad 15 % pr˘mÏrnÈ mÏsÌËnÌ mzdy. P¯estoûe se v prvnÌ polovinÏ 90. let n·klady spojenÈ s pÈËÌ o dÏti v˝raznÏ zv˝öily v d˘sledku liberalizace cen a zruöenÌ st·tnÌch dotacÌ, re·ln· hodnota p¯Ìdavk˘ na dÏti se snÌûila7). ZatÌmco v MaÔarsku byly v roce 1990 p¯Ìdavky na dÏti v˝znamnÏ zv˝öeny8), aby kompenzovaly zruöenÌ st·tnÌch dotacÌ, v »eskÈ republice se k tomuto opat¯enÌ nep¯istoupilo9). D˘leûitou roli sehr·l poûadavek SvÏtovÈ banky snÌûit re·lnou hodnotu p¯Ìdavk˘ na dÏti, kter· byla ve srovn·nÌ s mezin·rodnÌm standardem p¯Ìliö vysok· (Kepkov·, 1997). P¯Ìdavky na dvÏ dÏti v zemÌch OECD tvo¯ily v pr˘mÏru pouze 7,5 % pr˘mÏrnÈ mzdy (Cornia, 1991). RodinnÈ p¯Ìdavky byly v dobÏ socialismu ch·p·ny jako urËit· subvence ke mzdÏ a plnily funkci, kterou v trûnÌ ekonomice sehr·v· mzda. P¯edpokladem snÌûenÌ podÌlu p¯Ìdavk˘ na p¯Ìjmech rodin byl vöak ˙mÏrn˝ n·r˘st mezd, kter˝ by umoûnil uspokojenÌ pot¯eb rodin v co moûn· nejvÏtöÌ mÌ¯e z pracovnÌch p¯Ìjm˘. N·slednÈ zpomalenÌ mzdovÈho v˝voje v porovn·nÌ s r˘stem ûivotnÌch n·klad˘ vöak vyvol·v· ot·zku, do jakÈ mÌry toto z·mÏrnÈ sniûov·nÌ re·lnÈ hodnoty p¯Ìdavk˘ na dÏti ovlivnilo populaËnÌ klima v »eskÈ republice. NicmÈnÏ ani v MaÔarsku se tomuto poûadavku SvÏtovÈ banky nevyhnuli a v n·sledujÌcÌch letech nebyla tato d·vka valorizov·na. TÌm doölo k mnohem v˝raznÏjöÌmu poklesu re·lnÈ hodnoty p¯Ìdavk˘ v MaÔarsku neû v »eskÈ republice. MaÔarötÌ demografovÈ (Tark·niy, 2001) uv·dÏjÌ, ûe snÌûenÌ re·lnÈ hodnoty p¯Ìdavk˘ na dÏti bylo vnÌm·no maÔarskou ve¯ejnostÌ negativnÏji neû zavedenÌ testov·nÌ p¯Ìdavk˘ v roce 1995. P¯estoûe jiû ˙pravou v roce 1993 byla v »eskÈ republice v˝öe p¯Ìdavk˘ na dÏti odvozena od ûivotnÌho minima a tÌm vytvo¯eny p¯edpoklady pro to, aby p¯Ìdavky na dÏti byly v souvislosti s r˘stem ûivotnÌch n·klad˘ valorizov·ny, teprve od roku 1995 relativnÌ v˝öe p¯Ìdavk˘ tÈmÏ¯ nekles·. RelativnÌ v˝öe p¯Ìdavk˘ na dvÏ dÏti se pohybuje v rozmezÌ 7ñ11 % pr˘mÏrnÈ mzdy (graf 1). Z·konem z roku 1995 byl omezen okruh p¯Ìjemc˘ p¯Ìdavk˘ na dÏti v d˘sledku zavedenÌ adresnosti v jejÌm poskytov·nÌ. N·rok na d·vku byl p¯izn·n pouze rodin·m s p¯Ìjmem nep¯esahujÌcÌm trojn·sobek ûivotnÌho minima. V˝öe p¯Ìdavku na dÌtÏ se stala odvislou od vÏku i v˝öe p¯Ìjmu rodiny. Byla stanovena t¯i p¯Ìjmov· p·sma10). V roce 1996, prvnÌm roce platnosti z·kona, pobÌralo p¯Ìdavek na dÌtÏ 87 % rodin (Kot˝nkov·, 2002). Podle DlouhÈho (1996) asi 8 % z celkovÈho poËtu dÏtÌ, o nichû se p¯edpokl·dalo, ûe majÌ n·rok na p¯Ìdavek na dÌtÏ, si nezaû·dalo. V d˘sledku ˙sporn˝ch opat¯enÌ11) v letech 1997ñ1998 se doËasnÏ snÌûil okruh rodin pobÌrajÌcÌ tuto d·vku na 75 %. V souËasnÈ dobÏ m· n·rok na p¯Ìdavek na dÌtÏ asi 90 % rodin. PolitickÈ ot·zky t˝kajÌcÌ se p¯Ìdavk˘ na dÏti v »eskÈ republice PrvnÌ öiröÌ politick· diskuse, do kterÈ se zapojila i odborn· ve¯ejnost, se objevila v letech 1994ñ 1995 v souvislosti se z·mÏrem vl·dy zavÈst adresnost v poskytov·nÌ p¯Ìdavk˘ na dÏti. NegativnÌ 7) Tento v˝voj byl zaznamen·n ve vÏtöinÏ b˝val˝ch socialistick˝ch zemÌ. Re·ln· hodnota p¯Ìdavk˘ na dÏti byla nejlÈpe zachov·na v Polsku, kde v roce 1995 p¯edstavovala 97 % hodnoty z roku 1989 (Pascall a Manning, 2000). 8) V˝öe p¯Ìdavk˘ na dÏti pro dvoudÏtnou rodinu dos·hla v MaÔarsku v roce 1990 dokonce 40 % pr˘mÏrnÈ mzdy (Tark·nyi, 2001). 9) Kepkov· (1997) uv·dÌ, ûe d˘vodem byla mimo jinÈ nevyhovujÌcÌ konstrukce p¯Ìdavk˘ na dÏti, ve kterÈ nebyly zohlednÏny zvyöujÌcÌ se n·klady s vÏkem dÌtÏte a ve kterÈ chybÏla n·vaznost na nÏjakou makroekonomickou veliËinu. UrËitou kompenzaci p¯edstavovalo zavedenÌ st·tnÌho vyrovn·vacÌho p¯ÌspÏvku. 10) P¯Ìdavek na dÌtÏ ve zv˝öenÈ v˝mÏ¯e (0,32 éM) pro p¯Ìjem rodiny do 1,1 éM, p¯Ìdavek na dÌtÏ v z·kladnÌ v˝mÏ¯e (0,28 éM) pro p¯Ìjem rodin do 1,8 éM a p¯Ìdavek na dÌtÏ ve snÌûenÈ v˝mÏ¯e (0,14 éM) pro p¯Ìjem rodiny do 3,0 éM). 11) HornÌ hranice pro p¯izn·nÌ p¯Ìdavku na dÌtÏ byla snÌûena na 2,2 éM a byla stanovena 2 p¯Ìjmov· p·sma.

24


reakce vyvolala p¯edevöÌm snaha vl·dy v˝raznÏ omezit okruh p¯Ìjemc˘ (Kepkov·, 1997)12). HlavnÌmi odp˘rci tohoto opat¯enÌ byli p¯edstavitelÈ Odbor˘ a »SSD, kte¯Ì argumentovali nÌzkou porodnostÌ a stagnujÌcÌmi p¯Ìjmy rodin s dÏtmi. Bylo poukazov·no na rozpor s Listinou z·kladnÌch pr·v a svobod, kter· je souË·stÌ ⁄stavy »R13). VedenÌ »SSD se ne˙spÏönÏ obr·tilo k ⁄stavnÌmu soudu s û·dostÌ, aby byla zruöena Ë·st z·kona o st·tnÌ soci·lnÌ podpo¯e t˝kajÌcÌ se p¯Ìdavku na dÌtÏ. Ot·zky t˝kajÌcÌ se finanËnÌ podpory rodin byly znovu nastoleny v souvislosti s volbami v roce 1998 a vstupem »SSD do vl·dy. S konkrÈtnÌm n·vrhem na zavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ p¯iöli vl·dnÌ p¯edstavitelÈ »SSD jiû dvakr·t (tab. 1). PrvnÌ n·vrh byl p¯edloûen v roce 2001 tehdejöÌm ministrem pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ V. äpidlou14) a poËÌtal se zachov·nÌm urËitÈ mÌry adresnosti. Druh˝ n·vrh se objevil v roce 2002 bezprost¯ednÏ po n·stupu souËasnÈho ministra pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ Z. äkromacha do funkce a poËÌtal s vypl·cenÌm stejn˝ch Ë·stek vöem bez ohledu na p¯Ìjmovou situaci rodin. ZatÌmco prvnÌ n·vrh byl projedn·v·n v parlamentu, druh˝ n·vrh dosud nebyl na programu vl·dy. Tab. 1 Návrhy na zavedení plošných přídavků (Proposals for the introduction of universal child allowances)

Výše přídavku platná od 1. 10. 2001 Věk dítěte

Do 6 let Od 6 do 10 let Od 10 do 15 let Od 15 do 26 let

Čistý příjem rodiny

Návrh na změnu ČSSD 2001* Čistý příjem rodiny

Návrh na změnu ČSSD 2002**

Do 1,1 ŽM

1,1 – 1,8 ŽM

1,8 – 3,0 ŽM

Do 1,1 ŽM

Nad 1,1 ŽM

Bez ohledu na příjem

541 605 714 784

474 560 625 686

237 265 313 343

541 605 714 784

474 560 625 686

541 605 714 784

Pozn.: *Návrh byl připraven tehdejším ministrem práce a sociálních věcí V. Špidlou a počítal s platností od 1. 1. 2003. Parlamentu byl předložen v říjnu 2001. Poslanecká sněmovna návrh přijala, Senát zamítl. Odhadovaná nákladnost ročně cca 4,1 mld. Kč. **Návrh připravil současný ministr práce a sociálních věcí Z. Škromach a počítal se zavedením od roku 2004 nebo 2005. Odhadovaná nákladnost ročně cca 5,4 mld. Kč.

Snahy o ˙pravu souËasnÈho systÈmu p¯Ìdavk˘ na dÏti vych·zejÌ mimo jinÈ z kritiky, ûe st·tnÌ soci·lnÌ podpora je v˝raznÏ zamÏ¯ena na rodiny s nÌzk˝mi p¯Ìjmy. P¯Ìdavek na dÌtÏ spolu s ostatnÌmi d·vkami SSP p¯ispÌv· k nivelizaci celkov˝ch p¯Ìjm˘ nÌzko p¯Ìjmov˝ch skupin dom·cnostÌ v˘Ëi st¯ednÏ p¯Ìjmov˝m skupin·m (Dlouh˝, 1997, Hol·Úov·, 1998, TuËekñKucha¯ov·, 2000). DalöÌ ot·zkou, kter· bezprost¯ednÏ souvisÌ s moûnou ˙pravou p¯Ìdavk˘ na dÏti, je zachov·nÌ podpory rodin prost¯ednictvÌm daÚovÈho systÈmu. ZavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ na dÏti by pravdÏpodobnÏ znamenalo zruöenÌ nezdanitelnÈ Ë·stky, kter· je dosud poskytov·na na kaûdÈ vyûivovanÈ dÌtÏ15). »asto je poukazov·no na skuteËnost, ûe souËasnÈ p˘sobenÌ p¯Ìdavk˘ na dÏti jako d·vky SSP a odËitatelnÈ poloûky na dÌtÏ v dani z p¯Ìjmu fyzick˝ch osob je protich˘dnÈ (Kepkov·, 1997, Dlouh˝, 1997). ZatÌmco p¯Ìdavky na dÏti s p¯Ìjmem klesajÌ, daÚovÈ ˙levy se zvyöujÌ. JednÌm z n·vrh˘ na ¯eöenÌ je p¯evedenÌ odËitatelnÈ poloûky p¯Ìmo do p¯Ìdavku na dÌtÏ. Podle programovÈho prohl·öenÌ vl·dy (Soci·lnÌ politika, 2002) bude v p¯ipravovanÈ koncepci rodinnÈ politiky zvaûov·na takÈ moûnost opce mezi p¯Ìdavky na dÏti a daÚov˝mi odpoËty na dÏti. P¯Ìdavky na dÏti v evropsk˝ch st·tech Ve vÏtöinÏ evropsk˝ch zemÌch se zvaûuje, do jakÈ mÌry zachovat poskytov·nÌ p¯Ìdavk˘ na dÏti v takovÈm rozsahu jako dosud (Dumon, 1997, Gauthier, 1996). P¯edevöÌm v souvislosti s pot¯e12)

Jak uv·dÌ Kepkov· (1997), vl·da chtÏla snÌûit koeficient pro n·rok na p¯Ìdavek na dÌtÏ z 2,5 éM navrhovanÈho MPSV na 1, 8 éM, coû by znamenalo, ûe n·rok na p¯Ìdavek na dÌtÏ by ztratila t¯etina rodin s dÏtmi. Podle Ël·nku 32 Listiny z·kladnÌch pr·v a svobod majÌ rodiËe, kte¯Ì peËujÌ o dÌtÏ, n·rok na pomoc st·tu. 14) V. äpidla navrhoval rovnÏû zaloûenÌ tzv. svÏ¯eneckÈho fondu, ze kterÈho by kaûdÈmu narozenÈmu dÌtÏti byl po dovröenÌ 18 let vyplacen p¯ÌspÏvek ve v˝öi 50 tisÌc KË. 15) Od roku 2001 tvo¯Ì odËitateln· poloûka na kaûdÈ dÌtÏ v dom·cnosti poplatnÌka 23 520 KË. 13)

25


bou sniûov·nÌ schodk˘ ve st·tnÌch rozpoËtech lze tÏûko oËek·vat zvyöov·nÌ tÏchto d·vek. »asto diskutovanou moûnostÌ je p¯evedenÌ p¯Ìdavk˘ na d·vku p¯ÌjmovÏ testovanou. Z hlediska mezin·rodnÌho srovn·nÌ je nutnÈ mÌt na z¯eteli, ûe p¯Ìdavky na dÏti mohou mÌt v r˘zn˝ch zemÌch odliönou ˙lohu (Dlouh˝, 1997). D˘leûitÈ je, jak˝ v˝znam majÌ p¯Ìdavky na dÏti v celÈm kontextu soci·lnÌch d·vek a zda jsou doplnÏny jinou formou podpory rodin, nap¯. daÚov˝mi ˙levami. ZatÌmco rodinnÈ p¯Ìdavky v nÏjakÈ formÏ existujÌ ve vÏtöinÏ evropsk˝ch zemÌch, podpora rodin prost¯ednictvÌm daÚovÈho zv˝hodnÏnÌ nenÌ vyuûÌv·na nap¯. v D·nsku, Nizozemsku, Rakousku Ëi ävÈdsku. V jin˝ch zemÌch, nap¯. v NÏmecku, existuje opce odËitatelnÈ poloûky od daÚovÈho z·kladu, coû znamen·, ûe rodiny se rozhodujÌ mezi p¯Ìdavky na dÏti a slevou na dani z p¯Ìjmu16). V z·sadÏ lze shrnout, ûe univerz·lnÌ charakter majÌ p¯Ìdavky na dÏti v tÏch zemÌch, kde jsou koncipov·ny jako d·vka soci·lnÌho pojiötÏnÌ. Pokud jsou d·vky vypl·ceny p¯Ìmo ze st·tnÌho rozpoËtu, jako v p¯ÌpadÏ »eskÈ republiky, je jejich vypl·cenÌ testov·no v˝öÌ p¯Ìjmu. Tab. 2 Rozdělení evropských států podle způsobu určování přídavků na děti (European countries by criteria for child allowances (family income, number of children, and age of child)

Stát Belgie Bulharsko Česká republika Dánsko Estonsko Finsko Francie Itálie Litva Lotyšsko Lucembursko Maďarsko Německo Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Španělsko Švédsko Švýcarsko Velká Británie

Kritéria pro určení přídavků na děti příjem rodiny

počet dětí

věk dítěte

* *

*

*

* * * * *

*

* *

* * * * * * * * *

* *

*

* * * *

* * * *

* * * *

Pramen: Stropnik (2001)

EvropskÈ st·ty, ve kter˝ch jsou p¯Ìdavky na dÏti z·vislÈ na p¯Ìjmu, z˘st·vajÌ zatÌm v menöinÏ (tab. 2). Ze z·padoevropsk˝ch st·t˘ jde o It·lii, Portugalsko a äpanÏlsko a z b˝val˝ch socia16)

Reformou z roku 1996 (Vostatek, 1997) byly p¯Ìdavky na dÏti transformov·ny na plnÏ univerz·lnÌ d·vku diferencovanou pouze podle poËtu dÏtÌ. Vöechny rodiny dost·vajÌ p¯Ìdavky na dÏti a po pod·nÌ daÚovÈho p¯izn·nÌ dostanou rodiny, pro nÏû je v˝hodnÏjöÌ opce odËitatelnÈ poloûky, od finanËnÌho ˙¯adu doplatek.

26


listick˝ch st·t˘ o Polsko, Slovensko a Slovinsko. Naopak nejvÌce st·t˘ m· zaveden systÈm p¯Ìdavk˘ diferencovan˝ podle poËtu dÏtÌ. Zav·dÏnÌ systÈmu, ve kterÈm jsou vyööÌ p¯Ìdavky poskytov·ny na dÏti vyööÌch po¯adÌ, je d·v·no do souvislosti se snahou o zv˝öenÌ nÌzkÈ ˙rovnÏ plodnosti (Stropnik, 2001). Z b˝val˝ch socialistick˝ch st·t˘ m· tento systÈm takÈ Bulharsko, Estonsko, MaÔarsko, Lotyösko, Polsko a Slovinsko. V porovn·nÌ s ostatnÌmi evropsk˝mi st·ty je systÈm p¯Ìdavk˘ na dÏti v »R, diferencovan˝ podle p¯Ìjmu rodiny a vÏku dÌtÏte, spÌöe ojedinÏl˝. Podobn˝ systÈm m· pouze It·lie a Slovensko. HodnocenÌ n·zor˘ ËeskÈ ve¯ejnosti na p¯Ìdavky na dÏti Nespokojenost s v˝öÌ p¯Ìdavk˘ je v »eskÈ republice znaËn·. TÈmÏ¯ 90 % respondent˘, kte¯Ì v dobÏ öet¯enÌ pobÌrali p¯Ìdavky na dÏti, povaûovalo jejich ˙roveÚ za p¯Ìliö nÌzkou. PodstatnÈ zv˝öenÌ p¯Ìdavk˘ bylo opat¯enÌ, kterÈ oznaËili respondenti jako nejvÌce û·doucÌ v porovn·nÌ s jin˝mi opat¯enÌmi populaËnÌ politiky. Jak uk·zaly v˝sledky p¯edchozÌho mezin·rodnÌho öet¯enÌ PPA (Gauthier, 1998), mÌra nespokojenosti s v˝öÌ p¯Ìdavk˘ je do znaËnÈ mÌry odrazem toho, jak velkou odpovÏdnost za situaci rodin s dÏtmi ve¯ejnost p¯isuzuje st·tu. Pokud jsou lidÈ p¯esvÏdËeni o tom, ûe st·t by mÏl vytvo¯it podmÌnky pro to, aby lidÈ mohli mÌt tolik dÏtÌ, kolik si p¯ejÌ, pak takÈ oËek·vajÌ vÏtöÌ Tab. 3 Spokojenost s výší rodinných přídavků podle jednotlivých charakteristik hodnocená na základě koeficientů modelu binární logistické regrese (Evaluation of satisfaction with child allowances by socio-demographic characteristic using odds ratios of binary logistic regression)

Charakteristika

Kategorie

věk

20–24 25–29 30–34 35–39 40–44

Regresní koeficient vyjádřený jako poměr šancí (odds ratio) 0,72 0,54 0,49* 0,48* 1,00

pohlaví

muž žena

0,37** 1,00

vzdělání

nižší střední vyšší

1,00 1,42* 0,66

měsíční příjem domácnosti v Kč

do 12 000 12 001 – 17 000 17 001 – 23 000 nad 23 000

1,00 0,53* 0,65* 0,25**

ekonomická aktivita

pracuje nepracuje

3,15** 1,00

počet dětí

1 2 3 a více

1,00 1,41* 1,65**

věk nejmladšího dítěte

0–5 6–9 10–14 15 a více

1,00 0,93 0,62** 0,54**

Pramen: Datový soubor PPA2 2001, ČR Poznámka: Binární závisle proměnná byla vytvořena z otázky: Co si myslíte o výši přídavků na děti, na které máte nárok (hodnota „0“ = příliš nízké, hodnota „1“ = odpovídající nebo příliš vysoké). Regresní koeficienty βk jsou vyjádřeny ve tvaru exp(βk), pro referenční kategorii je exp(βk) = 1. ***statisticky významné na hladině 0,1 ***statisticky významné na hladině 0,05 ***statisticky významné na hladině 0,01

27


finanËnÌ podporu ze strany st·tu17). »esk· ve¯ejnost je p¯esvÏdËena o odpovÏdnosti st·tu za situaci rodin. ExistujÌ vöak urËitÈ odliönosti v n·zorech mezi respondenty, kte¯Ì majÌ dÏti a kte¯Ì dÏti nemajÌ. ZatÌmco vÌc jak polovina rodiË˘ odpovÏdÏla, ûe vl·da v poslednÌch letech vÏnovala rodin·m s mal˝mi dÏtmi menöÌ pozornost neû d¯Ìve, z bezdÏtn˝ch tak sm˝ölelo necel˝ch 30 %. Uk·zalo se, ûe vÏk ani vzdÏl·nÌ nejsou statisticky v˝znamn˝mi determinanty spokojenosti s ˙rovnÌ p¯Ìdavk˘ na dÏti. D˘leûitÏjöÌ rozdÌly byly z hlediska p¯Ìjmu a poËtu dÏtÌ v dom·cnosti. OdpovÏdi respondent˘ do znaËnÈ mÌry potvrzujÌ opr·vnÏnost v˝öe zmÌnÏnÈ kritiky, ûe st·tnÌ podpora je p¯Ìliö zamÏ¯en· na rodiny s nÌzk˝mi p¯Ìjmy. LidÈ s vyööÌm mÏsÌËnÌm p¯Ìjmem dom·cnosti vyj·d¯ili niûöÌ spokojenost s p¯Ìdavky na dÏti neû lidÈ s niûöÌm p¯Ìjmem dom·cnosti. NÌzko p¯ÌjmovÈ rodiny majÌ n·rok na dalöÌ soci·lnÌ d·vky, proto pro nÏ v˝öe p¯Ìdavku nenÌ tak d˘leûit·. Rodiny se t¯emi a vÌce dÏtmi se zdajÌ b˝t spokojenÏjöÌ s v˝öÌ d·vky v porovn·nÌ s jednodÏtn˝mi rodinami. S poËtem dÏtÌ se zvyöuje ûivotnÌ minimum dom·cnosti a tÌm pravdÏpodobnost, ûe rodina spadne do p¯ÌjmovÈho p·sma pro n·rok na vyööÌ Ë·stku. RovnÏû se zvyöuje pravdÏpodobnost zÌsk·nÌ dalöÌch soci·lnÌch d·vek. T¯etÌ v˝znamn˝ determinant spokojenosti souvisÌ s diferenciacÌ p¯Ìdavk˘ podle vÏku. Vzhledem k tomu, ûe niûöÌ spokojenost vyj·d¯ili respondenti s dÏtmi ve vÏku 15 a vÌce let, lze usoudit, ûe vyööÌ Ë·stky urËenÈ pro staröÌ vÏkovÈ kategorie dÏtÌ nedostateËnÏ odr·ûÌ nar˘stajÌcÌ v˝daje na jejich pot¯eby. Jak˝ systÈm p¯Ìdavk˘ na dÏti preferuje Ëesk· ve¯ejnost P¯Ìdavky mohou b˝t diferencov·ny podle rodinnÈho p¯Ìjmu, vÏku dÌtÏte Ëi poËtu dÏtÌ. Respondenti byli poû·d·ni, aby oznaËili, kter˝ ze systÈm˘ p¯Ìdavk˘ na dÏti by preferovali. »esk· ve¯ejnost se nejvÌce shoduje v n·zoru, ûe p¯Ìdavky na dÏti by nemÏly b˝t diferencov·ny podle poËtu dÏtÌ. ZavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ by u n·s podpo¯ila pouze t¯etina dotazovan˝ch osob. DvÏ t¯etiny respondent˘ souhlasÌ s tÌm, ûe p¯Ìjmov· situace rodiny by se mÏla vzÌt Tab. 4 Preferované systémy rodinných přídavků v České republice (Preferred systems of child allowances in the Czech Republic)

Systém rodinných přídavků

(% kladných odpovědí ve věkové skupině 18–54 let)

Diferenciace podle rodinného příjmu Čím nižší příjem, tím vyšší přídavky Přídavky pouze rodinám s nízkým příjmem Všem rodinám bez ohledu na výši příjmu

45,4 20,8 33,8

Diferenciace podle věku dětí Čím starší dítě, tím vyšší přídavky Čím mladší dítě, tím vyšší přídavky Přídavky nezávislé na věku dítěte

50,9 5,2 43,9

Diferenciace podle počtu dětí Přídavky pouze na první dvě děti Přídavky pouze na třetí a další dítě Stejné přídavky na všechny děti Na každé další dítě vyšší přídavek

6,4 2,1 79,4 12,1

Pramen: Datový soubor PPA2 2001, ČR.

v ˙vahu p¯i urËov·nÌ v˝öe p¯Ìdavk˘, ale pouze 21% dot·zan˝ch by podpo¯ilo vypl·cenÌ p¯Ìdavk˘ jen rodin·m s nÌzk˝mi p¯Ìjmy. Znovu se tÌm potvrzuje, ûe st¯ednÏ p¯ÌjmovÈ kategorie by nemÏly b˝t st·tem opomÌjeny. Preference pro diferenciaci p¯Ìdavk˘ podle vÏku je mÈnÏ z¯ejm·, neboù tÈmÏ¯ 44 % respondent˘ by chtÏlo p¯Ìdavky nez·vislÈ na vÏku dÌtÏte. 17)

Nap¯Ìklad v Nizozemsku, kde ˙roveÚ p¯Ìdavk˘ byla ve srovn·nÌ s ostatnÌmi zemÏmi niûöÌ, byl zjiötÏn nejvÏtöÌ podÌl respondent˘, kte¯Ì oznaËili v˝öi p¯Ìdavk˘ za odpovÌdajÌcÌ. TÈmÏ¯ 90 % dot·zan˝ch bylo p¯esvÏdËeno, ûe vl·da nem· û·dnou nebo malou odpovÏdnost za to, aby lidÈ mÏli tolik dÏtÌ, kolik chtÏjÌ.

28


ZÌskanÈ v˝sledky odpovÌdajÌ z·vÏr˘m mezin·rodnÌho srovn·nÌ dat z p¯edchozÌho öet¯enÌ PPA. Ukazuje se, ûe preference t˝kajÌcÌ se diferenciace p¯Ìdavk˘ na dÏti podle p¯Ìjmu rodiny a vÏku dÌtÏte jsou v p¯ÌmÈ souvislosti s tÌm, jak˝ systÈm je v danÈm st·tÏ pouûÌv·n. NejvÏtöÌ podpora p¯ÌjmovÏ testovan˝ch p¯Ìdavk˘ byla zjiötÏna ve äpanÏlsku a v It·lii, kde tento systÈm byl jiû zaveden18). Gauthier (1998) se domnÌv·, ûe v obou st·tech se poda¯ilo ve¯ejnost p¯esvÏdËit o pot¯ebnosti tohoto kroku. ObdobnÈ v˝sledky byly zjiötÏny i v p¯ÌpadÏ preferencÌ z hlediska vÏku dÌtÏte. LidÈ pravdÏpodobnÏ up¯ednostÚujÌ takov˝ systÈm, kter˝ majÌ ovÏ¯en˝. Tab. 5 Hodnocení preferencí týkající se systémů rodinných přídavků na základě koeficientů modelu binární logistické regrese (Evaluation of preferences regarding systems of child allowances on the bases of odds ratios of binary logistic regression)

Preferovaný systém podle 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 muž žena svobodný/á ženatý/vdaná rozvedený/á, vdovec/vdova

příjmu 1,66** 1,53* 0,87 0,98 1,00 1,12 1,00 1,00 0,98 1,32*

věku 0,61* 0,66 0,48* 1,07 1,00 0,62* 1,00 1,00 0,90 0,61*

počtu dětí 1,42* 1,39* 1,09 0,98 1,00 1,13 1,00 1,00 0,59* 0,47*

Vzdělání

nižší střední vyšší

1,00 0,89 0,57*

1,00 1,28 1,83**

1,00 1,01 1,64**

Měsíční příjem domácnosti

do 12 000 12 001 – 17 000 17 001 – 23 000 nad 23 000

1,00 1,81* 1,92* 2,40**

1,00 1,61* 1,56* 1,88**

1,00 0,85 1,23 1,16

Ekonomická aktivita

pracuje nepracuje

1,39* 1,00

1,86 1,00

1,14 1,00

Počet dětí

žádné jedno dvě tři a více

1,00 1,24 0,75* 0,71*

1,00 1,21 0,61** 0,82*

1,00 1,71* 1,56** 1,01

Zda dostává přídavky

ano ne

1,65* 1,00

0,96 1,00

0,91 1,00

Věk

Pohlaví

Rodinný stav

Pramen: Datový soubor PPA2 2001, ČR Poznámka: Vytvoření binárních závisle proměnných použitých v binární logistické regresi je uvedeno v příloze 2. Regresní koeficienty βk jsou vyjádřeny ve tvaru exp(βk), pro referenční kategorii je exp(βk) = 1. ***statisticky významné na hladině 0,1 ***statisticky významné na hladině 0,05 ***statisticky významné na hladině 0,01

»esk· ve¯ejnost ve shodÏ s existujÌcÌm stavem preferuje p¯ÌjmovÏ i vÏkovÏ diferencovanÈ p¯Ìdavky na dÏti. Z tohoto pohledu se jevÌ souËasn˝ systÈm jako funkËnÌ, a nebylo by û·doucÌ jej mÏnit. P¯ÌjmovÏ testovanÈ p¯Ìdavky na dÏti podporujÌ vÌce mladÌ lidÈ a lidÈ s vyööÌmi p¯Ìjmy. VÏkovÏ diferencovanÈ p¯Ìdavky na dÏti preferujÌ vÌce lidÈ s vyööÌm vzdÏl·nÌm, vyööÌmi p¯Ìjmy a vÌce dÏtmi. 18)

P¯ÌjmovÏ diferencovanÈ p¯Ìdavky na dÏti byly zavedeny v It·lii v roce 1988 a ve äpanÏlsku v roce 1991.

29


Gauthier (1998) zjistila, ûe na rozdÌl od preferencÌ t˝kajÌcÌch se systÈmu p¯Ìdavk˘ na dÏti z hlediska p¯Ìjmu Ëi vÏku dÌtÏte, odliönosti v preferencÌch podle poËtu dÏtÌ souvisÌ s tÌm, jak ve¯ejnost v danÈm st·tÏ hodnotÌ d˘sledky poklesu plodnosti. Mezin·rodnÌ anal˝zy uk·zaly, ûe ËÌm vÏtöÌ podÌl tÏch, co povaûujÌ klesajÌcÌ podÌl mlad˝ch lidÌ za velmi öpatn˝ trend, tÌm vÏtöÌ lze oËek·vat pochopenÌ pro opat¯enÌ, kter· podporujÌ rozenÌ dÏtÌ vyööÌch po¯adÌ, tj. nap¯. na kaûdÈ dalöÌ dÌtÏ vyööÌ p¯Ìdavek19). Tuto hypotÈzu v˝sledky öet¯enÌ PPA2 v »eskÈ republice nepotvrdily. Nebyla zjiötÏna statisticky v˝znamn· korelace mezi hodnocenÌm poklesu poËtu mlad˝ch lidÌ v ËeskÈ populaci a preferencemi diferenciace p¯Ìdavk˘ podle poËtu dÏtÌ. TÈmÏ¯ t¯i Ëtvrtiny respondent˘ hodnotÌ demografickÈ st·rnutÌ negativnÏ. NicmÈnÏ, Ëesk· ve¯ejnost nenÌ naklonÏna myölence, aby st·t podporoval porodnost tÌm, ûe by finanËnÏ zv˝hodÚoval rodiny s vÌce dÏtmi. Lze se domnÌvat, ûe urËitou roli v tomto postoji sehr·ly zkuöenosti s pronatalitnÌ politikou st·tu p¯ed rokem 1989 a obavy, ûe by takovÈ opat¯enÌ bylo zneuûÌv·no soci·lnÏ slaböÌmi skupinami lidÌ. Z hlediska individu·lnÌch charakteristik by zavedenÌ diferenciace podle poËtu dÏtÌ v »eskÈ republice podpo¯ili lidÈ spÌöe s vyööÌm vzdÏl·nÌm a lidÈ se dvÏma dÏtmi. Z·vÏr V ËeskÈ ve¯ejnosti v˝raznÏ p¯evl·d· nespokojenost s v˝öÌ p¯Ìdavk˘. Jejich zv˝öenÌ se jevÌ jako nejvÌce û·doucÌ v porovn·nÌ s jin˝mi opat¯enÌmi populaËnÌ politiky. Vzhledem k tomu, ûe vÏtöÌ nespokojenost vyj·d¯ili respondenti se st¯ednÌmi a vyööÌmi p¯Ìjmy, potvrzuje se tÌm kritika, ûe st·tnÌ podpora je vÌce zamÏ¯en· na rodiny s nÌzk˝mi p¯Ìjmy. VÏkov· diferenciace p¯Ìdavk˘ na dÏti se uk·zala b˝t nedostateËn·, neboù vyööÌ nespokojenost vyj·d¯ili takÈ respondenti se staröÌmi dÏtmi. »esk· ve¯ejnost by uvÌtala zv˝öenÌ p¯Ìdavk˘, ale ne takovÈ, kterÈ by zv˝hodÚovalo rodiny s vÏtöÌm poËtem dÏtÌ. Ve shodÏ s existujÌcÌm stavem jsou preferov·ny p¯Ìdavky na dÏti p¯ÌjmovÏ i vÏkovÏ diferencovanÈ. Na z·kladÏ v˝sledk˘ öet¯enÌ se jevÌ souËasn˝ systÈm jako funkËnÌ, kter˝ by nebylo û·doucÌ mÏnit. ZavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ by podpo¯ila pouze t¯etina dotazovan˝ch osob, tzn., ûe vypl·cet vöem dÏtem stejnou Ë·stku, neodpovÌd· p¯edstav·m populace. Zd· se, ûe ve¯ejnost nepochopila, ûe z·mÏrem takovÈho opat¯enÌ by mÏlo b˝t zv˝öenÌ podpory rodin se st¯ednÌmi p¯Ìjmy. Je nutnÈ p¯ipomenout, ûe zavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ by pravdÏpodobnÏ znamenalo zruöenÌ daÚovÈ ˙levy, kter· je v souËasnÈ dobÏ poskytov·na na kaûdÈ dÌtÏ. Za takovÈ situace, kdy zmÏny v systÈmu p¯Ìdavk˘ na dÏti by byly pouze ˙ËelovÈ, se nelze domnÌvat, ûe by zavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ p¯ispÏlo ke zlepöenÌ populaËnÌho klimatu v »eskÈ republice. Znev˝hodnÏnÌ st¯ednÌch vrstev je t¯eba ¯eöit zmÏnami v celÈm systÈmu podpory rodin s dÏtmi. Literatura Cornia, G. A. 1991. Economic reforms and child welfare: in pursuit of adequate safety nets for children. In Children and the Transition to the Market Economy. Ed. by Cornia, G.A. ñ Sipos, s. 92ñ119. Dlouh˝, J. 1996. Co uk·zala anal˝za adresnosti systÈmu soci·lnÌch d·vek. Soci·lnÌ politika, Ë. 11, s. 8ñ11. Dlouh˝, J. 1997. Vz·jemnÈ vazby systÈmu danÌ a d·vek v »eskÈ republice. Seöity pro soci·lnÌ politiku. Praha: Socioklub, 255 s. Dumon, W. 1997. The uncertainties of policy with regard to the family. In The European family. The family question in the European Community. Ed. by Jacques Commaille a Francois de Singly. London: Kluwer academic Publishers, s. 61ñ78. Gauthier, A. H. 1996. The state and the family. A comparative analysis of family policies in industrialized countries. Oxford: Clarendon Press, 232 s. Gauthier, A. H. 1998. Support for child allowances and parental leave. In Population, Family, and Welfare: A comparative survey of European attitudes. Vol. II. Clarendon press, Oxford. 19)

V Rakousku byla zjiötÏna nejvÏtöÌ podpora pro diferenciaci p¯Ìdavk˘ na dÏti podle poËtu dÏtÌ, p¯estoûe jsou v tomto st·tÏ vypl·ceny stejnÈ p¯Ìdavky na vöechny dÏti. V Rakousku 94 % respondent˘ oznaËilo klesajÌcÌ podÌl mlad˝ch lidÌ za öpatn˝ trend.

30


Hol·Úov·, E. 1998. V˝voj penÏûnÌch p¯Ìjm˘ dom·cnostÌ v roce 1997. Soci·lnÌ politika, Ë. 7ñ8, s. 11ñ13. Kepkov·, M. ed. 1997. St·tnÌ soci·lnÌ podpora. Seöity pro soci·lnÌ politiku. Praha: Socioklub, 240 s. Kot˝nkov·, M. 2002. Podpora rodin s dÏtmi v 90. letech a jejÌ moûn˝ v˝voj. Soci·lnÌ politika, Ë. 5, s. 8ñ11. Pascall, G. ñ Manning, N. 2000. Gender and social policy: comparing welfare states in Central and Eastern Europe and the former Soviet Union. Journal of European Social Policy, roË. 10, Ë. 3, s. 240ñ266. ÿeh·kov·, B. 2000. Nebojte se logistickÈ regrese. Sociologick˝ Ëasopis, roË. 36, Ë. 4. Stropnik, N. 2001. Preferences in Slovenia versus reality in Europe: The case of parental leave and child benefit. European population conference. Helsinki, 7.ñ9. Ëervna 2001. Tarkanyi, A. 2001. Family benefits in Hungary. MZES projekt University of Mannheim. TuËek, M. ñ Kucha¯ov·, V. 2000. PromÏny rodiny v obdobÌ transformace od totality k obËanskÈ spoleËnosti jako v˝zva pro rodinnou politiku. In Rodina ñ zdroj lidskÈho kapit·lu Evropy v 21. stoletÌ. SbornÌk z Ëesko-nÏmeckorakouskÈ konference. Brno: N·rodnÌ centrum pro rodinu, s. 14ñ28. Vostatek, J. 1997. RodinnÈ d·vky. Ekonom, Ë. 21, s. 65. Z programovÈho prohl·öenÌ vl·dy. Soci·lnÌ politika, 2002, Ë. 9, s. 2ñ3.

JIÿINA KOCOURKOV¡ pracuje jako odborn˝ asistent na kated¯e demografie a geodemografie P¯F UK v Praze. ZamÏ¯uje se na öet¯enÌ populaËnÌho klimatu a populaËnÌ politiku. Z˙Ëastnila se mezin·rodnÌch projekt˘ PPA a PPA2 (Population Policy Acceptance) jako koordin·torka v˝zkumu pro »eskou republiku. K†jejÌm poslednÌm Ël·nk˘m pat¯Ì: Leave arrangements and childcare services in Central Europe: policies and practices before and after transition. Community, Work & Family, 2002, 5 (3) a The potential impact of fertilityñrelated policies on future fertility developments in the Czech Republic: analysis based on surveys conducted in the 1990s. AUC Geographica, 2001, 36 (1).

P¯Ìloha 1 Výše přídavků na děti od 1. 1. 1985 do 31. 12. 1995 (Child allowances since 1. 1. 1985 to 31. 12. 1995)

Počet dětí 1 dítě 2 děti 3 děti 4 děti Každé další dítě

Platnost od 1. 1. 1985 200 650 1210 1720 350

Platnost od 1. 11. 1993 340 380 450 490

Dítě do 6 let Dítě od 6 do 10 let Dítě od 10 do 15 let Dítě od 15 do 26 let

Výše přídavku na dítě od 1. 1. 1996 do 30. 9. 1997 (Child allowances since 1. 1. 1996 to 30. 9. 1997)

Výše přídavku na dítě při rozhodném příjmu v násobcích ŽM Věk dítěte

do 1,1 ŽM

od 1,1 do 1,8 ŽM

od 1,8 do 3,0 ŽM

1. 1. 1996 1. 10. 1996 1. 7. 1997 1. 1. 1996 1. 10. 1996 1. 7. 1997 1. 1. 1996 1. 10. 1996 1. 7. 1997 do 6 let od 6 do10 let od 10 do 15 let od 15 do 26 let

423 468 554 608

452 500 592 650

474 525 621 682

370 409 485 532

395 437 518 569

415 460 544 597

185 205 243 266

198 219 259 285

208 230 272 299

Výše přídavku na dítě od 1. 10. 1997 do 31. 12. 1998 (Child allowances since 1. 10. 1997 to 31. 12. 1998)

Výše přídavku na dítě při rozhodném příjmu v násobcích ŽM Věk dítěte do 6 let od 6 do 10 let od 10 do 15 let od 15 do 26 let

do 1,8 ŽM 1. 10. 1997 400 443 524 576

od 1,8 do 2,2 ŽM 1. 4. 1998 422 468 554 608

1. 10. 1997 208 230 272 299

1. 4. 1998 219 243 287 315

31


Výše přídavku na dítě od 1. 1. 1999 (Child allowances since 1. 1. 1999)

Výše přídavku na dítě při rozhodném příjmu v násobcích ŽM Věk dítěte do 6 let od 6 do10 let od 10 do 15 let od 15 do 26 let

do 1,1 ŽM od 1,1 do 1,8 ŽM od 1,8 do 3,0 ŽM 1. 1. 1999 1. 4. 2000 1. 10. 2001 1. 1. 1999 1. 4. 2000 1. 10. 2001 1. 1. 1999 1. 4. 2000 1. 10. 2001 500 512 541 437 448 474 219 224 237 554 570 605 485 499 530 243 250 265 656 676 714 574 591 625 287 296 313 720 740 784 630 647 686 315 324 343

P¯Ìloha 2 Bin·rnÌ z·visle promÏnnÈ pouûitÈ v tabulce 5 (Binary dependent variables used in table 5) KterÈmu systÈmu p¯Ìdavk˘ na dÏti podle rodinn˝ch p¯Ìjm˘ d·v·te p¯ednost? Hodnota Ñ1ì = pouze rodin·m s†nÌzk˝m p¯Ìjmem, ËÌm niûöÌ p¯Ìjem, tÌm vyööÌ p¯Ìdavky Hodnota Ñ0ì = stejnÈ p¯Ìdavky vöem rodin·m bez ohledu na v˝öi p¯Ìjm˘ KterÈmu systÈmu p¯Ìdavk˘ na dÏti podle vÏku dÏtÌ d·v·te p¯ednost? Hodnota Ñ1ì = ËÌm staröÌ dÌtÏ, tÌm vyööÌ p¯Ìdavky ËÌm mladöÌ dÌtÏ, tÌm vyööÌ p¯Ìdavky Hodnota Ñ0ì = p¯Ìdavky nez·vislÈ na vÏku dÌtÏte KterÈmu systÈmu p¯Ìdavk˘ na dÏti podle poËtu dÏtÌ d·v·te p¯ednost? Hodnota Ñ1ì = p¯Ìdavky pouze na prvnÌ dvÏ dÏti pouze na t¯etÌ a dalöÌ dÌtÏ na kaûdÈ dalöÌ dÌtÏ vyööÌ p¯Ìdavek Hodnota Ñ0ì = stejnÈ p¯Ìdavky na vöechny dÏti

Summary Child allowances represent one of the key components of the Czech governmentís family policy. Until 1993 child allowances were differentiated by birth order, after 1993 they have become differentiated according to the childës age. Since 1995 child allowances have been subject to means-testing. Despite that around 90 per cent of families are entitled to this cash benefit. The age- and income-related system of child allowances currently available in the Czech Republic is rather exceptional in the European context as only Italy and Slovakia have similar systems. Before 1990 child allowances for a two-child family corresponded to about 20 per cent of the average per capita monthly income. Large decreases in the real value of child allowances occurred in the early 1990s. Since 1995 the value for a two-child family has oscillated between 7 and 11 per cent of the average per capita monthly income. In response to the extremely fast and deep decline in overall fertility, the social-democratic government which came to power in 1998 has repeatedly proposed the introduction of universal allowances payable to all children, irrespective of the family income. The latest proposal assumes that these allowances would be paid as a flat rate differentiated only by the childís age. Does the Czech population support the idea of such allowances? Opinions regarding child allowances were analysed using data from the 2001 survey ÑThe Acceptance of Population-related Policiesì (PPA2). Binary logistic regression was used to assess differences in opinions by sex, age, marital status, education, parity, employment status, and income. The results show that a large part of the Czech public is unhappy about the level of child allowances and disagrees with the view that only low income families should benefit from this assistance. Respondents would welcome higher allowances but not preferential allowances for families with more children. Most people support allowances differentiated by age and income, which corresponds to the existing practice. Only one third of respondents said they preferred universal allowances. Overall, the results indicate that the current system of child allowances is functional and need not be changed.

32

V›VOJ PÿIROZEN…HO A MIGRA»NÕHO PÿÕRŸSTKU V OBCÕCH MORAVSKOSLEZSK…HO KRAJE V LETECH 1992 Aé 20011) IVAN äOTKOVSK› ñ LUBOR TVRD› The Development of the Natural and Migration Increase in MoravianñSilesian Municipalities between 1992 and 2001 The significant changes in spatial behaviour of the population have happened during last decade especially in the evaluation of reproduction and migration behaviour. The spatial deconcentration accompanied above all by deurbanisation and suburbanisation processes changes considerably the pattern of settlement. Based on the ten years analysis in 1992ñ2001 the paper deals with new trends in changes of natural and mechanical movement of population within MoraviañSilesia region. The result is the classification municipality according to the above-mentioned processes. Demografie, 2004, 46: 33ñ46

Z·kladnÌ prostorovÈ charakteristiky kraje ProstorovÈ chov·nÌ obyvatel MoravskoslezskÈho kraje (MSK) m· dvÏ z·kladnÌ roviny, kterÈ jsou podrobeny n·sledujÌcÌ anal˝ze. Jednou z nich je posouzenÌ sÌdelnÌ hierarchie, kde prim·rnÌ prostorovou jednotkou jsou jednotlivÈ obce. Druhou rovinou je hodnocenÌ v˝voje vit·lnÌch znak˘ a migraËnÌho chov·nÌ trvale bydlÌcÌho obyvatelstva v tÏchto obcÌch. AËkoli Moravskoslezsk˝ kraj jako samospr·vn˝ celek s p¯iznanou pr·vnÌ subjektivitou ofici·lnÏ zaËal fungovat od 1. ledna roku 2000, bylo provedeno ˙zemnÌ sjednocenÌ z pohledu souËasnÈ rozlohy kraje (necel˝ch 5555 km2) aû k roku 1992. Tab. 1 Vývoj počtu obcí Moravskoslezského kraje v letech 1992 až 2001 podle velikostní struktury (Number of municipalities of North Moravia and Silesia Region, 1992–2001, by size structure)

Rok

Velikostní skup. obcí podle počtu obyvatel do 199 200 – 499 500 – 999 1 000 – 1 999 2 000 – 4 999 5 000 – 9 999 10 000 – 19 999 20 000 – 49 999 50 000 – 99 999 100 000 a více Celkem

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

14 59 73 70 37 14 5 7 4 1 284

14 63 71 73 37 14 5 7 4 1 289

15 62 73 74 39 15 4 7 4 1 294

16 60 74 75 40 15 4 7 4 1 296

13 63 75 75 40 15 4 7 4 1 297

13 63 75 75 39 16 4 7 4 1 297

15 62 77 76 38 16 4 7 4 1 300

14 62 77 76 40 15 4 7 4 1 300

13 63 75 79 39 16 4 7 4 1 301

13 63 78 77 40 15 4 7 4 1 302

Pramen: ČSU – Běžná evidence přirozené měny a migrace. Pozn.: Zařazení obcí do velikostní kategorie podle počtu obyvatel k 1. 7. uvedeného roku. 1) P¯ÌspÏvek byl zpracov·n v r·mci v˝zkumnÈho z·mÏru MSM 275100015 s n·zvem Anal˝za a modelov·nÌ adaptaËnÌch proces˘ pr˘myslov˝ch region˘ v kontextu integrace do EU a vytv·¯enÌ euroregion˘, konkrÈtnÏ v dÌlËÌm ˙kole 1/1 EkonomickÈ, ekologickÈ a soci·lnÌ aspekty transformaËnÌch proces˘ pr˘myslov˝ch region˘ v integrujÌcÌ EvropÏ.

33


BÏhem sledovan˝ch deseti let doölo ke zmÏn·m poËtu obcÌ uvnit¯ kraje. RozhodujÌcÌm trendem bylo osamostatÚov·nÌ nÏkter˝ch d¯ÌvÏjöÌch Ë·stÌ obcÌ a jen v˝jimeËnÏ doölo k procesu opaËnÈmu, to znamen· ke sluËov·nÌ obcÌ. V roce 1992 bylo celkem 284 obcÌ a v roce 2001 jiû 302 (tab. 1). Vzhledem k tomu, ûe nejËastÏjöÌm p¯Ìpadem bylo osamostatÚov·nÌ obcÌ v nejmenöÌ velikostnÌ kategorii (do 199 obyvatel), nebylo pot¯ebnÈ tyto skuteËnosti z pohledu ˙zemnÌch pohyb˘ zapracov·vat. ZmÏny celkovÈho populaËnÌho chov·nÌ obyvatelstva MoravskoslezskÈho kraje ve sledovanÈm obdobÌ jsou vyj·d¯enÈ prost¯ednictvÌm v˝voje z·kladnÌch mÏr p¯irozenÈho p¯Ìr˘stku a migrace. Na poË·tku sledovanÈho obdobÌ byl poËet obyvatel 1 286 730 (st¯ednÌ stav obyvatelstva) a na jeho konci 1 268 603. U kaûdÈho okresu je odliön· sÌdelnÌ hierarchie. NicmÈnÏ se uk·zalo, ûe okresy Fr˝dek-MÌstek, Nov˝ JiËÌn, Opava a Karvin· majÌ podobnou sÌdelnÌ strukturu. Specifick˝m p¯Ìpadem z˘st·v· mÏstsk˝ okres Ostrava. Pouze u okresu Brunt·l se z¯etelnÏ projevila odliönost sÌdelnÌ hierarchie, kter· je d·na zejmÈna v˝raznÏ rozs·hlejöÌm zastoupenÌm obcÌ s velikostÌ do 499 obyvatel (Ëetnost zastoupenÌ p¯es 53 % v roce 2001). OstatnÌ ˙zemÌ vykazuje Ëetnost zastoupenÌ obcÌ v tÏchto nejmenöÌch velikostnÌch kategoriÌch pouh˝ch 16 % s tÌm, ûe nejËetnÏjöÌ jsou kategorie od 500 do 5000 obyvatel (celkovÏ tÈmÏ¯ 72 %). Data, ukazatelÈ a metoda klasifikace obcÌ Datov· z·kladna umoûÚuje studovat procesy natality, mortality a migrace2) na ˙rovni obcÌ v dlouhÈm ËasovÈm obdobÌ. V tÈto studii jsou pouûita data z bÏûnÈ evidence p¯irozenÈ mÏny a stÏhov·nÌ, kter· na ˙zemÌ naöeho st·tu zjiöùuje »esk˝ statistick˝ ˙¯ad. Z tÏchto dat jsou zkonstruov·ny ukazatelÈ mÏ¯ÌcÌ v˝öe uvedenÈ procesy, kter˝mi jsou hrubÈ mÌry p¯irozenÈho p¯Ìr˘stku (hmpp), migraËnÌho salda (hmms) a celkovÈho p¯Ìr˘stku populace (hmcpp) (äotkovsk˝-Tvrd˝, 2002). Klasifikace obcÌ je zaloûena na konceptu homogenity, tzn., ûe se hledajÌ obce s vysok˝m stupnÏm vz·jemnÈ uniformity charakteru demografickÈho v˝voje. OpomÌjÌme zde jejich prostorovÈ vazby vËetnÏ hierarchickÈho uspo¯·d·nÌ center. Metody klasifikace p¯edpokl·dajÌ nediferencovan˝ abstraktnÌ prostor popsan˝ vybran˝mi ukazateli hmpp a hmms, ve kterÈm jsou obce umÌstÏny. KlasifikaËnÌ systÈm, kter˝ byl navrûen jako vÌcerozmÏrn˝ a dynamick˝ ñ je vytvo¯en najednou pro oba vybranÈ ukazatele a zohledÚuje jejich v˝voj v Ëase. Jelikoû obÏ mÌry jsou ve stejn˝ch jednotk·ch, nebylo nutnÈ prov·dÏt jejich standardizaci. V takto navrûenÈm klasifikaËnÌm systÈmu je zohlednÏn vliv v˝öe uveden˝ch ukazatel˘ na hrubou mÌru celkovÈho p¯Ìr˘stku. Pro navrûenÌ klasifikaËnÌho systÈmu byla pouûita metoda K-means3). V˝poËty se prov·dÏly prost¯ednictvÌm statistickÈho programu SPSS ver. 11.5. HodnocenÌ celkovÈho populaËnÌho p¯Ìr˘stku MoravskoslezskÈho kraje To, ûe se kraj propadnul k z·porn˝m hodnot·m hrubÈ mÌry celkovÈho populaËnÌho p¯Ìr˘stku bÏhem roku 1995, bylo zp˘sobeno p¯edevöÌm v˝razn˝m poklesem porodnosti, kter˝ na ˙rovni celÈho st·tu zapoËal uû v 80. letech minulÈho stoletÌ. Na ˙rovni »R se tak ukazatel hmpp dostal pod hodnotu 1 â v roce 1983 a od roku 1994 se trvale pohybuje v intervalu z·porn˝ch ËÌsel od ñ1 â do ñ2 â. U MoravskoslezskÈho kraje pad· pod ˙roveÚ 1 â aû v roce 1994, ale v z·porn˝ch ËÌslech se pohybuje jiû od n·sledujÌcÌho roku 1995. OpoûdÏnÌ trend˘ u kraje je s nejvÏtöÌ pravdÏpodobnostÌ zap¯ÌËinÏno jeötÏ p¯ÌznivÏjöÌm vÏkov˝m sloûenÌm jako odrazem situace z let 1950 aû 1970, kdy se do kraje p¯istÏhovalo mnoho mlad˝ch 2) MigracÌ je v tomto Ël·nku mÌnÏn proces stÏhov·nÌ mimo hranice p˘vodnÌ obce, kter˝ je doprov·zen zmÏnou mÌsta trvalÈho bydliötÏ. 3) Metoda K-means (K-Means Cluster Analysis) navrhuje klasifikaËnÌ systÈm pro p¯edem zadan˝ poËet t¯Ìd. Metoda je zaloûena na realokaËnÌch iteracÌch. OptimalizaËnÌm kritÈriem je minimalizovat souËet Ëtverc˘ vzd·lenostÌ mezi objekty ve shluku a centroidy. Centroidem je zde mÌnÏn aritmetick˝ pr˘mÏr vöech objekt˘ v danÈm shluku. Nev˝hodou tÈto metody je urËit· nestabilita klasifikaËnÌho systÈmu zp˘soben· citlivostÌ na extrÈmnÌ a odlehlÈ hodnoty, proto byla proveden· nÌûe popsan· stabilizace deskriptor˘.

34

Ivan äotkovsk˝ ñ Lubor Tvrd˝: V˝voj p¯irozenÈho a migraËnÌho p¯Ìr˘stku v obcÌch MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû 2001

zaËÌnajÌcÌch rodin. Uû od roku 1996 jsou vöak hodnoty hrubÈ mÌry celkovÈho ˙bytku populace kraje vyööÌ neû pr˘mÏr st·tu, avöak v poslednÌm statisticky vyhodnocenÈm roce je rozdÌl jiû jenom 0,5 â. U MoravskoslezskÈho kraje je tento ne p¯Ìliö velk˝ rozdÌl zp˘soben vyööÌmi z·porn˝mi hodnotami migraËnÌho salda. St·t byl ke konci roku 2000 st·le migraËnÏ ziskov˝, ale jak vypl˝v· z grafu 1, je Moravskoslezsk˝ kraj migraËnÏ ztr·tov˝m (ale to jiû od druhÈ poloviny 70. let) p¯i pozvolnÈm prohlubov·nÌ negativnÌ tendence od roku 1998. Tento trend je rovnÏû nÏco zcela novÈho za poslednÌch sto let a opÏt dÏl· z kraje oblast s velice v˝razn˝mi a sloûit˝mi demograficko-soci·lnÌmi projevy, kterÈ pr·vÏ z tÏchto d˘vod˘ velice rychle a hluboko ovlivÚujÌ demograficko-soci·lnÌ chov·nÌ celÈ ËeskÈ populace. Vûdyù jde o v·hu 12 % z celkovÈ desetimiliÛnovÈ populace »eskÈ republiky. Graf 1 Populační vývoj Moravskoslezského kraje (Population trends of North Moravia and Silesia Region)

Aû do roku 1994 platilo, ûe se na zah·jenÈm z¯ejmÏ dlouhodobÈm poklesu celkovÈho p¯Ìr˘stku obyvatelstva MoravskoslezskÈho kraje nejv˝raznÏji podÌlel novÏ nastartovan˝ pokles p¯irozenÈ mÏny od poË·tku 90. let 20. stoletÌ. V˝raznÏjöÌ akcelerace ˙bytku populace vöak nast·v· od roku 1997, kdy ke zpomalujÌcÌ se tendenci negativnÌho v˝voje p¯irozenÈ mÏny p¯istupuje trend prohlubov·nÌ z·pornÈho v˝voje migraËnÌho salda. A pr·vÏ hodnota tohoto ukazatele zaËÌn· mÌt v ukazateli hmcpp od roku 2000 vÏtöÌ v·hu. HodnocenÌ zmÏny populaËnÌ velikosti okres˘ MoravskoslezskÈho kraje DetailnÏjöÌ prostorovÈ poznatky o v˝öe zmÌnÏn˝ch projevech poskytujÌ rozbory na ˙rovni samotn˝ch okres˘ Ëi obcÌ kraje. AËkoli jiû v ˙vodu byla zmÌnÏna znaËn· odliönost okresu 35


Brunt·l od ostatnÌch okres˘ a specifiËtÏjöÌ postavenÌ Ostravy, jsou desetilet˝ trend u ukazatele p¯irozenÈho p¯Ìr˘stku shodnÈ. Od roku 1992, kdy se u Brunt·lu p¯iblÌûil ˙rovni 4,5 â a u ostatnÌch okres˘ se pohyboval v intervalu od 0,5 do 2,0 â, se v roce 2001 pohyboval uû mezi ñ0,1 â a 1,9 â. Je tedy z¯ejmÈ, ûe po celou dek·du p¯irozen· mÏna nejen klesala, ale od roku 1995 se s v˝jimkou brunt·lskÈho okresu propadla k z·porn˝m hodnot·m. Brunt·l z·porn˝ch hodnot dos·hl s nÏkolikalet˝m zpoûdÏnÌm aû v roce 2001. U migraËnÌho chov·nÌ je situace odliön·. Zde se odliöuje okres Fr˝dek-MÌstek, kter˝ jako jedin˝ byl v tomto ËasovÈm horizontu vûdy imigraËnÌm prostorem. Okolo nulovÈ hodnoty hrubÈ mÌry migraËnÌho salda se jeötÏ nach·zÌ okres Opava. OstatnÌ okresy m˘ûeme oznaËit za emigraËnÌ. Je tedy z¯ejmÈ, ûe v˝sledn· hodnota hrubÈ mÌry celkovÈho p¯Ìr˘stku populace je za poslednÌch deset let v MoravskoslezskÈm kraji ovlivnÏna p¯edevöÌm migraËnÌm chov·nÌm obyvatelstva. Proto takÈ nejniûöÌch hodnot hmcpp bylo v poslednÌm sledovanÈm roce (rok 2001) dosaûeno u KarvinÈ (ñ5,3 â), Ostravy (4,0 â) a Brunt·lu (ñ3,6 â). NejmÈnÏ negativnÏ postiûen p¯irozen˝m a migraËnÌm chov·nÌm obyvatel byl ve stejnÈm roce okres Fr˝dek-MÌstek, kde hmcpp nep¯ekroËila ñ1 â a kde jako u jedinÈho okresu kraje byla hodnota hmms kladn·, a to po celÈ sledovanÈ obdobÌ (graf 2). Graf 2 Populační vývoj v jednotlivých okresech Moravskoslezského kraje (Population trends in individual districts of North Moravia and Silesia Region)

Na okresnÌ ˙rovni je absolutnÏ nejsloûitÏjöÌ a nejz·vaûnÏjöÌ situace v okrese Karvin·, a to pr·vÏ s ohledem na n·r˘st poËtu vystÏhoval˝ch osob jiû od roku 1995. Za relativnÏ stabilnÌ m˘ûeme oznaËit reprodukËnÌ a migraËnÌ chov·nÌ v okresech Nov˝ JiËÌn a Opava. I zde se 36


mÌry p¯irozenÈ reprodukce a migrace v polovinÏ 90. let minulÈho stoletÌ p¯iblÌûily k nulov˝m hodnot·m, kolem kter˝ch v n·sledujÌcÌch letech oscilovaly. HodnocenÌ populaËnÌho v˝voje podle jednotliv˝ch obcÌ MoravskoslezskÈho kraje P¯ibliûnÏ 300 obcÌ kraje bylo rozdÏleno do velikostnÌch skupin obcÌ z d˘vodu lepöÌho rozpozn·v·nÌ jejich p¯itaûlivosti mÏ¯enÈ populaËnÌm r˘stem obce. VelikostnÌch kategoriÌ je celkem deset (tab. 2). V nejvÏtöÌ velikostnÌ kategorii je pouze jedna obec, kterou je administrativnÏ spr·vnÌ centrum kraje mÏsto Ostrava. Jeho populaËnÌ v·ha ve sledovanÈm obdobÌ nad·le mÌrnÏ kles·, coû obecnÏ platÌ rovnÏû pro velikostnÌ kategorie nad 10 tisÌc obyvatel. Za relativnÏ populaËnÏ stabilnÌ v naöem st¯ednÏdobÈm pohledu m˘ûeme povaûovat obce, kterÈ majÌ nejmÈnÏ 500 trvale bydlÌcÌch obyvatel a maxim·lnÏ se p¯ibliûujÌ hranici 10 tisÌc obyvatel. Za nejp¯itaûlivÏjöÌ se potom ukazujÌ obce, kde se populaËnÌ velikost pohybuje mezi 1000 aû 9999 obyvateli. Tab. 2 Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých velikostních kategoriích obcí MSK (v %) (Population in individual size categories of municipalities of North Moravia and Silesia Region (in %)

Velikostní skup. obcí podle počtu obyvatel do 199 200 – 499 500 – 999 1 000 – 1 999 2 000 – 4 999 5 000 – 9 999 10 000 – 19 999 20 000 – 49 999 50 000 – 99 999 100 000 a více Celkem

Rok 1992 0,1 1,5 4,0 7,7 9,5 8,1 5,1 16,6 21,9 25,4 100,0

1993 0,1 1,6 3,9 8,1 9,5 8,0 5,0 16,5 21,8 25,4 100,0

1994 0,2 1,6 4,0 8,1 9,9 8,5 4,2 16,4 21,8 25,3 100,0

1995 0,2 1,6 4,0 8,2 10,3 8,4 4,2 16,1 21,8 25,2 100,0

1996 0,1 1,6 4,1 8,3 10,3 8,4 4,2 16,1 21,8 25,2 100,0

1997 0,1 1,6 4,1 8,3 9,9 8,7 4,2 16,1 21,7 25,1 100,0

1998 0,2 1,6 4,2 8,5 9,8 8,7 4,3 16,0 21,6 25,1 100,0

1999 0,2 1,6 4,2 8,5 10,4 8,3 4,3 16,0 21,5 25,1 100,0

2000 0,1 1,7 4,1 8,8 10,0 8,7 4,3 15,9 21,5 25,1 100,0

2001 0,1 1,7 4,4 8,7 10,5 8,2 4,2 15,7 21,5 24,9 100,0

Celkem 0,1 1,6 4,1 8,3 10,0 8,4 4,4 16,1 21,7 25,2 100,0

Pramen: ČSU – Běžná evidence přirozené měny a migrace. Pozn.: Počet obyvatel k 1. 7. uvedeného roku.

P¯i hodnocenÌ zmÏn populaËnÌ velikosti podle velikostnÌ kategorie obcÌ (graf 3) lze p¯ijmout n·sledujÌcÌ zobecnÏnÌ: ñ NejvÏtöÌ variabilita p¯irozenÈho a migraËnÌho p¯Ìr˘stku je u obcÌ v kategorii do 199 obyvatel. D˘vodem je samoz¯ejmÏ nÌzk· velikost st¯ednÌho stavu obyvatelstva a ˙mÏrnÏ tomu znaËn˝ dopad kaûdÈho pohybu, aù uû p¯irozenÈho nebo ËastÏji mechanickÈho, do v˝sledku obou hrub˝ch mÏr. A tyto v poslednÌch letech zejmÈna emigraËnÌ tendence jsou viditelnÈ. NavÌc je to jedin· velikostnÌ kategorie, u kterÈ vidÌme v˝znamnÏjöÌ vliv vÏkovÈ struktury na procesy p¯irozenÈ mÏny a na stÏhov·nÌ. Jde p¯edevöÌm o skuteËnost, ûe v tÏchto obcÌch je podÌl obyvatelstva v reprodukËnÌm vÏku v pr˘mÏru o 3,5 % niûöÌ neû u ostatnÌch velikostnÌch skupin obcÌ. Je to d·no p¯edevöÌm vyööÌm podÌlem obyvatel vyööÌho vÏku. MÌrnÏjöÌ projev variability je jeötÏ viditeln˝ u velikostnÌ kategorie od 200 do 499 obyvatel. ñ P¯irozen· mÏna je ve vöech kategoriÌch dlouhodobÏ klesajÌcÌ veliËinou. Proto celkov˝ charakter prostorovÈho chov·nÌ populace MoravskoslezskÈho kraje ovlivÚuje dnes jiû nepatrnÏ. ñ O celkovÈm p¯irozenÈm p¯Ìr˘stku obcÌ rozhoduje migraËnÌ chov·nÌ. ñ Obce vÏtöÌ neû 10 tisÌc obyvatel celkovÏ ztr·cejÌ obyvatelstvo vystÏhov·nÌm a nejcitelnÏjöÌ je to ve velikostnÌ kategorii 50 000 aû 99 999 obyvatel a takÈ 20 000 aû 49 000 obyvatel. ñ P¯istÏhovalectvÌ se kladnÏ projevuje u obcÌ ve velikostnÌch kategoriÌch mezi 500 aû 9999 obyvateli. NejlÈpe se zde ukazujÌ velikostnÌ kategorie 1000 aû 1999 obyvatel a 5000 aû 9999 obyvatel. 37


Graf 3 Populační vývoj podle velikostní skupin obcí Moravskoslezského kraje (Population trends by size group of municipalities of North Moravia and Silesia Region)

N·vrh typologie obcÌ kraje podle populaËnÌho chov·nÌ obyvatelstva ⁄kolem n·sledujÌcÌho klasifikaËnÌho systÈmu je nalÈzt typy obcÌ s podobnou ˙rovnÌ a v˝vojem hmms a hmpp. V obecnÈ rovinÏ lze br·t rostoucÌ trend hmms jako ukazatel zvyöujÌcÌ se atraktivity ˙zemÌ. Samoz¯ejmÏ platÌ to i naopak. P¯i tvorbÏ klasifikaËnÌho systÈmu byly z anal˝zy vylouËeny obce, kterÈ ve sledovanÈm obdobÌ vznikly (20 obcÌ), p¯Ìp. zanikly (2 obce). D·le z d˘vod˘ vysokÈ variability ukazatel˘ byly rovnÏû vylouËeny obce, jejichû poËet obyvatel v nÏkterÈm ze sledovan˝ch rok˘ klesl pod hranici 200. Jednalo se celkem o 16 obcÌ. RovnÏû pro lepöÌ stabilitu analyzovan˝ch Ëasov˝ch ¯ad hmms a hmpp bylo pouûito centrovanÈho t¯ÌletÈho klouzavÈho pr˘mÏru, z Ëehoû vypl˝v· i zkr·cenÌ analyzovanÈho obdobÌ na roky 1993 aû 2000. KlasifikaËnÌ systÈm tak byl navrûen pro 266 obcÌ MoravskoslezskÈho kraje. I u tÏchto analyzovan˝ch obcÌ demografickÈ ukazatele dosahovaly r˘zn˝ch ˙rovnÌ, proto bylo nutnÈ klasifikaËnÌ systÈm sestavit pro 15 typ˘. Z tÏchto 15 typ˘ je 7 tvo¯eno pouze jednou obcÌ a u dalöÌch t¯ech typ˘ nedosahuje poËet obcÌ ani 10 (tab. 3). TÏmto typ˘m s mal˝m poËtem obcÌ bude pozornost vÏnov·na zvl·öù. Nejprve jsme se zamÏ¯ili na prvnÌch pÏt hlavnÌch typ˘, kterÈ jsou zobrazeny v grafu 4. V p¯Ìloze 1 je uveden kartogram obcÌ podle typ˘. Pro hodnocenÌ ˙rovnÏ typu jsme pouûili tÏûiötÏ centroid˘ jednotliv˝ch typ˘, kterÈ jsou vypoËÌt·ny jako pr˘mÏrn· hodnota ukazatele v centroidu. Navrûen· klasifikace n·s vede k n·sledujÌcÌm zobecnÏnÌm: 38


Tab. 3 Počet obcí v třídách (Number of municipalities in classes)

Typ 11 7 14 1 4 5 12 15 2 3 6 8 9 10 13 Celkem

Počet 96 69 35 31 14 9 3 2 1 1 1 1 1 1 1 266

% 36,1 25,9 13,2 11,7 5,3 3,4 1,1 0,8 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 100,0

Kum. % 36,1 62,0 75,2 86,8 92,1 95,5 96,6 97,4 97,7 98,1 98,5 98,9 99,2 99,6 100,0

Vysok· a jen mÌrnÏ oscilujÌcÌ hodnota hmms po celÈ sledovanÈ obdobÌ (31 obcÌ) s tendencÌ mÌrnÈho poklesu v poslednÌch t¯ech letech. P¯esto tÏûiötÏ u hmms p¯esahuje hladinu 10,6 â a u hmpp jsou to necelÈ ñ4 â. Typ 14 Obce s kladnou st¯ednÏ vysokou hodnotou hmms, ale odliön˝m Ëasov˝m pr˘bÏhem (35 obcÌ). Na poË·tku sledovanÈho obdobÌ dosahovaly vysok˝ch hodnot hmms (aû 17 â), ale s poklesem v·hy aû do roku 1998, kdy opÏt doch·zÌ k mÌrnÏjöÌmu r˘stu ukazatele. NavÌc se u nich p¯irozen· mÏna po vÏtöÌ Ë·st 90. let pohybovala v kladn˝ch hodnot·ch a aû v z·vÏru tohoto obdobÌ klesla pod 0, ale nep¯es·hla dosud hranici ñ2 â. Typ 11 St¯ednÏ vysok· hodnota hmms po celÈ sledovanÈ obdobÌ (nikdy nepoklesla pod 0 hodnotu, ale rovnÏû nep¯ekroËila hranici 8 â) s mÌrn˝m n·r˘stem, kter˝ byl ke konci sledovanÈho obdobÌ zastaven (96 obcÌ). Typ 7 Obce s p¯evaûujÌcÌ st¯ednÏ vysokou z·pornou hodnotou migraËnÌho salda (pr˘mÏrn· hodnota hmms okolo ñ1,8 â), ale ËasovÏ odliön˝m pr˘bÏhem (69 obcÌ). V prvnÌ polovinÏ sledovanÈ dek·dy sniûov·nÌ z·pornÈho salda migrace aû tÈmÏ¯ k 0 hranici, ale ve druhÈ polovinÏ dek·dy opÏt n·r˘st z·pornÈho salda migrace a dosaûenÌ stavu na poË·tku sledovanÈho obdobÌ i s mÌrn˝m p¯ekroËenÌm. Proto i v˝sledn· hodnota hmcpp se v dek·dÏ p¯iblÌûila k ñ1,2 â. Typ 4 Obce s p¯evaûujÌcÌ vyööÌ z·pornou hodnotou migraËnÌho salda, kterÈ se v naöem st¯ednÏdobÈm pohledu p¯Ìliö nemÏnÌ (14 obcÌ). V prvnÌ polovinÏ sledovanÈ dek·dy zvyöov·nÌ z·pornÈho salda migrace, ale ve druhÈ polovinÏ dek·dy sniûov·nÌ hodnoty z·pornÈho salda migrace a mÌrnÈho p¯ekon·nÌ stavu z poË·tku sledovanÈho obdobÌ. V˝raznÏjöÌ je u nich promÏna v·hy ukazatele hmpp, kdy z poË·teËnÌch v˝raznÏ kladn˝ch hodnot okolo 6 â kles· aû k nule. NicmÈnÏ za celÈ sledovanÈ obdobÌ jsou tyto obce v˝raznÏ ztr·tovÈ z pohledu celkovÈho populaËnÌho v˝voje (tÏûiötÏ je ñ6,3 â).

Typ 1

39


Graf 4 Klasifikační systém obcí – 5 hlavních typů (Classification system of municipalities – 5 major types)

Vztah mezi klasifikacÌ a velikostÌ obce Vztah mezi typologiÌ velikostÌ obce byl statisticky v˝znamn˝4) a lze ho zn·zornit prost¯ednictvÌm korespondenËnÌ anal˝zy. Prost¯ednictvÌm tÈto anal˝zy umÌstÌme jednotlivÈ kategorie do biplotu5) (graf 5) tak, aby co nejlÈpe odr·ûely vztah k ostatnÌm kategoriÌm. P¯i korespondenËnÌ anal˝ze se uk·zalo, ûe je vhodnÈ vzhledem k navrûenÈ klasifikaci redukovat poËet kategoriÌ velikostnÌ struktury obcÌ na 6 typ˘. U typu 7 jsou zastoupeny vöechny obce nad 20 000 obyvatel a skoro vöechny obce v p¯edch·zejÌcÌ velikostnÌ kategorii 10 000ñ19 999. RovnÏû se ukazuje, ûe typy 1 a 11 majÌ podobnou sÌdelnÌ hierarchii, kde p¯evaûujÌ obce ve velikostnÌ kategorii 1000ñ4999. U typu 14 jsou 4) Na hladinÏ v˝znamnosti 0,05 nebyla zamÌtnut· hypotÈza o z·vislosti mezi typologiÌ a velikostnÌ kategorii obcÌ, kter· byla testov·na Pearsonov˝m χ2 testem. 5) Osy, resp. dimenze biplotu jsou zkonstruov·ny tak, aby co nejlÈpe postihovaly variabilitu bunÏk v kontingenËnÌ tabulce.

40


nejvÌce zastoupeny obce z nejmenöÌ analyzovanÈ velikostnÌ kategorie 200ñ499 obyvatel. A pro typ 4 je charakteristickÈ relativnÏ rovnomÏrnÈ zastoupenÌ obci ve t¯ech nejniûöÌch velikostnÌch kategoriÌch. Graf 5 Biplot typ versus velikost obce (VO) (Biplot type versus municipality size)

■ Typ; ▲ – VO

Vztah mezi klasifikacÌ a okresy RovnÏû byla na 5 % hladinÏ v˝znamnosti prok·z·na statick· z·vislost mezi typologiÌ a okresem, ve kterÈm se obce nach·zejÌ. Nejv˝raznÏji se odliöuje typ 4, kde je 85,7 % zastoupenÌ obcÌ z okresu Brunt·l. V typu 1 p¯evl·d· zastoupenÌ obcÌ z okresu Fr˝dek-MÌstek a naopak nejmenöÌ podÌl majÌ obce z okresu Brunt·l a n·slednÏ i obce z okresu Opava. Typ 7 se vyznaËuje mal˝m podÌlem obcÌ z okresu Fr˝dek-MÌstek a u typu 11 je menöÌ Ëetnost obcÌ z okresu Brunt·l. V˝jimky potvrzujÌcÌ pravidlo Pro verifikaci typologie je vhodnÈ vÏnovat pozornost typ˘m i s mal˝m poËtem obcÌ a pokusit se najÌt vysvÏtlenÌ pro abnormality ˙rovnÏ, p¯Ìp. v˝voje ukazatel˘ hmpp nebo hmms u dan˝ch obcÌ. 41


Graf 6 Biplot versus okres (Biplot type versus district)

■ Typ; ▲ – Okres Okres: BR – Bruntál, FM – Frýdek-Místek, KI – Karviná, NJ – Nový Jičín, OP – Opava, OV – Ostrava

Co se t˝Ëe polohy, tak nejvÏtöÌ extrÈmy m˘ûeme nalÈzt u typu 6 a 8. Jedn· se o obce Kyjovice (6) a KomornÌ Lhotka (8), kde jsou umÌstÏny domovy d˘chodc˘. Tomu odpovÌd· i velk˝ podÌl obËan˘ vyööÌho vÏku. Tyto obce se tedy vyznaËujÌ vysok˝m kladn˝m migraËnÌm saldem a velmi vysok˝m p¯irozen˝m ˙bytkem. DalöÌ nejvyööÌ tÏûiötÏ z pohledu hmms je u typu 10, kter˝ tvo¯Ì obec Malenovice. Obec leûÌ v Chr·nÏnÈ krajinnÈ oblasti Beskydy. V tÈto rekreaËnÌ oblasti doch·zÌ k intenzivnÌ v˝stavbÏ rodinn˝ch domk˘. Od roku 1992 se poËet obyvatel obce zv˝öil z 285 na 379 v roce 2001. NejvÌce osob se do Malenovic p¯istÏhovalo v letech 1996 aû 1997. D˘vodem vych˝lenÌ tÏûiötÏ nad hodnotu 10 â hmms u typ˘ 9 a 13 jsou extrÈmnÌ hodnoty migraËnÌho salda v jednom roce. V typu 13 je obec Moravice, u kterÈ hodnota hmms v roce 1999 je 143 â. V katastru obce leûÌ ˙stav soci·lnÌ pÈËe. V tomto ˙stavu se nach·zejÌ ment·lnÏ retardov·nÌ pacienti, kte¯Ì nemÏli do roku 1999 v obci trvalÈ bydliötÏ. Obdobn˝ p¯Ìpad se takÈ vyskytuje u obce DolnÌ éivotice (typ 9), kde vznikl ˙stav soci·lnÌ pÈËe v roce 2000. Hodnota hmms v tomto roce dos·hla 149 â. U zb˝vajÌcÌch dvou typ˘ s jedinou obcÌ (typ 2 a 3) vykazujÌ analyzovanÈ ukazatele vyööÌ variabilitu bez z¯etelnÈho trendu. Tyto obce majÌ okolo 250 obyvatel, proto jim nebude vÏnov·na vÏtöÌ pozornost. 42


Graf 7 Poloha těžiště centroidů u jednotlivých typů (Position of the centre of gravity of centroids in individual types)

V typu 12 se nach·zejÌ obce PstruûÌ (NJ), Hostaöovice (FM) a DÌvËÌ Hrad (BR). U vöech zmÌnÏn˝ch obcÌ doch·zÌ k prudkÈmu n·r˘stu migraËnÌho salda. U prvnÌch dvou obcÌ doch·zÌ k v˝stavbÏ rodinn˝ch domk˘, jelikoû se jedn· o atraktivnÌ oblasti, jak z hlediska kvality ûivotnÌho prost¯edÌ, tak i z pohledu dobrÈho napojenÌ na silniËnÌ sÌù. U obce DÌvËÌ Hrad, kter· leûÌ na periferii v OsoblaûskÈm v˝bÏûku, doölo po povodnÌch k renovaci byt˘ obecnÌm ˙¯adem. Do tÏchto byt˘ se p¯edevöÌm nastÏhovali lidÈ z okolnÌch vesnic. U typ˘ 15 se jedn· o dvÏ obce Milotice nad Opavou a »·kov·, kterÈ leûÌ v okrese Brunt·l a jejich poËet obyvatel leûÌ v rozmezÌ 300 aû 400. V tÏchto obcÌch byl velk˝ nar˘st hmms v letech 1994 aû 1996 a naopak v˝razn˝ pokles v letech 1997 aû 1999. Tento netypick˝ v˝voj odliöuje typ 15 od typu 7, se kter˝m m· skoro totoûnÈ tÏûiötÏ. D˘vodem je z¯ejmÏ vysok˝ podÌl chata¯˘. NÏkte¯Ì z nich se v uvedenÈm obdobÌ p¯ihl·sili a zase odhl·sili v obci k trvalÈmu pobytu. Odhlaöov·nÌ by mohlo b˝t zp˘sobeno povodnÌ v roce 1997. Typ 5 se vyznaËuje siln˝m poklesem hmms. Tvo¯Ì ho 9 obcÌ, ze kter˝ch 6 leûÌ v okrese Brunt·l. V tÈto skupinÏ jsou zn·m· turistick· a rekreaËnÌ centra jako Karlova Stud·nka, Mal· Mor·vka, p¯Ìp. Rudn· pod PradÏdem nebo AndÏlsk· Hora. P¯es turistick˝ ruch v tÏchto obcÌch je zde vysok· hladina nezamÏstnanosti. Ta se pohybovala od 15 % do 17 % k 30. 6. 2002 (RIS Ostrava, 2003). V tomto lze spat¯ovat d˘vod migraËnÌho odlivu. 43


V˝öe uvedenÈ typy nenaruöujÌ navrûenou typologiÌ, ale pouze ji doplÚujÌ o region·lnÌ specifika. Z·vÏr Navrûen· klasifikace pom·h· identifikovat problÈmovÈ obce. TÌm mÌnÌme sÌdla, kde bude pokraËovat vylidÚov·nÌ ˙zemÌ, a to jak z pohledu migraËnÌho, tak i z pohledu p¯irozenÈho p¯Ìr˘stku. Typy 1, 14 a 11 tvo¯Ì obce, kterÈ velikostnÏ spadajÌ do intervalu od 500 do 5000 obyvatel a Ëasto jsou z·zemÌm velk˝ch mÏst kraje (mÏsta nad 50 tisÌc obyvatel) do vzd·lenosti p¯ibliûnÏ 40 km. Jejich celkovÈ populaËnÌ chov·nÌ je r˘stovÈho charakteru s tÌm, ûe zcela rozhodujÌcÌ je migraËnÌ chov·nÌ. Jejich v˝znamn· imigraËnÌ schopnost je d·na geografickou polohou vËetnÏ kvality ûivotnÌho prost¯edÌ. Proto jsou pomÏrnÏ Ëasto lokalizov·ny v relativnÏ atraktivnÌch oblastech (okolÌ ˙dolnÌch n·drûÌ, podh˘¯Ì apod.). Vzhledem k tomu, ûe obecnÏ migranti jsou mladöÌ lidÈ, mÏlo by dojÌt a Ë·steËnÏ jiû doch·zÌ k menöÌmu zlepöov·nÌ hodnot p¯irozenÈho p¯Ìr˘stku. Ale vzhledem k souËasnÈmu trendu reprodukËnÌho chov·nÌ ËeskÈ populace se tato skuteËnost projevÌ pravdÏpodobnÏ jenom zpomalenÌm poklesu p¯irozenÈ mÏny. Typy 7 a 4, kterÈ zahrnujÌ 83 obcÌ MoravskoslezskÈho kraje, sice vykazujÌ o nÏco lepöÌ hodnoty p¯irozenÈ mÏny, ale podstatnÏ se na jejich celkovÏ negativnÌm populaËnÌm chov·nÌ podÌlÌ statisticky v˝znamn· velikost z·pornÈho salda migrace. Jejich atraktivnost tak m˘ûeme oznaËit za velice nÌzkou. Nejh˘¯e jsou postiûeny nÏkterÈ malÈ obce na Brunt·lsku, coû jasnÏ zd˘razÚuje jejich perifernÌ poloûenÌ v prostorovÈ struktu¯e MoravskoslezskÈho kraje. Od poË·tku 90. let 20. stoletÌ se z hlediska zmÏn poËtu obyvatel v obci st·v· rozhodujÌcÌm mÏ¯Ìtkem migraËnÌ chov·nÌ obyvatelstva. Tato skuteËnost je zd˘raznÏna tÌm, ûe p¯irozen· mÏna je v podstatÏ nep¯Ìliö odliön·, jak ˙zemnÏ, tak i podle sÌdelnÌ velikostnÌ struktury. RostoucÌ z·jem o p¯istÏhov·nÌ do obcÌ s vÌce neû jednÌm tisÌcem obyvatel a mÈnÏ neû 10 000 obyvatel odpovÌd· z·padoevropskÈmu modelu hled·nÌ novÈho optim·lnÏjöÌho bydlenÌ z hlediska kvalitnÏjöÌho prost¯edÌ, vÏtöÌ bezpeËnosti a ne p¯Ìliö velkÈ dopravnÌ vzd·lenosti od nejvÏtöÌch center, kde je st·le soust¯edÏno nejvÌce pracovnÌch p¯ÌleûitostÌ. Takto obecnÏ se projevuje trend suburbanizace velk˝ch sÌdel, kter· byla v ned·vnÈ minulosti nejvÌce zasaûen· procesy koncentrace. Literatura Andrle, A. 2000. Ke koncepci osÌdlenÌ »eskÈ republiky. Ve¯ejn· spr·va, Ë. 20. P¯Ìloha Ëasopisu. Hampl, M. a kol. 1987. Region·lnÌ struktura a v˝voj systÈmu osÌdlenÌ »SR. Praha: Univerzita Karlova, 255 s. HanËlov·, J. ñ Tvrd˝, L. et al. 2002. Modelov·nÌ a klasifikace region·lnÌch trh˘ pr·ce. Ostrava: VäB-TU Ostrava, Ekonomick· fakulta, 150 s. P¯ÌstupnÈ online na http://www.ekf.vsb.cz/pers/~lt/PUBLIKACE/2002_MKL_RTP.htm Horsk·, P.ñ Maur, E. ñ Musil, J. 2002. Zrod velkomÏsta: Urbanizace Ëesk˝ch zemÌ a Evropa. Praha ñ Litomyöl: Paseka, 352 s. Kubeö, J. 2000. ProblÈmy stabilizace venkovskÈho osÌdlenÌ »R. »eskÈ BudÏjovice: JihoËesk· univerzita v »esk˝ch BudÏjovicÌch, 163 s. RIS Ostrava. 2003. Region·lnÌ informaËnÌ systÈm [online] Ostrava: Agentura pro region·lnÌ rozvoj (cit 3. 6. 2003). Dostupn˝ z WWW: http: //www.rdaova.cz:8080/ris/default.htm SPSS. SPSS 7.5 Statistical Algorithms. Chicago: SPSS Inc. 1997. äotkovsk˝, I. SociogeografickÈ a demosoci·lnÌ znaky MoravskoslezskÈho kraje. In SouËasnÈ sociogeografickÈ procesy (SbornÌk z XX. jubilejnÌho sjezdu »GS). ⁄stÌ nad Labem: UJEP ⁄stÌ nad Labem 2002, s. 46ñ59. äotkovsk˝, I. ñ Tvrd˝, L. 2002. ZmÏny reprodukËnÌho a prostorovÈho chov·nÌ obyvatel MoravskoslezskÈho kraje v letech 1992 aû 2000. In Mezin·rodnÌ vÏdeck· konference ÑEkonomickÈ a adaptaËnÌ procesy 2002ì. Ostrava: VäBñTU Ostrava, Ekonomick· fakulta, s. 190ñ205.

44


P¯Ìloha: Kartogram MoravskoslezskÈho kraje s klasifikacÌ obcÌ Pozn.: Obce, které z výše uvedených důvodů nebyly do analýzy zahrnuty, nejsou vybarvené. N znamená počet obcí. Typy s počtem obcí menším než 10 jsou následující: Typ 2 – Valšov (BR) Typ 3 – Staré Heřminovy (BR); Typ 4 – Hlinka (BR); Bohušov (BR); Ryžoviště (BR); Šilheřovice (OP); Hladké Životice (NJ); Bílčice (BR); Břidličná (BR); Heřmanovice (BR); Horní Benešov (BR); Leskovec nad Moravicí (BR); Lomnice (BR); Moravský Beroun (BR); Světlá Hora (BR); Svobodné Heřmanice (BR); Typ 5 – Tvrdkov (BR); Rudná pod Pradědem (BR); Karlova Studánka (BR); Malá Morávka (BR); Pražmo (FM); Větřkovice (OP); Litultovice (OP); Horní Životice (BR); Andělská Hora (BR); Typ 6 – Komorní Lhotka (FM); Typ 8 – Kyjovice (OP); Typ 9 – Dolní Životice (OP); Typ 10 – Malenovice (FM); Typ 12 – Hostašovice (NJ); Pstruží (FM); Dívčí Hrad (BR); Typ 13 – Moravice (OP); Typ 15 – Čaková (BR); Milotice nad Opavou (BR);

45


IVAN äOTKOVSK› je absolventem ekonomickÈ a region·lnÌ geografie p¯i P¯F UK. V letech 1985 aû 1989 p˘sobil na kated¯e hospod·¯skÈ geografie VäE Praze, v letech 1989 aû 1991 pracoval ve V˝zkumnÈm ˙stavu rozvoje oblastÌ a mÏst v OstravÏ. Od roku 1991 je odborn˝m asistentem na kated¯e region·lnÌ ekonomiky EkonomickÈ fakulty VäB ñ TechnickÈ univerzity Ostrava, kde se zab˝v· demografickou a sociogeografickou problematikou. Mezi jeho hlavnÌ pr·ce pat¯Ì: Prostorov˝ systÈm a soci·lnÏ ekonomickÈ procesy (p¯Ìkladov· studie ostravskÈ aglomerace) (VäBñTU Ostrava, 1997), ⁄vod do studia demografie (VäBñTU Ostrava, 1998), Vliv demosoci·lnÌch faktor˘ na rozvoj moravskoslezskÈho kraje (OPF Karvin·, 2001), Hospod·¯sk· geografie (VäBñTU Ostrava, 2002). LUBOR TVRD› absolvoval obor n·rodohospod·¯stvÌ na EkonomickÈ fakultÏ, VäBñTU Ostrava. NynÌ studuje externÌ formou doktorandskÈ studium na FF UK, obor sociologie. Od roku 1999 pracuje na EkonomickÈ fakultÏ, VäBñTU Ostrava ñ nejd¯Ìve na kated¯e matematick˝ch metod v ekonomice a od roku 2001 na kated¯e region·lnÌ ekonomiky. VyuËuje p¯edmÏty Anal˝za dat v regionalistce a Region·lnÌ sociologie a v˝zkum. Jeho odborn˝m zamÏ¯enÌm jsou anal˝zy region·lnÌch trh˘ pr·ce. Je spoluautorem monografie http: //www.ekf.vsb.cz/pers/~lt/PUBLIKACE/2002_MKL_RTP.htm. BliûöÌ informace a dalöÌ publikace jsou p¯ÌstupnÈ na http: //www.ekf.vsb.cz/pers/~lt/index.htm. Summary The paper deals with the analysis of the spatial behaviour of North Moravia and Silesia Region population, that have two levels. One of them is the assessment of a settlement hierarchy where regional municipalities themselves are a primary spatial unit. The second field of interest to be included is the evaluation of populationís characteristics, which primarily means the analysis of reproduction and migration behaviour of population permanently living in particular municipalities within the North Moravia and Silesia Region. Since the beginning of the 20th century and in a perspective of change in the number of citizens in a municipality, populationís migration behaviour has become a decisive measure. This reality is emphasized by the fact that a natural transformation does not essentially differ from each other, both territorially and according to sharing a size structure. The growing interest in moving in municipalities with more than one thousand citizens and less than ten thousand citizens corresponds with a West European model of searching a new optimum housing in terms of better quality environment, security, and located not far from the largest centres as regards the transport since many job opportunities are concentrated there. This is how the trend of de urbanization of large settlements generally occurs, especially the settlements that have been most hit by the processes of concentration in the recent past. In the paper a classification is outlined to identify problem municipalities, which are the settlements where the process of depopulating of a certain territory will continue. The most appealing situation is in some small municipalities in the area of Brunt·l region, which has periphery localization.

46

SËÌt·nÌ lidu PLODNOST A S“ATE»NOST SËÌt·nÌ lidu 2001 zjistilo v »eskÈ republice 4 442 131 bydlÌcÌch ûen ve vÏku 15 a vÌce let. TÏmto ûen·m se podle v˝sledk˘ sËÌt·nÌ bÏhem jejich dosavadnÌho ûivota narodilo celkem 7 017 574 dÏtÌ, p¯ibliûnÏ tedy 1,7 na 1 ûenu. U ûen ve vÏku 40 a vÌce let p¯ipadly na kaûdou ûenu v pr˘mÏru vÌce neû dvÏ dÏti, p¯ibliûnÏ stejnÏ jako p¯i p¯edchozÌch sËÌt·nÌch lidu v letech 1980 a 1991. PodstatnÏ mÈnÏ dÏtÌ neû p¯i minul˝ch sËÌt·nÌch vöak mÏly mladöÌ ûeny. Ve vÏku, kter˝ byl v »R dlouho nejplodnÏjöÌm vÏkov˝m obdobÌm ûivota ûeny ñ od 20 do 24 let ñ p¯ipad· na 1000 ûen necel˝ch 300 dÏtÌ, mÈnÏ neû t¯etina proti skuteËnosti zjiötÏnÈ sËÌt·nÌm lidu v roce roku 1991 i neû v kterÈmkoli ze staröÌch sËÌt·nÌ. TÌm se ve sËÌt·nÌ odrazila neb˝vale nÌzk· porodnost v devades·t˝ch letech a na p¯elomu stoletÌ. Tab. 1 Ženy podle počtu narozených dětí – sčítání lidu 1991 a 2001 (Women by number of births – population censuses 1991 and 2001)

Věková skupina 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 65+ Nezjištěna Celkem 1)

Celkový počet žen 1991 425 367 334 835 337 298 334 819 400 026 420 564 345 045 269 928 272 208 293 388 811 817 598 4 245 893

2001 334 223 412 845 423 332 336 286 338 138 334 586 395 736 412 105 332 223 253 699 867 457 1 501 4 442 131

Počet všech narozených dětí 1991 19 491 233 057 493 853 627 911 805 515 855 470 688 154 543 469 553 125 601 861 1 655 541 370 7 077 817

2001 5 264 102 005 404 009 542 481 636 658 669 166 807 193 842 931 669 842 518 770 1 818 198 1 057 7 017 574

Počet narozených dětí na 1000 žen1) 1991 2001 48 20 1 079 299 1 478 1 046 1 887 1 674 2 026 1 932 2 047 2 045 2 010 2 086 2 032 2 092 2 055 2 062 2 079 2 093 2 039 2 173 1 285 1 631 1 693 1 684

Na 1000 žen se zjištěným počtem dětí.

Z celkovÈho poËtu ûen bylo k datu sËÌt·nÌ 2001 celkem 2 373 083 ûen vdan˝ch; tyto vdanÈ ûeny byly matkami 4 577 696 dÏtÌ, na 1 vdanou ûenu tak p¯ipadalo 1,9 dÏtÌ. VdanÈ ûeny tvo¯ily 53, 4 % vöech ûen ve vÏku 15 a vÌce let. Je to mÈnÏ, neû v p¯edchozÌch sËÌt·nÌch 1980 a 1991. PoËet i podÌl vdan˝ch ûen se velmi v˝raznÏ snÌûil v nejmladöÌch vÏkov˝ch skupin·ch. ManûelstvÌ nicmÈnÏ z˘stalo z·kladem populaËnÌ reprodukce, poËet a vÏkov· struktura vdan˝ch ûen jsou pro jejÌ pr˘bÏh rozhodujÌcÌ. Struktura narozen˝ch dÏtÌ podle rodinnÈho stavu matek se proti p¯edchozÌm sËÌt·nÌm lidu p¯Ìliö nezmÏnila, n·padnÏ se zv˝öil jen relativnÌ poËet dÏtÌ narozen˝ch svobodn˝m ûen·m. Porovn·nÌ je ponÏkud komplikov·no skuteËnostÌ, ûe p¯i sËÌt·nÌ 2001 mnohÈ, zejmÈna svobodnÈ, ûeny poËet sv˝ch dÏtÌ neuvedly a ve v˝sledcÌch byly proto za¯azeny mezi ûeny s nezjiötÏn˝m poËtem dÏtÌ. P¯i sËÌt·nÌ 1991 nebyl zjiötÏn poËet dÏtÌ p¯ibliûnÏ u 65 tisÌc ûen, v roce 2001 to bylo tÈmÏ¯ u 275 tisÌc ûen. NejvÌce tÌm utrpÏly v˝sledky u mlad˝ch vÏkov˝ch kategoriÌ: nap¯. ve vÏku 20ñ24 let poËet dÏtÌ p¯i sËÌt·nÌ 1991 nebyl zjiötÏn u 7,2 tisÌce ûen, v roce 2001 to bylo u 71, 5 tisÌc ûen, podobnÏ vysok˝ rozdÌl byl i v kategoriÌch 15ñ19 a 25ñ29 let. Pokud by nap¯. u vÏkovÈ kategorie 15ñ19 let ûeny, kterÈ poËet jim narozen˝ch dÏtÌ neuvedly, byly povaûov·ny za ûeny bezdÏtnÈ (jak je v tomto vÏku pravdÏpodobnÈ), p¯ipadalo by na 1000 svobodn˝ch ûen v roce 2001 nikoli 158, ale jen 125 narozen˝ch dÏtÌ. 47


Tab. 2 Počet narozených dětí připadající na 1000 žen podle rodinného stavu (Births per 1000 women by marital status)

Sčítání lidu 1980 1991 2001

Svobodné

Vdané poprvé

Vdané opětovně

Rozvedené

Ovdovělé

Celkem

109 91 158

1 994 1 929 1 936

2 049 2 078 2 141

1 791 1 815 1 885

2 205 2 199 2 262

1 758 1 693 1 684

⁄stup od ËasnÈho uzavÌr·nÌ manûelstvÌ se projevil i v z·sadnÌm r˘stu poËtu a podÌlu mlad˝ch svobodn˝ch ûen. MnohÈ z nich ûijÌ v neform·lnÌm partnerstvÌ, i ty vöak mate¯stvÌ zpravidla odkl·dajÌ do vyööÌho vÏku ñ Ëasto znovu a znovu, aû se st·v·, ûe dobu vhodnou pro mate¯stvÌ promeökajÌ. Ve vÏku 15ñ19 let bylo p¯i sËÌt·nÌ 99,2 % ûen svobodn˝ch, ve vÏku 20ñ24 let to bylo 77,1 % (p¯i sËÌt·nÌ 1991 jen 34,1 %), ve vÏku 25ñ29 let bylo v roce 2001 svobodn˝ch 31,9 % ûen proti 10,9 % p¯i sËÌt·nÌ 1991. DÏti se svobodn˝m ûen·m rodÌ. Plodnost svobodn˝ch ûen je ovöem nad·le podstatnÏ niûöÌ neû plodnost ûen vdan˝ch, pravdÏpodobnost mate¯stvÌ u svobodnÈ ûeny je vûdy menöÌ neû u ûeny vdanÈ. Proto zmÏna ve struktu¯e obyvatelstva podle rodinnÈho stavu, spoËÌvajÌcÌ v r˘stu podÌlu svobodn˝ch ûen, byla v »eskÈ republice v devades·t˝ch letech jednou z bezprost¯ednÌch p¯ÌËin ˙bytku narozen˝ch. Ze svobodn˝ch ûen majÌ relativnÏ nejvÌce dÏtÌ ûeny ve vÏkovÈ kategorii 35ñ39 let ñ 586 dÏtÌ na 1000 ûen. Tab. 3 Plodnost svobodných žen – sčítání lidu 2001 (Fertility of single women–population census 2001) Věková skupina 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 65+ Nezjištěno Celkem 1)

Počet vdaných žen 330 212 315 928 134 150 36 028 20 403 14 687 14 062 12 865 9 463 6 362 25 606 356 920 122

Počet dětí narozených vdaným ženám 3 641 24 832 31 320 16 119 9 997 6 642 5 632 4 830 3 002 2 055 6 857 31 114 958

Počet narozených na 1000 vdaných žen¹) 14 99 290 538 586 544 488 466 399 415 366 316 158

Na 1000 svobodných žen se zjištěným počtem dětí.

SËÌt·nÌ lidu 2001 sledovalo i neform·lnÌ partnerstvÌ muûe a ûeny, ve v˝sledcÌch sËÌt·nÌ pojÌmanÈ jako ÑfaktickÈ manûelstvÌì. V tÏchto faktick˝ch manûelstvÌch zjistilo sËÌt·nÌ 125 289 ûen, kterÈ mÏly 198 112 dÏtÌ, p¯ibliûnÏ 1,6 dÌtÏte na 1 ûenu. Neform·lnÌ souûitÌ nejsou ovöem z·leûitostÌ jen svobodn˝ch partner˘, v »R jsou typick· spÌöe i pro staröÌ p·ry, v nichû ûije ovdovÏl·, rozveden· nebo i vdan· ûena. 11, 3 % ûen ve faktick˝ch manûelstvÌch je ve vÏku 60 a vÌce let. SvobodnÈ ûeny tvo¯Ì 35,2 % ûen ûijÌcÌch ve faktick˝ch manûelstvÌch, 46,0 % jsou ûeny rozvedenÈ, 15,5 % ovdovÏlÈ a 2,4 % ûeny vdanÈ (u zbytku, tj. 1,0 %, nebyl rodinn˝ stav zjiötÏn). TÈmÏ¯ dvÏ t¯etiny ûen, ûijÌcÌch v neform·lnÌm partnerskÈm svazku byly nebo jeötÏ jsou vdanÈ ñ a dÏti, kterÈ s nimi ûijÌ, se jim vÏtöinou narodily v nÏkdejöÌm manûelstvÌ. TÈmÏ¯ 460 tisÌc˘m ûen, kterÈ byly v dobÏ sËÌt·nÌ 2001 rozvedenÈ, se bÏhem jejich dosavadnÌho ûivota narodilo 846 tisÌc dÏtÌ. SËÌt·nÌ nerozliöovalo, kolik z tÏchto dÏtÌ se narodilo v dobÏ trv·nÌ nÏkdejöÌch manûelstvÌ tÏchto ûen a kolik se jich narodilo po rozvodu; podstatn· vÏtöina dÏtÌ se ovöem narodila v dobÏ trv·nÌ manûelstvÌ. Celkov˝ poËet narozen˝ch dÏtÌ, p¯ipadajÌcÌch na 1000 rozveden˝ch ûen, byl jen nepatrnÏ niûöÌ neû obdobn˝ ukazatel u ûen vdan˝ch. Na 1000 rozveden˝ch ûen p¯ipad· 1885 dÏtÌ; u nejstaröÌch rozveden˝ch ûen ve vÏku 65 a vÌce let je to 2050 dÏtÌ. OvdovÏlÈ ûeny jsou samoz¯ejmÏ v˝znamnÏji zastoupeny jen ve vyööÌch vÏkov˝ch skupin·ch, od 65 let vÏku p¯evaûujÌ. V maxim·lnÏ plodnÈm vÏku je poËet a podÌl ovdovÏl˝ch ûen mal˝, v roce 2001 ñ opÏt v d˘sledku niûöÌ sÚateËnosti ñ tÈmÏ¯ zanedbateln˝. PoËet dÏtÌ narozen˝ch ûen·m, jeû p¯i sËÌt·nÌ 2001 byly 48

SËÌt·nÌ lidu

ovdovÏlÈ, je nicmÈnÏ pozoruhodn˝. VÏtöina tÏchto p¯ev·ûnÏ staröÌch ûen proûila plodnÈ obdobÌ svÈho ûivota v jedinÈm manûelskÈm svazku, nep¯eruöovanÈm rozvody a uzavÌr·nÌm dalöÌch manûelstvÌ. I proto je relativnÌ poËet dÏtÌ u ovdovÏl˝ch ûen nejvyööÌ. Na 1000 ovdovÏl˝ch ûen p¯ipad· 2262 narozen˝ch dÏtÌ, nejvÌce u vÏkovÈ skupiny 80ñ84 let ñ 2369 dÏtÌ. Jsou v nÌ ûeny, narozenÈ kolem roku 1920, kterÈ se st·valy matkami v letech 1945ñ1948, v letech s v˘bec nejvyööÌm pov·leËn˝m poËtem narozen˝ch. P¯es probÌhajÌcÌ zmÏny ve struktu¯e narozen˝ch podle rodinnÈho stavu matek se i kolem roku 2000 tÈmÏ¯ 80 % dÏtÌ rodÌ v manûelstvÌ. Manûelsk· rodina v »eskÈ republice nad·le z˘st·v· tÏûiötÏm populaËnÌ reprodukce, ˙roveÚ plodnosti vdan˝ch ûen je rozhodujÌcÌ. Tab. 4 Plodnost vdaných žen – sčítání lidu 2001 (Fertility of married women–population census 2001)

Věková skupina 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 65+ Nezjištěno Celkem 1)

Počet vdaných žen 2 589 87 616 251 696 249 187 257 308 253 327 295 035 301 991 231 817 160 742 281 304 471 2 373 083

Počet dětí narozených vdaným ženám 1 541 71 569 331 547 448 296 518 781 533 625 627 782 641 077 482 652 334 373 558 815 638 4 577 696

Počet narozených na 1000 vdaných žen¹) 595 817 1 317 1 799 2 016 2 107 2 128 2 123 2 082 2 080 2 082 1 355 1 929

Na 1000 vdaných žen se zjištěným počtem narozených dětí.

Od 35 let vÏku p¯ipadajÌ na 1 vdanou ûenu v pr˘mÏru 2 dÏti, mezi 40 a 54 lety je pr˘mÏr vÌce neû 2,1. KoneËn· plodnost vdan˝ch ûen by v podstatÏ zabezpeËovala prostou reprodukci obyvatelstva, je vöak pravdÏpodobnÈ, tÈmÏ¯ jistÈ, ûe koneËn· plodnost vdan˝ch ûen, jeû p¯i sËÌt·nÌ byly mladöÌ 30 let, pr˘mÏru 2,1 ani 2,0 nedos·hne. Podle v˝sledk˘ sËÌt·nÌ lidu 2001 z ûen ve vÏku 15 a vÌce let bylo 80 % ûen matkami aspoÚ jednoho dÌtÏte. Tento ˙daj je tÈmÏ¯ naprosto shodn˝ s v˝sledky sËÌt·nÌ lidu 1980 a 1991. PodstatnÏ niûöÌ v˝skyt mate¯stvÌ ve vÏku do 29 let byl kompenzov·n zv˝öen˝m podÌlem matek mezi staröÌmi ûenami. Pozoruhodn˝ je vysok˝ podÌl matek ve vÏku 35ñ44 let, p¯ekraËujÌcÌ 95 % ûen tohoto vÏkovÈho rozpÏtÌ. Dokl·d·, ûe v˘le k rodiËovstvÌ je dosud v populaËnÌm chov·nÌ obyvatel »eskÈ republiky velmi siln· a jeötÏ ned·vno bylo tÈmÏ¯ samoz¯ejmostÌ, omezovanou snad jen p¯Ìpady biologickÈ neplodnosti. Dostupn· mezin·rodnÌ porovn·nÌ skuteËnÏ ukazujÌ, ûe ve vÏtöinÏ jin˝ch evropsk˝ch zemÌ nenÌ podÌl ûen-matek tak vysok˝ jako v »R, i kdyû naopak v nÏkter˝ch jin˝ch srovnateln˝ch zemÌch je relativnÏ vÌce matek s t¯emi a vÌce dÏtmi. ⁄bytek matek mezi nejmladöÌmi ûenami od roku 1991 je vöak neobyËejnÏ hlubok˝ a v d¯ÌvÏjöÌ populaËnÌ historii »eskÈ republiky ani »eskoslovenska nem· obdobu. Na 100 ûen ve vÏku 18 let p¯ipadalo p¯i sËÌt·nÌ lidu 2001 jen 0,3 matek aspoÚ jednoho dÌtÏte; p¯i sËÌt·nÌ 1991 to bylo 9,8 dÏtÌ, u devaten·ctilet˝ch ûen to bylo 0,9 a 19,9, u dvacetilet˝ch 2,4 a 33,1. Takov˝ zlom vypovÌd· o z·sadnÌch zmÏn·ch nejen v natalitnÌm chov·nÌ mladÈ generace, ale i o hlubokÈ zmÏnÏ jejÌho ûivotnÌho stylu. V jeho novÈm pojetÌ v˘le k rodiËovstvÌ uû z¯ejmÏ nenÌ tak dominantnÌ, jako u generace jen m·lo staröÌ. V˝sledky sËÌt·nÌ lidu 2001 bohuûel neposkytujÌ d˘leûit˝ soubor ˙daj˘, data o poËtu a struktu¯e dÏtÌ, narozen˝ch z nynÏjöÌho nebo z poslednÌho manûelstvÌ. Tyto ˙daje nebyly dosud zpracov·ny vzhledem k z·sahu ⁄¯adu pro ochranu osobnÌch dat, jenû sv˝m rozhodnutÌm z 26. 6. 2001 uloûil jejich likvidaci. »esk˝ statistick˝ ˙¯ad podal v tÈto vÏci ˙stavnÌ stÌûnost k ⁄stavnÌmu soudu, kter· nebyla dosud vy¯eöena. AËkoli po roce 1990 v »R poËet narozen˝ch dÏtÌ razantnÏ klesl, ve struktu¯e manûelsky narozen˝ch dÏtÌ podle po¯adÌ narozenÌ se to neprojevilo. RazantnÏ ubyla nejmladöÌ manûelstvÌ, kter· jeötÏ û·dnÈ dÌtÏ nemÏla a pokud se jim narodÌ, jde tedy o prvnÌ dÌtÏ v po¯adÌ. Proto proti logickÈmu oËek·v·nÌ klesl podÌl dÏtÌ, narozen˝ch jako prvnÌ v po¯adÌ a vzrostl podÌl dÏtÌ, narozen˝ch jako druhÈ. 49


Ve v˝sledcÌch sËÌt·nÌ lidu 2001 se tento v˝voj projevil tÌm, ûe podÌl vdan˝ch ûen, kter˝m se nenarodilo û·dnÈ dÌtÏ, se proti p¯edchozÌmu sËÌt·nÌ z¯etelnÏ snÌûil, mÌrnÏ klesl podÌl ûen s jednÌm dÌtÏtem, zatÌmco podÌl ûen s dvÏma dÏtmi vzrostl. Tab. 5 Vdané ženy podle věkových skupin a počtu živě narozených dětí – sčítání lidu 1991 a 2001 (Married women by age group and number of live births–population censuses 1991 and 2001)

Podíl podle počtu narozených dětí (%) Věková skupina 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 65+ Celkem

1991

2001

0

1

2

3+

0

1

2

3+

50,3 22,4 7,4 3,3 2,6 2,7 3,6 4,5 5,5 7,2 9,8 6,8

47,0 52,7 30,7 15,6 12,7 13,7 16,8 18,5 19,4 20,0 19,0 21,2

2,6 23,1 52,9 62,1 60,4 58,0 55,0 51,6 48,4 44,4 39,8 50,5

0,1 1,8 9,0 19,0 24,3 25,6 24,6 25,4 26,7 28,4 31,4 21,5

38,8 30,1 13,7 4,0 2,3 2,1 2,3 2,5 2,7 3,0 4,3 5,0

56,9 54,8 42,1 24,6 16,0 13,1 12,4 13,3 16,2 18,2 19,8 20,6

4,1 14,3 39,9 59,4 62,4 61,3 60,0 58,3 56,4 53,4 48,1 54,1

0,2 1,0 4,3 12,0 19,3 23,5 25,3 25,9 24,7 25,4 27,8 20,3

OdliönÏ se vyvinula situace u svobodn˝ch ûen. I u nich se snÌûil podÌl ûen bezdÏtn˝ch, nejmarkantnÏji mezi ûenami ve vÏku od 30 do 49 let. PodÌl ûen, kter˝m se narodilo 1 dÌtÏ, vöak v˝raznÏ vzrostl, a to ve vöech vÏkov˝ch skupin·ch. PodÌl ûen s dvÏma dÏtmi u svobodn˝ch ûen z˘stal sice mal˝, proti roku 1991 se vöak zv˝öil dvojn·sobnÏ a na rozdÌl od vdan˝ch ûen vzrostl mezi svobodn˝mi ûenami i podÌl tÏch, kter˝m se jiû narodily t¯i nebo vÌce dÏtÌ. Tab. 6 Svobodné ženy podle věkových skupin a počtu živě narozených dětí – sčítání lidu 1991 a 2001 (Single women by age group and number of live births – population censuses 1991 and 2001)

Podíl podle počtu narozených dětí (%) Věková skupina 15–19 20–24 25–29 30–34 35–39 40–44 45–49 50–54 55–59 60–64 65+ Celkem

1991

2001

0

1

2

3+

0

1

2

3+

99,1 93,0 81,5 73,7 72,4 73,2 77,4 79,6 81,6 82,3 84,8 93,3

0,8 6,0 14,8 20,4 21,3 20,5 17,5 14,7 13,0 12,0 11,2 5,3

0,1 0,8 2,5 3,8 3,8 3,6 2,9 3,2 2,9 3,2 2,3 0,9

0,0 0,2 1,2 2,1 2,5 2,7 2,2 2,6 2,5 2,4 1,6 0,5

98,7 91,8 78,9 63,0 59,5 61,6 65,7 67,8 72,2 74,5 76,9 88,4

1,2 6,8 15,6 26,1 29,2 28,5 26,1 24,5 21,8 18,6 16,1 8,8

0,1 1,1 3,9 7,6 7,5 6,5 5,0 4,4 3,7 3,7 3,9 1,9

0,0 0,2 1,6 3,3 3,8 3,4 3,2 3,2 2,4 3,3 3,1 0,8

SouËasnÈ vÏkovÈ rozdÏlenÌ plodnosti v »eskÈ republice je kombinacÌ z·padoevropskÈho standardu u nejmladöÌch ûen s p¯eûÌvajÌcÌm v˝chodoevropsk˝m standardem u ûen staröÌch. ZjednoduöenÏ: nejmladöÌm ûen·m se rodÌ dÏtÌ tak m·lo jako v z·padnÌ EvropÏ, t¯icetilet˝m a staröÌm ûen·m se rodÌ dÏtÌ tak m·lo jako ve v˝chodnÌ EvropÏ. Od roku 1996 jsou vöak patrnÈ zn·mky obratu, plodnost ûen ve vÏku 30ñ34 let, 50

SËÌt·nÌ lidu

ale i ve vÏku 35ñ39 let stoup·. S tÌm sÌlÌ i perspektiva, ûe za nÏkolik let bude struktura plodnosti v »eskÈ republice obdobn· jako v z·padoevropsk˝ch zemÌch, a tÌm se i porodnost zvedne aspoÚ na nevysok˝ evropsk˝ pr˘mÏr. SnÌûenÌ plodnosti u nejmladöÌch ûen bylo v˝jimeËnÏ radik·lnÌ a nem· obdobu v dosavadnÌ populaËnÌ historii Ëesk˝ch zemÌch. Mate¯stvÌ dvacetilet˝ch a mladöÌch ûen, v 70. a 80. letech zcela obvyklÈ, se na p¯elomu stoletÌ tÈmÏ¯ stalo raritou. Nap¯. na 1000 ûen ve vÏku 19 let p¯ipadlo v roce 2000 celkem 17,9 narozen˝ch dÏtÌ, zatÌmco jeötÏ v roce 1991 to bylo 78,5 dÏtÌ. P¯i sËÌt·nÌ lidu 2001 na 1000 dvacetilet˝ch ûen p¯ipadlo 110 dÏtÌ, p¯i p¯edchozÌm sËÌt·nÌ v roce 1991 to bylo 345 dÏtÌ. DosavadnÌ orientace rodin na model dvou dÏtÌ se projevuje i v tom, ûe se nezvÏtöuje jen podÌl matek dvou dÏtÌ, ale roste i jejich absolutnÌ poËet. éeny s dvÏma dÏtmi jsou jedinou kategoriÌ ûen se zjiötÏn˝m poËtem narozen˝ch dÏtÌ, v nÌû absolutnÌ poËet vzr˘st·. Tab. 7 Ženy ve věku 15+ let podle počtu dětí narozených jedné ženě – sčítání lidu 1980 až 2001 (Women aged 15+ by number of births per woman giving birth – population censuses 1980 to 2001)

Počet dětí 0 1 2 3 4 5+ Nezjištěno Celkem

Absolutní počet

Podíl (%)

1980

1991

2001

1980

1991

2001

803 638 838 821 1 526 707 580 479 177 947 129 433 69 823 4 126 848

855 448 815 041 1 679 823 588 886 152 305 89 464 64 926 4 245 893

819 532 797 962 1 763 088 577 431 138 896 70 736 274 486 4 442 131

19,8 20,7 37,6 14,3 4,4 3,2 x 100,0

20,5 19,5 40,2 14,1 3,6 2,1 x 100,0

19,7 19,1 42,3 13,9 3,3 1,7 x 100,0

NenÌ tomu tak u nejmladöÌch ûen. Ve vÏku do 19 let se mate¯stvÌ dvou dÏtÌ tÈmÏ¯ nevyskytuje, ve vÏku do 24 let se jeho v˝skyt od roku 1991 pronikavÏ snÌûil. Naopak se podstatnÏ zv˝öil podÌl bezdÏtn˝ch mlad˝ch ûen. éen·m ve vÏku do 19 let se na p¯elomu stoletÌ dÏti rodÌ jen v˝jimeËnÏ, 75,6 % ûen ve vÏku 20ñ24 tvo¯Ì ûeny bezdÏtnÈ. P¯i vöech p¯edchozÌch pov·leËn˝ch sËÌt·nÌch lidu v ûenskÈ vÏkovÈ skupinÏ 20ñ24 let p¯evaûovaly matky nad bezdÏtn˝mi ûenami, v roce 2001 je to poprvÈ naopak. Z·kladnÌ zjiötÏnÌ, plynoucÌ z dat SLBD 1991 o plodnosti ûen, lze shrnout takto: SËÌt·nÌ lidu 2001 poskytlo obraz realizovanÈ plodnosti nÏkolika ûijÌcÌch generacÌ ûen v »eskÈ republice. Jeho v˝sledky doloûily, ûe souËasn· generace mlad˝ch ûen p¯ibliûnÏ ve vÏku do 30 let, tedy generace, kter· je ve vÏku maxim·lnÌ biologickÈ plodnosti, je ze vöech ûijÌcÌch ûensk˝ch generacÌ re·lnÏ plodn· nejmÈnÏ. V poslednÌ dek·dÏ 20. stoletÌ se vlivem nÌzkÈ realizovanÈ plodnosti tÈto generace v »R narodilo nejmÈnÏ dÏtÌ ve statisticky sledovanÈ historii. Plodnost vdan˝ch ûen se p¯itom v porovn·nÌ s p¯edchozÌmi sËÌt·nÌmi nezmÏnila, podstatnÏ vöak ubylo vdan˝ch mlad˝ch ûen. PodÌl vdan˝ch ûen ve vÏku do 30 let je mimo¯·dnÏ nÌzk˝ a dÏti se rodÌ v delöÌm intervalu po sÚatku neû v minulosti. Proto je velmi mal˝ i poËet dÏtÌ, narozen˝ch mlad˝m vdan˝m ûen·m. NÌzk˝ poËet dÏtÌ narozen˝ch vdan˝m ûen·m nem˘ûe b˝t kompenzov·n dÏtmi narozen˝mi ûen·m nevdan˝m, zejmÈna svobodn˝m, i kdyû jejich poËet a podÌl v celkovÈm mnoûstvÌ narozen˝ch v˝raznÏ vzr˘st·. NÌzk· plodnost generace mlad˝ch ûen se z·konitÏ promÌtne do ˙bytku obyvatelstva »eskÈ republiky p¯irozenou mÏnou, jenû re·lnÏ nem˘ûe b˝t kompenzov·n imigracÌ se zahraniËÌ. PoËet obyvatel republiky se v prvnÌch dek·d·ch 21. stoletÌ bude sniûovat. Z ˙bytku obyvatel, jehoû je souËasn· nÌzk· plodnost prvotnÌ p¯ÌËinou, vyplyne akcelerace populaËnÌho st·rnutÌ, kter· zkomplikuje soci·lnÌ i ekonomick˝ v˝voj »eskÈ republiky. Milan Aleö

51


Recenze SEBEVRAéEDNOST OBYVATELSTVA »ESK… REPUBLIKY V OBDOBÕ TRANSFORMACE SPOLE»NOSTI Soci·lnÏ ekonomick· podmÌnÏnost sebevraûednosti je trval˝m poznatkem o tomto z·vaûnÈm spoleËenskÈm jevu uû od z·kladnÌ studie Masarykovy p¯es Durkheima, v naöich pomÏrech i R˘ûiËku a dalöÌ autory do souËasnosti. NejnovÏjöÌm p¯ÌspÏvkem k anal˝ze sebevraûednosti v Ëesk˝ch zemÌch je rozs·hl· anal˝za sebevraûednosti v obdobÌ transformace ËeskÈ spoleËnosti v letech 1960ñ20001). Anal˝za sebevraûednosti v »esku byla provedena na z·kladÏ zpracov·nÌ celost·tnÌch dat o zem¯el˝ch a p¯ÌËin·ch smrti a v˝zkumu PsychiatrickÈho centra v Praze, resp. ⁄stavu zdravotnick˝ch informacÌ a statistiky. Zdrojem nÏkter˝ch informacÌ bylo i PolicejnÌ prezidium »eskÈ republiky. Auto¯i navazujÌ organicky na prvnÌ hluböÌ studii o sebevraûednosti T. Masaryka (Sebevraûda hromadn˝m jevem spoleËensk˝m) z roku 1881 (resp. Ëesky 1926), na Durkheimovu studii z roku 1897 (Le suicide. Etude de Sociologie) a Ëasto citujÌ pr·vem L. R˘ûiËku, zejmÈna jeho Sebevraûednost v »eskoslovensku z hlediska demografickÈho a sociologickÈho (Praha: Academia, 1968, 155 s.). Dodejme, ûe D. Dz˙rov· a E. Dragomireck· na nÏ navazujÌ v nejkomplexnÏjöÌm vztahu. Sebevraûednost obyvatelstva »eskÈ republiky je analyzov·na zejmÈna podle Ëty¯ z·kladnÌch kritÈriÌ. P¯ednÏ je to rozbor podle pohlavÌ a vÏku. D·le je to anal˝za podle rodinnÈho stavu, potÈ rozbor motiv˘, vedoucÌch k sebevraûd·m v »esku ve sledovanÈm obdobÌ a se zamÏ¯enÌm na vybranÈ roky, a koneËnÏ sebevraûednost podle rodinnÈho stavu. Anal˝za vöech uveden˝ch kritÈriÌ potvrzuje p¯edchozÌ rozbory o uveden˝ch aspektech sebevraûednosti a potvrzuje i zjiöùovanÈ skuteËnosti, avöak zjiöùuje i mÌrnÈ odchylky. Z˘st·v· pravidlem, ûe sebevraûda je z·visl· na pohlavÌ a vÏku, ûe s rostoucÌm vÏkem se mÌra sebevraûednosti zvyöuje, avöak od poloviny 90. let neroste, ale kles·. Stabilizace standardizovan˝ch mÏr je p¯Ìzniv˝m fenomÈnem v˝voje suicidi·lnÌho chov·nÌ naöeho obyvatelstva. SouvisÌ to i se staröÌmi poznatky, ûe v dynamicky se vyvÌjejÌcÌch spoleËnostech jsou obdobÌmi nejniûöÌ sebevraûednosti obdobÌ relativnÏ nejrychlejöÌho pohybu spoleËnosti, a naopak. Rozbor takÈ znovu potvrdil d¯ÌvÏjöÌ zjiötÏnÌ o pozitivnÌm vlivu manûelstvÌ na hladinu sebevraûednosti, a naopak z·pornÈho vlivu, nap¯. u rozveden˝ch osob. Opakuje se ovöem i vysvÏtlenÌ, ûe s·m rodinn˝ stav exponovanÈ populace je v˝sledkem rozhodov·nÌ jednotliv˝ch obyvatel o vstupu nebo odmÌtnutÌ manûelstvÌ z d˘vodu zdravotnÌho stavu potenci·lnÌch snoubenc˘ ve vztahu k aktu·lnÌmu rodinnÈmu stavu, coû pak predisponuje riziko p¯ÌsluönÈho obyvatele v jeho manûelskÈm nebo mimomanûelskÈm ûivotÏ. MÌra sebevraûednosti se liöÌ podle d¯ÌvÏjöÌch zjiötÏnÌ takÈ podle stupnÏ vzdÏl·nÌ. VyööÌ hladina sebevraûednosti je spojena s vyööÌm stupnÏm vzdÏl·nÌ. TakÈ zde jsou uvedena, resp. rekapitulov·na d¯ÌvÏjöÌ zjiötÏnÌ a vysvÏtlenÌ uvedenÈho fenomÈnu. D˘vody sebevraûednÈho chov·nÌ, motivace se nad·le soust¯eÔujÌ na nevylÈËitelnÈ choroby, coû souvisÌ s p¯esunem tÏûiötÏ do vyööÌch vÏkov˝ch skupin obyvatelstva, charakterizovanÈho vyööÌ mÌrou sebevraûednÈho chov·nÌ. Sebevraûednost muû˘ je aû dvakr·t vyööÌ neû sebevraûednost ûen. Ti takÈ volÌ ˙ËinnÏjöÌ zp˘soby sebevzetÌ ûivota neû ûeny. RodinnÈ d˘vody jako p¯ÌËina sebevraûednosti proti d¯ÌvÏjöÌm pomÏr˘m ustoupily znaËnÏ do pozadÌ. ZnaËn· pozornost je pr·vem vÏnov·na geografickÈmu rozloûenÌ sebevraûednosti. Je sledov·n nejen horizont·lnÌ prvek ˙zemnÌho rozloûenÌ, ale takÈ vazebnÌ faktor souvisejÌcÌ s mÌrou urbanizace ˙zemÌ s r˘znou ˙rovnÌ sebevraûednÈho chov·nÌ. Nov˝ v˝zkum potvrdil existenci ˙zemnÏ rizikovÏjöÌch oblastÌ republiky, jak˝mi jsou nap¯. severoz·padnÌ regiony a oblasti s tradiËnÏ niûöÌ sebevraûednostÌ. Oba fenomÈny jsou vysvÏtlov·ny odliön˝m soci·lnÏ ekonomick˝m, vzdÏlanostnÌm event. n·rodnostnÏ podmÌnÏn˝m z·zemÌm sledovan˝ch populacÌ a zp¯esÚujÌ d¯ÌvÏjöÌ zjiötÏnÌ v tÏchto smÏrech. Za aktu·lnÌ problÈmy sebevraûednosti jsou povaûov·ny p¯edevöÌm zmÏny ve sloûenÌ obyvatelstva republiky z hlediska vzdÏl·nÌ, p¯Ìjm˘, profesÌ, z hlediska mÏnÌcÌch se ukazatel˘ nezamÏstnanosti apod. Jako d˘leûit˝ prvek souvisejÌcÌ s destrukcÌ naöÌ souËasnÈ spoleËnosti je povaûov·no zvyöujÌcÌ se zneuûÌv·nÌ psychoaktivnÌch l·tek a nadmÏrn˝ r˘st konzumu alkoholick˝ch n·poj˘. 1) Dz˙rov·, D. ñ Dragomireck·, E. (eds.). Sebevraûednost obyvatelstva »eskÈ republiky v obdobÌ transformace spoleËnosti. Praha: Univerzita Karlova, katedra soci·lnÌ geografie a region·lnÌho rozvoje, PsychiatrickÈ centrum Praha, Laborato¯ psychiatrickÈ demografie, 2002, 80 s. + p¯Ìlohy.

52

Recenze

Mezin·rodnÌ srovn·nÌ sebevraûednosti je provedeno na z·kladÏ standardizovan˝ch ukazatel˘ celkovÈ ˙mrtnosti a ˙mrtnosti na sebevraûdy podle pohlavÌ z 2. poloviny 90. let (WHO). Na prvnÌch mÌstech s vysokou sebevraûednostÌ jsou nÏkterÈ zemÏ b˝v. SovÏtskÈho svazu, d·le MaÔarsko (7. po¯adÌ), Japonsko (18. po¯adÌ), ävÈdsko (26. po¯adÌ). Mezi 47 zemÏmi je »esko na 22. mÌstÏ, tedy zhruba uprost¯ed v˝Ëtu sledovan˝ch zemÌ. V˝sledky anal˝zy sebevraûednosti v »eskÈ republice od poË·tku 60. let do souËasnosti shrnuli auto¯i do nÏkolika z·vÏreËn˝ch poznatk˘: Od 70. let uplynulÈho stoletÌ klesala mÌra sebevraûednosti aû k historickÈmu minimu v roce 1996. Zd˘vodnÏnÌ hledajÌ auto¯i v stabilizaci spoleËnosti, ale takÈ v rozvoji zdravotnick˝ch a poradensk˝ch sluûeb. Protoûe vöak souËasn· spoleËnost je v »esku otev¯en· a liber·lnÌ a mezilidskÈ vazby se uvolÚujÌ, nelze vylouËit obrat tohoto v˝voje. U v˝voje sebevraûednosti podle vÏku lze zaznamenat jejÌ kles·nÌ v nejvyööÌm vÏku a sbliûov·nÌ intenzitnÌch ukazatel˘ v niûöÌch vÏkov˝ch skupin·ch. S v˝vojem sebevraûednosti souvisÌ i v˝voj bezkonfesijnosti naöeho obyvatelstva a i relativnÏ nÌzk˝ vliv n·rodnostnÌ heterogamie obyvatelstva Ëesk˝ch zemÌ, jeû majÌ vliv na mezikrajovÈ rozdÌly, nap¯. v severoz·padnÌ Ë·sti republiky na jednÈ stranÏ a jihov˝chodnÌ oblasti st·tu na druhÈ stranÏ. VyööÌ ˙roveÚ sebevraûednosti vykazujÌ i oblasti s vyööÌ intenzitou migrace. Auto¯i zjistili i pozitivnÌ vazbu mezi vyööÌ potratovostÌ a vyööÌ ˙mrtnostÌ na sebevraûdy, coû spojujÌ s vyööÌ mÌrou rozvolnÏnÌ tradiËnÌch rodinn˝ch vazeb. CelkovÏ doöli auto¯i k z·vÏru, ûe lze vyvr·tit obËas se vyskytujÌcÌ n·zor, ûe Ñpo listopadu 1989 se zv˝öil poËet sebevraûdì. Ve skuteËnosti se obdobÌ 1996ñ2000 vyznaËuje nejniûöÌ sebevraûednostÌ od ukonËenÌ 2. svÏtovÈ v·lky. P¯esto lze ¯Ìci, ûe anal˝za znovu potvrdila dlouhodobÈ setrvaËnostnÌ trendy v jejÌm dlouhodobÈm v˝voji, zjiötÏnÈ p¯edevöÌm anal˝zami L. R˘ûiËky p¯ed pades·ti lety. To nic nemÏnÌ na pot¯ebÏ pokraËovat pravidelnÏ v rozborech sebevraûednosti i v dalöÌch letech. Publikace, resp. anal˝za je dokladov·na mnoûstvÌm vÏkovÏ standardizovan˝ch ukazatel˘ v˝voje sebevraûednosti v obdobÌch 1960ñ2000, resp. 1996ñ2000 a mnoûstvÌm graf˘ o uveden˝ch jevech. Kolem dvaceti kartogram˘ prezentuje ˙zemnÌ rozloûenÌ sebevraûednosti z hlediska r˘zn˝ch aspekt˘ podle okres˘, ale takÈ podle velikostnÌch skupin obcÌ. Vyuûit· dom·cÌ i zahraniËnÌ literatura p¯edstavuje p¯ehledn˝ soubor publikacÌ vÏnovan˝ch zejmÈna v nejnovÏjöÌ dobÏ problÈmu sebevraûednosti jako psychosoci·lnÌmu jevu v souËasnÈ dobÏ u n·s i v cizinÏ. Pro doplnÏnÌ seznamu pramen˘ za »esko by bylo moûno uvÈst i publikace b˝valÈho St·tnÌho ˙¯adu statistickÈho, nap¯. Statistika sebevraûd 1937, 1947ñ1954 (Zpr·vy a rozbory /1955/,) Ë. 114, nebo P¯ÌËiny sebevraûd v roce 1956 (Zpr·vy a rozbory /1957/), Ë. 65, ale takÈ p¯ÌspÏvky o sebevraûednosti v »eskoslovensku v Demografii (1963) event. o sebevraûednosti ml·deûe rovnÏû v Demografii (1969), a to v oddÌle P¯ehledy. P¯edpokl·d·m, ûe alespoÚ struËn˝ v˝tah recenzovanÈ publikace bude vyd·n v nÏkterÈm ze svÏtov˝ch jazyk˘, aby problematika sebevraûednosti v souËasnÈm »esku byla konfrontov·na s jejÌm v˝vojem v cizinÏ. VladimÌr Srb

PLODNOST A KOJENECK¡ ⁄MRTNOST V NIZOZEMSKU V 19. STOLETÕ Doktorsk· disertace O. W. Hoogerhuise, vydan· v loÚskÈm roce ve Wageningen, je analytickou studiÌ vych·zejÌcÌ metodicky z francouzsk˝ch zkuöenostÌ p¯i rekonstrukci rodin v minulosti. Autor vyËerp·v· vöechny dostupnÈ prameny k tÈto tÈmatice z bohat˝ch nizozemsk˝ch archÌv˘ a shrnuje poznatky obsaûenÈ v öirokÈ paletÏ dom·cÌ soudobÈ literatury z lÈka¯sk˝ch i jin˝ch profesnÌch kruh˘ vËetnÏ ˙¯ednÌch relacÌ1). Pr·ce se t˝k· demografickÈ situace jiûnÌho Bevelandu oblasti situovanÈ v jihoz·padnÌ Ë·sti Zeeland (spr·vnÌ st¯edisko Middelburg). PodrobnÏ analyzuje v˝voj dÏtskÈ ˙mrtnosti (nejen novorozeneckÈ a kojeneckÈ) pro celÈ obdobÌ let 1811ñ1900 v mÏsteËku Goes a Ëty¯ech okolnÌch vesnicÌch, kde v porovn·nÌ se zbytkem Nizozemska dosahovala ˙mrtnost dÏtÌ do jednoho roku vÏku nezvykle vysok˝ch hodnot (obdobÌ 1840ñ1870 zde p¯ekraËovala 40 %). TÌm, ûe autor porovn·v· v˝sledky svÈ multivariaËnÌ anal˝zy s poznatky dalöÌch demograf˘, zab˝vajÌcÌch se toutÈû tÈmatikou (p¯edevöÌm pro Francii, NÏmecko a 1) Hoogerhuis, Otto W. Baren op Beveland. Vruchtbaarheid en zuigelingensterfte in Goes en omliggende dorpen gedurende de 19e eeuw. In A. A. G. Bijdragen 42, Wageningen 2003, XVI + 332 s., 62 tabulek, 9 vyobrazenÌ, 25 kartogram˘, 3 foto, 21 p¯Ìloh, anglickÈ resumÈ.

53


Rakousko), p¯ekraËuje studie r·mec mikroanal˝zy tohoto malÈho cÌpu Nizozemska a nepochybuji o tom, ûe Hoogerhuisova pr·ce zaujme nejen naöe historickÈ demografy. P¯ÌËiny tak vysokÈ kojeneckÈ ˙mrtnosti p¯isuzovala vÏtöina nizozemsk˝ch lÈka¯˘ tÈ doby specifick˝m klimatick˝m a p˘dnÌm podmÌnk·m krajiny oznaËovanÈ od 17. stoletÌ za Ñnezdravouì, suûovanou endemickou mal·riÌ, byù o nÏco mÌrnÏjöÌ, neû byla jejÌ klasick· tropick· forma (v Zeelandu to byla malaria tertiana). Kolem roku 1850 navrhovali nÏkte¯Ì nizozemötÌ lÈka¯i obr·tit pozornost ke zkoum·nÌ v˝ûivy kojenc˘ v souvislosti s p¯eruöenÌm kojenÌ kr·tce po narozenÌ. Nesouviselo to s mÛdou ÑnekojenÌì, ale s velkou zamÏstnanostÌ ûen v Zeelandu p¯i n·jemn˝ch polnÌch pracÌch, Ëasto ve znaËnÈ vzd·lenosti od domova, kdy svÏ¯ovaly novorozeÚata do pÈËe staröÌch dÏtÌ, babiËek Ëi p¯Ìbuzn˝ch. V˝dÏleËn· Ëinnost byla vÏtöinou ekonomickou nutnostÌ a mÏla dokonce obligatornÌ r·z: jestliûe ûena odmÌtla, potrestal farm·¯ manûela. O. W. Hoogerhuis pracnÏ rekonstruoval 2827 rodin, jejichû demografickÈ chov·nÌ sledoval po cel˝ vymezen˝ Ëasov˝ ˙sek (zahrnuje tedy vÌce generacÌ); dokl·d·, jak postupoval v p¯ÌpadÏ migracÌ, kterÈ vûdy takov˝ v˝zkum ztÏûujÌ a komplikujÌ. PomocÌ detailnÌ anal˝zy doch·zÌ k z·vÏr˘m, kterÈ se sice daly logicky p¯edpokl·dat, ale jsou nynÌ spolehlivÏ doloûenÈ. NejvyööÌ novorozeneck· a kojeneck· ˙mrtnost byla zjiötÏna ve vsi Wolphaartsdijk (u dÏtÌ relativnÏ staröÌch rodiËek vûdy vyööÌ, nejvyööÌ v letnÌch mÏsÌcÌch, zejmÈna v pozdnÌm lÈtÏ, u dÏtÌ zamÏstnan˝ch matek v˝raznÏ vyööÌ neû ve zbytku souboru). V˝znamnou roli hr·lo kojenÌ ñ jeho dÈlku odvozuje autor z dÈlky meziporodnÌch interval˘ jako indik·toru (vztah mezi laktacÌ a fertilitou, laktaËnÌ amenorrhoea). V˝zkum dok·zal, ûe dÏti byly kojeny velmi z¯Ìdka pr·vÏ v letnÌch mÏsÌcÌch. LogickÈ (a statisticky doloûenÈ) jsou souvislosti k¯ivek ˙mrtnosti s v˝skytem mimo¯·dnÏ hork˝ch letnÌch mÏsÌc˘ nÏkter˝ch let, v nichû jako tehdejöÌ nejËastÏjöÌ diagnÛza p¯evaûovala pr˘jmov· onemocnÏnÌ kojenc˘ vËetnÏ v˝skytu ˙plavice. Ty autor d·v· do souvislosti s absencÌ kojenÌ a s hygienick˝mi pomÏry v oblasti z·pasÌcÌ zejmÈna v takov˝ch letech s nedostatkem nez·vadnÈ pitnÈ vody (dehydratace organismu je zvl·öù nebezpeËn· v kojeneckÈm vÏku). Hoogerhuisova pr·ce je v tÈto Ë·sti i obs·hl˝m exkursem do dÏjin nizozemskÈho zdravotnictvÌ a medicÌny a sk˝t· dost moûnostÌ k porovn·nÌ s v˝vojem na naöem ˙zemÌ, kde byla kojeneck· ˙mrtnost stejnÏ hrozivÏ vysok· a jejÌ k¯ivky klesaly jeötÏ pozvolnÏji. Jak nevzpomenout p¯i tÈto p¯Ìleûitosti na osobnost tak mimo¯·dnÏ osvÌcenou, jakou byl v naöich pomÏrech Jan MeliË (1763ñ1837) ñ praûsk˝ porodnÌk. Jako prvnÌ u n·s studoval matriky nejlidnatÏjöÌho z praûsk˝ch farnÌch okrsk˘ pr·vÏ se z·mÏrem dok·zat, ûe je zbyteËnÈ, aby tolik dÏtsk˝ch ûivot˘ p¯edËasnÏ vyhaslo a nar˝soval pl·n studia mortality nejen v souvislosti s vÏkem, ale i s povol·nÌm, dosaûen˝m stupnÏm vzdÏl·nÌ a soci·lnÌm prost¯edÌm. Jeho souËasnÌk Johann Joseph Nehr (1757ñ1820) v disertaci nazvanÈ Quare plerique moriuntur infantes et eorum, qui adolescunt, quare plerique sunt morbosi z roku 1793 uû rozt¯Ìdil p¯ÌËiny kojeneckÈ ˙mrtnosti na endogennÌ a exogennÌ, ovlivnitelnÈ pÈËÌ o novorozence. N·sledovali dalöÌ ñ AntonÌn Hain, J. D. John, J. A. Riegger, J. J. MaötalÌ¯. Pro 19. stoletÌ byly nejv˝raznÏjöÌmi zjevy J. K. Hoser a F. A. Stelzig, kter˝ sestavil prvnÌ ˙mrtnostnÌ tabulky pro »echy za lÈta 1800ñ1828 ñ porovnal je se z·vÏry Johanna S¸ssmilcha, zam˝ölel se, stejnÏ jako jeho p¯edch˘dci, nad p¯ÌËinami vysokÈ kojeneckÈ ˙mrtnosti i nad ˙rovnÌ plodnosti. Zjiöùujeme, ûe moudr˝ch hlav bylo nejen v Nizozemsku, ale i u n·s dost. P¯esto trvalo velmi dlouho, neû jejich hlasy pronikly k vÏdomÌ st·tnÌ reprezentace, aby z nich vyvodila nÏjakÈ z·vÏry a p¯ijala ˙Ëinn· opat¯enÌ. Dob¯e mÌnÏnÈ rady spolÈhajÌcÌ se na dobrovolnost z˘st·vajÌ obvykle nevyslyöeny, pokud je neprov·zÌ soustavn˝, cÌlen˝ n·tlak (povinnÈ oËkov·nÌ, povinnost dodrûovat z·kladnÌ pravidla hygieny, osvÏta, zlepöenÌ vzdÏl·nÌ a zv˝öenÌ odpovÏdnosti vöech, kdo rozhodujÌ od prvnÌ po poslednÌ instanci o tom, kolik novorozenc˘ p¯eûije a jak se zv˝öÌ nadÏje doûitÌ). Hoogerhuis prov·dÌ podrobnou anal˝zu plodnosti manûelsk˝ch p·r˘ za celÈ sledovanÈ obdobÌ (plodnost v souvislosti s celkov˝m poËtem dÏtÌ v rodinÏ, se soci·lnÌmi pomÏry, kvalitou bydlenÌ a hustotou zalidnÏnÌ, vÏkem prvorodiËky, dÈlkou meziporodnÌch interval˘ atd.) s pouûitÌm Coaleov˝ch index˘ manûelskÈ plodnosti (standardem je plodnost hutteritek). Pro zjiöùov·nÌ meziporodnÌch interval˘ pouûÌv· metodiky vypracovanÈ J. Knodelem (Demographic Behavior in the Past. Cambridge, 1988). Shled·v· pozitivnÌ korelaci mezi vysokou dÏtskou (nejen kojeneckou) ˙mrtnostÌ a vysokou plodnostÌ. V obdobÌ 1841ñ1870 ve zmÌnÏnÈm Wolphaartsdijku rodily ûeny 11,8 dÏtÌ, coû povaûuje za extrÈmnÌ pr˘mÏr p¯evyöujÌcÌ dokonce vysokou plodnost hutterit˘ v obdobÌ 1821ñ1830. Riziko ˙mrtnosti kojenc˘ se zvyöovalo se sniûov·nÌm dÈlky meziporodnÌch interval˘ ñ smrt dÌtÏte tak zvedala ˙roveÚ porodnosti (zn·m˝ Ñreplacement effectì ñ rozenÌ n·hradnÌch dÏtÌ, tj. pravdÏpodobnost novÈho poËetÌ je vyööÌ, jestliûe p¯edchozÌ dÌtÏ zem¯elo, neû kdyû p¯eûilo). Podle Hoogerhuise to dokazuje, ûe ÑmanûelskÈ p·ry nebyly pasivnÌ ve vztahu ke kojeneckÈ a dÏtskÈ ˙mrtnosti. ⁄mrtÌ dÌtÏte zvedalo ˙roveÚ plodnostiì (s. 249). P¯ev·ûn· vÏtöina zemÏdÏlsk˝ch dÏlnÌk˘ a jejich rodin ûila ve velkÈ chudobÏ, jak dokazujÌ ˙¯ednÌ relace a popisy souËasnÌk˘. Ve sledovan˝ch vsÌch pracovalo n·mezdnÏ p¯es 40 % ûen po nejvÏtöÌ Ë·st 54

Recenze

roku a jejich dÏti trpÏly podv˝ûivou poËÌnajÌcÌ od nej˙tlejöÌho vÏku, jestliûe nebyly kojeny. Kojeneck· ˙mrtnost byla vyööÌ v rodin·ch usazen˝ch ve st¯edu vsÌ neû v okrajov˝ch oblastech zkoumanÈho regionu a sama Ñadresaì rodiny signalizovala v˝öi kojeneckÈ ˙mrtnosti. Pr˘jmy a gastrointestin·lnÌ obtÌûe byly hlavnÌ p¯ÌËinou ˙mrtÌ kojenc˘ po celÈ 19. stoletÌ (u n·s tomu nebylo jinak!). éivotnÌ cyklus rodin se pohyboval v jakÈmsi ÑzaËarovanÈm kruhuì: porod ñ kr·tk· doba kojenÌ ñ öpatn· ûivotospr·va ñ nedostatek hygieny ñ vysok· pravdÏpodobnost ˙mrtÌ kojence ñ jeho smrt ñ novÈ poËetÌ ñ dalöÌ porod... Pro vyööÌ vÏkovÈ skupiny byla po celÈ 19. stoletÌ v Nizozemsku (i u n·s) nejbÏûnÏjöÌ p¯ÌËinou ˙mrtÌ TBC. Matthijs Westrate v roce 1875 hovo¯Ì o ÑtuberkulÛznÌch rodin·chì, situacÌ v Goes se zab˝val lÈka¯ Abraham Pieter Fokker, jin˝m v˝znamn˝m nizozemsk˝m lÈka¯em, kter˝ podrobnÏ studoval ˙mrtnost na mal·rii a zanechal i pÌsemn· svÏdectvÌ o zdravotnÌ situaci obyvatel v souvislosti s jejich soci·lnÌm postavenÌm a bydlenÌm, byl Jan Cornelis De Man (1818ñ1909). Hoorgerhuis uv·dÌ i p¯ehledy p¯ÌËin ˙mrtÌ pro 2. polovinu 19. stoletÌ (1875ñ1899) po pÏtilet˝ch ˙dobÌch s rozliöenÌm na 34 hlavnÌch skupin, kterÈ jiû nejsou tak mlhavÈ a nespolehlivÈ, jako byla klasifikace o sto let d¯Ìve. Je moûnÈ shrnout, ûe nizozemsk˝ autor obohatil a doplnil naöe p¯edstavy o tom, jak se utv·¯ela demografick· situace v jednom z region˘ z·padnÌ Evropy a jeho pr·ce je p¯Ìnosn· a zajÌmav· jak metodicky, tak sv˝m obsahem. Alena äubrtov·

DEMOGRAFICK… METODY A KONCEPCE Donald T. Rowland je docentem AustralskÈ n·rodnÌ univerzity, kde p¯edn·öÌ demografii vÌce neû deset let. UËebnice, kterou ned·vno vydal, zrcadlÌ z velkÈ Ë·sti jeho zkuöenosti uËitele populaËnÌch studiÌ. Je naps·na jednoduch˝m a srozumiteln˝m stylem, vyh˝b· se sloûit˝m matematick˝m proces˘m a je zamÏ¯ena na maxim·lnÌ vyuûitÌ poËÌtaËe jako uËebnÌ pom˘cky i jako n·stroje anal˝zy. Z tÏchto d˘vod˘ je ke knize p¯ipojen disk, CD-ROM, kter˝ pouûÌv· program Microsoft-Excel k dvojÌmu ˙Ëelu: Jednak k objasnÏnÌ a ilustraci nÏkter˝ch demografick˝ch pojm˘ a proces˘, nap¯. epidemiologick˝ p¯echod, demografick˝ p¯echod a jednak k analytick˝m technik·m, jako nap¯. standardizace nebo populaËnÌ projekce1). Kniha je rozdÏlena do t¯in·cti kapitol v öesti sekcÌch. Kaûd· kapitola je uvedena objasnÏnÌm problÈmu, jenû bude probÌr·n; potÈ n·sleduje v˝Ëet ˙Ëelu studia. V˝klad je pak dokumentov·n na p¯Ìkladech, jeû jsou nejËastÏji na CD-ROM disku. K tomu je p¯ipojen˝ popis, jak pouûÌvat p¯Ìsluön˝ program Excel. Kaûd· kapitola konËÌ doporuËenÌm dalöÌ literatury ke studiu a informacÌ o zdrojÌch ˙daj˘ na internetu. N·sledujÌ p¯Ìklady (jejichû ¯eöenÌ je v p¯Ìloze D) a speci·lnÌ p¯Ìklady pouûitÌ programu Excel. (V p¯Ìloh·ch B a C je struËnÏ vysvÏtleno jak pouûÌvat program Excel k v˝poËt˘m a ke konstrukci graf˘.) Kapitoly 1ñ3 se zab˝vajÌ skladbou obyvatelstva podle vÏku a pohlavÌ, mÌrami zmÏny v poËtu a struktu¯e obyvatelstva. Kapitola 4 obsahuje metody srovn·v·nÌ charakteristik populacÌ, vËetnÏ standardizace; zde je rovnÏû objasnÏn kohortnÌ (generaËnÌ) p¯Ìstup k demografick˝m proces˘m. N·sledujÌcÌ p·t· kapitola je tak trochu zvl·ötnostÌ v uËebnici demografick˝ch technik a koncepcÌ. Je totiû uvedenÌm do demografickÈho v˝zkumu a mezi jin˝m obsahuje i instrukci jak uspo¯·dat studii populaËnÌch problÈm˘ a jak popsat v˝sledky takovÈho studia. äest· kapitola o studiu ˙mrtnosti obsahuje rovnÏû diskusi o mÌr·ch zdravotnÌho stavu obyvatelstva a nemocnosti; zde je takÈ v˝klad epidemiologickÈho p¯echodu. K sedmÈ kapitole, jeû se zab˝v· mÌrami porodnosti, je p¯ipojena diskuse o mÌr·ch sÚateËnosti a rozvodovosti. Koncepce druhÈho demografickÈho p¯echodu je souË·stÌ tÈto kapitoly. Kapitoly 8 a 9 soust¯eÔujÌ v˝klad z·kladnÌch demografick˝ch model˘: ˙mrtnostnÌ tabulky, stacion·rnÌ a stabilnÌ obyvatelstvo. ModelovÈ ˙mrtnostnÌ tabulky a modely stabilnÌho obyvatelstva jsou obsaûeny v 9. kapitole, kde je rovnÏû v˝klad o st·rnutÌ populacÌ. Kde lidÈ ûijÌ a jak bydlÌ, je podstatou kapitoly 10. Pozornost je vÏnov·na mapov·nÌ rozmÌstÏnÌ populace, vËetnÏ tzv. systÈmu geografickÈ informace (GIS) a mÌr·m populaËnÌ hustoty. Migrace, vnit¯nÌ i zahraniËnÌ, a metody odhadu rozsahu migrace ze z·kladnÌch demografick˝ch statistik jsou p¯edmÏtem kapitoly 11. Z·vÏreËnÈ kapitoly 12 a 13 jsou vÏnov·ny populaËnÌm soci·lnÌm projekcÌm vybran˝ch sloûek celkovÈ populace: nap¯. projekce pracovnÌch sil, dom·cnostÌ, rodin, apod. UËebnice je jak obsahem, tak i pod·nÌm zamÏ¯ena nejen na pot¯eby student˘ demografie. JejÌ kapitoly jsou v˝bÏrovÏ stejnÏ d˘leûitÈ pro studenty geografie, ekonomiky, sociologie a statistiky. KromÏ toho v nÌ najdou zdroj informacÌ i odbornÌci, kte¯Ì se rozhodujÌ a pl·nujÌ Ëinnost v oborech, kde obyvatelstvo nebo jeho sloûky jsou rozhodujÌcÌm faktorem ñ jako nap¯. zdravotnictvÌ, ökolstvÌ, soci·lnÌ v˝zkum, pr˘zkum trhu apod. Lado R˘ûiËka 1)

Rowland, Donald, T. Demographic Methods and Concepts. Oxford: Oxford University Press, 2003, 546 s. + CD-ROM.

55


Zpr·vy Z »eskÈ demografickÈ spoleËnosti ÿÌjnov· 370. diskusnÌ st¯eda byla vÏnov·na p¯Ìdavk˘m na dÏti (Jak˝ systÈm rodinn˝ch p¯ÌspÏvk˘ preferuje Ëesk· ve¯ejnost?). P¯edn·öejÌcÌ RNDr. Ji¯ina Kocourkov· (P¯ÌrodovÏdeck· fakulta UK) uvedla, ûe p¯Ìdavky na dÏti pat¯Ì ve vyspÏl˝ch zemÌch mezi d˘leûit· opat¯enÌ, kter˝mi st·t finanËnÏ podporuje rodiny. Proto jsou jak v˝öe d·vky, tak kritÈria pro jejÌ vypl·cenÌ p¯edmÏtem Ëast˝ch politick˝ch diskusÌ a n·vrhy pro jejich ˙pravu souË·stÌ volebnÌch program˘ politick˝ch stran. V »eskÈ republice se ot·zky t˝kajÌcÌ se p¯Ìdavk˘ na dÏti staly velmi aktu·lnÌ p¯edevöÌm v souvislosti se snahou p¯edstavitel˘ »SSD o zavedenÌ jejich ploönÈho vypl·cenÌ (tj. vöem bez ohledu na p¯Ìjmovou situaci rodiny). PoslednÌ n·vrh p¯edloûen˝ souËasn˝m ministrem pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ Z. äkromachem v roce 2002 by vyûadoval n·klady ve v˝öi 5, 4 mld. KË (tento n·vrh vöak nebyl podroben diskusi ve vl·dÏ a jeötÏ p¯edtÌm byl staûen z programu jedn·nÌ vl·dy, jak vyplynulo z diskuse po p¯edn·öce). Je ot·zkou, zda v˘bec existuje spoleËensk· popt·vka po tomto opat¯enÌ. Do jakÈ mÌry by Ëesk· ve¯ejnost zavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ podporovala lze zjistit ze öet¯enÌ populaËnÌho klimatu, kterÈ v »eskÈ republice probÏhlo za podpory GrantovÈ agentury »R v roce 2001. Tento v˝zkum byl souË·stÌ mezin·rodnÌ öet¯enÌ zn·mÈho pod n·zvem Population Policy Acceptance (PPA), jehoû druhÈ kolo probÏhlo v letech 2001ñ2003 ve vybran˝ch evropsk˝ch st·tech. SouË·stÌ dotaznÌku byly mimo jinÈ i ot·zky t˝kajÌcÌ se preferovan˝ch systÈm˘ p¯Ìdavk˘ na dÏti. Z dat vypl˝v·, ûe zavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ by u n·s podpo¯ila pouze t¯etina dotazovan˝ch osob. VÏtöina respondent˘ preferuje diferenciaci p¯Ìdavk˘ podle vÏku dÌtÏte a tÈmÏ¯ 80 % respondent˘ up¯ednostÚuje stejnÈ p¯Ìdavky na kaûdÈ dÌtÏ, tj. bez ohledu na po¯adÌ dÌtÏte. ZÌskanÈ v˝sledky jsou v konzistenci se z·vÏry mezin·rodnÌho srovn·nÌ dat z p¯edchozÌho öet¯enÌ PPA. »esk· ve¯ejnost preferuje takov˝ systÈm p¯Ìdavk˘ na dÏti, kter˝ m· ovÏ¯en˝ a povaûuje ho za funkËnÌ. P¯ÌjmovÏ testovanÈ p¯Ìdavky na dÏti podporujÌ vÌce mladÌ lidÈ a lidÈ s pr˘mÏrn˝mi a vyööÌmi p¯Ìjmy. VÏkovÏ diferencovanÈ p¯Ìdavky na dÏti preferujÌ vÌce lidÈ s vyööÌm vzdÏl·nÌm. ZatÌmco preference t˝kajÌcÌ se systÈmu p¯Ìdavk˘ na dÏti z hlediska p¯Ìjmu Ëi vÏku dÌtÏte se zdajÌ b˝t v ˙zkÈ souvislosti se skuteËnÏ pouûÌvan˝m systÈmem v danÈ zemi. VysvÏtlenÌ, proË Ëesk· ve¯ejnost nepodporuje vyööÌ p¯Ìdavky na dÏti vyööÌch po¯adÌ, je pot¯eba hledat v tom, jak Ëesk· ve¯ejnost vnÌm· 56

d˘sledky poklesu ˙rovnÏ plodnosti. Mezin·rodnÌ anal˝zy ukazujÌ, ûe ËÌm vÏtöÌ podÌl tÏch, co povaûujÌ klesajÌcÌ podÌl mlad˝ch lidÌ za velmi öpatn˝ trend, tÌm vÏtöÌ lze oËek·vat pochopenÌ pro opat¯enÌ, kter· podporujÌ rozenÌ dÏtÌ vyööÌch po¯adÌ, tj. nap¯. na kaûdÈ dalöÌ dÌtÏ vyööÌ p¯Ìdavek. »esk· republika pat¯ila k zemÌm s nejniûöÌm podÌlem respondent˘, kte¯Ì oznaËili klesajÌcÌ podÌl mlad˝ch lidÌ za öpatn˝ Ëi velmi öpatn˝ trend. Z hlediska individu·lnÌch charakteristik by zavedenÌ diferenciace podle poËtu dÏtÌ v »eskÈ republice podpo¯ili lidÈ spÌöe s vyööÌm vzdÏl·nÌm a lidÈ se dvÏma dÏtmi. Na z·kladÏ v˝sledk˘ se nelze domnÌvat, ûe zavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ by p¯ispÏlo ke zlepöenÌ populaËnÌho klimatu v »R. NavÌc, zavedenÌ ploön˝ch p¯Ìdavk˘ by pravdÏpodobnÏ znamenalo zruöenÌ daÚovÈ ˙levy, kter· je v souËasnÈ dobÏ poskytov·na na kaûdÈ dÌtÏ. Za takovÈ situace by zmÏny v systÈmu p¯Ìdavk˘ byly pouze ˙ËelovÈ a nemÏly by vl·dnÌ stranou proklamovan˝ pronatalitnÌ efekt. Na 371. diskusnÌm veËeru (19. listopadu) se prof. PhDr. Ladislav Rabuöic, CSc. z Fakulty soci·lnÌch studiÌ Masarykovy univerzity v BrnÏ zab˝val ot·zkou imigrace do »R. V p¯edn·öce nazvanÈ Mohla by b˝t imigrace ¯eöenÌm ËeskÈho demografickÈho deficitu? nejd¯Ìve naËrtl z·kladnÌ koncepty z teorie migrace, zmÌnil se o vl·dnÌm pilotnÌm projektu aktivnÌ imigraËnÌ politiky a potÈ se zab˝val ot·zkou, kolik imigrant˘ bude »R pot¯ebovat k ¯eöenÌ svÈho demografickÈho deficitu. Vyloûil, ûe tato ot·zka v sobÏ vlastnÏ skr˝v· t¯i dimenze: 1. PoËet imigrant˘ pot¯ebn˝ch ke stabilizaci poËtu obyvatelstva, 2. poËet imigrant˘ nutn˝ch ke stabilizaci poËtu pracovnÌch sil a 3. poËet imigrant˘ nutn˝ch k zamezenÌ populaËnÌho st·rnutÌ. Pouk·zal na fakt, ûe v »R zatÌm nem·me k dispozici naöi projekci imigrace z hlediska tÏchto t¯Ì ot·zek a jako p¯Ìklad pouk·zal na studii OSN Replacement Migration vypracovanou v roce 2001, kter· by n·m mohla slouûit jako vzor a n·vod na zpracov·nÌ. Ve druhÈ Ë·sti svÈho vystoupenÌ L. Rabuöic ¯eöil problÈm, zdali je Ëesk· ve¯ejnost ochotna sdÌlet sv˘j Ëesk˝ prostor s imigranty. Na z·kladÏ sociologickÈho v˝zkumu na reprezentativnÌm vzorku ËeskÈ dospÏlÈ populace uk·zal, ûe v ËeskÈ mentalitÏ je imigrace asociov·na s negativnÌ konotacÌ, ûe Ëesk· ve¯ejnost je p¯esvÏdËena, ûe imigrace znamen· p¯edevöÌm n·klady (ekonomickÈ, soci·lnÌ a kulturnÌ), ale jen minim·lnÌ v˝nosy a ûe myölence imigrace nenÌ celkovÏ p¯Ìliö naklonÏna. Z hlediska p¯ipravovanÈ aktivnÌ imigraËnÌ politiky to nenÌ pro

Zpr·vy

Ëeskou vl·du p¯Ìliö dobr· zpr·va. P¯edn·öka vyvolala ûivou diskusi, debatovalo se nap¯. o p¯ÌËin·ch konstatovanÈ ËeskÈ xenofobie, d·le o tom, proË m˘ûe b˝t »esk· republika pro cizince l·kav·, o moûnÈm tvrdÈm konkurenËnÌm z·pase o imigranty ve st·rnoucÌ EvropÏ, a o nutnosti zab˝vat se v˝zkumnÏ nejenom postoji »ech˘ k cizinc˘m, ale takÈ cizinc˘ ûijÌcÌch u n·s k »ech˘m. L. Rabuöic v z·vÏru konstatoval, ûe problematika migrace bude jednÌm z velk˝ch tÈmat dom·cÌ i zahraniËnÌ politiky v nejbliûöÌch desetiletÌch, tÈmatem ovöem nesmÌrnÏ citliv˝m a velmi obtÌûn˝m, neboù imigrace ve svÈ ne¯ÌzenÈ podobÏ m˘ûe zp˘sobit znaËnÈ soci·lnÌ a politickÈ problÈmy. TÈmatem poslednÌ (372.) diskusnÌ st¯edy v roce 2003 (17. prosinec) bylo Dom·cÌ sluûebnictvo v EvropÏ v dlouhodobÈm kontextu. P¯edn·öejÌcÌ RNDr. Ludmila Fialov·, CSc. (P¯ÌrodovÏdeck· fakulta UK) sezn·mila p¯ÌtomnÈ s nÏkter˝mi aspekty tÈto soci·lnÌ kategorie obyvatelstva od ranÈho novovÏku aû po souËasnost. Hned v ˙vodu zmÌnila, ûe jde o tÈma, kterÈmu je v poslednÌch letech ze strany z·padoevropsk˝ch historik˘, sociolog˘ a demograf˘ vÏnov·na velk· pozornost (bliûöÌ informace viz www.servantproject.com). ObecnÏ se o studiu dom·cÌho sluûebnictva (DS) d· s jistou nads·zkou ¯Ìci, ûe jde o jak˝si pohled Ñpod sukniì tÈ kterÈ spoleËnosti, kter˝ dotv·¯Ì objektivnÏjöÌ obraz society. Obsah a v˝znam pr·ce DS se v pr˘bÏhu Ëasu mÏnil. ZjednoduöenÏ se d· ¯Ìci, ûe bÏhem 16.ñ19. stoletÌ zmÏnou jeho role ve v˝robnÌm procesu, kter· se z poË·teËnÌho zajiötÏnÌ chodu dom·cnosti/rezidence p¯esouv· st·le v˝raznÏji na zajiötÏnÌ pouze chodu dom·cnosti a pÈËe o nÏkterÈ Ëleny rodiny (dÏti, nemocnÈ a starÈ osoby), doch·zÌ z·roveÚ k jistÈ spoleËenskÈ degradaci. PostavenÌ DS v dneönÌ spoleËnosti (jde o feminizovan˝ sektor) je zvl·ötnÌ a neplnohodnotnÈ ve srovn·nÌ s ostatnÌmi obory lidskÈ Ëinnosti. Projevuje se to nap¯. mimo jinÈ i tÌm, ûe ekonomovÈ DS neoznaËujÌ za ekonomicky aktivnÌ, protoûe pr˝ nevytv·¯Ì novÈ hodnoty. V zahraniËnÌ literatu¯e je DS oznaËov·no zkratkou termÌnu C+C (cleaning and care). PostavenÌ sluûebnictva bylo v minulosti v r˘zn˝ch Ë·stech Evropy i uvnit¯ jednotliv˝ch zemÌ r˘znÈ (svou roli tu hr·lo zvykovÈ pr·vo, kterÈ mÏlo vliv nap¯. na dÈlku pracovnÌ doby, dÈlku sjednanÈ sluûby, dobu odchodu/p¯Ìchodu ze/do sluûby). Autorka rozezn·v· t¯i hlavnÌ oblasti r˘zn˝ch typ˘ postavenÌ DS ñ severoz·padnÌ Evropu, st¯ednÌ Evropu a jiûnÌ Evropu. PostavenÌ DS bylo v SZ EvropÏ ve srovn·nÌ s ostatnÌmi Ë·stmi Evropy rovnopr·vnÏjöÌ ñ muûi a ûeny pracovali jako DS zpravidla pouze po urËitou Ë·st svÈho ûivota, DS bylo souË·stÌ ûivotnÌho a pracovnÌho cyklu. Na vesnici nebo ve mÏstÏ mohlo sluûebnictvo poch·zet i ze stejnÈ vrstvy jako zamÏstnavatel ñ sedl·k/mÏöùan, proto-

ûe pro ËeledÌna nebo dÏveËku, resp. sluûku v mÏöùanskÈ dom·cnosti to byla uËebnÌ lÈta ñ tedy nab˝v·nÌ nov˝ch zkuöenostÌ pot¯ebn˝ch pro vedenÌ vlastnÌ usedlosti a dom·cnosti. Vedle tvrdÈ pr·ce mÏla sluûba i ¯adu pozitivnÌch rys˘ ñ stala se p¯ÌleûitostÌ ke vzdÏl·nÌ, öÌ¯enÌ kulturnÌch vzorc˘, spoleËenskÈmu kontaktu, soci·lnÌmu vzestupu (za vydÏlanÈ penÌze se ûeny mohly st·t nez·visl˝mi a jako hospodynÏ sobÏstaËn˝mi ñ nemusely se vd·vat). V zemÌch jiûnÌ Evropy, kde DS poch·zelo z niûöÌch vrstev, p¯ich·zelo ze vzd·lenÏjöÌch oblastÌ a pro rodinu zamÏstnavatele bylo ot·zkou prestiûe, mÏlo ponÌûenÈ postavenÌ. V tÈto oblasti se takÈ do 18. stol. udrûela otrock· pr·ce. PostavenÌ sluûebnictva ve st¯ednÌ EvropÏ bylo podobnÈ jako v z·padnÌ EvropÏ, ale uplatÚovaly se zde i vlivy p¯etrv·vajÌcÌho poddanstvÌ a Ë·steËnÏ i nevolnictvÌ, postupnÏ se takÈ sniûoval jeho status a prestiû. ObecnÏ se v EvropÏ s rozvojem pr˘myslu, resp. pr˘myslovou revolucÌ zmÏnila skladba obyvatelstva zamÏstnanÈho v jednotliv˝ch sektorech ñ poklesl v˝znam zemÏdÏlstvÌ, kde byla p¯edevöÌm v severoz·padnÌ a st¯ednÌ EvropÏ zamÏstn·na vÏtöina DS, a zmÏnil se takÈ sytÈm p¯Ìpravy na povol·nÌ, kter˝ vyûadoval ËÌm d·le vÌce odbornÈ vzdÏl·nÌ. DS p¯estalo takÈ bydlet v dom·cnostech, jeho status se d·le sniûoval. Tento posun dokl·dajÌ prameny i na promÏnÏ mentality sluûebnictva, jestliûe v 17. stoletÌ bylo hrdÈ na svÈ povol·nÌ, ve 20. a 21. stoletÌ se za nÏj stydÌ. V pr˘bÏhu 20. stoletÌ se objevujÌ novÈ typy pr·ce v dom·cnosti. Jednak jde o tzv. ÑdobrovolnÈì DS, kdy se mladÌ lidÈ nech·vajÌ najÌmat na dom·cÌ pr·ce v cizinÏ nebo jinÈm regionu, aby se tak sn·ze nauËili cizÌmu jazyku (dneönÌ au pair). Jednak se pr·ce v dom·cnosti profesionalizujÌ, takûe se rozvÌjÌ p¯ÌsluönÈ odbornÈ ökolstvÌ (u n·s tzv. rodinky). ObecnÏ se ale v letech po skonËenÌ 2. svÏtovÈ v·lky p¯edpokl·dalo, ûe DS je historickou kategoriÌ, p¯eûÌvajÌcÌ jen dÌky nemnoha dom·cnostem nejvyööÌch spoleËensk˝ch vrstev. P¯edpokl·dalo se, ûe pot¯eby dom·cnosti zajistÌ jejich vybavenÌ modernÌ technikou (automatickÈ praËky, kuchyÚskÈ roboty apod.) a takÈ ve¯ejn· obecnÏ dostupn· za¯ÌzenÌ (jesle, ökolky, sanatoria pro seniory). Na konci 20. stoletÌ se ale situace z·sadnÏ zmÏnila, jak je moûnÈ doloûit na p¯Ìkladu vybran˝ch zemÌ, nap¯. It·lie a NÏmecka. Odhaduje se, ûe v dneönÌ It·lii je jako DS zamÏstn·no asi 1,3 mil. osob; za vÏtöinu z nich zamÏstnavatel ale neplatÌ pojiötÏnÌ a danÏ. Jde tÈmÏ¯ v˝hradnÏ o ûeny. VÌce neû polovinu z nich tvo¯Ì cizinky, p¯ev·ûnÏ ze severnÌ Afriky, jihov˝chodnÌ Asie (FilipÌnky) a v˝chodnÌ Evropy (Ukrajinky, Bulharky). Sluûky pracujÌ p¯edevöÌm v bohatöÌch Ë·stech It·lie ñ na severu a v ÿÌmÏ. Jde Ëasto o vysokoökolsky vzdÏlanÈ vdanÈ ûeny, kterÈ zanechaly svou rodinu doma, kde se jim o dÏti starajÌ prarodiËe. ZvyöujÌcÌ se popt·vka po DS v z·57


padnÌ EvropÏ (p¯edevöÌm v tÈ Ë·sti, kde nebyl v minulosti vybudov·n systÈm ve¯ejnÈ pÈËe o dÏti nebo starÈ obËany) vypl˝v· z velkÈ zamÏstnanosti vdan˝ch ûen ñ 3/4 pracujÌ na pln˝ ˙vazek, velkÈho poËtu ne˙pln˝ch rodin a snahy zajistit pÈËi o starÈ rodiËe (v It·lii tvo¯Ì lidÈ nad 65 let 18 % populace). Svou vysokou ûivotnÌ ˙roveÚ si z·padoevropskÈ dom·cnosti zajiöùujÌ dvÏma platy, tj. nejen muûe ale i ûeny, chod dom·cnosti placenou pracÌ DS. Pro ûeny z mÈnÏ vyspÏl˝ch zemÌ se sluûba v dom·cnosti st·v· zdrojem sluönÈho p¯Ìjmu ve srovn·nÌ s jejich dom·cÌmi pomÏry. V z·vÏru bylo konstatov·no, ûe pr·ce DS se dnes st·v· celoûivotnÌm zamÏstn·nÌm, kterÈ ale postr·d· moûnost soci·lnÌho vzestupu. Jako DS pracujÌ v z·padnÌ EvropÏ etnicky i kulturnÏ heterogennÌ skupiny osob ñ zpravidla ûen (Ëasto cizinek), pob˝vajÌcÌch v danÈ zemi neleg·lnÏ, v lepöÌm p¯ÌpadÏ na turistickÈ vÌzum bez pracovnÌho povolenÌ. To vede k jejich ukr˝v·nÌ, Ëasto v domÏ zamÏstnavatele, ale takÈ k hlubokÈmu pod¯ÌzenÌ zamÏstnavateli a ke znaËnÈmu ohroûenÌ nap¯. sexu·lnÌm i jin˝m n·silÌm. Pr·vÏ tyto aspekty vyvol·vajÌ urËitÈ obavy, nap¯. ze strany sociolog˘ a soci·lnÌch pracovnÌk˘ nehledÏ na trval˝ z·jem ˙¯ad˘ pr·ce. Rozsah zamÏstn·v·nÌ DS se zaËÌn· promÌtat i do legislativy jednotliv˝ch zemÌ, jde tu p¯edevöÌm o snahu zjednoduöit z·kony tak, aby se snÌûilo daÚovÈ zatÌûenÌ rodin zamÏstn·vajÌcÌch DS a z·roveÚ rozöÌ¯il okruh DS, za kterÈ je placeno pojiötÏnÌ. P¯itom se p¯edpokl·d·, ûe se poËet DS pracujÌcÌho v dom·cnostech z·padnÌ Evropy bude d·le zvyöovat ñ jednak proto, ûe se zvyöujÌ pot¯eby z·padoevropsk˝ch rodin o tyto sluûby vzhledem ke st·rnutÌ evropskÈho obyvatelstva, jednak proto, ûe se d·le rozvÌrajÌ n˘ûky mezi bohat˝mi a chud˝mi evropsk˝mi dom·cnostmi. Po vÌce jak deseti letech byla v Olomouci obnovena Ëinnost poboËky »eskÈ demografickÈ spoleËnosti (zahajujÌcÌ setk·nÌ se uskuteËnilo 22. ¯Ìjna 2003). Inici·tory tÈto z·sluûnÈ akce byli VladimÌr Pol·öek z »eskÈho statistickÈho ˙¯adu v Olomouci a Miloö FÚukal a Pavel Pt·Ëek z »eskÈ geografickÈ spoleËnosti (katedra geografie P¯F UP). Organiz·to¯i do konce ökolnÌho roku 2003/04 za¯adili jeötÏ jednu demografickou p¯edn·öku. V ˙noru byl diskusnÌ podveËer vÏnov·n sebevraûd·m. HlavnÌm posl·nÌm diskusnÌch setk·nÌ by mÏla b˝t voln· v˝mÏna n·zor˘ s odbornÌky z r˘zn˝ch oblastÌ p¯ÌsluönÈho oboru na danÈ tÈma. Na prvnÌ p¯edn·öku N·boûenstvÌ ve sËÌt·nÌ, kterou z celorepublikovÈho pohledu p¯ednesl Ladislav Piötora (»S⁄ Praha) a z hlediska OlomouckÈho kraje zmÌnÏn˝ V. Pol·öek, byl pozv·n i teolog Petr é˘rek z CyrilometodÏjskÈ teologickÈ fakulty UP, aby p¯ÌtomnÈ informoval o postoji katolickÈ cÌrkve k tÈto ot·zce. 58

V ˙vodu k anal˝ze v˝sledk˘ sËÌt·nÌ o n·boûenstvÌ V. Pol·öek p¯ipomenul nep¯Ìznivou medi·lnÌ kampaÚ, kter· byla vedena proti SLDB 2001 a zd˘raznil fakt, ûe i p¯es tyto peripetie dopadlo sËÌt·nÌ dob¯e. LidÌ, kter˝ch odmÌtlo vyplnit sËÌtacÌ tiskopisy, bylo ve srovn·nÌ s celkov˝m poËtem obyvatelstva m·lo. PotÈ L. Piötora struËnÏ shrnul historii sËÌt·nÌ v Rakousko-Uhersku a za prvnÌ republiky ve vztahu ke zjiöùov·nÌ n·boûenstvÌ. Po roce 1945 bylo n·boûenstvÌ zjiöùov·no ve sËÌt·nÌ v roce 1950 a pak aû v roce 1991. Ze sËÌt·nÌ 2001 vyplynulo, ûe vÏ¯ÌcÌch je u n·s 3 288 088 (32,1 %), bez vyzn·nÌ je 6 039 991 (59,0 %), nezjiötÏno 901 981 (8,8 %). Tyto ˙daje n·s prezentujÌ jako v˝raznÏ ateistick˝ st·t narozdÌl od naöich soused˘, nap¯. Polska, kde 93 % obyvatel je vÏ¯ÌcÌch, Rakouska 86 % a Slovenska 84 %. Ve srovn·nÌ s rokem 1991 u n·s poklesl poËet vÏ¯ÌcÌch o 1,7 mil. a poËet nevÏ¯ÌcÌch vzrostl tÈmÏ¯ o 2 mil. Z celkovÈho poËtu obyvatelstva se k nejvÏtöÌ cÌrkvÌ ñ ¯ÌmskokatolickÈ, hl·sÌ 2 740 780 (26,8 %) vÏ¯ÌcÌch, k ËeskobratrskÈ evangelickÈ 117 212 (1,2 %) a k ËeskoslovenskÈ husitskÈ 99 103 (1,0 %). NejvÏtöÌ ¯Ìmskokatolick· cÌrkev tvo¯Ì 83,4 % vöech vÏ¯ÌcÌch, pak n·sleduje cÌrkev Ëeskobratrsk· evangelick· (3,5 %) a Ëeskoslovensk· husitsk· (3,0 %). Z·kladnÌ tendencÌ zaznamenanou poslednÌm sËÌt·nÌm je pokles poËtu vÏ¯ÌcÌch tradiËnÌch cÌrkvÌ a vzr˘st mal˝ch cÌrkvÌ (nap¯. stoupl poËet vÏ¯ÌcÌch N·boûenskÈ spoleËnosti svÏdk˘ Jehovov˝ch ze 14 575 v roce 1991 na 23 162 v roce 2001, PravoslavnÈ cÌrkve v Ëesk˝ch zemÌch z 19 354 (1991) na 22 968 (2001). L. Piötora d·le uvedl, ûe st·le p¯etrv·vajÌ rozdÌly podle pohlavÌ ñ mezi vÏ¯ÌcÌmi je vÌce ûen a u obou pohlavÌ p¯evaûuje staröÌ generace. Nejv˝raznÏjöÌm znakem vÏ¯ÌcÌch je jejich ˙zemnÌ diferencovanost ñ religiozita nar˘st· od z·padu k v˝chodu (nejmÈnÏ je jich v severnÌch a severoz·padnÌch »ech·ch (okresy Most, RakovnÌk, DÏËÌn) a nejvÌce na jiûnÌ MoravÏ smÏrem ke slovensk˝m hranicÌm (nap¯. okresy UherskÈ HradiötÏ, HodonÌn). U katolickÈ cÌrkve p¯evaûujÌ vÏ¯ÌcÌ se z·kladnÌm vzdÏl·nÌm u ostatnÌch dvou ñ husitskÈ a evangelickÈ, majÌ vÏ¯ÌcÌ vzdÏl·nÌ vyööÌ. U vÏ¯ÌcÌch ûen je vyööÌ plodnost neû u ûen bez vyzn·nÌ. V Ë·sti vÏnovanÈ OlomouckÈmu kraji VladimÌr Pol·öek v koment·¯i k 15 tabulk·m konstatoval, ûe n·boûensk˝m vyzn·nÌm se zdejöÌ obyvatelÈ p¯Ìliö neliöili od celorepublikovÈho pr˘mÏru ñ 37,0 % vÏ¯ÌcÌch (»R 32,1 %), 53,8 % bez vyzn·nÌ (»R 59,0) a 9,2 % nezjiötÏno (»R 8,8). PodÌl vÏ¯ÌcÌch je sice nejmenöÌ z Ñmoravsk˝chì kraj˘, ale p¯esto vÏtöÌ neû v ÑËeskÈmì kraji s nejvyööÌ hodnotou ñ v JihoËeskÈm kraji 34,7 %. (OznaËenÌ kraj˘ za ÑËeskÈì a ÑmoravskÈì je podle sÌdla kraje.) Z·kladnÌ charakteristikou vztahu obyvatelstva OlomouckÈho kraje k vÌ¯e je vöak jejich znaËn· polarita. JiûnÌ okresy kraje pat¯Ì v republice k okres˘m s vyso-

Zpr·vy

k˝m podÌlem vÏ¯ÌcÌch z celkovÈho obyvatelstva (okresy P¯erov, ProstÏjov) a severnÌ okres JesenÌk zase okres˘m s podpr˘mÏrn˝m podÌlem. ZajÌmavostÌ je, ûe obce s nejvyööÌm podÌlem obyvatel, kte¯Ì neuvedli vztah k n·boûenstvÌ (20 ñ 42,5 % z celkovÈho obyvatelstva), jsou p¯ev·ûnÏ z okres˘ s nejvÏtöÌm podÌlem vÏ¯ÌcÌch, tj. ProstÏjov a P¯erov. Z hlediska poËtu vÏ¯ÌcÌch je na prvnÌm mÌstÏ ¯Ìmskokatolick· cÌrkev, na druhÈm Ëeskoslovensk· cÌrkev husitsk· (tÌm se kraj liöÌ od ˙hrnu republiky) a na t¯etÌm Ëeskobratrsk· evangelick·, ËtvrtÈ mÌsto zaujÌmajÌ pravoslavnÌ. OstatnÌmi ukazateli, nap¯. vÏkovou strukturou vÏ¯ÌcÌch, odpovÌd· kraj celorepublikovÈmu pr˘mÏru ñ nejvÏtöÌ poËet hl·sÌcÌch se k n·boûenskÈmu vyzn·nÌ byl u vÏkov˝ch skupin 60 a vÌce let. P¯Ìtomn˝ teolog Petr é˘rek (moûn˝ kontakt mail: [email protected]) v reakci na v˝sledky sËÌt·nÌ 2001 nejprve informoval o poËtu k¯esùan˘ na celÈm svÏtÏ, kter˝ch je 1,7 mld., z toho katolÌk˘ (vËetnÏ ¯eckokatolickÈ cÌrkve a dalöÌch) 1,05 mld. V »eskÈ republice je katolick· cÌrkev rozdÏlena do 8 diecÈzÌ a jednoho apoötolskÈho exarch·tu. JednotlivÈ farnosti v r·mci diecÈzÌ shromaûÔujÌ data o vÏ¯ÌcÌch ñ ˙ËastnÌk˘ bohosluûeb (nap¯. celorepublikovÈ sËÌt·nÌ z 21. 3. 1999 p¯ineslo v˝sledek 458 073 osob); poËtu k¯t˘, 1. svatÈho p¯ijÌm·nÌ, bi¯mov·nÌ, uzav¯enÌ manûelstvÌ a poh¯b˘ (nap¯. jen v roce 2000 bylo pok¯tÏno 20 884 novorozenc˘, celkem pok¯tÏn˝ch ze vöech vÏkov˝ch skupin bylo 25 723). Katolick· cÌrkev vöak zatÌm nedisponuje ˙plnou evidencÌ vöech vÏ¯ÌcÌch a nem˘ûe ani z finanËnÌch d˘vod˘ prov·dÏt statistick· a sociologick· öet¯enÌ o jejich poËtu. P¯edstavitelÈ cÌrkve se ale domnÌvajÌ, ûe v »R je vÏ¯ÌcÌch vÌce, neû jak uv·dÌ »S⁄ na z·kladÏ sËÌt·nÌ 2001. P. é˘rek odk·zal na Ël·nek Prokopa Remeöe: Statistick˝ ˙¯ad

to opÏt po¯·dnÏ popletl (»S⁄ dokonale matematicky zpracoval naprosto v·gnÌ a nep¯esn· vstupnÌ data, www.christnet.cz, ze 7. 10 2003). V diskusi L. Piötora vysvÏtlil konstrukci ot·zky na n·boûenstvÌ ve sËÌt·nÌ 2001, tj. d˘raz na srovnatelnost s daty ze SLDB 1991, na jednoduchost a srozumitelnost, p¯ipomenul konzultace s p¯edstaviteli jednotliv˝ch cÌrkvÌ p¯i p¯ÌpravÏ sËÌt·nÌ, vysvÏtlil, proË byly ot·zky v dotaznÌku ¯azeny abecednÏ, jak˝ byl zp˘sob kÛdov·nÌ p¯i zpracov·nÌ dotaznÌk˘. V tÈto souvislosti opÏt p¯ipomenul, ûe ve zjit¯enÈ atmosfÈ¯e by lidÈ podrobnÏjöÌ dotaznÌk v˘bec odmÌtli vyplnit a ûe nelze smÏöovat sociologickÈ öet¯enÌ, kterÈ operuje s ¯adou ot·zek, s jednou ot·zkou ve sËÌt·nÌ (Jste bez vyzn·nÌ, jste vÏ¯ÌcÌ ñ jakÈ cÌrkvi, n·boûenskÈ spoleËnosti nebo vÌ¯e se hl·sÌte?), kterÈ bylo navÌc zaloûenÈ na metodÏ sebesËÌt·nÌ. V dalöÌ debatÏ se studenti geografie dotazovali zejmÈna teologa P. é˘rka na religiozitu Rom˘, na budoucnost katolickÈ cÌrkve v »R, resp. jakÈ z·vÏry p¯edstavitelÈ cÌrkve uËinili ze sËÌt·nÌ, zda existujÌ programy zmÏn ze st·vajÌcÌ situace a jakÈ jsou moûnosti r˘stu k¯esùansk˝ch cÌrkvÌ. P. é˘rek uvedl, ûe katolick· cÌrkev v souvislosti s migracÌ z v˝chodu oËek·v· potenci·lnÌ r˘st stoupenc˘ ¯eckokatolickÈ cÌrkve, pravoslavn˝ch a isl·mu. PrvnÌ diskusnÌ st¯eda obnovenÈ poboËky »DS byla vÌce neû slibn· ñ nejen ˙ËastÌ student˘ a vyuËujÌcÌch p¯ÌrodovÏdeckÈ fakulty (p¯iölo asi 30 z·jemc˘), ale i p¯ÌtomnostÌ tÈ ÑdruhÈ stranyì ñ teologa. P. é˘rek p˘sobil civilnÏ a p¯·telsky, takûe diskutujÌcÌ bez ostychu kladli ot·zky, kterÈ p¯edstaviteli cÌrkve nemusely b˝t vûdy p¯ÌjemnÈ. Do budoucnosti proto p¯ejeme organiz·tor˘m, aby mÏli vûdy tak öùastnou ruku ve v˝bÏru tÈmat. JK, LR, hru

V˝znamnÈ ûivotnÌ jubileum doc. RNDr. Boûeny Nov·kovÈ-H¯ibovÈ, CSc. Doc. RNDr. Boûena Nov·kov·-H¯ibov·, CSc. se narodila 4. 11. 1923 v OstravÏ. Po st¯edoökolsk˝ch studiÌch absolvovala v roce 1948 studium geografie na MasarykovÏ univerzitÏ v BrnÏ a v tomto roce takÈ obh·jila rigorÛznÌ pr·ci. Po ukonËenÌ studia p˘sobila jako asistentka na PalackÈho univerzitÏ v Olomouci a odtud po t¯ech letech p¯eöla do novÏ z¯ÌzenÈho Kabinetu pro historickou geografii »SAV v Praze. Po jeho zruöenÌ v roce 1955 se vr·tila na PalackÈho univerzitu. Od roku 1958, po vynucenÈm odchodu z olomouckÈ univerzity, p˘sobila öest let jako st¯edoökolsk· profesorka. Po zaloûenÌ GeografickÈho ˙stavu (Gg⁄) »SAV byla v roce 1964

p¯ijata jako vÏdeck· pracovnice a vÏnovala se p¯edevöÌm geografii obyvatelstva. Ve vÏdeckÈ pr·ci se jubilantka dlouhodobÏ zamÏ¯ila na problematiku stÏhov·nÌ obyvatelstva, jeho ˙zemnÌ strukturu a vymezov·nÌ migraËnÌch region˘. V˝sledky v˝zkum˘ p¯edloûila v disertaËnÌ pr·ci, kterou obh·jila v roce 1968 a publikovala v ¯adÏ pracÌ. Nejzn·mÏjöÌ z nich jsou Migrace obyvatelstva v moravsk˝ch krajÌch (1971) a mapy imigraËnÌch a emigraËnÌch region˘ »eskÈ republiky. Odborn· a vÏdeck· Ëinnost doc. Nov·kovÈ se realizovala i v mnoha dalöÌch oblastech. Autorsky se podÌlela na zpracov·nÌ oddÌl˘ t˝kajÌcÌch se 59


hodnocenÌ obyvatelstva ve v˝zkumn˝ch ˙kolech ¯eöen˝ch Gg⁄, nap¯. SeveroËeskÈ uhelnÈ oblasti, BrnÏnskÈ aglomerace, MoravskÈho krasu. Publikovala ¯adu studiÌ a Ël·nk˘, je autorkou mapy Pohyby obyvatelstva v »SR 1961ñ1970 (1983) a autorskÈho listu hustota zalidnÏnÌ v Atlasu obyvatelstva v »SSR (1987). Rozs·hl˝ seznam jejich publikacÌ do roku 1984 je uveden ve Zpr·v·ch Gg⁄ »SAV (Ë. 2/1984). Odchod do d˘chodu neznamenal pro jubilantku ukonËenÌ vÏdeckÈ a pedagogickÈ Ëinnosti. VÏnovala se jako editorka i spoluautorka dokonËenÌ a vyd·nÌ rozs·hlÈ publikace Obce a sÌdla Añé (1991), kter· je t¯etÌm dÌlem edice ZemÏpisn˝ lexikon »eskÈ republiky. PoË·tkem 90. let se opÏt

vr·tila na katedru geografie PalackÈho univerzity, kde nÏkolik let externÏ p¯edn·öela a kde takÈ byla jmenovan· docentkou. Jubilantka je dlouholetou Ëlenkou »eskÈ demografickÈ spoleËnosti. ÿadu let byla p¯edsedkynÌ jejÌ JihomoravskÈ poboËky a zaslouûila se o jejÌ rozvoj. V˝znamnÏ p¯ispÌvala k aktivit·m odbornÈ skupiny pro ekonomickou geografii JihomoravskÈ poboËky »s. geografickÈ spoleËnosti. Boûena Nov·kov· je zn·m· svou otev¯enostÌ, iniciativnÌm pracovnÌm nasazenÌm, pÌlÌ, vytrvalostÌ a trval˝m z·jmem o geografickou a demografickou problematiku. Do dalöÌch let jÌ p¯ejeme p¯edevöÌm hodnÏ zdravÌ, optimismu a ûivotnÌ pohody. ZdeÚka Tarabov·

PÏtasedmdes·tiny doc. ing. Miroslava Hiröla, CSc. P¯ed pÏti lety redakËnÌ rada Demografie i ËlenovÈ »eskÈ demografickÈ spoleËnosti p¯·li na str·nk·ch tohoto Ëasopisu doc. ing. Miroslavu Hirölovi CSc. (17. 1. 1929) do dalöÌch let ÑdobrÈ zdravÌ, ûivotnÌ pohodu a vÏtöÌ ocenÏnÌ jeho odbornÈ pr·ceì. K letoönÌmu jubileu nelze, neû zopakovat toto p¯·nÌ a s potÏöenÌm konstatovat, ûe je st·le aktivnÌm Ëlenem ËeskÈ vÏdeckÈ obce zamÏ¯enÈ na soci·lnÌ politiku a ûivotnÌ ˙roveÚ obyvatelstva. Do »eskoslovenskÈ demografickÈ spoleËnosti byl doc. Hiröl p¯ijat na doporuËenÌ RNDr. Josefa Ambroûe v sedmdes·tÈm roce. Dodnes si velmi v·ûÌ toho, ûe tehdejöÌ p¯edseda spoleËnosti JUDr. VladimÌr Srb jej p¯ivÌtal osobnÌm dopisem, a to pr·vÏ v dobÏ, kdy jej tehdy mocnÌ odsunovali na vedlejöÌ kolej. VÌce neû t¯icet let se doc. Hiröl ˙ËastnÌ na Ëinnosti demografickÈ spoleËnosti a p¯in·öÌ sem poznatky ekonoma, kter˝ se soustavnÏ a intenzivnÏ zab˝v· soci·lnÌ situacÌ v˝znamn˝ch skupin obyvatelstva. NenÌ mnoho ekonom˘, kte¯Ì dovedou sledovat jednotlivÈ kapitoly st·tnÌho rozpoËtu, ˙daje o zamÏstnanosti, o v˝voji mezd a d˘chod˘, v˝sledky mikrocenz˘ Ëi rodinn˝ch ˙Ët˘ a respektovat p¯itom pot¯eby a z·jmy obËan˘, ch·pat demografick˝ v˝voj obyvatelstva jako prim·rnÌ z·klad pro soci·lnÏ ekonomickÈ anal˝zy. Doc. Hiröl byl mezi nejmladöÌmi ˙ËastnÌky protifaöistickÈho odboje ve skupinÏ P¯edvoj. Byl mezi prv˝mi Ëeskoslovensk˝mi studenty LeningradskÈ st·tnÌ univerzity a jiû v roce 1961 obh·jil svoji kandid·tskou pr·ci na tÈma PostavenÌ dÏlnickÈ t¯Ìdy v Anglii. Od tÈto doby se st·le vÏnuje soci·lnÏ ekonomickÈ problematice. Od roku 1966 byl docentem na kated¯e politickÈ ekonomie VäP a podÌlel se na podkladech i jedn·nÌ Mezin·rodnÌ organizace pr·ce. Spolupracoval s V˝zkumn˝m ˙stavem 60

soci·lnÌho zabezpeËenÌ, kter˝ se pozdÏji zmÏnil na V˝zkumn˝ ˙stav pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ p¯i MPSV. Zde od roku 1969 naöel moûnost zkoumat a publikovat jiû d¯Ìve zpracov·vanÈ tÈma ûivotnÌho minima, chudoby a tÈû problematiku d˘chodovÈho zabezpeËenÌ a d·vek pro rodiny. Pro svÈ tÈma objevil krycÌ n·zev Ñobyvatelstvo s omezenou moûnostÌ spot¯ebyì. Ekonomicko-soci·lnÌ anal˝zy uplatÚoval takÈ v PrognostickÈm ˙stavu »SAV. V letech 1989ñ1990 p¯edsedal odbornÈ komisi pro stanovenÌ ûivotnÌho minima a v˝öe minim·lnÌho d˘chodu jako jedinÈho zdroje p¯Ìjmu. DoporuËenÌ tÈto komise vedla k z¯ÌzenÌ institutu ûivotnÌho minima v roce 1991 a k ˙prav·m v˝öe p¯Ìdavk˘ na dÏti podle jejich vÏku.V roce 1992 se z·nikem »eskoslovenska a tÌm i feder·lnÌch ministerstev M. Hiröl nedobrovolnÏ ukonËil svou Ëinnost ve V˝zkumnÈm ˙stavu pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ, ale nad·le byl a je velmi Ëinn˝. V letech 1993ñ2001 pracoval v makroekonomickÈm oddÏlenÌ »MKOS jako poradce vedenÌ odborovÈ federace. ÿadu studiÌ, anal˝z soci·lnÌ situace a stanovisek k p¯ÌpravÏ aktu·lnÌch soci·lnÌch z·kon˘ publikoval v odbor·¯skÈ revue Pohledy a t˝denÌku Sondy. Do loÚskÈho roku byl Ëlenem VÏdeckÈ rady n·rodohospod·¯skÈ fakulty VäE, st·le je Ëlenem RezortnÌ hodnotÌcÌ komise MPSV Ëinnosti V⁄PSV, je zv·n k oponentnÌm ¯ÌzenÌm, na r˘znÈ semin·¯e a konference. Tak jako v minulÈm volebnÌm obdobÌ je i nynÌ externÌm poradcem ministra pr·ce a soci·lnÌch vÏcÌ a v souËasnÈ dobÏ i externÌm poradcem p¯edsedy vl·dy »eskÈ republiky. Jeho pr·ce doöla ocenÏnÌ pamÏtnÌ plaketou, kter· mu byla udÏlena ke 125.v˝roËÌ zaloûenÌ »eskÈ strany soci·lnÏ demokratickÈ v roce 2003. BART

Zpr·vy

Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc. ñ 60 let V rychlÈm bÏhu Ëasu, v dobÏ neust·l˝ch zmÏn a nov˝ch ud·lostÌ, b˝v·me obËas zaskoËeni jubileem, kterÈ n·m ne˙prosn˝ kalend·¯ sice p¯ipomÌn·, ale kterÈmu se zdr·h·me uvÏ¯it. Je tomu tak i se öedes·tinami prof. MUDr. Jana HolËÌka, DrSc. (15. 4. 1944), vedoucÌho ⁄stavu soci·lnÌho lÈka¯stvÌ a ve¯ejnÈho zdravotnictvÌ LÈka¯skÈ fakulty Masarykovy univerzity v BrnÏ. Jubilanta jsem poznal bÏhem jeho studiÌ na lÈka¯skÈ fakultÏ. Uû tehdy projevoval ûiv˝ z·jem o statistiku, smysl pro logiku i zaujetÌ pro tv˘rËÌ pr·ci. R·d jsem jej uvedl do pedagogickÈ pr·ce. PodÌlel se na v˝uce jako student 5. a 6. roËnÌku. Promoval v roce 1967. Byl jsem jeho ökolitelem v postgradu·lnÌm studiu a tÏöil jsem se i z dalöÌch etap jeho pedagogickÈ a vÏdeckÈ dr·hy. V souËasnÈ dobÏ, uû jako Ñmlad˝ öedes·tnÌkì, m· za sebou mnoho nesporn˝ch v˝sledk˘. ⁄spÏönÏ p¯ispÌv· k rozvoji oboru soci·lnÌ lÈka¯stvÌ. Napsal vÌce neû 200 vÏdeck˝ch a odborn˝ch publikacÌ, podÌlel se na nÏkolika monografiÌch a ¯adÏ uËebnÌch text˘. Je p¯edsedou v˝boru SpoleËnosti soci·lnÌho lÈka¯stvÌ a ¯ÌzenÌ pÈËe o zdravÌ »eskÈ lÈka¯skÈ spoleËnosti JEP, Ëlenem VÏdeckÈ rady Minis-

terstva zdravotnictvÌ »R (MZ »R) a Ëlenem nÏkolika komisÌ p¯i MZ »R, Ëlenem »eskÈ demografickÈ spoleËnosti a Ëlenem redakËnÌ rady Ëasopisu Demografie. Je i Ëlenem zahraniËnÌch spoleËnostÌ a pracuje v jejich ¯ÌdÌcÌch v˝borech. Prof. MUDr. Jan HolËÌk, DrSc. m· po¯·d hodnÏ pl·n˘, spoustu pr·ce a je inici·torem ¯ady uûiteËn˝ch zmÏn, zejmÈna ve v˝uce. M· cit pro hodnoty, kterÈ obst·ly ve zkouök·ch Ëasu. I kdyû si v·ûÌ vzdÏl·nÌ jako plodnÈho n·stroje lidskÈho intelektu, nenÌ zast·ncem ÑpamÏùovÈ ekvilibristikyì. SnaûÌ se rozvÌjet zejmÈna tvo¯ivost student˘ a vede je k samostatnÈmu ¯eöenÌ problÈm˘. Jeho konÌËkem je problematika soci·lnÌho lÈka¯stvÌ a ve¯ejnÈho zdravotnictvÌ, najde si vöak Ëas i pro kreslenÌ a malov·nÌ, kde hled· klid, harmonii a vnit¯nÌ rovnov·hu. Mil˝ Jene, p¯ejeme Ti do dalöÌch decÈniÌ hodnÏ energie, optimismus, ûivotnÌ pohodu, dobrÈ zdravÌ a mnoho ˙spÏch˘ v pr·ci a osobnÌm ûivotÏ. Adolf é·Ëek K p¯·nÌ prof. MUDr. A. é·Ëka, DrSc. se p¯ipojujÌ i HlavnÌ v˝bor »eskÈ demografickÈ spoleËnosti a ËlenovÈ redakËnÌ rady Demografie (pozn. red.).

Tiskov· konference »S⁄ ñ éeny a muûi v datech V listopadu roku 2003 uspo¯·dal »esk˝ statistick˝ ˙¯ad (»S⁄) tiskovou konferenci na tÈma éeny a muûi v datech. Jde o aktu·lnÌ tÈma rozdÌl˘ mezi ûenami a muûi a tomu odpovÌdala i vysok· ˙Ëast novin·¯˘, resp. novin·¯ek, jejichû poËet se blÌûil ke t¯iceti (vËetnÏ redaktorek ûensk˝ch Ëasopis˘ a webov˝ch str·nek pro ûeny). Mimo reprezentant˘ ˙¯adu ñ mÌstop¯edsedy Stanislava Dr·pala a vedoucÌ oddÏlenÌ specifick˝ch charakteristik obyvatelstva Bohdany HolÈ, se tiskovÈ konference z˙Ëastnily: poslankynÏ PoslaneckÈ snÏmovny Parlamentu »R Anna »urdov· (»SSD), p¯edsedkynÏ Rady vl·dy pro rovnÈ p¯Ìleûitosti muû˘ a ûen a Dagmar Zelenkov·, vedoucÌ oddÏlenÌ pro rovnÈ p¯Ìleûitosti ûen a muû˘ MPSV. V ˙vodu S. Dr·pal informoval o souËasnÈm stavu statistickÈho sledov·nÌ problematiky rovn˝ch p¯ÌleûitostÌ ûen a muû˘ a sezn·mil i s podnÏty, kterÈ vych·zejÌ z twingovÈho projektu zpracovanÈho v r·mci programu Phare spoleËnÏ »eskou republikou a ävÈdskem. Pro »S⁄ z toho nap¯. vypl˝v·, sledov·nÌ vöech ˙daj˘ vûdy ËlenÏn˝ch na ûeny a muûe a obdobnÏ i jejich vyhodnocov·nÌ. ⁄¯ad by mÏl pravidelnÏ zjiötÏn· data uve¯ejÚovat formou publikace, kter· by zahrnovala vöechny rozhodu-

jÌcÌ oblasti, kde jsou statisticky zaznamen·vanÈ rozdÌly mezi ûenami a muûi. Dlouhodob˝m ˙kolem je vytvo¯enÌ indexu rovnosti ûen a muû˘ podle vzoru övÈdskÈho statistickÈho ˙¯adu. Ten se skl·d· z deseti aû patn·cti r˘zn˝ch promÏnn˝ch veliËin, kterÈ jsou d˘leûitÈ z hlediska rovnosti ûen a muû˘ v r˘zn˝ch regionech a umoûÚuje vz·jemnÈ porovn·nÌ jejich ˙rovnÏ. I kdyû je ˙¯ad p¯ipraven k jeho zpracov·nÌ, problÈmem je v˝bÏr vhodn˝ch ukazatel˘. Ty by mÏly odpovÌdat naöim podmÌnk·m a mÏly by b˝t zÌsk·v·ny buÔ z administrativnÌch zdroj˘ nebo vlastnÌm zjiöùov·nÌm. Pro objektivnÌ sestavenÌ souboru ukazatel˘ a stanovenÌ v·hy jednotliv˝ch ukazatel˘ v r·mci tohoto indexu je vöak nutn· mnohem öiröÌ souËinnost vl·dnÌch, ale i nevl·dnÌch institucÌ a organizacÌ. Prezentace p¯ipraven· B. Holou vych·zela z publikace éeny a muûi v datech (viz recenze M. KuËery v Demografii Ë.3/2003, s. 201) a z dalöÌch ˙daj˘, kterÈ ˙¯ad v r·mci tzv. gender statistiky shrom·ûdil. Broûura pokr˝vala vÏtöinu v˝znamn˝ch oblastÌ, jako nap¯. vzdÏl·nÌ, sloûenÌ dom·cnostÌ, ekonomickou aktivitu, pozice ûen a muû˘, trestnÈ Ëiny, vztah k n·boûenstvÌ a demografick· data t˝kajÌcÌ se mj. vÏku, ˙mrtnosti a rodinnÈho stavu. 61


V rozs·hlÈ diskusi byly kladeny ot·zky t˝kajÌcÌ se nap¯. dlouhodobÈho v˝voje rozdÌlu mezi ûenami a muûi a jeho tendencÌch do budoucna nebo nÏkter˝ch politick˝ch aspekt˘ tohoto vztahu, nap¯. zastoupenÌ ûen na Ñvlivn˝chì a rozhodovacÌch pozicÌch, o kter˝ch s novin·¯i diskutovala A. »urdov·. Novin·¯i obdrûeli publikaci éeny a muûi v datech a podkladov˝ materi·l Gender statistika v praxi. Pro

jejich dalöÌ pr·ci se statistick˝mi daty byl velmi podnÏtn˝ CD-ROM p¯ipraven˝ pro tuto konferenci, kter˝ mj. obsahoval tyto publikace »S⁄ ñ éeny a muûi v datech, Zaost¯eno na ûeny, Plodnost a sÚateËnost ûen, V˝voj sÚateËnosti a rozvodovosti v »R po roce 1989, DÏlba pr·ce v rodinÏ 2001 a Mzdov· diferenciace zamÏstnanc˘ v roce 2002. Ladislav Piötora

12. konference uûivatel˘ geografick˝ch informaËnÌch systÈm˘ ESRI a ERDAS Koncem ¯Ìjna 2003 se konala v MÏstskÈ knihovnÏ v Praze 12. konference uûivatel˘ geografick˝ch informaËnÌch systÈm˘ ESRI a ERDAS. Konference slouûÌ k sezn·menÌ s novinkami a moûnostmi st·vajÌcÌch softwar˘ tÏchto firem (p¯edn·öky a workshopy) a s ¯eöenÌmi uûivatel˘. SouË·stÌ setk·nÌ je takÈ soutÏûnÌ v˝stava pracÌ uûivatel˘. Konference se z˙Ëastnilo na 400 uûivatel˘ a vystoupili na nÌ kromÏ dom·cÌch firem i z·stupci zahraniËnÌch partner˘. Skupina softwar˘ ArcGis firmy Esri je pomÏrnÏ rozs·hl·, poËÌnaje tvorbou mapov˝ch vrstev, pracÌ s geodetick˝mi mÏ¯enÌmi, p¯es prostorovou anal˝zu, 3D modelov·nÌ, pr·ci s rastry (leteckÈ, druûicovÈ snÌmky aj.), internetovÈ prezentace GISu aû po mobilnÌ zÌsk·v·nÌ geoinformacÌ. »esk˝ statistick˝ ˙¯ad vyuûÌv· software ArcGis takÈ p¯i p¯ÌpravÏ a zpracov·nÌ v˝sledk˘ sËÌt·nÌ lidu, dom˘ a byt˘. V obdobÌ p¯Ìprav sËÌt·nÌ se vyuûÌvalo produkt˘ firmy Esri p¯i ˙zemnÌ p¯ÌpravÏ1), vznikly geografickÈ vrstvy stavebnÌch objekt˘ a sËÌtacÌch obvod˘, kterÈ byly uloûeny do datab·ze RDBMS Oracle/SDE, doplnÏnÈ rastrov˝mi daty (z·kladnÌ mapy 1:10 000 a katastr·lnÌ mapy). P¯i povodni v lÈtÏ roku 2002 p¯iöel »esk˝ statistick˝ ˙¯ad o rastrov· data (katastr·lnÌ mapy) p¯eveden· do form·t˘ pouûiteln˝ch v ArcGisu. Na jejich obnovenÌ se pr˘bÏûnÏ pracuje pr·vÏ pomocÌ technologiÌ firmy Esri a Erdas. MapovÈ v˝stupy ze sËÌt·nÌ jsou tvo¯eny pomocÌ stejnÈho softwaru. ZatÌm byly publikov·ny tiötÏnÈ mapovÈ v˝stupy podle vybran˝ch okruh˘ sËÌt·nÌ. V souËasnÈ dobÏ se vytv·¯Ì internetov· prezentace mapov˝ch v˝stup˘ ze sËÌ1) PodrobnÏ v Kraus, J. SËÌt·nÌ lidu, dom˘ a byt˘ 2001 a prostorovÈ informace. Demografie, 2002, roË. 44, Ë. 2, s. 125ñ128.

62

t·nÌ. Po obnovenÌ rastrov˝ch podklad˘ bude opÏt zprovoznÏna editaËnÌ internetov· aplikace pro aktualizace ve vrstvÏ stavebnÌch objekt˘. Na konferenci byla p¯edstavena vylepöenÌ softwaru ArcGis 8.3 ñ co vöe se vyvÌjÌ pro verzi 9.0 a jakÈ budou hlavnÌ trendy dalöÌho v˝voje. Uv·dÏnÈ novinky vych·zejÌ z konceptu novÈ struktury softwaru ArcGis, kter· se poprvÈ objevila na trhu koncem roku 1999. P¯edchozÌ verze produktu postupem Ëasu p¯ibrala novÈ moduly, nÏkterÈ vöak nebyly vz·jemnÏ propojitelnÈ. CÌlem novÈ ¯ady bylo vytvo¯enÌ komplexnÌho softwaru pracujÌcÌho na stejn˝ch stavebnÌch principech (ArcObjects). Tato glob·lnÌ zmÏna struktury produktu a implementace nov˝ch funkcÌ byla natolik z·sadnÌ, ûe p¯emÏna softwaru probÌh· ve Ëty¯ech f·zÌch: 1. modelov·nÌ a spr·va dat (ArcGis 8.0) 2. mapov·nÌ/integrace produkt˘ (ArcGis 8.1/8.2) 3. topologie, editace a kompilace dat (ArcGis 8.3) 4. pokroËil˝ geoprocesing, multiplatformnÌ ArcIms 4.0, v˝voj (ArGis 9.0, v prodeji bÏhem roku 2004) Jeden blok konference byl vÏnov·n prezentaci dat na internetu a intranetu dom·cÌch uûivatel˘ (»esk˝ hydrometeorologick˝ ˙stav ñ Mapy zneËiötÏnÌ ovzduöÌ automaticky generovanÈ z operativnÌch dat, »esk· geologick· sluûba ñ Mapov˝ server »eskÈ geologickÈ sluûby, St·tnÌ plavebnÌ spr·va ñ Splavnost ¯ek, PlzeÚsk˝ kraj ñ dopravnÌ aktu·lnÌ vytÌûenÌ, aj.). V˝hodou internetovÈ prezentace je p¯Ìleûitost, jak uk·zat nebo upravovat velkÈ mnoûstvÌ geografick˝ch a atributov˝ch dat z jednoho mÌsta, kterÈ je pomÏrnÏ snadno dostupnÈ (softwarovÏ m·lo n·roËnÈ) pro cÌlovÈ uûivatele. NÏkterÈ p¯edn·öky a abstrakta Ël·nk˘ vyöly v Ëasopise ArcRevue 04/2003, Ëasopis je takÈ v elektronickÈ verzi: http://www.arcdata.cz. MagdalÈna Poppov·

P¯ehledy

Z PO»¡TKŸ DEMOGRAFIE II P¯ed Ëasem jsem uve¯ejnil p¯eklad Ë·sti Grauntov˝ch Pozorov·nÌ (Demografie, 2002, roË. 44, Ë. 4, s. 296ñ304), kter· jsou povaûov·na za poË·tek demografie jako vÏdy. Redakci se takov˝ v˝let do historie z¯ejmÏ zalÌbil a poû·dala mÏ o jeötÏ jeden pohled do minulosti. P¯edkl·d·m tedy Ëten·¯i dalöÌ milnÌk z v˝voje demografie, totiû Halleyho pr·ci, kde publikoval tabulku, jeû je povaûov·na za prvnÌ ˙mrtnostnÌ tabulku. Moûn· si vzpomenete, ûe Graunt ve svÈ pr·ci uû takÈ mÏl cosi, co ˙mrtnostnÌ tabulku vzd·lenÏ p¯ipomÌn·, totiû poËet doûÌvajÌcÌch ve vybran˝ch vÏcÌch. Ovöem Graunt si ta ËÌsla doslova vycucal z prstu ñ nemÏl totiû û·dnÈ ˙daje o ˙mrtnosti podle vÏku, tak p¯edpokl·dal, ûe intenzita ˙mrtnosti je konstantnÌ, ûe se s vÏkem nemÏnÌ. Halley mÏl uû k dispozici podrobnÈ ˙daje o vÏku a pohlavÌ zem¯el˝ch za pÏt let, takûe uû pro nÏj, pro ËlovÏka zbÏhlÈho v matematice a logickÈm uvaûov·nÌ, nebyl problÈm ˙mrtnostnÌ tabulku zkonstruovat (s·m vöak tento termÌn nepouûÌv· ñ naz˝v· ji sdruûenou [adjoined] tabulkou, sdruûenou s p˘vodnÌ tabulkou zem¯el˝ch podle vÏku). Jenom poznamenejme, ûe to jeötÏ nenÌ ˙mrtnostnÌ tabulka, na jakou jsme zvyklÌ, nejsou v nÌ totiû uvedeny poËty doûÌvajÌcÌch se p¯esnÈho vÏku x, n˝brû poËty ûijÌcÌch ve vÏku x, tedy v p¯esnÈm vÏku mezi x a x + 1. ZajÌmav· je Halleyho motivace, kterou vyj·d¯il uû dovÏtkem v n·zvu svÈho Ël·nku ñ s pokusem odhadnout cenu doûivotnÌho d˘chodu. VÌce neû polovinu pr·ce vÏnuje aktu·rsk˝m v˝poËt˘m a jsou to z¯ejmÏ prvnÌ korektnÌ aktu·rskÈ v˝poËty v ûivotnÌm pojiötÏnÌ. Trochu na ökodu je, ûe n·m Halley zatajil Ë·st sv˝ch ˙vah, jak doöel k ËÌsl˘m na zaË·tku tabulky. Dnes uû o tomto problÈmu existuje docela sluön· ¯ada pracÌ. Ani dalöÌ propoËty neodpovÌdajÌ p¯esnÏ zjiötÏn˝m ˙daj˘m, z¯ejmÏ prov·dÏl jakÈsi vyrovn·nÌ podle ÑnejlepöÌho vÏdomÌ a svÏdomÌì (ostatnÏ o nepravidelnostech, kterÈ by p¯i vÏtöÌm poËtu pozorov·nÌ zmizely, se v textu zmiÚuje). Za povöimnutÌ stojÌ hned prvnÌ ¯·dky, kde v˝öe zmÌnÏn· Pozorov·nÌ p¯ipisuje Williamu Pettymu s tÌm, ûe je vlastnÌ John Graunt. Pochyby o autorstvÌ Pozorov·nÌ trvajÌ dodnes, i kdyû souËasn· doba se p¯ikl·nÌ spÌöe ke Grauntovi. K Ël·nku je p¯ipojen jeötÏ Halleyho dodatek, kde jednak zd˘razÚuje uûiteËnost logaritm˘ pro aktu·rskÈ v˝poËty, jednak si posteskl nad nÌzkou plodnostÌ ñ soudÌ, ûe by mohla b˝t Ëty¯ikr·t (!) vyööÌ. JejÌ nÌzkou hodnotu p¯ipisuje problÈm˘m se zajiötÏnÌm ûivobytÌ a navrhuje, aby kr·l (tj. st·t) podporoval vÌcedÏtnÈ rodiny a zlepöil pÈËi o chudÈ, aby mohli mÌt dÏti. Jako by se za 300 let nic nezmÏnilo! Je pouËnÈ si p¯edstavit, co by se stalo, kdyby se jeho vize uskuteËnily. Felix Koschin

63


64

P¯ehledy

65


66

P¯ehledy

67


68

P¯ehledy

69


70

P¯ehledy

71


72

P¯ehledy

73


Bibliografie Rozvoj bydlenÌ II. Praha: »esk· spoleËnost pro rozvoj bydlenÌ, 2003, 146 s. NovÏ vznikl· edice »eskÈ spoleËnosti pro rozvoj bydlenÌ (»SRB) pokraËovala v roce 2003 druh˝m svazkem odborn˝ch p¯ÌspÏvk˘, poznatk˘ a n·mÏt˘ ze zahraniËÌ a souborem n·zor˘, n·mÏt˘ a informacÌ z oblasti bydlenÌ a bytovÈ politiky. P¯ÌspÏvky se zamÏ¯ily na demografickÈ skuteËnosti a jejich d˘sledky pro bytovou politiku (A. Andrle), ceny bydlenÌ (V. Beran), komun·lnÌ bytovou politiku (B. ävamberk), v˝voj obyvatelstva a bydlenÌ 1961ñ2001 (A. Andrle ñ J. Vl·öek) a bytovou v˝stavbu v »eskÈ republice (J. Vl·öek). Poznatky ze zahraniËÌ byly vÏnov·ny Mezin·rodnÌ konferenci ENHR ve VÌdni 1.ñ5. 7. 2002 (M. »erven˝ñV. Srb), regulaci n·jemnÈho v Rakousku (Ch. Donner), bydlenÌ ve VÌdni, Budapeöti, Praze a BratislavÏ (A. Andrle) a bytovÈ politice v Nizozemsku (p¯eklad Newsletter, 4/2002). Informace se t˝kaly rozpak˘ z danÏ z nemovitostÌ (J. CÌsa¯), SvÏtovÈho dne Habitat 6. 10. 2003, poûadavk˘ PracovnÌ skupiny Nadace Fr. Eberta na trvalou politiku bydlenÌ a v˝stavby mÏst, schv·lenÌ Statutu evropskÈho druûstevnictvÌ Evropskou komisÌ 22. 7. 2003 a spolupr·ce Rakouska a MaÔarska a Slovenska a MaÔarska v oblasti bytovÈ problematiky. E. Charv·t LidÈ a mÏsta, revue pro etnologii, antropologii a etologii komunikace, 2001, Ë. 6, 264 s. NenÌ to tak d·vno, co jsme si p¯ipomÌnali sedmdes·tiny PhDr. Mirjam MoravcovÈ, DrSc. ñ etnografky, ale takÈ Ëlenky »eskÈ demografickÈ spoleËnosti. V˝znamnÈ ûivotnÌ jubileum oslavenkynÏ odbornÈ ve¯ejnosti p¯ipomnÏli i jejÌ kolegovÈ a spolupracovnÌci, kdyû jÌ vÏnovali celÈ ËÌslo Ëasopisu LidÈ a mÏsta (jehoû je mimochodem zakladatelkou). TÈmatickou pestrostÌ Ël·nk˘ tak upozornili na jejÌ celoûivotnÌ krÈdo ñ mezioborovost. Revue je skuteËnÏ souborem p¯ÌspÏvk˘ autor˘ r˘znÈho vÏdeckÈho zamÏ¯enÌ, ale v hlavnÌch rysech mapujÌcÌ jednotliv· ûivotnÌ a vÏdeck· zastavenÌ jubilantky. Redakce ËÌslu ponechala tradiËnÌ ËlenÏnÌ na oddÌly FilosofickÈ zamyölenÌ, Studie, Dokumenty doby, V˝zkumy, Zpr·vy, Recenze a Bibliografii a autor˘m studiÌ ñ p¯edstavitel˘m hlavnÌch etnografick˝ch institucÌ i koleg˘m z jin˝ch obor˘ volnou ruku ve v˝bÏru tÈmat. SpoleËn˝m prvkem jednotliv˝ch studiÌ je mÏsto sledovanÈ z r˘zn˝ch ˙hl˘ pohledu, tedy p¯edmÏt studia, kter˝ po roce 1989 M. Moravcov· ñ po zkuöenostech se Starou dÏlnickou Prahou, rozöÌ¯ila nejen o dalöÌ tÈmata, resp. 74

o studium dalöÌch vrstev mÏstskÈ spoleËnosti, ale p¯edevöÌm o souËasnost. Aktu·lnÌ problÈmy doby ñ rasismus, etnick· a generaËnÌ nesn·öenlivost, drogy apod., nutily zkuöenou etnografku k hled·nÌ odpovÏdÌ. ÿeöenÌ a nastolov·nÌ tÏchto ot·zek vöak nenajdeme jen v jejich poslednÌch pracÌch, ale i v bakal·¯sk˝ch a diplomov˝ch pracÌch, kterÈ vedla (oddÌl Bibliografie, s. 253ñ264). Vraùme se vöak ke studiÌm. Po ˙vodnÌm slovÏ J. Kade¯·bkovÈ, H. NoskovÈ a M. TurkovÈ a filozofickÈm zamyölenÌ L. BenyovskÈho: SkuteËnost a subjekt n·sleduje devÏt p¯ÌspÏvk˘ z pera Ivo T. Budila: Perspektivy historickÈ antropologie, Petera Salnera: Etnick· polariz·cia v podmienk·ch etnicky homogennÈho mÏsta, LubomÌra Tyllnera: Hudba na ulici mÏsta, Josefa Kanderta: Vina¯sk· Ëest a sl·va, Alexandry Navr·tilovÈ: Nad revitalizacÌ tradiËnÌch slavnostÌ v BrnÏ, Frantiöka Vrhela: RÛheim a paradoxy genit·lnÌch modifikacÌ, Franze Schindlera: Sexu·lnÌ chov·nÌ a Ëesk· kultura, Ji¯Ìho Byst¯ickÈho: Sv·dÏnÌ jako lÈËka diskursu, ZdeÚka Pince: »lovÏk v antickÈ polis, Petra Zimy: O metod·ch a cÌlech terÈnnÌho v˝zkumu jazyka a kultury a Tom·öe H·jka: Je ÑVelk˝ obrat ke krajinÏì skuteËnÏ ekologick˝? Do Dokument˘ doby p¯ispÏli: Jan Sokol (PamÏù a pamÏtnÌci ñ opoûdÏn· recenze), Jan äùovÌËek (N·rodopisnÈ hnutÌ na Turnovsku koncem devaten·ctÈho stoletÌ), Blanka Altov· (DÏjiny jednoho Domu ñ Kutn· Hora) a Dana Bittnerov· (PoslednÌ roky star˝ch Holeöovic). OddÌl V˝zkumy je vÏnov·n Komunikaci v mÏstsk˝ch a venkovsk˝ch sÌdlech (J. Kade¯·bkov· ñ J. PatoËka ñ Z. TrhlÌnov·) a Ë·st Zpr·vy informacÌm: RomovÈ, SintovÈ, JeniöovÈ. äv˝carsk· romsk· politika za druhÈ svÏtovÈ v·lky (Meret Brandner) a P¯ipravuje se druh˝ roËnÌk konference o krajinÏ Tv·¯ naöÌ zemÏ (Tom·ö H·jek). Do RecenzÌ p¯ÌspÏli: Jakub Grygar (Jean Copans: Z·klady antropologie a etnologie), VladimÌr Kristen st. (Eduard Gomb·r: ModernÌ dÏjiny isl·msk˝ch zemÌ), LudvÌk Skruûn˝ (Religia i izkustvo v kulturnata tradicija na Evropa), Blanka Soukupov· (Sally Perel: Salamon, p¯eûil jsem v Hitlerjugend) a Miroslava Turkov· (Od JeötÏda k Trosk·m, vlastivÏdn˝ sbornÌk »eskÈho r·je a PodjeötÏdÌ). ZmÌnÏn· Bibliografie obsahuje soupis literatury jubilantky od roku 1996ñ2000 a p¯ehled bakal·¯sk˝ch a diplomov˝ch pracÌ, kterÈ vedla. Redakce tak p¯ipravila jubilantce hezk˝ d·rek i za b˝valÈ spolupracovnÌky. »Ìslo je proto takÈ podÏkov·nÌm û·k˘ za trpÏlivost, s jakou jim Mirjam Moravcov· vötÏpovala z·sady poctivÈ badatelskÈ pr·ce. VÏra Hruökov·

Bibliografie

PopulaËn˝ v˝voj v regiÛnoch Slovenskej republiky 2001. Bratislava: Infostat ñ V˝skumnÈ demografickÈ centrum, 2003, 104 s. Souhrnn· anal˝za v˝sledk˘ pohybu obyvatelstva od roku 1993 za osm kraj˘ a 79 okres˘ SlovenskÈ republiky, zpracovan· kolektivem pracovnÌk˘ V˝skumnÈho demografickÈho centra (VDC), se m· st·t v˝chozÌm podkladem ˙zemnÌch anal˝z v˝voje obyvatelstva na Slovensku od zaË·tku jeho osamostatnÏnÌ v roce 1993. Moûno ¯Ìci, ûe je to v˝chodisko velmi solidnÌ, odbornÏ velmi dob¯e zpracovanÈ a takÈ po grafickÈ str·nce na vysokÈ ˙rovni. Anal˝za m· klasickou strukturu anal˝zy demografick˝ch proces˘. Retrospektiva od roku 1993 za kraje a okresy byla sama o sobÏ pracn·, vËetnÏ v˝poËt˘ vÏkovÏ specifick˝ch ukazatel˘. Kaûd· kapitola je uvedena celkov˝m hodnocenÌm na celost·tnÌ ˙rovni, potÈ n·sleduje rozbor podle kraj˘ a uzavÌr· se souborem v˝sledk˘ pohybu obyvatelstva podle okres˘. Vöechna zjiötÏnÌ jsou podep¯ena analytick˝mi a velmi p¯ehledn˝mi tabulkami a takÈ p¯Ìsluön˝mi kartogramy. P¯Ìlohu tvo¯Ì osm p¯ehledn˝ch tabulek z·kladnÌch ukazatel˘ stavu a pohybu obyvatelstva podle okres˘ k charakteristick˝m kalend·¯nÌm let˘m v˝voje, a to v absolutnÌch datech nebo formou analytick˝ch ukazatel˘. Jako obvykle v publikacÌch VDC je p¯ipojen terminologick˝ slovnÌk pro nedemografickÈ Ëten·¯e, kter˝ je vûdy struËnou uËebnicÌ demografie a demografickÈ statistiky. Publikace vych·zÌ takÈ v anglickÈ verzi a zp¯ÌstupÚuje tak analyzovan· data nejöiröÌmu okruhu odbornÌk˘. VladimÌr Srb MAUR, EDUARD. 12. 5. 1743, Marie Terezie, korunovace na usmÌ¯enou. Praha: Havran 2003, 189 s. Panov·nÌ Marie Terezie je v ËeskÈm povÏdomÌ spojeno p¯edevöÌm se ztr·tou vÏtöÌ Ë·sti Slezska a se zaË·tkem mariaterezi·nsk˝ch spr·vnÌch a ekonomick˝ch reforem. AËkoli tÏûiötÏm Maurovy knÌûky je Ñkorunovace na usmÌ¯enouì, ve skuteËnosti vylÌËil celÈ obdobÌ jejÌho panov·nÌ ve vztahu k »ech·m, naplnÏn˝m v·leËn˝mi taûenÌmi, z nichû podstatn· Ë·st probÌhala na naöem ˙zemÌ. Jednou z prvnÌch etap byla por·ûka cÌsa¯sk˝ch vojsk arm·dou bavorskÈho kurfi¯ta Karla Albrechta a jeho volba Ë·stÌ Ëesk˝ch stav˘ za ËeskÈho kr·le pod jmÈnem Karel III. 7. prosince 1741. P¯evalov·nÌ v·leËn˝ch front vöak umoûnilo, aby se uû 12. kvÏtna 1743 dala za Ëeskou kr·lovnu korunovat z·konn· dÏdiËka Marie Terezie. Tato korunovace je oznaËov·na jako Ñkorunovace na usmÌ¯enou s Ëesk˝mi stavyì, z nichû polovina zradila habsbursk˝ d˘m volbou Karla Albrechta Ëesk˝m kr·lem. Je aû

s podivem, jak mÌrnÈ tresty stihly provinilÈ ölechtice. é·dn˝ nebyl v koneËnÈ f·zi popraven. Tresty byly jen majetkovÈ a jeötÏ pozdÏji zË·sti odpuötÏny. Byl to nutn˝ tah Marie Terezie, protoûe v·lka pokraËovala a panovnice pot¯ebovala dalöÌ a dalöÌ penÌze na jejÌ vedenÌ, coû p¯edpokl·dalo souhlas Ëesk˝ch stav˘. Marie Terezie se netajila svou nelibostÌ k ËeskÈ ölechtÏ, d·vajÌc ostentativnÏ p¯ednost uhersk˝m stav˘m, jimû vskutku dÏkovala za pomoc v dob·ch pro ni nejhoröÌch, ovöem za protihodnoty, kter˝ch Uh¯i umÏli vËas a na spr·vnÈm mÌstÏ vyuûÌt. E. Maur vylÌËil nejen podrobnÏ p¯edevöÌm historii v·leËn˝ch taûenÌ spojen˝ch s mariaterezi·nsk˝mi v·lkami, kdy bylo moûno vyuûÌt mnoûstvÌ historick˝ch pramen˘, ale proloûil svou knihu i v˝sledky vlastnÌho v˝zkumu politicko-ekonomick˝ch poznatk˘ r˘zn˝ch soci·lnÌch vrstev ËeskÈ spoleËnosti od ölechty aû k prostÈmu venkovskÈmu lidu. UËinil tak systematicky v kapitol·ch N·rod, vlast a vÌra ve v·leËnÈ v¯avÏ a Robota se p¯evracÌ. Jsou zde shrom·ûdÏny patrnÏ nejsoubornÏji ofici·lnÌ, ale p¯edevöÌm neofici·lnÌ prvky individu·lnÌ historickÈ pamÏti, kter· se tak tradovala do dalöÌch stoletÌ naöÌ spoleËnosti. E. Maur hodnotÌ v˝sledky dr·ûÔanskÈho a c·öskÈho mÌru jako vÌtÏzstvÌ Marie Terezie s d˘sledky i pro ËeskÈ zemÏ, neboù byla zachov·na jejich celistvost, staly se n·rodnostnÏ jednolitÏjöÌ a bylo moûno zah·jit ¯adu administrativnÌch a pozdÏji i soci·lnÌch reforem, na nÏû mohl pozdÏji navazovat i novÏ projektovan˝ samostatn˝ Ëesk˝ st·t. VladimÌr Srb SOUKUP, LADISLAV. Cik·ni v zrcadle rakouskÈ pr·vnÌ reformy p¯ed vznikem »SR. In Acta Universitatis Carolinae ñ Iuridica 1ñ2/1999, s. 89ñ93. N·mÏtem Ël·nku je p¯iblÌûenÌ pr·vnÌ situace cik·nskÈho obyvatelstva v Rakousko-Uhersku v 2. pol. 19. stoletÌ. O postavenÌ koËovn˝ch skupin cik·nskÈho obyvatelstva si lze vytvo¯it p¯edstavu na z·kladÏ obsahu v˝nosu rakouskÈho ministerstva vnitra Ë. 14 015 z roku 1887, kter˝ kodifikoval dosavadnÌ pr·vnÌ p¯edpisy uplatÚovanÈ v˘Ëi Cik·n˘m. ZmÌnÏn˝ v˝nos, kter˝ platil i po vzniku »SR aû do vyd·nÌ z·kona Ë. 117/1927 Sb. z. a n. o potuln˝ch Cik·nech, mj. stanovoval pohraniËnÌm ˙¯ad˘m povinnost zamezovat pronik·nÌ Cik·n˘ na ˙zemÌ st·tu, pokud by i p¯es vöechna opat¯enÌ k ˙niku cik·nsk˝ch skupin do vnitrozemÌ st·tu doölo, byly vnitrozemskÈ ˙¯ady povinny vydat na¯ÌzenÌ o jejich vyvedenÌ za hranice, a to v souËinnosti s pohraniËnÌmi ˙¯ady. Na z·kladÏ domovskÈho z·kona vydanÈho v roce 1863, nesmÏla b˝t û·dnÈmu koËovnÈmu Cik·novi, kter˝ byl cizÌm st·tnÌm p¯ÌsluönÌkem, p¯idÏlena v nÏkterÈ obci st·tu domovsk· p¯Ìsluönost. 75


Voln˝ pohyb cik·nskÈho obyvatelstva byl omezen vedle zmÌnÏnÈho v˝nosu i po¯·dkov˝mi p¯edpisy. Vöichni Cik·ni, kte¯Ì byli bez pr·ce nebo zamÏstn·nÌ a potulovali se po ˙zemÌ st·tu, jakoûto i cizÌ Cik·ni, kte¯Ì bez povolenÌ p¯eöli st·tnÌ hranici a nemohli b˝t z jak˝chkoli p¯ÌËin ihned ÑodstrËeniì za hranice byli p¯ed·ni jako tul·ci p¯ÌsluönÈmu soudu k potrest·nÌ. Podle z·kona Ë. 89/1885 ¯. z. o toul·nÌ a ûebrotÏ spoËÌvalo tul·ctvÌ v toul·nÌ se osob bez zamÏstn·nÌ a pr·ce z mÌsta na mÌsto, pokud nemohly prok·zat, ûe majÌ prost¯edky ke svÈ obûivÏ nebo ûe je mohou poctivÏ zÌskat. Vedle tul·ctvÌ byla nejËastÏjöÌm deliktem potuln˝ch Cik·n˘ ûebrota, kterÈ se podle jiû uvedenÈho z·kona dopouötÏla osoba, jeû na ve¯ejn˝ch mÌstech nebo d˘m od domu ûebrala (prosila o almuûnu) nebo ze zah·lËivosti se dovol·vala ve¯ejnÈ dobroËinnosti, a to jak v˝slovnÏ (buÔ ˙stnÏ nebo pÌsemnÏ), tak posuÚky. éebr·ctvÌ a tul·ctvÌ bylo za Rakousko-Uherska moûnÈ postihovat nejen trestnÏ, ale i policejnÌm dozorem podle z·kona Ë. 108/1873 ¯. z. o zah·leËÌch a tul·cÌch. PolicejnÌ dozor bylo moûnÈ na¯Ìdit u potuln˝ch Cik·n˘ v p¯Ìpadech, kdy byli odsouzeni za trestn˝ Ëin proti cizÌmu majetku nejmÈnÏ na öest mÏsÌc˘ odnÏtÌ svobody nebo za opakovan˝ delikt kr·deûe s niûöÌ trestnÌ sazbou. Ukl·d·nÌ policejnÌho dozoru p¯Ìsluöelo politick˝m ˙¯ad˘ I. stolice a policejnÌm ˙¯ad˘m. Pokud koËovnÌ Cik·ni zp˘sobili p¯i t·bo¯enÌ ökodu na polÌch nebo v lesÌch, byli stÌh·ni podle lesnÌho z·kona (Ë. 250/1852 ¯. z.), resp. podle z. 84/1872 ¯. z. o ochranÏ polÌ.

76

Po zadrûenÌ cik·nskÈho obyvatelstva z d˘vodu jakÈhokoli p¯estoupenÌ z·kona, bylo na¯Ìzeno podrobenÌ lÈka¯skÈ prohlÌdce. TakÈ konÏ cik·nsk˝ch skupin, bylo-li podez¯enÌ na postiûenÌ nakaûlivou chorobou, byli prohlÈdnuti veterin·rnÌm lÈka¯em. Autor uv·dÌ vedle p¯Ìklad˘ doklad˘, kterÈ mohl p¯ÌsluönÌk sledovanÈ skupiny obyvatelstva zÌskat, i jakÈ podmÌnky k tomu bylo t¯eba splnit. Je vöak t¯eba ¯Ìci, ûe doklady byly cik·nskÈmu obyvatelstvu vyd·v·ny zcela v˝jimeËnÏ. V˝öe zmÌnÏn˝m v˝nosem vÌdeÚskÈho ministerstva vnitra z roku 1887 byla takÈ stanovena opat¯enÌ, kter· mÏla Ëetnick· stanice povinnÏ vykonat, pokud byl v obvodu jÌ spravovanÈ obce ohl·öen v˝skyt koËovnÈ skupiny. Na Slovensku a na PodkarpatskÈ Rusi, kde platil uhersk˝ pr·vnÌ ¯·d, byla sledovan· problematiky ¯eöena zejmÈna na¯ÌzenÌm uherskÈho ministerstva vnitra ze dne 17. kvÏtna 1916 Ë. 15 000. Oproti rakouskÈ ˙pravÏ se vöak toto na¯ÌzenÌ net˝kalo Ñusazen˝chì Cik·n˘, kte¯Ì mÏli trvalÈ mÌsto pobytu a byli osobnÏ zn·mi mÌstnÌm ˙¯ad˘m. Potuln˝m Cik·n˘m byly vyk·z·ny k pobytu vyËlenÏnÈ obce, kde se museli podrobit stanovenÈmu reûimu, jehoû cÌlem bylo p¯inutit koËovnÈ Cik·ny usedlÈmu zp˘sobu ûivota. CÌlem rakouskÈ i uherskÈ pr·vnÌ ˙pravy, kter· vöak byla platn· i po vzniku samostatnÈho »eskoslovenska, byla p¯edevöÌm ochrana dom·cÌho obyvatelstva p¯ed nez·konnou Ëinnosti koËovn˝ch Cik·n˘. Petra Brabcov·

revue pro v zkum populaënìho v voje

Recommend Documents