REGIONÁLNÍ DISPARITY V UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL NA TRHU PRÁCE VE VYBRANÝCH KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Studijní obor: Regionální studia

REGIONÁLNÍ DISPARITY V UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL NA TRHU PRÁCE VE VYBRANÝCH KRAJÍCH ČESKÉ REPUBLIKY diplomová práce

Autor: Kristýna Janíčková Vedoucí práce: RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D. Rok: 2013

Prohlášení Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Kristýna Janíčková V Praze, dne 6. 1. 2014

Poděkování Ráda bych tímto poděkovala vedoucí diplomové práce RNDr. Janě Kouřilové, Ph.D. za odborné vedení a cenné připomínky.

Anotace Tato diplomová práce bude zaměřena na analýzu středního školství České republiky vzhledem k požadavkům trhu práce. Jejím cílem je zjistit, zda struktura absolventů středních škol vstupujících na trh práce odpovídá struktuře poptávky po práci. V teoretické části práce budou zmíněny základní pojmy z oblasti vzdělávání a trhu práce a základní charakteristika vybraných krajů. Zároveň v ní bude zmíněna základní legislativa a strategické dokumenty pro oblast vzdělávání a trhu práce. Praktická část diplomové práce bude zaměřena na analýzu počtu a struktury absolventů středních škol a počtu volných pracovních pozic ve vybraných krajích České republiky. Diplomová práce analyzuje data z období let 2006 až 2011 v kraji Jihočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském.

Annotation The diploma thesis consists of an analysis of the secondary education in the Czech Republic in relation to the demand for the labor force of the labor market. The main aim of the thesis is to identify whether the structure of secondary school graduates who enter the labor market corresponds with the structure of the demand for a labor. The basic terms and concepts of education and labor market and basic characteristics of the selected regions will be mentioned in the theoretical part of the thesis. In addition the basic legislation and strategic documents related to education will be described in the theoretical part. The practical part of the thesis will be focused on analysis of the number and structure of secondary schools graduates and the number of vacant positions in selected regions of the Czech Republic. For the purposes of the analysis the data from years 2006-2011 in South Bohemia, South Moravia and Moravian-Silesian Region will be used.

Klíčová slova Vzdělání, regionální disparity, střední vzdělávání, trh práce

Key words Education, Regional Disparities, Secondary Education, Labor Market

JEL Classification I200, I210, J200

Obsah Úvod.................................................................................................................................. 1 1.

2.

3.

4.

Teoretická východiska a vymezení základních pojmů .......................................... 3 1.1.

Vymezení základních pojmů ve vzdělávání ................................................... 8

1.2.

Vymezení základních pojmů trhu práce ....................................................... 11

Klasifikace ve vzdělávání a na trhu práce ........................................................... 16 2.1.

Mezinárodní klasifikace vzdělání (ISCED-97) ............................................ 16

2.2.

Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV) ........................................ 18

2.3.

Klasifikace zaměstnání (KZAM a KZAM-R) .............................................. 21

2.4.

Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) .............................................................. 22

Vzdělávání a trh práce v České republice ............................................................ 26 3.1.

Vzdělávání v České republice ...................................................................... 26

3.2.

Střední vzdělávání v České republice........................................................... 27

3.3.

Legislativa a klíčové dokumenty pro oblast vzdělávání v České republice . 31

3.4.

Trh práce v České republice ......................................................................... 35

3.5.

Legislativa pro oblast trhu práce v České republice ..................................... 38

Základní charakteristika vybraných krajů ............................................................ 41 4.1.

Zdůvodnění výběru krajů ............................................................................. 41

4.2.

Jihomoravský kraj ........................................................................................ 43

4.3.

Jihočeský kraj ............................................................................................... 45

4.4.

Moravskoslezský kraj ................................................................................... 47

5. Uplatnění absolventů středních škol na trzích práce vybraných krajů České republiky ..................................................................................................................... 49 5.1.

Metodika zpracování dat .............................................................................. 49

5.2.

Analýza absolventů středních škol v Jihomoravském kraji ......................... 51

5.3.

Analýza absolventů středních škol v Jihočeském kraji ................................ 54

5.4.

Analýza absolventů středních škol v Moravskoslezském kraji .................... 56

5.5.

Uplatnění absolventů středních škol na trzích práce .................................... 58

5.6.

Shrnutí analýzy absolventů středních škol a jejich uplatnění na trhu práce . 77

Závěr ............................................................................................................................... 81 Seznam zkratek ............................................................................................................... 84 Seznam obrázků .............................................................................................................. 85 Seznam tabulek ............................................................................................................... 85

Seznam příloh ................................................................................................................. 86 Seznam odborné literatury .............................................................................................. 87 Seznam ostatních zdrojů ................................................................................................. 89 Přílohy............................................................................................................................. 93

Úvod Volba povolání a profese ovlivňuje člověka nejen v jeho profesní kariéře, ale i v osobním životě. Když si jako malé děti vysníváme své budoucí povolání, hledáme inspiraci v našich vzorech a oblíbených činnostech/koníčcích. Jakmile jsme dospělejší, vstupují do našeho rozhodování kromě našich osobních preferencí i racionální faktory, jako např. uplatnitelnost v daném oboru, výše obvyklých platů v oboru, uplatnitelnost v daném oboru v kraji, ve kterém žijeme apod. Moderní trendy ve vzdělání reagují na zájem většiny studentů zakončit své studium na vysoké škole. Tento trend se začal výrazněji prosazovat v posledních 20 letech, ve kterých zájem o studium na vysokých školách rapidně vzrostl. Studenti tak neprojevují tak velký zájem o obory/úrovně studia, které končí na středním stupni vzdělání. Mezi tyto obory typicky patří řemesla, která byla tradiční součástí českého hospodářství před rokem 1989. Mít odborné vzdělání a vyučit se řemeslu bylo dříve chápáno prestižněji než je dnes a zároveň znamenalo mnohdy naplnění rodinné tradice, kdy bylo řemeslo předáváno na mladší generace. Z výše uvedených důvodů, a nejen z nich, je diplomová práce zaměřena především na střední školství a jeho vývoj. Jelikož je studium přímo navázáno i na další uplatnění na trhu práce, je součástí diplomové práce analýza jak absolventů jednotlivých oborů studovaných na středních školách, tak i jejich uplatnitelnost na trhu práce. Primárním cílem diplomové práce je zhodnocení regionálních disparit v uplatnění absolventů středních škol vstupujících na trh práce ve vybraných krajích České republiky, tj. zda struktura absolventů středních škol vstupujících na trh práce odpovídá struktuře poptávky na trhu práce ve vybraných krajích České republiky. Když předpokládáme, že při výběru oboru studia berou studenti do úvahy i racionální faktory, dojdeme k názoru, že by trh práce stejně jako preference studentů měly být ovlivněny nejen celkovou hospodářskou situací státu, ale i disparitami jednotlivých regionů, ve kterých je práce nabízena a poptávána. Dle studie provedené pro Higher Education ve Švédsku byl vývoj zaměstnanosti na trhu práce přímo ovlivněn ekonomickou situací, například v obdobích ekonomické recese dochází k výrazným změnám v uplatnitelnosti

1

a zaměstnatelnosti absolventů. 1 Diplomová práce má mimo jiné za úkol ověřit, zda podobný trend zaznamenává i ekonomika a trh práce České republiky. Při výběru budoucího uplatnění však mohou uchazeče o studium ovlivňovat i jiné než výše uvedené faktory. Diplomová práce se proto zabývá i otázkou, "oblíbenosti" jednotlivých oborů v daných krajích v čase a působení geografických faktorů při výběru studovaného oboru a tudíž i budoucího uplatnění na trhu práce. V souvislosti s výše uvedeným si tato diplomová práce především klade za cíl ověřit následující hypotézy: 1. Struktura absolventů středních škol odpovídá struktuře volných pracovních pozic ve vybraných krajích České republiky. 2. Regionální rozdíly v uplatnění absolventů středních škol na trzích práce ve vybraných krajích České republiky jsou ovlivněny ekonomickým zaměřením kraje. Diplomová práce je rozdělena do pěti kapitol. První kapitola se zabývá teoretickými východisky dané problematiky a vymezením základních pojmů z oblasti vzdělávání a trhu práce. Druhá kapitola je zaměřena na klasifikace užívané při srovnávání dat ze vzdělávání a trhu práce. Třetí kapitola je věnována vzdělávání a trhu práce České republiky. Čtvrtá kapitola se zabývá základní charakteristikou vybraných krajů. Pátá kapitola obsahuje samotnou analýzu uplatnění absolventů středních škol na trzích práce ve vybraných krajích České republiky. Diplomová práce porovnává údaje o počtu absolventů, počtu volných pracovních pozic a míru nezaměstnanosti absolventů. Diplomová práce využívá následující metody: rešerše odborné literatury, analýzu statistických dat, syntézu získaných poznatků deskripci a komparaci. Data, která byla použita pro zpracování diplomové práce, byla získána převážně na internetových stránkách Českého statistického úřadu, Národního ústavu odborného vzdělávání a Úřadu práce České republiky.

1

BERGGREN, C.: Higher Education - Labour Market Influence on Recruitment to Higher Education: Gender and Class Perspectives, Vol. 52, No. 1 (Jul., 2006), pp. 121-148.

2

1. Teoretická východiska a vymezení základních pojmů „Znalosti se stávají klíčovým faktorem mezinárodní ekonomické síly každé země.“ 2 Znalosti

získané

vzděláním

se

staly

zásadním

činitelem

k

produktivitě,

konkurenceschopnosti a hospodářským výsledkům. 3 Vzdělání je jedním z hybatelů historie lidstva, významně ovlivňuje ekonomický růst i rozvoj. Vzdělání mělo a stále má velký vliv na rozvoj lidstva. „Význam vzdělání pro zdravý hospodářský život a prosperitu a pro kulturní rozvoj každé civilizované země byl a je značný a nadále bude soustavně sílit. Vzděláním člověk získává schopnosti k výkonu profese, dispozice pro další vzdělávání, sebevzdělávání a absorbování nových vědeckých a odborných poznatků. Pohotověji mu umožňuje získat i praktické zkušenosti a efektivně je využívat.“4 „Vzdělání není jenom jakýmsi zdrojem inovací a změn v kvalitě pracovní síly, ale má zásadní význam i pro rozvoj lidské osobnosti a kvality života. Vzdělání je jakýmsi „nástrojem“ toho, aby člověk získal zaměstnání a mohl si zajišťovat svoji životní existenci, aby byl schopen plnit své další role, tj. role v rodině, obci, zájmových spolcích atd. Vzdělání také pomáhá zajišťovat osobnostní rozvoj sebe sama (preventivní funkce vzdělání).“5 Vzdělávání je celoživotní proces. „Rozvoj lidských zdrojů však vyžaduje kontinuitu v průběhu celého pracovního života, počínaje základním vzděláním, přes počáteční přípravu na povolání až k soustavnému zvyšován kvalifikace. Celoživotní vzdělávání však vyžaduje vytvoření pružných a otevřených systémů vzdělávání a přípravy na povolání, které zajistí, aby byli lidé schopni přizpůsobovat se změnám na trhu práce, neboť značná část lidí bude muset několikrát za život změnit své pracovní zaměření (viz dále také formální, neformální a informální vzdělávání).“6

2

DRUCKER, P. F.: Věk diskontinuity: obraz měnící se společnosti. 1. vydání. Praha: Management Press, 1994. 377 str. ISBN 80-85603-44-6. Str. 246. 3 DRUCKER, P. F.: Věk diskontinuity: obraz měnící se společnosti. 1. vydání. Praha: Management Press, 1994. 377 str. ISBN 80-85603-44-6. Str. 246. 4 KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357-2761. Str. 415. 5 KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357-2761. Str. 416. 6 KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2003. 199 str. ISBN 8086419-48-7. Str. 27.

3

Vzděláváním a praxí se rozvíjí lidský kapitál. Ten je tvořen zásobou znalostí a dovedností ztělesněných v pracovní síle. 7 „Teorie lidského kapitálu vznikla v 60. letech 20. století a rozvíjí myšlenku, že existuje přímý vztah mezi vzděláním a produktivitou. Z uvedeného přímého vztahu vyplývá, že vzdělání je do jisté míry určováno potřebou trhu práce.“

8

Teorii lidského kapitálu rozpracovali američtí

ekonomové Theodore William Schultz a Gary Stanley Becker. 9 Podle Beckera se jednotlivci rozhodují o „jejich vzdělání, výcviku, zdravotní péči a dalších doplňcích k znalostem a zdraví porovnáním nákladů a výnosů. Mezi výnosy patří kromě zlepšení příjmů a zaměstnání i kulturní a jiné nepeněžní zisky, zatímco náklady obvykle závisí především na ušlé hodnotě času stráveného na získání těchto investic.“10 Dle Kameníčka označuje termín lidský kapitál buď „školní vzdělávání, jazykové kurzy nebo kurzy výpočetní techniky, výdaje na lékařskou péči, přednášky o mravní bezúhonnosti a čestnosti atd.“ 11 Výdaje na tyto aktivity zlepšují naše zdraví nebo zvyšují výdělky a jsou tedy investicemi do lidského kapitálu. 12 „Vzdělání, nové dovednosti, stálejší zdraví a uznání, které nám projevují lidé z našeho okolí, tj. lidský kapitál, nelze oddělit od konkrétního člověka.“13 Lidský kapitál je proces, který se v dostatečně dlouhém čase mění ve své intenzitě. Je také procesem, který za určitých okolností může zásadně změnit svou povahu a své místo na škále životních hodnot jednotlivce. 14 Na druhou stanu je lidský kapitál v globálním hledisku zapotřebí vnímat jako investici, která je vedle půdy, práce a hmotného kapitálu dalším zdrojem ekonomického růstu.15

7

PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 113. 8 PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 113. 9 HINDLS, R., HOLMAN, R., HRONOVÁ S. a kol.: Ekonomický slovník. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003. 519 str. Beckovy odborné slovníky. ISBN 80-7179-819-3. Str. 206. 10 BECKER, G. S.: Human capital: a theoretical and empirical analysis, with special reference to education. 3rd ed. Chicago: University of Chicago, 1993. 390 s. ISBN 0-226-04120-4. Str. 43. 11 KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN 978-80-246-2139-5. Str. 18. 12 KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN 978-80-246-2139-5. Str. 18. 13 KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN 978-80-246-2139-5. Str. 18. 14 KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN 978-80-246-2139-5. Str. 18. 15 KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN 978-80-246-2139-5. Str. 22.

4

Nejdůležitějšími formami investic do lidského kapitálu jsou vzdělávání a výcvik. Nejrozšířenější formou investice do lidského kapitálu je výuka ve školách. „Školu lze definovat jako instituci, která se na výcvik specializuje.“ 16 Vedle nich však působí na rozvoj lidského kapitálu i substituční zdroje, které poskytují především rozvoj lidského kapitálu v oblasti praxe. Některé druhy znalostí lze ovládnout lépe, pokud jsou spojeny současně s praktickými problémy (např. profese řidiče). Jiné vyžadují dlouhodobou teoretickou průpravu (např. profese jaderného fyzika). Výcvik dovednosti zpravidla nejdříve probíhá ve školách, následně jsou znalosti prohlubovány i v praktické oblasti.17 Důležitou formou investice do lidského kapitálu je sebevzdělání, které se formálně ničím neliší od školního vzdělávání. Investice do sebevzdělávání je v dlouhodobém hledisku vyvažována náklady na sebevzdělávání, tj. především přerušením práce na určitou dobu popř. nižšími výdělky na začátku.18 Jednou z forem investování do lidského kapitálu je také péče o duševní a fyzické zdraví. Ve vyspělých zemích dneška závisí výdělky spíše na znalostech a dovednostech lidí než na tělesné síle. Zdraví, znalosti a celkovou úroveň a kvalitu života lze zlepšovat různými způsoby. Zvyšuje je lepší a kvalitnější strava, lepší pracovní podmínky, možnost dosahovat vlastním přičiněním vyšší mzdy (tj. prostřednictvím lepšího vzdělání), vyšší bezpečnost při práci, ale také plánování rozložení průběhu pracovní doby. Do lidského kapitálu zároveň investujeme investicí do zdraví daného jedince. Tato zvyšuje výkonnost pracovníků uplatnitelnou při práci. Teorie investic do lidského kapitálu neopomíjí ani „vliv rodinného prostředí na znalosti, dovednosti, návyky a na utváření hodnotových škál.“ 19 Na tyto aspekty lidského kapitálu má rozhodující vliv rodina, která zásadně ovlivňuje úroveň a šíři vzdělání

16

KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. 978-80-246-2139-5. Str. 45. 17 KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. 978-80-246-2139-5. Str. 19, 45. 18 KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. 978-80-246-2139-5. Str. 56, 57. 19 KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. 978-80-246-2139-5. Str., 20.

Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN

5

svých dětí. Rodina má navíc rozhodující vliv i na stálost jí vychovaných dětí v manželství i zaměstnání.20 Na druhou stranu existují i rizika investic do lidského kapitálu spojená především s jeho likviditou. „Lidský kapitál je aktivum velmi málo likvidní (nelze jej prodat, nakoupit ani půjčovat).“ Skutečný výnos z lidského kapitálu se ve většině případů odlišuje od výnosu očekávaného. Tento rozdíl je způsoben jedním rozhodujícím faktorem, kterým je nejistá délka života. Mezi další faktory, které způsobují rizikovost investic do lidského kapitálu, patří nejistota z vlastní hodnoty a svých schopností u lidí, nepředvídatelnost událostí a dále vztah periody investování do vzdělání vůči výnosu (čím je perioda investování delší, tím je výnos vzdálenější). Důležitým faktem, který je potřeba zmínit, je skutečnost, že i přes veškerá rizika může neinvestování do lidského kapitálu prohloubit rozdíly mezi životní úrovní jedinců a standardem ostatních a to jak z hlediska peněžních, tak i ze zorného úhlu psychických výnosů.21 Cílem vzdělání a rozvoje lidského kapitálu je „připravit mládež pro vstup na trh práce a rekvalifikovat ty, kteří ztratili zaměstnání v důsledku zavádění nových technologií a růstu produktivity práce. Proto se vzdělání a příprava na povolání musí pružně přizpůsobovat změnám na trhu práce, aby se znalosti a dovednosti mládeže a nezaměstnaných staly důležitým nástrojem v boji proti nezaměstnanosti.“22 Příprava na povolání a rozvoj lidského kapitálu přizpůsobují znalosti a dovednosti lidí potřebám trhu práce.23 Trh práce je trhem specifickým, jeho specifika v podstatě plynou z toho, že práce je funkcí pracovní síly a tudíž je úzce svázán s osobností člověka. „Trh práce je v tržní ekonomice rozhodující v tom smyslu, že se od něj očekává, že zabezpečí ekonomiku potřebnými pracovními silami v požadované struktuře (oborové, profesní, věkové,

20

KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN 978-80-246-2139-5. Str. 20, 21 21 KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN 978-80-246-2139-5. Str. 61, 62. 22 KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2003. 199 str. ISBN 8086419-48-7. Str. 27. 23 KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2003. 199 str. ISBN 8086419-48-7. Str. 27.

6

vzdělanostní apod.), a že zabezpečí zajištění pracovních sil odpovídajícími pracovními příjmy.“24 Trh práce však „svým fungováním inklinuje k nerovnováze a k nezaměstnanosti – se všemi jejími negativními ekonomickými a sociálními dopady. Trh práce ve skutečnosti není typickým konkurenčním trhem, ale trhem administrativně značně regulovaným.“25 Nezaměstnanost na trhu práce je „projevem mikrostrukturální adaptace ekonomiky. Je projevem a důsledkem vzniku, zániku a omezování či naopak podpory některých výrob a činností a tedy i pracovních míst.“ Jako taková je „spojena s mobilitou pracovní síly a je výrazem toho, že část pracovních sil se přizpůsobuje technologickým změnám (rekvalifikuje se, hledá si nové pracovní místo, stěhuje se za prací apod.).“ 26 Ve společnosti jsou mimo těch, kteří své pracovní uplatnění získávají bez větších obtíží (i přes případné rekvalifikace), určité skupiny obyvatelstva, kterým je vstup na trh práce ztížen. Mezi tyto skupiny patří i absolventi škol, u nichž problémy se vstupem na trh práce vznikají především z jejich pracovní nezkušenosti a neochotě přijímat zodpovědnost.27 Z výše zmíněných teorií o propojení vzdělanostní struktury a poptávky trhu práce vyplývá, že by měly v dlouhodobém hledisku požadavky na vzdělání tíhnout k tendencím vývoje trhu práce. Vzdělanostní struktura, znalosti a schopnosti lidí vstupujících a působících na trhu práce by tedy měli do určité míry odpovídat požadavkům trhu práce. Dle Teorie lidského kapitálu by nabídka, která je v některých profesích v přebytku, měla snižovat návratnost investic do vzdělání a v důsledku toho by měla klesat poptávka po vzdělání. Tato přímá závislost se však plně nepotvrdila, jelikož existuje mnoho faktorů, které ji narušují.28 Tato diplomová práce je změřena především na vývoj vzdělanostní struktury středoškolsky vzdělaných absolventů a návaznost jejich vzdělání na potřeby trhu práce. 24

KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357276-1. Str. 288. 25 KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357276-1. Str. 290. 26 KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357276-1. Str. 29. 27 KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2003. 199 str. ISBN 8086419-48-7. Str. 154. 28 PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 113.

7

Jejím cílem je mimo jiné i prozkoumat, jak pružně reaguje vzdělávání na potřeby trhu práce a zároveň, jak se mění preference určité skupiny působící na trhu práce – absolventů. Tato skupina patří k těm, které jsou při vstupu na trh práce nejvíce ohroženými skupinami z hlediska nezaměstnanosti.

1.1. Vymezení základních pojmů ve vzdělávání Palán definuje vzdělávání jako „proces uvědomělého a cílevědomého zprostředkování a aktivního utváření a osvojování soustavy vědeckých a technických vědomostí, intelektuálních a praktických dovedností a lidských zkušeností. Součástí procesu vzdělávání je i utváření morálních rysů a osobitých zájmů. Vzdělávání působí na člověka nebo skupinu za účelem utváření osobnosti, individualizace společenského vědomí; je tedy součástí socializace. Prakticky lze tento proces diferencovat na vzdělávání jako činnost lektora a vzdělávání se jako činnost účastníka vzdělávacího procesu.“29 Dle Palána „je vzděláváním společensky zabezpečovaná diferencovaná činnost vzdělávacích institucí – škol všech stupňů a zaměření, včetně institucí vzdělávání dospělých.“30 „Samotné vzdělávání probíhá v různých formách. Obvykle se vymezují tři základní formy učení: 1. Formální učení, které probíhá ve školách a vede k získání osvědčení o dosažené kvalifikaci. 2. Neformální učení, jímž se rozumí vzdělávání mimo formální vzdělávací systém. Vzdělávání

probíhá

např.

na

pracovišti

v

kurzech

organizovaných

zaměstnavatelem pro jeho zaměstnance, v kurzech pořádaných specializovanými agenturami, apod. 3. Informální učení je výsledkem každodenní aktivity jedince související s jeho prací, rodinou či trávením volného času. Informální učení není úmyslné učení,

29

PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 237. 30 PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 237.

8

nemá stanoveno předmět ani čas výuky. Lidé si přirozeně rozšiřují své znalosti, aniž si to mnozí z nich uvědomují.“31 Palán definuje formální vzdělávání jako „vzdělávání, které se realizuje ve vzdělávacích institucích, jejichž funkce, cíl, obsah, prostředky a způsoby hodnocení jsou definovány a legislativně vymezeny. Formální vzdělávání zahrnuje na sebe navazující vzdělávací stupně a typy, které jsou určeny buď celé populaci (např. základní povinně vzdělání), nebo určitým skupinám (např. středoškolské a vysokoškolské vzdělání).“32 Neformální vzdělávání vymezuje Palán jako „vzdělávání dospělých, které nevede k ucelenému školskému vzdělání. Realizuje se mimo formální vzdělávací systém. Je zaměřené na určité skupiny populace a organizují jej různé instituce (instituce vzdělávání dospělých, podniky, kulturní zařízení, nadace, kluby apod.).“33 Informální vzdělávání definuje Palán jako „proces získávání vědomostí, osvojování dovedností a postojů z každodenních zkušeností, z prostředí, kontaktů. Probíhá v rodině, mezi vrstevníky, v práci, ve volném čase, při sledování TV či rozhlasu. Na rozdíl od formálního vzdělávání či neformálního vzdělávání dospělých je neorganizované, nesystematické a institucionálně nekoordinované.“34 Vzdělání Dalším důležitým pojmem je vzdělání. Žižková definuje vzdělání „jako fenomén, který je výsledkem dvou vzájemně souvisejících procesů: 1. Výchovy, která je chápána jako formativní proces, v němž jsou záměrným působením utvářeny osobnostní vlastnosti jedince, jeho morální a charakterové vlastnosti, a v němž si současně sám jedinec osvojuje určité způsoby a normy chování ve společnosti. Výchova je nesmírně významná pro rozvíjení a kultivaci lidských a občanských kvalit každého člověka a předurčuje všeobecné lidské a morální kvality celé populace.

31

KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357276-1. Str. 424-425. 32 PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 65. 33 PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 132. 34 PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 83.

9

2. Vzdělávání je procesem, v němž převažuje informativní aspekt a v němž jedinec získává a osvojuje si soustavu poznatků a dovedností a metodu jejich nabývání. Tyto poznatky mají jednak instrumentální povahu, tj. mají specifické funkční určení (např. poznatky nutné k výkonu povolání lékaře, právníka atd.), jednak kultivační povahu (tj. poznatky obohacují člověka věděním, poznáním, jeho všeobecnou kultivací). Vzdělání je výsledkem obou výše uvedených procesů.“35 Dle

Palána

„vzdělání

tvoří

soustavu

vědeckých

a

technických

vědomostí

a intelektuálních dovedností. Tato soustava je tvořena morálními rysy a osobitými zájmy. Vzdělání je výsledkem procesů zaměřených na utváření osobnosti, je výsledkem vzdělávání. Vzdělání lze také chápat jako „úroveň, kterou účastník dosáhne při vzdělávání. Tato úroveň je považována za systém otevřený, který je vzděláváním neustále obnovován, obohacován, rozšiřován a prohlubován. Vzdělání můžeme členit podle stupňů školské soustavy na základní, střední, vyšší a vysokoškolské nebo podle vztahu k profesní orientaci na všeobecné a odborné.“36 Vzdělávací systém „Vzdělávací systém je systém institucionálně organizovaných i individuálních (sebevzdělávacích) vzdělávacích aktivit, které nahrazují, doplňují, rozšiřují, inovují, mění nebo jinak obohacují počáteční vzdělávání dospělých osob. Tyto osoby záměrně a intencionálně rozvíjejí své znalosti a dovednosti, hodnotové postoje, zájmy a jiné osobní kvality potřebné pro plnohodnotnou práci a plnění životních a společenských rolí.“37 Vzdělávací soustava „Vzdělávací soustava je souhrn všech škol a vzdělávacích institucí, včetně institucí podpůrných (výzkumných, poradenských, informačních, vydavatelských), institucí

35

KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357276-1. Str. 414. 36 PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 233. 37 PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 236.

10

kulturně osvětových (muzea, knihovny, galerie, zoologické a botanické zahrady apod.), které jsou potřebné k zajištění vzdělávání.“38

1.2. Vymezení základních pojmů trhu práce „Na trhu práce se střetává poptávka po práci s nabídkou práce.“ 39 „Nabídka práce obecně se vytváří z rozhodování člověka, zda pracovat, nebo nepracovat. Člověk se rozhoduje mezi prací a volným časem.“40 Poptávka po práci obecně je tvořena firmami působícími na trhu práce.41 Zaměstnanost Zaměstnanost je dle Palána vymezena jako „aktivní účast práceschopného obyvatelstva na společenské hospodářské činnosti. Práceschopné obyvatelstvo je obyvatelstvo v určitém věkovém rozmezí (většinou 15 - 65 let), ve kterém se podle zvyklostí konkrétní země uskutečňuje ekonomická aktivita. Zaměstnanost je zaměřena na dosažení rovnováhy mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich, směřuje k produktivnímu využití zdrojů pracovních sil a k zabezpečení práva občanů na zaměstnání.“42 Nezaměstnanost Palán definuje nezaměstnanost jako „společenskou situaci, kdy existuje skupina lidí, kteří by mohli a chtějí pracovat, ale situace na trhu práce jim to neumožní z důvodu přebytku nabídky pracovních sil. Vzhledem k tomu, že nezaměstnanost způsobuje sociální napětí, je snahou vlád tuto situaci řešit. Nezaměstnanost je většinou řešena prostřednictvím opatření politiky zaměstnanosti, která se dělí na pasivní (výplata dávek v nezaměstnanosti) a aktivní.

38

PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 236. 39 HOLMAN, R.: Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. 424 str. ISBN 80-7179-764-2. Str. 154. 40 HOLMAN, R.: Ekonomie. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. 709 str. ISBN 80-7179-891-6. Str. 268. 41 HOLMAN, R.: Ekonomie. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. 709 str. ISBN 80-7179-891-6. Str. 268 – 279. 42 PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 244.

11

Nezaměstnanosti má různé příčiny, a proto je možno ji členit do následujících druhů: 1. Frikční (dočasná) – vzniká v důsledku běžné mobility pracovních sil (změny zaměstnání) a její hlavní charakteristikou je krátkodobost a individuálnost; lidé mezi dvěma zaměstnáními. 2. Strukturální (technická) – vzniká nerovnováhou mezi kvalifikací pracovní síly a požadavky zaměstnavatelů na určitý typ pracovníků – disproporcí mezi kvalifikační strukturou nabídky práce (disponibilních pracovních sil) a kvalifikační strukturou poptávky na trhu práce (volných pracovních míst). 3. Sezónní – vzniká nevyužitím disponibilních kapacit převisem nabídky trhu, způsobené obvykle přírodní cykličností (např. zedníci v zimě). 4. Cyklická – vzniká nevyužití disponibilních kapacit převisem nabídky na trhu, způsobené ekonomickou cykličností, event. převisem nabídky, a tím odbytovými potížemi.“43 Krebs dále zmiňuje členění na dobrovolnou a nedobrovolnou nezaměstnanost. „Dobrovolná zaměstnanost vzniká, když část pracovních sil nechce při určitých mzdách pracovat (pracovní místa existují, ale není o ně při stávající tržní mzdové sazbě zájem) anebo nechce pracovat vůbec (upřednostňuje volný čas, žije z charit a podpor nebo takový životní styl umožňující úspory či jen občasný výdělek). Nedobrovolná nezaměstnanost vzniká v důsledku toho, že při daných mzdových sazbách existuje více pracovníků, kteří chtějí pracovat, než existuje pracovních míst. Tedy poptávka po práci je nižší než celková nabídka.“44 Politika zaměstnanosti Krebs definuje „politiku zaměstnanosti je soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu práce a pro efektivní využití pracovních sil.“45 Politiku zaměstnanosti dělíme na aktivní a pasivní.46

43

PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 133. 44 KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357276-1. Str. 292. 45 KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357276-1. Str. 296.

12

Dle Palána je „aktivní politika zaměstnanosti komplex nástrojů i jednotlivých opatření, kterými stát řeší zaměstnanost (problém nezaměstnanosti). Všechny jsou upraveny právním řádem České republiky,“

47

konkrétně zákonem č. 435/2004 Sb.,

o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Mezi tyto nástroje patří dle druhého odstavce § 104 zákona o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů: a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) překlenovací příspěvek, f) příspěvek na zapracování, g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Pasivní politiku zaměstnanosti vymezuje Krebs jako „aktivity spojené se zabezpečením nezaměstnaných, jejichž smyslem je kompenzovat nezaměstnaným po přechodnou dobu a v určité míře ztrátu pracovního příjmu, a umožnit jim tak, aby si našli pracovní uplatnění, které bude v souladu s ekonomickými potřebami a ambicemi ekonomiky.“48 Podle Palána je pasivní politika zaměstnanosti „vyplácení podpor v nezaměstnanosti.“49 Evropská strategie zaměstnanosti „Evropská strategie zaměstnanosti je zaměřena na koordinaci národních politik zaměstnanosti členských zemí, přičemž národní politiky zaměstnanosti zůstávají plně v kompetenci jednotlivých zemí. Základem Evropské strategie zaměstnanosti jsou společně dohodnuté cíle, spolupráce a vzájemná výměna zkušeností. Konkrétní postupy

46

KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357276-1. Str. 297. 47 PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 11. 48 KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357276-1. Str. 297. 49 PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7. Str. 148.

13

vedoucí k dosažení společně dohodnutých cílů jsou rozpracovány na národní úrovni s ohledem na specifika dané země.“ Koncepce Evropské strategie zaměstnanosti vychází ze strategie pro hospodářský růst Evropa 2020. Hlavní cíle Strategie Evropa 2020 schválené Evropskou radou jsou následující:50 1. Zvýšení míry zaměstnanosti populace ve věku 20 – 64 let minimálně na 75 %; 2. Navýšení investic do výzkumu a vývoje na úroveň 3 % HDP; 3. Snížení energetické náročnosti ekonomiky nejméně o 20 %, zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 20 % a redukce emisí CO2 o 20 % s možným navýšením redukčního cíle na 30% (pakliže se ostatní ekonomicky rozvinuté státy zavážou ke srovnatelnému omezování emisí a vyspělejší rozvojové země se adekvátně zapojí do tohoto úsilí); 4. Zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30 - 34 let ze současných 31 % nejméně na 40 % a snížení počtu žáků předčasně opouštějících vzdělávací systém ze současných 15 % na úroveň pod 10 %; 5. Podpora sociálního začlenění, zejména prostřednictvím snižování chudoby, a to snahou snížit počet lidí ohrožených chudobou nebo vyloučením nejméně o 20 milionů. Vlády členských zemí každoročně předkládají Národní programy reforem. Komise kontroluje soulad Národního programu reforem se strategií Evropa 2020. 51 Prioritní opatření Národního programu reforem České republiky pro rok 2013 jsou následující: 1. Zveřejňování rozpočtových informací, 2. Boj proti daňovým únikům, 3. Reforma zdravotních pojišťoven, 4. Zákon o státních úřednících, 5. Strategie vlády v boji proti korupci na období let 2013 a 2014, 50 51

Evropská komise: Evropská strategie zaměstnanosti. [online] Citace 4. 10. 2013. Evropská komise: Evropská strategie zaměstnanosti. [online] Citace 4. 10. 2013.

14

6. Ekoaudit, 7. Jednotná data účinnosti, 8. Obnovitelné zdroje energie, 9. Podpora exportu, 10. Nová zelená úsporám, 11. Zavedení efektivního strategického plánování v oblasti dopravy, 12. Revize metodiky aktivní politiky zaměstnanosti, 13. Realizace politiky zaměstnanosti, 14. Vzdělávejte se pro stabilitu, 15. Vzdělávejte se pro růst! – pracovní příležitosti, 16. Vzdělávejte se pro růst! – rekvalifikace, 17. Vzdělávání

uchazečů

o

zaměstnání

v

oblasti

socioekonomických

kompetencí, 18. Aktivní stárnutí, 19. Sociální začleňování Romů a problematika vyloučený lokalit, 20. Péče o předškolní děti, 21. Podpora firemních investic do vzdělávání, 22. Stáže – vzdělávání praxí, 23. Nová metodika hodnocení a financování výzkumu, vývoje a inovací, 24. Seed-fond.52

52

Úřad vlády České republiky: Národní program reforem České republiky 2013. [online] Citace 3. 10. 2013.

15

2. Klasifikace ve vzdělávání a na trhu práce Tato kapitola uvádí klasifikace týkající se dat ve vzdělávání (ISCED-97 a KKOV) a dat na trhu práce (KZAM-R a CZ-ISCO).

2.1. Mezinárodní klasifikace vzdělání (ISCED-97) Pro potřeby mezinárodního srovnávání a hodnocení dat byla vytvořena klasifikace ISCED (International Standard Classification of Education). Tato mezinárodní norma pro klasifikaci vzdělávání byla vypracována a publikována UNESCO roku 1976. Od této doby vznikaly nové způsoby vzdělávání a školský systém se měnil, a proto proběhla v roce 1997 aktualizace této klasifikace na klasifikaci nově nazvanou ISCED97.53 Základem klasifikace ISCED-97 jsou vzdělávací programy. Jednotlivé vzdělávací programy jsou vymezeny obsahem a stupněm studia a na základě toho se ISCED-97 skládá ze dvou samostatných kategorií – úrovně vzdělání a oborů vzdělání.54 Úroveň vzdělání má 7 základních stupňů označovaných kódy 0 až 6. Z rozčlenění vzdělávacích programů podle úrovně vidíme např. formu ukončení studia, druh závěrečné zkoušky nebo délku studia. Některé stupně jsou dále rozděleny dle zaměření vzdělávacího programu (pro označení se používají písmena A, B a C).55 Zaměření vzdělávacího programu znamená, zda je určen pro přípravu na další studium nebo pro vstup na trh práce. Návaznost klasifikace ISCED-97 na český vzdělávací systém je zobrazena v Příloze č. 1. Níže jsou uvedeny jednotlivé úrovně vzdělávání s bližším rozdělením a příklady konkrétních úrovní:56 

„0 – preprimární vzdělání (mateřské školy),



1 – primární vzdělání (1. stupeň základních škol – první až pátá třída),

53

OECD: Klasifikace vzdělávacích programů. Uživatelská příručka pro zavádění ISCED-97 v zemích OECD. ÚIV: Praha, 2003. 128 str. ISBN 80-211-0440-6. Str. 3 - 23. 54 OECD: Klasifikace vzdělávacích programů. Uživatelská příručka pro zavádění ISCED-97 v zemích OECD. ÚIV: Praha, 2003. 128 str. ISBN 80-211-0440-6. Str. 3 - 23. 55 ČSÚ: Metodika – Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED. [online] Citace 15. 3. 2013. 56 ČSÚ: Metodika – Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED. [online] Citace 15. 3. 2013. .

16



2 – nižší sekundární vzdělání, o 2A – stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání (2. stupeň základní školy – šestá až devátá třída; první až čtvrtý ročník osmiletého gymnázia), o 2B – přípravný stupeň pro pracovní trh (kurzy pro doplnění vzdělání poskytované zvláštní školou), o 2C – stupeň směřující na pracovní trh (pomocná škola),



3 – vyšší sekundární vzdělání, o 3A – stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání (závěrečné ročníky gymnázií, všechny druhy středních škol zakončené maturitní zkouškou), o 3B – přípravný stupeň pro pracovní trh (některé ročníky konzervatoří), o 3C – stupeň směřující na pracovní trh (střední vzdělávání ukončené výučním listem nebo závěrečnou zkouškou),



4 – postsekundární vzdělání (nižší než terciární), o 4A – stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání (nástavbové studium), o 4B – prakticky zaměřené studium (rekvalifikační kurzy, pomaturitní jazykové studium),



5 – první stupeň terciárního vzdělání, o 5A – stupeň, ze kterého je možné přejít na vyšší vzdělávání (bakalářské a magisterské studium), o 5B – prakticky zaměřené studium (studium na vyšší odborné škole nebo poslední ročníky konzervatoře),

17



6 – druhý stupeň terciárního vzdělání (doktorské studium).“57

Obory vzdělávání ISCED-97 jsou vymezeny podle obsahu učiva vzdělávacího programu. Označují se jedno- až trojcifernými čísly podle konkrétnosti vymezení programu. V ISCED-97 existují široce vymezené obory (jednociferná čísla), úzce vymezené obory (dvojciferná čísla) a podrobně vymezené obory (trojciferná čísla). Široce vymezené obory značíme čísly 0 až 9 a jsou to:58 

0 – obecné vzdělání,



1 – vzdělávání a výchova,



2 – humanitní vědy a umění,



3 – společenské vědy, obchod a právo,



4 – přírodní vědy, matematika a informatika,



5 – technické vědy, výroba a stavebnictví,



6 – zemědělství a veterinářství,



7 – zdravotnictví a sociální péče,



8 – služby,



9 – nevčlenitelné programy.

Úzce vymezených oborů je 25 a používají se pro mezinárodní srovnávání dat.59 Výčet těchto úzce vymezených oborů je uveden v Příloze č. 2.

2.2. Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV) Klasifikace kmenových oborů vzdělávání (dále jen „KKOV“) je českou obdobou mezinárodní normy pro klasifikaci vzdělávání, tedy normou sloužící pro třídění

57

ČSÚ: Metodika – Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED. [online] Citace 15. 3. 2013. ČSÚ: Metodika – Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED. [online] Citace 15. 3. 2013. 59 ČSÚ: Metodika – Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED. [online] Citace 15. 3. 2013. 58

18

vzdělávacích programů. Dříve se užívala Jednotná klasifikace oborů vzdělávání (dále „JKOV“), která však byla „příliš podrobná v oblasti technických oborů a nevyhovující v oblasti oborů terciární sféry, kde neměla dostatečnou rozlišovací schopnost a stala se nevyhovující vlivem neustálého nárůstu počtu oborů vzdělání, které se často jen nepatrně odlišovaly.“60 Z tohoto důvodu vznikla v roce 1999 nová klasifikační norma KKOV. Klasifikační norma JKOV se od této doby nepoužívá.61 KKOV je oproti JKOV norma pozměněná a obsahuje některé nově vzniklé obory vzdělávání. KKOV je odlišně sestavena a je uzpůsobena pro lepší začleňování dalších nově vznikajících oborů. Podobně jako norma ISCED-97 má norma KKOV různé kódy pro označení úrovní vzdělávání a oborů. Obory vzdělávání jsou označeny číslicemi a úrovně vzdělávání písmeny (na rozdíl od ICED-97, kde se používají pouze číslice). Označení KKOV tvoří pětimístné číslo (viz Obrázek č. 1).62 Obrázek č. 1: Schéma značení normy KKOV

Zdroj: ČSÚ: Konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělání. [online] Citace 20. 4. 2013.

Obrázek č. 1 ukazuje způsob konstrukce kódu KKOV. Konstrukce KKOV má dva rozměry. První rozměr označuje obory vzdělávání a skládá se z hlavních skupin (číslice 1 až 9), skupin (číslice 1 až 9, výčet těchto skupin je uveden v Příloze č. 3) a kmenových oborů vzdělání (dvě číslice, začínají dvojčíslím 01). Kódy prvního rozměru označují obory středních škol včetně škol speciálních, vyšších a vysokých škol.63 Na úrovni hlavní skupiny jednotlivé číslice představují:64 

„1 – přírodní vědy a nauky,

60

ČSÚ: Předmět a účel klasifikace KKOV. [online] Citace 15. 3. 2013. ČSÚ: Předmět a účel klasifikace KKOV. [online] Citace 15. 3. 2013. 62 ČSÚ: Předmět a účel klasifikace KKOV. [online] Citace 15. 3. 2013. 63 ČSÚ: Konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělání. [online] Citace 20. 4. 2013. 64 ČSÚ: Vazba klasifikace na bývalou JKOV. [online] Citace 20. 4. 2013. 61

19



2 a 3 – technické vědy a nauky,



4 – zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky,



5 – zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky,



6 a 7 – společenské vědy, nauky a služby,



8 – vědy a nauky o kultuře a umění,



9 – vojenské vědy a nauky.“ 65

Skupiny a kmenové obory vzdělávání navazují na hlavní skupinu a blíže ji určují. Druhý rozměr označuje úroveň dosaženého vzdělání pomocí těchto písmen:66

65 66



„A – bez vzdělání,



B – neúplné základní vzdělání (dokončený první stupeň základní školy),



C – základní vzdělání,



D – nižší střední vzdělání,



E – nižší střední odborné vzdělání,



H – střední odborné vzdělání s výučním listem,



J – střední nebo střední odborné vzdělání bez maturity i výučního listu,



K – úplné střední všeobecné vzdělání,



L – úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou,



M – úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení),



N – vyšší odborné vzdělání,



R – bakalářské vzdělání,

ČSÚ: Vazba klasifikace na bývalou JKOV. [online] Citace 20. 4. 2013. ČSÚ: Konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělání. [online] Citace 20. 4. 2013.

20



T – vysokoškolské vzdělání (magisterské vzdělání),



V – vysokoškolské doktorské vzdělání.“67

Např. kódem 1101T je označován obor Matematika s dosaženým magisterským vzděláním, kódem 2954E obor Cukrář, cukrovinkář, cukrářské práce s dosaženým nižším středním vzděláním apod. Kombinací obou rozměrů kódy vymezují vědní disciplínu vzhledem k jejímu vlastnímu předmětu a její míru specializace na konkrétní úrovni. Jednotlivé konkrétní kategorie normy shrnují „studijní a učební obory vzdělání, které se liší (podle druhu škol) názvem, odchylkami v učebním plánu, dílčími koncepčními záměry, uspořádáním vzdělávací trasy nebo svým obsahem, ale jejichž absolventi jsou připravováni pro uplatnění ve stejné oblasti lidské činnosti.“68

2.3. Klasifikace zaměstnání (KZAM a KZAM-R) Klasifikace KZAM je národní klasifikace zaměstnání, která byla v České republice využívána od roku 1994. Dnes je nahrazena klasifikací CZ-ISCO. Klasifikace KZAM byla vytvořena podle mezinárodního standardu ISCO-88 (International Standard Classification of Occupations). 69 Roku 1996 bylo vypracováno 2. vydání klasifikace pod názvem Klasifikace zaměstnání – rozšířená (KZAM-R). Toto druhé vydání bylo podrobnější, původní klasifikace měla čtyřmístné číselné kódy, aktualizovaná má pětimístné číselné kódy.70 Klasifikace

KZAM-R

je

rozdělena

od

nejobecnějšího

k nejpodrobnějšímu,

tj. na 10 hlavních tříd (značeno jedním číslem), 28 tříd (značeno dvěma čísly), 119 skupin (značeno třemi čísly), 469 podskupin (značeno čtyřmi čísly) a 3 216 jednotek (značeno pěti čísly). „Hlavní třídy jsou: 

1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci,



2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci,

67

ČSÚ: Konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělání. [online] Citace 20. 4. 2013. ČSÚ: Předmět a účel klasifikace KKOV. [online] Citace 13. 4. 2013. 69 ČSÚ: Opatření ČSÚ ze dne 28. února 1994 (Sb. zákonů ČR, částka 20/1994). [online] Citace 26. 4. 2013. 70 ČSÚ: Přehled a charakteristika hlavních tříd KZAM-R. [online] Citace 13. 4. 2013. 68

21



3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech,



4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci),



5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě,



6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení),



7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení),



8 Obsluha strojů a zařízení,



9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci,



0 Příslušníci armády.“71

Klasifikace KZAM-R zohledňuje nejen specializaci vzdělání, ale také úroveň vzdělání. Výkon zaměstnání hlavní třídy 1 a 0 není vázán na stupeň dosaženého vzdělání, důležitější jsou zde jiné aspekty (např. působení v politice či rozsáhlá praxe). Výkon zaměstnání

v hlavní

třídě

2

vyžaduje

znalosti

a

dovednosti

odpovídající

vysokoškolskému vzdělání nebo vědecké kvalifikaci. Výkon zaměstnání v hlavní třídě 3 vyžaduje znalosti a dovednosti odpovídající úplnému střednímu, případně bakalářskému vzdělání. Výkon zaměstnání v hlavní třídě 4, 5, 6, 7 a 8 vyžaduje znalosti a dovednosti odpovídající střednímu vzdělání, příp. úplnému střednímu vzdělání. Výkon zaměstnání v hlavní třídě 9 vyžaduje znalosti a dovednosti odpovídající základnímu vzdělání.72

2.4. Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) Klasifikace CZ-ISCO je národní klasifikace zaměstnání, která je v České republice využívána od roku 2011. Tato klasifikace byla vytvořena podle mezinárodního

71 72

ČSÚ: Přehled a charakteristika hlavních tříd KZAM-R. [online] Citace 13. 4. 2013. ČSÚ: Metodické principy klasifikace KZAM. [online] Citace 26. 4. 2013.

22

standardu ISCO-08 (International Standard Classification of Occupations). Klasifikace CZ-ISCO nahrazuje Klasifikaci zaměstnání KZAM.73 Klasifikace

CZ-ISCO

je

rozdělena

od

nejobecnějšího

k nejpodrobnějšímu,

tj. na 10 hlavních tříd (značeno jedním číslem), 43 tříd (značeno dvěma čísly), 130 skupin (značeno třemi čísly), 434 podskupin (značeno čtyřmi čísly) a 1362 kategorií (značeno pěti čísly).74 Hlavní třídy jsou:75 

1 Zákonodárci a řídící pracovníci,



2 Specialisté,



3 Techničtí a odborní pracovníci,



4 Úředníci,



5 Pracovníci ve službách a prodeji,



6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství,



7 Řemeslníci a opraváři,



8 Obsluha strojů a zařízení, montéři,



9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci,



0 Zaměstnanci v ozbrojených silách.

Klasifikace zohledňuje nejen specializaci dovedností, ale také úroveň dovedností. Úroveň dovedností „je určována s ohledem na tyto faktory: 

charakter vykonávaných pracovních činností ve vztahu k charakteristickým úkolům a povinnostem definovaným pro každou úroveň dovedností,

73

ČSÚ: Sdělení ČSÚ ze dne 16. Června 2010 o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). [online] Citace 26. 4. 2013. 74 ČSÚ: Metodická příručka klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. [online] Citace: 26. 4. 2013. 75 ČSÚ: Metodická příručka klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. [online] Citace: 26. 4. 2013.

23



úroveň formálního vzdělání vymezená podle Mezinárodní klasifikace vzdělání (ISCED 97) a požadovaná pro řádný výkon úkolů a povinností pro konkrétní zaměstnání,



význam neformálního vzdělání a/nebo předchozích zkušeností v příbuzných zaměstnáních vyžadovaných pro řádný výkon pracovních úkolů a povinností.“76

CZ-ISCO rozlišuje čtyři základní úrovně dovedností (viz Tabulka č. 1 níže). Pro výkon zaměstnání na první úrovni dovedností může být požadováno vzdělání na úrovni ISCED 1. Pro výkon zaměstnání na druhé úrovni dovedností je požadováno vzdělání na úrovni ISCED 2, ISCED 3 a u některých může být požadováno vzdělání na úrovni ISCED 4. Pro výkon zaměstnání na třetí úrovni dovedností je požadováno vzdělání na úrovni ISCED 5B a pro výkon zaměstnání na čtvrté úrovni dovedností je požadováno vzdělání na úrovni ISCED 5A nebo vyšší. Úroveň dosaženého vzdělání může být nahrazena relevantní praxí v oboru. Tabulka č. 1: Vztah mezi stupni vzdělání podle klasifikace ISCED 97 a úrovněmi dovedností v klasifikaci CZ-ISCO Stupně vzdělání podle klasifikace ISCED 97 6 terciární vzdělání - druhý stupeň (vedoucí k vědecké kvalifikaci) 5A terciární vzdělání - první stupeň, bakalářský/magisterský titul 5B terciární vzdělání - první stupeň 4 postsekundární neterciární vzdělání 3 vyšší sekundární vzdělání 2 nižší sekundární vzdělání 1 primární vzdělání

Úrovně dovedností 4 4 3 2 2 2 1

Zdroj: ČSÚ: Metodická příručka klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). [online] Citace 25. 4. 2013.

76

ČSÚ: Metodická příručka klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. [online] Citace: 26. 4. 2013.

24

Vazba úrovní dovedností na specializaci dovedností je zachycena v Tabulce č. 2 níže. Tabulka č. 2: Vztah mezi hlavními třídami a úrovněmi dovedností v klasifikaci CZ-ISCO Hlavní třídy klasifikace CZ-ISCO 1 Zákonodárci a řídící pracovníci 2 Specialisté 3 Techničtí a odborní pracovníci 4 Úředníci 5 Pracovníci ve službách a prodeji 6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství 7 Řemeslníci a opraváři 8 Obsluha strojů a zařízení, montéři 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 0 Zaměstnanci v ozbrojených silách

Úrovně dovedností 3+4 4 3 2 2 2 2 2 1 1+4

Zdroj: ČSÚ: Metodická příručka klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO). [online] Citace 25. 4. 2013.

25

3. Vzdělávání a trh práce v České republice 3.1. Vzdělávání v České republice Vzdělávací soustava v České republice zahrnuje školy a školská zařízení. Tvoří ji školy mateřské, základní, střední (gymnázia, střední odborné školy, střední odborná učiliště), konzervatoře, vyšší odborné školy, základní umělecké školy, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky a vysoké školy. Školskými zařízeními jsou „zařízení poskytující služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí.“77 Mezi školská zařízení se řadí také ubytovací, výchovná a stravovací zařízení nebo zařízení pro zájmové a další vzdělávání.78 Vzdělávací soustava České republiky se skládá ze 4 stupňů vzdělávání rozdělených podle dosaženého stupně vzdělání a podle jeho charakteru.79 Schématické znázornění vzdělávací soustavy je zachyceno na Obrázku č. 1. Obrázek č. 2: Organizace vzdělávací soustavy České republiky

Zdroj: MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 20. 12. 2012.

První stupeň vzdělávací soustavy je určen pro děti do 6 let, jedná se o předškolní vzdělávání (zahrnující především mateřské školy). Druhý stupeň vzdělávací soustavy tvoří základní vzdělávání určené pro děti od 6 do 15 let (zahrnuje výuku na základních školách). Na tomto stupni je docházka devítiletá a na rozdíl od prvního stupně vzdělávání pro všechny děti povinná. Další, nepovinný, stupeň vzdělávání tvoří střední 77

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 78 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 79 MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 20. 12. 2012.

26

školy (střední odborné školy, střední odborná učiliště a gymnázia). Vrcholem vzdělávací soustavy jsou terciární školy zahrnující vyšší odborné školy a vysoké školy. Podmínkou přijetí do terciárního vzdělávání je úspěšné absolvování maturitní zkoušky.80 Ve vzdělávací soustavě nalezneme i školy, které nelze jednoznačně zařadit do výše uvedených vzdělávacích stupňů. Mezi tyto školy patří základní umělecké školy, jazykové školy či konzervatoře.81

3.2. Střední vzdělávání v České republice Střední vzdělávání, tj. vyšší sekundární nebo-li vzdělávání ISCED 3 poskytují v České republice střední školy. Vzdělávání na středních školách se odlišuje obtížností, obsahem a délkou studia. Různý obsah studia na střední škole (všeobecný či odborný) připravuje absolventa buď přímo na výkon povolání, nebo na další (terciární) studium.82 Podmínkou přijetí na střední školu je dokončení povinné školní docházky v základním stupni vzdělávání a úspěšné složení přijímacích zkoušek. Střední vzdělávání v České republice tvoří tři základní typy škol: gymnázia, střední odborné školy (dále jen „SOŠ“) a střední odborná učiliště (dále jen „SOU“).83 Úspěšným ukončením studia na střední škole lze dosáhnout několika stupňů vzdělání, a to středního vzdělání s maturitní zkouškou, středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání. Získaný stupeň vzdělání je odvozen od obsahu a délky studia, nikoliv od typu střední školy.84 Střední vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 3A) lze získat především studiem na gymnáziu (osmiletém, šestiletém či čtyřletém) nebo čtyřletým denním studiem na střední škole. Tento stupeň vzdělání je ukončen složením maturitní zkoušky. 80

KLEŇHOVÁ, M. a kol: Co se změnilo v českém školství. 1. vydání. Praha: ÚIV, 2009. [online] Citace 20. 12. 2012. 81 KLEŇHOVÁ, M. a kol: Co se změnilo v českém školství. 1. vydání. Praha: ÚIV, 2009. [online] Citace 20. 12. 2012. 82 MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 20. 12. 2012. 83 MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 20. 12. 2012. 84 MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 20. 12. 2012.

27

Všeobecné

obory

středního

vzdělání

s maturitní

zkouškou

lze

vystudovat

na gymnáziích, která primárně připravují studenty na další (terciární) vzdělávání. Specializované obory středního vzdělání s maturitní zkouškou lze vystudovat na SOŠ a SOU, které připravují studenty přímo k výkonu kvalifikovaného povolání, nebo v lyceích určených zejména pro studenty, kteří chtějí pokračovat ve studiu daného oboru na další úrovni vzdělávání.85 Středního vzdělání s výučním listem (ISCED 3C) lze dosáhnout dvou či tříletým denním studiem na střední škole. Tento stupeň vzdělání je ukončen složením závěrečné zkoušky a ziskem vysvědčení o závěrečné zkoušce a výučního listu. Obory středního vzdělání s výučním listem lze vystudovat na SOU, která svou výuku zaměřují především na získání praktických dovedností a základů všeobecných znalostí.86 Středního vzdělání (ISCED 3C, 2B) lze dosáhnout jedno či dvouletým denním studiem na střední škole. Tento stupeň vzdělání je ukončen závěrečnou zkouškou. Cílem tohoto druhu vzdělání je příprava na výkon méně náročných povolání. Tento druh studia mimo jiné umožňuje i vzdělání studentům se speciálními vzdělávacími potřebami.87 Ve výše uvedených institucích poskytujících středoškolské vzdělání lze studovat denní, večerní, dálkovou, distanční a kombinovanou formou studia. Večerní, dálkové, distanční a kombinované studium trvají obvykle o jeden školní rok déle než stejná forma studia v denní formě.88 Dalšími možnostmi studia, které lze absolvovat na střední škole, jsou nástavbové studium (ISCED 4A) se získáním maturitního vysvědčení, zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem (ISCED 4C) a zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou (ISCED 4A).89

85

MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 20. 12. 2012. 86 MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 20. 12. 2012. 87 MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 20. 12. 2012. 88 MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 20. 12. 2012. + Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 89 MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 20. 12. 2012.

28

Zvláštním druhem škol jsou konzervatoře, které rozvíjí schopnosti žáka potřebné pro výkon uměleckých profesí (dramatické umění, tanec, zpěv, hudba apod.). Studiem na konzervatořích lze dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou (v rámci osmiletého nebo čtyřletého studia) nebo vyššího odborného vzdělání.90 Konkrétní typy středních škol definuje vyhláška MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška rozlišuje tyto „typy středních škol: 

gymnázium,



střední odborná škola,



střední odborné učiliště,



střední průmyslová škola,



střední zemědělská škola,



střední zahradnická škola,



střední vinařská škola,



střední lesnická škola,



střední rybářská škola,



střední zdravotnická škola,



hotelová škola,



střední pedagogická škola,



střední umělecká škola,



střední uměleckoprůmyslová škola,



obchodní akademie,

90

MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 20. 12. 2012.

29



odborná škola,



odborné učiliště,



praktická škola.“91

Většina středních škol jsou školy veřejné, převážně zřizované krajem. Výuka na těchto školách je bezplatná. Zřizovatelem středních škol jsou také církve a soukromé osoby. Výuka na církevních a soukromých školách bývá zpoplatněna.92 Tabulka č. 3: Střední školy v České republice v letech 2006 až 2011 Forma a druh vzdělávání Celkem Z toho denní forma vzdělávání střední vzdělávání střední vzdělávání s výučním listem střední vzdělávání s maturitní zkouškou (všeobecné) Z toho: osmileté šestileté čtyřleté V tom: střední vzdělávání s maturitní zkouškou (odborné) zkrácené studium pro získání středního vzdělání s výučním listem zkrácené studium pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou nástavbové studium

1 538 1 530 114

562 827 526 869 1 880

156 899 142 542 978

Absolventi za minulý školní rok 126 817 119 358 627

570

120 078

41 449

34 519

369

143 460

25 999

24 414

279 64 309

72 929 12 501 58 030

9 371 2 288 14 340

8 859 1 760 13 796

966

241 098

62 804

52 064

73

3 690

2 058

1 504

5

37

21

21

376

22 556

11 440

7 320

Školy

Nově přijatí do 1. ročníku

Žáci

Zdroj: ČSÚ: Statistická ročenka České republiky za roky 2006 až 2011. [online] Citace 25. 3. 2013. Vlastní zpracování.

Základní přehled o počtu škol, žáků, nově přijatých a absolventů ve středním školství ve sledovaném období v České republice zachycuje Tabulka č. 3 výše. Tabulka zachycuje průměr v letech 2006 až 2011. Ve sledovaném období dochází k poklesu počtu škol poskytujících střední vzdělávání i poklesu počtu nově přijatých 91

Vyhláška MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů. 92 MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. [online] Citace 28. 12. 2012.

30

do 1. ročníku. Je to způsobeno především nepříznivým demografickým vývojem. Z důvodu nenaplněné kapacity tříd pak dochází ke slučování či rušení škol. Ve sledovaném období mírně vzrostl zájem o studium na školách poskytujících střední vzdělávání s maturitní zkouškou a nástavbové studium.

3.3. Legislativa a klíčové dokumenty pro oblast vzdělávání v České republice Legislativní rámec vzdělávacího systému České republiky vytváří především zákony a dokumenty vydané MŠMT. Níže jsou podrobněji představeny nejdůležitější z nich. Legislativní předpisy Článek č. 33 Listiny základních práv a svobod České republiky ukotvuje právo na vzdělání pro každého člověka. Vzdělávací systém České republiky legislativně upravují zákony, nařízení vlády, vyhlášky MŠMT, vyhlášky ostatních ministerstev zřizujících školy a vnitroresortní předpisy MŠMT. Základním legislativním předpisem upravujícím vzdělávání v České republice je zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ze dne 24. září 2004, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „Školský zákon“). Školský zákon stanovuje zásady a cíle vzdělávání, základní podmínky studia (tj. jazyk a délku studia, způsob ukončení studia a povinnosti studentů), upravuje systém vzdělávacích programů (tj. formu a obsah rámcových programů sestavovaných pro obor a školních programů pro konkrétní školská zařízení), uspořádání škol a školských zařízení. Tento zákon také upravuje systém vypracování dlouhodobých záměrů a výročních zpráv, financování školství, kompetence ředitelů a správních orgánů (např. MŠMT).93 Školský zákon definuje v § 2 cíle a zásady vzdělávání. Zásady vzdělávání jsou: h) „rovný přístup každého státního občana České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ke vzdělávání, bez jakékoli diskriminace z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, jazyka, víry a náboženství, národnosti, 93

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

31

etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu a zdravotního stavu nebo jiného postavení občana, i) zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce, j) vzájemná úcta, respekt, názorová snášenlivost, solidarita a důstojnost všech účastníků vzdělávání, k) bezplatné základní a střední vzdělávání státních občanů České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie ve školách, které zřizuje stát, kraj, obec nebo svazek obcí.“94 Školský zákon dále stanovuje zásady svobodného šíření poznatků, zdokonalování procesu

vzdělávání,

hodnocení

výsledků vzdělávání

a

rozšiřování

možností

celoživotního vzdělávání. Cíle vzdělávání vymezené v § 2 Školského zákona jsou: 

„rozvoj osobnosti člověka, který bude díky vzdělávacím institucím vybaven poznávacími a sociálními způsobilostmi, mravními a duchovními hodnotami pro osobní a občanský život, bude připraven na výkon povolání nebo pracovní činnosti, získávání informací a učení se v průběhu celého života,



poskytnutí všeobecného vzdělání nebo všeobecného a odborného vzdělání,



poskytnutí informací a vzdělávací podpory k pochopení a uplatňování zásad demokracie a právního státu, základních lidských práv a svobod spolu s odpovědností a smyslem pro sociální soudržnost,



poskytnutí informací a vzdělávací podpory k pochopení a uplatňování principu rovnosti žen a mužů ve společnosti.“95

Školský zákon také popisuje obecné cíle o utváření národního vědomí a státní příslušnosti, poznání světových a evropských kulturních hodnot a tradic, pochopení

94 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 95 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

32

fungování zásad a pravidel vycházejících z evropské integrace a cíle o získávání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně.96 Školský zákon neupravuje vzdělávání na vysokých školách, zákonem zaměřeným na tuto problematiku je zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů („Zákon o vysokých školách“). Dokumenty Jedním z nejdůležitějších dokumentů v oblasti školství je Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (dále jen „Bílá kniha“ nebo „NPRV“). NPRV připravuje v souladu s pravidly stanovenými Školským zákonem MŠMT. NPRV má celostátní působnost a obsahuje základní rámec obecných podmínek a pravidel souvisejících se vzděláním. NPRV blíže propracovává cíle vzdělávání vymezené ve Školském zákoně, určuje základní oblasti vzdělávání, náplň vzdělávání a jeho financování ve všeobecné rovině pro celou Českou republiku.97 Z NPRV vycházejí rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy jsou vydávány pro každý obor vzdělání v základním a středním stupni školství, ale také pro instituce předškolního, základního uměleckého a jazykového vzdělávání. Mimo jiné v nich nalezneme povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání v daném oboru. Rámcové vzdělávací programy tvoří MŠMT po konzultaci s ministerstvy, jichž se daný obor týká. Vedle rámcových vzdělávacích programů si konkrétní školy tvoří své vlastní vzdělávací programy, které však musí být v souladu s rámcovými vzdělávacími programy. Tyto jsou připravovány a vydávány řediteli škol.98 Dalšími důležitými dokumenty v oblasti vzdělávání jsou Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy a Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy. Základní podmínky tvorby těchto dokumentů jsou zahrnuty ve Školském zákoně a blíže upravovány vyhláškou MŠMT č. 15/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tyto dokumenty stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastních hodnocení škol. Tyto dokumenty zpracovává pro celou Českou republiku MŠMT, 96

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 97 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 98 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

33

pro kraje pak konkrétní krajský úřad. Záměry a zprávy krajských úřadů musí být v souladu s celostátním Dlouhodobým záměrem a Výroční zprávou. Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky řeší problematiku kvality a efektivity vzdělávací soustavy a určuje směry jejího rozvoje. Dle vyhlášky MŠMT č. 15/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy skládá z99: 

„analýzy dosaženého stavu a změn proti předchozímu Dlouhodobému záměru,



priorit rozvoje vzdělávací soustavy,



cílů a úkolů pro jednotlivé oblasti vzdělávání,



návrhů rozvojových programů,



ekonomické části, včetně návrhu finančního zabezpečení stanovených priorit, úkolů a cílů.“100

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy informuje především o aktuálním stavu jednotlivých úrovní vzdělávací soustavy a o výsledcích realizace priorit dlouhodobého záměru. Dle vyhlášky MŠMT č. 15/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahuje101: 

„změny ve vzdělávací soustavě,



naplňování prioritních cílů Dlouhodobého záměru,



plnění dalších úkolů, například prevence sociálně patologických jevů,



účast škol a školských zařízení v rozvojových a mezinárodních programech.“102

99

Vyhláška MŠMT č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů. 100 Vyhláška MŠMT č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů. 101 Vyhláška MŠMT č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů. 102 Vyhláška MŠMT č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů.

34

3.4. Trh práce v České republice Trh práce je významným hybatelem ekonomického růstu a je na něj také přímo navázán. Na trhu práce je práce poptávána a nabízena jako výrobní faktor. „Na trhu práce se střetává poptávka po práci s nabídkou práce“ 103 a tyto dvě veličiny jsou v neustálém pohybu.104 Trh práce je heterogenním trhem, kde se pohybují lidé s různými schopnostmi a kvalifikací. Je také trhem nedokonalým, jelikož střetu nabídky a poptávky po práci brání nedokonalé informace, které mají jednotlivé subjekty vystupující na trhu práce. Situaci na trhu práce také komplikuje specializace jednotlivých subjektů, kdy má daný pracovník určitou kvalifikaci, a proto není schopen vykonávat každou práci. Lepšímu a rychlejšímu střetávání nabídky a poptávky na trhu práce také brání „brzdy“ trhu práce jako jsou stanovené výpovědní lhůty, tlak a vliv odborů, horší pružnost mezd apod.105 Trh práce je významně ovlivňován několika faktory. Patří mezi ně mimo jiné i sezónní vlivy, které každý rok více či méně na trh práce působí. Velký počet nezaměstnaných hledá práci převážně v lednu, kdy v návaznosti na konec kalendářního roku končí smlouvy na dobu určitou. V lednu až červnu bývá tradičně poptávka po práci ze strany zaměstnavatelů vyšší, protože přicházejí na řadu sezónní práce v zemědělství a stavebnictví. Po ukončení sezónních prací opět nezaměstnanost a s ní i nabídka práce roste a to převážně v zimních měsících.106 „Z hlediska zaměstnatelnosti jsou ohroženými skupinami na trhu práce občané s různými handicapy nebo i s jejich kumulací, především občané s nízkou kvalifikací nebo bez kvalifikace, osoby se zdravotním postižením, ženy s malými dětmi, starší osoby, mladí lidé a dlouhodobě nezaměstnaní.“107 Čerství absolventi škol patří mezi velmi rizikové skupiny na trhu práce. Nejrizikovější z této kategorie jsou lidé se základním vzděláním nebo bez vzdělání. Hned za nimi

103

HOLMAN, R.: Makroekonomie – středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179764-2. Str. 154. 104 HOLMAN, R.: Makroekonomie – středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179764-2. Str. 154 – 171. 105 HOLMAN, R.: Makroekonomie – středně pokročilý kurz. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179764-2. Str. 154 – 171. 106 MPSV: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. [online] Citace: 23. 7. 2013. 107 MPSV: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. [online] Citace: 23. 7. 2013.

35

následující lidé s praktickým vzděláním (SOŠ, SOU) a lidé se středoškolským vzděláním, kteří jsou čerstvými absolventy. Těmto skupinám ztěžuje vstup na trh práce především nedostatek praktických zkušeností a praxe v oboru.108 Vstup na trh práce se těmto skupinám snaží ulehčit státní i neziskové organizace a také úřady práce, které realizují v rámci národních i celounijních projektů specializované programy. Tyto programy mají napomáhat rizikovým skupinám v hledání práce, zlepšování a rozšiřování jejich kvalifikace a v rekvalifikaci. V rámci těchto programů je také podporován a financován rozvoj praktické výuky v rámci středních a odborných škol a zavádění praxí již během studia.109 Dle studie provedené pro Acta Sociologica v 11 zemích Evropské Unie působí na vstup absolventů na trh práce několik faktorů. Hlavním z nich je ekonomický vývoj dané země. Na vstup absolventů na trh práce však působí i uspořádání a dostatečná reflexe vzdělávacího systému na ekonomickou realitu. V jednotlivých zemích podrobených průzkumu byla zároveň odlišná i úroveň prvního zaměstnání čerstvých absolventů. Na základě případové studie bylo prokázáno, že jsou mladí lidé vstupující na trh práce, náchylní k nezaměstnanosti, jelikož náklady na jejich zaměstnání jsou vyšší než náklady na již alespoň mírně zaškoleného pracovníka.110 Zároveň studie logicky dovozuje závěr, že absolventi s vyšší úrovní vzdělání mají menší problémy s uplatněním na trhu práce. Absolventi terciárního vzdělávání ve sledovaných zemích měli vyšší míru uplatnitelnosti na trhu práce než absolventi s nižším vzděláním. Zároveň studie prokázala, že vstup absolventů na trhy práce brzdí i legislativní překážky ustanovené v zemích, kde je vzdělávání více regulováno. Na druhé straně vhodně prováděná

politika

podpory

zaměstnanosti

vstup

absolventů

na

trh

práce

usnadňovala.111

108

MPSV: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. [online] Citace: 23. 7. 2013. MPSV: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2007. [online] Citace: 23. 7. 2013. 110 WOLBERS, M. H. J.: Acta Sociologica - Patterns of Labour Market Entry: A Comparative Perspective on School-to-Work Transitions in 11 European Countries, Vol. 50, No. 3 (Sep., 2007), pp. 189-210. [online] Citace 25. 7. 2013. 111 WOLBERS, M. H. J.: Acta Sociologica - Patterns of Labour Market Entry: A Comparative Perspective on School-to-Work Transitions in 11 European Countries, Vol. 50, No. 3 (Sep., 2007), pp. 189-210. [online] Citace 25. 7. 2013. 109

36

Diplomová práce ověřuje, zda trendy uvedené ve výše zmíněné studii odpovídají trendům v uplatnitelnosti na trhu práce v České republice, a zda jsou v uplatnění rozdíly i mezi jednotlivými regiony. Stručný vývoj trhu práce v České republice „Do roku 1990 trh práce neexistoval. Regulace ve sféře zaměstnanosti byla založena na administrativním nástroji - na plánování pracovních sil.“ 112 „Se zaváděním tržní ekonomiky se postupně konstituoval trh práce a situace ve sféře zaměstnanosti se zásadně změnila.“113 Dosavadní dlouhodobý přesah poptávky byl vystřídán přesahem nabídky pracovních sil a realitou se stal fenomén nezaměstnanosti.114 Od transformace prošel český trh práce poměrně značnými a rychlými změnami. Vývoj trhu práce byl poznamenán nedořešenou privatizací a nízkým zastoupením inovačních procesů s negativními dopady na konkurenceschopnost.115 Trh práce prošel následujícími etapami116: 1. Pro první etapu mezi lety 1990 až 1992 je typické opouštění pracovních pozic pracovníky, kteří buď odcházeli do nových a atraktivnějších pracovních míst nebo trh práce definitivně opustili (pracovníci v důchodovém věku). V tomto období byla míra nezaměstnanosti poměrně nízká. 2. V druhé etapě mezi roky 193 až 1997 míra nezaměstnanosti postupně narostla. Rostly také nároky na pracovní výkon a flexibilitu pracovníků. 3. Ve třetí etapě od roku 1998 postupně sílily tržní tlaky, trh práce se diferencoval a rostla jak celková tak dlouhodobá míra nezaměstnanosti. „Současná míra nezaměstnanosti v České republice je i přes relativně příznivější vývoj posledních let poměrně vysoká.“ 112

KREBS, V. a 276-1. Str. 299. 113 KREBS, V. a 276-1. Str. 300. 114 KREBS, V. a 276-1. Str. 300. 115 KREBS, V. a 276-1. Str. 300. 116 KREBS, V. a 276-1. Str. 300.

117

V posledních letech rostl podíl dlouhodobě

kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357-

37

nezaměstnaných a zároveň docházelo k ekonomické krizi, která z trhu práce uvolňovala další pracovníky. Současnou tendencí je proto hledat strategie pro minimalizace a řešení problému nezaměstnanosti. Součásti této strategie je především dobře fungující politika zaměstnanosti.118

3.5. Legislativa pro oblast trhu práce v České republice Jedním z nejdůležitějších zákonů v oblasti trhu práce je zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. „Tento zákon v souladu s právem Evropské unie upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení

plné

zaměstnanosti

a

ochrana

proti

nezaměstnanosti.“

119

Zákon

o zaměstnanosti se skládá z několika částí, a to z: 

části první, která řeší státní politiku zaměstnanosti, vymezuje některé pojmy, působnosti ministerstva, úřady práce a jejich působnost, právo na zaměstnání,



části druhé, která řeší zprostředkování zaměstnání (zprostředkování zaměstnání krajskými pobočkami úřadu práce, evidence uchazečů o zaměstnání, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, zprostředkování zaměstnání agenturami práce),



části třetí, která řeší zaměstnávání osob se zdravotním postižením,



části čtvrté, která řeší zaměstnávání zaměstnanců ze zahraničí,



části páté, která řeší aktivní politiku zaměstnanosti (opatření a nástroje, rekvalifikace, investiční pobídky, další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, sdílené zprostředkování zaměstnání, cílené programy k řešení zaměstnanosti),



části šesté, která řeší výkon umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte,



části sedmé, která řeší kontrolní činnost na úseku zaměstnanosti,

117

KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357276-1. Str. 302 118 KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. Vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357276-1. Str. 302 119 Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

38



části osmé, která obsahuje společná, přechodná a závěrečná ustanovení.120

Dalším důležitým zákonem je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon: a) „upravuje právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli (tyto vztahy jsou vztahy pracovněprávními), b) upravuje rovněž právní vztahy kolektivní povahy (právní vztahy kolektivní povahy,

které

souvisejí

s

výkonem

závislé

práce,

jsou

vztahy

pracovněprávními), c) zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, d) upravuje též některé právní vztahy před vznikem pracovněprávních vztahů podle písmene a), e) upravuje některá práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění a některé sankce za jeho porušení.“121 Konkrétně tedy zákoník práce vymezuje pracovněprávní vztahy, rovné zacházení a zákaz diskriminace, právní úkony, pracovní poměr, dohody o pracích vykonaných mimo pracovní poměr, pracovní dobu a dobu odpočinku, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, odměňování za práci, dovolenou, péči o zaměstnance, náhradu škody apod.122 Dalším důležitým zákonem je zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. „Tento zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním.“ 123 Zákon vymezuje druhy živností, rozsah živnostenského oprávnění, vznik, změnu a zánik živnostenského oprávnění, živnostenský rejstřík, živnostenskou kontrolu, správní delikty apod.124

120

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 122 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 123 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 124 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. 121

39

Dalším zákonem zasahujícím do působení na trhu práce je zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (od 1. 1. 2014 Zákon o obchodních korporacích). „Tento zákon upravuje postavení podnikatelů, obchodní závazkové vztahy, jakož i některé jiné vztahy s podnikáním související a zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství.“

125

Tento zákon definuje podnikání, podnik

a obchodního jmění, podnikání zahraničních osob, obchodní rejstřík, účetnictví podnikatelů, hospodářskou soutěž, obchodní společnosti a družstva, obchodní závazkové vztahy.126

125 126

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

40

4. Základní charakteristika vybraných krajů 4.1. Zdůvodnění výběru krajů Pro zpracování diplomové práce byly zvoleny tři kraje, které zastupují skupinu krajů podle typologie definované v dokumentu Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007 až 2013 (dále jen „SRR“).127 SRR je základním dokumentem regionální politiky pro Českou republiku, který analyzuje stav regionálního rozvoje, charakterizuje silné a slabé stránky jednotlivých regionů, definuje cíle regionálního rozvoje v České republice a vymezuje státem podporované regiony. SRR je zpracovávána Ministerstvem pro místní rozvoj.128 SRR 2007 až 2013 rozděluje regiony v České republice na rozvíjející se regiony (Praha, Středočeský, Plzeňský a Jihomoravský kraj), regiony s průměrnou nebo nižší dynamikou rozvoje (Jihočeský, Královéhradecký, Pardubický, Vysočina, Zlínský a Liberecký kraj) a zaostávající nebo jinak problémové regiony (Karlovarský, Olomoucký, Ústecký a Moravskoslezský kraj). V souladu s výše uvedeným byl zvolen jako zástupce rozvíjejících se regionů Jihomoravský kraj, jako zástupce regionů s průměrnou nebo nižší dynamikou rozvoje Jihočeský kraj a jako zástupce zaostávajících nebo jinak problémových regionů Moravskoslezský kraj (viz Obrázek č. 2). 129

127

Od 15. 15. 2013 je schválena nová strategie – Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 – 2020. Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Citace 12. 2. 2013. 129 MMR: Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007 – 2013. [online] Citace 15. 2. 2013. 128

41

Obrázek č. 2: Česká republika

Zdroj: MMR: Kartogram - Statistické jednotky NUTS 3 - Česká republika - 14 krajů. [online] Citace 15. 2. 2013.

K analýze pro účely této diplomové práce byly vybrány výše zmíněné kraje, jelikož je každý z nich představitelem jednoho druhu dle rozvinutosti kraje a zároveň mají tyto kraje určitá výrazná specifika. Jihomoravský kraj má díky Brnu jakožto vzdělávacímu centru nadregionálního významu poměrně vysokou míru vzdělanosti. Zároveň je specifický svým zaměřením na zemědělskou produkci, která se odráží i ve specifických oborech, které jsou v tomto regionu rozvinuty (např. zahradnická škola v Lednici). Jihočeský kraj je krajem s nejnižší hustotou zalidnění, který však má trvale nízkou míru nezaměstnanosti. Zároveň je krajem s pomalou dynamikou rozvoje a má stejně jako Jihomoravský kraj určitá specifika (rozvinutý cestovní ruch, rybníkářství apod.). Moravskoslezský kraj patří mezi důležité průmyslové regiony, který se však potýká s problémy kvůli restrukturalizaci průmyslu či vysokou mírou nezaměstnanosti. Tento region byl tradičně zaměřen na těžký průmysl a jeho útlum po sametové revoluci měl výrazný vliv na trh práce a celkovou ekonomickou situaci v regionu. Rozdíly v jednotlivých krajích jsou a v minulosti byly dány mimo jiné i rozdílným přístupem

k rozvojovým

strategiím

jednotlivých

krajů

aplikovaných

v době

po sametové revoluci. Přístup k rozvojovým strategiím byl ovlivněn mimo jiné dopady transformace a restrukturalizace ekonomiky, které v těchto krajích byly rozdílné. Významnou změnu v přístupu k rozvojovým strategiím přinesl vstup do Evropské Unie. 42

Avšak ani jednotná regionální strategie EU implementovaná v České republice nezabraňuje v aplikaci rozdílných přístupů k jednotným regionálním politikám v jednotlivých krajích. Ty na jednu stranu napomáhají k přibližování úrovně jednotlivých krajů, ale rozdílné geografické a geopolitické podmínky jednotlivých krajů a rozdílný přístup k jejich správě rozdíly mezi kraji stále zachovává.130

4.2. Jihomoravský kraj „Jihomoravský kraj lze zařadit do skupiny rozvíjejících se regionů především díky dominantnímu postavení brněnské aglomerace, zároveň však vykazuje určité slabiny především ve svých jižních a jihovýchodních oblastech.“131 Jihomoravský kraj, se střediskem v Brně, leží na jižní hranici České republiky, sousedí s Rakouskem (Dolním Rakouskem) a na jihovýchodní hranici se Slovenskem (Trenčínským a Trnavským krajem). V České republice hraničí s krajem Vysočina (na severozápadě), Pardubickým (na severu), Olomouckým (na severovýchodě) a Zlínským (na východě) krajem.132 Jihomoravský kraj je složen ze 7 okresů: Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo. Jihomoravský kraj zabírá 7 195 km2 rozlohy České republiky a tato rozloha ho řadí na čtvrté místo ve velikosti krajů v rámci České republiky (tvoří 9,1 % rozlohy celé České republiky). Čtvrté místo v rámci České republiky zaujímá také v počtu obyvatel, který k 31. 11. 2011 činil 1 166 313 obyvatel. Kraj se tak řadí mezi čtyři kraje v České republice, které mají více než 1 milion obyvatel. Počet obyvatel kraje se ve sledovaném období let 2006 – 2011 zvyšoval, a to jak vlivem přirozeného přírůstku obyvatel, tak vlivem migrace. Tempo růstu počtu obyvatel se však ve sledovaném období snižovalo, a to především kvůli snižujícímu se počtu

obyvatel

imigrujících

do

Jihomoravského

kraje.

Hustota

zalidnění

Jihomoravského kraje byla ve sledovaném období 162 obyvatel na km2 a je

130

Myant, M.; Smith, S.: Europe-Asia Studies - Regional Development and Post-Communist Politics in a Czech Region, Vol. 58, No. 2 (Mar., 2006), pp. 147-168. [online] Citace 15. 11. 2013. 131 MMR: Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007 – 2013. [online] Citace 15. 2. 2013. 132 ČSÚ: Charakteristika Jihomoravského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013.

43

nad průměrem České republiky, který činí 133 obyvatel na km2. V Jihomoravském kraji je 673 obcí (včetně jednoho vojenského újezdu).133 Hrubý domácí produkt Jihomoravského kraje činil v roce 2011 396 083 mil. Kč. Tato suma tvoří 10 % hrubého domácího produktu České republiky. Odvětví s významným podílem na tvorbě hrubého domácího produktu v kraji (především však v jeho středisku v Brně) jsou zpracovatelský průmysl, obchod, opravy spotřebního zboží a komerční služby.134 Tradičním odvětvím Jihomoravského kraje je také zemědělství, které má rozvojový potenciál díky tomu, že téměř 60 % celkové rozlohy kraje tvoří zemědělská půda. Z této rozlohy tvoří 83 % orná půda využívaná k intenzivnímu zemědělství především v jižních a jihovýchodních oblastech kraje, v okresech Znojmo a Vyškov. Zemědělství je orientováno především na pěstování obilovin, řepky a cukrovky. Dlouholetou tradici mají v kraji ale především vinařství (přes 90 % plochy vinic České republiky je v okresech Břeclav, Hodonín, Znojmo a Brno-venkov), ovocnářství a zelinářství. Živočišná výroba je specializována na chov prasat a drůbeže (přední místa v rámci České republiky). V sektoru zemědělství bylo ve sledovaném období zaměstnáno v průměru 3,12 %, v sektoru průmyslu a stavebnictví 38,22 % a v sektoru služeb 58,68 % ekonomicky aktivních obyvatel.135 Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala ve sledovaném období 8,97 %. Vzdělanostní struktura obyvatel ve věku 15 a více let v kraji byla ve sledovaném období následující: lidé se základním vzděláním a bez vzdělání 17,5 %, se středním vzděláním bez maturity 34 %, se středním vzděláním s maturitou 33,5 % a s vysokoškolským vzděláním 14,9 %. 136 Jihomoravský kraj patří mezi turisticky atraktivní regiony, kraj je bohatý na přírodní i historická dědictví. Mezi nejnavštěvovanější místa zapsaná do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO patří Lednicko-Valtický areál a vila Tugendhat v Brně.

133

ČSÚ: Charakteristika Jihomoravského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. ČSÚ: Charakteristika Jihomoravského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 135 ČSÚ: Charakteristika Jihomoravského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 136 ČSÚ: Charakteristika Jihomoravského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 134

44

Na území kraje leží také dvě biosférické rezervace UNESCO – Dolní Morava a Bílé Karpaty, Národní park Podyjí či CHKO Moravský kras.137 Jihomoravský kraj je zapojen do přeshraniční spolupráce se Slovenskem a Rakouskem, společně tvoří euroregion Pomoraví. Tato spolupráce se zaměřuje zejména na oblast vědy, školství, zdravotnictví, sociálních služeb, kultury a sportu.138

4.3. Jihočeský kraj Jihočeský kraj patří mezi regiony s průměrnou dynamikou rozvoje. „Regiony s průměrnou nebo nižší dynamikou rozvoje na jedné straně vykazují velmi dobré výsledky určitých ukazatelů (hlavně aglomerace krajských měst), zároveň však v mnoha dalších ukazatelích nedosahují průměru České republiky. V Jihočeském kraji je bariérou především špatná dopravní dostupnost, dále pak je problémem mimo jiné existence a dostupnost odlehlých (periferních) venkovských území (tento problém postihuje všechny regiony s průměrnou nebo nižší dynamikou rozvoje).“139 Jihočeský kraj, se střediskem v Českých Budějovicích, leží na jižní hranici České republiky. Tento kraj sousedí se Spolkovou republikou Německo (s Bavorskem) a Rakouskem (Horním a Dolním Rakouskem). V České republice hraničí s Plzeňským (na západě), Středočeským (na severu), Jihomoravským krajem (na východě) a krajem Vysočina.140 Jihočeský kraj je složen ze 7 okresů: České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Jihočeský kraj zabírá 10 056 km2 rozlohy České republiky a tato rozloha ho řadí na druhé místo ve velikosti krajů v rámci České republiky (12,8 % rozlohy celé České republiky). K 31. 12. 2011 v kraji žilo 636 138 obyvatel. Počet obyvatel kraje se ve sledovaném období let 2006 až 2011 zvyšuje díky přirozenému přírůstku obyvatel a migraci. Tempo růstu počtu obyvatel se ve sledovaném období snižovalo, a to především kvůli snižujícímu se počtu obyvatel imigrujících do Jihočeského kraje. Hustota zalidnění je 63 obyvatel na km2 (nejnižší

137

ČSÚ: Charakteristika Jihomoravského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. ČSÚ: Charakteristika Jihomoravského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 139 MMR: Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007 – 2013. [online] Citace 15. 2. 2013. 140 ČSÚ: Charakteristika Jihočeského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 138

45

v České republice, hustota zalidnění celé České republiky je 133 obyvatel na km2). V Jihočeském kraji je 623 obcí (včetně jednoho vojenského újezdu). 141 Hrubý domácí produkt Jihočeského kraje činil v roce 2011 196 499 mil. Kč. Tato hodnota tvoří 5 % hrubého domácího produktu České republiky. Jihočeský kraj se řadí mezi průmyslově-zemědělské oblasti, vytváří 10 % zemědělské produkce České republiky. Má rozvinuté rybníkářství, a to především v okresech České Budějovice a Jindřichův Hradec, kde se produkuje polovina produkce ryb České republiky. Mezi rozvinuté obory patří také lesnictví. 34 % celkové rozlohy kraje je tvořeno lesy (především na Šumavě) a 4 % z celkové rozlohy kraje je tvořeno vodními plochami – rybníky, nádržemi a jezery. 142 Zemědělství je orientováno na pěstování obilovin, olejnin a pícnin, významná je též produkce brambor. Živočišná výroba je specializována na chov skotu, prasat a vodní drůbeže (kachen a hus). Z průmyslové výroby je rozvinutý zpracovatelský průmysl, především výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů a výroba potravinářských výrobků. Průmysl je soustředěn především v českobudějovické aglomeraci, v okresech Tábor a Strakonice. V sektoru zemědělství bylo ve sledovaném období zaměstnáno 5,73 %, v sektoru průmyslu a stavebnictví 41,45 % a v sektoru služeb 52,82 % ekonomicky aktivních obyvatel. 143 Míra registrované nezaměstnanosti ve sledovaném období dosahovala 6,46 %. Vzdělanostní struktura obyvatel ve věku 15 a více let byla ve sledovaném období v kraji následující: lidé se základním vzděláním a bez vzdělání 18,1 %, se středním vzděláním bez maturity 37,3 %, se středním vzděláním s maturitou 33,9 % a s vysokoškolským vzděláním 10,8 %.144 Jihočeský kraj patří mezi turisticky atraktivní regiony, kraj je bohatý na přírodní a historické dědictví. V Jihočeském kraji je více než 250 přírodních rezervací a přírodních památek, dále jsou zde 3 chráněné krajinné oblasti – Šumava, Třeboňsko a lanenský les. Nejznámějšími historickými památkami v kraji, zapsanými na seznamu

141

ČSÚ: Charakteristika Jihočeského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. ČSÚ: Charakteristika Jihočeského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 143 ČSÚ: Charakteristika Jihočeského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 144 ČSÚ: Charakteristika Jihočeského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. + ČSÚ: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského kraje v roce 2011. [online] Citace 16. 2. 2013. 142

46

UNESCO, jsou Český Krumlov a Holašovice. Turistickým lákadlem Jihočeského kraje jsou i lázně v Třeboni a v Bechyni.145 Jihočeský kraj je zapojen do přeshraniční spolupráce s Německem a Rakouskem, společně tvoří euroregion Šumava a Silva Nortica (pouze s Rakouskem). Přeshraniční spolupráce euroregionu Šumava se zaměřuje zejména na oblasti dopravy, služeb a cestovního

ruchu

a vzájemnou

výměnu

informací.

Přeshraniční

spolupráce

euroregionu Silva Nortica se zaměřuje zejména na společnou reprezentaci regionu, výměnu informací a rozvoj cestovního ruchu.146

4.4. Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj je zástupcem zaostávajících a jinak problémových regionů. „Zařazení Moravskoslezského kraje do zaostávajících nebo jinak problémových regionů vzniklo především kvůli problémům spojeným s útlumem dříve dominantních odvětví a v důsledku toho vzniklých problémů jako jsou např. vysoká míra nezaměstnanosti, existence sociálně patologických jevů či odchod mladé a kvalifikované pracovní síly.“147 Moravskoslezský kraj, se střediskem v Ostravě, leží na východní hranici České republiky. Sousedí s Polskem (vojvodství Opolské a Slezské) a Slovenskem (Žilinský kraj). V České republice hraničí se Zlínským (na jihu) a Olomouckým (na západě) krajem.148 Moravskoslezský kraj je složen z 6 okresů: Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava – město. Moravskoslezský kraj zabírá 5 427 km2 rozlohy České republiky a tato rozloha ho řadí na šesté místo ve velikosti krajů v rámci České republiky (tvoří 6,9 % rozlohy celé České republiky). K 31. 12. 2011 v kraji žilo 1 230 613 obyvatel (třetí místo v rámci celé České republiky). Kraj se tak řadí mezi čtyři kraje v České republice, které mají více než 1 milion obyvatel. Počet obyvatel kraje se ve sledovaném období let 2006 až 2011 snižoval, jak přirozeným úbytkem obyvatel, tak migrací. Tento trend převažoval hlavně v posledních třech letech 145

ČSÚ: Charakteristika Jihočeského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. ČSÚ: Charakteristika Jihočeského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 147 MMR: Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007 – 2013. [online] Citace 15. 2. 2013. 148 ČSÚ: Charakteristika Moravskoslezského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 146

47

sledovaného období. Hustota zalidnění byla ve sledovaném období 228 obyvatel na km2 (hned po Praze nejvyšší v České republice, hustota zalidnění celé České republiky je 133 obyvatel na km2). V Moravskoslezském kraji je 299 obcí.149 Hrubý domácí produkt Moravskoslezského kraje činil v roce 2011 392 166 mil. Kč. Tato hodnota tvoří 10 % hrubého domácího produktu České republiky. Průmysl Moravskoslezského kraje je specializován na hutní výrobu a těžbu černého uhlí. Na území Moravskoslezského kraje se vyprodukuje téměř celá produkce černého uhlí České republiky. Centrem těchto tradičních odvětví je ostravsko-karvinská průmyslová a těžební pánev. Dalšími významnými odvětvími v kraji jsou výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, výroba dopravních prostředků a chemický a farmaceutický průmysl. V sektoru zemědělství bylo ve sledovaném období zaměstnáno 2,15 %, v sektoru průmyslu a stavebnictví 43,42 % a v sektoru služeb 54,42 % ekonomicky aktivních obyvatel. 150 Míra registrované nezaměstnanosti dosahovala ve sledovaném období 11,06 %. Vzdělanostní struktura obyvatel ve věku 15 a více let v kraji byla ve sledovaném období následující: lidé se základním a bez vzdělání 20,2 %, se středním vzděláním bez maturity 38,4 %, se středním vzděláním s maturitou 30,7 % a s vysokoškolským vzděláním 10,6 %.151 Na území Moravskoslezského kraje se nachází tři chráněné krajinné oblasti – Beskydy, Jeseníky a Poodří. Vedle přírodních atraktivit kraj láká turisty také kulturními památkami, kulturními centry jsou především Ostrava, Opava a Český Těšín.152 Moravskoslezský kraj je zapojen do přeshraniční spolupráce s Polskem a Slovenskem, společně tvoří euroregion Beskydy, pouze s Polskem pak euroregiony Praděd, Silesia a Těšínské Slezsko. Přeshraniční spolupráce se zaměřuje především na rozvoj infrastruktury, ochranu životního prostředí, oblast kulturně-vzdělávací činnosti a turistického ruchu.153

149

ČSÚ: Charakteristika Moravskoslezského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. ČSÚ: Charakteristika Moravskoslezského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 151 ČSÚ: Charakteristika Moravskoslezského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 152 ČSÚ: Charakteristika Moravskoslezského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 153 ČSÚ: Charakteristika Moravskoslezského kraje. [online] Citace 15. 2. 2013. 150

48

5. Uplatnění absolventů středních škol na trzích práce vybraných krajů České republiky V následující kapitole je provedena analýza absolventů středních škol v návaznosti na rozdělení oborů dle KKOV. Jak vyplývá z teoretické části práce, rozdíly ve vývoji jednotlivých oborů a poptávce po jejich studiu budou výrazné především v návaznosti na ekonomickou situaci celé České republiky, ale také rozvinutosti jednotlivých krajů. Ekonomická krize působí výrazněji na zaostalejší kraje, proto jí budou poptávka po studiu některých oborů a také trh práce ovlivněny. Zároveň je v této části práce zhodnocen celkový vliv hospodářské situace České republiky a specifika regionálních disparit u vybraných krajů České republiky. Získaná data jsou analyzována z pohledu zaostalosti/rozvinutosti daného kraje a také rozvinutosti a tradice ve studiu jednotlivých oborů. V závěru praktické části práce je provedena analýza možnosti uplatnění jednotlivých absolventů.

5.1. Metodika zpracování dat Pro analýzu porovnání počtu absolventů škol a počtu volných pracovních pozic vhodných pro absolventy středních škol bylo nutné vytvořit převodník dat. Data v oblasti školství jsou čerpána z výročních zpráv a data v oblasti trhu práce jsou čerpána z analýz dostupných na internetovém portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. Všechna data jsou vždy k 30. 4. daného roku. Data v oblasti školství jsou tříděna podle klasifikace KKOV a ISCED a data v oblasti trhu práce jsou tříděna dle klasifikace KZAM a CZ-ISCO. Aby se data tříděná dle různých klasifikací dala porovnávat, bylo nutné určit si jednu základní klasifikaci a podle ní převést ostatní data. Pro sjednocení dat byla zvolena klasifikace KKOV. Následně byla přepočítána volná pracovní místa vhodná pro absolventy středních škol z klasifikací KZAM a CZ-.ISCO na klasifikaci KKOV. Před provedením analýzy byly vyhledány konkrétní obory každé skupiny oborů podle dosaženého stupně středního vzdělání (dle KKOV a ISCED-97). Následně byly ke každé skupině oborů přiřazeny vhodné pracovní pozice na trhu práce (dle KZAM-R a CZISCO). Jednotlivé skupiny oborů pak mají přiřazené vhodné pracovní pozice 49

na úrovni hlavních tříd, tříd, skupin či podskupin KZAM a CZ-ISCO. U některých skupin oborů bylo komplikované rozlišit vhodné pracovní pozice z důvodu nedostatku dat či složitější srovnatelnosti dat a širokého záběru obsahu jednotlivých zaměstnání. Z tohoto důvodu je ve finální analýze vyloučena skupina oborů 16 Ekologie a ochrana životního

prostředí,

39 Speciální

a interdisciplinární

obory,

43

Veterinářství

a veterinární prevence, 53 Zdravotnictví, 63 Ekonomika a administrativa, 64 Podnikání v oborech, v odvětvích, 66 Obchod, 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost, 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče, 78 Obecně odborná příprava, 82 Umění a užité umění. Jednotlivé skupiny oborů mají rozdílné a velmi specifické obory, které není možno podřadit pod jednu kategorii v rámci trhu práce a tudíž není možno provést jejich srovnání. Klasifikace KZAM-R i CZ-ISCO byly tvořeny tak, aby zohledňovaly nejen oborovou specializaci, ale také stupeň dosaženého vzdělání. Analýza se zabývá středním školstvím, proto bylo z analýzy vyloučeno několik hlavních tříd KZAM-R a CZ-ISCO požadujících pro zisk zaměstnání dosažení vysokoškolského stupně vzdělání. V klasifikaci KZAM-R byly z analýzy vyloučeny čtyři třídy, konkrétně 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci, hlavní třídu 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci, hlavní třídu 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a hlavní třídu 0 Příslušníci armády. Hlavní třída 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci nemůže být zahrnuta do analýzy, protože zaměstnání v této třídě vyžadují vysokoškolské vzdělání či rozsáhlou praxi v daném oboru. Hlavní třída 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci také nemůže být zahrnuta do analýzy, protože zaměstnání v této třídě vyžadují vysokoškolské vzdělání či vědeckou kvalifikaci. Hlavní třída 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zahrnuje povolání, která nevyžadují dosažení středního vzdělání, proto byla také z analýzy vyloučena. Hlavní třída 0 Příslušníci armády zahrnuje povolání jako je voják, vojenský námořník či letec. Povolání této skupiny nespadají do žádné skupiny oborů podle KKOV se středoškolským vzděláním, proto byla hlavní třída 0 vyloučena z analýzy. V klasifikaci CZ-ISCO bylo z analýzy vyloučeno pět tříd, konkrétně hlavní třída 1 Zákonodárci a řídící pracovníci, hlavní třída 2 Specialisté a hlavní třída 3 Techničtí a odborní pracovníci, hlavní třída 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a hlavní třída 0 Zaměstnanci v ozbrojených silách. Zaměstnání v hlavních třídách 1 až 3 vyžadují vysokoškolský stupeň vzdělání. Podle metodické příručky CZ-ISCO je adekvátní 50

náhradou nedosaženého vysokoškolského stupně vzdělání rozsáhlá praxe v daném oboru. Tato podmínka vylučuje absolventy středních škol, a proto byly tyto třídy vyloučeny z analýzy. Hlavní třída 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zahrnuje povolání, která nevyžadují dosažení středního vzdělání, proto byla také z analýzy vyloučena. Hlavní třída 0 Zaměstnanci v ozbrojených silách obdobně jako u KZAM-R hlavní třída 0 zahrnuje povolání jako je voják, vojenský námořník či letec. Povolání této skupiny nespadají do žádné skupiny oborů podle KKOV se středoškolským vzděláním, proto byla hlavní třída 0 z analýzy vyloučena. Analýza uplatnění absolventů středních škol je provedena pomocí indexu Ia. Index Ia vyjadřuje počet absolventů na jedno volné pracovní místo rozdělených dle KKOV (podrobnosti na str. 48). Výpočet je následující:

,

kde Ao = počet absolventů ve skupině oborů, Po = počet volných pracovních míst ve skupině oboru. Pokud je hodnota indexu rovna 1, počet absolventů a počet volných pracovních pozic na trhu práce je v daném oboru vyrovnaný. Pokud je hodnota indexu menší než 1, v daném oboru převažuje počet volných pracovních pozic nad počtem absolventů. V obou případech je a lze považovat i do budoucnosti daný obor pro absolventy středních škol jako perspektivní z hlediska uplatnění na trhu práce. Pokud je hodnota indexu větší než 1, v daném oboru převažuje počet absolventů nad počtem volných pracovních pozic. Daný obor je a lze považovat i do budoucnosti pro absolventy středních škol jako neperspektivní z hlediska uplatnění na trhu práce.

5.2. Analýza absolventů středních škol v Jihomoravském kraji V následující podkapitole představují všechna uváděná čísla průměr za sledované období let 2006 až 2011. Průměrný počet absolventů středních škol v Jihomoravském kraji ve sledovaném období je 10 501. Tabulka č. 4 níže zobrazuje průměrný počet absolventů středních škol v Jihomoravském kraji ve sledovaném období. V Tabulce č. 4 nejsou zahrnuti absolventi středního

51

vzdělaní bez vyučení a bez maturity, které absolvovalo ve sledovaném období 73 studentů. Střední vzdělání bylo poskytováno ve skupinách oborů 53 Zdravotnictví, 63 Ekonomika a administrativa a 78 Obecně odborná příprava. Skupina oborů 78 Obecně odborná příprava zahrnuje praktické školy jednoleté a dvouleté, které jsou určeny pro studenty se speciálními potřebami. Tabulka č. 4: Absolventi středních škol v Jihomoravském kraji podle stupně vzdělání a skupiny oborů – průměr v letech 2006 až 2011 Stupeň vzdělání / Skupina oborů 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 32 Kožed. a obuv. výroba a zprac. plastů 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinářství a veterinární prevence 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění Celkem

SV sVL* 7 736 361 4 205 55 3 243 42 368 20

SVsMZ aOV*

160 347

46 13 44

324

25 96 8

19 28

28

683 219

33 105

333

111

58 3 676

48 1 023

SOV sMZ* 28 34 336 509 65 72 47 23 25 269 68 21 192 42 530 985 186 330 21 81 7 60 276 551 164 4 888

NV*

53 81

24 53 22 29 30 21 28

26 439 47 20 15 13

18 842

Zdroj: OŠMT KÚ Jihomoravského kraje: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní roky 2005/2006 až 2011/2012. [online] Citace 23. 4. 2013. Vlastní zpracování. *Pozn.: SVsVL = Střední vzdělání s výučním listem; SVsMZaOV = Střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou; SOVsMZ = Střední odborné vzdělání s maturitou; NV = Střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou - nástavbové studium.

U středního vzdělání s výučním listem byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba a 65 Gastronomie, 52

hotelnictví a turismus. U obou skupin oborů je to kolem 20 % všech absolventů středního vzdělání s výučním listem. Nejmenší podíl absolventů byl u skupiny oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, 28 Technická chemie a chemie silikátů a 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů. U středního odborného vzdělání s vyučením a maturitou byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Tato skupina oborů zahrnuje téměř 34 % všech absolventů středního odborného vzdělání s vyučením a maturitou. Velký podíl absolventů byl u skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba. Tato skupina oborů zahrnuje téměř 16 % všech absolventů středního odborného vzdělání s vyučením a maturitou. Nejmenší podíl absolventů byl u skupiny oborů 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů. U středního odborného vzdělání s maturitou byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 63 Ekonomika a administrativa. Tato skupina oborů zahrnuje 20 % všech absolventů středního odborného vzdělání s maturitou. Velký podíl absolventů byl u skupin oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 53 Zdravotnictví. U obou skupin oborů je to téměř 11 % všech absolventů středního odborného vzdělání s maturitou. Nejmenší podíl absolventů byl u skupiny oborů

33 Zpracování

dřeva

a

výroba

hudebních

nástrojů,

39

Speciální

a interdisciplinární obory, 66 Obchod a 69 Osobní a provozní služby. U nástavbového studia byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 64 Podnikání v oborech, v odvětvích. Tato skupina oborů zahrnuje 52 % všech absolventů nástavbového studia. Nejmenší podíl absolventů byl u skupin oborů 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost a 69 Osobní a provozní služby. Největší podíl absolventů bez rozlišení dosaženého stupně středního vzdělání byl ve sledovaném období v Jihomoravském kraji u skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 63 Ekonomika a administrativa a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Nejmenší podíl absolventů byl u skupin oborů 16 Ekologie a ochrana životního prostředí, 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 32 Kožedělná

53

a obuvnická výroba a zpracování plastů, 43 Veterinářství a veterinární prevence, 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika.

5.3. Analýza absolventů středních škol v Jihočeském kraji V následující podkapitole představují všechna uváděná čísla průměr za sledované období let 2006 až 2011. Průměrný počet absolventů středních škol v Jihočeském kraji ve sledovaném období byl 6 092. Tabulka č. 5 níže zobrazuje průměrný počet absolventů středních škol v Jihočeském kraji ve sledovaném období. V Tabulce č. 5 nejsou zahrnuti absolventi středního vzdělaní bez vyučení a bez maturity. Tohoto stupně vzdělání lze v Jihočeském kraji dosáhnout studiem na praktických školách jednoletých a dvouletých, které jsou určeny pro studenty se speciálními potřebami. Tyto školy absolvovalo v Jihočeském kraji ve sledovaném období 29 studentů. Praktické školy jednoleté a dvouleté spadají do skupiny oborů 78 Obecně odborná příprava. U středního vzdělání s výučním listem byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. U obou skupin oborů je to kolem 20 % všech absolventů středního vzdělání s výučním listem. Nejmenší podíl absolventů byl u skupin oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů a 37 Doprava a spoje. U středního odborného vzdělání s vyučením a maturitou byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba. Tato skupina oborů zahrnuje 31 % všech absolventů středního odborného vzdělání s vyučením a maturitou. Velký podíl absolventů byl u skupin oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 66 Obchod. U obou skupin oborů je to kolem 24 % všech absolventů středního odborného vzdělání s vyučením a maturitou. Nejmenší podíl absolventů byl u skupiny oborů 37 Doprava a spoje. U středního odborného vzdělání s maturitou byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 63 Ekonomika a administrativa. Tato skupina oborů zahrnuje 22 % všech absolventů středního odborného vzdělání s maturitou. Velký podíl absolventů byl u skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní

54

technika. Tato skupina oborů zahrnuje 11 % všech absolventů středního odborného vzdělání s maturitou. Nejmenší podíl absolventů byl u skupin oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů, 39 Speciální a interdisciplinární obory, 66 Obchod a 69 Osobní a provozní služby. Tabulka č. 5: Absolventi středních škol v Jihočeském kraji podle stupně vzdělání a skupiny oborů – průměr v letech 2006 až 2011 Stupeň vzdělání / Skupina oborů 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 43 Veterinářství a veterinární prevence 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění Celkem

SV sVL* 392 210 8 110 18 156 19 226 6

SVsMZ aOV* 117 93

9 28

236

75

18

455 190

89

177

36

11 2 224

8 376

SOV sMZ* 53 207 322 8 37 18 50 20 252 39 19 239 63 261 635 106 152 11 92 17 22 97 205 100 2 976

NV* 10 44 10 23 9 17

24 315 42 19

12 486

Zdroj: OŠMT KÚ Jihočeského kraje: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní roky 2005/2006 až 2011/2012. [online] Citace 23. 4. 2013. Vlastní zpracování. *Pozn.: SVsVL = Střední vzdělání s výučním listem; SVsMZaOV = Střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou; SOVsMZ = Střední odborné vzdělání s maturitou; NV = Střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou - nástavbové studium.

U nástavbového studia byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 64 Podnikání v oborech, v odvětvích. Tato skupina oborů zahrnuje 65 % všech absolventů nástavbového studia. Nejmenší podíl absolventů byl u skupin oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie.

55

Největší podíl absolventů bez rozlišení dosaženého stupně středního vzdělání byl ve sledovaném období v Jihočeském kraji u skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 63 Ekonomika a administrativa a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Nejmenší podíl absolventů byl u skupin oborů 16 Ekologie a ochrana životního prostředí, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 31 Textilní výroba a oděvnictví, 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie, 39 Speciální a interdisciplinární technické obory a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika.

5.4. Analýza absolventů středních škol v Moravskoslezském kraji V následující podkapitole představují všechna uváděná čísla průměr za sledované období

let

2006

až

2011.

Průměrný

počet

absolventů

středních

škol

středních

škol

v Moravskoslezském kraji byl ve sledovaném období 12 525. Tabulka

č.

6

níže

zobrazuje

průměrný

počet

absolventů

v Moravskoslezském kraji ve sledovaném období. V Tabulce č. 6 nejsou zahrnuti absolventi středního vzdělání bez vyučení a bez maturity. Tohoto stupně vzdělání lze v Moravskoslezském kraji dosáhnout studiem na praktických školách jednoletých a dvouletých, které jsou určeny pro studenty se speciálními potřebami. Tyto školy absolvovalo v Moravskoslezském kraji ve sledovaném období 59 studentů. Praktické školy jednoleté a dvouleté spadají do skupiny oborů 78 Obecně odborná příprava. U středního vzdělání s výučním listem byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba a skupiny oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. U obou skupin oborů je to 22,5 % všech absolventů středního vzdělání s výučním listem. Nejmenší podíl absolventů byl u skupiny oborů 37 Doprava a spoje. U středního odborného vzdělání s vyučením a maturitou byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. Tato skupina oborů zahrnuje téměř 32 % všech absolventů středního odborného vzdělání s vyučením a maturitou. Velký podíl absolventů byl u skupin oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba a 66 Obchod. U obou skupin oborů

56

je to 18 % všech absolventů středního vzdělání s vyučením a maturitou. Nejmenší podíl absolventů byl u skupiny oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů. Tabulka č. 6: Absolventi středních škol v Moravskoslezském kraji podle stupně vzdělání a skupiny oborů – průměr v letech 2006 - 2011 Stupeň vzdělání / Skupina oborů 16 Ekologie a ochrana životního prostředí 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství 23 Strojírenství a strojírenská výroba 26 Elektrotech., telekom. a výpočet. technika 28 Technická chemie a chemie silikátů 29 Potravinářství a potravinářská chemie 31 Textilní výroba a oděvnictví 33 Zprac. dřeva a výroba hudeb. nástrojů 34 Polygrafie, zpr. papíru, filmu, fotografie 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 37 Doprava a spoje 39 Speciální a interdisciplinár. tech. obory 41 Zemědělství a lesnictví 53 Zdravotnictví 63 Ekonomika a administrativa 64 Podnikání v oborech, v odvětvích 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 66 Obchod 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 69 Osobní a provozní služby 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 78 Obecně odborná příprava 82 Umění a užité umění Celkem

SV sVL* 27 930 357 199 56 267 31 350 8 237 40 114

SVsMZ aOV* 26 183 326 5 30 25

26 93 18

929 321

96 184

349

93

4131

17 1027

SOV sMZ* 70 36 577 731 81 172 75 87 23 376 114 46 230 423 1050 405 630 477 297 230 27 285 679 159 6548

NV*

69 66 5 7 36 18 21 18 26 379 94 49 21

760

Zdroj: OŠMS KÚ Moravskoslezského kraje: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní roky 2005/2006 až 2011/2012. [online] Citace 23. 4. 2013. *Pozn.: SVsVL = Střední vzdělání s výučním listem; SVsMZaOV = Střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou; SOVsMZ = Střední odborné vzdělání s maturitou; NV = Střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou - nástavbové studium.

U středního odborného vzdělání s maturitou byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 63 Ekonomika a administrativa. Tato skupina oborů zahrnuje 16 % všech absolventů středního odborného vzdělání s maturitou. Velký podíl absolventů byl u skupin oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 78 Obecně odborná příprava (tato skupina oborů zahrnuje lycea). U obou skupin oborů je to 11 % všech absolventů středního odborného vzdělání s maturitou. Nejmenší podíl absolventů byl u skupiny oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, 57

34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie, 39 Speciální a interdisciplinární obory a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika. U nástavbového studia byl ve sledovaném období největší podíl absolventů skupiny oborů 64 Podnikání v oborech, v odvětvích. Tato skupina oborů zahrnuje téměř 50 % všech absolventů nástavbového studia. Velký podíl absolventů byl u skupiny oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Tato skupina oborů zahrnuje téměř 13 % všech absolventů nástavbového studia. Nejmenší podíl absolventů byl u skupiny oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie a 31 Textilní výroba a oděvnictví. Největší podíl absolventů bez rozlišení dosaženého stupně středního vzdělání byl ve sledovaném období v Moravskoslezském kraji u skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Nejmenší podíl absolventů byl u skupin oborů 16 Ekologie a ochrana životního prostředí, 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika.

5.5. Uplatnění absolventů středních škol na trzích práce V následující kapitole analyzuji konkrétní skupiny oborů dle KKOV v Jihomoravském, Jihočeském a Moravskoslezském kraji ve sledovaném období let 2006 až 2011. Hornictví, hutnictví a slévárenství Skupina oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství zahrnuje např. obory hutník, modelář či slévač. K této skupině oborů jsem přiřadila volné pracovní pozice převážně ze skupin 811 Obsluha důlního zařízení (KZAM-R) či 811 Obsluha zařízení na těžbu a zpracování nerostných surovin (CZ-ISCO). Tabulka č. 7 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných

pro danou

skupinu

oborů

a vypočítaný

index

pro vybrané

kraje

ve sledovaném období. Jihočeský kraj není součástí tabulky, protože v tomto kraji není možno tento obor v současnosti studovat. V Jihomoravském kraji nebyli ke studiu tohoto oboru od školního roku 2006/2007 přijati žádní studenti, proto v tabulce nejsou hodnoty za roky 2009 až 2011 uvedeny.

58

Absolventi tohoto oboru mají dobré uplatnění, neboť až na jeden rok ve sledovaném období byl převis počtu volných pracovních pozic nad počtem absolventů těchto oborů. Tento fakt také dokazuje nižší míra nezaměstnanosti absolventů v porovnání s jinými obory.

154

Práce v odvětví hornictví, hutnictví a slévárenství je velice náročná

a v porovnání rizikovostí práce není ani dobře placená, proto i zájem mladých lidí o studium těchto oborů klesá. Velmi dobrá uplatnitelnost v tomto odvětví je v Moravskoslezském kraji, který má v tomto odvětví v rámci České republiky významné postavení, a ve kterém se stále těží černé uhlí. Tabulka č. 7: Skupina oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství Kraj

Jihomoravský kraj

Moravskoslezský kraj

21 Hornictví, hutnictví a slévárenství Volné pracovní Rok Absolventi škol pozice 2006 34 244 2007 40 496 2008 35 794 2009 x x 2010 x x 2011 x x 2006 40 884 2007 87 1 039 2008 95 1 883 2009 115 80 2010 75 292 2011 84 369

Index 0,14 0,08 0,04 x x x 0,05 0,08 0,05 1,44 0,26 0,23

Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 30. 5. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 30. 5. 2013. Vlastní zpracování.

Strojírenství a strojírenská výroba Skupina oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba zahrnuje např. obory mechanik, strojírenské práce, obráběč kovů či klempíř. K této skupině oborů jsem přiřadila volné pracovní pozice převážně ze skupin 722 Kováři, nástrojáři, zámečníci a pracovníci v příbuzných oborech (KZAM-R), 723 Mechanici a opraváři strojů a zařízení (CZISCO), či podskupiny 8211 Montážní dělníci mechanických zařízení. Tabulka č. 8 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Vývoj uplatnitelnosti v tomto oboru v letech 2006 až 2011

154

Národní ústav odborného vzdělávání: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 30. 5. 2013.

59

je ve všech vybraných krajích stejný. Absolventi tohoto oboru z roku 2006 měli na trhu práce horší uplatnění, ve všech vybraných krajích je téměř dvakrát více absolventů než volných pracovních pozic. V letech 2007 a 2008 je ve všech vybraných krajích počet volných pracovních pozic téměř shodný s počtem absolventů. Od roku 2009 převažuje počet absolventů nad počtem volných pracovních pozic, někdy až mnohonásobně (na prudký pokles počtu volných pracovních pozic měla také vliv ekonomická krize). Tento fakt také dokazuje vývoj míry nezaměstnanosti155, která kopíruje vývoj indexu v tabulce. Tabulka č. 8: Skupina oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

23 Strojírenství a strojírenská výroba Absolventi Volné pracovní Rok škol pozice 2006 1 372 829 2007 1 236 1 261 2008 1 504 1 520 2009 1 254 183 2010 1 115 128 2011 1 229 283 2006 759 430 2007 736 921 2008 695 1 303 2009 715 185 2010 754 193 2011 699 284 2006 1 572 606 2007 1 581 1 176 2008 1 638 1 812 2009 2 674 166 2010 1 610 293 2011 1 480 382

Index 1,66 0,98 0,99 6,85 8,71 4,34 1,77 0,80 0,53 3,86 3,91 2,46 2,59 1,34 0,90 16,11 5,49 3,87

Zdroj: NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

Výjimku nalezneme v letech 2009 až 2011 v Jihočeském kraji. V těchto letech byla velmi nízká míra nezaměstnanosti absolventů středních škol této skupiny oborů v porovnání s ostatními obory, přesto byl počet absolventů středních škol několikrát větší než počet volných pracovních pozic. Tuto skutečnost si lze vysvětlit např. tím, že mnoho společností nehledá své zaměstnance prostřednictvím úřadů práce. Společnosti si totiž vybírají např. ze zájemců, kteří u nich sami požádají o práci, kteří přijdou 155

NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013.

60

na doporučení stávajících zaměstnanců nebo hledají zaměstnance prostřednictvím inzerce v novinách a na internetu. 156 Právě zaměstnání patřící do skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba patří v posledních letech mezi nejčastěji vyhledávané pozice v novinových nabídkách. Je pravděpodobné, že nízká nezaměstnanost absolventů středních škol v Jihočeském kraji v letech 2009 až 2011, i přes převis počtu absolventů nad počtem volných pracovních pozic, mohla být způsobena odchodem absolventů za prací do jiných regionů nebo uplatněním v jiném oboru zaměstnání. Další faktor, kterým lze vysvětlit nízkou míru nezaměstnanosti absolventů středních škol, je zvyšování zájmu o pokračování ve studiu na terciární úrovni, tedy studium na vyšších odborných a vysokých školách. Počet vyšších odborných a vysokých škol v České republice roste, rozšiřují se kapacity i nabízené studijní obory. Proto absolventi těchto oborů také velmi často pokračují ve studiu a nehledají uplatnění na trhu práce hned po střední škole. Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Skupina oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika zahrnuje např. obory elektrikář, elektromechanik pro zařízení a stroje či elektrotechnika. K této skupině oborů jsem přiřadila volné pracovní pozice především ze skupin 724 Mechanici, seřizovači, opraváři elektrických a elektronických zařízení a přístrojů (KZAM-R), 741 Montéři, mechanici a opraváři elektrických zařízení (CZ-ISCO) či 742 Mechanici a opraváři elektronických přístrojů a komunikačních technologií (CZ-ISCO). Tabulka č. 9 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Z tabulky č. 9 vyplývá, že absolventi tohoto oboru velmi špatně hledají uplatnění na trhu práce. Počty absolventů středních škol v tomto oboru jsou mnohonásobně vyšší než počty volných pracovních pozic. Přesto míra nezaměstnanosti absolventů tohoto oboru patří mezi ty nižší, v porovnání s jinými obory. 157 Rozdíl mezi zjištěnou mírou nezaměstnanosti a vypočítaným indexem je možné vysvětlit tím, že zaměstnání spadající do tohoto oboru patří mezi nejvíce

156

ŠŤASTNOVÁ, P.: Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2010. Praha: NÚOV, 2011. [online] Citace 1. 10. 2013. 157 NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 30. 5. 2013.

61

vyhledávané v inzertních nabídkách novin, které nejsou v indexu započítány.

158

Absolventi těchto oborů také velmi často pokračují ve studiu na vyšších odborných a vysokých školách, a proto nehledají uplatnění na trhu práce hned po střední škole. Prudký pokles volných pracovních pozic od roku 2009 lze vysvětlit dopadem ekonomické krize. Tabulka č. 9: Skupina oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Absolventi Volné pracovní Kraj Rok škol pozice 2006 1 525 307 2007 1 373 260 2008 1 514 431 Jihomoravský kraj 2009 1 283 97 2010 1 015 58 2011 1 077 62 2006 749 85 2007 743 179 2008 692 259 Jihočeský kraj 2009 688 48 2010 561 26 2011 576 27 2006 1 636 117 2007 1 578 243 2008 1 436 395 Moravskoslezský kraj 2009 1 987 76 2010 1 164 81 2011 1 074 122

Index 4,97 5,28 3,51 13,23 17,50 17,37 8,81 4,15 2,67 14,33 21,58 21,33 13,98 6,49 3,64 26,14 14,37 8,80

Zdroj: NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

Technická chemie a chemie silikátů Skupina oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů zahrnuje např. obory chemik operátor či aplikovaná chemie. K této skupině oborů jsem přiřadila volné pracovní pozice např. ze skupin 815 Obsluha zařízení při chemické výrobě (KZAM-R) či 822 Obsluha strojů na výrobu chemických výrobků. Tabulka č. 10 níže zobrazuje počty absolventů středních škol dané skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Počet absolventů středních škol i počet volných pracovních 158

ŠŤASTNOVÁ, P.: Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2010. Praha: NÚOV, 2011. [online] Citace 1. 10. 2013

62

pozic v průběhu let 2006 až 2011 klesá ve všech vybraných krajích, absolventi mají velmi špatné uplatnění na trhu práce. Přesto počet nezaměstnaných absolventů v této skupině oborů byl velmi nízký.159 Absolventi těchto oborů dosahují středního vzdělání s maturitní zkouškou. Lze tedy předpokládat, že absolventi těchto oborů také velmi často pokračují ve studiu na vyšších odborných a vysokých školách, a proto nehledají uplatnění na trhu práce hned po střední škole. Tabulka č. 10: Skupina oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

28 Technická chemie a chemie silikátů Volné pracovní Rok Absolventi škol pozice 2006 88 2007 79 2008 74 2009 47 2010 47 2011 56 2006 14 2007 6 2008 11 2009 10 2010 6 2011 6 2006 112 2007 110 2008 82 2009 74 2010 61 2011 49

Index 10 4 12 0 0 1 0 16 38 0 0 2 10 21 20 3 43 1

8,80 19,75 6,17 x x 56,00 x 0,38 0,29 x x 3,00 11,20 5,24 4,10 24,67 1,42 49,00

Zdroj: NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

Potravinářství a potravinářská chemie Skupina oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie zahrnuje např. obory potravinářská výroba, potravinářská práce, výrobce potravin, pekař či cukrář. K této skupině oborů jsem přiřadila volné pracovní pozice např. ze skupin 741 Kvalifikovaní zpracovatelé, výrobci potravinářských výrobků (KZAM-R) či 827 Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků (KZAM-R). Tabulka č. 11 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních

159

NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 30. 5. 2013.

63

pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Absolventi tohoto oboru z roku 2006 měli na trhu práce horší uplatnění, ve všech vybraných krajích je téměř dvakrát více absolventů než volných pracovních pozic. V letech 2007 a 2008 je ve všech vybraných krajích počet volných pracovních pozic téměř shodný s počtem absolventů. Od roku 2009 převažuje počet absolventů nad počtem volných pracovních pozic, někdy až mnohonásobně. Tento fakt také dokazuje vývoj míry nezaměstnanosti, která kopíruje vývoj indexu v tabulce.160 Tabulka č. 11: Skupina oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

29 Potravinářství a potravinářská chemie Absolventi Volné pracovní Rok škol pozice 2006 323 141 2007 297 188 2008 332 239 2009 269 60 2010 237 27 2011 202 50 2006 198 64 2007 178 199 2008 172 234 2009 147 75 2010 119 35 2011 115 52 2006 255 114 2007 213 150 2008 248 189 2009 344 40 2010 187 48 2011 132 61

Index 2,29 1,58 1,39 4,48 8,78 4,04 3,09 0,89 0,74 1,96 3,40 2,21 2,24 1,42 1,31 8,60 3,90 2,16

Zdroj: NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

Je pravděpodobné, že na toto odvětví má vliv především dovoz levných potravin ze zahraničí. Lidé více šetří a nakupují levnější zboží mnohdy i za cenu horší kvality, proto kvalitnější a dražší české výrobky nejsou tak konkurenceschopné a potravinářské firmy musí snižovat náklady např. právě snižováním množství pracovních pozic.

160

NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 30. 5. 2013.

64

Textilní výroba a oděvnictví Skupina oborů 31 Textilní výroba a oděvnictví zahrnuje např. obory textilnictví, oděvnictví či krejčí. K této skupině oborů jsem přiřadila volné pracovní pozice např. z podskupin 7433 Dámští a pánští krejčí a kloboučníci (KZAM-R), 7436 Švadleny, vyšívači a pracovníci v příbuzných oborech (KZAM-R), 8263 Obsluha šicích a vyšívacích strojů (KAZM-R) či 7532 Modeláři oděvů, střihači a příbuzní pracovníci (CZ-ISCO). Tabulka č. 12 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Roku 2011 v Jihočeském kraji nebyli žádní absolventi tohoto oboru, proto v Tabulce č. 12 nejsou uvedeny žádné hodnoty. Tabulka č. 12: Skupina oborů 31 Textilní výroba a oděvnictví Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2006 2007 2008 2009 2010 2011

31 Textilní výroba a oděvnictví Absolventi Volné pracovní škol pozice 283 254 221 277 147 450 146 50 101 17 38 33 51 207 49 319 43 351 20 79 21 49 x x 221 77 187 105 181 201 230 11 95 28 62 61

Index 1,11 0,80 0,33 2,92 5,94 1,15 0,25 0,15 0,12 0,25 0,43 X 2,87 1,78 0,90 20,91 3,39 1,02

Zdroj: NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

Vývoj uplatnitelnosti absolventů se v jednotlivých krajích liší. Nejlepší uplatnitelnost v tomto oboru je v Jihočeském kraji, kde v letech 2006 až 2011 převažuje počet volných pracovních pozic nad počtem absolventů. V Jihomoravském a Moravskoslezském kraji je vývoj podobný, počet absolventů v tomto oboru byl vyšší či stejný jako počet 65

volných pracovních pozic. Počet volných pracovních pozic převažoval nad počtem absolventů v Jihomoravském kraji v letech 2009 a 2010 a v Moravskoslezském kraji v letech 2006, 2009 a 2010. Na prudký pokles počtu volných pracovních pozic měla především vliv probíhající ekonomická krize. Zájem mladých lidí o studium těchto oborů, to především oborů středního vzdělání s výučním listem, postupem času klesá. Jak je zmíněno dříve, počet volných pracovních pozic klesal především v důsledku probíhající ekonomické krize. Na stagnaci tohoto oboru měl dle mého názoru vliv také zvyšující se dovoz levnějších oděvů ze zahraničí. Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů Skupina oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů zahrnuje např. obory výrobce kožedělného zboží či kožedělná výroba. K této skupině oborů jsem přiřadila volné pracovní pozice např. ze skupiny 744 Zpracovatelé kůži, kožešin a obuvníci (KZAM-R) či z podskupiny 8265 Obsluha strojů na úpravu kožešin a kůží. Tabulka č. 13 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. V Jihočeském a Moravskoslezském kraji nebyli ve sledovaném období žádní absolventi tohoto oboru, proto není tento obor zahrnut do Tabulky č. 13. V roce 2011 nebyli v Jihomoravském kraji žádní absolventi tohoto oboru, proto v Tabulce č. 13 nejsou uvedeny žádné hodnoty. Obecně lze říci, že absolventi tohoto oboru nacházejí v Jihomoravském kraji velice dobré uplatnění, ovšem zájem mladých lidí o studium tohoto oboru je velice nízký. Tabulka č. 13: Skupina oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů Volné pracovní Kraj Rok Absolventi škol pozice 2006 2 69 2007 4 104 2008 3 104 Jihomoravský kraj 2009 3 67 2010 1 40 2011 x x

Index 0,03 0,04 0,03 0,04 0,03 X

Zdroj: NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

66

Je pravděpodobné, že klesá počet zájemců o studium tohoto oboru stejně jako počet volných pracovních míst v návaznosti na nové trendy v kožedělném průmyslu a obuvnictví. Kožené výrobky jsou v mnoha ohledech nahrazeny umělými materiály a čím dál více se projevuje trend masové výroby oděvů a obuvi především v asijských zemích. Nezbývá tudíž mnoho místa pro tradiční řemesla jako kožedělnictví a obuvnictví, jelikož obuv a kožené výrobky jsou vyráběny na zakázku jen výjimečně a tento obor nachází uplatnění spíše v oblasti luxusního zboží a služeb. Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Skupina oborů 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů zahrnuje např. obory truhlář, čalouník, či nábytkářská a dřevařská výroba. K této skupině oborů jsem přiřadila volné pracovní pozice např. ze skupiny 742 Zpracovatelé dřeva, truhláři a dělníci v příbuzných oborech (KZAM-R), z podskupin 8141 Obsluha pily a jiného zařízení na zpracování dřeva (KZAM-R) či 7534 Čalouníci a příbuzní pracovníci (CZISCO). Tabulka č. 14: Skupina oborů 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Absolventi Volné pracovní Rok škol pozice 2006 480 103 2007 394 125 2008 330 179 2009 340 74 2010 221 64 2011 225 77 2006 302 45 2007 284 129 2008 230 174 2009 220 24 2010 172 26 2011 164 54 2006 471 62 2007 345 88 2008 388 79 2009 502 13 2010 267 11 2011 244 12

Index 4,66 3,15 1,84 4,59 3,45 2,92 6,71 2,20 1,32 9,17 6,62 3,04 7,60 3,92 4,91 38,62 24,27 20,33

Zdroj: NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

67

Tabulka č. 14 výše zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Počet absolventů středních škol studujících tento obor v průběhu let 2006 až 2011 klesá ve všech vybraných krajích. Absolventi mají velmi špatné uplatnění na trhu práce, neboť ve sledovaném období byl převis počtu absolventů těchto oborů nad počtem volných pracovních pozic. Tento fakt také dokazuje vývoj míry nezaměstnanosti, která kopíruje vývoj indexu v tabulce.

161

Na toto odvětví má vliv dovoz levnějších

dřevařských výrobků ze zahraničí. Jak bylo zmíněno výše, dřevařská výroba rapidně klesala ve sledovaném období. Je pravděpodobné, že je to způsobeno především otevřením trhu s dřevařskými výrobky a nábytkem, rozmach dovozu levného dřeva a dřevařských výrobků ze zahraničí. Zpracování a opracování dřeva jako tradiční řemeslo ustoupilo rozmachu velkých zahraničních firem jako je např. IKEA, XXXLutz, Sconto, a jiné. Výroba nábytku a jiných výrobků ze dřeva, která byla dříve tradičním řemeslem, dnes byla nahrazena sériově vyráběným unifikovaným nábytkem. Dřevařské profese se dnes uplatňují spíše v rámci sekundárního trhu, opravy a úpravy nábytku a dřevařských výrobků, výroba nábytku na míru. Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie Skupina oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie zahrnuje obory např. tiskař na polygrafických strojích, polygrafie, knihařské práce. K této skupině oborů jsem přiřadila volné pracovní pozice např. ze skupiny 734 Polygrafové, knihvazači a pracovníci v příbuzných oborech (KZAM-R), 825 Obsluha tiskárenských, knihvazačských strojů a strojů na výrobu předmětů z papíru (KZAM-R) či 732 Pracovníci polygrafie (CZ-ISCO). Tabulka č. 15 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Vývoj počtu absolventů těchto oborů, počtu volných pracovních pozic a indexu je v jednotlivých krajích rozdílný. V Jihomoravském kraji ve sledovaném období let 2006 až 2011 převažuje počet absolventů nad počtem pracovních pozic, někdy 161

NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 30. 5. 2013.

68

i mnohonásobně, kromě roku 2008, kdy byl počet absolventů a počet volných pracovních pozic téměř vyrovnaný. V Jihočeském kraji ve sledovaném období let 2006 až 2011 je počet absolventů těchto oborů a počet volných pracovních pozic vyrovnaný, kromě let 2009 až 2011 kdy převažuje počet absolventů nad počtem volných pracovních pozic. Na základě výše uvedeného se proto domnívám, že na pokles počtu volných pracovních pozic měla především vliv ekonomická krize. V Moravskoslezském kraji ve sledovaném období let 2006 až 2011 převažuje počet absolventů nad počtem volných pracovních pozic. Zároveň i zde pravděpodobně platí, že na prudký pokles počtu volných pracovních pozic od roku 2009 měla také vliv ekonomická krize. Je pravděpodobné, že vliv na pokles počtu pracovních pozic v tomto odvětví mají především nové technologie. S příchodem nových digitálních technologií lidé stále častěji čtou knihy, noviny a časopisy v elektronické podobě spíše než v tištěné podobě. Tabulka č. 15: Skupina oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie Absolventi Volné pracovní Rok škol pozice 2006 142 2007 97 2008 87 2009 109 2010 111 2011 117 2006 24 2007 31 2008 36 2009 35 2010 39 2011 49 2006 44 2007 49 2008 60 2009 76 2010 40 2011 53

Index 51 50 88 21 24 28 16 51 73 11 11 39 30 32 14 1 7 4

2,78 1,94 0,99 5,19 4,63 4,18 1,50 0,61 0,49 3,18 3,55 1,26 1,47 1,53 4,29 76,00 5,71 13,25

Zdroj: NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

Zároveň s příchodem ekonomické krize klesl zájem o tiskařské služby. Společnosti se snaží ušetřit na provozních nákladech, a proto velmi často jako první přichází na řadu redukce nákladů na marketing. Mnoho společností snížilo poptávku pro tisku 69

propagačních materiálů, reklamních brožur, přání a letáků. Snaží se tyto zasílat zákazníkům v elektronické podobě a tím snížit náklady na tisk a propagaci na nižší úroveň. V návaznosti na výše uvedené stagnuje i polygrafický a tiskařský průmysl. Nové trendy se projevují i ve fotografickém průmyslu. Éra digitálních fotoaparátů snížila zájem zákazníků o běžné fotografie vytištěné na fotografickém papíře. Stavebnictví, geodézie a kartografie Skupina oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie zahrnuje obory např. tesař, zedník, podlahářské práce, malířské a natěračské práce. K této skupině oborů jsem přiřadila volné pracovní pozice např. ze skupiny 712 Stavební dělníci hlavní stavební výroby a pracovníci v příbuzných oborech (KZAM-R), 714 Malíři, lakýrníci, tapetáři, čističi, kominíci a pracovníci v příbuzných oborech či třídy 71 Řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci na stavbách (CZ-ISCO). Tabulka č. 16 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných

pro danou

skupinu

oborů

a vypočítaný index

pro

vybrané

kraje

ve sledovaném období. Tabulka č. 16: Skupina oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

36 Stavebnictví, geodézie a kartografie Absolventi Volné pracovní Rok škol pozice 2006 742 912 2007 715 1 106 2008 662 1 406 2009 629 641 2010 589 306 2011 655 247 2006 553 383 2007 554 668 2008 458 818 2009 448 322 2010 432 102 2011 474 138 2006 875 778 2007 689 1 357 2008 682 2 039 2009 1 027 684 2010 622 236 2011 564 345

Index 0,81 0,65 0,47 0,98 1,92 2,65 1,44 0,83 0,56 1,39 4,24 3,43 1,12 0,51 0,33 1,50 2,64 1,63

Zdroj: NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

70

Vývoj počtu absolventů a počtu volných pracovních pozic je ve všech vybraných krajích ve sledovaném odvětví let 2006 až 2011 stejný. Absolventi tohoto oboru měli do roku 2009 dobré uplatnění, neboť téměř vždy byl převis počtu volných pracovních pozic nad počtem absolventů těchto oborů. V letech 2010 a 2011 se ekonomická krize projevila prudkým poklesem trhu nemovitostí, zájmu o nich a s ním souvisejícím poklesem počtu pracovních pozic. V útlumu byly nejen soukromé stavební projekty, ale také velké projekty staveb kancelářských či průmyslových. Klesal také zájem mladých lidí o studium těchto oborů, především středního vzdělání s výučním listem. I přesto, že jsou tyto pozice na trhu práce nejvíce poptávané, není o ně velký zájem. Tuto situaci lze vysvětlit nejspíše tím, že ekonomická krize zapůsobila právě nejvíce na trh nemovitostí. Pozice jako dělník na stavbě nebo zedník jsou poměrně fyzicky náročné a ne každý má zájem tuto práci vykonávat. Je pravděpodobné, že se v dlouhodobém horizontu zájem o tyto pozice opět zvedne, jelikož stavební trh zaznamenává postupný nárůst a tyto pozice jsou poměrně slušně finančně ohodnoceny. Doprava a spoje Skupina oborů 37 Doprava a spoje zahrnuje např. obory logistické a finanční služby či provoz a ekonomika dopravy. K této skupině jsem přiřadila volné pracovní pozice ze skupin 413 Úředníci ve skladech, v dopravě a v přepravě (KZAM-R) a 432 Úředníci v logistice (CZ-ISCO). Tabulka č. 17 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Roku 2006 nebyli v tomto oboru v Jihočeském kraji žádní absolventi, proto tabulka neobsahuje žádné údaje. Absolventi tohoto oboru měli do roku 2008 dobré uplatnění, neboť téměř vždy byl počet volných pracovních pozic vyšší nebo vyrovnaný s počtem absolventů těchto oborů. Od roku 2009 poklesl počet volných pracovních pozic ve všech vybraných krajích, nejvíce v Moravskoslezském. Útlum v průmyslu, službách a stavebnictví se druhotně promítá také do oborů dopravy a spojů, jelikož doprava a spoje tvoří důležitou součást, v rámci logistických procesů, které jsou ve všech těchto oborech zahrnuty. Útlum, který zaznamenaly všechny výše uvedené obory, se tudíž logicky promítá do útlumu tohoto odvětví (nejvíce v Moravskoslezském kraji).

71

Tabulka 17: Skupina oborů 37 Doprava a spoje Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2006 2007 2008 2009 2010 2011

37 Doprava a spoje Absolventi Volné pracovní škol pozice 109 162 122 187 113 178 96 55 94 31 53 50 x x 44 103 24 93 50 34 41 27 59 30 119 53 95 92 148 136 164 11 129 18 109 14

Index 0,67 0,65 0,63 1,75 3,03 1,06 x 0,43 0,26 1,47 1,52 1,97 2,25 1,03 1,09 14,91 7,17 7,79

Zdroj: NÚOV: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

Zemědělství a lesnictví Skupina oborů 41 Zemědělství a lesnictví zahrnuje např. zahradnické práce, zahradnictví, lesnictví či rybářství. K této skupině jsem přiřadila volné pracovní pozice např. z hlavní třídy 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (KZAM-R i CZ-ISCO) či podskupiny 8331 Obsluha zemědělských a lesních strojů (KZAM-R). Tabulka č. 18 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Absolventi těchto oborů měli ve sledovaném období špatné uplatnění na trhu práce ve všech vybraných krajích. Výjimku tvoří pouze Jihomoravský kraj v letech 2006 a 2008. Zemědělství a lesnictví jsou tradiční odvětví českého hospodářství, po roce 1989 se projevují nové trendy v zemědělství, kdy bylo intenzivní zemědělství nahrazeno zemědělstvím ekologickým a zemědělstvím více ochraňujícím půdní fond. V návaznosti na evropskou zemědělskou dotační politiku a trendy v celé Evropě došlo také v české republice k útlumu zemědělské výroby. Tento útlum se projevuje i v poptávce 72

po zaměstnancích, která ve sledovaném období ve všech krajích klesá. Výkyvy v zájmu o nové zaměstnance v zemědělství se projevují především v sezóně, ale také v souvislosti s programy vypisovanými evropskou unií pro oblast zemědělství, které jsou EU dotovány. Zároveň s ekonomickou krizí se obecně lidé snaží šetřit a snižovat své výdaje, což je spojeno s tím, že šetří i na potravinách. Lidé častěji nakupují levné a ne příliš kvalitní potraviny ze třetích zemí nebo ostatních zemí Evropské Unie (např. Polsko), ve kterých jsou náklady na zemědělskou výrobu sníženy na minimum. Menší poptávka po domácích zemědělských produktech znamená také útlum českého zemědělství, které s sebou přináší nižší zájem o nové pracovníky. Tabulka č. 18: Skupina oborů 41 Zemědělství a lesnictví Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2006 2007 2008 2009 2010 2011

41 Zemědělství a lesnictví Absolventi Volné pracovní škol pozice 658 491 587 435 590 444 504 175 506 37 442 14 505 192 500 215 489 279 488 73 447 50 421 41 505 104 537 230 525 242 690 43 392 69 309 8

Index 1,34 1,35 1,33 2,88 13,68 31,57 2,63 2,33 1,75 6,68 8,94 10,27 4,86 2,33 2,17 16,05 5,68 38,63

Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

Gastronomie, hotelnictví a turismus Skupina oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus zahrnuje např. stravovací a ubytovací služby, kuchař – číšník, gastronomii či hotelnictví. K této skupině jsem přiřadila volné pracovní pozice např. ze skupiny 512 Provozní pracovníci stravování a pracovníci v příbuzných oborech (KZAM-R), 512 Kuchaři (kromě šéfkuchařů), pomocní kuchaři (CZ-ISCO) či 515 Provozní pracovníci (CZ-ISCO). Tabulka č. 19 níže 73

zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Tabulka č. 19: Skupina oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus Absolventi Volné pracovní Rok škol pozice 2006 1202 512 2007 1113 455 2008 1172 539 2009 1016 306 2010 1007 176 2011 1042 203 2006 621 346 2007 624 553 2008 644 522 2009 718 254 2010 663 214 2011 621 289 2006 1796 277 2007 1782 480 2008 1609 503 2009 2457 231 2010 1585 154 2011 1262 179

Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

Index 2,35 2,45 2,17 3,32 5,72 5,13 1,79 1,13 1,23 2,83 3,10 2,15 6,48 3,71 3,20 10,64 10,29 7,05

Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

Špatné uplatnění absolventů středních škol této skupiny oborů dokazuje i jejich vyšší míra nezaměstnanosti.

162

Nejlepší uplatnění nacházejí absolventi tohoto oboru

v Jihočeském kraji, především v prvních třech letech. Naopak nejhůře je na tom kraj Moravskoslezský, kde je vždy velmi vysoký převis počtu absolventů středních škol nad počtem volných pracovních pozic. Skupina oborů patří mezi nejvíce vyhledávané obory studia, především u oborů se středním vzděláním s výučním listem. Tato skupina oborů je specifická svou uplatnitelností, jelikož množství pracovních míst v něm je omezeno poptávkou zákazníků. Vliv na počet pracovních míst v této skupině oborů, především u stravovacích a ubytovacích služeb, má nárůst či pokles cestovního ruchu. Proto právě v Jihočeském či Jihomoravském kraji, které patří mezi nejnavštěvovanější kraje

v České

republice,

nacházejí

absolventi

lepší

uplatnění

než

v kraji

162

Národní ústav odborného vzdělávání: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 30. 5. 2013.

74

Moravskoslezském. Do budoucna by více příležitostí v uplatnění absolventů mělo přijít především s rozvojem cestovního ruchu. Osobní a provozní služby Skupina oborů 69 Osobní a provozní služby zahrnuje povolání jako např. kadeřník, rekondiční a sportovní masér či kosmetické služby. K této skupině jsem přiřadila volné pracovní pozice např. ze skupiny 514 Pracovníci zajišťující ostatní osobní služby zahrnující povolání kadeřník a holič, masér apod. (KZAM-R) a 514 Kadeřníci, kosmetici a pracovníci v příbuzných oborech (CZ-ISCO). Tabulka č. 20 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Tabulka č. 20: Skupina oborů 69 Osobní a provozní služby Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2006 2007 2008 2009 2010 2011

69 Osobní a provozní služby Absolventi Volné pracovní škol pozice 481 493 459 466 465 376 211 210 222 204 224 203 502 455 502 892 405 414

Index 20 39 76 73 45 40 9 21 18 10 24 10 12 16 33 33 31 21

24,05 12,64 6,04 6,38 10,33 9,40 23,44 10,00 12,33 20,40 9,33 20,30 41,83 28,44 15,21 27,03 13,06 19,71

Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

Ve všech letech sledovaného období ve sledovaných krajích České republiky je velký převis počtu absolventů středních škol nad počtem volných pracovních pozic. Nedostatek pracovních pozic pro tuto skupinu oborů dokazuje i fakt, že v těchto letech byla velmi vysoká míra nezaměstnanosti absolventů středních škol této skupiny oborů 75

v porovnání s ostatními obory.163 Tato skupina oborů je specifická svou uplatnitelností, jelikož množství pracovních míst v něm je omezeno poptávkou zákazníků. V tomto oboru není tak vysoká fluktuace zaměstnanců, především v oblasti kadeřnictví a kosmetiky, proto je pro absolventy těžké najít uplatnění. Často může být pro tyto absolventy podmínkou pro vstup na trh práce vybudování vlastního zázemí v podobě vlastního kadeřnického či kosmetického salonu, což není jednoduché. Do budoucna mají velký potenciál absolventi oboru rekondiční a sportovní masér. S růstem zájmu lidi o zdravější životní styl, se toto povolání stává populárnějším. Publicistika, knihovnictví a informatika Skupina oborů 72 Publicistika, knihovnictví a informatika zahrnuje obor informační služby. K této skupině jsem přiřadila volné pracovní pozice např. ze skupiny 422 Pracovníci poskytující různé informace (KZAM-R), 422 Pracovníci informačních služeb (CZ-ISCO) či z podskupiny 4141 Řadoví knihovníci, archiváři, evidenční pracovníci. Tabulka č. 21 níže zobrazuje počty absolventů středních škol konkrétní skupiny oborů, počty volných pracovních pozic vhodných pro danou skupinu oborů a vypočítaný index pro vybrané kraje ve sledovaném období. Údaje pro rok 2006 a 2007 pro Jihočeský kraj v tabulce nejsou zachyceny, neboť v těchto letech zde nebyl žádný absolvent. Absolventi této skupiny oborů mají velice dobré uplatnění na trzích práce ve všech vybraných krajích České republiky. Výjimku tvoří pouze rok 2006 v Moravskoslezském a poslední roky v Jihomoravském kraji, kdy byl převis počtu absolventů těchto oborů nad počtem volných pracovních pozic. Dobré uplatnění dokazuje i nízká míra nezaměstnanosti absolventů této skupiny oborů. S celkovým rozvojem sektoru služeb, mezi něž patří i informační služby, se možnost uplatnění absolventů této skupiny oborů zvětšuje. Zaměstnání patřící do této skupiny nejsou tak náročná na znalosti, proto i absolventi se středním vzděláním nachází uplatnění na trhu práce. I přes možnost dobrého uplatnění, není tato skupina oborů pro studenty tak atraktivní. Skupina oborů patří mezi nejméně navštěvované.

163

Národní ústav odborného vzdělávání: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 30. 5. 2013.

76

Tabulka č. 21: Skupina oborů 72 Publicistika, knihovnictví a informatika Kraj

Jihomoravský kraj

Jihočeský kraj

Moravskoslezský kraj

72 Publicistika, knihovnictví a informatika Absolventi Volné pracovní Rok škol pozice 2006 56 139 2007 58 102 2008 62 115 2009 47 27 2010 54 36 2011 83 69 2006 x x 2007 x x 2008 19 63 2009 23 38 2010 27 46 2011 19 32 2006 41 20 2007 19 51 2008 30 81 2009 32 52 2010 33 135 2011 8 205

Index 0,40 0,57 0,54 1,74 1,50 1,20 x x 0,30 0,61 0,59 0,59 2,05 0,37 0,37 0,62 0,24 0,04

Zdroj: Národní ústav odborného vzdělávání: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. [online] Citace 1. 6. 2013. + Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly. [online] Citace 1. 6. 2013. Vlastní zpracování.

5.6. Shrnutí analýzy absolventů středních škol a jejich uplatnění na trhu práce V první části praktické části diplomové práce je provedena analýza středních škol ve vybraných krajích. Hranice pro určení nejvíce navštěvovaného oboru je 10 % a více studentů v dané skupině oborů ze všech skupin oborů. Hranice pro určení nejméně navštěvovaného oboru je 1 % a méně studentů v dané skupině oborů ze všech skupin oborů. Mezi početně nejvýše zastoupené skupiny oborů v Jihomoravském kraji patří skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 63 Ekonomika a administrativa a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Mezi početně nejméně zastoupené skupiny oborů v Jihomoravském patří skupiny oborů 16 Ekologie a ochrana životního prostředí, 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 32 Kožedělná a obuvnická

77

výroba a zpracování plastů, 43 Veterinářství a veterinární prevence, 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika. Mezi početně nejvýše zastoupené skupiny oborů v Jihočeském patří skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 63 Ekonomika a administrativa a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Mezi početně nejméně zastoupené skupiny oborů v Jihočeském patří skupiny oborů 16 Ekologie a ochrana životního prostředí, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 31 Textilní výroba a oděvnictví, 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie, 39 Speciální a interdisciplinární technické obory a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika. Ve sledovaném období nebylo v Jihočeském kraji poskytováno studium ve skupinách oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství a 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů. Mezi početně nejvýše zastoupené skupiny oborů v Moravskoslezském kraji patří skupiny

oborů

23

Strojírenství

a

strojírenská

výroba,

26

Elektrotechnika,

telekomunikační a výpočetní technika a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Mezi početně nejméně zastoupené skupiny oborů v Moravskoslezském kraji patří skupiny oborů 16 Ekologie a ochrana životního prostředí, 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika. Ve sledovaném období nebylo v Moravskoslezském kraji poskytováno studium ve skupině oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů. Ve všech sledovaných krajích patří mezi početně nejvýše zastoupené skupiny oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba, 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus. Mezi početně nejméně zastoupené patří skupiny oborů 16 Ekologie a ochrana životního prostředí, 28 Technická chemie a chemie silikátů a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika. U skupiny oborů 16 Ekologie a ochrana životního prostředí nízký počet studentů dán především tím, že je to obor poměrně nový a ještě není na středních školách tolik rozšířený. Celkově roste zájem studentů o studium středního odborného vzdělání s maturitou a klesá zájem o studium nástavbového studia ve všech sledovaných krajích. Mezi lety 2010 a 2011 mírně vzrostl zájem o studium středního vzdělání s výučním listem. Tento 78

růst zájmu je pozitivní, neboť povolání s požadavkem na vyučení jsou často vyhledávaná. V druhé části praktické části diplomové práce je provedena analýza uplatnitelnosti absolventů středních škol na trzích práce ve vybraných krajích. Analýza je provedena porovnáním počtu absolventů středních škol v jednotlivých skupinách oborů a volných pracovních pozic vhodných pro tyto absolventy. V Jihomoravském kraji nacházejí nejlepší uplatnění absolventi skupiny oborů 31 Textilní výroba a oděvnictví, 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie, 37 Doprava a spoje a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika. Naopak nejhorší uplatnění nacházejí absolventi skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 69 Osobní a provozní služby. V Jihočeském kraji nacházejí nejlepší uplatnění absolventi skupiny oborů 31 Textilní výroba a oděvnictví a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika. Naopak nejhorší uplatnění nacházejí absolventi skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 69 Osobní a provozní služby. V Moravskoslezském kraji nacházejí nejlepší uplatnění absolventi skupiny oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství, 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie a 72 Publicistika, knihovnictví a informatika. Naopak nejhorší uplatnění nacházeli absolventi skupiny oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, 28 Technická chemie a chemie silikátů, 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů, 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus a 69 Osobní a provozní služby. Ve všech sledovaných krajích nacházejí nejlepší uplatnění absolventi skupiny oborů 72 Publicistika, knihovnictví a informatika. Jiná shoda ve všech sledovaných krajích nenastala.

Shoda

a Jihočeském

v nejlepším

kraji

ve

uplatnění

skupině

oborů

absolventů 31

nastává

Textilní

v Jihomoravském

výroba

a

oděvnictví

a v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji ve skupině oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie. Naopak nejhorší uplatnění ve všech sledovaných krajích nacházejí absolventi skupin oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 69 Osobní a provozní služby. Skupina oborů 26 Elektronika, telekomunikační a výpočetní technika 79

navíc patří mezi početně nejvýše zastoupené skupiny oborů. Většina absolventů této skupiny oborů ovšem pokračuje ve studiu na vyšších odborných a vysokých školách. V posledních letech nacházejí špatné uplatnění také absolventi skupiny oborů 41 Zemědělství a lesnictví ve všech vybraných krajích.

80

Závěr Jedním z hlavních úkolů dneška pro firmy, subjekty státní správy i ostatní ekonomické subjekty je reagovat na negativní dopady ekonomické krize, která měla vliv na zpomalení hospodářského růstu v České republice. Od roku 2009 docházelo k omezování výroby, zavírání podniků a růstu míry nezaměstnanosti téměř ve všech odvětvích. V návaznosti na tento vývoj je dnes o mnoho těžší uplatnit se na trhu práce. Uplatní se jen ti, kteří mají požadované znalosti a schopnosti. Absolventi středních škol většinou vstupují na trh práce s nedostatečnými znalostmi či praxí, které jsou požadovány zaměstnavateli. Tímto je jim vstup na trh práce ztížen, a tudíž patří mezi rizikové skupiny. Mladiství tvoří jednu šestinu z celkového počtu nezaměstnaných a lidé se středním vzděláním tvoří téměř 80 % všech ekonomicky aktivních obyvatel. Proto je otázka uplatnitelnosti absolventů středních škol na trhu práce významnou otázkou. Diplomová práce je podepřena zejména teorií lidského kapitálu. Je to především lidský kapitál, který každý z nás nabízí na trhu práce. Proto je potřeba lidský kapitál rozvíjet a investovat do něj. A jednou z nejdůležitějších investic do lidského kapitálu je vzdělání. Cílem diplomové práce bylo zhodnocení regionálních disparit v uplatnění absolventů středních škol vstupujících na trh práce ve vybraných krajích České republiky, tj. zda struktura absolventů středních škol vstupujících na trh práce odpovídá struktuře poptávky na trhu práce ve vybraných krajích České republiky. V rámci naplňování cíle byly ověřeny 2 hypotézy. Hypotézy byly ověřovány pomocí speciálně vytvořeného převodníku dat mezi klasifikacemi v oblasti vzdělávání a trhu práce. První hypotéza, že struktura absolventů středních škol odpovídá struktuře volných pracovních pozic ve vybraných krajích České republiky, se nepotvrdila. Struktura absolventů středních škol je odlišná od struktury volných pracovních pozic vhodných pro absolventy středních škol ve vybraných krajích České republiky. Téměř v žádném oboru se počet absolventů středních škol a počet volných pracovních pozic vhodných pro absolventy středních škol neblížil rovnosti. Při výběru oboru studia, potažmo výběru budoucího povolání, hrají roli i jiné faktory než uplatnitelnost na trhu práce. Často si studenti vybírají obor studia spíše podle jejich zájmů či zálib než na základě 81

uplatnitelnosti na trhu práce. Faktorem pro výběr oboru může být také např. jeho dostupnost v daném regionu. Druhá hypotéza, že regionální rozdíly uplatnění absolventů středních škol na trzích práce ve vybraných krajích České republiky jsou ovlivněny ekonomickým zaměřením kraje, se potvrdila. U některých oborů byly rozdíly velice významné. Např. v Moravskoslezském kraji u skupiny oborů 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů či skupiny oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru a filmu byl rozdíl mezi počtem absolventů a počtem volných pracovních pozic v posledních letech sledovaného období velice výrazný, což je dáno také specializací regionu na hutní výrobu a těžbu černého uhlí. Na uplatnění absolventů v daném oboru má vliv také charakteristika daného regionu, útlum či rozvoj typických odvětví v jednotlivých krajích. Z analytické části diplomové práce lze odvodit, že preference jak studentů středních škol, tak zaměstnavatelů působících na trhu práce se liší nejen v čase, ale i v jednotlivých regionech. Tím vznikají rozdíly v uplatnění absolventů konkrétních oborů na trzích práce ve vybraných krajích České republiky. Je to způsobeno tím, že poptávka studentů po konkrétních oborech má určité zpoždění proti potřebám trhu práce, protože studium trvá určitou dobu, a na výběr povolání mají vliv i jiné faktory. Ve všech vybraných krajích nacházeli ve sledovaném období nejlepší uplatnění absolventi skupiny oborů 72 Publicistika, knihovnictví a informatika. Jiná shoda ve všech vybraných krajích nenastala. Shoda v nejlepším uplatnění absolventů nastává v Jihomoravském a Jihočeském kraji ve skupině oborů 31 Textilní výroba a oděvnictví a v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji ve skupině oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie. Naopak nejhorší uplatnění ve všech vybraných krajích nacházeli ve sledovaném období absolventi skupin oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a 69 Osobní a provozní služby. Skupina oborů 26 Elektronika, telekomunikační a výpočetní technika navíc patří mezi početně nejvýše zastoupené skupiny oborů. Většina absolventů této skupiny oborů ovšem pokračuje ve studiu na vyšších odborných a vysokých školách. V posledních letech nacházeli špatné uplatnění také absolventi skupiny oborů 41 Zemědělství a lesnictví ve všech vybraných krajích.

82

V každém kraji bylo analýzou zjištěno určité specifikum z hlediska uplatnění absolventů středních škol na trzích práce. V Jihomoravském kraji nacházeli ve sledovaném období velmi dobré uplatnění absolventů středních škol skupiny oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů. Tento kraj také jako jediný z vybraných

krajů

v současnosti

poskytuje

střední

vzdělání

v tomto

oboru.

V Jihočeském kraji nacházeli ve sledovaném období velmi dobré uplatnění absolventů středních škol skupiny oborů 31 Textilní výroba a oděvnictví. V Moravskoslezském kraji nacházeli ve sledovaném období velmi dobré uplatnění absolventů středních škol skupiny oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství. Tato specifika jsou dána především ekonomickým zaměřením jednotlivých krajů. Diplomová práce se zabývá problematikou uplatnění absolventů středních škol ve vystudovaném oboru. Okruh zkoumaných skutečností by bylo dále možno rozšířit např. o analýzu uplatnitelnosti studentů v jiných oborech (tj. u těch, kteří nenašli uplatnění ve svém oboru). S tím souvisí otázka možnosti jejich rekvalifikace, kterou ovlivňuje i její dostupnost a cena, a migrace za prací do jiných regionů. Zajímavou je také otázka, jak a zda vůbec působí vývoj trhu na změnu preferencí lidí při výběru oboru studia na jeho úplném počátku. V neposlední řadě by bylo možné prozkoumat otázku přechodu absolventů středních škol do terciérní úrovně vzdělání (zda volí stejný obor, studují spíše vysoké školy nebo VOŠ apod.). Tyto otázky jsou však již nad rámec rozsahu diplomové práce, mohly by však být jejím doplněním v případném dalším rozpracování, např. v rámci dizertační práce.

83

Seznam zkratek CZ

Czech Republic

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

ISCED

International Standard Classification of Education

JKOV

Jednotná klasifikace oborů vzdělávání

KKOV

Klasifikace kmenových oborů vzdělávání

KÚ

Krajský úřad

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

NPRV

Národní program rozvoje vzdělávání

NÚOV

Národní ústav odborného vzdělávání

OŠMS

Odbor školství, mládeže a sportu

OŠMT

Odbor školství, tělovýchovy a mládeže

SOŠ

Střední odborná škola

SOU

Střední odborné učiliště

SRR

Strategie regionálního rozvoje

ÚIV

Ústav pro informace ve vzdělávání

84

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Schéma značení normy KKOV ................................................................ 19 Obrázek č. 2: Organizace vzdělávací soustavy České republiky.................................... 26

Seznam tabulek Tabulka č. 1: Vztah mezi stupni vzdělání podle klasifikace ISCED 97 a úrovněmi dovedností v klasifikaci CZ-ISCO .................................................................................. 24 Tabulka č. 2: Vztah mezi hlavními třídami a úrovněmi dovedností v klasifikaci CZISCO ............................................................................................................................... 25 Tabulka č. 3: Střední školy v České republice v letech 2006 až 2011 ........................... 30 Tabulka č. 4: Absolventi středních škol v Jihomoravském kraji podle stupně vzdělání a skupiny oborů – průměr v letech 2006 až 2011 ........................................................... 52 Tabulka č. 5: Absolventi středních škol v Jihočeském kraji podle stupně vzdělání a skupiny oborů – průměr v letech 2006 až 2011 ........................................................... 55 Tabulka č. 6: Absolventi středních škol v Moravskoslezském kraji podle stupně vzdělání a skupiny oborů – průměr v letech 2006 - 2011 ............................................... 57 Tabulka č. 7: Skupina oborů 21 Hornictví, hutnictví a slévárenství ............................... 59 Tabulka č. 8: Skupina oborů 23 Strojírenství a strojírenská výroba ............................... 60 Tabulka č. 9: Skupina oborů 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika ........................................................................................................................................ 62 Tabulka č. 10: Skupina oborů 28 Technická chemie a chemie silikátů .......................... 63 Tabulka č. 11: Skupina oborů 29 Potravinářství a potravinářská chemie ...................... 64 Tabulka č. 12: Skupina oborů 31 Textilní výroba a oděvnictví...................................... 65 Tabulka č. 13: Skupina oborů 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů . 66 Tabulka č. 14: Skupina oborů 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů ........ 67 Tabulka č. 15: Skupina oborů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie ....... 69 Tabulka č. 16: Skupina oborů 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie ......................... 70 Tabulka č. 17: Skupina oborů 37 Doprava a spoje ......................................................... 72 Tabulka č. 18: Skupina oborů 41 Zemědělství a lesnictví .............................................. 73 Tabulka č. 19: Skupina oborů 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus .......................... 74 Tabulka č. 20: Skupina oborů 69 Osobní a provozní služby .......................................... 75 Tabulka č. 21: Skupina oborů 72 Publicistika, knihovnictví a informatika ................... 77

85

Seznam příloh Příloha č. 1: Návaznost ISCED-97 na český vzdělávací systém .................................... 93 Příloha č. 2: Přehled oborů vzdělání – ISCED 97 .......................................................... 94 Příloha č. 3: Přehled oborů vzdělání KKOV .................................................................. 95

86

Seznam odborné literatury BECKER, G. S.: Human capital: a theoretical and empirical analysis, with special reference to education. 3rd ed. Chicago: University of Chicago, 1993. 390 s. ISBN 0226-04120-4 BERGGREN, C.: Higher Education - Labour Market Influence on Recruitment to Higher Education: Gender and Class Perspectives, Vol. 52, No. 1 (Jul., 2006), pp. 121148. Citace 10. 9. 2013. Dostupné na: http://www.jstor.org/stable/29735007 DRUCKER, P. F.: Věk diskontinuity: obraz měnící se společnosti. 1. vydání. Praha: Management Press, 1994. 377 str. ISBN 80-85603-44-6 HINDLS, R., HOLMAN, R., HRONOVÁ S. a kol.: Ekonomický slovník. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003. 519 str. Beckovy odborné slovníky. ISBN 80-7179-819-3 HOLMAN, R.: Ekonomie. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2005. 709 str. ISBN 80-7179891 HOLMAN, R.: Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004. 424 str. ISBN 80-7179-764-2 KAMENÍČEK, J.: Lidský kapitál: bohatství, které dřímá v nás. Praha: Karolinum, 2012. 230 str. ISBN 978-80-246-2139-5 KLEŇHOVÁ, M. a kol.: Co se změnilo v českém školství. 1. vydání. Praha: ÚIV, 2009. Citace 20. 12. 2012. Dostupné na: http://www.uiv.cz/soubor/4050 KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce: vývoj a tendence v souvislosti se vstupem České republiky do EU. 1. vydání. Praha: Professional Publishing, 2003. 199 str. ISBN 80-86419-48-7 KREBS, V. a kol.: Sociální politika. 4. vydání. Praha: ASPI, a.s., 2007. 504 str. ISBN 978-80-7357-276-1 Myant, M.; Smith, S.: Europe-Asia Studies - Regional Development and PostCommunist Politics in a Czech Region, Vol. 58, No. 2 (Mar., 2006), pp. 147-168. Citace 15. 11. 2013. Dostupné na: http://www.jstor.org/stable/20451181 87

PALÁN, Z.: Lidské zdroje: výkladový slovník: výchova, vzdělávání, péče, řízení. 1. vydaní. Praha: Academia, 2002. 280 str. ISBN 80-200-0950-7 WOLBERS, M. H. J.: Acta Sociologica - Patterns of Labour Market Entry: A Comparative Perspective on School-to-Work Transitions in 11 European Countries, Vol. 50, No. 3 (Sep., 2007), pp. 189-210.

Citace 3. 10. 2013. Dostupné na:

http://www.jstor.org/stable/20459998

88

Seznam ostatních zdrojů ČSÚ: Charakteristika Jihočeského kraje. Citace 15. 2. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje ČSÚ: Charakteristika Jihomoravského kraje. Citace 15. 2. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_jihomoravskeho_kraje ČSÚ: Charakteristika Moravskoslezského kraje. Citace 15. 2. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_moravskoslezskeho_kraje ČSÚ: Klasifikace kmenových oborů vzdělávání KKOV. Citace 2. 5. 2013. Dostupné na: http://czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/vazba_klasifikace_na_byvalou_jkov ČSÚ: Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO) – Metodická příručka. Citace 25. 4. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_zamestnani_(cz_isco) ČSÚ: Konstrukce klasifikace kmenových oborů vzdělání. Citace 20. 4. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/konstrukce_klasifikace_kmenovych_oboru_vzdela ni_ ČSÚ: Metodická příručka klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Citace: 26. 4. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_zamestnani_(cz_isco) ČSÚ: Metodické principy klasifikace KZAM. Citace 26. 4. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodicke_principy_klasifikace_kzam ČSÚ: Metodika – Mezinárodní standardní klasifikace vzdělávání – ISCED. Citace 15. 3. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/metodika_mezinarodni_klasifikace_vzdelani_isced _97 ČSÚ: Opatření ČSÚ ze dne 28. února 1994 (Sb. zákonů ČR, částka 20/1994). Citace 26. 4. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/cz/cisla/1/10/2002/cz/klasif.htm ČSÚ: Předmět a účel klasifikace KKOV. Citace 15. 3. 2013. Dostupné na: http://czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/predmet_a_ucel_klasifikace_kkov 89

ČSÚ: Přehled a charakteristika hlavních tříd KZAM-R. Citace 13. 4. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/prehled_a_charakteristika_hlavnich_trid_klasifika ce_kzam ČSÚ: Sdělení ČSÚ ze dne 16. Června 2010 o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZISCO).

Citace

26.

4.

2013.

Dostupné

na:

http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_zamestnani_(cz_isco) ČSÚ: Statistická ročenka České republiky za roky 2006 až 2011. Citace 25. 3. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/0001-11-2010 ČSÚ: Vazba klasifikace na bývalou JKOV. Citace 20. 4. 2013. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/vazba_klasifikace_na_byvalou_jkov ČSÚ: Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Jihočeského

kraje

v

roce

2011.

Citace

16. 2. 2013.

Dostupné

na:

http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/zakladni_tendence_demografickeho_socialniho_a_ ekonomickeho_vyvoje_jihoceskeho_kraje_v_roce_2011/$File/JHC_2011.pdf EUROSTAT: Obory vzdělávání a přípravy v rámci ISCED-97. Příručka. ÚIV, Praha 2003. Citace 15. 3. 2013. Dostupné na: http://www.tauris.cz/obory-vzdelavani-apripravy-v-ramci-isced-97-prirucka EURYDICE:

Česká

republika.

Citace

15. 3. 2013.

Dostupné

na:

https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/%C4%8Cesk%C3%A1republika:P%C5%99ehled Evropská komise: Evropská strategie zaměstnanosti. Citace 4. 10. 2013. Dostupné na: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=101&langId=cs Integrovaný portál MPSV - Úřad práce České republiky: Analýza poptávky po pracovní síle

a nabídky

pracovní

síly.

Citace

30.

5.

2013.

Dostupné

na:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/trh

90

MMR: Kartogram - Statistické jednotky NUTS 3 - Česká republika - 14 krajů. Citace 15.

2.

2013.

Dostupné

na:

https://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-

politika/Bytova-politika/Statistiky-Analyzy/Statistiky-z-oblasti-bytovepolitiky/Vybrane-udaje-o-bydleni/Vybrane-udaje-o-bydleni-2004/9-Uzemni-cleneniCeske-republiky/Kartogram-Statisticke-jednotky-NUTS-3-Ceska-re MMR: Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007 – 2013. Citace 15. 2. 2013. Dostupné na: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovniruch/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceskerepubliky-na MPSV:

Analýza

vývoje

zaměstnanosti

Citace: 23. 7. 2013.

a

nezaměstnanosti

v

Dostupné

roce

2007. na:

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2007/Anal2007.pdf MŠMT: Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě – Česká republika 2009/2010. Citace 20. 12. 2012. Dostupné na: http://www.msmt.cz/vzdelavani/systemvzdelavani-v-cr Národní ústav odborného vzdělávání: Informace o jednotlivých krajích - struktura zaměstnanosti, nově přijatí žáci a absolventi, nezaměstnanost absolventů. Citace 30. 5. 2013. Dostupné na: http://www.nuv.cz/informace-o-jednotlivych-krajich-1 OECD: Klasifikace vzdělávacích programů. Uživatelská příručka pro zavádění ISCED97 v zemích OECD. ÚIV: Praha, 2003. 128 str. ISBN 80-211-0440-6 OŠMS KÚ Moravskoslezského kraje: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní roky 2005/2006 až 2011/2012. Citace 23. 4. 2013. Dostupné na: http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/sk_dokumenty.html OŠMT KÚ Jihočeského kraje: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji za školní roky 2005/2006 až 2011/2012. Citace 23. 4. 2013. Dostupné

na:

http://www.kraj-

jihocesky.cz/index.php?par%5Bid_v%5D=343&par%5Blang%5D

91

OŠMT KÚ Jihomoravského kraje: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Jihomoravském kraji za školní roky 2005/2006 až 2011/2012. Citace 23. 4. 2013. Dostupné na: http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=14927&TypeID=2 ŠŤASTNOVÁ, P.: Analýza inzertní nabídky zaměstnání v denním tisku a na internetu – 2010.

Praha:

NÚOV,

2011.

Citace

1.

10.

2013.

Dostupné

na:

http://www.nuov.cz/vip2/kvantitativni-analyza-inzertni-nabidky-zamestnani-v-dennim Úřad vlády České republiky: Národní program reforem České republiky 2013. Citace 3. 10. 2013. Dostupné na: http://ec.europa.eu/europe2020/pdf/nd/nrp2013_czech_cs.pdf Vyhláška MŠMT č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška MŠMT č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

92

Přílohy Příloha č. 1: Návaznost ISCED-97 na český vzdělávací systém

Zdroj: EURYDICE: Česká republika. [online] Citace 15. 3. 2013.

93

Příloha č. 2: Přehled oborů vzdělání – ISCED 97 Kód 0 01 08 09 1 14 2 21 22 3 31 32 34 38 4 42 44 46 48 5 52 54 58 6 62 64 7 72 76 8 81 84 85 86 9 99

Široce a úzce vymezené obory vzdělání podle ISCED-97 Obecné vzdělání Všeobecně vzdělávací programy Čtení, psaní a počítání Osobní dovednosti Vzdělávání a výchova Příprava učitelů a pedagogika Humanitní vědy a umění Umění Humanitní vědy Společenské vědy, obchod a právo Společenské vědy a vědy o lidském chování Žurnalistika a informace Obchod, řízení a správa Právo Přírodní vědy, matematika a informatika Vědy o živé přírodě Vědy o neživé přírodě Matematika a statistika Informatika Technické vědy, výroba a stavebnictví Technické vědy a technické obory Výroba a zpracování Architektura a stavebnictví Zem+dělství a veterinářství Zemědělství, lesnictví a rybářství Veterinářství Zdravotnictví a sociální péče Zdravotnictví Sociální péče Služby Osobní služby Přepravní služby a spoje Ochrana životního prostředí Bezpečnostní služby Nezačlenitelné programy Nezačlenitelné programy

Zdroj: EUROSTAT: Obory vzdělávání a přípravy v rámci ISCED-97. Příručka. ÚIV, Praha 2003. [online] Citace 15. 3. 2013.

94

Příloha č. 3: Přehled oborů vzdělání KKOV Kód 1 11 12 13 14 15 16 17 18 2 21 23 26 28 29 3 31 32 33 34 35 36 37 39 4 41 43 5 51 52 53 6 61 62 63 64 65 66 67 68 69 7 71 72 73 74 75 77 78

Hlavní skupiny a skupiny oborů vzdělání podle KKOV Přírodní vědy a nauky Matematické obory Geologické obory Geografické obory Chemické obory Biologické obory Ekologie a ochrana životního prostředí Fyzikální obory Informatické obory Technické vědy a nauky Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Technická chemie a chemie silikátů Potravinářství a potravinářská chemie Technické vědy a nauky Textilní výroba a oděvnictví Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Polygrafie, zpracování papíru, filmu, fotografie Architektura Stavebnictví, geodézie a kartografie Doprava a spoje Speciální a interdisciplinární obory Zemědělsko-lesnické a veterinární vědy a nauky Zemědělství a lesnictví Veterinářství a veterinární prevence Zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy a nauky Lékařské vědy Farmaceutické vědy Zdravotnictví Společenské vědy, nauky a služby Filozofie, teologie Ekonomie Ekonomika a administrativa Podnikání v oborech, odvětvích Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Sociální vědy Právní a veřejnoprávní činnost Osobní a provozní služby Společenské vědy, nauky a služby Obory z oblasti historie Publicistika, knihovnictví a informatika Filologické vědy Tělesná kultura, tělovýchova a sport Pedagogika, učitelství a sociální péče Obory z oblasti psychologie Obecně odborná příprava

95

79 8 81 82 9 91 92

Obecná příprava Vědy a nauky o kultuře a umění Teorie a dějiny umění Umění a užité umění Vojenské vědy a nauky Teorie vojenského umění Vojenské zdravotnictví

Zdroj: ČSÚ: Klasifikace kmenových oborů vzdělávání KKOV. [online] Citace 2. 5. 2013.

96