REŠERŠE UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ

EVALUACE PROJEKTU „PODPORA TECHNICKÝCH A PŘÍRODOVĚDNÝCH OBORŮ“ (PTPO)

REŠERŠE UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ

Pro MŠMT vypracovali: Ing. Vladimír Kuchař Ing. Zdeňka Mindlová

IPN Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

U PLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ

O BECNĚ – ČR A EU Cílem EU je zvýšit průměrný podíl studentů s vysokoškolským diplomem v zemích EU z 31% v roce 2010 na 40% do roku 2020. Česká republika patří k zemím, kde je vysokoškoláků ve srovnání s ostatními zeměmi EU stále relativně málo. Počet vysokoškoláků v Česku stále roste. Ve věkové skupině 25 až 34 let činí podíl vysokoškoláků téměř 23%, což je o téměř 40% více než ve věkové skupině 35 až 44 let a o dvě třetiny více než ve věkové skupině 45 až 64 let. Stoupající počet absolventů vysokoškolského studia musí čelit i vyšší míře nezaměstnanosti. Ta samozřejmě souvisí i s celkovou mírou nezaměstnanosti danou hospodářskými a dalšími faktory. Zaměstnatelnost mladých absolventů vysokých škol je ve většině zemí EU příznivější než u mladých lidí s jinými druhy dosaženého vzdělání, ale zároveň stále méně příznivá než hladina zaměstnanosti všech vysokoškoláků v celé populaci.

U CHAZEČI VERSUS ABSOLVENTI – PŘÍRODOVĚDECKÉ A TECHNICKÉ OBORY V následujících dvou tabulkách můžeme vidět, že počet zapsaných studentů na přírodovědných a technických oborech, stejně jako počet úspěšných absolventů těchto oborů se výrazně v průběhu let nemění.


1

Uchazeči o studium na veřejných a soukromých vysokých školách podle skupiny studijního zaměření (prezenční i kombinovaní studenti celkem) Skupina studijního zaměření

Podané přihlášky

Rok

Přihlášení (bez vícenásobných přihlášek)

Přijetí

Zapsaní

Přírodní vědy a nauky

2007

21 267

15 253

12 676

7 149


2008

23 620

16 993

14 875

8 748


2009

21 688

15 847

14 051

8 179


2010

23 372

17 234

15 065

8 913

Technické vědy a nauky

2007

48 638

34 333

33 809

23 799


2008

44 349

33 641

32 977

23 594


2009

47 089

34 285

34 766

24 270


2010

48 717

35 789

35 587

25 174

Absolventi podle skupiny studijního zaměření celkem všichni studenti Skupina studijního zaměření

rok

Vysoké školy celkem Přírodní vědy a nauky

2011

celkem

Bc.

magisterské

prezenční studenti

navaz. magisterské

doktorské

celkem

Bc.

magisterské

navaz. magisterské

doktorské

93 044

51 931

8 107

30 671

2 419

64 715

35 704

7 513

21 035

533

6 005

3 195

26

2 241

545

5 261

2 923

26

2 164

150


19 312

9 903

11 575

118

644

15 600

8 231

74

7 120

177

Vysoké školy celkem

88 153

49 262

9 673

27 080

2 219

62 040

33 916

8 943

18 772

485

5 990

3 313

85

2 097

496

5 248

2 991

84

2 038

136


18 173

9 374

446

7 694

661

14 952

7 935

385

6 468

164


81 812

45 325

11 713

22 475

2 375

58 730

32 267

10 547

15 434

548

5 532

3 055

183

1 824

472

4 868

2 759

177

1 793

141


18 234

10 200

1 095

6 166

774

15 190

8 888

901

5 203

198


73 287

39 129

15 766

16 085

2 379

53 945

28 115

14 621

10 760

514

5 330

3 076

427

1 330

500

4 687

2 840

424

1 311

115


17 974

9 191

4 442

3 590

752

15 260

7 886

4 178

2 996

200


63 819

32 982

17 903

10 742

2 266

47 967

23 856

16 496

7 179

495

2 889

2 720

998

691

482

4 219

2 482

977

671

91

15 646

7 748

5 092

2 100

707

13 442

6 806

4 743

1 704

190




Přírodní vědy a nauky Technické vědy a nauky

2010

2009

2008

2007

R OZDÍLY V UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ DLE OBORU VZDĚLÁNÍ SE ZAMĚŘENÍM NA PŘÍRODOVĚDNÉ A TECHNICKÉ OBORY Srovnání zaměstnatelnosti absolventů vysokých škol (ve školním roce 2010/2011) z hlediska oborových typů fakult jasně reflektuje vysokou úspěšnost převážně absolventů lékařských, právnických fakult a některých technických oborů. Míra nezaměstnanosti absolventů lékařských fakult se blíží pouze 1%. Absolventi pedagogických fakult si také stojí dobře (3,3%). Naopak nejhůře na tom jsou fakulty zemědělské, přírodovědné a v závěsu za nimi


2

ekonomické, mezi jejichž absolventy míra nezaměstnanosti půl roku až rok po ukončení studia přesahuje 8%. Tento trend v přírodovědných, ekonomických, technických a zemědělských oborech je částečně způsobem dopady krize v průmyslu a v podnikatelském sektoru vůbec. K největšímu zhoršení nezaměstnanosti došlo právě u absolventů přírodovědných fakult, a to o plných 168%.

3

Následující tabulky obsahují údaje o počtech nezaměstnaných absolventů podle dosaženého vzdělání a následně podle oboru dosaženého vysokoškolského vzdělání. Jedná se o nezaměstnané, kteří vysokou školu absolvovali 6-12 měsíců před uvedenými termíny. Míry nezaměstnanost i podle vzdělání základní střední neúplné střední úplné vysokoškolské Celkem

II. Q 2008

II. Q 2009

II. Q 2010

II. Q 2011

18,4 4,3 2,7 1,4 4,2

23,8 7,1 4,4 1,9 6,3

25,1 8,2 5,2 2,4 7,1

24,0 7,6 5,2 2,7 6,7


Míry nezaměstnanosti absolventů vysokých škol podle skupin oborů Humanitní Právnické Ekonomické Pedagogické Technické Zemědělské Přírodovědecké Lékařské Umělecké Prostý průměr Míra nezam. celkem

Duben 2008

Duben 2009

Duben 2010

Duben 2011

3,1 1,3 2,8 1,9 2,3 3,4 3,3 1,4 7,0 2,6 2,4

3,3 1,1 4,5 2,2 3,1 4,6 4,0 0,8 5,9 3,0 2,8

4,7 2,2 6,0 2,8 4,6 7,3 6,0 0,8 8,4 4,3 4,2

5,2 2,8 6,9 3,1 4,9 7,5 6,4 1,0 5,1 4,3 -

Pozitivní ovšem je sledovat trend v grafu níže, který jasně ukazuje, že čím déle je absolvent po dokončení svého vzdělání tím má větší šance na to, že uspěje na pracovním trhu. Absolventi Masarykovy univerzity (MU) z univerzitního roku 2010/2011 uvedli na základě dotazníkového šetření tyto zajímavé údaje. (viz dvě tabulky níže)


4

Aktuální pracovní stav pracuje v pracovním poměru studuje a pracuje studuje a nepracuje MD, pracovala podniká a nezam. další osoby pracuje v prac. poměru a podniká jiná možnost nezaměstnaný, nepracoval nezaměstnaný, pracoval MD a nepracovala

ESF

FI

FSS

FF

LF

PedF

PrF

PřírF

FSpS

MU

73,3

66,4

53,8

47,6

63,5

66,7

41,0

53,7

58,6

8,5 2,8 1,1 2,3

12,6 4,2 0,8 7,6

16,6 6,5 4,1 4,1

19,2 8,6 6,5 5,3

12,5 1,0 10,6 2,9

13,0 2,8 5,1 3,7

68, 9 14,3 4,3 3,9 0,7

29,5 21,5 2,0 0,8

12,2 7,3 7,3 12,2

16,5 7,1 4,7 3,4

5,1

5,9

4,7

2,4

3,4

3,2

3,2

1,2

2,4

3,3

2,3 0,6

0,8 0,8

3,6 2,4

3,8 2,7

1,9 -

2,3 0,9

1,1 1,1

1,2 1,2

2,4 -

2,2 1,3

1,1

1,8

2,1

-

1,0

1,4

0,8

-

1,2

1,1

2,4

1,8

1,4

0,4

0,4

2,4

1,0

-

2,9

podniká a zam. další osoby

0,8

0,5

0,7

0,4

0,8

Jak dlouho jste hledali zaměstnání? Jak dlouho hledali zaměstnání? hned, max. do 1 měsíce do 2 měsíců do 4 měsíců do 6 měsíců do 8 měsíců více než za 8 měsíců mezisoučet 3 předchozích řádků Celkem

ESF

FI

FSS

FF

LF

PedF

PrF

PřírF

FSpS

MU

53,3

77,7

59,3

51,0

77,5

48,0

63,0

47,6

55,3

58,5

10,8 19,8 9,0 1,8 5,4

7,1 8,9 3,6 0,9 1,8

12,7 11,3 8,7 2,0 6,0

7,3 17,5 7,3 5,9 10,8

5,0 11,5 2,5

10,7 14,1 6,9 1,1 4,2

8,5 17,5 10,1 3,7 12,7

18,4 10,5 13,2

3,5

15,7 13,7 9,8 2,9 9,8

2,6

9,9 14,6 7,5 2,5 7,1

16,2

6,3

16,7

24,1

6,0

22,5

12,2

26,5

15,8

17,0

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

Z těchto tabulek výše nás zajímají hlavně studenti Přírodovědecké fakulty MU (PřF MU). Ti v největší míře při práci dále studují a bohužel si také hledali práci nejdelší čas (čtvrtina z nich déle než půl roku). Absolventi PřF MU jsou na tom tak nejhůře ze všech fakult. Absolventi přírodovědecké fakulty MU nejvíce pracují ve veřejných institucích či podnicích s převažující účastí státu – 56,4 %. Dále pak v českých soukromých firmách 22,3% a v zahraničních či nadnárodních firmách je to IPN Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

5

pak 11,7%. Podniká pouze 2,6% absolventů této fakulty. Absolventům nejčastěji pomůže při získávání práce vlastní přičinění (dvě třetiny dotázaných odpovědělo v průzkumu MU), dále cca z 15% rodiče či známý a stejně tak byly sami osloveni nabídkou od zaměstnavatele.

P OŽADAVKY ZAMĚSTNAVATELŮ Kromě absolutních počtů studentů na technických a přírodovědných oborech je ale vhodné sledovat jejich podíl na celkovém počtu vysokoškolských absolventů. Podíl vysokoškoláků s technickým vzděláním se totiž mezi absolventy snižuje. Přitom právě některé technické obory jsou jedněmi z nejžádanějších specializací. Jde hlavně o techniky, konstruktéry, strojaře, kontrolory, vývojové konstruktéry, mistry výroby, procesní inženýry atd. Nicméně tato žádanost bohužel neplatí pro všechny technické obory. „Mezi nejvíce hledanými pozicemi jsou i IT odborníci, kteří ovládají více specializací, mají kromě „tvrdých“ schopností z oboru i znalost projektového řízení a vedení týmu,“ vysvětluje Aleš Křížek, ředitel společnosti Robert Half International pro Česko a Slovensko. „V současnosti sledujeme čtyřnásobný nárůst poptávky po těchto odbornících za rok,“ vysvětluje Křížek.

Zaměstnavatelé uvádějí jako důvody nepřijímání absolventů nejčastěji nedostatek praxe, nereálné představy o výši mzdy, pracovní době či pracovním zařazení, nutnost zapracování a také nedostatek volných pracovních pozic. To, co zaměstnavatelé po uchazečích vyžadují, jsou schopnost umění jednat s lidmi, praktické dovednosti a znalost praxe, schopnost prezentace a sebeprezentace, komunikační dovednosti, samostatnost, loajalita a schopnost řešit stresové situace. Zaměstnavatelé tedy nejčastěji vidí jako problém málo praktických zkušeností absolventů. Tato skutečnost vyplývá i z pocitu IPN Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

6

samotných absolventů Masarykovi univerzity (2010/2011), kteří uvedli, že jejich vzdělání bylo příliš teoretické. Viz graf níže.

7 Zdroj: MU Zajímavé je sledovat požadované kompetence, se kterými se setkali absolventi Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity na pracovním trhu. Ty kompetence, které potřebovali, a byly vyžadovány zaměstnavateli nejčastěji, bohužel nejvíce postrádají. To jasně dokazuje tabulka kompetencí, viz níže. Jde hlavně o praktické zkušenosti, počítačovou gramotnost, schopnost sebeprezentace, komunikace, organizace a kritického myšlení.


8

Zdroj: MU České podniky a instituce, které se zabývají základním či aplikovaným výzkumem mají dlouhodobé problémy s nedostatkem kvalifikovaných uchazečů. Hlavně na pozicích výzkumných a vývojových pracovníků v aplikační sféře. I přes nárůst počtu absolventů magisterského a doktorského studia technických (17% v období 2005-2009) a přírodovědných oborů (41% v období 2005-2009) vysokých škol se nepodařilo tento nedostatek odstranit. Nejvíce jsou tak nedostatkem kvalitních výzkumných pracovníků ohroženy obory jako nukleární fyzika, softwarové inženýrství, automatizace a kontroling, inženýrství, elektrochemie. Chybí tak pracovníci v automobilovém průmyslu, IT sektoru,


strojírenství, elektrotechnickém průmyslu, energetice. Je vhodné, aby dále docházelo ke slaďování vzdělávacích oborů vysokých škol s rychle se měnícími požadavky zaměstnavatelů. Zaměstnavatelé mají stále vyšší požadavky na absolventy technických a přírodovědných oborů. Je nutné je dlouho zaškolovat, jelikož jim chybí praktické zkušenosti. Naléhavost zaškolení absolventů klesá s vyšším stupněm vysokoškolského vzdělání, tím také stoupá spokojenost zaměstnavatelů. Dále dle zaměstnavatelů chybí absolventům jazykové znalosti a oborové znalosti. Školy nedrží tempo s rozvojem technologií a procesů a i když učí věci správné, tak bohužel ne dostatečně praktickým způsobem, který by mohli absolventi uplatnit v reálném zaměstnání. S tímto názorem souhlasí i pracovníci úřadů práce, kteří se s těmito situacemi každodenně setkávají. Podle názorů pracovníků úřadů práce je obecně nejčastější příčinou nezaměstnanosti absolventů právě jejich nedostatečná odborná praxe. Zajímavé je ale sledovat podíl špičkových studentů na celkovém počtu přijatých studentů. V určitých oborech se výrazně za posledních deset let snížil. Na základě analýzy dat společnosti SCIO z roku 1998 a 2008 je zřejmé, že zejména přírodovědné, ekonomické a chemicko-technologické obory vysokých škol byly postiženy výrazným poklesem podílu špičkových studentů na celkovém počtu přijatých s testem OSP.

P RAKTICKÉ ZKUŠENOSTI – ALFA A OMEGA VŠEHO ? Absolventi přírodních věd oceňují více střednědobý přínos oboru než to, jak byli v jeho rámci připraveni pro vstup na pracovní trh. Naopak absolventi strojírenských oborů pozitivně hodnotí připravenost pro vstup na trh práce než pro plnění pracovních úkolů po pěti letech praxe. Mladí lidé po ukončení vzdělávání mají na trhu práce vůči osobám, které jsou na něm již delší dobu, relativní nevýhodu. Mají sice aktuální vzdělání, ale zkušenost s užitím daných pracovních postupů a metod nemají. Absolventi tak o pracovní místa nesoutěží s lidmi, kteří již na pracovním trhu jsou, ale obsazují místa uvolněná odchody do důchodu nebo postupem na vyšší či jiné pracovní pozice, případně nastupují na nově vytvořená pracovní místa nebo na místa, která dříve zastávali lidé s nižším vzděláním vzhledem. Důležitým faktorem je tak pro úspěšný přechod na trh práce předchozí pracovní zkušenost. Kdo již za studií pracuje, má velkou výhodu. Logicky je podíl takových studentů vyšší mezi bakaláři, jelikož jsou často starší a doplňují si své vzdělání během pracovního poměru. Získají tak vysokoškolský titul v pozdějším věku, a tomu odpovídá i více než 50% podíl bakalářů, kteří mají v době absolvování IPN Podpora technických a přírodovědných oborů Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

9

práci. U magistrů je to necelých 40%. Průměrný podíl zaměstnaných absolventů se v šetřeních mezi roky 2006 a 2010 zvýšil z 30 na 43%. To je rozhodně pozitivní trend.

P RÁCE NA POZICÍCH NEVYŽADUJÍCÍ ABSOLVENTOVU KVALIFIKACI Při zvyšující nezaměstnanosti absolventů je stále častějším jevem to, že pracují na pozicích, které nevyžadují jejich kvalifikaci. To může znamenat, že vysoké školy nebyly schopny poskytnout svým absolventům takové schopnosti a dovednosti, které jsou požadovány trhem práce. Za druhé to může také svědčit o nedostatku pracovních pozic vyžadujících vysokoškolské vzdělání ve srovnání s počtem vysokoškoláků. A také to může být způsobeno díky nedokonalostem trhu práce, jako je diskriminace apod. Dalším hlavním důvodem může být zvyšující se nároky zaměstnavatelů na absolventy, jak již bylo uvedeno výše. Pokud srovnáme míru převzdělanosti s mírou nezaměstnanosti a zaměříme se pouze na srovnání ČR a užší skupiny 18 evropských států, je zřejmé, že v zemích, jako je Španělsko, Řecko, nebo Itálie, mají mladí vysokoškoláci nejen problém si práci najít, ale i pokud si ji najdou, tak často neodpovídá jejich úrovni vzdělání. Naopak v ČR je situace vysokoškoláků lepší a mnohem méně jsou zaměstnaní na pozici, která nevyžaduje vysokoškolskou úroveň vzdělání. I přesto se i u nás tento trend převzdělanosti projevuje. Například podle průzkumu, který mezi svými absolventy realizovala Vysoká škola chemicko-technologická, se v oboru, který vystudovali, uplatní přibližně 40 % absolventů, jedna třetina v příbuzném oboru a jedna čtvrtina mimo obor. V případě VUT v Brně udává podobně zaměřený průzkum, že 72 % pracovníků najde uplatnění ve svém oboru (2007-2008), ale podobně zaměřený průzkum z let 2006-2007 udával, že v oboru se uplatnilo 87 % absolventů. Brněnská Masarykova univerzita dospěla ve svém průzkumu k hodnotě 64 % na základě dat z průzkumu v letech 2007-2008. Další zajímavá data a informace o tomto tématu viz tabulky níže.


10

11


12


Typ s tudi a ba ka l á řs ký (Bc.) ma gi s ters ký (Mgr., Ing. a pod.) doktors ký (Ph.D.) Cel kem Obor s tudi a Ba ka l á ři Přírodní vědy a na uky Informa tické obory Strojírens tví, horni ctví a hutni ctví El ektrotechni ka , tel ekomuni ka ční a výpočetní techni ka Os tatní techni cké vědy a na uky Ma gi s tři Přírodní vědy a na uky Informa tické obory Strojírens tví, horni ctví a hutni ctví El ektrotechni ka , tel ekomuni ka ční a výpočetní techni ka Stavebni ctví a a rchi tektura Os tatní techni cké vědy a na uky Cel kem Přírodní vědy a na uky Informa tické obory Strojírens tví, horni ctví a hutni ctví El ektrotechni ka , tel ekomuni ka ční a výpočetní techni ka Stavebni ctví a a rchi tektura Os tatní techni cké vědy a na uky

Rozvoj podnikatelských schopností

Osobní rozvoj

Budoucí pracovní kariéru

Zvládání současných pracovních úkolů

Další učení v rámci práce

Vstup do práce

Do ja ké míry byl s tudi jní obor dobrým zá kl a dem pro (1 a ž 5)

3,23 3,41 3,57 3,37

3,46 3,55 3,83 3,53

3,40 3,35 3,65 3,37

3,36 3,38 3,65 3,39

3,83 3,71 3,84 3,75

2,26 2,18 2,07 2,20

3,34 3,21 3,28 3,26 2,96 3,28 3,62 3,55 3,61 3,71 3,38 3,35 3,47 3,45 3,52 3,65 3,32

3,55 3,37 2,97 3,14 3,05 3,65 3,92 3,63 3,69 3,64 3,51 3,67 3,71 3,38 3,57 3,60 3,45

3,48 3,10 2,73 2,96 3,17 3,45 3,64 3,39 3,47 3,48 3,41 3,51 3,43 3,15 3,36 3,47 3,40

3,31 3,21 2,80 3,22 3,09 3,20 3,62 3,42 3,45 3,53 3,30 3,29 3,47 3,18 3,40 3,51 3,29

3,70 3,35 3,49 3,55 3,54 3,73 3,69 3,74 3,70 3,65 3,70 3,76 3,56 3,66 3,69 3,67 3,67

2,17 2,02 2,07 1,79 2,19 1,79 2,21 2,23 2,12 2,17 2,25 1,87 2,14 2,19 2,04 2,15 2,24


13

Typ s tudi a ba ka l á řs ký (Bc.) ma gi s ters ký (Mgr., Ing. a pod.) doktors ký (Ph.D.) Cel kem Obor s tudi a Ba ka l á ři Přírodní vědy a na uky Informa tické obory Strojírens tví, horni ctví a hutni ctví El ektrotechni ka , tel ekomuni ka ční a výpočetní techni ka Os tatní techni cké vědy a na uky Ma gi s tři Přírodní vědy a na uky Informa tické obory Strojírens tví, horni ctví a hutni ctví El ektrotechni ka , tel ekomuni ka ční a výpočetní techni ka Stavebni ctví a a rchi tektura Os tatní techni cké vědy a na uky Cel kem Přírodní vědy a na uky Informa tické obory Strojírens tví, horni ctví a hutni ctví El ektrotechni ka , tel ekomuni ka ční a výpočetní techni ka Stavebni ctví a a rchi tektura Os tatní techni cké vědy a na uky

Není třeba zvláštní oborové specializace

Zcela jiný obor

Vystudovaný nebo příbuzný obor

Výhradně vystudovaný obor

Příjem v Kč

ISEI (10 až 90)

Doba přechodu v měsících

Věk absolvování

Podíl absolventů mající práci po ukončení studia

Nejvhodnějš í obor pro první prá ci

28,0 26,3 29,1 26,9

53,8% 38,4% 51,0% 43,0%

2,75 2,03 0,38 2,17

53,2 61,6 68,9 59,5

18289 19566 21589 19274

18,2% 25,2% 34,3% 23,5%

55,1% 55,4% 57,9% 55,4%

12,5% 9,3% 4,1% 10,0%

14,2% 10,2% 3,7% 11,1%

26,3 25,6 25,6 24,3 27,3 25,0 25,5 26,9 25,1 25,3 26,0 25,8 25,6 26,4 25,1 25,5 26,4

63,2% 46,6% 71,4% 66,7% 62,1% 69,7% 45,1% 65,5% 64,8% 61,5% 72,6% 35,8% 54,6% 31,5% 35,8% 38,8% 30,4%

3,48 3,56 4,30 6,29 3,51 3,05 1,24 1,62 2,51 1,46 3,02 2,79 2,16 2,69 3,22 1,58 2,97

60,8 64,1 57,3 57,9 52,8 64,0 66,4 59,2 62,1 62,9 60,5 64,5 65,5 58,5 61,4 63,4 59,3

17490 20843 20285 22619 19979 18007 26477 20301 25821 18991 19478 18013 24308 20342 24960 19036 20147

5,9% 1,7% 10,4% 25,3% 15,8% 17,4% 15,4% 15,3% 18,7% 38,5% 12,4% 16,4% 10,5% 13,6% 19,6% 36,5% 13,6%

55,9% 79,3% 52,8% 66,7% 53,4% 59,2% 72,8% 63,3% 69,9% 55,8% 63,3% 60,3% 75,1% 58,4% 69,5% 55,8% 62,2%

8,8% 6,0% 28,8% 5,3% 9,8% 9,2% 3,7% 9,6% 5,9% 3,5% 13,4% 7,9% 4,6% 17,5% 6,1% 4,9% 12,1%

29,4% 12,9% 8,0% 2,7% 21,1% 14,2% 8,0% 11,9% 5,5% 2,3% 10,9% 15,5% 9,8% 10,4% 4,8% 2,8% 12,1%

Z DROJE : Technologické centrum AV ČR, http://www.tc.cz Středisko vzdělávací politiky, http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/ Ministerstvo práce a sociálních věcí, http://www.mpsv.cz/cs/ Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, http://www.msmt.cz/ Národní ústav odborného vzdělávání – Centrum kariérového poradenství http://www.nuov.cz/uploads/Vzdelavani_a_TP/Uplatneni_2009_internet.pdf Národní vzdělávací fond, http://www.nvf.cz/ Councilconclusions on theemployabilityofgraduatesfromeducation and training, 2012


14

Hospodářské noviny, http://www.ihned.cz/ Studenta, http://www.studenta.cz/ Český statistický úřad, http://www.czso.cz/ Průzkum absolventů MU, Masarykova univerzita, 2012 Eurostat, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ CIA – TheWorldFactbook, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/

15


REŠERŠE UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ PŘÍRODOVĚDNÝCH A TECHNICKÝCH OBORŮ

Recommend Documents