Sociodemografická analýza spádové oblasti města Břeclav (obce s rozšířenou působností) byla zpracována obecně prospěšnou společností Komunitní plánování. Autoři textu: Mgr. Martin Mazanec – absolvent sociologie a filmové vědy na FF UP v Olomouci. Michal Šindelář – student sociologie, politologie a psychologie na FSS MU v Brně.
1. ÚVOD DO ANALÝZY ................................................................................. 3 1.1 SO BŘECLAV (ORP) ........................................................................... 4 1.2 CHARAKTERISTIKA OKRESU............................................................... 5 1.3 METODIKA ....................................................................................... 5 2. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ UDÁLOSTI A UKAZATELE.............................. 7 2.1 POČET OBYVATEL V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH SO Břeclav (ORP) ............... 8 2.2 VÝVOJ POČTU OBYVATEL A DEMOGRAFICKÝ POHYB............................... 9 2.2.1 DLOUHODOBÝ VÝVOJ OBYVATEL SO BŘECLAVI ORP ....................... 10 2.2.2 DEMOGRAFICKÝ POHYB V SO BŘECLAVI ..................................... 11 2.2.3 PORODNOST............................................................................. 12 2.2.4 ÚMRTNOST............................................................................... 12 2.2.5 STĚHOVÁNÍ /CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL............................... 13 2.3 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE POHLAVÍ A VĚKU........................ 15 2.4 PROGNÓZA POČTU OBYVATEL BŘECLAVI .......................................... 17 2.5 STRUKTURA OBYVATEL PODLE RODINNÉHO STAVU ............................. 21 2.6 STRUKTURA DOMÁCNOSTÍ BŘECLAVI ................................................ 24 2.7 STRUKTURA OBYVATEL PODLE VZDĚLÁNÍ .......................................... 26 2.8 NEZAMĚSTNANOST ......................................................................... 27 3. ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN ................................................................ 29 3.1 SENIOŘI........................................................................................ 30 3.2 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ............................................... 32 3.3 OSOBY S PSYCHICKÝM, MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM ............................... 34 3.4 OSOBY SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ A OHROŽENÉ SOCIÁLNÍ EXKLUZÍ .......... 36 4. ZÁVĚR ................................................................................................... 39 5. SEZNAM ZDROJŮ .................................................................................. 40 6. PŘÍLOHY ............................................................................................... 40
2
1. ÚVOD DO ANALÝZY
Břeclav (ORP) – spádová oblast obce s rozšířenou působností
Břeclav (ORP) Jihomoravský kraj
rozloha 43 877 ha rozloha 719 633 ha
Podíl v %
zemědělské půdy
lesních pozemků
zastavěných ploch
Břeclav (ORP) Kraj
61,1 60,0
24,2 28,0
2,0 2,0
3
Cílem předkládané sociodemografické analýzy pro město Břeclav a její správní obvod (ORP) je předložit reprezentativní podklady k rozvíjení komunitního plánu sociálních služeb na tomto území. Sociodemografická analýza je členěna do dvou hlavních oddílů, přičemž první část je zaměřena na obecné demografické ukazatele v rámci deskripce zvoleného regionu. Druhá část se zabývá analýzou cílových skupin, se kterými se pracuje v rámci komunitního plánu sociálních služeb pro spádovou oblast Břeclavi (ORP).
1.1 SO BŘECLAV (ORP) Obec s rozšířenou působností Břeclav (dále Břeclav ORP) a její správní obvod (dále SO Břeclavi) se nachází v nejjižnějším cípu Moravy. Správním obvodem se rozumí právní pojem označující územní působnost správního úřadu. Namísto původního členění Jihomoravského kraje do sedmi okresů je aktuální hovořit o obcích s rozšířenou působností (obce III. stupně), jichž je v Jihomoravském kraji celkem jednadvacet. Břeclav a její správní obvod obce s rozšířenou působností hraničí od západu na východ se správním obvodem měst Mikulov, Hustopeče a Hodonín. Na jihu hraničí s Rakouskem, na jihovýchodě se Slovenskem, na severu s okresem Brno-venkov, na západě s okresem Znojmo a na severovýchodě s okresy Hodonín a Vyškov. Od 1. 1. 2003 je v platnosti nové správní uspořádání obcí, v souladu se změnami hranic k 1. 1. 2007 na území okresu Břeclav působí 3 obce s rozšířenou působností (ORP) – Břeclav, Hustopeče a Mikulov (obce 3. stupně). Správní obvod Břeclav má největší rozlohu – 439 km2. (Obec s rozšířenou působností (ORP) je obec, jmenovaná zákonem č. 314/2002 Sb., jejíž správní území vymezuje vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb..) Ve správním obvodu Břeclav ORP je evidováno: 18 obcí 9 částí obcí 640 ulic 18 135 adres Břeclav
Hrušky
Lanžhot
Bulhary
Kostice
Lednice
Hlohovec
Ladná
Moravská Nová Ves
Moravský Žižkov Podivín
Rakvice
Valtice
Tvrdonice
Velké Bílovice
Přítluky
Týnec
Zaječí
V správní oblasti je k trvalému pobytu (nebo k platnému pobytu cizince či azylanta) přihlášeno 60 395 obyvatel. Muži (do 15 let) Muži (nad 15 let) Ženy (do 15 let) Ženy (nad 15 let) CELKEM (ORP)
4335 25 236 4 054 26 770 60 395
Údaje platné k 2.7.2007 (www. http://www.mvcr.cz/adresa/rozsobce)
4
1.2 CHARAKTERISTIKA OKRESU 1 Okresní působnost (okresů je v Jihomoravském kraji sedm) mají pouze některé speciální správní úřady jako je například úřad práce. Statisticky se zpracovávají údaje neustále i na celém území okresů. Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2001 více jak 27 % ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu Břeclav pracovalo v průmyslu, který je prezentován gumárenským a plastikářským, chemickým, strojírenským, polygrafickým a potravinářským odvětvím. V obchodě a pohostinství pracovalo 14 %, ve stavebnictví téměř 10 % a v zemědělství 9 % ekonomicky aktivních obyvatel. Okres Břeclav se dlouhodobě řadí k okresům s poměrně vysokou mírou registrované nezaměstnanosti, která k 31. 12. 2006 dosáhla 9,59 %. K 31. 12. 2006 (okres před územní změnou) žilo v okrese Břeclav 123 194 osob, z nichž bylo 63 034 žen (51,2 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2005 zvýšil o 51 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel došlo zásluhou stěhování, zatímco se v průběhu roku 2006 z okresu vystěhovalo 1 176 osob, přistěhovalo se 1 335 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 159 osob). Přirozená měna vedla k úbytku obyvatel, v roce 2006 se narodilo 1 166 dětí, ovšem zemřelo 1 274 osob (přirozený úbytek představoval 108 osob). Podle věkové struktury z konce roku 2004 bylo z celkového počtu obyvatel 15,2 % osob ve věku do 14 let, stáří 15 až 64 let mělo 71,8 % obyvatel okresu a starších 65 let bylo 13,0 % osob. Průměrný věk obyvatel okresu na konci roku 2004 dosahoval 39,1 roků (37,3 u mužů a 40,8 u žen). V rámci Jihomoravského kraje je nejvyšší věkový průměr v okrese Brno-město, a to 41,4 roku, naopak okresem s nejnižším věkovým průměrem je Znojmo – 38,9 roku. Národnosti Z národnostního hlediska patří okres Břeclav do skupiny okresů s nízkým podílem jiných národností. K české, moravské a slezské národnosti se hlásilo 95,4% osob, ke slovenské národnosti 2,0% osob, k ostatním národnostem 0,7% a 1,9% osob národnost neuvedlo. Zajímavostí je pokles zájmu hlásit se k moravské národnosti. Jestliže v roce 1991 se k moravské národnosti hlásilo 57,5% obyvatel a k české 38,9%, v roce 2001 se k moravské národnosti přihlásilo pouze 15,9% obyvatel a k české 79,5% obyvatel. Z národnostních menšin významnější zastoupení měli pouze Slováci, kteří tvořili 2,0%. Z celkového počtu občanů slovenské národnosti (2 445 osob) jich 25,8% žilo ve městě Břeclav, 11,9% v Mikulově, 5,2% ve Valticích. 2
1.3 METODIKA Text sociodemografické analýzy má deskriptivní charakter, jedná se o popis vývoje obyvatel žijících na území SO Břeclavi. Tato oblast je výsledkem poměrně nedávného, alespoň ze statistického hlediska, územního členění České republiky (od 1. 1. 2003). Celostátní statistiky a pochopitelně i místní šetření jsou v tomto ohledu velmi „mladým“ zdrojem dat, proto některá zobecnění a šetření pro spádovou oblast (ORP) jsou čerpána z okresních statistik a jindy jsou z těchto statistik přepočítávána. Jednotlivé ukazatele jsou, pokud je to možné, zpracovány pro město Břeclav, poté pro Břeclav (ORP) – srovnání ukazatelů je prováděno v rámci nejbližšího okolí, čímž je myšlen
1
Okres je vymezen na základě vyhlášky Ministerstva vnitra č.564/2002Sb. Výčtem území obcí, které jej tvoří. Takto vymezené okresy celistvě vykrývají území České republiky. Podle klasifikace ČSÚ je okres územní statistickou jednotkou NUTS 4. 2 http://www2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13-6226-03-2001-2__obyvatelstvo
5
Jihomoravský kraj, 3 kde můžeme mluvit o srovnatelných podmínkách v rámci geograficky vymezeného území. V některých případech je pro větší ilustraci daného jevu voleno i srovnání celorepublikové, nikoli však evropské či celosvětové, což je vzhledem k účelu sociodemografické analýzy - zaměření na potřebnost sociálních služeb - zanedbatelné. Vzhledem k cíli tohoto dokumentu nemá sociodemografická analýza ryze vědecký charakter složený z kondenzovaných dat, výpočtů víceúrovňových perspektiv vývoje obyvatelstva pro danou oblast, ale zaměřuje se i na „spekulativní“ ukazatele korespondující s rozvojem sociálních služeb. V první části nazvané Základní demografické události a ukazatele jsou zkoumány hromadné jevy tzv. demografické reprodukce, kam řadíme porodnost, migraci, sňatečnost, rozvodovost ad. - obyvatelstvo spádové oblasti Břeclavi je charakterizováno na základě struktury domácností, vzdělání i nezaměstnanosti v celém regionu. Druhá část pojmenovaná Pracovní/ cílové skupiny se soustředí na aplikaci poznatků z první části na konkrétní skupiny občanů, pro které jsou sociální služby v Břeclavi tzv. komunitně plánovány.
3
Kraj je ve smyslu ústavního zákona č. 347/1997 Sb. Vyšší územní samosprávný celek. Je vymezen výčtem okresů, které jej tvoří. Kraje celistvě vykrývají území české republiky a podle klasifikace ČSÚ jsou územní statistickou jednotkou NUTS 3.
6
2. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ UDÁLOSTI A UKAZATELE
Základní demografické události a ukazatele představí zkoumané populace (obyvatelstvo Břeclavi/ SO Břeclavi) v dále popsaných a analyzovaných oblastech rozsahu, vývoje a pohybu obyvatelstva žijícího na daném území. Jedná se o demografickou analýzu, čímž je rozuměn rozbor jednotlivých událostí demografické reprodukce (porodnost/ úmrtnost - potratovost, sňatečnost, rozvodovost ad.) – zkoumána je proměnlivost těchto hromadných jevů v průběhu času na konkrétním území, tedy SO Břeclavi a v Břeclavi. V přílohách, na konci celého dokumentu, jsou přiloženy rozšířené tabulky zpracované z ročenek pro celou spádovou oblast Břeclavi ORP. Tyto tabulky nabízejí v některých případech podrobnější vhled do jednotlivých podoblastí, které jsou analyzovány v následujících sedmi kapitolách.
2.2 Vývoj počtu obyvatel, demografický pohyb 2.3 Struktura obyvatelstva podle pohlaví a věku 2.4 Prognóza počtu obyvatel 2.5 Struktura obyvatel podle rodinného stavu 2.6 Struktura domácností 2.7 Struktura obyvatel podle vzdělání 2.8 Nezaměstnanost
Cílem první části sociodemografické analýzy je popsat výše uvedené jevy obyvatelstva Břeclavi a spádové oblasti Břeclavi (ORP), dále definovat základní tendence rozsahu a vývoje obyvatelstva na tomto území a srovnat 4 je se situací demografických celků, jichž je Břeclav i její spádová oblast součástí (tedy okres Břeclav, Jihomoravský kraj, celá České republika).
4
(* texty a materiály týkající se srovnávání s demografickými celky okresu, kraje či ČR jsou barevně odděleny)
7
2.1 POČET OBYVATEL V JEDNOTLIVÝCH OBCÍCH SO Břeclav (ORP) Následující tabulka vypovídá o počtu obyvatel v jednotlivých obcí SO Břeclav (ORP), zohledněn je i počet cizinců žijících v jednotlivých obcích. V Břeclavi činí podíl cizinců zhruba 2% z celkové populace, v celé spádové oblasti je podíl cizinců podobně něco méně než 2%. Tabulka č. 1 Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2007 - rozdělení na obce
Občané ČR
Obec
Cizinci+EU-trval. i přech.pob.
Občané EU-trvalý pob.
Muži
Ženy
Celkem
28955
30397
59352
154
132
286
594
422
1016
Břeclav
12222
13063
25285
77
51
128
318
216
534
Bulhary
378
404
782
2
0
2
5
1
6
Hlohovec
618
654
1272
1
4
5
6
5
11
Hrušky
715
725
1440
3
12
15
3
15
18
Kostice
902
939
1841
4
7
11
13
10
23
Ladná*
574
602
1176
1
4
5
11
6
17
Lanžhot
1796
1907
3703
20
6
26
37
19
56
Lednice
1147
1176
2323
2
7
9
16
19
35
Moravská Nová Ves
1243
1320
2563
3
5
8
11
11
22
696
696
1392
1
1
2
5
3
8
Podivín
1368
1440
2808
4
8
12
30
23
53
Přítluky
391
381
772
0
1
1
0
2
2
Rakvice
1078
1056
2134
4
3
7
29
25
54
Tvrdonice
1003
1031
2034
5
1
6
17
6
23
Moravský Žižkov
Týnec
Celkem
Muži
Ženy
Celkem
Muži
Ženy
Celkem
513
523
1036
4
5
9
16
10
26
Valtice
1778
1862
3640
17
11
28
40
25
65
Velké Bílovice
1854
1895
3749
5
4
9
32
24
56
679
723
1402
1
2
3
5
2
7
Zaječí
*Ladná – obec, která se osamostatnila od města Břeclav k 1. 7. 2006 (nefiguruje samostatně ve starších statistikách)
8
2.2 VÝVOJ POČTU OBYVATEL A DEMOGRAFICKÝ POHYB 5
První polovina 20. století, zejména 30. – 50. léta, byla postižena traumatickým údobím 2. světové války a celkovým úbytkem obyvatelstva, jehož důvodem byla úmrtnost a emigrace, tedy tzv. přirozená i mechanická měna obyvatel. V rámci okresu Břeclav se počet obyvatel od konce 60. let 20. století zdánlivě zvyšuje nebo jinak řečeno stagnuje (v rámci prognózy obyvatel, viz. blíže další kapitola, je zřejmé, že bude docházet k celkovému úbytku obyvatel a k významnému stárnutí celé populace SO Břeclavi). Zdánlivé zvyšování počtu obyvatel v Jihomoravském kraji a poměrně vyrovnané statistiky počtu obyvatel za posledních několik let jsou důsledkem zejména migračního přírůstku (tedy díky počtu přistěhovalých na úkor vystěhovalých obyvatel – mechanická měna). Obecně je tento trend ilustrován na statistikách z velkých měst ČR, kde migrační příliv ustal v polovině 90. let 20. století a naopak ve zvýšené míře směřoval do menších obcí (což je trend, který je znatelný ve městě Břeclav, ale neprojevuje se v celé spádové oblasti). Během posledních 5 let byla velikost populace obyvatel města Břeclav poměrně vyrovnaná (vždy k 31. 12. 2003 – 25 789, 2004 – 25 716, 2005 – 25 652, 2006 – 25 603) - nejedná se o nijak výrazný trend poklesu populace. Břeclav potvrzuje obecnou tendenci pohybu obyvatelstva v ČR, čímž je myšlena velmi malá hodnota přirozeného přírůstku 6 , a pokud se jedná o růst populace, tedy o celkový přírůstek, 7 tak je nejčastěji vyrovnáván migračním přírůstkem. To znamená, že případně zvyšující se počet obyvatel v některé ze spádových obcí Břeclavi není povětšinou důsledkem přirozeného přírůstku, ale spíše počtem přistěhovalých lidí do dané lokace. Aktuální počet obyvatel ve městě Břeclav je k 6. 8. 2007 - 25 803 obyvatel, což je nejvíce za posledních 5 let.
5
http://www2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13-6202-07-1__ctvrtleti_2007-komentar
OBYVATELSTVO v Jihomoravském kraji za 1. čtvrtletí 2007 Podle předběžných výsledků demografické statistiky žilo k 31. březnu 2007 v Jihomoravském kraji 1 133 636 obyvatel, což je o 1 073 osob více než na konci loňského roku. Tento nárůst je však dlouhodobě ovlivňován stěhováním, nikoli přirozenou měnou, tedy vyšším počtem narozených než zemřelých. V mezikrajském porovnání měl Jihomoravský kraj ke konci 1. čtvrtletí druhý nejnižší (po Praze) podíl mužů v populaci, pouze 48,6 % (551 137 mužů, 582 499 žen). Do Jihomoravského kraje se v průběhu 1. čtvrtletí 2007 přistěhovalo 3 446 osob (o 1 237 osob více než ve stejném období minulého roku) a vystěhovalo se z něj 2 104 osob (o 277 více než loni), takže od počátku roku se počet obyvatel díky stěhování zvýšil o 1 342. Mezi přistěhovalými do kraje převažovali v letošním 1. čtvrtletí přistěhovalí z ciziny (1 974 osob, tj. 57,3 %), zatímco v loňském stejném období přistěhovalých z ciziny bylo pouze 44 % z celkového počtu 2 209 přistěhovalých. Celkem se letos přistěhovalo 828 Ukrajinců, z toho převážná část (701) do Brna a jeho okolí, 216 Vietnamců, z toho téměř polovina si za své působiště zvolila okres Brno-venkov, nejméně cizinců si zvolilo okres Hodonín – 51. Z celkového počtu vystěhovalých osob se ve 1 649 případech jednalo o stěhování v rámci republiky, tedy do jiných krajů, pouze 455 osob se vystěhovalo do ciziny, z toho téměř čtvrtina na Ukrajinu. V letošním 1. čtvrtletí došlo k 4 857 případům tzv. vnitřního stěhování, tedy ke stěhování mezi obcemi Jihomoravského kraje, což je o 505 případů více než v 1. čtvrtletí 2006. 6
Přirozený přírůstek obyvatelstva je rozdíl mezi počtem živě narozených dětí a celkovým počtem zemřelých osob ve sledovaném období a v daném území.
7
Celkový přírůstek obyvatelstva vyjadřuje rozdíl mezi počátečním stavem obyvatelstva a konečným stavem obyvatelstva daného území a je tvořen součtem přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním.
9
2.2.1 DLOUHODOBÝ VÝVOJ OBYVATEL SO BŘECLAVI ORP Výše popsaný trend minimálního růstu, přírůstku či úbytku počtu obyvatel během posledních 20 let lze ilustrovat na statistikách vývoje počtu obyvatel z SO Břeclavi a z JMK 8 . Tabulka č. 2 / Graf č. 1
Vývoj počtu obyvatel – obce SO Břeclavi/ JMK OBEC
1890
1900
Břeclav
12 779
14 733
Bulhary
1 008
1 097
1 109
1 124
1 144
708
838
816
832
776
813
981
1 005
1 219
1 313
1 425
1 307
1 399
1 287
1 345
1 347
1 340
Hrušky
1 358
1 505
1 615
1 623
1 906
1 855
1 961
1 762
1 580
1 458
1 414
Kostice
1 629
1 766
2 037
2 160
2 176
2 063
2 276
2 193
2 152
1 934
1 838
Lanžhot
2 780
2 972
3 176
3 523
3 882
3 657
3 996
3 926
3 944
3 753
3 771
Lednice
2 561
2 702
2 731
2 830
2 791
1 952
2 012
1 994
2 291
2 364
2 356
Moravská N. Ves
2 277
2 397
2 697
2 883
2 914
2 953
3 043
2 774
2 650
2 557
2 528
Moravský Žižkov
763
861
935
1 012
1 112
1 144
1 444
1 467
1 460
1 415
1 416
Podivín
2 517
2 750
2 848
2 809
2 549
2 404
2 675
2 701
2 849
2 848
2 887
Přítluky
1 101
1 137
1 116
1 084
1 071
888
926
866
901
823
775
Rakvice
2 056
2 141
2 161
2 377
2 403
2 010
2 256
2 163
2 169
2 105
2 074
Tvrdonice
1 669
1 795
2 013
2 120
2 116
1 997
2 204
2 199
2 173
2 114
2 067
930
1 013
1 080
1 146
1 125
1 056
1 133
1 119
1 066
970
1 016
Valtice
3 659
3 742
4 059
3 959
4 125
3 432
3 314
3 495
3 583
3 554
3 630
Velké Bílovice
2 570
2 764
2 881
3 140
3 138
3 206
3 623
3 669
3 903
3 811
3 800
Zaječí
1 543
1 500
1 630
1 481
1 506
1 214
1 253
1 308
1 355
1 320
1 422
42 181
45 880
Hlohovec
Týnec
CELKEM
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
17 782 19 225 20 633 16 932 18 457 20 167 23 978 26 206 26 713
51 089 53 809 56 016 48 778 52 810 53 906 58 231 59 355 59 860
(sčítání lidu 1890 – 2001)
8
http://vdb.czso.cz/vdbtab/tabdetail.jsp?cislotab=DEM_HLOB1.15&stranka=0&kontext=h&razeni=ta&q_rezim=3&q_te xt=B%C5%99eclav
10
2.2.2 DEMOGRAFICKÝ POHYB V SO BŘECLAVI Přirozená měna obyvatelstva - obecně se jedná o odečet počtu zemřelých od narozených, rozdíl počtu přistěhovalých a vystěhovalých na určitém území je pak nazýván mechanickou měnou obyvatelstva. Veškeré údaje jsou čerpány ze statistik ČSÚ, MPSV a MVČR. Statistiky jsou představeny pro celou SO Břeclavi, projekce dalšího vývoje je čerpána z krajských a okresních dat ČSÚ.
2.2.2.1 PŘIROZENÁ MĚNA OBYVATELSTVA Tabulka č. 3
PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK SO BŘECLAV ORP (k 31.12.2004) Přirozený OBEC
z
přírůstek Muži
toho Ženy
Přirozený OBEC
přírůstek
z toho Muži
Ženy
Břeclav
7
-15
22 Podivín
4
-1
5
Bulhary
-2
-2
0 Přítluky
9
7
2
Hlohovec
-9
-4
-5 Rakvice
3
2
1
Hrušky
1
-1
-1
1
-2
Kostice
-1
4
-5 Týnec
3
3
0
Lanžhot
-1
0
-1 Valtice
-2
-2
0
Lednice Moravská Nová Ves
-6
-5
-1 Velké Bílovice
7
-1
8
-12
-4
-8 Zaječí
-1
-5
4
4
8
3
-15
18
Moravský Žižkov
2 Tvrdonice
-4 CELKEM
Graf č. 2
Graf č.2 ilustruje desetiletý trend úbytku obyvatel (1995 – 2005) v Jihomoravském kraji i v celém Břeclavském okrese, kdy přirozený přírůstek obyvatel ani jednou nenabyl kladné hodnoty – můžeme tedy mluvit o ztrátě obyvatelstva přirozenou měnou. Důvodem je logicky nižší porodnost než úmrtnost. Tabulka č.3 představuje souhrnné informace za SO Břeclav, které ilustrují dále popisovaný trend v této oblasti za jeden kalendářní rok (2004). V roce 2002
11
byla hodnota přirozeného přírůstku přepočtena na 1000 obyvatel -1,7. Lze tedy mluvit o prohlubující se ztrátě obyvatelstva přirozenou měnou. Dle projekce ČSÚ by měl přirozený přírůstek v roce 2050 nabývat hodnoty -8 (ztráta osmi obyvatel na každý jeden tisíc obyvatel v Jihomoravském kraji).
2.2.3 PORODNOST Nízký počet narozených dětí v okrese Břeclav lze nejlépe ilustrovat pomocí ukazatele úhrnné plodnosti 9 . Po všeobecném poklesu úhrnné plodnosti v ČR ve druhé polovině 90. let se její nejnižší hodnoty udržely v letech 2001 - 2005 ve skupině okresů jihovýchodní Moravy, kam patří i Břeclav, kde úhrnná plodnost nedosahovala v tomto období ani 1,1 dítěte na jednu ženu (ovšem i celorepubliková úhrnná plodnost z roku 2002 dosahovala hodnoty 1,17 a v Jihomoravském kraji 1,15). Vzhledem k dnešní velmi nízké intenzitě plodnosti ve všech krajích je vzestup předpokládán po celém území republiky, pro rok 2050 je například projekce úhrnné plodnosti 1,58 dítěte na jednu ženu v Jihomoravském kraji, přičemž celkový počet obyvatelstva bude nižší a průměrný věk matek při prvním porodu bude 29,5 (v roce 2002 – 28 let). 10 Pro prostou reprodukci populace je třeba úrovně 2,1.
2.2.4 ÚMRTNOST Jihovýchod, Jihomoravský kraj, České republiky je oblastí s příznivějšími úmrtnostními poměry než například severozápad ČR. Rozdíly jsou dány zejména skladbou obyvatelstva v jednotlivých regionech podle vzdělání, socioekonomického postavení, rodinného stavu, národnosti či etnika. 11 Ukazatelem je tzv. naděje dožití 12 (při narození) - projekce předpokládá pokračování procesu zlepšování úmrtnosti ve všech krajích spolu se zachováním současného základního územního rozložení rozdílů. Ani v hypotézách změn úmrtnosti podle věku se jednotlivé kraje od sebe příliš nelišily. Budoucí trendy jsou jednoznačně dány možnými rezervami dalšího zlepšování, zejména ve vyšším a vysokém věku. Dle projekce ČSÚ v roce 2050 bude naděje dožití v JMK (pro v tom roce narozené) 79,3 let pro muže a 85,1 pro ženy. Naděje dožití pro roky 1999 až 2005 je uvedena v Tabulce č. 4. Tabulka č. 4
Naděje dožití (střední délka života) při narození v Jihomoravském kraji
Kraj
1999-2000 muži
JMK
71,9
ženy 78,7
2000-2001 muži 72,3
2001-2002
ženy 79
muži 72,6
ženy 79,2
2002-2003 muži 72,5
ženy 79,3
2004-2005 muži 73
ženy 79,7
9
Úhrnná plodnost představuje počet živě narozených dětí, které by připadly na jednu ženu během celého jejího reprodukčního věku (15-49 let), pokud by se během tohoto období neměnily míry plodnosti žen podle věku a setrvaly na úrovni daného roku. 10
11
Srov. Projekce obyvatelstva v krajích_www.czso.cz Srov. http://www.czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/p/4021-03
12
Naděje dožití při narození (také „střední délka života“) vyjadřuje počet roků , který v průměru prožije osoba právě narozená za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání zjištěný úmrtnostní tabulkou zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné období.
12
2.2.5 STĚHOVÁNÍ /CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK OBYVATEL Kapitola o demografickém pohybu v SO Břeclavi je uzavřena přehledem o migračním přírůstku/ úbytku během období deseti let (1995 – 2005) v JMK a v okrese Břeclav. Migrační přírůstek/ úbytek je stěží předpověditelný trend, jeho ilustrací může být například saldo migrace (odečet vystěhovalých obyvatel od obyvatel přistěhovalých). Saldo migrace pro spádovou oblast Břeclavi nabývá v posledních 10 letech až na výjimky záporných hodnot, což znamená, že v celé spádové oblasti dochází k úbytku obyvatel i mechanickou měnou a můžeme hovořit o celkové ztrátě obyvatel ve spádové oblasti Břeclavi (ilustrací je následující Graf č.3 zachycující postupně vedle sebe celkový přírůstek/úbytek, přirozený přírůstek/ úbytek a saldo migrace (migrační přírůstek/ úbytek)).
Graf č. 3
SO BŘECLAVI 1995 -2005 (CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK/ ÚBYTEK, PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK/ ÚBYTEK, SALDO MIGRACE)
13
Graf č. 4
JIHOMORAVSKÝ KRAJ/ OKRES BŘECLAV – CELKOVÝ PŘÍRŮSTEK/ ÚBYTEK OBYVATEL
Pro ilustraci uvádíme srovnání s celkovým přírůstkem/ úbytkem obyvatel v Jihomoravském kraji a v celém okrese Břeclav (Graf č. 4), kde na rozdíl od spádové oblasti Břeclavi nabývá celkový přírůstek kladných hodnot, což je dáno vyšším podílem větších měst, kam směřuje většina přistěhovalých. Závěrem této kapitoly lze konstatovat, že SO Břeclavi postupně přichází o obyvatele, což je způsobeno nižším přirozeným přírůstkem než je počet zemřelých za jednotlivé kalendářní roky. Podobná situace je v ukazatelích zohleňujících stěhovaní (mechanickou měnu), kdy počet vystěhovalých povětšinou převyšuje počet přistěhovalých do této oblasti. U přirozeného přírůstku obyvatel, vzhledem k stárnutí celé populace, nelze očekávat zvrácení tohoto trendu. Migarční přírůstek je stěží předpověditelný, záleží na mnoha faktorech téměř globálního charakteru, které mohou značně ovlivnit počty přistěhovalých či vystěhovalých v SO Břeclavi. Hypoteticky lze předpokládat, že poptávka v oblasti sociálních služeb bude aktuální a bude neustále narůstat zejména v seniorské populaci. Jedná se většinou o seniory s fyzickým, smyslovým či psychickým postižením, přičemž by při ideálním zajištění těchto služeb měla být tato služba dostupná i tzv. mladším dospělým lidem (lidem ve středním věku 18 – 64 let). Na základě dlouhodobých statistik lze mluvit o zhruba 3-4% z populace lidí ve středním věku, kteří se řadí mezi osoby se zdravotním postižením – fyzickým, psychickým, mentálním, smyslovým. Zde se jedná nepodloženou spekulaci, která v sobě nezohleňuje například problematiku informovanosti o sociálních službách v menších obcích, otázku prevence atd. – více podkladů k tomuto tématu je zařazeno do průzkumné zprávy.
14
2.3 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE POHLAVÍ A VĚKU Věková pyramida populace Břeclavi v roce 2006 Muži celkem
Ženy celkem
90+ 80-84 70-74
5-leté věkové skupiny
Struktura obyvatel Břeclavi i celé spádové oblasti dle věku a pohlaví odpovídá statistikám okresu, kraje i ČR. Věková pyramida zachycuje absolutní počty mužů a žen v jednotlivých věkových rozmezích. Břeclavská populace obyvatel SO má regresivní povahu, podobně jako v celé České republice zde ubývají jedinci. Dětská složka (0 - 14 let) tvoří v jednotlivých obcích SO 14% až 17% podíl z celkového počtu obyvatel v obci, složka seniorská (65 let a více) je na tom řádově obdobně: 10 – 14% z celkového počtu obyvatel v obcích SO Břeclavi (ilustruje Graf č.5). Proces populačního stárnutí se v následujících letech ještě urychlí – rodí se málo dětí (o čemž vypovídá hladina úhrnné plodnosti str.12) a zároveň přibývá seniorů, kteří se v průměru budou dožívat vyššího věku (ukazatel naděje dožití str.12).
60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 Počet obyvatel
Rozdíl mezi věkovou strukturou mužů a žen vychází z biologické zákonitosti – na 100 dívek se rodí 105-106 chlapců. Ženy se dožívají vyššího věku než muži o 6-7 let, proto mají v každé populaci povětšinou i starší věkovou strukturu, s čímž souvisí hodnoty indexu maskulinity.
Index maskulinity 13 Zastoupení mužů v populaci vyjádřené ukazatelem „index maskulinity (počet mužů na 100 žen). V populaci obyvatel Jihomoravského kraje na 100 žen již dlouhodobě průměrně připadá asi 94 mužů. Avšak poměr zastoupení mužů a žen v populaci se mění v různých věkových skupinách. Dlouhodobě se ve všech populacích rodí více chlapců než děvčat. V populaci našeho kraje do 50 let věku převažují muži (průměrně 105 mužů na 100 žen), ve vyšších ročnících převahu přebírají ženy, které se průměrně dožívají vyššího věku než muži. 14
13 14
Srov. http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm Srov. http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm
15
Tabulka č. 5
STRUKTURA A VÝVOJ OBYVATELSTVA PODLE VĚKU A POHLAVÍ BŘECLAV (2000 – 31. 12. 2006) 2000 Počet obyvatel z toho ženy ve věku 0-14 ve věku 15-59 ve věku 60-64 ve věku 65 a více let
2001
2002
2003
2004
2005
2006
celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem z toho ženy celkem
. . . . . . . . .
26321 13587 4169 1976 17715 8964 1224 636 3213
25984 13443 3995 1882 17425 8833 1319 712 3245
25789 13332 3837 1814 17310 8766 1372 737 3270
25716 13316 3733 1772 17288 8739 1409 774 3286
25652 13304 3610 1715 17235 8731 1419 787 3388
25603 13273 3499 . . . . . 3478
z toho ženy
.
2011
2016
2015
2031
2071
.
Graf č. 5
STRUKTURA A VÝVOJ OBYVATELSTVA PODLE VĚKU A POHLAVÍ V SO BŘECLAVI
16
2.4 PROGNÓZA POČTU OBYVATEL BŘECLAVI 15
Český statistický úřad (ČSÚ) zpracovává projekce obyvatelstva 16 do roku 2050. Zde uvedené odhady jsou projekcemi ČSÚ pro Jihomoravský kraj. Vzhledem k orientační povaze těchto projekcí je lze aplikovat jak na samotné město Břeclav, tak i na ORP Břeclav, neboť nemáme důvod se domnívat, že na některém konkrétním místě půjde vývoj rozdílným směrem. Ilustrací předpokládaného vývoje počtu obyvatel Břeclavi jsou věkové pyramidy (Graf č.7), které zachycují rozložení obyvatelstva podle počtu, věku a pohlaví. První věková pyramida, zachycující rok 2006, odráží aktuální stav. Lze si všimnout nepříliš silných mladých ročníků, silné vrstvy třicátníků, hojných počtů v předdůchodovém věku a zatím nepříliš silnou vrstvu seniorů. Pokud se pozorně podíváme na následující věkové pyramidy, projekce let 2015, 2030 a 2050, lze usuzovat na následující významné tendence. Grafy názorně zachycují budoucí stárnutí populace a výrazný nárůst počtů seniorů. Zřetelný je tento úkaz především na narůstajícím nepoměru mezi horními a spodními polovinami grafu. Celkové zeštíhlování věkových pyramid v průběhu času představuje celkový úbytek obyvatelstva. Skutečnost, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, značí jejich početnější zastoupení v nejvyšších věkových kategoriích.
15
Výpočet byl proveden bez přihlédnutí k vlivu dřívějšího vnitřního i zahraničního vývoje na populační vývoj v jednotlivých územních celcích. Důvodem byla skutečnost, že při odhadu migrace nelze vycházet z minulých trendů. Její další vývoj závisí zejména na celkové hospodářské situaci (pracovní příležitosti, bytová výstavba). Atraktivnosti regionů je prakticky nepředvídatelná. Jedná se tedy o údaje prezentující hypotetický vývoj počtu obyvatelstva a jeho věkového složení v krajích a oblastech, který je ovlivněn pouze přirozenou měnou, tzn. vývojem porodnosti a úmrtnosti.
Při práci s výsledky projekce a jejich interpretaci je třeba počítat s tím, že předvídat lze základní směr budoucího populačního vývoje, ale již není možné předvídat jeho náhlé výkyvy. Nejpřesněji lze odhadovat očekávané změny v úrovni úmrtnosti, již obtížněji se prognózují další trendy ve vývoji plodnosti, nejméně předvídatelný je však další vývoj migrace. 16
http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/publ/4025-04-do_r__2050
17
Věková pyramida populace Břeclavi v roce 2015
Věková pyramida populace Břeclavi v roce 2006
Muži celkem
Ženy celkem
90+
90+
80-84
80-84
70-74
70-74
60-64
60-64
5-leté věkové skupiny
5-leté věkové skupiny
Muži celkem
50-54 40-44 30-34
50-54 40-44 30-34
20-24
20-24
10-14
10-14
0-4
0-4 Počet obyvatel
Počet obyvatel
Věková pyramida populace Břeclavi v roce 2030
Věková pyramida populace Břeclavi v roce 2050 Muži celkem
Ženy celkem
90+
90+
80-84
80-84
70-74
70-74
60-64
60-64
50-54 40-44 30-34
5-leté věkové skupiny
5-leté věkové skupiny
Muži celkem
Ženy celkem
50-54 40-44 30-34
20-24
20-24
10-14
10-14
0-4 Počet obyvatel
Ženy celkem
0-4 Počet obyvatel
Graf č. 6 (věkové pyramidy) - vlastní zpracování na základě projekce ČSÚ.
Věkové pyramidy velmi přehledným způsobem ilustrují nastupující stárnutí populace. Lze očekávat do roku 2050 nárůst počtu seniorů až na jednu třetinu obyvatelstva. Lidé v ekonomicky aktivním věku budou ubývat. Jaké důsledky to bude mít, ukáže čas.
18
Graf č. 7
Rozložení obyvatelstva Břeclavi podle věku
Tabulka č. X
2050
12%
2030
12%
2015
14%
2006
14%
54%
34% věk 0-14
63%
25%
Roky
věk 15-64
0%
67%
19%
71% 25%
50%
věk 65+
15% 75%
100%
Podíl
Celkový úbytek obyvatelstva dokumentuje také Graf č.8. Do roku 2050 lze očekávat úbytek populace o celou jednu pětinu, avšak během následujících deseti let můžeme očekávat vcelku stabilní počet obyvatel. Graf č. 8
Prognóza počtu obyvatel Břeclavi 26000 25000
Počet obyvatel
24000 23000 22000 21000 20000 19000 18000 17000 16000
2006
2010
2015
2023
2030
2040
2050
Roky
19
Hlavní závěry prognózy stavu obyvatelstva Břeclavi jsou následující: Celkový počet obyvatel se pravděpodobně sníží. Úmrtnostní poměry se zlepší, poroste naděje dožití mužů i žen. Obyvatelstvo Břeclavi výrazně zestárne. Podíl osob ve věku nad 65 let by se mohl v roce 2050 přiblížit k jedné třetině, což by znamenalo zdvojnásobení současného podílu. Nejrychleji bude přibývat osob v nejvyšším věku – počet obyvatel starších 85 let by se měl do roku 2050 zpětinásobit. Výrazně přibude osob s nárokem na starobní důchod, posun věkové hranice pro odchod do důchodu tento vzestup jen dočasně ztlumí. První vlna výrazného nárůstu počtu těchto osob nastane již kolem roku 2007 přechodem silných poválečných ročníků do tohoto věku. Obecně se jedná především o postihnutí nového fenoménu početné skupiny seniorů. Pokud budeme uvažovat v rámci sociálních služeb, lze předpokládat konstantní zvyšování jejich potřebnosti pro seniory, také z důvodu zvyšující se informovanosti. Mimo klasické služby typu domovy pro seniory a pečovatelská služba je třeba brát v úvahu i to, že právě senioři tvoří nezanedbatelnou část lidí s tělesným a smyslovým postižením. 17 Lze tedy očekávat zvyšování klientů průvodcovských a předčitatelských služeb, sociálně aktivizačních služeb a dalších.
17
V rámci ORP Břeclav se jedná o průnik s cílovou skupinou zdravotně postižení.
20
2.5 STRUKTURA OBYVATEL PODLE RODINNÉHO STAVU
Rodinný stav obyvatelstva ČR tradičně zkoumá centrální Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), data pro tuto podkapitolu jsme čerpali ze SLDB 2001 a archivu ČSÚ. Povaha dat nám bohužel nedovolila zaměřit se ve všech případech na samotnou ORP Břeclav, proto zobecnění plyne z dat okresu a města Břeclav. Tabulka č.6 nám poskytuje základní přehled o rodinné struktuře na okrese a ve městě Břeclav, pro porovnání je zahrnuta i celá ČR. Tabulka č. 6
Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu
Celá ČR
Okres Břeclav %
Muži
Ženy
svobodní
20,6
ženatí
23,2
Město Břeclav %
Muži
svobodní
21,4
ženatí
23,5
% Muži
svobodní
20,7
ženatí
22,8
rozvedení
3,4
rozvedení
2,8
rozvedení
3,7
ovdovělí
1,2
ovdovělí
1,1
ovdovělí
1,2
svobodné
16,9
vdané
23,2
Ženy
svobodné
17,1
vdané
23,6
Ženy
svobodné
17,2
vdané
23,0
rozvedené
4,5
rozvedené
3,5
rozvedené
5,2
ovdovělé
6,5
ovdovělé
6,7
ovdovělé
5,8
Obě pohlaví svobodní
37,5
svobodní
38,4
svobodní
37,9
v manželství
47,1
v manželství
45,8
v manželství
46,4
Obě pohlaví
Obě pohlaví
rozvedení
7,9
rozvedení
6,3
rozvedení
8,9
ovdovělí
7,7
ovdovělí
7,8
ovdovělí
7,0
Pramen dat: SLDB 2001; ČSÚ.
21
Struktura obyvatelstva podle rodinného stavu na okrese Břeclav zhruba odpovídá celostátnímu průměru, výraznější odchylku tvoří jen nižší podíl rozvedených, což bude dáno venkovskou a z religiózního pohledu katolickou povahou okresu. Venkovské prostředí se oproti městskému vyznačuje významnější rolí rodiny a úcty k ní, což může zapříčinit i nižší míru rozvodovosti. Toto dokládá i podíl rozvedených ve městě Břeclav, který je o jedno procento nad celostátním průměrem. Český statistický úřad poskytuje desetiletou datovou řadu zachycující sňatečnost a rozvodovost na území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). 18 Tabulka č. 7
Sňatky a rozvody v SO ORP Břeclav v letech 1995 až 2005
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
273
341
319
266
278
279
.
279
4,9
4,5
5,7
5,3
4,5
4,7
4,7
.
4,8
192
163
140
120
163
180
165
178
.
134
8
9
5
3
2
2
6
3
8
.
6
2 - 4 roky
47
38
33
24
18
28
26
22
25
.
14
5 - 9 let
50
47
62
45
37
38
40
47
32
.
31
10 až 14 let
32
38
26
22
22
42
44
42
46
.
27
15 a více let
44
60
37
46
41
53
64
51
67
.
56
Počet rozvodů s nezletilými dětmi
144
142
123
105
79
117
128
121
120
.
93
Počet rozvodů na 1000 obyvatel
3,0
3,2
2,7
2,3
2,0
2,7
3,0
2,8
3,0
.
2,3
Sňatky celkem Počet sňatků na 1000 obyvatel Rozvody celkem v tom podle délky trvání manželství
0 - 1 rok
Počet rozvodů na 100 sňatků
1995
1996
1997
325
303
295
5,4
5,0
181
55,7 63,4 55,3
1998
51,3 35,2 51,1 67,7 59,4 63,8
. 48,0
Pramen dat: archiv ČSÚ.
Poměr uzavřených sňatků a rozvodů se za sledované období dlouhodobě pohybuje přibližně 2:1 (dva sňatky k 1 rozvodu) s tím, že nelze jednoznačně určit trend v počtu nových sňatků a rozvodů. Za „šťastný“ bychom mohli označit rok 1999, kdy SO ORP Břeclav byl svědkem téměř trojnásobného počtu sňatků oproti rozvodům. K nejvyšším počtům rozvodů dochází po
18
http://vdb.czso.cz/vdbtab/tabnahled.jsp?cislotab=DRORP+03&stranka=0&kapitola_id=375&pro_979312=6204&po tvrd=Dokon%C4%8Dit+%C3%BApravy
22
15 a více letech manželství, podstatnou roli zde pravděpodobně hraje dospělost dětí a tím i ztráta zodpovědnosti za jejich výchovu a zabezpečení. Důležité je rozlišovat mezi městem Břeclav a ostatními obcemi v ORP Břeclav, neboť městský a venkovský charakter sídla relativně podmiňuje rodinnou strukturu obyvatelstva. Obecně na vesnici můžeme očekávat menší podíl rozvedených a vyšší podíl ženatých a vdaných oproti městu.
23
2.6 STRUKTURA DOMÁCNOSTÍ BŘECLAVI
Při analýze struktury domácností jsme vycházeli ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (dále jen SLDB 2001), které poskytuje nejvhodnější data. Vzhledem k 6 ročnímu stáří dat je možné, že se aktuální stav bude lišit. SLDB poskytuje možnost zaměřit se na samotnou ORP Břeclav a rozlišovat jednotlivé obce. Bytovou domácností se rozumí souhrn osob trvale bydlících v jednom bytě (třeba i několik rodin dohromady). Členy cenzové domácnosti pojí nejen společné bydlení a hospodaření, ale zpravidla i příbuzenské vztahy - předpokládáme, že chtějí žít společně. Cenzové domácnosti jsou tedy nejmenšími základními jednotkami osob bydlících v jednom bytě. Tabulka č. 8 poskytuje základní přehled o počtu cenzových domácností ve SO ORP Břeclav. Do budoucna můžeme očekávat další nárůst cenzových domácností, i přes nastupující úbytek obyvatel. Je to dáno zvyšujícím se počtem domácností jednotlivců a snižováním průměrného počtu členů domácnosti. Tabulka č. 8
Vývoj počtu cenzových domácností ve SO ORP Břeclav Rok Počet
1970
1980
1991
2001
18594
20746
21822
23389
Pramen dat: SLDB 2001; ČSÚ. Tabulka č. 9
ZÁKLADNÍ ÚDAJE O DOMÁCNOSTECH – BŘECLAV ORP Průměrný počet členů domácnosti Struktura domácností v % 1970
1980
1991
2001
1991
2001
100
100
100
100
3,14
2,99
1 cenzová domácnost
84,8
86,6
87,5
86,2
2,86
2,69
2 a více cenzových domácností
15,2
13,4
12,6
13,8
5,1
4,88
Cenzové domácnosti celkem
100
100
100
100
2,77
2,6
úplné rodiny
77,5
71,6
68,1
61,3
3,37
3,25
bez závislých dětí
38,5
34,4
28,6
31,3
2,43
2,57
se závislými dětmi
39
37,2
39,5
30
4,05
3,97
Bytové domácnosti celkem v tom:
v tom:
neúplné rodiny
8,5
8,1
9,9
12,5
2,52
2,52
bez závislých dětí
5,3
4,4
5
5,2
2,25
2,34
se závislými dětmi
3,1
3,7
4,9
7,3
2,79
2,65
vícečlenné nerodinné domácnosti
0,9
1,5
0,4
2,3
2,14
2,16
domácnosti jednotlivců
13,2
18,9
21,6
23,9
1
1
z toho bydlící samostatně
10,1
13,6
15,9
16,9
1
1
Pramen dat: SLDB 2001; ČSÚ.
24
Další užitečnou informací je porovnání počtů cenzových a bytových domácností. Tento údaj nám řekne, jaký podíl bytových domácností sdílí více než jedna cenzová domácnost (viz výše), v praxi se bude pravděpodobně jednat o vícegenerační domácnosti. Graf č. 9
Podíl sdílených bytových domácností z celku v % 23
Zaječí 18
Velké Bílovice Valtice
12
Týnec
12 17
Tvrdonice 15
Rakvice
16
Přítluky 14
Podivín
17
Moravský Žižkov 11
Moravská Nová Ves
17
Lednice
18
Lanžhot
26
Kostice 19
Hrušky 16
Hlohovec 7
Bulhary
14
Břeclav 0
5
10
15
20
25
Pramen dat: SLDB 2001; ČSÚ.
V Kosticích a Zaječí lze předpokládat, že zhruba v jedné čtvrtině bytových domácností (domů) bydlí více než jedna rodina. Naopak ve Valticích, Týnci a Moravské Nové Vsi sdílí více rodin jednu bytovou domácnost jen v asi každém desátém případě. Obcí s nejmenším podílem těchto domácností jsou Bulhary. Vycházíme-li ze struktury cenzových domácností jako nejmenších základních jednotek osob bydlících v jednom bytě, lze říci zejména následující: stále převládají úplné rodiny (se závislými a bez závislých dětí dohromady 60%) s tím, že od sčítání z roku 1991 zaznamenaly úplné rodiny bez závislých dětí pokles téměř o 10%. Pozvolna narůstá podíl domácností jednotlivců, v roce 2001 až na jednu čtvrtinu. Dále se dlouhodobě zvyšuje podíl neúplných rodin a přibývá i neúplných rodin se závislými dětmi, tzn. jeden rodič vychovávající své dítě/děti, od roku 1991 ze 4,9% na 7,3% v roce 2001 (v porovnání například s rokem 1980 3,7%).
25
2.7 STRUKTURA OBYVATEL PODLE VZDĚLÁNÍ
Při zkoumání vzdělání vycházíme ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (SLDB 2001), jež poskytuje data, z kterých se dá vycházet pro ORP Břeclav (Ladná byla v roce 2001 součástí města Břeclav, tudíž je pod něj zahrnuta). Graf č. 10 Podíly vzdělání ORP Břeclav Celá ČR
23
38
Zaječí
32
Velké Bílovice
31
Valtice
26
Týnec
Přítluky
44
Moravský Žižkov
31
Lanžhot
32
Kostice
33
Hrušky
30
Hlohovec
32
Bulhary
0%
20%
7
23
38
3
20
41
4
19 20
41 26 60%
80%
úplné střední s maturitou
vysokoškolské vč. vědecké přípravy
3 12
46
vyučení a střední odborné bez maturity
3
23
41
základní a neukončené
vyšší odborné a nástavbové
8
18
38
40%
4
19
35
26
2 6
23
38
35
Břeclav
4 5
40
29
Lednice
23 22 16
39
28 34
Moravská Nová Ves
6
50
30
Podivín
7
22
39
27
4
25
38
31
Rakvice
20
36
3
15
42
29
Tvrdonice
9
25 46
1 8 100%
Tabulka nás seznamuje s rozložením vzdělání v jednotlivých obcích ORP Břeclav. Mezi vzdělanější obce můžeme zařadit Břeclav a Valtice, které jsou přibližně na úrovni průměru celé ČR. Ostatní obce se potom nachází pod celostátním průměrem, nejhůře na to jsou Bulhary a Přítluky. Obecně lze říct, že charakter vzdělání ORP Břeclav odpovídá místní povaze dříve především zemědělského kraje, což je dáno také převahou venkovských sídel. V průběhu času však dochází místy k výraznému zlepšování situace, např. v roce 1991 byl podíl obyvatel na okrese Břeclav se základním a neukončeným vzdělání 41%, o deset let později byl již jen 29%. 19
19
http://www.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/t/E9002D294A/$File/624a10.xls
26
2.8 NEZAMĚSTNANOST
Pro mnoho lidí je práce důležitou a pevnou částí jejich života a její ztráta může znamenat finanční strádání a stejně tak i duševní frustraci. Práce je rovněž významným nástrojem sociální inkluze a pomáhá začleňovat jedince do společnosti. Data o nezaměstnanosti shromažďují úřady práce, jejichž působnost je vymezena starými okresy, naše informace se tudíž týkají celého okresu Břeclav. Čísla se vztahují vždy k pololetí, tedy k 30. červnu každého roku. Tabulka č. 10 Nezaměstnanost podle věku
celkem
do 19
20-24
25-29
30-34
35-39
40-44
45-49
50-54
55-59
nad 60
průměrný věk
2002
6059
363
1171
860
564
569
537
735
814
421
25
36,7
2003
6561
374
1223
908
683
618
544
750
839
571
51
37,1
2004
7030
385
1331
938
786
694
644
810
857
540
45
36,8
2005
6595
299
1070
847
705
654
624
709
931
697
58
38,3
2006
6140
276
942
693
759
565
567
636
935
686
80
38,9
2007
4807
214
628
546
542
452
437
490
786
630
82
39,9
Celkově ubývá nezaměstnaných, v polovině roku 2007 jejich počet klesl až pod pětitisícovou hranici. Průměrný věk osob vedených Úřadem práce se stále zvyšuje, během posledních šesti let stoupl o tři roky na hladinu 40-ti let. Stárnutí nezaměstnaných dokládá i změna počtů v jednotlivých pětiletých skupinách. Počet nezaměstnaných nejvíce klesl mezi uchazeči o práci do třiceti let, naopak přibylo lidí bez práce nad 55let. Tabulka č. 11 Nezaměstnanost podle vzdělání
základní a neúplné
vyučení a střední odborné bez maturity
úplné střední s maturitou
vyšší odborné
vysokoškolské
2002
1983
2688
1224
29
135
2003
2072
2990
1320
19
160
2004
2102
3161
1530
40
197
2005
2040
2936
1415
28
176
2006
1909
2721
1323
38
149
2007
1566
2057
1021
21
142
27
Podle vzdělání se počty nezaměstnaných vylepšily ve všech kategoriích mimo vysokoškolsky vzdělané nezaměstnané. Nejvíce lidí našlo práci z řad vyučených a poměrně ubylo i nezaměstnaných se základním vzděláním. Úbytek lidí se základním a s neúplným vzděláním z řad nezaměstnaných mohl však být způsoben i jejich odchodem do důchodu a celkovým snížením počtu počtů lidí se základním a neúplným vzděláním (viz. kapitola o vzdělání). Celková míra nezaměstnanosti se na Břeclavsku dlouhodobě pohybuje nad úrovní celostátního průměru. Srovnání nezaměstnanosti v okrese Břeclav a na celostátní úrovni ukazuje následující Graf č.11. Trend zaměstnanosti na Břeclavsku kopíruje celkově zlepšující se poměry na úrovni celé ČR. Graf č. 11
Nezaměstanost v okrese Břeclav a v ČR 13 12 11 10 9
%
okres Břeclav celá ČR
8 7 6
07/2007
05/2007
03/2007
01/2007
11/2006
09/2006
07/2006
05/2006
03/2006
01/2006
11/2005
09/2005
07/2005
05/2005
03/2005
01/2005
11/2004
09/2004
07/2004
5
Pramen dat: Integrovaný portál MPSV, http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004.
Celkově se nezaměstnanost za posledních 6 let snížila zhruba o jednu pětinu, s tím že nejvíce nacházeli práci lidé mladší a méně vzdělaní. Toto zlepšení se netýkalo lidí starších (nad 55 let), kteří ve sledovaném období dokonce navýšili počty mezi lidmi bez práce. Tímto je potvrzen i všeobecný problém českého trhu práce se zaměstnáváním osob starších 50 let. Dílčím problémem zaměstnanosti je otázka zdravotně postižených. Osoby se zdravotním postižením tvoří významnou část nezaměstnaných, v červenci roku 2007 to bylo v okrese Břeclav 1077 osob z celkového počtu 4882 nezaměstnaných v evidenci úřadu práce 20 .
20
http://portal.mpsv.cz/portalssz/download/getfile.do?filename=stat-2007-07.zip&_lang=cs_CZ
28
3. ANALÝZA CÍLOVÝCH SKUPIN V následující sekci věnované tzv. cílovým/ pracovním skupinám vycházíme z dělení, které vzniklo v rámci procesu komunitního plánování města Břeclav. Tato aktivita s dlouhodobou perspektivou zde byla započata zejména pro aktuální, níže vymezené čtyři skupiny občanů (proces komunitního plánování má dynamický charakter, proto je otevřen vzniku dalších skupin – v reakci na situaci v oblasti města a jeho spádové oblasti). Ke čtyřem poměrně kumulativně nastaveným oblastem uvádíme pro větší přehlednost tzv. podskupiny, přičemž záměrem je dokonalejší vymezení popisované populace občanů. Podskupiny vychází z dělení, které bylo uplatněno v průzkumu poskytovatelů a zadavatelů sociálních služeb ve spádové oblasti města Břeclav (více v závěrečných zprávách průzkumů mezi poskytovali a zadavateli sociálních služeb v SO Břeclavi, které byly zpracovávány paralelně se sociodemografickou analýzou). Podskupiny dle registru - reaguje na velmi podrobné dělení v registru sociálních služeb MPSV, který je spravován jednotlivými kraji v České republice. A) Senioři Podskupiny: Senioři; Osoby s tělesným postižením; Osoby se smyslovým postižením; Osoby s duševním onemocněním; Osoby s mentálním onemocněním; Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby v krizi; Osoby se zdravotním postižením (tzn. smyslovým, tělesným, mentálním, kombinovaným, chronickým onemocněním) B) Osoby se zdravotním postižením Podskupiny: Osoby s tělesným postižením; Osoby se smyslovým postižením; Senioři Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby s chronickým onemocněním; Osoby s tělesným postižením; Osoby se sluchovým postižením; Osoby se zrakovým postižením; Osoby se zdravotním postižením C) Osoby s psychickým, mentálním postižením (popř. kombinovaným postižením) Podskupiny: Osoby s duševním onemocněním; Osoby s mentálním onemocněním; Senioři Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby s chronickým duševním onemocněním; Osoby s mentálním postižením; Osoby s kombinovaným postižením; Osoby s jiným zdravotním postižením D) Osoby ohrožené sociálním vyloučením Podskupiny: Společensky nepřizpůsobení Podskupiny dle registru: Oběti obchodu s lidmi; Oběti trestné činnosti; Oběti bez přístřeší; Osoby komerčně zneužívané; Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou takoýmu osobami ohroženy; Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách; Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách; Pachatelé trestné činnost
29
3.1 SENIOŘI Podskupiny: Senioři; Osoby s tělesným postižením; Osoby se smyslovým postižením; Osoby s duševním onemocněním; Osoby s mentálním onemocněním; Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby v krizi; Osoby se zdravotním postižením (tzn. smyslovým, tělesným, mentálním, kombinovaným, chronickým onemocněním) Pro zevrubnější popis populace seniorů bude čerpáno zejména z městských, okresních, krajských a celostátních údajů, ze kterých vzejdou srovnání a závěry pro SO Břeclavi. Za seniory považujeme osoby starší 65 let. Ve skupině těchto obyvatel je obecně více žen, protože na základě přirozených dispozic se dožívají vyššího věku než muži. V roce 2004 byli senioři zastoupeni 14,0 % v populaci České republiky. V Jihomoravském kraji byl tento stav obdobný tj. 14,6 %. Senioři ve věkové skupině od 65 do 79 let jsou hodnoceni jako aktivní. Senioři staří 80 let a starší jsou mnohem častěji dispenzarizovaní, popřípadě dlouhodobě hospitalizovaní pro různá chronická onemocnění. 21 Na základě projekce vývoje počtu obyvatel (viz.příslušná kapitola) lze dle jednotlivých věkových kategorií očekávat neustálý nárůst počtu seniorů (ať už se jedná o projekci realistickou, pesimistickou či idealistickou). Příčin je samozřejmě více, mimo jiné zlepšující se životní podmínky a kvalita života v ČR obecně. Z ekonomického hlediska se zvyšuje v posledních letech podíl nepracujících důchodců, přičemž se snižuje počet ekonomicky aktivních důchodců. Příkladem je porovnání údajů za okres Břeclav z let sčítání lidu, tedy z roku 1991 a z roku 2001, kdy se zvýšil podíl nepracujících důchodců z 19,1% na 21,8% z celkového počtu obyvatel, naopak poklesl podíl dětí, žáků, studentů a učňů z 28,4% na 17,9%. Tento vývoj svědčí o stárnutí populace okresu. 22 Vycházíme-li z údajů za rok 2006, tak v rámci Jihomoravského kraje má okres Břeclav nenižší podíl obyvatel v poproduktivním věku tj. 13,5 %, současně tedy i nejvyšší podíl obyvatel v ekonomicky aktivním věku 70,2 %. O ekonomické produktivitě populace vypovídá tzv. index ekonomického zatížení - údaje o počtu tzv. závislých lidí (tj. populace ve věku 0 – 14 let a 65 a více let) ve vztahu k počtu obyvatel v ekonomicky aktivním věku (15 až 64 let) - v okrese Břeclav připadá 38,8 závislých na 100 obyvatel v ekonomicky aktivním věku, což patří také k nejnižším údajům v JMK. Celorepubliková hodnota tohoto ukazatele v roce 2006 činila 40,4. Index stáří Věkovou skladbu populace nejlépe charakterizuje index stáří. Vyjadřuje zastoupení mladé složky obyvatel v populaci. Index stáří udává počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0 až 14 let. Index stáří obyvatel Jihomoravského kraje je charakteristický pro stárnoucí populaci, kdy skupina osob v poproduktivním věku je početnější než skupina dětí. Jihomoravský kraj se v mezikrajském srovnání se svou poměrně starou populací s indexem stáří 97,9 řadí na 3. místo v ČR. Nejvyššího indexu stáří v Jihomoravském kraji dosahuje
21 22
Srov. http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm http://www2.czso.cz/xb/edicniplan.nsf/o/13-6226-03-2001-2__obyvatelstvo
30
populace okresu Brno-město (120,2 v roce 2004, z toho ženy 151,5 a muži 90,1). Největší podíl mladé generace má okres Znojmo (index stáří celkem 83,4; ženy 107,1 a muži 61,1). 23 O indexu stáří ve spádové oblasti Břeclavi vypovídá Tabulka č. 12. Index stáří se kontinuálně navyšuje. Přestože stále dosahuje hodnot, které jsou pod celokrajským průměrem, je patrné plíživé stárnutí celé populace, což je jeden z nejpatrnějších demografických fenoménů, který plošně postihuje obyvatelstvo celé České republiky. Tabulka č. 12
INDEX STÁŘÍ VE SPÁDOVÉ OBLASTI MĚSTA BŘECLAV 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Počet obcí Celkem Index stáří 1) v tom: muži
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
64,1
66,6
69,3
71,7
74,0
77,0
80,0
82,8
85,5
88,4
91,7
45,3
47,1
49,0
50,5
52,4
54,6
56,3
58,6
61,5
63,2
66,4
ženy Průměrný věk v tom: muži
83,8
87,0
90,8
94,4
97,3
101,1
105,8
109,2
111,3
115,7
119,1
36,2
36,5
36,9
34,4
34,7
35,1
37,2 35,4
37,5 35,8
37,9 36,2
38,4 36,5
38,7 36,9
39,0 37,2
39,3 37,5
39,6 37,8
37,9
38,2
38,6
38,9
39,2
39,6
40,1
40,5
40,7
41,0
41,3
ženy
Graf č. 12
Projekce - index stáří Podíl osob starších 65 let podle projekce do r. 2050 (Jihomoravský kraj) 40 obě pohlaví muži ženy
35
procenta
30 25 20 15 10
2050
2048
2046
2044
2042
2040
2038
2036
2034
2032
2030
2028
2026
2024
2022
2020
2018
2016
2014
2012
2010
2008
2006
2004
0
2002
5
(přepočet PhDr. Aleš Burjanek, Ph.D.)
23
Srov. http://www.zubrno.cz/studie/kap02.htm
31
3.2 OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
Podskupiny: Osoby s tělesným postižením; Osoby se smyslovým postižením; Senioři Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby s chronickým onemocněním; Osoby s tělesným postižením; Osoby se sluchovým postižením; Osoby se zrakovým postižením; Osoby se zdravotním postižením
Osoby s tělesným postižením 24 Do skupiny osob s tělesným postižením náleží lidé na vozíku, lidé pohybující se pomocí berlí a chodítek, lidé špatně chodící, ale nepoužívající ortopedické pomůcky, dále děti s tělesným postižením a lidé s dočasným omezením pohyblivosti – např. v důsledku úrazu či jiné zdravotní indispozice. Spadá sem i kategorie seniorů (řešeno v jiné pracovní skupině). Některé osoby mají kombinované postižení – k tělesnému postižení se připojuje postižení mentální, smyslové či jiné. Mezi nejčastější zdravotní indikace, jejichž důsledkem je tělesné postižení, patří dětská mozková obrna, svalová dystrofie, roztroušená skleróza, rozštěp páteře, poúrazové stavy, periferní obrny atd. Společným znakem cílové skupiny je různá míra omezení pohyblivosti horních a dolních končetin, problémy s koordinací pohybu, neschopnost či různou měrou omezená možnost chůze, sebeobsluhy, různou měrou omezená možnost zapojení do běžných denních aktivit, studia, práce atd.
Osoby se smyslovým postižením 25 Cílová skupina osob se smyslovým postižením se rozpadá do dvou značně odlišných podskupin: osoby se zrakovým postižením a osoby se sluchovým postižením, popřípadě osoby postižené oběma handicapy.
Zrakově postižené osoby Podskupina osob se zrakovým postižením zahrnuje osoby s různým typem postižení (od střední a těžké slabozrakosti až po nevidomost včetně dalších typů zrakových vad) a rozdílnou dobou vzniku postižení. Oba tyto faktory určují potřeby jednotlivců a tím i obsah a formu nabízených služeb. Zrakové postižení postihuje osoby v každém věku, nicméně seriózní odhady předpokládají, že až 60 % všech těžce zrakově postižených občanů má seniorský věk. Je velmi obtížné vzhledem k diverzitě skupiny určit přesné počty osob se zrakovým postižením. Dle série šetření provedených o.s. Socioklub v letech 1996-1997 činil orientační výskyt osob se zrakovým postižením na deset tisíc obyvatel 57 osob, z toho 16 těžce zrakově postižených.
24
Srov. text vychází z Návrhu komunitního plánu sociálních služeb města Brna do roku 2009 http://www.domovypotrebnych.cz/pracskup/navrh_kp/otp.doc 25 Srov. text vychází z Návrhu komunitního plánu sociálních služeb města Brna do roku 2009 http://www.domovypotrebnych.cz/pracskup/navrh_kp/osp.doc
32
Sluchově postižené osoby Jedná se opět o velmi nehomogenní skupinu osob s různým stupněm a druhem sluchového postižení. Rozlišujeme základní kategorie osob: neslyšící, nedoslýchaví, ohluchlí. I zde je nutné brát v úvahu zejména seniory s postupnou ztrátou sluchu. Každá z těchto kategorií vyžaduje odlišnou péči i přístup k jedincům se sluchovou vadou. Nejvýznamnějším důsledkem sluchového postižení je komunikační bariéra. Neslyšící a lidé s těžkou sluchovou vadou používají jiný komunikační systém, který lépe vyhovuje jejich potřebám; z toho pak vyplývají obtíže v dorozumívání s příslušníky většinové společnosti. Mnozí neslyšící se však za postižené nepovažují, cítí se být příslušníky jazykové a kulturní menšiny, která užívá svůj vlastní (znakový) jazyk.
Jedním ze zdrojů, jak mapovat počty zdravotně postižených jsou statistiky Úřadu práce. Úřady práce vedou evidenci zdravotně postižených 26 , lze tedy stanovit přibližné počty. V červenci roku 2007 bylo v evidenci ÚP Břeclav za celý okres vedeno 1077 osob se zdravotním postižením.
26
Osoby se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou: a. orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"), b. orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními, c. rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné"). Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má takovou funkční poruchu zdravotního stavu, při které má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její možnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. http://portal.mpsv.cz/sz/local/ka_info/informace_up/zamestnavatelum/ozp/agenda
33
3.3 OSOBY S PSYCHICKÝM, MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Podskupiny: Osoby s duševním onemocněním; Osoby s mentálním onemocněním; Senioři Podskupiny dle registru: Senioři; Osoby s chronickým duševním onemocněním; Osoby s mentálním postižením; Osoby s kombinovaným postižením; Osoby s jiným zdravotním postižením Při definování této poměrně heterogenní pracovní skupiny v textu vycházíme z expertíz, které byly zpracovány Fakultou sociálních studií v Brně. Je-li možné uvádět nějaká konkrétní data, tak za jeden z mála zdrojů lze považovat každoroční zprávy z Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, které poskytují souhrnné informace z oblasti psychiatrie. Osoby s duševním onemocněním Do skupiny „osoby s duševním onemocněním“ lze zařadit ty, jejichž potíže mohou být kódovány prostřednictvím diagnostických kritérií MKN 10 nebo DSM IV. Koncepce oboru psychiatrie z r. 2003 mezi duševní nemoci zařazuje tyto diagnózy: F.20-29 schizofrenie, schizofrenické poruchy, poruchy s bludy F.30-39 afektivní poruchy( bipolární afektivní porucha, periodická depresívní porucha) F.40-49 neurózy F.50-59 behaviorální syndromy spojené s fyziologickými poruchami a somatickými faktorynapř. poruchy příjmu potravy F.60-69 poruchy osobnosti F.80-89 poruchy psychického vývoje– specifické vývojové poruchy, pervazivní vývojové poruchy (autismus) atd. F.90-98 poruchy chování a emocí se začátkem obvykle v dětství a v adolescenci Jde o skupinu, jež je vymezena prostřednictvím diagnostických kategorií vytvořených v kontextu zdravotnictví, jejich léčení tedy spadá částečně také do resortu zdravotnictví. Od 80. let je zastánci psychiatrické rehabilitace zdůrazňováno, že duševní nemoc se neprojevuje jen nějakým duševním (mentálním) defektem či symptomy, ale projevuje se také značnými sociálními limity, nezpůsobilostmi pro určité činnosti, handicapem v různých oblastech. Dopady jejich potíží se ve velké míře ukazují v oblasti sociální a společenské: nezaměstnanost, bezdomovectví, sebevražednost, stigmatizace, společenské izolace, marginalizace. Potíže této skupiny nestačí řešit pouze na úrovni péče zdravotnické, nemocniční, ale je třeba zajistit pro ně další komplementární sociální služby. 27
Ze skupiny sledovaných onemocnění jsou dlouhodobě nejčastější neurotické poruchy (40,5 % prvních ošetření), afektivní poruchy (17 %), organické duševní poruchy (10,5 %) a schizofrenie (9 %). Jednotkou zjišťování je diagnóza, nikoli pacient, který tak může být započítán ve více skupinách diagnóz. Sledujeme-li strukturu vyšetření podle pohlaví, ženy bývají léčeny pro neurotické poruchy ze 67 %, afektivní poruchy 68 % a organické duševní poruchy 60 %. Pro schizofrenii vychází počty zhruba na polovinu. Ve věkové kategorii 0-14 let tvoří 94 % všech prvních ošetření tyto skupiny nemocí: vývojové poruchy v dětství a adolescenci (69 %), neurotické poruchy (15 %) a mentální retardace (10 %). 28
27
Mgr. Jiří Šupa: EXPERTÍZA PRO CÍLOVOU SKUPINU „OSOBY S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM“. s.3 www.uzis.cz_Psychiatrie včetně AT - návykových nemocí a sexuologie – činnost oboru v Jihomoravském kraji v roce 2005 28
34
Věk V celém JMK se uvádí zhruba 50 tisíc ošetřených pacientů za rok (je nutno podotknout, že se jedná o lidi, kteří vyhledají pomoc lékaře, což ještě není v obecném povědomí standardní postup a týká se zejména obyvatel větších měst, kde je rozvinuta informovanost a zdravotnická péče obecně). Dorostová skupina 15-19 let byla nejčastěji léčena pro neurotické poruchy (39 %) a vývojové poruchy (19 %), s 8 % následovaly poruchy osobnosti, afektivní poruchy, mentální retardace a poruchy vyvolané psychoaktivními látkami. Dospělá populace vyhledala psychiatrickou pomoc nejčastěji pro neurotickou poruchu (42 %),afektivní poruchu (18 %) a organickou duševní poruchu (12 %). Významnou změnou jak u mladistvých, tak u dospělých pacientů je 50 % nárůst poruch v souvislosti s užíváním psychoaktivních látek. 29 Osoby s mentálním postižením Osoby s mentálním postižením představují zhruba 3-4% populaci obyvatel z celkového počtu obyvatel Jihomoravského kraje či v rámci celé České republiky. Statistiky, dle diagnózy, se z etických důvodů oficiálně nevedou, a tedy nejsou známy žádná data s uspokojivou výpovědní hodnotou. Výjimku tvoří například záznamy z registrů Úřadů práce a odborné odhady. Současná situace pro osoby s mentálním postižením je příznivější v tom, že jsou více zapojovány do běhu společnosti a nejsou toliko odsouvání na okraj společnosti, tak jak tomu bylo za socialismu. Lze konstatovat, že počty obyvatel s mentálním postižením nejsou z dlouhodobého hlediska příliš proměnlivé, můžeme tedy uvažovat o poměrně stálé populaci.
29
www.uzis.cz
35
3.4 OSOBY SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ A OHROŽENÉ SOCIÁLNÍ EXKLUZÍ Podskupiny: Společensky nepřizpůsobení Podskupiny dle registru: Oběti obchodu s lidmi; Oběti trestné činnosti; Oběti bez přístřeší; Osoby komerčně zneužívané; Osoby, které vedou rizikový způsob života nebo jsou jimi ohroženy; Osoby ohrožené závislostí nebo závislé na návykových látkách; Osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách; Pachatelé trestné činnost Tato kapitola vyžaduje zejména analýzu samotné problematiky – kdo je myšlen za označením sociálně vyloučená osoba. Osoby ohrožené sociální exkluzí mohou pocházet z nejrůznějších segmentů společnosti a mohou se potýkat s celým spektrem nestejných potíží. Současná legislativa definuje jako osoby ohrožené sociálním vyloučením a vymezuje je zejména jako (z.č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi - § 6 (písm. a/ – e/): ● Osoby po propuštění z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody. ● Osoby po ukončení léčby chorobných závislostí, po propuštění ze zdravotnického zařízení, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti. ● Osoby po propuštění ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, resp. v 19 letech. ● Osoby, které nemají uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že jsou osobami bez přístřeší. ● Osoby, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. Tento výčet osob však není taxativní, neboť se jedná také přímo o osoby závislé (drogy, alkohol aj.), o osoby v průběhu výkonu trestu odnětí svobody nebo léčby, osoby podmíněně propuštěné z výkonu trestu aj. Společným znakem pro tyto osoby mohou být kumulované sociální problémy, jež se objevují zpravidla v těchto oblastech: chybějící či narušené rodinné vazby a okruh sociálně začleněných přátel, chybějící či narušené vazby na trh práce a chybějící či narušené bytové zázemí či problémy se závislostí. Lidé s těmito problémy postupně ztrácejí kontakt se společností jak v mikrosociálních (rodina, příbuzní, přátelé, známí), tak v makrosociálních (zaměstnání, veřejné instituce, státní správa, ostatní spoluobčané) vztazích, což vede k stále většímu propadu až vyloučení těchto „společensky nemocných“ osob z majoritní populace. Jejich společným znakem je „multiproblémovost“ a také to, že většinou hovoříme pouze o jednotlivcích, nikoliv o ucelených skupinách osob s jedním problémem. Uvedené příčiny mohou vést k nejviditelnější, ale velmi zjednodušující definici těchto osob jako osob bez domova (bezdomovci) nebo osob, kteří jsou bezdomovectvím ohroženi. 30 Z výše uvedených důvodů je velmi obtížné i vyčíslení potenciálních příslušníků této cílové skupiny. Pokud se bavíme o osobách ohrožených sociálním vyloučením je třeba zmínit romské etnikum, kterého se toto částečně týká jako specifické skupiny obyvatel. Vzhledem k jisté dostupnosti zdrojů můžeme předložit minianalýzu stavu ve městě Břeclavi. ROMSKÉ ETNIKUM Za Roma považujeme takového jedince, který se za Roma sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil, a/nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí. Toto vymezení pojmu „Rom“ může být vnímáno jako politicky 30
Převzato z Návrhu komunitního plánu sociálních služeb města Brna do roku 2009, http://www.domovypotrebnych.cz/pracskup/navrh_kp/sn.doc .
36
nekorektní, zdůrazňuje však skutečnost, že právě připsané romství je jednou z hlavních příčin sociálního vylučování. Jako sociální vyloučení označujeme proces, v jehož rámci je jedinci, skupině jedinců či komunitě výrazně znesnadňován či zcela zamezován přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti. Cenným zdrojem informací se stala publikace „Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti“ 31 , která mapuje sociálně vyloučené romské lokality v ČR a poskytuje dosud chybějící data. V Břeclavi můžeme označit za sociálně vyloučenou lokalitu městský dům s bytovými jednotkami 4. kategorie. Prostorové vyloučení je zřejmé, dům se nachází na samém okraji městské části zhruba 500 m od posledních obytných budov. Jedná se o lokalitu nově vzniklou řízeným sestěhováním. Objekt byl dříve kravínem. Zhruba před 6 lety byla provedena nákladná rekonstrukce. Budova začala sloužit jako ubytování pro neplatiče, vznikly tedy tzv. holobyty. Postupně sem byly stěhovány rodiny, které měly dluhy na nájemném, popřípadě jim zde bylo poskytnuto náhradní ubytování, pokud jejich původní byty byly v havarijním technickém stavu. V současnosti je obsazeno 7 bytů z 15. 32
Tabulka č. 13
Charakteristika lokality Celkový počet obyvatel obce
25716
Odhad počtu romských obyvatel lokality
51 – 75
Odhad podílu Romů na celkovém počtu obyvatel lokality
95%, některé manželství jsou smíšená
Odhad věkové struktury Do 15 let
60 %
Od 16 let do 60 let
40 %
Nad 61 let
0%
Odhad vzdělanostní struktury Maximálně základní
Většina
Střední bez maturity
Jednotlivci
Střední s maturitou a vyšší
0%
Celková míra nezaměstnanosti v obci
8%
Odhad míry nezaměstnanosti romských obyvatel lokality Forma zabezpečení obživy
100 %
Sociálně problémové jevy
31 32
Většina obyvatel je závislá na sociálních dávkách. Někteří příležitostně pracují „načerno“. Někteří si přivydělávají sběrem železného šrotu. Ojediněle se zde vyskytuje lichva, prodej drog a drobné krádeže. Významněji je zastoupeno gamblerství, ojediněle alkoholismus a narkomanie.
Zpracovaná týmem sociologa Ivana Gabala, GAC spol. s.r.o., pro Ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2006. http://www.esfcr.cz/mapa/int_jm11_2.html
37
Zde uvedené informace pocházejí z poloviny roku 2006, nelze tedy vyloučit, že se aktuální stav bude lišit. Neočekáváme však zlepšení poměrů ve vyloučené lokalitě. Při ustanovení či postupném vzniku sociálně vyloučené romské lokality nedochází ke zlepšení životních podmínek obyvatel místa, naopak segregace a vymezení plodí jen další odstup a prohlubuje propast mezi majoritní společností a sociálně vyloučenou romskou lokalitou. Ponechání lokality jejímu vlastnímu osudu či maximálně zapojení represivních opatření nemůže nikdy vést k uspokojivému řešení situace jak pro majoritu, tak pro sociálně vyloučenou romskou minoritu. Jako nový a velmi palčivý problém Romů ohrožených sociálním vyloučením se objevila hluboká zadluženost. Rodiny, jejichž jedinými relativně pravidelnými příjmy jsou dávky sociální podpory a sociální péče, využívají jednoduchých a rychlých finančních půjček a úvěrů od společností, kterým pak nemohou splácet, a ještě více se zaplétají do finančních potíží. MATKY S DĚTMI V OHROŽENÍ Pokud vyjdeme ze struktury břeclavské pracovní skupiny osoby ohrožené sociálním vyloučením, pak je třeba do cílové skupiny jako další zahrnout matky s dětmi v tíživé sociální situaci. Tyto osoby se potýkají s jistou sadou problémů, z nichž vyčnívá nad ostatní především snaha skloubit dohromady péči o dítě/děti a zaměstnání. Matky s dětmi se setkávají na trhu práce se skrytou diskriminací a ocitají se na dlouhé roky bez zaměstnání. Dílčím problémem je pak otázka bydlení. Matky využívající azylového domu pro matky s dětmi jej musí po roce opustit a těžko samy získávají jiné bydlení, často se potom přesunou do azylového domu v jiném městě.
38
4. ZÁVĚR Předložená sociodemografická analýza se zabývala dvěma hlavními tématy: Prvním z nich bylo popsání spádové oblasti pomocí sociodemografických ukazatelů, jejichž výčet je uveden v obsahu a v samotné studii. SO ORP Břeclav odráží trendy a demografické struktury celé České republiky, místy s menšími a místy s větším odchylkami. Obecně lze pomocí použitých ukazatelů označit zkoumaný celek za odpovídající průměrnému stavu v celém státě. Výraznější odchylky a rozdíly bychom nalezli až při srovnávání na evropské úrovni (mezistátní), což ale není předmětem této studie a nijak se nepojí ke komunitnímu plánování. V druhé části jsou popsány čtyři specifické skupiny obyvatel, pro které jsou určeny sociální služby v Břeclavi. Jejich rozdělení vychází z pracovních skupin komunitního plánování, které bylo započato městem Břeclav. Skupiny jsou popisovány zejména na základě jejich demografických specifik a dle problematiky, se kterou se potýkají nebo v budoucnu mohou potýkat. Číselné a statistické popisy takových skupin se obtížně stanovují a vztahují na konkrétní spádové oblasti. Konkrétnější údaje o početních stavech skupin v SO Břeclavi bude možné získat potencionálním výzkumem uživatelů.
39
5. SEZNAM ZDROJŮ
Český statistický úřad, www.czso.cz Veřejná databáze ČSÚ, http://vdb.czso.cz/vdb/ Český statistický úřad – BRNO, http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/home Návrh komunitního plánu města Brna do roku 2009, www.domovypotrebnych.cz Sčítání lidu, domů a bytů, http://www.czso.cz/sldb/sldb.nsf/i/home Ministerstvo vnitra ČR, http://www.mvcr.cz/ Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, www.mpsv.cz Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, http://portal.mpsv.cz/
6. PŘÍLOHY Následující tabulky jsou přílohami k obecným demografickým kapitolám, vycházejí z datových pramenů Českého statistického úřadu.
40
STAV OBYVATEL SO BŘECLAVI 1995-2005 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Počet obcí Celkem
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
Celkem k 1.7.
60 301
60 240
60 155
60 229
60 279
60 245
59 757
59 104
58 924
58 751
58 719
v tom: muži
29 332
29 351
29 352
29 397
29 438
29 431
29 202
28 786
28 686
28 562
28 521
ženy
30 969
30 889
30 803
30 832
30 841
30 814
30 555
30 318
30 238
30 189
30 198
48,6
48,7
48,8
48,8
48,8
48,9
48,9
48,7
48,7
48,6
48,6
51,4
51,3
51,2
51,2
51,2
51,1
51,1
51,3
51,3
51,4
51,4
Stav obyvatel
Podíl v % na obyvatelstvu v tom: muži ženy Hustota obyvatelstva na 1km
2
137,5
137,2
137,1
137,3
137,3
137,2
135,3
134,4
134,0
133,9
133,7
Celkem k 31.12.
60 316
60 200
60 161
60 253
60 241
60 188
59 380
58 992
58 776
58 733
58 664
v tom: muži
29 363
29 353
29 354
29 420
29 430
29 416
28 969
28 720
28 601
28 555
28 513
ženy
30 953
30 847
30 807
30 833
30 811
30 772
30 411
30 272
30 175
30 178
30 151
0 - 14 roků
11 510
11 097
10 753
10 473
10 158
9 825
9 500
9 218
8 923
8 718
8 542
v tom: muži
5 879
5 680
5 528
5 405
5 268
5 103
4 958
4 812
4 627
4 540
4 437
ženy
5 631
5 417
5 225
5 068
4 890
4 722
4 542
4 406
4 296
4 178
4 105
15 - 64 roků
41 427
41 716
41 958
42 269
42 565
42 800
42 283
42 142
42 227
42 311
42 286
v tom: muži
20 822
21 000
21 118
21 288
21 400
21 525
21 218
21 086
21 129
21 147
21 131
ženy
20 605
20 716
20 840
20 981
21 165
21 275
21 065
21 056
21 098
21 164
21 155
65 + roků
7 379
7 387
7 450
7 511
7 518
7 563
7 597
7 632
7 626
7 704
7 836
v tom: muži
2 662
2 673
2 708
2 727
2 762
2 788
2 793
2 822
2 845
2 868
2 945
ženy
4 717
4 714
4 742
4 784
4 756
4 775
4 804
4 810
4 781
4 836
4 891
12,2
12,3
12,4
12,5
12,5
12,6
12,8
12,9
13,0
13,1
13,4
v tom: muži
9,1
9,1
9,2
9,3
9,4
9,5
9,6
9,8
9,9
10,0
10,3
ženy
15,2
15,3
15,4
15,5
15,4
15,5
15,8
15,9
15,8
16,0
16,2
Podíl 65+ v %
ŽIVĚ NAROZENÍ V SO BŘECLAVI 1995 – 2005 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Počet obcí Celkem
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
Celkem
561
509
477
528
511
528
481
472
498
567
521
v tom: muži
286
277
257
284
286
256
257
251
240
291
252
ženy
275
232
220
244
225
272
224
221
258
276
269
Na 1000 obyvatel
9,3
8,4
7,9
8,8
8,5
8,8
8,0
8,0
8,5
9,7
8,9
Do 2500 g
21
29
25
27
31
22
24
30
26
27
32
Matka svobodná
55
51
48
48
71
70
80
95
91
128
130
490
436
403
463
426
440
379
351
379
403
353
15
22
22
17
12
18
21
26
28
34
36
ovdovělá
1
-
4
-
2
-
1
-
-
2
2
Mimo manželství celkem
71
73
74
65
85
88
102
121
119
164
168
12,7
14,3
15,5
12,3
16,6
16,7
21,2
25,6
23,9
28,9
32,2
- 19 roků
74
52
36
38
39
24
22
25
19
13
10
20 - 24 roků
254
224
208
224
190
189
138
118
112
110
98
25 - 29 roků
156
Živě narození
vdaná rozvedená
Mimo manželství celkem % Věk matky
152
154
172
184
221
210
221
237
276
229
30 + roků Průměrný věk matky při narození dítěte celkem
77
81
79
94
98
94
111
108
130
168
184
24,9
25,5
25,7
25,9
26,0
26,4
27,0
27,1
27,6
28,2
28,5
Průměrný věk matky při narození 1.dítěte
22,5
23,1
23,2
23,2
23,7
24,4
24,7
25,1
26,0
26,7
26,5
1.
282
233
221
237
255
254
235
243
247
263
249
2.
210
222
198
224
192
206
180
174
188
227
227
3.
57
36
44
52
45
52
51
41
39
58
36
4.+
12
18
14
15
19
16
15
14
24
19
9
Pořadí narození
ZEMŘELÍ V SO BŘECLAVI 1995 – 2005 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Počet obcí Celkem
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
Celkem
637
677
620
584
614
577
597
582
666
564
677
v tom: muži
318
326
312
311
295
281
304
306
323
306
337
ženy
319
351
308
273
319
296
293
276
343
258
340
0 roků
-
2
2
2
2
-
3
-
3
-
-
1 - 14 roků
2
3
1
1
3
2
-
1
-
5
1
15 - 39 roků
23
23
20
20
16
8
20
26
16
15
16
40 - 59 roků
95
104
111
93
96
99
89
82
109
76
100
60 - 64 roků
66
35
42
35
38
27
35
50
39
37
63
65 - 69 roků
59
71
59
61
44
49
50
52
60
41
52
70 - 79 roků
145
200
179
171
213
191
194
178
180
158
178
80 +
247
239
206
201
202
201
206
193
259
232
267
10,6
11,2
10,3
9,7
10,2
9,6
10,0
9,8
11,3
9,6
11,5
-
3,9
4,2
3,8
3,9
-
6,2
-
6,0
-
-
Zemřelí
v tom:
roků
Na 1000 obyvatel Kojenecká úmrtnost
STĚHOVÁNÍ V SO BŘECLAVI 1995 – 2005 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Počet obcí Celkem
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
Stěhování Vnitřní
438
413
421
405
428
374
389
392
383
399
497
v tom: muži
219
204
195
214
198
186
193
199
194
195
231
ženy
219
209
226
191
230
188
196
193
189
204
266
v tom: 0 - 14 roků
110
106
100
95
102
66
79
74
77
71
113
15 - 64 roků
299
282
285
291
305
285
294
305
282
310
346
29
25
36
19
21
23
16
13
24
18
38
65 +
roků
Přistěhovalí
638
556
561
564
510
420
490
573
689
641
648
v tom: muži
315
268
275
284
228
193
230
276
351
323
322
ženy
323
288
286
280
282
227
260
297
338
318
326
v tom: 0 - 14 roků
140
143
125
125
114
69
90
104
105
81
97
15 - 64 roků
449
366
384
394
341
311
364
434
533
522
504
49
47
52
45
55
40
36
35
51
38
47
65 +
roků
Vystěhovalí
454
504
457
416
419
424
864
851
737
687
561
v tom: muži
203
229
219
191
209
182
482
470
387
354
279
ženy
251
275
238
225
210
242
382
381
350
333
282
v tom: 0 - 14 roků
108
114
102
91
84
102
85
78
94
94
83
15 - 64 roků
321
340
325
303
305
305
760
744
608
562
454
25
50
30
22
30
17
19
29
35
31
24
65 +
roků
Saldo
184
52
104
148
91
-4
-374
-278
-48
-46
87
v tom: muži
112
39
56
93
19
11
-252
-194
-36
-31
43
ženy
72
13
48
55
72
-15
-122
-84
-12
-15
44 14
v tom: 0 - 14 roků
32
29
23
34
30
-33
5
26
11
-13
15 - 64 roků
128
26
59
91
36
6
-396
-310
-75
-40
50
24
-3
22
23
25
23
17
6
16
7
23
65 +
roků
PŘÍRŮSTEK OBYVATEL V SO BŘECLAVI 1995 – 2005 1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
Počet obcí Celkem
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
17
108
-116
-39
92
-12
-53
-490
-388
-216
-43
-69
v tom: muži
80
-10
1
66
10
-14
-299
-249
-119
-46
-42
ženy
28
-106
-40
26
-22
-39
-191
-139
-97
3
-27
Přirozený
-76
-168
-143
-56
-103
-49
-116
-110
-168
3
-156
v tom: muži
-32
-49
-55
-27
-9
-25
-47
-55
-83
-15
-85
ženy
-44
-119
-88
-29
-94
-24
-69
-55
-85
18
-71
Přírůstek (úbytek) obyvatelstva Celkový
Stěhováním
184
52
104
148
91
-4
-374
-278
-48
-46
87
v tom: muži
112
39
56
93
19
11
-252
-194
-36
-31
43
ženy
72
13
48
55
72
-15
-122
-84
-12
-15
44
Celkový
1,8
-1,9
-0,6
1,5
-0,2
-0,9
-8,2
-6,6
-3,7
-0,7
-1,2
Muži
2,7
-0,3
0,0
2,2
0,3
-0,5
-10,2
-8,7
-4,1
-1,6
-1,5
Ženy
0,9
-3,4
-1,3
0,8
-0,7
-1,3
-6,3
-4,6
-3,2
0,1
-0,9
Přirozený
-1,3
-2,8
-2,4
-0,9
-1,7
-0,8
-1,9
-1,9
-2,9
0,1
-2,7
Muži
-1,1
-1,7
-1,9
-0,9
-0,3
-0,8
-1,6
-1,9
-2,9
-0,5
-3,0
Ženy
-1,4
-3,9
-2,9
-0,9
-3,0
-0,8
-2,3
-1,8
-2,8
0,6
-2,4
Stěhováním
3,1
0,9
1,7
2,5
1,5
-0,1
-6,3
-4,7
-0,8
-0,8
1,5
Muži
3,8
1,3
1,9
3,2
0,6
0,4
-8,6
-6,7
-1,3
-1,1
1,5
Ženy
2,3
0,4
1,6
1,8
2,3
-0,5
-4,0
-2,8
-0,4
-0,5
1,5
Přírůstek (úbytek) obyvatelstva na 1000 obyvatel
