Na tomto místě si dovoluji čtenářům nabídnout pokračování volného seriálu o rámci podnikání v oblasti soukromé bezpečnosti v jednotlivých členských státech Evropské unie. Ačkoli se ne vždy jedná o informace zcela aktuální, a ačkoli se ne o všech zemích ne vždy podaří zjistit stejné množství údajů – je možné tvrdit, že se jedná o inspirativní sondu, překračující například veřejně přístupné materiály CoESS. RÁMEC PODNIKÁNÍ V OBLASTI SOUKROMÉ BEZPEČNOSTI: ŠPANĚLSKO1 Mgr. Oldřich Krulík, Ph.D. katedra krizového řízení Policejní akademie České republiky v Praze
[email protected] Základní údaje o zemi2
1.
Počet obyvatel: 46 745 807 (1. leden 2009). Rozloha země: 505 990 km2. Administrativní uspořádání: Španělsko je na základě ústavy z roku 1978 tvořeno 17 autonomními společenstvími (comunidades autónomas) složených z 50 provincií (47 na pevnině, 1 na Baleárských ostrovech, 2 na Kanárských ostrovech). Integrální součástí státu jsou i exklávy Ceuta a Melilla obklopené územím Maroka (autonomní města, ciudades autónomas).3 Počet obcí: 8 110 (červenec 2003). Bezpečnostní komunita země
2.
Ve Španělsku existuje několik bezpečnostních sborů, vykonávajících určité aspekty policejní práce. Tyto sbory lze v zásadě členit do třech kategorií,4 kdy klíčovým dělícím kritériem bude teritoriální působnost toho kterého orgánu:5
celostátní bezpečnostní síly; bezpečnostní síly autonomních oblastí; místní bezpečnostní síly.
V zemi působí dva celostátní sbory určené pro výkon policejní práce, oba systemizované v rámci Ministerstva vnitra (Generální ředitelství Národní policie a Civilní Gardy):6
1
Tato studie je výstupem z grantu P408/11/0395 financovaném Grantovou agenturou České republiky, jíž autor tímto děkuje za finanční podporu výzkumu problematiky privatisace bezpečnosti. 2 Instituto Nacional de Estadística
. 3 Almendral, V., R., Elections Shake up Spain’s Federal System; in: Federations, vol. 4, No. 2, July 2004. Klokočka, V., Ústavní zřízení evropských států; Linde, Praha 1996, s. 185 až 187. Lorenz, J., Španělsko a regionální správa; in: Mezinárodní politika, 7/1996, s. 6 až 7. Šonka, J., Otázky jazyka a autonomie ve Španělsku; in: Mezinárodní politika, 7/1994, s. 28 až 30. Cuerpo Nacional De Policía . 4 Vedle zmiňovaných subjektů ve Španělsku působí i další policejně bezpečnostní orgány. Jako příklad lze uvést Úřad pro cla a potírání pašeráctví, který spadá pod Ministerstvo financí. 5 Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 776 (studie uvádí, že ve Španělsku připadá na 1 000 obyvatel 4,6 policisty). 6 Mezi podmínkami, které musí uchazeč splňovat pro přijetí k některému z celostátně působících policejních sborů, patří následující: státní občanství a čistý trestní rejstřík; věk mezi 18 – 30 lety a minimální výška 170 centimetrů u mužů, resp. 165 centimetrů u žen; ukončené vzdělání s maturitou a řidičské oprávnění. Přijímací řízení je složeno ze série testů (technický, vědomostní, psychologický a dobrovolný test z angličtiny), zdravotnických zkoušek (první pomoc) a osobního pohovoru. Druhá část přijímacího řízení je založena na absolvování odborné přípravy a dalších výcvikových a vzdělávacích programů.
1
Národní policejní sbor (Cuerpo Nacional de Policía, CNP) je odpovědný za veřejnou bezpečnost v největších městech (to je hlavní město Madrid, správní střediska provincií a některá další města s více než 20 000 obyvateli). V těchto obcích žije odhadem asi 60 % populace země. Civilní Garda (Guardía Civil) sestává z jednotek odpovědných za veřejnou bezpečnost na zbytku území (mimo teritoriální působnost Národní policie, kde žije cca 40 % populace země – tento podíl však narůstá v letních měsících, kdy se jedná až o 65 % osob, nacházejících se aktuálně na území státu7) a ve výsostných (teritoriálních) vodách státu. Vyšetřování trestných činů provádí těleso, nazvané Soudní policie (Policía Judicial), která je součástí jak Národního policejního sboru, tak Civilní gardy. 8 Soudní policie je řízena Vrchním komisařstvím, pod které spadá sekretariát a pět odborů (pro drogovou a organizovanou trestnou činnost; pro násilnou trestnou činnost; pro kriminální zpravodajství; pro ekonomickou a finanční trestnou činnost; pro mezinárodní policejní spolupráci). Ústava Španělska z roku 1978 umožňuje budovat i tzv. regionální (nebo autonomní) policejní sbory.9 Činnost takových sborů je podrobněji popsána zákonem o bezpečnostních silách a sborech z roku 1986. Poměrně značný časový odstup mezi schválením ústavy a prováděcího zákona v oblasti policejně bezpečnostních sil nebyl samoúčelný. Panovala snaha jednak poskytnout autonomním oblastem dostatek času na zformování svých policejních sil, jednak dopřát prostor státní správě, aby řádně zmapovala „zájem“ o tuto možnost a případně zabránila „inflaci“ myšlenky autonomních policejních sborů. Autonomní bezpečnostní síly podléhají vládě příslušného autonomního území a jejich působnost je omezena hranicemi tohoto území. V současnosti tak existují ve Španělsku tři autonomní policejní síly:10
Ertzaintza v Baskicku (7 500 – 8 000 členů);11 Mossos d'Esquadra v Katalánsku (16 654 členů – tabulkový stav);12 Policía Foral (Nafarroako Foruzaingoa) v regionu Navarra (okolo 900 členů).13
Několik dalších autonomních oblastí (Valencia, Andalucía, Galicía) složky Národního policejního sboru a Civilní gardy přímo specificky úkoluje.14 7
Španělsko ročně navštíví na 60 milionů turistů. Další bezpečnostně-policejní síly ve Španělsku jsou se Soudní policií povinny spolupracovat. „Stát disponuje výhradním právem na činnosti týkající se veřejné bezpečnosti, čímž není omezena možnost vytvoření policejního sboru autonomní oblastí, a to způsobem, který určuje příslušný zákon a v rámci jeho ustanovení.“ Regionální vlády a parlamenty disponují rozsáhlými pravomocemi v oblasti jazykové, kulturní, dopravy, zdravotnictví apod., sporné zůstávají zásadní otázky hospodářského rázu – daňový systém, finance a rozpočet. 10 Krulík, O., Španělsko: Země permanentních policejních reforem; in: Policista, 4/2010, s. 25. Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 776. 11 Ertzaintza: Euskadiko Polizia . 12 Generalitat de Catalunya: Mossos d’Esquadra . 13 Policía Foral v Navaře vykonává menší rozsah správních činností, dopravně-bezpečnostní činnost, převozy peněz a cenností. 8
9
2
Třetí úrovní systému policejních orgánů v zemi jsou místní bezpečnostní síly. Ve Španělsku působí v řadách sborů obecní policie (policias locales) odhadem asi 54 000 osob. Tyto sbory operují asi v 1 700 obcích, přičemž smějí vykonávat činnost pouze na jejich teritoriu. Úkoly sborů obecní policie jsou následující: 15
Chránit obecní orgány, budovy užívané k obecním účelům a další obecní majetek. Dohlížet na bezpečnost silničního provozu (v případě nehod započít nezbytné úkony a informovat o situaci příslušný státní nebo autonomní policejní sbor). Vykonávat vybrané správní policejní činnosti, zejména s ohledem na dodržování místních vyhlášek a nařízení. Spolupracovat při vyšetřování trestné činnosti. Pomáhat občanům, zejména v případech nehod, katastrof apod. Provádět preventivně bezpečnostní činnost. Chránit veřejná prostranství a spolupracovat s ostatními policejními sbory v případech demonstrací a podobných událostí. Na vyžádání napomáhat při řešení soukromých konfliktů.16
Největším problémem přitom byla jednak mnohovrstevnatost systému policejně bezpečnostních orgánů ve Španělsku, jednak rozdílný názor politické representace (jednotlivých stran) na budoucí tvář výkonu policejních činností ve Španělsku. Konsensu v klíčových otázkách bylo dosaženo až po poměrně dlouhé době a projekt nazvaný Policía 2000 byl zahájen v roce 1996. Po dvouletých přípravách byly principy projektu v roce 1999 implementovány do policejní praxe jak u policie, tak u gardy (reorganizace lidských a finančních zdrojů; racionalizace spektra služeb, zejména s ohledem na odbřemenění sboru od administrativních úkonů; zvýšení vnitřního pocitu bezpečí u občanů atd.). Jinými slovy se jednalo o změnu vedení (řízení s ohledem na vytýčené cíle) a definování občanů jako klientů policie. Mezi konkrétními výstupy projektu lze uvést například outsourcing služeb, a to jak např. co se týče administrativních činností, tak i s ohledem na provozování policejního vozového parku.17 Údaje o ozbrojených silách Španělska mohou být poněkud matoucí. Celkově uváděný údaj 147 900 osob (rok 2008) ne zcela koresponduje se součtem údajů pro tři stěžejní zbraně: Pozemní síly (Ejército de Tierra) asi 61 300 osob,18 Námořnictvo (Armada Española) asi 23 800 a Letectvo (Ejército del Aire) asi 36 800 osob. Zbývajících 26 000 osob tedy zřejmě představují nespecifikované pomocné útvary, stejně jako Královská garda (Guardia Real),19 Vojenská jednotka pro řešení mimořádných událostí (Unidad Militar de Emergencias, UME – asi 3 800 osob)20 a personál Generálního štábu.21
14
Tu Abogado Defensor: Asesoramiento jurídico y de gestión a españoles y extranjeros . 15 Generalitat de Catalunya: Policies Locals (obecní policie Katalánsko). Guardia Civil: Directorio . 16 Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 777. 17 Úspora na každém takto a provozovaném vozidle činila v průměru 4 570 eur (zřejmě ročně). 18 Ejército de Tierra . 19 Guardia Real . 20 Rozumí se intervence při živelních pohromách, rozsáhlých požárech a podobně. Unidad Militar de Emergencias . 21 Estado Mayor de la Defensa (EMAD) .
3
Co se týče hasičské komunity, údaje hovoří o relativně nízkém počtu profesionálních hasičů ve Španělsku (19 969), rozčleněných do 603 hasičských zbrojnic, organisovaných na základě jednotlivých autonomních oblastí respektive větších aglomerací (Madrid, Barcelona).22 Činnosti, označitelné za hasičské, přitom vykonává řada dalších složek, včetně Národní gardy a vojenské součásti UME. Zpravodajské služby ve Španělsku zastřešuje platforma, nazvaná Národní zpravodajské středisko (Centro Nacional de Inteligencia), ve kterém působí údajně asi 2 000 osob.23 3.
Kriminalita ve Španělsku
Španělsko lze vzhledem k celkovému objemu trestné činnosti (v přepočtu na počet obyvatel)24 řadit mezi relativně bezpečné země, byť nápad zjištěné trestné činnosti každoročně roste o desítky tisíc trestných činů. Nejčastějším druhem kriminality jsou krádeže (asi 27 % zjištěné kriminality ročně), před kterými jsou prostřednictvím konkrétních kampaní varováni i turisté jak ve velkých městech, tak na některých hlavních silničních tazích.25 2500000 2000000 1500000 1000000 500000 0 1997
1997 924 393
1998 1 865 572
1998
1999 1 895 983
1999
2000 1 852 858
2000
2001 2 052 492
2001
2002
2002 2 183 457
2003
2003 2 144 155
22
2004
2004 2 141 295
2005
2005 2 230 906
2006
2007
2006 2 267 114
2008
2007 2 309 859
2008 2 331 076
Main Fire Statistics in Spain . Janto, B., Hasiči Madrid, Parque de Bomberos Centro, Puerta de Toledo . 23 Centro Nacional de Inteligencia . La Pagina de ASR de Inteligencia, Espionaje y Servicios Secretos . Country Profile: Spain . 24 Crime and Criminal Justice, Eurostat, Brussels 2008, s. 2. 25 Španělsku se dostalo i hořké zkušenosti s bojem proti terorismu, a to jak v podobě baskické separatistické organizace Baskická vlast a svoboda (Euzkadi Ta Askatasuna, ETA), tak i co se týče terorismu mezinárodního. Posledním velkým teroristickým činem, připisovaným globální síti al-Qáida, byl útok na příměstské vlaky v oblasti Madridu v březnu 2004, při kterém přišlo o život 192 osob.
4
Z celkového množství majetkové trestné činnosti aktuálně připadá zhruba 260 000 případů na krádeže vloupáním a 150 000 případů na krádeže motorových vozidel.26 Trestné jsou také některé delikty v rámci dopravy, kterých je ročně registrováno okolo 30 – 35 000. Z dalších druhů trestné činnosti lze zmínit např. zhruba 100 000 případů trestného činu loupeže, 20 000 případů útoků a napadení, 10 – 15 000 případů obchodování s drogami, cca 1 500 případů znásilnění či 400 – 500 trestných činů vraždy.27 Širší veřejnosti jsou k dispozici data o aktuálním nápadu nejzávažnější trestné činnosti v Katalánsku (umístěná na 28 „neoficiálním“ policejním serveru). 4.
Současný rámec poskytování služeb v oblasti soukromé bezpečnosti
Sledovanou problematiku je z hlediska přehlednosti vhodné strukturovat do několika podoblastí: Rámec zákonné regulace soukromých bezpečnostních služeb29
Soukromé detektivní služby ve Španělsku byly po dobu 14 let upraveny Královským výnosem č. 629/1978 který pokrýval celý sektor soukromé bezpečnosti. Pomocí novel došlo k dolaďování a upřesňování jednotlivých forem soukromé bezpečnostní činnosti např. Královským výnosem 2113/1978, ale především Královským výnosem č. 1338/1984 a Královským výnosem č. 880/1981. Vyvrcholením těchto úprav byl zákon č. 23/1992 o soukromých bezpečnostních službách (ze dne 30. července 199230), který byl opakovaně novelizován (Zákonem č. 2 z roku 199931, respektive prostřednictvím Královského výnosu ze dne 11. ledna 200832). Zmínit je třeba rovněž Královský výnos ze dne 9. prosince 1994, regulující soukromé bezpečnostní služby, 33 ve znění Královského výnosu ze dne 9. října 200134 a nařízení ze dne 31. července 2002, o regulaci přepravy peněz a cenností.35
26
Instituto Nacional de Estadística: Seguridad y Justicia . Eurostat: Crimes recorded by the police . 27 Das, D., K.; Palmito, M., J., World Police Encyklopedia, Taylor and Francis Group, LLC, New York 2006, s. 775. 28 Observatori de Seguretat . Mapa.Policia.Cat . 29 Private Military and Security Services (PMSCs) Regulation Database: Spain . 30 Law of 30 July 1992 on Private Security . 31 Law of 29 January 1999 Amending the 1992 Law on Private Security . 32 Royal Decree of 11 January 2008 Amending the 1992 Law on Private Security . 33 Royal Decree of 9 December 1994 Regulating Private Security Services . 34 Royal Decree of 9 October 2001 Amending the 1994 Decree on Private Security Services . 35 Order of 31 July 2002 Regulating the Transport of Cash and Valuables .
5
Instituce odpovědná za vytváření rámce regulace
Oblasti pokryté regulací
Požadavky pro vstup na trh – na úrovní právnické osoby
Požadavky pro vstup na trh – na úrovni fyzické osoby
Ministerstvo vnitra a policejní složky (mimo jiné i kontrola účetních záznamů a výročních zpráv – které detailně popisují činnost firmy respektive možné změny v rámci managementu). Další specifické instituce v oblasti bankovního dohledu jsou aktivní ve směru k firmám podnikajícím v oboru přepravy peněz a cenností. Ochrana a ostraha movitého a nemovitého majetku. Ostraha a přeprava peněz a cenností. Provozování pultů ochrany. Návrhy, instalace a údržba poplachových systémů. Střežení zemědělských oblastí („polní stráž“). Soukromí vyšetřovatelé, detektivové.36 Služby v rámci sektoru musí provozovat právnická osoba (samostatně výdělečně činné osoby jsou vyloučeny). Tato právnická osoba musí být zaregistrována v rámci některé členské země Evropského hospodářského prostoru. Tato právnická osoba musí doložit platnou licenci pro podnikání v této oblasti, držení předepsaného minimálního jmění, plnění zákonem předepsaných podmínek vůči státu (daně, zálohy na pojistném atd.). Pro podnikání v oblasti přepravy peněz a cenností je podmínkou i vlastnictví nebo pronájem příslušných pancéřovaných vozidel. Vydání ad hoc licence (průkazu, pověření) ze strany Ministerstva vnitra (policejních sil). Věk alespoň 18 let a občanství některého státu Evropského hospodářského prostoru. Čistý trestní rejstřík. Úspěšné absolvování úplné základní školní docházky. Absolvování zdravotního a blíže neupřesněného psychotechnického (psychologického) vyšetření. Za posledních 5 let žádný přestupek v oblasti omezování práva jiných osob na soukromí, porušování poštovního tajemství nebo jiných základních lidských práv a svobod. Žádné další sankce, týkající se bezpečnostní oblasti, během předchozích dvou až čtyř let (není upřesněno, zřejmě se jedná i o dopravní přestupky, perioda se prodlužuje u závažnějších případů). Žádný souběžný výkon neslučitelných aktivit (veřejný úřad, činnost soukromého detektiva). Žádná veřejná funkce (úředník, voják, policista atd.) během posledních dvou let. V době, kdy se žadatel uchází o činnost v soukromých detektivních službách, musí uplynout doba alespoň dvou roků od pracovního nebo služebního poměru v rámci veřejné správy.
Sběr dat a jejich další zpracování je ve Španělsku možné, pokud se použijí pouze pro účely, které jsou povolenou náplní soukromých bezpečnostních či detektivních služeb. 36
6
Omezení pro vstup na trh
Pravomoci
Střelné zbraně
Další zvláštní požadavky (uniforma, identifikační průkazy) Psi
Služby pro orgány veřejného sektoru
Relativně nejnáročnější požadavky jsou zákonem kladeny na profesi soukromého detektiva (detectices privados). Vedle nároků, víceméně identických s požadavky na pracovníka soukromé bezpečnostní agentury je po detektivovi navíc požadováno dosáhnout vyššího stupně vzdělání („střední“ vzdělání v rozsahu alespoň 1 800 hodin) a získání diplomu v oboru soukromý detektiv (zkouška odborné způsobilosti, osvědčení uděluje Ministerstvo vnitra). Povolení k výkonu profese musí získat každý zaměstnanec soukromé detektivní agentury jednotlivě. Musí uplynout alespoň dva roky od doby, kdy byla osoba aktivní v rámci veřejné služby (úředník, policista atd.) nebo jako soukromý detektiv (soukromý vyšetřovatel). Musí se jednat o osobu bez záznamu v trestním rejstříku. Musí se jednat o osobu, která nebyla nikdy v minulosti z disciplinárních důvodů propuštěna z řad armády nebo jiného státního bezpečnostního sboru. Kontrola totožnosti konkrétní osoby. Povinnost zadržet osobu, která se dopustila (je důvodně podezřelá ze spáchání) trestného činu do příjezdu veřejných bezpečnostních sborů. V rámci sektoru střelné zbraně legálně používá přinejmenším 20 000 osob (tato možnost je ze zákona omezena zejména na transport peněz a cenností, ostrahu vojenských zařízení a jiných vysoce ohrožených institucí). Podmínkou k udělení příslušného povolení je absolvování zvláštního výcviku (opakovací kurs a související psycho-technické vyšetření probíhá každé dva roky). Příslušné povolení je individuálně vydáváno na fyzickou osobu, nikoli plošně na firmu. V rámci každé firmy nebo místa výkonu činnosti je určen pověřený pracovník, který dbá nad dodržováním podmínek bezpečnosti práce se zbraněmi a zaznamenává údaje do firemního registru o nakládání se zbraněmi. Typy zbraní, povolených pro tyto účely, jsou Ministerstvem vnitra zpravidla (s výjimkou případů zvláštního ohrožení) výslovně omezeny na revolvery ráže .38 mm. Nošení uniformy je povinné. Uniforma se musí zřetelně lišit od uniforem veřejných bezpečnostních sborů. V mimopracovní době nesmí být uniforma nošena. Pracovníci soukromé bezpečnostní agentury (strážci) musí na uniformě nést zřetelné logo konkrétní firmy a identifikační kartu (která je jim udělována spolu s licencí). Použití psů v rámci soukromé bezpečnostní agentury vyžaduje příslušný povinný výcvik, respektive doložení zdravotní a další dokumentace psa. Psovodi musí rovněž disponovat příslušnými kvalifikačními osvědčeními. Služby pro orgány veřejného sektoru jsou zákonem povoleny a představují okolo 30 % současného obratu sektoru.
7
Sankce
Výcvik
Mzdy a příplatky
Počet firem
Správní sankce v rámci sektoru definuje, byl zákon č. 23/1992 o soukromých bezpečnostních službách, v platném znění. Podle závažnosti se může jednat o pokuty či pozastavení nebo odnětí licence. Případné trestní sankce se řídí podle ustanovení trestního zákoníku. Absolvování výcviku ve střediscích akreditovaných Ministerstvem vnitra je povinnou podmínkou pro působení v rámci sektoru. Výukové pensum sestává z přinejmenším 180 hodin (6 týdnů) teorie a 20 hodin praxe na pracovišti. Pokračovací výcvik je určen na 20 hodin ročně. Certifikát o absolvování (pro řadový personál i management) dotyčná osoba získá na základě zkoušky, skládané před komisí, sestávající z policejních expertů. Průměrné mzdy v rámci sektoru roku 2004 činily 6,64 eur za hodinu (základ).37 Do roku 2008 výrazně vzrostly a spadaly zpravidla do rozmezí 9,04 až 11,66 eur za hodinu. V rámci firem, kde došlo k dojednání kolektivní smlouvy s odbory, se jedná zpravidla přinejmenším o 10 eur na hodinu. K tomu je třeba vždy připočíst navíc 32 % jako úhradu záloh na sociálním pojištění. Reálná čistá mzda v sektoru, včetně všech příplatků (za vedení, za nošení zbraně, za riziko atd.) činila roku 2004 průměrně okolo 1 275 eur měsíčně, což představuje asi 80 % průměrné mzdy v rámci celé ekonomiky Španělska. Roku 2008 tento odhad vystoupal na 1 350 eur měsíčně. Rok 2010: 1 331 firem. Rok 2008: 1 218 firem (z toho 868 s méně než 20 zaměstnanci; 285 s 21 až 200 zaměstnanci; 39 s 201 až 500 zaměstnanci; 7 s 501 až 1 000 a 19 s více než 1 000 zaměstnanci.38 Rok 2002: 998 firem (z toho 801 s méně než 20 zaměstnanci; 154 s 21 až 200 zaměstnanci; 18 s 201 až 500; 15 s 501 až 1 000 a 10 s více než 1 000 zaměstnanci).
Trendy mezi oběma lety jsou tedy zřejmé: roste počet firem v absolutních číslech, respektive pak zejména v kategorii 21 až 200 zaměstnanců, respektive pak v největší kategorii, s více než 1 000 zaměstnanci. Větší hustota firem je ve více industriálních oblastech (Katalánsko, Madrid, Baskicko).
37
Příplatky za práci v noci a o víkendu se pohybovaly mezi 0,7 až 0,9 eur za hodinu. Co se týče náplně činnosti, v roce 2008 se například 184 firem věnovalo provozování pultů ochrany, 64 firem nakládání s výbušninami (!) nebo 19 firem přepravě peněz a cenností. 38
8
Velikostní kategorie firem: Srovnání let 2002 a 2008 v absolutních číslech a v procentech:
Zaměstnané osoby
Obrat Pracovní doba
Pro rok 2010 (CoESS) je uváděn údaj asi 86 000 osob. Ve srovnání s rokem (92 000 osob, z čehož asi 10 % tvoří management) to představuje určitý pokles, ve srovnání s rokem 2001 (68 000) je to nicméně nezanedbatelný nárůst. Meziroční fluktuace u koncových pracovníků v rámci sektoru činí okolo 40 %. Asi čtvrtina personálu je mladší 30 let. Osoby v rozmezí 30 až 45 let tvoří asi 65 % personálu. Roku 2008 byl „průměrný věk“ personálu v rámci sektoru uváděn okolo 38 let. Ženy představují 12 až 13 % personálu v rámci sektoru. Okolo 56 % osob v rámci sektoru dosáhlo pouze základního vzdělání; dalších okolo 36 % představují osoby s výučním listem nebo středoškoláci, okolo 8 % tvoří osoby, které získaly některou formu vysokoškolského vzdělání. Brigádníci nebo smlouvy na dobu určitou se týkají asi 15 % personálu v rámci sektoru. Co se týče obratu v rámci sektoru, je tu zřejmý výrazný (meziročně průměrně bezmála o 10 %) růst: roku 1997 obrat představoval 1,262 miliardy eur, roku 2007 již o 3,579 miliardy. Nejnovější zjištěný údaj (k roku 2004) hovoří o obvyklém maximu práce 162 hodin 33 minut měsíčně. Přesčasy nesmí přesáhnout 80 hodin ročně a je třeba je kompensovat finančně nebo prostřednictvím náhradního volna. Otázka je řešena přinejmenším po linii odborového vyjednávání.
Rovnost příležitostí Bezpečnost zdraví Tématu se týkají blíže neupřesněná specifická ustanovení. při práci
9
Příklady asociací, pokrývajících sektor soukromé bezpečnosti (příklady, nepostihující všechny menší platformy) Asociación Profesional de Compañías Privadas de Servicios de Seguridad (APROSER) Associació Catalana d’Empreses de Seguretat (ACAES)
všeobecný a celostátní záběr
12 – 14 největších firem v zemi
63 000 až 67 000 osob
70 – 75 % sektoru (personál, obrat)
http://www.aproser.es
všeobecný záběr ale pouze v Katalánsku
86 firem
7 000 až 12 000 osob
12 – 13 % 39 sektoru
http://www.acaes.net/
Federación Española de Seguridad (FES)
všeobecný a celostátní záběr
104 firem, střední a menší firmy
9 000 až 10 000 osob
10 – 12 % sektoru
http://www.fes.es
Asociación Española de Directores 40 de Seguridad (AEDS)
platforma pro výměnu zkušeností na úrovni vedení (od roku 1987).
nezjištěno
nezjištěno
nezjištěno
http://www. directorseguridad.org/
Mezi témata, řešená po linii odborů ve vztahu k sektoru soukromé bezpečnosti, patří zejména: přijímací procedury, kariérní postup, podmínky výkonu práce, pracovní doba, mzdy, příplatky, benefity, podmínky práce o svátcích, zaměstnávání cizinců, sankcionování personálu za porušení pracovní kázně a za způsobenou škodu, bezpečnost práce a aspekty výcviku. Mezi největší odborové centrály v zemi aktuálně patří:41 Státní federace služeb, Všeobecná konfederace pracujících (Federación Estatal de Servicios de UGT, FeSUGT)
všeobecná odborová platforma
asi 115 000 členů, 22 % sektoru
http://www. fesugt.es
Státní federace komisí pracovníků různých odvětví (Federación Estatal de Actividades Diversas de FE de CCOO, FE de ADD-CCOO)
všeobecná odborová platforma
asi 70 000 členů, 15 % sektoru
http://www.fe. ccoo.es/ ensenanza/
Federace pracovníků soukromé ochrany – Odborová konfederace (Federación de Trabajadores de Seguridad Privada – Unión Sindical Obrera, FTSP-USO)
všeobecná platforma, zaměřená na oblast soukromé bezpečnosti
asi 12 000 členů, 9 % sektoru
http://www.ftsp. uso.es/
Galicijská meziunijní konfederace pracujících ve službách (Confederación Intersindical GalegaServicios, CIG-Servizos, CIG-Servicios)
všeobecná platforma, působící v oblasti Galizia
asi 600 členů, 0,7 % sektoru (20 % sektoru v rámci oblasti Galizia)
http://www.cig.ec http://www.galizacig .com/
Chcete vědět víc:
Přehledy některých asociací v oblasti soukromé bezpečnosti.42 „Policejní fórum“ – diskusní portál, týkající se i tématu soukromé bezpečnosti.43 Akademická studie na téma soukromé bezpečnosti ve Španělsku (2003).44
39
Některé firmy jsou členy jak ACAES, tak APROSER. Bez nich by podíl ACAES na sektoru byl jen 8 %. Platforma zřejmě inkorporovala instituci jménem Federación Española de Asociaciones de Directores de Seguridad, FEADS. 41 Report on the Trade Union and Employers’ Organisations in the Sector of Private Security in Spain . 42 Securidad Asociaciones . 43 Foro Policia . Securidad Privada: . 44 Informe Sobre las Organizaciones Sindicales y Empresariales en el Sector de la Seguridad Privada en España (2003) . 40
10
