RADIOVÝ KOMUNIKAČNÍ SYSTÉM
WM868 WACO
Analyzátor radiového provozu WACO-RFAN 3.x Popis software a konfigurace (Revize 1.2)
SOFTLINK s.r.o., Tomkova 409, 278 01 Kralupy nad Vltavou Tel.: 315 707 111; Fax: 315 707200; e-mail:
[email protected]; www.softlink.cz
Obsah dokumentu 1
Úvod ................................................................................................................................. 3
1.1
Radiová síť WACO ............................................................................................................ 3
1.2
Komunikační brány sítě WACO ......................................................................................... 3
2
Instalace a zprovoznění analyzátoru .............................................................................. 3
2.1
Instalace software analyzátoru .......................................................................................... 4
2.2
Připojení brány WM868-RFU (WACO USB GateWay) ....................................................... 5
2.3
Připojení brány WM868-RFE (WACO Ethernet GateWay) ................................................. 6
2.4
Připojení brány WM868-RFG (WACO GSM GateWay) ...................................................... 6
3
Základní konfigurace analyzátoru................................................................................... 7
3.1
Rychlé přepnutí kanálu...................................................................................................... 7
3.2
Zapnutí a vypnutí dekódování zpráv .................................................................................. 7
3.3
Nastavení vzhledu analyzátoru.......................................................................................... 8
4
Význam jednotlivých částí radiové zprávy WACO ......................................................... 9
4.1
Adresace zpráv v systému WACO ..................................................................................... 9
4.2
Opakování zpráv v systému WACO................................................................................. 10
4.3
Další údaje, zjištěné dekódováním protokolu SLRF ......................................................... 10
4.4
Doprovodné údaje analyzátoru k radiovým zprávám ........................................................ 11
5
Práce s analyzátorem v režimu „Packets“.................................................................... 11
5.1
Smazání načtených zpráv (vynulování tabulky Packets) .................................................. 12
5.2
Filtrování zpráv v tabulce Packets ................................................................................... 12
5.3
Vyžádání směrovací informace........................................................................................ 14
Práce s datovým souborem.......................................................................................................... 15 6
Práce s analyzátorem v režimu „Radar“ ....................................................................... 16
7
Použití funkce „Ping“ .................................................................................................... 16
8
Použití funkce dálkové konfigurace.............................................................................. 18
8.1
Principy funkce dálkové konfigurace ................................................................................ 18
8.2
Uspořádání okna dálkové konfigurace ............................................................................. 19
8.3
Zavedení zařízení do podokna „RF Addresses“ ............................................................... 19
8.4
Zavedení sekvence proměnných do podokna „Variable“ .................................................. 21
8.5
Použití příkazu „GET“ pro zjištění aktuálního nastavení proměnné .................................. 22
8.6
Použití příkazu „WALK“ pro zjištění nastavení všech proměnných ................................... 23
8.7
Použití příkazu „SET“ pro nastavení hodnoty proměnné .................................................. 23
9
Použití funkce „Gateway Config“ ................................................................................. 24
10
Závěrečné informace ..................................................................................................... 24
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 2 / 24
1 Úvod Tento dokument popisuje možnosti, způsob použití a ovládání analyzátoru radiového provozu RFAN 3.x, určeného pro práci s radiovou sítí systému WACO.
1.1
Radiová síť WACO
WACO (Wireless Automatic Collector) je systém bezdrátových prvků, pracujících ve volném frekvenčním pásmu 868 MHz, určený pro přenos dat z měřících přístrojů a jiných telemetrických prvků do centrálního systému zpracování dat. Radiová síť, zřízená z prvků systému WACO, má topologii typu mřížka ("mesh"), kde v dosahu každého radiového prvku se může nacházet několik dalších prvků sítě, které mohou sloužit i jako opakovače přijatého signálu. Mezi centrálním sběrným bodem a jednotlivými prvky (měřidly) tak typicky existuje mnoho různých cest pro šíření zpráv. Algoritmus řízení provozu sítě (komunikační protokol) byl zvolen tak, aby zajišťoval maximální spolehlivost přenosu zpráv. Při přenosu zpráv je typicky využíváno více přenosových cest současně, ale zároveň je zajištěna ochrana sítě proti zacyklení a multiplikaci zpráv. V rozsáhlejších sítích lze počet redundantních cest v síti omezit tím, že některým prvkům je administrativně zakázáno opakování přijatých zpráv od sousedních modulů. Speciální algoritmus vysílacích oken v kombinaci s metodou pseudonáhodného zpoždění při vysílání zajišťuje minimální úroveň radiových kolizí. Radiová síť si tak zachovává vysokou propustnost i při velkém počtu radiových prvků, takže v jedné síti může pracovat až několik stovek radiových zařízení. Radiové moduly využívají pouze malou část vyhrazeného průmyslového pásma, takže v rámci celého pásma lze zřídit až tři paralelní radiové sítě, z nichž každá pracuje na svém vlastním "subkanálu" a s ostatními sítěmi se neruší. Přechod do jiného subkanálu lze využít i v případě, kdy je potřebné eliminovat rušení, nebo se frekvenčně "vyhnout" jinému radiovému systému, pracujícímu ve stejném pásmu.
1.2
Komunikační brány sítě WACO
Analyzátor radiového provozu RFAN 3.x je softwarový nástroj, který umožňuje vyhodnocovat parametry provozu radiové sítě na základě zpracování a analýzy přijatých radiových zpráv ze sítě. Zprávy ze sítě se dostávají do analyzátoru přes komunikační bránu (GateWay) WACO, která je nezbytným prostředníkem mezi radiovou sítí a vlastním software. Analyzátor RFAN 3.x je možné využívat s následujícími typy komunikačních brán systému WACO: Brána WM868-RFU (WACO USB GateWay) slouží pro zprostředkování výměny informací mezi sběrným, řídícím, monitorovacím systémem, či jinou centrální aplikací a prvky radiové sítě WACO přes sériovou linku, emulovanou na portu USB počítače, ve kterém daná aplikace běží. Brána WM868-RFE (WACO Ethernet GateWay) slouží pro zprostředkování výměny informací mezi sběrným, řídícím, monitorovacím systémem, analyzátorem provozu, či jinou centrální aplikací a prvky radiové sítě WACO, přičemž komunikace mezi systémy je zprostředkována mezilehlou IP sítí. Modul přijímá pakety z radiové sítě WACO, kontroluje jejich správnost, balí je do IP/UDP rámce a odeslání na nastavenou IP adresu a číslo portu přes port typu Ethernet 10/100, kterým je brána vybavena. V opačném směru dostává od nadřízeného systému (analyzátoru) v IP/UDP datagramu zabalené kompletní radiové pakety, které mají být odeslány do radiové sítě WACO. Tyto pakety vybalí a odesílá do sítě. Brána WN868-RFG (WACO GSM GateWay) slouží pro zprostředkování výměny informací mezi sběrným, řídícím, monitorovacím systémem, analyzátorem provozu, či jinou centrální aplikací a prvky radiové sítě WACO, přičemž komunikace mezi systémy je zprostředkována prostřednictvím sítě GSM/GPRS. Její funkčnost je obdobná, jako u WACO Ethernet GateWay, součástí brány je však radiový modem GSM/GPRS, který umožňuje komunikaci protokolem GPRS přes mobilní síť GSM. Všechny komunikační brány jsou hardwarové prvky, které nejsou součástí analyzátoru, ale pro práci s analyzátorem je nezbytné si je opatřit. Postup při připojení brány k analyzátoru je popsán v kapitole 2. tohoto dokumentu.
2 Instalace a zprovoznění analyzátoru Analyzátor je počítačový program, napsaný v jazyce Java, který lze nainstalovat na běžný počítač (PC) s operačním systémem podporujícím Java Virtual Machine (Windows, Linux). Pro komunikaci mezi software a prvky radiové sítí WACO slouží komunikační brána, kterou je nutné k počítači s programem RFAN 3.x připojit přímo (přes příslušný typ komunikačního portu počítače) nebo nepřímo (přes síť). Přímo lze připojit WACO USB GateWay (přes port USB), i WACO Ethernet GateWay (přes port Ethernet). Nepřímo (přes síť) lze připojit pouze bránu WACO Ethernet GateWay. Nepřímé připojení znamená, že brána není fyzicky připojena k počítači, kde běží software analyzátoru, ale je připojena ke vzdálenému
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 3 / 24
portu sítě Ethernet/IP (prakticky kdekoli na světě), přičemž mezi vzdáleným portem a počítačem s programem analyzátoru musí existovat spojení prostřednictvím internetovém protokolu (IP-konektivita). V této části dokumentu je popsán postup instalace software na PC a popis připojení komunikační brány k software analyzátoru.
Instalace software analyzátoru
2.1
Software RFAN 3.x se skládá z několika souborů a zabírá na disku místo cca 500 kB. nakopírujeme do libovolného adresáře:
Soubory
Obrázek 1: Soubory analyzátoru uložené v adresáři Program Files (x86) / waco / rfan3
Zjistíme, zda máme v počítači nainstalovaný program Java Runtime Environments (JRE) společnosti SUN Microsystems, Inc. v aktuální verzi, případně si program Java stáhněte/aktualizujte zdarma na http://www.java.com/en/download/index.jsp. Na požadovaném místě (kupříkladu na ploše) si vytvoříme spouštěcí ikonu pro spouštění souboru v prostředí JVM. Příklad:
kliknutím na ploše pravým tlačítkem vybereme položku menu Nový/Zástupce; otevře se okno „vytvořit zástupce“, kde určíme jeho umístění (přes tlačítko „Procházet“ vybereme „Plocha“) a název (kupříkladu „RF Analzyer 3“). Na ploše se vytvořil zástupce se zadaným názvem; klineme na zástupce pravým tlačítkem a zvolíme „Vlastnosti“; v záložce „Zástupce“ vyplníme pole „Cíl“ takto: "C:\Program Files (x86)\Java\jre6\bin\javaw.exe" -jar "C:\Program Files (x86)\waco\rfan3\rfan3.jar" umístění spouštěcího souboru JRE
umístění spouštěcího souboru RFAN 3.x
v záložce „Zástupce vyplníme pole „Spustit v:“ takto: "C:\Program Files (x86)\Java\jre6\bin"
v záložce „Zástupce“ klikneme na tlačítko „Změnit ikonu“ a přes tlačítko „procházet nastavíme cestu k dodané originální ikoně RFAN 3.x (Program Files (x86)/waco/rfan3/rfca32p.ico).
Kliknutím na vytvořenou ikonu se nám otevře hlavní menu programu RF Analyzer 3.x.
Obrázek 2: Hlavní menu analyzátoru RFAN 3.x
Pokud se při spuštění programu objeví upozornění „Missing jSerial library“, doinstalujeme software pro podporu sériových portů Java Virtual Machine z dodaného instalačního souboru „SetupJSerial.msi“. Pokud se upozornění „Missing jSerial library“ objeví i po úspěšné instalaci souboru „SetupJSerial.msi“, OS vyžaduje i instalaci 32-bitové verze Java JRE (http://www.java.com/en/download/manual.jsp#win).
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 4 / 24
Připojení brány WM868-RFU (WACO USB GateWay)
2.2
Modul WM868-RFU (WACO USB GateWay – dále jen „USB GateWay“) připojíme k USB portu počítače. Modul je napájen z USB portu, takže se ihned po připojení zapne a aktivuje 3 virtuální sériové porty (přenos dat, konfigurace a firmware upgrade). Zařízení se objeví v nástroji Ovládací panely/Správce zařízení v sekci „Další zařízení“. Sériové porty se objeví v sekci „Porty (COM a LPT)“ tak, jak je to znázorněno na obrázku 3b.:
Obr.3a: Zobrazení nefunkční brány (chybí ovladač)
Obr. 3b: Zobrazení funkční brány v nástroji „Správce“
Pokud není v počítači nainstalován ovladač sériových portů, sériové porty se jeví jako nefunkční (viz obrázek 3a) a je nutné příslušný ovladač do počítače nainstalovat. Ovladač sériových portů „ugw3.inf“ získáme dekomprimací dodaného souboru „ugw3.zip“. Soubor „ugw3.zip“ si „rozbalíme“ do libovolného adresáře a při instalaci ovladače pro operační systém Windows 7 a 8 postupujeme tímto postupem:
ponecháme modul WM868-RFU připojený k počítači a okno „Správce zařízení“ otevřené; klikneme pravým tlačítkem na druhou položku („Wireless WACO GateWay“) a v kontextovém menu vybereme volbu „Aktualizovat software ovladače“; v dalším okně klikneme na „Vyhledat ovladač v počítači“; v dalším okně klikneme na „Vyhledat ovladač v tomto umístění“; pomocí tlačítka „Procházet“ označíme složku (adresář) s instalačním souborem „ugw3.inf“. Po označení adresáře zvolíme „Další“; proběhne proces instalace driveru. V průběhu procesu nás systém Windows informuje, že „nemůže ověřit vydavatele tohoto software ovladače“. Výběrem volby „Přesto nainstalovat tento software ovladače“ umožníme dokončení instalace; po úspěšném dokončení instalace (systém Windows oznámí „Systém Windows úspěšně aktualizoval software ovladače“) se daný port se přesune do sekce „Porty (COM a LPT)“, kde se zobrazí jako „RFU Gateway seriál port“; stejný postup provedeme i s druhým sériovým portem (s druhou položkou „Wireless WACO GateWay“ v sekci „další zařízení“ správce zařízení). Druhý sériový port (po nainstalování ovladače se hlásí se jako „RFU Monitor seriál port“) můžeme případně použít pro konfiguraci brány v režimu „Hyperterminal“. Položku „DFU runtime interface“ ponecháme jak je (bez driveru), tento port se používá pouze pro upgrade firmware zařízení.
Po nainstalování ovladače na oba sériové porty se tyto porty zobrazují tak, jak je to znázorněno na obrázku 3b. U starších verzí OS Windows (Vista, Windows XP a starší) není instalace více virtuálních sériových portů na jedno zařízení dostatečně podporována, proto nelze analyzátor RFAN 3.x na počítačích s těmito operačními systémy provozovat. Při provozu analyzátoru na počítači s OS Linux není nutné drivery pro podporu virtuálních sériových portů instalovat, OS Linux si automaticky přiřadí své generické drivery, které jsou součástí systému. Jsou-li sériové porty funkční, spustíme analyzátor a vybereme v menu analyzátoru Config/Port nabízený sériový port „„RFU Gateway seriál port“, označený operačním systémem kupříkladu „COM21“ (viz obrázek 4). Po kliknutí na tento sériový port se v levém spodním rohu hlavního menu analyzátoru změní blikající symbol rozpojeného okruhu (---x---) na trvale svítící symbol spojeného okruhu (------- COM21).
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 5 / 24
Pokud se v okně Config/Port objeví více sériových portů a nevíme, který z nich je „RFU Gateway serial port“; zjistíme to pomocí „Správce zařízení“, nebo je zkusíme postupně připojit jeden po druhém, dokud se vlevo dole neobjeví symbol spojeného okruhu.
Obrázek 4: Výběr sériového portu při připojování brány USB
Pokud se pod položkou Config/Port nabízí k výběru pouze položka „UDP/IP“ (bez sériových portů COM), je nutné nainstalovat podporu sériových portů pro JVM z dodaného instalačního souboru „SetupJSerial.msi“. Připojením brány USB k analyzátoru přes virtuální sériový port „COM“, signalizovaným symbolem spojeného okruhu (------- COM ) v levé dolní části okna, je analyzátor připraven k činnosti.
2.3
Připojení brány WM868-RFE (WACO Ethernet GateWay)
Jako bránu pro přenos radiových paketů do analyzátoru můžeme zvolit i WACO Ethernet GateWay, nainstalovanou na lokální nebo vzdálené síti Ethernet. Brána WACO Ethernet GateWay se z pohledu IPsítě instaluje stejně jako počítač, musí tedy mít přidělenou konkrétní IP-adresu podle standardních pravidel IP-adresace, případně může mít v DNS i přidělené jméno. Ethernetovou bránu lze připojit k analyzátoru pouze v tom případě, pokud mezi počítačem s analyzátorem a bránou existuje IPkonektivita. Připojení brány WM868-RFE (WACO Ethernet GateWay) k analyzátoru RFAN 3.x následujícím způsobem: v menu Config/Port analyzátoru vybereme položku „UDP/IP“; otevře se okno, kde do položky „IP address“ vložíme IP-adresu brány (ve používaném formátu – kupříkladu 172.16.16.1), nebo její jméno (viz obrázek 5a); pokud se brána připojí, objeví se v levém dolním rohu symbol spojeného okruhu brány (viz obrázek 5b); umístěním kurzoru nad jméno brány se objeví informace o radiové adrese nastaveném frekvenčním kanálu vybrané brány.
Obrázek 5a: Připojení WM868-RFE k analyzátoru
provedeme
standardně se jménem a aktuálně
Obrázek 5b: Signalizace připojení WM868-RFE
Pole „UDP dst port“ je přednastaveno na standardně používané číslo UDP-portu, které je nastavené na každé bráně WACO Ethernet při její výrobě. Číslo portu lze v konfiguraci brány změnit, v tomto případě pak musíme změnit i číslo portu v konfiguraci analyzátoru tak, aby čísla byla stejná.
2.4
Připojení brány WM868-RFG (WACO GSM GateWay)
Jako bránu pro přenos radiových paketů do analyzátoru můžeme zvolit i WACO GSM GateWay, umístěnou v místě měření tak, aby byla zároveň v dosahu služby GSM/GPRS operátora, poskytujícího tuto datovou službu. Komunikace mezi počítačem se software RFAN 3.x a WACO GSM GateWay pak probíhá přes bezdrátovou mobilní datovou službu GPRS. Připojení brány WM868-RFG (WACO GSM GateWay) k analyzátoru RFAN 3.x provedeme stejně jako u brány WM868-RFE, tj. zadáním IP adresy brány a čísla UDP portu do okna „Configure IP Gateway“, které otevřeme přes menu Config/Port/UDP/IP.
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 6 / 24
3 Základní konfigurace analyzátoru Základní konfiguraci analyzátoru provádíme pomocí položky hlavního (horního) menu „Config“. Kliknutím na tuto položku menu se nám nabídnou následující volby:
3.1
Port RF Channel Decoding Look and Feel
- slouží pro připojení analyzátoru ke komunikační bráně (viz kapitola 2) - slouží pro rychlé přepnutí komunikační brány do vybraného frekvenčního kanálu - slouží pro zapnutí/vypnutí funkce dekódování hlaviček a obsahu přijatých zpráv - slouží pro nastavení vzhledu okna analyzátoru (barvy, písma)
Rychlé přepnutí kanálu
Radiová zařízení systému WACO využívají pouze část frekvenčního pásma 868 MHz, takže je možné provozovat paralelně až 3 frekvenční kanály, které označujeme čísly 0, 1 a 2. Tuto vlastnost lze využít jednak jako ochranu proti rušení v některém kanálu (můžeme provést přeladění radiové sítě do jiného kanálu), jednak jako možnost rozdělení lokálního provozu do více vzájemně oddělených kanálů v místech s vysokým počtem vysílacích prvků na malé ploše. Provoz můžeme analyzovat vždy pouze na tom frekvenčním kanálu, na který je naladěna komunikační brána analyzátoru. Pokud chceme analyzovat provoz kupříkladu na kanálu „1“, musíme komunikační bránu analyzátoru (USB GateWay, nebo Ethernet GateWay) přeladit na tento kanál. Provádíme to tak, že v menu Config/RF Channel vybereme položku „1“.
Obrázek 6: Rychlá volba frekvenčního kanálu komunikační brány analyzátoru
Aktuální nastavení frekvenčního kanálu můžeme ověřit v menu Config/RF Channel podle značky „ ♦ “, která označuje aktuální výběr, nebo v informačním okně, které se otevře při umístění kurzoru nad symbolem spojeného okruhu (------- COM ) v levé dolní části hlavního okna analyzátoru (viz obrázek 5b).
3.2
Zapnutí a vypnutí dekódování zpráv
Komunikace v radiové síti WACO probíhá ve formě standardizovaných zpráv s předem stanoveným formátem, který je součástí popisu komunikačního protokolu. V radiové síti WACO se používá komunikační protokol SLRF. Zprávy typu SLRF mají tuto strukturu:
Obrázek 7: Struktura zprávy v radiové síti WACO
Přijaté zprávy radiové sítě WACO zobrazuje analyzátor ve formě jednotlivých záznamů, což jsou jednak údaje o okolnostech zachycení zprávy (časové údaje, síla radiového signálu…), jednak zprávy samotné (soubor přijatých Bytů v hexadecimálním formátu). Zapnutím dekódování zpráv pomocí volby „SLRF“ si můžeme přijaté bity dekódovat a zobrazit hodnoty v jednotlivých polích hlavičky v dekódované „uživatelské“ podobě. Ve zprávách, jejichž užitečný obsah je kódován protokolem NEP (samodekódovací protokol firmy Softlink), můžeme dekódovat a zobrazit v uživatelské podobě i jednotlivé proměnné a hodnoty, uložené v datovém obsahu zprávy („PAYLOAD“).
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 7 / 24
Obrázek 8: Zapnutí dekódovéní zpráv
Dekódované hlavičky zprávy se zobrazí v jednotlivých sloupcích hlavičky (od sloupce „Dst Addr“ až po sloupec „Ack“). Význam jednotlivých položek zprávy je uveden v kapitole 4. Proměnné a hodnoty NEP protokolu v oblasti „Data“ lze zobrazit položením kurzoru na příslušný řádek. Otevře se okno s typem zprávy, názvy jednotlivých proměnných a jejich hodnotami (viz světle zelené okno v pravé části obr. 9). Jelikož se proměnné v protokolu NEP neustále vyvíjí (vznikají nové), běžně nastanou případy, kdy analyzátor nedokáže přeložit (pojmenovat) všechny proměnné, protože nezná jejich název a význam. V tom případě je označuje obecným kódem proměnné (kupříkladu OIDxxx ). Tomuto stavu lze předcházet periodickým update na novější verzi software analyzátoru (viz odstavec 8.4).
Obrázek 9: Zobrazení zpráv při zapnutém dekódování (volba „SLRF“)
Při vypnuté funkci dekódování zpráv (volba „None“) se celá zpráva (včetně hlavičky) zobrazuje v originálním hexadecimálním formátu v části „Data“ (viz obrázek 10).
Obrázek 10: zobrazení zpráv při vypnutém dekódování zpráv (volba „None“)
3.3
Nastavení vzhledu analyzátoru
Pomocí volby Config/Look&Feel můžeme změnit vzhled okna analyzátoru výběrem z přednastavených designů, které se zobrazují v menu. Designy vychází z nastavených šablon operačního systému. Aplikace automaticky detekuje a nabízí pouze ty možnosti vzhledu, které poskytuje operační systém počítače, na kterém je analyzátor RFAN 3.x nainstalován.
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 8 / 24
Obrázek 11: Nastavení vzhledu okna analyzátoru
4 Význam jednotlivých částí radiové zprávy WACO Struktura zprávy SLRF je zobrazena na Obrázku 7. První dvě části radiové zprávy (PREAMBLE a SYNCHR.) jsou pouze „technologické“, nezpracovávají se, slouží pouze pro synchronizaci detekčních obvodů tak, aby poznaly, kde samotná zpráva začíná. Poslední část zprávy (CRC) je rovněž technologická, jedná se o kontrolní součet, podle kterého přijímací strana pozná, zda zachytila zprávu celou. Pokud zpráva touto kontrolou neprojde, zpráva se vyřadí a dále se nezpracovává. Zpracovává se tedy pouze ta část zprávy, která je na Obrázku 7 označená jako „DATA“. Datová část zprávy se skládá ze standardizované „hlavičky“ se stálou délkou (11 Byte) a stálým obsahem (nese směrovací a jiné servisní informace) a z variabilní části „PAYLOAD“, přes kterou se přenáší užitečné informace dané aplikace. Část PAYLOAD má variabilní délku (podle objemu přenášených informací), která je omezena na maximálně 52 Byte. Jednotlivé položky „hlavičky“ mají tento účel a význam:
4.1
DESTINATION ADDRESS (4 Byte) – radiová adresa příjemce (komu je zpráva určena) SOURCE ADDRESS (4 Byte) – radiová adresa odesílatele zprávy HOP COUNT & SENDER TYPE (1 Byte) – počet radiových skoků a typ odesílatele (DEVICE) PORT No (1 Byte) – číslo portu (určuje typ aplikace, která zprávu posílá) TRANSACTION ID (1 Byte) – unikátní identifikační číslo dané zprávy
Adresace zpráv v systému WACO
Každý vyrobené radiové zařízení systému WACO má svou jedinečnou radiovou adresu, která je zapsaná přímo ve firmware a nelze ji změnit (má obdobný účel jako MAC-adresa u síťových komponentů ve světě IT). Radiovou adresu vypisujeme v hexadecimálním formátu (kupříkladu ffffac35). Každou radiovou síť WACO můžeme rozdělit do prakticky libovolného počtu (65535) skupin (GROUP) tím, že každému prvku nastavíme tzv. skupinovou adresu (Multicast Address). Typickou vlastností prvků radiového systému WACO je jejich schopnost mnohoúčelové komunikace. Každý prvek může sloužit pro různé aplikace (měření, přenos alarmů, přenos servisních informací…), které komunikují nezávisle na sobě s tím, že každá aplikace má přiděleno typické číslo portu (obdobně, jako ve světě IP-protokolu). V každém radiovém zařízení lze přiřadit ke každé aplikaci její cílovou adresu (Destination Address), na kterou dané zařízení adresuje všechny zprávy, týkající se dané aplikace. Cílové adresy mohou být individuální (když je chceme adresovat konkrétnímu zařízení), nebo skupinové (když je adresujeme všem prvkům nějaké konkrétní skupiny), nebo můžeme zprávu pomocí „broadcastové“ adresy adresovat všem prvkům WACO. Jednou z možností, které poskytuje analyzátor RFAN 3.x, je možnost zobrazení zdrojové adresy SOURCE („Src Addr“) a cílové adresy DESTINATION („Dst Addr“) každé zachycené zprávy („paketu“) v kombinaci s možností filtrování podle adres. Můžeme si tak zobrazit kupříkladu zprávy pouze vyslané konkrétním zařízením, nebo naopak, podívat se, zda chodí nějaké zprávy (a jaké) pro konkrétního adresáta, nebo skupinu. Při zapnuté funkci dekódování rovněž vidíme, zda je cílová adresa typu „Unicast“ (cílem je konkrétní modul), nebo typu „Group“ (cílem je konkrétní skupina), nebo typu „Broadcast“ (pro všechny, cíl není určen).
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 9 / 24
Opakování zpráv v systému WACO
4.2
Radiová síť WACO má vlastnosti „mřížkové sítě“ (Mesh Network), kde si mohou jednotlivé prvky sítě vzájemně posílat zprávy i v tom případě, pokud nejsou vzájemně v radiovém dosahu. Jako „prostředníci“ jim mohou sloužit ostatní prvky v síti, které si jejich zprávy vzájemně přeposílají tak dlouho, až se dostanou ke správnému cíli. Každý prvek sítě může mít ve své konfiguraci zapnutou funkci „Repeater“ („Opakovač“), která pro něj znamená povinnost znovu vyslat každou přijatou „cizí“ zprávu, která není určená pro něj. Aby se přeposíláním zpráv tam a zpět síť nezahltila, řídí se těmito pravidly:
zpráva se smí znovu zopakovat (přeposlat) pouze tolikrát, na jakou hodnotu je nastaven parametr „Hop Count“ v konfiguraci odesílatele. Zpráva se odešle s takto nastaveným parametrem HOP COUNT v hlavičce a při každém jejím opakování se parametr HOP COUNT sníží. Když zařízení dostane zprávu s parametrem HOP COUNT=0 již ji znovu nevysílá; přenos zpráva je chráněn proti „zpětnému chodu“ (aby se šířila pouze ve směru od odesílatele a ne i zpět k němu) pomocí parametru TRANSACTION ID (unikátní číslo zprávy). Každý prvek WACO si pamatuje, které zprávy v poslední době vysílal a pokud se zpráva k němu „vrátí“, již ji znovu nevysílá. Funkci ochrany proti zpětnému přenosu (AZRA) lze v nastavení každého prvku vypnout, pokud je vypnutá, daný prvek vysílá zprávy i opakovaně. Vypnutí této funkce může být přínosné v tom případě, pokud chceme cíleně zvýšit počet „duplikátů“ jednotlivých zpráv a zvýšit tak pravděpodobnost jejich doručení.
Jednou z možností, které poskytuje analyzátor RFAN 3.x, je možnost zobrazení parametrů HOP COUNT („Hop“), TRANSACTION ID („Tid“) a SENDER TYPE („Device“) a podle nich usuzovat, zda je nastaven správně systém opakování zpráv. Podle parametru TRANSACTION ID si kupříkladu můžeme vyfiltrovat jednu konkrétní zprávu a zjistit, zda ji přijímáme v daném místě (v místě umístění komunikační brány) pouze jednou, nebo vícekrát z různých retranslací. Podle sloupce „Device“ poznáme, zda zpráva přichází přímo originálního odesílatele („End“), nebo zda jsme zachytili opakovanou zprávu přes repeater („Repeater“). Podle parametru HOP COUNT poznáme, která ze zpráv prošla od zdroje „delší cestu“, kupříkladu která z dvojice zpráv se stejným TRANSACTION ID přichází přímo ze vzdálenější a která z bližší retranslace.
Obrázek 12: Příklad analýzy průběhu zaslání, opakování a potvrzování zprávy
Tyto údaje jsou velmi důležité při kontrolních měřeních ve fázi návrhu sítě, nebo při dolaďování designu již existující sítě. Analýzou počtu duplicitních paketů (paketům se stejným parametrem „TRANSACTION ID“) v daném bodě zjistíme, zda není počet retranslací zbytečně velký a nevzniká nebezpečí nadměrných kolizí, způsobených příliš „hustým“ provozem.
4.3
Další údaje, zjištěné dekódováním protokolu SLRF
Máme-li zapnuté dekódování zpráv, analyzátor nám ukazuje k jednotlivým zprávám tyto další upřesňující údaje, které vidíme v samostatných sloupcích: sloupec „Crypt“ označuje použití kryptování – je-li položka „zakliknutá“, je daná zpráva kryptovaná (šifrovaná) kódem AES128; sloupec „Ack“ označuje potvrzovací zprávu – je-li položka „zakliknutá“, daná zpráva je zpětným potvrzením přijetí zprávy s daným TRANSACTION ID. Zapnutím funkce dekódování zprávy se mění i obsah sloupců „Length“ a „Data“: ve sloupci „Length“ se zobrazuje při vypnutém dekódování celková délka zprávy (počet Byte). Při zapnutém dekódování se zde zobrazuje pouze délka datové části zprávy (počet Byte v části „Payload“); ve sloupci „Data“ se zobrazuje při vypnutém dekódování celá zpráva (včetně hlavičky) ve formě hexadecimálních znaků. Při zapnutém dekódování se zde zobrazuje pouze datová část zprávy („Payload“); Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 10 / 24
4.4
Doprovodné údaje analyzátoru k radiovým zprávám
Analyzátor doplňuje ke každé zachycené zprávě následující doprovodné údaje, které se zobrazují v jednotlivých sloupcích tabulky zpráv analyzátoru: ve sloupci „Time“ je uveden relativní čas zachycení zprávy od okamžiku zapnutí analyzátoru, nebo od jeho „vynulování“ pomocí volby „Delete all packets“ v kontextovém menu (bude podrobněji popsáno v kapitole 5. Okamžitý stav časového čítače se zobrazuje v pravém spodním rohu hlavního okna „Packets“ analyzátoru; ve sloupci „Δ T“ je uveden rozdílový čas mezi dvěma po sobě jdoucími (zobrazenými) zprávami. Rozdílový čas se počítá pro aktuální zobrazení, takže když si na obrazovce „Packets“ vyfiltrujeme pouze některé položky, rozdíl času se počítá vždy pouze mezi těmi položkami, které na obrazovce opravdu vidíme; ve sloupci „RSSI“ je uvedena síla signálu, s jakou analyzátor přijal danou zprávu. Údaj je uveden v dBm, takže se pohybuje vždy záporných hodnotách. Čím je absolutní hodnota čísla v tomto poli vyšší, tím je signál slabší (-85 dBm je silnější signál, než -105 dBm). Hodnoty jsou od určité hodnoty podbarvovány barevnou škálou červené barvy tak, že čím je červená barva výraznější, tím je signál slabší (vyžaduje pozornost).
5 Práce s analyzátorem v režimu „Packets“ Režim „Packets“ je základní režim práce analyzátoru. Zapne se automaticky při spuštění analyzátoru, ručně se můžeme do tohoto režimu přepnout kliknutím na záložku Packets na horní liště záložek. V režimu Packets se do tabulky v aktivním okně analyzátoru načítají všechny přijaté radiové zprávy („pakety“). Zprávy se zobrazují v jednotlivých řádcích tabulky tak, jak postupně přibývají v čase (v prvním řádku je zpráva nejstarší, v posledním nejnovější). Pro každou zprávu se v jednotlivých sloupcích tabulky zobrazují tyto údaje: Index - pořadí zprávy v tabulce Time [s] - relativní čas při Δ T [s] - časový rozdíl od poslední zprávy RSSI - síla přijatého signálu Dst.Addr - adresa příjemce (komu je určena) Src.Addr - adresa odesílatele Hop - hodnota „Hop Count“, s jakou byla zpráva přijata Tid - hodnota „Transaction ID“ zprávy Device - ukazuje zda zpráva přišla od konc. odesílatele (END) nebo přes opakovač (REPEATER) Port - číslo komunikačního portu (aplikace) Crypt - příznak kryptování Ack - příznak potvrzovací zprávy (potvrzuje přijetí zprávy se stejným Tid) Length - délka datové části zprávy (při vypnutém dekódování celková délka zprávy) Data - datová část zprávy (při vypnutém dekódování celá zpráva) Sloupce tabulky jsou defaultně uspořádány ve výše uvedeném pořadí, ale jejich pořadí si můžeme změnit přetažením myší. Význam jednotlivých položek zprávy (sloupců) je podrobně popsán v kapitole 4. Zprávy se začínají načítat od okamžiku spuštění analyzátoru. Kdykoli v průběhu práce s analyzátorem můžeme načtené zprávy vymazat („vynulovat okno“) a začít načítat znovu (viz odstavec 5.1). Režim „Packets“ umožňuje uložit aktuální tabulku přijatých zpráv do souboru a uložené zprávy si kdykoli zobrazit v režimu off-line. Umožňuje nám to kupříkladu rychle „nasnímat“ analyzátorem na místě instalace vzorek provozu radiové sítě a provést jeho detailní analýzu až dodatečně, v pohodlí kanceláře. Případně lze vzorek s takto nasnímaným provozem poslat e-mailem k podrobné off-line analýze osobě, která má v této práci více zkušeností. Způsob práce s off-line prohlížením předem nasnímaných souborů je popsán v odstavci 5.4. Při práci v režimu „Packets“ používáme kontextové menu, které vyvoláme kliknutím pravého tlačítka myši v aktivním okně záložky. Kontextové menu obsahuje tyto položky: Delete all packets: vynulování tabulky „Packets“ Trace RF address: vyžádání směrovací informace – viz odstavec 5.3 Add Filter: zavedení RF adresy do filtru – viz odstavec 5.2 Add Remote Configuration Address: zavedení RF adresy do konfigurač. nástroje -viz odst. 8.3 Load: připojení souboru s daty pro off-line prohlížení – viz odstavec 5.4 Save: uložení aktuální tabulky nasbíraných zpráv do datového souboru – viz odstavec 5.4 Print: tisk aktuální tabulky Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 11 / 24
Dalším ovládacím prvkem je zaklikávátko „Filter“, kterým můžeme na aktuálně načtené zprávy aplikovat filtr, který máme nastavený v záložce „Filter“ (viz odstavec 5.2).
Smazání načtených zpráv (vynulování tabulky Packets)
5.1
Okamžitě po zapnutí analyzátoru se začnou načítat zprávy do tabulky „Packets“. Kliknutím na položku kontextového menu „Delete all packets“ můžeme kdykoli tabulku vyprázdnit, čímž se automaticky začnou zprávy načítat od tohoto okamžiku. V pravém dolním rohu okna analyzátoru se zobrazuje časový údaj (hh:mm.ss), který ukazuje, kolik času uběhlo od spuštění analyzátoru, nebo od posledního vyprázdnění tabulky (tj. ukazuje nám čas, jak dlouho se již zprávy načítají).
Filtrování zpráv v tabulce Packets
5.2
Pro usnadnění analýzy radiového provozu můžeme zprávy v tabulce „Packets“ filtrovat. Filtrovat můžeme podle dvou atributů zprávy:
RF adresa – filtrem „projdou“ pouze zprávy, kde odesílatelem nebo příjemcem je zadaná adresa Port (aplikace) – „projdou“ pouze zprávy se zadaným číslem portu (týkající se konkrétní aplikace)
Tyto dva atributy můžeme zkombinovat do jedné podmínky, která funguje jako logický součin obou atributů. Když zadáme do jedné podmínky zároveň RF adresu i port, filtrem „projdou“ pouze ty zprávy, které mají zadanou adresu a zároveň mají i zadaný port (tj. zprávy se zadanou adresou neprojdou, pokud je port jiný, než zadaný). Filtr je mnohonásobný a pracuje jako logický součet všech zadaných podmínek, což znamená, že můžeme zadat libovolný počet podmínek a filtrem „projdou“ (tj. zobrazí se v tabulce) ty zprávy, které vyhovují alespoň jedné ze zadaných podmínek. Příklad: Zadáme do filtru 3 podmínky: 1. podmínka: RF adresa = FFFFEA6E 2. podmínka: RF adresa = FFFFEA6F 3. podmínka: port=34 V tabulce se po zapnutí filtru objeví pouze ty zprávy, které mají v adrese odesílatele nebo v adrese příjemce buďto FFFFEA6E, nebo FFFFEA6F a zároveň i všechny zprávy (bez ohledu na adresu), které mají číslo portu 34. Zobrazení filtru Tabulku s aktuálním nastavením filtru si zobrazíme kliknutím na záložku „Filters“ v horní liště záložek. Každá podmínka se zobrazuje jako jeden řádek v okně záložky (viz obrázek 13).
Obrázek 13: Příklad nastavení podmínek filtrování v záložce „Filter“
Na obrázku vidíme, že jsou zadané 4 podmínky, z nichž první tři jsou aktivní, čtvrtá je „vypnutá“. Pokud takto zadaný filtr aplikujeme na tabulku „Packets“, zobrazí se nám všechny pakety aplikace 35 + všechny pakety s adresou FFFFEEDA + ty pakety s adresou FFFFF3A9, které mají číslo portu 34. „Vypnutá“ podmínka se neprojeví. Zadávání podmínek filtru Podmínky přidáváme, ubíráme, aktivujeme („zapínáme“) a deaktivujeme („vypínáme“) pomocí kontextového menu v záložce „Filters“. Kontextové menu umožňuje tyto funkce:
Add Filter - přidání nové podmínky do filtru Enable All - hromadná aktivace všech podmínek (hromadné zaškrtnutí „Active“) Disable All - hromadná deaktivace všech podmínek Delete Selected - vymazání označené podmínky Delete All - vymazání všech podmínek (vyprázdnění filtru)
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 12 / 24
Výběrem položky kontextového menu „Add Filter“ otevřeme tabulku „Add Filter“ se dvěma editovacími poli: „RF address“ a „Port“. Podmínku zadáme vyplněním alespoň jedné z položek, nebo vyplněním obou položek (v tom případě musí být splněné obě kritéria). RF adresu zadáváme vždy pouze v hexadecimálním formátu, malými písmeny, s označením „0x“ na začátku (příklad: 0xffffef6d). Pro usnadnění zadávání RF adresy do filtru lze adresu zkopírovat přímo z tabulky „Packets“. Provedeme to takto: kliknutím na vybranou adresu v tabulce „Packets“ si tuto adresu označíme; kliknutím pravým tlačítkem si vyvoláme kontextové měnu; pomocí volby „Add Filter“ si vyvoláme zadávací formulář pro zadání filtru, ve kterém je již zkopírována vybraná RF adresa (viz obrázek 14); případně doplníme číslo portu (chceme-li zadat kombinovanou podmínku); kliknutím na tlačítko „Add“ uložíme podmínku do filtru (v záložce „Filters“ se objeví nový řádek).
Obr. 14: Zadání RF adresy do filtru zkopírováním z tabulky „Packets“
Číslo portu zadáváme jako číslo. Ve sloupci „Port“ tabulky „Packets“ je většina čísel portů již prezentována jako název příslušné aplikace, pro kterou se daný port používá (kupříkladu NEP, SISA…). Chceme-li zjistit číslo aplikace, podržíme kurzor nad názvem aplikace a pod kurzorem se objeví se okno s číslem dané aplikace (viz obrázek 14 nahoře uprostřed). Aktivace, deaktivace a vymazání podmínky filtru Při analýze tabulky „Packets“ si můžeme nadefinovat mnoho podmínek filtrování, které si pak můžeme v každém cyklu filtrování libovolně zapínat a vypínat tak, abychom dosáhli požadovaného výsledku. Nově přidaná podmínka je vždy aktivní, deaktivujeme („vypneme“) ji odkliknutím zaklikávátka (check-boxu) „Active“. Hromadně můžeme všechny podmínky aktivovat/deaktivovat i pomocí volby „Enable All“ / „Disable All“ v kontextovém menu. Pokud chceme vymazat jednotlivou podmínku z tabulky „Filters“, označíme daný řádek kliknutím a v kontextovém menu vybereme „Delete Selected“. Pokud chceme vymazat všechny podmínky, vybereme v kontextovém menu volbu „Delete All“. Aplikace filtru na zobrazení tabulky „Packets“ Pokud chceme na načtená data v tabulce „Packets“ aplikovat podmínky filtru, zaklikneme v horní části okna zaklikávátko „Filter“ (viz obrázek 15). Na data se okamžitě uplatní všechny aktivní filtrovací podmínky ze záložky „Filters“.
Obr. 15: Zapnutí filtru
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 13 / 24
Po každé změně filtrovacích podmínek (přidání/smazání podmínky, aktivace/deaktivace podmínky) musíme vždy aktuální filtr vypnout a zase zapnout. Údaj časového rozestupu ve sloupci „Δ T [s]“ vždy odpovídá časovému rozdílu mezi časem přijetí daného paketu (Index= n) a časem přijetí předchozího zobrazeného paketu (Index = n-1) v dané tabulce. Po aplikaci filtru se tyto časy upraví tak, aby odpovídaly nově vytvořené tabulce.
Vyžádání směrovací informace
5.3
V rozsáhlejších radiových sítích se radiové zprávy šíří od odesílatele k příjemci typicky různými cestami, přes několik retranslací. V některých případech je užitečné zjistit, jakou cestou (tj. přes které retranslace) se zpráva na místo příjmu vlastně dostává. K tomu slouží aplikace „Trace RF address“, jejíž princip činnosti je následující: analyzátor vyšle dotazu typu „Trace RF address“ na RF adresu konkrétního radiového modulu; po přijetí zprávy pošle „oslovený“ radiový modul analyzátoru zpět odpověď; každý radiový modul, který zprávu přeposílá (tj. funguje jako opakovač) uloží do datové části zprávy svou radiovou adresu a hodnotu síly signálu RSSI s jakou zprávu přijal; analyzátor zobrazí všechny přijaté odpovědi (přímá odpověď + odpovědi přes různé retranslace). V datové části každé přijaté odpovědi je patrné jakou cestou daná kopie odpovědi na místo příjmu dorazila. Aplikaci spustíme pomocí volby „Trace RF address“ kontextového menu okna „Packets“. Otevře se okno „Send a TRACE packet“, ve kterém vyplníme RF adresu testovaného modulu. Jedná-li se o bateriový modul s implementací funkce „Wake On Radio“, musíme zakliknout příslušný check-box tak, aby analyzátor cílový modul nejdříve aktivoval pomocí „budícího“ signálu.
Obr. 16a: Dotaz aplikace „Trace RF address“
Obr. 16b: Zobrazení odpovědí aplikace „Trace RF address“ v tabulce „Packets“
Příklad použití aplikace „Trace RF address“ je na obrázcích 16a a 16b. Z obrázků je patrné že směrovací informace byla vyžádána na adresu modulu FFFFEA6F. Ve vyznačeném výseku přijatých zpráv v tabulce „Packets“ jsou všechny přijaté zprávy, které byly vyvolány aplikací „Trace RF address“:
Index 7 je zpráva-dotaz, kterou přijal opakovač FFFFECA2 a zopakoval ji; Index 8 je přímá odpověď na dotaz od osloveného modulu FFFFEA6F přijatá analyzátorem Index 9 je odpověď od osloveného modulu FFFFEA6F přijatá přes opakovač FFFFECA2
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 14 / 24
Index 10 je druhá přímá odpověď od osloveného modulu FFFFEA6F, kterou poslal na základě opakovaného dotazu (která k němu dorazil podruhé přes repeater – viz index 7); Index 11 je druhá odpověď od osloveného modulu FFFFEA6F přijatá přes opakovač FFFFECA2.
Obr. 17: Schéma komunikace k situaci dle obrázku 16b
Přidržením kurzoru nad polem „Data“ vybrané zprávy (Index 7, 9, nebo 11) si zobrazíme RF adresu opakovače a hodnotu síly signálu (hodnota „RSSI“ v dBm), s jakou byla zpráva opakovačem přijata.
Práce s datovým souborem Aktuální tabulku přijatých zpráv můžeme uložit do souboru k pozdějšímu zobrazení v off-line režimu. Soubor vytvoříme tímto postupem: aktuální obraz tabulky načtených zpráv uložíme do souboru volbou „Save“ kontextového menu; otevře se okno „Save“ s obvyklými funkcemi pro uložení souboru (viz obrázek 18a); soubor má standardně příponu „pkt2“ a ukládá se do složky User/Podpora aplikací Windows/rfan3, která se vytvoří při instalaci software analyzátoru. Pokud nám toto umístění nevyhovuje, můžeme si pomocí nástroje „Look in“ vybrat pro uložení souboru libovolnou složku; zvolíme název souboru, nejlépe tak, aby vystihoval, kdy a kde byly zprávy nasnímány; soubor uložíme tlačítkem „Save“. Do souboru se uloží všechny načtené zprávy, pokud je při ukládání zapnutý filtr, nastavení filtru se ignoruje a uloží se i ty zprávy, které aktuálně nastaveným filtrem neprošly. Uloženou tabulku načtených radiových zpráv si v režimu off-line můžeme do okna „Packet“ kdykoli načíst tímto postupem: vybranou tabulku načteme ze souboru volbou „Load“ kontextového menu; otevře se okno „Open“ s obvyklými funkcemi pro otevření souboru (viz obrázek 18b); pokud soubor není ve standardním umístění User/Podpora aplikací Windows/rfan3, otevřeme si složku s jeho skutečným umístěním nástroje „Look in“; vybereme požadovaný soubor a otevřeme jej tlačítkem „Open“.
Obr. 18a: Uložení dat do souboru
Obr. 18b: Otevření souboru s uloženými daty
Do okna „Packets“ se nám načte uložená tabulka radiových zpráv, se kterou můžeme pracovat obdobným způsobem, jak s tabulkou načtenou v režimu „on-line“ (filtrování, mazání, kopírování do nástroje „Trace RF address“..).
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 15 / 24
6 Práce s analyzátorem v režimu „Radar“ Režim zobrazení „Radar“ nám umožňuje zjistit, které radiové moduly se nachází v dané radiové síti (v oblasti aktuálního dosahu analyzátoru). Do režimu „radar“ zapneme analyzátor kliknutím na záložku „Radar“ v liště záložek. V režimu „Radar“ se do tabulky v aktivním okně postupně načítají údaje o všech zachycených radiových zařízeních v dosahu sítě tak, jak analyzátor postupně zachytává zprávy ze sítě. Každý odesílatel identifikovaný svou radiovou adresou se v tabulce zobrazuje pouze v jednom řádku, ve kterém jsou následující údaje (sloupce tabulky): Index - pořadí zprávy v tabulce RF Address - adresa odesílatele zprávy RSSI - síla signálu posledního přijatého paketu – přímý příjem RSSI Ex - síla signálu posledního přijatého paketu – příjem přes opakovač Age - aktuální doba od přijetí poslední zprávy z daného zařízení Zprávy se do tabulky „Radar“ začnou načítat okamžitě po spuštění analyzátoru a nevymažou se ani při smazání tabulky v režimu „Packets“. Po uplynutí dostatečně dlouhé doby (v závislosti na charakteru radiového provozu) tak získáme přehled o všech zařízeních v daném místě. Náhled na tabulku „Radar“ s načtenými údaji o okolních zařízeních je uveden na obrázku 19.
Obr. 19: Přehled zařízení radiové sítě v tabulce „Radar“
Jak je z obrázku patrné, za dobu načítání tabulky zachytil analyzátor zprávy od celkem 10 radiových zařízení, z nichž dvě (4 a 9) přichází pouze přes repeater, jedna (7) přichází pouze přímou cestou, ostatní přichází přímo i přes repeater. Údaje RSSI, RSSI Ex a Age se vztahují vždy k poslednímu přijatému paketu od dané radiové adresy. Tabulku „Radar“ lze vynulovat volbou „Delete All“ v kontextovém menu záložky „Radar“. Po každém vynulování se začnou data do tabulky načítat znovu. Tabulku si můžeme vytisknout pomocí volby „Print“ v kontextovém menu.
7 Použití funkce „Ping“ Funkce „Ping“ se používá pro testování vlastností komunikace s konkrétním radiovým zařízením. Princip aplikace PING je následující: analyzátor periodicky vysílá dotazy typu „PING“ na RF adresu konkrétního radiového modulu; „oslovený“ radiový modul odesílá analyzátoru na každý dotaz odpověď; analyzátor zobrazuje v okně záložky „Pings“ aktuální průběh komunikace (kolik bylo odesláno dotazů, kolik dorazilo odpovědí); analyzátor zobrazuje v okně „Packets“ všechny přijaté odpovědi (přímé odpovědi + odpovědi přes různé retranslace). Aplikace PING vyvolá pravidelnou intenzivní komunikaci analyzátoru s vybraným modulem, což je velmi výhodné kupříkladu při výběru vhodného místa pro umístění antény (přemísťujeme anténu a sledujeme v okně „Packets“ nebo „Radar“ změnu údaje RSSI), nebo při testování funkčnosti a spolehlivosti komunikace (komunikaci si sami vyvoláme, nemusíme čekat, až ji vyvolá jiná aplikace). Ovládací prvky funkce PING jsou na záložce „Pings“, kde se zobrazují všechny nadefinované testy. Nový test přidáme volbou „Add ping“ v kontextovém menu záložky „Pings“. Otevře se okno „Add ping“, ve kterém vyplníme RF adresu testovaného modulu a požadovanou periodu testování v sekundách. Příklad zadání testu PING je na obrázku 20.
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 16 / 24
Obr. 20: Zadání testu PING
Na obrázku je znázorněn příklad, kdy zadáváme testování typu PING na modul s RF adresou FFFFF619, a to s četností 1 sekundy (každou sekundu se vyšle jeden testovací dotaz). Po uložení tlačítkem „Add“ se daný test uloží do tabulky nadefinovaných testů v okně záložky „Pings“ (viz obrázek 21a). Můžeme si nadefinovat více testů na různá zařízení, které se pak zobrazují v tabulce jako více řádků. Zakliknutím check-boxu „Run pings“ v horní části okna se začnou v nastavených intervalech odesílat kontrolní zprávy a přicházet odpovědi. Průběh procesu lze sledovat ve sloupcích „Sent“ a „Received“ tabulky, kde se začínají objevovat údaje o počtu odeslaných (Sent) a přijatých (Received) testovacích paketů (viz obrázek 21b).
Obr. 21a: Zavedení testu do tabulky „Pings“
Obr. 21b: Kontrola procesu testování v tabulce „Pings“
Průběh testování lze sledovat v tabulce „Packets“, kde se objevují kontrolní zprávy aplikace PING na zařízení se zadanou RF adresou i odpovědi od testovaného zařízení (viz obrázek 22). V záložce „Radar“ se spuštění testu PING na zadanou RF adresu projeví periodickým načítáním aktuálních hodnot „RSSI“ a „RSSI ex“ v řádku dané RF adresy. Můžeme tak kupříkladu sledovat změny síly signálu při přemísťování antény zařízení, nebo při hledání místa pro retranslaci (viz příklad použití popsaný v následujícím odstavci).
Obr. 22: Zobrazení průběhu testování pomocí aplikace PING v tabulce „Packets“
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 17 / 24
Příklad použití aplikace PING při hledání místa pro opakovač (repeater): Potřebujeme určit místo pro instalaci opakovače pro několik radiových modulů. Nastavíme si do tabulky „Ping“ testovací PING s krátkou periodou (kupříkladu 3 sekundy) na každý modul, který chceme opakovačem pokrýt. Postavíme se s analyzátorem na místo, kam předpokládáme instalaci opakovače a spustíme aplikaci PING (zaklikneme „Run pings“). Přepneme si analyzátor do režimu „Radar“ a sledujeme hodnoty RSSI u všech testovaných modulů. Měníme stanoviště a polohu antény komunikační brány analyzátoru do té doby, dokud není hodnota RSSI pro všechny radiové moduly uspokojivá a stabilní. Na toto místo pak nainstalujeme opakovač. Poznámka: alternativně můžeme pro stejný účel použít i možnost zapnutí periodického testovacího vysílání jednotlivých modulů a vyhodnocování hodnoty RSSI pomocí analyzátoru. Nesmíme však zapomenout po ukončení práce vypnout testovací vysílání u všech modulů. Testování zastavíme odkliknutím check-boxu „Run pings“. Pokud některý test již nebudeme chtít znovu pouštět, vymažeme jej z tabulky tak, že jej kliknutím označíme a zvolíme v kontextovém menu záložky „Pings“ volbu „Delete Selected“. Všechny testy zrušíme volbou „Delete All“ v kontextovém menu. Volby „Clear“ v kontextovém menu okna „Pings“ použijeme pro vynulování statistik „Sent“ a „Received“ v tabulce testů.
8 Použití funkce dálkové konfigurace 8.1
Principy funkce dálkové konfigurace
Analyzátor RFAN 3.x umožňuje provádění dálkové konfigurace radiových zařízení systému WACO. Tato funkce je přístupná na záložce „Remote Config“. Princip práce s konfiguračním nástrojem je následující: 1. Vybereme, které zařízení chceme konfigurovat (nebo zjistit jeho aktuální konfiguraci); 2. Vybereme, kterou proměnnou chceme konfigurovat (nebo zjistit aktuální hodnotu); 3. Spustíme funkci, která pošle příkaz ke změně vybrané proměnné („SET“), nebo si vyžádá její aktuální nastavení („GET“). Můžeme použít i příkaz „WALK“, kterým si vyžádáme zaslání aktuálního nastavení všech proměnných. Při provádění konfigurace (nebo zjišťování údajů) platí tato pravidla: a) konfigurace nelze provádět hromadně, vždy musíme vybrat pouze jedno zařízení, které konfigurujeme (nebo zjišťujeme jeho nastavení); b) každá jednotlivá proměnná se nastavuje/dotazuje samostatným příkazem/dotazem; c) v nástroji lze nadefinovat více nastavovaných/dotazovaných proměnných a spustit jejich nastavení/dotázání jedním kliknutím jako sekvenci, ale i v tomto případě probíhá nastavování/dotazování každé proměnné jednotlivě, jedna proměnná po druhé, v takovém pořadí, jak je sekvence nastavena. d) pokud použijeme příkaz pro zjištění aktuálního stavu všech proměnných „Walk“, analyzátor začne vydávat sekvenci dotazů, kterými se postupně „doptá“ na jednotlivé proměnné; e) pokud pošleme příkaz pro nastavení proměnné na nějakou hodnotu, zařízení příkaz provede (nebo neprovede – viz pravidla f) a g)) a zpět vždy vrátí hodnotu, která je po provedení příkazu skutečně nastavená; f) pokud pošleme příkaz pro nastavení proměnné, která je typu „Read Only“ (nelze ji měnit – kupříkladu typ zařízení, nebo výrobní číslo), zařízení proměnnou nezmění a pošle zpět její aktuální nastavení; g) pokud požadujeme změnit nastavení proměnné na takovou hodnotu, která je mimo definovaný rozsah, nebo nemá smysl, zařízení buďto změnu neprovede, nebo hodnotu nastaví na nejbližší možnou. V každém případě pošle zpět tu hodnotu, na kterou je daný parametr po provedení příkazu skutečně nastaven; h) pokud pošleme příkaz/dotaz na proměnnou, která v daném zařízení není implementována (zařízení tu proměnnou „nezná“), vrátí zpět hodnotu „null“, kterou analyzátor prezentuje tak, že daný příkaz/dotaz se neprovedl. Pro provádění konfigurace zařízení je nezbytná znalost jednotlivých proměnných daného zařízení (minimálně těch proměnných, které chceme konfigurovat) a včetně znalosti vzájemné vazby mezi proměnnými. Vyhneme se tím chybám, které mohou způsobit uvedení zařízení do stavu, kdy s ním nelze dál komunikovat a musíme jej fyzicky resetovat (což není u některých typů modulů jednoduché).
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 18 / 24
Příklad: Nastavením proměnné „SLRF Test Flag“ = 1 nastavíme radiový modul do stavu, kdy vysílá pravidelné testovací zprávy s periodou, která se nastavuje proměnnou „SLRF Test Timeout [ms]“. Správné nastavení je, že nejdříve nastavíme „rozumnou“ periodu (kupříkladu 3000 ms) a až potom zapneme vysílání. Chyba může nastat v tom případě, pokud nejdřív zapneme vysílání a nevšimneme si, že perioda je nastavena na nízkou hodnotu (kupříkladu „0“). Modul začne vysílat jednu testovací zprávu za druhou a už se mu radiově nikdy „nedovoláme“. Musíme provést fyzický reset (čímž testovací vysílání vypneme), nebo jej překonfigurovat kabelem.
Uspořádání okna dálkové konfigurace
8.2
Kliknutím na záložku „Remote Config“ otevřeme okno dálkové konfigurace (viz obrázek 23). Okno je rozděleno na horní pruh s tlačítky „Set“, „Get“ a „Walk“, levé podokno „RF addresses“ pro zobrazení seznamu zařízení, které chceme konfigurovat, a pravé podokno „Variable“ se zobrazením sekvence proměnných, které chceme na zařízení nastavovat/dotazovat. Pravé i levé podokno mají svá kontextová menu, které si zobrazíme kliknutím pravým tlačítkem myši kamkoli do prostoru daného podokna.
Obr. 23: Uspořádání okna dálkové konfigurace
Jak je z obrázku patrné, v levém podokně máme připravené RF adresy zařízení, které budeme konfigurovat, v pravém podokně máme připravenou sekvenci proměnných, které budeme nastavovat, nebo dotazovat. Podržením kurzoru nad políčkem „RF Address“ v levém podokně si můžeme zobrazit „nápovědu“ (poznámku) k danému zařízení, podržením kurzoru nad políčkem „OID Name“ v pravém podokně si můžeme zobrazit „nápovědu“ (poznámku) k dané proměnné.
Zavedení zařízení do podokna „RF Addresses“
8.3
Zařízení postupně přidáváme do podokna „RF Addresses“ pomocí volby „Add RF Address“ v kontextovém menu podokna. Otevře se formulář „Add RF Address“, kde vyplníme:
RF adresu zařízení v hexadecimálním formátu s označením „0x“ (kupříkladu „0xffffef6d“) u bateriových modulů zaklikneme nutnost „probuzení“ modulu systémem „Wake On Radio“ do pole „Description“ napíšeme libovolný popis, který nám usnadňuje identifikaci modulu kliknutím na tlačítko „Add“ přidáme zadané zařízení do seznamu zařízení ke konfiguraci.
Zavedení zařízení do podokna „RF Address“ je znázorněno v levé části obrázku 24. Popis, vložený do pole „Description“ libovolného modulu, si můžeme kdykoli zobrazit v nápovědním okně přiložením kurzoru nad RF adresu daného modulu (viz obrázek 24). Zařízení odstraníme ze seznamu volbou „Delete Selected RF Address“ v kontextovém menu. Pomocí volby „Delete All RF Addresses“ odstraníme ze seznamu všechny položky. Pro usnadnění zadávání RF adresy zařízení do podokna „RF Addresses“ lze adresu zkopírovat přímo z tabulky „Packets“. Provedeme to takto:
kliknutím na vybranou adresu v tabulce „Packets“ si tuto adresu označíme; kliknutím pravým tlačítkem si vyvoláme kontextové měnu;
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 19 / 24
pomocí volby „Add Remote Configuration Address“ si vyvoláme formulář pro zadání zařízení, ve kterém je již zkopírována vybraná RF adresa; zbytek formuláře vyplníme a uložíme záznam výše popsaným způsobem.
Obr. 24: Zavedení zařízení a proměnných do okna dálkové konfigurace Uložení seznamu zařízení do souboru Pomocí volby „Save“ v kontextovém menu si můžeme uložit aktuální seznam modulů z podokna „RF Addresses“ do souboru, čímž získáme možnost jednou zpracovaný seznam kdykoli jednoduše ze souboru načíst. Soubor vytvoříme tímto postupem: aktuální seznam modulů uložíme do souboru volbou „Save“ kontextového menu; otevře se okno „Save“ s obvyklými funkcemi pro uložení souboru (viz obrázek 18a); soubor má standardně příponu „ax“ a ukládá se do složky User/Podpora aplikací Windows/rfan3, která se vytvoří při instalaci software analyzátoru. Pokud nám toto umístění nevyhovuje, můžeme si pomocí nástroje „Look in“ vybrat pro uložení souboru libovolnou složku; zvolíme název souboru, nejlépe tak, aby vystihoval, jaká zařízení jsou v seznamu; soubor uložíme tlačítkem „Save“. Uloženou tabulku zařízení ke konfiguraci si můžeme kdykoli načíst tímto postupem: vybraný seznam načteme ze souboru volbou „Load“ kontextového menu; otevře se okno „Open“ s obvyklými funkcemi pro otevření souboru (viz obrázek 18b); pokud soubor není ve standardním umístění User/Podpora aplikací Windows/rfan3, otevřeme si složku s jeho skutečným umístěním nástroje „Look in“; vybereme požadovaný soubor a otevřeme jej tlačítkem „Open“.
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 20 / 24
Příklad použití: Do souboru si uložíme všechna zařízení stejného typu, instalovaná v některém objektu. V případě provádění reinstalace, rekonfigurace nebo servisního zásahu si seznam načteme a můžeme provádět změny v konfiguraci libovolných zařízení ze seznamu. Pro usnadnění orientace v seznamu zařízení s výhodou používáme „nápovědní okno“ s údaji „Description“.
Zavedení sekvence proměnných do podokna „Variable“
8.4
Kódování proměnných v systému WACO Všechny údaje, které jsou předmětem managementu zařízení (neměnné konstanty, konfigurační parametry, statistické hodnoty, měřené hodnoty…) označujeme jako „proměnné“ („Variables“). Aplikační vrstva komunikačního protokolu NEP, který se používá pro dálkový management radiových modulů WACO, umožňuje posílat v radiových zprávách libovolné proměnné. Aby byla v maximální míře zachována univerzálnost systému WACO, kódování a dekódování proměnných se řídí univerzálními pravidly, které zajišťují, že každá proměnná je vždy na přijímací straně dekódována (bez ohledu na to, zda ji přijímací strana „zná“, nebo „nezná“). Tato vlastnost protokolu NEP zajišťuje trvalou kompatibilitu (nejen zpětnou, ale i „dopřednou“) všech zařízení WACO, protože zavedení nové proměnné nijak neovlivní funkčnost starších zařízení. Když starší zařízení přijme novou (pro něj neznámou) proměnnou, dekóduje ji v obecné rovině jako „Proměnná X má hodnotu Y“, i když neví, co daná proměnná a hodnota znamenají. Každá proměnná má proto v kódovacím systému protokolu NEP jedinečný identifikátor, který se označuje jako „Object ID“ (zkratka „OID“). Analyzátor RFAN 3.x aktivně nastavuje/dotazuje jednotlivé proměnné, takže je musí „znát“ (výjimkou je funkce „Walk“, kdy dotazuje proměnné obecným dotazem „pošli další“). Seznam proměnných je uložen v konfiguračním souboru „oids.xml“, který se při instalaci software „rozbalí“ do uživatelského adresáře (u MS Windows obvykle do: User/Podpora aplikací Windows/rfan3). Aby bylo možné pomocí analyzátoru dekódovat (viz odstavec 3.2), nastavovat a dotazovat nové proměnné (které mohou být implementovány v nových typech nebo verzích zařízení WACO), je vhodné provést periodicky update souboru „oids.xml“ na nejnovější verzi, která je k dispozici na webových stránkách výrobce systému WACO: http://www.softlink.cz/cs/podpora/download.html Update provedeme jednoduchým přepsáním stávajícího souboru „oids.xml“ novou verzí souboru, přičemž nesmíme změnit ani jeho název, ani umístění. Po update na novou verzi se začnou nabízet k nastavování a dotazování i ty proměnné, které systém do té doby nenabízel. Soubor lze prohlížet běžným webovým prohlížečem. Pokud se proměnná může v zařízení vyskytovat vícekrát (kupříkladu hodnota A/D převodníku „Analog Value“, kde v jednom zařízení může být mnoho převodníků), je u ní potřebné zadat hodnotu „Index“, což je v podstatě „přirozené“ pořadové číslo dané hodnoty (kupříkladu u zařízení se 4-mi analogovými vstupy budou indexy 1, 2, 3 a 4 označovat analogové hodnoty změřené stejně označenými porty). Nejnižší a defaultní index je vždy 1 (pokud má kupříkladu zařízení jen jeden vysílač, proměnná „SLRF Channel“ označující číslo frekvenčního kanálu má vždy index 1). Některé proměnné mají v položce „descr“ souboru „oids.xml“ napsaný stručný popis proměnné („nápovědu“). Tato nápověda se zobrazuje při přiložení kurzoru nad název proměnné (viz obrázek 23). Postup při zavedení proměnných Sekvenci proměnných, které chceme nastavovat nebo dotazovat, si vytvoříme v podokně „Variable“ okna dálkové konfigurace. Proměnné postupně přidáváme do podokna pomocí volby „Add Variable“ v kontextovém menu podokna. Otevře se formulář „Add Variable“, který editujeme takto:
do pole OID (Object ID) vybereme název proměnné, kterou chceme přidat do sekvence má-li daná proměnná index (informační pole „Has Index“ je zaškrtnuté a pole „Index“ editovatelné), napíšeme číslo indexu; chceme-li nastavit hodnotu, vyplníme pole „Value“, kde napíšeme požadovanou hodnotu. Pokud chceme pouze zjistit aktuální hodnotu dané proměnné, ponecháme pole prázdné. Proměnné, které jsou „Read only“ (neměnné konstanty, měřené hodnoty) mají pole „Value“ needitovatelné; kliknutím na tlačítko „Add“ přidáme proměnnou do sekvence proměnných ke konfiguraci.
Zavedení proměnné do podokna „Variables“ je znázorněno v pravé části obrázku 24. Proměnnou odstraníme ze sekvence volbou „Delete Selected Variable“ v kontextovém menu. Pomocí volby „Delete All Variables“ odstraníme ze sekvence všechny položky.
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 21 / 24
Uložení sekvence proměnných do souboru Pomocí volby „Save“ v kontextovém menu si můžeme uložit aktuální sekvenci proměnných z podokna „Variable“ do souboru, což nám umožní osvědčenou a vyzkoušenou sekvenci kdykoli znovu načíst a používat ji jako „šablonu“ pro provedení nějaké konkrétní konfigurační změny. Soubor vytvoříme tímto postupem:
aktuální sekvenci proměnných uložíme do souboru volbou „Save“ kontextového menu; otevře se okno „Save“ s obvyklými funkcemi pro uložení souboru (viz obrázek 18a); soubor má standardně příponu „vtx“ a ukládá se do složky User/Podpora aplikací Windows/rfan3, která se vytvoří při instalaci software analyzátoru. Pokud nám toto umístění nevyhovuje, můžeme si pomocí nástroje „Look in“ vybrat pro uložení souboru libovolnou složku; zvolíme název souboru, nejlépe tak, aby vystihoval, jaká zařízení jsou v seznamu; soubor uložíme tlačítkem „Save“.
Uloženou tabulku zařízení ke konfiguraci si můžeme kdykoli načíst tímto postupem:
vybraný seznam načteme ze souboru volbou „Load“ kontextového menu; otevře se okno „Open“ s obvyklými funkcemi pro otevření souboru (viz obrázek 18b); pokud soubor není ve standardním umístění User/Podpora aplikací Windows/rfan3, otevřeme si složku s jeho skutečným umístěním nástroje „Look in“; vybereme požadovaný soubor a otevřeme jej tlačítkem „Open“.
Příklad použití: Do souboru si uložíme sekvenci proměnných, kterými zapneme zařízení do testovacího vysílání. Soubor nazveme kupříkladu „Zapnutí testovacího vysílání“. Kdykoli potřebujeme zapnout na zařízeních testovací vysílání, nemusíme „naklikávat“ jednotlivé proměnné a jejich hodnoty, stačí, když si z předpřipravených souborů vybereme a načteme tento soubor.
Použití příkazu „GET“ pro zjištění aktuálního nastavení proměnné
8.5
Příkaz GET používáme pro zjištění aktuálního nastavení proměnných definovaných v podokně „Variable“ u zařízení, vybraného v podokně „RF Addresses“. Příkaz GET se provede pouze pro jedno vybrané zařízení ze seznamu v levém podokně (předem označené kliknutím), u kterého se automatickou sekvencí příkazů GET zjistí aktuální hodnota proměnné v takovém pořadí, v jakém jsou proměnné v pravém okně seřazeny. Dotaz GET provedeme takto:
klikneme v levém okně na RF adresu zařízení, u kterého chceme dotaz provést; zkontrolujeme, zda máme v pravém okně ty proměnné, na které se chceme dotázat; klikneme na tlačítko „Get“ v horní části záložky; objeví se okno „Getting…“, které znázorňuje probíhající proces dotazování (viz obrázek 25); u dotazovaných proměnných se postupně objevují symboly „zakliknutí“ v políčku „Done“; okno „Getting…“ zmizí po získání stavu všech proměnných, nebo po uplynutí nastaveného časového limitu (TimeOutu); aktuální hodnoty proměnných jsou vypsané v poli „Value“ daného řádku.
Obr. 25: Použití příkazu GET
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 22 / 24
Pokud v políčku „Done“ zůstane některá hodnota nezakliknutá, příčinou může být buďto vypršení časového limitu (poslední hodnoty se „nestihly“ stáhnout), nebo skutečnost, že daná proměnná není v dotazovaném zařízení implementována.
Použití příkazu „WALK“ pro zjištění nastavení všech proměnných
8.6
Příkaz WALK používáme pro zjištění aktuálního nastavení všech proměnných vybraného zařízení. Příkaz WALK se provede pouze pro jedno vybrané zařízení ze seznamu v levém podokně (předem označené kliknutím), u kterého se příkazem WALK spustí automatické dotazování na všechny proměnné obecným dotazem typu „pošli další“. Dotazované zařízení postupně pošle stav všech proměnných, které jsou v něm implementovány. Proměnné jsou posílány v pořadí od nejnižšího OID po nejvyšší OID. Dotaz WALK provedeme takto:
klikneme v levém okně na RF adresu zařízení, u kterého chceme dotaz provést; klikneme na tlačítko „Walk“ v horní části záložky; objeví se okno „Getting…“, které znázorňuje probíhající proces dotazování (viz obrázek 25); v pravé tabulce se postupně začnou objevovat jednotlivé proměnné se symboly „zakliknutí“ v políčku „Done“; okno „Getting…“ zmizí po získání stavu všech proměnných, nebo po uplynutí nastaveného časového limitu (TimeOutu); aktuální hodnoty proměnných jsou vypsané v poli „Value“ daného řádku.
Při použití tohoto příkazu (zejména ve složitějších podmínkách radiového přenosu) může nastat případ, kdy časový limit skončí dříve, než se stihnou stáhnout všechny proměnné. V tom případě zkusíme příkaz WALK znovu, nebo se „doptáme“ na zbylé proměnné jednotlivě, pomocí příkazu GET.
Použití příkazu „SET“ pro nastavení hodnoty proměnné
8.7
Příkaz SET používáme pro nastavení vybrané proměnné (nebo sekvence proměnných) požadovanou hodnotu (hodnoty). Příkaz SET se provede pouze pro jedno vybrané zařízení ze seznamu v podokně „RF Address“, přičemž se pro toto zařízení nastaví hodnoty těch proměnných, které jsou vypsány v podokně „Variable“. Nastavení hodnot se provede v takovém pořadí, v jakém jsou proměnné v pravém okně seřazeny. Příkaz SET provedeme takto:
klikneme v levém okně na RF adresu zařízení, u kterého chceme příkaz provést; zkontrolujeme, zda máme v pravém okně definované správné proměnné (ty, které chceme změnit) a v políčkách „Value“ ty hodnoty, které chceme u nich nastavit; klikneme na tlačítko „Set“ v horní části záložky; objeví se okno „Setting…“, které znázorňuje probíhající proces nastavování (viz obrázek 26); u nastavovaných proměnných se postupně objevují symboly „zakliknutí“ v políčku „Done“; okno „Setting…“ zmizí po nastavení všech proměnných, nebo po uplynutí nastaveného časového limitu (TimeOutu); skutečně nastavené proměnné jsou vypsané v poli „Value“ daného řádku.
Obr. 26: Použití příkazu SET
Na obrázku 26 je uveden příklad provedení sekvence příkazů SET pro přeladění modulu na jiný frekvenční kanál. Sekvence se skládá ze třech příkazů: změna frekvenčního kanálu na hodnotu „1“ uložení tohoto nastavení do paměti Flash (aby se po každém resetu vždy nastavil kanál „1“) provedení resetu modulu (aby se frekvence skutečně přeladila)
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 23 / 24
Pokud v políčku „Done“ zůstane některá hodnota nezakliknutá, příčinou může být buďto vypršení časového limitu (poslední hodnoty se „nestihly“ nastavit), nebo skutečnost, že daná proměnná není v dotazovaném zařízení implementována. Pokud se příkaz neprovede (požadovaná hodnota je mimo definovaný rozsah), v poli „Value“ po provedení příkazu zůstane jiná hodnota (viz odstavec 8.1). Hodnoty v políčku „Value“ můžeme v pravém podokně kdykoli ručně přepsat tak, že příslušné pole „Value“ dvojitým kliknutím otevřeme k editaci a napíšeme požadovanou hodnotu. Tuto možnost můžeme použít kupříkladu tak, že nejdříve zjistíme skutečnou hodnotu proměnné příkazem GET, potom zjištěnou hodnotu ručně přepíšeme na požadovanou a příkazem SET přenastavíme.
9 Použití funkce „Gateway Config“ Funkce „Gateway Config“ se používá pro konfiguraci komunikační brány, která je aktuálně připojena k analyzátoru RFAN. Funkci zapneme kliknutím na záložku „Gateway Config“ v horní liště záložek. Funkce konfigurace brány nám umožňuje zjistit nastavení proměnných komunikační brány pomocí příkazů GET nebo WALK a případně nastavit libovolnou proměnnou v konfiguraci brány pomocí příkazu SET. Dotazování a nastavování provádíme stejným způsobem jako u funkce dálkové konfigurace (záložka „Remote Config“), pouze s tím rozdílem, že na záložce „Gateway Config“ se zobrazuje pouze jedno okno, určené pro zavedení sekvence proměnných, které chceme dotazovat/nastavovat. Toto okno má stejné funkce a stejné kontextové menu, jako podokno „Variable“ v záložce „Remote Config“, jehož vlastnosti jsou opsány v odstavci 8.4 předchozí kapitoly. Příkazy GET, WALK a SET používáme stejným způsobem, jak je to popsáno v odstavcích 8.5, 8.6 a 8.7 předchozí kapitoly.
10 Závěrečné informace Tento manuál je zaměřen na popis práce se softwarovou aplikací WACO RFAN 3.x, sloužící pro analýzu radiového provozu v síti WACO a pro vzdálenou konfiguraci radiových prvků systému WACO. Celkový popis systému WACO, včetně příkladů jeho použití, najdete na webových stránkách výrobce: http://www.wacosystem.com/cs/ Informace o technických parametrech modulů, možnostech konfigurace a způsobu instalace jsou uvedeny v manuálech k jednotlivým modulům. V případě zájmu o jakékoli informace, související se systémem WACO, se můžete obrátit na výrobce: SOFTLINK s.r.o., Tomkova 409, 278 01 Kralupy nad Vltavou, Česká republika Telefon.: +420 315 707 111, e-mail:
[email protected], WEB: www.softlink.cz
Manuál WACO RFAN 3.x
Strana: 24 / 24