Revize POPIS datum schválil

Revize

POPIS

datum

schválil

ČLEN SKUPINY

Ústředí Praha, Táborská 31, 140 16 Praha 4; www.hydroprojekt.cz; [email protected]

www.swecogroup.com

VYPRACOVAL

Ing. Holý

HIP

Ing.Holý

T. KONTROLA

Ing.Kaňkovský

PROJEKTANT

Ing.Rogalewicz

ŘEDITEL DIVIZE

Ing.Moravec

DATUM

11/2010

OBJEDNATEL

Jihočeský kraj, U Zimního stadionu, 370 76 Č.Budějovice

OKRES

Jindř. Hradec

ČÍSLO ZAKÁZKY

10 7194 2 01

STUPEŇ

DUR

AKCE:

Protipovodňová opatření Rožmberk

FORMÁT MĚŘÍTKO ARCHIVNÍ ČÍSLO

ČÁST STAVBY

010035/10/1

SO/PS

PŘÍLOHA:

Souhrnná technická zpráva

ČÍSLO PŘÍLOHY

C

ver rev

Tato dokumentace včetně všech příloh (s výjimkou dat poskytnutých objednatelem) je duševním vlastnictvím akciové společnosti HYDROPROJEKT CZ. Objednatel této dokumentace je oprávněn ji využít k účelům vyplývajícím z uzavřené smlouvy bez jakéhokoliv omezení. Jiné osoby (jak fyzické, tak právnické) nejsou bez předchozího výslovného souhlasu objednatele oprávněny tuto dokumentaci ani její části jakkoli využívat, kopírovat (ani jiným způsobem rozmnožovat) nebo zpřístupnit dalším osobám Poznámka: Podpisy zpracovatelů jsou přiloženy pouze k výtisku 01 nebo originálu přílohy (matrici).

Protipovodňová opatření Rožmberk Souhrnná technická zpráva

Protipovodňová opatření Rožmberk Projektová dokumentace pro územní rozhodnutí

Souhrnná technická zpráva Obsah:

1. Popis stavby .............................................................................................................................. 3 1.1 Zdůvodnění výběru stavebního pozemku ............................................................................... 3 1.2 Zhodnocení staveniště ........................................................................................................... 3 1.3 Zásady urbanistického, architektonického a výtvarného řešení .............................................. 4 1.4 Zásady technického řešení .................................................................................................... 4 1.4.1 Návrh objektové skladby ................................................................................................................... 4 1.4.2 Stručný popis technického řešení jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů .............. 6 1.4.2.1 SO 01 Hráz ............................................................................................................................................ 6 1.4.2.1.1 SO 01.1 Drén u vzdušní paty hráze .................................................................................................... 6 1.4.2.1.2 SO 01.2 Přitěžovací lavice .................................................................................................................. 6 1.4.2.1.3 SO 01.3 Podzemní těsnicí prvek ......................................................................................................... 7 1.4.2.1.4 SO 01.4 Opevnění návodního svahu .................................................................................................. 7 1.4.2.1.5 SO 01.5 Přeložka stávajícího kabelu NN ............................................................................................ 8

1.4.2.2 SO 02 Bezpečnostní přeliv ......................................................................................................... 8 1.4.2.2.1 SO 02.1 Bezpečnostní přeliv ............................................................................................................... 8 1.4.2.2.2 SO 02.2 Skluz od bezpečnostního přelivu........................................................................................... 9 1.4.2.2.3 SO 02.3 Koryto od bezpečnostního přelivu ......................................................................................... 9 1.4.2.2.4 SO 02.4. Přípojka NN .......................................................................................................................... 9 1.4.2.2.5 SO 02.5 Motorový rozvod.................................................................................................................. 10

1.4.2.3 SO 03 Úprava v zavázání hráze na levém břehu .................................................................... 10 1.4.2.4 SO 04 Ochranné hráze ve Staré Hlíně..................................................................................... 11 1.4.2.5 SO 05 Ochranné hráze v Nové Hlíně ....................................................................................... 11 1.4.2.6 SO 06 Osada Hvízdalka ........................................................................................................... 11 1.4.2.6.1 SO 06.1 Demolice osady................................................................................................................... 11 1.4.2.6.2 SO 06.2 Nová výstavba..................................................................................................................... 12

1.4.2.7 SO 07 Protipovodňová ochrana – město Třeboň ..................................................................... 12 1.4.2.7.1 SO 07.1 Protipovodňová hráz ........................................................................................................... 12 1.4.2.7.2 SO 07.2 Protipovodňová ochrana hasičské zbrojnice ....................................................................... 13 1.4.2.7.3 SO 07.3 Opatření na kanalizaci ........................................................................................................ 13 1.4.2.7.3.1. Koncepce řešení ....................................................................................................................... 13 1.4.2.7.3.2. Popis technického řešení ........................................................................................................ 15 1.4.2.7.3.3 Požadavky na další stupeň PD ................................................................................................. 17 1.4.2.7.4 SO 07.4 Demolice v oblasti zahrádek ............................................................................................... 17 1.4.2.7.5 SO 07.5 Nová výstavba..................................................................................................................... 18 1.4.2.7.6 SO 07.6 Mobilní hrazení.................................................................................................................... 18

1.4.2.8 SO 08 Spodní výpusti ............................................................................................................... 18 1.4.2.8.1 SO 08.1 Úprava stání pro kontejner .................................................................................................. 18 1.4.2.8.2 SO 08.2 Přípojka NN ......................................................................................................................... 18 1.4.2.8.3 SO 08.3 Motorový rozvod.................................................................................................................. 19

1.4.2.9 SO 09 Ochrana usedlosti Hamr ............................................................................................... 20 1.4.2.9.1 SO 09.1 Protipovodňová hráz ........................................................................................................... 20 1.4.2.9.2 SO 09.2 Mobilní hrazení.................................................................................................................... 21

1.4.2.10 SO 10 Měrné profily na tocích v Třeboni ................................................................................ 21 1.4.2.10.1 SO 10.1 Měrný profil – Prostřední stoka ......................................................................................... 21 1.4.2.10.2 SO 10.2 Měrný profil – Podřezanská stoka ..................................................................................... 22 1.4.2.10.3 SO 10.3 Měrný profil – Černá stoka ................................................................................................ 22

1.4.2.11 PS 01 – Hradící konstrukce bezpečnostního přelivu ............................................................. 22 Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 1


1.4.2.11.1 PS 01.1 Sklopné tabule ................................................................................................................... 24 1.4.2.11.2 PS 01.2 Stavidlo .............................................................................................................................. 24

1.4.2.12 PS 02 – Spodní výpust ........................................................................................................... 25 1.4.2.12.1 PS 02.1 Čistící stroj česlí ................................................................................................................ 25 1.4.2.12.2 PS 02.2 Transport spláví ................................................................................................................. 26

1.4.2.13 PS 04 – Technologické vybavení PPO .................................................................................. 27 1.4.2.14 PS 05 – Technologické vybavení PPO .................................................................................. 28 1.4.2.15 PS 07 – Technologické vybavení PPO .................................................................................. 28 1.4.2.16 PS 09 – Technologické vybavení PPO .................................................................................. 28

1.5 Zdůvodnění navrženého řešení stavby ................................................................................ 29 2. Stanovení podmínek pro přípravu výstavby.......................................................................... 30 2.1 Údaje o průzkumech ............................................................................................................ 30 2.2 Údaje o ochranných pásmech, chráněných území a kulturních památkách.......................... 30 2.2.1 Dotčené inženýrské sítě a jejich ochranná pásma .......................................................................... 30 2.2.1.1 Určení nových ochranných pásem ........................................................................................... 32 2.2.2 Údaje o chráněných územích .......................................................................................................... 32 2.2.3 Údaje o kulturních památkách ......................................................................................................... 33

2.3 Požadavky na bourací práce a kácení porostů ..................................................................... 33 2.4 Požadavky na zábory zemědělského půdního fondu a pozemků určených k funkci lesa ..... 33 2.5 Územně technické podmínky území a podmínky koordinace stavby .................................... 34 2.6 Údaje o souvisejících stavbách ............................................................................................ 34 2.7 Bilance prací (hlavní objemy prací) ...................................................................................... 34 2.8 Venkovní a sadové úpravy ................................................................................................... 35 3. Základní údaje o provozu........................................................................................................ 35 4. Zásady zajištění požární ochrany stavby .............................................................................. 35 5. Zajištění bezpečnosti provozu stavby při jejím užívání ........................................................ 35 6. Užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace ............................... 36 7. Vliv stavby na životní prostředí a ochranu zvláštních zájmů ............................................... 36 7.1 Vliv stavby na obyvatelstvo ................................................................................................................ 36

7.2 Vliv stavby na povrchové a podzemní vody.......................................................................... 36 7.2.1 Vliv na odtokové poměry ................................................................................................................. 36 7.2.2 Vliv na jakost vody ....................................................................................................................... 36 7.2.3 Vlivy na podzemní vody............................................................................................................... 36

7.3 Vliv stavby na půdu .............................................................................................................. 37 7.4 Vliv stavby na horninové prostředí a přírodní zdroje............................................................. 37 7.5 Vliv stavby na flóru, faunu a ekosystémy ............................................................................. 37 7.6 Vliv stavby na chráněné složky přírody ................................................................................ 37 7.7 Vliv stavby na krajinu ........................................................................................................... 37 7.8 Opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků ............................................... 37 8. Návrh řešení ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí ......................... 38 8.1 Vlivy na obyvatelstvo ........................................................................................................... 38 8.2 Vlivy na ovzduší ................................................................................................................... 39 8.3 Vlivy na hlukovou situaci ...................................................................................................... 40 8.4 Zásady řešení odpadového hospodářství z výstavby ........................................................... 41 8.5 Vlivy na vodu ....................................................................................................................... 41 8.6 Vlivy na půdu ...................................................................................................................................... 42 8.7 Vlivy na horninové prostředí .............................................................................................................. 42 8.8 Vlivy na floru a faunu .......................................................................................................................... 43

9. Civilní ochrana......................................................................................................................... 43

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 2


1. Popis stavby 1.1 Zdůvodnění výběru stavebního pozemku Záměrem akce je zvýšení retenční (ochranné) schopnosti rybníka Rožmberk. Proto je přirozené, že převážná většina prací se odehrává na hrázi nádrže (rybníka), kterou je nutno zabezpečit tak, aby byla schopna jiný způsob manipulací při povodních zvládnout. Rybník sice zvládl povodně v roce 2002 a 2006, současně je však nutno upozornit na to, že to bylo i s jitými technickými obtížemi jako jsou průsaky na vzdušní patě hráze atd. Další stavební objekty mimo hráz nádrže (rybníka) jsou pouze důsledkem navrhovaného řešení a nutnosti protipovodňové ochrany, převážně výstavba protipovodňových hrází, jednotlivých částí obcí a měst (Stará Hlína, Nová Hlína, Třeboň). Navrhovaná opatření není možné realizovat jinde, než na navrhovaných pozemcích.

1.2 Zhodnocení staveniště Staveniště se nachází na hrázi rybníka Rožmberk, u obcí Stará Hlína a Nová Hlína a dále ve městě Třeboň. Vlastní hráz rybníka a zátopa jsou na základě Nařízení vlády č.337/2002 Sb. národní kulturní památkou. Současně leží dle nařízení vlády č.32/2005 Sb. v Evropsky významné lokalitě – Třeboňsko – svět a dále je součástí ptačí oblasti. Jedná se o území Natury 2000. Rybník včetně zátopy je dle zákona č. 114/1992 Sb. součástí druhé zóny CHKO Třeboňsko. Na základě výše uvedeného popisu je zřejmé, že vlastní stavba a pohyb na staveništi bude mít významná omezení, vzhledem k poloze nádrže (rybníka). V zadní části zátopy se nalézá přírodní rezervace Výtopa, která se nachází v blízkosti Staré hlíny, stavba do ní však nezasahuje. Z hlediska dostupnosti pro techniku jsou všechny navrhované objekty i provozní soubory poměrně jednoduše dosažitelné. Vlastní hráz je porostlá, a to jak na návodním tak na vzdušním líci porostlá stromy. Od začátku hráze zhruba po výpusť Adolfka se jedná o staré duby, některé i suché, částečně i náletovou vegetaci. Od výpustě Adolfka směrem k bezpečnostnímu přelivu se nacházejí i jehličnaté stromy. V části obcí Stará a Nová hlína se jedná o část území bez výrazně cennějšího porostu, v části Stará hlína prochází kus hráze úsekem s jehličnatými stromy, které by však neměl být problém pokácet.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 3


V Třeboni se nachází staveniště ve městě, převážně v blízkosti komunikace Dukelská a u hasičské zbrojnice. Z hlediska inženýrských sítí se jedná o poměrně jednoduchou stavbu, protože dochází pouze k přeložce stávajícího kabelu nn na hrázi rybníka. Tento kabel vede po hrázi k hájovně Smítka.

1.3 Zásady urbanistického, architektonického a výtvarného řešení Řešení z hlediska architektonického a výtvarného řešení je poměrně obtížné. Projektant si uvědomuje, že nově navrhované objekty musí co nejlépe zapadnout do stávajícího rázu krajiny a nádrže. Na druhé straně je si nutno uvědomit, že navrhovaný způsob zvýšení retenčního objemu nádrže musí být proveden technicky na co nejvyšší úrovni. Proto byla snaha nalézt vždy kompromis a nově navrhované objekty minimalizovat, případně vybudovat za využití takových materiálů, které by vzhledově odpovídaly stávajícím. To se týká především návrhu bezpečnostního přelivu. Další objekty jsou pouze protipovodňovou ochranou v určitých úsecích zátopy a jejich řešení z hlediska architektonického nemá žádný význam.

1.4 Zásady technického řešení 1.4.1 Návrh objektové skladby SO 01 Hráz SO 01.1 Drén u vzdušní paty hráze SO 01.2 Přitěžovací lavice SO 01.3 Podzemní těsnicí prvek SO 01.4 Opevnění návodního svahu SO 01.5 Přeložka stávajícího kabelu NN SO 02 Bezpečnostní přeliv SO 02.1 Bezpečnostní přeliv SO 02.2 Skluz od bezpečnostního přelivu SO 02.3 Koryto od bezpečnostního přelivu SO 02.4. Přípojka NN SO 02.5 Motorový rozvod SO 03 Úprava v zavázání hráze na levém břehu SO 04 Ochranné hráze ve Staré Hlíně

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 4


SO 05 Ochranné hráze v Nové Hlíně SO 06 Osada Hvízdalka SO 06.1 Demolice osady SO 06.2 Nová výstavba SO 07 Protipovodňová ochrana – město Třeboň SO 07.1 Protipovodňová hráz SO 07.2 Protipovodňová ochrana hasičské zbrojnice SO 07.3 Opatření na kanalizaci SO 07.4 Demolice v oblasti zahrádek SO 07.5 Nová výstavba SO 07.6 Mobilní hrazení SO 08 Spodní výpusti SO 08.1 Sjezdová rampa SO 08.2 Přípojka NN SO 08.3 Motorový rozvod SO 09 Ochrana usedlosti Hamr SO 09.1 Protipovodňová hráz SO 09.2 Mobilní hrazení SO 10 Měrné profily na tocích v Třeboni SO 10.1 Měrný profil – Prostřední stoka SO 10.2 Měrný profil – Podřezanská stoka SO 10.3 Měrný profil – Černá stoka

PS 01 – Hradící konstrukce bezpečnostního přelivu PS 01.1 Sklopné desky PS 01.2 Stavidla PS 02 – Spodní výpust PS 02.1 Čistící stroj česlí PS 02.2 Transport spláví PS 04 – Technologické vybavení PPO PS 05 – Technologické vybavení PPO PS 07 – Technologické vybavení PPO PS 09 – Technologické vybavení PPO

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 5


1.4.2 Stručný popis technického řešení jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů 1.4.2.1 SO 01 Hráz Zabezpečení hráze takovým způsobem, aby nádrž (rybník) mohla být používána pro uvažovaný účel, je spolu s bezpečnostním přelivem rozhodujícím aspektem celé akce. Současně však je nutno k tomuto přistupovat s ohledem na umístění hráze, tzn. umístění ve II. zóně CHKO, ptačí oblast, evropsky významná lokalita a v neposlední řadě se jedná o národní kulturní památku. Dodavatel musí proto počítat s podmínkami pro provádění stavby, které mu určí v rámci vyjadřování k projektové dokumentaci příslušné orgány a organizace. Snahou projektanta bylo zabezpečit hráz odpovídajícím technickým způsobem, ale zároveň minimalizovat zásah do stávajícího stavu, především porostů. 1.4.2.1.1 SO 01.1 Drén u vzdušní paty hráze Provedení odvodňovacího drénu u vzdušní paty hráze je po zkušenostech z minulých povodní je jedním z nutných prvků sloužících k omezení vývěrů u vzdušní paty hráze a ke zlepšení stavu hráze. Patní drén je běžnou součástí dnes navrhovaných zemních hrází. Drén je navržen podél celé vzdušní paty hráze, v místech navržené přitěžovací lavice v patě této lavice. V rýze bude uloženo děrované drenážní potrubí korugované DN 200, které bude v horní části překryto geotextilií o gramáží 400 g/m2. Vyústění drénu je navrhováno do míst v trase, která to umožní. Celkem se jedná o 5 navrhovaných míst, jedna část do odpadu od výpusti Adolfka a dále do občasných vodotečí pod hrází. Celková délka drénu je 2 000 m. Při provádění prací předpokládáme použití malé mechanizace, případně i ruční práce. Vybudování drénu nevyvolá potřebu kácení vzrostlých stromů, jedná se pouze o křoviny a nálet. 1.4.2.1.2 SO 01.2 Přitěžovací lavice Návrh přitěžovací lavice byl podroben poměrně podrobné diskuzi na výrobních výborech. Z technického hlediska by bylo nejjednodušší provést přitěžovací lavici v celé délce vzdušní paty hráze. Znamenalo by to však velký zásah do porostů na vzdušním svahu, hlavně do starých a vzrostlých stromů. Proto byla diskutována nutnost provedení této lavice. Na základě

provedených

modelových

výpočtů

zpracovaných

ve

„Závěrečné

zprávě

z hydrogeologického a inženýrsko-geologického průzkumu“ provedeného na hrázi se nakonec dohodlo, že lavice bude provedena pouze v kritických místech hráze. Tato kritická místa byla určena na základě pochůzky se zástupci majitele rybníka Rybářství Třeboň a.s. Na této pochůzce byla v podstatě potvrzena místa, která vyplynula z průzkumu a modelu. Vlastní návrh přitěžovací lavice se pak dotýká dvou určených kritických míst. První část přitěžovací lavice je navrhována u bývalé výpusti „Samice“. Jedná se o přitěžovací lavici v délce Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 6


200 m. Přitěžovací lavice bude provedena z lomového kamene. Bude nasypána na úroveň 426,00 m n.m. se šířkou koruny této lavice 4 m a sklonem svahu 1:2. Lavice bude ohumusována a oseta. Realizace této části lavice si vyžádá pokácení 17 ks vzrostlých stromů. Druhá část přitěžovací lavice je dále směrem k výpusti Adolfka. Zde je navržena přitěžovací lavice v délce 300 m. Lavice byla v první fázi navržena jako navazující prvek na stávající lavici na kótě 427,00 m n.m., konstrukčně stejně jako v předchozí části. Realizace lavice by znamenala pokácení 31 ks vzrostlých stromů. Vzhledem k poměrně velkému počtu stromů určených ke kácení v předchozí variantě bylo variantně vypracováno řešení s kótou horní hrany lavice na úrovni 426,00 m n.m. Šířka lavice je pak navržena 6 m, sklon svahu 1:2. Takové řešení přinese významnou úsporu v počtu kácených stromů. Z původně navrhovaných 31 ks stromů ke kácení by bylo ušetřeno 12 ks stromů a kácelo by se pouze 19 ks stromů. Z výše uvedených důvodů doporučujeme dále řešit tuto část přitěžovací lavice ve druhé variantě. Konstrukce přitěžovací lavice je znázorněna v přiloze D 3.3. 1.4.2.1.3 SO 01.3 Podzemní těsnicí prvek V ose hráze je v celé její délce až k bezpečnostnímu přelivu je navržen podzemní těsnicí prvek. Cílem tohoto opatření je jednak stabilizace celého tělesa hráze a také prodloužení průsakové křivky. Pro těsnicí podzemní prvek se uvažuje použití štětovnic, které budou zaberaněny ev. zavibrovány do tělesa hráze. Předpokládá se jejich ukotvení cca 1 m do předkvartérního nepropustného podloží. Délka podzemního těsnicího prvku je naznačena v příloze D.3.2 projektové dokumentace. Maximální délka podzemního těsnicího prvku je 19 m. Po provedení podzemního těsnicího prvku bude konec štětovnici zalit jílocementovou směsí a dále bude stávající komunikace uvedena do původního stavu. Vzhledem ke stávající šířce koruny hráze nebude problém s příjezdem potřebné mechanizace. Velmi pravděpodobně bude nutno prořezat koruny stromů, aby nedošlo k jejich poškození. Výraznější poškození kořenového systému stromů se nepředpokládá. U bezpečnostního přelivu bude při úpravě přelivu podzemní těsnící prvek předsunut před hranu přelivu. Celkem se jedná o provedení 2520 m2 podzemního těsnicího prvku. 1.4.2.1.4 SO 01.4 Opevnění návodního svahu Opevnění návodního svahu hráze je provedeno od objektu spodních výpustí směrem k bezpečnostnímu přelivu rybníka. Stávající opevnění je tvořeno kvalitně provedenou kamennou rovnaninou, která je ve zmiňované části provedena na kótu 429,40 m n. m., což je 25 cm nad hladinu Q100 po provedení navrhovaných opatření. Stávající opevnění končí zhruba 220 m před výpustí Adolfka.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 7


Nově navrhované opevnění bude navázáno na stávající opevnění a bude provedeno v části k výpusti Adolfka a na druhé straně za výpusti ještě v délce 60 m. Opevnění bude provedeno z kamenné rovnaniny, typ kamene by měl být použitý ze stejného lomu jako pro stávající opevnění, které se budovalo po povodních v roce 2002. Kamenná rovnanina bude provedena do stejné úrovně jako stávající opevnění tzn. na kótu 429,40 m n.m. Dle pochůzky po hrází se v místech kde bude prováděna kamenná rovnanina nenalézají vzrostlé stromy, pouze náletová vegetace. Pokud by se přece jen v tomto úseku nějaký vzrostlý strom nacházel, bude kamenná rovnanina provedena po obvodě kmene s vynecháním min. 30 cm od kmene po celém jeho obvodu. Celkově se jedná o provedení 750 m2 kamenné rovnaniny. 1.4.2.1.5 SO 01.5 Přeložka stávajícího kabelu NN Stávající kabel NN pro napájení hájovny vede podél hráze rybníka a ve východním úseku se dostane do kolize s projektovaným podzemním těsněním hráze. Je potřeba kabel asi v úseku 130 m přeložit severním směrem dále od těsnícího prvku. Stávající kabel bude odříznut a naspojkován zemními spojkami mezi dvěma místy. Nová trasa přeložky je ve vzdálenosti asi 3 až 6 m od původní trasy. Přeložka bude připravena tak, aby se minimalizovalo přerušení napájení do hájovny. Nový přeložený kabel bude uložen ve výkopu s pískovým ložem pod kabelem a nad kabelem a se zakrytím betonovými deskami event. cihlami a zasypaným zeminou. Při podchodech komunikací a zpevněných ploch, jakož i při křížení s ostatními inženýrskými sítěmi bude kabel mechanicky chráněn v trubkách nebo v kabelových korýtkách. Uložení kabelu musí odpovídat platným normám a předpisům. Upozorňujeme, že v blízkosti kabelové přeložky bude položena též nová kabelová přípojka pro napájení bezpečnostního přelivu, popsaná v kapitole SO 02.4 Bezpečnostní přeliv, přípojka NN.

1.4.2.2 SO 02 Bezpečnostní přeliv 1.4.2.2.1 SO 02.1 Bezpečnostní přeliv Stávající bezpečnostní přeliv rybníka Rožmberk je nehrazený a neovladatelný. Znamená to, že v případě stoupnutí hladiny nad kótu bezpečnostního přelivu nelze nijak ovlivnit množství vody jdoucí přes přeliv, a účinky transformace povodňové vlny jsou malé. Realizací navrhovaných opatření stoupne výrazně účinek transformace povodňové vlny. Již v předchozím stupni, ve studii zpracované TBD, bylo vypracováno zhruba 5 variant úpravy bezpečnostního přelivu od Jamborova prahu přes klapku, rozplavitelné hrázky až po sklopné tabule. Všechny uvažované varianty byly bodově hodnoceny zástupci Povodí Vltavy,

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 8


státní podnik, Rybářtsví Třeboň a.s., CHKO Třeboňsko a NPÚ. Z tohoto hodnocení vyšla jako nejlépe hodnocená varianta sklopných tabulí v místě stávajících

česlí.

V projektové

dokumentaci pro územní rozhodnutí byla proto dále rozpracována tato varianta. Vlastní úprava bezpečnostního přelivu znamená především navýšení stávajících pilířů o cca 1m. Pilíře budou obloženy stejným kamenem, jako je obložení stávajících pilířů. Před pilíři směrem do rybníka bude zaražen podzemní těsnicí prvek, na který bude navázána spodní stavba pro hradicí konstrukci, tj. železobetonová deska. Vlastní popis navržených uzávěrů přelivu je obsažen v PS 01. 1.4.2.2.2 SO 02.2 Skluz od bezpečnostního přelivu Skluz od bezpečnostního přelivu je při průchodu povodně extrémně namáhán. Stávající konstrukce skluzu je po povodních poškozena, a proto se navrhuje jeho rekonstrukce. Stávající skluz je tvořen kamennými prahy, které jsou jak v příčném tak i podélném směru vytvářeny kamennou mříží. Tyto prahy zůstávají zachovány. Mezi nimi bude pak provedena kamenná dlažba tl. 35 cm do betonového lože tl. 20 cm. V dolní části je navrženo ještě prodloužení kamenné dlažby. Dlažba je dole opřena o závěrný betonový práh. Za prahem je navržen zához z lomového kamene v délce 10 m. Součástí prací je i navýšení stávajících bočních zdí na kótu 429,45 m n.m. tj o 55 cm. Celková výměra kamenné dlažby je 1 200 m2. 1.4.2.2.3 SO 02.3 Koryto od bezpečnostního přelivu Koryto od bezpečnostního přelivu bylo prohlédnuto při pochůzce po rybníku. Bylo konstatováno a dále potvrzeno na výrobních výborech, že koryto nevyžaduje žádné úpravy mimo běžnou údržbu, tj. vykácení náletu, případně odstranění nánosů v dolní části. Pod bezpečnostním přelivem rybníka tedy nebudou prováděny žádné stavební úpravy. 1.4.2.2.4 SO 02.4. Přípojka NN Bezpečnostní přeliv je ve východní části hráze rybníka. Bude zde osazeno nové technologické zařízení, které je třeba napájet el. energií. Nová přípojka NN je navržena od přípojkové skříně u spodních výpustí, a bude vlastně pokračováním nového napájecího kabelu. Přípojka bude kabelová dimenzovaná na odběr zařízení u bezpečnostního přelivu /cca 10kW/. Dodávka elektrické energie je zajištěna podle 3. stupně důležitosti dle ČSN 341610. Napěťová soustava TNC-S (3NPE stř. 50Hz, 400V). Ochrana před nebezpečným dotykem je automatickým odpojením od zdroje dle ČSN 332000-4-41 ed.2. Trasa el. přípojky povede po hrázi v souběžné trase se stávajícím kabelem k hájovně do místa bezpečnostního přelivu, kde bude kabel ukončen do přípojkové skříně PS2. Délka této části přípojky je cca 2100m. Přípojka NN je navržena kabelem AYKY 3x185+95mm2 v celé své

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 9


délce. Úbytek napětí při provozu nepřekročí v místě spotřeby hodnotu 4%. Průchod kabelů stěnami do objektů bude řádně utěsněn proti požáru a vnikání vlhkosti a vody. Před zaústěním kabelu do přípojkové skříně na konci kabelu bude do společného výkopu položen zemnicí pásek FeZn 30x4 mm pro přizemnění ochranného vodiče v rozvaděči. Měření el. energie a první část přípojky NN je popsána v objektu SO08.2. Napájecí kabel bude uložen ve výkopu s pískovým ložem pod kabelem a nad kabelem a se zakrytím betonovými deskami event. cihlami a zasypaným zeminou. Při podchodech komunikací a zpevněných ploch, jakož i při křížení s ostatními inženýrskými sítěmi bude kabel mechanicky chráněn v trubkách nebo v kabelových korýtkách. Uložení kabelů musí odpovídat platným normám a předpisům. 1.4.2.2.5 SO 02.5 Motorový rozvod Na lokalitě bezpečnostního přelivu budou osazeny nové tři hradicí desky a nová trojice česlových tabulí. Celkově je třeba napájet dvanáct servopohonů v reverzačním chodu. Instalovaný výkon je cca 18kW, současný příkon bude cca 6kW. Pro napájení spotřebičů je navržen plastový rozvaděč, který bude umístěn poblíž na začátku hrazení, tak aby při velké vodě nedošlo k jeho zaplavení. Rozvaděč bude osazen na stojanu se stříškou proti dešti. Rozvaděč bude se zvýšeným krytí proti povětrnosti a bude opatřen vnějšími ochrannými uzamykatelnými dveřmi bez ovládacích prvků, aby byl znemožněn neoprávněný zásah do zařízení. Pod ochrannými dveřmi bude čelní panel s ovládacími spínači a signalizací od pohonů. Napájení rozvaděče bude provedeno kabelem z přípojkové skříně PS2 umístěné poblíž objektu. Napěťová soustava TNC-S (3NPE stř. 50Hz, 400V). Ochrana před nebezpečným dotykem je automatickým odpojením od zdroje dle ČSN 332000-4-41 ed.2. Ovládání je místní ručně obsluhou. V rozvaděči budou též osazeny zásuvky 230V a 400V pro připojení přenosných spotřebičů při montáži a údržbě. Napájecí a ovládací kabely od rozvaděče k jednotlivým zařízením budou uloženy v ochranných trubkách přichycených na konstrukci hrazení. Uložení kabelů musí odpovídat platným normám a předpisům. Kabelové rozvody pro motorickou instalaci jsou navrženy celoplastovými kabely s měděnými žílami.

1.4.2.3 SO 03 Úprava v zavázání hráze na levém břehu V levé části ukončení hráze, na levém břehu řeky Lužnice, je nutno provést navýšení koruny hráze na kótu 431,30 m n.m. Toto navýšení vyplývá z nutnosti zabezpečit hráz tak, aby nebyla přelita kontrolní povodní PV 10 000. Nutnost posouzení hráze na PV 10 000 vzniká z toho, že při eventuelním protržení hráze může dojít pod hrází ke ztrátám na lidských životech. Navýšení hráze začíná na stávající koruně hráze, kde je provedeno navázání na kótu 431,30 m n.m. Je v části, kde je na koruně hráze asfaltová komunikace. Dále bude provedena Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 10


úprava a navýšení v místě styku koruny hráze a stávající komunikace do obce Lužnice. Zavázání dále pokračuje zemní hrázkou, která prochází okrajem pole a je zavázána na kótu 431,30 m n.m. Celkem se jedná o úpravu asfaltové komunikace v délce 134 m a zemní hrázky v délce 113 m. Po provedení navýšen hráze bude asfaltová komunikace obnovena.

1.4.2.4 SO 04 Ochranné hráze ve Staré Hlíně V obci Stará Hlína je po jejím jižním okraji navržena protipovodňová hrázka, která v první části prochází podél komunikace, dále pokračuje za sportovním areálem a je zavázána k polní cestě vedoucí z (do) Staré Hlíny. Je navrhována homogenní zemní hráz se šířkou koruny 3 m a sklony svahů 1:2. Kóta koruna hráze je 429,65 m n. m. Pod hrázkou je navržen podzemní těsnicí prvek, který slouží především k prodloužení průsakové dráhy. Předběžně jsou uvažovány štětovnice. Délka podzemního těsnicího prvku je 4 m, což je v této lokalitě dostatečné i vzhledem k tomu, že při povrchu terénu jsou umístěny nepropustné vrstvy, které také slouží jako těsnicí bariéra. V trase hrázky jsou navrženy čerpací šachty a v hrázi je navrženo několik prostupů z potrubí DN 150 opatřených zpětnými klapkami, pro možnost odvodnění v době normálních vodních stavů. Celková délka hrázky je 1 300 m, maximální výška nad terénem je 2,5 m.

1.4.2.5 SO 05 Ochranné hráze v Nové Hlíně Osada Nová Hlína leží nedaleko Staré Hlíny, směrem k městu Třeboň. V této části je navržena protipovodňová ochrana jako kombinace zvýšení vozovky a betonové zídky. Jedná se o navýšení místní komunikace na severovýchodním okraji obce. Jak komunikace tak zídka jsou navyšovány na úroveň 429,65 m n.m. Součástí je rekonstrukce dvou stávajících propustků a osazení zpětných klapek. Podél zídky, která je zavázána ke komunikaci č. 34 Třeboň – Jindřichův Hradec, jsou opět navrženy čerpací šachty, pod komunikací bude zachován (obnoven) stávající propustek a bude opatřen zpětnou klapkou. Celkově se jedná o výstavbu 144,0 m zídky a 200,0 m zvýšení komunikace.

1.4.2.6 SO 06 Osada Hvízdalka 1.4.2.6.1 SO 06.1 Demolice osady Osada Hvízdalka leží nedaleko obce Stará Hlína, za silnicí č. 34 Třeboň - Jindřichův Hradec. Technicky není možné reálně řešit protipovodňovou ochranu části sídla „Hvízdalka“. Podle změny územního plánu č. 5 jde o území určené k asanaci a s možností vyvlastnění. Tyto objekty budou asanovány a obyvatelům nabídnuty náhradní pozemky k bydlení.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 11


1.4.2.6.2 SO 06.2 Nová výstavba Pokud budou objekty trvalému bydlení v osadě Hvízdalka zbourány, je nutné pro majitele těchto nemovitostí najít nové pozemky pro výstavbu nemovitostí. Po diskuzi se zástupci MěÚ Třeboň je zřejmé, že město Třeboň má takové pozemky k dispozici. Součástí této projektové dokumentace jsou náklady na demolici nemovitostí a výkup pozemků a náklady na výstavbu nových nemovitostí a nákup pozemků.

1.4.2.7 SO 07 Protipovodňová ochrana – město Třeboň Město Třeboň bude ovlivněno realizací navrhovaných opatření nejvíce. Při vhodných manipulacích na bezpečnostním přelivu nepředpokládáme, že by v Třeboni po delší časový úsek stála voda, pokud budeme hovořit o povodňových situací do průtoku stoleté vody. Při větším průtoku jak Q100 se jedná o katastrofickou situaci, kdy budou patrně sklopeny uzávěry na bezpečnostním přelivu, a rybník bude fungovat s nehrazeným bezpečnostním přelivem. Záleží však na předpovědní službě a také na dalších faktorech, ke kterým bude přihlížet příslušná povodňová komise, při rozhodování o manipulacích na bezpečnostním přelivu. Zásady manipulací budou vypracovány ve spolupráci majitele rybníka tj. Rybářství Třeboň a.s., Povodí Vltavy, státní podnik a zpracovatele projektové dokumentace. Na základě jednání na výrobních výborech byla navržena protipovodňová ochrana části města Třeboně i opatření na kanalizaci města v takovém rozsahu, aby dopady záplavy byly minimální. Stejně tak byla navržena protipovodňová ochrana hasičské zbrojnice, protože je nutno zajistit její akceschopnost v každé situaci a její přeložení není možné. V předchozím stupni byla protipovodňová ochrana Třeboně částečně odsunuta do pozadí, a proto bylo nutno vše vyřešit v této projektové dokumentaci. Za to patří dík především ochotě pracovníků MěÚ v Třeboni, kteří poskytli podklady i postřehy pro řešení. 1.4.2.7.1 SO 07.1 Protipovodňová hráz Protipovodňová hráz probíhá v první části trasy okolo Prostření stoky. Hráz začíná u železniční trati ČD č.226. Vede ke komunikaci Legií, která je nad hladinou Q100. Od této komunikace pokračuje hráz zhruba 130 m dále v souběhu s Prostřední stokou až k asfaltové cestě. Cesta bude chráněna mobilním hrazením. Za touto cestou hráz uhýbá vpravo od Prostřední stoky a probíhá v souběhu s asfaltovou komunikací v délce 220 m. V této části navazuje hráz na přeložku silnice II-154,II-155. Tato přeložka byla zpracována ve studii firmou Mott Macdonald Praha a její trasa byla poskytnuta zpracovateli této projektové dokumentace. Záměrem je využít této přeložky jako protipovodňového valu s tím, že by se v první fázi realizovala jen hráz a na tu by bylo dále vybudováno těleso komunikace. Délka hráze je 430 m. Hráze jsou navrženy jako homogenní s kótou koruny hráze 430,00 m n.m. V místech křížení se stávajícími odvodňovacími strouhami jsou navrženy propustky, které jsou opatřeny

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 12


zpětnými klapkami. Na vzdušných stranách hrází jsou zhruba po 100 m navrženy čerpací šachty, případně plochy pro čerpání dešťových vod mobilními čerpadly. 1.4.2.7.2 SO 07.2 Protipovodňová ochrana hasičské zbrojnice V zadní části vzdutí se zátopa mírně dotýká hasičské zbrojnice v Třeboni na Dukelské ulici. Aby nedocházelo k zatopení plochy hasičské zbrojnice, je navržena okolo ní protipovodňová zemní hrázka, v délce 250 m, která je ukončená u Černé stoky, a okolo Černé stoky je navržena ochranná betonová zídka. Hrázka je vysoká maximálně 1,2 m, šířka v koruně 3,0. Betonová zídka je vysoká max. 1,3 m. Současně je navrhována nízká betonová zídka v Dukelské ulici naproti hasičské zbrojnici. Tato zídka je dlouhá 100 m, výška je 20-30 cm. 1.4.2.7.3 SO 07.3 Opatření na kanalizaci 1.4.2.7.3.1. Koncepce řešení V Třeboni je vybudovaná jednotná kanalizace. Odpadní vody z města jsou sváděny dvěma kanalizačními sběrači do centrální čerpací stanice, která je umístěna na levém břehu Světské stoky severně od železniční tratě (naproti Tyršovu stadionu). Odtud se odpadní vody přečerpávají na čistírnu odpadních vod města Třeboň, která je umístěna 2 km severně od města mezi železniční tratí Veselí nad Lužnicí – Gmünd a rybníkem Rožmberk. Podle vyjádření pracovníků provozovatele kanalizace stokové sítě ČOV povodňovými průtoky ohrožena není. V podstatě není ohrožena ani čerpací stanice, která sice leží v zatápěném území, ale je stavebně upravena tak, že je před zatopením chráněna i při hladině o 0,60 m vyšší než byla při povodni 2002, tj. asi na 430,75 m. Čerpací stanice je dálkově ovládaná, lze ji při povodních odstavit a ochránit před zatopením. V současné době se odstavuje při dosažení hladiny 427,11 m, při které by došlo k zatopení přes výpusti nedalekých odlehčovacích komor na obou kmenových stokách. Z uvedeného je zřejmé, že by čerpací stanice mohla zůstat za provozu i při povodních za předpokladu, že by se uzavřely výpusti oddělovačů do Světské stoky (Spolského potoka) a zajistilo se přečerpávání vnitřních vod v množství, které by přesáhlo výkon čerpací stanice. Výhodou tohoto řešení je, že za povodní v bezdeštném období by provoz kanalizace nebyl prakticky narušen. Je však nutno provést tyto úpravy a) Přemístění dešťového oddělovače na kmenové stoce z města k tělesu železniční tratě s novým propojením odtoku na ČS profilu DN 400, dl. cca 30 m. Na výpusti z oddělovače osazení povodňového šoupátka DN 1400, ve výustním objektu do Světské stoky zpětné klapky DN 1400. b) Úprava dešťového oddělovače na kmenové stoce ze západní části města tak, aby nebyl až do koty 430,00 m zatápěn. Na výpusti DN 1200 do bočního přítoku Světské stoky osazení povodňového šoupátka DN 1200, ve výustním objektu zpětné klapky DN 1200.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 13


c) Obslužná komunikace od ul. Jateční k čerpací stanici se v úseku podél trati přeloží na kotu 430,0 m (na násyp výšky 0 – 1,8 m) v dl. 180 m, prodlouží se o 40 m přes nový mostek nad Světskou stokou k navrhované odlehčovací komoře na kmenové stoce z centra města. d) Revizní šachty na přítokových stokách k čerpací stanici, pokud se nachází v nechráněném zatápěném území (úseky pod oběma oddělovači) se opatří vodotěsnými poklopy, aby přes ně nemohl být stokový systém zatápěn. Týká se i ochrany stoky od nádraží Třeboň. e) Vstupy do obou odlehčovacích komor budou upraveny tak, aby z komor mohly být odčerpávány vnitřní vody v případě překročení kapacity čerpací stanice. Pro odčerpávání vnitřních vod se navrhuje zařadit do investice nákup dvou souprav mobilních čerpadel např. QI 150 fy STERLING o výkonu 50 – 100 l/s. Navržené řešení lze považovat z hlediska provozu kanalizace během povodní za optimální, je proto podrobněji popsáno v dalším textu. Alternativně je možno problém řešit jako dosud vyřazením čerpací stanice z provozu. V tomto případě by se vybudovaly nové hradidlové komory: a) na kmenové stoce z centra města v chráněném území před železniční tratí s povodňovým šoupátkem a zpětnou klapkou DN 1400. K objektu by bylo nutno zřídit z ul. K Bertě obslužnou komunikaci v dl. cca 120 m; b) na kmenové stoce ze západní zástavby se obdobná komora se šoupátkem a zpětnou klapkou DN 1200 vybuduje v chráněném území na levém břehu Zlaté stoky, přístupová komunikace v dl. cca 90 m se vybuduje od Jiráskovy ul., c) obě komory by se upravily tak, aby z nich bylo možno přečerpávat přitékající odpadní i dešťové vody do zatopeného nechráněného území (do Světské stoky). Pro tento účel nutno rovněž nakoupit mobilní čerpadla odpovídajícího výkonu.

Hlavní nevýhodou této varianty je, že se musí čerpat i bezdeštné průtoky odpadních vod. Na centrální kanalizaci je napojena i zástavba Na Kopečku u křižovatky silnic I/34 (Třeboň – Jindřichův Hradec) a I/24 (Třeboň – Gmünd). Zastavěné území není zatápěné, nebude zatápěné ani přes stokovou síť. Ta vede do zatápěného území od čerpací stanice, umístěné vedle silnice Dukelská proti hasičské zbrojnici. Z jejího areálu vede do sběrače stoka DN 300. Vzhledem k možným dopadům na odkanalizované území se navrhuje vyřadit čerpací stanici, jejíž výtlak vede do přítoku centrální čerpací stanice, z provozu. Odpadní vody je možno nechat volně vytékat přes výpust z nedaleké odlehčovací komory do zaplaveného území (přes stoku Kmínka). Na stoce z chráněného území hasičské zbrojnice se navrhuje zřídit hradidlovou šachtu s kanalizačním šoupátkem DN 300. Přečerpávání vnitřních vod si zajistí hasiči vlastní technikou. Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 14


1.4.2.7.3.2. Popis technického řešení 1.4.2.7.3.2.1. Obj. SO 07.3.01: Opatření na kanalizaci u centrální čerpací stanice Zahrnuje přestavbu odlehčovacích komor a příjezdní komunikace tak, aby při jakékoliv povodni mohl zůstat stokový systém v provozu. Za tím účelem se navrhuje: a) na kmenové stoce DN 1400 z historické části města vybudovat v blízkosti železničního tělesa nový dešťový oddělovač s kanalizačním šoupátkem DN 1400 na výpusti, případně s doplňující zpětnou klapkou, s úpravou odtokové stoky do čerpací stanice; b)

na kmenové stoce DN 1200 ze západní části města upravit odlehčovací komoru tak, aby nemohla být shora zatopena z terénu až do úrovně 130,00 m a doplnit ji kanalizačním šoupětem a zpětnou klapkou DN 1200;

c) u stok, které vedou nechráněným zatápěným územím vyměnit dnešní poklopy za vodotěsné, aby přes ně nenatékala voda do stokového systému; d) upravit niveletu příjezdové cesty od Jateční ulice k ČS tak, aby v celé délce nebyla zatápěná. Za tím účelem se při patě svahu tělesa železniční tratě Veselí nad Lužnicí – Gmünd zřídí 6,0 m široký a 0 – 1,8 m vysoký násep, na kterém se obslužná komunikace vybuduje, tak aby její niveleta byla na kótě 430,00 m. Obslužná komunikace se prodlouží přes Světskou stoku (přes kterou se vybuduje nový most) k novému oddělovači na centrální kmenové stoce. Délka úpravy je asi 220 m.

Dešťový oddělovač na centrální kmenové stoce se navrhuje s čelní přepadovou hranou délky cca 3,0 m, s přítokovou stokou DN 1400, odtokovou stokou DN 400.Vnitřní půdorys komory bude cca 3,0 x 3,0 m, při tloušťce železobetonových stěn 0,30 m vnější půdorys 3,6 x 3,60 m. Při kótě dna stoky cca 427,15 m bude hloubka výkopu cca 1,85 m. Výkop se zapaží při jižní straně (směrem k železniční trati) štětovou stěnou délky cca 8,0 m (dl. štětovnic cca 6,0 m). Na ostatních stranách se provede nepažený výkop. Během stavby komory bude průtok převáděn obtokem. Komora bude zastropena ve výšce cca 2,5 m nade dnem stoky. Konstrukce objektu bude provedena z armovaného betonu C 25/30.XC2.XF2 Stokové žlaby a stěny do výšky min. 1,0 m nad dno se obezdí kanalizačními cihlami, přepadová hrana se opevní opracovanými kameny. Na odtokové stěně se osadí uzavírací vřetenové šoupátko EROX DN 1400. Nad šoupětem se zřídí montážní a pracovní otvor šířky 2,20 m, délky 0,60 m, který se v úrovni 430,75 m uzavře betonovými staveništními prefabrikáty. Kolem objektu se terén upraví násypem na kotu 430,00 m. Dva vstupní otvory do komory budou zakryty poklopy DN 800, přes které bude možno v případě potřeby spustit do komory sací potrubí mobilních čerpadel.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 15


Součástí stavby komory bude vybudování nové odtokové stoky DN 400. Provede se v dl. cca 30,0 m mezi novou komorou a šachtou přítokové stoky k ČS na pravém břehu Světské stoky. Navrhuje se z hladkého potrubí PVC SN 10. Uložení bude klasické v pískovém loži a v pískovém obsypu. Při ukládání potrubí se musí trvale snižovat hladina podzemní vody. Dnešní odlehčovací komora se zruší, přes ní se provede potrubí DN 1400. Rušené potrubí z této komory se zabetonuje. Ve výustním objektu do Světské stoky se doporučuje osadit zpětnou klapku DN 1400. Dešťový oddělovač na západní kmenové stoce se přebuduje tak, aby nemohl být zatápěn až do hladiny velké vody 430,00 m. To předpokládá, že se terén u této komory upraví na tuto kotu. Předpokládá se, že bude nutno přebudovat zastropení komory, k odtokové stěně výpusti se přikotví vřetenové kanalizační šoupátko DN 1200. Nad ním se provede montážní otvor velikosti 1800 x 450 mm, který se v úrovni upraveného terénu zakryje staveništními betonovými prefabrikáty. Jako v předchozím případě se do komory zřídí 2 vstupy s poklopy DN 800. Navrhuje se doplnit uzávěr zpětnou klapkou DN 1200, umístěnou ve výustním objektu výpusti. V nechráněném zatápěném území se na stokách, odvádějících odpadní vody do čerpací stanice, provede výměna stávajících poklopů za poklopy PAMREX 600 bez ventilace, které jsou podle zkušeností dostatečně vodotěsné proti vniknutí vody z terénu do stoky. Vstupní komín se do hl. min. 1,20 m pod terén obetonuje v tl. 0,30 m betonem C 25/30.FX 2. V úrovni cca 0,40 – 0,50 m na terénem bude do tohoto betonu zakotven rám poklopu. Takto bude provedena výměna 4 poklopů na západní kmenové stoce (pod odlehčovací komorou) a 2 poklopů na centrální kmenové stoce v místě křížení se Světskou stokou. Další 2 poklopy bude nutno vyměnit na stoce od nádraží Třeboň, které prochází přes nechráněné území u Prostřední stoky na východním okraji zástavby při ul. Legií. Obslužná komunikace k čerpací stanici se přeloží tak, aby její niveleta byla v úrovni hrází povodňové ochrany (430,00 m). Z této komunikace budou obsluhovány i oba dešťové oddělovače, proto komunikace bude prodloužena až za Světskou stoku. Nová vozovka šířky 3,0 m bude provedena na náspu šířky 6,0 m, výšky 0,0 – 1,80 m (+ 0,60 m náhrady neúnosných zemin). Svahy budou provedeny ve sklonu 1:2,5. Násyp bude pečlivě zhutněn a navázán na drenážní těleso (jeho niveleta je na kótě cca 332,00). Nová vozovka bude provedena 2,0 m od paty dnešního drážního tělesa ve složení 0,20% m ŠP, 0,15 m makadam, 0,15 m štěrk se zakalením. Silniční most přes koryto Světské strouhy bude vybudován vedle drážního mostu. Betonové boční pilíře šířky 1,0 m, délky 5,0 m budou založeny na kótě cca 326,00 (1,0 m pode dnem koryta) na pilotách tak, aby světlá šířka mostu byla 6,0 m. Mostovka z betonových

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 16


mostních panelů bude šířky 4,0 m, vozovka se zpevní zámkovou dlažbou do betonu. Po obou stranách se zřídí zábradlí. Na obslužnou komunikaci musí být pro veřejnosti zakázán vjezd značkou B1 s dodatkovou tabulkou „Neplatí pro vozidla VaK Jižní Čechy a.s.“. 1.4.2.7.3.2.2. Obj. SO 7.3.02 Opatření na kanalizaci u hasičské zbrojnice V povodí kanalizačního sběrače z lokality Na Kopečku je ohroženo při povodních pouze území požární zbrojnice a přilehlé zástavby při ul. Dukelské. Zástavba Na Kopečku ohrožena není, při povodních možno ČS na sběrači vyřadit z provozu a odpadní vody nechat odtékat výpustí z odlehčovací komory, umístěné na pravém břehu strouhy Kmínka. Protipovodňová opatření se proto navrhují pouze na stoce z hasičské zbrojnice DN 300. Na ní se v chodníku ul. Dukelské přímo před objektem hasičů vybuduje běžná revizní šachta vnitřního průměru DN 1000, hloubky 2,87 m (dno 427,31 m, terén 430,18 m). Spodní část se sezdí z kyselinovzdorných cihel, odtoková stěna se provede z betonu C 25/30 tak, aby k ní bylo možno přikotvit navrhované kanalizační šoupátko EROX DN 300. Monolitická část bude provedena do výšky 0,6 m nade dno stoky. Zbylá část vstupu se provede z prefabrikovaných skruží DN 1000, která se pod terénem ukončí přechodovou deskou 1000/625 mm. Na ní se osadí vstupní poklop DN 625, D 400. Vedle něj se ve vývrtu DN 150 protáhne ovládací tyč šoupátka, jejíž čtyřhran se zakryje šoupátkovým poklopem. 1.4.2.7.3.2.3. Provozní soubor PS 7.3 – mobilní čerpadla Pro potřeby přečerpávání „vnitřních“ vod z kanalizace v případě, že jejich množství překročí kapacitu čerpadel v čerpací stanici, se navrhuje zakoupit 2 ks mobilních čerpadel o výkonu 50 – 100 l/s, která by odpadní vody přečerpala do zatápěného území. Vhodné jsou např. čerpadla fy Starling. Tato firma vyrábí mobilní diesel – čerpadla, která jsou konstruovaná jako přívěs k osobnímu automobilu. Typ QI 150 o výkonu 200 – 380 m3/hod při dopravní výšce 17 – 25 m, výkon dieselmotoru 18 kW, hmotnost agregátu 1080 kg. Nakoupená čerpadla by měla být předána do správy a údržby hasičskému záchrannému sboru, který zodpovídá za řešení mimořádných událostí. 1.4.2.7.3.3 Požadavky na další stupeň PD Pro řešení dalších stupňů projektové dokumentace bude nutno doplnit podklady o: •

pasport dotčených kanalizačních objektů (především stávajících dešťových oddělovačů)

•

údaje o podmínkách zakládání v dotčených místech (geologické a hydrogeologické podklady)

•

údaje pro návrh dešťových oddělovačů (bezdeštné a přívalové návrhové průtoky)

1.4.2.7.4 SO 07.4 Demolice v oblasti zahrádek Výstavbou protipovodňové hráze v Třeboni, nebude chráněno území okolo Dukelské ulice mezi hrází a hasičskou zbrojnicí, které v podstatě není možno ochránit. Zde se nachází Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 17


zahrádkářská kolonie, kde podle tvrzení zástupců MěÚ v Třeboni trvale žije cca 5 rodin. Obecně zahrádkářská kolonie není určena k ochraně, protože se jedná o rekreační objekt. Pokud ale došlo ke změně užívání z rekreačního na trvalé, je nutno tuto situaci řešit. V zásadě jsou možná dvě řešení. Buď individuální ochrana jednotlivých objektů, která je v podstatě možná i vzhledem k tomu, že se jedná o území na konci vzdutí. Druhou možností je přemístění trvale obydlených objektů jinam, jejich asanace. Dle dohod z výrobních výborů je tato možnost zahrnuta v odhadu nákladů projektové dokumentace. 1.4.2.7.5 SO 07.5 Nová výstavba Pro obyvatele z asanovaných objektů je nutno nalézt nový pozemek k trvalému bydlení, viz osada Hvízdalka. Dle konzultací se zástupci MěÚ v Třeboni lze tyto pozemky nalézt. 1.4.2.7.6 SO 07.6 Mobilní hrazení Mobilní hrazení je navrženo pouze pro zahražení asfaltové komunikace křižující navrženou protipovodňovou hráz. Zde je navrženo mobilní hrazení lamelového typu o šířce 4 m.

1.4.2.8 SO 08 Spodní výpusti 1.4.2.8.1 SO 08.1 Úprava stání pro kontejner Úprava stání pro kontejner obsahuje návrh sjezdové rampy, ke stání pro kontejner. Tato sjezdová rampa umožní příjezd auta s kontejnerem, jeho složení a po naplnění kontejneru splávím jeho odvoz. Rampa je umístěna na návodním svahu hráze a navazuje na objekt spodních výpustí směrem doleva při pohledu po vodě. Vzhledem k tomu, že u paty návodního svahu hráze je v tomto místě umístěn příjezd k objektu spodních výpustí a příjezd k lovišti, je nutno řešit vybudování rampy pomocí opěrné zdi vybudované u stávající paty návodního svahu, aby nedošlo k rozšíření hráze. Výška opěrné zdi je 0,5 – 3,5 m, šířka sjezdové rampy 4,0 m. Délka rampy je 38,0 m, sklon 7,5 %. Opěrná zeď je navržena jako železobetonová s kamenným obkladem. Z důvodu možnosti odvodnění jsou po třech metrech ve zdi provedeny drény DN100. Zvolené řešení bude mít za následek pokácení suchého stromu, který se nalézá v místech, kde rampa vychází na korunu hráze. Výše popsané řešení je jednou z možných variant. Druhou variantou je vybudování lanové dráhy v návodním svahu hráze. Tento způsob je blíže popsán v PS 02. Z hlediska bezpečnosti a jednoduchosti obsluhy doporučujeme volit řešení pomocí sjezdové rampy. 1.4.2.8.2 SO 08.2 Přípojka NN Na spodní výpusti bude osazeno nové technologické zařízení, které je třeba napájet el. energií. Stávající el. přípojka je nedostatečná a bude ponechána pro napájení skladu a stánku s občerstvením.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 18


Nová přípojka NN je navržena od rybářské bašty, kde bude napojena ke stávající rozvodné skříni. Přípojka bude kabelová dimenzovaná na odběr spodních výpustí /cca 20kW/ a dále též na odběr zařízení u bezpečnostního přelivu /cca 10kW/ na východní části hráze rybníka. Dodávka elektrické energie je zajištěna podle 3. stupně důležitosti dle ČSN 341610. Napěťová soustava TNC-S (3NPE stř. 50Hz, 400V). Ochrana před nebezpečným dotykem je automatickým odpojením od zdroje dle ČSN 332000-4-41 ed.2. Trasa el. přípojky povede v souběhu se stávajícím kabelem od Rožmberské bašty podél sádek na hráz a dále po hrázi do místa spodní výpusti, kde bude kabel zasmyčkován do přípojkové skříně PS1. Délka této části přípojky je cca 520m. Od přípojkové skříně bude kabel dál pokračovat k bezpečnostnímu přelivu. Tato druhá část je popsána v objektu SO 02.4 přípojka NN k bezpečnostnímu přelivu. Přípojka NN ve svých dvou částech je velmi dlouhá - cca 2600m a musí být příslušně dimenzovaná zejména z hlediska úbytku napětí. Je navržena kabelem AYKY 3x185+95mm2 v celé své délce. Úbytek napětí při provozu nepřekročí v prvním úseku hodnotu 2%. Průchod kabelů stěnami do objektů bude řádně utěsněn proti požáru a vnikání vlhkosti a vody. Před zaústěním kabelu do přípojkové skříně u výpustí bude do společného výkopu položen zemnicí pásek FeZn 30x4 mm pro přizemnění ochranného vodiče v rozvaděči. Měření el. energie zůstává stávající, předpokládá se ale výměna jističe před elektroměrem za vyšší hodnotu. Je třeba aby se investor /žadatel/ kontaktoval s rozvodným závodem Eon a v obchodní kanceláři uzavřel smlouvu o úhradě oprávněných nákladů Eon spojených s připojením a zajištěním požadovaného rezervovaného příkonu el. energie pro odběrné místo. Provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu zákona 458/2000 Sb. je společnost Eon. Napájecí kabel bude uložen ve výkopu s pískovým ložem pod kabelem a nad kabelem a se zakrytím betonovými deskami event. cihlami a zasypaným zeminou. Při podchodech komunikací a zpevněných ploch, jakož i při křížení s ostatními inženýrskými sítěmi bude kabel mechanicky chráněn v trubkách nebo v kabelových korýtkách. Uložení kabelů musí odpovídat platným normám a předpisům. 1.4.2.8.3 SO 08.3 Motorový rozvod Na lokalitě spodní výpusti budou osazeny nové česle a čisticí stroj, který je poháněn dvěma spřaženými elektromotory o výkonu 4kW. Dále bude instalován žlab a lanový výtah pro vyprazdňování kontejneru. Instalovaný výkon spotřebičů bude do 18kW a současný příkon bude do 12kW. Pro napájení spotřebičů je navržen plastový rozvaděč, který bude umístěn poblíž horní části výpustního objektu. Rozvaděč bude osazen na stojanu se stříškou proti dešti. Rozvaděč bude se zvýšeným krytí proti povětrnosti a bude opatřen vnějšími ochrannými

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 19


uzamykatelnými dveřmi bez ovládacích prvků, aby byl znemožněn neoprávněný zásah do zařízení. Pod ochrannými dveřmi bude čelní panel s ovládacími spínači a signalizací od pohonů. Napájení rozvaděče bude provedeno kabelem z přípojkové skříně PS1 umístěné poblíž objektu. Napěťová soustava TNC-S (3NPE stř. 50Hz, 400V). Ochrana před nebezpečným dotykem je automatickým odpojením od zdroje dle ČSN 332000-4-41 ed.2. Ovládání je místní ručně obsluhou. V rozvaděči budou též osazeny zásuvky 230V a 400V pro připojení přenosných spotřebičů při montáži a údržbě. Napájecí a ovládací kabely od rozvaděče k jednotlivým zařízením budou uloženy ve výkopu s pískovým ložem a mechanicky chráněny v trubkách. Uložení kabelů musí odpovídat platným normám a předpisům. Kabelové rozvody pro motorickou instalaci jsou navrženy celoplastovými kabely s měděnými žílami.

1.4.2.9 SO 09 Ochrana usedlosti Hamr Usedlost Hamr leží v blízkosti obce Lužnice. V případě neovladatelného bezpečnostního přelivu šlo korytem od bezpečnostního přelivu více vody, než půjde v případě provedení navrhovaných opatření. V případě provedení navrhovaných opatření poteče při Q100 korytem 40 m3s-1, v případě menších povodní a možností částečných manipulací na bezpečnostním přelivu bude toto množství menší. Přesto je součástí navrhovaných opatření i protipovodňová ochrana této usedlosti. Ochrana usedlosti je navržena jako kombinace zemní hráze a mobilního hrazení. Návrh protipovodňové ochrany byl projednán přímo s majitelem usedlosti panem Jiřím Kotrbou. Původně bylo plánováno zahrnout do projektové dokumentace i protipovodňovou ochranu usedlosti Kocanda. Na základě diskuze s panem Kotrbou a telefonického rozhovoru se zástupci obce Lužnice, kdy bylo potvrzeno, že Kocanda je pouze víkendové sídlo a ani voda v roce 2002 ji nezatopila, bylo od její ochrany upuštěno. 1.4.2.9.1 SO 09.1 Protipovodňová hráz Protipovodňová hráz je navržena v podstatě okolo celé usedlosti Hamr. U vjezdu do usedlosti navazuje na stávající hrázku a těsně se k ní přimyká. V souběhu ze stávající hrázkou je nová hrázka budována v délce 130m. Poté se hrázka prudce, skoro v pravém úhlu lomí a přibližuje se zpět k osadě. Probíhá za stájemi a obytnými budovami a opět se lomí skoro v pravém úhlu, probíhá za plotem až k příjezdové cestě. Samostatná část hrázky prochází podél nezpevněné cesty, která vede okolo severozápadní části usedlosti. Výška hrázky se pohybuje od 1 m do 2 m. Koruna hrázky je navržena na kótě 423,70 m n.m. Odvodnění území uvnitř hrázky je v současné době již provedeno, vzhledem k větší šířky hrázky v patě je na severním okraji navržen pod hrázkou propustek DN 400, který bude opatřen zpětnou klapkou. Celková délka hrázky je 575 m. Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 20


1.4.2.9.2 SO 09.2 Mobilní hrazení Mobilní hrazení je navrženo na dvou místech cesty, která vede okolo usedlosti po severozápadní straně. V místech mobilního hrazení je zemní hrázka ukončena betonovou zídkou, do níž pak bude hrazení osazováno. Je navrženo mobilní hrazení lamelového typu šířky 5 m a výšky 1,6 m, bude děleno po 2,5 sloupkem osazeným do připravené kapsy,. Mobilní hrazení by mělo být uskladněno v prostorách usedlosti a zodpovědnost za jeho osazení v případě povodně by měl mít majitel usedlosti.

1.4.2.10 SO 10 Měrné profily na tocích v Třeboni Na základě požadavku MěÚ Třeboň jsou navrženy na stokách v Třeboni tři měrné profily, které jsou schopny měřit průtoky v příslušném toku. Je navrhována telemetrická stanice M4016-G3 se zabudovaným GSM/GPRS modemem, tlakovým nebo ultrazvukovým snímačem výšky hladiny a náhradním dobíjecím akumulátorem, případně solárním panelem. Dobíjecí akumulátor vydrží bez obsluhy zhruba půl roku a byl navržen proto, že odpadá nutnost přivést k limnigrafu kabel elektrické energie, což je výhodné především kvůli pozemků a záborům. Sestava může být doplněna o srážkoměr. Tlakový snímač hladiny se umisťuje do chráničky zapuštěné do břehu nebo přichycené k mostnímu pilíři nebo jiné pevné opoře v toku. Ultrazvukový snímač se obvykle instaluje na mostní konstrukce. Stanice M4016-G3 může být od měřících čidel vzdálená i stovky metrů na vhodném přístupném místě, nejlépe v blízkosti zdroje síťového napětí. Celý systém lze dále rozšířit o měření teploty vody i vzduchu, rychlosti větru a o sledování dalších fyzikálních veličin. Součástí varovného systému je také programová podpora na serveru www.hladiny.cz, na který jsou pravidelně odesílána data ze stanic a kde jsou generovány týdenní grafy a malé dvoudenní grafy vhodné pro zobrazení na displejích mobilních telefonů. Správci stanice mají neomezený přístup ke všem datům včetně deníku stanice, ve kterém jsou archivovány např. všechny odeslané i přijaté SMS. Za normální situace stanice kontinuálně měří výšku hladiny a další nastavené veličiny. Po dosažení alarmové úrovně (obvykle 1.SPA) se ze stanice automaticky rozešlou první varovné SMS adresátům ze seznamu. Parametry stanice dovolují nastavit až 30 varovných SMS nejen pro různé limitní úrovně hladiny sledovaného toku, ale i pro rychlý růst hladiny, pro přívalové deště, pro poklesy hladiny apod. 1.4.2.10.1 SO 10.1 Měrný profil – Prostřední stoka Měrný profil na Prostřední stoce je navržen u mostu železniční tratě. Data z limnigrafu budou přenášena do dispečinku Povodí Vltavy a na místo určené MěÚ Třeboň. Osazena bude telemetrická stanice M4016-G3 se zabudovaným GSM/GPRS modemem, tlakovým nebo ultrazvukovým snímačem výšky hladiny a náhradním dobíjecím akumulátorem, případně solárním panelem. Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 21


1.4.2.10.2 SO 10.2 Měrný profil – Podřezanská stoka Měrný profil na Podbřežanské stoce je navržen před zaústěním této stoky do Prostřední stoky. Data z limnigrafu budou přenášena do dispečinku Povodí Vltavy a na místo určené MěÚ Třeboň. Osazena bude telemetrická stanice M4016-G3 se zabudovaným GSM/GPRS modemem, tlakovým nebo ultrazvukovým snímačem výšky hladiny a náhradním dobíjecím akumulátorem, případně solárním panelem. 1.4.2.10.3 SO 10.3 Měrný profil – Černá stoka Měrný profil na Černé stoce je navržen před zaústěním Černé stoky do vodoteče Kmínka. Data z limnigrafu budou přenášena do dispečinku Povodí Vltavy a na místo určené MěÚ Třeboň. Osazena bude telemetrická stanice M4016-G3 se zabudovaným GSM/GPRS modemem, tlakovým nebo ultrazvukovým snímačem výšky hladiny a náhradním dobíjecím akumulátorem, případně solárním panelem.

Návrh umístění měrných profilů v Třeboni.

1.4.2.11 PS 01 – Hradící konstrukce bezpečnostního přelivu V předpolí vlastního kamenného bezpečnostního přelivu o niveletě 427,20 B.p.v. se nachází lomená linie česlové stěny. Linie je rozdělena šestnácti pilíři na patnáct polí o světlosti 8,5 až 9,5 m a je zavázána do břehů podél cesty na koruně hráze. Stávající výška česlové stěny a spojovací lávky na koruně pilířů nevyhovuje cílové hladině 429,15. Zvýšení retenčního prostoru nádrže a dosažení cílové hladiny 429,15 B.p.v. umožní nové hradící konstrukce v linii původní česlové stěny. Pilíře budou navýšeny o 0,9 m na niveletu 429,45 a ocelová lávka na jejich koruně tak bude nad úrovní stoleté vody. Lávka slouží jako opora česlím a novým hradícím konstrukcím bezpečnostního přelivu a umožňuje přístup k jejich Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 22


ovládání. Ocelová lávka je příhradové konstrukce ve vodorovné rovině, tvořené hlavními nosníky válcovaného profilu I 200. Oboustranné zábradlí a okopové lišty lemují pororoštovou pochozí plochu šířky 650 mm. Celková délka komunikace mezi zavázáními do břehů je 155,7 m. Celková délka přelivné hrany nových hradících konstrukcí mezi pilíři činí 138,4 m. Hradící konstrukce jsou dvojího provedení, vždy se však na návodní straně lávky nacházejí česle, na povodní straně pak hrazení. Česle dosahují výšky hladiny stoleté vody 429,15, hrazení má přelivnou hranu na niveletě 428,85. Přepadající paprsek tlouštky 30 cm na celé délce hrazení odpovídá průtoku :

Hradící konstrukce nejsou těsněného provedení, při celkové délce spár 288 m činí průtok netěsnostmi ~ 5 m3s-1, takže celková kapacita zahrazeného bezpečnostního přelivu bez 3 -1

manipulace s hradícími konstrukcemi činí Qz = 47 m s

. Tomuto průtoku přes bezpečnostní

přeliv odpovídá hladina 428,23 v prostoru před vlastním přelivem (viz MŘ - Konsumpční křivka současného bezpečnostního přelivu). Řízení průtoku přes hrazení bezpečnostního přelivu je možné ve dvou režimech : a) motoricky ovládanými stavidly je možno opakovaně vyhradit a zahradit po částech dvě mezipilířová pole. Každé pole je opatřeno třemi shodnými, nezávisle ovládanými stavidly. Otevřením stavidla se zvýší průtok z hladiny nádrže přes linii hradící stěny do stále ještě nižší hladiny na vlastním bezpečnostním přelivu, kde vyvolá odpovídající zvýšení hladiny. Výpočet zvýšení průtoku otevíráním jednotlivých stavidel je proveden postupnými iteračními kroky podle níže uvedeného vzorce, kde h´ značí výšku hladiny za stavidlem na přelivu, h je rozdíl hladin před a za stavidlem :

Výpočetní postup dále zohledňuje zkrácení výchozí přelévané hrany hradících konstrukcí o šířku otevřených stavidel. Výsledný nárůst průtoku podle počtu otevřených stavidel je uveden v přehledu : počet otevřených stavidel

1

2

3

4

5

6

výška hladiny na přelivu 428,36

428,46

428,55

428,63

428,70

428,75

průtok otevřenými stavidly 12,2

23,3

33,1

41,7

49,3

55,9

celkový průtok přes přeliv 58,3

68,5

77,4

85,1

91,8

97,5

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 23


b) ručně sklápěnými deskami je možno dále zvyšovat postupně

kapacitu

převedení povodňového průtoku. Zpětná manipulace je možná pouze po opadnutí vody. 1.4.2.11.1 PS 01.1 Sklopné tabule Ve výklencích ve zhlaví pilířů je uložena ocelová lávka, nacházející se na nad úrovní stoleté vody. Lávka slouží jako opora česlím a sklopným hradícím deskám a umožňuje přístup k jejich ovládání. Ocelová lávka je příhradové konstrukce ve vodorovné rovině, tvořené hlavními nosníky válcovaného profilu I 200. Oboustranné zábradlí a okopové lišty lemují pororoštovou pochozí plochu šířky 650 mm. Po obou stranách lávky jsou upevněny a zajištěny otočné aretační mechanizmy – na návodní straně pro zachycení sklopných tabulí česlí, na povodní straně pro zachycení hradících desek. Každá z desek má vlastní nezávislý mechanizmus, takže se mohou uvolnit a sklopit samostatně. Na sklopené hradící desky se sklápí česlová pole, pokud jejich zanesení splávím neúnosně snižuje průtok vyhrazeným polem. Česle dosahují výšky hladiny stoleté vody 429,15 a jsou složeny v trubkovém rámu šířky 1,5 m z prutů ø25 mm s průlinou 40 mm. Spodní trubka rámu je otočně uložena v patních ložiskách, společných pro dvě sousední desky.

Drápy aretačního mechanizmu zachycují

závěsy horní trubky rámu. V typickém mezipilířovém poli je vedle sebe umístěno 6 česlových rámů. Hradící desky mají přelivnou hranu na niveletě 428,85 a jsou svařované konstrukce s návodní obšívkou a systémem svislého vyztužení válcovanými profily, uzavřenými mezi horní a dolní trubkou rámu. Spodní trubka rámu je otočně uložena v patních ložiskách, společných pro dvě sousední desky. Drápy aretačního mechanizmu zachycují závěsy horní trubky rámu. V typickém mezipilířovém poli je vedle sebe umístěno 6 sklopných hradících desek. 1.4.2.11.2 PS 01.2 Stavidlo Dvě mezipilířová pole uprostřed lomené linie hrazení bezpečnostního přelivu jsou vybavena motoricky ovládanými hradícími stavidly šířky 3 m, umístěnými na povodní straně obslužné lávky. Na návodní straně jsou stejně velká a stejně ovládaná zdvižná česlová pole. Deska stavidla je běžné svařované konstrukce s návodní obšívkou a systémem vodorovného vyztužení z válcovaných profilů L, uzavřeným mezi svislými bočnicemi. Česle jsou tvořeny pruty ø25 mm s průlinou 40 mm v trubkovém rámu. Z pevnostních důvodů je horní a dolní nosná trubka rámu doplněna v optimální výšce třetí vodorovnou podporou česlových prutů. Stavidla i desky česlí se pohybují ve shodném svislém vedení. V primárním betonu dna je ve výklenku vyrektifikován vůči primárním armaturám a zalit zálivkou prahový nosník (U 160). Na něm je vztýčeno boční vedení tvořené čtyřmi nosníky HEB 160. Horní podporu Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 24


svislému vedení zprostředkovává obslužná lávka. Boční vedení přesahuje korunu pilířů o výšku zdvižených desek a nese na příčníku (2x U 100) pohonné soustrojí. Hladký chod desek pod zatížením hydrostatickým tlakem je zajištěn opřením bronzových lišt desek o nerezovou výstelku nosníků svislého vedení. Stavidla nejsou opatřena dalším vodotěsným těsněním. Pohyb desek zajišťují shodná elektromechanická soustrojí. Každá deska je zavěšena na dvou pohybových šroubech s trapézovým závitem Tr40x7. Synchronní svislý pohyb těchto vřeten (bez jejich otáčení) zajišťují dvě mechanicky spřažené jednotky přímočarého mechanického pohonu TMP63, z nichž jedna je přímo poháněna elektromotorem 4AP 100L-6 (1,5 kW; 400V; 940 ot/min ). Celkem je ve dvou mezipilířových polích umístěno šest hradících stavidel a šest česlových tabulí, osazených dvacetičtyřmi pohonnými jednotkami a dvanácti elektromotory. Pohonná soustrojí jsou opatřena lehkými plechovými kryty. Všechny ocelové konstrukce, vyjma ploch určených k zabetonování, jsou žárově metalizovány a opatřeny ochranným nátěrem. Spojovací materiál je nerezový.

1.4.2.12 PS 02 – Spodní výpust Z návodního líce hráze v blízkosti jejího západního zavázání vystupuje mohutný objekt spodních výpustí z kamenného zdiva. Koruna objektu se nachází na niveletě 429,52, dno před dvojicí štol vlastní spodní výpusti na niveletě 421,52. Mezi vystupujícími křídly výpustního objektu je sevřena pod hladinou klec česlí, která má svislou a vodorovnou část. Při zvýšených průtocích nelze takto koncipované česle čistit ani ručně, ani čistícím strojem, což limituje dosažení plné kapacity spodních výpustí. Z těchto důvodů jsou navrženy česle nové tak, aby jednak umožňovaly mechanizované čištění čistícím strojem a jednak zajistily dostatečnou průchodnost při vysokých průtocích za současného dodržení požadované maximální průliny 25 mm. 1.4.2.12.1 PS 02.1 Čistící stroj česlí Nejprve provedeme porovnání vlivu konstrukce česlí na kapacitu nátoku na spodní výpusti vyjádřenou tlakovou ztrátovou výškou podle vzorce:

Stávající klec česlí šířky 6 m mezi zdmi vtokového objektu je tvořena sto jedenácti pruty ø29 mm s průlinou 25 mm. Šikmá část klece je vysoká 3,4m, vodorovná část pod hladinou na niveletě 424,93 je cca 5,85 m dlouhá. Čistá plocha průlin činí 25,2 m2. Rychlost mezi pruty je stanovena pro teoretickou kapacitu spodních výpustí 31,7 m3s-1

při hospodářské hladině

-1

426,00 a činí 1,256 ms . Česle jsou charakterizovány poměrně příznivým součinitelem tvaru

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 25


prutu ß=1,79, avšak nepříznivým poměrem zastínění s : b = 29 : 25. Za těchto podmínek vychází ztrátová výška :

Nová konstrukce česlí šířky 6 m mezi zdmi vtokového objektu používá plochých prutů z korozivzdorné oceli =80x8 v počtu 181 kusů s průlinami 25 mm na plnou výšku objektu 8 m. Při hospodářské hladině 426,00 je omočena délka 4,64 m šikmo skloněné česlové stěny. Čistá plocha průlin činí 21,0 m2. Rychlost mezi pruty je stanovena pro teoretickou kapacitu spodních výpustí 31,7 m3s-1

při hospodářské hladině 426,00 a činí 1,51 m.s-1. Česle jsou

charakterizovány sic horším součinitelem tvaru prutu ß=2,42, avšak výrazně příznivějším poměrem zastínění s : b = 8 : 25. Za těchto podmínek vychází ztrátová výška :

Při dalším zvyšování hladiny v nádrži a požadovaném průtoku spodními výpustmi se již u stávajícího provedení česlí nezvětšuje průtočná plocha, neboť jsou česle celé pod hladinou, zvyšuje se rychlost proudění mezi pruty a ztrátová výška roste. Naopak u česlí nové konstrukce průtočná plocha roste úměrně s hladinou a rychlost proudění mezi pruty a tím i ztrátová výška klesá. Přímé provedení česlových prutů umožňuje instalaci řetězového čistícího stroje. Šikmá česlová stěna je tvořena šesti metrovými poli nerezových prutů = 80x8 spojených svorníky. Pruty jsou uloženy v drážce prahového nosníku a jsou podepřeny dvěma vodorovnými trubkovými nosníky TR377x25 a horní lávkou čistícího stroje. Trubkové nosníky jsou uprostřed rozpětí vzepřeny proti prsní zdi vtokového objektu.

Dimenzování česlí je

provedeno v souladu s ČSN 73 1401 “Navrhování ocelových konstrukcí vodohospodářských staveb“ na zatížení přetlakem 5 m v.sl., působícího na celou plochu česlové stěny. Řetězový čistící stroj spočívá na ocelové nosné lávce česlí, umístěné v úrovni plata vtokového objektu 429,52 B p.v. Stírací lišty přes celou šířku česlí 6 m jsou unášeny čtyřmi nekonečnými speciálními dlouhočlánkovými kloubovými řetězy. Pohon řetězů zajišťují čtyři řetězové turasy na společné hřídeli, poháněné na obou koncích elektropřevodovkou o výkonu 2 x 4 kW (400V; 950 ot/min). Shrabky zachycené stíracími lištami jsou unášeny po ploše česlí do sběrného žlabu. Po naplnění žlabu se čistící stroj zastaví a obsah žlabu se tvarovanou motoricky pohybovanou přepážkou (2,2 kW; 400 V; 940 ot/min) vytlačí do přistaveného kontejneru. 1.4.2.12.2 PS 02.2 Transport spláví Před ústím sběrného žlabu čistícího stroje na platě levého křídla vtokového objektu je v době čištění česlí přistaven kontejner. Jeho doprava z koruny hráze na místo je podmíněna

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 26


opatřeními na návodním líci hráze. Řešení cestou šikmé sjezdové rampy z koruny hráze na plato otevírá možnost bezproblémového uložení kontejneru přímo z nákladního nosiče a rozšiřuje využitelnost plata mobilní jeřábovou technikou nejen při montážních a servisních pracích na technologickém vystrojení objektu spodních výpustí a nátoku na elektrárnu. Jeřábové práce z koruny hráze jsou totiž ztíženy, nebo přímo vyloučeny s ohledem na ochranu vzrostlých dubů.

Popis konstrukčního řešení sjezdové rampy je součástí stavební části

dokumentace. Alternativou k sjezdové rampě je zřízení ozubnicové kolejové dráhy rozchodu 4 m z plata levého křídla vtokového objektu na korunu hráze. Kolejnice jsou uloženy na železobetonové spodní stavbě. Samohybný plochý vozík přepraví, na něm z nákladního nosiče složený, kontejner na převýšení cca 3m. Žlábkové kolejnice kolejové dráhy napříč korunou hráze jsou zapuštěny tak, aby nepředstavovaly žádnou překážku v komunikaci. Na okraji svahu návodního líce, kam zasahuje ozubnice, je výklenek opatřen krycí vložkou. Samohybný vozík vyjíždí na korunu hráze pouze při výměně kontejneru.

S kontejnerem, či bez něj v době

nečinnosti čistícího stroje, je vozík zaparkován v dolní poloze před ústím sběrného žlabu čistícího stroje. Pohon vozíku zprostředkovává centrální elektromechanické soustrojí rozvodnou hřídelí na obě kola zadní nápravy vozíku, jejichž vnitřní ozubené nákolky zabírají do ozubnic podél pojezdových kolejnic. Kola přední nápravy jsou opatřena vnějším vodícím nákolkem. Napájení brzdového elektromotoru pohonu (2,2 kW; 400 V; 940 ot/min s plynulým rozběhem a doběhem) je provedeno kabelem z rozvaděče na spodním konci kolejové dráhy, navíjeným na buben na vozíku. Pracovní prostor vozíku je ohraničen odnímatelným zábradlím. Všechny ocelové konstrukce, vyjma ploch určených k zabetonování, jsou žárově metalizovány a opatřeny ochranným nátěrem. Vlastní česle spodních výpustí jsou nerezového provedení, spojovací materiál je nerezový.

1.4.2.13 PS 04 – Technologické vybavení PPO Pro potřeby přečerpávání „vnitřních“ vod z chráněného území v obci Stará Hína, se navrhuje zakoupit 5 ks mobilních čerpadel o výkonu 50 – 100 l/s, která by odpadní vody přečerpala do zatápěného území. Vhodné jsou např. čerpadla fy Starling nebo jiná vhodná čerpadla. Tato firma vyrábí mobilní diesel – čerpadla, která jsou konstruovaná jako přívěs k osobnímu automobilu. Typ QI 150 o výkonu 200 – 380 m3/hod při dopravní výšce 17 – 25 m, výkon dieselmotoru 18 kW, hmotnost agregátu 1080 kg. Nakoupená čerpadla by měla být předána do správy a údržby hasičskému záchrannému sboru, který zodpovídá za řešení mimořádných událostí. Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 27


1.4.2.14 PS 05 – Technologické vybavení PPO Pro potřeby přečerpávání „vnitřních“ vod z chráněného území v obci Nová Hína, se navrhuje zakoupit 4 ks mobilních čerpadel o výkonu 50 – 100 l/s, která by odpadní vody přečerpala do zatápěného území. Vhodné jsou např. čerpadla fy Starling nebo jiná vhodná čerpadla. Tato firma vyrábí mobilní diesel – čerpadla, která jsou konstruovaná jako přívěs k osobnímu automobilu. Typ QI 150 o výkonu 200 – 380 m3/hod při dopravní výšce 17 – 25 m, výkon dieselmotoru 18 kW, hmotnost agregátu 1080 kg. Nakoupená čerpadla by měla být předána do správy a údržby hasičskému záchrannému sboru, který zodpovídá za řešení mimořádných událostí.

1.4.2.15 PS 07 – Technologické vybavení PPO Pro potřeby přečerpávání „vnitřních“ vod z chráněného území ve městě Třeboň, se navrhuje zakoupit 12 ks mobilních čerpadel o výkonu 50 – 100 l/s, která by odpadní vody přečerpala do zatápěného území. Jedná se přečerpávání jak dešťových vod, tak i vod z kanalizace (10 + 2). Vhodné jsou např. čerpadla fy Starling nebo jiná vhodná čerpadla. Tato firma vyrábí mobilní diesel – čerpadla, která jsou konstruovaná jako přívěs k osobnímu automobilu. Typ QI 150 o výkonu 200 – 380 m3/hod při dopravní výšce 17 – 25 m, výkon dieselmotoru 18 kW, hmotnost agregátu 1080 kg. Nakoupená čerpadla by měla být předána do správy a údržby hasičskému záchrannému sboru, který zodpovídá za řešení mimořádných událostí.

1.4.2.16 PS 09 – Technologické vybavení PPO Pro potřeby přečerpávání „vnitřních“ vod z chráněného území v usedlost Hamr, se navrhuje zakoupit 1 ks mobilního čerpadla o výkonu 50 – 100 l/s, která by odpadní vody přečerpala do zatápěného území. Vhodné je např. čerpadlo fy Starling, případně jiné vhodné čerpadlo. Typ QI 150 o výkonu 200 – 380 m3/hod při dopravní výšce 17 – 25 m, výkon dieselmotoru 18 kW, hmotnost agregátu 1080 kg. Nakoupená čerpadlo by měla být předána do správy a údržby majiteli usedlosti panu Kotrbovi, který bude zodpovídat za řešení mimořádných událostí ve své usedlosti. Je však možné, že v tomto případě majitel usedlosti má již vhodné čerpadlo zakoupené a to je nutno prověřit.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 28


1.5 Zdůvodnění navrženého řešení stavby Záměrem akce je zvýšení retenční schopnosti rybníka Rožmberk. Tato možnost byla velice podrobně, především z hlediska geodetického doměření, potřebné plochy a provedených hydrotechnických výpočtů, prověřena ve studii zpracované TDB. Projektová dokumentace navazuje a dále rozpracovává studii. Pokud chceme využít retenční schopnosti rybníka Rožmberk a tím výrazně zvýšit protipovodňovou ochranu pod hrází rybníka dále po toku Lužnice, je nutno se zaměřit především na hráz rybníka. Opatření navržená na hrázi rybníka tj. podzemní těsnicí prvek, přitěžovací lavice na vzdušním svahu a odvodňovací drén u paty hráze mají za cíl zlepšení technického stavu hráze, její stability a lepší odvádění prosáklých vod. Hráz rybníka je provedena z různých materiálů a nedá se označit jako homogenní případně jako hráz s nějakým druhem těsnění. Úpravy bezpečnostního přelivu mají za cíl umožnit zadržení většího množství

vody

(zvýšení

retenčního

prostoru)

a

umožnit

částečnou

manipulaci

na

bezpečnostním přelivu do Q100. Osazení nových česlí se stíracím strojem na objektu základových výpustí umožní vypouštět vodu za povodní bez většího rizika ucpání česlí, protože obsluha stávajících česlí byla za povodňové situace velmi obtížná. Zavázání hráze na levém břehu reaguje na výpočty ohledně průběhu a převedení kontrolní povodně. Další opatření, tj. opatření v obci Stará Hlína, Nová Hlína, v Třeboni a ochrana usedlosti Hamr jsou důsledkem uvedeného záměru, kdy je nutno řešit protipovodňovou ochranu uvedených obcí, aby je zvýšená hladina rybníka Rožmberk nezatopila. Proto jsou navrhovány protipovodňové hrázky, zídky v kombinaci s mobilním hrazením. Z hlediska vodohospodářského lze označit zvýšení retenční schopnosti rybníka Rožmberk jako velmi významné, protože po provedení výše navrhovaných opatření bude stoletá povodňová vlna transformována z 210 na 40 m3s-1 (v současnosti to je okolo 100 m3s-1). Množství 40 m3s-1 odpovídá kapacitě koryta pod hrází až do Veselí na Lužnicí, i když je samozřejmě nutno vzít v úvahu i další přítoky směrem po toku. Současně je nutno si uvědomit, že stavba je navrhována ve druhé zóně CHKO Třeboňsko a také že rybník Rožmberk je národní kulturní památka. Tomu bude nutno přizpůsobit provádění prací a případně i použití některých specielních technologií, pokud bude záměr realizován.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 29


2. Stanovení podmínek pro přípravu výstavby 2.1 Údaje o průzkumech V rámci zpracování projektové dokumentace byl zpracován geologický průzkum na hrázi rybníka Rožmberk. Součástí prací bylo i zpracování matematického modelu proudění podzemních vod modelující chování podzemních vod při povodňovém stavu, resp. při maximální uvažované hladině. Průzkumné práce byly na lokalitě Rožmberk – hráz rybníka. Současně byla posouzena i stabilita stávajících hrází a stabilita při zvýšeném stavu hladiny v rybníku.

Rozsah prací byl tedy: -

provedení tří trojic hydrogeologických a pozorovacích piezometrických vrtů a cca 2 ks inženýrsko-geologických vrtů odběry vzorků zemin a podzemních vod a jejich rozbory posouzení stability svahů zpracování modelu proudění podzemních vod se zavedením funkce možného těsnícího prvku vyhodnocení získaných podkladů v závěrečné zprávě Výsledek průzkumu je zpracován ve Zprávě o provedeném inženýrsko-geologickém

průzkumu. Ta byla objednateli předána 1.10.2010 na výrobním výboru.

2.2

Údaje

o

ochranných

pásmech,

chráněných

území

a kulturních památkách 2.2.1 Dotčené inženýrské sítě a jejich ochranná pásma V rámci projektované stavby bude provedena řada úprav, přemístění a rekonstrukce inženýrských sítí. V rámci projektové dokumentace byla poloha sítí zjištěna a orientačně zakreslena do koordinační situace. Toto zakreslení neslouží pro jejich vytyčení a před započetím jakékoliv stavební činnosti je nezbytné veškeré sítě v obvodu staveniště vytýčit, viditelně označit a dodržovat podmínky pro práci v ochranných pásmech. Příslušní pracovníci musejí být s těmito podmínkami prokazatelně seznámeni a kontrolováni. Inženýrské sítě a zařízení mají dle příslušných zákonů, vyhlášek a předpisů vyhlášena ochranná pásma a chráněná území. Přehledně zde uvádíme jejich seznam a rozsah týkající se řešené oblasti.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 30


Ochranná pásma objektů, stávajících vedení, komunikací a železničních jsou následující: dálnice a rychlostní komunikace

100 m od osy přilehlého jízd. pásu,

Novelizace v roce 2000 zákonem č. 102/2000 Sb. s vyhláškou č. 355/2000 Sb. mění ochranná pásma silnic, rychlostních silnic a rychlostních místních komunikací z hlediska umísťování a provozování reklam ze 100 m na 250 m. silnice I.tř a MK I.tř.

50 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízd. pásu,

silnice II.a III.tř. a MK

15 m od osy vozovky nebo osy přilehlého jízd. pásu,

Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou a)

u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,

b)

u dráhy celostátní vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy, (§ 8 odst. 1 zák. 266/1994 Sb).

Ochranné pásmo vlečky

30 m od osy krajní koleje.

Ochranná pásma plynovodů : Ochranná pásma plynovodních tras jsou určena v zákoně č. 458/200 Sb. (energetickém zákoně). Jejich šířka pro vedení NTL a STL v souladu s § 68 zákona 458/2000 Sb. činí : o

NTL a STL plynovody a přípojky

1 m na obě strany od půdorysu

o

ostatní plynovody a přípojky

4 m od půdorysu

o

technologické objekty

4 m od půdorysu na všechny strany

o

kabely NN a kabely stanic KAO

1 m na obě strany (§46, odst. 5)

o

anodové uzemnění stanic KAO

150 m všemi směry

Zařízení pro distribuci plynu mají vytvořena bezpečnostní pásma, jejichž rozsah je dán dle provozního tlaku v plynovodu a činí : o

u VT regulačních stanic

10 m

o

u VVT regulačních stanic

20 m

o

u VT plynovodů ▫

do DN 100 mm

15 m

▫

do DN 250 mm

20 m

▫

nad DN 250 mm

40 m

elektroenergetika: nadzemní vedení a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace Arch. č. 010035/10/1

7 m, listopad 2010

strana 31


2. pro vodiče s izolací základní

2 m,

3. pro závěsná kabelová vedení

1 m,

b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

12 m,

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně

15 m,

d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m, e) u napětí nad 400 kV

30 m,

f) u závěsného kabelového vedení 110 kV

2 m,

g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. podzemní vedení do 110 kV včetně

1 m po obou stranách krajního kabelu,

nad 110 kV činí

3 m po obou stranách krajního kabelu,

sdělovací vedení

1,5 m od krajního kabelu,

vodní zdroje

dle vyhlášených pásem,

vodovodní potrubí

2 m od okraje potrubí,

stokové sítě

3 m od okraje stok nebo zařízení,

telekomunikační zařízení

dle zák. č. 110/1964 Sb., §11.

V rámci zpracování této projektové dokumentace je nutno upozornit na kabel NN vedoucí po hrázi, kdy se provádí jeho částečná přeložka. U opatření na kanalizaci a zvýšení komunikace pro příjezd k čerpací stanici vede podzemní kabel VN. Kabely O2 procházejí v blízkosti hasičské zbrojnice. V některých částech se budou provádět práce v ochranném pásmu ČD.

2.2.1.1 Určení nových ochranných pásem Nová ochranná pásma nejsou stanovována.

2.2.2 Údaje o chráněných územích Podle informací zveřejněných na serveru Ministerstva životního prostředí ČR, leží zájmová lokalita v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Třeboňská pánev a v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Třeboňsko. Dále náleží zájmové území do chráněného území Natura 2000 – ptačí oblast Třeboňsko. Lokalita je také součástí evropsky významné lokality – Třeboňsko-střed. Na tělese hráze se nachází chráněná dubová alej. Nedaleko od protipovodňové hráze ve Staré Hlíně se nachází přírodní rezervace Výtopa Rožmberka, ta však není navrhovanými opatřeními dotčena

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 32


2.2.3 Údaje o kulturních památkách Hráz rybníka Rožmberk i samotný rybník je, dle Nařízení vlády č. 337/2002 Sb. ze dne 19. června 2002, 337/2002 Sb. o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, je národní kulturní památkou a je součástí Rožmberské rybniční soustavy (Třeboň - Třeboň II), okres Jindřichův Hradec, kraj Jihočeský.

2.3 Požadavky na bourací práce a kácení porostů Pokud budou realizována navrhovaná opatření, dojde i k mýcení křovin a kácení vzrostlých stromů. Jedná se především o stromy u paty hráze, kdy je navrhována přitěžovací lavice. Zde se jedná o kácení 36 stromů (navržením variant však došlo k ušetření 12 stromů). Je samozřejmé, že ke kácení stromů se bude vyjadřovat CHKO Třeboňsko a je možné, že se podaří ještě nějaké stromy zachránit. Na hrázi, u objektu výpustí, bude v případě vybudování sjezdové rampy pokácen jeden, v současné době suchý strom. V rámci výstavby protipovodňové hrázky ve Staré Hlíně dojde ke kácení stromů, většinou borovic, za sportovním areálem. Zde by to, dle vyjádření zástupců CHKO, neměl být problém, vzhledem k tomu, že se jedná o náletovou vegetaci. V případě realizace podzemního těsnicího prvku (štětovnic) v ose hráze bude nutno provést částečný prořez korun stromů. Zde předpokládáme také spolupráci s odborníky s CHKO. Současně je nutno požadovat od zhotovitele velmi šetrné provádění prací (v částech mohou být práce prováděny pouze za pomoci minimální mechanizace) a respektování podmínek CHKO Třeboňsko, potažmo UR a SP. V otázce bouracích prací je nutno počítat s bouráním v případě asanace osady Hvízdalka a objektů v zahradní kolonii (pouze objektů určených k trvalému bydlení – pokud existují). Tyto práce budou realizovány také s mimořádnou šetrností, aby nedocházelo k velkým škodám. Technologický předpis pro bourání zpracuje dodavatel stavby a bude před vlastní realizací odsouhlasen investorem.

2.4 Požadavky na zábory zemědělského půdního fondu a pozemků určených k funkci lesa Dle zpracovaného majetko-právního elaborátu bude nutno pro některé obejkty provést pravděpodobně vynětí ze ZPF. Vynětí lze předpokládat u SO 03, SO 04, SO 07 a u SO 09. Vynětí z PUPFL nepředpokládáme, protože i když dojde ke stavbě na lesních pozemcích, např. na hrázi rybníka Rožmberk, funkce využití pozemku se měnit nebude. Pouze při výstavbě protipovodňové hrázky ve Staré Hlíně, hrázka prochází na pozemku PUPFL. Je Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 33


otázkou zda je nutno tuto velmi malou část vyjímat z PUPFL, záleží na rozhodnutí příslušného orgánu.

Katastrální území

ZPF (m2)

PUPFL (m2)

Třeboň

1150

0

Holičky

180

0

Přeseka

1440

0

Lužnice

3300

0

Stará Hlína

390

140

Celkem

6490

140

2.5

Územně

technické

podmínky

území

a

podmínky

koordinace stavby Stavba leží v blízkosti komunikace Třeboň – Veselí nad Lužnicí, případně Třeboň Jindřichův Hradec. Je možný příjezd ke všem stavebním objektům. Přeprava mechanizace bude prováděna po výše zmíněných komunikacích. V případě realizace stavby bude prováděna částečná přeložka kabelu NN, který v současné době prochází na vzdušním svahu hráze. Energie pro pohon mechanismů bude získána ze stávající trafostanice umístěné v blízkosti hráze. Mobilní čerpadla budou poháněna dieselagregáty.

2.6 Údaje o souvisejících stavbách V době zpracování projektové dokumentace nebyly známy žádné údaje o souvisejících stavbách. Je nutno upozornit na skutečnost, že část trasy protipovodňové hráze v Třeboni je navržena v trase plánované přeložky silnice II-154, II-155. Pro tuto přeložku byla zpracována v současné fázi pouze studie, předpokládá se však její realizace.

2.7 Bilance prací (hlavní objemy prací) Přílohou projektové dokumentace je propočet nákladů výkaz výměr, kde jsou uvedeny jednotlivé objemy prací. Jedná se o přílohu G projektové dokumentace.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 34


2.8 Venkovní a sadové úpravy Sadové úpravy nejsou uvažovány. Pokud však např. CHKO bude vyžadovat náhradní výsadbu, jako náhradu za pokácené stromy, je investor připraven toto opatření realizovat.

3. Základní údaje o provozu V případě realizace navrhovaných opatření bude rybník sloužit jako retenční nádrž se schopností výrazně transformovat přicházející povodňové vlny, což má velmi významný dopad na obce pod hrází. Výrazně zvyšuje retenční objem, který se v rybníku zadrží. Součástí jsou doprovodná opatření, která ochraňují majetky, které by při zvýšené hladině mohly být zatopeny. Současně

se

však

také

mění

provozování

nádrže.

Z rybníka

s nehrazeným

bezpečnostním přelivem se stává rybník s hrazeným (částečně ovladatelným) bezpečnostním přelivem a to má za následek v některých částech řízené zatápění pozemků. Za současného stavu se jedná o neřízené zatápění pozemků, které nelze výrazně ovlivnit. Hladina Q100 se tímto opatření zvyšuje o 52 cm a na to bylo nutno reagovat návrhem protipovodňové ochrany v zátopě rybníka.

4. Zásady zajištění požární ochrany stavby Důvod vypracovaní požárně bezpečnostního řešení vyplývá z požadavků zákona číslo 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu § 31 odst. 1 písm. c) zákona číslo 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. V závislosti na rozsahu a velikosti stavby bude rozsah a obsah požárně bezpečnostního řešení přiměřeně omezen ( § 41 odst. 4 vyhl. č. 246/2001Sb. ), a pro tuto stavbu není nutné se protipožárním řešením ochrany stavby zabývat.

5. Zajištění bezpečnosti provozu stavby při jejím užívání Každé vodní dílo musí být zařazeno do kategorie podle vyhlášky o kategorizaci vodních děl a TBD. Zařazení do příslušné kategorie vymezuje četnost kontrolních měření na hrázi, tak aby byla zajištěna její bezpečnost. S tím souvisí i další zkoušky a revize např. spodních výpustí, provozních uzávěrů atd. Po realizaci navrhovaných opatření bude vypracován nový manipulační a provozní řád Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 35


vodního díla

6. Užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Realizací stavby nedojde ke změně dotčeného území, komunikací a ploch z hlediska užívání a přístupnosti pohybově a zrakově postižených.

7. Vliv stavby na životní prostředí a ochranu zvláštních zájmů 7.1 Vliv stavby na obyvatelstvo V souvislosti s realizací stavby není očekáván negativní vliv na základní ukazatele zdravotního stavu obyvatelstva zájmové lokality. V důsledku realizace stavby dojde k omezení rizik (ohrožení nemovitostí při průchodu povodňových průtoků) a ke výraznému zlepšení zabezpečení hráze rybníka Rožmberk . Ekonomické přínosy budoucí existence díla spočívají v minimalizaci škod při povodních na soukromém, obecním a státním majetku v záplavovém území především pod hrází rybníka.

7.2 Vliv stavby na povrchové a podzemní vody 7.2.1 Vliv na odtokové poměry Zásadním přínosem díla bude zlepšení podmínek pro převádění povodní zájmovou lokalitou a zvýšení stupně protipovodňové ochrany pod hrází.

7.2.2 Vliv na jakost vody Celkový vliv realizace stavby na jakost vody v toku bude zanedbatelný.

7.2.3 Vlivy na podzemní vody K zásadnímu ovlivnění hydrogeologických poměrů v širším zájmovém území (úrovně hladiny podzemní vody a vydatnosti případných zdrojů podzemních vod) v důsledku stavby nedojde.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 36


7.3 Vliv stavby na půdu Výstavbou dojde k trvalému záboru malé části zemědělského pozemku (odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu). Rozsah tohoto záboru je zanedbatelný.

7.4 Vliv stavby na horninové prostředí a přírodní zdroje Při provádění výkopových prací je třeba monitorovat a hodnotit těžené materiály nejen z hlediska jednotlivých horninových typů, ale i z hlediska obsahu možných kontaminantů a rozhodovat o následném nakládání s těmito zeminami.

7.5 Vliv stavby na flóru, faunu a ekosystémy Realizací navrhovaných opatření dojde ke kácení 36 stromů u vzdušní paty hráze v místě plánované přitěžovací lavice. Je nutno postupovat v souladu s vyjádření CHKO Třeboňsko.

7.6 Vliv stavby na chráněné složky přírody Část stavby (hráz) se nachází v soustavě Natura 2000 a dále i v EVL – Třeboň-střed. Současně je rybník národní kulturní památkou. V řešené lokalitě nacházejí žádné památné stromy. Aby vliv na výše uvedené soustavy byl minimální, byla projektová dokumentace na výrobních výborech konzultována se zástupci CHKO Třeboňsko i předprojednána s NPÚ. V případě realizace navrhovaných opatření je nutno v dalších stupních projektové dokumentace a při realizaci respektovat vyjádření a podmínky zmiňovaných institucí.

7.7 Vliv stavby na krajinu Návrhový stav výrazně nezmění ráz dotčeného území a celkově lze konstatovat, že se stavba závažnějším způsobem na charakteru krajinného rázu území významněji neprojeví.

7.8 Opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků Možné negativní účinky provozu dokončené stavby je třeba eliminovat (minimalizovat) už ve fázi koncipování technického návrhu, v něm zahrnutými technickými a organizačními opatřeními. Obecně je zásadní zajišťování provozu a provádění údržby všech zařízení

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 37


v souladu s jejich schváleným provozním a manipulačním řádem, případně i provozními předpisy správce toku. Při navrhování technologií musí být nepominutelným kritériem využití moderních a přitom v praxi ověřených řešení, omezujících možnost negativního ovlivnění životního prostředí (ovlivnění recipientu, kvality ovzduší, hlučnost, rizika havárií).

8. Návrh řešení ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí Základním předpokladem omezení dopadů výstavby na životní prostředí je šetrný postup výstavby, vylučující zásahy mimo nezbytný prostor staveniště. Podmínky by měl mimo jiné stanovit souhrn dopravních a inženýrských opatření pro fázi výstavby, který by měl být v rámci přípravy stavby zpracován. Zásadně je třeba i minimalizovat plochu zařízení staveniště. V rámci zadávacích podmínek při výběrovém řízení na dodavatele stavby by mělo být dále stanoveno - jako jedno ze srovnávacích měřítek - i specifikování garancí na minimalizování negativních vlivů stavby na životní prostředí a minimalizaci délky výstavby. Stejně tak by měly být stanoveny pro dodavatele požadavky na používání moderních a progresivních postupů výstavby (s využitím k životnímu prostředí šetrných technologií - méně hlučných, s nižšími emisemi).

8.1 Vlivy na obyvatelstvo Při realizaci záměru bude z hygienického hlediska docházet dočasně k negativním vlivům, spojeným se stavební činností. Bude se jednat o zvýšenou prašnost, hluk a zplodiny ze stavebních strojů a nákladních automobilů, které budou zajišťovat dopravu materiálu. Tyto negativní vlivy na obyvatelstvo budou dočasné a

bude je možné dále omezit

vhodnými opatřeními. Možná minimalizační opatření: •

•

organizační zajištění celého procesu výstavby, včetně dopravy stavebního materiálu a technologie na stavbu tak, aby byla maximálně omezena možnost narušení faktorů pohody (nepovolování hlučné stavební činnosti zejména v době od 22:00 do 06:00 hod a ve dnech pracovního klidu), zajištění podmínek pro takový průběh výstavby, který by svými účinky - zejména exhalacemi, hlukem, otřesy, prachem, zápachem, oslňováním a zastíněním - nepůsobil na okolí nad přípustnou míru (nelze-li účinky na okolí omezit nad přípustnou míru, je možno tato zařízení provozovat jen ve vymezené době),

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 38


8.2 Vlivy na ovzduší Šíření prašnosti a exhalací ze stavební činnosti bude omezeno relativně velkou vzdáleností staveniště od okolní soustředěné obytné zástavby a dále navrhovanými minimalizačními opatřeními. Pro minimalizaci ovlivnění dopravního provozu na komunikacích je třeba v rámci POV podrobně řešit přístupy na staveniště a minimalizovat potřebné manipulační pruhy pro výstavbu a mezideponie výkopku, v maximální míře řešit podchody pod komunikacemi technologií protlaků – vše tak, aby nezbytná dopravní omezení byla minimalizována. a) stavba jako plošný, stacionární zdroj znečištění Ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami je stavbu možno chápat jako potenciální stacionární, plošný zdroj znečištění, jehož nepříznivé působení lze minimalizovat vhodnými opatřeními na přijatelnou míru. Množství emitovaného prachu při výstavbě nelze odhadnout, závisí především na technologii výstavby a disciplinovanosti pracovníků provádějící organizace. Pravidla pro jednotlivé činnosti (manipulace se stavebními hmotami, případné deponie zemin, kropení ploch apod.) budou zakotvena v technologickém a pracovním postupu prací dodavatelské organizace. Šíření prašnosti a exhalací ze stavební činnosti bude omezeno relativně velkou vzdáleností staveniště od okolní zástavby b) mobilní zdroje znečištění Určitým zdrojem znečištění ovzduší oxidy dusíku a uhlíku budou v průběhu výstavby motory mechanizačních a dopravních prostředků. Liniový zdroj znečištění ovzduší v době výstavby bude představovat přeprava odtěžené zeminy a demoličního materiálu ze stavby a stavebního materiálu na stavbu. Základní přepravní trasa je vymezena i s ohledem na minimalizaci přírůstku znečištění ovzduší v exponovaných úsecích. V porovnání se stávajícím zatížením převážné většiny dotčených úseků komunikací se nebude jednat o zásadní přírůstek zatížení. Vliv na znečištění ovzduší (prašností a výfukovými plyny – oxidy dusíku) podél dopravních tras tedy nebude zcela zásadní. Pro snížení nepříznivého vlivu výstavby a dopravy na znečištění ovzduší se navrhují minimalizační opatření: • • • •

v dalším období přípravy výstavby dále jednat o možnostech využití výkopku s cílem zkrácení přepravní trasy a jejího směřování mimo obytnou zástavbu, zajistit schválení přepravních tras pro odvoz odpadů (výkopku) příslušnými správními úřady, prověřit možnost maximalizace kapacity přepravních prostředků odvážejících odpady pro snížení intenzity zatížení komunikací, všechny mechanismy, které se budou pohybovat na staveništi, udržovat v dokonalém technickém stavu,

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 39


• • • •

zajistit, aby staveništní zařízení svými účinky - exhalacemi, prašností a zápachem nepůsobilo na okolí nad přípustnou míru, podle okamžitých podmínek provádět kropení při pracích, u kterých dochází k víření prachu, při bouracích pracích, omezit skladování a deponování prašných materiálů na staveništi, kontrolovat dodavatele staveb při zajišťování řádné údržby a sjízdnosti všech jím využívaných přístupových cest ke staveništím po celou dobu výstavby a zajistit účinnou techniku pro čištění vozidel před jejich výjezdem na veřejnou komunikaci, dbát na ohleduplný způsob jízdy dopravních vozidel dodavatele (především v obcích), v době výstavby je třeba její správnou organizací minimalizovat pojezdy mechanismů a těžké techniky po veřejných komunikacích.

8.3 Vlivy na hlukovou situaci a) staveniště V době výstavby je možno v blízkosti staveniště očekávat dočasné zhoršení hlukové situace hlukovými emisemi stavebních strojů a vozidel obsluhujících stavbu. S ohledem na příznivou lokalizaci staveniště vůči okolní obytné výstavbě nebude toto zhoršení významné Protože příspěvek dopravy v průběhu stavby ke stávajícímu dopravnímu zatížení dotčených komunikací je malý, nebude vliv přepravy výkopku na akustickou situaci podél dopravních tras podstatný. I za předpokladu souběhu činnosti více zdrojů hluku na staveništi nelze předpokládat významné negativní ovlivnění akustické situace okolní obytné zástavby hlukem ze stavby. Příznivým faktorem je především dostatečná vzdálenost od nejbližší zástavby, dalším „příznivým“ faktorem je skutečnost, že stávající akustická situace v uvedených lokalitách zástavby je již v současnosti postižena vysokou hladinou hluku (především z dopravy). Příspěvek stavby ke stávající hlukové „kulise“ bude tak minimální.

b) přepravní trasy Možnosti ovlivnění akustické situace podél přepravních tras souvisejí se stávající hlukovou situací podél předpokládaných přepravních tras. Ze současného zatížení

tras je

možné usuzovat, že příspěvek dopravy ze stavby ke stávajícímu hlukovému zatížení komunikací bude prakticky neprokazatelný.

Pro snížení nepříznivého vlivu výstavby a dopravy na zhoršení akustické situace se navrhují minimalizační opatření: • • •

v dalším období přípravy výstavby dále jednat o možnostech využití výkopku s cílem zkrácení přepravní trasy a jejího směřování mimo obytnou zástavbu prověřit možnost maximalizace kapacity přepravních prostředků odvážejících odpady pro snížení intenzity zatížení komunikací všechny mechanismy na staveništi musí být v dokonalém technickém stavu

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 40


•

hlučná zařízení na staveništi (např. kompresory) je třeba stínit mobilními akustickými zástěnami (nutná průběžná kontrola ze strany investora)

8.4 Zásady řešení odpadového hospodářství z výstavby V rámci žádosti o povolení stavby je třeba • • •

předložit specifikaci druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby a doložit způsob jejich odstraňování, jednat o možnostech využití přebytku výkopku s městskými úřady, případně soukromými subjekty, vytvořit v rámci zařízeni staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství; o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich odstraňování nebo využití bude vedena odpovídající evidence. Při výstavbě budou vznikat odpady související především se stavebními a demoličními

pracemi. Další odpady vzniknou v souvislosti s nezbytným kácením a mýcením dřevin. Vznikající odpady bude nutno ze staveniště odstranit – odvést ke konečnému uložení, případně, pokud to jejich mechanicko-fyzikální a chemické vlastnosti umožní (a v případě poptávky) nabídnout materiál k dalšímu využití (zeminy ve stavebnictví, dřevo jako topivo). V průběhu výstavby budou vznikat i další odpady (komunální odpad z provozu zařízení staveniště, odpady z údržby techniky apod.), které však budou z hlediska množství a nároků na řešení jejich odstraňování méně podstatné.

8.5 Vlivy na vodu K zásadnímu ohrožení jakosti vod v souvislosti prováděním výstavby nedojde. Nutné bude dodržovat základní preventivní opatření proti znečištění povrchové vody (související s prováděním zemních prací v těsné blízkosti vodního toku, v záplavovém území, a p.) V souvislosti s výstavbou se rovněž nepředpokládá negativní dotčení stávajících zdrojů podzemních vod (snížení vydatnosti, nebo zhoršení kvality). V širším zájmovém území nejsou žádné významné zdroje podzemních vod. Samozřejmě se předpokládá dodržování preventivních opatření k vyloučení možnosti vzniku ekologické havárie v důsledku úniku ropných látek z mechanizačních a dopravních prostředků stavby do prostředí. Důsledně je třeba realizovat odlučovače ropných látek ze zpevněných ploch a komunikací v zájmu eliminace nebezpečí kontaminace povrchové vody. Nové objekty budou napojeny na stávající systém kanalizace, odpadní vody budou čištěny ve stávající dostatečně kapacitní ČOV

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 41


Parkovací a čerpací plochy a sklady PHM musí být situovány mimo oblasti ochrany vod a mimo záplavové území nebo území jinak choulostivá

Možná minimalizační opatření: •

• •

• •

•

všechny mechanismy na staveništi musí být v dokonalém technickém stavu; nezbytná bude kontrola zejména z hlediska možných úkapů ropných látek (vany); je třeba zajistit stavební plochy a splachy z nich sbírat s předčištěním lapolem u ploch pro stání vozidel a balený vapex a zajistit odběry vzorků a odpovídající likvidaci případných odpadních a znečištěných vod; ve stavebních mechanismech se doporučuje přednostně používat ekologicky šetrná mazadla a oleje, pro stavbu je třeba vypracovat plán havarijních opatření pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám podle zákona o vodách, s jehož obsahem budou seznámeni všichni pracovníci stavby; v případě havárie bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v havarijním plánu (zařízení staveniště musí být vybaveno dostatečným množstvím sanačních prostředků pro případnou likvidaci úniků ropných látek, v případě úniku ropných nebo jiných závadných látek bude kontaminovaná zemina neprodleně odstraněna a uložena na lokalitě určené k těmto účelům); v plánu organizace výstavby je třeba v odůvodněném případě (Staveniště se nachází v oblasti aktivní inundace) připravit řešení evakuace a zajištění stavby v případě povodně, v dalším stupni projektové dokumentace je třeba podle zákona o vodách vypracovat povodňový plán stavby předepisující opatření pro jednotlivé stupně povodňové aktivity (především řešení evakuace a zajištění staveniště pro případ povodně), s jehož obsahem budou seznámeni všichni pracovníci stavby; v případě povodně bude nezbytné postupovat podle pokynů zpracovaných v povodňovém plánu stavby, k žádosti o stavební povolení bude předložen návrh provozního a manipulačního řádu nových objektů a aktualizovaného havarijního plánu (zaměřeného především na prevenci a likvidaci havarijního znečištění povrchových vod).

8.6 Vlivy na půdu V rámci přípravných prací dojde před zahájením vlastní stavby k sejmutí ornice a jejímu uložení na zvláštní deponii. V rámci přípravy stavby je třeba ujasnit předpoklady o budoucím nakládání s přebytečnými vytěženými zeminami (konkretizovat rozsah a druh kontaminace zemin, projednat a smluvně řešit budoucí odbyt vytěžených zemin, zpracovat projekt organizace výstavby, zahrnující optimalizaci řešení dopravy vytěžených zemin do míst jejich následného využití).

8.7 Vlivy na horninové prostředí K ovlivnění hydrogeologických poměrů a zdrojů podzemních vod v důsledku stavby nedojde.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 42


8.8 Vlivy na floru a faunu Možná minimalizační opatření: • • •

•

kácení dřevin realizovat v mimovegetačním období, postupovat dle normy ČSN DIN 18 920 – Ochrana stromů, porostů a ploch pro vegetaci při stavebních činnostech, s ohledem na charakter a hodnotu území výstavby je třeba zvýšenou pozornost věnovat zajištění důsledné rekultivace všech ploch, zajistit okamžitou revitalizaci ploch dotčených výstavbou a navržené i stávající zeleně ihned po ukončení stavby, tak aby byla omezena invaze neofyt a zajištěna výsadba kompenzačních druhů v rámci prevence šíření ruderálních druhů do volné krajiny, po ukončení stavby je nutno snižovat jakýmkoliv způsobem možné synergické působení negativních vlivů na přírodní prostředí a odstranit všechna zařízení stavenišť i jiná navazující zařízení a stavbou dotčené plochy obratem rekultivovat alespoň osetím (travní porosty),

9. Civilní ochrana Zařízení civilní obrany se u stavby nepředpokládá.

Arch. č. 010035/10/1

listopad 2010

strana 43

Revize POPIS datum schválil

Recommend Documents