Revize POPIS datum schválil

Revize

POPIS

datum

schválil

ČLEN SKUPINY

Ústředí Praha, Táborská 31, 140 16 Praha 4; www.hydroprojekt.cz; [email protected]

www.swecogroup.com

VYPRACOVAL

Ing. Holý

HIP

Ing.Holý

T. KONTROLA

Ing.Kaňkovský

PROJEKTANT

Ing.Rogalewicz

ŘEDITEL DIVIZE

Ing.Moravec

DATUM

11/2010

OBJEDNATEL

Jihočeský kraj, U Zimního stadionu, 370 76 Č.Budějovice

OKRES

Jindř. Hradec

ČÍSLO ZAKÁZKY

10 7194 2 01

STUPEŇ

DUR

AKCE:

Protipovodňová opatření Rožmberk

FORMÁT MĚŘÍTKO ARCHIVNÍ ČÍSLO

ČÁST STAVBY

010034/10/1

SO/PS

PŘÍLOHA:

Průvodní zpráva

ČÍSLO PŘÍLOHY

B

ver rev

Tato dokumentace včetně všech příloh (s výjimkou dat poskytnutých objednatelem) je duševním vlastnictvím akciové společnosti HYDROPROJEKT CZ. Objednatel této dokumentace je oprávněn ji využít k účelům vyplývajícím z uzavřené smlouvy bez jakéhokoliv omezení. Jiné osoby (jak fyzické, tak právnické) nejsou bez předchozího výslovného souhlasu objednatele oprávněny tuto dokumentaci ani její části jakkoli využívat, kopírovat (ani jiným způsobem rozmnožovat) nebo zpřístupnit dalším osobám Poznámka: Podpisy zpracovatelů jsou přiloženy pouze k výtisku 01 nebo originálu přílohy (matrici).

Protipovodňová opatření Rožmberk Průvodní zpráva

Protipovodňová opatření Rožmberk Projektová dokumentace pro územní rozhodnutí

Průvodní zpráva Obsah:

1. Charakteristika území a stavebního pozemku ......................................................................... 2 1.1 Popis území ........................................................................................................................... 2 1.2 Údaje o vydané územně plánovací dokumentaci ................................................................... 5 1.3 Údaje o souladu záměru s územně plánovací dokumentaci ................................................... 5 1.4 Údaje o splnění požadavků dotčených orgánů ....................................................................... 5 1.5 Napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu ......................................... 5 1.6 Geologická, geomorfologická a hydrogeologická charakteristika území ................................. 6 1.6.1 Geografické a geomorfologické poměry............................................................................................ 6 1.6.2 Hydrologie a hydrografie ................................................................................................................... 6 1.6.3 Chráněná území ................................................................................................................................ 6 1.6.4 Klimatické poměry ............................................................................................................................. 7 1.6.5 Geologické poměry širšího okolí ....................................................................................................... 7

1.7 Poloha vůči záplavovému území .......................................................................................... 10 1.8 Druhy a parcelní čísla dotčených pozemků .......................................................................... 10 1.9 Řešení přístupů a dopravy po dobu výstavby ....................................................................... 10 1.10 Zajištění vody a energií po dobu výstavby.......................................................................... 10 2. Základní charakteristika stavby a jejího užívání.................................................................... 11 2.1 Účel užívání stavby a funkce................................................................................................ 11 2.2 Charakteristika stavby .......................................................................................................... 12 2.3 Etapizace výstavby .............................................................................................................. 12 2.4 Budoucí provoz .................................................................................................................... 12 3. Orientační údaje stavby .......................................................................................................... 13 3.1 Základní údaje stavby .......................................................................................................... 13 3.2 Použité výchozí podklady ..................................................................................................... 13 3.3 Celková bilance nároků všech druhů energií ........................................................................ 15 3.4 Celková spotřeba vody......................................................................................................... 15 3.5 Odborný odhad množství splaškových a dešťových vod ...................................................... 15 3.6 Předpokládané zahájení výstavby, lhůta výstavby ............................................................. 15 4. Členění stavby na provozní soubory a stavební objekty ...................................................... 15

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 1


1. Charakteristika území a stavebního pozemku 1.1 Popis území Rybník Rožmberk je největší rybník v České republice. Byl vybudován v letech 1584 až 1590 Jakubem Krčínem z Jelčan. Rybník je využíván jako rybochovný jedno až dvouhorkový komorový rybník (chov kapra a doplňkových druhů ryb). Do rybníka Rožmberk voda přitéká třemi hlavními přítoky. Od jihovýchodu je voda přiváděna řekou Lužnicí – Starou řekou (plocha povodí 1149 km2), od jihu Prostřední stokou (plocha povodí 205 km2) a od jihozápadu Káňovským potokem (plocha povodí 21 km2). Přítok Starou řekou je závislý na manipulaci na Novořeckých splavech, kde je voda rozdělována na průtok Novou a Starou řekou. Do rybníka Rožmberk může být voda přiváděna rovněž ze Zlaté stoky manipulací na rozdělovacím objektu. Z rybníka voda odtéká severním směrem. Od hlavní výpusti a vodní elektrárny je voda odváděna korytem řeky Lužnice, do něhož je rovněž zaústěn odpad ze sádek pod Rožmberkem. Do tohoto koryta dříve ústila také odpadní stoka od výpusti Samice, která je v současné době zrušena. Od vedlejší výpusti Adolfka je voda odváděna severovýchodním směrem korytem stejnojmenné stoky. Pod rybníkem Rožmberk je do stoky Adolfka zaústěno odpadní koryto od bezpečnostního přelivu. Stokou Adolfka je přiváděna voda do stoky Potěšilka, která odvádí vodu severním směrem do rybníků Nadějské soustavy. Velké průtoky převáděné bezpečnostním přelivem jsou od místa odbočení stoky Potěšilka odváděny odlehčovací stokou západním směrem do řeky Lužnice. Řeka Lužnice, která protéká rybníkem Rožmberk, pramení na území Rakouska v nadmořské výšce cca 920 m. Od tohoto místa směřuje převážně severovýchodním směrem k Českým Velenicím, kde tvoří v úseku cca 3 km státní hranici, a dále severozápadním směrem k Veselí nad Lužnicí. V horní části toku má řeka Lužnice bystřinný ráz, níže je údolí ploché, zprvu zalesněné se značným množstvím rybníků. Tok je velmi křivolaký, zejména nad Suchdolem nad Lužnicí. V úseku nad rybníkem Rožmberk jsou do řeky zaústěny z pravé strany tři významnější toky: Braunaubach, Dračice a Koštěnický potok. Z řeky Lužnice odbočují v její horní části dvě umělé vodoteče. Přibližně v km 117 řeky Lužnice odbočuje směrem doleva Zlatá stoka (cca 48 km délky), která napájí a odvodňuje celou soustavu velkých rybníků a která ústí nad Veselím nad Lužnicí zpět do Lužnice. Nová řeka odbočuje z Lužnice v km 109 směrem vpravo a jejím původním účelem byla ochrana Rožmberka před velkými vodami a plavení dřeva.

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 2


Rybniční soustavy v povodí řeky Lužnice jsou jedny z největších v České republice. Průtokové poměry v povodí řeky Lužnice jsou závislé na manipulacích na jednotlivých rybnících, rozdělovacích objektech a na obou umělých vodotečích – Zlaté stoce a Nové řece.

Hráz Hráz je původem zemní, sypaná z místních jílovitopísčitých materiálů. Návodní strana je opevněna kamennou rovnaninou po kótu cca 430,0 m n.m. Nad kamennou rovnaninou je návodní svah porostlý trávou, vzrostlými duby a místy křovinami. Koruna hráze o délce 2 432 m je v úseku mezi levobřežním zavázáním hráze a staničením 350,0 m tvořena asfaltovou místní komunikací, zbývající část koruny hráze je nezpevněná, porostlá trávou. Vzdušný svah hráze je kryt drnem a vzrostlými stromy, místy se vyskytují křoviny.

Délka koruny hráze:

2 432 m

Šířka koruny hráze:

5 – 12,5 m

Max. převýšení koruny hráze nad terénem:

11 m

Minimální kóta koruny hráze:

430,66 m n.m.

Sklon návodního svahu:

1:1 až 1:3

Sklon vzdušného svahu:

1:1,3 až 1:3

Bezpečnostní přeliv Na konci hráze, v místě jejího pravobřežního zavázání, je umístěn bezpečnostní přeliv, který je tvořen pevnou přelivnou hranou o délce 57,0 m na kótě normální hladiny 427,24 m n.m. Šířka přelivu je ohraničena svislými kamennými zdmi. Přelivná hrana je opevněna dlažbou z lomového kamene, na kterou navazuje betonový skluz, který je na povrchu opatřen také dlažbou z lomového kamene. Zakončení skluzu je provedeno formou skluzového stupně, který spolu s podjezím z těžkého záhozu nahradí klasický vývar. Od skluzového stupně je voda odváděna odpadním korytem, jehož dno a svahy jsou v úseku cca 42 m opevněny kamenným záhozem. Přibližně 50m před přelivnou hranou je umístěna předsunutá česlová stěna o 15 polích a celkové délce cca 160 m včetně pilířů. Z těchto polí je 6 polí ve střední části sklopných. 14 pilířů je provedeno z kamenného zdiva se zaobleným zhlavím a jejich horní plošiny se nacházejí ve výšce cca 428,60 m n.m. Šikmé česlové stěny o úhlu sklonu 63° a o výšce cca 1,30 m jsou tvořeny ocelovými pruty o průměru 2,0 cm a mezerami 2,5 cm.

Kóta přelivné hrany:

427,20 m n.m.

Délka přelivné hrany:

57,0 m

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 3


Hlavní výpust Přibližně 290 m od začátku hráze, tj. od jejího levostranného zavázání, je umístěna hlavní výpust. Spodní výpust je tvořena dvěma štolami vyzděnými z kamene. Štoly jsou rovnoběžné, oddělené 0,8 m tlustou zdí. Šířka štol je 1,6 m a jejich výška je na vtoku 2,2 m a na výtoku 2,65 m. Uzávěry výpustí tvoří ocelolitinové tabule, které se pohybují v bronzových lištách a které jsou ovládané šroubovými táhly a převodovými mechanismy ovládanými z manipulační plošiny. Vtok do štol je chráněn ocelovou česlovou stěnou z prutů o průměru 2,9 cm, která má vodorovnou a šikmou část. Vlevo od vtoků do štol spodní výpusti je ve stejném vtokovém objektu umístěn i vtok přívodního potrubí na elektrárnu. Vlevo od vtoku do vodní elektrárny je ve zdi vtokového objektu umístěn odběrný objekt pro sádky. V návodním svahu nad štolami výpusti jsou umístěny hlavice větracích šachet, které umožňují zavzdušnění štol při manipulacích s uzávěry výpustí. Na vzdušné straně je pata hráze v okolí místa vyústění potrubí opevněna kamennou zdí. Pod ústím výpusti je vybudován vývar o hloubce 1,2 m a celkové délce 12,7 m. Na vývar navazuje upravené koryto řeky Lužnice. Kapacita výpustí byla stanovena na 25 m3/s, výpočtově je tato hodnota vyšší, ale kapacitu snižují vodorovné česle, které se ucpávají splaveninami a je nutné je průběžně čistit.

Odběrný objekt pro elektrárnu a vodní elektrárna Vodní elektrárna je umístěna ve vzdušné patě hráze vlevo od hlavní výpusti. Výrobní jednotku elektrárny tvoří dvě turbiny, každá o hltnosti 3,0 m3/s při spádu 5,3 m a dva generátory každý o výkonu 160 kVA. Vtok vodní elektrárny je umístěn vlevo od vtoku hlavní výpusti, ve společném kamenném vtokovém objektu a je tvořen zděným kanálem 2,6 x 2,6 m na nějž navazuje ocelolitinové potrubí DN 2000 o délce 49,0 m, chráněné 30 cm silným betonem. Vtok je chráněn šikmými ocelovými česlemi.

Vedlejší výpust Adolfka Vedlejší výpust Adolfka je umístěna v pravé části hráze, ve vzdálenosti 1852 m od jejího levostranného

zavázání.

Je

využívána

pro

napájení

rybníků

Nadějské

soustavy

a k vypouštění rybníka Rožmberk při výlovu. Je tvořena čtyřmi dřevěnými potrubími eliptického průřezu 30 x 60 cm. Na vzdušné straně hráze ústí potrubí do rozměrné nezpevněné podtrubní jámy, která zajišťuje, aby byla všechna potrubí ponořena. Odtud voda odtéká stokou zvanou Adolfka. Po soutoku s odpadem od bezpečnostního přelivu odbočuje stoka Potěšilka, která zásobuje vodou Nadějskou rybniční soustavu, a koryto původní stoky pokračuje jako odlehčovací koryto západním směrem do Lužnice a odvádí velké vody při jejich průchodu přes bezpečnostní přeliv.

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 4


1.2 Údaje o vydané územně plánovací dokumentaci Platný územní plán města Třeboň, pod který spadají i obce Stará Hlína a Nová Hlína, byl schválen 4.5.1994. Tento územní plán má schválených 7 změn.

1.3

Údaje

o

souladu

záměru

s

územně

plánovací

dokumentaci Protipovodňovou ochranou se zabývá především Změna č.5 Územního plánu města Třeboně. V ní jsou zahrnuta opatření týkající se i obcí Stará Hlína a Nová Hlína. Předkládaná projektová dokumentace rozpracovává záměry ze změny č. 5 Územního plánu města Třeboně.

1.4 Údaje o splnění požadavků dotčených orgánů Tato projektová dokumentace byla projednávána na výrobních výborech. Projektová dokumentace navazuje na studii zpracovanou TBD z 11/2008 „Opatření Rožmberk – studie využití retenčních schopností rybníka Rožmberk pro transformaci povodňových průtoků v řece Lužnici“. V této studii byly uvažovány např. pro bezpečnostní přeliv varianty a na základě hodnocení byla vybrána dále zpracovávaná varianta v této projektové dokumentaci. Zástupci CHKO Třeboňsko upozorňovali na výrobních výborech na nutnost omezit rozsah kácení stromů (především starých vzrostlých stromů).

Proto byla navržena část

zatěžovací lavice ve variantách, stejně tak je variantně řešen odvoz kontejneru se splávím. Připomínky vznesené na výrobních výborech byly respektovány a zapracovány do projektové dokumentace. S projektovou dokumentací byli seznámeni před jejím odevzdáním i zástupci NPÚ.

1.5 Napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu Stavba jako taková nebude napojena na veřejnou dopravní infrastrukturu, i když ke všem objektům je možný příjezd. Hráz rybníka slouží především pro cyklisty. Po provedení navrhovaných opatření bude přiveden k objektu spodních výpustí kabel NN k ovládání čistícího stroje, stejně tak bude přivedena přípojka ke dvěma polím bezpečnostního přelivu.

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 5


1.6

Geologická,

geomorfologická

a

hydrogeologická

charakteristika území 1.6.1 Geografické a geomorfologické poměry Zájmové území se nachází v Jihočeském kraji, v okrese Jindřichův Hradec, ve městě Třeboň a v k.ú. Stará Hlína. Podle regionálního geomorfologického členění reliéfu ČR (geoportal.cenia.cz) náleží zájmové území k okrsku Borkovická pánev. Okrsek Borkovická pánev dle vyššího členění patří do: Soustava (subprovincie): Česko–moravská soustava Podsoustava (oblast): Jihočeské pánve Celek: Třeboňská pánev Podcelek: Lomnická pánev

Borkovická pánev leží v severní části Lomnické pánve. Je to tektonicky podmíněná pánev v povodí Lužnice, na senonských pískovcích a jílovcích, miocenních jílech, píscích a štěrcích. Má rovinný reliéf se strukturně denudačními plošinami a plochými hřbety, s pleistocenními říčními terasami Lužnice a rašeliništi (blaty). Ojediněle se vyskytují přesypy navátých písků a hojné jsou antropogenními tvary (rybníky).

1.6.2 Hydrologie a hydrografie Zájmové území patří k povodí 1-07-02 Lužnice od státní hranice po Nežárku. Lokalita se nachází na rozhraní 3 dílčích povodí. Jedná se o dílčí povodí 1-07-02-031 Lužnice nad hrází rybníka Rožmberk, 1-07-02-049 Kaňovský potok a 1-07-02-050 Lužnice od Kaňovského potoka po Miletínský potok.

1.6.3 Chráněná území Podle informací zveřejněných na serveru Ministerstva životního prostředí ČR leží zájmová lokalita v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Třeboňská pánev a v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Třeboňsko. Dále náleží zájmové území do chráněného území Natura 2000 – ptačí oblast Třeboňsko. Lokalita je také součástí evropsky významné lokality – Třeboňsko-střed. Na tělese hráze se nachází chráněná dubová alej.

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 6


1.6.4 Klimatické poměry Po klimatické stránce patří zájmové území k mírně teplé oblasti MT 10, kterou charakterizuje dlouhé léto, teplé a mírně suché. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Bližší

představu

o

meteorologických

poměrech

umožňují

údaje

z nejbližší

srážkoměrné stanice Třeboň (433 m n.m.). Následující tabulka č. 1 uvádí dlouhodobé měsíční průměrné úhrny atmosférických srážek v uvedené stanici za období 1931-1960 a průměrné teploty vzduchu (období 1931-1960) ze stejné stanice. Průměrné teploty vzduchu a srážkové úhrny v období 1931 – 1960 ( oC) Měsíc

I

II

III

IV

V

VI

VII

VIII

IX

X

XI

XII

Rok

Teplota (°C)

-2,6

-1,2

2,7

7,8

12,9

16,2

18,0

17,2

13,4

8,0

3,2

-0,8

1,6

Srážky (mm)

32

36

32

43

71

84

101

87

49

46

34

33

648

Období

Vegetační IV-IX

Nevegetační X-III

Teplota (°C)

14,4

1,6

Srážky (mm)

435

213

Maximální měsíční úhrn srážek připadá na červenec, kdy spadne 101 mm, tj. cca 15,6 % ročního průměrného úhrnu. Měsíční minimum je v lednu a březnu, kdy spadne 32 mm srážek, což představuje cca 4,9 % ročního normálu. Ve vegetačním období (IV-IX) spadne v průměru 67 % a v chladném období (X-III) 33 % ročního úhrnu srážek.

1.6.5 Geologické poměry širšího okolí 1.6.5.1 Geologické poměry Z regionálně geologického hlediska je širší okolí zájmového území řazeno do Třeboňské pánve. Skalní podloží je budováno horninami moldanubika (proterozoikum), v jejichž

nadloží

jsou

v širším

okolí

dokumentovány

sedimenty

svrchnokřídového

(mezozoikum), částečně i neogenního (terciér) stáří. Horniny

moldanubika

jsou

zastoupené

biotitickou

a

cordierit-biotitickou

migmatitizovanou pararulou. Tyto horniny byly přímo zastiženy v podloží kvartérních uloženin ve východní části hráze, jádrovým inženýrsko-geologickým vrtem J2.

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 7


V nadloží moldanubika jsou většinou uloženiny stáří svrchnokřídového, stratigrafickolitologicky zastoupené komplexem klikovského souvrství senonského stáří. Toto souvrství je typické rytmickým střídáním většinou tří typů hornin. První typ je zastoupen hrubozrnnými pískovci až slepenci, světle šedé až světle žluté barvy. Tmel pískovců je železitý, někdy sideritický, základní hmota je tvořena kaolinitem. Druhým typem hornin jsou pestré, jemně písčité jílovce až jílovité pískovce, šedohnědé, zelenavé. Posledním horninovým typem jsou tmavošedé jílovce až pískovce. Jílovce až pískovce jsou typické úzkými proužky, ve kterých je patrná zuhenatělá drť. Uvedené typy se obvykle pravidelně střídají v rámci jednotlivých malých jednotek – cyklů. Při bázi jednotlivých cyklů bývají vyvinuty hrubší psamitickopsefitické sedimenty, směrem k nadloží dochází k jejich zjemnění. V nejvyšší části cyklu pak už převládají pelitické sedimenty. Mocnost klikovského souvrství dosahuje v zájmovém území až 45 m. Hydrogeologické monitorovací vrty HV 5 a HV 6, stejně jako jádrový vrt J 1 umístěné v centrálně-východní části hráze, zastihly v podloží kvartérních sedimentů zvětralý strop klikovského souvrství, zastoupeného jíly s podílem prachovito písčité frakce. V západní části zájmové lokality jsou svrchnokřídové sedimenty překryty terciérními uloženinami svrchní části miocénního mydlovarského souvrství a domanínského souvrství. Mydlovarské souvrství je zastoupeno bazálními zelenošedými písky, písčitými jíly, jíly a uhelými jíly a dosahuje v širším okolí lokality mocnosti cca 40 m. Jeho svrchní část je pak zastoupena písky, jíly a diatomitovými jíly. Domanínské souvrství se vyskytuje v nadloží mydlovarského souvrství a je zastoupeno horninami s obdobnou litologickou charakteristikou – písčitými jíly, diatomitovými jíly a jílovitými písky. Provedenými vrtnými pracemi nebylo mydlovarské ani domanínské souvrství zastiženo (výskyt neogenních sedimentů je dokumentován západně od zájmového území). Výše uvedené sedimenty jsou v zájmové lokalitě překryty kvartérními sedimenty pleistocenního a holocenního stáří. Při bázi se jedná o silně zvodnělé, fluviální štěrkovité písky, s valouny dosahujícími velikosti 1-2 cm. Štěrky a písky jsou v nadloží překryty šedými, zvodnělými, jemnozrnnými až prachovitými splachovými hlínami, které jsou překryty hnilokalnými sedimenty. Celková mocnost kvartérních sedimentů dosahuje v zájmovém území cca 5 - 7 m a to zejména ve východní a střední části zájmového území. Směrem k západnímu okraji již od okolí profilu C-C´ je mocnost kvartérní pleistocénní sedimentace cca 1 – 2 m a postupně zcela vykliňuje. V zájmovém území tvoří výraznou polohu zemin násypové těleso hráze Rožmberka, které je tvořeno místními převážně písčitými zeminami s lokálním podílem jílovité frakce a přechody až do jílů písčitých, které jsou omezeny jak vertikálně tak i horizontálně.

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 8


1.6.5.2 Hydrogeologické poměry Podle hydrogeologické rajonizace je zájmová lokalita součástí hydrogeologického rajónu 214 Třeboňská pánev – jižní část. Na základě informací o geologické stavbě území lze očekávat v zájmovém území 2 plošně vyvinuté zvodněné systémy. První zvodněný systém je vázán na kvartérní kolektor s dominantní průlinovou propustností. Kolektor je tvořen převážně fluviálními sedimenty, charakteru písků až štěrkopísků. Hladina podzemní vody je převážně volná, místy napjatá v důsledku překrytí kolektoru méně propustnými jílovitými a hlinitými uloženinami holocenní sedimentace. Hladina se nachází mělce pod terénem (první jednotky metrů). Hydrogeologické poměry jsou v užším zájmovém území významně ovlivněny stavem hladiny v rybníku Rožmberk. Bázi kolektoru tvoří relativně nepropustný izolátor, tvořený jílovitými sedimenty svrchní části mydlovarského a domanínského souvrství, případně klikovských vrstev. Hlubší oběh podzemních vod je vázán na komplex bazální části mydlovarského souvrství, která směrem do podloží přechází do klikovského souvrství. Kolektor má charakter puklinovo-průlinový. Z hlediska hydrogeologie lze interpretovat mydlovarské a klikovské

souvrství

jako

pravidelné

střídání

kolektorů

a

izolátorů.

Uloženiny

psamiticko psefitického charakteru (pískovce a slepence) mají funkci kolektorů, pro které je význačná faciální proměnlivost, projevující se různými hydraulickými parametry. Jako izolátory působí polohy peliticko-aleurických sedimentů (prachovce, jílovce). Průměrnou propustnost zvodnělých poloh klikovského souvrství je možno charakterizovat koeficientem filtrace cca 1. 10-5 m.s-1. Strop kolektoru je tvořen jílovitými sedimenty svrchní části mydlovarského souvrství. Tyto sedimenty působí jako izolátor, který hydraulicky odděluje první a druhý zvodněný systém. Hladina podzemní vody spodní části mydlovarského souvrství a klikovského souvrství se nachází v úrovni cca 35 – 45 m pod terénem. Vzhledem k napjaté hladině podzemní vody lze předpokládat místy její pozitivní výtlačnou úroveň. Podzemní vody kvartérních fluviálních sedimentů mají většinou významnější zastoupení

sulfátů,

v řadě

mineralizace je 500 mg/l.

případů

převažujících

nad

hydrogenkarbonáty,

celková

Zastoupením kationtů se vody kvartéru neodlišují od vod

pánevních sedimentů. Podzemní

vody

klikovského

souvrství

jsou

převážně

kalcium-magnézium-

hydrokarbonátového typu, s výraznou převahou alkalických zemin nad alkáliemi a celkovou mineralizací v rozmezí 80-150mg/l. Vody vázané na terciérní uloženiny mají oproti svrchnokřídovým mírně vyšší mineralizaci (do 350mg/l).

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 9


Z hlediska agresivity podzemních vod na betonové konstrukce se podzemní vody vyznačují na základě provedených rozborů agresivitou vlivem obsahu agresivního CO2 a pH. Chemické působení vody podle ČSN EN 206-1 je na stupni až XA2.

1.7 Poloha vůči záplavovému území Navrhovaná stavba se nalézá v záplavovém území. Smyslem navrhovaných opatření je jednak ochrana obcí nalézajících se pod hrází před povodněmi a dále ochrana majetku obcí nalézajících se na okraji zátopy.

1.8 Druhy a parcelní čísla dotčených pozemků Součástí projektové dokumentace je majetkoprávní elaborát. Tento elaborát je zpracován v příloze E projektové dokumentace pro územní rozhodnutí. Zde jsou jak katastrální mapy pro jednotlivé stavební objekty, tak výpis trvalých a dočasných záborů stavby.

1.9 Řešení přístupů a dopravy po dobu výstavby Lze konstatovat, že po dobu výstavby je možno ke všem navrhovaným stavebním objektům zajistit dobrý přístup stavební mechanizace. Po dobu výstavby na hrázi rybníka Rožmberk musí dojít k uzavření hráze pro cyklisty a pro pěší. Navrhované práce nelze bez této uzávěry realizovat. Vlastní hráz rybníka je umístěna nedaleko státní silnice č. 24 Veselí na Lužnicí – Třeboň. Ostatní stavební objekty jsou umístěny v blízkosti místních komunikací, bez významnějšího provozu a poměrně dobře přístupné.

1.10 Zajištění vody a energií po dobu výstavby Elektrická energie Provizorní připojení na elektrickou energii pro staveništní účely je možné realizovat z trafostanice, která je postavena na levém okraji hráze. V rámci stavby se bude realizovat přípojka nn. Tuto přípojku bude možno využít (v případě dohody s vlastníkem) i pro zřízení provizorní přípojky pro zařízení staveniště. Předpokládáme i využití dieselagregátů. Voda Zdroj vody pro ZS není zatím znám. ZS bude blíže řešeno v dalším stupni projektové dokumentace. Předpokládá se však, že pitná voda se bude dovážet. ¨

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 10


Odvodnění staveniště Veškerá výstavba probíhá v blízkosti vodního toku. Dešťové vody budou svedeny do rybníka.

Hlavní stavební dvůr V současné době není známo, kde bude hlavní zařízení staveniště, to bude řešeno v dalším stupni projektové dokumentace. Vzhledem k rozsahu prací lze předpokládat jedno zařízení staveniště v blízkosti rybníka Rožmberk a další v Třeboni v lokalitě navrhovaných opatření. Telefon Při stavbě budou využívány mobilní telefony, přípojka pevné linky nebude budována.

2. Základní charakteristika stavby a jejího užívání 2.1 Účel užívání stavby a funkce Při akci „Protipovodňová opatření Rožmberk“ nebude nijak měněna současná funkce rybníka. Pouze bude výrazně posílena jeho retenční (ochranná) funkce a tím bude zvýšena účinnost ochrany před povodněmi v území pod nádrží. Za stávajících podmínek je rybník schopen transformovat stoletou povodeň z přítoku 210 m3s-1 na cca 90 - 100 m3s-1 na odtoku z rybníka. Po provedení navrhovaných opatření se významně zvýši transformační účinek nádrže a při stoleté povodni bude přítok transformován na 40 m3s-1 na odtoku. Při normálních vodních stavech se předpokládá hospodářské využití rybníka jako v současnosti, tj. především chov ryb. V současné době je dle MŘ rybníka Rožmberk účel v pořadí podle důležitosti: 1. rybochovný (jedno- až dvouhorkový komorový rybník), 2. retence a transformace povodňových průtoků, 3. akumulace vody (pro energetické využití v MVE, zásobení rybníků Nadějské soustavy vodou, zásobení sádek pod rybníkem, zajištění MZP), 4. krajinotvorný, 5. požární záloha Dle názoru zpracovatele PD by po navrhovaných opatřeních body 1 a 2 byly v pořadí důležitosti přehozeny.

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 11


2.2 Charakteristika stavby Jedná se o vodohospodářskou stavbu, snahou je maximální zabezpečení objektů rybníka v případě výrazného posílení retenční funkce rybníka. Retenční objem rybníka vzrůstá při plánovaných opatření o cca 20 mil. m3. Součástí stavby jsou doprovodná protipovodňová opatření v místech, kde by mělo zvýšení a změna bezpečnostního přelivu (z nehrazeného na hrazený) výraznější dopady. Zvýšení retenční schopnosti rybníka Rožmberk má v dnešní době význam i z důvodů velmi problematického prosazování výstavby podlrů (jedno s výrazných protipovodňových opatření) v ohrožených územích. Příkladem může být např. dlouho plánovaný podlr Krkavec, který pravděpodobně nebude realizován.

2.3 Etapizace výstavby V případě realizace navrhovaných opatření není uvažováno s etapami výstavby. Stavba bude realizována jako celek.

2.4 Budoucí provoz Vodní dílo bude provozováno jako v současnosti z hlediska hospodářského využití. V případě povodňových situací bude vodní dílo provozováno jako retenční nádrž a bude sloužit pro zachycení a transformaci povodňových průtoků, což bude mít velmi příznivý dopad pro obce nalézající se pod hrází vodního díla. Jedná se především o Veselí nad Lužnicí, Soběslav a další obce. V případě realizace navrhovaných opatření bude nutno zpracovat pro rybník Rožmberk nový manipulační řád, který bude zohledňovat nové skutečnosti.

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 12


3. Orientační údaje stavby 3.1 Základní údaje stavby Kapacitní parametry Parametr

Stávající stav

Navrhovaný stav

11 m

11 m

2 432 m

2 432 m

428,63 m n. m.

429,15 m n. m.

_

431,30 m n. m.

13,572 mil m3

29,468 mil m3

7,556 mi m2

12,203 mil m2

120 m3s-1

40 m3s-1

Délka hrany bezpečnostního přelivu

57 m

138,4 m

Kóta hrany bezpečnostního přelivu

427,20 m n. m.

428,85 m n. m.

Kóta koruny hráze (min.)

430,66 m n. m..

Maximální výška hráze nad terénem Délka hráze Kóta hladiny při průchodu Q100 Kóta hladiny při průchodu Q10 000 Objem retenčního prostoru Zatopená plocha při plném retenčním objemu Transformace povodně s průtokem Q100

431,30 m n. m. 3

Pozn.: při hladině 429,15 je objem retenčního prostoru cca 33 mil. m .

3.2 Použité výchozí podklady mapové:

Základní vodohospodářská mapa ČR 1:50 000,

geodetické: základní geodetické zaměření bylo zpracováno v rámci zpracování „Studie využití

retenčních

schopností

rybníka

Rožmberk

pro

transformaci

povodňových průtoků v řece Lužnici“, kdy bylo zpracováno rozsáhlé geodetické zaměření

v JTSK a výškovém systému Balt p.v.. V rámci

zpracování projektové dokumentace bylo využito geodetické zaměření vypracované pro zpracování „Studie retenčních opatření pod rybníkem Rožmberk až po rybník Potěšil“ a dále bylo provedeno několik doměření. Jednalo se především o: -

Zaměření stromů v patě vzdušního svahu, pro plánovanou přitěžovací lavici a odvodňovací drén.

-

Zaměření vodotečí pod vzdušní patou hráze, kvůli možnostem vyústění odvodňovacího drénu.

-

Arch. č. 010034/10/1

Zaměření okolí usedlosti Hamr.

listopad 2010

strana 13


Vše bylo vloženo do situace a vyžito samostatně při zpracování jednotlivých stavebních objektů údaje o inženýrských sítích:

byly čerpány od jednotlivých správců inženýrských sítí,

kterým byly rozeslány mapové podklady plánové stavby. Vyjádření správců inženýrských sítí jsou zpracována samostatně v příloze F. Inženýrské sítě jsou dále zakresleny v jednotlivých situacích. údaje o pozemcích:

pro vyhotovení majetkoprávního elaborátu byla využita digitální

katastrální mapa, která byla vložena do geodetického zaměření. Je nutno upozornit na to, že zhruba pro polovinu území byla již provedena digitalizace katastrů, druhá část je použita z rastrových dat katastrálního úřadu. hydrologické:

byla převzata data n-letých vod a průběhu povodní ze studie TBD a ze

studie zpracované Hydroprojektem CZ a.s. v březnu 2007 „Studie retenčních opatření na Lužnici pod rybníkem Rožmberk až po rybník Potěšil“. Výsledky výpočtů byly převzaty z podkladu firmy Vodní díla – TBD a.s. „Opatření Rožmberk, Studie využití retenčních schopností rybníka Rožmberk pro transformaci povodňových průtoků na Lužnici“ a její doplněk, především části C a F. projekční:

- Opatření Rožmberk, Studie využití retenčních schopností rybníka Rožmberk pro transformaci povodňových průtoků v řece Lužnici, zpracovala Vodní díla – TBD a.s. v 11/2008 -

Opatření Rožmberk, Studie využití retenčních schopností rybníka Rožmberk pro transformaci povodňových průtoků v řece Lužnici, Doplněk studie, zpracovala Vodní díla – TBD a.s. v 06/2009

-

Studie retenčních opatření pod rybníkem Rožmberk až po rybník Potěšil, zpracoval Hydroprojekt CZ a.s., v 03/2007

-

Rožmberk, Hráz rybníka – protipovodňová opatření, „Závěrečná zpráva z hydrogeologického a inženýrsko-geologického průzkumu, zpracovala firma 4Gconsite v 08/2010 v rámci zpracování projektové dokumentace pro územní rozhodnutí.

-

Rekonstrukce výpusti Adolfka – Ing. Jan Weis, 02/2003

-

Rekonstrukce výpusti Adolfka, Dodatek – Ing. Vilém Šedivý, 07/2004

-

Oprava vývaru hlavní výpusti – Ing. Jan Weis, 02/2004

-

Přitěžovací lavice paty hráze – Ing. Jan Weis, 02/2004

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 14


3.3 Celková bilance nároků všech druhů energií Z hlediska potřeby elektrické energie dochází k navýšení příkonu o 30 kW pro přípojky na bezpečnostní přeliv a přípojka pro pohon na stírání česlí.

3.4 Celková spotřeba vody Pro navrhovanou stavbu není relevantní.

3.5 Odborný odhad množství splaškových a dešťových vod Pro navrhovanou stavbu není relevantní.

3.6 Předpokládané zahájení výstavby, lhůta výstavby Jak již bylo zmíněno na začátku projekt vznikal jako jeden z výstupů nadnárodního projektu „LABEL“ (název vznikl z české a německé zkratky pro řeku Labe – Elbe) v rámci Operačního programu Nadnárodní spolupráce oblast Střední Evropa. Uvažuje se o jeho financování z programu EU 129 120 „Prevence ochrany před povodněmi – 2“. To však závisí na tom, v jaké době se stihne vydání územního rozhodnutí, protože do tohoto programu jsou zařazovány akce, které nabudou územní rozhodnutí nejpozději do 31.3.2011. V jiném případě by bylo nutno vyčkat na 3. etapu výše zmíněného programu. Vlastní stavba je poměrně náročná a lze odhadovat její realizaci na dobu 24 měsíců.

4. Členění stavby na provozní soubory a stavební objekty SO 01 Hráz SO 01.1 Drén u vzdušní paty hráze SO 01.2 Přitěžovací lavice SO 01.3 Podzemní těsnicí prvek SO 01.4 Opevnění návodního svahu SO 01.5 Přeložka stávajícího kabelu NN SO 02 Bezpečnostní přeliv SO 02.1 Bezpečnostní přeliv SO 02.2 Skluz od bezpečnostního přelivu SO 02.3 Koryto od bezpečnostního přelivu

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 15


SO 02.4. Přípojka NN SO 02.5 Motorový rozvod SO 03 Úprava v zavázání hráze na levém břehu SO 04 Ochranné hráze ve Staré Hlíně SO 05 Ochranné hráze v Nové Hlíně SO 06 Osada Hvízdalka SO 06.1 Demolice osady SO 06.2 Nová výstavba SO 07 Protipovodňová ochrana – město Třeboň SO 07.1 Protipovodňová hráz SO 07.2 Protipovodňová ochrana hasičské zbrojnice SO 07.3 Opatření na kanalizaci SO 07.4 Demolice v oblasti zahrádek SO 07.5 Nová výstavba SO 07.6 Mobilní hrazení SO 08 Spodní výpusti SO 08.1 Úprava stání pro kontejner SO 08.2 Přípojka NN SO 08.3 Motorový rozvod SO 09 Ochrana usedlosti Hamr SO 09.1 Protipovodňová hráz SO 09.2 Mobilní hrazení 1 SO 10 Měrné profily na tocích v Třeboni SO 10.1 Měrný profil – Prostřední stoka SO 10.2 Měrný profil – Podřezanská stoka SO 10.3 Měrný profil – Černá stoka

PS 01 – Hradící konstrukce bezpečnostního přelivu PS 01.1 Sklopné desky PS 01.2 Stavidla PS 02 – Spodní výpust PS 02.1 Čistící stroj česlí PS 02.2 Transport spláví PS 04 – Technologické vybavení PPO PS 05 – Technologické vybavení PPO PS 07 – Technologické vybavení PPO

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 16


PS 09 – Technologické vybavení PPO

Původně bylo do seznamu stavebních objektů zařazeno ještě několik objektů. Především se jednalo o výpust Adolfka. Tento objekt byl vypuštěn po konzultacích při prohlídce hráze v rámci kontrolního dne. V případě převádění povodní nemá výpust Adolfka valný význam a navíc by bylo nutno přemisťovat ovládání výpusti nad hladinu Q100, což se jevilo jako obtížné a neefektivní. Dále je nutno se zmínit o osadě Kocanda. Původně byla zamýšlena její protipovodňová ochrana, ale po konzultacích s majitelem osady Hamr (pan Jiří Kotrba) a místostarostkou obce Lužnice bylo konstatováno, že tato osada složí pouze jako víkendové sídlo a navíc nebyla zatopena ani při povodních v roce 2002, protože je umístěna výše než osada Hamr a tudíž není důvod ji chránit. V případě koryta bylo na několika profilech z TPE Lužnice ověřeno, že kapacita koryta dosahuje 40 m3s-1 někdy i více, a proto není nutné se tímto problémem zabývat. Navrhováno bylo také vybudování obtokového koryta okolo obce Lužnice. Tato varianta byla již zvažována při řešení poldru Potěšil. Domníváme se, že toto řešení nemá v současnosti význam, protože do průtoku Q100 bude odtékat z rybníka Rožmberk maximálně množství 40 m3s-1, a to buď spodními výpustmi nebo bezpečnostním přelivem nebo kombinací. Toto množství je výrazně menší než při nehrazeném bezpečnostním přelivu (stávající řešení), kdy při Q100 mohlo odtékat cca 100 m3s-1. Navrhované množství 40 m3s-1 by mělo bez výraznějšího problému krajinou pod nádrží protéci.

Arch. č. 010034/10/1

listopad 2010

strana 17

Revize POPIS datum schválil

Recommend Documents