R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
1. Půdní fond Červenec 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod Půda má kromě produkce plodin mnoho dalších funkcí (transformace živin, filtrace vody, produkce biomasy, prostředí půdního edafonu apod.) a její přítomnost je jednou ze základních podmínek života na Zemi.
Zdroj: http://zivotniprostredi.koprivnice.org
Metodologie • Metodiku výpočtu zpracovala Česká zemědělská univerzita (ČZU) spolu s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy(VÚMOP, v.v.i.) • Pravidla produkce biomasy musí zohledňovat místní podmínky a zásady správné pěstební praxe. • Zpracování problému je rozděleno do třech fází: 1) Kvantifikace potenciálu krajiny 2) Kvantifikace limitů pro udržitelný rozvoj 3) Parametrizace výstupů
Metodologie • Základem je katalog vhodných plodin a dřevin s ohledem na potravinovou a energetickou bezpečnost • Katalogizovány všechny významné a relevantní plodiny a dřeviny jak pro produkci potravin, tak pro energetické účely • Katalog obsahuje: údaje o výnosu plodin a dřevin na základě nové metodiky využívající systému BPEJ, základní produkční charakteristiky(fyzikální vlastnosti půdy, klimatické faktory, produkční faktory, charakteristika porostu a jeho bonitace), degradační dispozice plodin a dřevin
• Konkrétně: Hlavní/Vedlejší produkt, Výnos biomasy, Výhřevnost, Produkce energie, Možnosti využití, Omezení GAEC a další
Schéma řešení
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
2. Půdní fond – rizika a degradace Červenec 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod Půda má kromě produkce plodin mnoho dalších funkcí (transformace živin, filtrace vody, produkce biomasy, prostředí půdního edafonu apod.) a její přítomnost je jednou ze základních podmínek života na Zemi.
Zdroj: http://zivotniprostredi.koprivnice.org
Metodologie • Příprava a zpracování prostorových dat o stavu půdy z hlediska degradačních procesů a rizik, které potenciálně hrozí v důsledku jejich působení a zpracování prostorových dat míry ohrožení z hlediska kvality půdy, zejména při nekontrolovaném prosazování některých energetických plodin. • všechny vrstvy v této kategorii jsou vrstvami VÚMOP
Metodologie 2.1. Degradovaná půda dnes • Trvale zamokřené půdy • - podle HPJ • Periodicky zamokřené půdy • – podle HPJ • Plochy vysýchavých půd a půd ohrožených nedostatkem vláhy
Metodologie 2.2 Degradovaná půda rizika
Pedokompakce: • potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením • potenciální zranitelnosti ornice a podorničí Acidifikace: • Potenciální zranitelnost půd acidifikací Vodní eroze: • Erodovatelnost půdy vyjádřená K faktorem • Přípustná ztráta půdy vodní erozí s ohledem na dlouhodobé zachování funkcí půdy a její úrodnosti • Maximální přípustné hodnoty faktoru ochranného vlivu vegetace (Cp) • Potencionální ohroženost zemědělské půdy vodní erozí – vyjádřená dlouhodobým průměrným smyvem půdy Větrná eroze: • Potencionální ohroženost zemědělské půdy větrnou erozí • Potencionální ohroženost orné půdy větrnou erozí Dehumifikace: • Průměrný obsah humusu v půdě Znečištění půdy: • ??? •
plochy obtížně zpracovatelných půd
Metodologie 2.3 Degradovaná půda doporučení • plochy vhodné pro výstavbu vodních nádrží • stanovištní a půdní podklady pro zatravňování • stanovištní a půdní podklady pro zalesňování
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
3. Lesní těžební zbytky Červenec 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod Lesní těžební zbytky (LTZ) – vznikají v průběhu těžby kulatiny (surové kmeny s průměrem nad 7cm) – jedná se o větve a stromové vršky s průměrem do 7cm.
Zdroj: www.merimex.cz
Úvod Plocha lesa v ČR je 2 589 162 ha (32,8 % rozlohy ČR) Teoretická produkce LTZ činí 1 165 123 t Tato produkce má energetický potenciál 9 320 984 GJ
Zdroj: ÚHUL – Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem
Metodologie • •
Metodiku výpočtu zpracoval Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHUL) Zpracování problému je rozděleno do dvou fází: 1) 2)
Kvantifikace LTZ vhodných pro energetické účely Určení potenciální vhodnosti odběru LTZ
Dle aktuálních lesních hospodářských plánů (LHP) je provedena analýza výhledů mýtních těžeb a přepočtem je vyjádřeno odpovídající množství LTZ • Zpracovány dvě varianty: 1) Varianta 1 vyjadřuje dostupné množství LTZ, kdy jsou vyloučeny lesy „nevhodné“ z hlediska legislativy. Nezahrnují lesy ochranné a lesy 1. zón národních parků (NP), 1. zón chráněných krajinných oblastí (CHKO), národních přírodních památek (NPR) a přírodních památek (PR). 2) Varianta 2 (BIO) snižuje dostupné množství LTZ z varianty 1 tím, že vybírá pouze určité typy lesů jako „vhodné“ k odebírání lesních zbytků. K legislativním omezením se přidávají omezení environmentální a technická a vybírají pouze určité soubory lesních typů (SLT), které by neměly být negativně ovlivněny odebíráním LTZ. •
Metodologie • Pro dlouhodobou predikci lze vycházet z celonárodního průměru produkce LTZ – 0,45 t/ha lesního porostu • Pro detailnější pojetí jsou lesní porosty děleny do třech kategorií rizik odběru LTZ (není součástí výstupu) – Riziko přijatelné – Riziko podmíněně přijatelné – Riziko nepřijatelné
Vstupní data SLT (ÚHUL)
LHP (ÚHUL)
Vyloučení využití lesů s legislativním omezením Vyloučení využití lesů s environmetálním omezením
Výměra lesů (ÚHUL) Dlouhodobá produkce LTZ
Výstupní data RESTEP
Celkem 0 k.ú xxx
0 xxx
0 xxx
0 xxx
0 xxx
0 xxx
0 xxx
0 xxx
0 xxx
pokrytí
Kvalita
Vzdálenost
Investiční hledisko-dlouhodobá predikce
[m]
cest
Hustota
[m/ha]
Délka cest [m]
Výhřevnost
BIO
[GJ]
Hmotnost
BIO
[t]
Nehroubí
BIO
[m3]
BIO Sušina [tsuš]
Výhřevnost
V1
Hmotnost
V1
[t]
Nehroubí
V1 0 xxx
[GJ]
katastr
[m3]
jednotka
[tsuš]
Územní
V1 Sušina
Provozní hledisko - realná dostupnost hmoty v daném roce
0 xxx
0 xxx
les (ha) 10
% hmotnost Výhřevnost využití LTZ (t) (GJ) 100 4,5 xxx
10(ha) x 1(-) x 0,45(t/ha) x 12(GJ/t) = 54 GJ
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
4. Rychle rostoucí dřeviny Červenec 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod, Problematika RRD RRD – záměrné pěstování především, topolů a vrb na vhodných zemědělských plochách a trvalých travních porostech pro produkci biomasy jako OZE Rozhodující pro výběr vhodné plochy jsou trofické, hydrické, klimatické podmínky, dosažitelnost plantáže a místo spotřeby biomasy Klady: Zápory: - stabilní dodávky - náročná příprava - 7 obmytí po 3 letech - skladovací prostory - technická zvládnutelnost - vyšší vstupní investice - možnost skladování - nejisté dotace… - podporuje stabilitu krajiny…
Pěstování RRD a zkušenosti ze světa Světový pěstitelé a výnosnost[t(suš)/ha/rok]*: Velká Británie(9-15), Švédsko (10), Irsko (13)… -
velmi záleží na místních podmínkách (podnebí, půda, klon RRD…) doporučený roční úhrn 600 – 1000 mm pro výsadbu je vhodná plocha 5 ha a více z logistických důvodů optimální pH se pohybuje mezi 5,5 - 7 malé pozemky jsou hůře dostupné pro techniku rychlost sklizně se pohybuje 4-6 ha/den suchý 1kg biomasy obsahuje cca 19 MJ energie
*Reference: • http://www.seai.ie/ Short Rotation coppice willow- best practicece guidelines, Ireland (2011) • http://www.naturalengland.org.uk/ Best practice guidelines for applicants to Defra’s energy crops scheme (2004) • http://www.fao.org/docrep/008/a0026e/a0026e11.htm/ Willows for energy and phytoremediation in Sweden
Metodologie – kód BPEJ pro ČR Klimatický Region (KR)
Hlavní Půdní Jednotka (HPJ)
sklon a expozice
X.XX.XX
skeletovitost a hloubka půdy
HPKJ hlavní půdně klimatická jednotka
Metodologie ACTA PRUHONICIANA (VÚKOZ), Havlíčková, Weger, 2012 - podle HPJK se determinuje výnosnost v zájmovém území dle tabulky průniků klimatického regionu (KR) a hlavní půdní jednotky (HPJ)
Metodologie - 539 HPKJ rozděleno do 6 tříd výnosnosti
* Čísla vychází z výnosů biomasy doporučených klonů RRD podle tabulky VÚKOZ
Limitující podmínky pro RDD Sklonitost → limitující pro techniku a míru obdělávání, zvyšuje náklady pěstitele (u velkých plantáží podíl mechanizovaných prací až 90%!!!) Expozice → souvisí s KR, např.: u jižního svahu dochází k vysychání půdy což je u RRD nežádoucí Hloubka půdy →minimální hloubka po zorání je 40 cm pro sázení řízků Skeletovitost →není problém v případě, že nezpůsobuje Vysychání půdy
Vstupní data BPEJ (VÚMOP)
LPIS (MZe)
Tabulka průniků (VÚKOZ)
limitující podmínky
Výstupní data v RESTEP
Předpokládaná podoba výstupu Interaktivní mapa ČR → vykreslení zájmového území do tabulky → podílu zastoupení jednotlivých skupin výnosu na půdních blocích → energetický potenciál cílových skupin výnosu v GJ → procentuální podíl plochy v oblasti
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
5. Řasy a sinice Červenec 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod do problematiky Řasy- autotrofní formy rostlin žijící ve sladké i slané vodě Sinice – autotrofní, prokaryotické organismy → princip: při přísunu H2O, CO2 a světelné energie probíhá růst biomasy a produkce O2 → produkce biomasy s vysokým podílem škrobu a bílkovin → vyžití na výrobu bio olejů a bioetanolu jako OZE, další využití je v potravinářství, kosmetice a odpadovém hospodářství → nejvíce probádané v našich podmínkách jsou zelené řasy rodu Chlorella
Jedná se záměrnou produkci biomasy ve vymezených oblastech s využitím spalinového CO2
Úvod do problematiky Princip produkce biomasy:
O2
odpadní CO 2 H2O, nutrienty
BIOREAKTOR
BIOMASA BIOPALIVA …
Zkušenosti Zahraničí: - bioreaktory a otevřené vodní plochy Klötze (Německo), Colorado, Hawai (USA) - menší účinnost (vyšší % O2) - délka kultivační sezóny je dána intenzitou slunečního svitu - výhoda probublávání CO2 - 1t biomasy spotřebuje 1,83t CO2 Reference: http://www.algomed.de/index.php http://www.academicjournals.org Microalgae for biofuels production and environmental applications, Polish Academy of
Sciences (2010)
U nás: MBÚ AV Nové Hrady - výzkum, trubicové bioreaktory - nižší náklady (50x ↓ plocha, 100x ↑ produkce) - klima jižních Čech ≈ 25-30t/ha za kultivační sezónu 150 dní
TERMIZO Liberec (2006), spalovna - sycení bioreaktoru odpadním CO2 - produkce 1 kg suché hmoty spotřebuje cca 2kg CO2 (uvolní 2,5 kg O2)
Zkušenosti USA
Německo
Česká republika
Vstupní data bodové zdroje CO2 znečištění (ČHMÚ)
LPIS (Mze)
Intenzita slunečního svitu (ČHMÚ)
Výstupní data
Očekávané výstupy Potenciál vyprodukované biomasy v „t“ podle množství a lokalizace bodových zdrojů CO2 na plochu (ha) pro vhodná území
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
6. Větrná energie Červen 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod Realizovatelný potenciál větrné energie v ČR je za současných podmínek na úrovni cca 2750 MW instalovaného výkonu. (David Hanslian, Ústav fyziky atmosféry AV ČR )
Úvod Rychlost větru stoupá s výškou (v závislosti na drsnosti povrchu)
Všeobecně platí, čím větší výška tím silnější a stabilnější větrné charakteristiky.
300 m
100 m
10 m Výkon větru stoupá s třetí mocninou rychlosti
P=1/2 q.v3.S
Úvod Využití větrných elektráren je v současnosti vzhledem k účinnosti a dosažitelnosti omezena na střední výšky (cca od 30 do 150 m). V malých výškách je vzhledem k drsnosti povrchu nízká energie větru, navíc značně ovlivněná prostředím (každý strom, budova zvyšují tření => menší potenciál v intravilánu => omezeno na méně výkonné aplikace). Pro velké výšky (cca od 150 m výše) zatím neexistují vyhovující technologie – ty jsou ve vývoji
Metodologie • Samotný výpočet energie větru má svá omezení (problém turbulencí, matematické řešení rovnice proudění apod.) • Ústav fyziky atmosféry (ÚFA) provádí výpočet pomocí modelu VAS/WAsP pro výšku 100 m nad povrchem • Pomocí stejného modelu je stanovena energie větru v 10 m – PROBLEMATICKÉ – V této výšce je třeba uvažovat se značným omezením výpočtu (vliv překážek, efektivní povrch atd.)
• Extrapolace dat z modelu na hladinu 300 m
Metodologie 300 m EXTRAPOLACE 200 m
100 m
ÚFA model VAS/WAsP ovlivnění drsností povrchu – NUTNÉ MĚŘENÍ
0m
Potenciál větru pro výrobu energie ve výšce 100 m (a výše) • Vrstva odvozena ze sítě bodů 100 x 100 m (výstup z modelu) • Vstupní data = vstupní data do modelu: – Meteorologická měření – DMT – Landuse
Očekávané výstupy • Vrstva potenciálu větrné energie ve výšce 100 m a 300 m • Výstupní hodnoty: – Výkon větru (kW) – Rozložení rychlosti větru v roce (počet bezvětrných dní) • Průměrná rychlost větru (m/s)
Vstupní data Hustota výkonu větru ve 100 m v gridu 100 x 100 m
Poskytovatel dat:
Hustota výkonu větru ve 300 m v gridu 100 x 100 m
Výstupní data
Území s dostatečným větrným potenciálem pro výstavbu klasických větrných elektráren Potenciál výroby energie z větru ve 300 m na základě specifické technologie Resp. „Relativní“ výroba energie z klasických větrných elektráren na danou plochu
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
7. Potenciál energie ze Slunce Červenec 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod V České republice je průměrná intenzita slunečního záření odhadována na 950–1340 kW/m2 za rok. Počet slunečních hodin je v průměru 1330–1800 hodin ročně.
Metodologie Fototermika
Zdroj: www.solarnienergie.cz
• Pro odhady na úrovni ČR lze vyjít ze statistické praxe • IEA-SHC (International Energy Agency - Solar Cooling and Heating Programme) Doporučuje pro odhad instalované kapacity solárních kolektorů hodnotu 0,7kWt/m2 => odhad výroby tepelné energie ze solárních kolektorů*: – 350 kWh/m2/rok pro ploché kolektory – 550 kWh/m2/rok pro vakuové trubkové kolektory – 280 kWh/m2/rok pro staré typy kolektorů * Ing. Bufka, Ministerstvo průmyslu a obchodu http://www.mpo.cz/dokument90256.html
Metodologie Fotovoltaika •
Zdroj: www.wikipedia.cz
Legislativa – zákon 180/2005 Sb. §3 odst. 5:
V případě elektřiny vyrobené využitím energie slunečního záření se podpora vztahuje pouze na elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30 kWp, která je umístěna na střešní konstrukci nebo na obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným základem evidované v katastru
•
Pro odhady na úrovni ČR lze vyjít ze statistické praxe:
Zkratku Wp (watt peak) můžeme volně přeložit jako maximální výkon – v tomto případě tedy maximální výkon, kterého je schopen konkrétní solární systém dosáhnout. Výkon solárních elektráren je běžně udáván v kWp (platí, že 1 kWp se rovná 1 000 Wp). 1 instalovaný kWp je schopen vyrobit přibližně 1 000 kWh/rok a zabere mezi 8–10 m2 plochy.
FOTOVOLTAIKA
= 14%
1 kWp = 1 000kWh/rok = 3600 MJ/rok
Metodologie Zdroj: www.wikipedia.cz
FOTOVOLTAIKA
FOTOTERMIKA
= 14%
1/8 kWp = 125kWh/rok = 450 MJ/rok
= 40%
0,7 kWt => 570 kWh/rok = 2052 MJ/rok
Popis dat – struktura • Sluneční záření: Na základě zkušeností konstanty pro jednotlivé technologie • Půdorysná plocha Půdorysná plocha = výměra staveb (stavebních parcel) • Počet střech
Interaktivita Ve výstupu možno zvolit uživatelem: • Účinnost kolektorů pro fotovoltaiku (přednastaveno 14%) • Typ kolektoru pro fototermiku => změna konstanty pro výpočet (280kWh/m2/rok, 350kWh/m2/rok, 550kWh/m2/rok) • Procento využití půdorysné plochy – možno navolit dle druhu pozemku • Instalovaný výkon/plocha (fotovoltaika/fototermika) na jedné střeše
Vstupní data Půdorysná plocha staveb Počet střech (ZABAGED)
Hodnoty slunečního záření (konstanty)
Územní jednotka katastr
Celkem k.ú. 0 XXX 1000 1000 300 300
Teoretický potenciál pro fototermiku (odvozen z plochy) (kWh/rok)
Kolektorová plocha pro fototermiku (m2)
Půdorysná plocha budov v k.ú. (m2)
Počet budov (střech) v k.ú.
105 000 105 000 Výroba (GJ/rok)
378 378
Teoretický potenciál pro fototermiku (odvozen z instalace na střeše) (kWh/rok)
0 XXX
1000 (m2) x 0,3 x 350 (kWh/m2/rok) = 105 000 kWh/rok Výroba (GJ/rok)
0 XXX 0 XXX 0 38
Teoretický potenciál pro fotovoltaiku (odvozen z plochy) (kWh/rok)
Počet instalovaných výkonů pro fotovoltaiku (-) 0 38 000
Výroba (GJ/rok)
0 137 0 XXX
Teoretický potenciál pro fotovoltaiku (odvozen z instalace na střeše) (kWh/rok)
Fototermika
Instalovaný výkon (kW)
Území
Instalovaný výkon (kW)
Výstupní data RESTEP
Fotovoltaika
0 XXX
Výroba (GJ/rok)
0 XXX
Celkem sluneční energie Výroba (GJ/rok)
0 XXX
{(1000 (m2) x 0,3)/8} x 1000 (kWh/kWp/rok) = 38 000 kWh/rok
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
8. Vodní energie Červenec 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod Hydrologickou síť České republiky tvoří přes 76 tisíc km vodních toků, významné vodní toky dosahují délky přes 15 tisíc km. Úhrnná délka drobných vodních toků činí přes 60 tisíc km.
Zdroj: ČHMÚ
Úvod • Hydroenergetické inženýrství pracuje s tlakem vody, který je získáván jako výškový rozdíl mezi hladinou vody a umístěním turbíny
• Využití energie proudu v: – Malých vodních elektrárnách (MVE) – průtoky v řádu desítek m3/s, spád v řádu desítek m – Mini – mikro – piko elektrárny (MMP) – průtoky v řádu desetin m3/s, spád v řádu jednotek m
Metodologie – Problematika • Vzorec pro určení výkonu vodní elektrárny (MVE) • P = k.Q. H P - výkon [kW] k - konstanta (pro MVE 5-7, podle účinnosti soustrojí a použité technologie) Q - průtočné množství vody, průměrný průtok [m3/s] H - spád využitelný turbínou [m] • Spád H Rozdíl výšek vodních hladin • Průtok Q Průtokem označujeme průtočné množství vody v daném využitelném profilu. Z hlediska využitelnosti vodní energie jsou nejdůležitější M-denní průtoky. Lze použít i průměrný roční průtok Qa.
Metodologie • Určení průměrného ročního průtoku Qa pro toky na povodích IV. řádu • Český hydrometeorologický ústav má cca 500 vodoměrných stanic (tzv. pozorované profily). K těmto stanicím jsou evidovány údaje, mimo jiné i Qa a plocha povodí vodoměrné stanice. • Hodnoty Qa v nepozorovaných profilech v povodí vodoměrných stanic odvozeny metodou analogie
𝑄𝑎 𝑁𝑃 𝑄𝑎𝑃𝑃 – – – –
=𝑓
𝑆𝑁𝑃 𝑆𝑃𝑃
QaNP – průměrný roční průtok v nepozorovaném profilu QaPP – průměrný roční průtok v pozorovaném profilu SNP – plocha povodí nepozorovaného profilu SPP – plocha povodí pozorovaného profilu
• Metoda vychází z měřených dat
Metodologie
Metodologie Qa PP Qa NP S PP
S NP
Popis dat – struktura • Výstupní vrstva – povodí IV. řádu s průměrným ročním potenciálem výroby energie. • Vrstva tvořena ze dvou parametrů – spád H, průtok Qa – Výšky terénu – DMT, zdroj dat ministerstvo zemědělství – Průtoky v pozorovaných profilech Qa, zdroj měřených dat – ČHMÚ – data uveřejněná na internetu (http://hydro.chmi.cz) – Průtoky v nepozorovaných profilech Qa, výpočet VÚMOP, v.v.i.
Vstupní data Vodní toky (DIBAVOD)
Povodí IV. Řádu (DIBAVOD)
Data z vodoměrných stanic Výpočet odhadu průtoků
Digitální model terénu(MZe)
Povodí vodoměrných stanic (DIBAVOD)
Výstupní data RESTEP
Tok ID
Název
Povodí – řád
max h (m n.m.)
min h (m n.m.)
H (m)
sklon (průměr)
Délka toku (m)
Qa (m3.s-1)
Pa (kW)
100523
bezejmenný
IV.
235
105
120
5
24
2
1200
5 (-) x 120 (m) x 2 (m3.s-1) = 1200 (kW)
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
9. Emise a skleníkové plny Červen 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod, Problematika Emise a skleníkové plyny vznikají v atmosféře především spalováním tuhých a fosilních paliv, dále také díky chladícím zařízením, zemědělství apod. Skleníkové plyny : CO, NOx, SO2, TZL, VOC a další Emise: CO2, CH4, N2O
Legislativa Kjótský protokol (1997) – závazek signatářských států snížit své emise skleníkových plynů v období 2008-2012 o 5,2% (ČR 8%) oproti stavu z roku 1990 Evropská rada přijala rozhodnutí č.280/2004/ES, uděluje tzv. „emisní povolenky“ nástroj pro snížení emisí skleníkových plynů → 85,8 mil. povolenek pro ČR ČR zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a vyhláška MŽP ČR č. 356/2002 Sb. O emisních limitech Národní Inventarizační Systém (NIS) – implementace 2005, koordinátor ČHMÚ → obsahuje REZZO 1-4
Emise CO2 v ČR emise v roce 2009 dosáhly 73,8 mil.t CO2 (méně než je předpoklad)
Metodologie Emise CH4
CO2
N2O
Skleníkové plyny NOx
SO2
CO
VOC
GJ * průměrná cena za GJ tepla v ČR v roce 2011
TOC
530 CZK*
Metodologie BAT
(BAT/ČR) Emise (kg) Skleníkové plyny (kg)
CO xxx
CH4 xxx
N2O xxx
CO2 xxx
SO2 xxx
NOx xxx
VOC xxx
TZL xxx
* průměrná cena za GJ tepla v ČR v roce 2011
GJ
530 CZK*
Metodologie
4 928 000/4 971 686 ≈ 0,991
Vstupní data bodové zdroje znečištění (ČHMÚ)
síť monitorovacích stanic (ČHMÚ)
mapa ČR (ZABAGED)
Výstupní data
Očekávané výstupy -
Znečišťovatel, lokalita podíl znečištění/GJ zastoupení emisí a s.plynů Druh paliva Výroba tepla a el. Energie a další …
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
10. Obyvatelé a spotřeba energií Červen 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod Energetická bilance občana ČR
Copyright © 2011, ČTPB
Metodologie – Problematika • Vychází z počtu obyvatel • Z technických parametrů budov za ČR • Průměrná spotřeba na obyvatele – Teplo = 16,26 GJ/rok – Elektrická energie = 4,94 GJ/rok – PHM = 22,06 GJ/rok Počet obyvatel x konstanta = spotřeba (GJ/rok) – pro dané k.ú. Počet domů napojených na plyn, vodovod atd. v daném k.ú. (TPB)
Popis dat – struktura Data z Českého statistického úřadu: • Databáze demografických údajů za obce ČR • Registr sčítacích obvodů a budov (RSO) - adresní struktura Technické parametry budov za ČR
Očekávané výstupy • Data jsou vztažena ne jednotku k.ú. • Výstupem je přehledná tabulka: – Průměrná spotřeba tepla, elektrické energie, PHM (GJ/rok) – Počet domů napojených na plyn, vodovod, odpad – Přehled o způsobu vytápění budov v daném k.ú.
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
11. Biodiverzita Červen 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod Na území ČR se nacházejí zvláště chráněná území o rozloze 11 924,4 km2 tj. 15,1 % území.
Úvod Podle velikosti se dělí na: • Velkoplošná – Národní parky NP – 4, celková rozloha 1182,3 km2 – Chráněné krajinné oblasti CHKO – 25, celková rozloha 10 806,4 km2
• Maloplošná – 1971 chráněných území o celkové rozloze 886,7 km2 ve 4 kategoriích: – Národní přírodní rezervace NPR – Národní přírodní památka NPP – Přírodní rezervace PR a přírodní památka PP
Metodologie – Problematika • Návrh struktury a spolupráce na řešení s organizací DAPHNE • Několik typů ochrany (různá kvalita zpracování podkladů) => budoucí rozvoj a doplnění Typy ochrany: 1) Zvláštní územní ochrana 2) Obecná územní ochrana 3) ÚSES (Územní Systém Ekologické Stability) 4) Zvláštní druhová ochrana 5) Další zákonná ochrana 6) Ostatní
Metodologie • Zvláštní územní ochrana – základní kámen – jasně vymezená
– Jedná se o NP, CHKO, NPR, NPP, PR, PP + jejich ochranná pásma – Natura 2000 – rozdělena dle předmětu ochrany – Ochrany v jednotlivých územích budou napojeny na druhy OZE (např. solar v intravilánu v CHKO), bodová škála vhodnosti umístění z hlediska Biodiverzity
• Obecná územní ochrana (Významný krajinný prvek VKP) – implementace na úrovni metodiky (textová část) • ÚSES – zatím nezpracovaná digitální data – implementace na úrovni metodiky (textová část) • Zvláštní druhová ochrana (lokality ohrožených, silně ohrožených a kriticky ohrožených druhů) – po výběru zájmového území pouze informovat o výskytu lokality • Další zákonná ochrana (přírodní parky, památné stromy) – po výběru zájmového území pouze informace o výskytu lokality • Ostatní (Geoparky, migračně významná území, přírodní biotopy) – po výběru zájmového území pouze informace o výskytu lokality
Popis dat – struktura • Veškerá potřebná data poskytuje Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR) • Zpracování a příprava dat – organizace DAPHNE • Data v různém stupni kvality a přesnosti (různá pro druhy ochrany)
Očekávané výstupy • Několik vrstev (dle typu ochrany) • Ve vybraném území škálou bodů (1-3) vyjádřena vhodnost umístění jednotlivých druhů OZE. • Tabulkový přehled výskytu památných stromů, míst se zvláštní druhovou ochranou, geoparků
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
12. Logistika Červenec 2012 Praha
www.restep.cz
Úvod V rámci vrstvy Logistika bude zpracována infrastruktura ČR včetně dálničních, silničních sítí, železnic, vodních cest, polních a lesních cest. Zastoupení jednotlivých segmentů dopravy:
Silniční síť → zdroj: ŘSD 55 742 km Železniční síť → zdroj: SŽDC 9 470 km Lodní doprava → zdroj: ŘVC 355 km Lesní a polní cesty → zdroj: ČSPOP cca 40 000 km
52,8% 9% 0,38% 37,82%
„Vrstva bude zpracována jako podpůrná pro rozhodování co odkud kam a
jakou nejlepší cestou„
Úvod Vrstva předpokládá zahrnutí těchto sítí: Lodní doprava Silniční síť Železniční síť - dálnice - rychlostní .k. - silnice 1.tř. - silnice 2.tř. - silnice 3.tř.
- elektrifikované - bez elektrifikace - vlečky
AUTO VLAK LOĎ TRAKTOR
- řeky - plavební kanály - jezy - přístavy
Lesní, polní cesty - 1L - 2L1 - 2L2 - 3L - 4L
Vstupní data dopravní síť (ŘSD, ZABAGED)
železniční síť (ZABAGED)
vodní cesty (ZABAGED)
?lesní a polní cesty? (ÚHÚL)
Výstupní data Příklad:
„nejvhodnější řešení“ VLAK: 50 km
doprava tovaru Z: Chrudim Do: Polička Jak: AUTO LOĎ
VLAK TRAKTOR
Očekávané výstupy Interaktivní mapa ČR s vyhodnocováním „nejvhodnějšího řešení“ Uživatel má požadavek přepravy tovaru z A“ do B“
→ lokalizace trasy → určení dopravního prostředku → délka trasy
R EGIONAL S USTAINABLE E NERGY P OLICY Regionální mapa obnovitelných zdroju energie
Děkuji za pozornost diskuse Červenec 2012 Praha www.restep.cz