Psychický vývoj jedince
Jean Piaget výzkum dětského myšlení, vývojová teorie vysvětlující, jak děti utvářejí koncepty dětské chápání podmíněno schopností tvořit pojmy a utvářet vnitřní model, který se postupně blíží vnější skutečnosti vyšší formy myšlení se rozvíjejí především zráním dítě jako bytost aktivní, vyhledávající informace; interakce zrání a učení
Senzomotorické s. cca od narození do dvou let zpočátku čistě reflexivní – nejprve zaměř. jen na sebe, mezi 4.-8.měs. také na vnější objekty není schopno své činy zvnitřnit (rozhodnout se, zda udělá A či B, vyzkoušet si je v mysli) zpočátku chybí vědomí trvalosti objektu
Předoperační myšlení 1) Předpojmové subst. 2-4 roky symbolické činnosti transduktivní usuzování (A je nyní spojeno s B, takže musí být vždy spojeno s B) netvoři správně generické pojmy (třídy objektů – všichni muži jsou „táta“), neumí tranzitivní úsudky (A
2) Intuitivní subst. 4 – 7let egocentrismus – neschopnost vidět svět jinak než ze subjekt. hlediska centrace – soustředění pozornosti pouze na jeden znak situace a opomíjení jiných, nesch. uplatnit konzervaci (zachování) ireverzibilita – nesch. postupovat zpětně k výchozímu bodu (např. ví, že 2+3=5, ale ne že 5-3=2)
St. konkrétních operací
7-11let symbolická soustava myšlení, umožňuje anticipovat události, avšak vázána na konkrétní zkušenosti decentrace myšlení, chápou zvratnost, schopni konzervace (zachování množství) grupování (seskupování) – sch. uspořádat předměty a události do skupin dle společně definujících znaků seriace (řazení) – sch. uspořádat předměty do pořadí dle velikosti, váhy,…
St. formálních operací 12let a výš myšlení stále více podobné dospělému sch. formulovat hypotézu, aniž by potřebovaly konkrét. zkušenost chápou, že pojmy nebo třídy mohou být na sobě závislé – mřížověgrupová struktura
Lev Vygotskij vliv kultury a prostředí zóna proximálního vývoje kognitivní vývoj podmíněn kulturně a sociálně (sociální konstruktivismus), závislý na řeči t. vyšších psychických funkcí
Lawrence Kohlberg prekonvenční morálka (2-7 let) 1) zaměření na trest a poslušnost 2) individualistická účelovost a výměna konvenční morálka (7-11 let) 3) konformita 4) spol. uspořádání a svědomí postkonvenční morálka (12 a výš) 5) společenská smlouva 6) univerzální etické zásady
Socializace v období dospívání Pubescence (11-15 let) Adolescence (cca 15-20let) kulturní determinace psychosociálních specifik období dospívání adolescentní subkultura – specifické formy hudebních preferencí, vzhledu, zájmů, chování, vyjadřování rodina, škola, vrstevnická skupina – hlavní zdroje opory a socializační vlivy
Důležité znaky období adolescence celkové emocionální dozrávání ustálení zájmů o druhé pohlaví společenské dozrávání emancipace z domácího dohledu dozrávání intelektu výběr povolání využívání volného času filosofie života
Specifika vzdělávání dospělých výhody: - pozornost, myšlení, paměť - diferencované a kritické přijímání poznatků - pragmatičtější vnímání znalostí a kompetencí - potřeba uplatnit ve studiu vlastní získané pracovní a životní zkušenosti - větší míra dobrovolnosti a aktivního přístupu
-
-
období starší dospělosti (45-60let) selektivní rozvoj schopností a dovedností úbytek fluidní inteligence snížená flexibilita, výkyvy pozornosti a krátkodobé paměti, horší efektivita mechanického učení
Použitá a doporučená literatura
Čáp, J., Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál. Fontana, D. (1997). Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál. Krejčová, L. (2011). Psychologické aspekty vzdělávání dospívajících. Praha: Grada. Piaget, J. (1999) Psychologie inteligence. Praha: Portál. Vygotskij, L. Myšlení a řeč. Vágnerová, M. (2000). Vývojová psychologie. Praha: Portál.
Další zdroje Švejdová, K. PSYCHOLOGICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Dostupné na http://www.cvlk.cz/cs/projekty/ukonceneprojekty/podpora-dalsiho-vzdelavani-vlibereckem-kraji/vystupyprojektu/opakovani-seminarupropojovani-pocatecniho-a-dalsihovzdelavani-a-aktivizace-a-motivacecilove-skup.html
