Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Havlíčkův Brod)

Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Havlíčkův Brod)

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 27. dubna 2014 ...................................................... Podpis

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu své bakalářské práce panu Mgr. Martinu Prokopovi za rady, cenné připomínky a čas, který mi během tvorby mé práce věnoval. V neposlední řadě musím také hluboce poděkovat všem respondentům, kteří byli tak ochotni a laskavy a vyplnili mi mé dotazníky, bez kterých by má práce vůbec nemohla existovat. Obrovský dík patří také Krajské knihovně v Havlíčkově Brodě, která mi poskytla celou řadu užitečné literatury.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Průzkum a statistické vyhodnocení profilu n á v š t ě v n í k a k r a j e Vy s o č i n a ( H a v l í č k ů v B r o d ) bakalářská práce

Autor: Michal Bárta Vedoucí práce: Mgr. Martin Prokop Jihlava 2014

Copyright © 2014 Michal Bárta.

ABSTRAKT BÁRTA, Michal: Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka Kraje Vysočina (Havlíčkův Brod). Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Martin Prokop. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Počet stran: 91. Cílem práce je zjistit profil návštěvníků daného turistického regionu, speciálně se zaměřením na analýzu jednodenních a vícedenních návštěv. Na základě zjištěných údajů a podle turistické charakteristiky vybraného regionu budou stanovena doporučení, jakými způsoby může daný region ovlivnit návštěvnost ve prospěch vícedenních pobytů. Ke zpracování budou využity vhodné statistické metody, především studium závislostí pomocí kontingenčních tabulek a koeficientů.

Klíčová slova Havlíčkův Brod, cestovní ruch, statistické zjišťování, kontingenční tabulky a koeficienty

ABSTRACT BÁRTA, Michal: Exploration and statistical evaluation of profile visitors of Vysočina Region (Havlíčkův Brod). Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. Supervisor: Mgr. Martin Prokop. Level of professional qualifications: bachelor. Jihlava 2014. Number of pages: 91. The aim of this bachelor thesis is to determine the profile of tourist visitors to the region, specifically focusing on the analysis of one-day and overnight visits. Based on the data and the characteristics of selected tourist region will be set out recommendations on ways the region can affect attendance for overnight stays. The process will use appropriate statistical methods, especially the study of dependencies using contingency tables and coefficients.

Keywords Havlíčkův Brod, tourism, statistical survey, contingency tables and coefficients

1

Úvod.......................................................................................................................... 9

2

Teoretická část ........................................................................................................ 10

3

4

5

2.1

Kraj Vysočina................................................................................................... 10

2.2

Region Havlíčkobrodsko .................................................................................. 11

2.3

Přírodní předpoklady........................................................................................ 11

2.4

Kulturní předpoklady ....................................................................................... 15

2.5

Realizační předpoklady .................................................................................... 20

Základní statistické pojmy ...................................................................................... 24 3.1

Statistický soubor a statistická jednotka .......................................................... 24

3.2

Statistický znak ................................................................................................ 24

Metody výzkumu .................................................................................................... 25 4.1

Statistické zjišťování ........................................................................................ 25

4.2

Použitá metoda ................................................................................................. 27

4.3

Grafické výstupy .............................................................................................. 27

4.4

Kontingenční tabulky ....................................................................................... 28

4.5

SWOT analýza ................................................................................................. 29

Praktická část .......................................................................................................... 30 5.1

Grafické výstupy .............................................................................................. 30

5.2

Kontingenční tabulky ....................................................................................... 58

5.3

SWOT analýza ................................................................................................. 72

5.4

Doporučení ....................................................................................................... 74

6

Závěr ....................................................................................................................... 75

7

Seznam použitých zdrojů ........................................................................................ 77

8

Seznam grafů .......................................................................................................... 80

9

Seznam kontingenčních tabulek ............................................................................. 81

10 Přílohy..................................................................................................................... 82

1 Úvod Jelikož mne statistika na Vysoké škole polytechnické škole Jihlava velmi zaujala, snažil jsem se najít si vhodné téma ke psaní bakalářské práce, kde bych mohl využít své znalosti a zkušenosti z absolvovaných předmětů Pravděpodobnost a statistika a Statistické metody. Díky tomuto faktu jsem se rozhodl psát bakalářskou práci na téma Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Havlíčkův Brod). Dalším důvodem, díky kterému jsem si své téma vybral bylo i to, že statisticky orientované předměty mi i celkem šly a nedělalo mi větší problém je úspěšně zakončit. V neposlední řadě ani nesmím opomenout to, že v Havlíčkově Brodě přímo bydlím a žiji zde prakticky celý život a i proto mi tedy přišlo velice vhodné a příjemné dané téma co nejlépe a nejkvalitněji zpracovat. V teoretické části se budu věnovat stručně kraji Vysočina. Detailněji bych rozebral až kulturní a přírodní předpoklady Havlíčkova Brodu a jeho blízkého okolí. Praktickou část zahájím dotazníkovým šetřením, které se bude týkat pohledu a spokojenosti havlíčkobrodských návštěvníků. Některé dotazníky hodlám umístit do některého z místních penzionů a ostatní respondenty se pokusím získat u některých regionálních atraktivit prostřednictvím přímého oslovování a dotazování na dané otázky. Posléze veškeré dotazníky vyhodnotím a na základě výsledků vytvořím grafy a kontingenční tabulky za pomocí programu Statistica 10, který se právě tvorbou kontingenčních tabulek a koeficientů zabývá. Na konci praktické části také nesmí chybět doporučení, která budou vycházet nejen z dotazníkového šetření, ale také ze SWOT analýzy.

9

2 Teoretická část 2.1 Kraj Vysočina Název Kraje Vysočina souvisí se skutečností, že se tento správní celek rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny mezi oběma historickými zeměmi České republiky. Ta dosahuje nadmořské výšky přes osm set metrů ve dvou výrazných masivech, Žďárských vrších na severu kraje a Jihlavských vrších na jihozápadě. Hlavní evropské rozvodí táhnoucí se podél bývalé zemské hranice dělí kraj na dvě téměř stejné části. Kraj Vysočina se rozkládá na ploše 6 796 km2, celkový počet obyvatel je 513 195. [12] Zvlněná vrchovina, rozčleněná táhlými kopci a údolími, byla původně pokryta neprostupným pralesem. Generace lidí tuto část země proměnily v harmonickou kulturní krajinu, v níž se nachází množství lesů a hájků ale i pole, louky a pastviny. Každý potok je přehrazen řadou rybníků, které plní funkce od hospodářských přes rekreační až po krajinotvorné. [12] Přírodní podmínky rozptýlily obyvatele Vysočiny do více než tisíce sídel, která jsou propojena hustou sítí silnic. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice nepříliš vzdálené od místního centra, jímž bývá klidné malé město se třemi až deseti tisíci obyvatel. Pouze ve čtyřech městech žije více než dvacet tisíc obyvatel, krajské město Jihlava dosahuje počtu padesáti tisíc. S rostoucí životní úrovní a mobilitou obyvatel lze čekat, že toto uspořádání bude výhodou. Umožňuje využívat pozitiva venkovského bydlení a přitom zaručuje dostupnost městského centra. [12] Metropolí kraje je Jihlava, nejstarší horní město českých zemí, které patřilo ve středověku k nejbohatším městům českého království, a to především díky těžbě stříbra. Rozkládá se po obou stranách bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou. [12] Kraj je umístěn v dopravním i populačním středu země. Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna České republiky dálnice D1. Ekonomika východní části kraje je ovlivněna sousedící brněnskou aglomerací, severozápadní část kraje je již spádovou oblastí hlavního města Prahy. Strategická poloha Vysočiny proto v posledních letech přilákala řadu zahraničních investorů, kteří sem soustřeďují nejen výrobní kapacity, ale rovněž výzkum a vývoj. [12] 10

Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři – historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, Židovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči – jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Stopy dějin doplňují dílo člověka v krajině a dotvářejí její krásu. Přírodní bohatství kraje tvoří chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy, Železné hory, dále národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a četné přírodní rezervace. [12] Výhodou Vysočiny je zachované čisté životní prostředí. Lze říci, že náš kraj je zdravým ostrovem mezi třemi aglomeracemi – pražskou, brněnskou a vídeňskou. I díky tomu se jako první z krajů České republiky stal členem organizace zdravých měst a regionů. [12]

2.2 Region Havlíčkobrodsko Havlíčkobrodsko se nachází uprostřed republiky na české straně Vysočiny na severozápadě kraje Vysočina. Patří mezi nejméně zalidněné území u nás, s větším množstvím malých obcí, polí a luk, lesíků, rybníků a vodních toků a s nadprůměrně kvalitním životním prostředím. Na severovýchodě hraničí s Chrudimskem, na severozápadě s Kutnohorskem, na západě s Benešovskem, na jihozápadě s Pelhřimovskem, na jihu s Jihlavskem a na východě se Žďárskem. [13] K 1.1.2012 měl region rozlohu 1264,96 km2, správně byl členěn do 120 obcí (měst je zde 8, městysů 7 a vsí 105), žilo zde přes 94900 obyvatel, což znamená 75 obyvatel na km2. Lze jej charakterizovat jako průmyslově-zemědělský, s tradicí průmyslu strojírenského, sklářského, výrobou potravin a nápojů a dřevozpracujícího průmyslu. V zemědělství se označuje za centrum bramborářství, (Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě). V menší míře se zde těží stavební kámen a sklářské hmoty. [13]

2.3 Přírodní předpoklady Město Havlíčkův Brod se rozkládá v údolí a na přilehlých protáhlých svazích řeky Sázavy v nadmořské výšce 422 až 493 metrů. Tento kraj náleží k Českomoravské vrchovině, a to k její mírněji členěné oblasti, zvané Hornosázavská pahorkatina, jejíž

11

součástí je Havlíčkobrodská pahorkatina. Geologicky jsou zde nejvíce zastoupeny krystalické břidlice a v údolí řeky Sázavy vyvřelé žuly. [1] Do nejsevernější části okresu zasahují Železné hory, na východě leží chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Řada potoků vtéká do dvou řek - Sázavy a Doubravy. Z nejstaršího období dějin regionu jsou připomínány obchodní stezky spojující území Čech a Moravy - Malečská a Libická (první zmínky již ve 12. století). [2] Řeka Sázava, která po staletí poskytovala obživu lidem bydlícím v jejím okolí, přitéká do města z oblasti rozlehlého rybníka Velké Dářko na Žďársku a pak pokračuje západním směrem k nejvyšším kopcům Havlíčkobrodska - protáhlému hřebenu s hradem Lipnicí (dominantou kraje v nadmořské výšce 611 m nad mořem) a mohutnému zalesněnému Melechovu. Sázava na svém horním toku v blízkosti Havlíčkova Brodu vytvořila v poměrně mělkém údolí v průběhu nekonečného působení tekoucí vody rozsáhlé nánosy naplaveného písku, štěrku a hlíny. Naopak v blízkosti vrchu Melechova životadárná řeka Sázava vymodelovala romantické údolí s rozsáhlou plochou hladce obroušených žulových balvanů, které se dnes nazývá Stvořidla a od r. 1948 tvoří státní přírodní rezervaci. [1] Krajina kolem Havlíčkova Brodu po stránce geologické má svůj základ v prahorách. Převládající horninou jsou ruly, skládající se z křemene, z bílého a nebo šedého živce a tmavé slídy. Od jihu pronikají na Havlíčkobrodsko, do Posázaví žuly, které uplatňují morfologicky v prostoru Melechova a Lipnice. Celá oblast patří k nejstarším horopisným celkům naší republiky. Naposledy byla formována horotvornými pochody v prahorách, od té doby byla denudačními činiteli dále zarovnávána, proto má nyní ráz mírně zvlněné paroviny. Na jih od Brodu byl ve 13.-14. století těžen v těchto stříbronosných horninách, nalézajících se většinou jen v povrchových vrstvách, leštěnec olověný, z něhož se získávalo stříbro. [1] Otevřenost sázavského údolí směrem severozápadním způsobuje, že podnebí přes průměrnou nadmořskou výšku 400 metrů je chladné s množstvím srážek kolem 700 mm ročně a že severozápadní proudění větru snižuje průměrnou roční teplotu na 7 C. [1]

2.3.1 Přírodní park Melechov Území se nachází na okraji Českomoravské vrchoviny asi 20 km západně od Havlíčkova Brodu. Je tvořeno dvěma masívy, mezi kterými protéká přirozeně 12

meandrující Koutecký potok. Severní hranici území tvoří známá Stvořidla v údolí řeky Sázavy. Ve střední části parku se zvedá vrch Melechov (709 m nad mořem), který vytváří na všechny strany mírné svahy. Značná členitost reliéfu, charakter osídlení a způsob využívání v minulosti podmínily vznik typického krajinného rázu. Výskyt řady chráněných druhů rostlin a živočichů. Součástí přírodního parku je přírodní památka Čertův kámen a levobřežní část PR Stvořidla. [14]

2.3.2 Přírodní park Doubrava Přírodní park Doubrava je vyhlášen na relativně malé ploše okresů Havlíčkův Brod a Chrudim pro ochranu hlubokého údolí řeky Doubravy mezi Spačicemi a Ronovem nad Doubravou. Na území kraje Vysočina se jedná pouze o levý břeh nad přehradní nádrží Pařížov. [15]

2.3.3 Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy leží na území okresů Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Svitavy. Její rozloha činí 70 940 ha, z toho 46 % zaujímají lesy, zastoupené zejména ve vyšší centrální části území, 44 % tvoří zemědělský půdní fond, 1,9 % vodní plochy, 0,9 % zastavěné plochy a 5 % ostatní plochy. CHKO se rozkládá v nadmořských výškách od 490 do 836,3 m, s nejvyšším vrcholem Devět skal. Posláním CHKO je zachování harmonicky vyvážené kulturní krajiny s významným zastoupením přirozených ekosystémů. V jejím krajinném rázu, formovaném od středověké kolonizace někdejšího pomezního hvozdu, se pod zalesněnými hřbety Žďárských vrchů prolínají pole a louky s osnovou dřevinné vegetace, malebně začleněnými rybníky i venkovským osídlením s prvky horácké lidové architektury. Významným fenoménem chráněného území je voda. Na zdejší husté síti drobných vodních toků byla od středověku vytvářena rozsáhlá rybniční soustava. K nejcennějším segmentům náleží zejména rašeliniště a další mokřadní společenstva. Typickým krajinným prvkem oblasti jsou rovněž rulové skalní útvary vytvořené na zalesněných hřbetech Žďárských vrchů a mozaika rozptýlené dřevinné vegetace s remízky a kamenicemi v zemědělsky využívané krajině. [16]

13

2.3.4 Chráněná krajinná oblast Železné hory Na Havlíčkobrodsku leží pouze 90 m2 chráněné krajinné oblasti v severovýchodní části okresu. Železnohorský masiv působí jako krajinná vlna svažující se zvolna od Hlineckých kopců, Pešavy a Hradiště, provázená stužkou řeky Chrudimky. K severu se oblast rozvolňuje do šíře, k jihu prudce spadá do luhů řeky Doubravy. Pestrá krajina je sladěna v harmonický celek. Geologické podloží patří k nejpestřejší v celé republice. Najdeme tu křemence, diority, permské pískovce, opukové sedimenty, druhohorní pískovce i čtvrtohorní sprašové hlíny a eluviální náplavy. Krajinnou dominantou je západní hřeben, který je zároveň významným biokoridorem. V okolí hradu Lichnice je stejnojmenná národní přírodní rezervace a nadregionální biocentrum. V jižní části leží hluboký kaňon řeky Doubravy. V jeho okolí je přírodní rezervace Údolí Doubravy, Zlatá louka a Mokřadlo a řada přírodě blízkých lesních ekosystémů. Při toku řeky Chrudimky je převaha lesních ekosystémů, zbytky květnatých luk a říčních niv. Území si uchovalo rozptýlenou sídelní strukturu se zbytky lidové architektury a bohatstvím zeleně. Jeho poloha v blízkosti velkých měst a pestrá krajina láká k rekreačnímu využití. [17]

2.3.5 Přírodní rezervace Kamenná trouba Rybník Kamenná trouba a na něj navazující niva Pstružného potoka nedaleko Lipnice nad Sázavou s dobře vyvinutou mokřadní vegetací a s výskytem řady chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. [19]

2.3.6 Přírodní rezervace Havranka Komplex vlhkých luk a rákosin v nivě Jiříkovského potoka a na přilehlých mírných svazích. Nachází se 1,5 km západně od Jiříkova. Území o rozloze 41,85 ha bylo za přírodní rezervaci vyhlášeno v roce 1998. [20]

2.3.7 Šlapanka a Zlatý potok Součástí lokality Natura 2000 jsou vodní toky se zachovanými meandry, protékající kulturní krajinou centrální části Českomoravské vrchoviny, doprovázené typickými pobřežními společenstvy. Význam lokality zvyšuje také trvalý výskyt vydry říční. Součástí je i přírodní památka Šlapanka. [3] 14

2.4 Kulturní předpoklady 2.4.1 Havlíčkův Brod Jedná se o okresní město se slavnou historií a bohatými kulturními tradicemi. První rozkvět města je spojen s rozsáhlou těžbou stříbra ve 13. století. Vyčerpání ložisek přináší úpadek města, který je dovršen za husitských válek v roce 1422. Koncem 15. století nabývá město opět hospodářského významu. Na čtvercovém náměstí bylo vystavěno mnoho nových gotických a renesančních domů (dnes s barokními štíty). Mezi nejzajímavější stavby patří Malinův Dům a městská radnice. Koncem 17. století přicházejí do města žebraví mniši augustiniáni, kteří vystavěli za hradbami klášter a kostel, patřící mezi nejhodnotnější barokní stavby. Řada staveb (kostel sv. Trojice, mariánský morový sloup a kašna se sochou Tritona na náměstí), včetně barokní přestavby děkanského kostela a kostela sv. Kateřiny, svědčí o jejich hospodářském a duchovními vlivu na město. V roce 1735 byla ve městě založena z odkazu vdovy po královském rychtáři, Kateřiny Kobzinové, latinská škola - gymnázium. V jeho lavicích studovala řada významných osobností (Josef Dobrovský, Karel Havlíček Borovský, Bedřich Smetana, Jan Zrzavý, František Jaromír Rubeš a další. Havlíčkovým Brodem bylo město pojmenováno v roce 1945. [2] 2.4.1.1 Městské opevnění S vestavěnými polokruhovými baštami a na nároží hrazeného obdélníku opatřeného gotickými okrouhlými věžemi bylo postaveno po roce 1310. Dochován pouze hradební pás ve východní části původně hrazeného města s válcovou věží, v níž jsou shromážděny památky na tragicky zesnulého akad. malíře Otakara Štáfla, a v jižní části města u řeky Sázavy pás dvojitých zdí, tři bašty a nárožní válcovitá bašta, uzavírající opevnění na jihozápadní straně. [1] 2.4.1.2 Havlíčkovo náměstí Bylo založeno v polovině 13. století. Po požáru v roce 1340 hrázděné domy nahrazovány kamennými a v 16. století přestavovány na gotických protáhlých parcelách renesančně, na severní a východní straně rozšířeny o podloubí (zrušeno 1850), po požárech 1662 a 1676 barokně upravovány zejména domovní štíty, zdobené i

15

domovními znameními. Domy na náměstí mají hluboké sklepy, které bývaly vzájemně propojeny a i nyní vedou až do středu náměstí. [1] 2.4.1.3 Galerie výtvarného umění Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě zaujímá specifické místo v síti státních galerií přímo řízených ministerstvem kultury, neboť se jako jediná v republice specializuje na moderní českou knižní ilustraci, kresbu a grafiku vzniklou po roce 1918. [4] Galerie vznikla až v roce 1965 jako samostatné oddělení při Okresním muzeu v Havlíčkově Brodě. Z počátku převzala a zpracovávala sbírku "umění" tzv. městské galerie, zahrnující obrazy a sochy regionálních autorů nebo děl majících k regionu vztah, která se z muzea vyčlenila po roce 1946. Po přiznání specializace na moderní českou knižní ilustraci, kresbu a grafiku vzniklou po roce 1918, zvolené s ohledem na tradici výstavní činnosti v Síni knižní kultury při Východočeském nakladatelství v Havlíčkově Brodě a na výtvarné soutěže pořádané každoročně u příležitosti celostátních festivalů humoru a satiry Haškova Lipnice, byla původní sbírka městské galerie převezena zpět do muzea a galerie začala budovat dva nové sbírkové soubory, které díky cílené akviziční činnosti a dle daných finančních možností dnes představují ucelený pohled na výtvarnou kulturu české knihy a grafiky s výjimkou několika málo autorů, jejichž dílo je již uzavřené a protazím nedosažitelné. Sbírky nyní čítají na 6 000 uměleckých děl a jsou zde zastoupeni přední čeští umělci, například Jan Bauch, Cyril Bouda, Vladimír Boudník, Adolf Hoffmeister, Emil Filla, Ota Janeček, Jiří John, Jaroslav Hořánek, Stanislav Kolíbal, Jan Kotík, Kamil Lhoták, Jiří Načeradský, Jaroslav Panuška, Bohuslav Reynek, Václav Sifko, Zdeněk Sklenář, Antonín Strnadel, Karel Svolinský, Jaroslav Šerých, Karel Teissig, František Tichý, Jiří Trnka, Adolf Zábranský, Olbram Zoubek a Jan Zrzavý. [4] Vedle prezentace vlastních sbírek ve stálé expozici a na různých příležitostných výstavách se havlíčkobrodská galerie věnuje i další výstavní činnosti. [4] Galerie zpočátku sídlila v okresním muzeu, od roku 1966 do roku 1999 v tzv. Malinově domě, kde dříve byla i výstavní síň nakladatelství. V srpnu roku 1999 se přestěhovala do nově rekonstruovaného měšťanského domu ze 14. století na Havlíčkově náměstí. V domě, kde se dochovala řada zajímavých gotických a renesančních architektonických

16

prvků, byla otevřena nová expozice nazvaná České výtvarné umění 20. století. Veřejnost se zde seznámila s obrazy, kresbami, ilustrací, grafikou a sochami autorů Jana Baucha, Tomáše Bíma, Vladimíra Boudníka, Jana Exnara, Františka Grosse, Jiřího Johna, Jana Josefa Kalvody, Milana Kohouta, Pavla Lašky, Karla Laštovky, Ondřeje Michálka, Josefa Mžyka, Květy Pacovské, Jaroslava Panušky, Michaela Rittsteina, Bohuslava Reynka, Josefa Sasky, Zdeňka Sklenáře, Jana Součka, Vladimíra Suchého, Pavla Sukdoláka, Naděždy Synecké, Jaroslava Šerých, Emilie Tomanové, Karla Vysušila, Vendelína Zdrůbeckého a Jana Zrzavého. [4] Nedílnou součástí stálé expozice je částečné osazení restaurovaného tzv. uhrovského oltáře se sousoším Kalvárie od Ignáce Rohrbacha, vzniklého kolem roku 1735. [4] 2.4.1.4 Muzeum Vysočiny Historie havlíčkobrodského muzea, jednoho z nejstarších regionálních muzeí vlastivědného typu v Čechách, se odvíjí od roku 1874. Muzeum Vysočiny Havlíčkův Brod sídlí v měšťanském domě, zvaném Rolandovský, s výrazným nárožním arkýřem ukončeným věžičkou. V roce 1832 tento dům zakoupil kupec Matěj Havlíček, otec Karla Havlíčka Borovského. Muzeum návštěvníkům nabízí prohlídku stálé expozice věnované novináři Karlu Havlíčkovi Borovskému. Vedle ukázky z díla je zde možné vidět v původním interiéru (Havlíčkův byt) exkluzivní památky po Karlu Havlíčkovi a jeho nejbližších. [3] 2.4.1.5 Radnice stará Původně gotická stavba, kterou však v roce 1662 zničil požár, získala po přestavbě novou podobu. V objektu nyní sídlí Krajská knihovna Vysočiny. V renesančním štítu s vysokou atikou s cimbuřím je ve výklenku věže umístěn kostlivec "Hnát", známý jako "Brodská smrt", který drží kosu s latinským nápisem "Qua hora nescis" (Kterou hodinu nevíš). Výjev se vztahuje se k pověsti O Hnátovi, který byl v roce 1472 zvoníkem na dolní bráně tehdejšího městského opevnění. [18] 2.4.1.6 Morový sloup Sloup se sochou Panny Marie a sochami sv. Václava, sv. Floriana, sv. Ondřeje, sv. Jana Nepomuckého a sv. Rozálie byl vystavěn v letech 1702 - 1717 v barokním stylu a nachází se přibližně uprostřed Havlíčkova náměstí. Během své historie byl několikrát 17

opravován. Jméno sochaře, který vytvořil morový sloup, nám písemné prameny nesdělují. Ivo Kořán, který objevil prameny ke vzniku sloupu v arcibiskupském archivu, vyslovil názor, že by autorem soch mohl být Giovanni Battista Bulla, tvůrce chrudimského morového sloupu z let 1714 - 1717 i opočenského mariánského sloupu z let 1714 - 1718. [5] 2.4.1.7 Kašna se sochou Tritona Kamenná kašna, zdobící od poloviny 18. věku brodské náměstí, stojí dodnes. Podrobnosti o její stavbě upadly však v zapomenutí, a tak v dalších a dalších desetiletích byla tato kašna v myslích starých Broďáků opředena pověstí, vyprávějící o nenapravitelném pekaři Koudelovi, který přes několikerý trest vykoupání v koši stále pekl pečivo špatné kvality. Nakonec byl vzat na milost, když se údajně před německobrodským primátorem a radními zavázal vlastním nákladem na náměstí postavit kašnu s postavou Tritona, který zosobňuje šumící proudění vln. [6] 2.4.1.8 Kostel Nanebevzetí Panny Marie Tvoří dominantu města v severovýchodním rohu Havlíčkova náměstí. Jedná se o původně raně gotické jednolodí z poslední čtvrtiny 13. století, přestavěné po polovině 14. století na dvojlodí (z této doby zachován vstupní portál). Kostel byl obnoven (vyjma klenby) po vypálení husity roku 1422. V letech 1633-37 byl kostel raně barokně přestavěn opět na jednolodí s kaplemi po severní straně a valeně zaklenut. V letech 1706-09 byla vztyčena nad presbytářem kupole a zřízena sakristie; dvě kaple v závěru presbytáře a kostel byly nově upraveny architektem T. Schopperem. Součástí chrámu je mohutná čtyřboká čtyřpatrová věž se zvonem Vilémem, ulitým kolem r. 1330 pro vilémovský klášter a dnes patřícím mezi nejstarší zvony. Kostelní věž je ozdobena hodinami (tzv. české a německé). [7] 2.4.1.9 Štáflova chalupa Štáflovou chalupu, objekt nacházející se v městském prostředí, je možné zařadit do skupiny našich nejstarších dochovaných lidových staveb. Nejstarší části domu jsou datovány do 16. století. V průběhu rozsáhlé rekonstrukce v roce 1999 byla v roubeném jádru stavby objevena starobylá dýmná jizba s horním větracím otvorem pro odchod kouře. K vidění je zde i tzv. černá kuchyně nebo zachovalý povalový strop. Od roku 2010 je objekt národní kulturní památkou. [3] 18

2.4.2 Havlíčkova Borová 2.4.2.1 Rodný dům Karla Havlíčka Borovského Dům č. p. 163, kde se Karel Havlíček narodil, postavil v roce 1818 jeho otec Matěj a zřídil si v něm kupecký krám. V roce 1931 zde byla slavnostně otevřena expozice věnovaná životu a dílu slavného rodáka. Pískovcový pomník nejslavnějšího rodáka od Josefa Strachovského dominuje návsi od roku 1901. [3]

2.4.3 Lipnice nad Sázavou 2.4.3.1 Památník Jaroslava Haška S Lipnicí je neoddělitelně spjato jméno Jaroslava Haška. Žil zde od roku 1921 v domku pod hradem. V něm a zejména v blízkém hostinci U České koruny (majitelem hostince je dnes spisovatelův vnuk, pan Richard Hašek) napsal převážnou část svého nejslavnějšího díla Osudy dobrého vojáka Švejka. Jeho pobyt na Lipnici trval do 3. ledna 1923, kdy ve svém domku zemřel. Pochován je na místním starém hřbitově. V domku pod hradem, kde spisovatel a dobrodruh Jaroslav Hašek prožil závěrečnou etapu svého života, se nachází expozice věnovaná jeho osudu a dílu. [3] 2.4.3.2 Zřícenina hradu Lipnice Turistickým lákadlem je mohutný hrad, založený pány z Lichtemburku na počátku 14. století, který návštěvníkům nabízí za příznivého počasí nádherný pohled nejen na osady a městečka v okolí, ale i na vzdálené hřebeny Železných hor, Žďárských vrchů či Krkonoš. Skvostem hradu je kaple sv. Vavřince z 1. čtvrtiny 14. století, která je výjimečná velikostí a původně samostatným umístěním na hradním nádvoří, jak tomu bývalo na královských hradech. [3] 2.4.3.3 Národní památník odposlechu V zatopených žulových lomech nedaleko hradu Lipnice vznikla umělecká galerie, pojmenovaná později Národní památník odposlechu. V metaforické zkratce jsou zde představeny možnosti získávání informací o soukromí lidí (odposlech, udávání a sledování). Autorem díla – Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči - je sochař Radomír Dvořák. [3]

19

2.4.4 Golčův Jeníkov 2.4.4.1 Synagoga Novorománská synagoga s orientálními prvky stojí uprostřed židovské čtvrti od roku 1873. Podle plánů J. Spidila ji vystavěl František Skřivánek z Čáslavi. Stavba v mnohém připomíná pražskou Španělskou synagogu. Její průčelí zdobí vysoké štíhlé sloupy a štukové dekory, pro naše kraje málo obvyklé. Od roku 1977 je budova synagogy využita jako depozitář pražského Státního židovského muzea. [3]

2.5 Realizační předpoklady 2.5.1 Dopravní předpoklady Jedná se jednoznačně o největší současný problém Havlíčkova Brodu. Veřejnost kritizuje stav mnohých komunikací, katastrofální jsou hlavně ulice Havlíčkova, Mírová nebo Chotěbořská. Rovněž si také stěžují na systém parkování. [8] V oblasti železniční dopravy se lidem nelíbí ústup ze slávy místní stanice. Zdá se jim, že z Brodu, který byl vždy největším železničním uzlem Vysočiny a kde se kříží pět tratí, se význam nádraží pomalu vytrácí a alespoň po administrativní stránce se přesouvá do Jihlavy. [8] Co se týče systému cyklostezek, jsou místní obyvatelé s jeho vedením celkem spokojeni. Ovšem určité rozšíření by jistě uvítali. Momentálně vedou trasy prakticky jen podél řeky Sázavy v centru. [8]

2.5.2 Ubytovací zařízení Na Havlíčkobrodsku najdeme celou řadu příležitostí k ubytování. 2.5.2.1 Hotel Brixen*** Hotel se nachází přímo v Havlíčkově Brodě. Je umístěn do klidové zóny bytové zástavby. Má kapacitu 61 lůžek v 25 dvoulůžkových pokojích, v 5 jednolůžkových (z toho 1 pro invalidy), a ve 3 apartmánech. Vše s vlastním sociálním zařízením. Pokoje jsou vybaveny TV, minibarem, telefonem a internetem. Koupelny vybaveny nadstandardně (včetně hotelových fénů a koupelnového nábytku). Dále restaurace s 20

barem a salonek pro 50 osob. Výborná kuchyně. Vlastní uzavřené parkoviště pro cca 20 osobních automobilů + 1 bus, bezbariérový vstup, hotelová směnárna, sejf a další doplňkové služby. [7] 2.5.2.2 Penzion U České koruny Penzion U České koruny leží přímo pod Lipnickým hradem v malebném kraji českomoravské vrchoviny a je využíván k rekreačním pobytům, oslavám, svatbám, seminářům a firemním jednáním. Sál umožňuje konání firemních, společenských, kulturních akcí a svatebních hostin či rodinných oslav. K dispozici: projekční plátno, flip chart, wi-fi, TV, dětský koutek a ostatní služby (coffee break, rauty, občerstvení). Penzion U České Koruny má pro Vaše pohodlí připraveno ubytování v 9 pokojích o celkové kapacitě 26 lůžek. [21] 2.5.2.3 Zámek Hostačov Zámek Hostačov je památkově chráněný renesanční zámek postavený na základech středověké tvrze, v rodinném vlastnictví. Najdeme ho v obci Skryje. Nabízí 14 zámeckých pokojů s celkovou ubytovací kapacitou 40 lůžek. Všechny pokoje mají vlastní soukromé příslušenství a koupelny a nachází se v prvním poschodí zámku a mají výhledy do zámeckého parku. [22] 2.5.2.4 Penzion Bene Penzion se nachází na Náměstí T. G. M. v Chotěboři. Nabídka ubytování v penzionu s kapacitou 16 lůžek a možností přistýlek. Pokoje jsou se sociálním zařízením, mini barem, TV a připojením k internetu. [23] 2.5.2.5 Penzion U Štěpánků Nachází se na okraji lesa, v malebné vesničce Trpišovice nedaleko Ledče nad Sázavou. Penzion U Štěpánků poskytne zázemí max. 10 osobám. K Vašemu pohodlí přispějí kompletně vybavené apartmány - vlastní WC a sociální zařízení, TV, plně vybavená kuchyňka. [24] 2.5.2.6 Hotel Slunce*** Hotel Slunce se nachází v centru Havlíčkova Brodu u řeky Sázavy a nabízí perfektní zázemí i pohodlné ubytování za přijatelné ceny pro kongresovou turistiku - školení, 21

prodejní akce ale i rodinné a společenské oslavy. Hotel Slunce má tři poschodí s výtahem, celkem je k dispozici 107 lůžek ve 47 pokojích a dvou luxusních apartmánech. [25] 2.5.2.7 Hotel Kaskáda*** Hotel se nachází v Ledči nad Sázavou a nabízí komfortní ubytování v nových, moderně zařízených pokojích s celkovou kapacitou 41 lůžek. [26] 2.5.2.8 Penzion Brixen Penzion Brixen se nachází v bezprostřední blízkosti starobylého hradu Lipnice v rodišti Jaroslava Haška, v Lipnici nad Sázavou. Ubytovací kapacita penzionu je 42 lůžek, snídaně je rozšířená kontinentální. [27] 2.5.2.9 Hotel Vysočina*** Hotel Vysočina v Chotěboři se nachází v centru města Chotěboř. V budově hotelu je restaurace, bufet a salónek s klimatizací. Ubytování: Ubytovací prostory hotelu Vysočina prošly rozsáhlou rekonstrukcí a disponují kapacitou okolo 60 až 70 lůžek. [28] 2.5.2.10 Penzion Hurikán Nachází se v Havlíčkově Brodě. Penzion Hurikán nabízí pohodlné ubytování v 11 jedno, dvou a třílůžkových pokojích s možností přistýlky. V celém objektu je možnost připojení k internetu. [29] 2.5.2.11 Hotel U Zlatého lva*** Hotel U Zlatého lva je situován v historickém centru města Havlíčkův Brod na Havlíčkově náměstí. Hotel U Zlatého lva nabízí deset útulných pokojů s výjimečnou atmosférou a stylový restaurant s výbornou kuchyní. [30] 2.5.2.12 Chateau Herálec***** Chateau Herálec se nachází uprostřed velkého anglického parku v srdci Českomoravské vrchoviny. Zámek byl v období 2009 - 2011 zrekonstruován a znovu otevřen jako 5* Boutique Hotel & Club Resort v září roku 2011. V hotelu se nachází nádherných 19

22

pokojů a apartmá. Jejich společným jmenovatelem je luxus z prostoru, který mají hosté k dispozici. [31] 2.5.2.13 Penzion Starr Penzion Starr se nachází nedaleko centra Havlíčkova Brodu, nabízí Vám ubytování v útulných dvou až čtyřlůžkových pokojích s výhledem na řeku Sázavu a okolí. [32] 2.5.2.14 Chalupa Výměnek Bývalý statek Výměnek se nachází v malé vesničce, kde končí silnice a žije 25 stálých obyvatel. Na Vysočině, na kopci nad řekou Sázavou, ve vesničce Kochánov. Nabízí celoroční ubytování. Součástí chalupy je kuchyňka pro vlastní vaření - elektrický sporák s pečící troubou, mikrovlnná trouba, rychlovarná konvice, chladnička. [33]

2.5.3 Stravovací zařízení Co se stravovacích zařízení týče, najdeme na Havlíčkobrodsku celou řadu kvalitních restaurací. Většina z nich je zaměřená na domácí kuchyni, ale můžeme si zde dopřát i zahraniční pokrmy. Je zde také velká spousta rychlých občerstveních, bufetů, vináren a hospod. S jejich umístěním ovšem nejsou všichni turisté spokojeni, jelikož u každé přírodní nebo kulturní památky se bohužel občerstvení nevyskytuje.

23

3 Základní statistické pojmy 3.1 Statistický soubor a statistická jednotka Zkoumání hromadných jevů předpokládá definování – z hlediska účelu zkoumání – vymezené množiny objektů, prvků zkoumání neboli statistického souboru (soubor podniků, soubor obyvatelstva, soubor událostí apod.). Jednotlivé objekty, prvky statistického souboru, označujeme jako statistické jednotky. Jsou nositeli vlastností daného souboru. Počet jednotek statistického souboru se nazývá rozsah souboru. Soubory, které jsou předmětem zkoumání, označujeme jako základní soubor (někdy se základní soubor označuje jako populace). V praxi často z různých důvodů nepracujeme s celým rozsahem statistického souboru, ale jen se vzorkem statistických jednotek neboli s výběrovým souborem. K tomu dochází buď proto, že zkoumání celého statistického souboru by bylo nákladné, časově zdlouhavé nebo z jiných praktických ohledů neuskutečnitelné, a dále proto, že zobecnění provedené z dat výběrového souboru považujeme pro daný účel zkoumání za dostatečně přesné a z hlediska poznání za reprezentativní. [34]

3.2 Statistický znak Zkoumané

vlastnosti

statistického

souboru

sleduje

statistika

prostřednictvím

měřitelných vlastností statistických jednotek, které vyjadřuje tzv. statistickými znaky. Statistický znak nabývá slovních nebo číselných hodnot a je zjišťován u každé statistické jednotky statistického souboru. Jestliže ve statistickém souboru pracujeme jen s jedním znakem (s jednou proměnnou), říkáme, že se jedná o jednorozměrný soubor, máme-li současně více znaků, jde o dvou-, tří-, resp. obecně vícerozměrný soubor. [34]

24

4 Metody výzkumu Statistickou práci lze zpravidla rozdělit do několika etap. Jde o etapu statistického zjišťování (šetření), statistického zpracování zjištěných údajů (dat) a konečně o etapu statistického vyhodnocování (analýzy). I když nejdůležitější je nepochybně fáze třetí analytická, v níž probíhá rozbor statistických údajů pomocí vhodných metod, je nezbytným předpokladem její úspěšnosti, aby byly správně provedeny etapy předchozí. [9]

4.1 Statistické zjišťování Pomocí statistického zjišťování získáváme statistické údaje, což jsou číselné nebo slovní obměny sledovaných statistických znaků. Nejprve je nutné stanovit, kdo bude zjišťování provádět, kdy a jakým způsobem. Je tedy třeba určit zpravodajskou jednotku, která poskytne potřebné informace o statistické jednotce. Zpravodajská jednotka může, ale nemusí být totožná s jednotkou statistickou. Budeme-li např. zjišťovat údaje o odpracovaných směnách dělníků v průmyslu, bude statistickou jednotkou každý jednotlivý dělník, ale jako jednotku zpravodajskou zvolíme např. průmyslový podnik to proto, že zjišťování přímým dotazem u jednotlivých dělníků by bylo pracné a nákladné. [9] Zjišťované údaje mohou být dvojího druhu. Buď se zjišťují za určitý časový interval (objem produkce, počet zákazníků) nebo k určitému okamžiku (stav zásob, počet pracovníků). Pro zjišťování údajů prvého druhu musí být stanovena rozhodná doba (např. objem produkce za rok 2000, počet zákazníků obsloužených za jeden den), pro zjišťování údajů druhého typu pak rozhodný okamžik (např. počet pracovníků k 31. 12. 2000). Dále musí být stanovena doba zjišťování, tj. lhůta, v níž musí být zjišťování provedeno, rozsah zjišťování, tj. zda bude provedeno zjišťování vyčerpávající či výběrové. [9] Statistické údaje se mohou zjišťovat několika způsoby. Nejčastěji se používá přímé pozorování nebo dotaz. Při prvním způsobu přímo pozorujeme statistické jednotky a zjišťované hodnoty znaku získáváme sčítáním, měřením, vážením apod. Při dotazovacím způsobu lze použít buď metodu expediční, kdy existují sčítací komisaři či tazatelé apod., nebo korespondenční, kdy zpravodajská jednotka požadované údaje na předem stanovených formulářích (např. dotaznících) sama sdělí. Stále častěji 25

používanou formou, zejména v marketingových výzkumech, je telefonické dotazování. Dále je možné zjišťovat údaje rovněž odhadem, a to subjektivním, který je založen na subjektivních znalostech statistické jednotky, kdy se jedná o vyhodnocení určitých kvantitativně vyjádřitelných a měřitelných skutečností. Jiným způsobem statistického zjišťování je forma výkaznictví. Výkaz je předem navržený a schválený formulář, který v pravidelných lhůtách předkládá zpravodajská jednotka statistickým orgánům. Výkazy jsou buď státní, rezortní nebo podnikové a jsou základním zdrojem informací o stavu národního hospodářství na různých úrovních. [9] V současné době - v souvislosti s rozvojem výpočetní techniky, příchodem přenosových sítí a rozšířením moderního statistického softwaru - význam výkaznictví zvolna klesá. řada výkazů se stává zbytečnými, z jiných je používána pouze část informací v nich obsažených. Ve snaze o snížení administrativy se některé výkazy ruší, jiné zjednodušují či je prodlužována periodicita jejich předkládání. Mimoto s rozvojem soukromého podnikání, zejména jeho středního a malého stavu, vznikají nové nároky na podchycení informací o tomto důležitém druhu hospodářské činnosti, kterou lze však s pomocí výkazů mnohdy jen velmi obtížně mapovat. Význam klasického výkaznictví ustupuje rovněž ve spojitosti s konstrukcí specializovaných databank na různých pracovištích, počítačových sítí, on-line systémů apod. [9] Kromě výkaznictví se zjišťují údaje ve statistice zvláštními statistickými šetřeními. Je to v případech, kdy některé jevy, které zjišťujeme, nejsou evidovány nebo kdy je nutné občas zjistit stav přímým měřením, sečítáním nebo zhodnocením. Patří sem zejména soupisy, znalecké odhady, ankety aj. [9] Soupisy jsou nejběžnějším druhem zvláštních statistických zjišťování. Sepisujeme stav, který jsme zjistili na místě samém, např. soupis zásob, hotových výrobků, soupis hospodářského zvířectva apod. Znalecký odhad spočívá v subjektivním ohodnocení určitého jevu osobami, které k tomu statistický orgán pověří. Vliv subjektivity je možné do určité míry zmenšit tím, že odhadem pověříme znalce nemající zájem na zkreslení výsledků, a že stanoví určitá kritéria, podle nichž se odhad bude provádět. [9] Výsledkem šetření, ať již použijeme jakoukoliv metodu, je velké množství údajů, které je třeba určitým způsobem utřídit a shrnout. Součástí statistického zpracování je také tabelování číselných výsledků, třídění, výpočet různých statistických charakteristik,

26

grafické znázorňování výsledných údajů apod. Dříve převládalo zpracování ruční, které je pracné a zdlouhavé. Přesto je ani dnes v éře počítačů nelze zcela vyloučit v těch případech, kdy rozsah souboru není příliš velký, počet třídících znaků není příliš početný a není nutné provádět příliš rozsáhlé numerické výpočty. [9] Zpracování statistických informací by mělo vždy začínat kontrolou došlého datového materiálu. Tato kontrola musí být dvojí: formální (početní) a logická. Formální kontrola spočívá v přezkoušení správnosti početních úkonů (součtů, součinů, podílů apod.). Řada kontrolních úkonů bývá součástí počítačových programů na zpracování statistických dat. Logická kontrola je svým způsobem náročná na věcnou znalost jevů, jež jsou předmětem zjišťování. Spočívá v posouzení, zda vykázané údaje svojí výší odpovídají logicky možným mezím, v nichž se mohou pohybovat. Chyby můžeme dělit na úmyslné a neúmyslné. Chyby úmyslné jsou motivovány snahou získat pro organizaci nějakou neoprávněnou výhodu (při čerpání mzdových prostředků, při snaze o získání úvěru apod.). Chyby neúmyslné vznikají různými nedbalostmi, přepsáním, a také v důsledku metodických neznalostí. [9]

4.2 Použitá metoda Ve své práci jsem získával statistické údaje pomocí přímého osobního dotazování. Na frekventovaných místech Havlíčkobrodska bylo náhodně osloveno několik respondentů, kteří prostřednictvím dotazníků odpovídali na několik otázek. Dotazník byl určen návštěvníkům tohoto regionu a byl pochopitelně zcela anonymní. Otázky se týkali např. motivace návštěvníka k turistické aktivitě na Havlíčkobrodsku, dále spokojenosti s kvalitou jednotlivých služeb, infrastrukturou apod. Respondenti také museli uvést několik osobních údajů (odkud pocházíte, pohlaví, věková kategorie apod.). Jednalo se z velké části o uzavřené otázky, kde si turisté museli vybrat z několika nabízených možností. Sběr dat proběhl v červnu až říjnu roku 2013. Během šetření jsem získal celkem 107 dotazníků, z nichž 97 bylo tuzemských návštěvníků, 4 respondenti byli ze Slovenska, 3 z Belgie a 3 také z Nizozemska.

4.3 Grafické výstupy Téměř každá otázka z dotazníku má své grafické zpracování. Většina z nich je zpracována sloupcovými grafy, pár z nich je vyobrazeno grafem výsečovým. 27

Sloupcové grafy zobrazují hodnoty jako řadu svislých sloupců, které jsou seskupeny podle kategorie/kategorií. Porovnáváme skupiny údajů. [35] Výsečové grafy zobrazí velikost jednotlivých položek datových řad úměrně k součtu položek do kruhové výseče. To znamená že jsou sečteny všechny položky v řadě a tyto procentuálně rozděleny z celého součtu. Tj. procenta jsou podle velikosti jednotlivých položek. [36]

4.4 Kontingenční tabulky Kontingenční tabulky vznikají kombinačním tříděním podle dvou slovních znaků, z nichž alespoň jeden je znakem množným. Znak, jehož podmíněná rozdělení četností jsou v jednotlivých sloupcích kontingenční tabulky, označíme symbolem A. Tento znak nabývá obměn a1, a2,..., ai ,..., ar , kde r je počet řádků kontingenční tabulky. Znak B, jehož podmíněná rozdělení četností jsou v řádcích kontingenční tabulky, nabývá obměn b1, b2,..., bj,..., bs, kde s je počet sloupců kontingenční tabulky (řádkovým indexem je index i, sloupcovým indexem je index j). Nepodmíněné četnosti znaku A v posledním sloupci tabulky označíme symbolem ni a nepodmíněné četnosti znaku B v posledním řádku tabulky nj. Součet posledního řádku i sloupce je rozsah souboru n. Podmíněné četnosti v jednotlivých políčkách kontingenční tabulky označíme nij (pro i = 1,2,...,r, . j = 1,2,...,s). [10] Analýza kontingenční tabulky je založena na tom, že pro každé políčko tabulky lze stanovit četnost, která by zde byla v případě, že znaky A, B by byly nezávislé. Tuto četnost nazveme četností vypočtenou a stanovíme ji podle vztahu:

n´ij = Vypočtená četnost n´ij na rozdíl od pozorované četnosti nij může nabývat i jiných než celočíselných hodnot. [10] Z povahy vypočtené četnosti vyplývá, že závislost slovních znaků v kontingenční tabulce je tím vyšší, čím rozdílnější jsou pozorované a vypočtené četnosti. Charakteristikou, která měří tuto rozdílnost pozorovaných a vypočtených četností souhrnně za celou tabulku, je čtvercová kontingence χ2 (čti chí kvadrát). Čtvercová kontingence nabývá hodnoty od nuly (kdy všechny pozorované a vypočtené četnosti 28

nabývají stejné hodnoty), která signalizuje nezávislost znaků A,B, po určitou maximální hodnotu, která je tím větší, čím větší je rozsah souboru a čím větší jsou rozměry kontingenční tabulky. Čtvercová kontingence je tedy charakteristikou intenzity závislosti v kontingenční tabulce, ovšem ne příliš dokonalou charakteristikou, neboť kromě stupně závislosti zkoumaných znaků závisí ještě na dalších činitelích (rozsah souboru, rozměry kontingenční tabulky). Pro přesnější určení charakteristiky intenzity závislosti používáme koeficienty kontingence. [10] Ve své práci jsem použil Pearsonův koeficient kontingence, který nabývá hodnot z intervalu: 0 ≤ P< 1

P= 4.5 SWOT analýza Patří k často využívaným analytickým metodám s cílem stanovit základ pro marketingové plánování či auditování firmy a zaměřit se na klíčové položky. Součástmi SWOT analýzy je hodnocení čtyř oblastí - strengths, S (silné stránky); weaknesses, W (slabé stránky); opportunities, O (příležitosti); threats, T (hrozby); kde S + W jsou interní faktory, O + T jsou externí faktory. SWOT analýza je v marketingovém managementu firmy uplatnitelná při stanovení její obchodní strategie. V rámci SWOT analýzy jsou většinou hodnoceny oblasti jako marketing, finance, tvorba produktu, organizování a další aspekty marketingového managementu. [11]

29

5 Praktická část V následující části práce se budu věnovat samotnému vyhodnocování dotazníků. Pomocí grafů znázorním jednotlivé otázky a prostřednictvím kontingenčních tabulek a Pearsonova koeficientu kontingence se následně pokusím určit závislosti mezi některými otázkami.

5.1 Grafické výstupy Otázka č. 1

Pocházíte z České republiky?

10 97

ano ne

Graf č. 1: Pocházíte z České republiky? [zdroj: Vlastní sběr dat]

První otázka zněla: "Pocházíte z České republiky?" V této otázce jsme se snažili zjistit, zda se jedná o návštěvníky, kteří k nám přicestovali z České republiky anebo k nám přicestovali odjinud. Na výběr bylo logicky pouze ze dvou možností, tedy z možností "ano" či "ne". Z výsledků je patrné, že Havlíčkobrodsko navštěvují především tuzemští turisté, navzdory tomu se nám podařilo získat vyplněné dotazníky alespoň od 10 zahraničních návštěvníků. Otázka č. 2 Touto otázkou se zabývali pouze zahraniční návštěvníci. Cílem druhé otázky bylo zjistit, která místa v České republice zahraniční turisté při svém pobytu navštívili nebo

30

teprve hodlali navštívit. Všichni dotazovaní uvedli naše hlavní město, Prahu, několikrát byl zmíněn také Český Krumlov a Karlovy Vary. Otázka č. 3 Třetí otázka byla tentokráte určená pouze tuzemským turistům. Jejich úkolem bylo uvést, ze kterého města pochází, respektive odkud k nám přicestovali. Tato otázka byla pochopitelně otevřená a tak se zde vyskytlo velmi široké spektrum odpovědí. Výsledky prokázaly, že nejčastějšími návštěvníky Havlíčkobrodska jsou lidé z jeho okolí, na druhém místě se umístila Praha. Otázka č. 4

Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od tohoto místa dotazování?

Počet návštěvníků

60

54

50 40

26

30 13

20

4

10 0 do 20 km

21 až 50 km

51 až 100 km

nad 100 km

Graf č. 2: Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od tohoto místa dotazování? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Čtvrtá otázka zněla: "Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od tohoto místa dotazování?" V této otázce jsme se snažili zjistit z jaké vzdálenosti k nám návštěvníci přicestovali. Výběr byl tentokráte ze čtyř možností. Z odpovědí je zřejmé, že do tohoto regionu si najdou cestu turisté i z odlehlejších částí České republiky. Téměř polovina dotazovaných přicestovala ze vzdálenosti do dvaceti kilometrů a necelá čtvrtina návštěvníků má trvalé bydliště dále než sto kilometrů.

31

Otázka č. 5

Jak jste sem přicestovali? 65


70 60 50 40

25

30 20

6

10

0

7

4

0 autem (příp. na motocyklu)

vlakem

autobusem autobusem - linkovým - se zájezdem

na kole

pěšky

Graf č. 3: Jak jste sem přicestovali? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Na tuto otázku už opět odpovídali všichni respondenti. Znění páté otázky bylo: "Jak jste sem přicestovali?" Návštěvníci si mohli vybírat z 6 možností. Měl být označen pouze převažující způsob dopravy. Z grafu je evidentní, že vedoucí postavení má doprava autem (případně na motocyklu). Zanedbatelná rozhodně není ani železniční doprava a celkem sedm jedinců přišlo dokonce pěšky. Otázka č. 6


Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? 55 60 50 40 30 20 10 0

37 13 2 jednodenní – 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů bez noclehu (např. (např. týdenní) víkendový)

delší

Graf č. 4: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? [zdroj: Vlastní sběr dat] 32

Následující otázka se zabývala délkou pobytu. Více než polovina respondentů zde pobyla pouze jeden den. 37 dotazovaných uvedlo, že zde stráví jednu až dvě noci. Třetí nejčastější odpovědí byl pobyt na tři až sedm nocí. Pouze dva návštěvníci zde trávili více času než je jeden týden. Otázka č. 7

Už jste někdy navštívil tento region? 13% ne, jsem tu poprvé ano, byl(a) jsem zde 1 až 3 krát

19% 68%

ano, byl(a) jsem zde už vícekrát

Graf č. 5: Už jste někdy navštívil(a) tento region? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Sedmá otázka se pokoušela zjistit, zda-li už dotazovaní někdy navštívili tento region. Celých 68 % respondentů uvedlo, že zde byli už více než 3 krát. 19 % dotázaných zde byli 1 až 3 krát a pouze 13 % návštěvníků tu bylo poprvé. Otázka

č.

8


S kým jste sem přijel? 73 80 70 60 50 40 30 20 10 0

30 3 sám / sama

1

s partnerem, s malými dětmi se staršími partnerkou, / dítětem dětmi / dítětem přáteli, (alespoň jedno (školního věku) známými apod. předškolního věku) 33

Graf č. 6: S kým jste sem přijel(a)? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Osmá otázka zněla: "S kým jste sem přijel(a)?" Na výběr byly čtyři možné odpovědi. Nejčastěji sem lidé přicestovali se svým partnerem, partnerkou, přáteli, známými apod. 30 dotázaných sem přicestovali samy. Pouze 3 respondenti k nám dorazili s malými dětmi a dokonce jen jeden člověk uvedl, že k nám přijel se staršími dětmi. Otázka č. 9

Kde jste zde ubytován? 60

52


50 40 26

30 20 10

12 8

5

4 0

0

0

Graf č. 7: Kde jste zde ubytován(a)? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Otázka č. 9 zněla: "Kde jste zde ubytován(a)?" Na výběr bylo tentokráte z několika možností. Nejčastěji jsou zde lidé ubytováni u svých známých, příbuzných, případně na vlastní chatě, chalupě. 26 návštěvníků zde nebylo vůbec ubytováno. 12 respondentů strávilo noc v minimálně tří hvězdičkovém hotelu a 8 bylo ubytováno v penzionu.

34

Nikdo z dotazovaných nestrávil noc v kempu, tábořišti ani v jiném hromadném ubytovacím zařízení. Otázka č. 10

Stravujete se zde v restauračních zařízeních? 6%

31%

ano – téměř vždy částečně – jak kdy ne – téměř nikdy

63%

Graf č. 8: Stravujete se zde v restauračních zařízeních? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Desátá otázka se snažila zjistit, zda-li zde respondenti navštěvují restaurační zařízení a využívají jejich služeb. 63 % dotázaných se na Havlíčkobrodsku téměř vždy stravuje v restauračním zařízení, 31 % se částečně stravuje v restauračních zařízeních a pouhých 6 % respondentů nevyužívá téměř nikdy restauračních služeb. Otázka č. 11


Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je? 30 25 20 15 10 5 0

22

28

26 19 7 0

2

3

0

Graf č. 9: Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je? [zdroj: Vlastní sběr dat] 35

Další otázka se snažila zjistit, co je převažujícím důvodem návštěvy turistů v tomto regionu. Mezi nejčastější odpovědi patří návštěva příbuzných nebo známých, poté se umístila zábava, společenské aktivity s přáteli, hry, noční život, dobré jídlo, pití apod. Velkým motivem pro turisty je samozřejmě také poznání, návštěva turistických atraktivit, architektura atd. 19 respondentů na Havlíčkobrodsko zavítalo z důvodu relaxace, odpočinku, rekreace, pobytu v přírodě. Ostatní motivy už jsou celkem zanedbatelné. Otázka č. 12

Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? Počet návštěvníků

59 60 50 40 30 20 10 0

36

35 17

17

15

8 0

6

9 0

0

Graf č. 10: Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Ve dvanácté otázce, zabývající se aktivitami, které přijdou turistům v tomto regionu nejlákavější, mohli respondenti označit až 3 možnosti. Nejvíce lidem přijde nejlákavější na Havlíčkobrodsku společenský život a zábava. 36 krát byla vybrána návštěva kulturních akcí a 35 krát byla zvolena poznávací turistika. Dotazovaní několikrát uvedli, že je nejvíce láká pěší turistika, cykloturistika, koupání a vodní sporty, návštěva sportovních akcí, lyžování a zimní sporty a péče o fyzickou a duševní kondici.

36

Otázka č. 13

Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu? 5%

5% ano – v brzké době (do ½ roku) ano – ale někdy později

28%

spíše ne 62% nevím, nedokážu říci

Graf č. 11: Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu? [zdroj: Vlastní sběr dat]

13. otázka zněla: "Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu?" 62 % uvádí, že se tento region chystá navštívit v brzké době (do půl roku). 28 % dotazovaných se sem ještě chystá, ale později než je půl roku. 5 % tento region už patrně nenavštíví a zbylých 5 % nedokázalo odpovědět. Otázka č. 14 Tento okruh se zabývá hodnocením služeb cestovního ruchu ve zkoumané oblasti. Zahrnuje celkem 8 podotázek, které jsou všechny uzavřené. Respondent mohl vybírat z možností velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně, velmi špatně a neumím posoudit.

37

Otázka č. 14.1

Jak hodnotíte ubytovací služby? 60


60 50 40 30

25

20

20 2

10

0

0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 12: Jak hodnotíte ubytovací služby? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Touto otázkou jsme se snažili zjistit, jak jsou lidé spokojeni s ubytovacími službami v Havlíčkově Brodě a okolí. Dle zjištěných výsledků můžeme říci, že návštěvníci tu jsou s ubytováním celkem spokojeni. 60 respondentů hodnotí tyto služby spíše dobře, 20 dotázaných je hodnotí velmi dobře a 25 lidí to neumí posoudit, což si můžeme vysvětlovat asi tím, že zde byli pouze na jednodenním výletě. Otázka č. 14.2

Jak hodnotíte úroveň veřejného stravování? Počet návštěvníků

70 70 60 50 40 30 20 10 0

29 7

velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

1 velmi špatně

0 neumím posoudit

Graf č. 13: Jak hodnotíte úroveň veřejného stravování? [zdroj: Vlastní sběr dat]

38

V této otázce jsem se dotázaných ptal, jak hodnotí úroveň veřejného stravování. Z dostupných výsledků můžeme konstatovat, že kvalita zdejších stravovacích zařízení je na dobré úrovni. Nadpoloviční většina hodnotí tyto služby spíše dobře, 29 krát zazněla odpověď velmi dobře a 7 krát bylo uvedeno spíše špatně. Otázka č. 14.3

Jak hodnotíte služby pro motoristy? 52


60 50 40

24

30

22

20 10

5

4

0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 14: Jak hodnotíte služby pro motoristy? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Jak hodnotíte služby pro motoristy? Tak zněla následující otázka pro návštěvníky ve zkoumané destinaci. Z grafu je patrné, že necelá polovina hodnotí zmíněné služby spíše dobře a 24 respondentů uvedlo spíše špatně. Opravdu spokojeno a je v tomto směru pouze 5 dotázaných, ovšem velmi špatně motoristické služby vnímají pouze 4 dotázaní. Během šetření jsme nalezli 22 lidí, kteří na tuto otázku nebyli schopni odpovědět.

39

Otázka č. 14.4

Jak hodnotíte služby pro cykloturisty?


38 40 35 30 25 20 15 10 5 0

31 23 14

1 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 15: Jak hodnotíte služby pro cykloturisty? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Čtvrtá podotázka v tomto okruhu nám pomohla zjistit, jak návštěvníci vnímají služby pro cykloturisty. Zde jsme nezjistili žádné jednoznačné výsledky. 38 respondentů hodnotí cykloturistické služby spíše dobře, 31 to neumí posoudit, 23 je vnímá spíše špatně, 10 krát se objevila odpověď velmi dobře a 1 krát velmi špatně. Otázka č. 14.5

Jak hodnotíte služby pro lyžaře?


35

28

30

31 26

25

17

20 15 10

5

5 0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 16: Jak hodnotíte služby pro lyžaře? [zdroj: Vlastní sběr dat]

V této otázce zkoumáme hodnocení služeb pro lyžaře. Dotazníkové šetření probíhalo v letních měsících a tudíž spousta lidí nebyla schopna posoudit tuto problematiku. Spíše 40

dobře uvedlo 28 lidí, spíše špatně 26 lidí, velmi špatně 17 lidí a velmi dobře pouhých 5 lidí. Otázka č. 14.6

Jak hodnotíte úroveň personálu ve službách cest. ruchu? Počet návštěvníků

57 60 50 40

23

30 20

15

9

3

10 0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 17: Jak hodnotíte úroveň personálu ve službách cest. ruchu? [zdroj: Vlastní sběr dat]

V otázce č. 14.6 jsme zjišťovali jaká je podle návštěvníků úroveň personálu ve službách cestovního ruchu. 57 lidí si myslí, že je jejich úroveň spíše dobrá, 23 jí vnímá spíše špatně a 15 jí neumí posoudit. Otázka č. 14.7


Jak hodnotíte péči o čistotu a pořádek? 70 60 50 40 30 20 10 0

62

23 14 4 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

4 neumím posoudit

Graf č. 18: Jak hodnotíte péči o čistotu a pořádek? [zdroj: Vlastní sběr dat]

41

V otázce týkající se hodnocení péče o čistotu a pořádek na Havlíčkobrodsku jsme získali tyto výsledky. 62 krát se objevila odpověď spíše dobře, 23 krát spíše špatně, 14 krát velmi dobře, 4 krát velmi špatně a 4 krát neumím posoudit. Otázka č. 14.8


Jak hodnotíte cenovou úroveň služeb? 74

80 60 40

18

13

20

0

2

0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 19: Jak hodnotíte cenovou úroveň služeb? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Poslední podotázka v tomto okruhu se týkala hodnocení cenové úrovně služeb. 74 krát zaznělo spíše dobře, 18 krát velmi dobře, 13 krát spíše špatně a 2 krát neumím posoudit. Otázka č. 15 Tento okruh se zaměřuje na hodnocení infrastruktury a vybavenosti tohoto regionu. Zahrnuje celkem 8 podotázek, které jsou uzavřené. Návštěvníci mohli vybírat z možností velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně, velmi špatně a neumím posoudit.

42

Otázka č. 15.1

Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit? Počet návštěvníků

59 60 50 40 30

16

19

13

20

0

10 0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 20: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit? [zdroj: Vlastní sběr dat]

První podotázka v tomto okruhu zněla: "Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit?" Z grafu jsme zjistili, že 59 lidí odpovědělo spíše dobře, 19 neumím posoudit, 16 velmi dobře a 13 spíše špatně. Otázka č. 15.2


Jak hodnotíte rozsah a dostupnost stravovacích kapacit? 70 60 50 40 30 20 10 0

65

34

5

velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

2 velmi špatně

1 neumím posoudit

Graf č. 21: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost stravovacích kapacit? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Co se týče rozsahu a dostupnosti stravovacích kapacit, respondenti hodnotili tyto služby celkem pozitivně. 65 krát se ve výsledcích objevilo spíše dobře, 34 krát velmi dobře, 5 krát spíše špatně, 2 krát velmi špatně a jeden krát neumím posoudit. 43

Otázka č. 15.3

Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu? Počet návštěvníků

57 60 50

37

40 30 20

9

3

10

1

0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 22: Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu? Tak zněla další podotázka tohoto okruhu. V tomto směru je na Havlíčkobrodsku určitě co zlepšovat, dopravní situace zde není nejlepší, přesto se našlo 57 respondentů, kteří si myslí, že je to spíše dobré, 37 si myslí, že je to spíše špatné, 9 lidí dokonce odpovědělo, že je to velmi dobré, 3 krát se objevila odpověď velmi špatně a jeden dotázaný to nedokázal posoudit. Otázka č. 15.4

Jak hodnotíte dostupnost regionu hromadnou dopravou? Počet návštěvníků

50 50 40 30

25

21

20 5

10

6

0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 23: Jak hodnotíte dostupnost regionu hromadnou dopravou? [zdroj: Vlastní sběr dat]

44

Tento graf nám ukazuje, jak dotázaní turisté hodnotí dostupnost regionu hromadnou dopravou. Necelá polovina dotázaných ji hodnotí spíše dobře, 25 krát se objevilo spíše špatně, 21 krát velmi dobře, 6 krát neumím posoudit a 5 krát velmi špatně. Otázka č. 15.5

Jak hodnotíte vybavení regionu pro sportovní aktivity? Počet návštěvníků

66 70 60 50 40 30 20 10 0


spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

6

neumím posoudit

Graf č. 24: Jak hodnotíte vybavení regionu pro sportovní aktivity? [zdroj: Vlastní sběr dat]

V této otázce jsme zjišťovali názor respondentů ohledně vybavení regionu pro sportovní aktivity. Z výsledků můžeme vidět, že v tomto směru jsou turisté celkem spokojeni. 66 lidí hodnotilo výše zmíněné vybavení spíše dobře, 23 lidí velmi dobře, 11 spíše špatně, 6 neumím posoudit a 1 velmi špatně.

45

Otázka 15.6

Jak hodnotíte nákupní možnosti? 55


60 50

33

40 30 20

13 4

10

2

0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 25: Jak hodnotíte nákupní možnosti? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Další otázka se zabývala hodnocením nákupních možností ve zkoumané oblasti. 55 dotázaných uvedlo spíše dobře, 33 spíše špatně, 13 velmi dobře, 4 velmi špatně a 2 neumím posoudit. Otázka č. 15.7


Jak hodnotíte příležitosti pro zábavu a společenské vyžití? 52

60 50 40 30

26

21

20

6

10

2

0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 26: Jak hodnotíte příležitosti pro zábavu a společenské vyžití? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Jak hodnotíte příležitosti pro zábavu a společenské vyžití? Tak bylo přesné znění další podotázky v tomto okruhu. Téměř polovina uvedla spíše dobře, 26 lidí naopak hodnotí tyto příležitosti spíše špatně, 21 velmi dobře, 6 velmi špatně a 2 to neumí posoudit. 46

Otázka č. 15.8


Jak hodnotíte vybavenost regionu atrakcemi pro děti? 43

50 40

28 22

30 20

13

10

1

0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 27: Jak hodnotíte vybavenost regionu atrakcemi pro děti? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Poslední podotázka v tomto okruhu se zabývala hodnocením vybavenosti regionu atrakcemi pro děti. 43 lidí uvedlo spíše dobře, 28 spíše špatně, 22 lidí nebylo schopno na tuto otázku odpovědět, 13 lidí tuto vybavenost hodnotí velmi dobře a pouze jeden respondent ji hodnotí velmi špatně. Otázka č. 16 Tento okruh se zabývá hodnocením péče o rozvoj cestovního ruchu ve zkoumaných oblastech. Okruh obsahuje celkem 8 podotázek, které jsou uzavřené. Respondenti měli na výběr z možností velmi dobře, spíše dobře, spíše špatně, velmi špatně a neumím posoudit.

47

Otázka č. 16.1


Jak hodnotíte poskytování informací o regionu? 70 60 50 40 30 20 10 0

61

19

13

14 0

velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 28: Jak hodnotíte poskytování informací o regionu? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Tato otázka se věnovala hodnocením poskytování informací o regionu. Dotázaní lidé hodnotili toto hledisko celkem kladně. 61 respondentů uvedlo spíše dobře, 19 spíše špatně, 14 neumím posoudit a 13 velmi dobře. Otázka č. 16.2


Jak hodnotíte místní orientační značení? 70 60 50 40 30 20 10 0

65


spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

7

neumím posoudit

Graf č. 29: Jak hodnotíte místní orientační značení? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Znění další otázky bylo následující: "Jak hodnotíte místní orientační značení?" Z grafů je patrné, že většina respondentů je s orientačním značením spokojeno. 65 dotázaných hodnotí toto hledisko spíše dobře, 21 velmi dobře. 48

Otázka č. 16.3


Jak hodnotíte péči o památky a turistické atraktivity? 70 60 50 40 30 20 10 0

62

20 12

11 2

velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 30: Jak hodnotíte péči o památky a turistické atraktivity? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Ve třetí podotázce v tomto okruhu jsme řešili postoj respondentů k péči o památky a turistické atraktivity na Havlíčkobrodsku. 62 dotázaných si myslí, že je to spíše dobré a 20 lidí, že je to dokonce velmi dobré. Otázka č. 16.4


Jak hodnotíte péči o životní prostředí? 52

60 50 40 30 20

21

15

18 1

10 0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 31: Jak hodnotíte péči o životní prostředí? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Péče o životní prostředí. Její hodnocení jsme zkoumali v následující otázce. Téměř polovina soudí, že se o něj pečuje spíše dobře, 21 respondentů naopak spíše špatně a 18 dotázaných to nedokázalo posoudit. 49

Otázka č. 16.5

Jak hodnotíte péči o bezpečnost návštěvníků? Počet návštěvníků

59 60 50 40

23

30 20

14

8

3

10 0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 32: Jak hodnotíte péči o bezpečnost návštěvníků? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Otázka č. 16.5 se věnuje hodnocením péče o bezpečnosti návštěvníků v našem regionu. 59 dotázaných se domnívá, že se zde o bezpečí návštěvníků pečuje spíše dobře, 23 to neumělo posoudit. Otázka č. 16.6


Jak hodnotíte nabídku programů pro volný čas? 51

60 50

32

40 30 20

15 4

10

5

0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 33: Jak hodnotíte nabídku programů pro volný čas? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Jak hodnotíte nabídku programů pro volný čas? Tak zněla další otázka. 51 lidí hodnotí tuto nabídku spíše dobře, 32 lidí naopak hodnotí tuto nabídku spíše špatně.

50

Otázka č. 16.7

Jak hodnotíte drobný prodej? 54


60 50 40

29

30

17

20 3

10

4

0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 34: Jak hodnotíte drobný prodej? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Další otázka se zaměřila na hodnocení drobného prodeje návštěvníky ve zkoumané destinaci. Spíše dobře odpověděla více než polovina dotázaných, 29 krát se vyskytla odpověď spíše špatně a 17 krát velmi dobře. Otázka č. 16.8

Jak hodnotíte přátelskost místních lidí k návštěvníkům? Počet návštěvníků

58 60 50 40 30

24

19

20

3

10

3

0 velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

Graf č. 35: Jak hodnotíte přátelskost místních lidí k návštěvníkům? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Poslední podotázka v tomto okruhu se zabývala přátelskostí místních lidí k návštěvníkům. 58 respondentů vnímá přátelskost místních obyvatel spíše dobře, 24 dotázaných jí vnímá velmi dobře a 19 spíše špatně. 51

Otázka č. 17 V otázce č. 17 lidé dostali prostor a mohli se otevřeně rozepsat o tom, co jim na Havlíčkobrodsku nejvíce schází, popřípadě co jim zde vadí. Většina lidí tuto možnost nevyužila, nic nenapsala, což si můžeme vynaložit nejspíše tím, že k našemu regionu nemají žádné připomínky. Ti co se rozhodli odpovědět, několikrát zmínili kvalitu respektive nekvalitu zdejších silnic. Někteří by zde uvítali rozmanitější výběr restaurací, rádi by si dopřávali pokrmy exotické kuchyně. Spousta lidí odpověděla krátce, že jsou zde spokojeni a nic jim tu nechybí. Našlo se i pár vášnivých cykloturistů, kteří si přáli rozvoj kvalitních cyklostezek. Otázka č. 18 Okruh č. 18 obsahuje 7 uzavřených podotázek. Jejich prostřednictvím jsme se snažili zjistit, které informační zdroje respondenti nejvíce využívali při návštěvě zkoumaného regionu. Během těchto otázek si lidé vybírali pouze ze 3 možností, konkrétně z možností ano, částečně a ne. Otázka č. 18.1

Využil jste některé informace z turistických informačních center?

20% ano

49%

částečně ne 31%

Graf č. 36: Využil jste některé informace z turistických informačních center? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Tato otázka zkoumá, zda turisté využívají informace z turistických informačních center. Podle zjištěných výsledků a grafu můžeme říci, že téměř polovina dotázaných tyto informace nevyužívá. 31 % je využívá částečně a pouze 20 % zaškrtlo v dotaznících ano.

52

Otázka č. 18.2

Využil jste některé informace z cestovních kanceláří a agentur? 16% ano částečně

57% 27%

ne

Graf č. 37: Využil jste některé informace z cestovních kanceláří a agentur? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Využil jste některé informace z cestovních kanceláří a agentur? Na to se ptala následující otázka. 57 % odpovědělo, že tyto informace nevyužívá, 27 % částečně a pouhých 16 % si cení informací z cestovních kanceláří a agentur. Otázka č. 18.3

Využil jste některé informace z médií? 26% 33%

ano částečně ne

41%

Graf č. 38: Využil jste některé informace z médií? [zdroj: Vlastní sběr dat]

41 % dotázaných částečně využívá informace z médií. Ano odpovědělo 33 % návštěvníků a 26 % uvedlo ne.

53

Otázka č. 18.4

Využil jste některé informace z propagačních materiálů, prospektů, průvodců apod. ? 28%

31%

ano částečně ne

41%

Graf č. 39: Využil jste některé informace z propagačních materiálů, prospektů, průvodců apod. ? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Zda lidé využívají některé informace z propagačních materiálů, prospektů, průvodců apod., tím se zabývala tato otázka. Z výsledků je patrné, že 41 % dotázaných osob je využívá pouze částečně. 31 % tento informační zdroj považuje za důležitý a využívá jej. Otázka č. 18.5

Využil jste některé informace z internetu? 6% 21% ano částečně ne 73%

Graf č. 40: Využil jste některé informace z internetu? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Výsledky z této otázky nám ukázali, který informační zdroj má v dnešní době dominantní postavení na trhu. Na otázku zda lidé, využili některé informace z internetu

54

odpovědělo 73 % respondentů ano, 21 % odpovědělo částečně a pouhých 6 % zaškrtlo ne. Otázka č. 18.6

Využil jste některé informace od personálu ve službách?

30% 31%

ano částečně ne

39%

Graf č. 41: Využil jste některé informace od personálu ve službách? [zdroj: Vlastní sběr dat]

V této otázce jsme získali velmi vyrovnané výsledky. 39 % dotázaných částečně využívá některé informace od personálu ve službách, 31 % je naplno využívá a 30 % je vůbec nevyužívá. Otázka č. 18.7

Využil jste některé informace od příbuzných či známých? 8% 23%

ano částečně 69%

ne

Graf č. 42: Využil jste některé informace od příbuzných či známých? [zdroj: Vlastní sběr dat]

55

Z grafu je patrné, že spousta návštěvníků, celých 69 %, zhodnotí informace získané od příbuzných či známých. Otázka č. 19


Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

42

13

39

11 2

do 200 Kč (do 6 €)

201 až 500 501 až 1000 1 až 2 tis. Kč více než 2 tis. Kč (6 – 15 €) Kč (15 – 30 €) (30 – 60 €) Kč (nad 60 €)

Graf č. 43: Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? [zdroj: Vlastní sběr dat]

V 19. otázce jsme zjišťovali, kolik Kč zde lidé běžně utratí za jeden den. Nejvyšší počet hlasů si získal interval od 201 do 500 Kč (6 - 15 €). Druhý nejvyšší počet odpovědí měl interval 501 až 1000 Kč (15 - 30 €). Třetí nejvyšší počet odpovědí získala první možnost, tedy že návštěvník zde v průměru utratí za jednu osobu a den do 200 Kč (do 6 €). 11 dotázaných odpovědělo, že zde utratí 1 až 2 tisíce Kč (30 - 60 €) a pouze 2 osoby uvedli, že zde utratí během jednoho dne za jednu osobu více než 2 tisíce Kč (nad 60 €).

56

Otázka č. 20

Jaká je Vaše věková kategorie? 0% 10%

6% do 25 let 26 až 34 let

19%

35 až 49 let 50 až 59 let 65%

60 a více let

Graf č. 44: Jaká je Vaše věková kategorie? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Během dotazníkového šetření byli oslovovány osoby různého věku. Nejčastěji dotazník vyplnili návštěvníci do 25 let. Otázka č. 21

Jaké je Vaše vzdělání? 25%

8% bez maturity s maturitou vysokoškolské 67%

Graf č. 45: Jaké je Vaše vzdělání? [zdroj: Vlastní sběr dat]

Jedna z posledních otázek dotazníku, se snažila zjistit jaké je nejvyšší dosažené vzdělání návštěvníka ve zkoumané lokalitě. 67 % dotázaných má maturitu, 25 % má titul z některé vysoké školy a 8 % je bez maturity.

57

Otázka č. 22

Respondent je: 54

53


60 50 40 30 20 10 0 muž

žena

Graf č. 46: Respondent je: [zdroj: Vlastní sběr dat]

Během dotazníkového šetření jsem získal odpovědi od 54 můžu a 53 žen.

5.2 Kontingenční tabulky Kontingenční tabulka č. 1 Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Pocházíte z České republiky? ano ne jednodenní Sloupcové hodnoty 1 až 2 noclehy Sloupcové hodnoty 3 až 7 noclehů Sloupcové hodnoty delší Sloupcové hodnoty Celkem

55

0

56,70%

0,00%

33

4

34,02%

40,00%

7

6

7,22%

60,00%

2

0

2,06%

0,00%

97

10

Celkem 55 37 13 2 107

Zdroj: Vlastní sběr dat

P =0,4474 Mezi těmito otázkami je střední závislost. Z tabulky vyplývá, že celých 60 % zahraničních návštěvníků přijelo do Havlíčkova Brodu a okolí strávit 3 až 7 nocí.

58

Kontingenční tabulka č. 2 Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je? turistika návštěva poznání zábava práce relaxace nákupy Celkem a sport příbuzných jednodenní

11

4

13

0

12

12

3

Sloupcové hodnoty

50,00%

57,14%

50,00%

0,00%

42,86%

63,16%

100,00%

7

3

7

2

12

6

0

31,82%

42,86%

26,92%

100,00 %

42,86%

31,58%

0,00%

4

0

6

0

2

1

0

18,18%

0,00%

23,08%

0,00%

7,14%

5,26%

0,00%

0

0

0

0

2

0

0

0,00%

0,00%

0,00%

0,00%

7,14%

0,00%

0,00%

22

7

26

2

28

19

3

1 až 2 noclehy Sloupcové hodnoty 3 až 7 noclehů Sloupcové hodnoty delší Sloupcové hodnoty Celkem

55

37

13

2

107


P = 0.3948 Střední intenzita závislosti. Zkoumání závislosti ukázalo, že důvod návštěvy může mít vliv na délku pobytu v regionu. Přibližně 63 % respondentů, kteří navštívili naši destinaci z důvodu relaxace, zde stráví jenom jeden den.

59

Kontingenční tabulka č. 3 S kým jste sem přijel(a)? x Kde jste zde ubytován(a)? hotel *, **, hotel *** pronajatý nejsem penzion u známých Garni, motel a více pokoj 17

3

8

32

8

5

65,38%

75,00%

100,00%

61,54%

66,67%

100,00%

8

1

0

19

2

0

Sloupcové hodnoty

30,77%

25,00%

0,00%

36,54%

16,67%

0,00%

s malými dětmi

1

0

0

0

2

0

Sloupcové hodnoty

3,85%

0,00%

0,00%

0,00%

16,67%

0,00%

se staršími dětmi

0

0

0

1

0

0

Sloupcové hodnoty

0,00%

0,00%

0,00%

1,92%

0,00%

0,00%

26

4

8

52

12

5

s partnerem Sloupcové hodnoty sám

Celkem

Celkem 73

30

3

1

107


P = 0,3906 Pomocí Pearsonova koeficientu byla zjištěna střední intenzita závislosti. Všichni návštěvníci, kteří se ubytovali v některém ze zdejších penzionů, k nám přijeli se svým partnerem.

60

Kontingenční tabulka č. 4 Jak jste sem přicestovali? x Kde jste zde ubytován(a)? hotel *, **, hotel *** a pronajatý nejsem penzion u známých Garni, motel více pokoj 18

3

4

30

8

2

69,23%

75,00%

50,00%

57,69%

66,67%

40,00%

1

1

0

3

2

0

3,85%

25,00%

0,00%

5,77%

16,67%

0,00%

4

0

3

16

1

1

Sloupcové hodnoty

15,38%

0,00%

37,50%

30,77%

8,33%

20,00%

autobusem - linkovým

2

0

1

1

1

1

Sloupcové hodnoty

7,69%

0,00%

12,50%

1,92%

8,33%

20,00%

1

0

0

2

0

1

3,85%

0,00%

0,00%

3,85%

0,00%

20,00%

26

4

8

52

12

5

autem Sloupcové hodnoty pěšky Sloupcové hodnoty vlakem

na kole Sloupcové hodnoty Celkem

Celkem 65

7

25

6

4

107


P = 0,3950 Mezi těmito otázkami je střední intenzita závislosti. 69 % těch turistů, kteří zde nebyli ubytováni, k nám přicestovali autem popř. na motocyklu.

61

Kontingenční tabulka č. 5 Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte ubytovací služby v tomto regionu? spíše dobře velmi dobře neumím posoudit spíše špatně Součty řádků jednodenní Řádkové hodnoty 1 až 2 noclehy Řádkové hodnoty 3 až 7 noclehů Řádkové hodnoty delší Řádkové hodnoty Celkem

33

6

15

1

60,00%

10,91%

27,27%

1,82%

22

7

7

1

59,46%

18,92%

18,92%

2,70%

4

7

2

0

30,77%

53,85%

15,38%

0,00%

1

0

1

0

50,00%

0,00%

50,00%

0,00%

60

20

25

2

55 37 13 2 107


P = 0,3458 Střední intenzita závislosti. Pouze jeden návštěvník ubytovaný na 1 až 2 noclehy ve zkoumaném regionu hodnotil ubytovací služby spíše špatně. Kontingenční tabulka č. 6 Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte úroveň veřejného stravování v tomto regionu? spíše dobře velmi dobře spíše špatně velmi špatně Celkem jednodenní Řádkové hodnoty 1 až 2 noclehy Řádkové hodnoty 3 až 7 noclehů Řádkové hodnoty delší Řádkové hodnoty Celkem

33

17

4

1

60,00%

30,91%

7,27%

1,82%

28

8

1

0

75,68%

21,62%

2,70%

0,00%

8

3

2

0

61,54%

23,08%

15,38%

0,00%

1

1

0

0

50,00%

50,00%

0,00%

0,00%

70

29

7

1

55 37 13 2 107


P = 0,2234 Pomocí Pearsonova koeficientu byla zjištěna nízká intenzita závislosti. Téměř 76 % respondentů, kteří zde strávili 1 až 2 noclehy, hodnotilo úroveň veřejného stravování v tomto regionu spíše dobře. 62

Kontingenční tabulka č. 7 Kde jste zde ubytován(a)? x Jak celkově hodnotíte úroveň veřejného stravování v tomto regionu? spíše dobře velmi dobře spíše špatně velmi špatně Celkem 19

5

1

1

73,08%

19,23%

3,85%

3,85%

2

1

1

0

50,00%

25,00%

25,00%

0,00%

7

1

0

0

87,50%

12,50%

0,00%

0,00%

34

14

4

0

Řádkové hodnoty

65,38%

26,92%

7,69%

0,00%

hotel *** a více

6

5

1

0

Řádkové hodnoty

50,00%

41,67%

8,33%

0,00%

pronajatý pokoj

2

3

0

0

Řádkové hodnoty

40,00%

60,00%

0,00%

0,00%

70

29

7

1

nejsem Řádkové hodnoty hotel *, **, Garni, motel Řádkové hodnoty penzion Řádkové hodnoty u známých

Celkem

26 4 8 52 12 5 107


P = 0,3243 Mezi těmito otázkami je střední intenzita závislosti. 73 % dotázaných, kteří zde nebyli ubytováni, hodnotí úroveň veřejného stravování v tomto regionu spíše dobře. Kontingenční tabulka č. 8 Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit v tomto regionu? spíše dobře spíše špatně velmi dobře neumím posoudit Celkem jednodenní Sloupcové hodnoty 1 až 2 noclehy Sloupcové hodnoty 3 až 7 noclehů Sloupcové hodnoty delší Sloupcové hodnoty Celkem

32

5

8

10

54,24%

38,46%

50,00%

52,63%

20

6

7

4

33,90%

46,15%

43,75%

21,05%

6

2

1

4

10,17%

15,38%

6,25%

21,05%

1

0

0

1

1,69%

0,00%

0,00%

5,26%

59

13

16

19

55 37 13 2 107


P = 0,2333

63

Zde jsme zjišťovali, zda má délka pobytu nějaký vliv na hodnocení rozsahu a dostupnosti ubytovacích kapacit v tomto regionu. Byla zjištěna nízká intenzita závislosti. Necelých 53 % návštěvníků, kteří nedokážou posoudit rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit v tomto regionu, zde byli na jednodenní návštěvě. Kontingenční tabulka č. 9 Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? 501 až 1000 do 200 Kč 1 až 2 tis. Kč 201 až 500 Kč více než 2 tis. Celkem Kč (15 – 30 €) (do 6 €) (30 – 60 €) (6 – 15 €) Kč (nad 60 €) jednodenní

18

10

2

24

1

Sloupcové hodnoty

46,15%

76,92%

18,18%

57,14%

50,00%

15

1

7

13

1

38,46%

7,69%

63,64%

30,95%

50,00%

5

1

2

5

0

12,82%

7,69%

18,18%

11,90%

0,00%

1

1

0

0

0

2,56%

7,69%

0,00%

0,00%

0,00%

39

13

11

42

2

1 až 2 noclehy Sloupcové hodnoty 3 až 7 noclehů Sloupcové hodnoty delší Sloupcové hodnoty Celkem

55

37

13

2

107


P = 0,3470 Střední intenzita závislosti. 57 % návštěvníků, kteří zde utratí 201 až 500 Kč v průměru na osobou a den, jsou jednodenní turisté.

64

Kontingenční tabulka č. 10 Kde jste zde ubytován(a)? x Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? 501 až 1000 do 200 Kč 1 až 2 tis. Kč 201 až 500 Kč více než 2 tis. Celkem Kč (15 – 30 €) (do 6 €) (30 – 60 €) (6 – 15 €) Kč (nad 60 €) nejsem

9

7

1

9

0

Řádkové hodnoty

34,62%

26,92%

3,85%

34,62%

0,00%

2

0

0

2

0

Řádkové hodnoty

50,00%

0,00%

0,00%

50,00%

0,00%

penzion

5

0

0

3

0

Řádkové hodnoty

62,50%

0,00%

0,00%

37,50%

0,00%

18

4

5

24

1

34,62%

7,69%

9,62%

46,15%

1,92%

2

1

5

3

1

16,67%

8,33%

41,67%

25,00%

8,33%

3

1

0

1

0

Řádkové hodnoty

60,00%

20,00%

0,00%

20,00%

0,00%

Celkem

39

13

11

42

2

hotel *, **, Garni, motel

u známých Řádkové hodnoty hotel *** a více Řádkové hodnoty pronajatý pokoj

26

4

8

52

12

5

107


P = 0,4739 Zde jsme zkoumali, zda má místo ubytování, nějaký vliv na průměrnou útratu na osobu a den při pobytu v tomto regionu. Byla zjištěna střední intenzita závislosti. Pouze jeden člověk, který byl ubytovaný u známých, odpověděl, že zde utratí více než 2 tisíce Kč za den.

65

Kontingenční tabulka č. 11 Věková kategorie? x Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? 501 až 1000 do 200 Kč 1 až 2 tis. Kč 201 až 500 Kč více než 2 tis. Celkem Kč (15 – 30 €) (do 6 €) (30 – 60 €) (6 – 15 €) Kč (nad 60 €) 25

10

7

27

1

Sloupcové hodnoty

64,10%

76,92%

63,64%

64,29%

50,00%

35 až 49 let

7

0

0

4

0

Sloupcové hodnoty

17,95%

0,00%

0,00%

9,52%

0,00%

26 až 34 let

7

1

4

7

1

Sloupcové hodnoty

17,95%

7,69%

36,36%

16,67%

50,00%

50 až 59 let

0

2

0

4

0

Sloupcové hodnoty

0,00%

15,38%

0,00%

9,52%

0,00%

39

13

11

42

2

do 25 let

Celkem

70

11

20

6

107


P = 0,3547 Díky Pearsonovu koeficientu jsme zjistili, že se jedná o střední intenzitu závislosti. Téměř 77 % těch, kteří na Havlíčkobrodsku za den utratí méně než 200 Kč, jsou návštěvníci do 25 let.

66

Kontingenční tabulka č. 12

nejsem

Věková kategorie? x Kde jste zde ubytován(a)? hotel *, **, u hotel *** a pronajatý penzion Garni, motel známých více pokoj

19

2

3

35

7

4

Sloupcové hodnoty

73,08%

50,00%

37,50%

67,31%

58,33%

80,00%

35 až 49 let

2

1

2

6

0

0

Sloupcové hodnoty

7,69%

25,00%

25,00%

11,54%

0,00%

0,00%

26 až 34 let

4

1

3

6

5

1

Sloupcové hodnoty

15,38%

25,00%

37,50%

11,54%

41,67%

20,00%

50 až 59 let

1

0

0

5

0

0

Sloupcové hodnoty

3,85%

0,00%

0,00%

9,62%

0,00%

0,00%

26

4

8

52

12

5

do 25 let

Celkem

Celkem 70

11

20

6

107


P = 0,3604 Střední intenzita závislosti. Průzkum ukázal, že 73 % těch, kteří zde nejsou ubytováni, tvoří návštěvníci do 25 let. Kontingenční tabulka č. 13 Věková kategorie? x Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? jednodenní 1 až 2 noclehy 3 až 7 noclehů delší 39

19

11

1

Sloupcové hodnoty

70,91%

51,35%

84,62%

50,00%

35 až 49 let

4

6

1

0

Sloupcové hodnoty

7,27%

16,22%

7,69%

0,00%

26 až 34 let

11

8

1

0

Sloupcové hodnoty

20,00%

21,62%

7,69%

0,00%

50 až 59 let

1

4

0

1

Sloupcové hodnoty

1,82%

10,81%

0,00%

50,00%

55

37

13

2

do 25 let

Celkem

Celkem 70

11

20

6

107


67

P = 0,3666 Podle výsledku Pearsonova koeficientu můžeme říci, že věk má určitý vliv na délku pobytu v tomto regionu, konkrétně se jedná o střední intenzitu závislosti. Téměř 71 % těch, kteří přijeli na jednodenní pobyt, jsou lidé ve věku do 25 let. Kontingenční tabulka č. 14 Věková kategorie? x Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je? turistika a návštěva poznání zábava práce relaxace nákupy Celkem sport příbuzných 15

5

18

0

16

14

2

Sloupcové hodnoty

68,18%

71,43%

69,23%

0,00%

57,14%

73,68%

66,67%

35 až 49 let

2

0

2

0

4

3

0

Sloupcové hodnoty

9,09%

0,00%

7,69%

0,00%

14,29%

15,79%

0,00%

26 až 34 let

5

2

5

1

4

2

1

Sloupcové hodnoty

22,73%

28,57%

14,29%

10,53%

33,33%

50 až 59 let

0

0

1

1

4

0

0

Sloupcové hodnoty

0,00%

0,00%

3,85%

50,00%

14,29%

0,00%

0,00%

22

7

26

2

28

19

3

do 25 let

Celkem

19,23% 50,00%

70

11

20

6

107


P = 0,4056 Střední intenzita závislosti. Skoro 70 % těch, jejichž převažující motiv při návštěvě zkoumaného regionu byla zábava, byli turisté do 25 let. Kontingenční tabulka č. 15 Respondent je? x Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je? turistika návštěva poznání zábava práce relaxace nákupy Celkem a sport příbuzných muž Sloupcové hodnoty žena Sloupcové hodnoty Celkem

12

5

54,55%

71,43%

10

2

45,45%

28,57%

22

7

13

1

50,00% 50,00% 13

1

50,00% 50,00% 26

2

12

10

1

42,86%

52,63%

33,33%

16

9

2

57,14%

47,37%

66,67%

28

19

3

54

53

107

Zdroj: Vlastní sběr dat 68

P = 0,1486 Byla zjištěna nízká intenzita závislosti. 71 % návštěvníků, jejichž hlavním motivem při návštěvě tohoto regionu byla turistika a sport, jsou muži. Kontingenční tabulka č. 16 Respondent je? x Jak jste sem přicestovali? autobusem autem pěšky vlakem na kole Celkem linkovým muž

36

Řádkové hodnoty 66,67% žena

29

Řádkové hodnoty 54,72% Celkem

65

3

12

1

2

5,56%

22,22%

1,85%

3,70%

4

13

5

2

7,55%

24,53%

9,43%

3,77%

7

25

6

4

54 53 107


P = 0,1803 Nízká intenzita závislosti. Z kontingenční tabulky je patrné, že téměř 67 % mužů do našeho regionu přijelo autem. Kontingenční tabulka č. 17

nejsem muž Sloupcové hodnoty

pronajatý pokoj

Celkem 54

17

2

4

23

7

1

65,38%

50,00%

50,00%

44,23%

58,33%

20,00%

9

2

4

29

5

4

34,62%

50,00%

50,00%

55,77%

41,67%

80,00%

26

4

8

52

12

5

žena Sloupcové hodnoty

Respondent je? x Kde jste zde ubytován(a)? hotel *, **, hotel *** a penzion u známých Garni, motel více

Celkem

53

107


P = 0,2168 Mezi těmito otázkami je nízká intenzita závislosti. 65 % respondentů, kteří zde nebyli ubytováni, tvoří muži.

69

Kontingenční tabulka č. 18 Respondent je? x Využil(a) jste některé informace z internetu? ano ne částečně Celkem muž Řádkové hodnoty žena Řádkové hodnoty Celkem

40

3

11

74,07%

5,56%

20,37%

38

4

11

71,70%

7,55%

20,75%

78

7

22

54 53 107


P = 0,0415 Podle Pearsonova koeficientu byla zjištěna velmi nízká intenzita závislosti. Pouze 3 muži, kteří přicestovali na Havlíčkobrodsko, vůbec nevyužili jako informační zdroj internet. Kontingenční tabulka č. 19 Věková kategorie? x Využil(a) jste některé informace z internetu? ano ne částečně Celkem do 25 let Sloupcové hodnoty 35 až 49 let Sloupcové hodnoty 26 až 34 let Sloupcové hodnoty 50 až 59 let Sloupcové hodnoty Celkem

54

4

12

69,23%

57,14%

54,55%

6

1

4

7,69%

14,29%

18,18%

15

1

4

19,23%

14,29%

18,18%

3

1

2

3,85%

14,29%

9,09%

78

7

22

70 11 20 6 107


P = 0,2016 Nízká intenzita závislosti. Téměř 70 % návštěvníků, kteří před příjezdem do našeho regionu využili jako zdroj informací internet, jsou lidé pohybující se ve věkové kategorii do 25 let.

70

Kontingenční tabulka č. 20 Respondent je? x Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? 501 až 1000 do 200 Kč 1 až 2 tis. Kč 201 až 500 Kč více než 2 tis. Kč Celkem Kč (15 – 30 €) (do 6 €) (30 – 60 €) (6 – 15 €) (nad 60 €) muž

19

6

5

24

0

35,19%

11,11%

9,26%

44,44%

0,00%

20

7

6

18

2

Řádkové hodnoty

37,74%

13,21%

11,32%

33,96%

3,77%

Celkem

39

13

11

42

2

Řádkové hodnoty žena

54

53

107


P = 0,1663 Zde jsme zkoumali, zda má pohlaví respondenta vliv na to, kolik při pobytu v našem regionu průměrně utratí na osobu a den. Vyšla nám nízká intenzita závislosti těchto otázek. Ani jeden muž zde neutratí při svém pobytu v průměru více než 2 tisíce Kč za den. Kontingenční tabulka č. 21 Věková kategorie? x Využil(a) jste některé informace od personálu ve službách? ano částečně ne Celkem do 25 let Sloupcové hodnoty 35 až 49 let Sloupcové hodnoty 26 až 34 let Sloupcové hodnoty 50 až 59 let Sloupcové hodnoty Celkem

25

27

18

75,76%

64,29%

56,25%

2

8

1

6,06%

19,05%

3,13%

6

6

8

18,18%

14,29%

25,00%

0

1

5

0,00%

2,38%

15,63%

33

42

32

70 11 20 6 107


P = 0,3581 Podle výsledku Pearsonova koeficientu můžeme říci, že věk má určitý vliv na to, zda návštěvníci využívají informace, které získali od personálu ve službách. Konkrétně se jedná o střední intenzitu závislosti. Necelých 76 % těch, kteří téměř vždy využívají informace od personálu ve službách, jsou návštěvníci ve věku do 25 let. 71

5.3 SWOT analýza Strengths (silné stránky) - dobrá dopravní dostupnost - nedaleko dálnice D1, kvalitní autobusové i vlakové spoje - historický a kulturní potenciál města - rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit - kvalita a úroveň stravovacích zařízení - kvalita životního prostřední a čistota města - společenský život a zábava - vybavení regionu pro sportovní aktivity Weaknesses (slabé stránky) - stav pozemních komunikací - systém parkování - slabá propagace - stav některých turistických památek a atraktivit - absence stravovacích zařízení u některých atraktivit - špatné vztahy města s podnikateli - nízký počet wellness zařízení - málo možností jak zde trávit delší čas - nízký počet cyklotras - kvantita a kvalita místních skiareálů - nákupní možnosti Zdroj: Vlastní tvorba

72

Opportunities (příležitosti) - výstavba silničního obchvatu - výstavba parkovacích míst - rozšíření ubytovacích a stravovacích zařízení - propojit propagaci města s jeho okolím - turistické balíčky - rozšíření cyklostezek - snížení produkce odpadu - revitalizace parku Budoucnost - rozšíření wellness nabídky - rozšíření dětských a sportovních hřišť - přestavba lyžařského areálu Vysoká - vyšší péče o turistické památky a atraktivity - zlepšení vztahu města s podnikateli Threats (hrozby) - zhoršení stavu silnic - zhoršení životního prostředí - pokles návštěvnosti z důvodu úpadku zájmu o ČR - pokles návštěvnosti z důvodu špatné propagace destinace - nerealizace výstavby silničního obchvatu - stěhování firem - nerealizace přestavby lyžařského areálu Vysoká - nedostatek kvalitních pracovníků ve službách CR Zdroj: Vlastní tvorba

73

5.4 Doporučení Zdrojem pro doporučení ke zlepšení cestovního ruchu v Havlíčkově Brodě a jeho blízkém okolí mi byla SWOT analýza a hlavně vyplněné dotazníky od návštěvníků. Havlíčkobrodsko skýtá velkou řadu nádherných historických a kulturních atraktivit, má proto výborný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, byla by tedy velká škoda, kdyby si tento region nenašel své zájemce i v budoucích letech. Několik lidí si postěžovalo na špatnou propagaci destinace. Destinace by se tedy měla propagovat jako celek a společně s atraktivitami v Havlíčkově Brodě také nabízet např. Havlíčkovu Borovou, Lipnici nad Sázavou, Golčův Jeníkov a podobně. Velkou pozornost bych doporučoval věnovat vícedenním pobytům. Podle výsledků dotazníkového šetření jsme zjistili, že lidé zde nejčastěji stráví pouze jeden den. Proto by se měli zde na Havlíčkobrodsku zaměřit právě na vícedenní pobyty, vytvořit turistické balíčky, zahrnující krom ubytování i další aktivity, jako např. wellness, které je v dnešní době velmi oblíbené a žádané. V dotaznících si také někteří vášniví cykloturisté postěžovali na malé množství cyklotras. Doporučoval bych tedy se zaměřit na dobudování a rozšíření cyklostezky do Šmolov a do Perknova. Vhodná by byla také jejich celková údržba, včetně stezky podél řeky Sázavy, která bývá především v podzimních měsících posetá množstvím listí a větví a hrozí tak nebezpečí bolestivého pádu a následného úrazu. Někteří návštěvníci zde postrádají rychlé občerstvení jako např. McDonald´s nebo KFC, ovšem tyto velké řetězce by se u nás nejspíš neuživili. Spíše bych doporučoval, aby se majitelé stravovacích zařízení snažili rozšířit své prostory a zvýšit kapacity, ke kterým si také našli někteří respondenti určité výhrady. Největším problémem Havlíčkova Brodu je momentálně dopravní situace. Lidé kritizují stav mnohých komunikací, katastrofální jsou hlavně ulice Havlíčkova, Mírová nebo Chotěbořská. Řešení toho problému by proto mělo být momentálně na prvním místě. Rovněž si návštěvníci stěžovali na počet parkovacích míst v centru Havlíčkova Brodu. V tomto směru se lidem momentálně město snaží vyjít vstříc a rekonstruuje parkoviště v Husově ulici. Po dokončení by mělo být k dispozici mnohem více míst k parkování.

74

Dále by stálo za zvážení, zda by nebylo vhodné opravit a rozšířit parkoviště u Smetanova náměstí. Objevilo se také několik jedinců, kteří by uvítali na Havlíčkobrodsku nějakou větší lyžařskou sjezdovku. V tomto ohledu má velký potenciál lyžařské středisko Vysoká. Už delší dobu se hovoří o jejím rozšíření, prodloužila by se sjezdovka a také lanovka. Nedávno se dokonce objevili spekulace, že by se tu měla vystavět sedačková lanovka. Věřím, že by si tato rekonstrukce našla velký zástup příznivců a mělo by to pozitivní vliv na rozvoj cestovní ruchu v tomto regionu.

6 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se věnoval regionu Havlíčkobrodsko, které má na svém území celou řadu nádherných historických a kulturních atraktivit a má proto výborný potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Během teoretické části jsem se zaměřil zprvu velmi stručně na charakteristiku kraje Vysočina a následně už jsem detailně rozebral Havlíčkobrodský region. V tomto rozboru nalezneme jak přírodní tak i kulturní předpoklady zkoumané oblasti. Nejvíce jsem se pochopitelně zaměřil na Havlíčkův Brod, ovšem uvedl jsem zde i několik atraktivit z jeho okolí. Praktickou část jsem zahájil dotazníkovým šetřením, které se týkalo pohledu a spokojenosti havlíčkobrodských návštěvníků. Veškeré dotazníky jsem posléze vyhodnotil a na základě výsledků vytvořil grafy a kontingenční tabulky. Tyto tabulky byly zhotoveny pomocí programu Statistica 10, který se právě tvorbou kontingenčních tabulek a koeficientů zabývá. Závěrem praktické části jsem se zaměřil na doporučení, která vycházela nejen z dotazníkového šetření, ale také ze SWOT analýzy. Na závěr bych rád řekl, že psaní této bakalářské práce pro mne bylo obrovským přínosem. Během oslovování a dotazování respondentů jsem docílil určitého progresu v mých komunikačních dovednostech a také jsem se zlepšil z hlediska tvorby grafů a kontingenčních tabulek..Také jsem se dozvěděl spoustu zajímavých informací o destinaci ve které žiji.

75

Doufám, že má práce v budoucnu někomu pomůže, např. při psaní práce s podobnou tematikou a že mé návrhy a doporučení budou prospěšné k rozvoji cestovního ruchu na Havlíčkobrodsku.

76

7 Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje [1] SOCHR, Jiří a Marie SOCHROVÁ. Havlíčkův Brod a okolí. Havlíčkův Brod: GRADAT, 1992. [2] KRAUČUKOVÁ, Z. a V. NOVÁK. Havlíčkobrodsko. Praha: Pressfoto, 1986. [3] Region Havlíčkobrodsko. Jihlava: Krajský úřad kraje Vysočina, 2011. [4] KRUNTORÁD, Jaroslav, Marcela LANKOVÁ, Světlana PÁTKOVÁ, Petra RIEGEROVÁ a Zdeněk VAŠÁK. Brodský kaleidoskop. Havlíčkův Brod: Město Havlíčkův Brod, 2001. ISBN 80-238-7352-0. [5] Havlíčkobrodsko. Havlíčkův Brod: Okresní muzeum, 1998. [6] SOCHR, Jiří. Havlíčkův Brod a staletí. Havlíčkův Brod: Městský národní výbor, 1971. [7] KUČA, Karel. Havlíčkův Brod: Historie a osobnosti. Praha: Libri, 1998. ISBN 8085983-63-X. [8] VOKÁČ, Martin. Katastrofální je brodská doprava, lékařskou péči má na jedničku. MF Dnes, 14. 3. 2014, s. B2. [9] HINDLS, Richard, Stanislava HRONOVÁ a Jan SEGER. Statistika pro ekonomy. Praha: Professional Publishing, 2006. ISBN 80-86419-99-1. [10] MINAŘÍK, Bohumil. Statistika 1: Popisná statistika, 2. část. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006. ISBN 80-7157-929-7. [11] PALATKOVÁ, Monika. Management cestovních kanceláří a agentur. Praha: Grada Publishing, a. s., 2013. ISBN 978-80-247-3751-5. Internetové zdroje [12] Vítejte na Vysočině. Kraj Vysočina [online]. 2008, [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.kr-vysocina.cz/vitejte-na-vysocine/d-4000086/p1=1205 [13] Havlíčkobrodsko. Trasovník [online]. 2008, [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.trasovnik.cz/k_vysoc/havlbrod/havlbrod.asp 77

[14] Melechov. Dědictví Vysočiny [online]. 2011, [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/prirodni_parky-13/?id=1811 [15] Doubrava. Dědictví Vysočiny [online]. 2011 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/prirodni_parky-13/?id=860 [16] Správa CHKO Žďárské vrchy a krajské středisko Havlíčkův Brod. Žďárské Vrchy [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://zdarskevrchy.ochranaprirody.cz/ [17] CHKO Železné Hory. Výletník [online]. 2014 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.vyletnik.cz/mistopisny-rejstrik/vychodni-cechy/zelezne-hory-achrudimsko/6250-chko_zelezne_hory/ [18] Radnice stará. Dědictví Vysočiny [online]. 2011 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/mestska_architektura-6/?id=1346 [19] Kamenná trouba. Dědictví Vysočiny [online]. 2011 [cit. 2014-04-26]. Dostupné z: http://www.dedictvivysociny.cz/priroda/zvlaste_chranena_uzemi11/prirodni_rezervace-40/?id=1049 [20]

Havranka.

Turistika

[online].

2014

[cit.

2014-04-27].

Dostupné

z:

http://www.turistika.cz/mista/havranka-prirodni-rezervace [21] PENZION A HOSTINEC U ČESKÉ KORUNY Lipnice nad Sázavou. Ber ubytování

[online].

2014

[cit.

2014-04-27].

Dostupné

z:

http://www.berubytovani.cz/9335-penzion-a-hostinec-u-ceske-koruny/ [22] ZÁMEK HOSTAČOV Skryje. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/22558-zamek-hostacov/ [23] PENZION BENE Chotěboř. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/44-penzion-bene/ [24] PENZION A HOSPŮDKA U ŠTĚPÁNKŮ Trpišovice. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/22443-penzion-ahospudka-u-stepanku/ [25] HOTEL SLUNCE Havlíčkův Brod. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/6117-hotel-slunce/

78

[26] HOTEL KASKÁDA Ledeč nad Sázavou. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 201404-27]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/3319-hotel-kaskada/ [27] PENZION BRIXEN Lipnice nad Sázavou. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 201404-27]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/19801-penzion-brixen/ [28] HOTEL VYSOČINA Chotěboř. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/5754-hotel-vysocina/ [29] PENZION HURIKÁN Havlíčkův Brod. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 201404-27]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/8294-penzion-hurikan/ [30] HOTEL U ZLATÉHO LVA Havlíčkův Brod. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/5338-hotel-u-zlateho-lva/ [31] CHATEAU HERÁLEC. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/3032-chateau-heralec/ [32] PENZION STARR Havlíčkův Brod. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 2014-0427]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/2327-penzion-starr/ [33] VÝMĚNEK NA STATKU ČP.3 Světlá nad Sázavou. Ber ubytování [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://www.berubytovani.cz/586-vymenek-na-statku-cp3/ [34] Statistika pro ekonomy [online]. 2006 [cit. 2014-04-27]. ISBN 80-86730-06-9. Dostupné z: http://www.vsem.cz/data/data/sis-ukazky-kapitol/uc_sta_kapitola.pdf [35] Sloupcový graf. Office [online]. 2014 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://office.lasakovi.com/excel/grafy/sloupcovy-graf-excel-2010/ [36] Výsečový graf. Office [online]. 2013 [cit. 2014-04-27]. Dostupné z: http://office.lasakovi.com/excel/grafy/graf-vysecovy-excel-2010/

79

8 Seznam grafů Graf č. 1: Pocházíte z České republiky? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................30 Graf č. 2: Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od tohoto místa dotazování? [zdroj: Vlastní sběr dat] ........................................................................................................................31 Graf č. 3: Jak jste sem přicestovali? [zdroj: Vlastní sběr dat] ..................................................32 Graf č. 4: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? [zdroj: Vlastní sběr dat] .......................................32 Graf č. 5: Už jste někdy navštívil(a) tento region? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................33 Graf č. 6: S kým jste sem přijel(a)? [zdroj: Vlastní sběr dat] ...................................................34 Graf č. 7: Kde jste zde ubytován(a)? [zdroj: Vlastní sběr dat] .................................................34 Graf č. 8: Stravujete se zde v restauračních zařízeních? [zdroj: Vlastní sběr dat] ...................35 Graf č. 9: Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................................................................................................................35 Graf č. 10: Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? [zdroj: Vlastní sběr dat].....................................................................................................................................36 Graf č. 11: Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu? [zdroj: Vlastní sběr dat] ..........37 Graf č. 12: Jak hodnotíte ubytovací služby? [zdroj: Vlastní sběr dat] ......................................38 Graf č. 13: Jak hodnotíte úroveň veřejného stravování? [zdroj: Vlastní sběr dat] ...................38 Graf č. 14: Jak hodnotíte služby pro motoristy? [zdroj: Vlastní sběr dat] ................................ 39 Graf č. 15: Jak hodnotíte služby pro cykloturisty? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................40 Graf č. 16: Jak hodnotíte služby pro lyžaře? [zdroj: Vlastní sběr dat] .....................................40 Graf č. 17: Jak hodnotíte úroveň personálu ve službách cest. ruchu? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................................................................................................................41 Graf č. 18: Jak hodnotíte péči o čistotu a pořádek? [zdroj: Vlastní sběr dat] ...........................41 Graf č. 19: Jak hodnotíte cenovou úroveň služeb? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................42 Graf č. 20: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................................................................................................................43 Graf č. 21: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost stravovacích kapacit? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................................................................................................................43 Graf č. 22: Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................44 Graf č. 23: Jak hodnotíte dostupnost regionu hromadnou dopravou? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................................................................................................................44 Graf č. 24: Jak hodnotíte vybavení regionu pro sportovní aktivity? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................................................................................................................45 Graf č. 25: Jak hodnotíte nákupní možnosti? [zdroj: Vlastní sběr dat] ....................................46 Graf č. 26: Jak hodnotíte příležitosti pro zábavu a společenské vyžití? [zdroj: Vlastní sběr dat].....................................................................................................................................46 Graf č. 27: Jak hodnotíte vybavenost regionu atrakcemi pro děti? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................................................................................................................47 Graf č. 28: Jak hodnotíte poskytování informací o regionu? [zdroj: Vlastní sběr dat] .............48 Graf č. 29: Jak hodnotíte místní orientační značení? [zdroj: Vlastní sběr dat] .........................48 Graf č. 30: Jak hodnotíte péči o památky a turistické atraktivity? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................................................................................................................49 Graf č. 31: Jak hodnotíte péči o životní prostředí? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................49 Graf č. 32: Jak hodnotíte péči o bezpečnost návštěvníků? [zdroj: Vlastní sběr dat] ................50 Graf č. 33: Jak hodnotíte nabídku programů pro volný čas? [zdroj: Vlastní sběr dat] .............50 Graf č. 34: Jak hodnotíte drobný prodej? [zdroj: Vlastní sběr dat] ..........................................51 Graf č. 35: Jak hodnotíte přátelskost místních lidí k návštěvníkům? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................................................................................................................51

80

Graf č. 36: Využil jste některé informace z turistických informačních center? [zdroj: Vlastní sběr dat] ........................................................................................................................52 Graf č. 37: Využil jste některé informace z cestovních kanceláří a agentur? [zdroj: Vlastní sběr dat] ........................................................................................................................53 Graf č. 38: Využil jste některé informace z médií? [zdroj: Vlastní sběr dat] ...........................53 Graf č. 39: Využil jste některé informace z propagačních materiálů, prospektů, průvodců apod. ? [zdroj: Vlastní sběr dat] ................................................................................54 Graf č. 40: Využil jste některé informace z internetu? [zdroj: Vlastní sběr dat] ......................54 Graf č. 41: Využil jste některé informace od personálu ve službách? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................................................................................................................55 Graf č. 42: Využil jste některé informace od příbuzných či známých? [zdroj: Vlastní sběr dat].....................................................................................................................................55 Graf č. 43: Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? [zdroj: Vlastní sběr dat] ............................................................................................................56 Graf č. 44: Jaká je Vaše věková kategorie? [zdroj: Vlastní sběr dat] .......................................57 Graf č. 45: Jaké je Vaše vzdělání? [zdroj: Vlastní sběr dat] .....................................................57 Graf č. 46: Respondent je: [zdroj: Vlastní sběr dat] .................................................................58

9 Seznam kontingenčních tabulek Kontingenční tabulka č. 1 .........................................................................................................58 Kontingenční tabulka č. 2 .........................................................................................................59 Kontingenční tabulka č. 3 .........................................................................................................60 Kontingenční tabulka č. 4 .........................................................................................................61 Kontingenční tabulka č. 5 .........................................................................................................62 Kontingenční tabulka č. 6 .........................................................................................................62 Kontingenční tabulka č. 7 .........................................................................................................63 Kontingenční tabulka č. 8 .........................................................................................................63 Kontingenční tabulka č. 9 .........................................................................................................64 Kontingenční tabulka č. 10 .......................................................................................................65 Kontingenční tabulka č. 11 .......................................................................................................66 Kontingenční tabulka č. 12 .......................................................................................................67 Kontingenční tabulka č. 13 .......................................................................................................67 Kontingenční tabulka č. 14 .......................................................................................................68 Kontingenční tabulka č. 15 .......................................................................................................68 Kontingenční tabulka č. 16 .......................................................................................................69 Kontingenční tabulka č. 17 .......................................................................................................69 Kontingenční tabulka č. 18 .......................................................................................................70 Kontingenční tabulka č. 19 .......................................................................................................70 Kontingenční tabulka č. 20 .......................................................................................................71 Kontingenční tabulka č. 21 .......................................................................................................71

81

10 Přílohy Dotazník pro návštěvníky regionu Dobrý den, jsem tazatel(ka) provádějící průzkum návštěvníků, jehož účelem je monitorovat stav a změny týkající se cestovního ruchu v tomto regionu z Vašeho pohledu. Můžete mi prosím věnovat několik minut času? Rád(a) bych Vám položil(a) několik otázek týkajících se Vás a Vašich postřehů z pobytu v této oblasti. Pokud dotazník vyplníte sami, odpovídejte zakroužkováním čísla té možnosti, která nejlépe vyjadřuje Vaši situaci nebo Váš názor. 1. Pocházíte z České republiky? 1 ano 2 ne – uveďte název státu: _______________________ Otázka č. 2 pouze pro zahraniční návštěvníky: 2. Která místa v České republice jste již při nynějším pobytu navštívil(a) nebo hodláte ještě navštívit? ___________________

__________________

__________________

Otázky č. 3 a 4 pouze pro tuzemské návštěvníky: 3. Z kterého města či obce pocházíte? Město/obec: __________________ PSČ: ________ Okres: __________________ 4. Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od tohoto místa dotazování? 1 do 20 km 2 21 až 50 km 3 51 až 100 km 4 nad 100 km Na následující otázky odpovídají opět všichni: 5. Jak jste sem přicestovali? (uveďte pouze 1 převažující způsob dopravy) 1 autem (příp. na motocyklu) 2 vlakem 3 autobusem – linkovým 4 autobusem – se zájezdem 5 na kole 6 pěšky 7 jinak: _______________________

6. Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? 1 jednodenní – bez noclehu 2 1 až 2 noclehy (např. víkendový) 3 3 až 7 noclehů (např. týdenní) 4 delší

7. 1 2 3

Už jste někdy navštívil tento region? ne, jsem tu poprvé ano, byl(a) jsem zde 1 až 3 krát ano, byl(a) jsem zde už vícekrát

8. S kým jste sem přijel(a)? (vyberte pouze 1 odpověď) 1 sám / sama 2 s partnerem, partnerkou, přáteli, známými apod. 3 s malými dětmi / dítětem (alespoň jedno předškolního věku) 4 se staršími dětmi / dítětem (školního věku) 9. Kde jste zde ubytován(a)? 1 hotel *** nebo více 2 hotel * nebo **, Garni, motel 3 penzion 4 kemp / tábořiště (stan, chatka, karavan) 5 jiné hromadné ubytovací zařízení (turist. chata, ubytovna, hostel apod.) 6 pronajatý pokoj, apartmán, chata apod. 7 u známých / příbuzných, případně vlastní chata / chalupa 8 nejsem zde ubytován(a) 10. Stravujete se zde v restauračních zařízeních? 1 ano – téměř vždy 2 částečně – jak kdy 3 ne – téměř nikdy 11. Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je: (vyberte pouze 1 odpověď) 1 poznání – návštěvy turist. atraktivit, historie, architektura, kultura, folklór apod. 2 relaxace – rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, procházky apod. 3 turistika a sport – pěší túry, cykloturistika, vodáctví, tenis, lyžování apod. 4 zdraví – lázně, rehabilitace, léčení apod. 5 práce – služební cesta, školení, konference, obchod apod. 6 zábava – společenské aktivity s přáteli, hry, noční život, dobré jídlo, pití apod. 7 nákupy 8 návštěva příbuzných nebo známých 9 tranzit (pouze tudy projíždím) 12. Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? (vyberte max. 3 odpovědi) 1 pěší turistika 2 cykloturistika, horská cyklistika 3 koupání, vodní sporty 4 lyžování, zimní sporty 5 jiný aktivní sport, který provozujete (golf, volejbal, horolezectví, létání apod.) 6 péče o fyzickou a duševní kondici (fitness, posilování, sauna, rehabilitace apod.)

7 8 9 10 11 12

poznávací turistika (návštěvy hradů, zámků, památek, muzeí, galerií apod.) venkovská turistika (agroturistika, pobyt na farmě, projížďky na koni apod.) církevní turistika (církevní památky, poutě, náboženské aktivity apod.) návštěvy kulturních akcí (festivaly, slavnosti, koncerty apod.) návštěvy sportovních akcí (závody, utkání, přebory apod.) společenský život a zábava

13. Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu? 1 ano – v brzké době (do ½ roku) 2 ano – ale někdy později 3 spíše ne 4 nevím, nedokážu říci 14. Jak celkově hodnotíte následující služby poskytované v tomto regionu? velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

1 - ubytovací služby (pokud jste zde ubytováni)

1

2

3

4

5

2 - úroveň veřejného stravování

1

2

3

4

5

3 - služby pro motoristy

1

2

3

4

5

4 - služby pro cykloturisty

1

2

3

4

5

5 - služby pro lyžaře

1

2

3

4

5

6 - úroveň personálu ve službách cest. ruchu

1

2

3

4

5

7 - péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, WC)

1

2

3

4

5

8 - cenová úroveň služeb

1

2

3

4

5

15. Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost tohoto regionu? velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

1 - rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit

1

2

3

4

5

2 - rozsah a dostupnost stravovacích kapacit

1

2

3

4

5

3 - dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště)

1

2

3

4

5

4 - dostupnost regionu hromadnou dopravou

1

2

3

4

5

5 - vybavení regionu pro sportovní aktivity

1

2

3

4

5

6 - nákupní možnosti (prodejní síť)

1

2

3

4

5

7 - příležitosti pro zábavu a společenské vyžití

1

2

3

4

5

8 - vybavenost regionu atrakcemi pro děti

1

2

3

4

5

16. Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech? velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

1 - poskytování informací o regionu

1

2

3

4

5

2 - místní orientační značení (směrovky, tabule)

1

2

3

4

5

3 - péče o památky a turistické atraktivity

1

2

3

4

5

4 - péče o životní prostředí

1

2

3

4

5

5 - péče o bezpečnost návštěvníků

1

2

3

4

5

6 - nabídka programů pro volný čas

1

2

3

4

5

7 - drobný prodej (občerstvení, suvenýry, stánky)

1

2

3

4

5

8 - přátelskost místních lidí k návštěvníkům

1

2

3

4

5

17. Co Vám v tomto regionu nejvíce schází, co Vám vadí?

18. Využil(a) jste některé informace z následujících zdrojů? ano

částečně

ne

1 - turistická informační centra

1

2

3

2 - cestovní kanceláře a agentury

1

2

3

3 - média (články v tisku, rozhlas, televize)

1

2

3

4 - propagační materiály, prospekty, průvodci apod.

1

2

3

5 - internet

1

2

3

6 - informace od personálu ve službách

1

2

3

7 - informace od příbuzných či známých

1

2

3

19. Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? (Odhadem veškeré náklady, včetně dopravy, ubytování, zábavy, nákupů apod.) 1 do 200 Kč (do 6 €) 2 201 až 500 Kč (6 – 15 €) 3 501 až 1000 Kč (15 – 30 €) 4 1 až 2 tis. Kč (30 – 60 €) 5 více než 2 tis. Kč (nad 60 €) 20. Věková kategorie: 1 do 25 let1 2 26 až 34 let 3 35 až 49 let 4 50 až 59 let 5 60 a více let

21. Vzdělání: 1 bez maturity 2 s maturitou 3 vysokoškolské

22. Respondent je: 1 muž 2 žena

Chtěl(a) byste ještě něco k problematice cestovního ruchu v tomto regionu dodat?

+ Závěrečné poznámky DĚKUJEME ZA SPOLUPRÁCI A PŘEJEME PĚKNÝ POBYT Tazatel: Jméno a příjmení: Místo interview: Datum interview: Potvrzuji, že jsem vyplnil(a) dotazník podle instrukcí a zkontroloval(a) jsem jeho správnost a úplnost. Podpis tazatele:

QUESTIONNAIRE FOR VISITORS TO THE REGION Good morning/afternoon, we are carrying out research among visitors to monitor the status and changes in tourism in this region as perceived by you. Would you be willing to spend a few minutes on this research? I would like to ask you some questions about yourself and your opinions on your stay in this region. If you fill the questionnaire in yourself, please answer questions by circling numbers next to those options that best describe your situation or opinion.

1. Do you come from the Czech Republic? 1. Yes 2. No – state the country: _______________________ Question no. 2 for foreign visitors only: 2. What other places in the Czech Republic have you visited or plan to visit during this trip? ____________________

____________________

_______________________

Questions nos. 3 and 4 for local visitors only: 3. What town or village do you come from? Town/village: ______________ Post code: ________ District: ________________ 4. What is the approximate distance between your place of residence and this location? 1. Up to 20 km 2. 21 to 50 km 3. 51 to 100 km 4. More than 100 km The following questions are for all visitors: 5. How did you travel here? (State 1 prevailing method of transport only) 1. By car (or motorbike) 2. By train 3. By coach – public service 4. By coach – hired 5. By bicycle 6. On foot 7. Otherwise: _______________________

6. How long do you plan to stay here? 1. One day – no overnight stay 2. 1 to 2 nights (such as a weekend stay) 3. 3 to 7 nights (such as a week’s stay) 4. Longer

7. Have you visited this region before? 1. No, this is my first visit 2. Yes, I have been here 1 to 3 times 3. Yes, I have been here many times

8. Who did you come with? (Select 1 answer only.) 1. On my own 2. With a partner, friends, acquaintances, etc. 3. With small children/child (at least one pre-school age child) 4. With older children/child (school children) 9. Where are you staying? 1. Hotel *** or more 2. Hotel * or **, Garni, motel 3. Bed and breakfast 4. Camping ground (tent, cabin, caravan) 5. Other group accommodation (chalet, dormitory, hostel, etc.) 6. Hired room, apartment, cottage, etc. 7. With friends/relatives, in my own cottage/holiday house 8. I am not staying here 10. Do you eat in restaurants here? 1. Yes – almost all the time 2. Partially – from time to time 3. No – hardly at all 11. The main reason for your visit to this region is: (Select 1 answer only.) 1. Sightseeing – visiting tourist attractions, history, architecture, culture, folklore, etc. 2. Relaxation – recreation, relaxation outdoors, rest, walks, etc. 3. Tourism and sport – hiking, cycling, water sports, tennis, skiing, etc. 4. Health – spas, rehabilitation, therapy, etc. 5. Business – business, training, conference, business meeting, etc. 6. Entertainment – social activities with friends, games, night life, good food, drink, etc. 7. Shopping 8. Visiting relatives or friends 9. Transit (only passing through) 12. Which activities in this region do you find the most attractive? (Select max. 3 answers.) 1. Hiking 2. Cycling, mountain biking 3. Swimming, water sports 4. Skiing, winter sports

5. Other active sports that you do (golf, volleyball, mountaineering, flying, etc.) 6. Improving your physical and mental condition (fitness, body building, rehabilitation, etc.) 7. Sightseeing (visiting castles and chateaus, historical monuments, museums, galleries, etc.) 8. Country tourism (agricultural tourism, farming holidays, horse riding, etc.) 9. Religious tourism (religious monuments, pilgrimages, religious activities, etc.) 10. Cultural events (festivals, celebrations, concerts, etc.) 11. Sporting events (races, matches, championships, etc.) 12. Social life and entertainment 13. Are you considering visiting this region again? 1. Yes – within a short time (within 6 months) 2. Yes – later 3. Not really 4. I don’t know, cannot say For the following questions circle one answer on each line: 14. What is your overall evaluation of the following services provided in this region? Very good

Good

Poor

Very poor

Cannot say

1 - Accommodation (if applicable)

1

2

3

4

5

2 - Catering

1

2

3

4

5

3 - Services for motorists

1

2

3

4

5

4 - Services for cyclists

1

2

3

4

5

5 - Services for skiers

1

2

3

4

5

6 - Travel services personnel

1

2

3

4

5

7 - Order and cleanliness (litter, cleaning, WC)

1

2

3

4

5

8 - Prices of services

1

2

3

4

5

15. How would you evaluate the infrastructure and facilities in this region? Very good

Good

Poor

Very Cannot poor say

1 - Scope and availability of accommodation facilities

1

2

3

4

5

2 - Scope and availability of catering facilities

1

2

3

4

5

3 - Transport infrastructure (roads, car parks)

1

2

3

4

5

4 - Access to the region by public transport

1

2

3

4

5

5 - Facilities in the region for sporting activities

1

2

3

4

5

6 - Shopping opportunities (commercial network)

1

2

3

4

5

7 - Opportunities for entertainment and social activities

1

2

3

4

5

8 - Availability of attractions for children in the region

1

2

3

4

5

16. How would you evaluate the effort to promote tourism in the following areas? Very good

Good

Poor

Very Cannot poor say

1 - Providing information on the region

1

2

3

4

5

2 - Information signs in the region (direction signs, boards)

1

2

3

4

5

3 - Care of historical monuments and tourist attractions

1

2

3

4

5

4 - Care of the environment

1

2

3

4

5

5 - Care of visitors’ safety

1

2

3

4

5

6 - Range of leisure programs

1

2

3

4

5

7 - Small retail shops (refreshments, souvenirs, stands)

1

2

3

4

5

8 - Friendliness of the locals to visitors

1

2

3

4

5

17. What do you miss the most in this region, what bothers you?

18. Have you used information from any of the following sources? Yes

Sometimes

No

1 - Tourist information centres

1

2

3

2 - Travel agents

1

2

3

3 - Media (articles in the press, radio, television)

1

2

3

4 - Promotional materials, leaflets, travel guides, etc.

1

2

3

5 - Internet

1

2

3

6 - Information from service personnel

1

2

3

7 - Information from relatives or friends

1

2

3

19. How much is your stay in this region costing you on average per person per day? (Estimated total cost including transport, accommodation, entertainment, shopping, etc.)

6 7 8 9 10

Up to CZK 200 (up to 6 €) CZK 201 to 500 (6 – 15 €) CZK 501 to 1000 (15 – 30 €) CZK 1 to 2 thousand (30 – 60 €) More than CZK 2 thousand (more than 60 €)

20. Age group: 6 25 or younger 7 26 to 34 8 35 to 49 9 50 to 59 10 60 or older

21. Education: 1 No GCEs 2 Completed GCEs 3University

22. The respondent is: 1 Male 2 Female

Do you wish to add anything on the topic of the travel industry in this region?

+ Final notes

THANK YOU FOR YOUR COOPERATION, HAVE A GOOD TRIP Tazatel: Jméno a příjmení: Místo interview: Datum interview: Potvrzuji, že jsem vyplnil(a) dotazník podle instrukcí a zkontroloval(a) jsem jeho správnost a úplnost.

Podpis tazatele:

Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka kraje Vysočina (Havlíčkův Brod)

Recommend Documents