Analýza rizikového profilu banky a jejích klientů

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Analýza rizikového profilu banky a jejích klientů Bakalářské práce

Autor:

Lucie Placrová Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Doc. Ing. František Pavelka

Duben 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

...…….……… V Praze dne 12. 4. 2015

Lucie Placrová

Poděkování Za odbornou pomoc při zpracování této práce bych chtěla poděkovat vedoucímu práce panu Doc. Ing. Františku Pavelkovi. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům za jejich podporu.

Anotace Tato práce je věnována rizikům, která jsou charakteristická pro bankovní sektor. Práce je rozdělena do tří částí. První část má teoretické zaměření, druhá a třetí jsou praktického charakteru. V první části této práce jsou popsány hlavní druhy rizik, se kterými se v bankovnictví setkáváme, a další oblasti, které souvisejí s bankovními riziky. Druhá kapitola je věnována charakteristice fungování vybrané banky z pohledu rizik. V této části jsou popsána a analyzována rizika, kterým je vybraná banka vystavena. Třetí část obsahuje analýzu rizikového profilu aktiv a pasiv vybrané banky. Hlavním cílem bakalářské práce je popsat rizika ovlivňující fungování bank, popsat fungování vybrané banky z pohledu rizik a dále zanalyzovat rizikový profil aktiv a pasiv vybrané banky.

Klíčová slova: bankovnictví, riziko, aktiva banky, pasiva banky, kapitálová přiměřenost.

Annotation This thesis deals with typical risks associated with banking sector. The thesis is divided into three parts. The first part is theoretical, the second and the third ones are practical. The first part defines main risks in the banking sector and further areas connected with these risks. The second part of this work is dedicated to characterization of functioning of a particular bank from the risk perspective. This part describes and analyses risk threats which the particular bank is exposed to. The third part encompasses the risk profile analysis of the assets and liabilities of the selected bank. The main goal of this bachelor's thesis is to describe risks involved in banking sector, describe bank functioning from the risks perspective and analyse the risk profile of the assets and liabilities of the particular bank.

Keywords:

banking,

risk,

bank

assets,

bank

liabilities,

capital

adequacy.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

Charakteristika rizik bankovních operací ........................................................................... 8 1.1

Druhy bankovních rizik ............................................................................................... 8

1.1.1

Úvěrové riziko ...................................................................................................... 9

1.1.2

Tržní riziko ......................................................................................................... 15

1.1.3

Riziko ztráty likvidity ......................................................................................... 17

1.1.4

Operační riziko ................................................................................................... 20

1.2

Vznik a vývoj systému řízení rizik ............................................................................ 22

1.2.1

Basel I ................................................................................................................. 22

1.2.2

Basel II................................................................................................................ 22

1.2.3

Basel III .............................................................................................................. 22

1.3

Pojištění vkladů a morální hazard .............................................................................. 24

1.3.1 2

Fond pojištění vkladů ......................................................................................... 25

Charakteristika fungování vybrané banky ........................................................................ 28 2.1

Základní údaje vybrané banky ................................................................................... 28

2.1.1 2.2

Charakteristika Raiffeisenbank .................................................................................. 30

2.2.1 2.3

Hlavní činnosti Banky vyplývají z bankovní licence ČNB ................................ 28

Skupina Raiffeisen .............................................................................................. 30

Rizikový profil banky ................................................................................................ 32

2.3.1

Implementace Basel III ....................................................................................... 32

2.3.2

Úvěrové riziko .................................................................................................... 33

2.3.3

Tržní rizika ......................................................................................................... 33

2.3.4

Operační riziko ................................................................................................... 35

2.4

Lokální tržní faktory ovlivňující banku ..................................................................... 35

2.4.1 2.5

Současný stav české ekonomiky ........................................................................ 35

Mezinárodní tržní a politické faktory ovlivňující banku ........................................... 39 5

2.5.1

Politická krize na Ukrajině ................................................................................. 39

2.5.2

Expozice vůči Rusku .......................................................................................... 40

2.5.3

Problémy v Maďarsku ........................................................................................ 40

2.5.4

Možnost vzniku „bubliny” na amerických akciových trzích.............................. 41

2.6

3

Hlavní ekonomické ukazatele hospodaření banky..................................................... 41

2.6.1

Ziskovost banky.................................................................................................. 41

2.6.2

Ztráty ze znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek ........................................... 42

2.6.3

Navýšení základního kapitálu............................................................................. 42

Analýza vývoje rizikového profilu aktiv a pasiv Raiffeisenbank..................................... 44 3.1

Přehled položek aktivní a pasivní bilance banky ....................................................... 44

3.1.1

Analýza rizikového profilu aktiv ........................................................................ 45

3.1.2

Analýza rizikového profilu pasiv ....................................................................... 49

Závěr ......................................................................................................................................... 54 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 55 Seznam zkratek ......................................................................................................................... 58 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 60 Seznam grafů ............................................................................................................................ 61

6

Úvod Téma Analýza rizikového profilu banky a jejich klientů jsem si vybrala proto, že se nyní jedná o velice aktuální a zároveň zajímavé téma. Riziko je nedílnou součástí podnikání každého bankovního subjektu stejně jako jiných nebankovních subjektů. Nicméně bankovní sektor je životně důležitý pro fungování celé ekonomiky, a proto jsou na něj kladeny vysoké požadavky v oblastech řízení rizik oproti většině jiných podnikatelských subjektů. Jak je zřejmé z poslední finanční krize v roce 2008 a i z dřívějších krizí, problémy v bankovním sektoru mohou mít obrovské negativní dopady na chod reálné ekonomiky. Cílem mé práce je popsat jednotlivé druhy rizik specifických pro bankovní sektor a provést analýzu fungování vybrané banky z pohledu rizik. V první kapitole jsem popsala druhy rizik, kterým je banka vystavena, dále regulaci Basel III a několik dalších oblastí souvisejících s bankovními riziky. Ve druhé části jsem analyzovala fungování vybrané banky z pohledu rizik, kterým je vystavena, včetně rizik pocházejících z lokálního a mezinárodního prostředí. V třetí části jsem analyzovala rizikový profil aktiv a pasiv vybrané banky, a to v oblastech kapitálové přiměřenosti, diversifikace úvěrového portfolia a vývoje úvěrů po splatnosti. Při zpracování práce jsem použila metodu analýzy a následné syntézy včetně analýzy číselných řad. V první teoreticky zaměřené části jsem používala českou i zahraniční odbornou literaturu. V druhé a třetí praktické části jsem čerpala hlavně z výročních zpráv a dále také ze zdrojů Českého statistického úřadu a České národní banky.

7

1 Charakteristika rizik bankovních operací Banky jsou specifickými podnikatelskými subjekty se specifickými riziky, a proto mají přísnější a regulovanější podmínky než jiné podnikatelské subjekty. Chod bank je většinou přímo úměrný vývoji ekonomiky. Banky jsou vzájemně provázané, takže případné ekonomické problémy nebo krach jedné banky může mít velice negativní vliv na ostatní a na chod ekonomiky dané země. Dále je potřeba zmínit, že vzhledem k tomu, že banky disponují velkými objemy cizích (svěřených) peněz, je nutné chránit nebankovní klienty, respektive věřitele.

Definice rizika Pojem riziko údajně pochází ze 17. století, kdy jej začali používat námořníci v souvislosti s lodní plavbou. Slovo risico pochází z italštiny a označovalo možná úskalí, kterému se námořníci na moři měli vyhnout. Všeobecně můžeme říci, že riziko znamená pravděpodobnost, že se něco špatného nebo nepříznivého stane. „Riziko bývá definováno jako situace, kdy určitý jev nastává s jistou mírou pravděpodobnosti, resp., kdy kvantitativní rozsah daného jevu podléhá jistému rozdělení pravděpodobnosti. Existuje tedy určitý stupeň nejistoty, zda předpokládaný či očekávaný jev nastane anebo ne.“1

1.1 Druhy bankovních rizik V bankovnictví se setkáváme s řadou rizik, která se často vzájemně prolínají. Ne vždy lze jasně stanovit, že se jedná o jeden typ určitého rizika, ale ve většině případů se jedná o jejich kombinaci. Proto mají banky speciální oddělení, která mají jednotlivá rizika na starosti. Proces řízení rizik má několik fází. Počáteční fáze začíná u identifikace rizika, kde je potřeba jasně stanovit, o jaký typ rizika se jedná. Následuje fáze měření, na jehož základě banka rozhoduje, zda úvěr poskytne, či nikoliv, a za jakých podmínek. Na základě provedení kvantifikace rizika a možné ztráty plynoucí z poskytnutého úvěru následuje další fáze, a to zajištění rizika. Poslední fáze se pak zabývá neustálým monitoringem rizika.2 1

Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, 280 s. ISBN 978-80-7265-099-6 s.36.

2

KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN

80-717-9381-7 s. 74

8

1.1.1 Úvěrové riziko Úvěrové obchody patří do kategorie aktivních obchodů banky a zároveň bývají největším zdrojem jejích zisků. S úvěrovými obchody je ale také spojena řada rizik. Mezi hlavní úvěrová rizika patří rizika spojená s nesplácením poskytnutého úvěru z různých důvodů. U fyzických osob mohou být důvody nesplácení úvěru spojené se ztrátou zaměstnání, nemocí, či vysokou mírou zadlužení, která znamená pro banku riziko vysoké úvěrové angažovanosti klienta. Proto má banka speciální oddělení, které tuto

úvěrovou angažovanost klienta

zkoumá. Podle míry úvěrové angažovanosti banka zařazuje klienty do různých skupin. Tím si banka stanoví i určité mantinely, kterým klientům poskytne úvěr, kterým naopak ne, a za jak vysoký úrok. U firemních klientů může dojít k nesplácení úvěru z důvodů neúspěchu podnikatelského záměru, druhotné platební neschopnosti, úvěrového podvodu či riziku úvěrových ekvivalentů, mezi něž patří poskytnuté bankovní záruky, úvěrové přísliby nebo dokumentární akreditivy. 3 S úvěrovým rizikem mimo jiné souvisí systematické riziko a riziko jedinečné. Systematické riziko Systematické riziko je nejčastěji spojeno s ekonomickým a politickým prostředím jak na lokální, tak i na mezinárodní úrovni. Jeho nejčastějšími příčinami jsou negativní změny v ekonomice určité země, či regionu nebo globální změny. Obecně lze říci, že systematické riziko se týká všech bankovních subjektů.4 Jedinečné riziko Jedinečné riziko je přímo spojeno s daným bankovním subjektem. Mezi hlavní příčiny patří vstup nového konkurenta na trh, méně častá inovace klíčových bankovních aplikací (například internetového bankovnictví), špatné nastavení bankovních produktů a pozdní reakce na poptávku bankovních klientů. Obě tato rizika jsou vzájemně komplexně propojena, proto je potřeba na ně nahlížet a řídit je dohromady.

3

Banky: história teória a prax. Bratislava: Sprint 2 s.r.o., 2013. ISBN: 978-80-89393-73-2 s. 290.

4

Zdroj: MEJSTŘÍK, Michal, Magda PEČENÁ a Petr TEPLÝ. Bankovnictví v teorii a praxi: Banking in theory

and practice. Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-2870-7 s. 214.

9

Mezi hlavní nástroje, které banky využívají pro snižování úvěrového rizika před poskytnutím úvěru, patří scoring nebo analýza klienta, zjišťování informací o úvěrové historii klienta z bankovních a nebankovních registrů. Nedílnou součástí větších úvěrových obchodů je zajištění úvěru například nemovitostí.

Scoring klienta Před poskytnutím úvěru banky ověřují bonitu a rizikovost klienta. „Bonitou klienta se rozumí souhrnné označení pro kvalitu právních, finančních a ekonomických charakteristik klienta, které jsou důležitými indikátory jeho schopnosti a ochoty splnit závazek vůči bance.“5 Proces, který zkoumá a hodnotí klienta, se nazývá scoring. „Scoring je metoda, která každému hodnocenému subjektu přiřadí podle předem definované metodiky určitý počet bodů, tedy skóre. Body lze získávat z více hodnotících kritérií jak kvantitativních, tak kvalitativních. Do celkového součtu pak mohou jednotlivá kritéria vstupovat se stejnými nebo různými váhami. Výsledné skóre může být převedeno pomocí stupnice na slovní interpretaci. Scoring můžeme označit jako rychlý test finančního zdraví.“6 Banka si stanoví rizikovou marži, která má sloužit jako finanční „polštář“ v případě nesplácení úvěru. Obecně platí, že čím rizikovější je klient pro banku, tím je vyšší riziková marže a úroková sazba, za kterou je úvěr poskytován. Pokud je žadatelem o úvěrový produkt klient, který nemá v dané bance žádnou historii, může si banka od něj vyžádat například výpis z účtu, na který dostává výplatu přímo potvrzení od zaměstnavatele o výši mzdy za určité období. U firemních klientů žádajících o úvěrový produkt banky nejčastěji požadují finanční výkazy společnosti za několik posledních daňových období, výpis z obchodního rejstříku, potvrzení o bezdlužnosti a případně další podklady. U fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění banky nejčastěji požadují výpis ze živnostenského rejstříku a daňové přiznání za poslední rok nebo dva. Klienti mohou žádat o úvěr buď osobně na pobočce, prostřednictvím internetových kanálů nebo formou svého internetového bankovnictví, kde mohou využít tzv. předschválených nabídek. Tyto nabídky mají klienti individuálně předschválené na základě obratů na jejich běžném účtu. Jejich výhodou je, že klient do určité částky nemusí dokladovat příjem a zná dopředu úrok, za který mu banka peněžní prostředky poskytne. Klient si následně sám zvolí 5

KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-717-9381-7

s. 75. 6 VÁVROVÁ, Eva. Finanční řízení komerčních pojišťoven. Praha: Grada, 2014, Expert (Grada). ISBN 978-80247-4662-3 s. 176.

10

výši měsíční splátky a dobu splatnosti. Většinou v horizontu několika hodin a někdy i minut se klient dozví, zda mu banka požadovaný úvěrový produkt schválí, či nikoliv.

Bankovní a nebankovní registry Existuje několik druhů registrů, které banky využívají. Smyslem těchto registrů je zjištění platební morálky klienta a jeho úvěrové historie. K dispozici jsou jak pozitivní, tak i negativní informace o platební morálce klienta. Pozitivní informace o klientovi ukazují, že klient řádně splácí nebo v minulosti splácel své závazky a nebyly zde žádné problémy. Negativní informace ukazují prodlevy ve splácení, jejich četnost a datum, kdy vznikly. Pro banku může klient, který měl v minulosti úvěrový produkt, znamenat menší riziko než klient, který úvěrový produkt neměl. Důvodem je jeho historie splácení či nesplácení a lze předpokládat, že se bude chovat stejným způsobem i v budoucnu. Toto nemusí být zárukou do budoucnosti, proto je tento ukazatel jedním z mnoha, které banka posuzuje. Bankovní registr 

Bankovní registr klientských informací (BRKI).7

Provozovatelem bankovního registru klientských informací je společnost Czech Banking Credit Bureau, a.s (CBCB). Mezi jeho uživatele patří banky, pobočky zahraničních bank a stavební spořitelny působící na českém trhu. Každý měsíc je tento registr aktualizován o následující informace: o pozitivní a negativní informace o bonitě a důvěryhodnosti klienta, o informace o stávajícím zadlužení klienta a jeho platební morálce, o historické informace o zadlužení klienta, a to po dobu 4 let od ukončení úvěrového vztahu mezi bankou a klientem. Zájemce má několik možností k získání výpisu z bankovního registru: Osobně - na základě osobní návštěvy s platným občanským průkazem pracovníci registru vyhotoví žadateli požadovaný výpis. Pokud žadatel požaduje výpis na počkání, pracovníci registru mu jej za poplatek ihned vystaví.

7

Cbcb

czech

banking

credit

bureau.

O

nás. [online].

2015

[cit.

z: http://www.cbcb.cz/cz/cbcb-czech-banking-credit-bureau-a-s--1404041448.html.

11

2015-03-01].

Dostupné

Poštou - pokud posílá žadatel žádost o výpis z registru poštou, dostane jej na základě doporučeného dopisu určeného do vlastních rukou. Pokud je žadatel o výpis z registru cizinec, je potřeba mít podpis úředně ověřený. Výpis pak obdrží na adresu, která musí být vedena na území České republiky. Elektronicky - elektronické podání žádosti o výpis lze pomocí elektronického podpisu, který je založen na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.8 V současné chvíli využívá služeb bankovního registru klientských informací 24 subjektů. Nebankovní registry 

Czech Non-Banking Credit Bureau (CNCB).9

Jedná se o nebankovní registr, který je poskytovatelem Nebankovního registru klientských informací (NRKI). Mezi subjekty využívající tento registr patří úvěrové a leasingové společnosti. Z nebankovního registru je možné získat informace o fyzických a právnických osobách, zejména pak následující informace vypovídající o: o bonitě klienta, o platební morálce klienta a jeho důvěryhodnosti, o současném stavu zadluženosti klienta, o historii o zadlužení klienta, a to po dobu 4 let od ukončení úvěrového vztahu mezi bankou a klientem. Zakladateli sdružení Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o. (CNCB) je sedm společností působících v oblasti leasingu a splátkového prodeje a v současné době má sdružení 29 uživatelů. 

Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům (SOLUS).

Členové Sdružení SOLUS se od roku 1999, kdy byl SOLUS zaregistrován a zahájil činnost, snaží minimalizovat finanční ztráty z poskytovaných služeb tak, aby je v ceně poskytované služby nemuseli hradit klienti s dobrou platební morálkou. Název sdružení vznikl složením 8

Czech banking credit bureau. Služby klientského centra. [online]. 2015 [cit. 2015-03-07]. Dostupné z:

http://www.cbcb.cz/cz/sluzby-klientskeho-centra-1404041426.html. 9

CNCB Czech Non-Banking Credit Bureau. O společnosti. [online]. 2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z:

http://www.cncb.cz/cz/o-spolecnosti-1404041456.html.

12

počátečních písmen z původního názvu, a to Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům, který zároveň nejlépe charakterizuje jeho hlavní cíl.10 Mezi

hlavní uživatele služeb tohoto sdružení

patří

banky, stavební

spořitelny,

telekomunikační společnosti, poskytovatelé energií a další nebankovní společnosti. Největším rozdílem mezi sdružením SOLUS a BRKI či NRKI je, že mezi uživatele služeb těchto registrů přibyy nebankovní instituce, jako jsou například telekomunikační společnosti či poskytovatelé energií.

Zajištění úvěru V případě žádosti o úvěrový produkt může banka požadovat po budoucím dlužníkovi určitou formu zástavy k požadovanému úvěru nebo další formu ručení. Nejčastějším typem zástav bývá nemovitá a movitá věc, obchodní podíl ve společnosti anebo cenný papír. „Typickým znakem zástavního práva tak je to, že se jedná o právo, které vázne na věci. Uplatnění zástavního práva tak není omezeno pouze vůči vlastníkovi zástavy v době sjednání zástavního práva, ale působí vůči každému pozdějšímu vlastníkovi zástavy, pozdější vlastník má postavení zástavního dlužníka.“11 

Zástava nemovitých věcí.

Nejčastějším příkladem bývá hypoteční úvěr, kdy žadatel ve většině případů použije jako zástavu pořizovanou nemovitost. Pokud má k dispozici jinou nemovitost, může ji také zastavit místo nemovitosti, kterou hodlá pořizovat. Výše poskytovaného úvěru se pak vypočte k hodnotě zastavované nemovitosti. Nejčastěji se poskytují hypoteční úvěry ve výši 70-80 % hodnoty zastavované nemovitosti.12 Výše úrokové sazby hypotečního úvěru je často přímo úměrná s tzv. Loan to value (LTV), respektive k poměru výše hypotečního úvěru k hodnotě zastavované nemovitosti. 

10

Ručení třetí osobou.

SOLUS zájmové sdružení právnických osob. Historie sdružení. [online]. © 2011 [cit. 2015-03-01]. Dostupné

z: https://www.solus.cz/cs/hlavni-strana/historie-sdruzeni. 11

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. s. 478.

12

KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0882-1. s.

77.

13

„Podstatou ručení je jednostranné písemné prohlášení právnické či fyzické osoby – ručitele vůči bance, že uspokojí její určitou pohledávku (splatí poskytnutý úvěr) v případě, neučiní-li tak dlužník.“13

Zadlužení českých domácností V souvislosti s úvěrovým rizikem je vhodné zmínit formy zadlužení českých domácností. Níže uvedený graf ukazuje přehled zadlužení českých domácností. Je z něj patrné, že celkovému objemu poskytnutých úvěrů dominují úvěry na bydlení. Na druhém místě je spotřebitelské financování, kde si domácnosti půjčují např. na auta, vybavení domácnosti, apod. Třetí místo patří krátkodobým úvěrům, mezi něž patří tzv. revolvingové úvěry, jako jsou kreditní karty a kontokorentní úvěry. „Revolvingové spotřebitelské úvěry jsou úvěry poskytované formou stanovení úvěrového rámce, do které klient může automaticky čerpat prostředky, z povahy úvěru vyplývá jejich neúčelovost; úvěr je obvykle průběžně splácen (často převodem měsíčního příjmu na účet), splácením dochází k uvolnění rámce, do kterého může být úvěr čerpán.“14 Graf č. 1: Celkové zadlužení domácností (v mil. Kč)

Zdroj: ČNB – databáze časových řad ARAD, k 31. 12. 2014

13

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN ISBN 80-7201-515-X.

s. 463. 14

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN ISBN 80-7201-515-X.

s. 538

14

Pokud dlužník nesplácí své závazky, může na něj být uvalena exekuce. Jen za loňský rok 2014 bylo zahájeno 828 000 exekucí. Oproti roku 2013, kdy bylo uvaleno 714 000 exekucí, jde o 16% procentní nárůst.15

Příklad z praxe – zánik IPB banky IPB banka vznikla sloučením Investiční banky a Poštovní banky v roce 1993. V tomto roce se stát nezúčastnil navyšování základního kapitálu banky, a tak byla IPB jedinou bankou ze 4 největších bank, která byla v té době vlastněna soukromým kapitálem. Banka v 90. letech ovládala přes své dceřiné společnosti a fondy velkou část českého průmyslu a zároveň měla velkou část svého úvěrového portfolia právě v těchto průmyslových podnicích. Velká část těchto úvěrů však nebyla splácena a banka se postupně dostávala do problémů. Na konci 90. let bylo učiněno politické rozhodnutí, že před privatizací českých bank je nutné vyvést špatné úvěry mimo tyto banky do Konsolidační banky. Nicméně IPB banka se této sanace neúčastnila, protože v ní stát neměl majoritní podíl. V roce 1998 byla IPB prodána japonské investiční skupině Nomura Group, která se nikdy nezavázala, že bude strategickým investorem, a měla spíše zájem banku prodat se ziskem ve střednědobém horizontu. Společnost Nomura navýšila základní kapitál a vydala podřízené dluhopisy, které ale byly nakoupeny investory, kteří financovali jejich nákup z úvěrů od IPB. Společnost také převedla svůj podíl v IPB na svoji dceřinou společnost se sídlem na Kajmanech a dále ze struktur banky vyvedla nejkvalitnější aktiva. V roce 2000 se situace banky dále zhoršuje. V červnu roku 2000 dojde k bankovnímu ranu na IPB. Následně pak do centrály banky vnikne komando Útvaru rychlého nasazení a ČNB se stává nuceným správcem banky. Následně velice rychle dochází k dohodě nuceného správce o prodeji banky IPB ČSOB bance.16

1.1.2 Tržní riziko Dalším významným rizikem ovlivňující fungování banky je riziko tržní. To souvisí zejména se změnami cen a kurzů na finančním trhu. Mezi základní druhy tržního rizika patří úrokové, akciové a měnové riziko.

15

EXEKUTORSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY. Aktuality. [online]. © 2009 - 2015 [cit. 2015-04-11].

Dostupné z: http://ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/1959-pocet-exekuci-v-lonskem-roce-vzrostl-01-04-2015?w=. 16

ŽÍDEK, Libor. Transformace české ekonomiky: 1989-2004. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-717-

9922-X s. 201-204.

15

Úrokové riziko Jedná se o vývoj ceny úrokového nástroje, a to příznivým, nebo nepříznivým směrem. Důsledkem je zlepšení, nebo zhoršení finanční situace daného emitenta a růst, či pokles ceny daného úrokového nástroje. Vzhledem k různé splatnosti položek aktiv a pasiv je potřeba dbát na sladění těchto lhůt. V této souvislosti se používá termín „zlaté bankovní pravidlo“. „Obsah zlatého bankovního pravidla spočívá ve schopnosti banky investovat svěřené peněžní úspory klientů (cizí zdroje pasiv vkládat do aktivních transakcí) tak, aby kdykoli v dohodnutých termínech mohla dostát svým závazkům vůči klientům. Lhůty transakcí aktivních by měly být sladěny se lhůtami transakcí pasivních.“17

Akciové riziko V případě akciového rizika se jedná o vývoj ceny akciového instrumentu, a to příznivým, nebo nepříznivým směrem. Důsledkem je zlepšení, nebo zhoršení finanční situace daného emitenta a růst, či pokles ceny daného akciového instrumentu.18

Měnové riziko Měnové riziko souvisí se změnami kurzů měn, se kterými banka obchoduje, a časovým nesouladem v době vypořádání obchodu. Banka se tak nejčastěji před měnovým rizikem, které je spojeno buď se zhodnocováním, nebo znehodnocováním měny, zajišťuje pomocí termínových devizových operací a sjednocením aktivních a pasivních pozic v daných měnách.19 Patří sem také tzv. měnové swapy, které „můžeme charakterizovat jako smluvně sjednanou opakovanou směnu určitých úrokových plateb denominovaných ve dvou různých měnách, které nastávají v dohodnutých termínech v budoucnosti a vztahují se k dohodnutým nominálním hodnotám a úrokovým obdobím.“20

Příklad z praxe - Pád Lehman Brothers 17

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, 280 s. ISBN 978-80-7265-

099-6. s. 39. 18

MEDVEĎ, Jozef a Marián TKÁČ. Banky: história teória a prax. Bratislava: Sprint 2 s.r.o., 2013. ISBN 978-

80-89393-73-2. s. 290 - 295. 19

MEDVEĎ, Jozef a Marián TKÁČ. Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, 280 s.

ISBN 978-80-7265-099-6. s. 38. 20

DVOŔÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005, 681 s. ISBN 80-7201-515-X.

s. 619.

16

Lehman Brother Hodlings byla jedna z největších investičních bank v USA. Byla založena v roce 1850 a patřila k nejvýznamnějším globálně operujícím bankám v oblasti investičního a privátního bankovnictví. Hlavní příčinou pádu Lehman Brother byl propad cen na nemovitostním trhu a následné problémy spojené s nesplácením rizikových hypotečních úvěrů. Na tyto problémy si banka zadělala již v roce 2004, kdy koupila společnost BNC Mortgage, která se specializovala na poskytování hypotečních úvěrů rizikovým klientům. Banka následně tyto úvěry sekuritizovala a s obrovským ziskem prodávala dále. Později banka koupila společnost Aurora Loan Services, která poskytovala hypoteční úvěry dokonce i bez doložení příjmů. Banka díky těmto obchodům vykazovala obrovské příjmy. Ke zlomu došlo v roce 2007, kdy ceny nemovitostí v USA začaly prudce klesat a současně prudce rostl počet lidí, kteří tyto rizikové hypoteční úvěry s vysokým úrokem přestali splácet. Díky tomu se banka dostala do extrémní ztráty. Následně, když banka potřebovala hotovost, nikdo bance nechtěl oproti těmto aktivům půjčit. Rostoucím ztrátám se banka snažila čelit dvojím navýšením kapitálu, a to prodejem divize asset managementu a plánem na vyvedení špatných aktiv a rizikových úvěrů mimo banku, což se nakonec neuskutečnilo. Banka nakonec byla nucena požádat o pomoc stát, kdy žádala po FEDu povolení pro transformaci na komerční banku, která by tak mohla dostat pomoc od FEDu. Dále také banka jednala s americkou Bank of America a britskou bankou Barclays o převzetí, nicméně tato transakce zkrachovala na neochotě státu se zaručit za špatná aktiva banky. Stát a FED tehdy rozhodly, že bance nepomohou a jejím zástupcům sdělila, ať se připraví na krach.21 V pondělí 15. září 2008 požádala banka o ochranu před věřiteli. Během několika hodin po tomto oznámení prudce propadly akciové trhy, úrokové sazby na mezibankovním trhu prudce narostly a trh s mezibankovními úvěry se zastavil.22

1.1.3 Riziko ztráty likvidity Riziko ztráty likvidity vzniká v případě, kdy banka nemá dostatek zdrojů a musí si zajistit své zdroje jinde, a to formou půjčky či předčasného prodeje aktiv. Zajištění likvidity banky 21

Penize.cz. Pád Lehman Brothers: Co poslalo svět do finanční propasti. [online]. © 2000 - 2015 [cit. 2015-04-

12].

Dostupné

z: http://www.penize.cz/svetova-ekonomika/59054-pad-lehman-brothers-co-poslalo-svet-do-

financni-propasti. 22

JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-

3259-6. s. 287.

17

souvisí především se zabezpečením výplaty vkladů klientů. Proto je potřeba, aby banky měly uloženy určitou část svých rezerv v aktivech, která mají vysokou likviditu. Tyto rezervy se dělí na primární a sekundární. Primární rezervy Mezi primární rezervy řadíme zejména pokladní prostředky, které jsou okamžitě k dispozici a lze je také ihned vydat jako hotovost. Dále jsou za primární rezervy považovány tzv. povinné minimální rezervy a dobrovolné vklady.23 Sekundární rezervy Sekundární rezervy používají banky především pro doplnění primárních rezerv. „K sekundárním rezervám patří výnosová aktiva s vysokým stupněm likvidity. Tato aktiva musejí vykazovat vysokou kvalitu (minimální dlužnické riziko), krátkou dobu splatnosti (zpravidla do jednoho roku, čímž se minimalizují rizika změny úrokových sazeb) a vysokou obchodovatelnost na trhu (prodejnost).“24

Povinné minimální rezervy Povinné minimální rezervy jsou nejlikvidnější prostředky banky, které musí být uloženy u centrální banky. Účet, na kterém jsou prostředky uloženy, se nazývá clearingový účet a jeho úročení se mění na základě potřeb měnové politiky. Výše vkladu se vypočte ze vztahu k množství primárních vkladů, tj. vkladů klientů. V České republice se objem povinných minimálních rezerv stanovuje na 2 % ze základny, která představuje objem primárních závazků banky, jejichž splatnost nepřevyšuje 2 roky.25 Význam povinných minimálních rezerv lze vnímat ve dvou základních rovinách, kdy: 

ovlivňují likviditu bank – využití těchto prostředků je spíše omezené, jelikož je banka nepoužívá ke svému běžnému chodu, nýbrž v případě nenadálých negativních situací, kdy by se banka mohla dostat do problémů,

23

MEDVEĎ, Jozef a Marián TKÁČ. Bankovnictví. Praha: Bankovní institut, 2006. ISBN 978-80-7265-099-6. s.

59. 24


60. 25


260.

18



omezují multiplikaci depozit – to znamená, že z každého vkladu klientů může banka vrátit zpět do oběhu pouze omezenou část množství prostřednictvím úvěrů.

Příklad z praxe - kyperská bankovní krize Kyperský bankovní systém byl před propuknutím finanční krize v roce 2008 ve zdánlivě dobré kondici. Důvody pozdějších problémů Kypru a bankovního systému byly ve špatném řízení veřejných financí a v rostoucích problémech kyperských bank. Ty v dobrých letech výrazně rostly díky přilákání zahraničních vkladů na vysoké úrokové sazby v pásmu 3 % - 8 % a na druhé straně hodně půjčovaly s výraznou úvěrovou expozicí k řeckému státnímu i soukromému sektoru a k nemovitostnímu trhu. Kyperský bankovní systém po přijetí eura výrazně expandoval a několikanásobně svým rozměrem přesáhl velikost kyperské ekonomiky nehledě na to, že Kypr byl často využíván cizinci jako daňový ráj. Koncem roku 2010 a v průběhu roku 2011 již někteří firemní klienti řeckých bank začali stahovat své finanční prostředky z kyperských bank do bezpečnějších lokalit. Kvůli tomu začal padat objem bilančních sum kyperských bank. Kyperské banky v boji proti tomuto trendu začaly ještě více navyšovat úrokové sazby na vklady, a to v některých případech až na 9 % p.a. V roce 2011 ekonomové z Mezinárodního měnového fondu publikovali alarmující zprávu o Kypru: „Nejzřetelnější rizika pocházejí z komerčních bank. Tyto banky mají velmi silné vazby na lokální ekonomiku a jsou nejvíce exponované na riziko částečné platební neschopnosti řeckých dluhopisů. Je pravděpodobné zhoršení kvality jejich úvěrových portfolií v Řecku i na Kypr.“26 V roce 2012, kdy naplno propukla krize v Řecku, kde měly kyperské banky obrovskou úvěrovou expozici, se kyperský bankovní systém dostává také do velice vážné krize. Kyperské banky jen řeckým klientům poskytly půjčky ve výši 160 % kyperského HDP. Polovinu peněz, které si půjčila řecká vláda, kyperské banky nakonec odpustily v rámci mezinárodní snahy pomoci Řecku. Nicméně na rozdíl od řeckých bank nebyly kyperské banky zahrnuty do stabilizačního plánu a nebyly jim kompenzovány ztráty vzniklé držením znehodnocených řeckých dluhopisů. V březnu 2013 dochází kvůli riziku hromadného výběru vkladů nebo masivních převodů do zahraničí k zavření kyperských bank na necelé 2 týdny. Banky zavádějí denní limity na výběry z bankomatů, na útratu na kreditních kartách v zahraničí, množství hotovosti, 26

NOVÁ ÚSTAVA.CZ. Kdo vlastně může za Kypr [online]. [2012] [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:

http://www.novaustava.cz/clanky/kdo-vlastne-muze-za-kypr.

19

s kterou je možné vycestovat do zahraničí, a činí další opatření směřující k omezení výběru a převodům peněž. Kypr sám nebyl schopen pomoci svým bankám, protože neměl dostatečné finanční prostředky a na finančních trzích by prostředky také nedokázal získat. Proto přistoupil k redukci svého bankovního systému a na základě domluvy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu a Evropské centrální banky se odsouhlasila pomoc Kypru ve výši 10 mld. EUR. Součástí dohody bylo zdanění vkladů ve výši 6,7 % do 100.000 EUR a 9,9 % zdanění vkladů nad 100 000 EUR.27

1.1.4 Operační riziko „Operační riziko je definováno jako riziko ztráty vyplývající z neadekvátních nebo chybných interních procesů, chyb lidí a systému nebo z externích událostí.“28 V případě řízení operačního rizika je potřeba regulace a kontroly rizika, jeho monitoring, budování odolné IT infrastruktury a také vzdělání a kvality zaměstnanců. Rozdělení operačního rizika: 

právní - zde se můžeme setkat s nejrůznějšími chybami ve smlouvách, cenících či materiálech propagovaných bankou,



selhání lidského faktoru - jde o selhání zaměstnanců banky, kdy dochází ke špatnému fungování na pracovišti, úniku dat z banky, různé podvodné jednání či zneužití pravomoci,



systémové riziko - jedná se o chyby v počítačových programech a bankovních aplikacích, případně k jejich výpadku,



provozní riziko - sem patří živelné katastrofy, které můžou zamezit fungování poboček,



reputační riziko - je kombinací všech druhů operačních rizik.

Příklad z praxe Jedním z nejznámějších příkladů z oblasti operačního rizika z posledních let je případ francouzského makléře Jerome Kerviela, který málem způsobil krach banky Societe General. 27

JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. Finanční

trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3893-2 s. 386. 28

Zdroj: Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. s. 226.

20

Tento bývalý bankéř svými velice riskantními obchody na finančních trzích připravil banku o necelých 5 mld. EUR. Bankéř při těchto obchodech překračoval povolené limity pro obchodování, maskoval tyto transakce fiktivními operacemi, falšoval povolení, používal počítače a přístupy kolegů. Při následném vyšetřování se zjistilo, že na straně banky došlo k řadě závažných selhání kontrolních mechanismů. Například nadřízení pracovníka měli k dispozici velké množství varovných signálů, které nicméně neprověřili. K těmto varovným signálům patřilo například opakované vykazování extrémně vysokých denních zisků bankéře, kdy například během dne vydělal bance milion EUR, nicméně normální denní zisky jiných pracovníků byly na úrovni několika málo desítek tisíc EUR.29 Dalším zajímavým příkladem z praxe je případ nejstarší britské investiční banky Barings Bank založené v roce 1762, kterou v roce 1995 přivedl ke krachu jediný jejich zaměstnanec. Tehdy 28letý Nick Leeson pracoval na pozici vedoucího oddělení jihoasijských investic. Během svého působení generoval bance nadprůměrné zisky plynoucí z operací na finančních trzích. Na své pozici měl na starosti provádění obchodních příkazů pro opční obchody a zároveň futures obchody pro klienty banky. Bankéř obcházel kontrolní mechanismy banky a začal s obrovskou expozicí spekulovat na růst ceny japonských vkladních dluhopisů a růstu indexu japonské burzy Nikkei. Realizované ztráty maskoval tím, že neustále zvyšoval expozici, aby vymazal dřívější ztráty. V lednu 1994 zasáhlo Japonsko velké zemětřesení a index Nikkei výrazně propadl. Po této nešťastné události se bankéř vytratil z banky. Na stole zanechal omluvný dopis a odcestoval do zahraničí. Vedoucí Barrings bank následně zjistili obrovskou ztrátu z obchodů tohoto bankéře, kterou maskoval na jednom speciálním účtu, jenž byl určen pro vedení ztrát začínajících makléřů. Ztráta dosahovala výše necelé 1 miliardy britských liber, což bylo více, než byl vlastní majetek banky. Banka vyhlásila bankrot. Finanční skupina ING tehdy banku koupila za 1 britskou libru. Bankéř byl nakonec zatčen a odsouzen k šesti letům vězení. Z vězení byl po 4 letech propuštěn a nyní žije z výnosů knihy, kterou o tomto případu napsal.30

29

WEISS, Joseph W. Business ethics: a stakeholder and issues management approach. Sixth edition. California:

Wetchester Publishing Services, 2014. ISBN 978-162-6561-403 s. 98-101. 30

WEISS, Joseph W. Business ethics: a stakeholder and issues management approach. Sixth edition. California:

Wetchester Publishing Services, 2014. ISBN 978-162-6561-403 s. 101.

21

1.2 Vznik a vývoj systému řízení rizik 1.2.1 Basel I Basel I vznikl při zasedání bankéřů centrálních bank z celého světa ve švýcarské Basileji. V roce 1988 Basilejský výbor vydal soubor minimálních kapitálových požadavků na banky, které stanovují minimální výši regulatorního kapitálu a ostatních rezerv k aktivům, která jsou oceňována podle své rizikovosti.31

1.2.2 Basel II Basel II neboli Nová basilejská kapitálová dohoda navazuje na první Basilejskou dohodu, na které se pracovalo od roku 1999, a její implementace se datuje do konce roku 2006. Cílem této druhé dohody bylo zohlednit všechna rizika, která banky podstupují, a tím nastavit 3 základní pilíře Baselu II: 1. pilíř - kapitálové požadavky odpovídající daným rizikům, 2. pilíř - proces dohledu, 3. pilíř - bezpečnost a stabilita bankovního sektoru. Každá banka musí mít dostatek kapitálu, který by měl v případě ztráty zabránit jejímu krachu. Výše minimálního kapitálu je určena mírou rizika, které banky podstupují. Tato míra rizika je stanovena na 8 % a vyjadřuje se pomocí rizikově vážených aktiv, kde jsou zohledněny tři druhy rizik: úvěrové riziko, tržní riziko a riziko operační. Obecně platí, že čím rizikovější aktiva banka má, tím je potřeba většího objemu kapitálu.32

1.2.3 Basel III Klíčovým prvkem Basel III je kapitálová přiměřenost, která se má postupně navyšovat o: Konzervační polštář

31

KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-717-9381-7

s. 80. 32 KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-717-9381-7 s. 80-83.

22

Jeho výše představuje 2,5 % a slouží ke krytí finančních ztrát způsobených „šoky“ v ekonomice. Smyslem konzervačního polštáře je absorpce těchto negativních událostí a zabezpečení toho, aby nedocházelo k jejich šíření ve finančním sektoru. Proticyklický polštář Výše proticyklického polštáře představuje 2,5 % a vzhledem k tomu, že se banky chovají proticyklicky, je potřeba vytvořit si určité rezervy. Znamená to, že by banky měly v dobách, kdy se jim daří, vytvářet dle stanovených pravidel kapitálové rezervy a naopak v dobách, kdy se jim nedaří, tyto rezervy rozpouštět. Basilejský výbor nechává národním regulátorům relativně volnost, co se týče výběru metod a proměnných, podle kterých se velikost polštáře počítá. Pákový poměr Pákový poměr neboli leverage ratio33 je zaváděn jako alternativa ke kapitálové přiměřenosti. Hodnota pákového poměru by měla dosahovat alespoň 3 %. Tento ukazatel se vypočte takto: kapitál banky Pákový poměr = aktiva + podrozvahové položky

Hlavním cílem regulačních opatření Basel III je pomocí zvýšení požadavků na likvidu bank a zvýšení jejich vlastního kapitálu omezit, respektive zmírnit možné dopady finančních šoků. Banky by díky těmto opatřením měly být schopny čelit i závažnějším finančním šokům, absorbovat je a následně je dále nepřenášet na další subjekty v bankovním systému. Požadavek na kapitálovou přiměřenost v současné době splňují všechny banky působící v České republice a výsledky kapitálové přiměřenosti jsou zveřejněny v jejich výročních zprávách. V rámci Basel III jsou také dodatečně požadovány regulatorní požadavky na tzv. SIFI neboli Systemtic Important Financial Institutions. Jedná se o systémově významné instituce, jejichž případný krach by měl velice negativní dopad na celosvětovou ekonomiku. Hlavní kritéria pro zařazení finančních institucí do SIFI jsou: 33

MEDVEĎ, Jozef a Marián TKÁČ. Banky: história teória a prax. Bratislava: Sprint 2 s.r.o., 2013. ISBN: 978-

80-89393-73-2. s. 360.

23



jejich velikost,



obtížná nahraditelnost,



přeshraniční provázanost.

Mezi tyto instituce patří např. ING Bank, Société Generale, Barclays, Citigroup, Crédit Suisse či Royal Bank of Scotland.

1.3 Pojištění vkladů a morální hazard Pojištění vkladů je povinné a vztahuje se na všechny banky včetně poboček zahraničních bank, a to podle zákona o bankách č. 156/1994. „Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné osoby u banky, včetně jejích podílů na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů podle stavu k rozhodnému dni. Podíl spolumajitele účtu je roven zlomku, v jehož čitateli je celková částka na účtu a ve jmenovateli počet spolumajitelů, pokud oprávněné osoby při založení či dispozici s účtem nedoloží jinou výši podílu. Banka vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném dni se nepřihlíží. Výpočet se provádí v české měně, u pohledávek z vkladů vedených v cizí měně se přepočet na českou měnu provádí podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni. Součástí pojištěné pohledávky z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v české měně. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným s pohledávkou z vkladu.“34 „Náhrada oprávněné osobě se poskytuje v částce vypočtené podle odstavce 1, nejvýše však v částce odpovídající 100000 eur pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky, pokud přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví jinak. Ekvivalent limitu v českých korunách se přepočítá podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k rozhodnému dni.“35 Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při splnění požadavků na identifikaci stanovených v české měně nebo v cizí měně, evidovaných jako kreditní zůstatky

34

§ 41e zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

35

§ 41e zákona č. 21/1992 Sb., o bankách.

24

na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem.36 Oprávněná osoba se podle zákona identifikuje na základě určitých údajů. Identifikací klienta se rozumí u fyzických osob jméno, příjmení, adresa a datum narození nebo rodné číslo. Pokud není přiděleno rodné číslo, použije se identifikační číslo. Tento případ nastává zejména u cizinců. Jednou z obávaných situací pro banku může být tzv. Run na banku. Věřitelé, kterými jsou klienti banky a kteří v bance mají uložené své peněžní prostředky, ztratí svou důvěru. Obavy se začnou nebezpečně rychle šířit mezi veřejnost a další vkladatelé začnou také hromadně vybírat své vklady. Pro banku se pak stává tato situace velmi rizikovou vzhledem k tomu, že banky nedrží všechny uložené prostředky svých klientů na bankovních účtech. Banka se pak může stát solventní, což znamená, že její závazky převyšují pohledávky. Proto mají klíčovou roli fondy pojištění vkladů, které v případě krachu banky vyplatí věřitelům jejich vklad. Ze zákona jsou tyto vklady pojištěny do 100 tisíc EUR na jednoho klienta a na jednu banku. Často pak mívají klienti bank své vklady rozložené ve více bankách. Na jednu stranu pojištění vkladů snižuje systémové riziko, ale zároveň toto riziko i zvyšuje díky morálnímu hazardu. „Morální hazard lze obecně definovat jako negativní vedlejší účinek postupů, které snižují riziko dobrovolných aktivit a transakcí ekonomických subjektů a deformují tím jejich chování směrem k podceňování tohoto rizika.“37 Jelikož jsou vklady u bank pojištěny, mohou mít klienti tendenci podceňovat důvěryhodnost a stabilitu banky při ukládání depozit a vkládat depozita do nestabilních bank například z důvodu nabízeného vyššího úročení vkladů. Touto alokací depozit do nestabilních bank tak zvyšují systémové riziko celého bankovního sektoru.

1.3.1 Fond pojištění vkladů „Fond pojištění vkladů je zřízen na základě Zákona č. 156/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Působí jako významný stabilizační prvek české bankovní scény i české ekonomiky. Do Fondu pojištění vkladů ze zákona povinně

36

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN 80-7201-515-X. s. 456.

37

DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2008.

ISBN 978-80-7400-075-1. s. 275.

25

přispívají všechny banky, stavební spořitelny a družstevní záložny se sídlem v České republice.“38 „Prostředky do fondu plynou z depozit vkladatelů bank – banky a družstevní záložny čtvrtletně odvádějí 0,04 % z objemu pojištěných vkladů (vč. úroků) a stavební spořitelny 0,02 % z objemu pojištěných vkladů (vč. úroků bez započítání zálohy na státní podporu). Nově se v zákoně o bankách zavádí požadavek na vytvoření finanční rezervy Fondu ve výši 1,5 % z objemu pojištěných vkladů. Po dosažení této výše bude příspěvek pojištěných institucí snížen na minimum (za předpokladu, že Fond nebude vyplácet žádné náhrady vkladů).“39 V případě poboček zahraničních bank, které nejsou povinny se účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, ale jsou pojištěny u svých mateřských bank, je výše pojištění vkladů stejná v České republice jako v EU. Mezi vklady, které jsou pojištěny, patří40: 

běžné účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob,



spořicí účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob,



termínované účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob,



vkladové účty v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob,



vkladní knížky v české nebo cizí měně fyzických a právnických osob.

Mezi vklady, které nejsou pojištěné, patří41:

38



penzijní pojištění,



životní pojištění,



podřízený dluh,

Fond pojištění vkladů. O FPV [online]. [2014] [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/o-

fpv.html. 39

Fond

pojištění

vkladů.

Slovníček

pojmů. [online].

[2014]

[cit.

2015-03-08].

Dostupné

pojištěno. [online].

[2014]

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

pojištěno. [online].

[2014]

[cit.

2015-04-04].

Dostupné

z: http://www.fpv.cz/cs/slovnicek.html. 40

Fond

pojištění

vkladu.

Co

je

z: http://www.fpv.cz/cs/co-je-pojisteno.html. 41

Fond

pojištění

vkladu.

Co

je

z: http://www.fpv.cz/cs/co-je-pojisteno.html.

26



směnka,



cenný papír.

27

2 Charakteristika fungování vybrané banky 2.1 Základní údaje vybrané banky Název:

Raiffeisenbank, a.s.

Sídlo:

Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4

IČ:

49240901

Rok založení v ČR:

25. 6. 1993

Předmět podnikání:

Předmětem podnikání společnosti jsou bankovní obchody a další činnosti uvedené v povolení působit jako banka , vydaném podle zák. č.21/1992 Sb.

2.1.1 Hlavní činnosti Banky vyplývají z bankovní licence ČNB42 

přijímání vkladů od veřejnosti,



poskytování úvěrů,



investování do cenných papírů na vlastní účet,



finanční pronájem (finanční leasing), tuto činnost Banka v současnosti přímo nevykonává,

42



platební styk a zúčtování,



vydávání a správa platebních prostředků,



poskytování záruk,



otevírání akreditivů,



obstarávání inkasa,



poskytování investičních služeb,

Raiffeisenbank. Výroční zprávy: Výroční zpráva Raiffeisenbank, a.s. 2013. [online]. Raiffeisen Bank, © 2008-

2014 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: https://www.rb.cz/attachements/pdf/o-bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-13cz.pdf.

28



hlavní investiční služby dle § 4 odst. 2 písm. a), b), c), d), e), g), h) zákona č. 256/2004 Sb., v platném znění,



doplňkové investiční služby dle § 4 odst. 3 písm. a) až f) zákona č. 256/2004 Sb., v platném znění,



vydávání hypotečních zástavních listů,



finanční makléřství,



výkon funkce depozitáře,



směnárenská činnost (nákup devizových prostředků),



poskytování bankovních informací,



obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami,



pronájem bezpečnostních schránek,



činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v bankovní licenci,



zprostředkování doplňkového penzijního spoření.

Z výše popsaných činností převažují následující činnosti z hlediska objemu finančních prostředků: Na straně aktiv převažuje činnost poskytování úvěrů (79 % podíl na celkových aktivech banky a pohledávky za bankami s 10% podílem) a činnost investování do cenných papírů na vlastní účet, kde banka nakupuje a drží cenné papíry do splatnosti (6% podíl na celkových aktivech banky). Podle strategie banky jsou do cenných papírů držených do splatnosti zahrnuty pouze cenné papíry emitované Českou republikou. Z těchto činností vzniká bance zejména úvěrové riziko a v minimální míře tržní riziko související s držením cenných papírů. Na straně pasiv převažují vklady od veřejnosti (82% podíl na celkových pasivech banky) a emitované cenné papíry (7% podíl na celkových pasivech banky). Z činnosti přijímání vkladů od veřejnosti vznikají rizika v oblasti ztráty likvidity banky. Dále s touto činností souvisí problém rozdílné splatnosti aktiv a pasiv. Na straně aktiv mají veškeré poskytnuté úvěry určitou splatnost, a to většinou dlouhodobou. Oproti tomu na straně pasiv přijaté vklady ve většině případů nemají žádnou dobu splatnosti. Jedná se většinou o vklady na běžných

29

účtech neboli vklady na viděnou. Z emitovaných cenných papírů vyplývá závazek banky splatit tento cenný papír, což také souvisí s rizikem likvidity.

2.2 Charakteristika Raiffeisenbank Svůj název získala po svém zakladateli Friedrichu Wilhelmu Raiffeisenovi a může se pyšnit více jak 140letou tradicí a působností ve 14 zemích střední a východní Evropy. Majoritním akcionářem banky je rakouská finanční instituce Raiffeisen Bank International AG (RBI). RBI vznikla v říjnu 2010 spojením Raiffeisen International a části Raiffeisen Zentral bank (RZB). Majoritním vlastníkem Raiffeisen Bank International je Raiffeisen RZB. V celé skupině RBI je zaměstnáno okolo 58 000 zaměstnanců v 15 zemích střední a východní Evropy. Logem banky jsou zkřížené koňské hlavy, které v historickém kontextu značí symbol bezpečí a stability.43 Na českém trhu působí Raiffeisenbank (RB) od roku 1993. Výší celkových aktiv se řadí jako 5. největší banka na trhu. Své služby poskytuje na více než 120 pobočkách, mezi které patří i specializovaná centra, jako jsou hypoteční a firemní. RB zaměstnává kolem 3 000 zaměstnanců. Banka obsluhuje jak fyzické osoby (FO), tak právnické osoby (PO). Mezi nadstandardní služby patří prémiové bankovnictví, které poskytuje služby klientům s vyšší bonitou. Další nadstavbu pak představuje privátní bankovnictví, která se soustřeďuje na movitější klientelu a poskytuje investiční poradenství a portfolio management.44

2.2.1 Skupina Raiffeisen Díky skupině vznikají vzájemné synergie, kde může bankéř poskytovat širokou škálu nejen bankovních produktů a poskytnout tak klientovi kompletní nabídku produktů. Raiffeisen stavební spořitelna

43

RaiffeisenBANK. O společnosti. [online]. © 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: https://www.rb.cz/o-nas/o-

spolecnosti 44



30

Působení Raiffeisen stavení spořitelny (RSTS) se datuje od roku 1993 a patří mezi významné členy Raiffeisen skupiny. Poskytuje nejen bezpečnou formu spoření pro klienty ve formě stavebního spoření, ale i financování bydlení. Raiffeisen - Leasing Raiffeisen - Leasing funguje na českém trhu již od roku 1994 a jeho hlavní činností je poskytování leasingových služeb jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby. „Raiffeisen - Leasing nabízí klientům finanční leasing nejenom v tradičních oblastech financování strojů a zařízení, velkých technologických zařízení, dopravní techniky, stavebních strojů, ale i v méně obvyklém segmentu financování některých nehmotných aktiv (tzv. leasingové deriváty). Dále společnost zavedla na český trh produkt financování technologií formou splátkového prodeje. V oblasti financování automobilů společnost nabízí vedle leasingových produktů také financování formou účelového úvěru. Ve spolupráci s Raiffeisenbank a.s. společnost poskytuje v kombinaci s bankovními produkty syndikované leasingové financování malých a středních projektů a financování malých nemovitostí.“45 Raiffeisen investiční společnost Raiffeisen investiční společnost (RIS) je relativně nováčkem ve skupině Raiffeisen. Byla založena v roce 2012 za účelem vlastní nabídky investičních produktů. RIS nabízí možnosti zhodnocování prostředků formou služeb kolektivního investování. Podílové fondy jsou rozděleny podle míry rizika od konzervativních po dynamické. UNIQA pojišťovna „Řadu let spolupracuje UNIQA pojišťovna úzce se skupinou Raiffeisen. Tato spolupráce se úspěšně vyvíjí také v řadě dalších evropských zemí, kde jsou obě značky na finančním trhu aktivní. Pojištění je nedílnou součástí řady finančních služeb a UNIQA pojišťovna připravuje optimalizované produkty právě pro tento účel, například pro leasingové, úvěrové a hypoteční obchody. Přímo na pobočkách Raiffeisenbank lze uzavřít některé druhy pojištění UNIQA, mimo jiné i kapitálové životní pojištění či povinné ručení. Pro klienty to znamená velké

45

Raiffeisen - Leasing, s.r.o.. Raiffeisenbank: Skupina Raiffeisen [online]. © 2008-2014 [cit. 2015-03-29].

Dostupné z: http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/skupina-raiffeisen/raiffeisen-leasing/.

31

zjednodušení při správě jejich financí a pro Raiffeisen i UNIQA pojišťovnu tak vznikají významné synergické efekty.“46

2.3 Rizikový profil banky 2.3.1 Implementace Basel III Hlavním cílem regulačních opatření Basel III je pomocí zvýšení požadavků na likviditu bank a zvýšení jejich vlastního kapitálu omezit, respektive zmírnit možné dopady finančních šoků. Banky by díky těmto opatřením měly být schopny čelit i závažnějším finančním šokům, absorbovat je a dále je nepřenášet na další subjekty v bankovním systému. Raiffeisen banka musí stejně jako všechny banky splnit požadavky bankovní regulace Basel III. Banky mohou splnit požadavek kapitálové přiměřenosti několika způsoby, a to hlavně navýšením vlastního kapitálu, zadržením výplat zisku a dividend, úsporami na nákladové straně, případně i změnou obchodního modelu. Raiffeisenbank ve své výroční zprávě za rok 2013 oznámila následující informaci ohledně svého plánu pro splnění požadavku kapitálové přiměřenosti CET1: „Na podzim 2013 spustila RBI Group program „Fit for Future 2016“, jehož cílem je do roku 2016 snížit náklady na úroveň roku 2012. To znamená, že v nejbližších třech letech chceme ušetřit 450 milionů eur. Jsme rovněž velmi spokojeni s posledním navýšením kapitálu o 2,78 miliardy eur. Zvýšili jsme podíl volně obchodovaných akcií, což činí naše akcie ještě více atraktivní pro soukromé i institucionální investory. Zároveň nám to umožní splnit náš cíl v nejbližších 12 až 18 měsících: dosáhnout výše kapitálu podle pravidel Basel III CET1 na úrovni 10 procent. Oba tyto kroky jsme učinili především kvůli tomu, abychom dále udrželi náš úspěšný obchodní model a zároveň mohli garantovat udržitelný rozvoj skupiny v tomto prostředí, které i nadále zůstává plné výzev.“47

46

UNIQA pojišťovna, a.s. Informace o společnosti. Raiffeisenbank: Skupina Raiffeisen [online]. © 2008-2014

[cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/skupina-raiffeisen/uniqa-pojistovna/. 47


2014 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: https://www.rb.cz/attachements/pdf/o-bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-13cz.pdf. s. 13.

32

2.3.2 Úvěrové riziko Úvěrová rizika jsou rizika pocházející z úvěrových aktivit, které banka uskutečňuje. Řízení úvěrového rizika Raiffeisenbank se dělí na dva hlavní segmenty, a to na oblast retailu a SME a na segment korporátních podniků. Úvěrová rizika jsou měřena tzv. ratingovými škálami. Hlavní

metodou

pro

řízení

úvěrového

rizika

pro

segment

retailových

a SME klientů je skóring klienta. Je řízena portfolio manažery na úrovni jednotlivých portfolií. K pohledávkám se opravné položky vypočítávají na základě historických dat u podobných pohledávek a také podle historické úspěšnosti jejich vymožení. Banka posuzuje své pohledávky za klienty a následně je řadí do 5 kategorií na standardní, sledované, nestandardní, pochybné a ztrátové. Posuzování pohledávek banka provádí na základě doby po splatnosti pohledávky, ratingu klienta a případně dalších kritérií. K problematickým pohledávkám se vytváří opravné položky, aby účetní výkazy přesněji vypovídaly o skutečné hodnotě pohledávky. Výše opravné položky je určována podle odhadované hodnoty zajištění, možností prodeje pohledávky apod. Problematické pohledávky za klienty ze segmentu korporátních a SME klientů má na starosti oddělení Workout. Největší problematické pohledávky posuzuje Výbor pro řešení problémových úvěrů.48 Úvěrové portfolio banky je rozloženo do dvou segmentů, kde zhruba polovina objemu poskytnutých úvěru náleží do segmentu fyzických osob a zhruba druhá polovina do segmentu právnických osob. U úvěrů poskytnutých právnickým osobám je úvěrové portfolio rozloženo do mnoha odvětví. Tato segmentová a odvětvová diverzifikace snižuje riziko koncentrace.49

2.3.3 Tržní rizika Banka využívá pro omezení tržních rizik limity pro jednotlivé pozice nebo portfolia. Soubory limitů jsou stanoveny regulátory, mateřskou společností, tak i bankou na lokální úrovni. Celkové tržní riziko i jednotlivá rizika sleduje banka na bázi Value at Risk, což je indikátor, který představuje možnou výši ztráty při pohybu tržních kurzů a sazeb v určitém časovém

48


2014 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: https://www.rb.cz/attachements/pdf/o-bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-13cz.pdf. 49



33

období. Hodnota Value at Risk pro tržní riziko byla ke konci roku 2013 na úrovni 61 mil Kč, což při ročním zisku 914 mil. Kč nepředstavuje velkou rizikovou expozici.50 Úrokové riziko Banka řídí úrokové riziko zvlášť za bankovní a obchodní knihu a také podle jednotlivých měn. Při sledování úrokového rizika používá banka metodu diferenční analýzy (Gap) v kombinaci s citlivostí celkové pozice na posun úrokové křivky Basis Point Value (BPV). BPV měří výši změny, respektive současnou hodnotu pozice nebo portfolia, pokud dojde ke změně úrokových sazeb o jeden bazický bod tj. 0,01 %. Kromě těchto metod používá banka pro měření úrokového rizika také metodu Value at Risk neboli hodnotu v riziku (VAR). Na konci roku byla hodnota VAR pro úrokové riziko na úrovni 61 mil. Kč, pouze o 300 tis. Kč menší než celkové VAR pro tržní riziko. Z toho vyplývá, že nejvýznamnějším rizikem v oblasti tržních rizik bylo pro banku v roce 2013 riziko úrokové.51 Měnové riziko Pro měnové riziko používá banka standardy limitů určené skupinovými pravidly pro tento typ rizik. Limity jsou nastaveny jak pro jednotlivé měny, tak pro celou měnovou pozici banky. Tyto limity jsou navíc doplněny sledováním rizika metodou Value at Risk. Hodnota VAR byla ke konci roku 2013 1,8 mil Kč, což představuje velice malou expozici banky vůči měnovému riziku.52 Akciové riziko Stejně jako pro ostatní tržní rizika jsou i pro rizika plynoucí z akciového trhu stanoveny limity pro maximální otevřené pozice. Zároveň se při stanovení akciových rizik používá metoda

50







34

Value at Risk. Průměrná VAR za rok 2013 byla na úrovni 838 tis Kč, což představuje velice malé riziko pro banku.53 Banka pravidelně provádí testování portfolia na úrovni úrokového rizika, měnového rizika a obchodního rizika. Výsledky testů jsou předávány Výboru pro řízení aktiv a pasiv (ALCO), což je orgán banky, který dohlíží na míru podstupovaného rizika a schvaluje pravidla a metody používané k řízení těchto rizik.

2.3.4 Operační riziko V Raiffeisenbank je operační riziko řízeno centrálně oddělením, které má na starosti nastavení metodiky řízení operačních rizik, provádí různá měření a analýzy a zároveň poskytuje podporu vedoucím pracovníkům. Závažnější případy jsou projednávány Výborem pro řízení operačních rizik. Hlavními prvky řízení operačního rizika bankou jsou sběr dat o ztrátách plynoucích z operačního rizika, interní vyhodnocení rizik a klíčové indikátory rizika.54

2.4 Lokální tržní faktory ovlivňující banku České bankovnictví prošlo finanční krizí z roku 2008 poměrně bez problémů. Hlavními důvody, proč banky působící na českém trhu prošly touto krizí bez větších problému, byla určitě jejich konzervativnost týkající se bankovních obchodů, ale také jiné nastavení na straně příjmů

bank

oproti

zahraničním,

které

se

během

krize

dostaly

do

problémů.

V tuto chvíli je český bankovní systém kapitálově silný, likvidní a ziskový. České banky nyní implementují Basel III, což bezpochyby zvýší jejich odolnost proti případným šokům.

2.4.1 Současný stav české ekonomiky Každá banka je výrazně ovlivněna ekonomickým prostředím, ve kterém funguje. Na banku působí velké množství vlivů pocházejících z lokálního a mezinárodního ekonomického prostředí, které mohou pozitivně i negativně ovlivnit fungování banky. Tržní rizika stojí často

53





35

za problémy jednotlivých bank, ale často za problémy bankovního sektoru jako celku, a proto je důležité jim věnovat pozornost. Mezi hlavní ekonomické ukazatele, které banky sledují, patří vývoj hrubého domácího produktu, míra inflace, míra nezaměstnanosti, výše schodku státního rozpočtu a poměr státního dluhu k hrubému domácímu produktu.

Vývoj hrubého domácího produktu Z níže uvedené tabulky je zřejmé, že česká ekonomika zažila v posledních několika kvartálech významné oživení po dlouhém období recese a stagnace. Tab. 1: Vývoj HDP v ČR

Období

1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 1Q 2Q 3Q 4Q 2012 2012 2012 2012 2013 2013 2013 2013 2014 2014 2014 2014

% změna HDP y/y

-0,3

-0,9

-1,2

-1,4

-2,3

-1,6

-1

1,1

2,9

2,5

2,4

1,3

Zdroj dat: ČSÚ

Vývoj inflace a úrokových sazeb Vývoj míry inflace a výše úrokových sazeb má vliv na fungování bank a ekonomiky země. V České republice byl v několika posledních letech vývoj míry inflace poměrně turbulentní od úrovně přes 3 % až po současné úrovně blízko deflačního pásma. Mezi hlavními faktory ovlivňujícími vývoj míry inflace v České republice byl v posledních kvartálech hlavně prudký propad ceny ropy na mezinárodních trzích. Cena ropy za barel se propadla z pásma 100-120 dolarů za barel v roce 2014 na úroveň 40-60 dolarů za barel v roce 2015. Cena ropy významně ovlivňuje míru inflace, protože se její cena promítá nejenom do cen pohonných hmot, ale také sekundárně do cen většiny produktů. Mechanismem pro promítání se ceny ropy do produktů je, že většina produktů, meziproduktů, surovin atd. se musí přepravovat a díky tomu se do jejich výsledné ceny promítá cena za dopravu, respektive cena ropy. Tab. 2: Vývoj míry inflace v ČR

Rok

2010

2011

2012

2013

2014

Míra inflace v %

1,5

1,9

3,3

1,4

0,4

Zdroj dat: ČSÚ

36

Nezaměstnanost Trend vývoje míry nezaměstnanosti je v posledních letech v České republice pozitivní na úrovni kolem 7-8 % a patří k jedněm z nejnižších ze zemí Evropské unie. Graf č. 2: Vývoj nezaměstnanosti v ČR

Zdroj: ČSÚ

Vývoj schodku státního rozpočtu a státního dluhu Stav veřejných financí ovlivňuje ekonomickou situaci země, což má následně vliv na bankovní sektor. Typickým příkladem vzájemné provázanosti stavu veřejných financí a bankovního sektoru je nynější krize v Řecku. V České republice byl schodek státního rozpočtu v roce 2014 na úrovni 77,8 mld. Kč a státní dluh v roce 2014 klesl meziročně o 19,7 mld. Kč na úroveň 1663,7 mld. Kč. Důležitým ukazatelem zdraví veřejných financí je poměr státního dluhu k HDP, který byl v roce na úrovni 42,6 %. Pro srovnání Německo, které je považováno za zemi s velice zdravými veřejnými financemi, mělo v roce 2014 poměr státního dluhu k HDP na úrovni 76,9 % a poměr zemí EU byl 86,6 %.55

55

Eurostat.

37

Graf č. 3: Deficit státního rozpočtu v letech 2010-2014 v mld. Kč

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Graf č. 4: Vývoj podílu státního dluhu k HDP

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Ekonomický výhled RBI, OECD a České bankovní asociace Ekonomický výhled pro rok 2015 a 2016 vypracovaný ekonomy mateřské RBI je pro země střední Evropy pozitivní. Ekonomové banky očekávají růst exportu, domácí poptávky a HDP v eurozóně a regionu střední Evropy. V oblasti monetární politiky očekávají v roce 2015

38

pokračování uvolněné monetární politiky kvůli rekordně nízkým úrovním inflace a ani v roce 2016 neočekávají restriktivní opatření.56 OECD očekává pokračování oživení ekonomiky. Dále očekává, že se monetární politika bude zaměřovat na odvrácení deflace, ale do konce roku 2016 se pravděpodobně změní pozornost na zabránění zvyšující se inflaci.57 „Vzhledem k zastavení pádu cen ropy, která počínaje únorem začala mírně zdražovat, se česká ekonomika pravděpodobně vyhnula deflační epizodě. Cena ropy v současné době proto pro rok 2015 představuje spíše mírný proinflační impulz. Cenový vývoj společně s pokračujícím růstem svědčí pro to, že další uvolňování měnových podmínek není potřebné. V roce 2015 nečekáme žádné překvapující kroky měnové politiky. Očekáváme pro celý tento rok stabilitu hlavních úrokových sazeb.“58 „Bankovní sektor bude v obou letech operovat v prostředí relativně solidní hospodářské aktivity, ovšem stále v podmínkách extrémně nízkých úrokových sazeb a zpřísňující regulace. Banky budou i nadále podporovat hospodářskou aktivitu: očekáváme, že v roce 2015 i 2016 úvěry domácnostem vzrostou v průměru o 4,5 %. Úvěry čerpané podnikovou sférou porostou v roce 2015 jen nepatrně pomaleji než úvěry domácnostem a v roce 2016 očekáváme jejich další mírnou akceleraci na 4.5 %.“59

2.5 Mezinárodní tržní a politické faktory ovlivňující banku 2.5.1 Politická krize na Ukrajině Skupina Raiffeisen Bank International má na Ukrajině svoji dceřinou společnost Raiffeisen Bank Arval, která je na ukrajinském trhu 5. největší bankou s necelými 800 pobočkami. Politický konflikt na Ukrajině silně zasáhl jak situaci ukrajinské banky, tak i celé skupiny 56

Raiffeisenbank International. Výroční zprávy: Výroční zpráva 2014. [online]. Raiffeisen Bank International, ©

2008-2014 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://investor.rbinternational.com/fileadmin/ir/2014_FY/2015-0325_2014_Annual_Report_RBI.pdf. rt_RBI.pdf. 57 58

OECD. Česká bankovní asociace. Bankovní sektor [online]. ČBA, ©2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z:

https://www.czech-ba.cz/cs/bankovni-sektor. 59

Česká bankovní asociace. Bankovní sektor [online]. ČBA, ©2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z:

https://www.czech-ba.cz/cs/bankovni-sektor.

39

Raiffeisen. Po propuknutí krize se propadla cena akcií skupiny na rakouské burze o 10 % a skupina i vlivem těchto problémů na Ukrajině bude mít za rok 2014 rekordní ztrátu.

2.5.2 Expozice vůči Rusku Dceřiná společnost Raiffeisenbank skupiny ruská ZAO Raiffeisenbank je 10. největší bankou na ruském trhu. Skupina Raiffeisenbank společnost společně s francouzskou Société Générale mají ze všech evropským bank v Rusku největší expozici. Podle evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) měla skupina Raiffeisenbank v roce 2014 expozici vůči Rusku ve výši 13 mld. EUR, z čehož 10 mld. EUR ve formě úvěrů ruským klientům. Ruská dceřiná společnost tvoří zhruba 15 % aktiv celé skupiny. Velká expozice skupiny, ale i dalších evropských bank na Rusko by při další eskalaci této krize mohla mít vážné dopady na celý evropský bankovní systém.

2.5.3 Problémy v Maďarsku Maďarský parlament schválil v roce 2014 kontroverzní zákon, který nutí banky odškodnit své klienty za „nesprávně” stanovování poplatků a úroků u úvěrových obchodů a při určování kurzů u devízových půjček. Vláda chtěla tímto legislativním opatřením ulehčit situaci klientům bank, kteří si v posledních 10 letech brali půjčky u maďarských bank v zahraničních měnách, hlavně ve švýcarském franku, a následně se po propadu forintu dostaly do problémů se splácením způsobeným navýšením jejich dluhu v přepočtu na forinty. Odškodnění klientů bude stát banku zhruba 240 mil. EUR a výrazně tak navýší ztrátu skupiny za rok 2014. Banka stejně jako jiné zahraniční banky v Maďarsku naráží na neustále útoky ze strany politického vedení, které dlouhodobě usiluje o to, aby zahraniční banky prodaly své aktiva místním bankám. Skupina Raiffeisenbank ohlásila, že bude mít kvůli problémům na Ukrajině a Maďarsku v roce 2014 první ztrátu v historii, a to ve výši 493 mil. EUR. Skupina dále plánuje prodej dceřiných společností v Polsku a Slovinsku a dále bude omezovat aktivity v Rusku. Skupina zároveň v rámci úsporných opatření uvedla, že nevyplatí žádnou dividendu za rok 2014.60

60

Raiffeisenbank International. O skupině. [online]. Raiffeisen Bank International, © 2008-2014 [cit. 2015-03-

29]. Dostupné z: http://www.rbinternational.com/.

40

2.5.4 Možnost vzniku „bubliny” na amerických akciových trzích Většina tzv. bublin na trzích aktiv vzniká buď na základě velké poptávky po určitých aktivech, nebo také v kombinaci s monetární politikou levných peněz. Bubliny, respektive jejich prasknutí představují velké riziko pro ekonomiku a bankovní sektor. Ve Spojených státech v období po pádu Lehman Brothers v roce 2008 došlo k obrovské monetární expanzi vedené americkou centrální bankou FED pod názvem kvantitativní uvolňování (QE neboli Quantitative Easing). Do ekonomiky bylo nahrnuto obrovské množství peněz, které kromě jiného proudilo a proudí do nákupu různých druhů aktiv. Jedno z nejvíce rostoucích druhů aktiv v poslední době jsou akcie obchodované na hlavních amerických akciových trzích, na New Yorské burze NYSE a NASDAQu, kde se obchodují akcie technologických společností. Index NASDAQ Composite vzrosl za posledních 5 let o 100 % z úrovně 2000-2500 bodů v roce 2010 na úroveň 4.500-5.000 bodů v roce 2015.61 Index Dow Jones U. S. Total Stock Market Index vzrostl také o zhruba 100 % z úrovní 10.000-13.000 bodů na 20.000-22.000 bodů v roce 2015.62 Vznik a prasknutí bubliny na těchto trzích by mohlo mít negativní vliv na celý bankovní systém včetně Raiffeisenbank.

2.6 Hlavní ekonomické ukazatele hospodaření banky 2.6.1 Ziskovost banky České Raiffeisenbank se v roce 2014 velice dařilo a dosáhla čistého zisku ve výši 2,05 mld. Kč, což představuje o 124 % více než v roce 2013. Tato výše zisku byla druhou nejvyšší v historii banky. Zůstává otázkou, zda je tato výše zisku dlouhodobě udržitelná vzhledem k zostřujícímu se konkurenčnímu prostředí v bankovním sektoru v České republice. Dle tiskového vyjádření vedení banky za růstem zisku za rok 2014 stojí hlavně snížení nákladů, pokles tvorby opravných položek i nižší srovnávací základna. Za oblasti, kde se bance dařilo, se dají považovat poskytnuté úvěry pro domácnosti a firmy. Konkrétně objem poskytnutých hypotečních úvěrů představoval meziroční růst o 12 %. Klientské úvěry vzrostly o 10 % na celkovou výši 174 mld. Kč a klientské vklady vzrostly o 12,3 %

61

Zdroj: NASDAQ.

62

The New York Stock Exchange (NYSE).

41

na 164,7 mld. Kč. Bance pak vzrostla v roce 2014 celková aktiva do výše 226 miliard, což byl nárůst o 15 % oproti roku 2013.63 Graf č. 5: Vývoj ziskovosti banky

Zdroj: Výroční zprávy Raiffeisenbank, a.s. za roky 2010-2013 a tiskové prohlášení banky ohledně hospodářských výsledků za rok 2014

2.6.2 Ztráty ze znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek Ztráty ze znehodnocení úvěrů a jiných pohledávek klesly meziročně o 13 % na 1,1 miliardy korun oproti 1,2 mld. Kč v roce 2013.64

2.6.3 Navýšení základního kapitálu V roce 2014 došlo k dalšímu navýšení základního kapitálu banky o 868 milionů korun na výši 11 mld. Kč. Kapitálová přiměřenost banky ke konci roku 2014 dosáhla 16,1 % oproti konci roku 2013, kde výše ukazovala 13,2 %.65

63

Raiffeisenbank. O společnosti. [online]. Raiffeisen Bank, © 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z:

https://www.rb.cz/o-nas/o-spolecnosti. 64





42

Graf č. 6: Vývoj výše základního kapitálu

Zdroj: Výroční zprávy Raiffeisenbank, a.s. za roky 2010-2013 a tiskové prohlášení banky ohledně hospodářských výsledků za rok 2014

Závěr 2. části Raiffeisenbank měla v minulém roce 2014 výborné hospodářské výsledky, kdy dosáhla rekordního zisku a zároveň se drží ve velice dobré likvidní kondici. Stejně dobrá situace je v celém bankovním sektoru v České republice, který je nyní také ziskový a likvidní. Ekonomické prostředí v České republice je příznivé s rostoucím hrubým domácím produktem, relativně nízkou mírou nezaměstnanosti oproti jiným zemím EU a stabilními veřejnými financemi. Inflace byla v minulém roce hlavně díky prudkému poklesu ceny ropy na úrovni 0,6 % a v současnosti se blíží k deflační zóně. Potenciální hrozby představují hlavně vnější zahraniční faktory ekonomického a politického charakteru, kam patří krize na Ukrajině a Blízkém východě a dále potenciální hrozby spojené s případným vznikem a prasknutím bubliny na amerických akciových trzích.

43

3 Analýza vývoje rizikového profilu aktiv a pasiv Raiffeisenbank 3.1 Přehled položek aktivní a pasivní bilance banky Aktiva banky představují hlavní zdroj výnosů banky. Aktivní bankovní operace úzce souvisí s pasivními operacemi. Na jedné straně banka získává peněžní prostředky od klientů, se kterými následně pracuje formou poskytnutí úvěru. Aktivními operacemi banka tvoří zisk a to hlavně ve formě úroků z poskytnutých úvěrů. Ke konci roku 2013 měla banka podle výroční zprávy aktiva ve výši 196 mld. Kč, z čehož ¾ tvořily úvěry a pohledávky za klienty. Dalšími dvěma významnými položkami v kategorii pohledávek jsou pohledávky za bankami a cenné papíry držené do splatnosti. Do kategorie majetkových položek patří dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, pokladní hotovost a nakoupené akcie a účasti v jiných společnostech. Tab. 3: Přehled aktiv banky k 31. 12. 2013

AKTIVA v tis. Kč Úvěry a pohledávky za klienty

155 059 207

Pohledávky za bankami

19 104 685

Cenné papíry držené do splatnosti

12 410 743

Opravné položky k úvěrům a pohledávkám

6 546 643

Cenné papíry oceňované reálnou hodnotou proti účtům nákladů nebo výnosů

4 943 961

Pokladní hotovost a vklady u centrálních bank

3 836 447

Kladné reálné hodnoty finančních derivátů

2 874 670

Dlouhodobý nehmotný majetek

1 851 460

Dlouhodobý hmotný majetek

953 017

Ostatní aktiva

745 764

Majetkové účasti v dceřiných a přidružených společnostech a společně řízených podnicích

532 008

Realizovatelné cenné papíry

517 011

Pohledávka z daně z příjmů

321 885

Odložená daňová pohledávka

125 472

Aktiva celkem

196 686 775

Zdroj: Výroční zpráva Raiffeisenbank a.s. za rok 2013

44

Pasiva jsou tvořena cizími a vlastními zdroji. Do cizích zdrojů patří hlavně závazky vůči klientům a ostatním bankám a také vlastní emitované dluhové cenné papíry. Do vlastních zdrojů banky patří hlavně základní kapitál, zákonný rezervní fond, nerozdělený zisk a zisk po zdanění. Na straně pasiv jsou největší položkou závazky vůči klientům, které tvoří zhruba 80 % z celkových pasiv. Druhou významnější položkou jsou emitované dluhové cenné papíry, které tvoří necelých 10 % z celkových pasiv. Vlastní kapitál banky je více než z poloviny tvořen základním kapitálem. Tab. 4: Přehled pasiv banky k 31. 12. 2013

PASIVA v tis. Kč Závazky vůči klientům

146 589 575

Emitované dluhové cenné papíry

12 043 515

Závazky vůči bankám

9 959 098

Podřízené závazky

4 202 889

Ostatní pasiva

2 368 601

Záporné reálné hodnoty finančních derivátů

2 164 364

Rezervy

470 553

Pasiva celkem

177 798 595

VLASTNÍ KAPITÁL v tis. Kč Základní kapitál

10 192 400

Nerozdělený zisk

6 912 718

Zisk za účetní období

914 368

Zákonný rezervní fond

647 842

Oceňovací rozdíly

220 852

Vlastní kapitál celkem

18 888 180

Zdroj: Výroční zpráva Raiffeisenbank a.s. za rok 2013

3.1.1 Analýza rizikového profilu aktiv Rizikový profil aktiv banky je z velké části ovlivněn kvalitou a diverzifikací poskytnutých úvěrů. Vývoj celkové výše aktiv byl v posledních 5 letech relativně stabilní. Výraznější nárůst celkových aktiv byl až v roce 2014, kdy celková aktiva banky vzrostla o 30 mld. Kč. V grafu číslo 8 je zřejmé, že největší objem pohledávek za klienty na celkovém objemu pohledávek za klienty tvořily termínované a hypoteční úvěry.

45

Graf č. 7: Vývoj celkových aktiv a výše klientských úvěrů

Zdroj: Výroční zprávy Raiffeisenbank, a.s. za roky 2009-2013 a tiskové prohlášení banky ohledně hospodářských výsledků za rok 2014 Graf č. 8: Pohledávky za klienty podle druhů produktů

Zdroj: Výroční zprávy Raiffeisenbank za roky 2009 až 2013

Níže uvedený graf ilustruje období od roku 2009 do 2013, kdy došlo po roce 2010 k postupnému snižování celkového objemů úvěrů klientů po splatnosti, což má pozitivní vliv na rizikový profil banky. Největší objem pak tvoří úvěry po splatnosti do 1 měsíce a následují úvěry po splatnosti více než 1 rok.

46

Graf č. 9: Vývoj úvěrů klientů po splatnosti dle doby po splatnosti

Zdroj: Výroční zprávy Raiffeisenbank za roky 2009 až 2013

V níže uvedených grafech je patrné, že banka má rozložené úvěrové portfolio ve dvou hlavních segmentech, a to zhruba polovinu činí úvěry právnickým osobám a zhruba druhou polovinu tvoří úvěry fyzickým osobám. Z grafu číslo 11 je zřejmé, že banka v segmentu právnických osob má úvěrové portfolio diverzifikované do mnoha odvětví, kde ani v jednom odvětví nemá významnou expozici. Tato segmentová a odvětvová diverzifikace má pozitivní vliv na rizikový profil banky.

47

Graf č. 10: Podíly jednotlivých segmentů klientů na celkovém úvěrovém portfoliu banky

Zdroj: Výroční zpráva Raiffeisenbank za rok 2013 Graf č. 11: Rozdělení úvěrového portfolia banky podle odvětví

Zdroj: Výroční zpráva Raiffeisenbank za rok 2013

48

3.1.2 Analýza rizikového profilu pasiv Výše základního kapitálu v posledních letech rostla, a to hlavně z důvodů přípravy banky na regulatorní požadavky Basel III. V roce 2014 byl navýšen základní kapitál o 868 mil. Kč na úroveň 11 mld. Kč. Základní kapitál je klíčovou položkou ve výpočtu kapitálové přiměřenosti. Graf č. 12: Vývoj výše základního kapitálu

Zdroj: Výroční zprávy Raiffeisenbank za roky 2009-2013 a Tisková zpráva ohledně hospodářských výsledků za rok 2014

„Kapitálová přiměřenost vyjadřuje vybavenost banky vlastními zdroji ve vztahu k rizikové struktuře aktiv, vybraných mimobilančních aktiv banky a k tržním rizikům. Je souhrnným ukazatelem, do kterého se promítají veškeré aktivity banky (rozvahové a podrozvahové) i potenciální ztráty, které bance vyplývají ze znehodnocení aktiv (prostřednictvím tvorby opravných položek a rezerv). Minimální hodnota ukazatele podle vyhlášky a opatření ČNB je 8 %.“66 Kapitálová přiměřenost Raiffeisenbank se v posledních 5 letech zlepšovala v návaznosti na navyšování základního kapitálu. Od roku 2009 se zvedla kapitálová přiměřenost z 11 % na současných 16 %. Například UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, která je podle velikosti bilanční sumy čtvrtou největší bankou na českém trhu, se její kapitálová přiměřenost snížila z 15,7. % v roce 2013 na 14,4. % v roce 2014. Jak je zřejmé z tohoto srovnání, 66

Česká národní banka. Slovník pojmů.

[online]. © 2003-2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/k.html.

49

Raiffeisenbank

měla

v roce

2014

vyšší

úroveň

kapitálové

přiměřenosti

a zároveň pozitivní trend vývoje. Navíc Raiffeisenbank jakožto pátá největší banka na českém trhu nemusí dle nařízení ČNB splňovat požadavky na vyšší úroveň kapitálové přiměřenosti pro čtyři největší a systémově nejdůležitější banky (Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, UniCredit). Graf č. 13: Vývoj kapitálové přiměřenosti

Zdroj: Výroční zprávy Raiffeisenbank za roky 2009-2013 a Tisková zpráva ohledně hospodářských výsledků za rok 2014

Vývoj úrovně čistého zisku byl v posledních 5 letech stabilní až na rok 2013, kdy se zisk banky propadl na úroveň necelé 1 mld. Kč hlavně z důvodů zaúčtování nákladů na IT transformaci banky. V roce 2014 banka dosáhla druhého nejvyššího zisku v historii banky na úrovni 2 mld. Kč. Dobré výsledky v oblasti ziskovosti jsou pro banku příznivé i pro plnění povinností kapitálové přiměřenosti dle Basel III, kdy banka z tohoto zisku může zvyšovat základní kapitál a tím zvyšovat i kapitálovou přiměřenost.

50

Graf č. 14: Vývoj čistého zisku banky

Zdroj: Výroční zprávy Raiffeisenbank za roky 2009 až 2013 a Tisková zpráva ohledně hospodářských výsledků za rok 2014

Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) patří mezi ukazatele rentability. „Ukazatele bankovní rentability vypovídají o vztahu mezi výsledky hospodaření banky a vloženými vlastními zdroji či aktivy. Vyjadřuje míru zhodnocení prostředků vložených akcionáři banky (vlastní zdroje) či zobrazují schopnost bankovního managementu zhodnotit svěřené zdroje (celková aktiva).“67 Rentabilita vlastního kapitálu se vypočte následujícím způsobem:

čistý zisk po zdanění ROE = vlastní kapitál

Z níže uvedeného grafu je zřejmé, že rentabilita vlastního kapitálu Raiffeisenbank v posledních 5 letech klesá. V západní Evropě a ve Spojených státech je rentabilita vlastního kapitálu u bank většinou v řádu jednotek procent.

67

KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-717-9381-7. s.

30.

51

Graf č. 15: Rentabilita vlastního kapitálu (ROE)


Rentabilita aktiv „Ukazatel měří, jak efektivně jsou aktiva využívána k vytváření zisku, jinými slovy – kolik vydělá průměrná jednotka aktiv.“68 Výpočet rentability aktiv je pak následující:

čistý zisk po zdanění ROA = celková aktiva

Bilance bank kvůli specifikům bankovního podnikání bývají mnohem větší než v jiných odvětvích. U českých bank se ROA pohybuje většinou do 2 % a v nebankovních odvětvích se ROE může pohybovat i v dvouciferných číslech. V případě Raiffeisenbank má ROA za posledních 5 let mírně klesající tendenci s hlubším propadem v roce 2013 z důvodů prudkého poklesu zisku za rok 2013.

68

ZIEGLER, Kamil. Finanční řízení bank. 2. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, 204 s. ISBN 80-

726-5094-7. s. 7.

52

Graf č. 16: Rentabilita aktiv (ROA)


53

Závěr Raiffeisenbank si stejně jako jiné bankovní instituce prošla finanční krizí z roku 2008 a jedním z důsledků této krize byla i snaha bankovního sektoru poučit se z této krize, neopakovat stejné chyby a připravit se na případnou další krizi. V letech 2010 až 2011 bylo přijato opatření Basel III. Hlavním cílem tohoto opatření je zvýšit kapitálovou přiměřenost bank a tím zmírnit negativní dopady případných dalších krizí na fungování bank a omezit přenos problémů jedné banky na další. Raiffeisenbank je nyní ve velice dobré ekonomické kondici, nicméně na trhu existují potenciální hrozby, které by mohli negativně ovlivnit její fungování. Banka v roce 2014 pokračovala v pozitivním trendu vývoje svých hlavních ekonomických ukazatelů. V minulém roce měla druhý největší zisk v historii banky, výrazně navýšila základní kapitál a svoji kapitálovou přiměřenost. Banka nyní může také těžit z příznivého ekonomického prostředí v ČR s růstovým HDP, relativně nízkou nezaměstnaností a stabilními veřejnými financemi. Jedinou, ale významnou hrozbou pocházející z ekonomického prostředí je hrozba deflace v ČR a v Evropě, které se nyní evropské centrální banky snaží čelit. Banka je zároveň ovlivněna problémy mateřské společnosti Raiffeisen Bank International na Ukrajině, Rusku a Maďarsku.

54

Seznam použité literatury Tištěná monografie 1.

Bankovnictví. 6. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006. ISBN 978-80-7265099-6.

2.

DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha: Linde Praha, 2005. ISBN 807201-515-X.

3.

JÍLEK, Josef. Finance v globální ekonomice I: Peníze a platební styk. 1. vyd. Praha: Grada, 2013. Finanční trhy a instituce. ISBN 978-80-247-3893-2.

4.

JUREČKA, Václav. Mikroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 359 s. ISBN 978-80247-3259-6.

5.

KALABIS, Zbyněk. Bankovní služby v praxi. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0882-1

6.

KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-717-9381-7.

7.

MEDVEĎ, Josef a Marián Tkáč. Banky: história teória a prax. 2. vyd. Bratislava: Sprint 2 s.r.o., 2013. ISBN: 978-80-89393-73-2.

8.

MEJSTŘÍK, Michal, Magda PEČENÁ a Petr TEPLÝ. Bankovnictví v teorii a praxi: Banking in theory and practice. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2014. ISBN 978-80-246-28707.

9.

VÁVROVÁ, Eva. Finanční řízení komerčních pojišťoven. 1 vyd. Praha: Grada, 2014. ISBN 978-80-247-4662-3.

10. WEISS, Joseph W.. Business ethics: a stakeholder and issues management approach. Sixth edition. California: Wetchester Publishing Services, 2014. ISBN 978-162-6561403. 11. ZIEGLER, Kamil. Finanční řízení bank. 2. vyd. Praha: Bankovní institut vysoká škola, 2006, 204 s. ISBN 80-726-5094-7. 12. ŽÍDEK, Libor. Transformace české ekonomiky: 1989-2004. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. ISBN 80-717-9922-X.

55

Internetové zdroje 1. Cbcb czech banking credit bureau. O nás. [online]. CBCB, ©2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné

z: http://www.cbcb.cz/cz/cbcb-czech-banking-credit-bureau-a-s--

1404041448.html. 2.

Czech banking credit bureau. Služby klientského centra. [online]. CBCB, ©2015 [cit. 2015-03-07].

Dostupné

z:http://www.cbcb.cz/cz/sluzby-klientskeho-centra-

1404041426.html. 3.

CNCB Czech Non-Banking Credit Bureau. O společnosti. [online]. CBCB, ©2015 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: http://www.cncb.cz/cz/o-spolecnosti-1404041456.html.

4. Česká bankovní asociace. Bankovní sektor [online]. ČBA, ©2015 [cit. 2015-02-07]. Dostupné z: https://www.czech-ba.cz/cs/bankovni-sektor. 5.

Česká národní banka. Slovník pojmů. [online]. ČNB, © 2003-2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/k.html.

6.

EXEKUTORSKÁ

KOMORA

ČESKÉ

REPUBLIKY.

Aktuality. [online].

EXEKUTORSKÁ KOMORA ČR, © 2009 - 2015 [cit. 2015-04-11]. Dostupné z: http://ekcr.cz/1/aktuality-pro-media/1959-pocet-exekuci-v-lonskem-roce-vzrostl-01-042015?w=. 7.

Fond pojištění vkladů. Co je pojištěno. [online]. Fond pojištění vkladů, © 2014 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/co-je-pojisteno.html.

8.

Fond pojištění vkladů. O FPV. [online]. Fond pojištění vkladů, © 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/o-fpv.html.

9.

Fond pojištění vkladů. Slovníček pojmů. [online]. Fond pojištění vkladů, © 2014 [cit. 2015-03-08]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs/slovnicek.html.

10. NOVÁ ÚSTAVA.CZ. Kdo vlastně může za Kypr. [online]. NOVÁ ÚSTAVA.CZ, © 2012 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:http://www.novaustava.cz/clanky/kdo-vlastne-muzeza-kypr. 11. Penize.cz. Pád Lehman Brothers: Co poslalo svět do finanční propasti. [online]. Peníze.cz, © 2000 - 2015 [cit. 2015-04-12]. Dostupné z: http://www.penize.cz/svetovaekonomika/59054-pad-lehman-brothers-co-poslalo-svet-do-financni-propasti.

56

12. Raiffeisenbank. O společnosti. [online]. Raiffeisen Bank, © 2015 [cit. 2015-04-04]. Dostupné z: https://www.rb.cz/o-nas/o-spolecnosti. 13. Raiffeisenbank. Raiffeisen - Leasing, s.r.o. Skupina Raiffeisen. [online]. Raiffeisen Bank, © 2008-2014 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/skupinaraiffeisen/raiffeisen-leasing/. 14. Raiffeisenbank. Výroční zprávy: Výroční zpráva Raiffeisenbank, a.s. 2013. [online]. Raiffeisen

Bank,

©

2008-2014

[cit.

2015-03-29].

Dostupné

z:

https://www.rb.cz/attachements/pdf/o-bance/vyrocni-zpravy/vz-rb-13-cz.pdf. 15. Raiffeisenbank International. Výroční zprávy: Výroční zpráva 2014. [online]. Raiffeisen Bank

International,

©

2008-2014

[cit.

2015-03-29].

Dostupné

z:

http://investor.rbinternational.com/fileadmin/ir/2014_FY/2015-03-25_2014_Annual_Repo rt_RBI.pdf. 16. SOLUS zájmové sdružení právnických osob. Historie sdružení. [online]. SOLUS, © 2011 [cit. 2015-03-01]. Dostupné z: https://www.solus.cz/cs/hlavni-strana/historiesdruzeni. 17. UNIQA pojišťovna, a.s. Informace o společnosti. [online]. UNIQA, © 2008-2014 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.rb.cz/o-bance/o-bance/skupina-raiffeisen/uniqapojistovna/.

Zákony 1. ČESKO. Zákon č. 21 ze dne 20. prosince 1991 o bankách (zákon o bankách). In: Sbírka zákonů

České

republiky.

1992,

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-21.

57

částka

2.

Dostupné

z:

Seznam zkratek BRKI

Bankovní registr klientských informací

CBCB

Společnost CBCB - Czech Banking Credit Bureau, a.s.

CNCB

Zájmové sdružení právnických osob CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, z.s.p.o.

ČNB

Česká národní banka

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EBA

Evropský orgán pro bankovnictví

EU

Evropská unie

FED

Federální rezervní systém

HDP

Hrubý domácí produkt

IPB

Investiční a poštovní banka

LTV

Poměr úvěru k zástavní hodnotě nemovitosti

Mil.

milión

Mld.

miliarda

NASDAQ

National Association of Securities Dealers Automated Quotations

NRKI

Nebankovní registr klientských informací

NYSE

Newyorská burza cenných papírů

OECD

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

Q

kvartál

RBI

Raiffeisen Bank International

RZB

Raiffeisen Zentralbank

ROA

Rentabilita aktiv

ROE

Rentabilita vlastního kapitálu

SOLUS

Sdružení na Ochranu Leasingu a Úvěrů spotřebitelům 58

USA

Spojené státy americké

y/y

year/year

59

Seznam tabulek Tab. 1: Vývoj HDP v ČR ......................................................................................................... 36 Tab. 2: Vývoj míry inflace v ČR .............................................................................................. 36 Tab. 3: Přehled aktiv banky k 31.12. 2013 ............................................................................... 44 Tab. 4: Přehled pasiv banky k 31.12. 2013 .............................................................................. 45

60

Seznam grafů Graf č. 1: Celkové zadlužení domácností (v mil. Kč) .............................................................. 14 Graf č. 2: Vývoj nezaměstnanosti v ČR ................................................................................... 37 Graf č. 3: Deficit státního rozpočtu v letech 2010-2014 v mld. Kč ......................................... 38 Graf č. 4: Vývoj podílu státního dluhu k HDP ......................................................................... 38 Graf č. 5: Vývoj ziskovosti banky ............................................................................................ 42 Graf č. 6: Vývoj výše základního kapitálu ............................................................................... 43 Graf č. 7: Vývoj celkových aktiv a výše klientských úvěrů ..................................................... 46 Graf č. 8: Pohledávky za klienty podle druhů produktů ........................................................... 46 Graf č. 9: Vývoj úvěrů klientů po splatnosti dle doby po splatnosti ........................................ 47 Graf č. 10: Podíly jednotlivých segmentů klientů na celkovém úvěrovém portfoliu banky .... 48 Graf č. 11: Rozdělení úvěrového portfolia banky podle odvětví ............................................. 48 Graf č. 12: Vývoj výše základního kapitálu ............................................................................. 49 Graf č. 13: Vývoj kapitálové přiměřenosti ............................................................................... 50 Graf č. 14: Vývoj čistého zisku banky ..................................................................................... 51 Graf č. 15: Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) ..................................................................... 52 Graf č. 16: Rentabilita aktiv (ROA) ......................................................................................... 53

61

Analýza rizikového profilu banky a jejích klientů

Recommend Documents