Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka Kraje Vysočina (Jihlavsko)

Bakalářská práce

Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka Kraje Vysočina (Jihlavsko) Cestovní ruch

Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka Kraje Vysočina (Jihlavsko)

Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 13. 12. 2011 ...................................................... Podpis

Poděkování: Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Mgr. Martinu Prokopovi za pozitivní přístup, poskytnuté odborné rady a konzultace, které mi vţdy ochotně při psaní této práce poskytl. Dále bych chtěla poděkovat všem respondentům, kteří se účastnili výzkumu a ochotně odpovídali na mé dotazy. Děkuji také všem, kteří mi poskytli informace potřebné k vytvoření práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka Kraje Vysočina (Jihlavsko) bakalářská práce

Autor: Ţaneta Marková Vedoucí práce: Mgr. Martin Prokop Jihlava 2012

Copyright © 2012 Ţaneta Marková

ABSTRAKT MARKOVÁ, Ţaneta: Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka Kraje Vysočina (Jihlavsko). Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Martin Prokop. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2012. Počet stran: 111. Cílem je zjistit profil návštěvníků daného turistického regionu, speciálně se zaměřením na analýzu jednodenních a vícedenních návštěv. Na základě zjištěných údajů a podle turistické charakteristiky vybraného regionu budou stanovena doporučení, jakými způsoby můţe daný region ovlivnit návštěvnost ve prospěch vícedenních pobytů. Ke zpracování budou vyuţity vhodné statistické metody, především studium závislostí pomocí kontingenčních tabulek a koeficientů. Klíčová slova: Jihlava, respondent, cestovní ruch, kontingenční tabulky, doporučení

ABSTRACT MARKOVÁ, Ţaneta: Exploration and statistical evaluation of profile visitors of Vysočina Region (Jihlavsko). Bachelor thesis. The College of Polytechnics Jihlava. Deparment of Travel/Tourism. Supervisor: Mgr. Martin Prokop. Level of professional qualifications: bachelor. Jihlava 2012. Number of pages: 111. The aim of this bachelor thesis is to determine the profile of tourist visitors to the region, specifically focusing on the analysis of one-day and overnight visits. Based on the data and the characteristics of selected tourist region will be set out recommendations on ways the region can affect attendance for overnight stays. The process will use appropriate statistical methods, especially the study of dependencies using contingency tables and coefficients. Keywords: Jihlava, the respondent, tourism, contingency tables, recommendation

11

OBSAH OBSAH .......................................................................................................................... 12 ÚVOD A CÍL PRÁCE .................................................................................................. 14 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 16 1 Lokalizace ................................................................................................................... 16 1.1 Kraj Vysočina........................................................................................................ 16 1.2 Okres Jihlava ......................................................................................................... 17 1.3 Mikroregion Jihlavsko .......................................................................................... 17 2 Město Jihlava.............................................................................................................. 18 2.1 Historie města........................................................................................................ 18 2.2 Předpoklady cestovního ruchu .............................................................................. 19 2.3 Turistická infrastruktura ........................................................................................ 27 2.4 Propagace města .................................................................................................... 35 3 Metodika průzkumu .................................................................................................. 36 3.1 Východiska ............................................................................................................ 36 3.2 Předmět monitoringu ............................................................................................. 37 3.3 Pouţitá metoda ...................................................................................................... 38 3.4 Místa sběru dat ...................................................................................................... 38 3.5 Velikost výběrového souboru ............................................................................... 39 PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 40 1 Vyhodnocení dotazníkového šetření......................................................................... 40 1.1 Grafy ..................................................................................................................... 40 1.2 Kontingenční tabulky ............................................................................................ 73 2 SWOT analýza ........................................................................................................... 94 ZÁVĚR A DOPORUČENÍ .......................................................................................... 96

12

ZDROJE INFORMACÍ ............................................................................................... 99 Pouţitá literatura: ......................................................................................................... 99 Internetové zdroje: ..................................................................................................... 100 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 102 SEZNAM KONTINGENČNÍCH TABULEK.......................................................... 104 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 108

13

ÚVOD A CÍL PRÁCE Při rozhodování o tématu bakalářské práce mi pomohl můj kladný vztah k cestování. Tématem práce je „Průzkum a statistické vyhodnocení profilu návštěvníka Kraje Vysočina (Jihlavsko)“. Jelikoţ bydlím na Jihlavsku, vybrala jsem si tuto oblast z pestré turistické nabídky Kraje Vysočina. Jihlava je mým rodným městem, a tak pro mě byla tato práce výzvou, jak se dozvědět více informací o tomto turisticky atraktivním městě v oblasti cestovního ruchu. Jihlava je dnes významné průmyslové středisko Českomoravské vrchoviny, je od pradávna důleţitým dopravním uzlem a snad kaţdému se při vyslovení názvu města vybaví proslulá minulost v dobývání stříbra a právní organizace hornictví, protoţe právě dolování stříbra bylo jednou z nejvýznamnějších etap v dějinách Jihlavy [jak uvedl Sláma 1996, strana 2]. Město má vhodné předpoklady pro městský cestovní ruch, protoţe disponuje zachovalým historickým jádrem, které je vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Je však škoda zjištění, ţe její kulturně-historický potenciál není dostatečně vyuţit pro zlákání turistů k návštěvě města k vícedenním pobytům. Cílem této práce je charakterizovat profil návštěvníků Jihlavy a jejího okolí, popsat současné podmínky pro cestovní ruch v této oblasti, vyhodnocení závislosti mezi otázkou týkající se délky pobytu s ostatními otázkami, zjištění nedostatků v oblasti cestovního ruchu v Jihlavě a navrhnout případné zlepšující opatření ve prospěch vícedenních pobytů. K tomu mi napomáhá dotazníkový výzkum, který jsem prováděla od jara do podzimu roku 2011. Díky dotazníku jsem mohla lépe zjistit postoje a názory turistů, kteří Jihlavu navštěvují. Zvláštností této bakalářské práce je, ţe se zde vůbec poprvé kromě grafů, objevují i kontingenční tabulky, ze kterých je pomocí statistických metod vyhodnocena závislost mezi otázkou týkající se délky pobytu s ostatními otázkami. Tento postup by měl pomoci přijít na důvod převaţujících jednodenních pobytů návštěvníků a případné zjištění nedostatků v oblasti cestovního ruchu v Jihlavě.

14

Práce obsahuje tři části. Vlastní práci předchází teoretický úvod, který s daným tématem souvisí a na jehoţ základě se snaţím vymezit základní otázky cestovního ruchu. Do této části jsem zařadila metodiku získání dat. V praktické části se jiţ věnuji cílům této práce. Všechny nashromáţděné informace jsem zpracovala v programu Excel s vyuţitím grafů, kontingenčních tabulek a statistických metod. Na závěr jsem zhodnotila dosaţené výsledky a vyvodila ze SWOT analýzy návrhy řešení pro další rozvoj cestovního ruchu v této oblasti. Potřebné informace byly zjišťovány několika metodami. Jako základ slouţilo dotazníkové šetření, které bylo provedeno v turisticky atraktivních místech Jihlavy. Dotazník, který byl vyhotoven ve více jazycích (angličtina, ruština, francouzština, italština), jsem dostala jiţ sestavený od vedoucího bakalářské práce. Obsahuje 21 uzavřených otázek a jednu otázku otevřenou se zaměřením na nedostatky v rámci cestovního ruchu pro dotazované. V přípravné fázi jsem se zaměřila zejména na studium literatury a dokumentů, jako jsou skripta, statistické materiály, podnikové dokumenty a odborná periodika zabývající se cestovním ruchem a regionem Jihlavsko. Z publikací byly získány informace potřebné k analýze kulturně-historického a přírodního potenciálu a infrastruktury. Tyto údaje byly čerpány zejména z knih Statutární město Jihlava: Stříbrné pomezí, Jihlavské nemovité památky od Zdeňka Jaroše a Historie a současnost podnikání na Jihlavsku od Z. Jaroše a P. Veverky. Významným zdrojem informací byl také internet, a to především oficiální stránky města Jihlavy, Turistického informačního centra města Jihlavy, portál Kraje Vysočina, CzechTourism a také online encyklopedie jako je například wikipedie. Jako doplňkové zdroje informací slouţil Strategický plán města Jihlavy a bakalářská práce o atraktivitě Jihlavy od Hany Tenklové, kterou obhajovala v roce 2005 na Jihočeské univerzitě.

15

TEORETICKÁ ČÁST 1 Lokalizace Město Jihlava je správním centrem kraje Vysočina a spadá do okresu Jihlava a mikroregionu Jihlavsko. Z pohledu cestovního ruchu je Jihlava součástí turistického regionu s názvem Vysočina. Jihlava je součástí okresu Jihlava a mikroregionu Jihlavsko.

1.1 Kraj Vysočina Jak jsem našla na oficiálních stránkách Kraje [Http://www.kr-vysocina.cz [online]. 2002-2011,[cit. 2011-11-14]]1, tak název Kraje Vysočina souvisí se skutečností, ţe se tento správní celek rozkládá na podstatné části Českomoravské vrchoviny, vyvýšené zvlněné krajiny leţící na pomezí Čech a Moravy. Kraj má 513 195 obyvatel a rozprostírá se na ploše 6 796 km2 v samém středu České republiky. Zvlněná vrchovina, rozčleněná táhlými kopci a údolími, byla původně pokryta neprostupným pralesem. Generace lidí tuto část země proměnily v harmonickou kulturní krajinu, v níţ se nachází mnoţství lesů a hájků, ale i pole, louky a pastviny. Kaţdý potok je přehrazen řadou rybníků, které plní hospodářské, rekreační i krajinotvorné funkce. Pro Vysočinu jsou charakteristické malé vesnice nepříliš vzdálené od místního centra, jímţ bývá klidné malé město se třemi aţ deseti tisíci obyvatel. Pouze ve čtyřech městech ţije více neţ dvacet tisíc obyvatel, krajské město Jihlava dosahuje počtu padesáti tisíc. S rostoucí ţivotní úrovní lze očekávat, ţe toto uspořádání bude výhodou, protoţe umoţňuje vyuţívat pozitivita venkovského bydlení a přitom zaručuje dostupnost městského centra. Kraj je umístěn v dopravním i populačním středu země. Vysočinou prochází hlavní dopravní tepna České republiky, kterou je dálnice D1. Ekonomika východní části kraje je ovlivněna sousedící brněnskou aglomerací, severozápadní část kraje je jiţ spádovou oblastní hlavního města Prahy. Strategická poloha Vysočiny proto v posledních letech přilákala řadu zahraničních investorů, kteří sem soustřeďují nejen výrobní kapacity, ale rovněţ výzkum a vývoj. 16

Historie zanechala na Vysočině mnoţství památek, z nichţ tři jsou řazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Jmenovitě to jsou: historické centrum Telče, poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Ţďáru nad Sázavou, Ţidovské město a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Přírodní bohatství kraje tvoří chráněné krajinné oblasti Ţďárské vrchy, Ţelezné hory a dále pak národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, Velký Špičák a četné přírodní rezervace. Největší výhodou tohoto kraje je zachované čisté ţivotní prostředí. Lze i říct, ţe kraj Vysočina je zdravým ostrovem mezi třemi aglomeracemi – praţskou, brněnskou a vídeňskou. I díky tomu se jako první z krajů České republiky stal členem organizace zdravých měst a regionů.

1.2 Okres Jihlava Okres Jihlava leţí v jiţní části Kraje Vysočina. Svoji rozlohou 1 199,32 km2 patří k nejmenšímu okresu kraje. Je tvořen 123 obcemi z toho 5 městy a 7 městysi, celkem 110 477 obyvateli. Jeho sídlem je město Jihlava. [Http://cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-11-14]]2 V rámci kraje sousedí se čtyřmi zbývajícími okresy kraje; na západě s okresem Pelhřimov, na severu s okresem Havlíčkův Brod, na východě se Ţďárem nad Sázavou a na jihovýchodě s okresem Třebíč. Dále pak sousedí na jihu s okresem Jindřichův Hradec, který spadá do Jihočeského kraje. [http://www.komora.cz [online] 2009 [cit. 2011-11-14]]3 Část okresu Jihlava s většinovým německým obyvatelstvem byla označována jako Jihlavský jazykový ostrov.

1.3 Mikroregion Jihlavsko Mikroregion Jihlavsko je dobrovolný svazek obcí v okresu Jihlava, jeho sídlem je Jihlava a jeho cílem je řešení problematiky mikroregionu a strategie rozvoje spravovaného území. Byl zaloţen v roce 2002 a sdruţuje 11 obcí. Kromě Jihlavy jsou jeho členy obce Bílý Kámen, Číţov, Rančířov, Smrčná, Vílanec, Cerekvička-Rosice, Hybrálec,

Rantířov,

Vyskytná

nad

Jihlavou

a

Malý

Beranov.

[Http://cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-11-14]]4

17

2 Město Jihlava Jihlava tvoří přirozené centrum Českomoravské vrchoviny. Město kdysi proslulo těţbou stříbra, později bohatlo díky sladovnictví, soukenictví a dálkovým obchodem. V současné době se město rozkládá na katastru o výměře 8 824 hektarů a má více neţ 50 000 obyvatel. [Turistický průvodce statutárního města Jihlava 2011, strana 21]

2.1 Historie města [Jak uvedl Jaroš 2002, strana 7] Jihlavská historie začíná na konci 12. století, kdy nad řekou Jihlavou při tzv. Haberské stezce stávala malá slovanská osada s havířským kostelíkem sv. Jana Křtitele. Vesnice se stala východištěm kolonizace kraje, neobyčejně urychlené nálezem stříbrných rud koncem 40. let 13. století. Stříbrná horečka sem přivedla horníky, řemeslníky a obchodníky z celé Evropy. Malá vesnice jejich náporu a potřebám nestačila, a proto se začalo na protějším břehu řeky budovat nové město. Bohatství plynoucí z dolování se projevilo zejména velkorysostí jeho zaloţení. Téměř současně byly stavěny tři hlavní církevní stavby. Byl to farní kostel sv. Jakuba a klášterní komplexy minoritů a dominikánů. Město bylo chráněno mohutným opevněním a trţiště se změnilo v náměstí lemované kamennými domy s podloubím., Pravidelný půdorys pravoúhlé sítě ulic s velkým 3,6 ha náměstím uprostřed byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. z roku 1270. Ve městě se razily mince. Královská privilegia zaručovala městu prosperitu a Jihlava se brzy stala jedním z nejmocnějších měst království. Zachované umělecké památky patří k nejvýznamnějším svého druhu v českých zemích. Jihlava zaujímá přední místo i v oblasti právní. Ustanovením horního zákoníku se Jihlava stala prvním městem ve střední Evropě, jehoţ ţivot se řídil také jiným právem neţ jen právem městským. Po dlouhá staletí byla Jihlava také sídlem vrchního horního soudu. Koncem 14. století byla nejbohatší loţiska ryzího stříbra vytěţena a doly postiţeny zemětřesením a záplavami. Hospodářský vývoj města však jiţ v té době zajišťoval obchod a řemeslná výroba, zejména soukenictví se na tři století stává rozhodujícím hospodářským odvětvím.

18

Velký poţár města v roce 1523 ukončil středověkou etapu výstavby města, které bylo obnoveno v renesančním stylu. Vzniká jihlavský typ domu s tzv. krytým dvorem, kdy se nad gotickou dolní síní otevírá renesanční prostor horní síně s arkádovou lodţií s toskánskými sloupy, zaklenutý obvykle sklípkovou klenbou a často doplněný freskovou výzdobou. Město velmi utrpělo za švédské okupace během třicetileté války. Byla vypálena předměstí, pobořena většina domů, ve městě zbyla pouhá osmina obyvatel. Trvalo více neţ sto let, neţ byly zahlazeny všechny škody a Jihlava dosáhla nového hmotného i kulturního rozvoje. Město bylo obnoveno v barokním duchu. Nejvýznamnější barokní stavbou je jezuitský kostel sv. Ignáce vybudovaný spolu s kolejí a gymnáziem v 17. století. Další etapa rozvoje se uskutečnila opět ve znamení sukna. Císařovna Marie Terezie do města pozvala nizozemské soukeníky, jejichţ zkušenosti vedly ke zdokonalení výroby. Soukenictvím se ţivily tisíce lidí ve městě a okolí, ve druhé polovině 18. století byla Jihlava druhým největším producentem sukna v monarchii. Město se v té době mění, vymaňuje se z těsného okruhu hradeb, náměstí získává noční osvětlení, přestavuje se radnice, počátkem 19. století se bourají městské brány s úzkými průjezdy a průčelí domů jsou upravována klasicistně. Jihlava je od roku 1982 městskou památkovou rezervací, která svými 213 památkově chráněnými objekty, desítkami dalších movitých památek i pestrou minulostí nabízí návštěvníkům skutečně nezapomenutelné záţitky.

2.2 Předpoklady cestovního ruchu Mezi základní předpoklady rozvoje cestovního ruchu patří přírodní předpoklady, jako asi nejvýznamnější sloţka předurčující moţnosti vyuţívání území, a kulturně-historické předpoklady. Ty v sobě skrývají široké spektrum atraktivit, tedy nejen obecně „kulturně-historické“, ale i církevní, technické, vojenské a další. Všechny uvedené předpoklady lze zařadit mezi lokalizační faktory cestovního ruchu, které rozhodují o konkrétním funkčním vyuţití dané oblasti cestovním ruchem. [Analýza cestovního ruchu v Kraji Vysočina, [online] 2006, [cit. 2011-11-17]]

19

2.2.1 Přírodní předpoklady Hodnotu města nepochybně zvyšuje jeho umístění v jedné z nejhezčích turistických oblastí České Republiky. Severovýchodním směrem od okraje města jsou umístěny hraniční kameny na pomyslné hranici mezi Čechami a Moravou. Mezi historickým centrem města a severovýchodně leţícím sídlištěm se rozkládá jihlavský lesopark Březinovy sady, jinak zvaný jako Malý a Velký Heulos. Lesopark byl protkán cestami a dnes představuje klidovou zónu v samém centru města. Vznikl osázením prudké stráně v roce 1824 z výnosu sbírky jihlavských měšťanů a vyskytuje se zde smíšená listnatá i jehličnatá vegetace. V průběhu posledních desetiletí park zpustl a v současné době probíhá jeho regenerace. [Turistický průvodce statutárního města Jihlava 2011, strana 24] K návštěvě nás láká vůbec první rezervace na Českomoravské vrchovině, kterou je jiţ od roku 1933 Zaječí skok. Ten byl později označen za národní přírodní památku a v Jihlavě ji nalezneme na území katastru Jihlava - Horní Kosov. Příkré rulové skály 170 m dlouhé a aţ 30 m vysoké s pěti skalními výchozy jsou oddělené od sebe úţlabinami nad řekou Jihlavou s rozsáhlou balvanovou sutí. Své místo tu má vzácná kapradina skalní. [Http://www.region-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-11-21]]5 Další přírodní atraktivitou je vrchol Vysoký kámen, který se zvedá severozápadně nad městem Jihlavou. Na severním úbočí tohoto vrcholku bylo v roce 1982 vyhlášeno chráněné území a to přírodní památka Vysoký kámen, která zaujímá rozlohu 12 ha a je v nadmořské výšce 630 – 650 m. Přírodní památku tvoří skalní ţulové útvary porostlé bukem, javorem klenem a mléčí. Vyskytuje se zde řada chráněných a vzácných bylin. [Http://www.region-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-11-21]]6 Návštěva jihlavské Zoo je jednou z oblíbených atraktivit na Vysočině. Zoologická zahrada leţí v malebném údolí řeky Jihlávky na ploše 6,5 ha. V areálu jsou vodní plochy, zalesněné svahy, louky i skály a to v bezprostřední blízkosti centra města, cca 10 minut pěší chůze. Zoo Jihlava byla zaloţena v roce 1957. V 90. letech se stala jednou z prvních Zoo bez mříţí v Česku. Je domovem pro více neţ 150 druhů exotických zvířat, včetně druhů ohroţených vyhubením. Zoo se specializuje na chov kočkovitých šelem, opic a plazů. Expozice africké vesnice Matongo je nejrozsáhlejším komplexem

20

afrických chýší ve střední Evropě. [Turistický průvodce statutárního města Jihlava 2011, strana 24] Návštěvníci zde zároveň nacházejí občerstvení v letní restauraci Panda, cukrárně, baru a butiku Tropik, který nabízí upomínkové předměty. Netradičně řešený dětský koutek a moţnost jízdy vláčkem přitahují hlavně dětské návštěvníky. Také mnoţství laviček a parková úprava nabízí odpočinek. Informační systém zase zprostředkuje poučení. [Tenklová 2005, strana 19] I v zimním období je v zoologické zahradě spousta věcí k vidění. Od listopadu do března zaplatí návštěvníci sníţené - zimní vstupné. 2.2.2 Kulturně-historické předpoklady Přestoţe je Jihlava umístěna v jedné z nejhezčích turistických oblastí, co se týče přírodních atraktivit, zaujme toto město spíše svými kulturně-historickými atraktivitami, které patří k nejcennějším v České republice. Jihlava má bohatou historii, která se odráţí ve stavbách a památkách. Proto zde nalezneme prvky mnoha architektur. Uvedu jen některé z mnoha hlavních lákadel turistů do tohoto města. Městské hradby Hradby byly budovány kolem vznikajícího města krátce po jeho zaloţení před polovinou 13. století. Nově vzniklé království horní město bylo nejen významným hospodářským centrem, ale pro svou strategickou polohu na hranicích Čech a Moravy měla Jihlava i význam vojenský. Proto byla budována jako mohutná městská pevnost s dokonalým fortifikačním systémem. Téměř pětikilometrové opevnění tvořila vnitřní hradební zeď vysoká 6 metrů, široký parkán s parkánovou zdí a příkop hluboký aţ 7 metrů. Hradby byly prolomeny pěti branami, které byly opatřeny sloţitým předbraním a padacími mosty. V průběhu staletí, vlivem vývoje vojenské techniky byla celá pevnostní soustava neustále zdokonalována. O vzhledu jihlavského opevnění celkem věrně informuje slavná freska „Přepadení Jihlavy 1402“ v minoritském kostele. V 15. století byla budována předsunutá zemní opevnění, valy a náspy, a na konci třicetileté války vybudovali Švédové systém bastionů. V roce 1755 byla jihlavská pevnost zrušena, součásti opevnění rozebírány a věţe se měnily na obydlí. V první polovině 19. 21

století byly rozbourány brány, jejichţ úzké průjezdy bránily rozvíjející se dopravě. Z pěti bran tedy zůstala dochována jen jediná, a to brána Matky Boţí. Dodnes zachovaný pás hradeb je rekonstruován podle barokní podoby ze 17. století, parkán je parkově upraven. Poslední zachovaný zbytek hradebního příkopu lze vidět ve Věţní ulici. [Tenklová 2005, strana 15] Brána Matky Boţí Je typickým symbolem města a jedinou branou, která se zachovala z pěti středověkých městských bran. Vznikla v době výstavby města a hradebního systému na počátku 2. poloviny 13. století. V letech 1508 – 1509 byla původní věţ brány snesena a postavena nová pozdně gotická brána. Po poţáru v roce 1551 dostala brána renesanční nástavbu 4. a 5. patra a dosáhla dnešní výšky 24 m. Koruna věţe byla ozdobena pěknou atikou, která bráně dala její specifickou podobu. [Tenklová 2005, strana 15] Masarykovo náměstí Svou rozlohou 36 653 m2 je třetím největším v České Republice. Ústí do něj 12 jihlavských ulic. Pravidelný půdorys historického centra města s velkým náměstím uprostřed byl dán stavebním řádem krále Přemysla Otakara II. z roku 1270. Původní gotické domy s podloubím zanikly při přestavbách ve 14. století. V průběhu staletí se vzhled domů měnil z renesančního na barokní, aţ nakonec domy získaly klasicistní styl. Domy měly v přízemí velký sál, v němţ majitel provozoval řemeslo nebo obchod. Několik dnů v týdnu slouţil tento prostor večer jako hostinec, protoţe většina domů na náměstí měla i právo várečné. V současné době uprostřed východní části náměstí stojí obchodní dům (Prior), který byl postaven roku 1983 v socialisticko realistickém stylu. Právě Prior je hlavním důvodem, proč centrum města nebylo zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Místo obchodního domu stávala aţ do roku 1974 skupina domů, tzv. Krecl, jejichţ funkce pravděpodobně souvisela s právem skladu. [Turistický průvodce statutárního města Jihlava 2011, strana 23] Náměstí je přirozený středobod města. Kaţdoročně se na něm koná pouť, vánoční a velikonoční trhy a i při ostatních událostech různé předvolební mítinky, výstavy pod 22

širým nebem, komerční kampaně…). Masarykovo náměstí je místem, které má potenciál oslovit nejvíce zdejších obyvatel. [http://www.turistika.cz/[online] 2011 [cit. 2011-01-12]]7 Kamenné kašny Dvě kamenné kašny byly na náměstí postaveny v roce 1779 na místě středověkých kašen dřevěných. Jsou ozdobeny pískovcovými sochami antických bohů vod Poseidona a Amfitrité, které jsou dílem sochaře Jana Václava Prchala. Okolo obou kašen je zachován pás původní dlaţby tzv. „kočičích hlav“ z 19. století. [Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]]8 Mariánský sloup Neboli morový sloup, byl postaven na náměstí v roce 1690 jako poděkování za ochranu před morovou epidemií. Na vrcholu je umístěna kopie sochy „Immaculaty“, jejíţ originál se nachází v historické budově radnice. Na nároţích podstavce jsou sochy sv. Františka Xaverského, sv. Josefa, sv. Šebestiána a sv. Jakuba. V blízkosti sloupu je umístěna pamětní deska Evţena Plocka, který se v roce 1969 nedaleko odtud upálil na protest proti sovětské okupaci. [Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]]9 Radnice Gotická radnice byla po poţáru v pol. 16. století přestavěna renesančně a v 18. století barokně. Pozdně gotické portály svědčí o tom, ţe radnice prošla pestrým a sloţitým vývojem. Vznikla spojením tří domů. Během 16. století byl připojen sousední dům, v prvním poschodí vznikla reprezentativní radní síň, zdobená poučnými nápisy v řečtině, latině, němčině a češtině. Stavební vývoj radnice byl ukončen připojením třetího domu v 18. století. Všechny tři domy byly zvýšeny o druhé patro a postupně sjednoceny klasicistní fasádou. Přijetí basilejských kompaktát proběhlo právě v této budově, coţ připomíná pamětní deska odhalená v roce 1991. [Tenklová 2005, strana 16] Kostel sv. Ignáce z Loyoly Tento kostel představuje typicky raně barokní stavbu. Bývalý kostel jezuitského řádu byl postaven v letech 1683-1689. V kostele jsou umístěny dvě unikátní gotické plastiky

23

- Pieta z konce 14. století a tzv. Přemyslovský kříţ. Dobrá akustika chrámového prostoru a kvalitní varhany umoţňují pořádání oblíbených koncertů duchovní hudby. V části objektu dnes sídlí Městská knihovna, z jejíhoţ nádvoří je přístupné jihlavské podzemí. [Tenklová 2005, strana 18] Vyhlídková věţ kostela sv. Jakuba Většího Stavba severní věţe (63 m), která původně slouţila městu jako věţ stráţní, byla dokončena počátkem 14. století. V roce 1561 je v historických pramenech doloţena činnost věţníka a jeho dvou pomocníků, kteří troubili hodiny, fanfárami vítali vzácné hosty a hlídali město před ohněm a nepřáteli. Poslední věţník opustil věţ v roce 1924, kdy byla funkce věţníka zrušena. Věţ byla pro veřejnost zpřístupněna v červnu 1991 v rámci oslav 555. výročí přijetí basilejských kompaktát. Ochoz je ve výšce 40 m a nabízí pohled do širokého okolí. [Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-1117]]10 Park Gustava Mahlera Park Gustava Mahlera je jihlavský park v prostorách ulic Benešova a Věţní, kde se kromě zpevněných ploch vybudovalo take umělé jezírko s šachtou na přívod vody. Vznikly zde nové plochy zeleně, kde byla provedena výsadba stromů a keřů a proběhla instalace automatických závlah. V jiţní části parku byly odkryty základy bývalé synagogy. Dále došlo k výstavbě vyhlídkové věţe v baště historické hradby a byly instalovány majestátní kamenné plastiky ptáků a ryb symbolizující Mahlerovu hudební tvorbu. V neposlední řadě byly osazeny informační panely, telefonní budky a bezpečnostní kamery. Do provozu bylo uvedeno jezírko a pítko s pitnou vodou slouţící pro osvěţení návštěvníků. Zpřístupněna byla také vyhlídková věţ na hradbách. V květnu 2010 byla do prostoru parku umístěna bronzová socha Gustava Mahlera od sochaře Jana Koblasy. [Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]]11

24

Jihlavský pivovar Nejstarší písemnou zprávou o jihlavském sladovnictví je patrně zmínka v městské knize z první poloviny 14. století. Po vzoru jiných řemesel vzniká z volného sdruţení sladovníků a pivovarníků sladovnický cech. Díky kvalitě, se jihlavskému pivu otevřelo mnoţství vzdálených trhů. Prostřednictvím dodávek jihlavského piva na vídeňský dvůr, Ladislavu Pohrobkovi, císaři Fridrichu III., arcivévodovi Karlu Štýrskému a dalším čelním představitelům své doby se jihlavské pivo rozšířilo v řadě zemí. Počátkem 17. století se během jediného zimního období uvařilo v Jihlavě pro vývoz devět set várek piva. Cílovou stanicí vyváţeného piva bylo převáţně Rakousko, v tuzemsku se pak jihlavské pivo těšilo zvláštní oblibě především v Brně. Na počátku roku 1859 se jihlavský sladovnický cech usnesl na zrušení posledních čtyř ze svých pivovárků i po domech roztroušených sladovniček a rozhodl se postavit společný moderní pivovar. Nový jihlavský pivovar byl slavnostně otevřen 4. dubna 1861. Pivovar sám však jako rok svého vzniku označuje rok 1860, kdy začal fungovat jako významný hospodářský subjekt. [Http://www.pivovar-jihlava.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]]12 Nedílnou součástí pivovaru je od jeho zaloţení i pivovarská restaurace, kde si hosté mohou vychutnat jídla z tradiční české i mezinárodní kuchyně. Areál zahrady pivovarské restaurace vyhledávají s oblibou i děti, protoţe je zde pro ně vybudován dětský koutek. [Jaroš, Veverka 2001, strana 264] 2.2.3 Kulturní akce [Jak uvedla Tenklová 2005, strana 49] Jihlava je významným kulturním centrem s pestrou nabídkou kvalitních kulturních akcí. Středem divadelní kultury se stalo DKO s.r.o. Jihlava a Horácké divadlo se stálou divadelní scénou. V Jihlavě najdeme kromě zmiňovaného divadla také Divadlo Na Kopečku, BOBO divadlo, De Facto Mimo, DIOD – Divadlo otevřených dveří a dětské karnevalové divadlo JEŢEK. DKO s.r.o. Jihlava zve mimo divadelní scény k návštěvě plesů, výstav, kurzů tance, koncertů a dalších akcí, které v jeho sálech probíhají. Nechybí zde ani módní přehlídky, natáčení televizních pořadů a rozhlasových relací. Působí zde nejvýznamnější umělecký 25

soubor Horácký soubor písní a tanců Vysočina. Kaţdoročně koncem října zde probíhá největší

Mezinárodní

festival

dokumentárních

filmů.

Festival

autorského

dokumentárního filmu je prestiţní, výjimečný a jediný svého druhu ve střední Evropě. Předávají se zde ceny za přínos světové kinematografii a do Jihlavy proto přijíţdí i mnoho zahraničních hostů. Věnuje se dokumentům českým, středoevropským a světovým. V samém centru města se pravidelně konají velké jarmarky řemeslných výrobků. V nabízeném sortimentu je moţné najít výrobky lidových řezbářů, košíkářů, kovářů, keramiku, kraslice, malované sklo a skleněné vitráţe. Tento sortiment je doplněn dalším komerčním zboţím. Jedním z největších je tradiční Vánoční jarmark, kde kromě výše uvedených výrobků najdeme i vánoční stromky, jmelí, ryby a vánoční ozdoby. Od konce 19. století býval jednou z největších atrakcí královského horního města Jihlavy Havířský průvod. Záměrem bylo obnovit staré hornické tradice, které by připomněly dávnou stříbrnou slávu města. Nejslavnější havířský průvod se uskutečnil v roce 1936, kdy byl součástí oslav 500. výročí přijetí basilejských kompaktát v Jihlavě. Poslední průvod prošel Jihlavou v roce 1967. Na začátku roku 1997 zaloţila skupina nadšenců občanské sdruţení s názvem Jihlavský havířský průvod. Spolek si dal za úkol obnovit hornický průvod v Jihlavě, coţ se podařilo v červnu roku 1999, kdy se po 32 letech stala Jihlava opět svědkem tradiční slávy. Kaţdoročně v září je na letišti v Henčově pořádán Horácký letecký den. Tradiční akce Aeroklubu Jihlava určená nejen pro zájemce o létání. Další zajímavou zářijovou akcí je Den otevřených dveří všech památek města Jihlava. V těsném sousedství za zoologickou zahradou přímo v centru Jihlavy se nachází areál Amfiteátru a parku Malý Heulos, který je místem odpočinku, relaxace a zábavy pro celou rodinu. Areál je ideální pro pořádání venkovních kulturních a společenských akcí. Je zde největší outdoorové promítací plátno v Čechách a na Moravě a zázemí pod plátnem tak umoţňuje pořádat celoročně klubovou a schůzovní činnost. Součástí areálu je moderní dětské hřiště se spoustou atrakcí a plocha se skateboardovými prvky. [http://www.amfik.cz [online] 2011 [cit. 2011-11-17]]13 Novějším střediskem zábavy je obchodní dům City Park, který si vybudoval jednoznačné místo mezi nakupující veřejností na Jihlavsku a okolí. Uchytilo se v něm

26

nové rádio Jihlava, čímţ se z CityParku stalo nejen nákupní, ale také mediální centrum, kde se pořádají koncerty či módní přehlídky. V současné době se zde nachází největší jihlavské multikino CineStar, které má 4 sály a promítají se zde filmy i v 3D projekci. V roce 2010 prošlo modernizací další kino Dukla, kde vţdy v pondělí a ve čtvrtek probíhá program filmového klubu a ve středu program věnovaný seniorům. V teplých měsících pak kaţdý návštěvník jistě ocení příjemné prostředí s letní terasou kavárny kina Dukla. Neméně důleţité poslání pro danou lokalitu představuje galerijní a muzejní činnost. Vystavují zde například Historické letecké centrum Karla Kuttelwaschera, Muzeum Vysočiny, galerie Bez obav, Dům Gustava Mahlera, Galerie GJP, Galerie Jána Šmoka, Galerie Půda, Galerie Objektiv, Oblastní galerie Vysočiny a spousta dalších. Zájemcům o pivovarnictví se nabízí exkurze do Pivovaru Jihlava nebo Radničního minipivovaru. Po předchozí dohodě nabízí prohlídky i biofarma Sasov nebo sklárny Kryf. Zájmové krouţky pro děti obstarává Dům dětí a mládeţe a kaţdou sudou sobotu Herní klub Pod Kotlem baví své návštěvníky různorodými herními kousky – od abstraktních přes „eurohry“ aţ po dechovky. V Jihlavě působí řada uměleckých souborů, např. Dramatický soubor Klicperáček, dětských divadelních souborů, pěveckého sdruţení Campanula se zaměřením především na interpretaci historické i soudobé duchovní hudby. Club & bar Element, College centrum, Fine club, Music club Dělňák, Pub bar Jupík, SOUL Music Club Jihlava a Ultima club jsou názvy klubů, kam se můţete vydat za zábavou, hudbou a tancem. Unikátem na celé Vysočině a zároveň největším klubem svého druhu na Moravě je gay friendly klub Gayzír.

2.3 Turistická infrastruktura Turistická infrastruktura je nejdůleţitější součástí materiálně-technické základny cestovního ruchu v daném území. V zásadě je moţné jí členit na základní a doprovodnou. Patří mezi realizační předpoklady rozvoje cestovního ruchu. [Analýza cestovního ruchu v Kraji Vysočina[online] 2006 [cit. 2011-11-17]]

27

2.3.1 Základní turistická infrastruktura Mezi základní turistickou infrastrukturu patří především ubytovací zařízení, stravovací zařízení a dopravní dostupnost. Ubytovací zařízení V Jihlavě se nachází poměrně velké mnoţství ubytovacích zařízení a kaţdý turistita, který plánuje v Jihlavě strávit více dní, získává dostatečné zázemí, Je zde ubytování vyšší kategorie, ale najdeme zde i to niţší. 

Hotely [Http://tic.jihlava.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-18]]14 o EuroAgentur business hotel Jihlava**** - Nový moderní hotel v Jihlavě vhodný pro obchodní jednání, konání konferencí a firemních školení. Disponuje 65 pokoji, 5 junior suites* a 2 suites† vybavených televizí, telefonem a vysokorychlostním internetem. o Grandhotel Jihlava Garni**** - Secesní čtyřhvězdičkový hotel umístěný v klidné části středu města. Hotel disponuje 32 pokoji, které jsou zařízené moderním nábytkem, vybavené koupelnou s WC, barevným televizorem, ledničkou a telefonem. Jsou zde 3 pokoje SUPERIOR‡, kde navíc naleznete trezor na cenné předměty a ţehlící desku na kalhoty. o Hotel Gustav Mahler*** - Hotel je postaven v historických budovách bývalého dominikánského kláštera. Nachází se v centru města Jihlavy a nabízí ubytování ve třech typech pokojů (apartmá§, standard**, tourist††). Součástí hotelu je galerie výtvarného umění

*

junior suites - patří mezi suites pokoje, jsou dvoulůţkové, je to vlastně dvoupokojové apartmá s oddělenou loţnicí a obývacím pokojem † suites - - nadstandardní hotelový pokoj typu apartmá bez kuchyňského koutu, zpravidla 2 samostatné místnosti ‡ SUPERIOR - označuje uvnitř nějaké kategorie špičkové pokoje, které mají znatelně více hodnotových bodů neţ potřebují. K dosaţení tohoto vysokého počtu bodů, potřebuje hotel zpravidla zvlášť vysokou nabídku sluţeb § apartmá - se skládá nejméně ze dvou navzájem oddělených místností, z nichţ jedna je zařízena jako obývací a druhá jako lůţková. Oddělení nemusí být představováno dveřmi; stačí průchod mezi dvěma místnostmi. ** standard – je kategorizace pokoje třemi hvězdičkami †† tourist – je kategorizace pokoje jednou hvězdičkou

28

o Hotel Vivaldi**** - Luxusní školicí středisko a relaxační centrum spojené s ubytováním ve čtyřhvězdičkovém hotelu, který disponuje 47 pokoji. Všechny pokoje mají vlastní sprchu, WC, televizi, minibar, telefon a připojení k internetu. o Villa Eden – Ubytování a bydlení s hotelovými sluţbami, salonky připravenými pro firemní či soukromé akce, školení, prezentace, obchodní schůzky a jednání. Kromě běţných pokojů, které jsou vybaveny koupelnou s WC, televizí a připojením na internet, je zde i jeden pokoj s bezbariérovým přístupem. o Hotel Restaurant Tři Věžičky*** - Nově postavený hotel 8 km od Jihlavy. V přízemí hotelu je stylová restaurace s kapacitou asi 100 míst, salonek a dvě školící místnosti. Hotel taky nabízí moţnost svatebních obřadů ve venkovním altánku. Hotelovým hostům je k dispozici 40 tříhvězdičkových pokojů, 11 čtyřhvězdičkových pokojů a 2 apartmány. 

Penziony [Http://tic.jihlava.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-18]]15 o Apartmán U Dvora – Příjemné ubytování ve dvou čtyřlůţkových apartmánech blízko centra města. V nabídce ubytování je moţnost výběru z moderního či starodávného stylu s originálním nábytkem. o Dena penzion – Rodinný moderně vybavený penzion, který má vlastní kavárnu a cukrárnu. Je zde celkem 7 pokojů, které jsou vybaveny vlastní koupelnou, lednicí, televizí a připojením na internet. Kaţdý pokoj je originálně architektonicky navrţen. o Mahlerův penzion Na Hradbách – Penzion ve dvou budovách nabízí svým hostům ubytování v 18 pokojích. Součástí je stylová restaurace, kde je moţnost pořádání rautů, školení a oslav. o Penzion Atlet – Penzion nabízí ubytování v 1, 2, 3 a 4-lůţkových pokojích a ve dvou apartmánech s vlastní kuchyňkou. Kaţdý pokoj má vlastní koupelnu, toaletu, ledničku, televizi, telefon a připojení na internet.

29

o Penzion Oáza – Rodinný penzion hotelového typu se nachází v blízkosti městského vlakového i autobusového nádraţí. Kapacita penzionu je 30 osob v 14ti pokojích. o Penzion U svatého Jakuba – Penzion v historickém jádru Jihlavy, vedle chrámu sv. Jakuba. Je určen především klientům s vyššími nároky na úroveň poskytovaných sluţeb, protoţe kaţdý z 12 pokojů obsahuje nadstandardní vybavení. o Penzion Willa Jihlava – Nově zřízený penzion, který se nachází v historickém centru vedle Jihlavské radnice. Penzion má 8 standardně vybavených pokojů. o Penzion Atrium – Penzion rodinného typu disponuje 15 dvoulůţkovými pokoji s manţelskou postelí. o Ubytování Šacberk – Ubytování s výhledem na sjezdovku Šacberk, která se nachází nedaleko Jihlavy. V domě se nachází 4 pokoje. Majitel nabízí i moţnost krátkodobého i dlouhodobého pronájmu celého komplexu. Pokud chce turista vyuţít levnějšího ubytování, můţe zvolit Autocamping Pávov, ubytovny nebo priváty, které nabízí někteří obyvatelé Jihlavy přímo ve svých domovech. Většina ubytovacích zařízení se prezentuje na internetu, kde návštěvník nalezne všechny potřebné informace o ubytování včetně cen. Stravovací zařízení V Jihlavě se nachází velké mnoţství hospod, restaurací, pizzerií, vináren a barů. Největší počet jich nalezneme přímo v centru města na Masarykově náměstí. Návštěvník si můţe vybrat ze stravovacích zařízení všech cenových kategorií. Ve městě naleznete i spoustu rychlého občerstvení, cukráren, kaváren a dvě čajovny. Opět se většina těchto zařízení prezentuje na internetu, kde kaţdý návštěvník získá potřebné informace o podávaných jídlech, nápojích a jejich cenách.

30

Dopravní dostupnost [Integrovaný plan rozvoje města Jihlava, Verze 1.7 2011, strana 25] Důleţitou součástí základní turistické infrastruktury je dopravní dostupnost, zejména kvalita a hustota dopravní sítě. Dopravní dostupnost města Jihlavy lze povaţovat za dobrou díky jeho napojení na dálniční a silniční síť. Z hlediska druhů dopravy hraje největší roli doprava silniční. Dopravní obsluţnost některých částí města, především těch v okrajových oblastech, lze hodnotit jako nedostatečnou. K nedostatkům dopravní infrastruktury ve městě patří také zatíţení některých částí města hlukem a emisemi způsobenými vysokou frekvencí automobilové dopravy. Jako většina měst, tak i Jihlava má problémy s parkováním. Přímo na náměstí jsou k dispozici dvě parkoviště o kapacitě zhruba 150 míst a nedaleko centra se nachází obchodní a zábavní centrum, které čítá asi 850 parkovacích míst. Řešení problémů dopravní dostupnosti je i jednou z prioritních cílů ve strategickém plánu města Jihlavy. Kromě řešení investic do nové dopravní infrastruktury se město zavázalo i k rekonstrukci stávající technické a dopravní sítě. Důleţité je, aby jednotlivé druhy veřejné dopravy od automobilové, přes autobusovou, ţelezniční a městskou hromadnou dopravu fungovaly v souladu s nároky obyvatelstva a návštěvníků na včasný, dostupný a rychlý přesun z místa na místo. 

Silniční doprava – V současnosti je Jihlava důleţitou silniční křiţovatkou leţící v těšné blízkosti dálnice D1, v těţišti trojúhelníku Praha – Brno – Vídeň. Dále územím prochází silnice I. třídy celostátního významu a to směrem sever-jih (Havlíčkův Brod – Jihlava – Znojmo) a od západu (Tábor – Pelhřimov – Jihlava). Silnice II. třídy jsou zde hojně zastoupeny, avšak v převáţné míře disponují špatnou kvalitou povrchu.



Hromadná přeprava osob – V Jihlavě je hromadná přeprava osob zajišťována poměrně hustou sítí trolejbusových a autobusových linek, které spojují zastavěné části města a příměstské obce s historickým jádrem. Doprava je zajištěna pěti pravidelnými trolejbusovými linkami a osmi pravidelnými autobusovými linkami. Délka trolejbusové sítě je 36,6 km a autobusové sítě je 69,5 km. Jihlava má centrální autobusové nádraţí, které se nachází v blízkosti centra. Vyjíţdí odtud všechny autobusové spoje jak dálkové, tak i po obcích jihlavského regionu, naprostou většinu z nich zajišťuje dopravce ICOM transport a.s. 31



Ţelezniční doprava – Jihlavou prochází ţelezniční trať číslo 225 Havlíčkův Brod – Dobronín – Jihlava – Horní Cerekev – Jidřichův Hradec – Veselí nad Luţnicí, od které se zde odpojuje trať 240 Jihlava – Okříšky – Sudenec – Střelice – Brno. Obě tratě jsou jednokolejné, trať 225 je elektrifikovaná. Ţelezniční stanice Jihlava je dosti vzdálená od centra města, ale má s ním dobré trolejbusové spojení. Blíţe centru města a autobusovému nádraţí je stanice Jihlava město. Dále leţí na území města zastávka Jihlava – Staré Hory. Ţeleznice nemá pro Jihlavu takový význam, jako autobusová doprava. Přímé ţelezniční spojení s hlavním městem Prahou je zajištěno jedním rychlíkem denně v kaţdém směru. [Http://prahamhd.vhd.cz [online]. 2002-2006 [cit. 2011-1121]]



16

Letecká doprava – Jihlavsko ani samotná Jihlava není cílem mezinárodních ani vnitrostátních linek letecké dopravy. Časová dostupnost letiště Praha – Ruzyně je autem 2 hodiny, letiště Brno – Tuřany 1,25 hodiny a letiště Ostrava Mošnov 4 hodiny. U příměstské obce Henčov je umístěno sportovní letiště pro malá letadla Aeroklubu Jihlava. Vyuţíváno je ke cvičným i sportovním účelům. Nachází se zde letecká škola. Je zde moţnost vyuţití letů pro veřejnost, fotolety a tandemové seskoky. Přistání je moţné pouze ve dne a za dobrého počasí.

2.3.2 Doprovodná turistická infrastruktura Mezi doprovodnou turistickou infrastrukturu řadíme především sportovně-rekreační infrastrukturu. Rekreace na Jihlavsku zahrnuje velmi pestrou škálu moţností k trávení volného času. Cykloturistika, pěší turistika s vyuţitím naučných stezek, lyţování, koupání a poslední dobou více populární agroturistika patří k těmto vyhledávaným volnočasovým činnostem. [Analýza cestovního ruchu v Kraji Vysočina [online] 2006 [cit. 2011-11-17]] Jihlava se pyšní nově vybudovaným Lanovým parkem, který je umístěn v Zoo Jihlava. Velký okruh je ve výšce šesti metrů o patnácti překáţkách pro osoby nad 145 centimetrů výšky a nízký se sedmi překáţkami pro děti od pěti let. Lanové centrum je tematicky zaměřeno na deštné pralesy a jejich ochranu. Při průchodů jednotlivými překáţkami

lezci

mohou

plnit

drobné

úkoly

s pralesy

nějak

spojenými.

[Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]]17 32

Další zajímavostí je solná jeskyně Salinera, která se vyznačuje relaxačními účinky. Je to prostor postavený ze solných balvanů, které pochází ze Solního dolu Klodawa. Uvnitř jeskyně je stejné mikroklima jako u moře za intenzivní bouřky, má tak příznivý vliv pro osoby s onemocněním dýchacích cest, dermatologickým onemocněním, nedostatečnou činností

štítné

ţlázy,

onemocněním

srdce

a

vysokým

krevním

tlakem.

18

[Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]] Cykloturistika

[Http://jihlava.cz [online]. 27.6.2011 [cit. 2011-11-21]]19 Jihlava má pro rozvoj cykloturistiky velice vhodné předpoklady. Při vyjíţďkách na kole mohou návštěvníci obdivovat nejen kraj, ale i památky zdejší slavné středověké minulosti. Statutární město Jihlava zadalo v roce 2003 zpracovat tzv. Generel cyklistické dopravy a cyklotras na území, který byl jedním ze základních materiálů pro úspěšnou realizaci cyklistické dopravy ve městě. Postupem času se však zjistilo, ţe některé části rozvoje jsou nereálné a tak byl v roce 2011 proveden nový výzkum v této oblasti a Generel byl novelizován. V současné době existuje v Jihlavě cyklotrasa Stříbrné pomezí, turistický systém o celkové délce 270 km, který ve svém okolí vytvořilo statutární město Jihlava ve spolupráci s 26 partnerskými obcemi. Unikátní dopravní značení v podobě očíslovaných rozcestníků (patníků), provází cyklisty po památkách a zajímavostech regionu. Další významnou cyklostezkou je Cyklostezka Jihlava – Třebíč – Raabs. Trasa vede z Jihlavy kolem stejnojmenné řeky přes Luka nad Jihlavou do Třebíče, odtud přes Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice a Jemnici ke státním hranicím, její délka je 120 km. Do rakouského Raabsu an der Rhaya je to přibliţně dalších 10 km. Díky svému rozsahu je v České republice unikátem a její projekt zůstává otevřený, aby bylo moţné navázat další trasy. Pěší turistika a naučné stezky Turistika patří v současné době k velmi oblíbeným formám aktivního odpočinku, při které můţe návštěvník poznat přírodní krásy města. V Jihlavě a její blízkosti tak vznikly dvě naučné stezky. Hornická naučná stezka – turistická trasa Jihlavou a okolím mapující na 10 informačních tabulích minulost jihlavského hornictví, která má za úkol návštěvníkům 33

co nejvíce přiblíţit zašlou slávu dolování jihlavského stříbra. Její stanoviště jsou zaměřena na ukázky pozůstatků hornické činnosti, historii rozhledny na vrchu Rudný a přírodní zajímavosti. Délka trasy je 6 km a nalezneme na ní 13 zastávek. [Http://www.vysocina.tourism.cz [online]. 1998-2011, [cit. 2011-11-22]]20 Druhou naučnou stezkou je Naučná stezka Čeřínek, která se nachází přibliţně 14 km od Jihlavy. Vede okolím Dolní Cerekve, je asi 6 km dlouhá a je na ní umístěno 14 informačních zastavení. Je zaměřena na zdejší přírodní park a na přiblíţení geomorfologických tvarů vzniklých na skalních útvarech. [Http://www.turistik.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2011-11-22]]21 Lyţování Příznivé sněhové podmínky umoţňují hojně vyuţívat terén v okolí města Jihlavy pro běţecké tratě. Nejvíce upravených stop je na Čeřínku, avšak drtivá většina běţkařů vyuţívá moţnosti vyšlápnutí si vlastní stopy. Pro milovníky sjezdového lyţování jsou k dispozici svahy s lyţařskými vleky. Nejvíce navštěvovaným areálem je sjezdovka Šacberk, která se nachází na okraji příměstské části Zborná. Sjezdovka je dlouhá 380 metrů a nachází se v nadmořské výšce 613 metrů. Dalším hojně navštěvovaným je SKI areál v Lukách nad Jihlavou, který je od Jihlavy vzdálený pouhých 12 km. Mezi ty menší na Jihlavsku se řadí sjezdovky v Brtnici, Mrákotíně nebo v Čeřínku u Jihlavy. [Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]]22 Koupání Kolem města je vybudována celá řada rybníků a několik z těchto rybníků jsou vyuţívány jako přírodní koupaliště. Přímo ve městě se nachází Aquapark Vodní ráj, který je moţné vyuţívat celoročně. Vodní ráj má krytou část s tobogánem, divokou řekou a skupinovou vířivku. Součástí areálu jsou i další sluţby jako parní kabina, sauna, masáţe a solárium. Kapacita krytého Vodního ráje je 240 osob. V letním období jsou v provozu venkovní bazény a brouzdaliště pro děti. Je zde také tobogán, skluzavka, vodní hrad, divoká řeka a aquazorbing. K dispozici jsou dvě venkovní víceúčelové hřiště pro tenis, nohejbal a beach volejbal. Dalším jihlavským bazénem je krytý plavecký bazén E. Rošického, který je vyuţíván nejen veřejností, ale sídlí zde i Plavecká škola, která zabezpečuje plavecký výcvik. V létě je přístupné i venkovní brouzdaliště. [Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]]23 34

Agroturistika Tento typ provozování turistiky se v současné době stává stále častěji vyhledávaným způsobem trávení rodinné dovolené. Jedná se o ubytování na statku s moţností poznání typického venkovského ţivota, kde si turista můţe v případě zájmu vyzkoušet práce spojené se zemědělstvím a chovem zvířat.

2.4 Propagace města [Integrovaný plan rozvoje města Jihlava, Verze 1.7 2011, strana 25] Největší podíl na propagaci města má Turistické informační centrum, které se nachází ve středu historického jádra města Jihlavy. Původně bylo spravováno regionem Vysočina, avšak od roku 2001 spadá pod Magistrát města Jihlavy. Kromě propagace města má na starosti poskytování sluţeb, jako je prodej map, propagačních materiálů a upomínkových předmětů, informace o ubytování, stravování, kulturních akcí, návštěvní době památek, vlakovém a autobusovém spojení, o firmách a sluţbách z databáze Evropské databanky, zajišťuje prodej vstupenek na některé akce v Jihlavě, dále umoţňuje průvodcovské sluţby a provozuje prohlídku vyhlídkové věţe kostela sv. Jakuba Většího. Propagace města a stávající informační turistický systém v zásadě plní svůj účel. Například v roce 2006 vyuţilo informačních sluţeb Turistického informačního centra přes 15 tisíc osob. Do budoucna je však nezbytný dlouhodobý strategický přístup k systému propagace města a sluţeb cestovního ruchu v regionálním i celostátním měřítku, aby byl významný potenciál města pro rozvoj cestovního ruchu více a efektivněji vyuţíván. Statistiku návštěvnosti města negativně ovlivňuje dlouhodobý nedostatek ubytovacích kapacit, absence další základní i doprovodné infrastruktury cestovního ruchu a související vybavenost, jak vyplynulo z dotazníkového šetření. Za nedostatečnou je moţné povaţovat také stávající propagaci města ve srovnání s výjimečným turistickým potenciálem Jihlavy, špatný přístup k problematice cestovního ruchu a omezenou nabídku sluţeb na území města.

35

3 Metodika průzkumu Následující informace byly zpracovány pomocí poskytnutého dokumentu od vedoucího bakalářské práce Mgr. Martina Prokopa. Tento dokument, s názvem Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR – Metodika průzkumu, si nechala vyhotovit Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. [Smutek 2005]

3.1 Východiska Rozvoj cestovního ruchu v České republice je podporován řadou aktivit, které se váţou na plnění stanovených cílů a na jejich realizaci v jednotlivých krajích a regionech. Jedním z poţadovaných úkolů je zjistit a následně vyhodnotit informace, které se týkají stavu a vývoje situace na straně poptávky trhu cestovního ruchu. Poptávka je dána především zájmem turistů a jednodenních návštěvníků o jednotlivé druhy a formy cestovního ruchu, turistickým potenciálem regionů, návštěvností, charakteristikami klientů v cestovním ruchu, jejich zájmy a potřebami. Toto všechno je nutné sledovat kvalitativními metodami sociologických či marketingových šetření. Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism proto chce realizovat plošná šetření k získání zpětné vazby od návštěvníků, které umoţní sledovat jejich postoje k cestovnímu ruchu po celé České republice. K tomu byla vytvořena jednotná metodika vyhodnocování průzkumů při porovnávání oblastí cestovního ruchu a podchycování změn jejich vývoje. Zajišťovat pravidelný monitoring struktury, profilu a názorů návštěvníků je jedním z cílů prakticky všech programů rozvoje cestovního ruchu, které přijali kraje a regiony České republiky. Jedná se o tyto oblasti strategie: 

Infrastruktura cestovního ruchu – uspokojení návštěvníků v oblasti dopravy, ubytování, stravování, orientačních systémů a značení, vybavení pro aktivní trávení volné času, péči o památky, ţivotní prostředí atd.



Produktová nabídka cestovního ruchu – hodnocení nabídky v různých oblastech, zjišťování jejich nedostatků, specifikace cílových skupin a ověřování přijímání nových produktů apod.

36



Kvalita sluţeb – zjišťování, jak veškeré sluţby cestovního ruchu posuzují návštěvníci v daném regionu.



Lidské zdroje – kvalita, vstřícnost a přátelskost personálu ve sluţbách cestovního ruchu a místních obyvatel.

Hlavní cílem toho projektu je zajišťovat kontinuální zpětnou vazbu od návštěvníků turistických regionů a oblastní zaměřenou na jejich profil a spokojenost s turistickou infrastrukturou a sluţbami v cestovním ruchu podle jednotné metodiky monitoringu umoţňující porovnání turistických regionů a oblastí a vytváření časových řad, na jehoţ základě bude moţné upřesňovat profil návštěvníků a jejich postoje ke kvalitě nabídky v oblasti cestovního ruchu v České republice. Výstupem budou vyhodnocené informace o návštěvnících podle sledovaných regionů a oblastí. Výsledky toho projektu budou určeny pro vlastní marketingové a strategické potřeby příslušných krajů či regionů, pro potřeby agentury CzechTourism a dalším subjektům.

3.2 Předmět monitoringu Předmětem dotazníkového šetření návštěvníků v regionech je analýza faktorů, které charakterizují jejich strukturu a názory dotýkající se cestovního ruchu. Souhrn těchto názorů umoţňuje při splnění podmínek mluvit za všechny i ty nedotazované návštěvníky. V souladu se zadáním a cíli šetření toho druhu, je monitoring návštěvníků členěn do několika oblastí: 

Identifikace a segmentace respondentů – lokalita a období sběru dat, věková kategorie, pohlaví a vzdělání dotazovaných, odkud, s kým a jak přijeli



Charakteristika pobytu – délka a frekvence pobytu, ubytování a stravování, důvod návštěvy a aktivity realizované v regionu



Hodnocení regionu – poskytované sluţby, infrastruktura, vybavenost a péče o rozvoj cestovního ruchu



Doplňkové charakteristiky – zdroje informací o regionu, náklady na pobyt, míra věrnosti regionu, individuální názory nebo náměty 37

S tímto vymezením průzkumu souvisí dílčí cíle, a to hlavně zjistit profil návštěvníků, z hlediska základních znaků jejich pobytu a charakterizovat podle těchto znaků nejsilněji zastoupené skupiny návštěvníků. Dále pak zjistit pozitivní a negativní působení sledovaných faktorů cestovního ruchu, vyhodnotit slabé stránky a vyvodit tak návrhy na ţádoucí změny.

3.3 Pouţitá metoda Monitoring návštěvníků byl proveden metodou osobního dotazování s pouţitím standardizovaného dotazníku „Dotazník pro návštěvníky regionu“, který je uveden v příloze. Osobní dotazování probíhalo v určené době od začátku května 2011 do konce září 2011. Respondenti byli vybíráni a oslovováni náhodně přímo v terénu a sběr dat byl anonymní. Před vyplněním dotazníků jsem s dotazovanými zavedla krátký rozhovor – oslovení, ţádost o vyplnění, představení a zdůvodnění dotazníků. Respondenti měli vybrané odpovědi krouţkovat. Dotazník obsahuje 22 otázek, z nichţ 18 je uzavřených (s nabídkou moţností). Polootevřená je pouze otázka k identifikaci státu u zahraničních návštěvníků, otevřené jsou dvě otázky ke geografické identifikaci a jedna otázka (číslo 17) specifikuje nedostatky. Neformální moţnost dalšího vyjádření je pro dotazované umoţněna v závěru v nečíslovaném poli. Tato forma je osvědčená u průzkumů, které pracují s velkým počtem respondentů, neanalyzují podrobnosti a jsou vyhodnocovány statistickými metodami hromadného zpracování dat. Z důvodu hromadného zpracování dat za jednotlivé regiony je jednotná podoba dotazníku závazná a nelze ji měnit. Otázky v tomto dotazníku jsou podobné otázkám, které byly pouţity v dřívějším šetření.

3.4 Místa sběru dat Lokalitami, ve kterých byli návštěvníci oslovováni, byly místa soustředěného cestovního ruchu a zvýšeného pohybu návštěvníků. Kromě významných turistických cílů v dané lokalitě (historické památky, Zoo Jihlava, aquapark Vodní ráj) jsem se zaměřila i na autobusové a vlakové nádraţí, nákupní centrum City Park a turisty nejvyhledávanější Masarykovo náměstí.

38

3.5 Velikost výběrového souboru Návštěvníci byli oslovováni náhodně. Respondenti nesměli tvořit homogenní skupiny, nešlo oslovit například větší počet účastníků jednoho zájezdu nebo rekreantů v jednom ubytovacím zařízení. Výběr nesměl být zaměřen jednostranně, například pouze na mladé či na motoristy na parkovišti. Velikost výběrového souboru činí 100 respondentů. Z celkového počtu dotázaných je 92 % z tuzemska a 8 % tvoří cizinci především ze Slovenska, ale i Spojených států amerických a jeden z Kazachstánu.

39

PRAKTICKÁ ČÁST 1 Vyhodnocení dotazníkového šetření V této části se budu věnovat samotnému dotazníku a vyhodnocování v něm získaných odpovědí, které byly sečteny a pro lepší přehlednost graficky zobrazeny a dány do kontingenčních tabulek. Pomocí kontingenčních tabulek a Pearsonova a Cramérova koeficientu kontingence budou později zjištěny vzájemné závislosti otázky číslo 6 (Jak dlouhý bude Váš pobyt zde?) v kombinaci s ostatními otázkami.

1.1 Grafy Otázka č. 1: Pocházíte z České republiky? První otázka měla za úkol zjistit, zda je respondent z České republiky nebo jestli přicestoval ze zahraničí. Lidé měli na výběr z moţností „ano“ či „ne“. Pokud odpověď byla ne, bylo poţadováno uvedení státu.

Graf č. 1: Pocházíte z České republiky [vlastní sběr dat]

Z grafu vyplývá, ţe největší počet dotazovaných, tj. 92 respondentů, pochází z České Republiky. V daném období jaro-podzim 2011 se mi podařilo zastihnout pouze 8 respondentů, kteří pocházeli ze zahraničí. Nejvíce zahraničních turistů přijelo ze Slovenska (5 %), na otázky mi však odpověděli i 2 turisté z USA a 1 turista z Kazachstánu. 40

Otázka č. 2: Která města v České republice jste jiţ při nynějším pobytu navštívil(a) nebo hodláte ještě navštívit? Další otázka byla pouze pro zahraniční návštěvníky. Všech 8 dotázaných v tomto případě uvedlo, ţe navštívilo větší města, mezi která patří hlavní město Praha, Brno, Český Krumlov a Pardubice. Otázka č. 3: Z kterého města či obce pocházíte? Dotazovaný měl za úkol uvést název města či obce, z které pochází, poštovní směrovací číslo a okres. Odpovědi na tuto otázku byly velmi pestré, a proto bylo velice těţké ji graficky znázornit. Většina respondentů byla z blízkého okolí Jihlavy. Vícekrát byl uveden okres Telč, Třebíč a Ţďár nad Sázavou. Otázka č. 4: Jak je vaše bydliště přibliţně daleko od tohoto místa dotazování?

Graf č. 2: Jak je Vaše bydliště přibližně daleko od toho místa dotazovaní?[vlastní sběr dat]

Pro většinu respondentů byla tato otázka sloţitá, protoţe neuměli přesně odhadnout vzdálenost od místa svého bydliště. Při zpracování dotazníku jsem proto vyuţila také internetových map pro spočítání vzdálenosti od uvedeného místa bydliště. Nejvíce respondentů, tj. 43 %, pocházelo z míst vzdálených více neţ 100 km od Jihlavy. Druhá nejčastější vzdálenost byla 21-50 km, kterou vybralo 26 % dotázaných. Vzdálenost do 41

20 km uvedlo 19 respondentů. Nejméně uváděnou byla vzdálenost 51-100 km, kterou zaznamenalo 11 % dotazovaných. Otázka č. 5: Jak jste sem přicestovali?

Graf č. 3: Jak jste sem přicestovali?[vlastní sběr dat]

Dotazovaní měli krouţkovat pouze jeden převaţující způsob dopravy. Jednoznačně dominovala doprava osobním automobilem, kterou pro příjezd do Jihlavy vyuţilo 55 % respondentů. Na druhém místě je doprava ţelezniční - vlakem přicestovalo 23 % dotazovaných. Podle mého názoru jsou důvodem dvě vlaková nádraţí, která v Jihlavě nalezneme a také oblíbenost vlakové dopravy. Dalším způsobem dopravy byl linkový autobus, který vyuţilo pro příjezd 20 % respondentů. Objevili se 2% dotazovaných, kteří do Jihlavy přijeli na kole. Na otázku zda přicestovali autobusem se zájezdem, nebo se do Jihlavy vydali pěšky neodpověděl ţádný respondent.

42

Otázka č. 6: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde?

Graf č. 4: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde?[vlastní sběr dat]

Nejvíce návštěvníků (45 %) tráví v Jihlavě pouze jeden den. Druhou nejčastější odpovědí byly 1-2 noclehy strávené v tomto městě. Jako třetí nejčastěji strávenou dobu uváděli respondenti týdenní pobyt (14 %). A mezi nejméně časté odpovědi patří doba delší jak jeden týden (4 %). Otázka č. 7: Uţ jste někdy navštívil(a) tento region?

Graf č. 5: Už jste někdy navštívil(a) tento region?[vlastní sběr dat]

43

Z grafu je patrné, ţe nejvíce dotazovaných (57 %) navštívilo Jihlavu vícekrát neţ 3 krát. Odpověď, ţe tento region navštívili 1 krát aţ 3 krát si vybralo 28 % respondentů. Objevilo se zde i 15 % dotazovaných, kteří zde byli poprvé. Otázka č. 8: S kým jste sem přijel(a)?

Graf č. 6: S kým jste sem přijel(a)?[vlastní sběr dat]

V této otázce bylo zkoumáno, s kým nejčastěji návštěvníci přijíţdějí. Ve většině případů necestují sami. Nejčastější doprovodem je partner/partnerka, přátelé či známí. Z grafu je patrné, ţe s partnerem do Jihlavy přijíţdí 62 % dotazovaných. 17 % turistů se na cestu vydalo o samotě převáţně z důvodu nakupování či návštěvy příbuzných nebo známých. Ostatní dotazovaní do Jihlavy přicestovali se svými dětmi předškolního nebo školního věku.

44

Otázka č. 9: Kde jste zde ubytován(a)?

Graf č. 7: Kde jste zde ubytován(a)?[vlastní sběr dat]

Touto otázkou jsme chtěli zjistit, která ubytovací zařízení jsou v Jihlavě nejvíce vyuţívaná. Z grafu je patrné, ţe ve 42 % se návštěvník v Jihlavě vůbec neubytoval. 34 % má moţnost ubytování u známých, přátel, příbuzných nebo zde mají vlastní chatu. Sluţby penzionu vyuţilo 12% návštěvníků. Mezi méně časté patří hotel niţší kategorie 6 % či pronajatý pokoj 5 % převáţně na jednu nebo dvě noci. V případě hotelů vyšší kategorie, kempů či ubytoven jsem se nesetkala s ţádnou odpovědí. Otázka č. 10: Stravujete se zde v restauračních zařízeních?

Graf č. 8: Stravujete se zde v restauračních zařízeních?[vlastní sběr dat]

45

Tato otázka měla za úkol zjistit, jestli se respondenti po dobu své návštěvy v Jihlavě stravují. Nejvíce odpovědí (62) bylo „částečně“. 28 dotazovaných odpovědělo „ano“ a v 10 případech odpověď zněla „ne“. Otázka č. 11: Převaţujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je:

Graf č. 9: Převažujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je:[vlastní sběr dat]

Smyslem 11 otázky bylo zjistit převaţující motivaci turistů pro návštěvu regionu. Z grafu je patrné, ţe hlavním důvodem je návštěva příbuzných či známých (32 %). Druhým nejčastějším důvodem je poznání Jihlavy (28 %) a to převáţně návštěva turistických atraktivit, její historie, architektura, kultura a folklór. Méně časté důvody jsou nákupy (15 %), práce a zábava (8 %), relaxace (5 %) a v neposlední řadě turistika a sport (4 %). Nikdo z dotazovaných neodpověděl, ţe by důvodem návštěvy bylo zdraví nebo ţe jen projíţdějí.

46

Otázka č. 12: Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? Tato otázka měla za úkol zjistit, co je hlavním důvodem a zároveň největším lákadlem pro turisty. Bylo uvedeno 12 moţností, ze kterých mohl kaţdý respondent libovolně zakrouţkovat tři odpovědi.

Graf č. 10: Které aktivity v tomto regionu jsou pro vás nejlákavější?[vlastní sběr dat]

Uţ při prvním pohledu na graf je patrné, ţe nejvíce láká k návštěvě Jihlavy poznávací turistika (59 %), jak uţ bylo zmíněno, tak Jihlava oplývá velkým kulturně-historickým potenciálem. Hned za ní se umístil zájem o společenský ţivot a zábavu (52 %), coţ je hlavně tím, ţe se zde nachází spousta restaurací, kaváren, barů a dobrých diskoték. Dalším lákadlem je návštěva kulturních akcí (46 %). Díky vybudování aquaparku Vodní ráj se Jihlava setkala se zájmem o koupání (25 %). Za zmínku určitě stojí i zájem o pěší turistiku (23 %) a cykloturistiku (22 %). Ostatní aktivity jsou také ţádané a u návštěvníků populární.

47

Otázka č. 13: Uvaţujete o opakované návštěvě tohoto regionu?

Graf č. 11: Uvažujete o opakované návštěvě tohoto regionu?[vlastní sběr dat]

Téměř většina dotazovaných by ráda znovu Jihlavu navštívila. 41 % lidí by se tu rádi objevili jiţ do půl roku a 42 % lidí plánuje návštěvu uskutečnit někdy později. 13 % dotazovaných nedokáţe odpovědět a pouze 4 % o opakované návštěvě neuvaţují. Otázka č. 14: Jak celkově hodnotíte následující sluţby poskytované v tomto regionu? Otázka číslo 14 obsahuje 8 uzavřených podotázek, ve kterých mohl respondent sluţby ohodnotit číslem od 1 do 5 (1 – velmi dobře, 2 - spíše dobře, 3 – spíše špatně, 4 – velmi špatně, 5 - neumím posoudit). Hodnocení se týkalo sluţeb cestovního ruchu, a to ubytovacích sluţeb, stravovacích sluţeb, sluţeb pro motoristy, cyklisty a lyţaře. Dále měla tato otázka za úkol zjistit úroveň personálu ve sluţbách cestovního ruchu, péči o čistou a pořádek ve městě a také cenovou úroveň sluţeb.

48

Jak celkově hodnotíte ubytovací sluţby?

Graf č. 12: Jak celkově hodnotíte ubytovací služby?[vlastní sběr dat]

Nejvíce procent respondentů (63 %) nebylo v Jihlavě ubytováno, proto nemohli na tuto otázku odpovědět. Většina těch, kteří zde ubytováni byli, hodnotili tyto sluţby spíše dobře (28 %). 5 % turistů ubytovací sluţby hodnotili velmi dobře a pouze 4 % hodnotili ubytovací sluţby spíše špatně. Jak celkově hodnotíte úroveň veřejného stravování?

Graf č. 13: Jak celkově hodnotíte úroveň veřejného stravování?[vlastní sběr dat]

Větší část dotazovaných hodnotí veřejné stravování v Jihlavě známkou 2, coţ znamená spíše dobře (68 %). 25 % respondentů ohodnotilo tuto sluţbu velmi dobře, takţe si 49

myslím, ţe co se týče stravování, tak na tom Jihlava bude dobře. Pouze 5 % dotazovaných nedokázalo posoudit a jen 2 % lidí, zaškrtlo odpověď spíše špatně. Jak celkově hodnotíte sluţby pro motoristy?

Graf č. 14: Jak celkově hodnotíte služby pro motoristy?[vlastní sběr dat]

Převáţná většina dotazovaných návštěvníků odpovídala na tuto otázku kladně. Jak je z grafu patrné převládala odpověď spíše dobře (41 %), ale 27 % lidí neumělo tuto sluţbu pro motoristy posoudit. Setkala jsem se zápornou odpovědí spíše špatně, kterou zaškrtlo 19 % dotazovaných a 2 % uvedla i odpověď velmi špatně. 11 % lidí byla s touto sluţbou velmi dobře spokojena.

50

Jak celkově hodnotíte sluţby pro cykloturisty?

Graf č. 15: Jak celkově hodnotíte služby pro cykloturisty?[vlastní sběr dat]

V poslední době se v Jihlavě sluţby pro cykloturisty velmi zlepšily a rozšířily, a proto je pro mě překvapující, ţe polovina lidí (51 %) nedokázala tuto sluţbu posoudit. Ale jak je z grafu patrné, tak poměrně velká část (32 %) zaškrtla hodnocení spíše dobře a 12 % velmi dobře. Objevilo se zde i hodnocení spíše špatně (4 %) a velmi špatně (1 %). Jak tyto návštěvníci uvedli, tak je to hlavně způsobeno tím, ţe jsou tyto cyklostezky přeplněné a ve spousty případech, zde nenajdeme ţádná místa určená k odpočinku. Jak celkově hodnotíte sluţby pro lyţaře?

Graf č. 16: Jak celkově hodnotíte služby pro lyžaře?[vlastní sběr dat]

51

Protoţe jsem tento dotazníkový průzkum prováděla v období jaro-podzim 2011, tak je pochopitelné, ţe většina dotazovaných (72 %) neuměla posoudit sluţby pro lyţaře. Avšak se našlo 18 % návštěvníků, kteří tuto sluţbu posoudili spíše dobře, a dokonce 4 % lidí vybralo moţnost ohodnocení velmi dobře. Jen nepatrná část měla záporná hodnocení. Jak celkově hodnotíte úroveň personálu ve sluţbách cestovního ruchu?

Graf č. 17: Jak celkově hodnotíte úroveň personálu ve službách cestovního ruchu?[vlastní sběr dat]

Z grafu je patrné, ţe personál ve sluţbách cestovního ruchu pracuje dobře. 52 % respondentů bylo s touto sluţbou spokojeno a v rozhovoru uvedli, ţe jim vţdy dobře a ochotně personál poradil. Pouhých 31 % neumělo tuto sluţbu posoudit. 7 % se setkalo ve sluţbách cestovního ruchu s personálem, který jim neuměl odpovědět na jejich dotazy nebo nedokázal poskytnout kvalitní sluţby.

52

Jak celkově hodnotíte péči o čistotu a pořádek?

Graf č. 18: Jak celkově hodnotíte péči o čistotu a pořádek?[vlastní sběr dat]

V péči o čistotu a pořádek nepatří Jihlava zrovna k městům, která by si za to zaslouţila pochvalu. Poměrně velká část dotazovaných (46 %) uvedla v rozhovoru, ţe centrum je sice čisté, ale v okolních částech to nevypadá dobře. Na zemi se povalují nedopalky od cigaret, obaly od tyčinek a další podobné nečistoty. Našlo se 28 % z respondentů, kteří hodnotili pořádek ve městě spíše dobře a 6% s hodnocením velmi dobře. Jak celkově hodnotíte cenovou úroveň sluţeb?

Graf č. 19: Jak celkově hodnotíte cenovou úroveň služeb?[vlastní sběr dat]

53

Cenová úroveň sluţeb se nemalou měrou podílí na spokojenosti zákazníka. V Jihlavě najdeme velice široké spektrum cen ve sluţbách, proto není překvapující, ţe 35 % dotazovaných není s cenou spokojeno. Je však příjemné zjištění, ţe 55 % respondentů je naopak s cenou spokojeno. Otázka č. 15: Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost tohoto regionu? Stejně jako otázka 14 se tato otázka dělí na 8 uzavřených podotázek. Na výběr je z moţností čísel od 1 do 5 (1 – velmi dobře, 2 - spíše dobře, 3 – spíše špatně, 4 – velmi špatně, 5 – neumím posoudit). Cílem bylo zjistit, jak návštěvníci hodnotí infrastrukturu a vybavenost Jihlavy. Jednalo se především o rozsah a dostupnost ubytovacích a stravovacích kapacit, silniční dopravu, nákupní moţnosti, příleţitosti pro zábavu a společenské vyuţití a v neposlední řadě vybavenost atrakcemi pro děti. Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit?

Graf č. 20: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit?[vlastní sběr dat]

Lidé, kteří přijíţdějí do Jihlavy, zde tráví ve většině případů jeden den nebo jsou ubytovaní po příbuzných či známým, proto je pochopitelné, ţe 55 % dotazovaných neumělo rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit posoudit.

54

Jak hodnotíte rozsah a dostupnost stravovacích kapacit?

Graf č. 21: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost stravovacích kapacit?[vlastní sběr dat]

Podstatně lépe dopadly stravovací sluţby, které ve městě vyuţívá téměř kaţdý návštěvník. 67 % uvedlo, ţe je s rozsahem a dostupností stravovacích zařízení spíše spokojena a 22 % je velmi spokojena. Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu?

Graf č. 22: Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu?[vlastní sběr dat]

Tato otázka měla za úkol zjistit, jak návštěvníci hodnotí kvalitu silnic a rozsah parkovacích míst. Jak je z grafu patrné, tak tato otázka se setkala s rozporuplnými odpověďmi. Například 34 % dotazovaných je s dopravní infrastrukturou spíše 55

spokojeno a 13 % je dokonce velmi spokojeno. 27 % uvedlo, ţe v Jihlavě je neodpovídající počet parkovacích míst a kvalita silnic je špatná. Jak hodnotíte dostupnost regionu hromadnou dopravou?

Graf č. 23: Jak hodnotíte dostupnost regionu hromadnou dopravou?[vlastní sběr dat]

Jihlava má velké autobusové nádraţí v blízkosti historického centra, coţ je její velkou výhodou. 41 % dotazovaných v rozhovoru uvedlo, ţe se do města díky velkému mnoţství linkových spojů bez problémů dostane. Ale protoţe při výběru dopravy je nejvíce populární vlastní osobní automobil, tak není překvapující, ţe 34 % neumělo na tuto otázku odpovědět.

56

Jak hodnotíte vybavení regionu pro sportovní aktivity?

Graf č. 24: Jak hodnotíte vybavení regionu pro sportovní aktivity?[vlastní sběr dat]

33 % respondentů neumělo tuto otázku posoudit, protoţe do Jihlavy přijelo hlavně pro poznání a ne za sportem. Díky aquaparku Vodní ráj, bazénu Evţena Rošického, nově vybudovaných cyklostezek a veřejnosti přístupných tenisových kurtů ohodnotilo vybavenost pro sportovní aktivity spíše dobře 39 % lidí. Objevila se zde i odpověď spíše špatně (19 %), jak uvedli dotazovaní, tak to je hlavně pro to, ţe ve městě je sportovního vyţití velice málo a ţe je to zabaví tak na tři dny jejich návštěvy. Jak hodnotíte nákupní moţnosti?

Graf č. 25: Jak hodnotíte nákupní možnosti?[vlastní sběr dat]

57

Před třemi lety bylo otevřeno v blízkosti historického centra nákupní centrum City Park, které zvedlo úroveň nákupních moţností v Jihlavě. Kromě velké škály obchodů s oblečením, hračkami, drogérií a dalším spotřebním zboţím zde najdeme také stravovací zařízení, které sem láká spoustu turistů, protoţe jídlo je pro kaţdého cenově dostupné. Kdo si nevybral v tomto nákupním centru, tak si mohl nakoupit v supermarketech Tesco, Kaufland, Billa a další. Přímo v centru se nachází Prior, který funguje jako menší City Park. Proto není překvapující, ţe 93 % respondentů hodnotilo kladně nákupní moţnosti. Jak hodnotíte příleţitosti pro zábavu a společenské vyţití?

Graf č. 26: Jak hodnotíte příležitosti pro zábavu a společenské využití?[vlastní sběr dat]

Více neţ polovina dotazovaných hodnotila příleţitosti pro zábavu a společenské vyţití kladně. Jihlava nabízí spoustu moţností, a to jak v barech, kavárnách, klubech, ale i na diskotékách a různých koncertech či divadelních představení. Pouze 12 % respondentů nebylo spokojeno a v osobním rozhovoru to zdůvodnili tím, ţe jim zde chybí pobavení pro starší lidi.

58

Jak hodnotíte vybavenost regionu atrakcemi pro děti?

Graf č. 27: Jak hodnotíte vybavenost regionu atrakcemi pro děti?[vlastní sběr dat]

Polovina dotazovaných neuměla tuto otázku posoudit, protoţe atrakce pro děti nevyhledávala. Největším lákadlem pro děti Zoo Jihlava a v případě příznivého počasí Vodní ráj. 29 % hodnotilo vybavenost atrakcemi pro děti spíše dobře a 8 % velmi dobře. V 11 případech se zde objevila i odpověď spíše špatně. Otázka č. 16: Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech? Otázka se dělí na 8 uzavřených podotázek. Na výběr je z moţností čísel od 1 do 5 (1 – velmi dobře, 2 - spíše dobře, 3 – spíše špatně, 4 – velmi špatně, 5 – neumím posoudit). Cílem bylo zjistit, jak návštěvníci hodnotí péči o rozvoj cestovního ruchu v Jihlavě. Konkrétně se jednalo o poskytování informací, místním orientačním značení, ţivotním prostředí, bezpečnosti návštěvníků, nabídky programů pro volný čas, drobného prodeje a přátelskosti místních lidí k návštěvníkům

59

.Jak hodnotíte poskytování informací o regionu?

Graf č. 28: Jak hodnotíte poskytování informací o regionu?[vlastní sběr dat]

43 % dotazovaných hodnotilo poskytování informací o regionu spíše dobře. Mimo dotazníkové šetření uvedli, ţe o Jihlavě se dozvěděli spoustu informací z internetu, ale ţe chybí propagace například v televizi nebo v rozhlasových stanicích. 31 % respondentů přijelo do města na základě doporučení od příbuzných či známých, proto neumělo poskytování informací o regionu posoudit. Jak hodnotíte místní orientační značení?

Graf č. 29: Jak hodnotíte místní orientační značení?[vlastní sběr dat]

60

K místnímu orientačnímu značení nemá většina návštěvníků výhrady. Spíše dobře je vnímalo 61 %. Jak hodnotíte péči o památky a turistické atraktivity?

Graf č. 30: Jak hodnotíte péči o památky a turistické atraktivity?[vlastní sběr dat]

Péči o památky a turistické atraktivity je hodnocena spíše dobře v 70 % případů. 4 % si myslí, ţe jsou zdejší atraktivity ve velmi špatném stavu. Jak hodnotíte péči o ţivotní prostředí?

Graf č. 31: Jak hodnotíte péči o životní prostředí?[vlastní sběr dat]

61

49 turistů vnímá péči o ţivotní prostředí jako velmi nebo spíše dobrou. Neschopnost posoudit vybralo 32 % respondentů. Jak hodnotíte péči o bezpečnost návštěvníků?

Graf č. 32: Jak hodnotíte péči o bezpečnost návštěvníků?[vlastní sběr dat]

Schopnost posoudit péči o bezpečnost návštěvníků se mezi dotázanými výrazně liší. Mezi těmi, kteří tuto skutečnost hodnotili, převládá hodnocení spíše dobře (41 %). Naproti tomu velmi špatně odpovědělo 29 % dotázaných, kteří jako důvod uvedli sníţenou bezpečnost ve večerních hodinách.

62

Jak hodnotíte nabídku programů pro volný čas?

Graf č. 33: Jak hodnotíte nabídku programů pro volný čas?[vlastní sběr dat]

Nabídka programů pro volný čas je na Jihlavsku vnímána spíše dobře v 49 % a spíše špatně v 26 % případů. Jak hodnotíte drobný prodej?

Graf č. 34: Jak hodnotíte drobný prodej?[vlastní sběr dat]

S drobným prodejem je velmi a spíše dobře spokojeno 84 % dotazovaných. Respondenti mimo dotazníkové šetření uvedli, ţe suvenýry s jihlavskou tématikou lze koupit jen na místech turisticky atraktivních, ale v normálních obchodech je nenaleznou.

63

Jak hodnotíte přátelskost místních lidí k návštěvníkům?

Graf č. 35: Jak hodnotíte přátelskost místních lidí k návštěvníkům?[vlastní sběr dat]

Místní obyvatelé připadají většině turistů spíše přátelští (59 %). Objevilo se 20 respondentů, kteří s místními lidmi neměli dobré zkušenosti a hodnotili otázku spíše špatně či velmi špatně. Otázka č. 17: Co Vám v tomto regionu nejvíce schází, co Vám vadí? Tato otázka byla jediná otevřená. Dotazovaní mohli vyjádřit volně svůj názor, ohledně toho, co jim v Jihlavě nejvíce schází nebo vadí. V tomto případě, bylo velké mnoţství odpovědí, proto bylo těţké otázku graficky znázornit. Téměř polovina dotazovaných (49 %) na tuto otázku neodpověděla, většina z nich uvedla, ţe jim zde nic nevadí. Ostatní respondenti napsali, ţe jim zde schází více kulturních akcí (12 %), více parkovacích míst (12 %) a ţe jim v několika případech přišlo, ţe je zde nedostatečná bezpečnost (5 %) a to převáţně ve večerních hodinách. Dále dotazovaní uváděli, ţe jim zde schází více parků (3 %), levnější ubytování (3 %) nebo například občerstvení na nově vybudovaných cyklostezkách (1 %). Otázka č. 18: Vyuţil(a) jste některé informace z následujících zdrojů? Tato uzavřená otázka se dělí na 7 podotázek. Dotazovaní měli na výběr ze tří moţností hodnocení (1 – ano, 2 – částečně, 3 – ne). Úkolem otázky bylo zjistit, jaké zdroje informací o Jihlavě návštěvníci vyuţili a jaké naopak ne. Týkalo se to hlavně 64

turistického informačního centra, cestovní kanceláře či agentury, médií, propagačních materiálů, internetu, příbuzných či známých. Vyuţil(a) jste některé informace z turistického informačního centra?

Graf č. 36: Využil(a) jste některé informace z turistického informačního centra?[vlastní sběr dat]

Informace v turistickém informačním centru města Jihlavy hledalo 27 respondentů. 64 dotazovaných návštěvu turistického informačního centra během svého pobytu nepotřebovalo.

65

Vyuţil(a) jste některé informace od cestovní kanceláře či agentury?

Graf č. 37: Využil(a) jste některé informace od cestovní kanceláře či agentury?[vlastní sběr dat]

V cestovních kancelářích a agenturách hledalo informace pouze malé procento návštěvníků. Jak je z grafu patrné, tak velká část dotazovaných (88 %) informací od cestovní kanceláře či agentury nevyuţilo, protoţe jak sami uvedli, tak přicestovali do Jihlavy tzv. na vlastní pěst a neměli ani moţnost nějaké informace získat. Vyuţil(a) jste některých informací z médií?

Graf č. 38: Využil(a) jste některých informací z médií?[vlastní sběr dat]

66

Tato otázka měla za úkol zjistit, jestli lidé, kteří přicestovali do Jihlavy, měli nějakou moţnost získat informace o tomto regionu prostřednictvím médií, jako je například článek v novinách, rozhlas nebo televize. Jak můţeme vidět v grafu, tak 60 dotazovaných tyto informace nějak nevyuţilo, podle mě je to tím, ţe Jihlava se nikde v médiích moc neobjevuje, a kdyţ, tak jen v těch místních. Vyuţil(a) jste některé informace z propagačních materiálů, prospektů, průvodců apod.?

Graf č. 39: Využil(a) jste některé informace z propagačních materiálů,prospektů, průvodců apod.?[vlastní sběr dat]

58 respondentů uvedlo, ţe informací z propagačních materiálů, prospektů, průvodců apod. vůbec nevyuţilo. 26 lidí těchto informací vyuţilo a pouze 16 jich vyuţilo jen částečně.

67

Vyuţil(a) jste některé informace z internetu?

Graf č. 40: Využil(a) jste některé informace z internetu?[vlastní sběr dat]

Mezi nejoblíbenější způsoby zjišťování informací patří vyhledávání informací pomocí internetu. Jak je z grafu patrné, tak veškeré informace, které si zde našli, vyuţilo 48 respondentů. 16 respondentů vyuţilo tyto informace jen částečně a to ve většině případů, ţe si zde zjišťovali časy vlakových či autobusových spojů. 36 lidí internet k vyhledávání informací nevyuţilo vůbec. Vyuţila jste některé informace od personálu ve sluţbách?

Graf č. 41: Využil(a) jste některé informace od personálu ve službách?[vlastní sběr dat]

68

58 respondentů nevyuţilo informace, které získali od personálu ve sluţbách nebo se ţádných informací nedoţadovali. 25 lidí tyto informace vyuţilo jen částečně a pouhých 17 je dále vyuţilo ke své potřebě. Vyuţil(a) jste některé informace od příbuzných či známých?

Graf č. 42: Využil(a) jste některé informace od příbuzných či známých?[vlastní sběr dat]

Z grafu vyplývá, ţe dalším nejoblíbenějším způsobem, jak zjišťovat informace o dané lokalitě, je zeptat se příbuzných či známých. 47 dotázaných odpovědělo, ţe tyto informace vyuţili částečně, 26 je vyuţilo úplně a 27 je nevyuţilo vůbec nebo se na ţádné informace neptali.

69

Otázka č. 19: Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu?

Graf č. 43: Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu?[vlastní sběr dat]

Tato otázka zahrnovala veškeré náklady, včetně dopravy, ubytování, zábavy, nákupů, stravování apod. Jak vyplývá z grafu, tak většina dotazovaných (44 %) zde utrácí něco mezi 201-500 Kč denně. Další nejčastější odpovědí (32 %) byla částka mezi 501-1000 Kč. Méně častá pak byla částka do 200 Kč, kterou uvedlo pouze 10 respondentů. 9 lidí uvedlo částku mezi 1-2 tisíci Kč a to proto, ţe cestovali spolu s dětmi. Více neţ 2 tisíce Kč stála návštěva Jihlavy pouhých 5 lidí, kteří uvedli jako důvod návštěvy nákupy.

70

Údaje o respondentech Poslední tři otázky v dotazníkovém šetření se týkaly osobních údajů o dotazovaných. Zkoumána byla věková kategorie, vzdělání, a jestli je respondent muţ nebo ţena. Věková kategorie:

Graf č. 44: Věková kategorie [vlastní sběr dat]

Podle věku byli nejčastěji zastoupenou skupinou v mém dotazování lidé do 25 let (43 %), je to hlavně tím, ţe jsou to lidé převáţně ekonomicky aktivní a bezdětní, mají tedy neomezené moţnosti k cestování. Další početnou skupinou jsou lidé v rozmezí věku 2634 let (31 %), jsou to většinou lidé jiţ s dětmi, převáţně předškolního věku, kteří sem přijeli strávit den či dva letních prázdnin. Menší část pak tvoří lidé ve věku od 35-49 let (20 %), kteří přicestovali se staršími dětmi. Dotazovaných ve věku od 50 do 59 let jsem zastihla pouze 4%.

71

Vzdělání:

Graf č. 45: Vzdělání[vlastní sběr dat]

Co se týká vzdělání, tak nejčastěji zastoupenou skupinou byli lidé s maturitou (59 %). Podstatnou část tvořili lidé se vzděláním vysokoškolským (27 %). Nejmenší skupinou dotazovaných byli lidé bez maturity (14 %). Pohlaví respondenta:

Graf č. 46: Respondent je [vlastní sběr dat]

Na dotazník odpovídalo 58 ţen a 42 muţů. Celkově byly ţeny k dotazování vstřícnější neţ muţi, i co se týče dotazování páru.

72

1.2 Kontingenční tabulky V této kapitole praktické části se budu zabývat pomocí kontingenčních tabulek a dvou koeficientů kontingence (Pearsonův a Cramérův) intenzitou závislosti na délce pobytu účastníků s ostatními otázkami dotazníkové šetření. Charakteristika, která měří tuto rozdílnost souhrnně za celou tabulku je čtvercová kontingence (x2). Výsledná hodnota koeficientů se vţdy pohybuje v rozmezí od 0 do 1, kdy čísla blíţící se 0 znamenají malou závislost a čísla blíţící se k 1 naopak velmi velkou závislost na délce pobytu. Oba výsledky jsem získala z rovnic [které uvedl Minařík 2009, Kapitola 11, strana 131]: Pearsonův koeficient kontingence:

Cramérův koeficient kontingence: X2 jsem získala pomocí programu STATISTICA 9.1, kde se tato čtvercová kontingence vypočítala z kontingenčních tabulek. N znamená počet respondentů, který v mém případě činí 100. Min{(r-1), (s-1)} je minimální hodnota získaná z počtu řádků (r) mínus jedna a počtu sloupců (s) mínus jedna jednotlivých kontingenčních tabulek. Ve většině případů byl výsledek blíţe nule, coţ vypovídá o tom, ţe otázky nebyly ve vzájemné závislosti s tím, jak dlouhý pobyt návštěvníci absolvovali. Objevila se zde ale otázka, která měla závislost aţ překvapivou a to otázka č. 9 (Kde jste zde ubytován(a)). Kontingenční tabulka č. 1: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Pocházíte z České republiky? ano ne Součty řádků 45 0 45 jednodenní 1-2 noclehy

34

3

37

delší

2

2

4

týdenní

11

3

14

Celkem

92

8

100

zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,380516324 C = 0,41146944 73

V tomto případě je intenzita závislosti otázky na tom, jak dlouho v Jihlavě návštěvníci byli, niţší. Z odpovědí vyplývá, ţe Jihlava láká více tuzemské návštěvníky. Překvapující však je, ţe zahraniční návštěvníci v Jihlavě tráví častěji vícedenní pobyty neţ ti tuzemští. Kaţdý by totiţ očekával, ţe budou ubytovaní v hlavním městě a do Jihlavy pojedou pouze na výlet. Kontingenční tabulka č. 2: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak je Vaše bydliště přibliţně daleko od tohoto místa dotazování? do 20 km 21-50 km 51-100 km nad 100 km Součty řádků jednodenní

17

20

5

3

45

1-2 noclehy

2

7

6

22

37

delší

0

0

0

4

4

týdenní

0

0

0

14

14

Celkem

19

27

11

43

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,608631945 C = 0,442866759 Intenzita závislosti je vyšší. Je pochopitelné, ţe lidé, kteří přijeli z míst vzdálených nad 100 Km, v Jihlavě tráví více dní. Kontingenční tabulka č. 3: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak jste sem přicestovali? linkovým autem na kole vlakem Součty řádků autobusem jednodenní

11

20

2

12

45

1-2 noclehy

6

23

0

8

37

delší

0

3

0

1

4

týdenní

3

9

0

2

14

Celkem

20

55

2

23

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,24701138 C = 0,147172586 Z výsledků obou koeficientů je patrné, ţe intenzita závislosti obou otázek je nízká. Nezáleţí tedy, jestli turista přijel autem, autobusem, vlakem či na kole k tomu, aby ve 74

městě strávil více dní. Jak si ale můţeme povšimnout v tabulce, tak je zajímavý fakt, ţe pouze u motoristů o něco více lidí volí delší pobyty, kdeţto u ostaní dopravy výrazně převaţují jednodenní zájezdy.

Kontingenční tabulka č. 4: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Uţ jste někdy navštívil(a) tento region? vícekrát ne ano, 1-3 krát Součty řádků 35 1 9 45 jednodenní 1-2 noclehy

13

6

18

37

delší

1

3

0

4

týdenní

8

5

1

14

Celkem

57

15

28

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P =0,513058617 C = 0,422654765 V tomto případě je jasné z výsledků, ţe intenzita závislosti obou otázek je střední. Lidé, kteří zde tráví jednodenní výlety, se rádi stále vracejí. Ti, co zde byli 1-3 krát v Jihlavě tráví alespoň víkendové pobyty. Kontingenční tabulka č. 5: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x S kým jste sem přijel(a)? Součty sám s partnerem se staršími dětmi s malými dětmi řádků 9 29 1 6 45 jednodenní 1-2 noclehy

3

26

6

2

37

delší

0

2

0

2

4

týdenní

5

5

2

2

14

Celkem

17

62

9

12

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,400831796 C = 0,252600475 Intenzita závislosti otázek je niţší.

75

Kontingenční tabulka č. 6: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Kde jste zde ubytován(a)? pronajatý Součty nejsem hotel* u známých penzion pokoj řádků jednodenní

43

0

1

0

1

45

1-2 noclehy

0

5

22

9

1

37

delší

0

0

3

1

0

4

týdenní

0

1

8

2

3

14

Celkem

43

6

34

12

5

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,712583287 C = 0,586398897 Je pochopitelné, ţe lidé, kteří zde trávili více dní, museli být někde ubytovaní. Proto není překvapující zjištěná vysoká intenzita závislosti těchto dvou otázek. Nejčastěji strávená doba respondentů v Jihlavě byla však jednodenní bez noclehu. Kontingenční tabulka č. 7: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Stravujete se zde v restauračních zařízeních? částečně ano ne Součty řádků 27 16 2 45 jednodenní 1-2 noclehy

27

8

2

37

delší

1

1

2

4

týdenní

7

3

4

14

Celkem

62

28

10

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,381548431 C = 0,291876258 Vzájemná intenzita závislosti otázek je niţší. Zatímco drtivá většina lidí na jednodenních nebo kratších pobytech se alespoň částečně stravuje v restauracích, u týdenních pobytů procentuálné těchto lidí ubývá a u delších neţ týdenních pobytů se poměr dokonce obrací. Příčinou můţou být vyšší náklady na stravování nebo také nespokojenost s kvalitou stravovacích zařízení. Ověřit to bohuţel při tak malých počtech respondentů nejde.

76

Kontingenční tabulka č. 8: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Uvaţujete o opakované návštěvě toho regionu? ano, do půl roku ano, později spíše ne nevím Součty řádků jednodenní

34

9

1

1

45

1-2 noclehy

3

24

1

9

37

delší

0

3

1

0

4

týdenní

4

6

1

3

14

Celkem

41

42

4

13

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,577697751 C = 0,408617017 V tomto případě se objevuje vzájemná střední intenzita závislosti otázek. Jak si můţeme povšimnout z tabulky, tak lidé, co plánují se vrátit do půlroku v Jihlavě tráví převáţně jen jeden den. Ti co jsou tu alespoň přes jednu noc, uvedli, ţe o opakované návštěvě uvaţují spíše později. Kontingenční tabulka č. 9: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkové hodnotíte ubytovací sluţby? 1 2 3 5 Součty řádků 1 6 1 37 45 jednodenní 1-2 noclehy

2

14

2

19

37

delší

0

3

1

0

4

týdenní

2

5

0

7

14

Celkem

5

28

4

63

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,435086189 C = 0,278987395 V tomto případě se objevuje vzájemná střední intenzita závislosti otázek. Protoţe většina dotazovaných přijela do Jihlavy trávit jen jeden den, a tak neuměla otázku posoudit.

77

Kontingenční tabulka č. 10: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkové hodnotíte úroveň stravování? 1 2 3 5 Součty řádků jednodenní

9

33

2

1

45

1-2 noclehy

12

23

0

2

37

delší

2

2

0

0

4

týdenní

2

10

0

2

14

Celkem

25

68

2

5

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,291182675 C = 0,175729186 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Jak můţete vidět v tabulce, tak lidé jsou se stravovacími sluţbami spíše spokojeni. Kontingenční tabulka č. 11: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte sluţby pro motoristy? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

6

15

12

2

10

45

1-2 noclehy

2

18

4

0

13

37

delší

1

3

0

0

0

4

týdenní

2

5

3

0

4

14

Celkem

11

41

19

2

27

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,337420822 C = 0,206946611 Intenzita závislosti mezi těmito otázkami je o něco větší neţ v předchozím případě, ale stále je niţší. Coţ znamená, ţe sluţby pro motoristy nemají vliv na délce pobytu respondentů.

78

Kontingenční tabulka č. 12: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte sluţby pro cykloturisty? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

4

12

4

1

24

45

1-2 noclehy

4

12

0

0

21

37

delší

1

1

0

0

2

4

týdenní

3

7

0

0

4

14

Celkem

12

32

4

1

51

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,32326164 C = 0,197224238 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Nově vybudované cyklostezky se prozatím nedostaly do podvědomí návštěvníků, a tak pro tuto sezónu neměly jejich sluţby vliv na délku pobytu. Kontingenční tabulka č. 13: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte sluţby pro lyţaře? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

2

10

1

2

30

45

1-2 noclehy

1

4

2

0

30

37

delší

1

2

0

0

1

4

týdenní

0

2

1

0

11

14

Celkem

4

18

4

2

72

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,355217868 C = 0,219393178 V tomto případě se objevuje také niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Protoţe dotazníkové šetření probíhalo mimo zimní období, tak není překvapující, ţe většina respondentů neuměla tuto otázku posoudit.

79

Kontingenční tabulka č. 14: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkové hodnotíte úroveň personálu ve sluţbách cestovního ruchu? 1 2 3 5 Součty řádků jednodenní

5

19

5

16

45

1-2 noclehy

2

24

2

9

37

delší

2

2

0

0

4

týdenní

1

7

0

6

14

Celkem

10

52

7

31

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,356490352 C = 0,220293289 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Je vidět, ţe lidé s vícedenními pobyty se dostanou do styku s personálem ve sluţbách cestovního ruchu častěji. Jak sami dotazovaní uvedli, tak jsou s personálem spíše spokojeni. Kontingenční tabulka č. 15: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte péči o čistotu a pořádek? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

4

15

17

7

2

45

1-2 noclehy

0

10

21

5

1

37

delší

1

0

3

0

0

4

týdenní

1

3

5

2

3

14

Celkem

6

28

46

14

6

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,381421062 C = 0,238222865 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Objevuje se zde zajímavý fakt, ţe pokud uţ respondent uvedl, ţe je nespokojen, častěji se jednalo o vícedenní návštěvníky.

80

Kontingenční tabulka č. 16: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte cenovou úroveň sluţeb? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

2

23

16

1

3

45

1-2 noclehy

0

21

13

2

1

37

delší

0

2

2

0

0

4

týdenní

0

9

4

1

0

14

Celkem

2

55

35

4

4

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,23740725 C = 0,141101193 Nízká vzájemná intenzita závislosti otázek. Kontingenční tabulka č. 17: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit? 1 2 3 4 5 Součty řádků 5 7 2 0 31 45 jednodenní 1-2 noclehy

2

5

9

3

18

37

delší

2

1

1

0

0

4

týdenní

1

4

3

0

6

14

Celkem

10

17

15

3

55

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,44430868 C = 0,286336923 Střední vzájemná intenzita závislosti otázek. Objevuje se zde zajímavý fakt, ţe mezi ubytovanými je značné procento spíše nebo velmi nespokojených.

81

Kontingenční tabulka č. 18: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte rozsah a dostupnost stravovacích kapacit? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

15

26

3

0

1

45

1-2 noclehy

4

28

1

1

3

37

delší

2

2

0

0

0

4

týdenní

1

11

1

0

1

14

Celkem

22

67

5

1

5

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,343887178 C = 0,211438801 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Na rozdíl od předchozí otázky, se stravováním je mezi dotazovanými spíše spokojenost. Kontingenční tabulka č. 19: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

9

15

11

3

7

45

1-2 noclehy

1

13

11

0

12

37

delší

2

2

0

0

0

4

týdenní

1

4

5

2

2

14

Celkem

13

34

27

5

21

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,410076235 C = 0,259588071 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek.

82

Kontingenční tabulka č. 20: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte dostupnost regionu hromadnou dopravou? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

8

16

3

1

17

45

1-2 noclehy

2

17

4

0

14

37

delší

3

1

0

0

0

4

týdenní

4

7

0

0

3

14

Celkem

17

41

7

1

34

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,396459093 C = 0,249327562 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Mezi respondenty v dostupnosti regionu hromadnou dopravou převaţuje spokojenost. Kontingenční tabulka č. 21: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte vybavení regionu pro sportovní aktivity? 1 2 3 5 Součty řádků jednodenní

4

14

6

21

45

1-2 noclehy

3

14

11

9

37

delší

1

3

0

0

4

týdenní

1

8

2

3

14

Celkem

9

39

19

33

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,34680434 C = 0,213476462 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek.

83

Kontingenční tabulka č. 22: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte náplní moţnosti? 1 2 3 5 Součty řádků jednodenní

20

20

2

3

45

1-2 noclehy

9

26

2

0

37

delší

3

1

0

0

4

týdenní

4

10

0

0

14

Celkem

36

57

4

3

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,332218958 C = 0,203356911 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Kontingenční tabulka č. 23: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte příleţitosti pro zábavu a společenské vyuţití? 1 2 3 4 5 Součty řádků 16 22 3 0 4 45 jednodenní 1-2 noclehy

6

21

6

1

3

37

delší

1

3

0

0

0

4

týdenní

3

7

3

0

1

14

Celkem

26

53

12

1

8

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,285880546 C = 0,172241671 V tomto případě se objevila niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Jak si můţeme všimnout v tabulce, tak většina dotazovaných je s příleţitostmi pro zábavu a společenské vyuţití spokojena. V případě nespokojenosti je zajimavý fakt, ţe tak ve větší míře odpovídali lidé, kteří zde trávili vícedenní pobyty.

84

Kontingenční tabulka č. 24: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte vybavenost regionu atrakcemi pro děti? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

1

14

4

0

26

45

1-2 noclehy

3

10

5

2

17

37

delší

1

1

1

0

1

4

týdenní

3

4

1

0

6

14

Celkem

8

29

11

2

50

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,334892887 C = 0,205199496 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Lidé s vícedenními pobyty odpovídali vícekrát spíše špatně neţ lidé s jednodenními návštěvami. Kontingenční tabulka č. 25: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte poskytování informací o regionu? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

7

19

2

2

15

45

1-2 noclehy

2

14

7

2

12

37

delší

2

2

0

0

0

4

týdenní

1

8

1

0

4

14

Celkem

12

43

10

4

31

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,360921689 C = 0,223438881 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Respondenti, kteří zde trávili alespoň jednu noc, se častěji vyjadřovali spíše špatně s poskytováním informací neţ návštěvníci, kteří do Jihlavy přijeli strávit jeden den.

85

Kontingenční tabulka č. 26: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte místní orientační značení? 1 2 3 5 Součty řádků jednodenní

6

27

5

7

45

1-2 noclehy

4

23

7

3

37

delší

3

1

0

0

4

týdenní

3

10

0

1

14

Celkem

16

61

12

11

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,374603248 C = 0,233262227 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Kontingenční tabulka č. 27: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte péči o památky a turistické atraktivity? 1 2 3 4 5 Součty řádků 6 30 2 2 5 45 jednodenní 1-2 noclehy

3

26

4

2

2

37

delší

0

4

0

0

0

4

týdenní

3

10

1

0

0

14

Celkem

12

70

7

4

7

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,26437607 C = 0,158268854 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Kontingenční tabulka č. 28: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte péči o ţivotní prostředí? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

3

21

5

2

14

45

1-2 noclehy

3

12

9

2

11

37

delší

0

3

1

0

0

4

týdenní

0

7

0

0

7

14

Celkem

6

43

15

4

32

100

Zdroj: vlastní sběr dat

86

P = 0,330460669 C = 0,202148295 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Objevuje se zde zajímavý fakt, ţe lidé, kteří zde trávili více dní, hodnotili péči o ţivotní prostředí spíše špatně, oproti jednodenním návštěvníkům, kteří uváděli, ţe jsou spíše spokojeni. Kontingenční tabulka č. 29: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte péči o bezpečnost návštěvníků? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

4

19

10

2

10

45

1-2 noclehy

2

16

13

4

2

37

delší

1

2

1

0

0

4

týdenní

0

4

5

2

3

14

Celkem

7

41

29

8

15

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,329814634 C = 0,201704817 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Je pochopitelné, ţe lidé, kteří zde trávili alespoň jednu noc, měli příleţitost okusit večerní atmosférou města, proto není překvapující, ţe větší část vícedenních návštěvníků uvedla, ţe bezpečnost hodnotí spíše špatně. Protoţe jak uvedli v osobním rozhovoru, tak ve večerních hodinách se zde cití méně bezpečně. Kontingenční tabulka č. 30: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte nabídku programů pro volný čas? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

5

21

10

1

8

45

1-2 noclehy

3

18

11

0

5

37

delší

0

3

1

0

0

4

týdenní

2

7

4

0

1

14

Celkem

10

49

26

1

14

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,210799435

87

C = 0,124502771 Nízká vzájemná intenzita závislosti otázek. Kontingenční tabulka č. 31: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte drobný prodej? 1 2 3 4 5 Součty řádků jednodenní

11

25

5

1

3

45

1-2 noclehy

5

26

2

2

2

37

delší

3

1

0

0

0

4

týdenní

2

11

0

0

1

14

Celkem

21

63

7

3

6

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,34385835 C = 0,2114187 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. V případě těchto dvou otázek je vidět, ţe drobný prodej dokáţou posoudit lidé, co zde tráví jeden den nebo pouze 1-2 noclehy. Kontingenční tabulka č. 32: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte přátelskost místních lidí k návštěvníkům? 1 2 3 4 5 Součty řádků 5 22 8 2 8 45 jednodenní 1-2 noclehy

3

26

5

2

1

37

delší

0

2

2

0

0

4

týdenní

2

9

1

0

2

14

Celkem

10

59

16

4

11

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,327913856 C = 0,200401846 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek.

88

Kontingenční tabulka č. 33: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace z turistického informačního centra? 1 2 3 Součty řádků jednodenní

11

4

30

45

1-2 noclehy

9

3

25

37

delší

3

0

1

4

týdenní

4

2

8

14

Celkem

27

9

64

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,231023079 C = 0,16789997 Nízká vzájemná intenzita závislosti otázek. Kontingenční tabulka č. 34: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace z cestovní kanceláře a agentury? 1 2 3 Součty řádků 1 4 40 45 jednodenní 1-2 noclehy

1

1

35

37

delší

1

0

3

4

týdenní

1

3

10

14

Celkem

4

8

88

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,312017696 C = 0,232223276 Niţší vzájemná intenzita závislosti. Kontingenční tabulka č. 35: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace z médií? 1 2 3 Součty řádků jednodenní

7

6

32

45

1-2 noclehy

4

10

23

37

delší

3

0

1

4

týdenní

3

7

4

14

Celkem

17

23

60

100

Zdroj: vlastní sběr dat

89

P = 0,412365211 C = 0,320066165 V tomto případě je vzájemná intenzita závislosti otázek střední. Kontingenční tabulka č. 36: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace z propagačních materiálů? 1 2 3 Součty řádků 12 3 30 45 jednodenní 1-2 noclehy

6

8

23

37

delší

3

0

1

4

týdenní

5

5

4

14

Celkem

26

16

58

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,374650296 C = 0,285728455 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Kontingenční tabulka č. 37: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace z internetu? 1 2 3 Součty řádků 26 6 13 45 jednodenní 1-2 noclehy

12

5

20

37

delší

4

0

0

4

týdenní

6

5

3

14

Celkem

48

16

36

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,368636689 C = 0,280414069 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek.

90

Kontingenční tabulka č. 38: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace do personálu ve sluţbách? 1 2 3 Součty řádků jednodenní

7

10

28

45

1-2 noclehy

5

12

20

37

delší

2

1

1

4

týdenní

3

2

9

14

Celkem

17

25

58

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,232740135 C = 0,169219059 Nízká vzájemná intenzita závislosti otázek. Kontingenční tabulka č. 39: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace od příbuzných či známých? 1 2 3 Součty řádků 20 10 45 jednodenní 15 1-2 noclehy

7

21

9

37

delší

1

1

2

4

týdenní

3

5

6

14

Celkem

26

47

27

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,236558436 C = 0,172158401 V tomto případě se objevila niţší vzájemná intenzita závislosti otázek.

91

Kontingenční tabulka č. 40: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? do 200 201-500 501-1000 1-2 tis. více neţ 2 tis. Součty Kč Kč Kč Kč Kč řádků jednodenní

7

19

14

4

1

45

1-2 noclehy

2

14

16

5

0

37

delší

0

3

0

0

1

4

týdenní

1

8

2

0

3

14

Celkem

10

44

32

9

5

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,442472933 C = 0,284865114 Střední intenzita závislosti otázek. Kontingenční tabulka č. 41: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Věková kategorie: do 25 let 26-34 let 35-49 let 50-59 let Součty řádků 24 11 8 2 45 jednodenní 1-2 noclehy

14

12

9

2

37

delší

1

3

0

0

4

týdenní

4

5

4

1

14

Celkem

43

31

21

5

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,265451011 C = 0,158961043 Niţší vzájemná intenzita závislosti otázek. Z tabulky vyplývá, ţe mladší lidé jezdí spíše na jeden den, starší lidé nad 26 let ve více případech alespoň jednou přespí.

92

Kontingenční tabulka č. 42: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vzdělání: vysokoškolské

s maturitou

Součty řádků

bez maturity

jednodenní

27

10

8

45

1-2 noclehy

22

12

3

37

delší

2

2

0

4

týdenní

8

3

3

14

Celkem

59

27

14

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,202809133 C = 0,146451221 Nízká vzájemná intenzita závislosti otázek. Kontingenční tabulka č. 43: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Respondent je: ţena muţ Součty řádků 26 19 jednodenní

45

1-2 noclehy

21

16

37

delší

2

2

4

týdenní

9

5

14

Celkem

58

42

100

Zdroj: vlastní sběr dat

P = 0,05960559 C = 0,059711758 V tomto případě existuje nízká intenzita závislosti mezi otázkami. Je tedy jasné, ţe na délce pobytu nezáleţí, jestli je návštěvník muţ nebo ţena.

93

2 SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

Výhodná geografická poloha města (střed

Nízká intenzita soukromého podnikání a malý

mezi Brnem a Prahou)

počet malých a středních podniků

Dobrá dopravní dostupnost města (Jihlava se

Nevybudovaná infrastruktura pro pohyb osob

nachází v blízkosti dálnice D1)

se sníţenou schopností pohybu a orientace

Zdravé ţivotní prostředí

Intenzivní

Poměrně významný podíl lesní a sídelní zeleně na území města Významný počet objektů pro sportovní a volnočasové aktivity Aquapark Vodní ráj Vyhlášení města památkovou rezervací Významný historický a kulturní potenciál města (velké mnoţství kulturních památek, hornická tradice města a spojení města se skladatelem Gustavem Mahlerem) Architektonicky významné centrum Jihlavy

automobilová

znečišťování

prostředí,

doprava velké

(hluk, výkyvy

v plynulosti dopravy) Málo parkovacích míst Zhoršená

kvalita

některých

místních

komunikací Nedostatečná kapacita pro ukládání směsného odpadu ve městě Nevyhovující zázemí a technický stav pro větší kulturní a společenské akce Špatný technický stav některých kulturních a historických památek

(opevnění města, katakomby)

Omezená přístupnost některých památek

Nedaleko historického centra se nachází

Nedostatečná kvalita sluţeb cestovního ruchu

zoologická zahrada

(omezená nabídka ubytovacích kapacit, ţádné

Tradice společenských a kulturních akcí (Jihlavský havířský průvod, Mezinárodní festival dokumentárního filmu) Dobrá dostupnost zastávek městské hromadné dopravy

levnější

ubytování

–

kempy,

turistické

ubytovny) Nedostatečná propagace města (potenciál města není dostatečně vyuţíván) Nedokončená síť cyklostezek a cyklotras na území města Nerozvinutý cestovní ruch v zimních měsících Malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu

94

Příleţitosti Zlepšování podmínek pro rozvoj podnikání na území města (zvětšující se zájem investorů) Vyuţití prostředků strukturálních fondů EU pro rozvoj infrastruktury a sluţeb cestovního ruchu Zviditelnění a propagace města Zvyšování kvality ţivotního prostředí ve městě sníţením emisí a ostatních negativních vlivů Udrţování tradic jako podmínky pro ekonomický rozvoj města v oblasti cestovního ruchu Vyuţití jedinečného historického a kulturního potenciálu města pro rozvoj cestovního ruchu

Hrozby Stěhování firem v důsledku růstu mezd v ČR Zánik některých tradičních výrobních odvětví (sklářství, textilní průmysl) Pokles kvality ţivotního prostředí a veřejné zeleně ve městě Zhoršení kvality ţivotního prostředí ve městě v důsledku znečištění a nadměrné dopravy Pokles turistické atraktivity města v důsledku nevyhovujícího technického stavu historických a kulturních památek Nízká domácí i zahraniční návštěvnost města v důsledku absence dostatečné základní a doprovodné infrastruktury cestovního ruchu Pokles návštěvnosti města v důsledku

Zájem o město jako produkt cestovního ruchu

celosvětového úpadku zájmu o ČR či jiných

v ČR i zahraničí

globálních změn

Rozvoj cykloturistiky

Zhoršení dopravní situace ve městě a stavu

Růstový potenciál pro kulturní, sportovní a

místních komunikací

volnočasové aktivity

95

Závěr a doporučení V případě doporučení ve prospěch vícedenních pobytů měla v této práci pomoci nově zavedená metoda závislosti kontingenčních tabulek a koeficientů. V mém případě se dá říct, ţe některé výsledky tato metoda přinesla. Převáţně v hodnocení infrastruktury a sluţeb je díky kontingenčním tabulkám viditelné, ţe lidé z vícedenních pobytů posuzovali hodnocením například ubytovací kapacity, péči o bezpečnost, moţnosti pro trávení volného času nebo péči o pořádek a čistotu častěji spíše špatně nebo velmi špatně neţ jednodenní návštěvníci. Na základě těchto výsledků jsem vyhotovila SWOT analýzu. Město Jihlava disponuje přednostmi, které mohou zvýšit její turistickou atraktivitu. Jen je jich třeba vyuţít dobře, efektivně a snaţit se je zviditelnit. Vzhledem k mnoţství památek je region pro turisty zajímavý, ale pokud se zdrţí déle, často pocítí značné nedostatky v určitých typech sluţeb. Je pochopitelné, ţe lidé, kteří ve městě tráví více dní, přijdou do styku s větším počtem sluţeb cestovního ruchu, mají tedy lepší moţnost tyto sluţby posoudit. Níţe uvádím moje doporučení, která by mohla přispět k vícedenní a zároveň spokojené návštěvnosti. Tato doporučení vychází převáţně ze SWOT analýzy. Mezi nejvíce problémovou oblast patří propagace města a informovanost, která je v současné době nedostačující. Na hlavních dopravních komunikacích chybí poutače na turistické zajímavosti ve městě, které by přilákaly návštěvníky. Je tedy nutné tento nedostatek odstranit a vytvořit systém informačních tabulí jednotný pro celý region. Cílem je lepší informovanost turistů o kulturně-historických a přírodních památkách ve městě. Dalším způsobem zlepšení propagace města by mohlo být zveřejnění článků o turistických atraktivitách v běţném denním tisku, více propagačních materiálů například na benzínových pumpách, vlakových či autobusových nádraţích po celé České republice. V současné době je však největším trendem internet, coţ znamená zlepšení propagace města na internetu a to i v cizích jazycích, aby se Jihlava dostala do povědomí i zahraničním návštěvníkům. K prospěchu vícedenních pobytů je třeba zlepšení infrastruktury města, konkrétně pak ubytovacích sluţeb, které jsou zde například pro rodiny s dětmi nedostačující. Schází zde levnější forma ubytování, jako je například turistická ubytovna, chatová oblast, kde návštěvníci naleznou chaty k pronajmutí nebo stanový kemp v blízkosti města. Případně 96

nutnost zmodernizování stávajícího autokempu Pávov, který pro svůj technický stav není vyhovující. Další problémovou oblastí je dopravní infrastruktura, konkrétně dopravní zácpy, nedostatek parkovacích míst a špatná kvalita silnic. Řešení těchto problémů je velmi nákladná záleţitost: Dopravní situaci částečně vyřešil nedávno dokončený obchvat s tunelem. Parkovací místa by mohly rozšířit hlídací parkovací domy, které by byly postaveny v blízkosti historického centra města anebo centrální parkoviště na okraji města. V současné době je dostavěno několik zajímavých cyklostezek, která se však nedostala do podvědomí potencionálních návštěvníků. Bylo by tedy dobré uskutečnit ve prospěch cykloturistiky ve městě veřejnou propagaci ve všech druzích médií, nejvíce pak v televizi, rozhlasových stanicích anebo například prodejen s cyklistickým zboţím po celé České republice. Město by se také mohlo zaměřit na vybudování turistické infrastruktury pro návštěvníky s omezenou pohyblivostí. Vyuţít fondů EU a zjednodušit těmto návštěvníkům přístup k památkám Jihlavy a nabídnout jim odpovídající sluţby cestovního ruchu. V zimních měsících je Jihlava jako turisticky atraktivní město celkem nevyuţita. V blízkosti Jihlavy se nachází sjezdovka v Lukách nad Jihlavou nebo ve Zborné sjezdovka Šacberk. Další lákadlem by zajisté bylo vybudování běţeckých tratí pro milovníky toho sportu. Proto bych navrhovala zaměřit se na lyţařskou turistiku, kterou bych doplnila přístupem k památkám i mimo sezónu. Dotazovaní si často stěţovali na nedostatečnou kulturní činnost ve městě. Doporučila bych proto Jihlavě vyuţití tradic k nalákání více turistů. Například publikace předvánočních trhů, festivalu dokumentárních filmů, nebo jihlavské poutě, která probíhá kaţdoročně na konci června. Den otevřených dveří všech památek bych rozšířila alespoň na celý víkend, lidé sice nebudou platit vstupné, ale utratí své finance v rámci sluţeb cestovního ruchu, jako je stravování a ubytování. V posledním případě bych se věnovala zlepšení bezpečnosti návštěvníků, kteří uvedli, ţe v nočních hodinách se ve městě necítí bezpečně. Doporučovala bych v turisticky atraktivních místech větší policejní dohled nebo instalování průmyslových kamer.

97

Jestliţe se touto problematikou bude v budoucnu zabývat někdo jiný, tak bych pro lepší výsledky doporučovala vhodněji zvolené otázky, které by v rámci doporučení ve prospěch vícedenních pobytů byly vzhledem k závislosti lepší. Například konkrétně otázka: Proč pro Vás není vyhovující tato oblast pro delší návštěvu? nebo Co byste zde uvítal(a) pro rozhodnutí k delšímu pobytu v tomto městě? apod. Závěrem bych ráda zdůraznila, ţe Jihlava má velmi výjimečný kulturně-historický potenciál, kterého by měla co nejvíce vyuţít a také se o něj patřičně starat. Město se snaţí čerpat finančních zdrojů na všech úrovních, ale mělo by se snaţit hledat nové moţnosti a zdroje finanční podpory. Touto prací bych ráda přispěla k budoucímu pozitivnímu a úspěšnému rozvoji města Jihlavy. Byly zde nabídnuty některá doporučení, která je moţné brát jako vodítko k realizaci nalákání turistů do oblasti a vyuţít tak rozvoje cestovního ruchu.

98

Zdroje informací Pouţitá literatura: Analýza cestovního ruchu v Kraji Vysočina. In [online]. [s.l.] : [s.n.], prosinec 2006 [cit. 2011-11-17].

Dostupné

z

WWW:


vysocina.cz/download/orr/cest_ruch/Analyza_cestovniho_ruchu_v_kraji_Vysocina.pdf Česká republika. Integrovaný plán rozvoje města Jihlavy: Verze 1.7. In IPRM - Jihlava - regenerace. 2011, 110, s. 183. JAROŠ, Zdeněk. Jihlavské nemovité památky. Vydalo Muzeum Vysočiny. Jihlava : [s.n.], 2002. 169 s. ISBN 80-86382-07-9. JAROŠ, Zdeněk; VEVERKA, Přemysl. Historie a součastnost podnikání na Jihlavsku. 1. vydání. Ţehušice: Nakladatelství a vydavatelství Městksé knihy s.r.o., 2001. 295 s. ISBN 80-902919-6-1. MINAŘÍK, Bohumil. Statistika I : Část 2. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. 226 s. ISBN 978-80-7375-152-4. SLÁMA, Jaroslav. Těžba stříbra v okolí města Jihlavy. Jihlava : [s.n.], 1996. 32 s. SMUTEK, Miloš. Metodika průzkumu: Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR. In Metodika průzkumu-Monitoring návštěvníků v turistických regionech ČR. Ostrava : Institut Rozvoje Podnikání, s.r.o., březen 2005. s. 25. Statutární město Jihlava. Stříbrné pomezí: Turistický průvodce - Jihlava. Jihlava : [s.n.], 2011. 68 s. TENKLOVÁ, Hana. Hodnocení atraktivity a řízení turistické destinace Jihlava. Tábor, 2005. 89 s. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita.

99

Internetové zdroje: [1] Krajský úřad Kraje Vysočina. Http://www.kr-vysocina.cz [online]. 2002-2011, 11.6.2008 [cit. 2011-11-14]. Vítejte na Vysočině. Dostupné z WWW: . [2] Http://cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-11-14]. Wikipedie - otevřená encykopedie. Dostupné z WWW: . [3] Hospodářská komora České republiky. Www.komora.cz [online]. 2009 [cit. 201112-11]. Okres Jihlava. Dostupné z WWW: . [4] Http://cs.wikipedia.org [online]. 2011 [cit. 2011-11-14]. Wikipedie - otevřená encykopedie.

Dostupné

z

WWW:

. [5] Vysočina Tourism. Http://www.region-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-11-21]. Vítejte na Vysočině - Turistický průvodce. Dostupné z WWW: . [6] Vysočina Tourism. Http://www.region-vysocina.cz [online]. 2008 [cit. 2011-11-21]. Vítejte na Vysočině - Turistický průvodce. Dostupné z WWW: . [7] Www.turistika.cz [online]. 2007-2011 [cit. 2011-12-11]. Jihlava-Masarykovo náměstí. Dostupné z WWW: . [8] Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]. Oficiální stránky Turistického informačního

centra

v

Jihlavě.

Dostupné

z

WWW:

. [9] Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]. Oficiální stránky Turistického informačního

centra

v

Jihlavě.

Dostupné

z

WWW:

.

100

[10] Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]. Oficiální stránky Turistického

informačního

centra

v

Jihlavě.

Dostupné

z

WWW:

. [11] Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit.2011-11-17].Oficiální stránky Turistického informačního

centra

v

Jihlavě.

Dostupné

z

WWW:

. [12] Http://www.pivovar-jihlava.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]. Jihlavský pivovar. Dostupné z WWW: . [13] Sluţby města Jihlavy. Www.amfik.cz [online]. 2011 [cit. 2011-12-11]. Amfiteátr Jihlava. Dostupné z WWW: . [14] Http://tic.jihlava.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-18]. Turistické informační centrum.

Dostupné

z

WWW:

. [15] Http://tic.jihlava.cz [online]. 2011 [cit. 2011-11-18]. Turistické informační centrum.

Dostupné

z

WWW:

. [16] Http://prahamhd.vhd.cz [online]. 2002-2006 [cit. 2011-11-21]. Společnost pro veřejnou

dopravu.

Dostupné

z

WWW:

. ISSN 1802-3924. [17] Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]. Oficiální stránky Turistického

informačního

centra

v

Jihlavě.

Dostupné

z

WWW:

. [18] Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]. Oficiální stránky Turistického

informačního

centra

v

Jihlavě.

Dostupné

z

WWW:

. [19] Http://jihlava.cz [online]. 27.6.2011 [cit. 2011-11-21]. Oficiální stránky města Jihlavy.

Dostupné

z

WWW:

.

101

[20] Http://www.vysocina.tourism.cz [online]. 1998-2011, 22.9.2004 [cit. 2011-11-22]. Turistické regiony a oblasti České republiky - Vysočina. Dostupné z WWW: . [21] Www.turistik.cz [online]. 2000-2011 [cit. 2011-11-22]. Naučná stezka Čeřínek. Dostupné

z

WWW:


cerekev/naucna-stezka-cerinek/>. [22] Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]. Oficiální stránky Turistického

informačního

centra

v

Jihlavě.

Dostupné

z

WWW:

. [23] Http://tic.jihlava.cz/ [online]. 2011 [cit. 2011-11-17]. Oficiální stránky Turistického

informačního

centra

v

Jihlavě.

Dostupné

z

WWW:

.

Seznam grafů Graf č. 1: Pocházíte z České republiky? Graf č. 2: Jak je vaše bydliště přibliţně daleko od tohoto místa dotazování? Graf č. 3: Jak jste sem přicestovali? Graf č. 4: Jak dlouhý bude Vás pobyt zde? Graf č. 5: Uţ jste někdy navštívil(a) tento region? Graf č. 6: S kým jste sem přijel(a)? Graf č. 7: Kde jste zde ubytován(a)? Graf č. 8: Stravujete se zde v restauračních zařízeních? Graf č. 9: Převaţujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je: Graf č. 10: Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? Graf č. 11: Uvaţujete o opakované návštěvě tohoto regionu? Graf č. 12: Jak celkově hodnotíte ubytovací sluţby?

102

Graf č. 13: Jak celkově hodnotíte úroveň veřejného stravování? Graf č. 14: Jak celkově hodnotíte sluţby pro motoristy? Graf č. 15: Jak celkově hodnotíte sluţby pro cykloturisty? Graf č. 16: Jak celkově hodnotíte sluţby pro lyţaře? Graf č. 17: Jak celkově hodnotíte úroveň personálu ve sluţbách cestovního ruchu? Graf č. 18: Jak celkově hodnotíte péči o čistotu a pořádek? Graf č. 19: Jak celkově hodnotíte cenovou úroveň sluţeb? Graf č. 20: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit? Graf č. 21: Jak hodnotíte rozsah a dostupnost stravovacích kapacit? Graf č. 22: Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu? Graf č. 23: Jak hodnotíte dostupnost regionu hromadnou dopravou? Graf č. 24: Jak hodnotíte vybavení regionu pro sportovní aktivity? Graf č. 25: Jak hodnotíte nákupní moţnosti? Graf č. 26: Jak hodnotíte příleţitosti pro zábavu a společenské vyuţití? Graf č. 27: Jak hodnotíte vybavenost regionu atrakcemi pro děti? Graf č. 28: Jak hodnotíte poskytování informací o regionu? Graf č. 29: Jak hodnotíte místní orientační značení? Graf č. 30: Jak hodnotíte péči o památky a turistické atraktivity? Graf č. 31: Jak hodnotíte péči o ţivotní prostředí? Graf č. 32: Jak hodnotíte péči o bezpečnost návštěvníků? Graf č. 33: Jak hodnotíte nabídku programů pro volný čas? Graf č. 34: Jak hodnotíte drobný prodej? Graf č. 35: Jak hodnotíte přátelskost místních lidí k návštěvníkům? Graf č. 36: Vyuţil(a) jste některé informace z turistického informačního centra? 103

Graf č. 37: Vyuţil(a) jste některé informace od cestovní kanceláře či agentury? Graf č. 38: Vyuţil(a) jste některých informací z médií? Graf č. 39: Vyuţil(a) jste některé informace z propagačních materiálů,prospektů, průvodců apod.? Graf č. 40: Vyuţil(a) jste některé informace z internetu? Graf č. 41: Vyuţil(a) jste některé informace od personálu ve sluţbách? Graf č. 42: Vyuţil(a) jste některé informace od příbuzných či známých? Graf č. 43: Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? Graf č. 44: Věková kategorie Graf č. 45: Vzdělání Graf č. 46: Respondent je

Seznam kontingenčních tabulek Kontingenční tabulka č. 1: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Pocházíte z České republiky? Kontingenční tabulka č. 2: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak je Vaše bydliště přibliţně daleko od tohoto místa dotazování? Kontingenční tabulka č. 3: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak jste sem přicestovali? Kontingenční tabulka č. 4: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Uţ jste někdy navštívil(a) tento region? Kontingenční tabulka č. 5: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x S kým jste sem přijel(a)? Kontingenční tabulka č. 6: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Kde jste zde ubytován(a)? Kontingenční tabulka č. 7: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Stravujete se zde v restauračních zařízeních? Kontingenční tabulka č. 8: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Uvaţujete o opakované návštěvě toho regionu? 104

Kontingenční tabulka č. 9: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkové hodnotíte ubytovací sluţby? Kontingenční tabulka č. 10: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkové hodnotíte úroveň stravování? Kontingenční tabulka č. 11: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte sluţby pro motoristy? Kontingenční tabulka č. 12: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte sluţby pro cykloturisty? Kontingenční tabulka č. 13: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte sluţby pro lyţaře? Kontingenční tabulka č. 14: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkové hodnotíte úroveň personálu ve sluţbách cestovního ruchu? Kontingenční tabulka č. 15: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte péči o čistotu a pořádek? Kontingenční tabulka č. 16: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak celkově hodnotíte cenovou úroveň sluţeb? Kontingenční tabulka č. 17: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit? Kontingenční tabulka č. 18: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte rozsah a dostupnost stravovacích kapacit? Kontingenční tabulka č. 19: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte dopravní infrastrukturu? Kontingenční tabulka č. 20: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte dostupnost regionu hromadnou dopravou? Kontingenční tabulka č. 21: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte vybavení regionu pro sportovní aktivity? Kontingenční tabulka č. 22: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte náplní moţnosti? 105

Kontingenční tabulka č. 23: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte příleţitosti pro zábavu a společenské vyuţití? Kontingenční tabulka č. 24: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte vybavenost regionu atrakcemi pro děti? Kontingenční tabulka č. 25: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte poskytování informací o regionu? Kontingenční tabulka č. 26: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte místní orientační značení? Kontingenční tabulka č. 27: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte péči o památky a turistické atraktivity? Kontingenční tabulka č. 28: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte péči o ţivotní prostředí? Kontingenční tabulka č. 29: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte péči o bezpečnost návštěvníků? Kontingenční tabulka č. 30: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte nabídku programů pro volný čas? Kontingenční tabulka č. 31: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte drobný prodej? Kontingenční tabulka č. 32: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Jak hodnotíte přátelskost místních lidí k návštěvníkům? Kontingenční tabulka č. 33: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace z turistického informačního centra? Kontingenční tabulka č. 34: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace z cestovní kanceláře a agentury? Kontingenční tabulka č. 35: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace z médií? Kontingenční tabulka č. 36: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace z propagačních materiálů? 106

Kontingenční tabulka č. 37: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace z internetu? Kontingenční tabulka č. 38: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace do personálu ve sluţbách? Kontingenční tabulka č. 39: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vyuţil(a) jste některé informace od příbuzných či známých? Kontingenční tabulka č. 40: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? Kontingenční tabulka č. 41: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Věková kategorie: Kontingenční tabulka č. 42: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Vzdělání: Kontingenční tabulka č. 43: Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? x Respondent je:

107

Přílohy Dotazník pro návštěvníky regionu

Dobrý den, jsem tazatel(ka) provádějící průzkum návštěvníků, jehož účelem je monitorovat stav a změny týkající se cestovního ruchu v tomto regionu z Vašeho pohledu. Můžete mi prosím věnovat několik minut času? Rád(a) bych Vám položil(a) několik otázek týkajících se Vás a Vašich postřehů z pobytu v této oblasti. Pokud dotazník vyplníte sami, odpovídejte zakroužkováním čísla té možnosti, která nejlépe vyjadřuje Vaši situaci nebo Váš názor.

1. Pocházíte z České republiky? 1 2

ano ne – uveďte název státu: _______________________

Otázka č. 2 pouze pro zahraniční návštěvníky: 2. Která místa v České republice jste jiţ při nynějším pobytu navštívil(a) nebo hodláte ještě navštívit? ________________________

_______________________

________________________

Otázky č. 3 a 4 pouze pro tuzemské návštěvníky: 3. Z kterého města či obce pocházíte? Město/obec: __________________________ PSČ: ________ Okres: __________________

4. Jak je Vaše bydliště přibliţně daleko od tohoto místa dotazování? 1 2 3 4

do 20 km 21 aţ 50 km 51 aţ 100 km nad 100 km

Na následující otázky odpovídají opět všichni: 5. Jak jste sem přicestovali? (uveďte pouze 1 převaţující způsob dopravy) 1 2 3 4 5 6 7

autem (příp. na motocyklu) vlakem autobusem – linkovým autobusem – se zájezdem na kole pěšky jinak: _______________________

108

6. Jak dlouhý bude Váš pobyt zde? 1 jednodenní – bez noclehu 2 1 aţ 2 noclehy (např. víkendový) 3 3 aţ 7 noclehů (např. týdenní) 4 delší

7. Uţ jste někdy navštívil(a) tento region? 1 ne, jsem tu poprvé 2 ano, byl(a) jsem zde 1 aţ 3 krát 3 ano, byl(a) jsem zde uţ vícekrát

8. S kým jste sem přijel(a)? (vyberte pouze 1 odpověď) 1 2 3 4

sám / sama s partnerem, partnerkou, přáteli, známými apod. s malými dětmi / dítětem (alespoň jedno předškolního věku) se staršími dětmi / dítětem (školního věku)

9. Kde jste zde ubytován(a)? 1 hotel *** nebo více 2 hotel * nebo **, Garni, motel 3 penzion 4 kemp / tábořiště (stan, chatka, karavan) 5 jiné hromadné ubytovací zařízení (turist. chata, ubytovna, hostel apod.) 6 pronajatý pokoj, apartmán, chata apod. 7 u známých / příbuzných, případně vlastní chata / chalupa 8 nejsem zde ubytován(a) 10. Stravujete se zde v restauračních zařízeních? 1 ano – téměř vţdy 2 částečně – jak kdy 3 ne – téměř nikdy 11. Převaţujícím důvodem Vaší návštěvy v tomto regionu je: (vyberte pouze 1 odpověď) 1 poznání – návštěvy turist. atraktivit, historie, architektura, kultura, folklór apod. 2 relaxace – rekreace, pobyt v přírodě, odpočinek, procházky apod. 3 turistika a sport – pěší túry, cykloturistika, vodáctví, tenis, lyţování apod. 4 zdraví – lázně, rehabilitace, léčení apod. 5 práce – sluţební cesta, školení, konference, obchod apod. 6 zábava – společenské aktivity s přáteli, hry, noční ţivot, dobré jídlo, pití apod. 7 nákupy 8 návštěva příbuzných nebo známých 9 tranzit (pouze tudy projíţdím) 12. Které aktivity v tomto regionu jsou pro Vás nejlákavější? (vyberte max. 3 odpovědi) 1 pěší turistika 2 cykloturistika, horská cyklistika 3 koupání, vodní sporty 4 lyţování, zimní sporty 5 jiný aktivní sport, který provozujete (golf, volejbal, horolezectví, létání apod.) 6 péče o fyzickou a duševní kondici (fitness, posilování, sauna, rehabilitace apod.) 7 poznávací turistika (návštěvy hradů, zámků, památek, muzeí, galerií apod.) 8 venkovská turistika (agroturistika, pobyt na farmě, projíţďky na koni apod.) 9 církevní turistika (církevní památky, poutě, náboţenské aktivity apod.) 10 návštěvy kulturních akcí (festivaly, slavnosti, koncerty apod.) 11 návštěvy sportovních akcí (závody, utkání, přebory apod.) 12 společenský ţivot a zábava

109

13. Uvaţujete o opakované návštěvě tohoto regionu? 1 ano – v brzké době (do ½ roku) 2 ano – ale někdy později 3 spíše ne 4 nevím, nedokáţu říci V následujících otázkách zakroužkujte odpověď vždy v každém řádku: 14. Jak celkově hodnotíte následující sluţby poskytované v tomto regionu? velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

1 - ubytovací sluţby (pokud jste zde ubytováni)

1

2

3

4

5

2 - úroveň veřejného stravování

1

2

3

4

5

3 - sluţby pro motoristy

1

2

3

4

5

4 - sluţby pro cykloturisty

1

2

3

4

5

5 - sluţby pro lyţaře

1

2

3

4

5

6 - úroveň personálu ve sluţbách cest. ruchu

1

2

3

4

5

7 - péče o čistotu a pořádek (odpadky, úklid, WC)

1

2

3

4

5

8 - cenová úroveň sluţeb

1

2

3

4

5

velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

1 - rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit

1

2

3

4

5

2 - rozsah a dostupnost stravovacích kapacit

1

2

3

4

5

3 - dopravní infrastruktura (silnice, parkoviště)

1

2

3

4

5

4 - dostupnost regionu hromadnou dopravou

1

2

3

4

5

5 - vybavení regionu pro sportovní aktivity

1

2

3

4

5

6 - nákupní moţnosti (prodejní síť)

1

2

3

4

5

7 - příleţitosti pro zábavu a společenské vyţití

1

2

3

4

5

8 - vybavenost regionu atrakcemi pro děti

1

2

3

4

5

15. Jak hodnotíte infrastrukturu a vybavenost tohoto regionu?

16. Jak hodnotíte péči o rozvoj cestovního ruchu v následujících oblastech? velmi dobře

spíše dobře

spíše špatně

velmi špatně

neumím posoudit

1 - poskytování informací o regionu

1

2

3

4

5

2 - místní orientační značení (směrovky, tabule)

1

2

3

4

5

3 - péče o památky a turistické atraktivity

1

2

3

4

5

4 - péče o ţivotní prostředí

1

2

3

4

5

5 - péče o bezpečnost návštěvníků

1

2

3

4

5

6 - nabídka programů pro volný čas

1

2

3

4

5

7 - drobný prodej (občerstvení, suvenýry, stánky)

1

2

3

4

5

8 - přátelskost místních lidí k návštěvníkům

1

2

3

4

5

110

17. Co Vám v tomto regionu nejvíce schází, co Vám vadí?

18. Vyuţil(a) jste některé informace z následujících zdrojů? ano

částečně

ne

1 - turistická informační centra

1

2

3

2 - cestovní kanceláře a agentury

1

2

3

3 - média (články v tisku, rozhlas, televize)

1

2

3

4 - propagační materiály, prospekty, průvodci apod.

1

2

3

5 - internet

1

2

3

6 - informace od personálu ve sluţbách

1

2

3

7 - informace od příbuzných či známých

1

2

3

19. Kolik Vás stojí v průměru na osobu a den Váš pobyt v tomto regionu? (Odhadem veškeré náklady, včetně dopravy, ubytování, zábavy, nákupů apod.) 1 do 200 Kč (do 6 €) 2 201 aţ 500 Kč (6 – 15 €) 3 501 aţ 1000 Kč (15 – 30 €) 4 1 aţ 2 tis. Kč (30 – 60 €) 5 více neţ 2 tis. Kč (nad 60 €) 20. Věková kategorie: 1 do 25 let 2 26 aţ 34 let 3 35 aţ 49 let 4 50 aţ 59 let 5 60 a více let

21. Vzdělání: 1 bez maturity 2 s maturitou 3 vysokoškolské

22. Respondent je: 1 ţena 2 muţ

DĚKUJEME ZA SPOLUPRÁCI A PŘEJEME PĚKNÝ POBYT Tazatel: Jméno a příjmení: Místo interview: Datum interview: Potvrzuji, že jsem vyplnil(a) dotazník podle instrukcí a zkontroloval(a) jsem jeho správnost a úplnost. Podpis tazatele:

111